FINSKO
Sabine Zimová, Ústav fyzioterapie
• Hlavní město: Helsinky (Helsinki) • Rozloha: 338 145 km² (63. na světě) – z toho 9,4 % vodní plochy
• • • • • • •
Nejvyšší bod: Haltitunturi (1328 m n. m.) Časové pásmo: +2 Počet obyvatel: 5 350 000 Hustota zalidnění: 17,1 ob. / km² HDI: ▲ 0,954 (vysoký) Jazyk: finština, švédština Náboženství: evangelická luteránská církev 84 %, pravoslavní 1 %
• Státní zřízení: parlamentní republika • Vznik: 6. prosince 1917 – uznána 22. prosince
• • • • • •
Prezidentka: Předseda vlády: Měna: MPZ: Telefonní předvolba: Národní TLD:
Tarja Halonen Jyrki Katainen euro (EUR) FIN (dříve SF) 358 .fi
PORI – můj nový domov • švédsky Björneborg • město na západním pobřeží Finska, Západní Finsko • střed města leží asi 15km od Botnického zálivu u ústí řeky Kokemänjoki • nejdůležitějším městem provincie Satakunta • ve městě žije 76 183 lidí a jeho rozloha činí 511,88 km2, z čehož 8,71 km² jsou vodní plochy • desáté největší město ve Finsku. • známé písečnou pláží Yyteri, každoročním mezinárodním jazzovým festivalem Pori Jazz a výrobou piva Karhu
Aktivity před odjezdem • přihláška – vyplnění a zaslání přihlášky do určitého termínu • jméno, příjmení, obor studia, země odjezdu, doba stáže + důvod Vašeho odjezdu
• pohovor – povídání si na výběrovém řízení v jazyce, který je hlavním jazykem v hostující zemi > opět na téma proč zrovna země, kterou jsem si vybrala, co očekávám, jaké jsou moje cíle,
• dokumenty potřebné k přijetí na zahraniční vysokou školu – online přihláška – Learning agreement, výpis prospěchu, v rámci praxe - očkovací průkaz, délka praxe, ...
• dokumenty důležité pro Vaši školu – finanční dohoda, připojištění zajištěné Vaší školou, podepsaný Learning agreement + přijatá přihláška hostující školy
Průběh studia • registrace do kurzů na zahraniční škole – výběr kurzů je spojený s Learning Agreement, což znamená ještě předtím příjezdem do Finska. Vybírala jsem si kurzy , kterých jsem se chtěla zúčastnit a které pro mě byly zajímavé. Při příjezdu mi sama koordinátorka přidala další dva kurzy. Při změně kurzů na straně Finska nebyl problém - v tomhle ohledu jim změna předmětů vůbec nevadila, je to spíš Vaše rozhodnutí kolik kurzů si chcete udělat, ale pokud jsem si změnila předmět musela jsem poslat dopis o změně předmětů na domácí univerzitu.
• způsob výuky (teorie, praxe, projekty) a hodnocení práce studentů – výhodou výuky je přátelsky vztah mezi učitelem a studentem. Zaměřují se hodně na písemnou formu projektů + práce ve skupinách. Bylo dobré o věcech diskutovat jako skupina, na druhou stranu díky písemné formě se o tématu zas až tak nediskutovalo, spíš ve skupince byl jeden lídr, který vedl celou skupinku. Obecně vzato se většina zkoušek a projektu odevzdává v písemné formě, což mi zas až tak nevyhovovalo. Pozitivum Finské školy byl opravdu milý, vlídný a přátelský přístup kantorů + feedback, který jste dostali při čemkoli (hodně si potrpí na tom, jak se cítíte obeznámení s tématem, jak byste zhodnotili hodinu, projekt, přístup atd.). Praktické hodiny probíhaly téměř stejně jako na FZV, líbilo se mi že i učitel byl součástí např. manuálních technik > jeden po druhém jsme si danou věc zkusili na učiteli, takže učitel byl schopný 100% říct co ne/děláme špatně. – hodnocení pak probíhalo naprosto stejně jako u nás > stupnice A-E, F – fail + 2 opravné
PORI mýma očima • Žila jsem na studentských kolejích. Byl to dvoupokojový byt s vlastní kuchyní a koupelnou. • Pračka, sušička + sauna byly erární pro celé koleje, s tím, že pro praní/sušení prádla byl list, kde si každý mohl zapsat datum a čas, ve který bude prát; sauna byla otevřená každou středu a čtvrtek
PORI mýma očima
• Život s ostatními lidmi („Erasmáky“) je nepopsatelný. Jelikož jste v cizí zemi, úplně sám, nemáte předsudky vůči nikomu, seznamujete se rychleji a nepřemýšlíte nad tím, co Vám na tom člověku vadí/nevadí... • Většina Erasmáků bydlela na stejných kolejích jako já. Byly jsme jedna velká rodina, která prožívala vše společně – školu, zažitky, výlety, smutky a stesky, večírky, společné večeře, … naprosto všechno • Kdo nezažije, nepochopí ten naprosto odlišný význam slova „mít někoho rád“ či snad „milovat“ a to jen pro daleké odloučení od kamarádů, rodin a známých :-)
Život v Pori • Erasmáci, se kterými jsem žila byli snad všemožné národnosti > spoustu Španělů/lek, 3 Belgičani, 3 Holandaňky, 3 Francouzi, 1 Francouzka, 2 kluci + 1 dívka se Severní Koree, 3 Skotky, 1+1 Maďaři, Rusové, Velká Británie, • Australan, Nepál, Američan, Ruska + Finové byli moji spolužáci; tihle ve Finsku žili dlouhodobě • Osobně jsem cestovala jen v rozmezí finských hranic do měst jako Tampere, Turku, Rauma, Helsinki a na konci května jsem navštívila Severní Pól – Laponsko; Rovaniemi, vesničku Santy Clause a prošla jsem nádhernou panenskou krajinou; ostatní cestovali i mimo Finsko a to hlavně Pobalstké země (Estonsko, Litva, Lotyšsko) nebo Švédsko a Dánsko.
Život v Pori • Tato půlroční stáž mi přinesla mnoho, nejen, že jsem si zkusila jaké to je žít a starat se o chod všeho naprosto sama, ale také mi to dalo možnost potkat tolik báječných lidí, zkusit jaké to je zapadnout do naprosto odlišné kultury, země, kde nerozumíte ani slovo jejich rodnému jazyku, být součástí multikulturního střetu a i přesto navázat velice silná přátelství a pouta a hlavně zjistit, že i když rodina je daleko, stále jsou kolem Vás lidé, kteří je alespoň na tu chvíli je dokáží nahradit. • Tento pobyt mi také dal nový pohled na budoucnost a to, že bych určitě chtěla vyjet ještě jednou a možná nejen na studijní stáž ale i na pracovní • Čeho se bát či čeho se vyvarovat > myslím, že není nic, co by byl vyloženě problém, jediné co, Finsko je velice drahá země.
