FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV FINANCÍ

FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí práce: Ing. Oldřich Šoba

Vypracovala: Lenka Chytilová

Brno 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Finanční vzdělávání v ČR“ vypracovala samostatně s použitím literatury uvedené v seznamu.

V Brně dne 6. 5. 2009

………………………. Lenka Chytilová

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Oldřichu Šobovi za vstřícný přístup, odborné rady a cenné připomínky, které mi při zpracování práce poskytl.

Abstrakt

CHYTILOVÁ, L. Finanční vzdělávání v ČR. Bakalářská práce. Brno, 2009. Bakalářská práce se zabývá komparací finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v České republice a ve Spolkové republice Německo. V práci je analyzován současný stav jednotlivých zemí, z nichž vychází možnosti zkvalitnění finančního vzdělávání v ČR. K realizaci návrhů jsou kvantifikovány náklady na jejich zavedení.

Klíčová slova: finanční gramotnost, finanční vzdělávání, finanční trh

Abstract

CHYTILOVÁ,L. Financial education in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno, 2009. The bachelor thesis deals with the comparison of financial literacy and financial education in the Czech Republic and Germany. The thesis also analyses the present state of these two countries offering some possibilities of financial education enhancement in Czech Republic. The proposals concerning financial education enhancement are quantified with implementation costs.

Key words: financial literacy, financial education, financial market

OBSAH 1. Úvod...................................................................................................................................7 2. Cíl práce.............................................................................................................................8 3. Metodika a struktura práce ................................................................................................9 4. Teoretická část .................................................................................................................10 4.1. Základní pojmy v oblasti finanční gramotnosti a finančního vzdělávání .................10 4.1.1. Finanční gramotnost ..........................................................................................10 4.1.2. Finanční vzdělávání ...........................................................................................11 4.1.3 Priority a cílové skupiny finančního vzdělávání.................................................11 4.2. Analýza současného stavu v ČR...............................................................................12 4.2.1. Sebehodnocení úrovně finanční gramotnosti občanů ČR..................................12 4.2.2. Praktické znalosti občanů ČR ............................................................................13 4.2.3. Zadluženost domácností a nárůst exekucí .........................................................14 4.3. Úloha institucí zabývající se finančním vzděláváním v ČR ....................................16 4.3.1. Role subjektů veřejné správy.............................................................................16 4.3.2. Role vzdělávacích institucí ................................................................................17 4.3.3. Role médií..........................................................................................................21 4.4. Financování z EU......................................................................................................21 4.4.1. Hlavní fondy Evropské unie ..............................................................................21 4.4.2. Systém získávání finanční podpory ...................................................................22 4.4.3. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost .................................23 5. Praktická část ...................................................................................................................28 5.1. Komparace současného stavu finančního vzdělávání...............................................28 5.1.1. Metoda výuky finančního vzdělávání v Německu ............................................29 5.1.2. Programy finančního vzdělávání v Německu ....................................................31 5.2. Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání .........................................................33 5.2.1. Systém budování finanční gramotnosti na školách............................................33 5.2.3. Systém dalšího finančního vzdělávání spotřebitelů...........................................37 5.3. Financování z EU......................................................................................................40 6. Diskuse.............................................................................................................................42 7. Závěr ................................................................................................................................45 8. Použité zdroje ..................................................................................................................46 8.1. Literatura...................................................................................................................46 8.2. Internetové odkazy....................................................................................................46 9. Seznam tabulek a grafů....................................................................................................49 9.1. Seznam tabulek .........................................................................................................49 9.2. Seznam grafů ............................................................................................................49 10. Seznam použitých zkratek .............................................................................................50

1. Úvod V době rychle se rozvíjející ekonomiky se vzdaluje schopnost lidí účastnit se aktivně dění na finančním trhu. Postavení spotřebitele na trhu je oproti jejich poskytovatelům výrazně v nevýhodě. Nerovné podmínky omezují spotřebitele k aktivnímu využívání finančních produktů či služeb, díky snížené informovanosti a schopnosti prosazovat na trhu své zájmy, jsou ohroženou skupinou obyvatel. Ochrana spotřebitele je významná pro zajištění efektivnějšího fungování trhu, jako prevence předlužení a zamezení negativních sociálních jevů. Příčina selhání trhu vychází z informační asymetrie, která v sobě zahrnuje obtížný přístup k informacím a následně snížená schopnost informace vyhodnocovat. Klíčovým prvkem k ochraně spotřebitele je finanční vzdělávání, které zamezuje selhání trhu a vede ke zlepšené informovanosti spotřebitele na trhu. Přispívá tak k efektivnějšímu a stabilnějšímu fungování finančního systému a celkově k udržitelnému rozvoji ekonomiky. Ve Spolkové republice Německo již nějakou dobu existuje jistá forma finančního vzdělávání, lze se tak inspirovat zaběhlým systémem a v rámci možností jej v modifikované podobě využít taktéž v České republice. Implementace finančního vzdělávání sebou přináší značné finanční výdaje, jelikož po vstupu ČR do Evropské unie lze využít výhody, čerpat finanční prostředky z fondů EU, lze tak rozložit financování této problematiky.

-7-

2. Cíl práce Cílem bakalářské práce je vyhodnotit současnou úroveň finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v ČR. Na základě následné komparace s úrovní finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v Německu navrhnout možnosti zkvalitnění finančního vzdělávání v ČR a kvantifikovat nákladovost jejich zavedení. Hlavní cíl je rozčleněn na čtyři dílčí cíle. Dílčí cíl 1:

Analýza současného stavu finančního vzdělávání a finanční gramotnosti v ČR.

Dílčí cíl 2:

Analýza současného stavu finančního vzdělávání a finanční gramotnosti v Německu a následná komparace s ČR.

Dílčí cíl 3:

Návrh na zlepšení úrovně finančního vzdělávání v ČR.

Dílčí cíl 4:

Kvantifikace nákladovosti zavedení uvedených návrhů.

V práci otestuji hypotézu: Úroveň finančního vzdělávání v ČR je na nižší úrovni než v Německu.

-8-

3. Metodika a struktura práce V bakalářské práci bude využíváno metody analýzy a komparace pro relevantní srovnání úrovně finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v ČR a Spolkové republice Německo (dále jen Německo) a stanovení doporučení pro ČR v této oblasti. Úvodní část bude představovat analytickou část celé práce, kde bude podrobným způsobem analyzován současný stav finančního vzdělávání a finanční gramotnosti v ČR, dále pak chod získávání peněžních prostředků z fondů EU. Předtím ovšem budou taktéž definovány základní pojmy z této oblasti. Další částí práce bude část komparativní, kde budou vyhodnoceny rozdíly v současném stavu finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v ČR a Německu a budou navrhnuty změny v této oblasti v ČR a kvantifikovány očekávané náklady jejich zavedení, a to i souladem na možnosti čerpání prostředků ze zdrojů EU. Bude taktéž diskutován současný návrh MFČR v oblasti budování finančního vzdělávání v ČR. Výsledkem práce by bylo vyhodnocení aktuálního stavu finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v ČR v komparaci s Německem a stanovení doporučení a návrhů pro zlepšení tohoto stavu a kvantifikace očekávaných nákladů zavedení těchto změn. V závěru práce by taktéž mělo dojít k zamítnutí nebo nezamítnutí zvolené hypotézy.

-9-

4. Teoretická část Základem je definování pojmů týkajících se finančního vzdělávání. Následně analyzován současný stav v ČR z pohledu úrovně gramotnosti občanů a s tím související zadluženost domácností a nárůst exekucí. Bude definována úloha institucí zabývajících se finančním vzděláváním a popsán systém získávání finanční podpory z fondů EU.

4.1. Základní pojmy v oblasti finanční gramotnosti a finančního vzdělávání 4.1.1. Finanční gramotnost Rezorty MF, MŠMT, MPO a ČNB, ve shodě se spotřebitelskými a profesními sdruženími zapojenými do činnosti Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání, se na základě vzájemných konzultací a s využitím zahraničních zkušeností shodly na následující definici finanční gramotnosti: [24] Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace. Finanční gramotnost zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou. Peněžní gramotnost představuje kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.). Cenová gramotnost představuje kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. Rozpočtová gramotnost představuje kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.

- 10 -

Finanční gramotnost je specializovanou součástí širší ekonomické gramotnosti, která navíc zahrnuje např. schopnost zajistit si příjem, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí na současný a budoucí příjem, orientaci na trhu pracovních příležitostí, schopnost rozhodovat o výdajích apod. Nedílnou součástí finanční gramotnosti jsou také nezbytné makroekonomické aspekty a oblast daňová, a to zejména vzhledem k tomu, že se významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností, a má tedy významný vliv na peněžní toky v soukromých financích. Finanční gramotnost jako součást ekonomické gramotnosti tvoří jednu ze složek tzv. klíčových kompetencí, tedy znalostí, dovedností a hodnotových postojů, které by měl občan mít, aby se dokázal uplatnit v současné společnosti. K finanční gramotnosti se dále pojí zvláště gramotnost numerická (z hlediska gramotnosti finanční se týká především finančních numerických úkonů), gramotnost informační (jako schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu) a gramotnost právní (jako orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také možnostech, kam se obrátit o pomoc). Rozvoj těchto kompetencí je současně prostředkem k vytváření a posilování politického, právního a ekonomického myšlení občanů. [20]

4.1.2. Finanční vzdělávání Podle definice OECD je finanční vzdělávání proces, kterým finanční spotřebitelé a investoři: zlepšují své chápání finančních produktů a konceptů a s využitím instrukcí, informací a objektivního poradenství získávají dovednosti a důvěru pochopit finanční rizika a příležitosti, učí se přijímat správná finanční rozhodnutí, ví, kam mohou přijít pro rady, získají znalosti, jak podniknout další účinné kroky, které zlepšují jejich finanční situaci. [24]

4.1.3 Priority a cílové skupiny finančního vzdělávání Aby byl proces finančního vzdělávání úspěšný, musí být zajištěno, aby jednotlivé vzdělávací aktivity dohromady pokrývaly všechny oblasti finančního trhu a aby nebyl opomenut některý sektor, problematika nebo skupina občanů. Z takto široce vymezeného předmětu zájmu je však možné na základě současného vývoje na trhu finančních produktů a služeb a jeho předpokládané roli v souvislosti s demografickými a sociálními změnami nalézt oblasti a skupiny, které si zaslouží větší pozornost všech subjektů participujících na snaze zvýšit úroveň finanční gramotnosti v České republice.
Cílové skupiny dle fází životního cyklu Fáze bez zdrojů a závazků – žáci Obvykle do 18 – 19 let věku a jsou finančně závislí na rodičích.

- 11 -

Fáze nízkých úspor – studenti a mladí dospělí Mohou být, ale obvykle nebývají zcela nezávislí na rodičích, např. nemají stabilní příjmy a vlastní domácnost, osamostatňují se, poprvé trvale pracují, učí se samostatně hospodařit. Řeší vlastní bydlení, mohou být nezaměstnaní. Fáze půjček – rodiny s dětmi Mladé rodiny, případně s malými dětmi, které často řeší otázku vlastního bydlení. Fáze investic – samostatná domácnost Samostatné domácnosti lidí v ekonomicky aktivním věku, nebo rodiny, kterým odrostly děti. Fáze čerpání majetku – lidé okolo důchodového věku Ekonomicky aktivní lidé ve věku cca 50 – 55 let a výše, kteří by se měli připravovat na důchodový věk a lidé v důchodovém věku.
Cílové skupiny dle specifické životní situace Předlužené domácnosti Domácnosti dlouhodobě neschopné splácet své dluhy. Skupiny se specifickými potřebami Např. imigranti, národnostní menšiny, domácnosti s nízkým příjmem, osoby se zdravotním postižením, lidé bez bankovních účtů apod. Skupiny ve specifické situaci Lidé, kteří řeší určitou specifickou, ale v zásadě „obvyklou“ situaci, např. rozvod, nové manželství, ztrátu zaměstnání, nemoc, smrt blízké osoby, dědictví apod. [24]

4.2. Analýza současného stavu v ČR Ministerstvo financí zadalo v roce 2007 zpracování průzkumu na téma finančního vzdělávání. Cílem průzkumu bylo zejména zjistit postoje českých občanů k problematice finančního vzdělávání a míru jejich potřeby se v tomto směru dále vzdělávat. Průzkum byl realizován na 800-ti respondentech a svým pojetím navázal na obdobně zaměřené šetření, které na jaře roku 2006 nechala zpracovat Česká bankovní asociace. [24]

4.2.1. Sebehodnocení úrovně finanční gramotnosti občanů ČR Podle definice finanční gramotnosti se největší část respondentů (35 %) ohodnotila známkou 3, stejné hodnoty dosahuje i průměrná známka za všechny dotázané. Sebehodnocení závisí především na dosaženém stupni vzdělání – lépe se známkují lidé s VŠ, s vyššími příjmy domácnosti, soukromí podnikatelé. Celkem 45 % populace deklaruje (spíše neurčitě) schopnost orientace v nabídce konkrétních produktů na finančním trhu. - 12 -

Necelá třetina (29 %) přiznává, že úroveň znalostí jí brání ve využívání finančních produktů – nejčastěji jde o investiční, dále o úvěrové a spořící produkty. Asi ¾ dospělé populace považují jak znalost pojmů, tak přímo vzdělávání a získávání nových informací z finanční oblasti za důležité. Většina dotázaných pokládá za užitečné vzdělávání dospělé populace v oblasti hospodaření s penězi. Pochopení pojmů a další vzdělávání vítají především lidé již informovaní, vzdělanější a mladší. Většina (81 %) respondentů se shoduje v tom, že ve škole znalosti pro orientaci v oblasti financí a bank nezískala. Téměř všichni (93 %) souhlasí s možností vyučovat základní pojmy z oblasti finančního světa na středních školách, necelá polovina by toto učivo směrovala již na základní školy. Většina populace preferuje pasivní formu případného dalšího vzdělávání – ¾ mají zájem o čtení letáků, brožur, nebo článků na internetu, ⅔ by četly odborné přílohy v tisku nebo sledovaly specializované pořady v TV. Zájem účastnit se organizovaného finančního vzdělávání deklarují ¾ dospělé populace, a to v případě, že by bylo zcela zdarma a bez propagace konkrétního poskytovatele. Takové vzdělávání dospělých by měl zajišťovat stát (42 %) nebo finanční instituce (37 %). Čtvrtina domácností sestavuje pravidelně svůj rodinný nebo osobní rozpočet, další čtvrtina toto činí v případě plánování větších výdajů. Rozpočet si sestavují především lidé s dobrou informovaností v této oblasti, nejčastěji podnikatelé a zaměstnanci. Převážná většina se shoduje na potřebě vzdělávání dospělých i školních žáků v oblasti tvorby rodinného rozpočtu, investic a úvěrů. I v této oblasti jsou upřednostňovány informace z brožur, letáků, internetu, TV pořadů či odborných článků. [18]

4.2.2. Praktické znalosti občanů ČR Při výběru spotřebitelského úvěru se největší část populace řídí výší roční úrokové sazby (34 %). V dalším sledu rozhodují s poměrně stejnou důležitostí důvěryhodnost poskytovatele (21 %), RPSN (19 %) a výše měsíční splátky (18 %). Dobře informovaní, vzdělaní spotřebitelé se častěji rozhodují kromě roční úrokové sazby i podle RPSN, naopak neinformovaní s nižším vzděláním spíše reflektují velikost měsíční splátky. Správnou míru inflace za loňský rok dokáže odhadnout necelá polovina (43 %) populace ČR. Ostatní ji odhadují vyšší nebo vůbec nedokážou stanovit. Správně určují zejména respondenti dobře informovaní a vzdělaní. Při porovnání výhodnosti výnosu 300 Kč nebo 15 % ze 3 000 Kč určují správný postup ¾ dotázaných. Čtvrtina buď vůbec neví nebo se rozhoduje špatně. Schopnost správně odpovědět je opět daná informovaností, vzděláním a sociální pozicí.

- 13 -

V případě přebytku 2 000 Kč každý měsíc by se největší část respondentů rozhodla pro odložení této částky doma (37 %). Necelá třetina (30 %) by uložila peníze na účet do banky, pětina (22 %) by přebytek utratila a jen minimum dotázaných (8 %) by částku investovalo např. do podílových fondů nebo akcií. Schopnost zacházet s penězi promyšleně s cílem zvyšovat jejich hodnotu roste s vyšším stupněm vzdělání a tím i vyšším příjmem. Rovněž ti, kteří jsou dobře informováni a dokáží si finance rozplánovat prostřednictvím rodinného rozpočtu, jsou spíše schopni peníze investovat nebo alespoň uložit do banky. [18]

4.2.3. Zadluženost domácností a nárůst exekucí V současné době je stále diskutovanější problematika předlužování. Důvody růstu zadluženosti českých domácností spočívají jak na straně příjemců peněz, tak na straně jejich poskytovatelů. Domácnosti změnily svůj náhled na zadluženost, v české společnosti se výrazně projevila orientace směrem ke konzumu, životní úroveň stoupla. Averze k dluhům, která byla součástí české mentality dlouhá desetiletí zpět, se v nové dekádě výrazně snížila. Růst životního standardu, za nímž stála rostoucí koupěschopnost vyvolaná přírůstky reálné mzdy, a také jen velmi pozvolný vývoj spotřebitelských cen do října 2007, vytvářely po většinu období pozitivní očekávání českých domácností. V takové situaci mělo úspěch i úsilí bank a ostatních finančních zprostředkovatelů s nabídkou peněz domácnostem v podobě úvěrů na bydlení i spotřebitelských úvěrů. Na straně poskytovatelů peněz – nejen obchodních bank, ale i společností splátkového prodeje, družstevních záložen a leasingových společností – se stále silněji prosazoval a později začal jasně dominovat silný marketing tlačící domácnosti do psychologických situací, kdy „nemít“ jistý spotřební předmět znamená „nebýt“. [10]

mld. Kč

Zadluženost domácností v mld. Kč 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rok Spotřebitelské úvěry

Hypoteční úvěry

Graf 1: Zadluženost domácností v mld. Kč Zdroj: ČNB, vlastní práce

- 14 -

Bankovní úvěry celkem

Hlavní fáze úvěrového boomu připadá na období 2004-2007 - za pouhé tři roky se totiž podíl na HDP zvýšil o 9 p.b., když v roce 2004 představoval objem úvěrů celému sektoru domácností 11,5 % HDP v běžných cenách. V roce 2007 dosáhl objem peněz půjčených obchodními bankami segmentu domácnosti-obyvatelstvo 688,2 mld. korun, tj. 19,4 % HDP. Objemově činily v závěru roku 2007 úvěry celému segmentu domácností poskytnuté všemi finančními zprostředkovateli1 875,3 mld. korun, nominální HDP ČR pak 3 551,4 mld. korun, tj. 24,6 % HDP. [10]

Podíl dluhů domácností na HDP 25% 20% 15% 10% 5% 0% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rok Spotřebitelské úvěry/HDP

Hypoteční úvěry/HDP

Bankovní úvěry celkem/HDP

Graf 2: Podíl úvěrů domácnostem na HDP Zdroj: ČNB, vlastní práce

Institut soudních exekucí začal fungovat v roce 2001, od této doby je patrný neustálý nárůst počtu navržených exekucí. V roce 2007 bylo podle dostupných informací navrženo 427 800 exekucí a zabaven majetek v hodnotě několika miliard korun. Vzhledem k roku 2006 narostl počet exekucí téměř o 40%. Velmi alarmující čísla hlásí exekutorská komora také za loňský rok, bylo nařízeno přes 600 000 exekucí. [28] Tabulka 1: Statistika exekucí Rok Počet exekucí Meziroční nárůst

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

4 302

57 954 132 469 155 156 270 480 309 457 427 800 600 000

4 302

53 652

74 515

22 687 115 324

38 977 118 343 172 200

Zdroj: Exekutorská komora ČR, vlastní práce

1

Kromě bank i družstevními záložnami a ostatními finančními zprostředkovateli (leasingové společnosti, společnostmi splátkového prodeje).

- 15 -

Nárůst exekucí 700 000

Počet exekucí

600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Graf 3: Nárůst exekucí Zdroj: Exekutorská komora ČR, vlastní práce

„V roce 2007 se poprvé výraznou příčinou nárůstu počtu nově nařízených exekucí staly nesplácené úvěry u bankovních i nebankovních finančních institucí,“ řekl JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., bývalý prezident Exekutorské komory České republiky. Podle něj však i nadále přetrvává trend, kdy většina nově nařízených exekucí má svůj původ v drobných pohledávkách od věřitelů jako zdravotní pojišťovny, dopravní podniky, distributoři energií, vodárenství, telekomunikační operátoři a další.[28]

4.3. Úloha institucí zabývající se finančním vzděláváním v ČR 4.3.1. Role subjektů veřejné správy Role Ministerstva financí (MF) v oblasti počátečního vzdělávání spočívá v podpoře procesu implementace finančního vzdělávání do rámcových vzdělávacích programů pro základní a střední vzdělávání vydávaných Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a navazujících školních vzdělávacích programů vydávaných řediteli škol a školských zařízení, a to zejména po obsahové stránce. V oblasti dalšího vzdělávání je úkolem MF jednak zajištění činnosti nezávislé skupiny, v rámci které bude umožněna diskuse a koordinace aktivit všech zainteresovaných stran v oblasti finančního vzdělávání, dále pak v roli odborného konzultanta obsahu projektů finančního vzdělávání dospělých. MŠMT odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy. Mezi jeho hlavní úkoly v základním a středním vzdělávání patří zejména vydání rámcových vzdělávacích programů, které jsou závazným východiskem pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Činnost MPO se zaměřuje mj. na poskytování finanční podpory spotřebitelským organizacím formou dotací určených pro realizaci vybraných projektů, které řeší též problematiku finančního vzdělávání. MPO rovněž zajišťuje finanční podporu poradenské činnosti spotřebitelských organizací, především zaměřené na dospělé spotřebitele.

- 16 -

Důležitá je také součinnost s MPSV, s ohledem na sociální zabezpečení, sociální práci v terénu, zaměstnanost a zaměstnatelnost, s Ministerstvem vnitra, které se zabývá prevencí kriminality, a s ČNB, mezi jejíž klíčové kompetence patří dohled nad celým finančním trhem. Vhodné se jeví rovněž zapojení obcí, resp. obecních úřadů. [24]
Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a Ministerstva financí: FinančníVzdělávání.cz Projekt společných www-stránek sdružuje profesní asociace a další subjekty působící na finančním trhu v ČR a je podporován jak Českou národní bankou, tak Ministerstvem financí ČR. Osvěta ve finančních záležitostech, kterou si klade za cíl, je šíření prostřednictvím neziskového vzdělávacího webu a zaměřuje se na přiblížení jak fungování finančních produktů, tak na přístupy k řešení potřeb, cílů a situací, které jsou nakonec s penězi vždy nějak spojeny. [14]
Metodická příručka: Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol Tato strategie byla připravena zejména Ministerstvem financí ČR a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V jejím rámci by měly být občanům poskytnuty potřebné informace, aby se mohli lépe orientovat ve finančních produktech či službách a aby mohli efektivně nakládat se svými finančními prostředky. Tato publikace je určena učitelům, aby se mohli seznámit s příslušnými poznatky. Je prvním krokem k tomu, aby finanční gramotnost mohla být promítnuta do výuky na základních a středních školách. Může být ale východiskem pro metodické zpracování učiva, tvorbu učebnic a dalších metodických pomůcek. Obsahuje problematiku týkající se hospodaření domácností, ceny, peníze, placení, finanční trh, finanční produkty a finanční plánování. [18]

4.3.2. Role vzdělávacích institucí Vzdělávací instituce jsou nositeli nabídky vzdělávacích projektů, ať už se jedná o právnické osoby vykonávající činnost škol se státem garantovanými rámcovými vzdělávacími programy pro žáky, či vzdělávací instituce jiných zřizovatelů s vlastní nabídkou projektů pro vybrané cílové skupiny dospělé populace v rámci zvolených priorit finančního vzdělávání. [24]
Občanské sdružení SPES Občanské sdružení SPES je sdružením založeným na pomoc lidem v obtížné majetkové situaci, do které se dostali v důsledku svého předlužení. Je také vzdělávací organizací, která chce svými projekty na středních školách a mezi ohroženými skupinami obyvatelstva přispívat k větší ekonomické gramotnosti české populace. Sdružení SPES nepomáhá lidem, kteří se dostali do spirály dluhů, finančně. Jeho cílem je poskytovat odborné rady, jak takovou situaci vyřešit vlastními silami a v mezích zákona. Kromě terénních pracovníků proto SPES spolupracuje s týmem právníků, ekonomů a psychologů, který umožňuje

- 17 -

Sdružení podívat se na problémy klienta celistvě. Prvním pilířem činnosti SPES je poradenství pro zadlužené domácnosti a to formou internetového poradenství. Další formou pomoci je osobní poradenství, které bylo zahájeno v rámci projektu „Nic není zadarmo“, který je realizován ve spolupráci s Krajským úřadem Olomouckého kraje. Druhým pilířem je vzdělávání široké veřejnosti a studentů středních škol. Připravují projekty finančního vzdělávání středoškoláků, ve kterých chtějí vysvětlovat základní principy hospodaření a upozorňovat na nástrahy finančního trhu. [26]
Aisis, o. s.: Projekt: Rozumíme penězům Ve školním roce 2006/2007 uskutečnilo občanské sdružení AISIS za podpory GE Money bank ČR na základních školách pilotáž výukového programu „Rozumíme penězům?“ zaměřeného na rozvoj finanční gramotnosti. [25] Cílem projektu je poskytnout pedagogickým pracovníkům ZŠ další vzdělávání v oblasti finančního vzdělávání (FV) jako budoucí nové tématické oblasti ŠVP (FV jako součást novely RVP ZV). Vzdělávací aktivity projektu účinně rozvíjí u pedagogických pracovníků dovednosti spojené s využíváním efektivních metod výuky – práce s modelovými situacemi, kooperativní metody, problémové vyučování, prožitkové metody výuky, využívání výpočetní techniky ve výuce. Tyto metody podporují u dětí rozvoj klíčových kompetencí, pomáhají budovat kvalitní sociální vztahy a umožňují respektování individuálních možností a potřeb žáků. Cíle projektu na úrovni rozvoje kompetencí pedagogů: • • •

pedagogové škol absolvují semináře na zvýšení odborné kvalifikace v oboru „matematika a její aplikace“, v oboru „člověk a svět práce“ a v oboru „člověk a společnost“ a to prostřednictvím tématu „finanční vzdělávání“, propojují ve výuce různé vzdělávací obory a zaměřují výuku na praktickou použitelnost získaných vědomostí a dovedností, používají v souvislosti s výukou finančního vzdělávání výpočetní techniku.

Projekt bude přínosný pro tyto skupiny: •

•

pedagogové zapojených škol – tito získají vzdělávání v oblasti moderních výukových metod a FV, dále získají do svých řad specializované kolegy, na které se budou moci obracet v otázkách FV a efektivních metod výuky i v budoucnu, koordinátoři zapojených škol – v rámci zapojených škol se vyberou vždy cca 2 pedagogové z každého sboru, kteří získají intenzivnější podporu a vzdělání – budou na svých školách dále působit jako koordinátoři a specialisté. Budou se setkávat případně i meziregionálně s pedagogy dalších krajů, v nichž se bude projekt realizovat.

- 18 -

Projekt má především u zapojených učitelů podpořit jejich schopnost rozvíjet samostatně své vzdělávací programy, týmově spolupracovat a využívat inovativních výukových metod. Projekt na atraktivním a potřebném tématu ukazuje pedagogickým pracovníkům jak implementovat reformu na své škole. [7]
Arnošt – nadační fond na podporu finančního vzdělávání Arnošt byl a je prvním nadačním fondem v ČR, který se zaměřuje na zlepšení finanční inteligence a podnikavosti mezi občany ČR, především dětmi. Navazujeme tím na evropské i celosvětové trendy v oblasti vzdělávání dětí pro 21. století. Posláním nadačního fondu je podporovat školní i celoživotní vzdělávání dětí a dospělých v oblastech ekonomické gramotnosti, kritického systémového a tvořivého myšlení. Zaměřuje se na tyto cílové skupiny: • • •

Děti na základních a středních školách, protože jim finanční vzdělání školy zatím neposkytují. Děti v dětských domovech, protože nemají přístup ani k naprostým základům finanční gramotnosti. Dospělé, kteří se zajímají o svou finanční samostatnost.

Činnost je rozdělena na několik samostatných programů: • • •

Knihovna Sysla Arnošta - knihy, hry a metodické výukové materiály vhodné pro osvojení si ekonomické gramotnosti, tvořivého a systémového myšlení. Balíček finančních dovedností - základní sada vybavení pro jeden klub nebo školu. Obsahuje dostatečné množství učebnic, knih, her a výukových materiálů, takže si děti nemusejí kupovat svoje vlastní. Kluby Sysla Arnošta - vznikají jako dobrovolná zájmová sdružení dospělých i dětí, kteří se zajímají o svou finanční samostatnost. Společně se scházejí, hrají hry, zvou si hosty, vyhledávají a posuzují podnikatelské i investiční příležitosti a trénují své praktické dovednosti. [25]


Projekt: Podpora tvorby a zavedení školních vzdělávacích programů s komponentou ekonomické gramotnosti. Projekt se zabývá ucelenou podporou školních vzdělávacích programů (ŠVP) škol, které chtějí integrovat do své výuky témata ekonomické gramotnosti. Požadavek vychází jak z nutnosti respektovat nové klíčové kompetence podle pojetí Rámcového vzdělávacího programu pro ZŠ, tak ze zájmu škol. Školy budou mít kvalitněji zpracovaná témata ekonomické gramotnosti ve formě jak vlastních metodik, tak i výukových materiálů.

- 19 -

Projekt podpoří a realizuje řadu aktivit a materiálních výstupů: • podpora tvorby ŠVP ve zmíněné oblasti průběžnými konzultacemi s řediteli a vybranými učiteli škol, • vzdělání příslušných učitelů v oblasti ekonomické gramotnosti, • vytvoření metodických materiálů pro učitele, resp. ředitele, • realizace výukového serveru s didaktickými materiály a interaktivním prostředím. Projekt zohledňuje nefrontální výukové formy a zdůrazňuje potřebu prolínání témat ekonomické gramotnosti do řady vzdělávacích oblastí („předmětů“) tak, aby žáci získali potřebné portfolio kompetencí ve více oborech (matematika, ekologie, informační a komunikační technologie, praktické činnosti atd.). [23] V rámci projektu byly vytvořeny tyto materiály, jedná se o Metodické listy k tématům ekonomické gramotnosti a Pracovní listy k tématům ekonomické gramotnosti. Pracovní listy jsou ve čtyřech vydáních a je v nich zahrnuta problematika financí. Partnerem projektu je Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta (Pedf UK) a však v důsledku dlouhodobého podfinancování humanitních oborů vysokých škol se Pedagogická fakulta dostala do nepříznivé ekonomické situace. Vzhledem k těmto problémům, ve kterých se Pedf UK v současnosti nachází, nelze očekávat nějaké přímé pokračování těchto aktivit na půdě této instituce. [28]
KFP: Finanční svoboda Společnost KFP uvedla na český trh koncem roku 2008 stolní hru Finanční svoboda, která se rychle stala jedinečnou výukovou pomůckou jak v rukou finančních profesionálů, tak na školách a v českých domácnostech. Simulace reálného života české rodiny, pohybuje se na pomezí mezi hrou a výukovým kurzem, ověří si teoretické znalosti na praktických příkladech. Nenásilnou formou se naučí hospodařit se svými penězi. Zjistí, co se s jejich majetkem stane za 5, 10 nebo 30 let. U vědomí si jakou roli hraje pojištění, naučí se strategicky s nadhledem přemýšlet o svých osobních financích. Hra je založena na reálných datech, používají se v ní skutečné produkty, které se používají na finančním trhu v ČR. Zkušenosti, které získají při hře mohou jednoduše uplatnit v životě. [13]
Česká národní banka Česká národní banka jakožto subjekt s výlučným a specifickým postavením na českém finančním trhu považuje oblast finančního vzdělávání mladé generace za velmi důležitou. Proto se rozhodla v této oblasti angažovat a podpořit intelektuálně i finančně vydání první ucelené učební pomůcky v oblasti ekonomické a finanční gramotnosti pro vyšší ročníky základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií. Jde o učebnici autorů Michala a Evy Skořepových „Finanční a ekonomická gramotnost pro ZŠ a víceletá gymnázia“ – manuál pro učitele, kterou doplňují dva pracovní sešity pro žáky. Pasáže, které se mohou některým učitelům zdát obtížnější, je možné si vyjasnit

- 20 -

během navazujících školení v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků za účasti autorů textu. [23] ČNB se rozhodla pro tuto učebnici také proto, že jde o první text na trhu, který plně odpovídá tzv. Rámcovému vzdělávacímu programu, kterého se školy musejí při výuce držet. Učebnice splňuje nejen nynější verzi tohoto programu, ale v předstihu vychází vstříc i připravované podobě, kterou pod označením Standardy finanční gramotnosti zveřejnilo společně MFČR, MŠMT a MPO. [27] Manuál je primárně míněn jako text pro výuku finanční gramotnosti žáků na školách. Jako zdroj posílení své finanční gramotnosti ho však samozřejmě můžou používat i rodiče žáků a ostatní dospělí. [23]

4.3.3. Role médií Důležitou roli v rámci finančního vzdělávání hrají také veřejnoprávní a soukromá média, a to jak z pohledu vzdělávacích článků a pořadů, tak z pohledu poskytování informací z finanční oblasti. Pro zajištění efektivní spolupráce všech výše uvedených skupin subjektů v oblasti finančního vzdělávání je potřeba existence dlouhodobé nezávislé platformy, která by umožnila setkávání všech zainteresovaných subjektů, diskusi a výměnu informací, zkušenosti a koordinaci připravovaných aktivit. V současné době tuto platformu představuje Pracovní skupina pro finanční vzdělávání. [24]

4.4. Financování z EU Vstupem ČR do Evropské unie (1. 5. 2004) nastaly pro Českou republiku změny, tou pozitivní je možnost čerpání prostředků z fondů EU. Prostřednictvím regionální politiky Evropské unie, nazývané též politika hospodářské a sociální soudržnosti, se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů, kterým čelí jednotlivé členské státy.

4.4.1. Hlavní fondy Evropské unie Politika hospodářské a sociální soudržnosti je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
Strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF): Fond financuje především investiční projekty snižující nerovnosti v zaostávajících regionech či průmyslových oblastech, jde např. o zlepšení infrastruktury, budování čističek odpadních vod či výstavba silnic a železnic, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, zavádění služeb elektronické veřejné správy.

- 21 -

Evropský sociální fond (ESF): Fond financuje především neinvestiční projekty znevýhodněných regionů typu vzdělávání zaměstnanců, inovativní vzdělávací programy či zavádění moderních metod vzdělávání, rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod.
Fond soudržnosti (FS) Fond nazývaný taktéž Kohezní fond je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Fond financuje investiční projekty se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu a na ochranu životního prostředí. [16]

4.4.2. Systém získávání finanční podpory Evropská unie se při realizaci kohezní politiky řídí schválenými Strategickými obecnými zásadami Společenství (SOZS), v nichž jsou definovány úkoly politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) pro období 2007–2013. Každý členský stát vytváří svůj Národní rozvojový plán (NRP) popisující hlavní rozvojové problémy země. Jelikož nemusí vždy platit, že priority rozvoje státu odpovídají i prioritám celoevropské politiky soudržnosti dohodnutým všemi členskými státy EU na nadnárodní úrovni, musí se najít společný průnik NRP a SOZS. Dokumentem představujícím soulad dvou výše uvedených plánů a vymezujícím tak podobu realizace politiky HSS na území členského státu je Národní strategický referenční rámec (NSRR). Český NSRR popisuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS v České republice, představuje systém finančních toků fondů EU v ČR a určuje české operační programy pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Česko si pro nynější období 2007 – 2013 vyjednalo 26 operačních programů: • osm z nich je zaměřeno tématicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí), • sedm se zaměřuje zeměpisně (na Středočeský kraj, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd.),

- 22 -

•

ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionání a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti.

OP se dělí na prioritní osy, které konkrétněji vymezují, na co mohou být finance přidělené danému operačnímu programu vynaloženy. Prioritní osy se dále skládají z oblastí podpory, případně i z podoblastí podpory. Realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) se řídí principem programování. Každý subjekt, jenž chce požádat o finanční podporu z fondů EU, musí předložit projekt řídicímu orgánu operačního programu v rámci výzvy, kterou uveřejní. Řídicími orgány operačních programů jsou u tématicky zaměřených OP resortní ministerstva; u územně vymezených OP regionální rady regionů soudržnosti, což jsou územní celky odpovídající jednomu nebo více českým krajům zřízené za účelem přijímání dotací z evropských fondů (v ČR jde o NUTS II). Projekty nejsou k financování vybírány nahodile, ale podle toho, zda pomáhají odstraňovat problémy identifikované ve strategických dokumentech. Zárukou tohoto přístupu jsou operační programy s prioritními osami sledujícími záměry politiky soudržnosti. Prospívá se tím ekonomice a společnosti v konkrétním regionu a zároveň i na celoevropské úrovni. Projekty mohou předkládat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další. [26]

4.4.3. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) je přímo určen pro oblast školství a dalšího vzdělávání, vzhledem k povaze mé práce a případných žádostí z ní plynoucích je tento operační program vhodný k financování návrhů na změnu v oblasti školství a dalšího vzdělávání. Připravilo a řídí jej Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a je financován z Evropského a sociálního fondu. Jde o program na podporu rozvoje vzdělanosti, investic do lidského kapitálu, rozvoj znalostí, dovedností a kompetencí jednotlivců. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. [4]
O podporu z tohoto operačního programu mohou žádat tyto subjekty: Školy a školská zařízení, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, instituce vědy a výzkumu, ústřední orgány státní správy a jimi řízené organizace, obce, města, kraje, nestátní neziskové organizace a další. [26]

- 23 -


Typy projektů V rámci OP VK je možné realizovat následující typy projektů: Individuální projekty (IP) Individuálním projektem je ucelený projektový záměr, který předkládá žadatel s cílem získat dotaci v rámci OP VK. Individuální projekt je realizován na celostátní nebo na regionální úrovni. a) národní – příjemcem je MŠMT, b) ostatní – příjemcem jsou kraje, obce, školy či další subjekty dle jednotlivých výzev. Grantové projekty (GP) Ucelený projektový záměr, který předkládá žadatel s cílem získat dotaci v rámci Globálního grantu. Projekt je realizován na území příslušného kraje. [4]
Výběr a hodnocení projektů Po předložení a následné registraci žádosti o finanční podporu na základě výzvy k předkládání žádostí prochází každá žádost jednotlivými fázemi procesu hodnocení. Výběr žádostí probíhá při dodržení zásad transparentnosti, rovného přístupu a nediskriminace. Proces hodnocení žádosti se skládá ze čtyř fází, přičemž požadavkem pro postoupení žádosti do následující fáze je splnění požadavků fáze předchozí. Následně je celý proces hodnocení ukončen fází schvalování projektů.

Jednotlivé fáze hodnocení jsou: 1. fáze – hodnocení formální V první fázi hodnocení jsou po registraci žádosti hodnoceny formální náležitosti žádosti podle předem stanovených kriterií. 2. fáze – hodnocení přijatelnosti Ve druhé fázi hodnocení je posuzován soulad žádosti s ohledem na základní podmínky výzvy k předkládání žádosti. 3. fáze – hodnocení věcné Věcné hodnocení je prováděno na základě posuzování žádosti ve vztahu ke stanoveným výběrovým kriteriím. 4. fáze – výběrová komise/Expertní skupina OP VK Tuto fázi zajišťuje v případě grantových projektů a individuálních projektů tzv. individuální projekty ostatní výběrová komise. V případě individuálních projektů národních hodnocení zajišťuje Expertní skupina OP VK.

- 24 -


Schvalování projektů Individuální a grantové projekty Na základě výsledků jednání výběrové komise/Expertní skupiny OP VK schvaluje individuální projekty/grantové projekty Řídící orgán (ŘO)/ orgán kraje. Rozhodnutí ŘO/orgánu kraje o schválení projektu/neschválení projektu, které obsahuje i informace o výsledku věcného hodnocení, zasílá ŘO/ZS kraje žadateli. Výsledky výběrů (včetně celkových výdajů projektu a výše příspěvku ESF) jsou veřejně dostupné na webových stránkách www.msmt.cz a na webových stránkách příslušného kraje jako vyhlašovatele výzvy. Celková délka trvání celého procesu hodnocení a schvalování je v případě grantových projektů přibližně 5,5 měsíce a v případě individuálních projektů přibližně 5 měsíců od podání žádosti o dotaci. Pro OPVK je vyčleněno 1,83 mld. €, což činí přibližně 6,8 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €. [26]
Projekty financované z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost obsahuje 5 prioritních os rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Příklady podporovaných aktivit v rámci jednotlivých prioritních os: •

Počáteční vzdělávání

Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 612,1 mil. €, tj. 34 % alokace OPVK. Např. zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby modulových výukových programů s důrazem na mezipředmětové vazby, které vedou k rozvoji klíčových kompetencí, rozšíření výuky v cizích jazycích na středních školách, propracování a rozšíření nabídky asistenčních služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vytvoření systému dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení a podpora tohoto vzdělávání s důrazem na odborné kompetence i kompetence vedoucí ke zvyšování manažerských schopností nutných pro další rozvoj škol a školských zařízení apod. Oblasti podpory: 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

- 25 -

•

Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 626,5 mil. €, tj. 35 % alokace OPVK. Např. inovace studijních programů na VOŠ a VŠ v souladu s požadavky znalostní ekonomiky a potřebami trhu práce, zapojení odborníků z praxe i ze zahraničí při vytváření a realizaci těchto programů, další vzdělávání učitelů, řídících pracovníků a administrativních pracovníků na VOŠ, další specifické odborné vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, další vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v oblasti řízení výzkumu a vývoje, podpora mobility pracovníků mezi výzkumnými institucemi a soukromým a veřejným sektorem, spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem apod. Oblasti podpory: 2.1 Vyšší odborné vzdělávání 2.2 Vysokoškolské vzdělávání 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji 2.4 Partnerství a sítě •

Další vzdělávání

Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 289,9 mil. €, tj. 16 % alokace OPVK. Např. podpora vzdělávání v oblasti obecných a odborných kompetencí, vytvořit vzdělávací moduly zaměřené na podporu obecných kompetencí (jazykové a IT dovednosti, podpora podnikatelských dovedností, znalostí a dovedností v environmentální oblasti), rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích, vzdělávání pedagogů, lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek v oblasti specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj apod. Oblasti podpory: 3.1 Individuální další vzdělávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání •

Systémový rámec celoživotního učení

Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 227,1 mil. €, tj. 12 % alokace OPVK. Financovány jsou aktivity, které v oblasti počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání přispívají k vytváření systému celoživotního učení, a to na území celé ČR, tedy i v Praze. Oblasti podpory: 4.1 Systémový rámec počátečního vzdělávání 4.2 Systémový rámec terciárního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji 4.3 Systémový rámec dalšího vzdělávání

- 26 -

•

Technická pomoc

Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 72,4 mil. €, tj. 4 % alokace OPVK. Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPVK, administrace a hodnocení projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky Oblasti podpory: 5.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu 5.2 Informovanost a publicita programu 5.3 Absorpční kapacita subjektů implementujících program [4]

- 27 -

5. Praktická část V této části budou vyhodnoceny rozdíly v současném stavu finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v ČR a Německu. V důsledku této komparace pak budou navrhnuty změny v této oblasti v ČR a kvantifikovány očekávané náklady jejich zavedení a to i souladem na možnosti čerpání prostředků ze zdrojů EU.

5.1. Komparace současného stavu finančního vzdělávání Zdá se, že v některých členských státech EU (Spojeného království, Rakouska, Nizozemska a Itálie) včetně Německa, je poskytování finančního vzdělávání zvlášť silně zakotveno. V mnoha jiných zemích (včetně Řecka, Bulharska a Lotyšska) je činnost v této oblasti pouze omezená, pokud vůbec existuje. [9] Nedá se přesně stanovit od jaké doby je finanční vzdělávání v Německu bráno za oficiálně zahájené, ale má asi 15-ti letou tradici. Vzhledem k problémům jako je neznalost a neochota učitelů se této problematice věnovat poskytují proto finanční vzdělávání neziskové organizace jako je charita či červený kříž. Existuje také ucelená síť poraden pro dlužníky, které mají na starosti jednotlivé školy, kam každoročně přicházejí a realizují přednášky finančního vzdělávání pro studenty ve věku 16-18 let (9-10 třída). Přednášky jsou koncipovány do 4 hodin po 2 dnech. Neziskové organizace se zaměřují zejména na dospívající studenty, z důvodu disponování s vlastními peněžními prostředky a blízké možnosti uzavírání smluv např. o úvěrech. Finanční vzdělávání je realizováno pomocí her, používají mnoho metodických pomůcek, jako např. kartičky na konzum, vytvářejí plán hospodaření a na závěr hrají stolní hru, která je založena na principu Monopolu. Vzhledem k dlouholeté tradici finančního vzdělávání v Německu, je tedy zřejmé, že úroveň těchto služeb je na vyšší úrovni než u nás, zejména z důvodu delšího působení na trhu a vytvoření tak uceleného propracovaného systému. V Německu je velice dobře utvořený systém tvořený neziskovými organizacemi, tvořený zejména charitou a červeným křížem, které obhospodařují tuto oblast na dobré úrovni. Do systému vzdělání jsou zapojeny také banky, které nabízejí í svoji odbornou pomoc, ale také zejména finanční podporu. V ČR je finanční vzdělávání teprve v počátcích, tomu odpovídá i nižší úroveň. Ovšem v posledních letech se zdá, že se snažíme dohnat vyspělejší země a vylepšit si povědomí o oblasti financí. U nás neexistuje žádný ucelený a propojený systém jako tomu je u našich západních sousedů ve formě neziskových organizací. Projekty, které u nás běží jsou

- 28 -

samostatně zastupované jednotlivými institucemi, ale chybí nějaké propojení a kooperace mezi sebou. Je dobré, že se o vzdělávání v Německu zajímají jiné instituce než jsou samotné školy, na kterých poté výuka probíhá z důvodu oživení tohoto předmětu pro studenty či žáky. Žáci tak mají možnost seznámit se s novými lidmi, odborníky a vyzvědět zajímavé informace z praxe, což by se od svých vyučujících nenaučili. Myslím, že je to i více zábavné a motivující.

5.1.1. Metoda výuky finančního vzdělávání v Německu Preventivní bloky se odehrávají v prostorách školy a konají se ve čtyřech 45-ti minutových vyučovacích hodinách a to konkrétně ve dvou dnech. Čtyři části preventivní práce mají následující strukturu: První pracovní část První část preventivní práce má především seznamovací charakter. Důležité je zaujmout mladé lidi a také je motivovat ke komunikaci a spolupráci s pracovníkem. První díl má následující obsah: • • • • •

představení pracovníka a organizace, hra – kartičky – otázky na konzum (mobily, značkové věci), diskuse o vlastních výdajích, zprostředkování dat, čísel a faktů o zadlužení a předlužení, pojmenování kritických životních fázi – dotazování se na kritické životní události které mohou vést od zadlužení k předlužení.

Druhá pracovní část Jeho obsah je následující: • film – může ukázat zábavnou formou hodně rozličných témat: kritické životní události, téma ručení a jeho následky a tak dále, • vysvětlení průměrného měsíčního čistého příjmu ve vybraných povoláních, poradce ukazuje zákonné odtahy z hrubého příjmu a objasnění realistických budoucích čistých příjmů, • chod poradny pro dlužníky – stručná náplň práce, • vysvětlení, jak odborná práce v poradně může omezit následky předlužení, i když úspěšné oddlužení není hned možné, • rozdělení příslušných materiálů a brožůrek. Třetí pracovní část Třetí díl prevence probíhá v jiném dni. Na začátku bude dán prostor účastníkům a jejím otázkám, tomu co pro ně bylo nedostatečně vysvětleno, nebo o čem by rádi věděli něco více. Třetí pracovní část má následující náplň:

- 29 -

• • • •

vypracování nákladů na domácnost skupinami účastníků, následné zpracování – konfrontace výdajů s dříve prodiskutovanými příjmy ve vybraných povoláních, společné stanovení plánu hospodaření domácností pro jednu osobu ve vlastním bytě, ukázka formulářů používaných v poradně, příklady z poradenské praxe.

Jednotlivé části jsou proloženy případy z praxe poradny. Čtvrtá pracovní část V posledních 45-ti minut preventivní činnosti se nachází: •

hra – je odlehčením po preventivní činnosti přednáškového typu, ale zároveň je zaměřena na zopakování všeho probraného v jednotlivých částech.

Závěrečný rozhovor Na závěr následuje rozhovor s pedagogy. Zodpovězeny budou otevřené otázky. Závěrečný rozhovor je nezbytný z důvodu zpětné vazby pro pracovníka. Je potřeba vědět, zda pedagogové spatřují přínos preventivního bloku přednášek, a v čem tento přínos vidí. Důležité je také na závěr zjistit, zda se nabízí možnost pro další přednáškové bloky v příslušné škole. [20] V souvislosti se vzděláním dětí na školách bývají i informační večery pro rodiče těchto dětí. Jsou probírána témata jako např. kapesné, pojištění domácnosti, rozpočet domácnosti, spoření apod. Co se týče finanční stránky, tak bývají organizace financovány státem či městem, ale také soukromými finančními institucemi a bankami. Zapojení se bank nebo nebankovních institucí do financování takovýchto projektů je vhodné zejména z důvodu, že preventivní činnost poraden působí pozitivně na občany ve smyslu vyšší gramotnosti obyvatelstva v oblasti financí. Občané tak získávají větší množství informací o bankovních produktech a jsou schopni se tak lépe orientovat z nabídky bankovních institucí. Občané pak sami vyhledají bankovní instituci, zprostředkovatelé tak mají snadnější jednání s těmito lidmi. V ČR se velmi zřídka objevuje financování bankami. Na profinancování těchto projektů je více využíváno prostředků ze státního rozpočtu, z rozpočtů krajů či měst, často také z fondů z Evropské unie. Častější zapojení bank do projektů na finanční vzdělávání by bylo přínosné pro všechny strany. Poradny obdrží finanční podporu nebo i možnost spolupráce s odborníky. Zprostředkovatelé si tak udělají pozitivní reklamu, mladí lidé získají větší důvěru v banky a ochotněji budou přistupovat k jednání se zprostředkovateli.

- 30 -

5.1.2. Programy finančního vzdělávání v Německu V Německu stejně tak i v ČR jsou vytvořeny dobré učební materiály týkající se problematiky finančního vzdělávání. Většinou jde o knihu určenou vyučujícímu a pracovní sešity na doplnění určenou studentům. Materiály jsou moderně zpracované, doplněné o fotografie, obrázky, hádanky. Je možné do nich ihned doplňovat, což je lepší pro orientaci a výuku, studenti mají vše přehledně v jenom sešitě. Materiály jsou tvořeny tak, že je vyžadována i samostatná domácí příprava, vyhledávání či dotazování se na informace.
Finance a daně Ministerstvo financí vydalo učební materiály pro mladé lidi týkající se otázek finanční a daňové politiky. Materiály jsou vhodné pro studenty středních škol, jsou využitelné v předmětu ekonomie, politologie či občanské výchově. Brožura pro studenty byla vydána v roce 2006 další pokračování v roce 2007. Učební pomůcka má informovat studenty o systému daní, veřejných financí a mezinárodní finanční politiky. Příklady z praxe jsou pro přehlednost doplněny grafy, tabulkami a fotografiemi. K dispozici je taktéž materiál pro vyučující, které jsou doplněny dalšími informacemi k podpoře výuky. Vhodnou a neobvyklou formu výuky nabízí projekt Škola/banka a Mládež a ekonomika. Tyto projekty žáky nutí účastnit se aktivně v problematice financí.
Škola/banka Jde o dlouhodobě zavedenou hru pro studenty, která v Německu probíhá již 11 let. Po tuto dobu se již zúčastnilo přes 44 000 studentů z celého Německa. Letos to bylo kolem 4 000 studentů, kteří vytvořili přes 880 týmů. V této simulační hře převezmou studenti role bankovních pracovníků. Cílem je vést co nejúspěšněji svoji imaginární banku ve srovnání s ostatními týmy. Ve hře se studenti setkají s problémy, které jsou řešeny ve skutečnosti. Jako příklady lze uvést následující oblasti: [24] • • • • • •

spoření a úvěry, akcie, on-line bankovnictví, vybudování sítě poboček, školení zaměstnanců, reklama.

Studenti sledují vývoj na finančním trhu, ekonomickou situaci a chování konkurence. Týmy budou dostávat pravidelně podrobné informace o své bance, mohou tak analyzovat svá rozhodnutí a vývoj trhu. - 31 -

Studenti se mají takto naučit:[24] • • • •

úkoly a funkce bank, postavení banky v bankovním systému, samostatně vyhledávat informace, vykonávat odpovědná rozhodnutí a vést tým.

Hry se účastní studenti různých škol např. všeobecných gymnázii a středních škol. Studenti v rámci své školy vytvoří skupiny se 4 až 6 členy, každý tým si zvolí z řad svých členů mluvčího, dále je studentům přidělen vždy jeden vyučující, který je při hře povede. Materiály jsou studentům a vyučujícím zpřístupněny on-line na internetu. Jelikož jde o soutěžní hru bude tým a vítězná škole finančně odměněni. Organizátorem je Spolkový svaz německých bank. Bankovní sdružení zastupuje více než 220 soukromých bank.
Mládež a ekonomika Jde o další program, který podporuje Spolkový svaz německých bank a Frankfurtské noviny. Studenti pracují s ekonomickou částí těchto novin. Mají za úkol:[17] • • • • •

vybrat ekonomické otázky dle svého zájmu, sledovat své téma na základě aktuálního zpravodajství, vyhledávat v podnicích a institucích, vést pohovory a diskuse, psát článek z informací, které prozkoumali.

Studenti takto získají přehled o aktuální hospodářské situaci, naučí se komplexně zpracovávat informace a hodnotit je. Získají do budoucna pozitivní vztah k novinám či odborným časopisům. Navíc mají jedinečnou příležitost publikovat své články ve významných novinách.
Zábava nestojí nic! S cílem oslovit mladé lidi, vytvořila nezisková organizace Caritas internetové stránky, které řeší dluhovou problematiku. Projekt představila pomocí prezentace v kině Cinestar pod názvem Zábava nestojí nic!. Tento projekt byl pouštěn po dobu čtyř týdnů. Prostřednictvím daru z loterie mohla Caritas tento projekt realizovat. Cílem je upozornit lidi, jak jednoduché je se zadlužit, ale obtížné se s dluhy vypořádat, jde o bezesporu zajímavou podporu finanční způsobilosti. [25]

- 32 -

Forma spotu je následující: V animované prezentaci vystupuje postava mladého člověka, který se ocitá ve hře, pomocí kreditní karty nakupuje věci, které ho společnost nutí nakupovat, lákají ho reklamy, výkladní skříně atd. Při nákupech se mu načítá dluh, začínají ho pronásledovat černé stíny, představující vymahače dluhu, hra končí, když mladíkovi vezmou všechny věci včetně oblečení. Na závěr se objeví slogan Zábava nestojí nic! Jelikož šlo pouze o počítačovou hru, mladík se zvedne od počítače a jde se bavit s kamarády, realita by ovšem mohla být jiná a na to má právě upozornit tento spot. Propagace problematiky zadlužování není jednoduchá, ovšem v Německu si s ní poradili velice zajímavým způsobem, asi minutu a půl dlouhým spotem se tak o této problematice dozvěděla široká veřejnost. Takovýto způsob propagace je zvolen velice vhodně, díky vtipné podobě a z prostředí znalé mládeží, tak oslovila i tuto skupinu návštěvníků. V ČR by se takováto forma jistě uchytila, jde o příhodnou formu, jak lidem více přiblížit daný problém.

5.2. Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání Existují dva základní pilíře vzdělávání obyvatelstva. Prvním z nich je systém budování finanční gramotnosti na základních, středních školách a gymnáziích tzv. počáteční vzdělávání, na které navazuje systém dalšího finančního vzdělávání spotřebitelů. Je třeba se každému věnovat samostatně, aby nebyly opomenuty důležité oblasti.

5.2.1. Systém budování finanční gramotnosti na školách Na stále se rozvíjejícím finančním trhu se snižuje orientace občanů v nabízených možnostech a je zapotřebí připravit tak i mladé lidi chystající se na vstup na tento trh na možné úskalí, která mohou vzniknout, ale také na nabídku produktů, které mohou využívat. Je tedy vhodné přizpůsobit výuku novým trendům a začlenit v rámci možností finanční téma do výuky. V oblasti počátečního vzdělávání figurují dvě základní instituce veřejné správy, jde o Ministerstvo financí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Role MŠMT spočívá ve vydání rámcového vzdělávacího programu, který je zákonnou normou pro tvorbu školních vzdělávacích programů na jednotlivých školách. Odborným partnerem se při implementaci finančního vzdělávání do rámcového vzdělávacího programu (RVP) stává Ministerstvo financí. MF vystupuje jako hlavní koordinátor celého procesu. Existuje možnost, jak zavést alespoň částečně výuku finančních znalostí do škol a to využitím tzv. disponibilní časové dotace. Disponibilní časová dotace umožňuje navýšit povinnou minimální časovou dotaci a to na tolik hodin, aby pokryly například zavedení nového tématu do předmětu. Tato dotace poslouží také pro zavedení nových nebo volitelných předmětů.

- 33 -

Týdenní disponibilní časová dotace je: • na 1. stupni ZŠ 14 hodin, • na 2. stupni ZŠ 24 hodin, • na gymnáziu 26 hodin, • na gymnáziu se sportovní přípravou 22 hodin. S poměrně širokou disponibilní dobou by se zdálo, že není tak složité začlenit finanční témata do nějakého předmětu. Navíc o využití této časové dotace je rozhodováno při tvorbě školního vzdělávacího programu (ŠVP) školou. Za obsah ŠVP je odpovědný ředitel školy, při jeho tvorbě je třeba respektovat pravidla uváděná v RVP. Pokud tedy škola má zájem zavést finanční vzdělávání do svého ŠVP, má k tomu částečně podmínky. Poskytovat kvalitní výuku zahrnující finanční problematiku sebou nese značné náklady a jisté kroky, které je třeba učinit:
Zajištění studijních materiálů pro žáky a pedagogy Učební pomůcky jsou k dispozici pro učitele i žáky. Na trhu existují dvě dobře propracované metodické pomůcky. První jsou Metodické listy k tématům ekonomické gramotnosti (pro vyučující) a Pracovní listy k tématům ekonomické gramotnosti (pro žáky), vydané Univerzitou Karlovou v Praze, Pedagogickou fakultou. Další materiál je Finanční a ekonomická gramotnost pro ZŠ a víceletá gymnázia, vydaná ČNB. Materiál je novější a v souladu se strategií MF, proto bych zvolila pro výuku tento manuál. Tabulka 2: Běžná cena učebnic: Učebnice Manuál pro učitele Pracovní sešit 1 Pracovní sešit 2 Celkem

Běžná cena 320 Kč 89 Kč 89 Kč 498 Kč

Zdroj: ČNB, vlastní práce

Při kalkulování nákladů je uvažováno, že si obvykle studenti středních škol a gymnázií nakupují učební pomůcky na vlastní náklady, je tedy třeba v tomto směru vynaložit prostředky pouze k financování materiálů pro žáky základních škol. Dle informací získaných z Českého statistického úřadu vyplývají následující náklady: Tabulka 3: Náklady na učebnice pro žáky Běžná cena Škola

Základní škola

Počet žáků

Pracovní sešit 1

435 361

89 Kč

Zdroj: ČSÚ, vlastní práce

- 34 -

Pracovní sešit 2 89 Kč

Celkové náklady

77 494 258 Kč

Předpokladem, že se problematika financí bude vyučovat v předmětech matematika, občanská výchova, rodinná výchova a informatika, pak je zapotřebí čtyř učebnic, pro každého jedna, dále je zapotřebí nějaké rezervy pro případné zapůjčení knihy, je tedy zvolena hranice osmi knih na jednu školu. Náklady s tím spojené budou následující: Tabulka 4: Náklady na učebnice pro vyučující Škola

Počet škol

Počet učebnic

Manuál pro učitele

Celkové náklady

Základní škola

2 362

8

320 Kč

6 046 720 Kč

Střední škola a gymnázia

1 142

8

320 Kč

2 923 520 Kč

Celkové náklady

8 970 240 Kč

Zdroj: ČSU, vlastní práce


Zajistit vyškolení pedagogů Pokud má mít výuka kvalitní úroveň, je vhodné obeznámit vyučující s touto problematikou podrobnějším způsobem. Jako vhodná metoda se nabízí semináře pojednávající o tomto tématu. Jako lektor by vystupoval odborník zabývající se danou problematikou. Cílem semináře by bylo obeznámit učitele s finančními a ekonomickými tématy, které budou vyučovat. Mimo jiné by byly konzultovány témata či pojmy jako způsoby placení, tvorba ceny, nakládání s penězi, rozpočet domácností, služby bank, půjčky, úspory, investice, pojištění, debetní/kreditní karta, termínovaný vklad, běžný účet, akcie, inflace, RPSN, úrok, leasing, nárok na reklamaci, základní práva spotřebitelů, obsah smluv a další. Výuku je vhodné směřovat na praktická témata a konkrétní příklady. Semináře by probíhaly asi v osmi hodinovém rozsahu a byly by uskutečňovány v okresních městech. Při přípravě tohoto kurzu je třeba taktéž vynaložit značné náklady. Měla jsem možnost účastnit se dvou kurů pořádaných různými institucemi ovšem na stejné téma a to finanční gramotnost a způsob jak jej zavést do výuky. Dle mého zjištění se náklady pohybují v určitém rozmezí v závislosti na místě konání, počtu účastníků či schopnostech lektora. Náklady na pořádání kurzu: Odměna lektora: Náklady na pronájem prostor: Náklady na občerstvení: Náklady na materiály: Ostatní náklady: Průměrná cena školící místnosti:

500 – 2000 Kč/hodinu (dle nároků lektora) dle místa konání kurzu (bez DPH) 50 Kč/účastníka 50 Kč/účastníka 15 000 Kč (organizační zajištění, poštovné, telefony) 320 Kč/ hod + 1 500 data projektor

- 35 -

Dle zjištěných informací se pak nákladovost na jeden kurz konaný v délce 8 hodin, pohybuje kolem 30 000 Kč. Jednotlivé náklady jsou rozepsány níže v tabulce 5. Pokud uvažujeme vyškolit z každé školy 4 vyučující (učitele matematiky, občanské nauky, rodinné výchovy a informatiky) pak celkový počet učitelů vystoupí na 14 016 osob. Aby byl kurz efektivní, je zvoleno kritérium max. 20 účastníků jednoho kurzu. Tabulka 5: Náklady na jeden kurz finanční gramotnosti (doba trvání: 8 hodin) Druh nákladu Odměna lektora Občerstvení Materiály Pronájem prostor Ostatní Celkem

Výše nákladu na osobu

Počet účastníků

8 000 Kč 50 Kč 50 Kč x x

1 20 20 x x

Náklady celkem 8 000 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 4 060 Kč 15 000 Kč 29 060 Kč

Zdroj: národní institut dalšího vzdělávání, vlastní práce

Každý účastník by prošel cyklem 10 kurzů, které by odpovídaly jednotlivým školícím okruhům. Tyto navržené okruhy jsou v souladu se Standardy finanční gramotnosti, vydané MF, MPO, MŠMT. Školící okruhy jsou: 1. peníze, tvorba ceny, inflace, 2. služby bank, hotovostní a bezhotovostní platební styk, 3. rozpočet domácností, 4. úspory a půjčky, 5. daně a sociální systém, 6. smlouvy, reklamace, 7. reklama, slevy, 8. pojištění, 9. investování a spoření, 10. státní rozpočet. Tabulka 6: Náklady na všechny kurzy finanční gramotnosti Škola

Základní škola

Střední škola a gymnázia

Celkem

Počet škol

2 362

1 142

3 504

Počet učitelů

9 448

4 568

14 016

Počet školení

4 724

2 284

7 008

137 279 440 Kč

66 373 040 Kč

203 652 480 Kč

Náklady na školení Zdroj: ČSU, vlastní práce

Za předpokladu 80 hodinových kurů, které by absolvovalo celkem 14 016 pedagogů z gymnázií, základních a středních škol by náklady vzrostly na 203 652 480 Kč.

- 36 -

Tabulka 7: Sumarizace nákladů Druh nákladu Náklady na učebnice pro žáky Náklady na učebnice pro vyučující Náklady na šklení Celkové náklady

Výše nákladu 77 494 258 Kč 8 970 240 Kč 203 652 480 Kč 290 116 978 Kč

Zdroj: vlastní práce

Sumarizací výše uvedených nákladů, které vyplynuly z potřeby zavést finanční vzdělávání do škol vyplynuly náklady v souhrnné výši 290 116 978 Kč. Tyto prostředky by pak musela ČR vynaložit, aby pokryla náklady na zavedení finanční gramotnosti do škol, ovšem by byla nutná také legislativní úprava, která by danou oblast upravovala, tato problematika již přesahuje rámec bakalářské práce a dále se již budu zabývat systémem dalšího vzdělávání.

5.2.3. Systém dalšího finančního vzdělávání spotřebitelů Vzdělávání dospělých zůstává v ČR na okraji zájmu vzdělávací politiky. Je třeba nezapomínat na skupinu obyvatel, které se již počáteční vzdělávání netýká, ovšem jsou již ve světě financí účastni. Další vzdělávání se týká dospělé populace, tedy potencionální spotřebitele a účastníky finančního trhu. Ministerstvo financí je zodpovědné za ochranu spotřebitele na finančních trzích, proto by mělo tuto problematiku zajišťovat a koordinovat. Existují dva základní body z kterých plyne nedostatečná možnost lidí se plně orientovat na finančním trhu:
Nedostatečná informovanost obyvatel finančními zprostředkovateli, obtížný přístup k informacím a neschopnost hájit svá práva Nepříznivým faktem je také obtížný přístup obyvatel k informacím o produktech a službách nabízejících na trhu, v případě zjištění informací pak míra důvěryhodnosti zprostředkovatele, zda informace jsou přesné a komplexní. V případě zjištění nedostatků by měl být klient schopen hájit svá práva, což se v našem právním systému mnohdy nedostává. Zákonodárci by se měli více zamyslet nad ochranou těchto skupin obyvatel, poskytnout jim ochranu například přísnějším dohledem nad finančními institucemi a zabezpečit, aby se informace dostali ke klientům. Důraz by měl být kladen také na finanční poradce, kteří jsou s klienty přímo v kontaktu, stát by měl stanovit požadavky na vzdělání, zabezpečit kvalitní znalost produktů poradci a opakovaně znalost kontrolovat.
Nedostatečná znalost produktů a služeb nabízejících na finančním trhu, nízká schopnost vyhodnotit adekvátně informace

- 37 -

Proto, aby se člověk aktivně účastnil dění na finančním trhu je zapotřebí znalost základních produktů a možností, které trh nabízí, ovšem lidé je, jak vyplynulo z provedené statistiky agentury Stem/Mark, mnohdy nemají. Pokud jde o vzdělávání obyvatelstva v oblasti financí je třeba nejprve je k tomu motivovat, aby měli zájem se touto problematikou zabývat, a také upozornit na nebezpečí, která vyplynou z neznalosti finančních produktů jako např. předlužování, které v posledních letech výrazně narůstá. Vítanou skutečností vyplývající z průzkumu je fakt, že lidé ví o své neznalosti a mají zájem situaci napravit. Asi ¾ dospělé populace uvedlo, že považují za důležité znalost pojmů, tak přímo vzdělávání a získání nových informací z oblasti financí. Ze strany lidí je zájem o pasivní formu a to např. letáky, brožury, internetové stránky nebo odborné časopisy či televizní pořady. Prostředky na možnost vzdělávat se pro tuto skupinu obyvatel na trhu jsou, jde například o internetové stránky na podporu vzdělávání, odborné časopisy, odborné semináře v televizi apod. ovšem je třeba přiblížit tyto prostředky k lidem. Je zapotřebí motivovat dospělou populaci, aby se sami zapojili do vzdělávání se, mělo by být jejich zájmem informovat se a orientovat se v oblasti se kterou se denně potkávají. S velice zajímavým nápadem přišli zahraniční sousedé v Německu, vytvořili asi minutu a půl dlouhý spot, který upozorňuje na problematiku zadlužení zábavnou formou blízkou zejména mladým lidem a pouštěli ho 4 týdny v kině Cinestar. V ČR Cinestar působí od roku 2001 a tvoří jednu z největších sítí multikin u nás. Kina jsou zastoupena ve velkých významných městech v Čechách i na Moravě. CineStar má asi 51% podíl návštěvnosti mezi multikiny. Nezávislá výzkumná agentura AVE marketing udělala výzkum mapující pozici kin CineStar v místech působení včetně spádových oblastí po celé ČR, z výsledků vyplynulo, že 44% z návštěvníků CineStar navštěvuje kino alespoň jednou měsíčně. Dále pak, že více než 82 % návštěvníků chodí do kina před reklamním blokem. [23] Reklamu v CineStaru dělá společnost Cinexpress, která vznikla v roce 2001, exkluzivně zastupuje všechna multikina CineStar a Village Cinemas v ČR. Tabulka 8: Ceník společnosti CineXpress Město Praha Praha Ostrava Hradec Králové Plzeň České Budějovice Olomouc Pardubice Mladá Boleslav Zlín Celkem

Multikino Village Cinemas Anděl Village Cinemas Černý most CineStar Ostrava CineStar Hradec Králové CineStar Olympia Plzeň CineStar České Budějovice CineStar Olomouc CineStar Pardubice CineStar Mladá Boleslav Golden Apple Cinema

Zdroj: CineXpress

- 38 -

Stopáž 30” 30” 30” 30” 30” 30” 30” 30” 30” 30”

Cena/den 8 571 Kč 5 714 Kč 8 571 Kč 5 714 Kč 5 714 Kč 4 714 Kč 4 143 Kč 3 714 Kč 3 000 Kč 4 000 Kč 53 855 Kč

Cena/týden 60 000 Kč 40 000 Kč 60 000 Kč 40 000 Kč 40 000 Kč 33 000 Kč 29 000 Kč 26 000 Kč 21 000 Kč 28 000 Kč 377 000 Kč

Pokud bychom chtěli uskutečnit takovýto projekt v ČR tak při 30” spotu by celkové náklady po dobu jednoho týdne byly 377 000 Kč. Aby se spot dostal k co největšímu počtu lidí, je třeba ho představovat více než je pouhý týden, tedy alespoň po dobu čtyř týdnů, tedy zhruba jeden měsíc, náklady by tedy vzrostly čtyřnásobně na 1 508 000Kč. Z následující tabulky je patrné kolik lidí navštíví kina a tím pádem shlédnou spot k finančnímu vzdělávání. V našem případě, pouštění spotu během jednoho měsíce, by jej mohlo shlédnout kolem 363 701 lidí. Tabulka 9: Návštěvnost kin Kino CineStar Village Cinemas Golden Apple Celkem

Počet kin 10 2 1 13

Podíl na trhu (v %) 38 10 3 51

Roční návštěvnost 3 251 913 855 767 256 730 4 364 410

Týdení návštěvnost 67 748 17 828 5 349 90 925

Měsíční návštěvnost 270 993 71 314 21 394 363 701

Zdroj: CineXpress, vlastní práce

Pokud bychom chtěli zařadit obdobnou kampaň do České televize nabízejí se dvě možnosti. Spot, který by byl vysílán mimo reklamní čas a je charakteru veřejné osvěty nebo pokud jde o charitativní spoty, tak za něj zadavatelem nic nehradí. V takovémto případě je zapotřebí se nejprve obrátit na kolegium České televize, zda-li spot zařadí do programu či nikoli. Další možností je nechat vysílat spot v reklamním čase, zde se na ně vztahují stejné podmínky, jako na jakékoliv jiné reklamy a jsou zpoplatněny dle platného ceníku ČT.
Vzdělávací kurzy Z průzkumu agentury Stem/Mark dále vyplynul i nemalý zájem dospělé populace (¾) účastnit se organizovaného finančního vzdělávání, a to v případě, že by bylo zcela zdarma a bez propagace konkrétního poskytovatele. Podle mínění obyvatel, na kterých se průzkum prováděl, by měl vzdělávání dospělých zajišťovat stát, 37 % dotazovaných je toho názoru, že organizovat systém vzdělávání by bylo lépe zajištěné vzdělávacími nezávislými institucemi. V České republice by bylo vhodné, kdyby se tímto druhem vzdělávání zabývaly instituce, které mají zkušenosti z praxe a ví s čím se lidé nejvíce potýkají. V praxi by tedy šlo o občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, poradny při finanční tísni apod. Dle cílových skupin a životních fází obyvatel, které jsou jednotlivě popsány v teoretické části této práce, jsou zejména ohroženy mladé rodiny, předlužené domácnosti, lidé okolo důchodového věku, mladí dospělí, domácnosti s nízkým příjmem. Zejména těmto skupinám, ale ne jen jim, by bylo vhodné usnadnit uplatnění se na trhu a dopomoci jim ke snadnějšímu přístupu a aktivitě na finančním trhu. K odstranění bariér, jako je informační asymetrie, by dopomohly kurzy zaměřené na socioekonomickou problematiku.

- 39 -

Vzdělávací okruhy jsou: 1. rozpočet domácností, úspory a půjčky, smlouvy a reklamace, pojištění, spoření, 2. aktivní účast na finančním trhu, investování, zajištění na staří, daně a sociální systém. Tabulka 10: Náklady na kurz v délce 8 hodin Druh nákladu Odměna lektora Občerstvení Materiály Pronájem prostor Ostatní Celkem

Výše nákladu Počet na osobu účastníků 8 000 Kč 1 50 Kč 40 50 Kč 40 x x x x

Náklady celkem 8 000 Kč Náklady na 2 000 Kč 2 kurzy 2 000 Kč 4 060 Kč 15 000 Kč 31 060 Kč 62 120 Kč

Zdroj: národní institut dalšího vzdělávání, vlastní práce

Délka jednoho vzdělávacího okruhu by byla 8 hodin, celkem by se pro obyvatele konaly 2 školení, kde by se probrala nejdůležitější témata, se kterými se lidé mohou potýkat, tak aby byli schopni se přiučit či vyvarovat nežádoucím vlivům, jako je předlužování apod. Tyto kurzy by na sebe navazovaly, celková výše nákladů je 62 120 Kč pro oba kurzy.

5.3. Financování z EU K financování výše uvedeného návrhu na podporu dalšího vzdělávání obyvatel České republiky je možno využít, alespoň k částečnému pokrytí nákladů, fondy Evropské unie. Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti, jejichž prostřednictvím se mezi členské státy rozdělí finanční prostředky ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy, z nichž Evropský sociální fond je zaměřen na neinvestiční projekty, jako např. tvorba inovativních vzdělávacích programů či rozvoj vzdělávacích programů. Z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR je spolufinancován Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), jež blíže specifikuje problematiku rozvoje vzdělanosti společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti a zlepšení podmínek ve vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jež je řídícím orgánem OP VK, vyhlašuje průběžnou výzvu zprostředkujícím subjektům – krajům k předkládání globálních grantů (tj. projekty jsou realizovány na území příslušného kraje).

- 40 -

Výzva se týká následujícího: [15] Téma: Operační program: Prioritní osa: Oblast: Příjemce:

Vzdělávání a vzdělávací infrastruktura 7 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 7.3 Další vzdělávání 7.3.2. Podpora nabídky dalšího vzdělávání Školská a vzdělávací zařízení

Limity finanční podpory: Maximální přípustné výše alokace globálních grantů (v EUR) uvádí následující tabulka. Tabulka 11: Limity finanční podpory Předkladatelé Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem

EUR 18 161 389 9 800 542 8 672 289 4 810 312 13 020 048 6 765 279 8 512 473 7 801 643 7 784 179 17 658 848 9 962 996 9 143 764 19 656 524 141 750 286

CZK (1:20) 363 227 780 196 010 840 173 445 780 96 206 240 260 400 960 135 305 580 170 249 460 156 032 860 155 683 580 353 176 960 199 259 920 182 875 280 393 130 480 2 835 005 720

Zdroj: .

Globální granty musí být realizovány na území České republiky v území výše vymezených NUTS III. Globální granty musí být ukončeny nejpozději do 30. června 2015. V rámci OP VK bude poskytována podpora formou nevratné finanční pomoci (dotace). [15]

- 41 -

6. Diskuse V práci se zabývám komparací finančního vzdělávání a úrovní finanční gramotnosti v ČR s Německem. Dle zjištění je v Německu již 15 let zaveden systém takovéhoto vzdělávání a účastní se jej řada neziskových organizací, které mají zájem vylepšit vědomosti svých občanů. Jelikož v ČR se až v posledních letech objevují prvopočátky (v ČR se ministerstvo financí začalo touto problematiku zabývat v r. 2007) a ochota s tímto stavem nějak naložit, můžeme se od našich západních sousedů něčemu přiučit, či naopak vyvarovat. V Německu se zabývají počátečním vzděláváním samostatné organizace (neziskové organizace, červený kříž apod.) mají propracovanou strukturu a schopnosti pracovat s lidmi, navíc jde i o organizace zabývající se dluhovou problematikou, z čehož vyplývá dobrá znalost negativných dopadů, kterým chtějí takovými kurzy předejít. Síť poraden pro dlužníky, je tam rozsáhlá, mohou si tak jednotlivé poradny rozdělit určitou skupinu škol, kam každoročně přicházejí a realizují přednášky finančního vzdělávání. Jednotliví dobrovolníci si tak vyčlení ve školní výuce prostor (čtyři 45-minutové hodiny), který věnuje rozpravám a výuce o financích. Takto zvolená metoda se mi zdá zajímavá pro žáky, daleko více je jistě zaujme odborník z praxe, nezaskočí ho ani případné dotazy žáků, jelikož se v oboru pohybuje. Navíc návštěva cizího pedagoga vzbudí větší zájem a ochotu spolupracovat. Vylepšit by se dala ovšem časová dotace, pouhé 4 hodiny se mi zdají málo na kvalitní rozpravu o financích. Na to aby si žáci osvojili tuto problematiku by bylo zapotřebí daleko více hodin, a častější návštěvu organizací. Tyto kurzy by mohly být pořádány pro vyšší ročníky ZŠ a střední školy 4krát do roka po 4 hodinách. Co se týče ČR, zde existují zájmová sdružení, která samostatně vyvíjejí aktivitu v tomto oboru. Ovšem každá organizace se zaměřuje na jinou zájmovou skupinu, a netvoří tak propojený systém, který by se zaměřoval komplexně na vzdělání. Pro příklad Aisis, o. s. se zaměřuje na vzdělávání školských pedagogů, kteří by pak byli schopni vyučovat vzdělávání na svých školách. Nadační fond Arnošt vytvořil materiály a webové stránky na podporu vzdělávání pro děti a jejich rodiče, Ministerstvo financí zase podporuje tvorbu webových stránek. Chybí zde spolupráce a koordinovanost jednotlivých aktivit organizací pro lepší zajištění finančního vzdělávání. V praktické části práce jsem se zaměřila na dva segmenty vzdělávání, a to počáteční a další. Co se týče počátečního vzdělávání je problematika nastíněná v praktické části dle možností. K účinnému zavedení vzdělávání do školy je zapotřebí legislativních změn a nařízení ze strany MŠMT, proto jsem nezabíhala do podrobností, ale je zde nastíněná alespoň možnost implementace a vykalkulování nákladovosti. Jelikož existují materiály určené k výuce, které jsou dle strategie finančního vzdělávání vydané MF, není třeba se tímto zabývat, jsou pouze vyčísleny náklady na pořízení učebnic. Další složkou je kvalitně vyškolit pedagogy a neopomenout na žádné téma. V práci jsem navrhla důležité okruhy, které by neměly chybět ve vzdělání. Mé návrhy jsou zaměřené na pouhé částečné začlenění do výuky. Jistě by bylo vhodné, aby se zákonodárci zamysleli nad touto problematikou, zvážili její potřebu a vydali potřebná nařízení, k začlenění předmětu Finanční gramotnost, - 42 -

jako samostatný předmět vyučovaný ve vyšších ročnících ZŠ a na SŠ a Gymnáziích. Jistě by byla tato výuka přínosná pro studenty, jako budoucí účastníky dění na finančních trzích, pro snadnější orientaci v informacích a k jejich aktivnějšímu přístupu. Další zajímavou metodou pro podporu výuky financí na školách, ale i mimo ni by jistě bylo vytvoření elektronické podpory tzv. e-learningu. Zejména mladší generace, která je zvyklá se vzdělávat a vyhledávat informace na internetu by tuto moderní výukovou metodu ocenila. Byly by v ní vypracovány jednotlivá témata, jak již byla zmíněna v praktické části, s názornými příklady či animacemi, doplněné o odkazy na související webové stránky. V závěru by vždy následoval test znalostí a dovedností, na němž si může zájemce vyzkoušet své dosažené znalosti. Výhoda e-learningu spočívá zejména v časové nenáročnosti, jelikož je k němu přístup 24 hodin denně může se tak občan kdykoliv vzdělávat. Oproti klasickým kurzům, či školní výuce je zde možnost vybírat si pouze tu problematikou, která je pro občany zajímavá a momentálně podstatná. Dalším segmentem je vzdělávání dospělé populace, je významné proto, že lidé mají nízké povědomí o dění na finančním trhu (jak vyplynulo z kvantitativního výzkumu finanční gramotnosti). Nejen tato studie dokládá potřebu vzdělání, z neustále narůstajícím počtem úvěrů se lidé zadlužují, často nedokáží usměrnit své dluhy a dostávají se tak do předlužení, které často končí exekucí. Jen za loňský rok bylo nařízeno kolem 600 000 exekucí. Tento negativní jev samozřejmě neřeší pouze zavedení finanční gramotnosti, ale jistě by z části mohl působit preventivně. V této části jsem se inspirovala zahraničními sousedy z Německa, kteří jako podporu vzdělávání vytvořili webové stránky, aby se lidí o nich dozvěděli, vytvořili asi minutu a půl dlouhý spot upozorňující na problematiku zadlužení s odkazem na vzdělávací stránky. V dnešní uspěchané době se mi tento způsob prezentace jistého problému zdá vhodnější než jakákoliv jiná forma reklamy. Myslím, že i český spotřebitel by takovouto formu uvítal, a náklady s tím spojené nejsou nijak výrazné, za měsíční vysílání v kině jsou náklady 1 508 000 Kč a shlédlo by jej 363 701 diváků. Ve veřejnoprávní televizi by mohly být dokonce náklady nulové a sledovanost ještě vyšší. Nevýhodou je ovšem skutečnost, že vysílat spot jenom nestačí, je třeba aby se lidé zapojili aktivně, k tomu poslouží kurzy, kterých by měli možnost se účastnit. V kurzech tvořených nezávislými odborníky a bez propagace konkrétního produktu by se lidé dozvěděli o základních produktech a možnostech jejich využití, výhodách či úskalích, které sebou problematika nese. Navrhla jsem 2 kurzy po 8 hodinách, domnívám se, že časová dotace je dostačující, nešlo by o teorii, ale hlavně pro využití do praktického života. Protože občan, který bude umět využívat informace v praxi, má pak lepší vyhlídky v konkurenčním boji zprostředkovatelů. Jak vyplývá z průzkumu finanční gramotnosti, lidé mají chuť se vzdělávat, nelze však jistě tvrdit, že budou mít skutečný zájem vyměnit volný čas za vzdělání, jde tedy spíše o teoretický předpoklad. Pokud by se předpoklad naplnil, bylo by ovšem nutné vynaložit značné náklady na tato školení. Finanční prostředky lze získat na regionální úrovni z rozpočtu měst či krajů, nebo na národní úrovni z rozpočtu státu. Prostředky na náklady související s finančním vzděláváním lze čerpat taktéž ze strukturálního fondu EU.

- 43 -

Celá problematika upravující finanční vzdělávání a finanční gramotnost v ČR je v současnosti tvořena třemi základními dokumenty, jde o Strategii finančního vzdělávání, Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách a o Rámcovou politiku ministerstva financí v oblasti ochrany spotřebitele na finančním trhu. Cílem strategií je vytvoření uceleného systému finančního vzdělávání pro zvyšování úrovně finanční gramotnosti v ČR. V dokumentech jsou definovány důvody pro vznik finančního vzdělávání, role subjektů, zabývající se touto problematikou a navrhnutá opatření. Jako hlavní gestor pro tuto oblast je určeno Ministerstvo financí ve spolupráci s ostatními subjekty. Vytvořili zde standardy finanční gramotnosti pro základní i střední vzdělávání z nichž vychází návrhy v mé práci. Systém dalšího vzdělávání je zde již diskutován méně, z důvodu, že další vzdělávání by mělo být zajišťováno soukromým sektorem, určitou roli by hrály také subjekty veřejné správy. Tyto dokumenty slouží jako podklad pro další dění a inovaci v této problematice. Na závěr po komparaci, která je popsána v praktické části této práce, potvrzuji zvolenou hypotézu, že finanční vzdělávání v Německu je na vyšší úrovni než v České republice. Tento stav vychází zejména z dlouhodobého aplikování finančního vzdělávání v Německu, dále pak z propojeného a kvalitně utvořeného systému vzdělávacích institucí.

- 44 -

7. Závěr Bakalářská práce pojednává o komparaci finančního vzdělávání a gramotnosti v ČR a Německu. V teoretické části mé práce je podrobným způsobem rozpracován současný stav finančního vzdělávání i gramotnosti. Jsou v ní definovány základní pojmy z řešené problematiky. Analyzovány byly praktické zkušenosti občanů ČR z oblasti finanční tématiky, z které vyplynuly negativní závěry. Neznalost lidí, která z průzkumu vyplynula má za důsledek nežádoucí stav, kterým je zadlužování a nárůst exekucí. V současnosti se v malé míře zapojují různé instituce do nápravy tohoto stavu, jde o instituce veřejné správy či vzdělávacích institucí. V praktické části je pak analyzován stav finančního vzdělávání v Německu a je srovnáván se současným stavem finančního vzdělávání v České republice. Dochází zde k potvrzení zvolené hypotézy, že finanční vzdělávání ve Spolkové republice Německo je na vyšší úrovni než v ČR. Dále jsou zde navrhnuty řešení v oblasti počátečního vzdělávání a v dalším vzdělávání. Oblast počátečního vzdělávání je v práci nastíněná, je ovšem závislá na legislativních změnách, které přesahují rámec této práce. Větší důraz je tedy kladen na vzdělávání dospělé populace, která je aktivní na finančním trhu a proto je třeba ji chránit. Jsou pro ně navrhnuty kurzy, které by sloužily k proškolení obyvatelstva o základních finančních produktech či službách. Pro podporu kurzů a vzdělání vůbec by sloužily reklamní kampaně v médiích. Celá tato problematika sebou přináší nemalé finanční náklady, kalkulované u jednotlivých návrhů. Financovat se dají návrhy ze státního rozpočtu, rozpočtu krajů či měst. Po vstupu české republiky do EU se nám naskytuje další možnost, kde získat alespoň část finančních prostředků. Jelikož se tato problematika týká zejména vzdělávání, je možné k financování využit zejména Evropský sociální fond a jeho operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

- 45 -

8. Použité zdroje 8.1. Literatura [1]

FILIP,M., Finanční vzdělávání. Česká bankovní asociace. 2006

[2]

HECKERS,S., a kol., Konzeption des Sozialdienst katholischer Frauen e. V. Herford für Sozialberatung für Schuldnerinnen und Schuldner un Verbraucherinsolvenzberatung. Herford: 2001

[3]

KLÍNSKÝ,P., CHROMÁ,D., TESAŘOVÁ,S., JANÁK,M. Finanční gramotnost obsah a příklady z praxe škol. 1.vydání. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 96s .ISBN 978-80-87063-13-2.

[4]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nové operační programy. 2. vydání. Plzeň: Bílý slon, 2008. 19s. ISBN 978-80-86878-69-0.

[5]

Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. 5. vydání. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR. 2009. 130s.

[6]

SKOŘEPA,M., SKOŘEPOVÁ,E., Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Praha: Scientia, 2008. 197s. ISBN 978-8086960-40-1.

8.2. Internetové odkazy [7]

AISIS, o. s, Projekt: Rozumíme penězům

[8]

ARNOŠT. Úvodní stránka [online]. 2008 [cit 2009-02-03]. Dostupné z: < http://www.sysel-arnost.cz/home/index.asp?w=pages>.

[9]

Bankovní poplatky.com. Finanční vzdělávání spotřebitelů [online]. 2007 [cit. 200902-11]. Dostupné z: .

[10]

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Úspory a zadluženost: ocitly se české domácnosti v dluhové pasti? [online]. 2008 [cit. 2009-04-19]. Dostupné z: .

[11]

ČNB. Finanční gramotnost [online]. 2008 [cit. 2009-02-05]. Dostupné z: < http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/spotrebitel/financni_gramotnost.html>. - 46 -

[12]

EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REUBLIKY. V roce 2007 bylo nově nařízeno více než 420 tisíc exekucí [online]. 2008 [cit. 2009-04-14]. Dostupné z: < http://www.exekutorskakomora.cz/aktuality.php?skupina=2&rok=2008&id=199>.

[13]

Finanční svoboda [online]. 2009 [cit. 2009-02-03]. .

[14]

Finanční vzdělávání.cz. Úvodní strana [online].[cit. 2009-02-05]. Dostupné z:< http://www.financnivzdelavani.cz/>.

[15]

FONDY EVROPSKÉ UNIE. Průběžný výzva [online]. 2009 [cit 2009-0502].

[16]

FONDY EVROPSKÉ UNIE. Regionální politika EU [online]. 2009 [cit 2009-0419]. Dostupné z: .

[17]

Jugend und Wirtschaft. Infos zum Projekt [online]. 2009 [cit. 2009-03-02]. Dostupné z: .

[18]

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Finanční gramotnost [online]. 2007 [cit. 200810-20]. Dostupné z: .

[19]

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Strategie finančního vzdělávání [online]. 2007 [cit. 2008-10-20]. Dostupné z: .

[20]

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách [online]. 2008 [cit. 2008-10-20]. Dostupné z : .

[21]

Moderní vyučování. Rozhovor: Rozumíme penězům? [online]. 2008 [cit. 2009-0203]. Dostupné z: .

[22]

Podpora tvorby a zavedení školních vzdělávacích programů s komponentou ekonomické gramotnosti. Charakteristika projektu [online]. 2008 [cit. 2009-02-03]. Dostupné z: < http://it.pedf.cuni.cz/eg/index.php?link=4>.

- 47 -

Dostupné

z:

[23]

Prezentace 2006-2007 [online]. 2006-2007 [cit 2009-04-05]. Dostupné z: .

[24]

Schul/Banker. Infos zum Spiel [online]. 2009 [cit. 2009-03-02]. Dostupné z: .

[25]

Schulden-freiheit.info. Das Kino von der anderen Seite [online]. 2009 [cit 2009-0303]. Dostupné z: .

[26]

SPES. Kdo jsme [online]. 2008 [cit. .

[27]

SPOTŘEBITELSKÝ INSTITUT PRAHA. Peníze trochu jinak [online]. 2009 [cit. 2009-02-03]. Dostupné z: .

[28]

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Prohlášení k medializaci finanční situace Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze [online]. 2009 [cit. 200902-03] Dostupné z: < http://www.pedf.cuni.cz/>.

- 48 -

2008-12-05].

Dostupné

z:

9. Seznam tabulek a grafů 9.1. Seznam tabulek Tabulka 1: Statistika exekucí ...............................................................................................15 Tabulka 2: Běžná cena učebnic: ..........................................................................................34 Tabulka 3: Náklady na učebnice pro žáky...........................................................................34 Tabulka 4: Náklady na učebnice pro vyučující ...................................................................35 Tabulka 5: Náklady na jeden kurz finanční gramotnosti (doba trvání: 8 hodin).................36 Tabulka 6: Náklady na všechny kurzy finanční gramotnosti ..............................................36 Tabulka 7: Sumarizace nákladů ...........................................................................................37 Tabulka 8: Ceník společnosti CineXpress ...........................................................................38 Tabulka 9: Návštěvnost kin .................................................................................................39 Tabulka 10: Náklady na kurz v délce 8 hodin .....................................................................40 Tabulka 11: Limity finanční podpory..................................................................................41

9.2. Seznam grafů Graf 1: Zadluženost domácností v mld. Kč ........................................................................14 Graf 2: Podíl úvěrů domácnostem na HDP ........................................................................15 Graf 3: Nárůst exekucí ........................................................................................................16

- 49 -

10. Seznam použitých zkratek CZK, Kč – česká koruna ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika ČT – Česká televize ERDF - Evropský fond pro regionální rozvoj ESF – Evropský sociální fond EU – Evropská unie EUR - euro FG – finanční gramotnost FS – Fond soudržnosti FV – finanční vzdělávání GP – grantové projekty HDP –hrubý domácí produkt HSS – Hospodářská a sociální soudržnost IP – individuální projekty MF – Ministerstvo financí MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu MŠMT – Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy NRP – Národní rozvojový plán NSRR – Národní strategický referenční rámec OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OP – operační program OP VK – Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost RPSN – roční procentní sazba nákladů RVP – rámcový vzdělávací program ŘO – řídící orgán SOZS – Strategické obecné zásady Společenství SŠ – střední škola ŠVP – školní vzdělávací program VOŠ – vyšší odborná škola VŠ – vysoká škola ZŠ – základní škola

- 50 -