Flexicurity ve stavebnictví - uplatnění zaměstnanců, kteří ze somatických důvodů nemohou dále vykonávat svoji profesi Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky
Zpracovatelé: Ing. Miloš Brachtl PhDr. Eduard Justa
25. září. 2011
1
Obsah 1. Úvod do problematiky 2. Popis problému flexicurity u osob starších 50 se somatickými problémy ve stavebnictví 3. Analýza stavu v ČR 4. Průzkum 5. Analýza stavu ve státech EU 6. Dopady neřešení stavu ve vybraných oblastech 7. Návrhy na řešení 8. Závěry studie 9. Literární a další zdroje Příloha č. 1 Doplňkové statistické údaje Příloha č. 2 Výsledky průzkumu a komentáře Příloha č. 3 Změna v zaměstnanosti v ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU
2
1. Úvod do problematiky Vývoj naší současné demokratické společnosti vyvolává řadu nových problémů, které v minulosti nebyly nebo se nemusely řešit. Jedním z problémů posledního období je problém zaměstnanosti – flexicurity. Tento problém mají všechny evropské státy v různé úrovni a v různém stupni řešení. V České republice jsme teprve na počátku řešení řady problémů v oblasti zaměstnanosti v období, kdy společnost se začíná výrazně polarizovat a narůstají hlubší sociální problémy. V současné době dochází k definování přístupů a modelování možných řešení. Jde o multicentrický problém, který zasahuje do více oblastí a to způsobuje složitost jeho řešení i z nichž mnohé jsou celospolečenské a jsou tudíž v kompetenci řešení vrcholných řídících struktur, tj. vlády, odborných složek a také společenských organizací i neziskového sektoru. Získání informací a jejich potřebnost vyplývá ze závěrů Závěrečné konference projektu UNDER CONSTRUCTION II, která se konala 12. – 13. 11. 2009 v Londýně. Projekt „Ve výstavbě II – Zlepšování ochrany zdraví a bezpečnosti v malých a středně velkých stavebních podnicích“ je už druhý evropský projekt na podporu odvětvového sociálního dialogu, který řídí konfederace EBC (European Builders Confederation). Problematikou flexicurity ve stavebnictví se zabývají i jiné platformy a to z pohledu: - Zajištění dostatku pracovních míst a jejich ochranou. - Zajištěním bezpečnosti práce. - Vedení sociálního dialogu. Významnou roli v tomto jednání hraje Evropská federace pracovníků ve stavebnictví a obrábění dřeva (EFBWW), která je iniciátorem řady aktivit v této oblasti.
3
2. Popis problému flexicurity u osob starších 50 se somatickými problémy ve stavebnictví 2.1 Flexicurita a pracovní trh Pojem flexicurity není u nás často frekventovaným pojmem a je nezbytné jej vymezit. Evropa má stále přes 22,3 milionů nezaměstnaných, přetrvává dlouhodobá nezaměstnanost (zejména mladých lidí, starších pracovníků a lidí se zdravotním postižením). Pracovní síla stárne, dovednosti a kompetence uchazečů o zaměstnání neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů. Pracovní legislativa je příliš rigidní a ochranářská a sociální systémy příliš benevolentní, resp. neefektivní. Evropa má nakročeno do století znalostí a služeb, ale její pracovní trhy na to nejsou zdaleka připraveny. Pracovníci a firmy nejsou dostatečně adaptovány na přicházející změny. Evropská komise se proto v souladu s revidovanou Strategií růstu a zaměstnanosti rozhodla udělat jakousi inventuru pracovního práva v Evropě a již v listopadu 2006 přišla se svou Zelenou knihou o modernizaci pracovního práva. První reakce dle očekávání přinesly jeden základní poznatek - Evropě chybí flexibilita a Evropa se flexibility bojí. Evropa však není obrazem kapitalismu 19. století, má svůj evropský sociální model a má své hodnoty. Avšak tváří v tvář všudypřítomné globalizaci se i zaběhnutý sociální styl Evropy musí nutně modernizovat a přizpůsobit realitě. Zvýšená flexibilita na pracovních trzích musí mít novou pojistku, která se však nesmí stát její brzdou. Prosazovaný koncept flexicurity, tedy jakési symbiózy flexibility a jistoty v zaměstnání - není tak úplně nový. Jeho různé modifikace jsou prověřeny severskými státy Evropy a analyzovány i v rámci členských zemí OECD. Nejčastěji podsouvaným modelem je model dánský (viz. dále), ale ani ten není samojediný a volně přenositelný. Navíc jeho křehká rovnováha nemusí dlouhodobě odolat jak vnitřnímu tlaku národních reforem, tak tlaku evropské regulace a zejména finanční krizi, která dosud neskočila. Expertní skupina Evropské komise proto dostala počátkem roku 2007 za úkol prověřit situaci v EU-27 a při plném zachování respektu k diverzitě národních systémů a praxe definovat společné principy flexicurity. 2.1.1 Co je flexicurita Termín flexicurita jako vyváženého systému v sobě zahrnuje nejen prvek flexibility pracovněprávních vztahů pro zaměstnavatele, ale také prvek jistoty (security) pro zaměstnance. Tato jistota spočívá zejména v co nejmenším snížení životní úrovně zaměstnance při ztrátě zaměstnání, a to dostatečnou podporou v nezaměstnanosti a dalších prvcích sociálního zabezpečení, a dále v aktivní pomoci při hledání nového zaměstnání – aktivní politikou zaměstnanosti. Jedna okřídlená definice flexicurity říká, že se jedná o přechod ze systému chránícího pracovní místo zaměstnance, na systém chránící jeho zaměstnanost či zaměstnatelnost, ale nepopisuje, jak problém řešit Proto je i více podhledů na obsah těchto pojmů a způsoby řešení. Flexibilita (flexibility) je o pružných "přechodech" (transitions) v průběhu celého životního a pracovního cyklu, o mobilitě, o pokroku v získávání lepších pracovních míst a o rozvoji talentu. Flexibilita je také o flexibilních formách práce, o znalostech a o sladění rodinného a pracovního života. Jistota (security) už není o ochraně jednoho konkrétního místa, ale o vybavenosti lidí takovými odbornými znalostmi, které by jim umožnily dosáhnout pokroku v jejich pracovním životě a pomohly jim najít nové zaměstnání, nové příležitosti k uplatnění. Je také o přiměřených sociálních dávkách, usnadňujících přechody na trhu práce, a o přístupu k 4
dalšímu odbornému vzdělávání a o celoživotním učení. Jde o vytvoření společenského prostředí ve své vyváženosti vůči všem věkovým skupinám, ale také jejich možnostem. V obecné rovině jsou všichni si rovni a všichni mají stejné podmínky. Ve skutečnosti jsou zde faktory, které zaměstnance rozdělují již ve výchozích podmínkách ať již sociální, ale také intelektuální. Rozhodující je primární výchova a nastavení podmínek. Velmi potěšitelné a nadějné je, že myšlení Evropanů prodělalo v tomto směru změnu. 76 % evropských občanů souhlasí s tím, že mít za celý život jen jedno zaměstnání je již minulost. 76 % občanů si myslí, že připravenost přejít z jednoho místa na druhé je tím nejužitečnějším přínosem pro hledání nového zaměstnání, 72 % občanů říká, že pracovní smlouvy by měly být flexibilnější, aby podpořily tvorbu pracovních míst a 82 % občanů si myslí, že přístup k pravidelné odborné přípravě zvyšuje šanci jednotlivce na novou pracovní příležitost. V našich podmínkách jde ještě o silnou polarizaci, protože část generace byla vychovávaná v jiném společenském systému a velmi obtížně prožívá tuto společenskou změnu. U některých skupin mladé generace vlivem demokratizačních procesů a vysokého stupně sociálních záruk došlo ke značně omezenému postoji ke vzdělání (jde zejména o žáky v učebních oborech). Hlavními aktéry na trhu práce jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci. Správné fungování pracovních trhů a rovnováha nabídky a poptávky by tedy měly být ve společném zájmu obou sociálních partnerů. Diskuse o flexicuritě odhalily zásadní rozdíl v přístupu k tomuto konceptu. Zatímco zaměstnavatelé a podnikatelé chápou flexicuritu jako cestu k větší otevřenosti a flexibilitě pracovních trhů, k modernizaci pracovního práva a vytváření udržitelných pracovních míst, odborové organizace vidí v novém konceptu Evropské komise cestu k degradaci či přímo destrukci pracovního práva a flexicuritu chápou jako cestu k nejistým a nestabilním formám zaměstnání. V každém případě se flexicurita může stát účinným nástrojem při realizaci národních reforem. Ten správný mix všech čtyř ingrediencí flexicurity: - flexibilního pracovního práva, - aktivní politiky zaměstnanosti, - efektivního vzdělávacího systému, - moderního systému sociálního zabezpečení, by měl zůstat v rukou každého členského státu. V rámci dalšího cyklu integrovaných směrů pro růst a zaměstnanost budou členské státy vyzvány, aby prostřednictvím svých Národních reformních programů explicitně podaly zprávu o svých politikách na podporu flexicurity (viz Flexicurity in Turkia). 2.2 Cíle dopadové studie v oblasti flexicurity ve stavebnictví Podle zadání zadavatele studie je cílem popsat situaci v tomto vymezené segmentu, tj. v problematice flexicurity ve stavebnictví a u skupiny zaměstnanců, kteří nemohou ze somatických důvodů vykonávat svoji profesi ve věkové skupině nad 50 let a prokázání skutečností dokazujících existenci této skupiny osob, vymezení jejich podmínek a naznačení způsobů řešení pro oblast stavebnictví.
5
