CF
czech foundations canadian foundations community foundations...
© A. K. N. − občanské sdružení, www.akncr.cz
Sborník textů ze studijní cesty do Kanady, listopad 2010 Sestavil Jan Kroupa
obsah
Publikace v elektronické podobě je dostupná na stránkách Asociace komunitních nadací v ČR: http://akncr.cz/.
Jak se to stalo (Jan Kroupa, NETT, o. s.)
........................................................................... 1
Inspirace Made in Canada (Jan Kroupa, NETT, o. s.)
........................................................................... 3
Fondy při nadaci (Tomáš Krejčí a Kateřina Valešová, Komunitní nadace Euroregionu Labe)
........................................................................... 9
Mecenáši − Major Donors (Petra Krystiánová, Nadace VIA)
........................................................................... 18
Dobrovolníci v komunitních nadacích (Agáta Maděřičová, Jihomoravská komunitní nadace)
........................................................................... 28
Správní rady komunitních nadací (Markéta Kubáňová, Nadační fond Vita Vitae)
........................................................................... 36
Měření kvality života v komunitách – zkušenosti s měřením Vital Signs / vitální znaky komunity (Markéta Krausová, Nadace VIA)
........................................................................... 51
Program cesty a navštívené organizace v Kanadě
........................................................................... 63
Jak se to stalo... Jan Kroupa, NETT, o.s. Think tank pro občanskou společnost www.ttnett.cz
Nápad uskutečnit studijní cestu českých komunitních nadací do Kanady vznikl díky inspiraci Tonyho Myerse, kanadského konzultanta, se kterým se část účastníků opakovaně setkávala na mezinárodních konferencích zaměřených na získávání zdrojů pro neziskové organizace, zprostředkovaných Českým centrem fundraisingu. Nápad se v Asociaci komunitních nadací ČR (AKN, www.akncr.cz) zalíbil natolik, že se vlastně všechny členské nadace rozhodly zúčastnit, i když si každá musela účast svého zástupce zaplatit ze svého. Na zorganizování cesty z české strany přispěla AKN. Vydání této publikace umožnila podpora Kanadské ambasády v Praze. Na organizaci na kanadské straně se podílelo 20 dobrovolníků, takže program byl nabitý celou dobu návštěvy od rána do večera, dokonce i v neděli. Dobrou duší studijní cesty byl Tony Myers, který nejen domluvil jednotlivé návštěvy, ale ještě nás prakticky celou dobu pobytu provázel.
Strana 1
How It Happened... The idea to organize a study tour of Czech community foundation to Canada was inspired by Tony Myers, a Canadian fundraising and capacity building consultant who spoke at the Prague International Fundraising Festival by the Czech Fundraising Center in 2009. As a result of that experience and many others like it, members from the Czech fundraising community were invited to Canada for a study tour. The idea sparked so much interest among Czech community foundations and the Association of Community Foundations in the Czech Republic (AKN, www.akncr.cz) that practically all Czech CFs decided to take active part in it by sending their representative. The association covered the organizational expenses and the Canadian Embassy in Prague supported this publication as the tangible outcome of this learning endeavor. Some fundraising was done in Canada and participants also
contributed to expenses and travel costs. Studijní cesta proběhla od 6. do 14. 11. 2010 More than forty volunteers articipated the v provincii Alberta. Obsahově byla study tour on Canadian side, the agenda zorganizována tak, že si ještě v Praze každý was packed morning to night. Tony Myers, účastník vybral „své“ téma, ke kterému si Tara Graham and Tania Brandstrom were ještě doma sehnal informace a připravil the primary organizers of the experience, not otázky, a potom ho celou dobu v Kanadě only arranging the visits, setting up numerous sledoval v jednotlivých navštívených meetings, arranging accommodations organizacích, doptával se, střádal and spending time travelling with the Czech materiály atd. group. Výsledkem je sborník pěti textů na pět aktuálních témat souvisejících s komunitními nadacemi u nás. Přejeme vám inspirativní čtení.
The study tour of 7 Czechs took place from November 6 until 14, 2011 in Alberta, Canada with visits to Banff, Calgary, Red Deer and Edmonton. Throughout the visit, each participant focused on and was responsible for a chosen theme, collecting information, materials, asking questions... This publication is a collection of 5 papers on five specific themes concerned with community foundations and potential inspiration and learning we can take from the Canadian experience. The individual topics include: Funds of a Community Foundation Major Donors Volunteers in Community Foundations Boards of Community Foundations Quality of Life in Communities – Vital Signs.
Jan Kroupa
Inspirace Made in Canada Jan Kroupa, NETT, o. s. Think tank pro občanskou společnost www.ttnett.cz
Strana 3
Kromě konkrétních srovnání a námětů, které se promítly do tematicky zaměřených textů, jsme si z Kanady přivezli spoustu dalších, obecnějších pozorování a ponaučení. Za prvé nebylo možné si nevšimnout, že zatímco průměrný věk české skupinky byl okolo 30 let, většina představitelů kanadských komunitních nadací, universit a ostatních navštívených organizací byla o generaci starší. To je podstatné především z hlediska společenského postavení kanadských nadací, skladby jejich správních rad a ostatních dobrovolníků. Komunitní nadace v Kanadě prostě nejsou žádný mladistvý, nezralý koncept, ale společensky pevně usazená forma organizace, která má ve společnosti své místo, roli a renomé. S tím úzce souvisí další naprosto zásadní rozdíl – počet a skladba dobrovolníků. Zatímco u nás člověk dobrovolníka těžko hledá, v Kanadě těžko hledá člověka, který dobrovolníkem není. Studenti stojí frontu na to, aby při dobrovolné práci nasbírali první zkušenosti,
Inspiration Made in Canada In addition to specific topics captured in the five essays above, we brought a great deal of other learning from Canada. First of all, it was impossible not to realize that while the average age of members in the Czech group ranged around 30, most representatives of the hosting Canadian organizations were a generation older. This is particularly important from the point of view of the social position and community role and recognition of CFs in Canada, impacting board member structure, donors access, and staff expertise and experience Another major difference was volunteers. To put it very simply, while in the Czech Republic it is hard to find volunteers, it seems difficult to find anyone who is not a volunteer in Canada. At the same time, when the Czech complained that the concept
z dospělých se rekrutují dobrovolní poradci, fundraiseři, dárci, členové správních rad, komisí, výborů, poradních orgánů... dobrovolničí ženy na mateřské, aby neztratily kontakt se světem, stejně jako ženy v domácnosti, aby se společensky uplatnily, dobrovolničí doslova a do písmene všichni, protože i škála uplatnění, která se dobrovolníkům nabízí, je neobyčejně široká. K tomu v ČR, zdá se, zatím nedozrála ani jedna strana. Když jsme si stěžovali, že v Česku koncept komunitní nadace veřejnost moc nechápe, ujišťovali nás kanadští kolegové, že u nich tomu není jinak a že komunitní nadace jsou a nejspíš vždycky budou menšinovou záležitostí. Podstatné ovšem je, aby jim dobře rozuměla úzká skupina klíčových osobností a dárců – a také neziskové organizace, které u nich žádají o podporu. Ze srovnání různých typů navštívených organizací jsme si uvědomili, že celkově je občanský sektor v Kanadě mnohem zřetelněji strukturován, Strana 4
of a community foundation is not generally understood by the public at large, our Canadian colleagues assured us that it is just the same in Canada. It is very encouraging to realize that the community foundation movement is not a mainstream concept. However the difference is that in in Canada it is well understood by key community leaders and donors – and also by charities and other grant recipients. If community foundations are to be successful here, we will want to ensure the concept is understood by community leaders, donors and charities in the Czech Republic. Comparison of various types of organizations visited during the study tour clearly showed that the Canadian civic sector is substantially better structured and that each stakeholder well understands their specific role, respecting the role and position of other organizations in the sector.
Tony Myers a Jan Kroupa − discussion on the road...
Strana 5
že jednotliví aktéři jasně vnímají svou specifickou roli, reflektují ji a respektují, co z ní vyplývá. Tak jsme opakovaně naráželi na to, že si komunitní nadace dávají pozor na to, aby ostatním neziskovkám nekonkurovali u dárců. V jejich slovníku se tak slovo „fundraising“ prakticky nevyskytuje a hovoří se zásadně o „fund development“. Dárci se nežádají o dar, ale inspirují k dárcovství. Myslí se tím především velké dary, které jsou svou povahou vlastně dlouhodobou investicí do určeného místního tématu, tedy zdroje, na které by jiné organizace nedosáhly. Některé nadace například z principu nepořádají benefiční akce nebo jiné akce pro veřejnost, protože ty by si podle nich měly dělat neziskovky samy a nadace jim nechtějí lézt do zelí. A naopak United Way, která získává svou dobrovolníky organizovanou každoroční kampaní na pracovištích obrovské částky, nevytváří permanentní fondy, aby nemátla dárce a nekonkurovala zbytečně místním nadacím. Pravidla nejsou nikde napsaná, ale všichni je, zdá se, ctí. Umožňuje to také odkazovat dárce na příslušnou organizaci, které bude pro jeho záměr nejvhodnější.
As a result, we learned that CFs sometimes focus on different donors (United Way – peer to peer workplace giving) and NGOs (collections, events, etc.) Canadian CFs speak of “fund development”, rather than about “fundraising”. Their domain is not to solicit a gift, but to inspire philanthropy. These are not written rules, but they are somewhat respected acceptable practice. Such understanding allows for donor referral – yet another uncommon phenomena among Czech NGOs. We have heard repeatedly: “The best donor is not the one who gives to your organization, but the one who is happy about their giving.” It was promising to see that the boom of community foundations in Canada is a matter of last 20 years. Many of them have existed for a longer period of time, nonetheless, most of them were voluntary, had no staff and sat on a few million dollar endowment. Their professional makeover was usually sparked by a large gift or several large gifts, resulting in the endowment generating
„Nejlepší dárce není ten, který dá mně, ale ten, který je s dáváním spokojen a má z něj radost.“
„Nejlepší dárce není ten, který dá mně, ale ten, který je s dáváním spokojen a má z něj radost.“ Strana 6
Povzbudivé je zjištění, že rozmach komunitních nadací v Kanadě je otázka uplynulých 20 let. Některé sice existovaly již dříve, ale byly ryze dobrovolnické, spravovaly pár fondů a několik málo milionů v nadačním jmění. Rozkvět a profesionalizaci nadace zpravidla nastartoval velký dar nebo několik velkých darů, které způsobily, že investované nadační jmění začalo přinášet dostatek zisku, aby stálo za to najmout první stálé zaměstnance, kteří nadaci potáhnou dál. Předpokládejme tedy, že jsme z pohledu kanadských komunitních nadací v situaci, kdy stále čekáme na tyto první iniciační velké dary, které naše komunitní nadace katapultují do dalšího vývojového stádia. Jsem přesvědčen o tom, že se zásadního rozmachu komunitních nadací v České republice dožijeme. To nás přivádí k dalšímu tématu. Edmontonská komunitní nadace láká své dárce na to, že jejich dar za jejich života rozdají na určený účel a zároveň
enough profit to hire first professional staff. From this point of view, most Czech CFs are waiting for their initial gifts. Nonetheless, both the Canadian experience and the global trend in CF development suggest that we will live to see rapid development in Czech CFs. This brings us to another important theme. The Edmonton Community Foundation promotes a great claim for their donors: ”Whatever you give us in your life time, we will give away the proceeds of the investment, and keep the principle forever.” This is realistic, because endowments of Canadian CFs yield annual return on investment of 7−9 % over the long haul. This is not true for Czech CFs, because their investing is regulated by law (particularly in the case of means received from the Foundation Investment Fund – a state fund that supported endowments of private foundations in the 90s from privatization proceeds). This needs to be changed and Czech CFs have to learn how to invest into more dynamic products, including the stock market – though even
zůstane v nadačním jmění a bude trvale vytvářet zisk. To je pointa, na kterou dárci slyší. Je ovšem reálná hlavně proto, že nadační jmění kanadských komunitních nadací generuje stabilně 7−9 % ročního zisku. To totiž také znamená, že jmění všech navštívených nadací se v roce 2010 vybabralo z cca 20% propadu v roce 2009, který způsobila světová krize, a dostalo se na úroveň z předcházejících let. To u domácích nadací není pravda. Mimo jiné také proto, že jejich investování je omezeno zákonem (především u prostředků z Nadačního investičního fondu). To je potřeba změnit a investovat dynamičtěji, byť i za mořem jsou nadace považovány za spíše konzervativní investory.
Strana 7
A ještě poslední věc stojí za zmínku. Kanaďané se v komunitních nadacích angažují proto, že je to pro ně způsob, jak oplácet společnosti a společenství za šťastně prožitý život. Dobře vědí, že to za ně nikdo neudělá, a věří tomu, že když se přičiní, svět kolem nich bude lepší. Je to totiž jejich svět, jejich kultura, jejich život a záleží hlavně na nich, jaký bude – ne na vrchnosti,
in Canada, foundations are traditionally regarded to be conservative investors. And there is one more issue to be mentioned: Canadians engage with community foundations as a way of giving back to community. There is a belief in Canada that is you are successful in business or in a professional practice, it is because people in your community have supported you. You are wealthy because of your community. And it is only fitting that you give back to those who have supported your success. They know very well, that no one else is going to do that for them. Canadians believe that if they are active they can “make the world a better place”. It sounds like an empty phrase in Czech, but it is so. To Canadians, it is their world they live in, it is their culture and their life... and it is up to them – not up to the authorities, the government, the rich or anybody else – what life they live. This feeling is far fetched for Czechs. Some people talk about from time to time – theoretically, but it is not lived. We lack the confidence. We are still trying
na vládě, na těch u moci, na těch, kdo mají peníze, na těch druhých. Každý se za sebe svobodně rozhoduje, jak v životě naloží se svým časem, a ať se mu to líbí nebo ne, nese za to odpovědnost. Tento pocit je nám vzdálený. Občas o tom někdo mluví, ale není to skutečné. Doopravdy to přece na světě chodí jinak. Důležitá rozhodnutí neděláme my v každodenním životě, ale někdo jiný někde jinde. A tak si nevěříme, přemáháme pocit trapnosti a hledáme slova. Snad nám je další dění kolem komunitních nadací pomůže najít.
Tony Myers , který věří v kvalitativní skoky
to overcome the sense of awkwardness, searching for the right words to describe this... Hopefully, further developments around community foundations in the Czech Republic will help us to uncover the right words, making this dream come true.
Fondy při nadaci Tomáš Krejčí a Kateřina Valešová Komunitní nadace Euroregionu Labe www.komunitninadace.cz
Mnozí odborníci v oblasti společenských věd se shodují na skutečnosti, že přenášet zkušenosti, znalosti a postupy z jedné země do druhé je velmi složité. Varují nás před přílišným optimismem, že co funguje v jedné zemi, musí fungovat jinde. Jistě, může tomu tak být a taky nemusí. Každopádně je dobré to mít na paměti při snaze jednoduše aplikovat zkušenosti, znalosti a postupy z angloamerického prostředí komunitních nadací do našeho. Naší ambicí je využít získané know-how jako inspiraci, která nás vede k zamyšlení, zda bychom něco podobného mohli vyzkoušet i u nás, co přesně a jak. Pomáhá nám otvírat nové, do té doby mnohdy skryté obzory. Situace u nás a za mořem Podobné je to i s myšlenkou vnímat komunitní nadace jako systém fondů. Myšlenka, že by komunitní nadace mohly fungovat jako ucelený systém fondů, bude pravděpodobně pocházet již z počátku 20. století, kdy byla v USA v Clevelandu ve státě Ohio založena první komunitní nadace bankéřem Frederickem Goffem.
Strana 9
Nebylo by totiž překvapením, že by se právě tento pán nechal inspirovat jím důvěrně známým bankovním prostředím. Vzhledem k tomu, že je velmi pravděpodobné, že systém fondů byl inspirován bankovním sektorem, funguje systém fondů v nadacích v USA a v Kanadě téměř sto let. U nás se první fondy začínají zakládat na přelomu let 2003/2004. Mezi průkopníky v těchto letech patřila Nadace VIA a ústecká Komunitní nadace Euroregionu Labe. Postupně se připojovaly i další nadace. Nicméně podle zjištění ve výročních zprávách a na webových stránkách nadací sdružených v Asociaci nadací při Fóru dárců a v Asociaci komunitních nadací v ČR, systém fondů využívá ve větší či menší míře pouze osm nadací. Nadace o fondu mluví jako o aktivním fundraisingovém nástroji pomáhajícím oslovovat nové dárce, jako o produktu, který je dárcům bližší a srozumitelnější než nadace jako taková, případně jako o finančním nástroji vytvořeném za konkrétním účelem.
Na základě těchto zjištění a našich zkušeností jsme se pokusili vytvořit jednotnou definici fondu, se kterou budeme dále pracovat: „Fondem rozumíme vnitřní nástroj nadace pro příjem, kapitalizaci a následné užívání a rozdělování do fondu vložených a kapitalizací vzniklých prostředků. Nakládání s prostředky fondu se řídí souborem specifických podmínek a pravidel, který zřetelně navenek vymezuje nakládání s prostředky fondu od ostatních prostředků nadace.“ Nadace uvádějí několik hlavních motivací, proč systém fondů považují za přínosný. Jedním z důvodů je rozšíření činnosti nadace a možnost širší nabídky spolupráce s dárci. Objevuje se motivace získání vyšší míry důvěry díky větší transparentnosti vůči dárcům a více komunikačních příležitostí. Na druhou stranu se nadace shodují na tom, že správa fondů přináší vyšší administrativní náročnost a celkovou složitost systému, který se může stát pro dárce komplikovaný a nepřehledný. A to je třeba říci, že na rozdíl od kanadských komunitních nadací, které administrují stovky fondů, Strana 10
v našem prostředí jak nadace, tak nadace komunitní administrují v průměru sedm fondů na nadaci. Ale i v kanadském prostředí je zřejmé, že se nadace s administrativní náročností systému musely popasovat. Postupně vnikal administrativní systém FIMS (integrated foundation information management), což je program vyvinutý speciálně pro správu fondů při nadacích. Umožňuje mít pod jednou střechou příjmovou i výdajovou stránku fondů, umožňuje například tisk potvrzení pro dárce o přijetí daru, přehled finančního stavu jednotlivých fondů, stejně jako jednoduché započítání příjmů získané investováním. Dalším důležitým aspektem, který zatím nadace v České republice příliš nereflektují, je budování nadačního jmění pomocí tzv. permanentních fondů či permanentních částí fondů, což je u komunitních nadací v Kanadě praxe zcela běžná. Na otázku, zda české nadace nabízejí při komunikaci s dárci možnosti permanentního daru, tedy daru, který se neutrácí a pouze se zhodnocuje, se ve většině případů objevuje
odpověď, že tuto možnost dárci buď nenabízejí, nebo ji zatím nikdo nevyužil. Také rozsah nabídky typů fondů je poměrně úzký − ve většině případů končící u dvou: dárcovského, založeného na přání dárce a to zpravidla firemního; a účelového, zřízeného na podporu předem vybraného tématu. Z výše uvedeného je zřejmé, že základní povědomí o fungování systému fondů mezi osmi zasvěcenými nadacemi je poměrně dobré. Nadace dobře rozumějí tomu, co to fond je, co nám může přinést a jaká může přinést úskalí. Snad po pár letech fungování systému fondů zjistíme i u nás, že si již s členěním fondů na dárcovské a účelové nevystačíme, stejně jako začínáme rozumět tomu, že mluvit s dárci o permanentních darech není nic špatného. Právě tyto pochybnosti nás postupně dovedly k tomu, že je třeba se na systém fondů podívat v celé jeho šíři a být připraven uvažovat o všech aspektech jeho fungování. Abychom byli připraveni na situaci, kdy přijde dárce, který nám bude chtít například odkázat dar ze závěti.
Aspekty důležité pro vytvoření fondu
Při vytváření souboru specifických podmínek a pravidel, kterými se fond řídí, uvažujeme především následující aspekty: Účelové vymezení fondu ... určení okruhu témat, potenciálních příjemců a pravidel nakládání s prostředky vydávanými z fondu... Trvání fondu ... charakter majetku ve fondu z hlediska času... Otevřenost fondu ... vymezení okruhu možných přispěvatelů do fondu... Vliv, otisk dárce ve fondu ... dárcova angažovanost a rozsah oprávnění při nakládání s prostředky fondu... Strana 11
Blíže k jednotlivým aspektům a variantám scénářů, kterých mohou nabývat: Účelové vymezení fondu Účelové vymezení fondu může nabývat zpravidla následujících scénářů, variant a jejich kombinací. Scénář 1 – maximální otevřenost Tematické vymezení fondu je značně široké (například celkový rozvoj města), nebo dokonce není stanoveno a koresponduje s posláním nadace jako takové. Poté hovoříme o otevřeném grantovém fondu (Unrestricted Fund). Prostředky z fondu jsou vydávány na základě otevřených grantových výzev, okruh možných příjemců prostředků z fondu není limitován vůbec nebo je limitován jen minimálně, například možnými právními formami příjemců. Scénář 2 – zacílení tématu, otevřenost všem příjemcům Tematické vymezení fondu je jasně specifikované (např. podpora kulturních památek v regionu nebo péče o handicapované děti). Okruh možných příjemců zpravidla není formálně limitován, respektive předpokládá se účast pouze těch, kteří působí v daném tématu. Příjemce se vybírá zpravidla v otevřené soutěži. Mluvíme o tzv. účelovém fondu (Field of Interest Fund). Scénář 3 – zacílení tématu, zúžení okruhu příjemců Tematické vymezení fondu je jasně specifikované. Příjemce se vybírá buď: a) v uzavřeném řízení, často na základě screeningu nebo předvýběru, zpravidla tam, kde by otevřené řízení bylo absurdní vzhledem k charakteru tématu (např. zajištění očkování pro bezdomovce) nebo b) je okruh příjemců selektivně omezen v souvislosti se specifikací tématu (např. stipendia pro nadané děti z dětských domovů). Typickým představitelem takových fondů je Scholarship Fund, tedy stipendijní fond.
Scénář 4 – uzavřený okruhu příjemců, téma je podružné Základem účelového vymezení fondu je stanovení konkrétního příjemce nebo přesně určené skupiny příjemců, kterým mohou být poskytovány prostředky z fondu. Tematické vymezení je odsunuto do pozadí, často je identické s posláním stanoveného příjemce. V angličtině je pro tento typ fondů používáno označení Designated Fund či Agency Fund. Trvání fondu ... charakter majetku ve fondu z hlediska času...
Trvání fondu Trvání fondu se odvíjí od určení a charakteru dnešních i budoucích prostředků, které do fondu přicházejí. Trvání fondu může mít v zásadě následující varianty a jejich kombinace: Scénář 1 – jednorázový průtokový fond Prostředky vložené do fondu mají jednorázový charakter, budou zpravidla během jednoho účetního období (nebo během jednoho roku) beze zbytku zkonzumovány v souladu s účelem fondu. Poté fond zaniká. Fond se zakládá zpravidla na jednorázový účel, často formou (veřejné) sbírky například na povodně, pomoc konkrétnímu postiženému. Jde o průtokový fond (Flow-thru Fund). Význam tkví především ve zřetelném vymezení fondu od ostatních aktivit/ fondů nadace a jeho zviditelnění navenek po dobu jeho trvání.
Strana 12
Scénář 2 – dlouhodobý průtokový fond Prostředky vložené do fondu mají jednorázový charakter, budou zpravidla během jednoho účetního období nebo během jednoho roku beze zbytku zkonzumovány v souladu s účelem fondu, v následujícím účetním období se předpokládá opětovné vložení prostředků do fondu. Fond se zakládá zpravidla bez jasně vymezené doby trvání na více či méně vymezený účel a reflektuje tradici „každoročního dávání“. Fond zaniká zpravidla ve chvíli, kdy přispěvatel ukončí své pravidelné vklady do fondu. Jde o dlouhodobý průtokový fond (Flow-thru Fund).
Význam tkví jednak ve zřetelném vymezení fondu od ostatních aktivit/fondů nadace a jeho zviditelnění navenek, ale také v možnosti transformovat výhledově takový fond do fondu s trvalým charakterem, viz dále. Scénář 3 – Dočasně permanentní fond Prostředky vložené do fondu mají dočasně permanentní charakter, tzn. že při vkladu prostředků do fondu je určeno, že nebudou beze zbytku utraceny během jednoho roku, nýbrž že z nich bude každoročně konzumována určitá část. Předpokládá se rovněž, že každoročně konzumovaná část bude zpravidla významně vyšší, než bude předpokládaný výnos vzniklý zhodnocováním zbytku prostředků ve fondu. Tím se trvání fondu omezuje na dobu, než bude po částech zcela zkonzumován. Pak fond zpravidla zaniká. Jedná se o tzv. Sinking Fund, jehož význam tkví především v reálném majetkovém charakteru, umožňujícím investování a zhodnocování prostředků ve fondu. Na druhou stranu v porovnání s plně permanentním fondem vydává na stanovený účel procentuálně výrazně větší objem prostředků, avšak nikoli trvale, ale po časově omezenou dobu, nejčastěji v horizontu 3−10 let.
Rememberance Day v Edmontonu
Strana 13
Scénář 4 – Částečně permanentní fond Prostředky vložené do fondu mají permanentní a dočasnou část, tzn. že část prostředků (permanentní) je nepřetržitě investována a vytváří pravidelný výnos, který je následně určen k částečnému nebo úplnému zkonzumování na účel fondu. Dočasná část je během jednoho účetního období (nebo během jednoho roku) beze zbytku zkonzumována v souladu s účelem fondu. V následujícím účetním období se předpokládá opětovné vložení prostředků do fondu (obdobně jako u scénáře 2). Jedná se o tzv. kombinovaný fond (Combined Fund), který kombinuje permanentní a průtokový fond v jednom. Fond má díky permanentní části trvalý charakter. V případě, kdy přispěvatel ukončí své pravidelné vklady do fondu, fond sice nezaniká, ale často drasticky klesne objem fondem vydávaných prostředků a tím i význam fondu. Prostředky se omezí jen
na část výnosů vzniklých investováním permanentní části. Výhodou fondu je vzhledem k průtokovým fondům jeho trvalý charakter, ve srovnání s plně permanentním fondem je však výrazně závislejší na pravidelné podpoře přispěvatele. Scénář 5 – Permanentní fond Prostředky vložené do fondu mají permanentní charakter, jsou nepřetržitě investovány a vytváří pravidelný výnos, který je následně určen k částečnému zkonzumování na účel fondu a k částečné reinvestici. Jedná se o tzv. permanentní fond - Endowment Fund, který má trvalý charakter. Fond se hodí především na jednorázové a objemem významné vklady, například závěti. Svým charakterem je ze všech fondů nejstálejší, směrem k možným příjemcům podpory nevykazuje výrazné změny v závislosti na pravidelné ochotě přispěvatelů, tak jak je tomu u všech ostatních typů fondů popsaných v předchozích scénářích. Nevýhodou fondu je nutnost významného vkladu, pokud má být vliv fondu na účel, pro který byl zřízen, signifikantní. Otevřenost fondu ... vymezení okruhu možných přispěvatelů do fondu...
Otevřenost fondu Otevřeností fondu je myšleno vymezení okruhu možných přispěvatelů do fondu. Uvažujeme následující varianty otevřenosti fondu: Scénář 1 – Otevřený fond Přispěvatelem do fondu může být kdokoli, koho oslovuje účel fondu. Otevřený fond zpravidla zakládá jednotlivec nebo skupina jednotlivců s předpokladem, že účel fondu osloví další možné přispěvatele a že se tím znásobí prostředky a tedy i vliv fondu. V praxi se může jednat nejčastěji o otevřený grantový fond (Unrestricted Fund) nebo účelový fond (Field of Interest Fund).
Strana 14
Scénář 2 – Skupinový fond Přispěvatelem do fondu je více či méně ohraničená skupina dárců, kteří se rozhodli společně shromáždit své prostředky a na základě dohody mezi sebou je využívat k účelu fondu. Omezený okruh přispěvatelů je zpravidla spojen se zajištěním vyšší míry angažovanosti a kompetencí skupiny přispěvatelů ve vztahu k vynakládání prostředků ve fondu. V praxi jde o tzv. fond spravovaný komisí (Committee Advised Fund). Komunitní nadace v Edmontonu... a náš pronajatý vůz...
Scénář 3 – Dárcovský fond Přispěvatelem do fondu je zpravidla jednotlivec nebo rodina. Obdobně jako u skupinového fondu se uzavřeností dalším přispěvatelům zajišťuje jasné rozhodování jednotlivce o účelu fondu a poskytuje dárcem požadovanou míru kompetence a angažovanosti související především s rozdělováním prostředků fondu. V praxi jde o tzv. dárcem spravovaný fond (Donor Advised Fund).
Vliv, otisk dárce ve fondu ... dárcova angažovanost a rozsah oprávnění při nakládání s prostředky fondu...
Strana 15
Vliv, otisk dárce ve fondu Vliv a zapojení dárce do činnosti fondu může mít následující formy: Scénář 1 – Dárcem kontrolovaný fond Dárce kontroluje veškerá klíčová rozhodnutí ve fondu v mezích platných zákonů. Především rozhoduje o konečných příjemcích podpory z prostředků fondu, stanovuje a modifikuje tematické zaměření fondu, aktivně vystupuje jménem fondu navenek, pracuje s PR fondu, rozhoduje o investiční strategii fondu apod. V praxi jde hlavně o tzv. dárcem spravovaný fond (Donor Advised Fund), který v takovém případě částečně supluje založení samostatné nadace.
Scénář 2 – Fond s částečným zapojením dárce Dárce se zapojuje do základních otázek týkající se správy fondu, spolurozhoduje o konečných příjemcích podpory z prostředků fondu, podílí se na přípravě a modifikaci tematického zaměření fondu, nahodile pracuje na PR fondu apod. V praxi jde hlavně o tzv. dárcem spravovaný fond (Donor Advised Fund), případně o fond spravovaný komisí (Committee Advised Fund). Scénář 3 – Fond bez zapojení dárce Dárce se nezapojuje do záležitostí týkající se správy fondu, rozhodování o konečných příjemcích ponechává na odbornících, stejně jako nastavení tematického zaměření fondu. Spokojuje se zpravidla se zprávami o naplňování účelu fondu. V praxi je tento přístup dárců vidět hlavně u tzv. otevřeného grantového fondu (Unrestricted Fund) nebo účelového fondu (Field of Interest Fund). Scénář 4 – Dárcem pojmenovaný fond Specifickým vlivem dárce na chod fondu může být vytvoření tzv. pojmenovaného fondu (Named Fund) nebo pamětní fond (Memorial Fund). Jde o „otisk“ jména dárce nebo osoby jemu blízké, na jejíž památku je fond zpravidla po její smrti vytvořen, do názvu fondu. Pojmenovaný fond může nabývat z hlediska angažovanosti a kompetencí dárce různých forem. Z hlediska trvání fondu se zpravidla výhradně jedná o fondy permanentní, neboť v sobě nesou trvalou vzpomínku na osobu, po které jsou pojmenované. Kombinacemi výše uvedených aspektů mohou vznikat rozmanité typy fondů, šité na míru přáním našich dárců a odrážející potřeby naší komunity. Jako příklad uvádíme pouze některé z nich, které se objevují v materiálech zejména komunitních nadací z USA a Kanady. Tam můžeme například najít pojem Community Endowment Fund – otevřený permanentní fond, který v sobě zrcadlí jak otevřenost potřebám místní komunity, tak i svůj trvalý charakter. Strana 16
Specifickým typem fondů jsou také Acorn Funds (v překladu asi něco jako „zvolna rostoucí fondy“), což jsou fondy, které jsou založené na principu dlouhodobého střádání menších finančních prostředků a jejich dlouhodobém zhodnocování. Tento typ fondů využívá zejména mladá generace, která již například v době studia chce přispívat k rozvoji své komunity a přitom jim jejich status v tuto chvíli neumožňuje darovat tisícové částky. Někdy takové fondy zakládají rodiče pro své děti.
Zdroje: Baton Rouge Area Foundation – Annual Report 1998 Central Susquehanna Community Foundation – Annual report July 2008 / June 2009 Greater Milwaukee Foundation – 2006 Yearbook Silicon Valley Community Foundation – http://www.siliconvalleycf.org/giving/ index.html Strana 17
Dalším příkladem jsou tzv. Future Funds (fondy budoucnosti). Jde o fondy, které vznikají na základě dobročinného odkazu v závěti. Nicméně veškeré náležitosti týkající se jednotlivých aspektů fungování fondu, jak byly popsány výše, jsou domluvené ještě za života dárce. Obvykle fond začne naplňovat své poslání ve chvíli, kdy nadace obdrží v závěti odkázaný dar. Nicméně existuje i možnost, kdy dárce ještě za života vloží do fondu finanční prostředky a může si vyzkoušet, jak bude fond fungovat.
Mecenáši Major Donors Petra Krystiánová Nadace VIA www.nadacevia.cz
Major Donor, tedy velký dárce, česky asi nejspíše mecenáš, není běžným dárcem. Můžeme ho brát jako samostatný projekt. Práce s ním klade na fundraisera speciální nároky. Přípravu projektu ušitého dárci na míru, velmi osobní komunikaci a zacházení a dostatek informací. Přitom představa, že od dotyčného člověka chceme velký dar, může být nepříjemná a zavazující. Jenže my přece s dárcem primárně nemluvíme o penězích, ale o hodnotách. Snad není příliš odvážné tvrdit, že možnost vyjádřit penězi hodnoty vlastního života, podpořit smysluplný projekt či program přináší dárci pocit štěstí. A tím se vytváří kruh – šťastný člověk má větší tendenci dávat druhým. Dávání druhým ho činí šťastnějším. Jak s programem pro mecenáše začít? Kde je hledat? Co jim můžeme nabídnout – a tedy proč by měli podpořit právě nás? To je jen několik z mnoha otázek, které napadnou asi každého, kdo zvažuje svoje možnosti, jak pracovat s dárci.
Strana 18
Navíc jde o práci dlouhodobou – obvyklá doba na získání mecenáše – od jeho oslovení až po okamžik, kdy se rozhodne darovat – je odhadována průměrně na 18 měsíců až 2 roky. Nefungují tu tedy standardní fundraisingové nástroje jako „special appeal“ (dopis se žádostí o dar), telemarketing či „direct dialogue“ (oslovení tváří v tvář), které se používají na získání běžných dárců, kdy po oslovení (a investici do oslovení) následuje poměrně rychlá odpověď. V případě mecenášů jde o dlouhodobou investici. Výsledek pak ale opravdu stojí za to.
Silná nadace potřebuje mecenáše Ačkoli je již v České republice více neziskových organizací, které mají významné dárce z řad soukromých osob, v porovnání se zahraničím jsme stále pozadu. Program zaměřený na mecenáše v podobě, v jaké je v zahraniční běžný, u nás prakticky neexistuje. Přitom s odchodem zahraničních nadací dále na východ, nemožností trvale počítat s evropskými penězi a nejistými prostředky od firem je zvyšující se podíl soukromých dárců v portfoliu neziskových organizací přirozeným pokračováním cesty k jejich stabilitě. Neustálené prostředí doposud umožňovalo poměrně rychlé získání daru. Někdy stačilo napsat dopis a dvakrát či třikrát se s potenciálním dárcem sejít. Jan Tillinger z občanského sdružení Surya například poskytl rozhovor Hospodářským novinám, v němž hovořil o projektu stavby školy v Himaláji a vzápětí ho kontaktovali hned dva velcí dárci. Jedni z nich – manželé Sýkorovi – se dokonce poté, co darovali poprvé, sami zavázali k pravidelné každoroční podpoře. I to se stává. Výhodu při získávání dárců mají organizace typu Člověk v tísni, UNICEF či Nadace Charty 77, které mohou nabídnout silný příběh.
České komunitní nadace mají v tomto ohledu zatím těžší pozici. Chybí zde tradice, kdy lidé vracejí komunitě, v níž žijí, část svého bohatství, což se v zemích jako Kanada děje často právě prostřednictvím komunitních nadací. Pokud se ale české komunitní nadace chtějí stát stabilními a respektovanými subjekty, je pro ně vyhledávání a získávání velkých dárců stěžejní. Nadace VIA přichází v průběhu let do kontaktu s celou řadou lidí, kteří mají veliký potenciál jako možní významní dárci. Osobní kontakty a jejich udržování je jedním z pilířů našeho přístupu k fundraisingu. Ucelený program pro mecenáše ovšem zatím nemáme, byť se postupem času ukazuje, že jeho vytvoření pro nás bude nezbytné. V posledních letech se v české společnosti pomalu vytváří nová vrstva bohatých lidí, úspěšných majitelů firem či těch, kteří své společnosti vybudovali po roce 1989 a nyní je prodávají. Oba typy jsou ideálními potenciálními dárci. Podmínky pro individuální dárcovství tu tedy jsou, jde jen o to je využít.
České prostředí je ovšem poněkud problematické ještě v jiném ohledu: média se individuálnímu dárcovství a tématu dárcovství obecně doposud věnovala spíše sporadicky čili ti, co již dávají, nejsou ve většině případů širší veřejnosti známí, a pokud ano, nedá se o nich a jejich dárcovství zjistit dostatek informací. Jedním ze základních pilířů vytvoření programu pro mecenáše je přitom důkladný monitoring, na jehož základě se potenciální dárci vytipovávají. Ačkoli nám tedy nečiní problémy navazování kontaktů, identifikace potenciálních dárců je náročná. Při oslovování možných dárců se řídíme základním pravidlem – žádáš-li o peníze, dostaneš radu, žádáš-li o radu, získáš peníze. Prvotní kontakt, během něhož dotyčného člověka oslovíte s prosbou o radu, je mnohem jednodušší. A zainteresovaný jedinec se postupně stává nadějným potenciálním dárcem. Jenže jak takovému člověku „prodat“ naše programy? Jak a kdy správně požádat o dar? Odpověď na tyto otázky nás zavedla až do Kanady za našimi zkušenějšími kolegy. Strana 19
Mecenáši − základ každé kanadské nadace
Major Gift Fundraising (neboli fundraising zaměřený na získání velkého daru) je prakticky vždy součástí širší kampaně, za kterou stojí úsilí organizace či instituce získat v krátké době prostředky na dosažení určitého cíle, obvykle v rozmezí 3 až 5 let. Některé kampaně však mohou trvat i 7 až 10 let. Cílem takové kampaně je podle kanadského konzultanta Dr. Tonyho Myerse, který se tomuto tématu věnuje dlouhodobě, získat prostředky ve výši desítek i stovek miliónů dolarů. Taková částka je u nás zatím jen těžko představitelná, ale dobře ilustruje rozdíl v přístupu Čechů a Kanaďanů k filantropii.
Strana 20
„Přemýšlel jsem, jak svému desetiletému synovi vysvětlit, že dárcovství je samozřejmá součást života,“ vypráví Martin Garber-Conrad, ředitel kanadské Edmonton Community Foundation. „Nakonec jsem mu místo nějakého povídání prostě založil vlastní fond s minimálním vkladem.“ A výsledek? Chlapec je nyní dárcem,
dostává děkovné dopisy, vyúčtování a rozhoduje se, kam každý rok vloží úroky z fondu. „Letos sám přišel s tím, že by chtěl podpořit děti v Africe, a protože je vášnivým fotbalistou, nakoupili jsme 25 fotbalových míčů. Byl nadšený,“ usmívá se Martin. Filantropie je prostě nedílnou součástí kanadské společnosti. Jak vysvětlují například zaměstnanci kanadské Saint Polytechnic, výhodou pro získání velkých dárců je také skutečnost, že jakmile se do Calgary (a obecně na jakékoli místo v Kanadě) přistěhuje nový manažer, generální ředitel či jiná významná osoba, nejlepší a vlastně jediná cesta, jak se zapojit do společenského života a do života místní komunity, je přes filantropii. Základem pro oslovení potenciálního mecenáše je metoda „otevírání dveří“, tedy postupného zprostředkování osobního kontaktu, případně i zprostředkování vlastního oslovení. Kanadské nadace k tomu nejčastěji využívají členy svých správních rad či některého z mnoha jiných výborů („committee“), které tvoří nedílnou součást jejich struktury.
Fungují tu např. výbory pro získání prostředků do základního jmění nadace, pro investování majetku nadace, pro získávání závětí a podobně. Členové jednotlivých výborů jsou pečlivě vybíráni – patří mezi ně přední místní osobnosti, profesionálové (právníci, bankéři, makléři, poradci), manažeři či majitelé firem a další respektovaní občané. Tito lidé jsou dlouhodobě a bezplatně – jako dobrovolníci – zapojeni do chodu nadace, dobře ji znají a rádi pomohou zkontaktovat potenciální dárce, většinou z řad svých přátel, rodiny a obchodních partnerů. A právě tohle otevření dveří, kdy se informace o nadaci a jejích programech dostane k potenciálnímu dárci z úst osoby jemu blízké, je nesmírně cenné, neboť bývá nejúčinnější. Oslovovat dárce ale mohou samozřejmě i sami pracovníci nadace.
Strana 21
V obou případech je nicméně důležité, aby se osoba, která bude s potenciálním dárcem jednat, předem dobře připravila. Tady se dostáváme k prvnímu kroku vedoucímu k získání
velkého daru – vytipování mecenáše. Ještě předtím je ale třeba učinit mnoho příprav. Klíčem k nalezení vhodného dárce je strategický plán, který by měl být nedílnou součástí každé nadace. Nadace musí vědět, kam se chce v následujících letech ubírat, jaké jsou její cíle a jakým způsobem k nim bude směřovat, protože jen tak může vytipovat vhodné dárce, kteří by mohli mít zájem podpořit jejich dosažení. Cílem fundraisingové kampaně, jejíž součástí dárci budou, je podpora poslání, vize, hodnot a priorit organizace. Jinak není důvod k získání jakékoli částky. Poněkud jinak je tomu při zřizování fondů, ale o tom více později. Zásadní součástí přípravy kampaně, jak upozorňuje Tony Myers, je také stručná studie („Draft Case for Support“), která dárci nastíní, proč by měl organizaci podpořit. Obsahuje společenské, duchovní, emociální a ekonomické argumenty pro podporu organizace a daného programu, běžně v rozsahu 8−16 stránek, a představuje základní orientační dokument pro potenciální dárce.
Základní kruh vztahu s dárcem Zkusme si nyní popsat základní kruh využívaný nejen v kanadských nadacích, jehož cílem je navázat kontakt a vybudovat vztah s člověkem, který pak daruje významnou částku s možností, že se tento dar může v budoucnu opakovat. Tento neustále se opakující proces se skládá ze čtyř kroků:
1. Vytipování
>
>
Zapomenout nesmíte rozhodně na studii proveditelnosti („Feasibility Study“), tedy komplexní a propracovanou analýzu připravovaného projektu. Organizace si musí být jistá, že její argumenty jsou pro možné dárce relevantní, předpokládaný cíl kampaně je opravdu dosažitelný a že právě takové projekty budou chtít vybraní dárci podporovat. To vám umožní identifikovat jedince, kteří danou věc podpoří, a zároveň vytvořit určitý předpoklad, jaké finální částky může být kampaní dosaženo. Až na základě Feasibility Study si lze stanovit skutečný cíl kampaně.
4. Péče
2. Kultivace
>
> 3. Žádost
Strana 22
Krok 1: Vytipování Vytipování potenciálních dárců probíhá ve dvou krocích: prvním je samotné hledání dárců, tzv. „Suspects“, a druhým pak jejich podrobné prozkoumání, které některé z nich změní na „Prospects“.
1. Vytipování
>
>
4. Péče
2. Kultivace
>
> 3. Žádost
Strana 23
Mezi „Suspects“ patří ti, které si vytipujeme jako možné dárce. Mohou jich být desítky, stovky či tisíce a jednoduchými metodami pak tento okruh zužujeme. „Prospects“ tvoří skupinu nadějných potenciálních dárců, které v tomto kole podrobujeme pečlivému zkoumání, abychom se ujistili, že právě tenhle člověk se může stát velkým dárcem dané kampaně (bude reagovat na dané téma). První krok, tedy vyhledávání dárců, lze realizovat prostřednictvím dobrovolníků (scházíme se s členy správní rady, známými, současnými dárci atd.), kteří dotyčného člověka doporučí, a v případě, že ho skutečně identifikujeme jako vhodného potenciálního dárce, nám pomohou „otevřít dveře“. Mezi další možnosti patří veřejné databáze, internet či média.
Nyní tedy máme dlouhý seznam lidí, ze kterého vybíráme ty, kteří se zdají být možnými vhodnými dárci naší kampaně (Prospects). Čím podrobněji se lidem v této skupině budeme věnovat, tím máme větší šanci uspět. Každý případný dárce je podrobně analyzován, přičemž z této analýzy by měly vzejít odpovědi na základní otázky, nabízející se při představě prvního kontaktu s potenciálním dárcem: jak dárce oslovit, kdo by to měl udělat, kdy a proč by se právě on měl stát součástí naší kampaně. Vytipování je tedy východiskem pro všechny další aktivity. Například na kanadské Sait Polytechnic, což je technicky zaměřená vysoká škola v Calgary, se průzkumu při vytipování dárců věnují tři lidé na plný úvazek. Kanadské nadace ve většině případů používají sofistikované databáze, kam zapisují veškeré informace o dárcích, od těch základních – věk, pohlaví, rodina a co členové rodiny dělají, záliby a tak dále – až po specifické kategorie, jako je například vyhodnocení postavení dárce, velikosti jeho majetku,
příjmů a investic, kolik může dávat na dobročinnost, zda už má nějaké závazky vůči jiné neziskové organizaci či nadaci.
1. Vytipování
>
>
4. Péče
2. Kultivace
>
> 3. Žádost
Krok 2: Kultivace Když máme připravené veškeré podklady, můžeme začít s oslovováním vytipovaných dárců. Na počátku seznámení většinou nestojí žádost o dar, nýbrž žádost o radu, pomoc, zapojení do kampaně. Mecenáši bývají často rádi zapojeni do celého projektu, což může být skvělé hned z několika důvodů – jednak mohou pomoci odbornou radou nebo svými kontakty a jednak díky jejich zapojení roste i míra jejich zainteresovanosti na věci a s ní motivace, aby se daný projekt opravdu uskutečnil. Fáze kultivace je fází vyhledávání příležitostí. Pořádáte akce pro veřejnost nebo benefiční akce, kam byste je mohli pozvat? Můžete jim nabídnout práci v grantové či jiné komisi? Navštěvujete různé večírky, semináře a další akce, kde je příležitost se s dárcem setkat? Osobní schůzky,
Strana 24
telefonáty… čím častěji máte možnost s daným člověkem mluvit, tím lépe. Akce, soutěže či ceny se navíc dají připravovat i tak, aby myšlenka na oslovení potenciálních dárců byla jejich součástí již od začátku, tedy z principu věci samotné. Například Red Deer & District Community Foundation vytvořila Women’s of Excellence Award, cenu pro ženy, které se zapojují do místního života; jedná se především o úspěšné podnikatelky a další veřejně známé a uznávané ženy. Díky této ceně nejenže nadaci plynou nemalé finanční prostředky z prodeje vstupenek na slavnostní vyhlášení, ale zároveň získá cenné kontakty na ideální cílovou skupinu. Krok 3: Žádost Samotná žádost o dar potřebuje správné místo, čas a jasnou představu o částce. A také správného člověka, který ji předloží. Může na ní být moc brzy, ale také se ten správný moment dá promeškat. Jak říká Tony Myers: „Ptát se příliš brzy či příliš pozdě, žádat příliš, nebo naopak málo, na špatný projekt nebo
ústy nesprávného člověka, to všechno může být důvodem neúspěchu žádosti a z něho plynoucího ohrožení kampaně.“ 1. Vytipování
>
>
4. Péče
2. Kultivace
>
> 3. Žádost
Strana 25
Krok 4: Péče Povedlo se vám získat člověka, který vám daroval významnou částku. Tím ale vaše práce nekončí. Vděčnost dárci, transparentnost celého projektu, pravidelná komunikace – osobní dopisy, e-maily, telefonáty, schůzky, informování dárce o novinkách, to jsou jen některé z řady úkolů, které vás čekají. Velmi důležité je pravidelné informování o průběhu projektu zároveň s předkládáním finančního vyúčtování. Samozřejmě vždy záleží na domluvě s dárcem, ale vaším úkolem je, aby se dotyčný dárce prostě a jednoduše stal součástí nadace. Pokud se péči o dárce věnuje dostatek pozornosti, může to přinést výsledek v podobě dalšího daru. Zároveň to přináší příležitosti získat další dárce, protože dotyčný často rád pomůže „otevřít dveře“, jak již bylo řečeno. Celý cyklus se neustále opakuje.
Konkrétní programy versus fondy Předcházející popis platí pro získání velkého dárce pro konkrétní projekt/ program. Komunitní nadace tento způsob práce využívají při vytváření svého portfolia fondů (problematice fondů a jejich správy je věnována samostatná práce v tomto sborníku). Fond si většinou zakládají bohatší lidé, kteří nechtějí mít vlastní nadaci, a prostředky tak raději svěří do péče renomované nadace. Někteří využijí nabídky tzv. 360° podpory, což znamená, že z jejich prostředků nadace poskytuje granty široké škále místních aktivit a témat, podle aktuální situace. Jiní chtějí mít na zacílení svých darů (respektive výnosů ze svých fondů přímější vliv nebo cíle využití stanovují předem). Kanadské nadace s mnohaletou působností, např. Calgary Foundation, to mají v tomto ohledu mnohem jednodušší než komunitní nadace v Česku. Místní lidé je znají, filantropie je běžnou součástí života, dárci se na ně tudíž sami s důvěrou obracejí s žádostí o radu či o založení fondu. Jak říkají její zaměstnanci: „My neděláme fundraising, my inspirujeme k dárcovství.“
Závěti Samostatnou kapitolu tvoří odkazy ze závětí na dobročinné účely, díky nimž kanadské nadace získávají mnoho velkých darů. Je až neuvěřitelné, že například celou polovinu všech darů již zmiňované Calgary Foundation tvoří právě odkazy ze závětí.
Strana 26
Proto by mělo být v největším zájmu českých nadací, aby se informace o této možnosti darovat rozšířila mezi co největší počet lidí. Například Edmonton Foundation k tomu využívá tzv. Will’s Week (Týden závětí). Každý den se po celém Edmontonu a okolí konají semináře a školení ( je jich asi 12), na nichž právníci, privátní bankéři a finanční poradci lidem vysvětlují, jak a proč si pořídit závěť, především s ohledem na daňové výhody. A zmiňují také možnost odkázat část majetku na dobročinné účely zároveň s výhodami z toho plynoucími. Jak ale upozorňují pracovníci Edmonton Foundation, to, zda se pro ni účastníci rozhodnou, není zdaleka to hlavní. Právníci, privátní bankéři a finanční
poradci nesmějí mít pocit, že jsou „zneužíváni“ pro dobrou věc. Will’s Week, jehož příprava je zcela v kompetenci nadace, je oboustranně výhodnou záležitostí, neboť oslovení právníci a poradci odkazují později své klienty, pokud se rozhodnou pro dobročinný odkaz v závěti, právě na Edmonton Foundation. Zajímavou kombinací fondu a závěti jsou potom tzv. Future Fonds (Fondy budoucnosti). Dárce se zaváže odkázat finanční prostředky ve své závěti do fondu, jehož pravidla spolu s nadací nastaví. Fond pak „spí“ a je aktivován až odkazem ze závěti. Jak ale upozorňují pracovníci Calgary Foundation – někteří z budoucích dárců jsou tak nadšení z připraveného programu, že si svůj fond aktivují ještě během života. Kanadská inspirace Vytvoření programu pro mecenáše, ze začátku možná ne tak propracovaného, jak jsme viděli u kanadských kolegů, je dobrou cestou pro české nadace i další
Zdroje: http://www.philanthropyuk.org (i odkazy na knihy o Major Donors) http://www.thefundraisingauthority.com http://www.institute-of-fundraising.org. uk/ http://www.thebiggive.org.uk/ http://nonprofit.about.com/od/ fundraising/a/majordonorprosp.htm http://www.asmallchange.net/all-donors -as-major-donors/ http://www.knowhownonprofit.org
Strana 27
neziskové organizace. Zvlášť důležité v českém prostředí je umět příběhy dárců, pokud s tím souhlasí, „prodat“ médiím, aby filantropie a dárcovství získaly potřebné renomé, dostaly se do povědomí lidí a inspirovaly další. Medializace je samozřejmě běh na dlouhou trať, ale například Nadace VIA má v tomhle ohledu velmi dobré zkušenosti. Aktivně se snažíme filantropii propagovat a zvlášť v poslední době se novináři už i sami ozývají a tomuto tématu se věnují. Bylo by skvělé, kdyby se síť komunitních nadací začala postupně rozrůstat. Povědomí o komunitních nadacích a hlavně porozumění jejich
rolím a nástrojům je nadále naprostou výjimkou, a to jak mezi veřejností, tak mezi novináři a místními politiky. Bez širší působnosti komunitních nadací v České republice si však lze těžko představit, že by se široce založené povědomí o filantropii prostřednictvím komunitních nadací podařilo vybudovat. Teprve pak ovšem budou mít místní dárci možnost a zájem být štědří právě prostřednictvím nadací ve svém regionu. Součástí tohoto povědomí je také propagace možnosti podpořit vybrané téma nadace prostřednictvím dobročinného odkazu v závěti.
Seznam literatury Major Donors: Finding Big Gifts in Your Database and Online. Ted Hart et al., Wiley, 2006. The Influential Fundraiser: Using the Psychology of Persuasion to Achieve Outstanding Results. Bernard Ross, Clare Segal. Jossey-Bass, 2009. Major Donor Fundraising. Margaret M. Holman, Lucy Sargent. Directory of Social Change, 2006. About Major Donors: The Key To Successful Fundraising. Robert M. Zimmerman, Zimmerman and Lehman, San Francisco, USA 2006 (2000). The Soul of Money: Reclaiming the wealth of Our Inner Resources. Lynne Twist and Teresa Barker, W. W. Norton & Company, New York, 2006.
Dobrovolníci v komunitních nadacích Agáta Maděřičová Jihomoravská komunitní nadace www.jmkn.cz
Strana 28
„Dobrovolnictví je základním stavebním prvkem občanské společnosti. Uskutečňuje nejvznešenější aspirace lidstva touhu po míru, svobodě, příležitostech, bezpečí a spravedlnosti pro všechny”, píše se ve všeobecné deklaraci o dobrovolnictví. Ale kdo je to dobrovolník? A jaké hraje nebo může hrát role v komunitních nadacích? Situace v České republice V ČR je situace v dobrovolnictví stále ještě poznamenána 40 lety totality, kdy byly i hodnoty dobrovolnictví zmrzačené a znehodnocené vynucenými „akcemi Z“ a podobnými socialistickými výdobytky. I proto je obtížnější navázat na staré, zejména prvorepublikové hodnoty a začít vytvážet nové tradice již zcela v duchu výše uvedené deklarace. I z těchto důvodů české komunitní nadace často pracují s mladými lidmi, kteří nejsou totalitní praxí poznamenáni. V současné době mají naše komunitní nadace (KN) dobrovolníků málo a nepečuje o ně žádný koordinátor. Lze tedy říci, že v České republice ještě stále neumíme s dobrovolnickým potenciálem efektivně pracovat.
Typy dobrovolníků (výhody, rizika, motivace) Zkušenosti z domova zatím nejsou příliš pestré, i když i u nás už se začínají objevovat mezi dobrovolníky nejrůznější lidé a skupiny. Po rozhovorech v komunitních nadacích a dalších organizacích v Kanadě o nejrůznějších typech dobrovolničení lze obecně konstatovat, že pro dobrovolnictví můžeme oslovit téměř každou cílovou skupinu. Logické je, že se pro každou skupinu hodí jiné zadání a že má každá skupina své výhody, omezení i rizika. Typickými skupinami, které bývají pro dobrovolnou práci nejperspektivnější, jsou: Studenti Studenti jsou bezesporu skupinou s vysokým potenciálem. Mají relativně dost času, jsou kreativní, pružní. Mohou také velmi dobře inspirovat a nalákat další nové dobrovolníky, protože i lidé v jejich okolí začnou přemýšlet o tom, proč někdo dělá práci zadarmo. Rizikem je vzhledem k jejich mládí a malým zkušenostem jistá nespolehlivost a časté změny zaměření. Ty ovšem
Typy dobrovolníků • studenti • zabezpečené ženy • správní rada • profesionálové • senioři • dárci
může vyvážit nadšení. Studenty motivuje vzájemnost, pospolitost, setkávání s ostatními a získávání zkušeností. Zabezpečené ženy středního věku Zabezpečené ženy středního věku, ať jsou to ženy v domácnosti, majitelky firem nebo rentiérky, mohou v pomoci nadaci najít smysluplnou seberealizaci. Dobrovolnictví je v tomto smyslu dovršením jejich společenského postavení (případně i podporou společenského postavení manžela). Zpravidla je proto neuspokojí nudné administrativní úkony a hrozí, že spolupráci s nadací ukončí, pokud nebudou dostávat přiměřená zadání, ve kterých budou moci obstát, ukázat se – ostatním nebo s ostatními. Pomoc bývá z jejich strany myšlena zcela vážně, a tak je nutné ji vnímat a prezentovat.
nadací, jejichž členové mohou za práci ve správní radě pobírat finanční odměnu). O správních radách však pojednává samostatná práce v tomto sborníku.
Bohatí a úspěšní lidé („profesionálové“) Bohatí a úspěšní lidé – podnikatelé a profesionálové všeho druhu – jsou další skupinou dobrovolníků, kterých se nám zatím nedostává. Zahraniční zkušenosti přitom zřetelně ukazují, že pro spoustu z nich z úspěchu vyplývá odpovědnost a že ve chvíli, kdy se začnou cítit bezpeční a zajištění, začínají hledat smysluplné využití svých schopností, zkušeností, kontaktů – ale také peněz a majetku. Proto mohou být pro nadaci těmi nejcennějšími spojenci. Není ovšem snadné je přesvědčit a nadchnout. V tom vám někdy mohou být velmi prospěšní studenti, pokud je dokáží nakazit svým nadšením. Lidé ve správní radě Do spolupráce s tímto typem dobroLidé ve správní radě jsou vlastně nejsta- volníků je rozumné se pouštět ve chvíli, bilnější skupinou dobrovolníků. kdy máte dobře rozmyšlené zadání I oni pracují v nadaci bez nároku a zformované role, které budou moci na honorář jen z nadšení „pro dobrou v nadaci hrát. Rozhodně totiž nejsou věc“ – alespoň u komunitních nadací ochotni ztrácet s vámi čas a druhou tomu tak je (a ze zákona musí být – šanci vám nedají. na rozdíl od správních rad soukromých
Strana 30
Senioři Je až zarážející, jak málo dokážeme u nás využít dobrovolnický potenciál seniorů. Evropský průzkum SHARE (Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe) ukazuje, že ve věkové skupině 50+ u nás pravidelně dobrovolničí jen asi 14 % seniorů, když třeba ve Skandinávii nebo v Británii se čísla blíží 70 %. A v Kanadě to není jiné. Dobrovolníci vás vítají už na letišti na golfových vozíčcích a nabízejí starším lidem odvoz a pomoc se zavazadly. Je možné, že seniorům v ČR se v souvislosti s dobrovolnou prací navozují nejvíc vzpomínky na dobrovolně povinné „akce Z“ z totality. Spíše se však od nich dobrovolná práce neočekává, a tak dříve získávají pocit osamocení a upadají do pasivity. V Kanadě je dobrovolnictví velmi často součástí běžného produktivního života. A tak je jen přirozené, že v důchodovém věku dobrovolných aktivit ještě přibude. V této cílové skupině můžeme najít i významné dárce – významné místní osobnosti, majitele velkých firem atd. Jejich přínos může být v jejich vztazích z profesního života. Je předpoklad, že i u nás bude tohoto typu dobrovol-
níků postupně přibývat, stejně jako bude přibývat lidí, kteří se v důchodovém věku nebudou cítit být oběťmi svého dosavadního života. Dárci Další podstatnou skupinou dobrovolníků, na které bychom rozhodně neměli zapomínat, jsou dárci. Vždyť dobrovolníci darují to nejcennější – svůj čas. Zkušenosti z Kanady ukazují, že někdy zbytečně ostrá a jednoznačná hranice mezi dárci a dobrovolníky u řady organizací u nás je neopodstatněná. Většina navštívených nadací vede například dárce a dobrovolníky v jedné databázi a dělí je do stejných úrovní a nabízí jim stejnou péči a privilegia – od velkých dárců a členů správní rady na nejvyšší úrovni až po drobné dárce a řadové dobrovolníky, kteří příležitostně pomohou v běžných úkonech nebo při poskytované službě. Za pozornost bezesporu stojí skutečnost, že ve „vyšších patrech“ pracuje mnohem širší škála dobrovolníků, než je u nás běžné. VIP dobrovolníci tedy nejsou jen členové správní rady a významní dárci, ale také členové
nejrůznějších komisí a poradních sborů (pro hodnocení projektů, pro fundraising, pro investování, pro práci s veřejností, pro přípravu benefičních akcí atd.). Počet dobrovolníků, kteří se v kanadské komunitní nadaci podílejí na rozhodování nebo jsou zatahováni do podstatných strategických procesů, se rozhodně pohybuje v řádu desítek, dokonce stovek, což je s naším prostředím zatím bohužel nesrovnatelné.
Nábor
Strana 31
Nábor dobrovolníků Pro nábor dobrovolníků je klíčová dobrá příprava. Není nic horšího, než pozvat ke spolupráci dobrovolníky a nemít pro ně odpovídající zadání (tzn. otrávit je a znudit) nebo nemít dostatečnou kapacitu se o ně postarat a řídit/ koordinovat je. Nadace si musí jasně definovat svou představu a očekávání; na co přesně dobrovolníky potřebuje, kolik jich potřebuje, na jak dlouhou dobu, krátkodobě, dlouhodobě apod. Veřejnost nejlépe pochopí, v čem může dobrovolník prospěšný, skrze nadací medializované příběhy jiných dobrovolníků.
Zdá se, že často využívanou příležitostí, jak oslovit nové dobrovolníky u nás, jsou akce pro veřejnost. Organizace veřejné akce je srozumitelnou příležitostí k jednorázové pomoci se zcela konkrétní věcí. Zkušenost z Kanady, kde komunitní nadace pořádají spíše méně veřejných akcí (zvláště benefice přenechávají spíše menším neziskovkám), ukazuje, že nejběžnějším způsobem získávání dobrovolníků jsou existující osobní a společenské vazby zaměstnanců a stávajících dobrovolníků nadace včetně členů správní rady. Klíčem úspěšné práce s dobrovolníky je důvěra a rozvíjení vztahu. Nové dobrovolníky je poměrně jednoduché najít, mnohem složitější je si je udržet. Jedním z kroků, jak předejít nedorozumění na obou stranách, je udělat s každým novým dobrovolníkem vstupní pohovor. Zjistíte, jaké jsou představy, jak by se chtěl zapojit, v čem je dobrý, popřípadě koho zná. Nejprve zadávejte lehčí úkoly a postupně přecházejte k těžším. Aby byli dobrovolníci zainteresování, je vhodné se s nimi pravidelně scházet. Vede to k vyšší informovanosti o tom, co se děje v nadaci.
Motivace dobrovolníků • kontakty • vzdělávání • smysluplná činnost • zkušenosti • cestování • sounáležitost
Naše zkušenosti jsou, že pouhé zasílání e-mailů nestačí. Čím víc druhů práce budete mít, tím víc rozličných dobrovolníků můžete získat. Zároveň platí, jak jsme uvedli výše, že jejich čas musí někdo organizovat a koordinovat, aby nedocházelo k prodlevám a bezúčelným časovým ztrátám. Čas dobrovolníka má svou cenu, a té je třeba si vážit. Zdá se to jako samozřejmost, ale pochvala a poděkování v nejrůznějších formách a variantách bývají pro dobrovolníky hlavní motivací a odměnou. Buďme v tomto ohledu kreativní a nezapomínejme na to! Motivace Jaké jsou motivy toho, že někdo pracuje bez nároku na honorář? 1. Kontakty – zejména mladým lidem se mohou kontakty získané při akcích nadace hodit v jejich budoucí kariéře, ale i u jiných skupin dobrovolníků bývají společenské kontakty významným motivačním prvkem.
Strana 32
2. Průběžné vzdělávání v různých oblastech práce a činnosti NNO (psaní projektových žádostí, fundraising, marketing, PR, tvorba webových stránek atd.), které lze využít v nejrůznějších jiných oblastech – pracovních i soukromých. 3. Smysluplná činnost a zadostiučinění z ní vyplývající – dobrovolná práce přináší radost a uspokojení, kterou aby člověk jinde pohledal. 4. Získání nových zkušeností a dovedností, předávání svých zkušeností méně zkušeným. 5. Možnost cestovat na zajímavá místa – zahraniční stáže, výměny, domácí a mezinárodní setkání apod. 6. Vytváření pocitu sounáležitosti a začlenění do určité společnosti, komunity – každý potřebuje někam patřit.
Dobrovolníci v Kanadě zcela suveréně a samozřejmě uvádějí, že jejich hlavní motivace je, že chtějí něco vrátit své zemi a své komunitě. To se v Česku moc nenosí, našim uším to zní příliš pateticky. Zároveň se tím však zakrývá širší
Hrozby
povědomí o tom, jaké jsme měli štěstí, že jsme se narodili ve střední Evropě, s celou její bohatou historií, společenskou a kulturní tradicí. To je v Kanadě naprosto běžné a je to předmětem hrdosti. Hrozby Řekli jsme si, že dobrovolníci jsou základem činnosti každé nadace i neziskové organizace. Zároveň však existují i mnohé hrozby, o kterých je dobré dopředu vědět a předcházet jim. Mezi nejzávažnější a nejčastější patří: • Dobrovolníci nejsou dobře zaškoleni a informováni – to často vede k nespokojenosti na obou stranách, a dokonce může vést k poškození dobrého jména organizace; musí být zcela jasně domluveno, v čem, v jakém rozsahu a jakým způsobem dobrovolník může vystupovat a jednat za nadaci.
Strana 33
• Rozejít se s dobrovolníkem, se kterým nejste spokojeni, může být těžší než dát výpověď zaměstnanci – musí být jasně domluveno, jaké jsou nároky a podmínky pro vykonávání dobro-
volné práce a za jakých podmínek a jak dobrovolník ztrácí privilegia dobrovolníka. • Koordinovat dobrovolníka je časově náročné – dobrovolník vyžaduje kvalitní zadání, vedení a řízení; dobrovolník musí respektovat dohody s koordinátorem, není možné, aby se řídil a rozhodoval jen na základě svých pocitů. • Dobrovolník nadace by měl dbát o svou pověst, například při svěřování se na Facebooku nebo v jiných sociálních sítích by si měl dát pozor na to, aby neohrozil dobré jméno nadace. • Dobrovolníci nejsou jednolitá skupina a vyžadují individuální zacházení. Na dobrovolníky na vyšších úrovních spolupráce si musí udělat čas vedení nadace, nestačí, aby se jim věnoval pouze koordinátor dobrovolné práce nebo jiný dobrovolník.
Nové druhy dobrovolníků pro ČR Studijní cesta po kanadských nadacích jasně ukázala, že některé skupiny dobrovolníků jsou u nás stále zastoupeny velmi nedostatečně a že je to také určující pro stávající podobu komunitních nadací v České republice. Především jde o: • úspěšné lidi a profesionály; • seniory; • experty; • a dárce (především velké dárce). Jak jsme uvedli, dobrovolníci jsou svým způsobem dárci, stejně jako dárci jsou svým způsobem dobrovolníci. Dobrovolníci darují čas, dárci peníze nebo věci. U dárců i u dobrovolníků platí, že jejich zájem a odhodlání pěstují a šíří povědomí a dobré jméno nadace.
Strana 34
Samostatní dobrovolníci Konkrétní příklady z Kanady ukazují, že dobrovolníci a skupiny dobrovolníků mohou některé aktivity organizovat úplně samostatně – od osvětových a vzdělávacích kampaní až po fundraising. To v Čechách zatím není běžné.
Setkali jsme se s příklady, kdy dobrovolníci organizovali : • golfový VIP turnaj; • hokejový turnaj pro veřejnost – venku na ulici; • běh pro všechny generace, vzdálenost 1 km, 5 km, 10 km, záleží na samotných závodnících, jestli budou běžet, nebo si zvolí chůzi (další variace jsou s kočárkem, se psem, s invalidním vozíkem). Na trati mohou být nejrůznější kulturní produkce. Finanční prostředky se získají startovným, prodejem triček, prodejem log na trička. Tímto způsobem můžeme získávat i nové dobrovolníky; • výstavy. Na rozdíl od českých komunitních nadací najdete na všech webových stránkách kanadských kolegů možnost ucházet se o práci dobrovolníka. Pod proklikem „Chci být dobrovolník“ najdete informace o tom, jaké dobrovolníky nadace shání, jakou práci by měli vykonávat a co by měli umět. Přihláška zároveň umožňuje rovnou se jako dobrovolník přihlásit.
Dobrovolník a aktivista S tímto rozlišením jsme se v kanadském prostředí prakticky nesetkali. Zřejmě proto, že kanadské komunitní nadace předem přitahují určitý typ myšlení a lidí. U nás je nadále užitečné si objasnit rozdíl mezi aktivistou, který je také dobrovolníkem svého druhu, protože je ochoten pracovat na své věci zdarma, a dobrovolníkem v širším slova smyslu.
Rememberance Day v Edmontonu
Aktivista se zajímá především o konkrétní cíl a o to, jak ho dosáhnout. Je mu v zásadě jedno, pro jakou organizaci pracuje, dokud jsou její cíle v souladu s jeho. To může být v práci komunitní nadace využitelné, ovšem jen v úzkém výseku aktivit a častěji to vede spíše k nepochopení a míjení se s širším kontextem, ve kterém nadace pracuje. Dobrovolník nesleduje vybraný partikulární zájem nebo téma. Jde mu o pomoc konkrétní nadaci, sdílí její hodnoty, její poslání a vize ho inspirují a stojí mu za to, aby pro ně něco udělal.
Strana 35
Zajímavosti z Kanady • V Kanadě je tak populární být dobrovolníkem, že na některé akce se
vytváří čekací listina, protože dobrovolníků je příliš. Často jde o pomoc s organizací dobročinných festivalů. Motivací je samozřejmě i zájem dostat se na tyto často prestižní festivaly zdarma, vlastně si vstupné odpracovat a získat třeba i festivalové tričko. Toto chování se nepovažuje za problematické, naopak organizátoři oceňují, že dobrovolníky nemusí platit, je to pro nadaci ekonomicky výhodné. • V Jihomoravské komunitní nadaci se už děje něco podobného. Jde o aukci vína v Praze a Čejkovicích, které jsou obvzlášť populární. Dostanou se tam jen ti nejaktivnější. • Je to do jisté míry exkluzivní záležitost být dobrovolníkem. • Dobrovolníci ve správní radě se liší od ostatních dobrovolníků tím, že mají mnohem vyšší míru zodpovědnosti. Pokud má nadace finanční problémy, musí hledat řešení i členové správní rady.
Správní rady komunitních nadací Markéta Kubáňová Nadační fond Via Vitae www.nadacevv.cz
„Dobrá správní rada je vítězství, ne dar.“ Nadace, které se inspirují v anglosaském Cyril O. Houle prostředí a působí v sektoru déle, budují další poradní výbory a komise. Typická současná správní rada české komunitní nadace má 5 členů a silného lídra v osobě ředitele nadace nebo předsedy. Správní rada se schází v průměru třikrát ročně. Na svých zasedáních členové jednají o předkládaných otázkách a úkolech (tzn. méně často přinášejí vlastní podněty a témata). Míra zapojení členů správních rad do aktivit nadace je do značné míry závislá na osobě ředitele. Můžeme však říci, že v prvních letech fungování mají komunitních nadace spíše slabou správní radu plnící formální funkce a silného ředitele. S postupem let se ředitelé začínají více věnovat rozvoji správní rady. Vtahují ji do dění a přenechávají jí více odpovědnosti. Cílem většiny českých komunitní nadací je mít ve správní radě cca 7 členů. Oporou správní rady bývá nejčastěji grantová komise, dozorčí rada anebo revizor.
Strana 36
Typická správní rada kanadské komunitní nadace má 12 a více členů a plně si uvědomuje svou odpovědnost za správu a vedení nadace. Jmenovaný ředitel a management se věnují řízení nadace pod vedením a kontrolou správní rady. Práci správní rady podporuje velký počet poradních výborů a komisí, které mají v průměru 8 členů. Členové správních rad jsou aktivně zapojeni do práce komisí. Kanadské komunitní nadace kladou ve své práci velký důraz na navazování kontaktů a osobních vazeb, vytváření sociálních sítí a budování vztahů. V tom jim vydatně pomáhají početné správní rady a bezpočet komisí. Management si je dobře vědom významu a role správní rady, cení si jejich dobrovolné práce a věnuje svým radním náležitou péči. Z čeho pramení zjištěné rozdíly a odlišnosti?
Správní rady v ČR
Strana 37
Správní rady v českém neziskovém prostředí V období živelného růstu v 90. letech minulého století opomíjely české neziskové organizace vytvářet fungující organizační struktury. Byly a mnohdy nadále jsou vedeny jednotlivci. Tahouny, kteří určují směr, řídí organizace a vykonávají potřebnou operativní činnosti. Tito lidé jsou zároveň zakladatelé, kteří neziskovým organizacím vdechli život. Jsou to jedinci, ne skupiny lidí, z kterých by se formovaly správní rady. Ve srovnání se situací v Kanadě i jinde na západ od našich hranic není tento druh vedení standardní. Vrcholový management je totiž v takovém případě nositelem dvojí odpovědnosti, za vedení i za řízení neziskových organizací. Přinejmenším v anglosaském prostředí, které bylo pro český neziskový sektor bezesporu největší inspirací, je pro neziskové organizace samozřejmostí mít správní radu, která je nositelem poslání nadace, garantuje její status a vytváří její obraz navenek. Kromě toho správní rada v plném rozsahu odpovídá a dohlíží na hospodaření nadace a na zajištění
finančních zdrojů pro chod i pro přerozdělování v grantech. Tato odpovědnost je českými správními radami nejvíce opomíjená. Kromě toho se v českém prostředí často o členech správních rad neuvažuje jako o nejdůležitějších dobrovolnících nadace, a tak se jim nedostává adekvátní péče. Český zákon ukládá zřizovat správní rady nadacím a nadačním fondům podle zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech a obecně prospěšným společnostem podle zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Občanská sdružení ani právnické osoby zřizované církví či veřejnou správou (příspěvkové organizace a rozpočtové organizace) správní rady mít nemusejí. Především však občanské sdružení mají velký prostor pro tvorbu své organizační struktury při formulaci svých stanov. Jejich nejvyšší statutární orgán je valná hromada či sněm. Správní rady jsou podle obou zákonů statutárním orgánem organizace. Hovoříme-li o správní radě nadace a nadačního fondu, zákon řeší
procesní povinnosti od vzniku přes velikost, minimální četnost setkání, až po zánik členství; dále jmenuje základní povinnosti členů, ošetřuje kontrolní mechanismy v organizaci a konflikt zájmů. Do výlučné působnosti správní rady nadace a nadačního fondu podle zákona náleží: • vydat statut a rozhodovat o jeho změnách, • schvalovat rozpočet a jeho změny, • schvalovat roční účetní závěrku a výroční zprávu o činnosti a hospodaření, • rozhodovat o sloučení, pokud není sloučení vyloučeno nadační listinou, • volit nové členy správní rady a dozorčí rady, popřípadě revizora, nestanoví-li nadační listina jinak, a rozhodovat o odvolání člena správní rady, člena dozorčí rady, popřípadě revizora, přestane-li splňovat podmínky členství nebo funkce, • stanovit výši odměny za výkon funkce člena správní rady, dozorčí rady, popřípadě revizora, • rozhodovat o zvýšení nadačního jmění. Strana 38
Ve stanovách mají nadační subjekty další prostor pro detailnější rozpracování své organizační struktury podle představ zakladatelů, protože správní rady se mohou zapojovat do řady dalších aktivit. Mohou mezi ně patřit například1: 1. stanovení poslání a cílů organizace, 2. výběr výkonného ředitele, 3. podpora výkonného ředitele a hodnocení jeho výkonu, 4. zabezpečení efektivního plánování organizace, 5. zabezpečení potřebných zdrojů, 6. zajištění efektivního řízení zdrojů, 7. definování, monitorování a zdokonalování programů a nabízených služeb organizace, 8. posilování pozitivního vnímání organizace na veřejnosti – PR, 9. stanovuje normy profesionálního a etického chování organizace, 10. přijímání a zaškolení nových členů správní rady a hodnocení vlastní činnosti. _________________________________ 1 M. Šedivý, J. Turnerová: Role správní rady v řízení neziskové organizace (se zaměřením na obecně prospěšné společnosti)
V českém prostředí je nicméně diskutabilní, nakolik jsou členové správních rad aktivní a nakolik si vůbec uvědomují svou zodpovědnost za vedení organizace. Velmi záleží na tom, jak se vyvíjel a jak je nastavený vztah ředitele a správní rady. Stále se můžeme setkat s nadacemi, kde je správní rada vnímána jako zákonná povinnost a formalita. Není využíváno jejího potenciálu. Většinou to takto funguje v organizacích v čele se silným tahounem, který má vlastní představy o rozvoji a budoucnosti organizace, chce mít dění v organizaci pod kontrolou a nemá zájem dát někomu možnost prosazovat vůli, která by mohla být odlišná od jeho/jejích představ. Je na místě se ptát: „Jak funguje vedení v českých nadacích?“
Správní rady v českých komunitních nadacích
Strana 39
Správní rady českých komunitních nadací Způsoby práce se správní radou a poradními orgány (komisemi, výbory) zjišťoval dotazník, na který odpovídali členové Asociace komunitních nadací v ČR. Cílem bylo zjistit rozdíly v jednotlivých organizacích. Dotazy byly směrovány na ředitele komunitních nadací,
takže výpovědi je třeba interpretovat s ohledem na to, že jde o jejich pohled na tuto tematiku. Dotazník se skládal ze 14 otázek zjišťujících velikost správních rad a komisí, frekvenci setkávání, zastoupení sektorů mezi členy, omezení členství a aktivitu členů SR. Na závěr nadace sdílely své dobré zkušenosti a varování. Osloveno bylo šest2 subjektů, návratnost byla stoprocentní. Toto je shrnutí poznatků z prostředí českých komunitních nadací: Velikost správních rad a komisí Polovina českých nadací má ve správní radě 5 až 6 členů, jedna nadace má 9 členů a dvě nejmenší 3 členy, tedy nejnižší možný počet. Jen jedna nadace považuje svých pět členů za optimální. Čtyři nadace mají záměr správní radu rozšířit asi na 7 členů. Nadace s devítičlennou správní radou chce naopak snížit počet členů na šest. Jen jedna nadace chce mít dvanáctičlennou správní radu. _________________________________ 2
Jihomoravská komunitní nadace, Komunitní nadace Euroregionu Labe, Komunitní nadace Blanicko-Otavská, Komunitní nadace Tři brány, Nadace VIA, Nadační fond Via Vitae
Dvě nadace nemají zřízen žádný poradní orgán vedle správní rady, ostatní subjekty mají alespoň jeden: • Dozorčí radu (3 členové), popřípadě revizora – všechny nadace; • Investiční komisi – Komunitní nadace Euroregionu Labe, Nadace VIA; • PR a fundraisingovou komisi – Komunitní nadace Euroregionu Labe; • Poradní výbor složený z bývalých členů SR – Nadace VIA; • Grantové komise – Komunitní nadace Euroregionu Labe, Nadace VIA, Nadační fond Via Vitae; • Organizační výbor pro benefiční akci – Nadace VIA; Do komisí a výborů mají nadace zapojeny nejméně dva členy své správní rady. Nadace VIA také uvedla, že má neformálně ustavenou komisi pro přijímání nových členů. V kanadské a americké praxi se nazývá Committee of Nominators a budu se jí věnovat dále.
Strana 40
Frekvence setkávání správní rady a poradních orgánů V četnosti setkávání SR se české komunitní nadace liší. Správní rady nadací se stálými zaměstnanci se setkávají průměrně třikrát ročně. Tam, kde správní rada plní zároveň provozní roli, se scházejí až osmkrát za rok. Nadace VIA praktikuje každoroční výjezdní zasedání SR. Mimo osobní setkání je ve všech nadacích zavedena možnost hlasovat per rollam. Členství a zastoupení jednotlivých sektorů ve správní radě Ze zákona je členství ve správní radě nadace a nadačního fondu tříleté (nestanoví-li nadační listina nebo stanovy jinak), opětovné zvolení je možné. Polovina oslovených nadačních subjektů nemá omezeno členství ve správní radě časem. Z druhé poloviny dvě nadace praktikují pravidlo 2 × 3 roky a jedna nadace má členství maximálně čtyřleté. Pravidla pro výměnu předsedy správní rady mají ve stanovách pouze dvě nadace. Jedna má i pro předsedu zavedeno pravidlo 2 × 3 roky, druhá mění předsedu každoročně.
Ve správních radách komunitních nadací jsou zastoupeny všechny sektory. Největší podíl tvoří zástupci podnikatelů a firem.
Strana 41
Komunitní nadací Blanicko-Otavskou a mladými nadacemi – Jihomoravskou komunitní nadací, Komunitní nadací Tři brány a Nadačním fondem Via Vitae. Lze říci, že první skupina nadací má Zapojení členů správní rady profesionální management a zaměstdo aktivit nadace nance a že se jejich správní rada zapoTři ze šesti nadací vnímají všechny člejuje do uvedených aktivit podstatně ny své správní rady jako aktivní. Dvě více. Členové správní rady těchto tří nadace považují 2/3 členů za aktivní a nadací participují nebo částečně parjedna 1/3. V další otázce se ředitelé vyticipují na většině uvedených aktivit. jadřovali k zapojení svých správních rad Záporná odpověď nebo částečné zapodo vybraných aktivit. Odpovědi mohli jení členů se objevilo jen u tvorby volit z „Ano“,„Částečně“ a „Ne“. Mezi strategického a ročního plánu. vybranými aktivitami byly: dohled nad souladem činnosti s posláním Naproti tomu správní rady „mladých/ nadace, stanovování zásad pro činnosti malých“ českých komunitních nadací, nadace (například příjem darů a posky- které zaměstnávají maximálně 1–1,5 tování grantů), tvorba strategického osoby, pravidelně hodnotí pouze plánu, podíl na vytváření ročního plánu, činnosti nadace. Do ostatních dotahodnocení činnosti nadace jako celku zovaných aktivit se nezapojují nebo a hodnocení výkonu ředitele, získávání nejsou zapojováni vůbec, případně jen finančních zdrojů, zprostředkovávání částečně. osobních kontaktů, prezentace nadace navenek a poskytování svých odborFinanční dary správních rad ných znalostí. Pěti nadacím darují všichni nebo většina členů správních rad pravidelně roční Výsledek jasně ukázal rozdíl mezi finanční dary. Částky se pohybují „staršími“ nadacemi – Nadací VIA, Kood 3 000 Kč (1×) přes 5 000 Kč (2×) až munitní nadací Euroregionu Labe, po průměrnou hodnotu 15 000 Kč.
Správní rady v Kanadě
U nadací s historií se objevují i dary v hodnotě 30 000 Kč, dokonce 50 000 Kč. Jeden subjekt nepřijímá žádné finanční dary od členů správní rady.
Správní rady a poradní orgány v praxi kanadských komunitních nadací
Role správní rady Doporučení z praxe českých komunitních Základními kameny všech navštívených nadací kanadských komunitních nadací jsou • Rozdělovat správní radě práci do ma- lidé. Lidé, které myšlenka komunitní lých, tématicky nebo úkolově oriento- nadace zaujala natolik, že byli ochotni vaných skupin. svůj volný čas po několik let dobrovol• Je výhodné, když nové členy znaně věnovat tomu, aby nadaci vdechli jí alespoň někteří stávající členové život; vysvětlovali koncept komunitní správní rady. nadace místním lidem, oslovovali dárce, • Mít ve správní radě lidi s profesními mluvili s vlivnými lidmi, chodili na večeznalostmi – právníky, finančníky ře a vytvářeli osobní vazby a kontakty. a daňové poradce. Takto vybudované vztahy se posléze • Budovat si s členy správních rad ukazují jako pevné a dlouhodobé. a komisí osobní, profesionální vztahy. V Red Deer & District Community Foun• Udělat pokud možno vždy vše, dation trvalo sedm let než správní rada co jste slíbili. zaměstnala první zaměstnance. V The • Do správní rady nepřijímat politiky, Banff Community Foundation ani na místní úrovni, protože z toho 4 roky a v The Calgary Foundation může vyplývat střet zájmů. založené v roce 1955 zaměstnali svého prvního placeného zaměstnance až o 40 let později.
Strana 42
Získání prvního velkého daru a zaměstnání prvního placeného zaměstnance byl klíčový okamžik pro všechny navštívené komunitní nadace.
Když se komunitní nadace rozhodla zaměstnat prvního zaměstnance, přestala správní rada řešit provozní záležitosti a začala se usazovat ve své hlavní roli, v roli statutárního orgánu, který vede a spravuje nadaci (ve smyslu anglického slova „governance“). Odpovědností správních rad v Kanadě je dohled nad řízením nadace s ohledem na maximální přínos a hodnoty pro komunitu, které jsou v souladu s vizí, misí a strategickými cíli nadace. Správní rady jsou nositeli profesních a etických norem. Mezi povinnosti správní rady patří jmenování ředitele, kontrola jejich výkonu a schvalování jeho odměn a odměn vyššího managementu. Správní rada odpovídá za hospodaření nadace a zajištění dostatečných finančních zdrojů pro její fungování. Dále má jako u nás poslední slovo při udělování grantů (na základě doporučení grantové komise). Spolu s managementem vytváří strategii nadace a monitoruje její naplňování. K tomuto se schází s vyšším managementem jednou ročně mimo svá pravidelná zasedání. Strana 43
Pro správní rady kanadských komunitních nadací je typická vysoká odpovědnost za vedení a správu nadace. Členové správních rad jsou velmi zainteresované osoby s osobním zájmem na úspěšném fungování nadace a budování jejího dobrého jména v komunitě. Ze slov ředitelů navštívených komunitních nadací bylo zřejmé, jak důležitými hráči jsou členové jejich správní rady a mnoha dalších výborů a komisí. Členové správní rady, se kterými jsme se v Kanadě setkali, se chlubili svou funkcí a byli na své členství ve správní radě náležitě pyšní. Pečlivý výběr nových členů rad Ve výběru a příjmu členů správních rad jsou kanadské komunitní nadace velmi pečlivé. Na základě svých zkušeností využívají různých postupů. Vzhledem k veřejné povaze (tzn. zvláštnímu statutu) komunitních nadací v Kanadě mají všechny zakotveny ve statutu, že návrhy na nové členy správní rady předkládá tzv. Nominační komise (Committee of Nominators). Členství v nominační komisi je přesně dáno a cílem je dosáhnout co nejširší
reprezentativnosti v rámci komunity. Komise zpravidla zahrnuje starostu, představitele kraje, zástupce obchodní komory, university nebo jiné místní školy, zástupce soudu, nemocnice, knihovny – podle místní situace. Komise funguje nezávisle na správní radě a má ve výběru rozhodující slovo, byť si zpravidla nechá návrhy na nové členy správní rady doporučit od nadace. Komise tedy může v případě potřeby zafungovat jako pojistka. Konkrétní kritéria pro nominaci nových členů si nadace stanovují samy. Pro příklad uvádím způsob Red Deer & District Community Foundation a The Calgary Foundation.
Strana 44
Pro komunitní nadace v Red Deer je cílem výkonná správní rada, která by měla disponovat schopnostmi a dovednostmi s různých oblastí (oborů). Nové členy proto vybírají na základě jejich potencionálního přínosu pro nadaci. K vyhodnocení potenciálu současných i budoucích členů využívá sebehodnotící dotazník. Dotazovaní hodnotí sebe a své zkušenosti v klíčových odborných dovednostech – právo, HR, finance,
řízení, investování, management dobrovolníků, vedení lidí, strategické plánování, marketing a komunikace, regionální znalosti, vazby a kontakty. Nové členy správní rady si pak nadace vybírá na základě interní analýzy, doplňuje dovednosti členů, které ve správní radě chybí. Správní radu se pak snaží doplnit o lidi, kteří budou pro nadaci v dané chvíli a situaci největším přínosem. The Calgary Foundation staví především na osobní zkušenosti a vytvořených vazbách. Využívá zvláště členů svých dobrovolných výborů a komisí. Z této široké dobrovolné základny se rekrutují noví členové do správní rady tak, aby adekvátně doplnili tu současnou. Za několik let, kdy působili v jednom z poradních orgánů nadace, se velmi dobře seznámili s činností a hodnotami nadace a naopak nadace velmi dobře poznala je, jejich dovednosti, schopnosti, odhodlání. Po angažmá ve správní radě se bývalí členové zpravidla vrací k dobrovolné práci v některé z komisí.
Profese členů správní rady jsou různorodé: od finančníků přes podnikatele, univerzitní pedagogy až po právníky či představitele z neziskového sektoru – je běžné, že ve správní radě sedí např. ředitel regionální neziskové organizace. Kanadští kolegové varují před jedinou profesí – před politiky. Je poměrně běžné, že členové správní rady přestali být aktivní ve své profesi, a tak svůj čas, zkušenosti a především kontakty mohou naplno věnovat nadaci. Nadace jim dává prostor se dále realizovat, zapojit se a ovlivnit život komunity, ve které žijí. Spousta dobrovolníků, spousta kontaktů Zásadní rozdíl mezi českou a kanadskou praxí je v počtu a ve velkosti správních rad, komisí, výborů a dalších poradních orgánů, které nadace zřizují.
Strana 45
Naprostá většina navštívených organizací má ve správní radě alespoň deset členů. Důvodem pro tak početné správní rady (ve srovnání s českou praxí) je především zprostředkování kontaktů, vytváření společenských vazeb a podpůrných sítí. Kontakty a sítě se využívají nejen při hledání finančních prostředků na programy nadace a oslovování
dárců. Jak již bylo uvedeno výše, čím větší a různorodější správní rada a poradní orgány, tím silnější nadace co do svých znalostí a dovedností. Komunitní nadace je vystavěna na lidech. A úspěšnost nejrůznějších jednání je často odvozena od toho, že jedná rovný s rovným (často zmiňovaný princip „peer to peer“). Zvláště při kontaktu s dárci platí, že nejde jen o to, na co se žádá a o kolik, ale také o to, kdo žádá. Nemluvě o tom, že při takovém počtu členů nebývá ohroženo hlasování pro neusnášeníschopnost. Kromě nejmladší a nejmenší The Banff Community Foundation (2002), která měla v době návštěvy 8 členů správní rady, měly navštívené komunitní nadace 12 až 17 členů. K tomu musíme dále počítat s průměrně osmičlennými poradními komisemi. Kanadské komunitní nadace si zřizují nejčastěji tyto poradní komise: • komise pro audit, • komise pro dlouhodobý rozvoj, • investiční komise, • grantové komise, • komise pro vztahy s dárci a profesionálními poradci, • komise pro lidské zdroje, • komise pro rozvoj a růst aktiv (fundraisingová komise), • nominační komise.
Každý člen správní rady je členem nejméně jedné komise. Tím je zajištěn obousměrný přenos informací a především jsou tím členové správní rady vtahováni do dění v nadaci, mají jasnou a konkrétní odpovědnost a možnost účastnit se aktivně dění v nadaci mezi jednáními správní rady. Ředitel nadace je členem všech komisí. Pro názornost uvádím strukturu The Calgary Community Foundation: Board of Directors Chair: Alison Love Vicechair: Gerry Deyell Audit Committee Chair: Bey Foy Lead Staff: V.P. Finance Grants Committee Chair: Bill Dickson Lead Staff: VP, Grants and Communnity Initiatives
Donor Relations and Proffessional Advisors Committee Chair: Dale Ens Lead Staff: VP, Donor Engagement
Children, Youth & Families Chair: Sunny Delaney-Clark Education & Lifelong Learning Chair: Murray Laverty
Health & Wellness Chair: Amal Umar
Environment Chair: Hammish Kerfoot
Neihbour Grants Chair: Don Thurston
Campus Calgary/ Open Minds Chair: Dave Mitchell
Daryl K Seaman Canadian Hockey Fund Chair: Don Thurston
Governance Committee Chair: Gerry Deyell Lead Staff: President Investment Committee Chair: Ian Bourns Lead Staff: VP, Investments
Ad Hoc Committees
Arts & Heritage Chair: Chima Nkemdirin Organization Development Chair: Sherry Ferronalo
The Calgary Foundation Board and Committee Structure as of July 1, 2010
Student Awards Chair: Hammish Kerfoot Strana 46
Vedle formálně ustavených komisí si nadace buduje vztahy s tzv. profesionálními poradci – právníky, notáři, finančními a investičními poradci, konzultanty, makléři, privátními/ osobními bankéři, auditory – což je další významná skupinou dobrovolníků. Profesionální poradci poskytují nadaci především odborné rady a pomáhají v konkrétních programech, např. právníci a notáři s dobročinnými odkazy ze závětí. Jednání správní rady Většina správních rad se schází na zasedáních čtyřikrát ročně a mimo to pořádají jednou ročně tzv. evaluačně-plánovací setkání. Jen nejmladší a nejmenší navštívená komunitní nadace v Banff má setkání správní rady osmkrát za rok plus jeden plánovací den. Jak bylo zmíněno výše, mezi zasedáními se členové správních rad zapojují do činností vybraných poradních komisí.
Strana 47
Termíny zasedání správní rady se v Kanadě plánují na rok dopředu, což začíná být běžná, zkušeností prověřená praxe i u nás.
Pro názornost najdete na další straně ukázku programu jednání správní rady The Calgary Community Foundation. Jak je vidět, nadace pořádá jednání v prostorech jiných neziskových organizací. Mohou to být např. organizace podpořené grantem, noví žadatelé o grant nebo další spolupracující subjekty. Funkční období členů správních rad je podle kanadského zákona stejně jako v České republice tříleté a opětovné zvolení je možné, pokud stanovy neupraví funkční období jinak. Nadace nejčastěji uváděly 6–9 let působení členů SR ve funkci.
Edmonton Community Foundation Board of Directors Meeting Wednesday, September 15, 2010 4:00 p.m. to 7:00 p.m. Bg Brothers Big Sisters Office 10135 - 89 Street AGENDA Presentation: Big Brothers Big Sisters
5. Business Arising (a) New Type 9 Accounts & BMO Account Att. 5(a)
4:05
1. Call to Order and Opening Formalities 4:25 P.Omell 2. Approval of Agenda and Consent Agenda 4:30 P. Omell (a) Standing Committee Reports: (i) Audit Committee No report (ii) Community Grants Committee Attachment 2(a)(ii) (iii) Community Scholarships Committee No report (iv) Endowment Development Committee Attachment 2 (a)(iv) (v) Governance Committee No report (vi) Investment Committee Attachment 2(a)(vi) Other Reports: (vii) Social Enterprise Fund Report Attachment 2(a)(vii) (viii) Special Funds Report Attachment ě(a)(viii) (ix) Communications Report Attachment 2(c) (b) (c)
6. New Business (a) Amendment to Disbursement Budget Att. 6(a) C. Stumpf-Allen (b) Available to Grant Attachment 6(b) S. Graham (c) H. Jean McDiarmaid Fund Approval Attachment 6(c) M. Seliga (d) Resolution - Canada Cultural Investment Fund (Formerly Canadian Arts & Heritage Sustainability Program) Attachment 6(d) K.Hawkesworth (e) Motion: Rebalancing SEF Capital Fund Pools B. Ward (f ) Motion: Hole Family Funds K.Hawkesworth 7. In-Camera Session
P. Omell
8. Meeting Dates for the balance of 2010: September 24 (Fri) 9:00 AM - 4:00 PM
Donor Advised Disbursement Approval Attachment 2(b) Scholarship, Bursaries and Awards Attachment 2(c)
3. Approval of Minutes (a) June 16, 2010 Attachment 3(a)
K.Hawkesworth
December 8 (Wed) P.Omell
4. Report of the Chief Executive Officer (a) Report of Activities Attachment 4(a) M. Garber-Conrad (b) Monies Received Since the Last Directors‘ Meeting -“(c) Summary of New Funds Established Attachment4(c) -“-
9:00 AM - Noon
Strategic Planning (Mayafair Golf Club) Regular Business (ECF)
9. Upcoming ECF Events: Volunteer Appreciation Reception Nov. 3rd Donor Event Nov. 17th
4:00 PM- 6:00 PM (ECF) 4:00 PM - 6:00 PM (Art Gallery of Alberta)
Strana 48
Doporučení V Kanadě jsme pochopili, že komunitní nadace je organismus složený z osobností, které vytváří její obraz na veřejnosti. Nadace může mít vytvořeny profesionální nástroje pro dárce, promyšlené programy, ovšem bez vůdčích osobností, které by naplnily vizi, jež komunitní nadace v místě nese, se stejně nic podstatného nestane. Člověk, který chce komunitní nadaci založit nebo rozvíjet, sám nemusí disponovat ani jednou z níže uvedených vlastností, musí však být schopen nadchnout pro nadaci osobnosti, které mají: • vliv v komunitě; • kontakty v komunitě; • vizi do budoucna. Lidé s těmito dispozicemi nemusí být nutně členové správní rady. Mohou to být zaměstnanci, členové poradních komisí nebo třeba profesionální poradci.
Strana 49
Schopnosti a dovednosti jednotlivých členů správní rady by měly být v souladu s aktivitami a s cíli nadace. Vytipovat si toho pravého člena správní rady, který bude pro nadace skutečným
přínosem, může být značně komplikované a zdlouhavé, ale je to klíčové. Velmi nám přitom pomůže analýza stávajících interních zdrojů; nejprve bychom si měli pečlivě a otevřeně odpovědět na otázku, koho ve správní radě či jiných komisích máme, jaké jsou naše silné stránky a jaké máme slabiny. Pak bychom měli vědět, kam chceme směřovat, jaké projekty a programy chceme začít nebo rozvíjet. Z toho by nám mělo být zjevné, jakého člena správní rady potřebujeme – co musí umět a koho musí znát (jaké kontakty očekáváme, že nadaci zprostředkuje). Shrnutí Vznik komunitní nadace zespodu, na bázi dobrovolného spojení lidí stejného zájmu a cíle, je u nás doposud nevyzkoušeným receptem. S postupem času se objevují první pokusy založit komunitní nadaci z iniciativy místních hráčů, z potřeby řešit si svoje problémy sami a po svém a využívat k tomu místní potenciál. Tato cesta je možná delší, ovšem po návštěvě kanadských komunitních nadací se jeví jako přirozenější a pevněji založená, ukotvená.
Komunitní nadace je dlouhodobá záležitost – vlastně trvalá, dokud bude trvat rámec stávajícího společenského konsenzu. Čas je proto při jejím budování relativní. Není kam spěchat. Základem komunitní nadace jsou vůdčí osobnosti, kterým záleží na světě okolo a kteří jsou ochotni sdílet svou vizi a něco konkrétního udělat pro její naplnění.
Zdroje: Role správní rady v řízení neziskové organizace (se zaměřením na obecně prospěšné společnosti). Marek Šedivý a Jolana Turnerová, Informační centrum neziskových organizací, o. p. s., Malé nám. 12, 110 00 Praha 1, ISBN: 80–86423–08–5, www: http:// neziskovky.cz/Files/Soubory/ICN/brozura_spravni_rady.pdf Jak spravovat nevládní neziskové organizace: Správní rady a předsednictva. Marilyn Wyatt, The European Center for Not-for-Profit Law, Apáczai Csere János u. 17,Budapest 1052 Hungary, ISBN: 963-216963-8, www: http://www.sdruzenivia.cz/doc/marilyn_wyatt_jak_spravovat_nno.pdf Výpovědi lidí a materiály navštívených komunitních nadací v Kanadě – The Calgary Community Foundation, Edmonton Community Foundation, Red Deer & District Community Foundation, The Banff Community Foundation. Strana 50
Výsledky dotazníkového šetření mezi nadačními subjekty Asociace komunitních nadací v ČR.
Měření kvality života v komunitách Zkušenosti s měřením Vital Signs / vitální znaky komunity Markéta Krausová Nadace VIA www.nadacevia.cz
Strana 51
V České republice nejsou ve veřejném prostoru v dostatečné míře sbírána a využívána statistická data. O statistiky se neopírají vrcholoví ani regionální politici, neznají je běžní lidé a ani neziskové organizace jimi nepodporují svou argumentaci v míře, která je běžná v rozvinutých zemích. Měření, známé pod názvem „Vital Signs“, používá v Kanadě řada komunitních nadací jako nástroj, který podporuje jejich argumentaci s veřejnou správou a samosprávou. Sama procedura měření zvyšuje zájem populace o společenské problémy. Vyhodnocená zjištění usnadňují oslovování dárců a jsou zajímavým tématem pro média. Koktejl s názvem „Vital Signs“ je hmatatelným příkladem fungování společnosti, ve které je pro každého možné převzít iniciativu i díl odpovědnosti. Umožňuje nadacím ptát se, co lidi v dané komunitě vnímají jako problém, generovat s jejich přispěním návrhy na řešení, přesvědčovat politiky k přijetí potřebných opatření i motivovat lokální dárce, s jejichž prostředky je možné skutečné změny provést i bez podpory státu.
V Kanadě jsem si ověřila, že koncept „vitálních znaků“ je s úpravami použitelný v našich podmínkách. Kromě výše zmiňovaného je to skvělá příležitost k vyprovokování zájmu místních obyvatel o stav a rozvoj komunity. Navíc může pomoci překonat i problematiku neexistence „komunit“ v ČR, respektive povědomí obyvatel o tom, že každý do nějaké komunity patří. Vital Signs jsou totiž i signálem pro každého, že se s ním v komunitě počítá a že jeho hlas má váhu.
Téma měření kvality života v ČR a v zahraničí1 Nemáme čísla V České republice nejsou ve veřejném prostoru v dostatečné míře sbírána a využívána statistická data. O statistiky se neopírají vrcholní ani regionální politici, neznají je běžní lidé a ani neziskové organizace jimi nepodporují svou argumentaci v míře, která je běžná v rozvinutých zemích. Připravujeme se tak o mocný nástroj, který by usnadnil cestu k řešení důležitých společenských témat. Samotné téma měření se diskutuje v souvislosti s tématem „kvality života“ a otázkou, jak se taková kvalita dá měřit. HDP Již dlouhá léta trvá kritika ukazatele hrubého domácího produktu (HDP). Tento masově rozšířený a porovnávaný ukazatel, který zjednodušeně řečeno měří celkovou produkci zboží a služeb, vykazuje řadu nedostatků pro všeobjímající informaci o tak široké otázce: • Nerozlišuje kvalitativní a kvantitativní růst. • Nezahrnuje dlouhodobé měřítko. • Implikuje relevanci všeobjímajícího
cíle rostoucího hospodářského růstu. • Měří toky, ale pomíjí zásoby. • Započítává i problematické a negativní finanční toky. • Nezapočítává celou oblast ekonomiky domácností, neformální ekonomiky a dobrovolnictví. • Nesleduje menší celky (regiony, komunity). • Neodečítá položky za škody na životním prostředí. Přes pokročilou metodologii výpočtu nelze HDP považovat za dostatečný ukazatel pro měření pokroku nebo změny v úrovni života obyvatel společnosti. Ba co víc, mylný význam, který je HDP přisuzován, vede i k tomu, že se zaměřujeme na cíle, které dlouhodobě ke zlepšení kvality života nevedou. Neboli „[…]výběr toho, co a jak měříme a vyhodnocujeme, zásadně ovlivňuje naše jednání.“2 __________________________________________________________
1 Kapitola vznikla kompilací informací z publikace Zeleného kruhu, vydané v roce 2010 v edici Apel: Indikátory blahobytu.Všechno, co jste kdy chtěli vědět o štěstí (ale báli jste se zeptat). 2 Čáslavka, J. : Indikátory blahobytu.Všechno, co jste kdy chtěli vědět o štěstí (ale báli jste se zeptat), str. 4.
MEW, HDI, Index šťastné planety... První velká kritika HDP se rozšířila až v sedmdesátých letech v souvislosti s obavami o ekologické limity růstu a s polemikou, zda hospodářské ukazatele není potřeba doplnit o sociální motivy. Vznikl tehdy ukazatel ekonomického blahobytu (MEW, Measure of Economic Welfare), jeho autory byli Nordhaus a Tobin. Další iniciativou byl index lidského rozvoje (HDI, Human Development Index), vzniklý z iniciativy OSN, který kombinuje údaje HDP s údaji o zdraví a vzdělání. Používá se výhradně pro srovnávání rozvojových zemí a je jedním z mála pravidelně sestavovaných ukazatelů v mnoha zemích. HDI zohledňuje lidské zdraví (očekávaná délka života při narození), úroveň vzdělanosti (podíl gramotného obyvatelstva a kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně) a hmotnou životní úroveň (HDP na osobu v USD, přepočtený na paritu kupní síly).
Strana 53
Britská nezávislá nadace New Economic Foundation, která se zasadila např. o to, že na pořadu jednání summitů G8 je téma mezinárodního zadlužení, vyvinula tzv. Happy Planet Index (HPI), který kombinuje ukazatele kvality lidského života a efektivity využití životního prostředí. Na špičce se v tomto případě umisťují státy, které pro zajištění spokojeného života svých obyvatel spotřebovávají nejméně přírodních zdrojů. V oblasti ekologie existují tzv. agregované indikátory, které shrnují stav životního prostředí jednotlivých zemí podle běžně dostupných dat. Na co navázat Zmiňovaná měření, ve kterých bývá zahrnuta i ČR probíhají výhradně v celonárodním měřítku. Iniciativa, která by se pokusila zvýšit rozlišovací schopnost na jednotlivé regiony ČR, doposud dle mých informací neproběhla. V tématu regionálního měření doposud jediná aktivní organizace TIMUR se zaměřuje na téma trvale udržitelného rozvoje. Cesta pro lokálně zaměřené měření rozvoje komunit je tedy otevřená.
Postřehy z Kanady Vitální znaky Vitální znaky jsou celonárodní kanadskou iniciativou, v rámci které komunitní nadace zpracovávají a zpřístupňují existující zdroje dat a výzkumů, aby poskytly představu o rozvoji a stavu komunit, ve kterých působí. Vitální znaky jsou zprávou o komunitě a pro komunitu. Cílem je porozumět lépe tomu, co pomáhá komunity utvářet, a to v široké perspektivě – od ekonomické stability přes kulturní úroveň, stav životního prostředí atd.
Vitální znaky jsou zprávou o komunitě a pro komunitu...
Strana 54
V roce 2009 se do měření vitálních znaků zapojilo v Kanadě 16 komunit. Zprávy se zveřejňují každý podzim. Některé organizace uvažují o dvouleté periodicitě reportů.
Metodologie V navštívených nadacích jsme potkali různé obdoby následujícího postupu: 1. odborná komise, která identifikuje indikátory a výzkumné otázky. V komisi jsou zastoupeni komunitní lídři, členové správní rady nadace, externí experti; 2. profesionální facilitátor vede veřejnou debatu o aktuálních výzvách Vitální znaky kombinují tvrdá statistická s cílem identifikovat volitelnou oblast, data s průzkumem pocitů a nálad lidí, její indikátory a výzkumné otázky; kteří v komunitách žijí. To, co dělá život 3. poté proběhne dotazování široké kvalitním, se liší komunitu od komuniveřejnosti v dané lokalitě: on-line, ty v závislosti na složení obyvatelstva, telefonickou kampaní, anketou a pogeografických i historických a jiných dobnými způsoby; rozdílech. Zprávy o vitálních znacích 4. experti seberou a vyhodnotí data; tuto diverzitu reflektují tím, že reportují 5. základní zjištění představitelé nai o lokálně zvolených volitelných témadace sdělí dotčeným aktérům a zváží tech. se etické otázky publikování všech výstupů; 6. medializace; 7. evaluace.
Témata a indikátory Kromě různých lokálních priorit existuje soubor témat, která jsou zajímavá pro všechny kanadské komunity. Na základě společných témat sestavuje Asociace komunitních nadací Kanady (Community Foundations of Canada3) celostátní zprávu, která porovnává jednotlivé regiony a identifikuje celostátní problémy. Pro každé téma volí klíčový indikátor. Tématická oblast Rozdíl mezi bohatými a chudými Bezpečnost Zdraví Vzdělání
Bezdomovectví Startovní příležitosti Umění a kultura
Životní prostředí Práce Leadership a pocit sounáležitosti Strana 55
Indikátor Celkový příjem jednotlivců Počet násilných trestných činů Případy nízké porodní váhy Množství vysokoškoláků z řad obyvatel původních národů Kanady Výše hrubých příjmů obyvatel útulků Úroveň nezaměstnanosti mládeže Příjmy profesionálních zaměstnanců v umění a kultuře Úroveň recyklování v domácnostech Zaměstnanost Dary na charitativní účely
Příklady regionálních (volitelných témat) Udržitelné město (Calgary) Hodnota diverzity – menšiny a handicapovaní (Calgary) Inovace (Red Deer) Doprava (Red Deer) Sport a rekreace (Calgary)
_________________ 3 www.cfc-fcc.ca
Výběr volitelných lokálních témat je příležitostí pro zapojení komunity do procesu měření vitálních znaků, například formou kulatých stolů. Vitální znaky obecně sledují změnu, informují o potřebných opatřeních a oslavují znaky zdraví komunit. Vydáním zpráv práce s vitálními znaky nekončí, vznikají proto, aby provokovaly následnou diskusi, debatu a jednání komunitních nadací a jejich lokálních partnerů. Po vydání zprávy je třeba udržet pozornost u témat prostřednictvím setkání, akcí, projevů a grantových příležitostí v průběhu roku. Způsob hodnocení Navštívené nadace pracovaly s různými obměnami pětibodové škály.
Strana 56
Red Deer & District Community Foundation hodnotí počtem stromečků, které má v logu: * To je naprosto nepřijatelné. ** Jsem přesvědčen, že této oblasti je třeba věnovat pozornost. *** Situace je průměrná. **** Jsem se situací spokojen/a. ***** Jsem potěšen/a! Red Deer jde příkladem!
Calgary používá písmenné hodnocení: A: Výborně, jen tak dál. B: Dobré, ale některé věci by se daly vylepšit. C: Průměrný výkon, myslím, že by se měla věnovat pozornost těmto otázkám. D: Podprůměrný výkon, na tomhle se musí zapracovat. E: Průšvih, okamžitá akce je nezbytná. Hlasující mohli přidávat i znaménka plus a mínus pro jemnější rozlišení. Nadace aktivně získávají co největší počet respondentů. Každým rokem se jim daří počty významně navyšovat. Čím více „graders“, tím silnější podpora argumentace při jednání s místní samosprávou a obecně větší dopad zprávy. Financování Komunitní nadace hradí vitální znaky ze svých zdrojů. Podle slov organizací, které jsme měli možnost navštívit, výzkum a evaluaci nechce nikdo podporovat dary ani sponzorsky. Objem peněz, které do Vital Signs nadace vkládají, se různí podle rozpočtových možností.
Minimum, které jsme zaznamenali, činilo 10 tisíc kanadských dolarů ročně, maximum 100 tisíc CAD. Úspory je možné učinit například rozhodnutím netisknout zprávu v reprezentativní brožuře, ale formou přílohy v regionálním tisku, který je dohodnut v rámci mediálního partnerství. Struktura rozpočtu se v navštívených nadacích příliš nelišila: 1/3 nezávislý konzultant nebo konzultantská firma, která shromažďuje data a interpretuje výsledky; 1/3 sběr dat (outsourcing specializované firmě); 1/3 na medializaci a PR.
Strana 57
Nápady a rozšíření / Youth Vital Signs Komunitní nadace v Calgary se rozhodla ve spolupráci s Centrem mladých dát hlas mladým lidem od 12 do 24 let. Mládež si mohla sama vybrat témata, která považuje za důležitá. Hlasování proběhlo i prostřednictvím sociálních sítí (Facebook, Twitter) a e-mailem. Nejdřív zasedala komise 30 členů Calgary Youth Foundation a členů Mayor’s Youth Council, která se dohodla na 12 klíčových oblastech a zvolila výzkumné
otázky. Následně byla sestavena akční skupina, která provedla během 3 týdnů on-line šetření. Tato skupiny analyzovala veškerá data a závěrečná zjištění publikovala ve 40 stránkové zprávě. Do projektu se zapojila řada partnerů včetně expertů, zástupců samosprávy a neziskových organizací. Zapojilo se 1 235 mladých respondentů.
Přínosy a doporučení
Strana 59
Pastva pro média Výstupy z měření vitálních znaků jsou Účinný tlak na politiky enormně zajímavým tématem Vitální znaky mohou být pádným pro lokální i celostátní média. Lokálním nástrojem na podporu argumentů novinářům usnadníme uchopit i dloupři vyjednávání se státem, s vládou, hotrvající problémy zajímavou formou, s ministerstvy, s krajskými, městskými včetně nápadů na konkrétní postup nebo obecními úřady. Budeme-li vládnebo jednání, kterým může každý nout čísly, bude argumentační síla obyvatel situaci měnit k lepšímu. Poupři nás. Politici často s čísly argumentují kázáním na konkrétní problémy, které velice neobratně či účelově. Pokud obyvatelé cítí jako palčivé, jim dáme se nám podaří podporovat své názory záminku k získání komentářů od zodrelevantními čísly, doplněnými názory povědných politiků a úředníků, podstatného vzorku respondentů a zesílíme tak tlak na odpovědné v daném regionu, bude mnohem obtíž- veřejné představitele. Pro novináře nější zametat konstruktivní návrhy bude cenná i schopnost komunitní k řešení pod koberec nebo marginalizo- nadace zprostředkovat jim kontakt vat důležitá témata. Mnoho responden- s důležitými místními osobnostmi. Cetů = mnoho budoucích voličů. Měření lostátní média zase skočí po možnosti vitálních znaků může snížit i všeobecně zahrát na strunku soutěživosti díky rozšířené redukování zapojení obyvatel srovnání mezi zúčastněnými regiony. do rozhodovacích procesů pouze na samotný akt voleb. Důležité je Zvyšování povědomí a zájmu o témata však samozřejmě i načasování zveřejobyvatel daného regionu nění výsledků zpráv např. vůči termínu Měřením statistických hodnot komunálních nebo parlamentních v oblastech, které dosud unikají zájmu a senátních voleb nebo sestavování veřejnosti, můžeme změnit jednání lidí. státního rozpočtu. Samotným výběrem širokého spektra ukazatelů, ze kterých můžeme usuzovat na úroveň a kvalitu života
lidí, dáme lidem podnět, aby si těchto aspektů života začali všímat a aby se zamysleli nad tím, jestli jsou důležité i pro ně. Pokud zní odpověď „ano“, může následovat konkrétní krok ke zlepšení dané situace. Zvýší se i ochota darovat peníze, čas nebo schopnosti pro řešení daného problému. Spolupráce Pro úspěšnost iniciativ, podobných VS je klíčová schopnost najít partnery a spolupracovat. V první řadě je třeba překonat nedostatek relevantních vstupních dat. Opřít se tedy budeme muset o data a o spolupráci s Českým statistickým úřadem a přimět jej k publikování a sběru klíčových dat. Výhodu budou mít komunitní nadace, které přesvědčí místní krajské, městské a obecní úřady, aby s nimi sdílely další klíčová data. Nutnost odborného zpracování a zapojení expertů vybízí ke spolupráci s vysokými školami, ideálně opět v regionálním duchu, a to jak studentů pro sběr primárních dat, tak profesorů při tvorbě koncepcí měření a vyhodnocení dat. Strana 60
Další potenciál pro spolupráci představuje partnerství s komerčními agenturami pro výzkum veřejného mínění, pro které může být koncept vítanou formou aktivit v rámci CSR strategie nebo marketingovým nástrojem. Celý koncept však stojí a padá na faktu, zda se všechny komunitní nadace shodnou navzájem na jednotném systému, který by zajistil srovnatelnost výstupních hodnot a zjištění. Jedině pokud bude koncept kvalitní a jednotný, nezapadne v záplavě regionálních a dílčích údajů a poskytne všechny zmiňované benefity v podobě multiplikačích efektů v oblasti PR, filantropie a zapojení veřejnosti i samospráv při řešení nejpalčivějších problémů. Měření nestačí Přes všechnu hodnotu a klady vitálních znaků je třeba si uvědomit, že samotné měření a zveřejňování výsledků není samospasitelné a bez další práce se nic samo nevyřeší. Otázkou tedy není jen jak měření nastavit, provést a vyhodnotit, ale také co po něm bude následovat, aby byl využit potenciál zveřejněných informací.
Příklad: Vital action Inspirací tak může být např. formát zpráv o vitálních znacích od The Calgary Foundation, ve kterých za každým hodnoceným indikátorem následují tři výzvy k aktivitám, které mohou daný problém pomoci řešit. Za kapitolou „Umění a kultura“ v roce 2007 tak nalezneme následující doporučení, určená nejširší komunitě: • Zakupte si alespoň jedno umělecké dílo od místního umělce ročně – může to být malba nebo ručně vytočený keramický hrnek. • Kupte někomu známému lístek na akci, kterou máte rádi. • Alespoň jednou za rok se staňte dobrovolníky na místní kulturní akci nebo v místní umělecké organizaci.
Strana 61
Další možnosti následných akcí: • Speciální příloha v místním tisku s ukázkami projektů, které se dotýkají sledovaných témat. • Veřejné debaty se zajímavými hosty, např. v místní knihovně. • Vyhlášení grantové výzvy na nejpalčivější témata. • Varianta vitálních znaků pro mladé.
Není to povinné Vitální znaky jsou nástrojem, který je možné využít, ale není to nutné, ani jakkoliv povinné. Např. Edmonton Community Foundation se rozhodla do projektu měření nezapojit s odůvodněním, že dobře zná svou komunitu a ví, které otázky je potřeba řešit. A kromě toho si tato nadace vytvořila jiné nástroje, které jí otevírají důvěře k dárcům, médiím a k lidem v okolí. Dobrovolnost by určitě měla být zachována i v České republice, pokud se vůbec naše komunitní nadace k podobnému měření někdy odhodlají. Podobná měření kvality života v komunitě bude vždy nákladná záležitost – finančně i organizačně. Rozhodnutí zapojit se do měření bude mít úzkou souvislost se strategickými otázkami nadace, včetně programů, konkrétních cílů, rozpočtu a celkového postavení komunitní nadace v regionu.
Zdroje: Webové odkazy na různá měření www.hraozemi.cz/ekostopa www.ekostopa.cz www.timur.cz http://kalkulacka.zmenaklimatu.cz www.footprintnetwork.org Webové odkazy na komunitní nadace, zapojené do měření vitálních znaků www.cfc-fcc.ca (stránky Community Foundations od Canada, asociace, která vyvinula projekt a metodiku Vital Signs) www.thecalgaryfoundation.org www.calgaryvitalsigns.ca www.reddeersvitalsigns.ca Zprávy a sborníky Indikátory blahobytu. Všechno, co jste kdy chtěli vědět o štěstí (ale báli jste se zeptat). Publikace Zeleného kruhu, vydaná v roce 2010 v edici Apel. Report by the Commission of the Measurement of Economic Performance and Social Progress. Stiglitz, J. et al. 2009. European Commission, Brussels.
Strana 62
Agenda a kontakty
Saturday 6 November Arrive in Calgary 7:40 p.m. (19:40) BA 0103 from London. Connect with Canadian fundraisers and host families and settle in. Sunday 7 November 1:30 PM Visit with the Banff Community Foundation The Banff Community Foundation P.O.Box 3100 Banf, Alberta T1L 1C7 Lorraine Widmer – Carson Executive Director tel. 403.762.8549 e-mail.
[email protected] Monday 8 November 10:30 AM Visit with the fundraising team at SAIT Polytechnic in Calgary SAIT Polytechnic 1301 - 16 Avenue NW, Calgary, Alberta, Canada T2M OL4
Strana 63
Brian Browman Director, Alumi and Development tel. 403-284-7011 e-mail.
[email protected]
Monday 8 November 2:00 PM Visit with the Calgary Community Foundation The Calgary Foundation 700, 999 - 8th Street SW Calgary, Alberta, T2R 1J5 Eva Friesen President and CEO tel. 403.802.7705 e-mail.
[email protected] Monday 8 November 4.30 PM Centre for Non Profit Management Centre Point, Advancing Non - profit Management 1070, 1202 Centre Street SE Calgary, AB T2G 5A5 James Flaherty Director, Operations tel. 403.538.8606 e-mail.
[email protected]
Strana 64
Tuesday 9 November 9:00 AM Ronald McDonald House Ronald McDonald House Southern Alberta, III West Campus Place NW Calgary, AB T3B 2R6 Marla Cohen Director of Development tel. 403.240.3000/128 e-mail.
[email protected] Wednesday 10 November 9:30 AM Visit with the Red Deer Community Foundation Red Deer and District Community Foundation 108, 4818 - 50 Avenue, Red Deer, Alberta T4N 4A3 Janice Wing Chief Executive Officer tel. 403.341.6911 e-mail.
[email protected]
Strana 65
Wednesday 10 November 11:30 AM Red Deer College Red Deer College 100 College Boulevard, BOX 5005 Red Deer, AB, Canada, T4N 5H5 Michael Donlevy Vice President tel. 403.342.3176 e-mail.
[email protected] Thursday 11 November (Rememberance DAY: STATE HOLIDAY IN CANADA TO REMEMBER those who died in WW1 & WW II) 11:00 Remembrance Day Celebrations Friday 12 November 2010 9:00 AM Visit with the United Way of Edmonton United Way 15132 Stony Plain Road Edmonton, AB Canada, T5P 3Y3 Anne Smith President and CEO tel. 780.443.8320 e-mail.
[email protected] Strana 66
Friday 12 November 2010 2:00 PM Edmonton Community Foundation – briefing and reception 4:00 PM Edmonton Community Foundation – reception Evening Dinner and Plans – Hosted by the ECF Edmonton Community Foundation 9910 - 103rd Street NW Edmonton, Alberta T5K 2V7 Martin Garber-Conrad CEO tel. 780 426-0015/115 e-mail.
[email protected] Saturday 13 November 2010 9:00 AM Closing Workshop – Edmonton Community Foundation 10:30 AM Debrief and document – What did we learn? What did we find out? What do we require more knowledge of for the future? What do we want to do when we get home? How can we make use of what we learned? Myers & Associates Calgary & Edmonton 10538 – 134 Street Edmonton, Canada T2K 0Z7
Strana 67
J.A. Tony Myers Principle and Senior Counsel tel. 403.456.4875 e-mail.
[email protected]
Sunday 14 November 2010 10:00 AM Depart for Calgary 2:00 PM Arrive in Calgary Czech Visitors to depart for London via BA 0102 at 8:15 p.m. (20:15)
Strana 68
Děkujeme našim dárcům a dobrovolníkům!
PředevšímTonymu Myersovi, který pro nás celou cestu připravil a doprovázel nás. Ve svých domovech nás hostili: Derek Fraser, Kim Follis, Wes Campbell, Cindy DeVogue, Tania Brandstrom, Andrea Morris, Steve Baker, Karen Frost, Tara Graham, Kathy Fitzgerald, Mr. & Mrs. Sýkorovi, Catherine Szabo a Laura Svajlenko. V Calgary a Edmontonu agendu koordinovaly Tara Graham a Tania Brandstrom. Děkujeme všem dárcům a našim nadacím za to, že nás na cestu vyslaly!
Vydáno za podpory poslance Parlamentu České republiky Ing. Jiřího Petrů
Fotografie: Markéta Krausová a Kateřina Valešová Grafická úprava: Markéta Krausová
