Ekologický chov ovcí
Význam chovu ovcí
Ovce jsou v současnosti druhým nejrozšířenějším hospodářským zvířetem na světě.
Cca 90 % ovcí se chová pro masnou produkci a 10 % pro mléko.
U nás je chov ovcí spíše považován za minoritní produkci.
V rámci ekologického zemědělství patří tento chov mezi produkce dominantní.
V roce 2011 byly ovce chovány na 655 ekofarmách a jejich celkový počet na těchto farmách činil cca 80 000 kusů, což reprezentuje cca 30 % ovcí chovaných v současnosti v ČR.
Význam chovu ovcí
V posledních deseti letech se jejich počet postupně zvyšoval, také díky relativně příznivým dotacím (především pro chovy situované v LFA).
Postupně se zlepšují užitkové parametry a zájem spotřebitelů o produkty z těchto chovů.
Negativní trendy:
Nízká cena vlny a její problematický odbyt.
Růst závislosti chovatelů na dotacích.
Význam chovu ovcí
Pozitivní trendy v domácím ECH:
Zlepšovat reprodukčních a produkčních ukazatelů.
Aplikaci pastevního odchovu jehňat spolu s matkami.
Nicméně i polointenzivní výkrm jehňat.
Kritéria pro dosažení dobrého ECH ovcí
Pro dosažení dobrého ECH ovcí zaměřeného na masnou produkci, by měla být naplňována následující kritéria:
Procento oplodnění - minimálně na úrovni 90 %,
průměrná plodnost - minimálně 150 %,
mortalita jehňat by neměla přesahovat hranici 10 %,
denní přírůstky jehňat při aplikaci pastevního výkrmu by neměly být nižší jak 230 g,
cena jehňat při prodeji by měla činit minimálně 50 Kč/kg v živém, respektive minimálně 110 Kč/kg JUT (jatečně upravených těl ovcí).
Význam chovu ovcí
Mléčnou produkci ovcí je ekonomicky zajímavá a velmi perspektivní.
Oproti mastné produkci není potřeba vyššího počtu bahnic.
Nevýhodou jsou vysoké počátečními investicemi do zpracovatelských technologií.
V současnosti neexistuje v ČR mlékárna, jež by vykupovala ovčí mléko.
Dalším faktorem je i vysoké pracovní vytížení chovatele v rámci této produkce.
Kritéria pro dosažení dobrého ECH ovcí
Pro dosažení dobrého ECH ovcí zaměřeného na mléčnou produkci, by měla být naplňována následující kritéria:
Tržní produkce mléka za laktaci - minimálně 120 l/ovci,
průměrný obsah tuku a bílkovin za laktaci - minimálně 7 % a 5 %,
výtěžnost sýra - minimálně 25 kg na 100 l mléka,
procento oplodnění - minimálně na úrovni 90 %,
průměrná plodnost - vyšší jak 150 %,
cena za 1 kg sýra - minimálně 250 Kč/kg,
cena jehňat při prodeji by měla činit minimálně 50 Kč/kg v živém, respektive minimálně 110 Kč/kg JUT.
Nepřímý význam ekologického chovu ovcí
Produkce hnoje a košárování.
Důležitým faktorem je především v údržbě trvalých travních porostů v horských a podhorských LFA.
Plemena ovcí
V ČR se v současnosti chová 38 plemen.
Nejpočetnější jsou plemena s kombinovanou užitkovostí (cca 50 %), druhou nejvýznamnější populací jsou masná plemena (cca 40 %), dojných a plodných plemen cca 10 %.
Mezi vhodná plemena pro ECH je možno zařadit merinolandschaf, romney march (kent), zušlechtěnou valašku, šumavskou ovci, zwartbles, suffolk, charollais, oxford down, východofrískou ovci, lacaune a romanovskou ovci.
Technologie a technika chovu ovcí
Ovce se ustájují jak v adaptovaných stavbách, tak i ve specializovaných stájích.
Budovy by měli navazovat na pastevní areál.
Z pohledu etologických a welfare zásad je pro ekologické chovy v podstatě plošně doporučováno volné ustájení na hluboké podestýlce.
Podestýlku je nutno vyvážet minimálně jedenkrát ročně.
Roštové technologie se pro ECH nedoporučují.
Kapacita stáje při dávkovém krmení musí odpovídat počtu krmných míst u žlabu.
Doporučená potřeba ustájovací plochy
Bahnice s 1 až 2 jehňaty do odstavu: 1,5 m2,
jehňata chovná po odstavu: 0,4 – 0,5 m2,
beran v rámci individuálního ustájení: 2,5 – 3,0 m2,
beran v rámci skupinového ustájení: 2,0 – 2,5 m2.
Doporučená potřeba ustájovací plochy
Dle vyhlášky č. 464/2009 Sb. ve které jsou stanoveny minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat, by minimální podlahová plocha ve stáji pro ovce a kozy měla mít následující rozměry:
Minimálně 0,15 m2 na 10 kg ž. h. bahnice, popřípadě 10 kg ž. h. jehněte,
minimálně 0,25 m2 na 10 kg ž. h. u plemenného berana ve skupinovém kotci,
minimálně 0,3 m2 na 10 kg ž. h. u plemenného berana v individuálním kotci.
Doporučená potřeba ustájovací plochy
Maximální počty ve skupině (v ovčíně) jsou: bahnice a jehnice: maximálně 50 ks, vysokobřezí bahnice a jehnice: maximálně 25 ks a berani: maximálně 5 ks.
K vnitřnímu zařízení stáje patří vybavení pro krmení (jesle, koryta a krmné žlaby), pro napájení (napájecí žlaby a napáječky), pro bahnění (porodní kotce) a hrazení (lísy, kovová hrazení a probíhačky).
V případě mléčné produkce dále patří k vnitřnímu zařízení vybavení pro dojení (dojírna, prostory pro zpracování mléka, prostory pro skladování produktů apod.).
Nedílnou součástí každého ovčína by měl být zpevněný výběh o rozloze, jež by měla odpovídat rozloze ovčína, skladovací prostory na uskladnění krmiv, sociální zařízení pro chovatele a příruční sklad.
Zatížení pastvin
Pro bahnice, berany i jehňata je stanoven jednotný koeficient 0,15 DJ.
Obecně je možno říci, že pro podmínky podhorských a horských regionů je optimální zatížení pozemků 0,8 – 1 DJ. ha-1, tzn. 5 - 6 ks bahnic na 1 ha.
V ekologickém zemědělství je možno pozemky zatížit maximálně 1 DJ.ha-1.
Přirozené chování
Ovce se vyznačuje silným stádovým pudem a patří mezi výrazné sociální druhy, což znamená, že má vysokou citlivost na stres z osamocení.
Dle poznatků z praxe je známo, že po navyknutí je schopna se „přátelit“ i s jinými zvířaty, jako jsou psi, krávy, koně nebo také krůty.
Jako většina zvířat sice dává přednost svému vlastnímu druhu, přesto jehně naučené na člověka bývá krotké jako pes a přiběhne na zavolání.
Obranný projev je především únikový a až poté útočný.
Ovce odpočívají převážně v noci, kdy také přežvykují.
Vleže tráví ovce asi půl dne.
Přirozené chování
Ovce si často škrábou hlavu či jiné části těla o drsné předměty, protože vzájemná péče o povrch těla se u dospělých jedinců nevyskytuje.
Vůdcem stáda bývá silný jedinec, kterého ostatní ovce následují.
Když je ve stádě více beranů, páří se ovce vždy se stejným beranem.
Vazba matky s jehnětem je velmi silná, hravé mládě, resp. mláďata vyžadují plnou pozornost matky.
Ovce přirozeně umírá ve stáří okolo 20 let.
Výživa ovcí
Základem výživy ovcí je pastva.
Pro pastvu ovcí se používají především pastviny s trvalými travními porosty.
Ekofarma musí být ve výrobě krmiv maximálně soběstačná (minimálně 50 % krmiv musí pocházet z produkce ekofarmy).
Ovce musí mít krmnou dávku složenou tak, aby nejméně 60 % tvořila objemná krmiva (pastva, zelená píce, seno siláž nebo senáž).
Výživa bahnic: Nejdůležitějším obdobím ve výživě bahnic je 14 dni před připouštěním a 14 dní po připuštění bahnic. V tomto období se provádí tzv. flushing. Flushing se provádí pastvou na mladých zelených pastvinách a přídavkem jadrných krmiv (0,1-0,45 kg/ks/den). Kojící bahnice potřebují podle kvality krmné dávky přídavek jadrného krmiva 0,2 - 0,4 kg/ks/den.
Výživa ovcí
Výživa jehňat: Nejdůležitější zásada pro správný odchov jehňat je zajistit napití od ovce do 20-ti minut po narození.
Optimální je, když jehně pije první dva dny každé 2 hodiny.
Jehňata začínáme přikrmovat 10 den přídavkem jadrných krmiv a ve stáří 14 dní dostávají jehňata i seno.
Výživa jehňat a NR 2092/91 Výživa jehňat na ekofarmě je založena na mateřském mléce. Minimální období kojení jehňat je 45 dni. Výkrm jatečných jehňat může probíhat v závěrečné fázi ve stáji, pokud období strávené uvnitř nepřesáhne pětinu života.
Nákup zvířat
Probíhá prostřednictvím internetu, nebo zemědělských výstav (např. Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky).
Prodej formou kontaktů, nebo doporučení.
Zdraví
Respektování individuálních potřeb jednotlivých druhů zvířat.
Krmivo pro býložravce ze 100% ekologického původu.
Biokrmivo z vlastní farmy (NE – stimulátory růstu, syntetické AK, GMO).
Nepoužívat syntetické preparáty.
Základ zdraví je v prevenci:
Kvalitní krmiva, pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, pastva (imunita,
hygiena zvířat, stájí,
počty zvířat ve skupinách (stres),
volba plemene.
Zdraví
V případě onemocnění zvířat nebo podezření z něj neodkladně zabezpečit zákrok veterinárního lékaře a podle výsledku vyšetření přednostně použít přírodní a homeopatické přípravky.
Homeopatie – alternativní léčba využívající přírodní látky v silně zředěném stavu.
Novela zákona č. 242/2000 Sb.
zjednodušení zákona, úprava administrativních postupů (registrace),
úprava kontrolního systému, jiný postup při vydávání výjimek z pravidel
v chovu zvířat upraveny podmínky pro pobyt konvenčních zvířat na ekofarmě
A to je vše Děkuji za pozornost Vytiska Petr TUSHK II
Použité zdroje o
eAGRI
o
ZOOBURZA.EU
o
Ifauna
o
Kulturní dědictví
o
mendelu.cz
o
Porovnání výživy ovcí v konvenčních a ekologických
o
zootechnika.cz
o
ekologickelisty.cz
o
eposcr.eu
Ekologický chov ovcí
ŠARAPATKA, Bořivoj a Jiří URBAN. Ekologické zemědělství v praxi. Vyd. 2., nezměn. Šumperk: PRO-BIO, 2006, 502 s.
ŠTOLC, Ladislav, Lenka NOHEJLOVÁ a Jarmila ŠTOLCOVÁ. Základy chovu ovcí. 3., upr. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2007, 79 s.
MÁTLOVÁ, Věra a Radko LOUČKA. Pastevní chov ovcí a koz. Vyd. 1. Praha: Agrospoj, 2002, 151 s. Semafor.
ZEMAN, Ladislav a Jiří URBAN. Výživa a krmení hospodářských zvířat. 1. vyd. Praha: Profi Press, c2006, 360 s.
KUCHTÍK, Jan. Chov ovcí. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 110 s
HORÁK, František. Ovce a jejich chov. Vyd. 1. Praha: Ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR vydalo nakladatelství Brázda, 2004, 303 s.
