Food Consumption in Global Perspective

Recenze / Book Reviews


pp. 135–142

Food Consumption in Global Perspective Kristián Šrám Klein, Jakob A., and Anne Murcott, eds. 2014. Food Consumption in Global Perspective: Essays in the Anthropology of Food in Honour of Jack Goody. London: Palgrave Macmillan, 230 pp. ISBN 978-1-137-32640-9. Recenzovaná kniha je sbírkou deseti esejí různých autorů na téma antropologie jídla, která vyšla na počest třicátého výročí vydání knihy Cooking, Cuisine and Class (1982) britského antropologa Jacka Goodyho.1 Myšlenka takto poctít autorův příspěvek do jmenované oblasti vznikla na sympoziu pořádaném Food Studies Centre při School of Oriental and African Studies v Londýně (Klein and Murcott 2014: 1-2). Abychom lépe porozuměli recenzovanému dílu, je třeba si nejprve přiblížit obsah Goodyho práce, jíž tento sborník příspěvků vzdává poctu. V historickém pohledu na vývoj disciplíny antropologie jídla je Goodyho kniha Cooking, Cuisine and Class označována za zlomové, ale částečně nedoceněné dílo (takto např. Mintz and Du Bois 2002: 100, nebo Klein and Murcott 2014: 2-4). Největším přínosem a inovací této Goodyho práce byla skutečnost, že nezkoumala jídlo pouze prizmatem tehdy dominantních symbolicky orientovaných perspektiv, ale byla schopna zachytit ho také v kontextu sociální stratifikace, materiálních faktorů a historické změny pohledem historické a komparativní analýzy (Klein and Murcott 2014: 2). Tato analýza přitom zohledňuje celou řadu do té doby opomíjených faktorů. Těmi jsou především problematika ekonomického pozadí zacházení s jídlem a zohlednění dodatečných dimenzí, jako jsou výrobní možnosti, logistika, distribuce atd. (Klein and Murcott 2014: 6). Mintz a Du Bois toto období dokonce označují jako okamžik, kdy antropologie jídla dospěla (2002: 100). Co se empirického materiálu týče, Goodyho kniha je postavena na historickokomparativní metodě srovnání euroasijských a afrických společností, kombinované s etnografickým výzkumem v různých oblastech západní Afriky. Euroasijské společnosti jsou v knize označovány jako hierarchické, zatímco společnosti africké jako hieratické. Goody si všímá toho, že odhlédneme-li od skladby jídelníčku, 1

Tento text vznikl v rámci projektu Specifického vysokoškolského výzkumu SVV 2016 č. 260339.

Cargo (2016), Vol. 14, No. 1 - 2

135


existuje mezi euroasijskými a africkými společnostmi důležitý rozdíl v sociální diferenciaci jednotlivých kuchyní. Tento proces rozlišování je v euroasijských kuchyních pevně přítomen, v afrických kuchyních se naproti tomu s obdobně založenou rozmanitostí nesetkáváme, přestože i v nich jsou patrny různé sociální hierarchie. Goodyho zajímá, proč tomu tak je (Goody 1982: 1). S tím zároveň souvisí otázka, jaké podmínky jsou potřebné pro vznik vysoké a nízké kuchyně (high and low cuisine, ibid.: 1-9), tedy faktu typického pro euroasijské, hierarchické společnosti již od dob starověkého Říma nebo Číny (Pottier 2014). Důležitým příspěvkem Goodyho práce je konstrukce narativu historického vývoje antropologie jídla. Nejprve se autor kriticky vymezuje vůči funkcionalistickému, strukturalistickému a kulturalistickému výzkumnému proudu (Goody 1982: 12-133). Dále uvádí, že etapě systematického zkoumání jídla předcházela relativně dlouhá doba, kdy sice jídlo vstupovalo do antropologického bádání zejména v kontextu tematiky rituálu, tabu, obětí a dalších náboženských aspektů (ibid.: 10-12), ale nebylo samostatným objektem zájmu. Na podkladě diskuse příspěvků různých směrů je následně postaveno zmíněné analytické prizma reflektující řadu ekonomických a materiálních dimenzí. Tyto aspekty jsou shrnuty v Goodyho rozfázování procesu zacházení s jídlem, v němž identifikuje pět stadií, jimiž jsou produkce, distribuce, příprava, konzumace a likvidace (Klein and Murcott 2014: 6). Kniha pokračuje bohatou analýzou studované problematiky, v závěru poté dochází k popisu několika hlavních rozdílů mezi euroasijskými a africkými společnostmi, jimiž je vysvětlen pozorovaný jev odlišností v sociální diferenciaci. Jedná se zejména o bohatost a dostupnost potravin (včetně přístupu k exotickým surovinám), o míru gramotnosti a tedy možnost využívání receptů ve formě tištěných kuchařek, míru specializace kuchyně (rovněž postavené na možnostech kumulace receptů), schopnosti šíření různých typů národních kuchyní a elaboraci dělby práce v oblasti přípravy jídla (Goody 1982: 191). Všechny tyto aspekty jsou rozvinutější v prostředí euroasijských společností a v kombinaci s podstatně pokročilejším trhem vytvořily podmínky pro sociální diferenci různých typů kuchyní. Ta neprobíhala pouze na úrovni typu konzumované stravy, ale rovněž ve způsobech její přípravy a konzumace. Ve svém důsledku se tyto oblasti stávají součástí životních stylů (ve weberovském slova smyslu) různých sociálních skupin (pro detailnější argumentaci viz Goody 1982). Po vydání knihy Cooking, Cuisine and Class byla problematika jídla a souvisejících praktik studována na makro- i mikro-strukturální úrovni. Jídlo jakožto materiální i symbolický prvek kultury a jeho konzumní i produkční praktiky tak byly postupem času propojeny s celým spektrem dalších sociálních jevů, jako jsou konflikty, nepokoje a války (Dirks 1988; Ember and Ember 1994 in Mintz and Du Bois 2002: 100), gender (Trankell 1995 in Mintz and Du Bois 2002: 102), sociální změna, identity a sociální pozice (Lockwood and Lockwood 2000 in Mintz and Du Bois 2002: 109, Anderson 2005: 124-140), nebo etnicita a imigrace (Gabaccia

136

Cargo (2016), Vol. 14, No. 1 - 2


1998). Všechny citované studie upozorňují, že jídlo disponuje silným potenciálem k tomu, aby se stalo markerem identity a bylo prostředkem jejího konstruování či performace. Jídlo a stravování je studováno i ve vztahu k makrostrukturálním procesům. Vedle materiálního a symbolického rozměru je jídlo také základní biologickou potřebou a předmětem každodenní spotřeby, a stává se tedy faktorem silně orientujícím lidské jednání. Díky těmto dimenzím vstupuje do oblasti zájmu disciplín, jež stojí mimo prostor antropologie a sociologie. Výzkum spotřebního chování například propojuje jídlo a související praktiky s životními styly - jídlo se tak může stát dělícím kritériem při segmentaci společnosti pro marketingové účely (Solomon 2006: 239-241, viz také Chitakunye and Maclaran 2008). Široký zájem o v různých směrech ukotvené sociálněvědní studium jídla postupně ústí ve vznik mezioborových food studies. Časovou hranici jejich vzniku nelze stanovit přesně, nicméně se jedná zhruba o období posledních dvaceti let, kdy je možné pozorovat progresivně rostoucí počet příspěvků věnovaných problematice jídla přistupujících k jídlu z různých perspektiv a prezentovaných na konferencích, v akademických časopisech, monografiích atd. (Albala 2013: 20). V rámci takto bohatého spektra teoretických i metodologických možností navazuje recenzovaná kniha Food Consumption in Global Perspective na linii vymezenou Goodyho prací Cooking, Cuisine and Class. Zejména v oblasti metodologie převládá historická perspektiva a etnografický výzkum. Goodyho komparativní metodologii však autoři jednotlivých kapitol nesdílejí v její původní podobě. Klein vysvětluje, že Goodyho komparativní metodologie byla autory knihy nahrazena komparativním přístupem (Klein and Murcott 2014: 15). Jednotlivé eseje jsou vždy postaveny na studiu dílčí instituce: oslavných versus pohřebních rituálů v Ghaně (Clark 2014), komemorativní ceremonie a uctívání předků v Číně (Watson 2014), nebo materiálního prvku jídelníčku v dané geografické lokalitě, jako je alkohol v muslimském světě (Zubaida 2014), vepřové maso v Číně (Watson 2014), Fufu v Ghaně (Clark 2014) aj. Následně je sledována historická proměna předmětu výzkumu v určitém časovém horizontu od několika desetiletí až po celá staletí. V úvodní eseji (Klein 2014) se tak autoři hlásí k postupu R. G. Foxe (Fox 2002), který aplikuje podobnou metodu při studiu historické transformace objektů. U studovaných předmětů a jevů je předpokládána existence určité kulturní biografie a její zachycení slouží k analýze změn v čase (Klein and Murcott 2014: 15). Zmíněný metodologický rámec knihy shrnuje úvodní esej, kterou zpracoval jeden z editorů J. A. Klein. Dalším motivem úvodní kapitoly je diskuse vývoje disciplíny a shrnutí hlavních témat, jimiž Goody přispěl. Tato témata jsou dalším pojítkem tvořícím kontinuitu sbírky a hlavní oblasti, v nichž Goodyho Cooking, Cuisine and Class vystupuje jako referenční dílo. Konkrétně se jedná o problematiku (1) produkce a konzumace, (2) sociální diferenciace a (3) komparativní metody a globalizace (Klein and Murcott 2014: 4-14). Tyto body lze chápat jako urči-

Cargo (2016), Vol. 14, No. 1 - 2

137


té strukturální doplnění symbolické a kulturní interpretace fenoménů spojených s jídlem a jeho konzumací, které nás při čtení všech esejí provázejí. První bod shrnuje tendenci zohlednění vlivu ekonomických systémů, jako je produkce a distribuce zboží. Vývoj těchto systémů a zejména technologický pokrok a inovace mají silné dopady na možnosti skladování, šíření a celkové množství dostupných statků (Klein and Murcott 2014: 4-6), ale i na reprodukci praktik souvisejících se stolováním či podobu jídel a národních kuchyní, jejichž proliferace a reprodukce byla podmíněná vznikem a šířením kuchařek (Sobral 2014: 108-134), na což upozorňuje již Goody (1982: 192-193). Význam ekonomických faktorů a jejich vliv na sociální život a uspořádání společností lze demonstrovat například na zvyšování produktivity výrobních faktorů, které dalo postupně vzniknout fenoménu konzumerismu. Masová produkce exponenciálně znásobila dostupnost a množství historicky vzácných produktů (jako například maso, koření, exotické ingredience), které byly zpravidla dostupné jen nejvyšším společenským třídám. Ekonomické procesy lze takto spojit se subverzí a dekonstrukcí tradičních, třídních a sociálních hierarchií. Tento moment (respektive jeho odraz v oblasti tematiky jídla) kniha reflektuje zejména v oblasti interakčně orientovaných, mikrostrukturálních perspektiv, jež zachycují procesy vyjednávání a performance sociální pozice (Abbots 2014: 87-107). Druhý bod pojí procesy industrializace a globalizace v oblasti jídla s vyjádřením a definicí sociálních hierarchií či identit (Klein and Murcott 2014: 6-7). Diskutována jsou různá teoretická východiska v pohledu na diferenciaci, stabilitu či dynamiku sociálních hierarchií a jejich manifestaci v praktikách stolování, konzumace jídla atp. (foodways). Určitý posun v porovnání s Goodyho přístupem ke třídě, kde je vztah k jídlu a s ním souvisejícím praktikám konceptualizován Weberovým pojetím životních stylů (Goody 1982: 93), lze spatřit ve skutečnosti, že úvahy o třídě jsou spojeny s konotacemi jako performace třídy (viz např. Staples 2014; Abbots 2014). Některé eseje tak lze chápat jako určité rekontextualizace a rekonceptualizace Goodym zavedených problémů v modernějších teoretických přístupech. Kniha však nepředkládá jen staré problémy v novém světle, ale díky etnografické orientaci přináší i nové empirické poznatky. Třetí bod akcentuje význam globálních migračních toků napříč i v rámci národních států a procesu globalizace, který již byl částečně nastíněn. Globalizace, která ve svých důsledcích smršťuje svět a časové vzdálenosti (Giddens 1991: 2123), vytváří nové možnosti míšení nejrůznějších etnických či národních vlivů, které vysoce navyšují komplexitu dynamiky současného světa. V tomto ohledu kniha naráží například na tematiku kosmopolitních versus lokálních praktik spojených s jídlem a stravováním obecně označovaných jako foodways. Zajímavým přínosem v této oblasti je diskuse efektu globalizace na oblast lokálních způsobů. Již přebal knihy avizuje, že dílo nabízí řadu příkladů těchto praktik, které odporují globalizační tezi o jejich rozpadu. Ukázkou může být esej analyzující dopad

138

Cargo (2016), Vol. 14, No. 1 - 2


globalizace na rozvoj nových business modelů - konkrétně franšízového modelu rychlého občerstvení (Abbots 2014). Autor zde ukazuje, že expanze řetězců jako KFC na ekvádorský trh nevytlačila tradiční kuchyni, comida típica, jak by se dalo očekávat, ale dala jí vlastně nové prostředky reprodukce, díky čemuž vznikly restaurace rychlého občerstvení nabízející tamější klasickou kuchyni (Abbots 2014: 87-105). Přes tyto společné body se jednotlivé eseje vzájemně liší. Některé jsou více historicky popisné, zatímco jiné jsou převážně sociologicky analytické. Příkladem prvního typu esejí může být studie pojednávající o kulturní biografii vepřového masa v Číně (Watson 2014: 25-44), která shrnuje proměnu jeho kulturního významu v postupném časovém vývoji a v kontextu nejrůznějších proměn společnosti. Vepřové maso bylo historicky vždy velmi vzácným statkem, který byl konzumován zejména ritualizovanou formou při svátečních událostech. Ty zároveň sloužily jako určitý distribuční systém, jenž rozděloval limitované množství masa mezi konkrétní jednotlivce na základě jejich statusu, věku a celkové pozice v rodokmenové hierarchii (Watson 2014: 31). Tento stav byl narušen až zlomovým momentem, který přišel s tzv. open door policy konce 20. století, kdy se ze sledované oblasti Pearl River Delta stává komerční a industriální region (ibid.: 35). Podpůrným procesem byl zároveň technologický pokrok v oblasti rozvoje možností skladování a distribuce masa, což vedlo k bezprecedentnímu růstu jeho spotřeby (ibid.: 35). Radikální proměny technologické sféry musejí mít nutně své implikace v oblasti symbolického významu vepřového masa, jelikož jeho konzumaci uvádějí do nových kontextů. Navzdory globalizačnímu tlaku kulturní rozměr vepřového masa, jak autoři dokládají, nemizí, dochází však k jeho proměně. Díky masifikaci spotřeby se řada symbolických významů spojených s vepřovým masem umenšila. Na druhou stranu vznikají nové oblasti, v nichž se jeho symbolický význam zvyšuje. Jelikož je vepřové maso stále obtěžkáno významy spojenými se slávou i krušností minulosti, buduje si roli například v oblasti politiky identit (Watson 2014: 37-38), kdy je při nejrůznějších politických aktech užíváno jako pojítko s historií. Osobně preferuji druhý typ esejí, které se ve svých východiscích často hlásí ke konkrétním teoretickým pozicím, jimž následně přispívají empirickou evidencí. Nicméně pro omezený rozsah se jedná spíše o ilustraci problematiky než o její teoretický rozvoj. Takto například J. Staples studuje proměnu indické kastovní společnosti v kontextu praktik spojených s jídlem (Staples 2014). Autor v ní postuluje, že nazírání Indie prostřednictvím kastovního členění zastírá celou řadu dalších hierarchií, jako je třída, gender či věk (Staples 2014: 66), které se vzájemně různým způsobem překrývají. Již z tohoto tvrzení je zřetelné, že esej se nekloní k tradičnímu přístupu ke třídě jako sociální klasifikaci vznikající na podkladě socio-ekonomických nerovností (viz Šanderová 2000: 25), ale zaměřuje se na oblast významů, performace a vyjednávání třídních pozic. Strukturalistická perspektiva je explicitně odmítnuta (Staples 2014: 66) a jídlo a s ním spojené praktiky je chápáno jako

Cargo (2016), Vol. 14, No. 1 - 2

139


prostředek vyjednávání či subverze různých sociálních kategorií (ibid.: 66). Goodyho vliv lze spatřit v kontextu, v němž je interpretována pozorovaná transformace od kasty ke třídě. Tímto kontextem jsou ekonomické liberalizační reformy nastupující v 90. letech a efekt globalizace (ibid.: 66), což je v současných etnografiích asijského regionu chápáno jako hnací síla vniku střední či konzumní třídy (Saavala 2003; Corbridge and Harriss 2000 in Staples 2014: 66). Sledovaný fenomén vnáší do rigidních kastovních struktur fluidní prvek, který umožňuje či předpokládá vyšší míru svobodné vůle ve vyjednávání sociální pozice. Autor na řadě konkrétních příkladů (jako je třeba konzumace zahraničních sodových nápojů mladou generací) ukazuje, že jídlo skutečně mlží tradiční sociální hranice (Staples 2014: 81-83). Díky propojení se zmíněnými Goodyho myšlenkami je symbolický rozměr jídla a stravovacích praktik rámován rozměrem materiálním, který je zastoupen analýzou ekonomických procesů, jež v podstatě diskutovanou společenskou změnu facilitovaly. Ne všichni autoři zastoupení v recenzované knize se však opírají striktně o Goodyho. Takovou výjimkou může být esej S. Mennella. Zabývá se v ní konstrukcí strachu a nedůvěry v některé typy jídel například kvůli zažívacím potížím, jež údajně způsobovaly (Mennell 2014: 135-158). Zmíněné obavy Mennell považuje za relativně rozšířený jev v Anglii 19. a 20. století (ibid.: 136-137); jsou chápány jako mechanismus osvojení morální disciplíny a tělesné sebekontroly. Po vzoru N. Eliase autor interpretuje dobový diskurz obav, tvořený expertním pohledem medicíny, jako součást civilizačního procesu (Mennell 2014: 152, viz Elias 2012), nikoliv jako nezávislou proměnnou. Esej tedy vybočuje z celku svým přihlášením se k významně odlišným teoretickým perspektivám. Avšak přispívá k celkové pestrosti diskutovaných problémů a demonstruje, že problematiku jídla lze nahlížet ve velmi odlišných teoretických rámcích. Eseje obsažené v knize odrážejí celou řadu témat od globální dynamiky sociálních vztahů až po vnitřní fungování etablovaných společností, kdy jsou řešena témata konstrukce mezitřídní solidarity prostředním redistribučních praktik vzácných statků (Watson 2014). Díky šíři svého záběru kniha poskytuje i řadu etnografických vhledů. Knihu lze číst jako ukázku aplikace nejrůznějších sociologických a antropologických konceptů, která zároveň odkazuje na širší teoretická dilemata sociální teorie, přičemž sama zvládá překlenout vzájemné třecí plochy symbolického a materialistického úhlu pohledu. Určitým paradoxem je skutečnost, že krátkou předmluvu k recenzované knize napsal sám Jack Goody, který 16. července loňského roku zemřel ve věku nedožitých 96 let. Předmluva k práci vydané na jeho počest se tak stává jedním z posledních autorových textů.

140

Cargo (2016), Vol. 14, No. 1 - 2


BIBLIOGRAFIE Abbots, Emma-Jayne. 2014. „The Fast and the Fusion: Class, Colonialism and the Remaking of Comida Típica in Highland Ecuador.“ In Food Consumption in Global Perspective: Essays in the Anthropology of Food in Honour of Jack Goody, edited by Jakob A. Klein and Anne Murcott, 87-107. London: Palgrave Macmillan. Albala, Ken, ed. 2013. Routledge International Handbook of Food Studies. London: Routledge. Anderson, Eugene Newton. 2005. Everyone Eats: Understand Food and Culture. New York: New York University Press. Clark, Gracia. 2014. „From Fasting to Fast Food in Kumasi, Ghana.“ In Food Consumption in Global Perspective: Essays in the Anthropology of Food in Honour of Jack Goody, edited by Jakob A. Klein and Anne Murcott, 45-64. London: Palgrave Macmillan. Corbridge, Stuart, and John Harriss. 2000. Reinventing India: Liberalization, Hindu Nationalism and Popular Democracy. Cambridge: Polity Press. Dirks, Robert. 1988. „Annual Rituals of Conflict.“ American Anthropologist 90 (4): 856870. Douglas, Mary. 1966. Purity and Danger. New York: Praeger. Elias, Norbert. 2012. On the Process of Civilization. Dublin: UCD Press. Ember, Melvin, and Carol R. Ember. 1994. „Prescriptions for Peace: Policy Implications of Cross-Cultural Research on War and Interpersonal Violence.“ Cross-Cultural Research 28 (4): 343-350. Fox, Richard G. 2002. „The Study of Historical Transformation in American Anthropology.“ In Anthropology, by Comparison, edited by Andre Gingrich and Richard G. Fox. London and New York: Routledge, 167-184. London and New York: Routledge. Gabaccia, Donna R. 1998. We Are What We Eat: Ethnic Food and the Making of Americans. Cambridge, MA: Harvard University Press. Gane, Nicholas. 2005. „Max Weber as Social Theorist: Class, Status, Party.“ European Journal of Social Theory 8 (2): 211-226. Giddens, Anthony. 1991. Modernity and Self-Identity: Self and Society in the Late Modern Age. Cambridge: Polity Press. Goody, Jack. 1982. Cooking, Cuisine and Class: a Study in Comparative Sociology. Cambridge, UK: Cambridge University Press. Chitakunye, David, and Pauline Maclaran. 2008. „The Everyday Practices Surrounding Young People‘s Food Consumption.” Young Consumers 9 (3): 215-227. Klein, Jakob A. 2014. “Cooking, Cuisine and Class and the Anthropology of Food.” In Food Consumption in Global Perspective: Essays in the Anthropology of Food in Honour of Jack Goody, edited by Jakob A. Klein and Anne Murcott, 1-24. London: Palgrave Macmillan. Klein, Jakob A., and Anne Murcott, eds. 2014. Food Consumption in Global Perspective: Essays in the Anthropology of Food in Honour of Jack Goody. London: Palgrave Macmillan. Lévi-Strauss, Claude. 1965. „Le triangle culinaire.“ L‘Arc 26: 19-29.

Cargo (2016), Vol. 14, No. 1 - 2

141


Lockwood, William G., and Yvonne R. Lockwood. 2000. „Finnish American Milk Products in the Northwoods.“ In Milk: Beyond Dairy, edited by Harlan Walker. Symp. Food Cookery: 232-239. Mallery, Garrick. 1888. „Manners and Meals.“ American Anthropology 1 (3): 193-207. Mennell, Stephen. 2014. „Indigestion in the Long Nineteenth Century: Aspects of English Taste and Anxiety, 1800 – 1950.“ In Food Consumption in Global Perspective: Essays in the Anthropology of Food in Honour of Jack Goody, edited by Jakob A. Klein and Anne Murcott, 135-158. London: Palgrave Macmillan. Mintz, Sidney W., and Christine M. Du Bois 2002. „The Anthropology of Food and Eating.“ Annual Review of Antropology 31: 99-119. Saavala, Minna. 2003. „ Auspicious Hindu Houses. The New Middle Classes in Hyderabad, India.“ Social Anthropology 11 (2): 231-247. Smith, William Robertson. 1889. Lectures on the Religion of the Semites. New York: Appleton. Sobral, José Manuel. 2014. „The High and the Low in the Making of a Portuguese National Cuisine in the Nineteenth and Twentieth Centuries.“ In Food Consumption in Global Perspective: Essays in the Anthropology of Food in Honour of Jack Goody, edited by Jakob A. Klein and Anne Murcott, 108-134. London: Palgrave Macmillan. Solomon, Michael et al. 2006. Consumer Behaviour: European Perspective. New York: Pearson Education Limited. Staples, James. 2014. „Civilizing Tastes: From Caste to Class in South Indian Foodways.“ In Food Consumption in Global Perspective: Essays in the Anthropology of Food in Honour of Jack Goody, edited by Jakob A. Klein and Anne Murcott, 65-86. London: Palgrave Macmillan. Šanderová, Jadwiga. 2000. Sociální stratifikace: problémy, vybrané teorie, výzkum. Praha: Nakladatelství Karolinum Trankell, Ing-Britt. 1995. Cooking, Care, and Domestication: a Culinary Ethnography of the Tai Yong, Northern Thailand. Sweden: Uppsala University Press. Watson, James L. 2014. „Meat: A Cultural Biography in (South) China.“ In Food Consumption in Global Perspective: Essays in the Anthropology of Food in Honour of Jack Goody, edited by Jakob A. Klein and Anne Murcott, 25-44. London: Palgrave Macmillan. Zubaida, Sami. 2014. „Drink, Meals and Social Boundaries.“ In Food Consumption in Global Perspective: Essays in the Anthropology of Food in Honour of Jack Goody, edited by Jakob A. Klein and Anne Murcott, 209-223. London: Palgrave Macmillan.

Kristián Šrám [email protected] Katedra sociologie Institut sociologických studií Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze http://iss.fsv.cuni.cz 142

Cargo (2016), Vol. 14, No. 1 - 2

Food Consumption in Global Perspective

Recommend Documents