SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.
listopad-prosinec 2012 / č.50
Jedenácté členské shromáždění SMO
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)
Dne 3. 12. 2012 se v Horoměřicích u Prahy v konferenčním sále hotelu Modrá stodola sešli farmáři z LFA na výročním členském shromáždění Svazu marginálních oblastí, na které se dostavili ministr zemědělství Ing. Petr Bendl, první náměstek ministra Ing. Vilém Žák, ředitel ÚZEI Jan Šlajs, PhDr., LL.M. a zástupci hlavních nevládních organizací farmářů z méně příznivých oblastí: Ing. Josef Stehlík - předseda ASZ, Lubomír Burkoň – předseda ČMSZP a Ing. Kamil Malát – ředitel ČSCHMS.
Vážení přátelé, tak jsme se dozvěděli, že předběžné hodnocení Programu rozvoje venkova 2014+ bude zpracovávat Zemědělský svaz a jeho ředitel a že je to naprosto v pořádku – tomuto se věnujeme v sekci „Pro pobavení“ a také v naší anketě „Zemědělská perla“, jejíž 3. ročník právě vyhlašujeme. Vyhodnoťte spolu s námi nejabsurdnější výroky ze zemědělské oblasti, abychom mohli spolu dále posunovat zemědělskou diskuzi k větší odbornosti a objektivnosti. V prosinci jsme se pojedenácté sešli na členském shromáždění SMO. Pečlivě jsme si vyslechli ministra zemědělství Petra Bendla, jeho prvního náměstka Viléma Žáka a další hosty. Oceňujeme snahy racionalizovat zemědělský rezort, naopak máme bytostnou nedůvěru v nejrůznější koncepce, které evokují řízení resortu až na úrovni jednotlivých komodit. V této souvislosti si dovolujeme v sekci „K zamyšlení“ přetisknout známý článek Miloše Zemana ze srpna 1989 komentující i centrální plánování. Závěry a usnesení ze shromáždění si můžete přečíst v bulletinu.
Stěžejním tématem byly samozřejmě otázky ohledně příprav tuzemského zemědělství na budoucí změny ve Společné zemědělské politice EU po roce 2013. Tomuto tématu se věnoval zejména ministr, který pro příští rozpočtové období deklaroval podstatně vyšší podporu farmám a podnikům s živočišnou výrobou nejen kvůli náročnosti a vyšším nákladům na tento sektor, ale hlavně kvůli nutnosti začít napravovat negativní trendy plynoucí z nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou výrobou v tuzemském zemědělství. Předseda SMO Ing. Milan Boleslav ve svém úvodním slovu připomněl, že
podpořena by měla být zejména živočišná produkce, která tyto problémy řeší, to znamená býložravci a zejména ti pasení. Ekonomiku chovů v extenzívnějších podmínkách drží dnes zejména podpory LFA a AEO opatření, přičemž přímé podpory z čl. 68 či platby Top-Up jsou jen doplňkové a stejně jako uvažované přesuny z přímých plateb do pilíře II rentabilitu chovů zachránit nemohou. Na přetřes proto znovu přišla otázka podpořit podniky s živočišnou výrobou již v 1. pilíři diferenciací a výhodnější sazbou pro farmy se zvířaty, tak jak to běžně funguje i v jiných státech EU. Živá diskuse proběhla i ohledně poža-
Český svaz chovatelů masného skotu vystoupil z Agrární komory ČR – když tuto informaci potvrdil na členském shromáždění ředitel Kamil Malát, reagovala hala potleskem. Uvedené souvisí nejen s dlouhodobým postupem AK vůči méně úrodným oblastem, ale i s posledním usnesením ekonomické komise AK, že je potřeba dále přesunovat podpory od masného skotu k mléku. Tzn. můžeme konstatovat, že AK zcela určitě nezastupuje 1/3 veškerého skotu České republiky a u zbytku je to též diskutabilní. V závěru roku se náš svaz v odborné oblasti a srovnání konkurenčních podmínek našich zemědělců věnoval mimo jiné prosazení záloh u LFA+AEO, diskuzi s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací, přípravě budoucí zemědělské politiky a koncepčním diskuzím na Ministerstvu zemědělství. Jako aktivní farmář jsem si vědom složité situace v méně příznivých oblastech. Věřím však, že ji stejně jako aktuální nejistotu společně nakonec zvládneme. Přeji Vám úspěšný nový rok! Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225
davku SMO na vyplácení záloh na podpory LFA a AEO. Zatímco zálohové platby AEO budou znamenat cca 4měsíční uspíšení výplaty prostředků, tak u plateb LFA činí tento přínos pouze jeden měsíc. Svaz marginálních oblastí proto trvá na výplatě záloh jen u AEO. Ministr konstatoval, že výplata záloh by mohla proběhnout již na podzim 2013. Zbývá vyřešit jen některé technické záležitosti. Pro žadatele tyto peníze představují většinou největší balík podpor. V současnosti farmář dostává za svou práci pro stát zaplaceno až počátkem následujícího roku – tedy s více než půlročním zpožděním.
daci této fungující struktury, ale pouze o reorganizaci, kdy ze současných 380 pracovníků by mohlo odejít cca 83 lidí. Svaz marginálních oblastí je toho názoru, že u tohoto případu dochází ke zbytečným vášnivým reakcím ze strany některých nevládních organizací a to jen na základě jistého nepřesného mediálního výstupu. SMO rozumí potřebě úspor v resortu, ale pro členskou základnu je podstatné, aby i při těchto úsporných krocích zůstala farmářům možnost obracet se na tyto pracovníky znalé místní problematiky v některých technických záležitostech s pozemky či při podávání žádostí, což první náměstek potvrdil.
Ministr poté představil záměr na racionalizaci struktury organizací spadající do gesce MZe a spočívající v jejich slučování. Slibuje si od toho podstatné zjednodušení práce i další snižování administrativní zátěže pro farmáře. Dále samozřejmě další úspory v resortu, které by pak mohly být využity na doplnění stále se snižující zemědělské kapitoly domácího rozpočtu. V současné době se v tuzemsku nachází cca 27 000 zemědělských subjektů a resort zaměstnává celkem asi 5 500 úředníků a zaměstnanců servisních a kontrolních organizací.
Živá diskuse se rozvinula v otázce budoucího podílu obcí a venkova na finanční obálce PRV a peněz určených na provoz MAS. V této věci SMO znovu vyjadřuje nesouhlas s krácením prostředků zemědělcům ve prospěch obcí s tím, že obce si musí hledat cesty a naučit se čerpat finance i z jiných disponibilních zdrojů než je Program rozvoje venkova. S tím souvisí i úloha MAS, kde bohužel ve většině případů zemědělci nijak výrazně neparticipují. SMO upozornil na fakt, že v České republice čerpají obce větší díl evropských peněz oproti jiným zemím EU. U zemědělství je tomu přesně naopak – z evropských peněz dává Česká republika na zemědělství méně, než činí evropský průměr.
Tomuto tématu se dále podrobněji věnoval první náměstek ministra Ing. Vilém Žák, jehož úsek má tuto agendu na starosti. Řeč přišla také na plánované snižování počtu pracovníků AZV a zařazení této složky do struktury SZIFu. Pan náměstek vysvětlil, že se nejedná o likvi-
S napětím se očekávalo vystoupení ředitele ÚZEI PhDr. Jana Šlajse. Je známo, že SMO již nějakou dobu kritizuje
některé analytické výstupy, které pak slouží ministerstvu jako podklady pro rozhodování např. o struktuře podpor a preferencích v období po roce 2013. Jedná se také o stanovení kritérií pro budoucí vymezení LFA, stanovení rentability některých komodit, či metody fine tuningu. Ředitel ÚZEI reagoval na kritiku a nabídl užší formu spolupráce Svazu jak v oblasti zjišťování dat z FADN, tak přímou spolupráci ve formě konzultací této problematiky. Stejně i vystoupení dalších hostů bylo zcela konkrétní. Předseda ASZ se např. jednoznačně vyslovil pro vyplácení záloh AEO, vyzval k užšímu propojení institutu vlastnictví půdy s právem výkonu myslivosti či posílení centrálního registru zvířat. Lubomír Burkoň zase zdůraznil potřebu předvídatelnosti a koncepce v zemědělství, jakožto resortu, který vykazuje velkou setrvačnost. Ředitel ČSCHMS Ing. Malát potvrdil roli masného skotu jakožto stěžejní a někdy jediné komodity farmářů z hor a podhor. Oznámil dále fakt, že Český svaz chovatelů masného skotu vystoupil z Agrární komory ČR. Zástupci všech přítomných nevládních organizací se pak shodli na potřebě pokračování současného modelu zemědělství v LFA založeného na podpoře živočišné výroby, šetrného způsobu hospodaření a environmentu a přiměřené produkce odpovídající místním podmínkám.
Projev předsedy Svazu marginálních oblastí na členském shromáždění SMO dne 3. 12. 2012 Vážení přítomní, dámy a pánové, vážení hosté, jak asi víte, v souvislosti s připravovanou změnou SZP se chystají pro nové programovací období poměrně zásadní změny v rozpočtu EU a ve struktuře domácích podpor. Dosavadní informace hovoří nejen o snížení finančního rámce Programu rozvoje venkova (PRV), ale i o záměru citelně snížit prostředky v ose II, což představuje největší „balík“, ze kterého je hrazena práce farmářů hospodařících v méně úrodných oblastech. Nastavit trvale udržitelný model zemědělství v méně úrodných oblastech. Pokud budou změny v podporách razantní, reálně hrozí, že se v těchto oblastech nepodaří udržet kontinuitu do2
savadního a jedině udržitelného modelu hospodaření založeného na extenzívnějších formách hospodaření a na chovu býložravců. Tento typ hospodaření přináší v marginálních oblastech řadu pozitiv, která se nedaří prosadit jinde, jako je udržování vyvážené a zdravé krajiny, čistota podzemních a povrchových vod, vyšší podíl TTP - prakticky nulová eroze na TTP. Oblasti LFA mají rozhodující podíl na udržení podílu stálých pastvin, které jsou podmínkou pro výplatu přímých plateb. Je třeba si uvědomit, že pokusy o podporu intenzívního zemědělství v nevhodných podmínkách už tady v 80. letech minulého století proběhly. Stát masívně podporoval a silně dotoval zejména výrobu na orné. Po otevření hranic a uvolnění celních bariér v 90. letech se hned
ukázalo, jak konkurenceschopná tato produkce byla. V méně úrodných oblastech, ale zejména v pohraničí došlo k totálnímu krachu tohoto zemědělství, stavy skotu zde poklesly až na třetinu původní výše, některé oblasti se ocitly bez dobytka úplně a v některých okresech, hlavně na severu Čech, docházelo i k rozsáhlému opouštění půdy. Trvalo deset let, než se ministerstvu zemědělství podařilo situaci zvládnout a vytvořit nový model zemědělství postavený na živočišné výrobě a hlavně na chovu pasených býložravců. Tento model se ukázal jako životaschopný a přetrval až dodnes. Současná zemědělská politika a vývoj trhu však nahrávají hospodaření bez dobytka. To vše by mohlo být ještě umoc-
něno hrozícím nedostatkem finančních prostředků v ose II PRV. V takovém případě by bezesporu došlo k opakování scénáře z 90. let. Opravdu musíme tuto krizi znovu zažít jen proto, že si to někdo už nepamatuje? Podporovat živočišnou výrobu Ministerstvo zemědělství deklaruje do budoucna podporu živočišné výrobě. SMO byl vždy pro podporu živočišné výroby, vždyť na ní logicky musí být postavena ekonomika farem v méně úrodných oblastech. Udržení živočišné výroby je zásadní pro zastavení negativních jevů (rovnováha osevních postupů, eroze půd a degradace – snižování půdní úrodnosti). Je třeba si ale říci, jakou živočišnou výrobu podporovat a jaké komodity. Určitě takovou, která nebude dál zhoršovat poměry v krajině, ale naopak pomůže otočit negativní vývoj v oblasti degradace půd, eroze, i čím dál tím vyšší zamořování spodních vod pesticidy či dusičnany z průmyslových hnojiv. Proto dlouhodobě usilujeme zejména o dostatečnou podporu pro pasené býložravce, kteří mají způsobem chovu schopnost všechna tato negativa řešit. Zejména se pak jedná o masný skot, který je bez podpor suverénně nejztrátovější živočišnou komoditou. Je třeba říci, že 80 % stavů masného skotu se dnes nachází v méně úrodných oblastech a skot spolu s ostatními býložravci jsou hlavní komoditou farmářů, kteří vstupují do agroenvironmentálních opatření (AEO). Tato zvířata jsou rozhodujícími konzumenty píce z travních porostů a mají tedy sama o sobě charakter agroenvironmentálního opatření. Čili bez skotu či dalších býložravců nelze potřebná environmentální opatření zajišťovat. Kromě toho ale musíme být také konkurenceschopní v komoditách, které děláme, tedy hlavně v komoditě
3
hovězího ve středoevropském regionu, v Rakousku či Bavorsku. Problém spočívá v tom, že ekonomiku masného skotu i dalších býložravců v méně úrodných oblastech dnes drží hlavně platby na LFA a AEO. Tyto platby umožnily byť pomalý, ale přece jen postupný nárůst stavů např. masných krav. Ostatní podpory - přímá podpora z čl. 68 (cca 1350 Kč/krávu) či snižující se platby Top-Up hrají v ekonomice extenzívnějších chovů prakticky jen malou roli. Máme proto reálné obavy, že pokud dojde ke snížení financí v ose II PRV, nebude možné současný model multifunkčního a environmentálního zemědělství v méně úrodných oblastech udržet, ani vyrovnat z jiných zdrojů, a to ani zvažovanými přesuny z pilíře I. Samozřejmě na to doplatí zejména farmy na trvalých travních porostech (TTP) nebo s vyšším podílem TTP v horších podmínkách, které nemají možnost vyvážit tyto potenciální ztráty ziskovou rostlinnou výrobou. Tyto podniky často hospodaří v podmínkách, kde chov masného skotu, popř. ostatních býložravců je tou jedinou a poslední možností, jak zde provozovat nějaké zemědělství. Nízké tržby těchto podniků z hektaru jsou dokladem toho, že patří do méně úrodných oblastí. U těchto podniků podíl podpor na celkových výnosech často představuje až 80 %, protože právě tímto dílem je jejich činnost zaměřená na péči o veřejné statky a pozitivní externality. Těmto činnostem se zemědělské podniky v produkčních oblastech nevěnují a jejich situace je přesně opačná, když podíl kompenzací na jejich celkových tržbách dosahuje třeba jen 20 %. Shrnutí hlavních bodů ● Nová zemědělská koncepce musí zahrnovat nastavení systému trvale
udržitelného zemědělství a extenzívních forem hospodaření s chovem býložravců v méně příznivých oblastech tak, jak to pro LFA oblasti a pro nové rozpočtové období požaduje EU. ● Nadměrná a nevhodná intenzifikace zemědělství v horších oblastech vede k nekonkurenceschopné produkci tak, jak se to v plném rozsahu ukázalo počátkem 90. let, kdy právě v těchto regionech došlo k razantnímu poklesu rozměru zemědělství. ● Vítáme příslib ministerstva o budoucí výrazné podpoře živočišné výroby, ovšem jsme pro podporu takových odvětví, která nejen přispějí k vyřešení současných disproporcí mezi RV a ŽV ale nebudou dál zhoršovat poměry v krajině. Jedná se tedy hlavně o podporu skotu. ● Platby LFA a AEO jsou rozhodující pro ekonomiku masných chovů, které se z 80 % nachází v méně příznivých oblastech. Bez těchto plateb patří chov masného skotu k nejztrátovějším odvětvím. ● Jakékoliv necitlivé zásahy do Programu rozvoje a venkova a zejména do osy II tohoto dokumentu mohou v určitých oblastech vést nikoliv k navýšení stavů, ale naopak k jeho snížení, neboť farmář si ztrátový dobytek nebude moci dovolit a do programů AEO se nepřihlásí. ● Ohroženi jsou hlavně chovatelé s vyšším podílem TTP, protože nejsou schopni případné snížení podpor sanovat např. ze ziskové rostlinné produkce na orné. Protože dle současné legislativy nemohou farmáři své pozemky rozorat pod rizikem ztráty dotací, farmy s chovem skotu na travních porostech mají tu nejnižší manévrovací schopnost vyrovnat ekonomiku v porovnání s ostatními zemědělskými subjekty v ČR.
Usnesení z členského shromáždění Svazu marginálních oblastí dne 3. 12. 2012 1. Svaz marginálních oblastí vyzývá ministra zemědělství, aby v rámci příprav na změnu SZP činil všechny potřebné kroky k dalšímu rozvoji současného modelu multifunkčního zemědělství v méně úrodných oblastech založeného na šetrném přístupu ke krajině a environmentu a na produkci odpovídající daným přírodním podmínkám. 2. Vyzýváme ministerstvo zemědělství, aby v rámci plánovaného posílení sektoru živočišné výroby podpořilo zejména ty živočišné komodity a druhy, které svým způsobem chovu nezhoršují poměry v krajině a stav půdní úrodnosti, tzn. zejména pasené býložravce, jejichž rozhodující část se nachází v oblastech, kde ekonomický handicap z této činnosti nelze vyrovnat tržbami ze ziskové rostlinné výroby. 3. Žádáme ministerstvo zemědělství, aby při plánování budoucích strukturálních změn v podporách vycházelo z faktu, že chovatelé pasených zvířat v méně úrodných oblastech jsou orientování z 80 % na péči o veřejné statky a z 20 % na tržní produkci. Tomu odpovídá nejen poměr nákladů, ale i tržeb za uvedené činnosti. V úrodných oblastech na orné půdě je poměr obrácený. Desetiprocentní plošná změna v úhradách za péči o veřejné statky má proto v méně úrodných oblastech násobně větší dopady. 4. Svaz marginálních oblastí v této souvislosti apeluje na ministerstvo zemědělství, aby pokračovalo v zefektivňování činnosti státní správy a bralo v úvahu, že rolí státu je zasahovat pouze tam, kde trh selhává a nikoli voluntaristicky trh nahrazovat. Stát má být proto činný ve čtyřech oblastech: monopolní síla, externality, veřejné statky a nedokonalé informace.
ÚZEI má před sebou dlouhou cestu k modernizaci Svaz marginálních oblastí (SMO) přijal pozvání ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Jana Šlajse k odborné diskuzi nad tématy, která jsme ÚZEI poskytli a následně i uveřejnili v minulém čísle bulletinu SMO. Většina diskuze se točila okolo plateb LFA, které jsou stěžejní pro zemědělce hospodařící v nepříznivých oblastech. Současně se jedná o téma, které, dle našeho názoru, nepatří k silným stránkám ÚZEI. Dovolujeme si tedy shrnout zejména LFA tématiku v oblastech, kde se odlišuje náhled Svazu marginálních oblastí a ÚZEI, resp. vědeckovýzkumné části ÚZEI.
mají navyšovat platy, popř. důchody zaměstnanců. Ano, dle metodiky EU jsou LFA-platby opravdu platbami důchodovými. Stejně tak jsou důchodovými platbami platby SAPS a spousta dalších plateb. Skutečný význam adjektiva „důchodový“ však spočívá v rozlišení těchto plateb od podpor, které jsou realizovány prostřednictvím fixních cen či kvót.
Matematiku je potřeba nahradit citem Byli jsme trochu v šoku, když nám bylo ze strany vědeckovýzkumné sekce ÚZEI několikrát zopakováno, že nemůžeme používat matematiku, ale že musíme postupovat citem (sic!). Uvedené v kombinaci s popíráním objektivních propočtů a reality a deklarovanou snahou nahrazovat je citem v nás vyvolávají otevřené obavy o objektivnost této sekce. Právě netransparentnost a nesoulad s realitou u výstupů týkajících se např. LFA vedou k obecným výhradám nejen u zemědělské veřejnosti, ale i mezi odborníky na MZe i ÚZEI.
Důchodová platba v zemědělské politice tedy neznamená nic jiného než platba, která má vylepšit tržbu, či přesněji řečeno hospodářský výsledek firmy. Má ovlivňovat příjmy farem, a to nezávisle na tom, zda se jedná o společnosti nebo soukromě hospodařící zemědělce.
Sedmdesátá léta Další z problémů vědeckovýzkumné sekce ÚZEI spočívá v nepochopení podstaty LFA-plateb. Zatímco jejich cílem je ochrana životního prostředí a extenzívního zemědělství, tak tato sekce prezentuje LFA-platby stále jako platby na člověka/zaměstnance. Citujme výzkumnou jednotku Evropské komise (JRC – Joint Research Center), která deklarovala, že po „několika reformních změnách od roku 1975 došlo k přesunu základního cíle od vylidňování venkovských oblastí směrem k udržení určitého zemědělského užívání a ochrany životního prostředí“ (citace ze Základů politiky – Cílů LFA – materiálů JRC Evropské komise). Nepochopení problematiky ze strany vědeckovýzkumné sekce ÚZEI vynikne zejména při dílčí specifikaci konkrétně u tzv. „ostatních LFA“, neboli LFA-O. Citujme opět instituci nejpovolanější – JRC ISF, která uvádí, že LFA/O oblasti jsou definovány jako ty oblasti „kde udržení extenzivního zemědělství je důležité pro údržbu krajiny“. Vědeckovýzkumná sekce ÚZEI však nepochopitelně stále prosazuje model sedmdesátých let. Nepřesné používání pojmů ze strany této sekce ÚZEI pak pochopitelně vede také k nesprávným závěrům. Důchodové platby a důchody U předchozího problému si vědeckovýzkumná sekce ÚZEI vypomáhá mylnou argumentací o tom, že LFA-platby jsou platbami důchodovými a mylně z toho dovozuje závěr, že se jedná o platby, která
4
Dotace na člověka Z dlouholetého omylu výzkumníků ÚZEI spočívajícího v přesvědčení, že podpory mají být vypláceny na člověka/zaměstnance se pak odvíjí jimi neustále zdůrazňované dotace na hlavu, resp. AWU (Annual Work Unit = roční pracovní jednotka), které výzkum ÚZEI navrhuje používat i pro stanovování výše dotací. Sami výzkumníci ÚZEI se tímto dostávají do absurdností, ze kterých se neumí sami dostat. Nejedná se jen o nevypovídající čísla, když začneme mixovat AWU a FWU (Family Work Unit = neplacená roční pracovní jednotka), kterých si každý do výkazu může navymýšlet, kolik chce. Problém mají výzkumníci i nad vyrobenými pofiderními údaji, kdy se začnou srovnávat hrušky s jablky. Pro dokumentaci si dovolujeme citovat oficiální materiály ÚZEI: „Zjištěné poměry indikují velkou nevyrovnanost distribuce plateb LFA mezi zemědělskými podniky hospodařícími v méně příznivých oblastech. Vítězi současného systému jsou extenzivně hospodařící podniky, kde hospodářské výsledky jsou ve velké míře tvořeny dotacemi. Stát by měl v budoucnu reagovat buď úpravou systému plateb LFA určitým vyrovnáním objemu ve vztahu k pracovní jednotce v zemědělských podnicích …“ (Zdroj: Problematika méně příznivých oblastí, M. Štolbová a kol.). Absurdnost toho přesvědčení si dokumentujme na jednoduchém příkladu dvou farmářů hospodařících v LFA, z nichž každý hospodaří na 1000 ha a zaměstnává 30 lidí. Jeden hospodaří na úrodné půdě (to je možné, protože ÚZEI do LFA zahrnuje i úrodné oblasti) a má zornění 90 %, tzn. pouhou desetinu jeho pozemků tvoří travní porosty a na těchto 100 ha pobírá průměrně 3000 Kč/ha = celkem 300 tis. Kč. Druhý
pracuje na neúrodné půdě a celá jeho farma je tvořena travními porosty, tzn. při stejné sazbě 3000 Kč/ha pobírá 3 miliony Kč. Všem stejně! A nyní přijdou výzkumníci ÚZEI a spočítají, že v prvním případě činí podpora LFA na zaměstnance 10 tis. Kč/rok (300 tis. Kč na 30 lidí), zatímco ve druhém případě je to 100 tis. Kč ročně na člověka. Přesněji řečeno na AWU, protože umíme anglicky. Takto pochybně vypočtenému desetinásobku se výzkumníci podiví a navrhnou, že je potřeba to srovnat a začít vyplácet stejné platby LFA na hlavu. Za 110% zaměstnanost! Pokud Vám to připadá „na hlavu“ a připomíná Vám to názory Zemědělského svazu, tak nejste zdaleka sami. A pravděpodobně dokážete domyslet, jak skončí každá ekonomika, kde pod populistickými hesly začneme dotovat pracovníky a více peněz dáme té firmě, ve které bude potřeba na utažení jednoho šroubku 5 lidí místo jednoho. Vždyť zaměstnanost zní tak krásně – a „zaměstnanost na venkově“ ještě lépe!
Devatenácté století Teorie výzkumníků ÚZEI se nejvíce blíží pracovní teorii hodnoty práce, dle které je jediným hodnototvorným faktorem práce. Hodnoty ale pochopitelně mohou být vytvářeny i dalšími faktory, tzn. vedle lidské práce i kapitálem a půdou. Bez strojů, technologií a polí bohužel člověk nedokáže moc vyprodukovat. Důchody tedy pochopitelně plynou z více faktorů, jak to zachycuje samotný propočet Důchodu ze zemědělské činnosti.
marginálních oblastí nebyla čísla poskytována.
V každém případě s tímto koresponduje přesvědčení výzkumníků, že zisk je špatný a s tím provázané hanlivé označování podnikatelů (nálepkování je ve výzkumné sekci ÚZEI velmi časté – viz Zemědělská perla dále v bulletinu) a nepochopitelná snaha výzkumníků ÚZEI dokázat nemožné a odlišit podnikatele od zemědělců, jak nám to předvedli na oficiálním jednání.
Data nebo politika? Další slabinou vědeckovýzkumné sekce ÚZEI je, že se snaží dělat politiku a prezentuje často nikoli data, ale upravené výstupy v souladu se svým přesvědčením. Pozměňována jsou nejen sebraná data v rámci FADN, ale i stanoviska politik EU.
Zveřejňování dat Nepochopitelné pro nás je, že pracovníci ÚZEI zabývající se LFA se účastní porad Agrární komory a ti samí pracovníci písemně naléhají v rámci ÚZEI i na MZe, aby Svazu
Chápeme, že výzkum ÚZEI nenese dobře, když kritizujeme tendenčnost a nevěrohodnost jejich výstupů, které jsou zatíženy osobními názory. Výzkumníci ÚZEI ale stejně tak musí pochopit, že právě naší členské základny se nejvíce dotýkají LFA-platby a proto jdeme do hloubky problému a neakceptujeme přístup „věřte mi, já to s Vámi myslím dobře“.
Jako možný příslib profesionalizace výzkumu ÚZEI zatím vnímáme vyjádření ředitele Šlajse, který mezi jiným na závěr všem zdůraznil, že ÚZEI je servisní organizací pro MZe, která má pouze poskytovat podklady a politická rozhodnutí má činit MZe.
Patří úrodné oblastí do LFA? Na základě množících se pochybností otestoval Svaz marginálních oblastí (SMO) dosavadní vymezení LFA. Srovnali jsme jednoduše, jak velká část každého okresu je vymezena jako LFA a jak velká část je zatravněná. SMO už několikrát na konkrétních rozporech dokumentoval problematičnost výstupů vědeckovýzkumné sekce ÚZEI v oblasti LFA (neobjektivnost výpočtů, nesoulad s realitou, anachronismy, nerespektování legislativy a politik EU).
Férovost vymezení
Tentokrát jsme zkusili porovnat, jak odpovídá vymezení LFA míře zatravnění, resp. jak je silná korelace mezi mírou zatravnění a mírou zařazení do LFA daného okresu.
zatravnění a míra zařazení do LFA má odpovídat. To je základní kritérium férovosti zařazení do LFA. Pokud, tak jak se to dnes děje v ČR, zde máme území, kde se oře téměř 100 % zemědělské půdy, a přesto jsou tato území ze 100 % zařazena Nízký podíl do LFA, pak je to špatně.
niká dokonce i na úrovni okresů, kde už by měl být předpoklad určitého zprůměrování. Přesto jsou zde obrovské rozdíly v reálné úrodnosti půdy a v tom, jak byly tyto oblasti zařazeny do LFA.
LFA oblastí
Vysoký podíl v LFA
v LFA
Částečně byl tento problém kompenzován doposud tím, (neúrodné oblasti) že dotace LFA byly vypláceny pouze na travní porosty. Dle Nízká míra zatravnění zvýhodňující vymezení férové vymezení nového návrhu však budou (úrodné oblasti) vypláceny přes veškerou ornou půdu a nespravedlnosti Zoráno 80 % a přesto v LFA Ještě větší rozdíly jsou na úrovni jednot- v rámci ČR plně vyniknou. 100 % Neférovost současného vymezení LFA vy- livých katastrů. Přitom je zřejmé, že míra
5
Vysoká míra zatravnění
férové vymezení
poškozující vymezení
Nesoulady vymezení LFA a úrodnosti zemědělské půdy
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39.
6
okres
% LFA
Pelhřimov Jihlava Žďár nad Sázavou Benešov Havlíčkův Brod Příbram Jindřichův Hradec Plzeň-sever Strakonice Domažlice Tábor Rokycany Tachov Písek Klatovy Jeseník Beroun Svitavy Plzeň-jih Blansko Třebíč Karlovy Vary České Budějovice Semily Cheb Prachatice Český Krumlov Trutnov Bruntál Rakovník Ústí nad Orlicí Nový Jičín Rychnov n. Kněžnou Opava Jablonec nad Nisou Chrudim Prostějov Náchod Praha-západ
100,0 98,2 100,0 84,4 85,9 90,8 92,7 69,9 81,6 81,6 72,0 71,8 94,4 73,1 99,2 100,0 63,2 52,3 57,9 53,5 41,0 94,6 58,4 81,5 81,4 94,1 100,0 79,1 88,5 30,4 56,0 47,0 54,1 36,4 94,2 37,7 26,0 48,6 24,1
% zatravnění
23,2 23,4 28,8 18,5 22,8 29,2 31,9 16,4 28,2 29,0 20,2 21,9 45,2 24,0 50,8 55,0 24,2 18,2 24,1 20,6 9,7 63,6 28,4 53,7 54,9 69,4 75,4 54,5 65,3 7,7 34,0 25,9 33,8 17,6 76,1 20,1 8,5 31,6 7,8
rozdíl
76,8 74,8 71,2 65,9 63,1 61,6 60,8 53,5 53,4 52,6 51,8 49,9 49,2 49,1 48,4 45,0 39,0 34,1 33,8 32,9 31,3 31,0 30,0 27,8 26,5 24,7 24,6 24,6 23,2 22,7 22,0 21,1 20,3 18,8 18,1 17,6 17,5 17,0 16,3
okres
40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77.
Kutná Hora Sokolov Zlín Brno-venkov Liberec Šumperk Frýdek-Místek Vsetín Praha-východ Olomouc Louny Přerov Plzeň-město Chomutov Vyškov Most Znojmo Kladno Děčín Litoměřice Mělník Hl. město Praha Nymburk Břeclav Brno-město Kolín Mladá Boleslav Teplice Kroměříž Jičín Uherské Hradiště Hodonín Ústí nad Labem Hradec Králové Pardubice Ostrava-město Karviná Česká Lípa
% LFA
21,1 95,1 68,3 17,8 71,8 60,4 59,9 78,9 14,6 23,2 11,0 10,6 7,7 36,7 4,1 16,1 0,6 0,9 83,4 8,5 1,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,8 33,3 2,3 10,2 15,8 3,2 84,0 0,1 1,0 0,0 7,2 21,8
% zatravnění
6,2 81,1 55,4 5,1 59,6 51,1 50,7 70,3 6,0 17,6 5,5 8,0 5,7 34,9 2,4 16,3 1,0 1,4 84,1 9,2 2,1 1,9 1,9 2,0 2,1 2,8 4,7 37,2 6,4 14,4 20,8 8,7 90,2 7,3 9,7 14,4 35,1 50,9
rozdíl
14,9 14,0 12,9 12,7 12,2 9,3 9,2 8,6 8,6 5,6 5,5 2,6 2,0 1,8 1,7 -0,2 -0,4 -0,5 -0,7 -0,7 -1,0 -1,9 -1,9 -2,0 -2,1 -2,8 -3,9 -3,9 -4,1 -4,2 -5,0 -5,5 -6,2 -7,2 -8,7 -14,4 -27,9 -29,1
K zamyšlení
Zálohy na AEO od r. 2013
Neexistuje jediná, předurčená budoucnost společenských systémů, ale prostor možných budoucích světů či možných budoucností. Stalinská vize socialismu tuto pluralitu prostě neuznávala. Pohled na budoucnost zde prošel několika fázemi. První fází, obdobně jako v jiných strukturách, můžeme charakterizovat jako monopolizaci budoucnosti. Je jen jedna platná vize a jakékoli její alternativy jsou předem nepřátelské. Druhou fází je centralizace budoucnosti. Mizí lokální vize dílčích společenství (firem, měst, regionů, atd.) a na jejich místo nastupuje do detailů rozepsaný dokument centrální plánovací autority. Konečně třetí fází je faktická likvidace budoucnosti jejím ztotožněním s přítomností; budoucnost vůči přítomnosti nevystupuje jako často radikální změna, ale jen jako „ještě hlubší prohloubení“ existujících struktur.
Od listopadu do března mají čeští farmáři jen polovinu peněz oproti svým rakouským kolegům. Důvodem je fakt, že Rakousko podobně jako jiné země EU vyplácí svým farmářů zálohy u plateb AEO a LFA již v průběhu příslušného roku a nikoliv až v roce dalším, jako SZIF.
Československo, kdysi jedna z vyspělých evropských zemí, se v posledních desetiletích stále rychleji přetváří na zemi v evropských měřítcích zaostalou. Do čela Evropy jsme se propracovali pouze v úmrtnosti obyvatel a ve znečištění životního prostředí, každým rokem se však v evropském i světovém měřítku propadáme v oblasti produktivity práce, životní úrovně, kvalifikace, objemu a struktury volného času, sociální struktury a kultur. Naše zaostávání v některých směrech vědeckotechnického rozvoje je už tak výrazné, že si je přestáváme uvědomovat. Podobáme se maratónskému běžci, jemuž soupeři už zmizeli za horizontem, takže se může optimisticky domnívat, že je v čele závodu. Není dobré gratulovat si, že jsme o něco popoběhli, zvláště když si nejsme jisti, zda jsme ještě na trati. Důležitější je, o kolik a kam popoběhli ti druzí.
7
Z průzkumu, který provedl SZIF, a ve kterém se vyjádřilo 12 členských zemí, vyplynulo, že v 5 zemích zálohy již vyplácí a 6. země (Estonsko) se k výplatám záloh chystá. V Rakousku jsou totiž vypláceny v listopadu
nejen za AEO i LFA. Následují hned zkraje prosince SAPS (obdoba), a to musí rakouská platební agentura zvládnout několikanásobně větší objem práce, protože u AEO plateb mají přes 111 tisíc podniků (v ČR cca 18 tis. podniků) a u LFA plateb přes 92 tisíc podniků (v ČR cca 12 tis. podniků).
ČESKÝ MODEL 2011 Datum
AEO
LFA
Celkem
mld. Kč
RAKOUSKÝ MODEL 2011 Celkem
AEO
LFA
Celkem
mld. Kč
Celkem
mld. Kč
mld. Kč
%
mld. Kč
mld. Kč
%
1. 11. 2011
0
1,52
1,52
22%
0
0
0
0%
15. 11. 2011
0
2,32
2,32
34%
3,11
2,02
5,13
75%
1. 12. 2011
0
2,54
2,54
37%
3,11
2,02
5,13
75%
15. 12. 2011
0
2,57
2,57
38%
3,11
2,02
5,13
75%
19.12.2011
0
2,59
2,59
38%
3,11
2,02
5,13
75%
1. 1. 2012
0
2,62
2,62
38%
3,11
2,02
5,13
75%
15. 1. 2012
0
2,62
2,62
38%
3,11
2,02
5,13
75%
1. 2. 2012
0
2,69
2,69
39%
3,11
2,02
5,13
75%
15. 2. 2012
0,24
2,69
2,93
43%
3,11
2,02
5,13
75%
1. 3. 2012
1,66
2,7
4,36
64%
4,15
2,7
6,85
100%
15. 3. 2012
2,94
2,7
5,64
82%
4,15
2,7
6,85
100%
1. 4. 2012
3,56
2,7
6,26
91%
4,15
2,7
6,85
100%
15. 4. 2012
3,75
2,7
6,45
94%
4,15
2,7
6,85
100%
1. 5. 2012
3,87
2,7
6,57
96%
4,15
2,7
6,85
100%
15. 5. 2012
3,95
2,7
6,65
97%
4,15
2,7
6,85
100%
1. 6. 2012
3,99
2,7
6,69
98%
4,15
2,7
6,85
100%
15. 6. 2012
4,01
2,7
6,71
98%
4,15
2,7
6,85
100%
1. 7. 2012
4,03
2,7
6,73
98%
4,15
2,7
6,85
100%
Celkem
4,15
2,7
6,85
100%
4,15
2,7
6,85
100%
Za hlavní příčinu úpadku systému řízení lze přitom považovat postupné odumření kontrolních mechanismů, ztrátu zpětných vazeb. Byla tak téměř zlikvidována přirozená autoregulace společenského systému, opírající se o zásadu, že kontrolující musí být nezávislý na kontrolovaném. Zmizely nebo byly vážně narušeny zpětnovazební okruhy od spotřebitele k výrobci, od veřejnosti k institucím, od sdělovacích prostředků k moci, od nezávislých soudů ke společenské exekutivě. Byla zapomenuta klasická kybernetická poučka o zákonité degeneraci systémů s vyřazenými zpětnými vazbami.
Dne 8. 11. 2012 nám Ministerstvo zemědělství oznámilo, že: „Předběžné hodnocení PRV 2014+ je realizováno společností DHV CR, spol. s r. o. za spolupráce Zemědělského svazu ČR a dalšího nezávislého experta Oldřicha Čepelky.“). Svaz marginálních oblastí proti této exkluzivní účasti Zemědělského svazu a zjevnému konfliktu zájmů vznesl námitku, protože Zemědělský svaz zastupuje pouze jednu specifickou část firem podnikajících v českém zemědělství a účelově prosazuje překonanou podporu produkce, kvót a dalších zásahů do trhu na úkor životního prostředí a přizpůsobivosti zemědělství. Zemědělský svaz vystupuje proti zemědělství v méně úrodných oblastech a prosazuje přesun podpor od veřejných statků směrem k dotacím na cukrovku, řepku, pšenici, bioplynové stanice a v konečném důsledku ke znečišťování životního prostředí, erozi a likvidaci tradičního zemědělského pastevního hospodaření v horských a podhorských oblastech.
Převzato z: Prognostika a přestavba Miloš Zeman, Technický magazín, srpen 1989
K našemu velkému překvapení jsme na náš protest obdrželi zamítavé stanovisko Ministerstva zemědělství, ve kterém se praví: „To, že Ing. Jan Ulrich působí v Zeměděl-
ském svazu není z pohledu činností od něj očekávaných při plnění úkolů zpracovatele předběžného hodnocení podstatné. Samozřejmostí je doložení čestného prohlášení o jeho nezávislosti a nestrannosti při provádění ex-ante hodnocení na působení v Zemědělském svazu.“ Takže jsme už jen s vírou v ministerstvo nadále sledovali, jak se změní přístup ředitele Zemědělského svazu pana Ulricha, resp. Zemědělského svazu. Tento nezávislý odborník zaútočil na méně příznivé oblasti hned při připomínkovém řízení ke článku 68 pro rok 2013 (4. 1. 2013). Jakoby mu nestačilo, že masné krávy jsou vůči dojným diskriminovány a podporu obdrží jen cca 90 % z nich, resp. jen ty, co zabřeznou a narodí se jim tele. Navrhnul navíc, aby podpora byla odňata i těm masným kravám, které mají tu smůlu, že jim tele uhyne. Bude se takto postupovat i u dojných krav? Děkujeme Zemědělskému svazu za férovost a péči o chovatele masných krav. A dodáváme už jen, že není problém hájit nějaký zájem – to je naprosto v pořádku - problém je činit tak a tvářit se nezávisle. Tomu se od nepaměti říká pokrytectví.
Zemědělská perla
Zemědělská perla roku 2012
2012 Některé výroky by opravdu neměly být zapomenuty. Svaz marginálních oblastí proto vyhlašuje již třetí ročník soutěže Zemědělská perla – tentokrát za rok 2012. Opět jsme za přispění členů Svazu marginálních oblastí sebrali aktuální i některé starší pozoruhodné výroky a ty nejlepší Vám předkládáme. V prvním ročníku bodovalo Centrální pracoviště registrů MZe za požadavek dokládat ústní dohody písemně, ve druhém byl jako nejabsurdnější vyhodnocen výrok viceprezidenta Agrární komory ing. Belady „kráva jako kráva“. A o tom, kdo se stane vítězem za uplynulý rok 2012, můžete rozhodnout Vy na základě nominací zasílaných na naši adresu v průběhu celého roku. Hlasovat můžete e-mailem, do kterého nám napíšete číslo výroku, který je podle Vás nejúsměvnější či nejkurióznější (to u těch, kde je to už spíše smutná záležitost) a měl by se podle Vás stát Zemědělskou perlou roku 2012. Můžete označit 1 až 3 z níže uvedených výroků. Vašeho favorita, či favority zašlete prosím do 20. února 2013 na adresu
[email protected]. Zde jsou nominace: 1. „Firma Agrofert je už tak velká, že se dostala do stadia, kdy určuje stabilitu české agrární soustavy. Může tak jako jediná vyjednávat s obchodními řetězci o cenách, což může mít jistou výhodu i pro nakupující.“ - Jan Veleba, prezident AK ČR, Blesk 10. 4. 2012 Komentář: Naprosto netušíme, jakou výhodu, kromě dražších potravin, z toho nakupující spotřebitelé mohou mít. A o určování stability agrární soustavy nejvíce vědí sami zemědělci - tu samou vyjednávací sílu má totiž Agrofert i vůči zemědělcům. Takže zemědělci dostávají méně a spotřebitelé platí více – v tom mohou vidět výhody snad jen činovníci Agrofertu… 2. „Já se považuji za liberálního ekonoma, přesto požaduji zachovat kvóty na cukr.“ – Ing. Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR 29. 5. 2012 Komentář: Je s podivem, jak sexy zní všem propagátorům státních zásahů do ekonomiky slovo „liberální“ a jak rádi jej používají. Vzhledem k zemědělskému vzdělání pana předsedy je asi uvěřitelnější, že je pan předseda odborníkem na zemědělství, než odborníkem na ekonomii. Anebo schválně – zdalipak pan předseda vysype z rukávu takovou ekonomickou trivialitu, jako je např. Phillipsova křivka či NEW (Net economic welfare) coby protipól 8
HDP? 3. „Na některých loukách v ekologickém režimu se produkuje sice ekoseno, ale to se dává skotu bez kýžené produkce biomasa. V tom jsou skryté ony disproporce mezi vykazovaným ekologickým zemědělstvím a skutečnou ekologickou produkcí biopotravin.“ - Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR, Zemědělec 44/2012 Komentář: Kvitujeme, že už i hlavní představitel AK ČR uznal, že ekoseno je potřebné pro krmení skotu. A upozornil na to, že ekologické zemědělství produkuje daleko více potravin, než je obecně vykazováno. Pokud bychom ale vše posuzovali z hlediska produkce potravin, pak je potřeba konstatovat, že díky ekofarmám spotřebitelé dostanou nejen certifikované biopotraviny, ale také biopotraviny, které jsou prodány jako běžné potraviny, ale se stejnou spoustou pozitivních efektů pro zdraví a životní prostředí. U bioplynek nedostanou nic a pouze si připlatí za erozi a chemii v pitné vodě. 4. „Dvacet tun takzvaného drůbežího separátu poslali veterináři zpátky do Polska. Maso objevila kontrola v kamionech na Vysočině. Podle informací Radiožurnálu šlo o zboží pro Kostelecké uzeniny. Navíc etikety s označením byly jen ledabyle zastrčené do obalů a případný zpracovatel mohl maso bez problémů vydávat třeba za české.“ – ČRo1-Radiožurnál, 17. dubna 2012 Komentář: je politováníhodné, když firmy stavící se do čela boje za české výrobky dováží nekvalitní maso. Tímto jdou otevřeně proti českým zemědělcům. Nemluvě o dotacích do českých zpracovatelských kapacit, kde se pak zpracovává maso z Polska. 5. „Kdo má 300 kusů dobytčích jednotek, měl by mít povinně bioplynovou stanici.“ - Ing. Jiří Zelenka, předseda představenstva ZD Krásná Hora, Zemědělec 49/2012 Komentář: Odtrženost od reality některých činovníků z úrodných oblastí nezná mezí. Bohužel pan předseda už nevysvětlil, čím by měl bioplynku farmář v méně
úrodné oblasti krmit, když je rád, že uživí 300 VDJ z 1000 hektarů. Ne všude totiž lze vypěstovat 4,5 tuny řepky z hektaru, 9 tun pšenice nebo 90 tun cukrovky na hektar, přestože to ÚZEI na základě kouzelného přepočtu BPEJ tvrdí. 6. „Z podpory SAPS mají v první řadě prospěch velké zemědělské podniky: celkově obdrželo 0,2 % příjemců podporu vyšší než 100 000 Eur, což představuje 24 % celkového objemu plateb.“ – Evropský účetní dvůr, Zemědělec 49/2012
Komentář: Povíme Vám pohádku o 10 kamarádech. První pracoval 14 hodin denně, druhý pracoval 2 hodiny denně a ostatních osm pracovalo 1 hodinu denně. Všichni měli stejný plat: 100 Kč na hodinu. Iniciativní úředník to spočítal a konstatoval, že ze stejné hodinové mzdy mají v první řadě prospěch ti, co odpracovali nejvíce hodin, protože 10 % pracovníků obdrželo mzdu vyšší než 1000 korun, což představuje 58 % všech vyplacených mezd. A proto bychom měli pracovitějším ubrat peněz, aby svět byl spravedlivější. 7. Slabou stránkou LFA oblastí je „horší vybavenost farem v LFA zejména malých, výpočetní technikou“ – ÚZEI Komentář: Chápeme slabost výzkumníků ÚZEI pro malé farmy, ale snad i jim jednou dojde, že počítač dnes stojí asi tak 8 tis. Kč a koupíte jej v každé druhé prodejně za 15 minut, takže takovéto stěžejní závěry působí ve strategiích velmi úsměvně. Navíc jde opět o srovnávání hrušek s jablky, když k uvedenému konstatování došli pracovníci vědeckovýzkumné sekce ÚZEI na základě analýzy, kterou zjistili přítomnost 0,18 počítače na farmách do 50 ha a 3,81 kusů počítačů na farmách nad 500 ha. A konstatovali, že na malých farmách je málo počítačů, aniž by přepočítali něco na objem hektarů či počtů dobytka. Že menší zemědělec na 5 hektarech počítač nepotřebuje, resp. vyřídí si mail na svém notebooku, který používá i na jiné účely, to už by bylo asi na nějakou náročnější analýzu.
8. „Slovo rančer nemyslím zle.“ – Doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc., náměstek sekce Věda a výzkum Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, 19. 12. 2012 Komentář: O upřímnosti uvedeného vyjádření nejlépe vypovídá oficiální dokument ÚZEI, kde vysvětluje slovo „ranching“ jako „zanedbávání péče o půdu“. Vskutku pozitivní, že? A to zcela pomíjíme nepřístojnost nálepkování ze strany odborného ústavu. 9. „Je potřeba více používat cit, než jenom matematiku.“ – Ing. Marie Štolbová, Věda a výzkum Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, 19. 12. 2012 Komentář: Děkujeme za výstižné vysvětlení, proč jsou LFA oblasti tak účelově vymezené. 10. „To, že Ing. Jan Ulrich působí v Zemědělském svazu není z pohledu činností od něj očekávaných při plnění úkolů zpracovatele předběžného hodnocení podstatné. Samozřejmostí je doložení čestného prohlášení o jeho nezávislosti a nestrannosti při provádění ex-ante hodnocení na působení v Zemědělském svazu.“ – Ing. Josef Tabery, ředitel, Odbor Řídící orgán PRV, 8. 11. 2012
Komentář: Jedná se o ukázkový konflikt zájmů, pokud má ředitel Zemědělského svazu hodnotit Program rozvoje venkova. Stačí si vzpomenout na jeho zásluhy o erozi prostřednictvím změkčování podmínek GAEC. Pohádku o čestném prohlášení o nezávislosti a nestrannosti popírá samotná zpráva, z níž stačí ocitovat: „Předběžné hodnocení PRV 2014+ je realizováno společností DHV CR, spol. s r. o. za spolupráce Zemědělského svazu ČR a dalšího nezávislého experta Oldřicha Čepelky.“ Anebo podepsal ministerstvu čestné prohlášení celý Zemědělský svaz? 11. „Diskuse o tom, zda jsou biopotraviny skutečně lepší pro naše zdraví, a tudíž se vyplatí i navzdory vyšší ceně, neustále vřou ve Spojených státech. Tato kontroverze se dostala minulý měsíc znovu do zpravodajských titulků, když rozsáhlá studie výzkumníků Stanfordovy univerzity zjistila, že biopotraviny, známé také pod označením organické, nemají víc výživných látek než běžné produkty, byť obsahovaly méně pesticidů. „Když jsme s tímhle projektem začali, mysleli jsme si, že pravděpodobně najdeme nějaká zjištění, která podpoří přesvědčení o vyšší kvalitě biopotravin, než mají potraviny běžné,“ řekla doktorka Dena Bravatao-
vá ze Stanfordovy univerzity, hlavní autorka studie. „Byli jsme rozhodně překvapení, že to tak nebylo,“ dodala. Vědci uvedli, že běžné ovoce a zelenina měly víc zbytků pesticidů než jejich organické ekvivalenty, ale tyto stopy pesticidů byly prakticky vždy v rámci úřady povoleného množství. Studie nicméně zjistila, že bio hovězí obsahuje méně bakterií odolných vůči antibiotikům.“ – ČTK, 23. 11. 2012 Komentář: Paní Bravataová by asi měla vrátit doktorát. Je naprosto pochopitelné, že biojablko či biomléko bude mít stejné výživné hodnoty jako konvenční jablko či mléko, protože je to pořád „jen“ jablko či mléko. Pokud není placenou lobistkou, tak jí uniklo, že podstatou biopotravin je právě nižší obsah pesticidů či rezistentních bakterií, které nebezpečně snižují účinnost antibiotik používaných v humánní medicíně. K pousmání je i konstatování, že v běžných potravinách byly sice pesticidy, ale byly „prakticky vždy“ v rámci povoleného množství – ještě aby ne, když povolené množství se stanovuje tak, aby nemusela být zakázána konzumace většiny potravin. Pokud by limity pro pesticidy byly nastaveny přísněji, bylo by možno jíst jen biopotraviny.
Přehled institucí v rezortu MZe a jejich budoucí uspořádání instituce před restrukturalizací
činnosti před
činnosti po
instituce po
restrukturalizací
restrukturalizaci
restrukturalizaci
PF
správa státního zemědělského majetku
správa státního zemědělského majetku
PÚ
výkon státní správy
a výkon státní správy
SVS
agenda plynoucí z resortní legislativy
SVS
ČPI
agenda plynoucí z resortní legislativy
agenda plynoucí z resortní legislativy zaměřená na kontrolní činnost v živočišné produkci
5 SVÚ
agenda plynoucí z resortní legislativy
agenda plynoucí z resortní legislativy
? SVÚ
specificky zaměřený správní úřad
ÚSKVBL
ÚKZÚZ
SZPI
SPÚ
ÚSKVBL SRS
agenda plynoucí z resortní legislativy
ÚKZÚZ
agenda plynoucí z resortní legislativy
agenda plynoucí z resortní legislativy zaměřená na kontrolní činnost v rostlinné produkci
SZPI
agenda plynoucí z resortní legislativy
kontrolní činnost v oblasti potravin
AZV
kontrola národních dotací, poradenství
poradenství a kontrola evropských i národních dotací, CC
SZIF
kontrola evropských dotací
SZIF (MZe)
VÚ meliorací a ochrany půdy, v.v.i. VÚ potravinářský Praha, v.v.i. VÚ rostlinné výroby, v.v.i. VÚ veterinárního lékařství, v.v.i. VÚ zemědělské techniky, v.v.i.
možné sjednocení podle zaměření; uvedení vybraných agend do vnitřního sektoru
? VÚ
VÚ živočišné výroby, v.v.i. VÚ lesního hosp. a myslivosti, v.v.i.
9
Použité zkratky: PF = Pozemkový fond, PÚ = Pozemkový úřad, SVS = Státní veterinární správa ČR, ČPI = Česká plemenářská inspekce, SVÚ = Státní veterinární ústav, ÚSKVBL = Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, SRS = Státní rostlinolékařská správa, ÚKZÚZ = Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, SZPI = Státní zemědělská a potravinářská inspekce, AZV = Agentura pro zemědělství a venkov (organizační součást MZe), SZIF = Státní zemědělský intervenční fond, VÚ = výzkumný ústav
Petici „Za obnovu zemědělské krajiny“ už podepsalo přes 18 tisíc lidí Staří sedláci pěstovali a střídali plodiny tak, aby půda zůstala úrodná a dokázala je uživit další a další roky. Protože ale na tyto staletími ověřené zákonitosti v současnosti moc zřetel nebereme, už jsou vidět negativní dopady. A může být hůř. Iniciátoři petice to chtějí změnit, podporují už je tisíce lidí.
Iniciátorům petice jde o udržení rozumné podoby zemědělské krajiny v Česku. Aby uživila i příští generace. „Jsme rádi, že se petice setkala s takovým ohlasem,“ říká Josef Novák, myslivecký hospodář a iniciátor petice. „Teď je na politicích, aby podpořili takové podmínky hospodaření, které zastaví úbytek drobné zvěře v zemědělské krajině.“ Je celkem přirozené, že podnět ke vzniku petice dali právě myslivci; například lány řepky olejky totiž ročně zabíjejí stovky srnců. K myslivcům se postupně přidali i ornitologové, včelaři, vědci, politici a řada zemědělců. Každý z nich sice nahlíží na krajinu jiným pohledem, ale spojuje je společný zájem a obavy o její budoucnost. Podporu veřejnosti vítají, protože bez ní se neobejdou. Krajina je veřejná hodnota, zaslouží si peníze z našich daní Víc než 18 tisíc lidí, kteří nejsou spokojeni se současnou podobou naší krajiny, se pod petici podepsalo během necelých čtyř měsíců. Všichni tito signatáři požadují po vládě, parlamentu a příslušných ministerstvech, aby veřejné prostředky ze Společné zemědělské politiky sloužily i k podpoře veřejných hodnot, ke kterým krajina nesporně patří. A odborníci to vidí jednoznačně: esteticky i ekonomicky hodnotnou krajinu budoucím 10
generacím přenecháme jen tehdy, pokud se v ní bude dařit motýlům, koroptvím i zajícům stejně jako lidem. „Krajina poskytuje lidem zajištění obživy, je místem odpočinku i poučení. Chceme přispět k tomu, aby se odpovědný přístup ke krajině, k půdě i všem jejím obyvatelům opět stal obvyklým standardem. Společnou zemědělskou politiku platíme ze svých daní a je oprávněné požadovat, aby toto obrovské množství peněz sloužilo všem,“ vyjádřil se k obavám z nevratných změn krajiny Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, další z organizátorů petice. „Velmi si ceníme toho, že v dnešní internetové době se našlo tolik motivovaných lidí, kteří se neváhali podepsat na papír a dojít s archem na poštu,“ řekl docent Jakub Hruška, který je předsedou petičního výboru. „Je zřejmé, že spoustě lidí na krajině stále záleží. Pro nás je to veliká vzpruha i závazek k jednáním, která nás čekají.“ Členové petičního výboru požádají o projednání petice v Poslanecké sněmovně, Senátu a na příslušných ministerstvech. Hodlají také oslovit naše zástupce v Evropském parlamentu, který bude v nadcházejících měsících rozhodovat o základních podmínkách zemědělských dotací. Hlavním cílem těchto setkání je představit politikům nejpalčivější problémy dnešní krajiny, mezi než patří postupující degra-
dace půdy vodní i větrnou erozí, nedostatek vody v krajině, změny klimatu, trvalý pokles druhové rozmanitosti nebo snížená prostupnost krajiny. Požadavky signatářů petice - Alespoň 10 % zemědělské půdy by měly tvořit meze, polní cesty, terasy, prameniště, mokřady či jiné přírodní prvky. - Alespoň 50 % prostředků Programu rozvoje venkova by mělo být vyčleněno na k přírodě šetrné způsoby hospodaření. Petice Za obnovu zemědělské krajiny přichází v situaci, kdy probíhá politická i odborná diskuse o budoucí podobě Společné zemědělské politiky Evropské unie a především před projednáváním evropského rozpočtu na příštích sedm let. Právě Společná zemědělská politika tvoří zhruba 40 procent rozpočtového balíčku a dlouhodobě patří mezi jeho nejvíce kontroverzní části. Při obecném nedostatku peněz hrozí výrazné krácení prostředků na ochranu přírody a šetrné zemědělské hospodaření. Veřejnost dává prostřednictvím petice jasně najevo, že s takovým postupem nesouhlasí. Zdroj: www.idnes.cz
Pozlacování - Firmy si stěžují na gold-plating, zvyšuje náklady a byrokracii Při transpozici směrnic EU do národních legislativ často dochází k takzvanému gold-platingu, tedy rozšíření obsahu této právní normy národními orgány o povinnosti, které přinášejí nové regulatorní zátěže. Podle českých podnikatelů tento fenomén znamená pro tuzemské firmy především zvýšené náklady a další administrativní překážky. Právo Evropské unie je jedním ze základů evropské integrace. Je zajišťováno především smlouvami EU a právními akty, mezi něž patří třeba směrnice, které představují flexibilní právní nástroj. Po členských státech sice vyžadují, aby splnily daný úkol ve stanovené lhůtě, ale ponechávají na každém z nich, aby si určil, jak směrnici do národního práva transponuje. Při tomto procesu však často dochází k takzvanému gold-platingu, tedy nežádoucímu rozšiřování obsahu směrnic způsobem, který přináší novou regulatorní zátěž bez odpovídajícího přínosu pro národní legislativu a konkurenceschopnost. Podle Evropské komise tak podíl nových požadavků, které jsou při implementaci směrnic EU národními orgány „přidány“, tvoří v České republice 25-33 %. Právě tyto „přílepky“ často znamenají překážku pro české firmy. „Gold-plating má na podnikatelské prostředí poměrně velký vliv, který je ve většině případů negativní. Pro podnikatele tento fenomén znamená především zvýšenou administrativní zátěž a zvýšené náklady,“ potvrdil EurActivu Petr Valenta z Odboru legislativy, informací a poradenství Hospodářské komory České republiky. Důvody gold-platingu Podle české vlády může docházet ke gold-platingu ze tří základních důvodů. Prvním je případ, kdy Unie i národní vláda připravují ve stejné době předpis v totožné oblasti. „Pak tedy nejde o ‘připojení‘ vnitrostátních záměrů k evropské implementaci, jako spíš o spojení a sladění vnitrostátních záměrů se závazky z členství v EU,“ vysvětluje Denisa Čermáková z Ministerstva vnitra.
Dalším důvodem může být fakt, že řada směrnic výslovně počítá s tím, že některé členské státy budou chtít upravit určitou problematiku přísněji. Další situace, která ale není příliš častá, nastává v případě, kdy právo EU řeší určité vztahy ve vymezené oblasti a české právo dosud nemá předmětnou úpravu ani v širší oblasti. Jak ale Čermáková dodává, nelze vyloučit ani „snahy ‘schovat‘ za evropskou legislativu jinak obtížně prosaditelné vnitrostátní záměry.“ S tím souhlasí i právník a bývalý ministr bez portfeje (KDU-ČSL) Pavel Svoboda. Podle něj je gold-plating prováděn nejčastěji orgány výkonné moci „k prosazování buď nepopulárních opatření, anebo opatření na přání třetích stran.“ „Odůvodnění ‘Brusel nám to nařídil, nemůžeme s tím nic dělat‘ se jeví jako účinná metoda, proti níž nemůže průměrně informovaný člověk příliš mnoho udělat,“ řekl redakci Svoboda. Drahá elektřina i balené koblihy A jaké překážky gold-plating podnikatelům přináší? Podle Petra Valenty z Hospodářské komory lze jako příklad uvést v médiích často skloňovanou povinnost balit při prodeji koblihy a další potravinářské výrobky. U té se nakonec potvrdilo, že nevyplývala z evropské, ale dodatečně přidané národní legislativy, a byla po vlně kritiky následně zrušena. Podobnou ukázkou bylo i zavedení povinnosti přebudovat vodovodní baterie v gastronomických zařízeních na bezdotykové, což však bylo dáno pouze jako doporučení ze strany EU, nikoliv jako požadavek, který by členské státy musely implementovat.
„Samostatnou kapitolou jsou požadavky na podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, kde byla doporučení daná EU realizována v České republice velmi důsledně a ve velkém časovém předstihu. To má nyní za následek dopad na rostoucí ceny elektrické energie, což pociťují zejména výrobní podniky,“ řekl redakci Valenta. Jak se bránit? Eliminací negativních dopadů gold-platingu na podnikatele se v posledních letech zabývá Evropská komise. Ta v něm vidí jak hrozbu administrativní zátěže pro podniky, tak i důvod pro rozdílnost právních úprav v jednotlivých členských zemích, která představuje určitou bariéru pro fungování vnitřního trhu. Této otázce se věnuje i vláda premiéra Petra Nečase. Ta na národní úrovni realizuje například projekt „Analýza dodatečného rozšiřování obsahu směrnic při jejich transformaci do národního právního systému (tzv. gold-plating)“. Cílem projektu je vytvoření systému hodnocení administrativní zátěže při dodatečném rozšiřování obsahu směrnic nad jejich původní rámec při implementaci do národní legislativy. Podle Svobody by zabránění gold-platingu pomohly především povinné veřejné konzultace transpozičních předpisů s odbornou veřejností, konkrétně se specializovanými neziskovými organizacemi. Zdroj: 19. 11. 2012 http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske-unii/clanek/firmy-si-stezuji-na-gold-plating-zvysuje-naklady-a-administrativu-eu-smernice-010400
Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email:
[email protected] 11
