Flexicurity ve stavebnictví - uplatnění zaměstnanců, kteří ze somatických důvodů nemohou dále vykonávat svoji profesi

Flexicurity ve stavebnictví - uplatnění zaměstnanců, kteří ze somatických důvodů nemohou dále vykonávat svoji profesi Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky

Zpracovatelé: Ing. Miloš Brachtl PhDr. Eduard Justa

25. září. 2011

1

Obsah 1. Úvod do problematiky 2. Popis problému flexicurity u osob starších 50 se somatickými problémy ve stavebnictví 3. Analýza stavu v ČR 4. Průzkum 5. Analýza stavu ve státech EU 6. Dopady neřešení stavu ve vybraných oblastech 7. Návrhy na řešení 8. Závěry studie 9. Literární a další zdroje Příloha č. 1 Doplňkové statistické údaje Příloha č. 2 Výsledky průzkumu a komentáře Příloha č. 3 Změna v zaměstnanosti v ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU

2

1. Úvod do problematiky Vývoj naší současné demokratické společnosti vyvolává řadu nových problémů, které v minulosti nebyly nebo se nemusely řešit. Jedním z problémů posledního období je problém zaměstnanosti – flexicurity. Tento problém mají všechny evropské státy v různé úrovni a v různém stupni řešení. V České republice jsme teprve na počátku řešení řady problémů v oblasti zaměstnanosti v období, kdy společnost se začíná výrazně polarizovat a narůstají hlubší sociální problémy. V současné době dochází k definování přístupů a modelování možných řešení. Jde o multicentrický problém, který zasahuje do více oblastí a to způsobuje složitost jeho řešení i z nichž mnohé jsou celospolečenské a jsou tudíž v kompetenci řešení vrcholných řídících struktur, tj. vlády, odborných složek a také společenských organizací i neziskového sektoru. Získání informací a jejich potřebnost vyplývá ze závěrů Závěrečné konference projektu UNDER CONSTRUCTION II, která se konala 12. – 13. 11. 2009 v Londýně. Projekt „Ve výstavbě II – Zlepšování ochrany zdraví a bezpečnosti v malých a středně velkých stavebních podnicích“ je už druhý evropský projekt na podporu odvětvového sociálního dialogu, který řídí konfederace EBC (European Builders Confederation). Problematikou flexicurity ve stavebnictví se zabývají i jiné platformy a to z pohledu: - Zajištění dostatku pracovních míst a jejich ochranou. - Zajištěním bezpečnosti práce. - Vedení sociálního dialogu. Významnou roli v tomto jednání hraje Evropská federace pracovníků ve stavebnictví a obrábění dřeva (EFBWW), která je iniciátorem řady aktivit v této oblasti.

3

2. Popis problému flexicurity u osob starších 50 se somatickými problémy ve stavebnictví 2.1 Flexicurita a pracovní trh Pojem flexicurity není u nás často frekventovaným pojmem a je nezbytné jej vymezit. Evropa má stále přes 22,3 milionů nezaměstnaných, přetrvává dlouhodobá nezaměstnanost (zejména mladých lidí, starších pracovníků a lidí se zdravotním postižením). Pracovní síla stárne, dovednosti a kompetence uchazečů o zaměstnání neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů. Pracovní legislativa je příliš rigidní a ochranářská a sociální systémy příliš benevolentní, resp. neefektivní. Evropa má nakročeno do století znalostí a služeb, ale její pracovní trhy na to nejsou zdaleka připraveny. Pracovníci a firmy nejsou dostatečně adaptovány na přicházející změny. Evropská komise se proto v souladu s revidovanou Strategií růstu a zaměstnanosti rozhodla udělat jakousi inventuru pracovního práva v Evropě a již v listopadu 2006 přišla se svou Zelenou knihou o modernizaci pracovního práva. První reakce dle očekávání přinesly jeden základní poznatek - Evropě chybí flexibilita a Evropa se flexibility bojí. Evropa však není obrazem kapitalismu 19. století, má svůj evropský sociální model a má své hodnoty. Avšak tváří v tvář všudypřítomné globalizaci se i zaběhnutý sociální styl Evropy musí nutně modernizovat a přizpůsobit realitě. Zvýšená flexibilita na pracovních trzích musí mít novou pojistku, která se však nesmí stát její brzdou. Prosazovaný koncept flexicurity, tedy jakési symbiózy flexibility a jistoty v zaměstnání - není tak úplně nový. Jeho různé modifikace jsou prověřeny severskými státy Evropy a analyzovány i v rámci členských zemí OECD. Nejčastěji podsouvaným modelem je model dánský (viz. dále), ale ani ten není samojediný a volně přenositelný. Navíc jeho křehká rovnováha nemusí dlouhodobě odolat jak vnitřnímu tlaku národních reforem, tak tlaku evropské regulace a zejména finanční krizi, která dosud neskočila. Expertní skupina Evropské komise proto dostala počátkem roku 2007 za úkol prověřit situaci v EU-27 a při plném zachování respektu k diverzitě národních systémů a praxe definovat společné principy flexicurity. 2.1.1 Co je flexicurita Termín flexicurita jako vyváženého systému v sobě zahrnuje nejen prvek flexibility pracovněprávních vztahů pro zaměstnavatele, ale také prvek jistoty (security) pro zaměstnance. Tato jistota spočívá zejména v co nejmenším snížení životní úrovně zaměstnance při ztrátě zaměstnání, a to dostatečnou podporou v nezaměstnanosti a dalších prvcích sociálního zabezpečení, a dále v aktivní pomoci při hledání nového zaměstnání – aktivní politikou zaměstnanosti. Jedna okřídlená definice flexicurity říká, že se jedná o přechod ze systému chránícího pracovní místo zaměstnance, na systém chránící jeho zaměstnanost či zaměstnatelnost, ale nepopisuje, jak problém řešit Proto je i více podhledů na obsah těchto pojmů a způsoby řešení. Flexibilita (flexibility) je o pružných "přechodech" (transitions) v průběhu celého životního a pracovního cyklu, o mobilitě, o pokroku v získávání lepších pracovních míst a o rozvoji talentu. Flexibilita je také o flexibilních formách práce, o znalostech a o sladění rodinného a pracovního života. Jistota (security) už není o ochraně jednoho konkrétního místa, ale o vybavenosti lidí takovými odbornými znalostmi, které by jim umožnily dosáhnout pokroku v jejich pracovním životě a pomohly jim najít nové zaměstnání, nové příležitosti k uplatnění. Je také o přiměřených sociálních dávkách, usnadňujících přechody na trhu práce, a o přístupu k 4

dalšímu odbornému vzdělávání a o celoživotním učení. Jde o vytvoření společenského prostředí ve své vyváženosti vůči všem věkovým skupinám, ale také jejich možnostem. V obecné rovině jsou všichni si rovni a všichni mají stejné podmínky. Ve skutečnosti jsou zde faktory, které zaměstnance rozdělují již ve výchozích podmínkách ať již sociální, ale také intelektuální. Rozhodující je primární výchova a nastavení podmínek. Velmi potěšitelné a nadějné je, že myšlení Evropanů prodělalo v tomto směru změnu. 76 % evropských občanů souhlasí s tím, že mít za celý život jen jedno zaměstnání je již minulost. 76 % občanů si myslí, že připravenost přejít z jednoho místa na druhé je tím nejužitečnějším přínosem pro hledání nového zaměstnání, 72 % občanů říká, že pracovní smlouvy by měly být flexibilnější, aby podpořily tvorbu pracovních míst a 82 % občanů si myslí, že přístup k pravidelné odborné přípravě zvyšuje šanci jednotlivce na novou pracovní příležitost. V našich podmínkách jde ještě o silnou polarizaci, protože část generace byla vychovávaná v jiném společenském systému a velmi obtížně prožívá tuto společenskou změnu. U některých skupin mladé generace vlivem demokratizačních procesů a vysokého stupně sociálních záruk došlo ke značně omezenému postoji ke vzdělání (jde zejména o žáky v učebních oborech). Hlavními aktéry na trhu práce jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci. Správné fungování pracovních trhů a rovnováha nabídky a poptávky by tedy měly být ve společném zájmu obou sociálních partnerů. Diskuse o flexicuritě odhalily zásadní rozdíl v přístupu k tomuto konceptu. Zatímco zaměstnavatelé a podnikatelé chápou flexicuritu jako cestu k větší otevřenosti a flexibilitě pracovních trhů, k modernizaci pracovního práva a vytváření udržitelných pracovních míst, odborové organizace vidí v novém konceptu Evropské komise cestu k degradaci či přímo destrukci pracovního práva a flexicuritu chápou jako cestu k nejistým a nestabilním formám zaměstnání. V každém případě se flexicurita může stát účinným nástrojem při realizaci národních reforem. Ten správný mix všech čtyř ingrediencí flexicurity: - flexibilního pracovního práva, - aktivní politiky zaměstnanosti, - efektivního vzdělávacího systému, - moderního systému sociálního zabezpečení, by měl zůstat v rukou každého členského státu. V rámci dalšího cyklu integrovaných směrů pro růst a zaměstnanost budou členské státy vyzvány, aby prostřednictvím svých Národních reformních programů explicitně podaly zprávu o svých politikách na podporu flexicurity (viz Flexicurity in Turkia). 2.2 Cíle dopadové studie v oblasti flexicurity ve stavebnictví Podle zadání zadavatele studie je cílem popsat situaci v tomto vymezené segmentu, tj. v problematice flexicurity ve stavebnictví a u skupiny zaměstnanců, kteří nemohou ze somatických důvodů vykonávat svoji profesi ve věkové skupině nad 50 let a prokázání skutečností dokazujících existenci této skupiny osob, vymezení jejich podmínek a naznačení způsobů řešení pro oblast stavebnictví.

5

Hned v počátku zpracování studie bylo zjištěno, že pojem flexicurity se zpravidla používá v oblasti zaměstnávání pro pracovní poměr, tj. závislou činnost. Některé státy však do této oblasti zahrnují i osoby samostatně výdělečně činné - OSVČ (self-employment), protože jejich sociální systém nerozlišuje výrazně osoby závislé a osoby samostatně výdělečně činné. Z tohoto důvodu se do současné doby tímto problémem osob samostatně výdělečně činných, tj. OSVČ nikdo nezabýval a to speciálně ve stavebnictví. Současný sociální systém zcela nerozlišuje tuto problematiku a plně neřeší to, že OSVČ mají určitou potřebu sociální bezpečnosti. Z tohoto důvodu ve studii byl provedeno porovnání postavení mezi zaměstnancem a OSVČ. K identifikaci problému byly využity oficiální statistiky a dílčí terénní průzkum. Výstupy ze studie jsou formulovány pro obě skupiny jak pro OSVČ, tak i zaměstnance v rámci flexicurity. Dopadová studie je zaměřena na OSVČ v manuálních, řemeslných činnostech ve stavebnictví. Skupina OSVČ zaměstnavatelů, majitelů stavebních firem, projektantů a dalších inženýrských profesí, jakož i výroby stavebních hmot, které tato studie nezahrnuje.

6

3. Analýza stavu v České republice 3.1 Somatické problémy osob starších 50 let ve stavebnictví Somatické problémy mají jak zaměstnanci, tak i OSVČ. Ve skutečnosti jde o 2 dvě rozdílné skupiny z hlediska ekonomického a právního. Osoby v závislé činnosti se pracovně právní oblasti řídí zákoníkem práce a dalším předpisy vztahující k zaměstnanci jako je zákon o kolektivním vyjednávání apod. U OSVČ tomu tak není a mimo některých částí zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti nemají svoji činnost nijak vymezenu. Přesto somatické problémy se jim nevyhýbají a dá se předpokládat, že jde o skupinu, která je z tohoto hlediska daleko více ohrožena. Zejména jsou ohroženy profese ve stavebnictví, kde se kombinuje několik základních faktorů podporujících vznik somatických potíží. Při vymezení problematiky je třeba uvést tyto 2 základní premisy týkajících se definování somatických jevů a okruhu osob, které jsou postiženy. Rozdíly mezi těmito skupinami osob mimo výkonu vlastní činnosti. Mimo společných charakteristik souvisejících s výkonem pracovní činnosti jsou ještě tyto rozdíly v postavení mezi skupinou osob v zaměstnaneckém postavení a OSVČ lze charakterizovat těmito silnými a slabými stránkami. zaměstnanec

OSVČ

Slabé/Silné stránky postavení zaměstnanec/OSVČ Vykonává práci pro zaměstnavatele na základě pracovního poměru uzavřeného podle Zákoníku práce. Za svoji činnost pomírá mzdu. Jeho práva a povinnosti jsou dány Zákoníkem práce, případně dalšími předpisy. Má nadřízeného.

Volnost a svoboda v podnikání.

Ochrana při škodě způsobené zaměstnancem. Neručí celým svým majetkem pouze podle ZP max. třemi měsíčními platy.

Ručí celým svým majetkem, případně je pojištěn.

Zaměstnanec má nárok na minimální mzdu

OSVČ nemá nárok na minimální mzdu. OSVČ nepobírá mzdu, ale podnikatelskou odměnu. Nemůže tedy mít nárok na minimální mzdu.

Nemusí si zajišťovat práci.

Musí si zajistit zakázkyStres při zajišťování a vyřizování zakázek. OSVČ si musí zajistit vše pro splnění zakázky – nářadí, popř. výrobní zařízení, materiál a ochranné pracovní pomůcky N/A - nárok u OSVČ nevzniká

Zaměstnavatel zajišťuje pracovní nástroje, materiál a ochranné pracovní pomůcky V případě výpovědi má nárok na smluvenou výpovědní dobu. V případě výpovědi z organizačních důvodů má nárok na odstupné.

N/A

V případě pracovního úrazu má nárok na

V případě pracovního úrazu nemá nárok na 7

odškodnění

odškodnění

Veškeré změny v legislativě a normách mu zajišťuje zaměstnavatel, které mají vliv na pracovní činnost zaměstnance

Veškeré změny v legislativě a normách si musí zajistit sám

Má stanovenou pevnou pracovní dobu, zajištěné bezpečnostní přestávky

Pracuje bez omezení aby splnil zakázku a dostal peníze. Nepravidelný pracovní režim, přetěžování organizmu, někdy i špatná organizace práce, neznalost nových technologických postupů apod. Mnohdy dochází k nedodržování bezpečnosti práce

Má nárok na přestávku na oddych a jídlo

Organizace přestávek na odpočinek a jídlo si OSVČ stanovuje, musí dodržet podmínky bezpečnosti práce

Má nárok na dovolenou

Nárok u OSVČ nevzniká

Má zajištěná školení nutná pro výkon povolání

Nikdo mu nezajišťuje školení nutné pro výkon podnikání

Nárok na minimální mzdu

Nemá nárok na minimální mzdu a tím je ho možno vykořisťovat

Má ochranu v zákoníku práce

Při získávání zakázky je mnohdy v nevýhodném postavení jako slabší proti silnějšímu, musí strpět diktát jinak nezíská zakázku, popř. práce v režimu Švarcsystém. Stav nastává zejména při „přeprodávání zakázek“

Má nárok na placenou nemocenskou kromě prvních tří dní a tři týdny hradí zaměstnavatel

Nemá nárok na placenou nemocenskou prvních 17 -21 dní.

Zaměstnavatel má povinnost zajistit závodní zdravotní péči – zajistit kontrolu pracovišť pracovním lékařstvím, zajistit preventivní zdravotní prohlídky, vstupní a výstupní zdravotní prohlídky

V oblasti zdravotní péče a zejména pracovního lékařství je vše v rukou OSVČ

Zaměstnavatel poskytuje technické normy. Zaměstnavatel upozorňuje zaměstnance na změny v normách a předpisech

Nezbytné technické normy si pořizuje jako svůj výdaj a musí pravidelně sledovat jejich platnost, vč. informací o nových normách a předpisech

Připomínkování je omezené, pokud není členem svazu či asociace

Má nárok na benefity, vyplývající z pracovní

Z toho vyplývá přecházení nemoci a nedodržování léčebného režimu.

Nemá možnost připomínkovat jak zákony, tak i technické normy, pokud není členem živnostenského společenstva. Nárok výhody vyplývající z benefitů jako u

8

smlouvy nebo kolektivní smlouvy, např.: stravenky, poukázky na sportování atd.

zaměstnanců OSVČ nevzniká ani jako odpočitatelná dávka. Nemá nárok na benefity např.: stravenky, poukázky na sportování atd.

Nárok na odměnu za prostoj

N/A Nárok u OSVČ nevzniká.

Má nárok na minimální mzdu

N/A Nárok u OSVČ nevzniká

Má přímé zastoupení odbory v tripartitě

Má možnost být členem živnostenského společenství a tím i členem Hospodářské komory ČR, kde je prostor pro hájení zájmů OSVČ -tripartita

Zdravotní a sociální pojištění, daňovou povinnost (daň z příjmu fyzické osoby) odvádí zaměstnavatel. Zaměstnanec si řeší pouze pojištění ve vztahu k jeho osobě

Vedení agendy OSVČ, tj. účetnictví, daně, pojištění apod. a s tím spojené povinnosti daňové správě, zdravotnímu a sociálnímu pojištění, případně dalšímu pojištění , např. z provozu vozidel, úrazové pojištění, penzijní pojištění, pojištění odpovědnosti, pojištění domu, vozidla apod.)

Zaměstnanec má možnost v případě zdravotních problémů přejít na jinou práci (problematické je u malých podniků)

OSVČ při změně zdravotního stavu nemá mnoho možností, jak stav řešit – změna podnikatelského záměru je pro něj náročná.

Nestacionární pracoviště, tj. stavby, zaměstnavatel zajišťuje i hygienická zařízení

Nestacionární pracoviště, tj. stavby, kde nejsou zajištěny dostatečné hygienické a stravovací podmínky.

Pravidelný dozor nad bezpečností práce

Závisí na přístupu OSVČ k BOZP a důslednosti kontrol Státního úřadu inspekce práce a IBP. V podnikání mnohdy vychází ze zkreslených představ a neúplných informací, má nízké právní povědomí (viz. Následující)

Společné pro práci ve stavebnictví Fyzicky namáhavá práce Střídání teplot, vlhkost (práce venku, v letních i zimních měsících). Nepravidelná práce – sezónnost, nárazovost

Hrozby: Z přehledu vyplývá, že postavení OSVČ má řadu výhod a současně nevýhod, které jsou jeho hrozbami při podnikání mající přímou souvislost s i se zdravotní stavem v pozdějším věku, plánovitosti preventivních a zajišťovacích kroků pro období, kdy se nebude tolik dařit, či bude nutné podnikání ukončit, zhoršení zdravotního stavu apod. Je zřejmé, že postavení OSVČ je v některých fázích nevýhodné vůči osobám, které jsou v závislé činnosti a požívají vyšší ochrany za cenu snížení např. příjmů nebo jiných požitků.

9

Mezi OSVČ panují mylné představy o fungování a postavení OSVČ, které ve svém důsledku mají negativní dopad na sociální postavení OSVČ v oblasti sociální, zejména pak v době nemoci, úrazu, somatických potíží, které znemožňují výkon povolání a přitom se nedostávají do pozice, kdy splňují podmínky pro přiznání invalidního důchodu, ale i ve výši přiznaného starobního důchodu. Neplacením důchodového pojištění, prací na dohody o provedení práce si snižují základ pro výpočet důchodu a také i počty odpracovaných let jako velmi důležitého parametru při výpočtu výše starobního důchodu a to vše při minimálních další finančních zdrojích. Řada mýtů a pochybení pramení nejen z nízkého právního povědomí, které souvisí s mj. i s nízkou finanční negramotností. Mezi hlavní mýty a mylné představy patří:  důchodové pojištění není povinné,  důchodové pojištění lze zaplatit jednorázově na konci roku,  nemocenské pojištění mě finanční zajistí,  nemocenské pojištění mohu doplatit zpětně,  nemocenské pojištění mohu platit,  při „vedlejšáku“ se pojistné neplatí,  podnikám a pracuji, budu mít dva důchody,  při studiu za mě platí důchodové pojištění stát,  dohoda o splátkách nic neřeší,  dohoda o provedení práce, nemusím platit pojistné (jako jediný zdroj příjmu),  práce na „černo“ . 3.2 Hlavní somatické problémy Vymezení somatických problémů (somatické problémy vyvolané onemocněním vč. nemocí z povolán) a tím vymezení sledované skupiny takto postižených osob je složité z hlediska původu vzniku somatických potíží. Jde o vznik somatických potíží přímým působením:  fyzikálních podmínek, nebo  psychickými důvody. Všechny tyto somatické potíže se projevují, navenek jako poruchy:  zraku, sluchu,  oběhového systému, hypertenze, dýchání, mdloby, záchvaty,  kožní problémy, alergie,  mobility, tj. pohybové potíže (snížená pohyblivost končetin – ruce, nohy, páteř),  onemocnění vnitřních orgánů, včetně stavů vyžadujících speciální péči v oblasti stravování,  psychosomatické poruchy - se projevují např. záchvatové přejídání, obezita (diabetes mellitus, problémy se srdcem, s krevním oběhem, s tlakem,- náchylnost k infarktu myokardu, náchylnost k mozkové mrtvici, nebezpečí vyústění choroby v další poruchy příjmu potravy - v anorexii či v bulimii, úzkostné deprese. Psychické projevující se v neschopnosti komunikace, souvislého vyjadřování. Podstatný je vliv alkoholu a návykových látek na vznik somatických onemocnění. Poznámka: Aktuální informace hodnotí duševní zdraví a vitalitu respondentů pomocí dvou souhrnných indexů. Ty vypovídají o zhoršování duševního zdraví a vitality s věkem, vyjma přechodného zlepšení ve věku 55-74 let. Ženy vykazují horší duševní zdraví i vitalitu ve 10

srovnání s muži. Orientační srovnání vybraných otázek s rokem 2002 a 1999 ukazuje na trend zlepšování hodnocení duševního zdraví a vitality. Hodnoceny v šetření EHIS byly také kognitivní schopnosti jedinců, přičemž potíže s pamětí uvedlo 28 % respondentů a potíže s přemýšlením má 18 % dotázaných. Obě hodnocení se ve srovnání s rokem 2002 výrazně zlepšila. 3.3

Statistické údaje o nemocnosti v diagnózách majících souvislost se somatickými potížemi a jejich kvantifikace. Kvantifikace osob (zaměstnanců a OSVČ) se somatickými problémy je poměrně složité, protože v ČR se nevedou žádné statistiky, které by naznačovaly o jak velkou skupinu obyvatelstva se jedná. Z osobního jednání zpracovatele s generálním ředitelstvím Úřadu práce, bylo zjištěno, nejsou k dispozici žádné statistiky a ani v nepřímých údajích, které by agregovaně bez osobních údajů měly nějakou vypovídací schopnost. Rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá takové údaje k dispozici. Pouze se vedou globální statistiky, které jsou publikovány v denním tisku. O tom, že tento problém existuje potvrzuje řada nepřímých důkazů. Zásadními problémy je to, že oficiální statistiky se komplexně touto problematikou nezabývají a z tohoto důvodu ani nejsou verifikované údaje. V zahraničí nejsou obdobná data, ale z jiných důvodů. Jejich sociální síť staví OSVČ do stejné role jako zaměstnance a tím problematika vyčlenění osob starších 50 let, kteří nemohou vykonávat svoje povolání je zahrnuta do statistik z celé populace. Tuzemské řemeslné podniky jsou vesměs příliš malé na to, aby mohly zaměstnávat osoby se sníženou pracovní schopností jako je například skladník, přípravář zakázek apod. K tomu je třeba přiřadit OSVČ. Tento poznatek podporuje průzkum odborů, ve kterém se konstatuje, že ve velkých firmách nebylo zjištěno propuštění ze somatických důvodů. Problematické zdravotní dispozice zaměstnanců jsou řešeny v rámci firmy přeřazením na odpovídající práci (skladník, ostraha apod. Negativním trendem je tendence posilovat počty OSVČ. Z tohoto důvodu bylo nutné zvolit metodiku, která by nám mohla aspoň zjistit okrajové počty osob se somatickými potížemi. Základními zdroji informací byly statistiky Českého statistického úřadu, Ústavu zdravotnických informací a statisticky a Státního zdravotnického ústavu – Centrum pracovního lékařství. Většinu potřebných informací mají k dispozici zdravotní pojišťovny, které je nezveřejňují. Z celkového počtu nezaměstnaných k 30. 6. 2011 je sledovaný vzorek ve věkové skupině 50 64 let mužské populace v rozsahu 15,2%. Podíl mužské populace je 54%. Vzhledem k tomu, že Úřad práce již nesleduje dále kvalifikační úroveň podle sledovaných věkových kritérií nelze přesně kvantifikovat podíl nezaměstnaných např. s výučním listem. Přičemž vede statistiku kvalifikačních údajů jako celek. Podrobnější analýzy by odhalila kritické body, u všech věkových i podle kvalifikační úrovně regionů i důvody nezaměstnanosti. To by mohlo vést k přesnějším závěrům v realizaci opatření týkajících cílené podpory k odstranění nezaměstnanosti. Žádost k registraci a získání podpory v nezaměstnanosti je natolik rozsáhlý, že lze tyto údaje sledovat a vyhodnocovat a zlepšení funkce sociální sítě. Pro další postup v kvantifikaci počtu osob se somatickými potížemi se dá předpokládat, že většina OSVČ s těmito potížemi ukončila podnikání a je v evidenci Úřadu práce. Jen

11

minimální počet osob je mimo systém a nepřihlásili se nebo jsou již vyřazeni z evidence a směřují k pobírání sociálních dávek. 3.4 Vývoj zaměstnanosti ve stavebnictví a odhad osob postižených somatickými potížemi ve stavebnictví starších 50 let Zaměstnanci (osoby) Rok 1995 Stavebnictví 401007 Pramen: ČSÚ

2001 287055

2002 285428

2003 273139

2004 278906

2005 279725

2006 288720

2007 300647

2008 299643

2009 305870

OSVČ (osoby) Rok 1995 Stavebnictví 104825 Pramen: ČSÚ

2001 128462

2002 138320

2003 150983

2004 152390

2005 151983

2006 151739

2007 158932

2008 172419

2009 175248

V oboru stavebnictví pracuje nyní (r. 2011) maximálně 420 -450 tisíc osob, přičemž tento počet má stále sestupnou tendenci. K vymezení intervalu byly použity dostupné statistické statistické údaje, které tvoří přílohu č. 2. Pro porovnání jiná statistika udává, že v kategorii kvalifikovaných dělníků při dobývání surovin, stavebních dělníků a příbuzných oborů (bez obsluhy zařízení) je 320 tisíc osob s alespoň jedním zdravotním omezením. Z toho ve stavebnictví 29,5 tisíc. Další údaj říká, že podíl zaměstnaných vystavených riziku nehody je v kategorii řemeslníci a kvalifikovaní výrobci cca 15%. Tento rozptyl údajů silně zkresluje reálné počty osob, které nemohou ze somatických důvodů vykonávat svoje povolání. Celkový počet osob, které mají nějaké somatické potíže bude podle propočtů reálný, ale jde o počty osob, kterým sice tyto somatické potíže omezují výkon, ale nikoli, aby jej znemožňovali. Limitní počet osob se somatickými potížemi, které nemohou vykonávat svoje povolání je zpracováno v přírůstku počtu nemocí z povolání uvedené ve statistice nemocí z povolání, kterou vede Ústav zdravotnických informací a statistiky. Je pravdou, že odhadovaný počet až 40 tis. osob ze stavebnictví má určité trvalé somatické potíže. Zajímavým údajem je to, že ve skupině 50 - 64 let jde celkem o 92 120 vyplácených invalidních důchodů (muži), přičemž ročně je přiznáno cca 1200 invalidních důchodů. Nelze však zjistit. Oficiální statistiky neobsahují údaje o úbytcích, tj. úmrtí a počty odebraných důchod a tak jediným absolutním údajem je počet vyplácených invalidních důchodů. Kvalifikovaným odhadem lze dovodit, že cca 5 -10% těchto osob se blíží stavu, kdy lze konstatovat, že u nich vznikne pravděpodobně nemoc z povolání na základě chronických potíží a mohou být ve sledované skupině. Do celkového počtu je zahrnuta i skupina osob, která se nepřihlásila do evidence nezaměstnaných. Vymezení skupiny osob, které jsou tak postiženy je poměrně složité. Zdravotnická ročenka vydaná za rok 2010 Ústavem zdravotnických informací konstatuje na straně 49: „Výše uvedený souhrn informací o zdravotním stavu vychází ze všech pravidelně dostupných zdrojů dat, přesto jej nelze považovat za zcela kompletní, např. vzhledem k existenci tzv. skryté nemocnosti. Při hodnocení různých druhů nemocí je proto nutné zvažovat jednotlivé zdroje dat s ohledem na jejich metodiku, kvalitu a rozsah pokrytí sledovaného jevu 12

v populaci“ Podrobnější analytické údaje jsou zřejmě k dispozici v Centru pracovního lékařství, Státního zdravotního ústavu v Praze, který je schopen provést další placenou analýzu. Vzhledem k tomu, že k dispozici jsou nepřímé údaje uvádíme v následujícím doplňkové údaje o nemocnosti a invaliditě. Je třeba počítat i s plánovanými tendencemi zaměstnanosti v EU a plněním kriterií ze strany ČR (viz. Příloha č. 3). Zdravotní komplikace zaměstnaných (zaměstnanci plus OSVČ) - v ČR má 387 tisíc osob. Z toho ve stavebnictví má zdravotní komplikace max. 40 tisíc osob.(stanoveno výpočtem). Vliv zdravotních komplikací na omezení při provádění každodenních činností v práci i mimo ni v tisících. Celkem omezeno 387 Z toho stavebnictví 40 Z toho skupina 50+ 20 Z toho ve skup. 50+ se somatic. potížemi 10

Zdravotně významné 68

Částečné 180

Žádné 140

8

18

14

4

8

8

min. 0,5 -1

Při zpracování odhadu byla zdrojem tabulka č. 16, kód: 3124-08, CSZO/Publikace 2008, práce sociální statistiky, „Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním podle ad hoc modulu 2007 výběrového šetření pracovních sil“ a provedený dopočet za pomoci údajů z přílohy č. 1.

Výše uvedené údaje, byť nejsou plně srovnatelné, indikují, že potřeba vytvořit nová pracovní místa pro osoby, které již nemohou pracovat ze somatických důvodů nebo se k tomuto stavu přibližují. Aktuálně může se ve stavebnictví až 20 tisíc zaměstnaných (zaměstnanců a OSVČ) v různém stupni somatických potíží. Z toho do 1 tisíce již není schopno pracovat. Pokud bychom se zabývali problematikou osob po 50 letech věku, jejich počet by se rozrostl na několikanásobek.

Poznámka: Zdravotní omezení se týká všech věkových skupin. Ve skupině 25-60 let je každý rok zhruba stejné. V okrajových věkových skupinách je nižší. Závěry: Celkově lze konstatovat, že jde o nejsložitější část dopadové studie v důsledku neexistence exaktního průzkumu ze strany státní správy a to zdravotnictví, přestože má světově velmi vysokou úroveň výstupů ze statistických šetření. Poskytované výstupy však neumožňují kvalitní prognózovaná vývoje v této specifické skupině obyvatelstva. Zavedením podrobnějšího sledování ze strany MPSV, resp. Úřadu práce je zde příležitost prognózovat některé negativní jevy, které mohou zvyšovat nezaměstnanost. 13

V současné době jediným místem, kde jsou aspoň dílčí informace o tomto problém jsou Odborové organizace, které problém identifikují, ale jejich přehled je do jisté míry limitován tím, že jejich činnost se omezuje na velké podniky. Ve velkých podnicích se přechod na méně namáhavé pozice řeší v rámci organizace bez nutnosti celkové počty sledovat U malých podniků nejsou odborové organizace a o OSVČ jsou mimo jejich sféru působení. Živnostenská společenství nemají přehled a dosud problematiku nesledovaly. Na tuto skutečnost reaguje i návrh možných nových pracovních pozic. Každá nová pozice má omezenou absorpční kapacitu, kterou nyní zpracovatel nemá možnost odhadnout. Kapacita technických a nižších řídících pozic se může pohybovat v řádu nanejvýš několika desítkách až stovkách. Celková absorpční kapacita by v souhrnu měla alespoň zhruba korespondovat s výše uvedenými celkovými údaji. Nelze předpokládat návrh nových, konkrétních pozic pro všech 20 tisíc zaměstnaných. Některé navržené pozice (například získání dílčí kvalifikace) bude jen navržením směru, protože vše bude souviset od legislativních změn a systémových řešení Z toho všeho pak vychází poněkud složitý a málo přehledný výstup. Jednoduchý výstup ve smyslu zadání (cílové skupiny a kategorie A,B,C) s tím zřejmě neuvažoval, protože nemohl dopředu předpokládat velikost problému. Pracovní forma výstupu pro několik pozic je, jako informace, uvedena v příloze. Při kvalitativním průzkumu jsme narazili na dva poměrně důležité problémy dalšího zaměstnávání, jež potřebují odbornou diskuzi: 1. Ve stavebních a příbuzných oborech není realizován systém zvyšování profesní kvalifikace, není definovaná vyšší kvalifikace a postup jejího získávání. Pracovník tak nemůže budovat svoji pracovní kariéru, která by mohla v kritickém věku přejít systémově na technickou nebo nižší řídící pozici podepřenou získanými profesními certifikáty. Takže například zedník nebo pokrývač nemá možnost získat formální vzdělání s potvrzením (třeba dílčího, či specializovaného charakteru), aby se mohl stát například vedoucím pracovní skupiny nebo přípravářem (na kterého jsou pochopitelně kladeny nižší nároky na tělesnou způsobilost). Nemá tak možnost, v případě potřeby, nabídnout na trhu práce vyšší kvalifikaci či speciální způsobilost. Několik výjimek (např. svářeč, řidič VZV. elektrikář, kominík a několik dalších) situaci řeší jen omezeně a to jen za pomoci zákona č. 179/2006 Sb. formou dílčích kvalifikací. Zde je nezbytný aktivní postoj zaměstnavatelů k systému dílčích kvalifikací a také k zaměstnávání skupiny 50 +. 2. To souvisí s tím, že některé nově navržené možnosti uplatnění mají striktně předepsáno minimální vzdělání s maturitou, popř. ještě pedagogickou kvalifikaci. To se bude týkat jen malé části somaticky postižených. Získání maturity se již nedá předpokládat a tak jedinou cestou je určité zmírnění požadavků na formální kvalifikaci, což velmi málo pravděpodobné, protože neodpovídá současnému kvalifikačnímu trendu. Případné prosezení změny může trvat dlouho s nejistým výsledkem, protože do hry vstoupí zájmy jiných profesních skupin. Z tohoto důvodu lze takové úvahy považovat za nereálné. Další trendy vyplývající z oficiálních statistik Sledované údaje jsou pod rozlišovací schopností centrální statistiky. O tom jaká je rozlišovací schopnost a zda je jde o statisticky významné údaje o počtech osob, které jsou postiženy somatickými problémy a nemohou vykonávat svoje povolání nasvědčuje srovnávací analýza ČSÚ s požadavky EU na celkovou zaměstnanost – viz příloha č. 3. r. 2010 Česká republika plní kritéria.

14

Míra zaměstnanosti starších osob (která se zaměřuje na tzv. celoživotní přístup k práci) ve věku 55-64 let by měla splňovat alespoň 50 %. Nyní je 46,7 %. Od roku 2011 vstupuje v platnost nová strategie Evropa 2020, která z pohledu trhu práce má v horizontu další dekády za cíl zvýšení míry zaměstnanosti v kategorii 20-64 let na 75 %. Podrobněji je uvedeno v příloze č. 3.

Nárůst počtu OSVČ Velmi zajímavou tendencí je růst OSVČ posledních letech, počty OSVČ se zvyšují. Počty OSVČ rostou i přes neutěšenou hospodářskou situaci. Jedná se o nezaměstnané, kteří se rozhodli namísto marného hledání práce postavit na vlastní nohy, ale i o „zaměstnance“ pracující tzv. na živnostenský list. Tím se výše uvedené statistiky zkreslují, protože ve statistikách nebudou údaje o OSVČ a tím vzůstá skrytá nezaměstnanost. Dle údajů České správy sociálního zabezpečení se k 31. srpnu 2009 zaregistrovalo o 24,5 tisíce více OSVČ než ve stejném období roku 2008. U osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost vedlejší došlo ve stejném období ke snížení o 2,8 %. Proč počty OSVČ i v době recese rostou? Mnoho nových OSVČ by mohlo pocházet z jiných zemí, zejména pak východních řada renomovaných velkých firem zaměstnává na IČO. ČSSZ nesdělila, zda se skutečně jedná o cizince, protože ČSSZ evidují pouze počet OSVČ vykonávajících činnost. Z tohoto počtu dále ty OSVČ, které mají povinnost platit zálohy na důchodové pojištění, a ty, které si dobrovolně platí nemocenské pojištění. Žádná další kritéria nesledují. Takový zastřený zaměstnanecký vztah potvrzují i personální agentury. Zaměstnávání OSVČ provádějí i velké firmy i v jiných oblastech, než jsou řemeslné práce (např. Česká pojišťovna, a.s. a pracovníci na pobočkách sjednávající pojištění). U nezaměstnaných je relativně malá ochota nastoupit na tento typ spolupráce. Úspěšnost vyhledání kandidátů na OSVČ je samozřejmě podstatně nižší, než na pracovní smlouvu. Ačkoliv se dá očekávat, že firmy budou tento typ spolupráce nabízet, bude náročné najít vhodné zaměstnance, kteří na ni přistoupí. Většina uchazečů o zaměstnání upřednostní raději smlouvu na dobu určitou než spolupráci na OSVČ. Statistiky však ukazují, že spolu s nárůstem počtu podnikatelů, klesá i počet zaměstnanců. Velkou část logicky tvoří nezaměstnaní. V ostatních případech se jedná o nově zaregistrované osoby samostatně výdělečně činné, ať už jde o skutečné podnikatele či jen „zaměstnance“ pracující na živnostenské oprávnění. Firmy samozřejmě mohou zadat práci podnikatelům s živnostenským oprávněním. Problém je, když tito podnikatelé využívají běžné firemní zařízení a pomůcky k práci. V tom případě se jedná o nelegální zastřený zaměstnanecký vztah. „Zaměstnavatel“ tím samozřejmě šetří na povinných odvodech sociálního a zdravotního pojistného. Často jsou lidé nuceni tuto formu přijmout, aby zaměstnání získali. Zarážející jsou ale např. prosperující IT firmy, kde takřka každý zaměstnanec je OSVČ. O které živnosti je zájem? Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu mezi zářím 2008 a zářím 2009 je 60 930, z toho 41 919 fyzické osoby a 19 011 právnické osoby. Nejžádanější je 15

pak živnost volná, které je k 30.9.2009 1 719 183, meziroční nárůst o 13 680. Vývoj počtu jednotlivých živností ukazuje následující tabulka. Vývoj počtu OSVČ Druh živnosti

Počet OSVČ září 2008

Počet OSVČ Nárůst září 2009

Projektová činnost ve výstavbě

31044

32342

1298

Vodoinstalatérství, topenářství

37719

39002

1283

Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení

37933

40342

2409

Provádění staveb, jejich změn a odstraňování

42478

45200

2722

Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení

42730

46201

3471

Opravy silničních vozidel

44581

45719

1138

Truhlářství, podlahářství

52618

54812

2194

Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

68604

70458

1854

Silniční motorová doprava

76343

88708

12365

Zámečnictví, nástrojářství

82586

84674

2088

Zednictví

109600

113788

4188

Hostinská činnost

161268

167837

6569

Zdroj: www.podnikatel.cz

Zásadní problém však spočívá ve struktuře podporovaných kurzů pro nezaměstnané. Jedná se o kurzy: Holičské a kadeřnické služby, Manikúra a modeláž nehtů, Pedikúra a modeláž nehtů, Kosmetické služby, Masérství pro sportovní a rekondiční masáže a Poradenská činnost zaměřená na poradenství pro přípravu k podnikání. Kapacita pro takové typy služeb je velmi omezená a takoví OSVČ nemají velkou perspektivu. Je nezbytná podpora dílčích kvalikací ze strany úřadů práce, které však o nabídce nemají informace Výstupy z těchto statistik vedou k celkovému uspokojení centrálních úřadů a tím i politiků, kdy nemusí problém řešit. Jde však o skryté problémy jednotlivých sociálních skupin. Problém nastává v okamžiku, kdy tyto problémy se začínají řetězit a projevují se v např. v sociální nespokojenosti a agresivitě určitých skupin. To nasvědčují výstupy z osobních rozhovorů.

16

4. Průzkum Součástí dopadové studie byl proveden terénní průzkum zaměřený na ověření výstupů ze statistik a zjištění reality, protože statistiky neposkytly natolik objektivní údaje, které by bylo možné prezentovat vysoce relevantními údaji. Průzkum byl veden formou standardizovaného rozhovoru s náhodně vybranými řemeslníky v oblasti stavebnictví. Průzkum byl proveden u skupiny OSVČ a zaměstnanců malých podniků, kteří jsou nejvíce ohroženi ztrátou zaměstnání v případě trvalých somatických potíží, které by neumožnili výkon práce a z toho plynoucích důsledků. Struktura rozhovoru nebyla přísně formalizována sadou předem formulovaných dotazů vzhledem podmínkám rozhovoru a respondenti byli vyzvání, aby vypovídali o subjektivních potížích a podmínkách ve kterých se nachází a rámcových představách o řešení své sociální situace v níž se nachází nebo jim hrozí. Rozhovory byly vedeny volnou formou s cílem především získat poznatky o tom, jaké postoje respondenti zaujímají ke svému problému. Současně byly zaznamenány i autentické výroky těch, kteří nevyhovovali plně požadovaným kriteriím sledované skupiny, ale jejich výroky byly natolik zajímavé nebo užitečné pro užití ve studii a tvoří přílohu č. 2 dopadové studie. Provedený vyhledávací průzkum, až na stanovisko odborů, nepřinesl žádnou odpověď. Bylo osloveno cca 25 osob z resortu stavebnictví nebo výroby stavebních hmot a materiálů (viz. Příloha). Jen menší část vyhovovala požadovaným kriteriím: věk minimálně 50 let, ztráta zaměstnání nebo kontraktu ze somatických důvodů nebo velké obtíže při udržení zaměstnání nebo kontraktu plynoucí ze zdravotních problémů, působení v resortu stavebnictví. Přes určitou nehomogenitu skupiny lze výstupy zobecnit. Poznatky z řízených rozhovorů s OSVČ a zaměstnanci postiženými ztrátou zaměstnání ze somatických nebo věkových důvodů v okrese Havlíčkův Brod ukazují: Závěry z realizovaných rozhovorů s OSVČ a zaměstnanci postiženými ztrátou zaměstnání ze somatických nebo věkových důvodů v okrese Havlíčkův Brod ukazují problematiku ve 2 situačních rovinách: a) Subjektivní situace  Postižení se za svoji nepříznivou situaci stydí.  Často ji berou jako osobní selhání  Mají obavu, že rozšíření informací o jejich somatických problémech by jim ztížilo možný návrat do práce.  Vyhýbají se odpovědi na otázku, zda nyní navštěvují lékaře  Zdá se, že své somatické problémy nějakou dobu bagatelizovali nebo přecházeli.  Nelze vyloučit, ale ani potvrdit, že stávající somatické problémy jsou transformací nepříznivé životní situace do somatiky  Sami těžko rozliší, zda jejich situace byla zaviněna somatickými problémy či věkem, a nebo ekonomickou depresí stavebnictví  Nepočítali s horšími časy. Domnívali se, že ve stavebnictví bude vždy dostatek zakázek (konjunktura je trvalý stav)  Schopnost jejich flexibility je z objektivních i subjektivních důvodů omezená, nikdo neuvažuje o rekvalifikaci nebo o změně povolání (je to dáno nižší kvalifikační úrovní) 17



Někteří jen doufají, že se dobré časy rychle vrátí a čekají na ně

 

Ve většině případů nejsou schopni se sami vyrovnat s nastalou situací V důsledku svého postavění spíše inklinují k práci „na černo“

 Podobné problémy jako OSVČ mají malé firmy a malá sdružení, která na rozdíl od větších firem, kde je větší uplatnitelnost na jiných pracovních místech, která nejsou tolik fyzicky náročná  V neposledním jde o problematiku kvality práce, nejvíce jsou postiženi ti, kteří nemají takové jméno, které jim dává výhodu na trhu s nabídkami  Bezradnost, jak řešit svoji situaci. Neví, kam se obrátit o pomoc, poradit se. b) Objektivní (společenská) situace  Věková skupina osob obecně nazývaná 50+ je systematicky vyčleňována z okruhu nabídek pracovního uplatnění, což je dlouhodobá tendence.  Vzhledem ke statistické metodice a vysokému podílu zaměstnaných nebyly tyto skupiny podrobně sledovány. Ke změně zřejmě dojde až od r. 2011, kdy se začíná plnit Strategie Evropa 2020, kde se zvyšuje podíl zaměstnanosti na 75%  Ze strany státních orgánů nebyla této skupině věnována dostatečná pozornost, není sledována statisticky v detailech (jako jsou nejčastější profese, ve které jsou postiženy, vliv zdravotních potíží na uplatnitelnost na trhu práce apod.) v důsledku toho chybí objektivní informace pro živnostenská společenství v rámci Hospodářské komory, nebo i pro Svaz průmyslu a dopravy u velkých zaměstnavatelů.  Přestože nebyla zachycena tendence v potřebách skupiny 50+ tak, jak je tomu v zahraničí je předpoklad změn ve sledování a i v podpoře. Poznámka: Výsledky z rozhovorů v okrese Havlíčkův Brod sice nelze zobecnit na celou republiku a zvláště na větší aglomerace a města, kde je větší kupní síla obyvatelstva jde o o region, který bude zřejmě nejvíce postižený krizí stavebnictví. Podstatných prvkem je zjištění, že tento problém existuje a při trvalém poklesu stavebnictví , které k době zpracování studie pokračuje a přesahuje již více jak 20% k r. 2009. Z obtížnosti získat podstatné informace při osobním rozhovoru lze dedukovat, že tradiční dotazníkový průzkum by nepřinesl relevantní informace. Výstupy ze závěrů jsou podkladem pro navrhovaná doporučení uvedená v kap. 7.

18

5. Analýza stavu ve státech EU V úvodu je nezbytné uvést, že údaje problému uplatnitelnosti skupiny osob starších padesáti let v řemeslných oborech ve stavebnictví ze somatických problémů jsou především ze států bývalé EU 15. Získávání informací je poměrně problematické, přestože flexicuritou se zabývají státy jako tématem, který by měl oživit a zpružnit pracovní trh. Nejvíce pokročilo, Německá spolková republika, Holandsko, Španělsko, Dánsko a Finsko. Ukrajina v r. 2003 řešila také problematiku zaměstnanosti jako celku. Popisu stavu v jiných zemích EU je zde věnována velká pozornost, protože přináší argumenty pro bipartitu. 5.1 Popis stavu ve vybraných státech EU 5.1.1 Finsko Problematiku zdraví a pracovního zařazení řeší Finnish Institute of Occupational Health. Mezi různými projekty, které řeší je projekt obecněji zaměřený řešení seniority skupin. Cílem projektu bylo zvýšit připravenost pro řízení pracovní kariéry, udržení pracovního místa a duševní pohody. V rámci projektu byla vyvinuta metoda ke zvýšení duševního zdraví a udržení práce poskytováním služeb řízení kariéry k připravenosti zaměstnance školit se při změně organizace práce. Tato metoda je prováděna na pracovištích ve spolupráci se závodní zdravotní službou (obdoba našeho závodního lékaře) a personalistikou. Pomocí randomizované terénní studie zkoumají výsledky metody pro řízení pracovní kariéry, udržení pracovního místa, pracovní schopnosti, syndrom vyhoření a pracovní nasazení. Výsledky studie ukazují, že zvýšení připravenosti na řízení pracovní kariéry je spojena s pozitivními výsledky z dlouhodobého hlediska. Intervence snížila symptomy deprese a zvýšené psychické zdroje, v sedmi měsících sledování. Dalším cílem bylo zvýšení připravenosti organizace pro udržení a podporu lidských zdrojů v průběhu změn. Skupinová metoda je implementována jako 16-hodinový intenzivní výcvik v organizacích. Výstupy z projektu: a. Vyvinuta metoda řešení seniority a studovala se její účinnost v randomizované kontrolované terénní studie v 17 různých organizací veřejného i soukromého sektoru. b. V roce 2008 byl vydán manuál trenéra a pro účastníka pracovní sešit c. Bylo provedeno školení lektorů na tuto metodu z organizací ze všech odvětví od roku d. Byla provedena certifikace pro jednotlivé skupiny trenérů a společností, kteří by chtěli poskytnout školení pro své zákazníky. Finnisch Instutite šířil metodu seniority skupiny po celé zemi. Projekt byl zahájen jako projekt výzkumu a vývoje v roce 2006 a skončí v roce 2011. Tento projekt může být jen částečnou inspirací pro vzdělávací činnost i v malých a středních podnicích a u OSVČ je nezbytné zvolit přístup pomocí osvěty a živnostenských společenství ve spolupráci s neziskovým sektorem v působení na OSVČ. V současné době se realizuje projekt, který předložila Asociace institucí vzdělávání dospělých, o.s., s partnery s Masarykovou univerzitou v Brně, Univerzitou Palackého v Olomouci a Úřadem práce Brno-město. Zahraničním partnerem projektu je Finnish Institute 19

of Occupational Health (FIOH), který je zřízen Ministerstvem sociálních věcí Finské republiky, který sea problematikou stárnoucích zaměstnanců se dlouhodobě zabývá. V rámci aktivit projektu budou do ČR přeneseny pro nekomerční využití následující produkty "Age Management Training", koncept "Work Ability" a metoda "Work Ability Index" (WAI), které jsou již používány ve 26 zemích. V České republice zatím tyto koncepty a ani metoda měření pracovní schopnosti použity nebyly. Mezi hlavní aktivity navrhovaného projektu patří zpracování komparativní analýzy podmínek a přístupů používaných v ČR a ve Finsku pro cílovou skupinu 50+. První výstupy budou až v r. 2012. Výstupy budou mít nepřímý dopad na skupinu řemeslníků. 5.1.2 Španělsko V návaznosti na záměry EU v oblasti flexicurity byly vytvořeny řešeny problémy se zaměstnávání věkové skupiny 50+ včetně problematiky somatických potíží u některý skupin řemeslníků. Výstupem bylo vytvoření inspektorů práce ve stavebnictví. Celkem bylo vytvořeno cca 1600 pracovních míst. To však popisuje situaci, kdy byla konjuktura ve španělském stavebnictví. Nyní, kdy se stavebnictví ve Španělsku téměř zhroutilo v důsledku finanční krize a kdy je 50 % mladých lidí do 30 let nezaměstnaných, zřejmě tento projekt nepokračuje. V současné době nejsou k dispozici žádné relevantní informace. Možná až po konferenci Under Construction 3 ve Španělsku. 5.1.3 Dánsko Ve většině států EU, zejména pak v bývalé EU 15 jsou v sociálním systému samostatně výdělečné osoby (OSVČ) rovnocenné vůči osobám v pracujících v závislé činnosti, tj. zaměstnancům. Z toho vyplývá také přístup k řešení nezaměstnanosti a sociálnímu zabezpečení. Samostatná výdělečná činnost je často definována jako kategorie pracovníků mezi běžné zaměstnance a pravidelných zaměstnavatelé vyznačuje tím, že dělá práci, aniž by sám přijímání podřízených (Madsen / Petersen 2000, s. 66-67). V literatuře je samostatné výdělečné činnosti často odkazoval se na jako typ o "nestandardní" pracovníky, ke které nezaměstnaní se uchylují k vzhledem k nedostatku pracovních příležitostí na běžném trhu práce. Výskyt samostatné výdělečné činnosti v Dánsku je poměrně nízký, a zůstal téměř konstantní s mírným poklesem v posledních letech. Následující graf ukazuje procentní podíl a tendencí osob samostatně výdělečně činných v letech 1995 -2006 v Dánsku Figure 2. Incidence of “atypical” employment in Denmark, 1995-2006 (part-time and selfemployed as percentage of total employment, and fixed-term contracts as percentage of total employees) Výskyt "atypických" Zaměstnanost v Dánsku, 1995-2006 (na částečný úvazek a selfemployed jako podíl na celkové zaměstnanosti, a smluv na dobu určitou jako procento z celkových zaměstnanců.

20

Zdroj: European Commission (2007b): Employment in Europe 2007, Statistical Annex, p. 290.

Obecně platí, že samostatná výdělečná činnost není koncipována jako strategie pro osoby, aby se zabránilo nezaměstnanosti, a nejsou už zvláštní programy na podporu nezaměstnaných, kteří chtějí začít vlastní business. Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na stejný typ sociálního zabezpečení (dávky v nezaměstnanosti, nemocenské dávky a nechat dávek) jako u běžných pracovníků. V některých případech však může mít zvláštní pravidla v důsledku osobitého charakteru postavení osoby samostatně výdělečně činné srovnání jako živitele rodiny. To také platí pro dávky v nezaměstnanosti, kdy se osoby samostatně výdělečně činné a jejich vypomáhající manželky se mohly dobrovolně přihlásit do založeného fondu pojištění v nezaměstnanosti (v Dánsku jdou dva speciální fondy pro osoby samostatně výdělečně činné) a získat dávky v nezaměstnanosti v případě, kdy bude muset ukončit své podnikání. Podobně je tomu i u veřejného nemocenského pojištění. Selfemployed a jejich manželé mají v zásadě stejná práva přijímat Finanční náhrady souvislosti s porodem, jak mzdou při splnění stanovených podmínek. V dánském pojednání o podnikání je často argumentováno, že vstup do samozaměstnávání (selfemployment) brzdí rozšířený kultura země. Byly zahájeny iniciativy na podporu myšlenky na zavedení samostatné výdělečné činnosti mezi žáků a studentů radou a pomocí jednotlivcům, kteří mají ambice začít své vlastní podnikání. Nicméně, situace osob samostatně výdělečně činných, pokud jde o sociální zabezpečení ustanovení není politická záležitost. Opět je pravděpodobně odrazem současného stavu jejich sociální ochrany, kde se osoby samostatně výdělečně činné, jsou zahrnuty jako součást obecné "záchranné síťě" dánské sociální ochrany, a nikoli jako zvláštní cílovou skupinu. První pokusy na podporu samostatné výdělečné činnosti jako pracovní příležitosti pro dlouhodobě nezaměstnaných byl ukončen z důvodu nedostatek odpovídajících výsledků, hlavním důvodem je, že velká většina nezaměstnaných osob podílejících se na schéma neměla odpovídající kvalifikaci potřebné pro podnikání vlastní (Ploughmann / Buhl 1998). Zdroj: CARMA, Centre for Labour Market Research, Aalborg University, Flexicurity and atypical employment in Denmark, autoři Thomas Bredgaard, Flemming Larsen, Per Kongshøj Madsen Stine Rasmussen. Z těchto důvodů nevzniká v Dánsku sledovaný problém u OSVČ a v důslednu jednotné zdravotní a sociální politiky jsou v postavení všichni pracující rovni a mají stejné podmínky v sociální a zdravotní pomoci.

21

Stupeň sociálního zabezpečení, který je zakotven v dánském systému dávek v nezaměstnanosti znamená, že Dánové jsou ochotni změnit zaměstnání více, než mnozí z jeho evropských kolegů, kteří zůstávají na stejných pozicích po 25-30 let. To dává výhodu dánskému pracovnímu trhu se vypořádat s výzvami budoucnosti. V současné době je velký zájem o Dánský model, který pracuje s flexicuritou jako nástrojem k vytváření pružného pracovního trhu. Materiál pod názvem „ A flexible labour market needs strong social partners The European discussion on the Danish Labour Market je materiál k předložený k diskuzi. Nové prognózy ukazují, že členské státy EU s nejvyšším relativními investicemi do sociální péče jsou také země, které mají nejvyšší zaměstnanost a nejnižší mírou nezaměstnanosti (www.lo.dk). U těchto zemí se také projevují menší problémy s uplatněním osob, které mají somatické problémy, protože díky jejich mobilitě snadněji hledají uplatnění v jiných oborech lidské činnosti. Mnozí si kladou otázku, zda dánská politika zaměstnanosti je model pro EU? K tomu se nyní vede široká diskuze Dánský pracovní trh je rostoucí zájem dalších evropských zemí. Dánsko má vysokou zaměstnanost, nízká inflace a zdravé veřejné finance, zatímco ve stejnou dobu je jednou ze zemí s nejmenším počtem osob žijících v chudobě. Ve studiích se objevuje ještě jeden aspekt, který vyzdvihuje odpovědnost osob sebezaměstnávajících v tom, že vždy jde o kvalifikované osoby s velkou odvahou pracovat na sebe. To je podstatný rozdíl mezi vnímáni, které je u nás (viz. Nárůst počtu OSVČ). 5.1.4 Německá spolková republika V Německu se intenzivně v pracuje na problematice flexicurity a k diskuzi byla předložena studie „Flexicurity in Germany“, autor Kurt Vogler-Ludwig, Mnichov 2006. Hlavní přístupy k řešení problematiky flexicurity. Obsahem studie jsou teze, které se zabývají otázkou flexicurtou zaměstnanců, ale nikoli osob samostatně výdělečných. Studie konstatuje odlišnosti od holandského a dánského modelu a řeší problém vysokých nákladů na projekty flexicurity a sociálního zabezpečení vč. rekvalifikací. Zajímavé je však zapojení agentur práce do problematiky flexicurity. Zde by se našel inspirativní nápad zapojení těchto agentur do problému flexicurity OSVČ u nás– jako zprostředkovatele práce, rep. kontaktního místa – burzy práce. 5.2 Celkově hodnocení přístupů k řešení flexicurity je následující: 1. Každá země EU si volí svůj přístup k řešení flexicurity. 2. Ve zprávě za rok 2003 pro Evropskou komisi, ekonom André Sapir klasifikoval evropského sociálního modelu do čtyř skupin: - Středomořský model (Itálie, Španělsko, Řecko): Sociální výdaje se soustředily na starobní důchody, a zaměřily se na ochranu zaměstnanosti a předčasného odchodu do důchodu - a to jak v neefektivním vytváření pracovních míst a v boji proti chudobě. - Kontinentální model (Francie, Německo, Lucembursko): Pojištění na bázi, bez pracovního poměru a starobní důchody a vysokou mírou ochrany zaměstnanců - je charakterizován jako dobrý na boj s chudobou, ale špatný na vytváření pracovních míst. - Anglosaský model (Irsko, Velká Británie a Portugalsko): Mnoho málo placených pracovních míst, platby spojené s pravidelným zaměstnáním, aktivace opatření a nízká míra jistoty pracovního místa - poměrně efektivní při vytváření pracovních míst ale špatné na prevenci chudoby. 22

- Severský model (Dánsko, Finsko a Švédsko, plus Nizozemsko a Rakousko): Vysoké výdaje na sociální zabezpečení a vysoké daně, malá ochrana pracovních míst, ale vysoká jistoty zaměstnání - úspěšný v obou vytváření pracovních míst a předcházení chudobě. Žádná země v EU nesleduje problematiku flexicurity z pohledu řemeslníků či osob samostatně výdělečně činných, protože jsou většinou postaveni na roveň zaměstnancům. Problematikou somatických potíží se zabývají individuální projekty. Problematika je řešena jako součást všech sociálních problémů. Poznámka: V rámci projektu „INTEGRATED PROGRAMME OF THE EU SOCIAL DIALOGUE 2009-2011 JOINT STUDY OF THE EUROPEAN SOCIAL PARTNERS “THE IMPLEMENTATION OF FLEXICURITY AND THE ROLE OF THE SOCIAL PARTNERS” NATIONAL FICHE: TURKEY“, květen 2011 je informace o tom, že v r. 2010 byli Národní sociální partneři i vyzváni k účasti na dotazníkové šetření zaměřené na významu konceptu flexicurity v rámci národních trhů práce, roli sociálních partnerů při provádění politiky a jejich názory na konceptu flexicurity. Pro doplnění výzkumu, expertní tým navštívil řadu zemí a prováděl rozhovory s národními sociálními partnery. Mezi nimi byla i Česká republika. Informace o takovém dotazníku nebyly nalezeny.

5.3 Evropský odvětvový sociální dialog European Social Dialogue Committee for Construction V rámci EBC probíhá proces nastavení evropského sociálního dialogu ve stavebnictví, kde hlavní zaměření je na malé a střední podniky, protože se nemohu aktivně zúčastnit dialogu vzhledem k tomu, že nemají zastoupení v sektorovém dialogu, nemají možnost se přihlásit k dialogu. EBC konstatuje, že změny struktury obyvatelstva Evropy - pracovní síla se zmenšuje a stále více lidí odchází do důchodu. Tato skutečnost má mimořádný význam ve stavebnictví a způsobuje významné dopady na zaměstnance, řemeslníky a mladých pracovníků: Zaměstnanci: Vzhledem k vysoké poptávce fyzické práce, sektor obtížnější udržet si své zaměstnance starší než ostatní. Zvláště menší firmy není snadné diverzifikaci kompetencí mezi ostatními kolegy, přičemž má na paměti, že více než 92% všech stavebních podniků s méně než 9 zaměstnanců. Řemeslníci: řemeslníci často nemohou prodávat své firmy při vstupu do odchodu do důchodu, a proto musí likvidovat výnosný obchod. To způsobí, že ztráty pracovních míst a nezaměstnanost pro pracovníky ve firmě. Druhou tendencí je to, že mladí lidé méně vstupují do stavebnictví. Obraz fyzicky náročné práce v tomto odvětví se jim nezdají být velmi atraktivní, zejména pokud jde o pracovní příležitosti. Finanční instituce a vlády brání mladým potenciálním podnikatelům při zajišťování kontinuity stát se řemeslníkem / řemeslnice malého stavebnictví přes vysoké úvěrové sazby a malou důvěru v jejich úspěchu. Aktivní stárnutí udržuje řemeslníků déle v zaměstnání a činí zisk ve své dlouholeté zkušenosti ve svém oboru, které mohou projít, např. jako rádce, aby se mladší pracovníky a zaměstnance. Mladí pracovníci mohou také těžit z této osobní vzdělávání, školení, jak se dostat k zajištění kontinuity stát řemeslníka / řemeslnice v budoucnosti. To by mohlo přinést win-win situace pro státní rozpočet, jehož na důchodový systém bude mít menší tlak, od zaměstnavatelů a zaměstnanců.

23

Příprava konference „Under Costruction 3“ V roce 2012 bude věnován stavebnictví v rámci projektu „Evropský rok aktivního stárnutí“ a bude pozornost zaměřena na účasti na aktivní stárnutí a zvýšení povědomí a podporovat iniciativu ve stavebnictví. Dále pak na posílení odvětvového sociálního dialogu v sektoru stavebnictví, a to prostřednictvím užší spolupráce mezi sdruženími MSP (malé a střední podniky) ve stavebnictví a odbory při podpoře aktivního stárnutí a získávání mladých pracovníků ve stavebnictví do malých a středních podniků. Zdroj: EBC, European Newslette č. 4/2011

6. Dopady neřešení stavu ve vybraných oblastech OSVČ, která má somatické potíže a je svojí profesí zaměřena na stavebnictví se v současné době potýká s řadou problémů, které mají významný celospolečenský dopad a jejich systémové neřešení, nebo oddalování řešení může být velmi negativní. Problémy lze rozdělit do 2 hlavních částí dopadů v oblasti společensko sociální a zdravotní. 6.1 Zdravotní dopady nelze podceňovat vzhledem k věku OSVČ a to z hlediska vysokých nákladů na léčení, kdy mnohdy OSVČ nepřispívá do zdravotního systému. Dále hrozba vzniku dalších onemocnění, což prokazuje studie „SOMATICKÁ ONEMOCNĚNÍ A NEZAMĚSTNANOST“ doc. MUDr. Zdeněk Boleloucký, CSc., Psychiatrická klinika LF MU a FNB Brno – Bohunice. Stav nezaměstnanosti generuje podmínky pro vznik dalších somatických potíží a to nejen psychických, ale ve spojení s dalšími potížemi např. trávícího systému, oběhového nebo pohybového systému. To prodlužuje léčbu a zvyšuje její náročnost. V důsledku toho se zhoršuje zdravotní stav populace ve věku 50+. Celkově problematice věkové skupiny 50+ nevěnuje taková pozornost, jakou si zaslouží na rozdíl od vyspělých západoevropských států. Přitom z komerčního hlediska jde o skupinu, která má svoje specifické potřeby, mnohdy je ekonomicky silná, ale průmysl a služby pomalu reagují na zvyšující se poptávku. 6.2 Společensko sociální dopady zvyšující se nezaměstnatelnosti OSVČ se somatickými potížemi výrazným způsobem zatěžuje rozpočet se sociálními výdaji. Náš současný sociální systém vyžaduje průběžnou úpravu a přizpůsobení aktuálním potřebám. Je nezbytné, aby OSVČ nepropadly sociálním systémem a nebyli v něm evidování. Mnozí příležitostně pracují v rámci „šedé ekonomiky“ a tím se vyhýbají placení daní vč. DPH nebo se nechávají zaměstnat a vykonávají nelegální práci. Programy zaměřené na zvýšení počtu pracovních příležitostí zcela nefungují z mnoha příčin – řemeslníci se nechtějí průběžně vzdělávat – tím ztrácejí svoji konkurenceschopnost. Sociálním problémem je psychická způsobilost k řešení tak složitých problémů do kterých se dostávají. Dlouhodobější nezaměstnanost způsobuje, že člověk ztrácí řadu návyků, které měl

24

v pracovní činnosti – odvyká pracovat. K tomu přistupují některé negativní sociologické jevy, které jsou charakteristické pro skupiny nepřizpůsobivých spoluobčanů. Neřešením problémů, necitlivostí k přístupu ke specifickým skupinám obyvatelstva jako jsou osoby, které ze somatických potíží nemohou vykonávat svoje povolání, odsouvání řešení problémů vytváří nerovnováhu ve společnosti a tím dochází k narušování sociálního smíru a radikalizaci. Pak je složité vyjednávání a hledání sociálního smíru. Vznik konfliktu začíná od drobných až nenápadných skutečností. Je skutečností, že skupina osob starších 50 let již není tak snadno radikalizovaná, ale tvoří velkou početnou skupinu obyvatelstva.

7. Návrhy řešení Poznatky z analýz jednoznačně ukazují, že problém uplatnění osob – sebezaměstnávajících (OSVČ) starších 50 let, které nemohou vykonávat svoje povolání nejsou statisticky podchyceny, ale podle konkrétních zjištění jsou počínající hrozbou a problémem, který nelze podceňovat vzhledem ke specifice této skupiny obyvatelstva a nelze ji řešit izolovaně od ostatní problematiky, která souvisí se zaměstnaností. Ze statistického hlediska nejde o významnou skupinu, ale již ten fakt, že existuje je s ní třeba počítat a nezbytné řešit. Na problematiku lze nahlížet ze dvou rovin: a) Obecné, jako na problém zaměstnanosti a trhu práce, které jsou platné i pro další problematiky trhu práce a specifické skupiny obyvatelstva b) Specifické, kdy je třeba individuálně pracovat s takto postiženými osobami a vytvářet podmínky pro jejich začleňování Obojí je nezbytně řešit vyváženým a vzájemně propojeným způsobem. Některá navrhovaná opatření v rovině obecné lze nazvat opatřeními systémovými se neobejdou bez legislativních úprav směřujících k vytváření podpůrných opatřeních, aby stát měl aspoň základní informace a kde stát má svoji nezastupitelnou roli. Nelze řídit a stanovovat politická rozhodnutí bez kvalitních informací. To přímo souvisí s efektivitou výkonu státní správy a její vnitřní koordinaci. Především chybí systém výměny informaci mezi státními orgány a jejich centrálním úložišti dat směřující k odstranění duplicity a současně posílení kontrolní činnosti, kterou mají. Velký vliv na řešení této problematiky je stále snižující se počet pracovních příležitostí v nejen v důsledku ekonomické krize, ale také toho, že v současné době je v ČR stavebnictví mimo priority programového prohlášení vlády. Právě stavebnictví je „motorem“ hospodářství, kde protínají výstupy z řady výrobních oborů a tím dochází k silné provázanosti na další výrobní obory. Výrazné omezení financování dopravní infrastruktury je hlavní příčinou zaostávání řady regionů. Bez vybudované infrastruktury nelze počítat s obnovou růstu.

25

Dalším faktorem, který nelze obcházet je vzdělanostní úroveň OSVČ a politika neustále zvyšujícího se počtu OSVČ.

7.1 Systémová opatření 7.1.1 Vyrovnání postavení OSVČ vůči ostatním zaměstnancům, zejména ve struktuře - zdravotní pojištění tak, aby se postavení vyrovnalo Závěrečná zpráva podskupin Národní ekonomické rady vlády pro konkurenceschopnost a podporu podnikání, Kapitola 4: Trh práce a zboží – daňová struktura, části 4.6 Shrnutí, bod 5. Uvádí: „ Zvážit separátní režim pro OSVČ – zavést komunitní prémii pro OSVČ v případě zdravotního pojištění kalkulovanou pro kohortu OSVČ (uzavřený pool, mají například v DE), případně kombinaci komunitní prémie s přirážkou pro vyšší příjmové skupiny OSVČ až do úrovně ekvivalence se stejně honorovanými zaměstnanci (fakticky by se jednalo o příspěvek na solidaritu, mají například v NL, PL, BE). Evidentní je potřeba precizního informování poplatníka o jeho budoucích penzích v simulovaných scénářích celoživotního příspěvku, což ovšem neplatí jen pro OSVČ, ale obecně.“ Opatření by měla směřovat do následujících oblastí: Sociální a penzijní pojištění Při řešení penzijní reformy je nezbytné počítat se skupinou OSVČ a nastavit podmínky, aby mohli čerpat z penzijního pojištění v době, kdy již nemohou vykonávat zcela nebo jen z části svoje povolání. Tzv. II. Pilíř schválené penzijní reformy by měl být garantován státem a také zajišťoval větší variabilitu čerpání, např. na podporu rekvalifikace formou studia, nebo možnosti přípravy na vykonání zkoušky podle z. 179/2006 Sb., dále možnost čerpání ve vymezeném období, kdy OSVČ se bude léčit z dlouhodobého onemocnění a pobyty v lázních a rehabilitačních zařízeních. Zásadním principem musí být obousměrnost, tj. možnost vstoupení či ukončení v průběhu života řemeslníka. Naprosto bazální je v přípravě penzijní reformy je její medializace, která být selektivně zaměřena na skupiny obyvatelstva (zejména na dělnické profese, které se hůře orientují v předpisech). Nastavení penzijní reformy musí být vysvětleno na příkladech tak, aby OSVČ pochopili principy a možnosti, které jim systém bude poskytovat, protože jde o zcela nové principy se kterými se nikdy nesetkali. Jde zejména o vysvětlení řady základních pojmů jako je např. předčasné čerpání, souběhy výplat penzí ze všech pilířů penzí. Jak zpracovat optimální penzijní plány. Jak se i postupně zapojovat do penzijního pojištění – co je povinné, co je dobrovolné, kdy OSVČ může zcela vypadnout z penzijního pojištění a jaké důsledky to bude mít pro OSVČ. Co znamená věkový limit pro odchod do starobního důchodu. Co znamení II. Pilíř důchodové reformy a odstranění podmínky trvalého setrvání v něm (jde proti ústavnímu právu o svobodné volbě). U invalidních důchodů prosadit nové klasifikace tak, aby postihly nové nemoci z povolání. U vybraných povolání se zvýšeným rizikem zařadit do důchodových kategorií. Na základě objektivního posouzení vytipovat řemesla ve stavebnictví, která by měla být zařazena do důchodových kategorií a tím by byl eliminován částečně problém zaměstnávání řemeslníků starších 50 let se somatickými potížemi.

26

Ekonomické reformy – změny DPH, resp. její zvýšení na 19, resp. 20% může prohloubit problémy, protože řada řemeslníků v zájmu získání drobných zakázek nebude příjmy vykazovat a přesune se do tzv. šedé ekonomiky bez ohledu na následky, které z toho vyplynou ve stáří. Zákoník práce Propracovat ustanovení zákoníku práce týkající se a) Bezpečnosti práce tak, aby byly jasné i pro OSVČ. V zákoníku práce vyjasnit oblast cestovních náhrad, bezpečnostních přestávek a přestávek na jídlo a odpočinek během pracovní cesty. Vymezení pracovní doby pro OSVČ a další úpravy tak, aby OSVČ měly jasný a přehledný předpis upravující jejich povinnosti a práva. Pokud je pro zaměstnance limit týdenní pracovní doby, pak určitá regulace by měla být i pro OSVČ z hlediska bezpečnosti práce a ochrany jeho zdraví ikdyž ze zákona a z principu podnikání působí vlastním jménem, na vlastní účet a vlastní riziko. b) Preventivní zdravotní péče, aby povinnosti zaměstnance, zaměstnavatele, ale i pro OSVČ byly jasně definované a v prováděcím předpisu přesně vymezen rozsah preventivní zdravotní péče, úkoly lékařů zajišťující závodní preventivní péči, vytvoření specialistů pro řemeslné činnosti u OSVČ (viz. Oblast bezpečnosti práce a prevence zdraví) Transparentost při zadávání veřejných zakázek OSVČ jsou v nevýhodné postavení a je nezbytná nutnost na ně pamatovat při zadávání zakázek, protože jsou v postavení, kdy zakázky jsou „přeprodávány“ dalším velkým subjektům, kteří snižují cenové limity až na takovou úroveň, kdy řemeslník bere zakázku pod výrobními cenami, nebo je zadána nekvalifikovanému zahraničnímu pracovníkovi. V zákonu o veřejných zakázkách je nezbytná úprava, aby nedocházelo k postupování zakázek a vítěz s dalšími dodavateli zakázku naplnil svými zaměstnanci nebo prokazatelně si objednal kvalifikovaného subdovatele. Tato problematika úzce souvisí se Společenskou odpovědností podniků. Informační zdroje – navrhovaný zákon o zdravotních službách obsahuje ustanovení o vytvoření registru shromažďující všechna data o pacientech (v současné době zamítnutý Senátem). Všechny zdravotní pojišťovny mají podrobná data o všech svých pacientech. Zákon předpokládá vytvoření centrálního registru, kdy na jednom místě budou shromážděna veškeré osobní údaje, všechny prodělané nemoci (i v rodině), zdravotní prognóza, momentální situace tedy, kde pacient pracuje, jaké jsou jeho rodinné poměry apod. Správcem bude zřejmě Ministerstvo zdravotnictví. Z tohoto zdroje bude možné získávat přesné informace. HK ČR by mohla získávat pro svoji práci a bipartivní dialog relevantní informace. S současné době zdravotní pojišťovny tyto údaje velmi těžko podávají. Oblast bezpečnosti práce a prevence zdraví Vytvořit systém tak, aby u OSVČ platil systém preventivních zdravotních prohlídek jako u zaměstnanců. Zvýšil se dozor nad bezpečnosti práce a rizikovými způsoby práce v důsledku nedodržování bezpečnosti práce. Základním preventivním prvkem řešení problémů je jejich předcházení. Žádný z řemeslníků OSVČ není systematicky připravován na novou životní situaci, kdy začne sebe zaměstnávat. Z počátku jde o podceňování zdravotních problémů, odkládání zdravotní péče, či celkovou neznalost. Z tohoto důvodu je nezbytné přistoupit k systémovému, řešení a propracovat systém vč. zajištění pravidelného proškolování 27

v bezpečností a ochraně zdraví vč. certifikací na k výkonu práce v určitých pracovních postupech. Je to povinností státu, aby zajistil odpovídající nástroje. Nelze připustit, aby stát se vyvinil ze stavu, kdy bude velký nárůst nemocnosti, protože pak rostou výdaje na zdravotní péči. Cesta ke snížení nákladů je preventivní péče. Je zcela v pravomoci zdravotních pojišťoven, aby tak konaly (stát je zde zastoupen ve správních radách). Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek, řeší preventivní prohlídky pouze ze strany zdravotních pojišťoven a nikoli z potřeb pracovního lékařství (viz navrhované změny v zákoníku práce). Zcela samostatnou oblastí je vytvoření úrazového pojištění OSVČ, které by ve vymezených případech bylo finančním zdrojem pro zajištění OSVČ v době léčení nebo při rekvalifikaci, případně doplňkovým zdrojem při invaliditě (plné i částečné). Urychleně dokončit projednávání návrhu zákona jako nezbytnou součást sociálních opatření. Zásadní roli, zde může sehrát tzv. bezpečnostní karta - pas BOZP, která by měla být vystavena po registraci OSVČ. Obsah karty řeší jiný projekt, ale měla by obsahovat číslo registrace, bezpečnostní školení, profesní vzdělání a případně i zdravotní údaje. Nezbytnost provedení seriózního výzkumu ze strany MPSV a zdravotní služby (Ministerstvo zdravotnictví, ÚZIS, SZÚ) ke zjištění skutečných počtů osob (OSVČ a zaměstnanců), kteří trpí somatickými potížemi. Registry OSVČ Za jeden z hlavních problémů všech šetření je získávání relevantních informací. Zejména pro oblast podnikání je vhodné vytvoření registrů OSVČ podle oboru podnikání. Dílčí legislativní úpravou lze nastavit proces povinné registrace OSVČ. Tato registrace nemá vliv na členství v živnostenských společenstvech, ale výrazně zpřesní přehledy o kapacitě OSVČ v jednotlivých oborech lidské činnosti. Vzhledem k tomu, že zde budou veřejně dostupné údaje tak, jako je tomu u registru právnických osob (obchodní rejstřík) nemůže dojít ke zneužití osobních údajů. Základem by mohl být pas BOZP, která by byla vydávána na základě registrace a může integrovat nezbytných evidenčních údajů. Nezastupitelnou roli zde má Hospodářská komora ČR, která zde může být správcem dat registru a místem pro vydávání karet. Tím by HK ČR získala významnou pozici. Zde by došlo k vytvoření dalších pracovních míst i pro osoby se somatickými problémy a mohly by pracovat na pozicích správců databází či koordinátorů. Vytvoření registrů lze koordinovat i s databází ARES, kterou spravuje Ministerstvo financí. Dá se předpokládat, že k tomuto návrhu bude řada připomínek ze strany OSVČ, ale i odpovědných politických orgánů. Současné prostředky informačních technologií umožňují poměrně snadné vytvoření kvalitního registru a lze využít řadu úložišť dat, která mají centrální úřady. Současně jde o tolik žádanou racionalizaci výkonu státní správy vč. statistiky. Komunikace OSVČ může být pouze přes Czechpoint. Paritní fondy Využití paritních fondů ve stavebnictví jednou z klíčových možností zdrojů financování aktivit spojených s flexicuritou. Základním problémem naší společnosti je akceptování vzniku paritních fondů, jejich struktura a správa. Správa partiních fondů musí být transparentní tak, jak budou nastaveny příspěvky do tohoto fondu. Paritní fondy jsou založeny, financovány a řízeny sociálními partnery a často plní doplňkovou roli stávajících vládních struktur, zejména v oblasti odborného vzdělávání, ochrany zdraví a bezpečnosti, odvětvových důchodů a systémů 28

placené dovolené. Z logiky věci hlavním správcem by měla být Hospodářská komora ČR jako partner sociálního dialogu. Evropští sociální partneři v odvětví stavebnictví, EFBWW (Evropská federace pracovníků ve stavebnictví a dřevařství) a FIEC (Evropská federace stavebního průmyslu), ve spolupráci s AEIP (Evropskou asociací paritních institucí) považují stavebnictví za motor evropské zaměstnanosti. Stavebnictví je nejen jedním z největších průmyslových zaměstnavatelů v EU, ale také motorem obecné politiky zaměstnanosti. Dopad tohoto odvětví na hospodářskou, sociální a fiskální politika má značný význam pro vnitrostátní orgány. Silný multiplikační efekt stavební činnosti na související odvětví má významný dopad na celkovou zaměstnanost. Argumentují tím, že na jedno pracovní místo ve stavebnictví vytváří dvě nová pracovní místa v dalších navazujících oborech. Silná politika zaměstnanosti ve stavebnictví proto přináší pozitivní vliv na zaměstnanost obecně. Tato sféra v současné době rovněž spotřebovává 42% spotřeby energie EU a produkuje asi 35% všech emisí skleníkových plynů. Zároveň při tom vytváří nové pracovní příležitosti. Stavebnictví se některými specifiky liší od jiných odvětví ekonomiky. Například:  Nepředstavuje o „konečný produkt“, který se pohybuje v rámci jednotného trhu, ale spíše na o podniky a jejich pracovníky, přesunující se podle potřeby z místa na místo.  Vyšší nároky na zaměstnance.  Vysoká mobilita pracovních sil.  Vyšší riziko pracovních úrazů.  Provázanost s místními tradicemi, klimatické a kulturní vlivy - velký počet zahraničních pracovníků, většinou nekvalifikovaných provádějící vysoce kvalifikované práce. Vzhledem k těmto specifickým vlastnostem, sociální partneři, tedy odbory a zaměstnavatelé, hrají významnou roli při organizaci a regulaci vzájemných vztahů ve stavebnictví. Jejich úloha se neomezuje jen na tradiční aspekty obvyklých pracovních vztahů, jako jsou například mzdy, pracovní podmínky, bezpečnost a ochrana zdraví, sociální ochrany, ale zaměřují se též na rozvoj dlouhodobě udržitelných vztahů ve stavebnictví.

Využití paritních fondů ve stavebnictví - prostřednictvím kolektivních smluv (vč. dohody s Hospodářskou komorou ČR, resp, s živnostenskými společenstvy) a paritních sociálních fondů partneři přispívají na odborné vzdělávání, zdraví a bezpečnost při práci a zaměstnanecké penzijní pojištění, sociální zabezpečení. Sociální partneři jsou schopni regulovat a podporovat udržitelný růst ve stavebnictví. Zároveň kolektivní smlouvy u malých a středních firem a paritní instituce hrají důležitou roli ve vzájemném dialogu sociálních partnerů, což pozitivně ovlivňuje pracovněprávní vztahy. Téměř všechny existující paritní sociální fondy jsou stanoveny, financovány a řízeny sociálními partnery navzájem a často plní doplňkovou roli na stávajících vládních strukturách. Ve většině západních členských států Evropské unie, takové instituce existují, zatímco ve střední a východní Evropy jsou jen ojedinělé. Sociální fondy v oblasti zdraví a bezpečnosti mohou významně přispět ke snižování počtu pracovních úrazů. Stavebnictví trpí chronickým nedostatkem mladých, kvalifikovaných pracovníků a starší mají mnohdy zdravotní potíže je nezbytné využívat potenciál všech práceschopných a to i těch, kteří jsou starší 50 let a případně mají některé zdravotní potíže. 29

Vzhledem k tomu, že proces budování ve stavebním průmyslu do značné míry závisí na vnějších faktorech, jako jsou povětrnostní podmínky, termíny, atd. mnoho stavebních dělníků se cyklicky stává nezaměstnanými. Proto je cílem paritních fondů postavit stavební dělníky na stejnou úroveň se srovnatelnými pracovníky v jiných průmyslových odvětvích. S ohledem na sociální ochranu těchto zaměstnanců sociální fondy zřídily zvláštní programy k řešení problémů sezónní nezaměstnanost. Jedná se například o penzijní připojištění či připojištění pro případ nezaměstnanosti. Paritní fondy a penzijní připojištění - vzhledem k velkému demografickému a ekonomickému tlaku na penzijní fondy v některých členských státech EU se postupně nedaří zajišťovat odpovídající penze. Proto byly v různých zemích spolu s dalšími sociálními partnery z oblasti stavebnictví zřízeny paritní penzijní připojištění. To je nezbytná cesta i u nás. Celoživotní vzdělávání a certifikace kvalifikace Celoživotní vzdělávání musí být v zájmu všech práceschopných občanů. Individuálním řešením je myšlena individuální aktivitou člověka, který se v této situaci nachází nebo je u něj vyšší pravděpodobnost. Stále chybí zákon o celoživotním vzdělávání a vzhledem k pasivitě státu je zřejmé, že sociální partneři musí nastolit při jednání požadavek dokončení projednávání tohoto zákona. 7.2 Individuální řešení Nelze všechny aktivizační kroky vyžadovat ze strany státních a dalších orgánů. Je nezbytné, aby se zvýšila aktivita. Nelze připustit pasivitu a čekání na příležitost. Je nezbytné aktivně vyhledávat pracovní příležitosti, které budou podpořeny legislativně.

7.2.1 Další vzdělávání – dílčí kvalifikace Proces celoživotního vzdělávání se nemůže vyhýbat ani řemeslníkům - OSVČ. Jejich postavení vytváří složitější situaci, než mají zaměstnanci. Vzdělávací systémy je nezbytné nastavit vzhledem k jejich potřebám a OSVČ je musí ctít, protože jsou v jejich zájmu. Aby mohly být naplněny aktuální výzvy ke splnění cílů EU v oblasti změny klimatu do roku 2020, je třeba zvýšit úsilí v oblasti odborného a profesního vzdělávání mladých lidí. Je třeba je ještě více školit v používání moderních technologií energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Mnoho stávajících paritních sociálních fondů poskytuje proto odborné vzdělávání s cílem zvyšovat vzdělání a odborné předpoklady nejen mladých stavařů, ale i skupiny 50+ s cílem poskytnout tomuto sektoru potřebné moderní znalosti a dovednosti a s ohledem na nepříznivý demografický vývoj. Výraznou pomoc by měly poskytovat úřady práce ve formě finanční podpory dílčích kvalifikací, kdy by hradily náklady spojené se získáním dílčí kvalifikace dle zákona č. 179/2006 Sb. (přípravný kurz i cenu zkoušky). Dle zkušenosti zpracovatele studie jsou některé náklady na zkoušku až příliš vysoké a nezaměstnaní nebudou mít možnost ji uhradit. Tím ztratí příležitost dalšího uplatnění na trhu práce. Zde je nezastupitelné místo Hospodářské komory a živnostenských společenství ve sledování odborného růstu svých členů, ale i mimo komoru nastavením odpovídajícího společenského klimatu.

30

7.2.2 Individuální přístup k osobám se somatickými potížemi Nelze somatické potíže začlenit do jedné homogenní skupiny, protože každý takto postižený má jiný stupeň postižení. Nejsložitější případy jsou hraniční , kdy jsou klasifikovány jako nemoc. U psychosomatických onemocnění se jeví možnosti začlenění metodami používanými v Job klubu nebo Fokus, které popsala Pavlína Růtičková ve své bakalářské diplomové práci „Potřebnost podpory poskytované lidem s duševním onemocněním v oblasti zaměstnání. Příklad Job klubu a klubu Fokus v Jihlavě naunačuje cesty k začleňování do pracovního procesu. Zde neziskové organizace hrají nezastupitelnou úlohu a je nezbytné, aby stát vytvářel podmínky pro jejich existenci a uměl vyhodnotit jejich přínos. 7.2.3 Společensky prospěšná místa Pro ekonomiku je prospěšné, kdy nestoupá zaměstnanost a zvyšuje počet pracovních míst. Pro společnost je negativním jevem i dlouhodobá nezaměstnanost, kdy u mladých osob se nevytvářejí odpovídající pracovní návyky a u starších se tyto návyky ztrácejí. To má za následek řadu společensky negativních jevů (kriminalita, drogová závislost i zvyšující se radikalizace nebo rasová nenávist). Zvyšování počtu pracovní míst je by mělo být v zájmu tátu, protože se tím snižují výdaje na podporu v nezaměstnanosti a nebo podpůrné sociální dávky. Je vhodné nastavit systém společensky prospěšný pracovní míst zejména v oblasti sociální, ale i veřejných služeb formou asistentských či pomocných činnosti na které je snadné řadu nezaměstnaných zaučit. Tyto asistentské služby mohou být využity při státním dozoru – např. oblast stavebnictví vyžaduje vyšší stupeň kontroly od nelegálního zaměstnávání, nedodržování bezpečnosti práce, kontroly správnosti dodržování čistoty veřejných prostranství při stavebních pracích (příkladem může být tzv. stavební policie jako nástroj státní moci, kde vybraní OSVČ, kteří mají somatické potíže schopní vykonávat terénní práci jako asistent příslušného orgánu státní moci. To vše formou dohledu bez sankčních pravomocí, ale ohlašovací povinností. Nelze přijmout tezi, že jde o vytváření umělé zaměstnanosti. Jde o efektivní rozdělení činnosti složitějších na méně složité, kde není třeba vyžadovat vysoký stupeň vzdělání. Stačí provést analýzu, kolik administrativních úkonů v úřadech vykonávají vysokoškoláci a další odborní pracovníci a nemohou se věnovat své odborné práci. Zcela specifickou činností je vytvoření zprostředkovatelny drobných mintážních nebo údržbových prací nazývaných službou „hodinového manžela“, která by však nebyla živelně a nahodile organizována, ale např. pod patronací živnostenských společenstev na internetových serverech nebo na callcentru, kde by formou poptávky byly přijímány objednávky. Jde o zajištění serióznosti. Vytvořením internetového portálu může vzniknout i místo pro nabídku zakázek pro řemeslníky, či vyhledávání dodavatelů prací. U soukromých firem by model mohl fungovat formou úlev na zaměstnávání osob starších 50 let, diferencované i podle sektorů či činností. Princip spočívá ve vytvoření motivačního modelu pro firmy. Velké příležitosti jsou v sektoru obchodu jako zaměstnanci obchodních firem, či v promoakcích. Vytváření takových společensky prospěšných pracovní míst vytváří i společensky příznivé společenské klima a měl by být součástí projektu Společenské odpovědnosti firem. Problematiku ochrany zahrnout do programu CSR jako princip bipartitního jednání Pro zkušené řemeslníky se nabízí možnosti práce jako asistentů mistrů odborného výcviku s možností další rekvalifikace a doplnění vzdělání až na pozice mistrů OV. Nebo specialistů pro nábor žáků na základních školách, kdy jsou schopni podrobně popsat náročnost řemesla,

31

jeho přednosti a možnosti uplatnění. Mohli by trvale pracovat na všech základních školách jako pomocníci při volbě povolání. Úloha státu je zde nezastupitelná, protože by měla vytvářet takové investiční pobídky, které umožňují zvýšení zaměstnanosti (viz. Šluknovsko, kde pod tíhou problémů začíná stát takto uvažovat). Pokud se splní legislativní kroky, tak ten systém začne fungovat sám a vytvoří se prostředí, kde lidé opravdu dostanou šance, kde budou určité pobídky a lidi se jich budou chytat - to je postup, který byl ve Španělsku. Velkou příležitostí jsou programy typu „Zelená úsporám“, nebo chystané programy v rámci nové úpravy týkajících se výstavby pasivních domů, které vytváří řadu pracovních příležitostí a jsou společensky významné. S tím souvisí programy zateplování nebo montování solárních panelů či kotlů na biomasu, které dají práci malým českým firmám a desítkám tisíc řemeslníků i inženýrů. 7.2.4 Speciální činnosti - výkon znaleckých činností, řešení mimosoudních sporů Śpičkoví řemeslníci, kteří mají dlouhodobou praxi a nemohou ze somatických potíží vykonávat svoje povolání by mohli najít uplatnění jako soudní znalci ve svých oborech. Koordinaci při schvalování by prováděly živnostenská společenství, které by doporučovaly k zařazení do seznamu znalců. Současné novela zákona o soudních znalcích nepředpokládá jiné, než vysokoškolské vzdělání. Otázka stavební policie je otevřená vzhledem k současné legislativě (stavební zákon a další). Lze však takové některé řemeslníky využít v rámci společensky prospěšných míst jako asistenty na stavebních úřadech, kteří by byli schopni poradit, či vyhledávat – dozorovat některé aktivity souvisejících s dohledem na stavbách bez sankčního práva. Jde o činnosti související se zaměstnávání zahraničních dělníků, evidence pracovní doby, evidence školení o bezpečnosti práce, vč. dodržování bezpečnosti práce na stavbách, čistota, zábory apod. Na tomto řešení se musí podílet i Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo spravedlnosti. Vhodné uplatnění mohou najít osoby se somatickými potížemi při mimosoudním řešení sporů ať již v pozici mediátora či odborníka, který poskytuje mediátorovi odborné stanovisko. 7.2.5 Podpora mobility a koordinační činnost při zajištění drobných zakázek Podmínkou pro snadnější získávání zakázek i zaměstnání je mobilita. Tomu brání v současnosti nejen tradiční vnímání obyvatel, kteří lpí na možnosti bydlení v jenom místě po celý život a nechuť ke stěhování za pracovní příležitostí. Problémy mobily jsou definovány především těmito základními faktory:  konzervatismus české společnosti při hledání pracovních příležitostí,  nedokonalý trh s byty a jeho ceny, které jsou pro mnohé nedosažitelné,  nedostatečná infrastruktura, zejména dopravní obslužnost. Tyto faktory výrazným způsobem ovlivňují možnosti uplatnění a platí pro celou společnost. Zajímavým prvkem je zprostředkování zakázek pomocí internetu – burzy práce. Je řada serverů, které hodnotí práci řemeslníků a tak může být i server, který zprostředkovává zakázky (viz. náměty z Německa k pracovním agenturám). HK ČR a její živnostenská společenství by měly spolupracovat na vytvoření portálů jako jsou www.pomocnici.cz, www.drobnedomaciprace.cz apod., kde by se nejen soustředily požadavky, ale rovněž by zde byl přístup k takovým drobným zakázkám, které jsou podle aktuálního zdravotního stavu somatici zvládnout. Otázkou bude kvalita, termíny, etika řemeslníků a další otázky. Je také

32

nezbytné, aby se takové servery rozdělily do krajů. Je to také jedna z cest k omezení tzv. šedé ekonomiky, které hrozí nárůst vzhledem k nárůstu DPH. Tato drobná činnost může být marketingově velmi prospěšná pro zviditelnění pozice HK ČR a jejich živnostenských společenstev. 7.2.6 Podpora změny v pracovní orientaci – rekvalifikace v sociální oblasti Nabídka spočívá nejprve v zařazení do kurzů tzv. sociální adaptace, kde by získali takové osoby motivaci ke změně profesní orientace. Následně by mohly začít s rekvalifikací. Rekvalifikace by především umožňovala uplatnění především takových činnostech odpovídajících jejich zdravotnímu stavu. Většinou jde o osoby, které jsou ve zralém věku s řadou životních zkušeností a tak by mohly se uplatnit v oblasti sociálních služeb, např. v pěstounské péči apod. Nelze vyloučit i rekvalifikace na jiné řemeslné činnosti v méně náročných pozicích.

33

8.Závěry Studie prokázala existenci skupiny OSVČ starších 50 let, kteří trpí somatickými potížemi. Obecně platí, že pro skupinu lidí starších 50 let je velmi problematické najít práci. Bylo prokázáno, že v ČR nejsou statisticky podchyceni takové osoby a navíc je rozdíl v sociálním zabezpečení mezi zaměstnancem a OSVČ. Byl učiněn pokus kvantifikovat počty na základě dostupných statistik. Prezentované závěry jsou formulovány i pro širší skupiny lidí tak, jak je tomu v ostatních evropských státech, kde postavení mezi zaměstnancem a OSVČ je rovnocenné. Problematiku flexicurity a specifického postavení osob starších 50 let se somatickými potížemi je problémem, který řada vyspělých států EU řeší v širším kontextu. Tato problematika na rozdíl od podmínek nastavených v ČR je snadněji uchopitelná, protože postavení OSVČ je stejné jako ostatních zaměstnanců v sociální oblasti. To vyváří zcela jiné podmínky pro záchyt osob mající somatické potíže. Soustava paritních fondů, vzdělávání, systém sociálního a úrazového pojištění vytváří bohatou sociální síť umožňující podpořit takové osoby. Nástroje na stimulaci zapojení starších pracovníků i se somatickými potížemi lze rozdělit do základních skupin:  legislativní, které jsou tvořeny zejména zákony, které zabraňují diskriminovat starší pracovníky a s tím spojené úpravy legislativy – např. živnostenský zákon, zákoník práce – vymezení zdravotní preventivní péče a prokazování zdravotní způsobilosti, zákon o daních, zákony o zdravotním a sociálním pojištění, zákon o ochraně osobních údajů.  ostatní - spočívající zejména v podobě tvorby dostatečné kapacity různých kurzů a školení, a tvorby takových nástrojů, které by motivovaly starší nezaměstnané tyto kurzy navštěvovat. Podpora neziskových organizací, které působí lokálně. Klíčovými podmínkami pro podporu zaměstnanosti starších pracovníků jsou zejména reforma institutu předčasného odchodu do důchodu, ale i celý důchodový a zdravotní systém, flexibilní formy organizace práce a celoživotní vzdělávání, které může zajistit přizpůsobení schopností a dovedností postupujícím potřebám trhu práce. Další významnou potřebou je evidence všech řemeslníků s tím zvýšení jejich ochrany a zjištění jejich názorové hladiny. Z toho vyplývá systém jejich registrace a bezpečnostních karet. Z těchto důvodů je nezbytné v rámci bipartitního jednání nastolit požadavek legislativního vyrovnání OSVČ s ostatními zaměstnanci jako základ pro další dialog. Návrhy dalších opatření jsou více směrována na státní správu a systémová opatření. Teprve na základě vhodné legislativní úpravy, kdy budou vytvořeny podmínky lze přistoupit k individuálním řešením. Jako nezbytné se jeví vytvoření odpovědné státní politiky tak, aby byly podpořeny rozvojové programy pro zvýšení počtu pracovních míst, sociální politika zahrnoval rovnocenné postavení OSVČ. Byl nastaven koordinovaný postup všech členů tripartity. Individuální postupy jednotlivých členů sociálního dialogu jsou vítány, ale efektivnost je pouze v koordinovaném postupu. Je zřejmé, že je nutné vycházet ze zkušeností některých evropských zemí, zejména bývalé EU15, které mají bohaté kladné i negativní zkušenosti, aby byl nastaven odpovídající systém. V současné době MPSV situaci u somatiků OSVČ neřeší systémově a nejsou vytvořeny nástroje pro koordinaci pomoci pro tuto skupinu občanů. Máme řadu agentur na zprostředkování práce, avšak ani jedna není nastavena na pomoc somatikům. Situaci by ulehčila specializovaná agentura specializovaná na tyto skupiny občanů s případnou státní pomocí.

34

9. Literatura a informační zdroje A report prepared for the Canadian Conference of the Arts By Mirjam Gollmitzer (Research Associate, PhD Candidate) Dr. Catherine Murray, PhD, May 2009, Centre of Expertise on Culture and Communites, Kanada AKTUALIZOVÁNO CARMA, Centre for Labour Market Research Aalborg University: „Flexicurity and atypical employment in Denmark“, autoři Thomas Bredgaard,Flemming Larsen,Per Kongshøj Madsen, Stine Rasmussen doc. MUDr. Zdeněk Boleloucký, CSc., Psychiatrická klinika LF MU a FNB Brno – Bohunice: Somatická onemocnění a nezaměstnanost Employment Sector, INTERNATIONAL LABOUR OFFICE GENEVA, EMPLOYMENT PAPER 2003/50 European Builders Confederation : Annual Report 2010 - 2011 European Builders Confederation:, News Letters, No. 4/2010 a 1/2011, EUROPEAN EMPLOYMENT OBSERVATORY, Kurt Vogler-Ludwig, „Flexicurity in Germany“, Discussion paper, Mnichov 2006 Harald Brsting, LO-President: „The flexible labour market needs strong social partners“, The European discussion on the Danish Labour Market: FLEXICURITY INTEGRATED PROGRAMME OF THE EU SOCIAL DIALOGUE 2009-2011 JOINT STUDY OF THE EUROPEAN SOCIAL PARTNERS “THE IMPLEMENTATION OF FLEXICURITY AND THE ROLE OF THE SOCIAL PARTNERS” NATIONAL FICHE: TURKEY Investice pro evropskou konkurenceschopnost: Příspěvek České republiky ke Strategii Evropa 2020,Národní program reforem České republiky 2011 Mariangels Fortuny, Alena Nesporova, Natalia Popova, Employment promotion policies for older workers in the EU accession countries, the Russian Federation and Ukraine Ministerstvo práce, Dánské království: Working in Denmark - a guide to the Danish labour market Miroslav Linhart, Deloitte 2011: QUO VADIS STAVEBNICTVÍ? Jaké výzvy čekají na lídry oboru? Pavlína Rutičková: Potřebnost specifické podpory poskytované lidem s duševním onemocněním v oblasti zaměstnání, Bakalářská diplomová práce, Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, Katedra andragogiky, vedoucí práce Mgr. Pavel Říčan, Olomouc 201 Státní zdravotní ústav: Ročenka 2009 STEM – Středisko empirických výzkumů: Postavení zaměstnanců nad padesát let na trhu práce

35

Svaz podnikatelů ve stavebnictví: Krize Učňovského školství ve stavebnictví a návrhy jejího řešení Ústav zdravotnických informací: Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 2009 a 2010 Work Flows and Flexicurity:Canadian Cultural Labour in the Era of the Creative Economy Zaměstnanecká schémata penzijního pojištění ve vybraných státech EU, Švýcarsku a USA, Zdeňka Musilová, Milan Šlapák, Martin Holub (eds.), VÚPSV, v.v.i., Praha 2011 Závěrečná zpráva podskupin Národní ekonomické rady vlády (NERV) pro konkurenceschopnost a podporu podnikání, část Marketing a vzdělání Zpráva z workshopu, k dopadové studii“ Z APOJE NÍ ZAMĚ S T NANCŮ A ZAMĚ S T NAV AT E L Ů Ř E ŠE NÍ OT ÁZE K S POL E ČE NSK É ODPOVĚ DNO S T I FI RMY V E ST AV E BN I CTV Í “, Ing.Lenka Janáková a Ing. Lucie Plachá, 21.9.2011

DO

36

Příloha č. 1 Doplňkové statistické údaje Příloha obsahuje další podkladové tabulky se statistickým údaji použité ve studii. Současně jsou uvedeny krátké komentáře k použitým údajům. Rozsah přílohy dokazuje složitost zjišťování skutečnosti. Tabulka „Struktura zaměstnání“ vymezuje počty řemeslníků a logickou úvahou lze dojít k závěrům, které skupiny řemeslníků jsou nejvíce postiženy. Jde zedníky, betonáři, tesaři, stavební montážníci a ost. stavební dělníci HSV, protože pracují v nesrovnatelně horších klimatických podmínkách. Nejsou však k dispozici dostatečně relevantní údaje.

Struktura zaměstnání Kategorie KZAM

Název řemesla

Počet osob pracujících na pozici

Celkem pracuje na pozici řemeslníka

Vyučení ve stavebním oboru nebo mají maturitu s OV

Tis. osob

Tis. osob

Procento vyučených ve stavebním oboru včetně maturity s OV%

Procento maturantů %

7121

Zedníci pracující s tradičními materiály

3,3

1,9

58,0

7122

Zedníci, kameníci, omítkáři

96,0

78,7

82,0

7123

Betonáři

3,2

1,3

42,0

7124

Tesaři a truhláři

18,3

12,8

70,0

7125

Stavební montážníci

19,3

4,8

25,0

7129

Ostatní stavební dělníci HSV

8,1

2,8

25,0

7131

Stavební pokrývači

9,0

5,9

66,0

8,4

7132

Stavební podlaháři, parketáři a obkladači

13,1

8,3

63,0

9,6

7134

Izolatéři

2,8

1,0

34,0

7136

Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři

49,6

29,3

59,0

7137

Stavební a provozní elektrikáři

25,0

1,0

4,0

3,4

14,0

6,5

37

7139

Ostatní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce

5,9

1,7

28,0

7141

Malíři a tapetáři

8,6

5,1

59,0

7141

Lakýrníci

10,1

2,7

27,0

7212

Svářeči, řezači, páječi

31,0

3,1

10,0

3152

Bezpečnostní technici a technici pro kontrolu zdraví

21,2

0,6

3,0

7,8

Pramen: Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání, G. Doležalová, J. Vojtěch, NÚOV, Praha 2011 Poznámka: Některé položky nejsou vyplněny, protože zde je počet ekonomicky aktivních osob je menší než 2000.

Celkové tendence vývoje nemocnosti a invalidity v ČR s přihlédnutím k řemeslným oborům Opět v úvodu je nezbytné uvést, že podrobněji se tyto údaje nesledují a podařilo se ve spolupráci s ÚZIS připravit rámcovou statistiku. Počet případů pracovní neschopnosti podle pohlaví a skupin diagnóz v roce 2010 Hlavní třída klasifikace zaměstnání KZAM: Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) - Osoby ve věku 50 let a starší Skupiny dg

Muži

Ženy

Celkem

010 Někt.infekč.a parazit.nemoci

1 383

677

2 060

020 Novotvary

1 671

760

2 431

030 N.krve,kr.org.a n.por.mech.im.

67

37

104

040 Nem.endokr.,výž.a přem.látek

585

282

867

050 Poruchy duš.a poruchy chování

864

852

1 716

1 403

785

2 188

070 Nemoci oka a očních adnex

591

226

817

080 Nem.ucha a bradavk.výběžku

340

169

509

090 Nemoci oběhové soustavy

5 869

1 517

7 386

100 Nemoci dýchací soustavy

12 325

7 086

19 411

110 Nemoci trávicí soustavy

4 261

1 595

5 856

120 Nem.kůže a podkožního vaziva

1 262

543

1 805

130 N.sval.a kost.sous.a poj.tkáně

21 045

9 779

30 824

1 664

1 315

2 979

0

4

4

14

6

20

1 540

622

2 162

060 Nemoci nervové soustavy

140 Nem.močové a pohlavní soustavy 150 Těhotenství, porod a šestined. 170 Vroz.vady, def.a chrom.abnorm. 180 Příz., zn.a abn.kl.a l.nál.NJ

38

190 Por.a otr.a n.j.násl.vněj.příč

10 286

3 085

13 371

210 Fakt.ovl.zdr.stav a k.se zdr.s

392

221

613

65 562

29 561

95 123

Celkem

Poznámka: Není rozlišeno, zda jde o řemeslníky v zaměstnaneckém nebo OSVČ. Ve statistice se mohou nemocní opakovaně vyskytovat tzn. , že ve sledovaném období byli vícekrát nemocní.

Struktura počtu ukončených pracovních neschopností podle kapitol MKN -10 za r. 2009 za celou ČR

Nově hlášené případy nemocí z povolání

39

SZÚ: Zdravotnická ročenka 2009

40

41

Počty nemocí s pravděpodobným výskytem chronických potíží. Výběr počtu případů pracovní neschopnosti nemocensky pojištěných osob podle věkových slupin a diagnóz vztahujících se k pravděpodobným somatickým potížím Počet případů na 100 000 osob za r. 2009 skupiny diagnóz

věková skupina 50-54 55-59 III Nemoci krve 314 402 IV Nemoci endokrinní, výživy 947 872 V Poruchy duševní 751 816 VI Nemoci nervové 266 351 VII Nemoci oka 168 192 VIII Nemoci ucha 266 351 IX Nemoci oběhové soustavy 1980 2904 X Nemoci dýchací soustavy 8733 8805 XI Nemoci trávicí soustavy 2010 2050 XII Nemoci kůže 544 569 XIII Nemoci svalové a kosterní soustavy 9109 10190 XIV Nemoci močové a pohlavní 1390 1332 XIX Poranění -úrazy 1150 1302 Zdroj: ÚZIS, Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 2009

60-64 359 423 615 358 130 358 3564 7803 1607 496 8373 1017 1431

Počty vyplácených invalidních důchodců

Zdroj: SZÚ, Zdravotnická ročenka 2009 42

Příloha č. 2 Průzkum Záznamy a komentáře z vyhledávací průzkum u odborů, živnostenských společenstvech a rozhovorů s OSVČ trpícími somatickými potížemi Úvodem prací na studii byl prostřednictvím SDMSZ rozeslán vyhledávací dotazník živnostenským společenstvům a OS Stavba. Cílem dotazníku bylo získat prvotní data k problematice.

Seznam rozeslaných otázek: 1. 2. 3. 4.

Víte o případech propuštění nebo ukončení kontraktu ze somatických důvodů? Kolik takových případů bylo v minulém roce? Kterých řemesel se týkalo nejvíce? Byli na tuto skutečnost lidé připraveni? Měli: finanční rezervu, jinou, náhradní odbornosti, pojištění, něco jiného? 5. Mohl byste doporučit někoho z postižených, aby absolvoval informační a anonymní rozhovor se zpracovatelem studie?

Odezva se strany živnostenských společenstev byla bohužel nulová. Odpověděl jedině OS Stavba, který uvedl, že počty somaticky postižených pracovníků nesleduje, ale je informován, že případné somatické problémy se řeší v rámci podniků přeřazením na jinou, vhodnější práci. Odpověď OS Stavba se týkala prakticky výlučně velkých stavebních podniků a výrobců stavebních hmot a materiálů. V malých a středních stavebních podnicích nemají odbory zastoupení. OS Stavba Žádný z dotázaných mě nesdělil, že by u nich došlo k propuštění ze somatických důvodů. Pro zaměstnance, kteří již vzhledem k věku nebo fyzickým možnostem nemohou dále vykonávat svou profesi, zaměstnavatel vždy našel vhodné uplatnění (např. ve skladu, v ostraze apod.). Nejvíce se týkalo profesí pokrývač, zedník, stavební dělník, dělník v kamenolomu. Lidé v některých případech na tuto skutečnost připraveni byli a měli finanční rezervu. Toto se ale liší dle výše vzdělání a inteligence S ohledem na výše uvedené byl proveden kvalitativní průzkum se šesti živnostenskými společenstvy a odbory. Kvalitativní průzkum byl veden formou řízeného rozhovoru s cílem získat odpovědi na následující okruhy otázek: Údaje o pracovnících se somatickými problémy, jejich počtu, struktuře a způsobu řešení problémů. Dále byly diskutovány náměty na obsahové zaměření kapitoly pozice pro cílové skupiny. Náměty a poznatky z průzkumu byly zapracovány do studie. Součástí přílohy jsou záznamy z jednotlivých rozhovorů .

43

Vyhledávací průzkum o osob starších 50 let ve stavebnictví Druhým kvalitativním průzkumem byly rozhovory s bývalými pracovníky ve stavebnictví na okrese Havlíčkův Brod, kteří byli propuštěni ze zaměstnání nebo s nimi byl ukončen kontrakt ze somatických důvodů. Bylo osloveno cca 25 osob z resortu stavebnictví nebo výroby stavebních hmot a materiálů. Jen menší část vyhovovala požadovaným kriteriím:  věk minimálně 50 let,  ztráta zaměstnání nebo kontraktu ze somatických důvodů nebo velké obtíže při udržení zaměstnání nebo kontraktu plynoucí ze zdravotních problémů,  působení v resortu stavebnictví. Metoda získávání informací: Řízený rozhovorem a diskuzí s cílem především získat poznatky o tom, jaké postoje respondenti zaujímají ke svému problému. Byly zaznamenány i autentické výroky těch, kteří nevyhovovali plně požadovaným kriteriím, ale jejich výroky byly zajímavé nebo užitečné pro užití ve studii.

Základní poznatky z řízených rozhovorů s OSVČ a zaměstnanci postiženými ztrátou zaměstnání ze somatických nebo věkových důvodů v okrese Havlíčkův Brod ukazují:  Postižení se za svoji nepříznivou situaci stydí. Často ji berou jako osobní selhání  Mají obavu, že rozšíření informací o jejich somatických problémech by jim ztížilo možný návrat do práce. Vyhýbají se odpovědi na otázku, zda nyní navštěvují lékaře  Zdá se, že své somatické problémy nějakou dobu bagatelizovali nebo přecházeli. Nelze vyloučit, ale ani potvrdit, že stávající somatické problémy jsou transformací nepříznivé životní situace do somatiky.  Sami těžko rozliší, zda jejich situace byla zaviněna somatickými problémy či věkem, a nebo ekonomickou depresí stavebnictví  Nepočítali s horšími časy. Domnívali se, že ve stavebnictví bude vždy dostatek zakázek (konjunktura je trvalý stav)  Schopnost jejich flexibility je z objektivních i subjektivních důvodů omezená. Někteří jen doufají, že se dobré časy rychle vrátí a čekají na ně Poznámka: Výsledky z rozhovorů v okrese Havlíčkův Brod nelze zobecnit na celou republiku a zvláště ne větší města. Zjištění je třeba posuzovat jako výmluvnou sondu. Z obtížnosti získat podstatné informace při osobním rozhovoru lze dedukovat, že tradiční dotazníkový průzkum by nepřinesl relevantní informace.

Celkovou situaci charakterizuje rozhovor s manažerém působícím ve stavebnictví.

44

Řízený rozhovor Manažer organizace působící ve stavebnictví Počet zaměstnanců: do 250 Respondent: Trvá na zachování anonymity Datum: 23.3.2011 Praha

Souhrn rozhovoru: Počty pracovníků se somatickými problémy, ani podrobnosti o nich se systematicky nesledují. Problémy pracovníků se změněnou pracovní výkonností ze zdravotních důvodů se u kmenových zaměstnanců řeší převodem na jinou práci. Tytéž problémy u OSVČ se řeší neobnovením smlouvy. K takové situaci dochází zřídka. Úrazovost na stavbách klesá. Kvalita řemeslníků klesá. Nic proti přechodu kvalitních pracovníků na nižší řídící pozice. (vedoucí party).Ve větších podnicích se tak děje. Větší podniky jako je náš si nemohou dovolit zaměstnávat tzv „černé duše“. Jak je to u soukromníků nevím. Je třeba rozlišovat paritní fondy a účelové fondy. Některé náměty na zřizování účelových sociálních fondů po vzoru západní Evropy nekorespondují s jinou tradicí a koncepcí sociálního zabezpečení v ČR. UIBP má asi široký záběr činnosti.

Závěry z rozhovorů:  Postižení by potřebovali taktní a účinnou pomoc při řešení své životní situace  Málokdo myslí na „zadní kolečka“, osobní sociální dopady mohou být velmi tíživé. Jakákoliv forma prevence bude přínosem.  Soukromí podnikatelé, ke své škodě, stojí mimo živnostenská společenstva, takže ta jim jen těžko mohou pomoci, byť by to bylo jen radou.  Životní postoj k nepříznivé situaci bude zřejmě důležitým faktorem řešení svízelné situace. Zdá se, že u podnikatelů bude tento faktor významnější než u podnikatelů

45

Kvalitativní průzkum mezi somatiky z okresu Havlíčkův Brod Respondent Věk

Karel I 55 let

Původní povolání: Bílý zedník Datum rozhovoru: 19.3.2011 Vyučen v Teplotechně, pracoval v nástupnických organizacích do 50 let. V padesáti letech odešel po vzájemné dohodě. Od té doby staví kachlová kamna. Spolupracuje se stavitelem, který se specializoval na dodávku kachlových kamen. Náplní jeho práce stavba kamen. Materiál a zakázky obstarává stavitel. Nepravidelně pomáhá i s jinými zakázkami stavitele. Má živnostenský list. Jeho práce má výrazně sezonní charakter. Zajištění: finanční hotovost Jako výhodu svého postavení udává, že nemusí shánět zakázky, nakupovat materiál a starat se o zaplacení zakázek. Za nevýhodu považuje vysokou sezonnost a nepravidelnost příjmů Autentické výroky: Nechtěl jsem se nechat vyhodit. Už jsem nemohl pracovat ve skrčené poloze a tahat těžké kameny. Budoucnosti se moc nebojím. Topit se bude vždycky. Dřevo snad tolik nezdraží. Respondent:

Václav

Věk asi 50 let - odhad (přesný věk neuvedl) Původní povolání: Kameník Datum rozhovoru:25.3.2011 Respondent pracuje od svého vyučení v lomu na kámen. V poslední době má stupňující se problémy s rukama způsobené dlouholetou prací se sbíječkou a vrtačkou. Bojí se propuštění, ale doufá, že jej zaměstnavatel přeřadí na lehčí práci. Zdravotní problémy spíše bagatelizuje. Situaci ale moc neovlivní protože zaměstnavatel má odborného závodního lékaře. Neuvažuje o změně kvalifikace nebo samostatném podnikání. Zajištění: penzijní připojištění, stavební spoření, vlastní bydlení

Autentické výroky: „Mám chromé ruce. Podobným kriplům jako jsem já dávají práci na dvoře. Víte, že máte nemoc z povolání? Vím. Však to nějak doběhne. Nerad bych byl někomu na obtíž.“

46

Respondent:

Josef

Věk

56 let - odhad

Původní povolání: Zedník a obkladač (vyučený) Datum rozhovoru: 2.4.2011 Před patnácti lety dobrovolně odešel od stavební firmy. Začal pracovat jako OSVČ. Pracoval převážně u firem na krátkodobé až střednědobé kontrakty. Zakázky pro občany tvořily cca 30%. Před dvěma lety začal mít problémy. Z rozhovoru nepřímo vyplynulo, že mu kontrakty nebyly obnoveny pro sníženou výkonnost. Má zdravotní potíže, které nemají specifický charakter. Má málo drobnějších zakázek. Některé zakázky musí odmítat protože je fyzicky nezvládá. Celkově se z rozhovoru dá soudit, že neví jak dál. Konkrétní plán nemá. Kdyby věděl o instituci na kterou by se mohl obrátit o radu nebo pomoc, tak by tak učinil. Situaci se pokouší překonat spotřebou sníženou na minimum. (Manželka má pravidelný příjem, ale nízký). Zajištění: vlastní bydlení v rodinném domku, jinak žádné. Autentické výroky: „Cítím se jako ojeté auto. Doktoři mi nic nenašli. Cítím se pořád blbě. Teď už to není žádná zedničina. Mladí toho moc neumí, ale jsou přizpůsobiví. Já už budu do smrti zedníkem. Je to problém, buď sháním po firmách zakázky a nepracuju, nebo pracuju a za chvíli nemám zakázky. Lidi přestali stavět. Jsem na všechno sám. Pomocníka jako třeba Ukrajince nezaplatím. A i kdybych ho zaplatil, tak u mě nevydrží, protože každou chvíli jsem bez práce. Firmy neberou ani na živnostenský list, asi bych už nestačil. Stejně nejsou zakázky“. Respondent:

Evžen

Věk

49let

Původní povolání: Zámečník Datum rozhovoru: 8.4.2011 Do konce minulého roku pracoval jako zaměstnanec - stavební zámečník u menší stavební firmy. Musí držet dietu, to bylo na stavbách obtížné. Proto od firmy odešel. O svých stravovacích problémech firmu neinformoval, protože měl za to, že se s tím ve stavebním podniku nedá nic dělat. V současné době je hlášen na úřadu práce. Je přihlášen do kurzu sváření nerezových materiálů. Po absolvování kurzu má přislíbené místo ve strojírenském podniku, kde mají i dietní stravování. O tom, že by začal podnikat nikdy neuvažoval. O tom, že by se ucházel o technické nebo administrativní místo nechtěl ani slyšet. Má za to, že se rukama uživí lépe a že je to jistější existence než v administrativě. Nechce měnit obor, ale nemá nic proti zvýšení kvalifikace. Ví jasně co chce a jak toho dosáhnout.

47

Autentické výroky „Udělám si kurz sváření nerezu. Umím se železem, já se vždycky uživím. Budu sice brát míň, ale dietu budu mít. Zdraví je víc než peníze. Je to tady samý úředník. Kdo bude dělat něco praktického?“ Respondent:

Karel II

Věk

48 let

Původní povolání: opravář zemědělských strojů Datum rozhovoru: 15.4.2011 Respondent přišel o zaměstnání ve 40 letech. Organizace ukončila činnost. Protože nenašel práci v oboru, přesedlal na stavebnictví. V současné době je OSVČ. Pracuje výlučně pro drobné zákazníky při svépomocné výstavbě nebo rekonstrukcích. Nebere velké zakázky. Nepředpokládá, že by přišel o drobné zákazníky. Práci pro firmy se vyhýbá. Stručně by se to dalo charakterizovat jako práce všeho druhu. Na otázku jak to, že se uživí, když tolik jiných nemá práci odpověděl: „Jsem levnější a zákazníkovi nic neodmítnu. Loni jsem například opravoval fasádu ze žebříku, když nechtěl lešení.“ Z doslechu je známo, že kvalita práce Karla II se někdy nevyrovná kvalitě práce školených řemeslníků. Většině to prý vyhovuje. Za důležitější se pokládá to, že disponuje potřebnými nástroji a přípravky, je ochotný, vyhoví (třeba chalupářům), bere i drobné práce a není drahý. Předpokládá, že u oboru již zůstane. Je připraven se učit nové věci (neformálně). Je mimořádně flexibilní. Autentické výroky „Všechno se dá naučit. Jak se to naučíte? Jsem manuálně dosti šikovný a hlavně umím číst návody. Umím si udělat různé přípravky. Taky se někdy radím Se železem si vždycky poradím“.

48

Respondent: Věk

Tomáš 49 let

Původní povolání (vyučen): opravář zemědělských strojů Datum rozhovoru:15. 5. 2011a 28. 5. 2011 Svoji profesi nikdy nevykonával. Po vyučení nesehnal místo a nastoupil ke stavebnímu podniku jako lešenář. Po několika letech praxe přestal shánět zaměstnání v původním oboru. Pracoval na různých pozicích ve stavebnictví například jako stavební montážník nebo ohybač armatur. Do loňského roku pracoval v nástupnické firmě, naposledy jako stavební zámečník. Nikdy na něm zaměstnavatel nevyžadoval vyučení ve stavebním oboru. Možná, že je to tím, že je prý vyjímečně pracovitý a umí všechny práce s kovem. V minulém roce firma zkrachovala a přišel o práci. Půl roku byl nezaměstnaný.. Oficiálním důvodem pro odmítání byla ekonomická deprese. Podle jeho vyjádření nemohl sehnat práci ve stavebnictví protože je mu skoro 50 let. Nyní si zařídil v prostorách domu po otci univerzální zámečnickou dílnu. Autentické výroky: „Byl to těžký půl rok. Ještě, že mám vlastní barák a vždycky jsem byl zvyklý šetřit. Jak sháníte zakázky? Lidé si to řeknou. Vědí, že nejsem líný přijít třeba v neděli. Nejvíce zákazníků mám mezi živnostníky, kterým hoří zakázka. Dost dělám pro živnostníky, co pracují na stavbách. Budete pracovat pro větší firmy? Ani náhodou. Živnostník je pro ně nádeník. Viděl jsem, jak to s ním skončí ze čtvrtka na pátek. Mimoto špatně platí. Ale dají se u nich vydělat větší peníze. To si lidi jen tak namlouvají. Takhle nemám moc, ale mám to jisté a každý měsíc. Nevyučil jste se žádné stavební řemeslo. Nevadilo to? „

49

Vybrané postojové výroky respondentů, jež po rozhovoru nešly jednoznačně zařadit do kategorie těch, kteří přišli o zaměstnání nebo kontrakt z věkových nebo somatických důvodů. Výroky jsou autentické, nebyly nijak upravovány:                



Mladší vítězí na body Nejtěžší je jít dělat z firmy na živnostenský list. Za chvíli nebudou mít nikoho na práci, třeba budu dobrý. Lepší je dělat pro firmu. Dřou z nás kůži, ale člověk nemusí shánět pasanty (míněno drobné zákazníky). Proč bych se ještě učil něco nového. Počkám na důchod a budu chodit na melouchy. Úředník ze mě už nebude. Nemám maturitu a nemám na to hlavu Rezervy? Nemám. Však zase nějak bude. Když nebude tahle práce, tak se naučím něco jiného. Cokoliv . Nechci být mistrem. Neumím poroučet. Dělám občas pro firmu u které jsem skončil do důchodu. Dávají mi mladšího pomocníka. On se něco přiučí a já se tolik nenadřu (elektrikář v důchodu). Bolí mě rameno. Nikomu o tom neříkám. Bojím se, že by mě vyhodil. K doktorovi nechodím. Holt jsem už starej a lepší to nebude (asi 55 let). Vyhodili mě rok před důchodem. Teď pro ně občas dělám. V důchodu jim jsem dobrý. Ale já to beru. Alespoň nesedím doma. Dobrý řemeslník se vždycky dobře uživí, špatný se uživí špatně. Proč neberete velké zakázky od firem? Zkusil jsem to. Na ty dnešní podnikatele nemám nervy. Já bych se z nich zbláznil. Říkal jste, že jste předminulý rok vydělal 350 tisíc čistého na jedné zakázce. Dal jste si něco stranou? Nebo do podniku? Za dva měsíce jsem to utratil. Taky jsem byl na Kanárech. Co budete dělat teď, když nemáte zakázky od firem (instalatér, topenář)? Nevím. Dneska toho musí kominík umět jako inženýr. Pracujete s počítačem? Běžně.

50

Základní poznatky z řízených rozhovorů s OSVČ a zaměstnanci postiženými ztrátou zaměstnání ze somatických nebo věkových důvodů v okrese Havlíčkův Brod ukazují:  Postižení se za svoji nepříznivou situaci stydí. Často ji berou jako osobní selhání  Mají obavu, že rozšíření informací o jejich somatických problémech by jim ztížilo možný návrat do práce. Vyhýbají se odpovědi na otázku, zda nyní navštěvují lékaře  Zdá se, že své somatické problémy nějakou dobu bagatelizovali nebo přecházeli. Nelze vyloučit, ale ani potvrdit, že stávající somatické problémy jsou transformací nepříznivé životní situace do somatiky.  Sami těžko rozliší, zda jejich situace byla zaviněna somatickými problémy či věkem, a nebo ekonomickou depresí stavebnictví  Nepočítali s horšími časy. Domnívali se, že ve stavebnictví bude vždy dostatek zakázek (konjunktura je trvalý stav)  Schopnost jejich flexibility je z objektivních i subjektivních důvodů omezená. Někteří jen doufají, že se dobré časy rychle vrátí a čekají na ně Poznámka: Výsledky z rozhovorů v okrese Havlíčkův Brod nelze zobecnit na celou republiku a zvláště ne větší města. Zjištění je třeba posuzovat jako výmluvnou sondu. Z obtížnosti získat podstatné informace při osobním rozhovoru lze dedukovat, že tradiční dotazníkový průzkum by nepřinesl relevantní informace. Závěry z rozhovorů: Postižení by potřebovali taktní a účinnou pomoc při řešení své životní situace  Málokdo myslí na „zadní kolečka“, osobní sociální dopady mohou být velmi tíživé. Jakákoliv forma prevence bude přínosem.  Soukromí podnikatelé, ke své škodě, stojí mimo živnostenská společenstva, takže ta jim jen těžko mohou pomoci, byť by to bylo jen radou.  Životní postoj k nepříznivé situaci bude zřejmě důležitým faktorem řešení svízelné situace. Zdá se, že u podnikatelů bude tento faktor významnější než u zaměstnanců

51

Průzkum mezi živnostenskými společenstvy a odbory Řízený rozhovor Profesní společenstvo CWS –Česká svářečská společnost, autorizovaný národní orgán Ing. Alexandr Bareš, Uno Praha, Plzeňská 221, stanice Motol, areál ČVUT, tel. 603423527, mail: bares @uno.cz Datum: 9.3.2011 Praha Činnost: Ověřování odborné způsobilosti svářečů Systémy řízení kvality ve svařování Ověřování kvality personálu a svarů v rámci direktivy PED Souhrn rozhovoru: Svářeči jsou postupně, v průběhu profesní kariéry, doškolováni až na techniky Do vyloženě technických pozic postoupí cca 5% školených Na svářeče různých stupňů kvalifikace jsou školeni zámečníci, potrubáři, montéři apod. Počet svářečů se pohybuje v řádu desítek tisíc, z toho cca polovina pracuje ve stavebnictví Absorpční kapacita technických pozic v oblasti sváření se pohybuje v řádu stovek osob ročně(v současné době je na trhu práce vyšší poptávka po technicích než je nabídka) Zvyšování kvalifikace v oblasti sváření je celoživotním procesem, který může zakončit profesní kariéru až na středních technických pozicích.

Společenstvo neeviduje ani nesleduje počty lidí propuštěných ze somatických důvodů nebo věku nad 50 let.

Klasická stavební řemesla: V oborech není definovaná vyšší kvalifikace a postup jejího získávání. Pracovník tak nemůže budovat svoji pracovní kariéru, která by mohla v kritickém věku přejít systémově na technickou nebo nižší řídící pozici podepřenou získanými profesními certifikáty.Takže například zedník nemá možnost získat formální vzdělání (třeba dílčího, či specializovaného charakteru), aby se mohl stát třeba vedoucím pracovní skupiny (na kterého jsou pochopitelně kladeny nižší nároky na tělesnou způsobilost). Nemá tak možnost nabídnout na trhu práce vyšší kvalifikaci či speciální způsobilost.

52

Řízený rozhovor Cech topenářů a instalatérů, cca 400 členů, firmy i OSVČ Ing. Jiří Rynda, tel 602373084, mail [email protected], Běhounkova 27, Praha, stanice metra Hůrky Datum: 2.2.2011 Praha

Souhrn rozhovoru: Cech nemá přehled o zaměstnancích nebo OSVČ, kteří by ztratili práci ze somatických důvodů. Jistě takové případy existují, ale cech je nesleduje. Ostatně je těžké je odlišit od ztráty zaměstnání z důvodu snížení zakázek. Lze se oprávněně domnívat, že těchto případů přibude v souvislosti se zvýšením DPH a následným omezením stavební výroby. Je pravděpodobné, že lidé tají své somatické problémy z obavy nebo ze studu Pro případné praktické využití návrhu nových pozic bude důležité vzdělání a celkově schopnost a dispozice působit v technické nebo technicko - administrativní pozici. Počty budou zřejmě omezené Doporučuje se rozšířit návrh nových pozic o: - revizní technik pro elektrikáře - asistent stavebního dozora nebo technického dozora investora Jako perspektivnější se zdá, místo stavebního dozora, pozice technického dozora investora. Pro soukromé stavebníky bude potřebnější z důvodu ochrany vlastních zájmů.TDI hájí výlučně zájmy investora. Bylo by vhodné získávat finanční příspěvky od velkých firem na technickou osvětu a podporu OSVČ. Podobně jako je tomu u plynařů Prevence vzniku somatických problémů má své místo ve studii Studie by se měla zaměřit výlučně odborně. Problémové okruhy, které mají svým způsobem politický charakter do studie nepatří. Situaci somaticky postižených by pomohl vznik větších řemeslných firem s potřebnou dělbou práce také podle potřeb postižených. Mimo jiné také pro možnost vzniku pozic mistr nebo vedoucí skupiny (parťák), které kladou větší nároky na zkušenost a organizační schopnosti a menší na zdravotní dispozici. Právní forma větší firmy není rozhodující. (klasická firma, družstvo, sdružení, volné sdružení)

53

Řízený rozhovor SDMSZS Počet zaměstnavatelů

cca 500

Počet OSVČ

cca 400

Počet zaměstnanců

-

Počet sdružení

25

František Holec, president sdružení, Freyova 29, Praha, tel: 602307171, mail: [email protected] Datum: 16.3.2011 Praha Činnost: Zastřešovací organizace drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví Souhrn rozhovoru: Počet a kategorie zaměstnaných se somatickými problémy – ve sdružení se nesleduje Vyjasnění pojmu „stavební policie“, uvedeného v zadání studie jako námětu na zapojení zaměstnaných se somatickými problémy. Rozumí se tím rozšíření stávajícího státního stavebního dohledu v rozsahu asi tak jako je v Německu. Tj.: - Dohled nad dodržováním podmínek stavebního povolení - Dohled nad pořádkem na staveništi - Dohled nad bezpečností práce a hygienou práce - V ČR by bylo vhodné rozšířit její působnost o dohled nad tzv. „černou prací“ a dohled nad osobami, jež nemají legitimní důvod přítomnosti na stavbě. Porovnáním s jinými evropskými státy, kde podobné instituce působí se absorpční kapacita v ČR odhaduje na stovky až tisíce osob Navrhuje se nové pozice rozšířit o: Koordinátor drobné stavby (pracovní název). Předpokládá se nový vzdělávací modul podle zákona 179/2008 o dílčích kvalifikacích. Pozice by se nemusela omezovat na výstavbu a rekonstrukce, ale mohla by obsahovat i některé služby Například péči o zahrady a podobně. Absorpční kapacita nové pozice se odhaduje na stovky až tisíce osob. jedná se i o změnu organizace stavebních prací. Vytváří se prostor pro určitou formu vnitřní dělby práce jež umožňuje vznik technických a nižších řídících pozic. Nemusí se jednat o formu podniku, ale volné sdružení („hrozen“) Měl by existovat zákon o povinném úrazovém pojištění zaměstnaných (OSVČ a zaměstnanců). Profese plynař, tlakové a zdvihací zařízení mají systém zvyšování profesní kvalifikace Doporučuje se pozici navrženou v zadání studie (učitel odborného výcviku) nahradit pozicí „instruktor odborného výcviku“, který by měl jako podmínku vyučení v oboru a dodatečně získané pedagogické minimum. SDMSZS tuto záležitost předběžně projednalo s MŠMT. Předpokládá se nový vzdělávací modul podle zákona 179/2008 o dílčích kvalifikacích. Jako námět na novou pozici se navrhuje: Mediátor řešení spotřebitelských sporů. Původní název pozice „údržbář budov“ by se mohla lépe jmenovat „Specialista správy budov“. Bylo by dobré zavést nový vzdělávací modul podle zákona 179/2006 o dílčích kvalifikacích. 54

Řízený rozhovor Profesní společenstvo ESČ Ing.

Ďoubalík

Datum: 21.4.2011 Praha Činnost: Počet členů – cca 2 500, 50 firem, odborné školy a OSVČ Souhrn rozhovoru: Společenstvo nesleduje počet somaticky postižených Není známo, že by členové společenstva měli potíže s pracovním uplatněním ze somatických důvodů. Není tomu tak nikoliv proto, že by elektrikáři neměli zdravotní problémy, ale proto, že systém řízení a budování pracovní kariéry umožňuje uplatnění i somaticky postiženým. Elektrikáři se podle vyhlášky 50/1978 školí a nechávají vyzkoušet postupně na složitější a náročnější činnosti. To platí pro zaměstnance i OSVČ. Podle jednotlivých paragrafů výše uvedené vyhlášky se pracovní kariéra elektrikáře skládá (respektive může skládat) z těchto kroků: Pracuje pod dohledem Samostatná činnost Řízení činnosti (vedoucí party – zaměstnanec i OSVČ) Řízení provozu – činnost prováděná dodavatelským způsobem (zaměstnanec i OSVČ) A vedle toho je možno získat kvalifikaci pro pozici revizní technik Dále se vyskytuje to, že samostatní pracovníci si vybírají zakázky i podle fyzické náročnosti

55

Řízený rozhovor Profesní společenstvo Cech malířů a natěračů Pavel Žatečka Datum: 20.4.2011 Praha Činnost: Počet členů Souhrn rozhovoru Cech nesleduje počet lidí se somatickými problémy. Ví ale určitě, že takové případy existují a není jich zanedbatelné množství. Somatické potíže se vyplývají z nemocí kloubů (ruce, nohy, kyčle), které jsou způsobovány jednostrannou námahou a prací v chladu a průvanu. Postižení řeší svoji situaci spíše nesystémově, dalo by se říci, jak sami dovedou: Užívání prášků proti bolesti. Rehabilitační cvičení. Zvýšené používání nebolestivé ruky. Práce ve skupinách (dělba práce). Starší pracovníci se specializují na odborně náročné práce, které obvykle bývají méně namáhavé Systém zvyšování odbornosti (cílené budování pracovní kariéry) v oboru není. Neexistuje systémový postup ke vstupu do podnikání: učeň-tovaryš-podnikatel. Nyní je to tak, že vyučenec se po relativně krátké praxi může stát podnikatelem. Největším existenčním problémem podnikatelů v oboru je tzv. černá práce. Druhým problémem je cenový tlak jež má za následek snižování kvality prací.

56

Rozhovor p. Švehla OS Stavba Počet podniků

doplnit

Počet zaměstnanců (řemeslníků) v podnicích cca celkem

doplnit

Druh podniků: Velké stavební podniky a výrobci stavebních hmot a materiálů Počty somaticky postižených: nesleduje se, případná potřeba přeřazení na méně náročnou pozici se řeší v rámci podniků (jak jste mi již napsal) Převažující druh řemesel v podnicích: (stačí označit v dále uvedené tabulce) Běžná stavební řemesla HSV a PSV Tzv. tovární řemesla (to jsme již odsouhlasili) Jen pro pořádek uvádím ještě jednou: 7115 Dělníci pro opracování kamene 7121 Zedníci pracující s tradičními materiály 7122 Zedníci, kameníci, omítkáři 7123 Betonáři 7124 Tesaři a truhláři 7125 Stavební montážníci 7126 Asfaltéři, dlaždiči 7127 Lešenáři 7129 Ostatní stavební dělníci 7131 Stavební pokrývači 7132 Stavební podlaháři, parketáři a obkladači 7133 Stavební štukatéři 7134 Izolatéři 7135 Sklenáři 7136 Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci 7137 Stavební a provozní elektrikáři 7139 Ostatní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce 7141 Malíři a tapetáři 7142 Lakýrníci a pracovníci v příbuzných oborech 7143 – Kominíci, čističi budov Návrh OS Stavba - 7212 - svářeči, řezači plamenem - 7213 - klempíř, strojírenský dělník - 7221 - kováři, obsluha lisů - 7222 - nástrojáři, zámečníci - 7223 - obsluha obráběcích strojů - 7231 - mechanici a opraváři motorových vozidel - 7235 - elektromechanici, opraváři - 8324 - řidiči nákladních automobilů a tahačů - 8332 - obsluha zemních a příbuzných strojů - 8333 - obsluha jeřábů a podobných zařízení - 8334 - obsluha vysokozdvižných vozíků 57

Prosím doplnit u jednotlivých řemesel, zda pracovníci mají možnost si zvyšovat v rámci své profese kvalifikaci tak, aby v závěru své dělnické kariéry měli možnost nastoupit do řídících nebo technických pozic. (vedoucí skupiny, technolog svařování, instruktor). Školení může být externí nebo podnikové, na tom nezáleží. Jen prosím uvést, jak se případný kurz jmenuje a na co se lze vyškolit. Příklad: Zámečník

svářeč

technolog svařování

Obsluha vysokozdvižných vozíků

instruktor

Dále bych v rozhovoru rád uvedl vaše stanovisko ke stavební policii, tak jak jste je formuloval na prvním workshopu. Uvítám jakékoliv vaše další stanoviska a názory Pracovní kariéra Svářeči

technolog

Elektrikáři

revizní technik

Kominíci

revizní technik

Řidiči vozíků

instruktor

Záznam mailové diskuze Dobrý den pane inženýre. Naprosto souhlasím s Vašimi názory. Je mě zcela jasné, že prosadit jakýkoliv stav, který by žádal peníze ze státního rozpočtu, bude velmi těžký úkol. A zde si myslím, že vůbec nezáleží na tom, které ze stran jsou právě u moci. Odbory se snaží již dlouhá léta (skoro 20 let) prosadit vznik neziskové pojišťovny, která by zajišťovala zákonné pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Současný stav, který je platný již od 1. 1. 1993 (původně byl nastaven jako provizorní na 1 rok) značně znevýhodňuje všechny slušné zaměstnavatele, kteří do oblasti BOZP "pumpují" nemalé prostředky a nečerpají za odškodnění úrazů a nemocí z povolání skoro nic (protože zkrátka mají pracovních úrazů minimum). Naproti tomu těm neslušným to báječně vyhovuje, protože do BOZP nedají nic a všechny úrazy jim zaplatí pojišťovna. Přitom ti slušní i ti neslušní platí stejně, neboť v této oblasti prakticky nefunguje to, co u jiných druhů pojištění, tzn. systém bonusů a malusů. Rovněž to vyhovuje pojišťovnám (ze zákona pouze Česká pojišťovna a Kooperativa), které nejsou závislé na tom, kolik vyplatí na odškodnění, ale mají přesně dané provize z vybraného pojištění. Přitom nemusí shánět klienta, ale každý zaměstnavatel má povinnost pojišťovnu navštívit a platit. A také to vyhovuje státu, neboť systém zákonného pojištění je nastaven tak, že všechny přebytky (zatím stále jsou dost velké) se odvádí do státního rozpočtu. V zahraničí neziskové pojišťovny fungují a všechny peníze, které zbývají na účtech, se vrací zpět na prevenci a zlepšování pracovního prostředí ve firmách. U nás toto bohužel nefunguje a nepodařilo se to prosadit ani za vlád, které se tvářily jako sociální. V případě vzniku takovéto pojišťovny by rozhodně bylo možné zde zaměstnat rovněž některé 58

ze zaměstnanců, odcházejících ze zaměstnání ze somatických důvodů, protože pojišťovna by nefungovala pouze jako plátce pojistných částek, ale měla by také za úkol provádět kontroly dodržování BOZP ve firmách a na stavbách, prováděla by audity apod. Ale tohle jsem Vám napsal jen pro ilustraci toho, jak to u nás také funguje. A nebo spíše nefunguje. Co se týče stavební policie, máte napjatou pravdu v tom, že bychom se měli zaměřit zejména na to, co již funguje v okolních zemích (nevím, jestli ještě někde kromě Německa, ale domnívám se, že ano). Proč složitě vymýšlet již vymyšlené. Myslím, že po určité úpravě na naše podmínky, by to mohlo fungovat. Já o tom ale vím pouze to, co Vy (nebo ještě méně). Proto by se ke stavební policii měl vyjádřit zejména p. Holec, který o ní ví jistě mnohem více, než my. A co se týká kontrolní činnosti na malých stavbách (nejen BOZP), je to opravdu pole neorané. Orgány SOD (státní odborný dozor) tam jdou vesměs až v době, kdy je tam nějaký velký průšvih. Já jako odborový inspektor práce mám povolení vstupovat pouze do firem a na pracoviště, kde působí Odborový svaz Stavba ČR. Jinam nesmím. A v malých firmách, jak jistě víte, až na výjimky odbory nejsou. U velkých firem, které mají téměř všechny zahraniční majitele, odbory pracují a zaměstnavatelé je přímo i vyžadují. Holt jsou zahraniční podnikatelé vychování jinak než ti naši. Ale s tím nic neuděláme. S pozdravem Zdeněk Švehla Dobrý den pane Švehlo. Děkuji za zaslanou odpověď. Sem tam něčemu ještě nerozumím, ale to jsou maličkosti. Mohli bychom to možná upřesnit na workshopu. Ke stavební policii: Nejsem odborník na stavební zákon, ale jistě se shodneme na tom, že český stavební zákon: - větší částí se věnuje územnímu plánování - stavební úřad kontroluje u vlastní výstavby hlavně soulad stavby se stavebním povolením - kontrolní funkce technické stránky výstavby se odkazuje na nutnost používat pouze technicky vyhovující výrobky - vlastní kontrola stavby byla delegována na stavbyvedoucí a stavební dozory (soukromé osoby s povinností upozorňovat stavební úřad v případě nedodržování stavebního povolení a jiných nepravostí) - bezpečnost práce a pracovně právní vztahy kontroluje (jiná otázka jak) ten Opavský úřad. To není ve Stavebním zákoně. Německy mluvící země mají zřejmě jinou filozofii. Tamní Baupolizei (překládá se stavební inspekce) jedná na základě zákona (ten má historii už od konce 19. století. Je to státní nebo městská či municipiální instituce. Obvykle se stará o: - soulad stavby se stavebním povolením - bezpečnost a hygienu práce na staveništi - pořádek na stavbě a okolí Pravděpodobně i pracovně právní poměry na stavbě. To bude někde zakuklené. myslím i nově tepelně technické parametry stavby. Jde o úplně jiné pojetí kontroly výstavby s jinou tradicí než je u nás. Je tam patrný daleko větší podíl kontroly státu na stavbách než u nás. Souhlasím s vámi, že kontrola bezpečnosti práce a pracovně právních vztahů je u nás asi 59

nedostatečná. Tristní to bude na malých stavbách. Případná změna stavebního zákona bude mít řadu odpůrců (mnoha firmám ten zmatek vyhovuje, platí na ruku, zaměstnávají na černo atd). Stavební dozoři by přišli o živobytí.Bylo by nutné zrušit jeden úřad. A toto všechno změnit je i tehdy, když bude tzv. politická vůle, otázka na mnoho let. Každé 4 roky jsou mimoto volby. A větší kontrola státu by něco stála. A to je další problém Pro problém zaměstnávání somaticky postižených to znamená odložení řešení za deset let a ještě s podmínkami. Jako schůdnější vidím apel na nízkou kontrolní účinnost stávajících institucí zvláště v tom co dělá ten Opavský úřad. A na to se zaměřit. Zvýšit počty kontrolorů, dát větší pravomoci odborům atd. Proti tomu je jen argument další peníze ze státního rozpočtu a proti tomu stojí závažný protiargument, že zdraví a životy jsou nad všechny peníze. Tato koncepce naprosto nebrání tomu, aby se paralelně pracovalo na zřízení takové instituce jako je v Německu. S pozdravem M. Brachtl

60

Příloha č. 3 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU Co se dá očekávat Český statistický úřad ve své zprávě porovnává a) Plnění kritérií zaměstnanosti podle lisabonské strategie do roku 2010 Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle a priority pro dosažení míry zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15-64 let by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 %. A míra zaměstnanosti starších osob (která se zaměřuje na tzv. celoživotní přístup k práci) ve věku 55-64 let by měla splňovat alespoň 50 %. Česká republika stále náleží mezi země s mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v produktivním věku 15-64 let.

61

V ČR zaznamenáváme dokonce mírný meziroční přírůstek zaměstnanosti způsobený nárůstem zaměstnanosti u mužů o 0,6 p. b. Meziroční pokles celkové zaměstnanosti se však neprojevil ve všech skupinách produktivního věku. Míra zaměstnanosti starších pracovníků se celkově v průměru za země EU 27 meziročně zvýšila o 0,5 %. Pokles zaměstnanosti mužů o 0,2 p. b. byl vyvážen výraznějším nárůstem zaměstnanosti žen. V celé desetileté skupině 55-64letých dosáhla míra zaměstnanosti 46,6 %. Naše republika však patří mezi země, ve kterých se podíl pracujících ve věku 55-64 let zvýšil jak u mužů, tak u žen a to ve stejné proporci o 0,1 p. b. b) Nezaměstnanost Obecná míra nezaměstnanosti byla ve 3. čtvrtletí v ČR stále nižší než průměrná míra za všechny země EU, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v ČR pod průměrem i míra nezaměstnanosti žen. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Nizozemsku a Lucembursku, ze sousedních států byla nízká v Rakousku. Na druhé straně byla výrazně vyšší na Slovensku, vyšší byla i v Polsku. Kritická je situace zejména v baltských zemích a Španělsku, tedy v zemích, kde dlouhodobě klesala úhrnná míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících na celkové populaci v produktivním věku jednotlivých zemí). Ve 3. čtvrtletí loňského roku dosáhla míra nezaměstnanosti v kategorii 15-64letých žen až 9,5 % a byla nepatrně vyšší než míra nezaměstnanosti 15-64letých mužů (9,3 %). Míru nezaměstnanosti za jednotlivá pohlaví ovlivňuje počet ekonomicky neaktivních, kterých je obvykle mezi ženami více. Meziročně míra nezaměstnanosti ve většině zemí EU vzrostla, Česká republika však patří mezi 8 zemí, kde se míra nezaměstnanosti meziročně snížila. Při všeobecném růstu nezaměstnanosti se zhoršil i další strukturální ukazatel Eurostatu podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se zvýšil meziročně až o 7,3 procentního bodu na 40,9 %. Česká republika patří mezi země, ve kterých se podíl dlouhodobě nezaměstnaných ve všech sledovaných kategoriích zvýšil více než průměr všech členských států EU. Příčiny tohoto vývoje jsou zřejmé:  v důsledku propouštění pracovníků v druhé polovině roku 2009 si určitá část nezaměstnaných doposud nenašla práci a přešla z krátkodobé do dlouhodobé nezaměstnanosti  přetrvávající problém části mladých, kteří po ukončení vzdělávaní těžko hledají uplatnění na trhu práce a délka jejich nezaměstnanosti přesáhla 1 rok. Od roku 2011 vstupuje v platnost nová strategie Evropa 2020, která z pohledu trhu práce má v horizontu další dekády za cíl zvýšení míry zaměstnanosti v kategorii 20-64 let na 75 %, zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let nejméně na 40 % a snížení počtu žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém na úroveň pod 10 %. V důsledku toho se dá předpokládat, že se vláda bude nucena provést opatření směřující ke zvýšení počtu pracovních míst a tím se zvětší pravděpodobnost uplatnění osob, které ze somatických důvodů nemohou vykonávat svoje povolání.

62