Florbalový průvodce Autor: Štěpán Lhoťan Florbalový průvodce

Florbalový průvodce

Autor: Štěpán Lhoťan




Obsah 1

Florbal a jeho vývoj ve světě i u nás ................................................................................... 1 1.1

Florbal ve světě ............................................................................................................ 1

1.1.1 1.2

Florbal v ČR ................................................................................................................ 2

1.2.1 2

3

4

5

Florbalové milníky ............................................................................................... 2 České florbalové milníky ..................................................................................... 2

Kompenzační cvičení a strečink.......................................................................................... 3 2.1

Uvolňovací cvičení ...................................................................................................... 4

2.2

Protahovací cvičení...................................................................................................... 4

2.3

Strečink ........................................................................................................................ 4

2.4

Posilovací cviky ........................................................................................................... 4

Regenerace .......................................................................................................................... 5 3.1

Únava ........................................................................................................................... 5

3.2

Přepětí .......................................................................................................................... 5

3.3

Zchvácení..................................................................................................................... 5

3.4

Přetrénování ................................................................................................................. 5

3.5

Formy regenerace ........................................................................................................ 5

Příprava dětí a mládeţe ....................................................................................................... 7 4.1

Období prepubescence (mladší školní věk, 6-10 let)................................................... 7

4.2

Období pubescence (střední či starší školní věk, 11-15 let) ........................................ 7

4.3

Období adolescence (dorostový věk, chlapci 16-20 let, dívky 14-18 let) ................... 7

Vedení druţstva v utkání ..................................................................................................... 9 5.1

Činnost před utkáním................................................................................................... 9

5.2

Činnost při utkání ........................................................................................................ 9

5.3

Činnost po utkání ......................................................................................................... 9

5.4

Vedení dětí v utkání ..................................................................................................... 9

6

Specifika přípravy ţen a dívek .......................................................................................... 10

7

Pohybové hry..................................................................................................................... 11

8

Florbalová cvičení ............................................................................................................. 18



1 Florbal a jeho vývoj ve světě i u nás Florbal je kolektivní hrou míčového a brankového typu, ve které rozhoduje, které ze dvou druţstev nastřílí po dobu utkání více branek. Na hřišti ohraničeném nízkými mantinely, soupeří dvě druţstva obvykle po 5 hráčích s hokejkami. Na dodrţování pravidel dohlíţejí 2 rozhodčí. Florbalová soutěţní sezona probíhá od září do dubna. Florbalová komunita si zakládá na přátelství a dodrţování fair play. Značné procento dospělých tvoří vysokoškoláci. Achilovou patou českého florbalu je prozatím nedostatek kvalitních trenéru, funkcionářů, tréninkových prostor, nedostatečná pozornost je věnována zdravotní a rehabilitační péči apod. Na nejvyšší úrovni vyţaduje florbal kvalitně fyzicky disponované hráče. Ti provádějí opakované krátkodobé činnosti zejména explozivního rychlostně silového charakteru vysoké intenzity v intermitentním reţimu (střídání pětic). Stěţejním poţadavkem jsou nároky na komplex rychlostních a koordinačních schopností ve všech podobách.

1.1 Florbal ve světě Za kolébku florbalu je všeobecně povaţována Skandinávie. Málokdo ví, ţe původní florbal vznikl v USA. Konkrétně ve státě Minneapolis, v továrně na plasty Cosom v Lakeville. Tamním dělníkům patří prvenství, neboť pro zábavu vyrobili plastikové hokejky, jimiţ ovládali míčky, jiţ v roce 1958. V USA a Kanadě tehdy nově zrozená hra dostala název floorhockey. Masového rozkvětu se dočkal poté, kdyţ byly plastové hole dovezeny na evropský kontinent roku 1968 do Skandinávie. Švédové tuto hru pojmenovali INNEBANDY . Florbal tak vznikl jako modifikovaná hra z ledního hokeje, tehdy v mnoha podobách s různými typy míčků i lehkých puků. V polovině 70. let se prosadila myšlenka sjednocení do jednoho sportu bezkontaktní povahy. Začaly se vyrábět 1. speciální nepruţné hokejky, u nás známe jako „fíberky“. Míček byl přejatý z odlehčeného typu míčku pouţívaného v USA k zimním tréninkům nadhazovačů baseballu v hale. Ve Finsku znám pod názvem SALIBANDY. Ve Švýcarsku mají tradici jiné formy sportu vyuţívající brankáře s hokejkou a také hra druţstev na menším hřišti s pouze třemi hráči. Niţší soutěţe se ve Švýcarsku dodnes hrají systémem 3+1 v menších tělocvičnách (Kleinfeld) klasický florbal 5+1 na větších hřištích (Grossfeld) samotný sport je označován UNIHOCKEY .

1


1.1.1


Florbalové milníky Florbalový svaz byl zaloţen ve Švédsku roku 1981. Roku 1986 byla zaloţena IFF (mezinárodní florbalová fede race), v roce 1993 se zapojila i Česká republika. V roce 1994 bylo první ME muţů ve Finsku. V roce 1996 proběhlo první MS ve Švédsku.

Nejuznávanější soutěţí je švédská Superliga.

1.2 Florbal v ČR Prvnímu českému kontaktu s florbalem napomohl výměnný pobyt studentů z univerzity KY z Helsinek. Českým vysokoškolákům se hra, ve Finsku zalíbila. V roce 1984 při pobytu v Praze zanechali Finové darem 12 hokejek s míčkem. Dalším průlomem bylo dovezení opravdových mantinelů v roce 1992 po turnaji z Maďarské Budapešti. Díky nim se začaly hrát turnaje a později 1. ročníky soutěţí. 1.2.1

České florbalové milníky Premiérovým mistrem národní ligy se v roce 1994, stal po zásluze praţský celek IBK FORZA TATRAN. Česká florbalová unie zaloţena 1992. MS bylo pořádáno u nás v roce 1998 (Brno. Praha).

Nejúspěšnější klub v ČR je TATRAN STŘEŠOVICE. Nejznámější domácí florbalista RADIM CEPEK (1. Čech v superlize).

2



2 Kompenzační cvičení a strečink Cílená vyrovnávací cvičení, protahovaní a posilování by měly být samozřejmou součástí kaţdého tréninkového procesu. Chceme- li vychovávat svěřence zdravé, s příkladným drţením těla, musíme trvat na důsledném zařazování těchto cvičení a přesvědčit hráče, ţe to nejsou okrajové záleţitosti zdrţující od hry. Florbalisté přetěţují nerovnými předklony a torzními pohyby oblast bederní páteře, zkracují se jim asymetrické prsní svaly.

HRÁČI FLORBALU TRPÍ NEJČASTĚJI: ochablým drţením těla, předsunutím ramen, tzv. kulatými zády, skoliotickým drţením těla (kvůli ovládání hokejky).

Svaly se v zásadě dělí na 2 skupiny: Svaly s převahou posturální (tonické) udrţují vzpřímenou postavu a mají sklony ke zkracování, je nutné je zejména protahovat. Svaly fázické (dynamické) ty je nutno posilovat, neboť mají tendenci k ochabování. Nerovnováhou mezi svalovými skupinami vznikají dysbalance. Nejčastější jsou tzv. zkříţené syndromy.

Horní zkříţený syndrom vzniká zkrácením horní části trapézového svalu, zdvihače lopatky a prsních svalů současně s oslabenými svaly hrudníku, rombickými, kloněnými, spodní části trapézového svalu atd. Výsledkem nerovnováhy bývá předsunuté drţení hlavy, zvětšení krční lordózy, rotace lopatek a vznik tzv. kulatých ramen.

Dolní zkří ţený syndrom tvoří zkrácené ohybače kyčle (přímý sval stehenní, napínač stehenní povázky, bedrokyčlostehenní sval) a oslabené břišní a hýţďové svaly. Následkem toho se nadměrně zvětšuje bederní lordóza.

HLAVNÍMI CÍLI VYROVNÁVACÍCH CVIČENÍ JSOU: odstranění svalových dysbalancí, zlepšení drţení těla, sníţení bolestivosti a rozhýbání ztuhlých svalů, dosaţení správných pohybových stereotypů, protáhnutí zkrácených a posílení oslábnutých svalů.

3



3 nejdůleţitější druhy nápravných cvi čení, které je třeba provozovat v následujícím pořadí: cvičení uvolňovací, cvičení protahovací (pro svaly s posturální povahou), cvičení posilovací (pro svaly s fyzickou dominancí). Ideální je cvičit cca. 30 minut denně. V jedné TJ (tréninková jednotka) lze zařadit 10-15 cviků s počtem opakováním 10-15x u uvolňovacích a posilovacích cvičení a 3-6x u cviků protahovacích. Je třeba cvičit pomalými, vedenými pohyby bez bolesti, s důrazem na správné dýchání a koncentraci.

2.1 Uvolňovací cvičení Slouţí k urychlení regeneračních procesů, mají zklidňující a relaxační účinek. Zlepšují elastické vlastnosti svalů. Pouţíváme je při rozcvičování (pomalé krouţení komíhání uvolněnou končetinou). V závěrečné části tréninku je zařazujeme pro celkové tělesné i psychické uvolnění.

2.2 Protahovací cvičení Dle cíle provádíme odlišné protahování před florbalovým tréninkem, po něm a jako samostatnou TJ. Protaţení před tréninkem je kratší, prováděno spíše dynamicky a jeho hlavním cílem je spolu s kloubně mobilizačními cvičeními připravit tělo na tréninkové zatíţení. Postupujeme od největších svalových skupin po nejmenší s důrazem na oblasti, které budou nejvíce namáhány. Protaţení na konci tréninku vyuţívá pasivního strečinku v delších výdrţích doplněné o posilovací cvičení.

2.3 Strečink Sniţuje fyzické i psychické napětí, zlepšuje ohebnost, sniţuje bolestivost svalů a zvyšuje jejich sílu. Měl by se provádět pravidelně. Protahujeme se po zahřátí a uvolnění vţdy v teplém prostředí ve volném oděvu. Ve výdrţích setrváme aspoň 10 sekund. NIKDY nepřemáháme bolest. Pro děti mladšího školního věku není pasivní strečink vhodný. Rozcvičení má spíše pedagogický důvod. U dětí a mládeţe bychom na konci tréninku měli vţdy zařazovat vyrovnávací cviky zejména přímivého a rotačního charakteru.

2.4 Posilovací cviky Cílem je správná souhra a zpevněný svalový korzet, nikoliv nárůst hmoty. Jde o přesné a cílené zapojování svalových skupin a tendencí k ochabování (hluboké svaly zádové, břišní svaly, dolní fixátory lopatek). Při posilování cvičíme pomalu, začínáme od nejniţších poloh jednoduššími cviky a soustředíme se na jejich přesně provedení. Důleţité správné dýchání. Před posilováním i po něm protahujeme a uvolňujeme.

4



3 Regenerace Je u sportovců velmi významná a měla by být zahrnuta do komplexní přípravy. Regeneraci popisujeme jako veškerou činnost, která vede k plnému a rychlému zotavení všech tělesných i duševních procesů.

3.1 Únava Bývá nejvýznamnějším faktorem vzniku úrazů sportovců. Je to fyziologický obranný mechanismus organismu. Jde o náhle vzniklý stav, který lze vhodnými regeneračními formami poměrně rychle zvládnout.

Rozlišujeme únavu: celkovou, místní, fyzickou, duševní. Objektivními příznaky únavy jsou zvýšená tepová frekvence, zrychlené dýchání, pokles výkonnosti, poruchy koordinace, sníţení hladiny cukrů v krvi aj. Únava je pociťována bolestí či pnutím svalů.

3.2 Přepětí Vzniká při jednorázovém přecenění sil nebo podání výkonu nad hranicí moţností organismu. Při přepětí trpí jedinec závratěmi, je celkově zesláblý, má pocity na zvracení. Následky jsou přechodné, je však zapotřebí sportovní aktivitu přerušit či sníţit její intenzitu.

3.3 Zchvácení O stupeň závaţnější. Nastává, pokračuje- li dotyčný v hraničních výkonech nehledě na svůj stav. Je také moţno dosáhnout podáváním dopingových látek, následné stavy mohou být velmi váţné aţ ohroţující jedince na ţivotě.

3.4 Přetrénování Přetrénovaní jedinci trpí stálými pocity únavy, pocity marnosti, přestávají mít zájem o trénink, jsou předráţdění, mají problém s příjmem potravy i se spánkem. V nejlehčích stadiích postačí ke spontánní úpravě stavu sníţit objem tréninku na několik týdnů a vyuţití jiných forem. U těţších forem je nutné úplné vysazení tréninku a pozvolný návrat k všestranné sportovní aktivitě v řádech měsíců.

3.5 Formy regenerace PASIVNÍ Základní pasivní formou regenerace je pochopitelně spánek o délce 7-8 hodin u mládeţe a

5



C. Další pasivní metodou je saunování při teplotě 80-90 stupňů, je třeba doplňovat tekutiny. AKTIVNÍ K aktivnímu odpočinku se vyuţívá lehký pohyb, účelem je urychlení pasivní regenerace. Kromě vyklusávání jde o uvolňující cvičení, uvolněné poskoky, zařazujeme sem i strečink. Do aktivních metod řadíme i automasáţ po výkonu zaměřenou na jednoduché tření namáhaných svalových skupin. Na regeneraci má značný vliv ţivotospráva, samozřejmé je omezení látek toxické povahy. Regenerace souvisí i s osobní hygienou, se správnou výţivou a dodrţováním pitného reţimu.

6



4 Příprava dětí a mládeţe Trénink dětí a mládeţe má svá zákonitá specifika daná věkem. Spíše neţ o tréninku mluvíme o učení, o přípravě, o výchově. Příprava dětských kategorií je diametrálně odlišná od dospělých. Cílem je vést dětí ke sportu a vytvořit základy pro výkony v pozdějším věku. Po stránce fyzické můţe přetěţování předčasně ukončit růst kloubních chrupavek. Stejně váţné mohou být důsledky v oblasti psychické, trenér bývá jedním z nejčastějších příčin zanechání sportu jedinci v dětském nebo dospívajícím věku. V dětském sportu jako stupeň rozvoje jedince označujeme tzv. biologický věk. Ten se od kalendářního můţe lišit aţ o více neţ 2,5 roku na obě strany.

4.1 Období prepubescence (mladší školní věk, 6-10 let) Jedná se o všeobecně šťastné období her, ve kterém jsou děti nejsnáze ovladatelné. Mají obrovskou potřebu se hýbat. V období mladšího školního věku lze nejvýrazněji ovlivnit všestranný rozvoj jedince. Nervosvalová koordinace dosahuje vysoké úrovně, limitována je pomalejším psychickým vývojem. V 7 aţ 8 letech nedělá dětem potíţe provedení pohybů bez zrakové kontroly, mezi 7 a 10 lety dochází k nejintenzivnějšímu rozvoji obratnostních schopnosti. V období mezi 8. a 10. rokem hovoříme o tzv. „ zlatém věku motoriky “. Centrální nervová soustava je v tomto věku velmi plastická. Důleţité jsou perfektní ukázky, děti jsou schopny pohyb velmi přesně napodobit. Většina přípravy probíhá formou her a soutěţí, děti se tréninkem musí bavit. Vysvětlení nesmí trvat příliš dlouho. Správný trenér projevuje o děti zájem, je jejich velkým a nedostiţným vzorem. Příprava v mladším školním věku by měla vykazovat především rysy všestrannosti. Kaţdý by měl umět chytat a házet míč, ovládat hokejku, skákat, bruslit, šplhat nebo jezdit na kole. Kombinace více sportů je z hlediska rozvoje mladého sportovce ţádoucí. Z florbalového hlediska preferujeme základní rozvoj individuální techniky.

4.2 Období pubescence (střední či starší školní věk, 11-15 let) Na začátku tohoto období (do nástupu puberty) dochází ještě k snadnému učení dovedností v rámci druhého „zlatého věku motoriky“. Důsledkem hormonálního působení se urychluje růst (růstový sprint) zejména končetin a vývoj svalstva, výrazněji se mění i hmotnost těla. Proto narůstá význam správné výţivy i pitného reţimu. Růstové změny se neprojevují rovnoměrně v celém organismu. Končetiny rostou rychleji neţ trup, růst do výšky je více intenzivní neţ růst do šířky. Díky tomu semění pákové poměry, sniţuje se ekonomičnost i účelnost pohybů, zejména jemné motoriky. Důsledkem můţe být aţ přechodná neohrabanost i v jiţ osvojených činnostech. Období pubertálního vývoje vyţaduje citlivý a taktní přístup. Trenér by se měl vyhýbat ironizování a kritizování svěřenců před ostatními. Pubertální vztahovačnost je výrazem osobní nejistoty, svěřenci prochá zejí procesy sebe uvědomování, často jim kolísají zájmy.

4.3 Období adolescence (dorostový věk, chlapci 16-20 let, dívky 14-18 let) V tomto věku obvykle klesá mnoţství pohybových aktivit, převládají jiné zájmy. Hodnotový ţebříček se mění a vývoj osobnostních vlastností stabilizuje. Motorický i senzorický vývoj dospívajících se finalizme, po tělesné stránce je na konci období takřka dokončen. Jedinci 7



nabývají konečných proporcí. Adolescenti prosazují za kaţdou cenu své názory. V tréninku je jejich přístup cílený, motivovaný, lépe se koncentrují a podávají dobré výkony.

8



5 Vedení druţstva v utkání Vedení druţstva při utkání klade na trenéra jiné nároky neţ tréninkový proces. K utkání jsou v kategoriích dospělých směřovány veškeré tréninkové snahy. Trenér vytváří před utkáním strategický plán. Před utkáním s ním seznamuje hráče. Při tvorbě strategického plánu se zohledňuje cíl utkání, výkonnost soupeře a jeho očekávaná taktika, vlastní výkonnost.

5.1 Činnost před utkáním Kromě zajištění organizačních formalit (odjezd, zápis atd.) je nejdůleţitější pohovor s druţstvem. Probíhá před zahájením utkáním. Jde o stručné ujasnění společných cílů a shrnutí základních taktických pokynů. Nejlépe si zapamatují pokyny řečené na konci projevu. Začínáme krátkou charakteristikou soupeře, poté vyzdvihneme prvky ve hře našeho týmu. Zachováváme oční kontakt s hráči, vyplácí se kontrolní otázky. Na závěr nejlépe pokřik či týmový rituál.

5.2 Činnost při utkání Základní činnosti kouče- percepční, hodnotící, rozhodovací a realizační. V časové tísni a pod emočním tlakem je třeba zachovat chladnou hlavu a rychle reagovat na aktuální vývoj. Říká hráčům, co mají dělat, nikoliv čeho se mají vyvarovat, a povzbuzujeme je. O přestávce necháme hráče nejprve chvíli o samotě. Ať si to vyříkají sami. Vhodný je proslov pro povzbuzení. Poté krátce zhodnotit výkon soupeře a našeho druţstva. Na závěr klíčové body shrneme. Opět odcházíme ze šatný o něco dříve. Při oddechovém času volíme nejpodstatnější věcné informace.

5.3 Činnost po utkání Vţdy jen velmi stručně zhodnotíme zápas. Po utkání jsou hráči i trenér ovlivněni emočním vypětím, proto je lepší zdrţet se podrobnějšího hodnocení. Co v návalu zlosti pronesete, můţe být později pouţito proti vám.

5.4 Vedení dětí v utkání Dětské kategorie by neměly hrát zápasy často. U nejmenších kategorií neklademe důraz na výsledky, preferujeme turnajový způsob před dlouhodobou tabulkou a nesledováním kanadského bodování. Nejlepší model pro hráčský růst ţáčků povaţujeme systém 3+1 (3+0). Zatímco u muţů a ţen jde trenérům o nalezení nejvhodnější sestavy, u dětí poskytujeme všem hráčkám a hráčům ve hře stejný prostor. Kaţdé utkání chápeme jako příleţitost naučit svěřence něco nového. S dětmi na střídačce často komunikujeme, za konkrétní herní úkony a snahu je chválíme. Při sdělování negativních informací bychom měli být velmi obezřetní.

„Sendvičový způsob“ 3K (z angl. kiss + kick + kiss) Vţdy začneme informací pozitivního charakteru (kiss), poté přijde na řadu informace negativní (kick) o konkrétním obsahu a návodu, jak situaci řešit správně, na závěr opět něco pozitivního (kiss), nejčastěji vyzdvihneme nějakou vlastnost či schopnost dotyčného.

9



6 Specifika přípravy ţen a dívek Florbal je sportem pro kaţdého v kaţdém věku nezávisle na pohlaví. Je rovnoprávným odvětvím jak pro ţeny, tak pro muţe. Ţeny mají oproti muţům částečně odlišnou motoriku. Dívky vyspívají rychlejším tempem neţ chlapci. Vývoj chlapců trvá déle a po jeho konci jsou v průměru vyšší a silnější. Ţeny jsou lehčí, mají uţší ramena a širší boky. Nízko poloţené těţiště zajišťuje vyšší stabilitu a lepší rovnováţné schopnosti. Oproti muţům mají ţeny méně svalstva a mají větší procento pomalých svalových vláken. Ţeny vykazují niţší agresivitu a větší citlivost na vnější podněty. Mají výrazně větší rozsah pohyblivosti, muţe předčí i ve většině obratnostních schopností. Kondiční sloţka tréninku by měla být méně namáhavá neţ u muţů, v technicko-taktické přípravě rozdíly nejsou. V psychologické sloţce doporučujeme častější komunikaci, více taktu a častější pozitivní zpětnou vazbu. V době menstruace vyţadují sportovkyně silně individuální přístup.

10



7 Pohybové hry 1. ZÁSADA JEDNÉ SHODY počet hráčů: 8-16 pomůcky: pro kaţdé druţstvo 1x lavička průběh: Lavička se na malou chvilku změní v testovací úsek, v němţ kaţdý předvádí svou nápaditost a obratnost. Skupina má překonat lavičku postavenou před sebou nadél. Kaţdý člen překonává lavičku jiným způsobem (chůze, běh, úkroky, poskoky snoţmo, chůze v dřepu vpřed a vzad, plazení atd.). Cvičení lze provádět s různou motivací:jako soutěţ skupiny, která se snaţí podat během několika opakování stále lepší výkon. Jako pohybovou tvořivost a fantazii jako soutěţ mezi druţstvy formou štafet. cíl: cvičení je zaměřeno na vynalézavost, obratnost, spolupráci a rychlost poznámky: při náročných typech přechodů obloţit prostor kolem laviček ţíněnkami a podle potřeby dávat záchranu

2. OSTROV PRO ŢIVOT počet hráčů: 10 pomůcky: pro kaţdé druţstvo 1x švédská bedna (nebo jen víko) průběh: Skupina musí vymyslet takový způsob drţení a postavení, který hráčům umoţní zachránit se na ostrově tak, aby se nikdo ţádnou částí těla nedotýkal vody (podlahy)skupina se musí udrţet na ostrově nejméně pět sekund. Velikost ostrova volíme podle četnosti skupiny a úkol je moţné několikrát opakovat, a to postupně se stále menšími ostrovy (různé díly od šv. bedny). cíl: hra je zaměřena na spolupráci, tělesný kontakt a nápaditost pozor: kolem vyššího ostrova, uţ od cm nad zemí, poloţíme ţíněnky

3. ZÁCHRANNÝ BALON počet hráčů: 10 pomůcky: pro kaţdé druţstvo 1x švédská bedna průběh: Skupina se dostala do situace, kdy se z hořícího ostrova můţe dostat jen za pomocí balonu, který právě odlétá (švédská bedna) na ostrově zůstala jen hrstka osob a jejich úkolem je se vtěsnat v daném časovém limitu do gondoly a zavřít za sebou poklop (víko od šv. bedny) počet pasaţérů je limitován prostorem. Skupina se však musí zachránit v co nejhojnějším počtu. pozor: předem zjistíme, zda někdo netrpí klaustrofobiídávat pozor na moţné přivření prstů. Neprodluţovat pobyt skupiny v zavřené bedně. cíl: hra je zaměřena na spolupráci 11



4. STAVBA MRAVENIŠTĚ počet hráčů: 12 pomůcky: pro kaţdé druţstvo 1x švédská bedna a 1x lavička průběh: Dvojice z kaţdého druţstva přeběhne lavičku, stojící nadél před nimi, seskočí z ní a doběhnou k švédské bedně, z které odejmou jednu část a s tou se vracejí zpátky po lavičce, odejmutou část bedny pokládají vedle stojící řady a vybíhá další dvojice. Cílem hry je co nejrychleji sestavit šv. bednu na opačné straně neţ stála. cíl: hra je zaměřena na spolupráci, obratnost a rychlost

5. RYCHLÁ VÝMĚNA počet hráčů: 24 pomůcky: 4x lavička průběh: Skupina se rozdělí na čtyři druţstva, a kaţdý tým si sedne na jednu lavičku. Po startovním povelu vyběhnou všechna druţstva na protilehlé lavičky, tak aby se při přebíhání nikdo nedotkl ţádného člena z protějšího druţstva. Dotyk znamená návrat do výchozího postavení a nový pokus. cíl: hra je zaměřena na řešení problému, vzájemnou spolupráci a rychlost poznámka: hra je moţná hrát i s časovým limitem

6. ŠTAFETA S LAVIČKOU počet hráčů: 16 hráčů pomůcky: pro kaţdé druţstvo lavička a víko od šv. bedny průběh: Před kaţdým druţstvem leţí lavička. Po startovním povelu se dva hráči chopí lavičku, oběhnou s ní metu (víko od šv. bedny) a postaví ji do výchozí polohy. Pak pokračuje druhá a další dvojice. cíl: hra je zaměřena na rychlost, obratnost a spolupráci poznámky: hra je moţná hrát s různými obměnami např. lavičku nese celé druţstvo se dvěma hráči na ní

12



7. BAŢINA počet: x hráčů pomůcky: dvě lavičky a jedna šv. bedna průběh: Hráči se ocitli v pralese a mají překonat baţinu (podlahu), tak aby se v ní neutopiliJediná moţná cesty, je přes dvě klády (lavičky) a balvan (šv. bedna), který je umístěn mezi ni. Kdo se dotkne podlahy, musí se vrátit na výchozí místo. cíl: hra je zaměřena na řešení problému a rychlost poznámky: hra je moţná hrát i s časovým limitem a s čím dál těţší obtíţností (obrácená lavička, větší vzdálenost mezi lavičkou a šv. bednou).

8. PŘEKÁŢKOVÝ ZÁVOD počet: 10 - 20 hráčů pomůcky: 4-8 laviček průběh: 4 – 8 laviček postavíme paprskovitě do hvězdice, na kaţdé lavičce stojí (sedí) druţstvo v zástupu čelem do středu. Na znamení všechna druţstva seskočí na určenou stranu a oběhnou všechny lavičky – druţstvo, které je nejdříve v určeném postavení na své lavičce vyhrává. poznámky: úkoly lze obměňovat pozor: Dbát na dodrţování stanovených pravidel.

9. AUTODROM věk: od 10-ti let procvičení: rychlost a odvaha pomůcky: „klouzající ţíněnky“ postup: Druţstvo si před sebe postaví ţíněnku, kaţdý člen se vţdy rozeběhne a skočí na ţíněnku, tím způsobem, aby ţíněnka popojela. Ţíněnka musí popojet naskočením a ne tlačením. Jakmile se ţíněnka zastaví, hráč sleze a uţ běţí další člen druţstva. Takto opakujeme tak dlouho, dokud ţíněnka nedojede k okraji tělocvičny.

13



10. UTUTUTUTŮ věk: od 6-ti let procvičení: rychlosti postup: Hráči se rozdělí na dvě druţstva. Mezi nimi je dělící čára. Vedoucí vybere vţdy 1 hráče z druţstva. Ten jde k dělící čáře, nadechne se a dělá utututůůůůůtutut …Po dobu co „tůtá“ se musí dotknout protihráče a rychle utéci na svou stranu. Pokud ho však spoluhráči dohoní a udrţí ho na své straně aţ „dotůtá“, chycený hráč se přiřadí k nim. Hrajeme po dobu 5-ti minut. Vyhrává to druţstvo, které má po časovém limitu více hráčů.

11. KOČKA A MYŠ věk: od 6-ti let procvičení: rychlost postup: Určíme kočku a myš. Děti si stoupnou do kolečka a myš s kočkou se honí kolem nich. Pokud myš nebo kočka vyšťouchne někoho s kruhu, stává se kočkou nebo myší. Hraje se tak dlouho, dokud kočka nechytí myš.

12. MOUCHY A PAVOUK věk: od 6-ti let procvičení: - rychlost a pozornost pomůcky: 2 čáry vzdálené od sebe asi 2-3 metry postup: Určíme jednoho pavouka. Ten musí chytat mouchy přelétající přes jeho území. Zbylé děti předvádějí mouchy, přitom i bzučí. Musí vţdy „proletět“ územím pavouka, aniţ by se jí dotkl. Pokud se pavouk dotkne mouchy, tak se moucha stává pavoukem. Poslední zbylá moucha je pavouk. Celý postup opakujeme.

13. HAD věk: od 5-ti let počet: nejméně 10 hráčů procvičení: obratnost a rychlost postup: Určíme hada/y, ten si lehne na zem a plazí se jako had. Ostatní se ho musí stále dotýkat. Jakmile vedoucí zakřičí: „pozor had“ had musí chytit všechny kolem sebe, musí se však pouze plazit. Kdyţ vedoucí zakřičí: „stop“, had se uţ nikoho nesmí dotknout. Všichni chycení se stávají také hady.

14



14. KRÁL věk: od 8 let procvičení: přesnost pomůcky: basketbalový míč, koš postup: Děti si stoupnou do řady asi 4 metry od koše. 1 dítě háţe na koš. Pokud se trefí, musí se dítě za ním také trefit, jinak vypadává. Pokud se 1 dítě netrefí, nic se neděje a 2 dítě se také trefit nemusí, ale můţe. Takto hrajeme dál, dokud nezůstane1 KRÁL.

15. PROSTŘEDNÍK věk: od 8 let počet: nejméně 3 procvičení: rychlost a obratnost pomůcky: volejbalový míč postup: Sestavíme vţdy trojce. Dvojice si stoupnou asi 8 metrů od sebe a třetí si stoupne doprostřed. Dvojice si přehazuje míč, prostředník jej musí chytit. Pokud míč prostředník chytne, vymění si místo s tím, který míč právě házel.

16. ČÁP ZTRATIL ČEPIČKU věk: od 4 let počet: nejméně 5 procvičení: rychlost a soustředěnost postup: Vedoucí říká říkanku: Čáp ztratil čepičku, měla barvu, barvičku – zelenou, modrou, červenou,… Vţdy kdyţ vedoucí řekne nějakou barvu, musí se děti této barvy chytit. Ti kdo barvu zatím nemají, vedoucí honí.

17. BOMBA, POTOPA NÁLET věk: od 4 let počet: alespoň 5 procvičení: pozornost a rychlost postup: Vedoucí říká vţdy bomba, potopa nebo nálet a slovo BOMBA si děti musí dřepnout, na slovo potopa musí stoupnout na vyvýšené místo a na slovo nálet se musí schovat např. za kámen, ţidli, strom, stůl,… Zároveň se slovem říká i počet vteřin (maximálně 10 sekund). Děti musí splnit úkol do doby, neţ vedoucí tento počet napočítá. Pokud to stihnou, získávají bod. Vyhrává ten, kdo má nejvíc bodů.

15



18. ŠKATULATA HEJBEJTE SE věk: od 4 let počet: alespoň 10 procvičení: rychlost pomůcky: kruhy postup: Po zemi se rozloţí kruhy, děti se postaví na konec místnosti- musí vţdy být o kruh méně, neţ je dětí, pak se řekne: „škatulata hejbejte se“ a děti se snaţí dostat do některé ho z kruhů- ten kdo to nestihne, vypadává. Odděláme kruh a hrajeme tak dlouho, dokud nezbude jedno dítě- to vyhrává.

19. PÍĎALKY věk: od 10 let počet: alespoň 8 procvičení: obratnost postup: Hráči ve dvojicích si stoupnou čelem k sobě, uchopí se vzájemně za paţe nebo lokty a opatrně si sednou vzájemně na nohy (na nárty) – jeden nechá nohy u sebe a druhý spojí nohy za jeho chodidly. V této skrčené poloze se dvojice dohodne a snaţí se o pohyb kupředu (jeden ze dvojice se při tom pohybuje v zad). Pro píďalkovitý pohyb je nezbytné, aby se jeden z partnerů pozvedl a druhý posunul nohy o několik centimetrů vpřed. Za předem daný limit vyhrává dvojice, která se doplazí dál.

20. PLÁCANÁ věk: od 6 let počet: alespoň 10 procvičení: postřeh a rychlost postup: Hráči se rozdělí na dvě stejná druţstva. Stoupnou si čelem k sobě ve vzdálenosti asi 20 metrů. Vţdy se jeden hráč vydá za druhým druţstvem. Jednomu po druhém podává protihráč ruku. Někomu však do ní plácne. v té chvíli se musí dát na úprk. Plácnutý protihráč se ho snaţí dohonit a plácnout ho po zádech. Pokud ho plácne po zádech, vrací se do svého druţstva a získává i protihráče, pokud ho nestihne plácnout, stává se zajatcem druhého druţstva. Druţstva se střídají tak dlouho, dokud jedno druţstvo úplně nevyhraje.

16



21. KRAB věk: od 6 let počet: alespoň 10 procvičení: rychlost, pohotovost prostředí: tělocvična postup: Určíme kraba, ten chodí po rukách a nohách zády dolů! Krab je v ohraničeném území! Přes něj přebíhají zbylí hráči. Pokud se krab hráče dotkne, stává se také krabem. Hra končí, aţ zbude poslední hráč. Ten se stává krabem a hraje se znova.

22. NA ČÍSLA věk: od 8 let počet: alespoň 10 hráčů procvičení: postřeh, rychlost pomůcky: míč prostředí: hřiště, tělocvična nebo louka postup: hráči se rozdělí na dvě stejno-početná druţstva. Mezi sebou si rozdělí čísla. Doprostřed se umístí míč. Vedoucí vyvolá např. číslo 5! Tito hráči vyběhnou k míči a snaţí se ho vzít! Kdo ho vezme a vrátí se s ním zpět do svého druţstva, vyhrává! Vedoucí můţe vyvolat i více čísel naráz! Hráči se mohou o míč přetahovat. Pokud souboj trvá dlouho, vedoucí povolá další čísla na pomoc!

23. MOLEKULY A ATOMY věk: od 6 let počet: alespoň 10 hráčů procvičení: rychlost a postřeh prostředí: louka, hřiště, tělocvična, les,… postup: Děti se rozběhnou po prostoru. Vedoucí vţdy zakřičí číslo. To znamená, kolik atomů se má sloučit. Např. 2! Děti se musejí chytnout po dvou. Pak třeba postřeh, atd. Kdo zůstane lichý, vypadává ze hry! Tak pokračujeme, dokud nám nezůstanou vítězové!

17



8 Florbalová cvičení

18



19



20



21



22



23



24



25



Zdroje: KYSEL, J. Florbal - kompletní průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 141 s. ISBN: 978-80-247-3615-0 Pohybové hry. [on line]. [cit. 28. 3. 2011]. Dostupné z WWW:

26

Florbalový průvodce Autor: Štěpán Lhoťan Florbalový průvodce

Recommend Documents