FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ A MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ JAKO INFORMAČNÍ ZDROJE

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management

FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ A MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ JAKO INFORMAČNÍ ZDROJE Financial accounting and managerial accounting as an information source Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

prof. Ing. Jiří LANČA, CSc.

Vendula VODEHNALOVÁ

Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

VODEHNALOVÁ Vendula

Obor:

Management

Název tématu:

FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ A MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ JAKO INFORMAČNÍ ZDROJE Financial accounting and managerial accounting as an information source

Zásady pro vypracování Cíl práce: Srovnejte charakteristiku dvou informačních systémů, a to finančního a manažerského účetnictví a zaujměte stanovisko. Pak se zabývejte pouze manažerským účetnictvím. Postup práce a použité metody: l. Úvod - zdůvodněte výběr tématu - cíl práce a její přínos. 2.Teoretická část - prostudování odborné literatury - ze získaných poznatků zpracovat teoretickou část práce zaměřenou převážně na výklad použitých pojmů. 3. Praktická část - analýza struktury podniku z hlediska organizačního i ekonomického vnitropodnikové směrnice - grafické zobrazení včetně příslušných vazeb - analýza informačního systému a toku informace - analýza využití informace - zhodnocení současného stavu a případné návrhy na možné změny. 4. Závěr - shrnutí poznatků z části teoretické i praktické - stanovisko podniku k Vaší práci čím Vás zpracování daného tématu obohatilo V práci využijte metodu systémové analýzy i syntézy a metody strukturovaného rozhovoru s odpovídajícími pracovníky.

2

Rozsah grafických prací:

(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Seznam odborné literatury:

• • • • •

FIBÍROVÁ, JANA. Reporting :moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. Praha: Grada, 2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. HRADECKÝ, MOJMÍR - KONEČNÝ, MILOŠ. Kalkulace pro podnikatele. Praha: Prospektrum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. HRADECKÝ, MOJMÍR - LANČA, JIŘÍ - ŠIŠKA, LADISLAV. Manažerské účetnictví. Praha: Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471. KRÁL, BOHUMIL. Manažerské účetnictví. Praha: Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. SYNEK, MILOSLAV. Manažerská ekonomika. Praha: Grada, 2003. 466 s. ISBN 80247-0515-X.

Vedoucí bakalářské práce:

prof. Ing. Jiří Lanča, CSc.

Datum zadání bakalářské práce:

22. 11. 2010

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

………………………………………… děkan

V Brně dne 22. 11. 2010

3

J m éno a p ří j m ení aut ora:

Vendul a Vodehn al o vá

Náz ev b akal á řs ké p r áce:

Fi nanční úč et ni ct ví a m anaž ers ké úč e t ni ct ví j ako i nform ační z dr oj e

Náz ev p rác e v an gl i čt i ně:

Fi nanci al

a ccoun t i ng

and

m ana ge ri al

account i n g as an i n f orm at i on s ource Kat edra:

p odni kového hos p odářs t ví

Vedoucí b ak al ářs ké p ráce:

p rof. In g. J i ří Lan ča , C S c.

R ok ob haj ob y:

2011

Anotace Předmětem bakalářské práce „Finanční účetnictví a manažerské účetnictví jako informační zdroje“ je srovnání charakteristik finančního a manažerského účetnictví jako dvou informačních zdrojů v podniku Litomyšlská nemocnice, a.s. Teoretická část je zaměřena na výklad pojmů použitých v praktické části dle odborné literatury. V praktické části se zabývám analýzou problematiky informačních vazeb, které se podílejí na realizaci controllingové koncepce. V závěru práce jsou pak shrnuty poznatky z obou předchozích částí a zhodnocen současný stav efektivnosti fungování podniku z hlediska získávání a nakládání s informacemi.

Annotation The goal of the submitted thesis: “Financial accounting and managerial accounting as an information source” is to compare the characteristics of financial and managerial accounting as two information sources in the company Litomyšlská nemocnice, a.s. The theoretical part is concentrated on the interpretation of terms used in the practical part, according to the literature. The practical part is concerned with analyzing the problem of information links, which are involved in the implementation of the controlling concept. In the final part are summarized findings from both previous parts and the current status of the effectiveness function of the company is evaluated in terms of obtaining and handling information.

Klíčová slova Finanční účetnictví, manažerské účetnictví, informační systém, controlling, struktura podniku, výkon

Keywords Financial accounting, managerial accounting, information system, controlling, company structure, output

4

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční účetnictví a manažerské účetnictví jako informační zdroje vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Jiřího Lanči, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. června 2011 vlastnoruční podpis autora

5

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Jiřímu Lančovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji společnosti Litomyšlská nemocnice, a.s. za poskytnutí potřebných informací, především pak Ing. Věroslavu Valentovi, MBA za konzultace a vstřícný přístup.

6

OBSAH ÚVOD ……………………………………………………………………………………………………….....… 9 TEORETICKÁ ČÁST ………………………………………………………………………………………… 11 1 CHARAKTERISTIKA ÚČETNICTVÍ …...…………………………………………...……………...…… 11 1.1 FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ ………….…………………………………………….…………..………….. 11 1.2 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ ……...…………………………………………………………...……… 12 1.3 VZTAH FINANČNÍHO A MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ ……………….……………………...... 13 1.4 ZOBRAZOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ …………………...…...…………………………………………...…... 14 1.5 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU ….…………………………………………………….…… 15 1.6 EKONOMICKÁ STRUKTURA PODNIKU …………………………………………………………..…. 15 2 KALKULACE ………………………………………………………………………………...……………... 16 2.1 PŘEDMĚT KALKULACE ……..………………………………………………………...…………..…... 16 2.2 KALKULAČNÍ SYSTÉM …………...……………………………………...…………………..………... 16 2.3 KALKULAČNÍ VZOREC ………..……………………………………………...…………..…………… 17 2.3.1 Typový kalkulační vzorec ……………...…………………………………………………………...…………. 17 2.4 OCEŇOVÁNÍ V KALKULACI ……………………………………………………………...…………... 18 2.5 ZPŮSOBY OCEŇOVÁNÍ ……………………………………………………………………………...… 18 3 NÁKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ ……………………….………………………………………...……...…… 20 3.1 POJETÍ NÁKLADŮ …….……………………………………………………………...……………….... 20 3.2 EVIDENCE NÁKLADŮ ……………………………………………………………………...…..……… 20 4 CONTROLLING ……………………………………………………………………………………………. 21 4.1 CÍLE CONTROLLINGU ..…………………………………………………………...…………………… 21 4.2 FUNKCE CONTROLLINGU ………………………………………………………………...…………... 21 4.2.1 Controlling jako systém doplňující řízení podniku …………………………………………………….……22 4.2.2 Koordinace ……………………………………………………………………………………….……………... 22 4.2.3 Inovace ……………………………………………………………………………….………………………….. 23 4.2.4 Informace ……………………………………………………………………………………………….……..… 23 PRAKTICKÁ ČÁST …………………………………………………………………………………………... 25 5 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI ……………………………………………...….… 25 5.1 HISTORIE SPOLEČNOSTI ………..……………………………………………………...……………... 25 5.2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ……………..………………………………………...………………… 26 5.2.1 Organizační struktura nemocnice ……………………………………………………………….…………… 27 5.2.2 Organizační struktura oddělení ………………………………………………………………….…………… 31 5.3 EKONOMICKÁ STRUKTURA …...………………………………………………...…………………… 32 5.3.1 Výnosová činnost ………………………………………………………………………………………….……. 32 5.3.2 Nevýnosová činnost (obslužná) …………………………………………………………….………………… 32 5.3.3 Hospodářská činnost ………………………………………………………………………………….……….. 33 6 VEDENÍ ÚČETNICTVÍ A OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ ………………………………………….… 34 6.1 DOKLADOVÉ ŘADY ………………………………………...…………………………………..………34 6.2 FÁZE OBĚHU ÚČETNÍCH DOKLADŮ ……………………..…………………………………………..34 6.2.1 Vystavené faktury ………………………………………………………………….…………………………… 34

7

6.2.2 Přijaté faktury ……………………………………………………………………………….………………….. 34 6.2.3 Bankovní doklady …………………………………………………………………………….………………… 35 6.2.4 Příjmové a výdajové pokladní doklady …………………………………………………………….………... 35 6.2.5 Sklady ………………………………………………………………………………………………….………… 35 6.2.6 Ostatní doklady ……………………………………………………………………………………….………… 36 6.3 VYMEZENÍ OKAMŽIKU USKUTEČNĚNÍ ÚČETNÍHO PŘÍPADU ………………….………………. 36 6.4 PODPISOVÝ ŘÁD …………………...………………………………………………………...………… 37 6.5 ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ (DAŇOVÝCH DOKLADŮ) ……………………………………. 37 7 SYSTÉM ZPRACOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ VE SPOLEČNOSTI …………………………………...…….. 38 7.1 PROGRAMOVÉ ZPRACOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ NA POČÍTAČI …...………………………...……….. 38 7.2 ÚČETNÍ KNIHY PŘEDEPSANÉ ZÁKONEM O ÚČETNICTVÍ ……......……………………...……… 38 7.3 OSTATNÍ ÚČETNÍ SESTAVY ………...………………………………………………………...……… 39 7.4 STRUKTURA INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VE SPOLEČNOSTI …….………………………...…… 39 7.4.1 Primární systémy ………………………………………………………………………………………….….… 39 7.4.2 Manažerský informační systém ………………………………………………………………………….……. 40 8 VNITROPODNIKOVÉ ÚČETNICTVÍ ………………...………………………………………………...... 42 8.1 ÚČTOVÁNÍ VNITROPODNIKOVÝCH NÁKLADŮ ………….…………………………………...…... 42 8.2 KALKULAČNÍ METODY …………...………………………………………………………...………… 43 8.3 OCEŇOVÁNÍ ………………….…………………..……………………………………………...……… 44 8.4 METODIKA KRYCÍHO PŘÍSPĚVKU …………..………………………………………………...…….. 45 8.5 UPLATNĚNÍ PRINCIPU VNITROPODNIKOVÉ FAKTURACE ………………………………...……. 46 9 SYSTÉM SKLADOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI ………………………………………………………...… 48 9.1 DRUHY SKLADŮ …………………..……………………………………………………………...……. 48 9.2 OCEŇOVÁNÍ, EVIDENCE A OBJEDNÁVÁNÍ ZÁSOB ............................................................………. 49 10 APLIKACE CONTROLLINGU ………………………..………………………………………………… 51 10.1 METODIKA CONTROLLINGU ……..……………………………………………………………….... 51 10.2 INFORMAČNÍ PODPORA CONTROLLINGU ………………………………………………….…….. 51 ZÁVĚR …………………………………………………………………………………………………………. 54 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ …………………………………………………………………..………. 57 SEZNAM GRAFŮ ………………………………………………………………………………………..……. 58 SEZNAM TABULEK ………………………………………………………………………………………..... 58 SEZNAM OBRÁZKŮ …………………………………………………………………………………...…….. 58 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ………………………………………………………………...………. 58 SEZNAM PŘÍLOH ……………………………………………………………………………………………. 60

8

ÚVOD

Hlavním cílem mé bakalářské práce je zpracování problematiky informačních vazeb (pořizování dat – zpracování dat a jejich distribuce – využití dat v systému řízení = manažerské rozhodování) podílejících se na realizaci controllingové koncepce, a to v podmínkách konkrétního podniku. Jedná se především o zpracování následujících dílčích oblastí: -

Hlavní podnikové a vnitropodnikové výkony, které jsou vytvářeny v jednotlivých organizačních jednotkách, a jejich ocenění.

-

Toky informací mezi výrobními organizačními jednotkami a jednotkami zajišťujícími zpracování informací.

-

Rozdíly (vztahy) mezi finančním a manažerským účetnictvím.

-

Způsob integrace informací do manažerského informačního systému.

-

Hodnocení úrovně controllingové koncepce.

Rozhodla jsem se, že zvolené téma bakalářské práce budu zpracovávat v podmínkách společnosti Litomyšlská nemocnice a.s. Tato společnost je dosti odlišná od běžných firem, které se zabývají výrobou statků a služeb. Liší se podstatně ve svém zaměření na výkony, které produkuje, a jež jsou velmi specifické. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem si pro zpracování své bakalářské práce vybrala právě tuto společnost. Myslím si, že analýza daného tématu v podmínkách tak speciálně zaměřené společnosti může přinést nové poznatky v oblasti přenosu, zaznamenávání a vypovídací schopnosti informací z hlediska finančního a manažerského účetnictví. Oba okruhy účetnictví, vedené v tomto podniku, jsou zdrojem určitých informací. Toto informační zobrazení může být také něčím novým a obohacujícím v oblasti účetnictví jako informačního zdroje. V práci bude využita metoda systémové analýzy a metoda systémové syntézy. Další použitou metodou bude strukturovaný rozhovor s odpovídajícími pracovníky – tedy s controllerem a vedoucí ekonomického úseku. V praktické části bakalářské práce se chci zabývat vybranými oblastmi, které jsou nutné pro analýzu daného problému a dosažení stanoveného cíle. Těmito oblastmi jsou: manažerské a finanční účetnictví, struktura podniku, vnitropodnikové směrnice, oceňování výkonů, systém zásobování a skladování, použité informační systémy. Poznatky, získané z těchto 9

oblastí, budou použity nejen k dosažení cíle, ale také ke zhodnocení efektivnosti fungování podniku z hlediska získávání a nakládání s informacemi. Níže je uveden podrobnější popis toho, čím se budu v jednotlivých oblastech zabývat a jaké informace budu v prostředí firmy získávat. Manažerské a finanční účetnictví – definování rozdílu mezi nimi, zvolený způsob zobrazování finančního a manažerského účetnictví, kdo zpracovává a zodpovídá za vedení obou okruhů účetnictví. Organizační a ekonomická struktura podniku – použitá organizační a ekonomická struktura v podniku, grafické zobrazení organizační struktury. Vnitropodnikové směrnice a metody oceňování – uvedení použitých vnitropodnikových směrnic a nařízení, popis používaných metod oceňování podnikových a vnitropodnikových výkonů v jednotlivých střediscích. Zásobování a skladování – způsob zásobování, postup objednávání zboží, typy skladů, které jsou využívány, vedení skladové evidence, pohyb skladovaného zboží uvnitř podniku a v rámci jednotlivých oddělení. Informační systémy – popis používaného softwaru a metod pro přenos informací mezi jednotlivými oddělení, proces jejich zpracování, třídění, vyhodnocování a využívání, jaká je vypovídací hodnota získávaných informací, kde všude je IS využíván a kdo s ním pracuje.

10

TEORETICKÁ ČÁST

1 CHARAKTERISTIKA ÚČETNICTVÍ 1.1 Finanční účetnictví Cílem účetnictví je zajistit věrné zobrazení reality pro potřeby finančního řízení podniků a zabezpečit srovnatelnost výstupních účetních informací v národním i nadnárodním měřítku. Podle Sedláčka je jeho základní funkcí poskytovat všem uživatelům spolehlivé informace o tom, jak je daná obchodní společnost (podnik) ekonomicky zdatná. Vypovídá o majetkové a finanční situaci podniku (k určitému datu), o výsledku hospodaření (za určité časové období), o tom jak je management podniku úspěšný ve finančním řízení, zda zajišťuje dlouhodobou stabilitu podniku, zda dosahuje přiměřené výnosnosti vloženého kapitálu a zda je schopen průběžně hradit dluhy podniku. Jako nejvyšší princip je kladena zásada poctivého a věrného zobrazení skutečnosti (předmětu účetnictví) a finanční situace podniku.1 Podle Fibírové2 je cílem účetních informací finančního účetnictví zobrazit podnikatelský proces pro tzv. externí uživatele, kteří stojí mimo hodnocený subjekt (banky, kapitálové trhy, obchodní partneři, potenciální i současní akcionáři, zaměstnanci a jejich zástupci apod.). Externí uživatelé se zajímají především o vývoj celkové finanční pozice podniku a jeho dlouhodobou efektivnost. Výkazy finančního účetnictví jsou obsaženy v rozvaze, výkazu zisku a ztrát a ve výkazu peněžních toků. Finanční účetnictví představuje od svého vzniku primární zdroj informací pro vlastníky podniků a pro potenciální zájemce o kapitálový vstup do podniku. K dalším významným uživatelům informací finančního účetnictví se pak řadí všichni věřitelé, kteří za sjednaný úrok zapůjčují podniku na určitou dobu svůj kapitál.3 _________________________ 1

SEDLÁČEK, J.; HÝBLOVÁ, E.; KŘÍŽOVÁ, Z.; VALOUCH, P. Finanční účetnictví. 1. vyd. Brno :

Masarykova Univerzita, 2010. 240 s. ISBN 978-80-210-5268-0. s. 9 2

FIBÍROVÁ, J. Nákladové účetnictví (Manažerské účetnictví I). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická

v Praze, 2000. 327 s. ISBN 80-245-0095-7. s. 8 3

HRADECKÝ, M.; LANČA, J.; ŠIŠKA, L. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN

978-80-247-2471. s. 48

11

1.2 Manažerské účetnictví Podle Synka4 manažerské účetnictví slouží bezprostředně pro efektivní řízení podniku a jeho vnitropodnikových útvarů (středisek). Využívá údajů finančního i nákladového účetnictví, kalkulací, operativní evidence, statistiky, používá statistických, matematických aj. metod a postupů. Jeho předmětem jsou nejen náklady, ale i výnosy, někdy i cash flow. Zajišťuje soustavnou kontrolu (někdy přerůstá v controlling) a poskytuje podklady pro manažerské rozhodování. Je součástí manažerského informačního systému, který sám je součástí celkového informačního systému podniku. Podrobnější struktura manažerského účetnictví vychází hlavně z toho, jaký typ informací řídícím pracovníkům poskytuje. Určující je zejména členění informací z hlediska jejich vztahu k fázím rozhodovacího procesu. V prvé fázi se takto zaměřené účetnictví orientovalo hlavně na zjištění skutečně vynaložených nákladů a výnosů, a to nejprve podle jejich vztahu k prodávaným finálním výkonům, a později také ve vztahu k dílčím procesům, činnostem a útvarům, které za vynaložené náklady, resp. realizované výnosy odpovídají. Ve druhé fázi dalo možnost takto rozčleněné skutečné náklady porovnat se žádoucím (plánovaným, rozpočtovaným, kalkulovaným) stavem, a dát tak podklady pro krátkodobé a střednědobé řízení pomocí odchylek.5 Dnešní podoba manažerského účetnictví předpokládá integraci: -

nákladového účetnictví, rozpočetnictví, kalkulačního systému, finanční analýzy.6

Podle Fibírové7 je úkolem manažerského účetnictví vytvořit vhodný systém informací pro vnitropodnikové hodnotové řízení. Kvalitu těchto informací je možno hodnotit z několika pohledů: _________________________ 4

SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 3. přeprac. a aktualit. vyd. Praha : Grada, 2003. 466 s. ISBN 80-247-

0515-X. s. 78 5

KRÁL, B. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. s. 21

6

HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektum, 2003. 153 s. ISBN

80-7175-119-7. s. 108 7

FIBÍROVÁ, J. Reporting – moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada,

2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 24

12

-

forma informace (množství informací, jejich srozumitelnost, užitečnost z hlediska využití při řešení konkrétní rozhodovací úlohy, vypovídací schopnost),

-

časová orientace (kdy je zjištěna, jak dlouho platí, kdy a proč se mění, jaký je čas nezbytný pro její získání),

-

obsah informace (čeho se týká, jak a proč je členěna, jaký je stupeň její přesnosti).

1.3 Vztah finančního a manažerského účetnictví Fibírová8 definuje účetnictví jako uspořádaný systém informací, který modelově zobrazuje podnikatelský proces, není homogenním celkem. Na straně jedné je charakteristický svými metodami, principy (bilanční princip, soustava účtů, princip podvojnosti a souvztažnosti, dokumentace) a vlastním kontrolním systémem správnosti. Na straně druhé se liší zobrazení podnikatelského procesu pomocí účetních informací v závislosti na tom pro koho jsou tyto informace určeny, v jakém rozsahu jsou přístupné a jaké úlohy řeší. Podnik se potýká s rozmanitými očekáváními zájmových skupin (vlastníci, manažeři, zaměstnanci, veřejnost), jejichž naplnění nakonec rozhoduje o jeho vlastním úspěchu či neúspěchu. Různorodé informační potřeby jednotlivých uživatelů účetních informací není možné uspokojit jediným systémem. Rozdílné požadavky externích a interních uživatelů na účetní informace jsou konkretizovány v odlišnostech z hlediska jejich obsahu, podrobnosti, rozsahu, časové orientace a pravidelnosti jejich poskytování.9 Účetní informace pro vnitropodnikové hodnotové řízení a rozhodování, informace manažerského účetnictví se neliší od informací finančního účetnictví pouze podrobností členění a periodicitou vyhodnocování, ale rozdílnost jejich obsahu a cílů se konkrétně projevuje v rozdílném pojetí základních účetních kategorií – nákladů, výnosů, hospodářského výsledku, aktiv. Předmětem zobrazení v manažerském účetnictví mohou být i skutečnosti obtížně ocenitelné, pro měření konkrétních procesů a činností je možno využívat nejen peněžních, ale i naturálních jednotek, atd.10 _________________________ 8


2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 24 9


v Praze, 2000. 327 s. ISBN 80-245-0095-7. s. 7 10


v Praze, 2000. 327 s. ISBN 80-245-0095-7. s. 10

13

Podle Krále11 se při srovnání manažerského účetnictví se systémem finančního účetnictví zdůrazňuje jeho obsahově rozdílné pojetí, které se projevuje zejména dvěma odlišnostmi: -

manažerské účetnictví může vycházet z jinak vymezených aktiv a pasiv, ne jak jsou vymezeny např. obecně uznávanými zásadami finančního účetnictví,

-

manažerské účetnictví se odlišuje od finančního také výrazně větší variabilitou aplikovaných oceňovacích principů a konkrétních způsobů oceňování.

Účetnictví podniku může být organizováno jako: -

Finanční účetnictví, které tvoří základní rámec celého podnikového účetnictví. Zjišťují se v něm informace vyjadřující vztahy k vnějšímu okolí podniku, které mají finanční povahu. Je regulováno právními předpisy.

-

Vnitropodnikové účetnictví, které poskytuje manažerům podniku soubor informací týkající se vnitřních jevů, především nákladů a výnosů a jejich struktury. Současně poskytuje některá data i pro finanční účetnictví.12

Fibírová uvádí, že problematika organizace účetních informací je zpracovatelským problémem propojení informací finančního a manažerského účetnictví (controllingu). Zabývá se otázkou, zda je možno požadavky externích a interních uživatelů účetních informací uspokojit v relativně samostatných celcích, okruzích účetních informací v tzv. dvouokruhové soustavě účetních informací, nebo pouze ve formě analytického členění k finančnímu účetnictví v tzv. jednookruhové soustavě, popřípadě jejich kombinací.13

1.4 Zobrazování účetnictví Podle způsobu zobrazování finančního i vnitropodnikového účetnictví se rozeznávají dvě mezní soustavy a příp. i kombinace mezi nimi: -

Jednookruhová soustava – spojuje organicky finanční a vnitropodnikové účetnictví v jediný účetní systém.

_________________________ 11

KRÁL, B. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7.

s. 27, 28 12




2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 51

14

-

Dvouokruhová soustava – vytváří pro každé účetnictví relativně samostatný okruh (subsystém účetnictví podniku).14

Ve dvouokruhové soustavě se používají tzv. spojovací účty. Podle Fibírové15 slouží k převzetí informací z finančního účetnictví a naopak pro jejich předávání zpět do finančního účetnictví. Nejčastěji se používají spojovací účty k nákladům, výnosům z prodeje, ale i časovému rozlišení, aktivaci vnitropodnikových výkonů, atd.

1.5 Organizační struktura podniku16 Základním strukturálním předpokladem tvorby systému odpovědnostního řízení je vybudování vzájemně konzistentní organizační a ekonomické struktury podniku. Určující roli v této etapě má tvorba organizační struktury. Cílem tvorby organizační struktury je takové uspořádání činností a vztahů v podniku, které vede k optimálnímu naplňování jeho cílů. Výsledkem důležitých pro odpovědnostní řízení je pak vyjádření vertikálních a horizontálních vztahů mezi útvary z pohledu věcného charakteru a výběr těch, které jsou při řízení útvarů důležité.

1.6 Ekonomická struktura podniku17 Na úvahu o rozdělení pravomoci a odpovědnosti navazuje rozpoznání skutečnosti, zda je motivačně účinné využít při řízení konkrétního vnitropodnikového útvaru hodnotové nástroje a jakou formu, obsah a vazby na jiné nástroje budou mít. Kladné rozhodnutí o aplikaci hodnotových kritérií vede k tomu, že v průniku s existující organizační strukturou se buduje struktura tzv. odpovědnostních středisek jako útvarů, jejichž větší či menší část zainteresovanosti je orientována na hodnotové výsledky. Z hlediska míry a oblastí uplatnění pravomoci a odpovědnosti lze přitom rozlišit šest základních typů středisek, lišících se zejména mírou decentralizace uplatněnou při jejich řízení: nákladové (nákladově řízené), ziskové, rentabilní, investiční, výnosové a výdajové. _________________________ 14




v Praze, 2000. 327 s. ISBN 80-245-0095-7. s. 57 16

KRÁL, B. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. s.

352 17

KRÁL, B. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. s.

354

15

2 KALKULACE Název kalkulace se v praxi používá při označení třech pojmů:18 1. Kalkulací (přesněji: kalkulováním) se mnohdy označuje činnost, v níž se stanovují (v předběžných kalkulacích), resp. zjišťují (ve výsledných kalkulacích) náklady na přesně specifikovanou jednotku výkonů (na kalkulační jednici); jinak o této činnosti hovoříme jako o kalkulování nebo sestavování kalkulací. 2. Kalkulací se rozumí dále výsledek této činnosti, sestavený či zjištěný na příslušnou jednotku výkonů (kalkulační jednici) v podnikem stanovených kalkulačních položkách a také úhrn těchto položek. 3. Kalkulací se v praxi mnohdy označuje také ta část informačního systému podniku, která čerpá potřebná data zejména z rozpočetnictví a nákladového účetnictví, popř. název podnikového útvaru, zabývajícího se kalkulacemi.

2.1 Předmět kalkulace Jako předmět kalkulace mohou být v ideálním případě stanoveny všechny výkony v podniku vyráběné, prováděné nebo poskytované. V podnicích s rozsáhlejším sortimentem výkonů se podrobně kalkulují mnohdy jen výkony od určité částky nahoru. Je ovšem v zájmu podniků, aby i v této oblasti dokázaly využít výhod, které skýtá automatizované zpracování dat a kalkulovaly všechny výkony. Předmět kalkulace lze vymezit jednak kalkulační jednicí, jednak kalkulovaným množstvím.18

2.2 Kalkulační systém Kalkulační systém lze definovat jako soustavu kalkulací v podniku a vazeb mezi nimi. Hlavním úkolem kalkulačního systému je zajistit metodickou jednotu a vzájemnou návaznost kalkulací mezi sebou.

_________________________ 18


80-7175-119-7. s. 11

16

Kalkulace můžeme rozdělit na předběžné a výsledné. Předběžné kalkulace se dále člení na propočtové, operativní a plánové.19 Z hlediska doby sestavování rozděluje Synek kalkulace stejně jako Hradecký a Konečný. Dále uvádí kalkulace z hlediska struktury, kterou lze sestavit jako postupnou nebo průběžnou.20

2.3 Kalkulační vzorec Druhy kalkulací, které podnik sestavuje, ani kalkulační vzorec a obsah jednotlivých kalkulačních položek nejsou nijak vymezeny žádnými předpisy, jako je to např. u účtové osnovy; uspořádání kalkulace záleží na

organizaci výroby či jiné činnosti, na druhu

technologického procesu a na informačních potřebách managementu daného podniku a jeho schopnostech je adekvátně formulovat a na možnosti příslušné položky účetně zachytit.21

2.3.1 Typový kalkulační vzorec Kalkulační vzorec používaný v současné době v podnicích vychází z tzv. typového kalkulačního vzorce (viz tabulka č. 1). Tabulka č. 1: Typový kalkulační vzorec Číslo položky

Kalkulační položka

1. 2. 3. 4. 5. 6. -

Jednicový materiál Jednicové mzdy Ostatní jednicové náklady Výrobní (provozní) režie Vlastní náklady výroby Správní režie Vlastní náklady výkonu Odbytová režie Úplné vlastní náklady výkonu

Pramen: HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. s. 29 _________________________ 19


80-7175-119-7. s. 13-14 20


0515-X. s. 109 21


80-7175-119-7. s. 29

17

Typový kalkulační vzorec podává vcelku uspokojivou, i když elementární představu o struktuře kalkulačních položek. V této podobě představuje typový kalkulační vzorec minimalistickou podobu kalkulačního vzorce. Proto jej podniky doplňují z hlediska potřeb řízení nákladů podrobnějším členěním jak přímých, tak i nepřímých nákladů. V podnicích s nevýznamnými odbytovými režijními náklady lze tuto položku vypustit a příslušné náklady zahrnout do správní režie.22

2.4 Oceňování v kalkulaci Pod názvem oceňování se rozumí: 1. oceňování kalkulačních položek určitou výší nákladů (např. skutečnými náklady, předem stanovenými náklady, tj. vnitropodnikovou cenou), 2. oceňování určitými kalkulačními položkami (např. jen položkami jednicových nákladů apod.). Pro kalkulování má význam zejména oceňování vstupů do kalkulace. Protože předtím musely spotřebované vstupy vstoupit do nákladového účetnictví, v němž musely být nějakým způsobem oceněny, bude oceňování vstupů do kalkulace shodné s oceněním v nákladovém účetnictví.23

2.5 Způsoby oceňování24 a) jednicový materiál Nakupované zásoby se vedou na skladě buď: -

v ocenění cenou, zjištěnou váženým aritmetickým průměrem z pořizovacích cen dodávek a počátečního stavu zásob

_________________________ 22


80-7175-119-7. s. 29 23


80-7175-119-7. s. 42 24


80-7175-119-7. s. 43

18

-

způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob

-

v ocenění předem stanovenou (vnitropodnikovou) cenou, platnou pro určité období.

Pro nakupované výrobky, které se bez dalšího zpracování v podniku stávají součástí podnikových výkonů a jejichž pořízení se opakuje, se stanoví vnitropodniková cena. Jde-li o ojedinělý nákup, pak se v předběžné kalkulaci použije dodavatelem nabídnutá cena. U kooperace se postupuje jako u nakupovaných výrobků. Polotovary vlastní výroby se při spotřebě ocení vždy vnitropodnikovou cenou, stanovenou na základě jejich předběžné kalkulace. Polotovary vlastní výroby se v kalkulaci plných nákladů oceňují těmito kalkulačními položkami: jednicový materiál, jednicové mzdy, výrobní režie. b) jednicové mzdy Tato kalkulační položka se oceňuje sazbami podle příslušných mzdových tarifů, popř. při časové mzdě hodinovými sazbami. c) režijní položky Tyto položky se oceňují zásadně vnitropodnikovými cenami; přirážky či sazby režijních nákladů patří mezi vnitropodnikové ceny. d) odbytové jednicové náklady Při oceňování odbytových jednicových nákladů se postupuje obdobně jako u nakupovaných výrobků. Sestavené předběžné kalkulace výkonů se stávají vnitropodnikovými cenami a použijí se k oceňování dohotovených finálních či dílčích, samostatně kalkulovaných výkonů.

19

3 NÁKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ Subsystém nákladové účetnictví jako důležitá součást účetnictví podniku má za úkol podávat pravdivé a včasné informace o průběhu výrobního či jiného procesu jak po linii výkonů, tak i po linii vnitropodnikových útvarů. V mnoha směrech je odkázán na informační výstupy podnikových činností, které časově předcházejí zpracování agendy nákladového účetnictví. Hlavním informačním výstupem nákladového účetnictví jsou: -

jedna část kalkulačního systému, tj. výsledné kalkulace,

-

odpočty středisek.25

3.1 Pojetí nákladů Existuje dvojí pojetí nákladů. Ve finančním účetnictví je určené pro externí uživatele. Ve vnitropodnikovém účetnictví je využíváno manažery v řízení. Ekonomická teorie definuje náklady podniku jako peněžně oceněnou spotřebu výrobních faktorů včetně veřejných výdajů, která je vyvolána tvorbou podnikových výnosů.26

3.2 Evidence nákladů Podle Synka27 evidenci nákladů v podniku zabezpečuje účetnictví podniku. To se obvykle člení na finanční účetnictví, nákladové účetnictví a manažerské účetnictví. Nákladové účetnictví tvoří soustavu analytických účtů, na kterých se nemusí účtovat podvojně a které slouží především vnitropodnikovému řízení. Je úzce spojeno s kalkulacemi, rozpočty, hmotnou stránkou hospodářských procesů, kontrolní činností atd. Je zaměřeno buď na výkony, nebo na střediska, v poslední době i na procesy. Tradiční nákladové účetnictví postupně přerostlo v účetnictví manažerské. _________________________ 25


80-7175-119-7. s. 107 26


0515-X. s. 73 27


0515-X. s. 77-78

20

4 CONTROLLING Samotný pojem controllingu, který vznikl z anglického „to control“, do češtiny nejčastěji překládaného jako ovládat, řídit, nemá jednotně vymezený obsah, neexistuje pro něj jednotná definice. Nejobecněji je chápán jako metoda, jejímž smyslem je zvýšit účinnost systému řízení pomocí neustálého a systematického srovnávání skutečnosti a žádoucího stavu o podnikatelském procesu, vyhodnocováním zjištěných odchylek, nalezením jejich příčin, návrhu opatření k jejich nápravě, popřípadě k aktualizaci stanovených cílů. Analýza odchylek podle příčin vzniku a odpovědnosti je těžištěm systému, je důležitá i z hlediska účinného motivačního působení celého systému řízení.28 Diskuse o controllingu se vyznačuje nápadným rozporem: na jedné straně neexistuje větší podnik, který by nevykazoval existenci controllingu, na druhé straně nacházíme v literatuře skoro nepřehlednou šíři návrhů, definic a koncepcí.29

4.1 Cíle controllingu30 Cíle controllingu jsou základem a důvodem pro vybudování systému controllingu a funkcí controllingu. Obecným cílem controllingu je přispět k zajištění životaschopnosti podniku. To zahrnuje tyto cíle řízení: -

zajištění schopnosti anticipace a adaptace,

-

zajištění schopnosti reakce,

-

zajištění schopnosti koordinace.

4.2 Funkce controllingu Fibírová uvádí následující základní funkce controllingu: -

funkce plánování (ve smyslu koordinační a poradenská),

_________________________ 28


2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 11 29

ESCHENBACH, R. Controlling. 2. vyd. Praha : ASPI, 2004. 816 s. ISBN 80-7357-035-1. s. 77

30


21

-

funkce informační (funkce zjišťovací, dokumentační, kontrolní),

-

reporting.31

4.2.1 Controlling jako systém doplňující řízení podniku32 Controlling je podsystémem a částí řízení podniku, proto je možné objasnit účel, úlohy a instituce controllingu v první řadě pomocí funkcí řízení podniku: -

plánování, rozhodování, koordinování, motivování, informování, kontrolování atd.

Za těmito aktivitami řízení podniku stojí tři základní funkce managementu – lokomoce, koheze a motivace. 4.2.2 Koordinace Koordinaci orientovanou na controlling lze popsat takto: -

Sekundární koordinace systému řízení, respektive podsystémů řízení.

-

Ideální typická koncentrace na podnik, jehož systém výkonů je v první řadě koordinován pomocí plánů, tedy na podnik s řízením orientovaným na plánování a kontrolu.33

Úlohou controllingu je vytvářet předpoklady pro koordinaci v systému řízení. Zahrnuje: -

vývoj jednotlivých podsystémů řízení,

-

vytváření struktury systému a procesů,

-

formování a usměrňování obou oblastí v souladu s požadavkem koordinace.34

Systém řízení má co možná efektivně a účinně řídit prováděcí činnosti. Splnění předpokládá znalost těchto činností a jejich rámcových podmínek. Tyto informace jsou součástí systému zajišťování informací, který zahrnuje veškeré skutečnosti, znaky a události systému, významné pro řízení.35 _________________________ 31


2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 12 32


33


34


35


22

4.2.3 Inovace36 Inovační funkce controllingu se odvozuje z potřeby podniku průběžně se přizpůsobovat a inovovat. Zároveň staví do popředí řízení inovujících strategických postupů rozhodování. Tyto procesy představují základní kámen zajištění existence podniku. 4.2.4 Informace Informační funkce controllingu se zakládá na tom, že se zajišťování informací nedá omezit na pouhý popis a zobrazení prováděcího systému. Z rozmanitosti informací prováděcího systému je třeba vybrat informace pro řízení nebo je zpracovat v dalším pořadí a shrnout do vlastního informačního systému řízení.37 Controlling získává informace významné pro řízení ze všech vhodných míst podniku, centrálně je zpracovává a v návaznosti je dává k dispozici vedoucím pracovníkům v požadovaných stupních zhuštění. Controlling spíše pečuje o koordinaci získávání informací a neměl by být zatížen evidencí a sestavováním k tomu nezbytných základních dat.38 Účetní informace pro controlling Účinný systém informací manažerského účetnictví předpokládá komplexní provázanost informací pro vnitropodnikové hodnotové řízení, a to především ve třech základních oblastech:39 1. Propojení informací pro hodnotové řízení s řízením věcného průběhu činnosti podniku. 2. Propojení informací pro hodnotové řízení s analýzou konkurenčního prostředí a vnitřních (výrobních) možností podniku. 3. Propojení informací pro operativní, taktické a strategické řízení.

_________________________ 36


37


38

ESCHENBACH, R. Controlling. 2. vyd. Praha : ASPI, 2004. 816 s. ISBN 80-7357-035-1. s. 112, 113

39


2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 25

23

Využití informací věcného řízení procesů a činností pro jejich hodnotové řízení je jedním ze základních charakteristických rysů informací manažerského účetnictví. Na první pohled se věcné procesy bezprostředně promítají v jejich hodnotovém vyjádření, na druhé straně je však zřejmé, že pouze hodnotové vyjádření nákladů a výnosů konkrétních činností umožňuje posoudit jejich užitečnost, vyvolává zároveň nutnost tyto procesy měnit. Zjednodušeně je možno tyto návaznosti znázornit graficky na níže uvedeném obrázku č. 1.40

Obrázek č. 1: Tři relativně nezávislé oblasti činnosti podniku

Řídící systém (řídící pracoviště) vazba 3 a 4 (interní vazby mezi systémy)

vazba 1

získání informací pro řízení,

účelové působení

ukládání informací pro jiné subjekty,

řízení na průběh

vyhodnocení

činností a procesů

Informační systém vazba 2 vazba 5 přímý sběr informací

zpracování informací o řízeném objektu

z procesů

Řízený objekt (střediska, výkony, procesy) vazba 6 přímé poskytování informací z informačního systému pro zajištění vazby 1

Pramen: FIBÍROVÁ, J. Reporting – moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 27

_________________________ 40


2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 26

24

PRAKTICKÁ ČÁST 5 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI41 Název firmy:

Litomyšlská nemocnice, a.s.

Identifikační číslo:

275 20 579

Sídlo:

J. E. Purkyně 652, 570 14 Litomyšl

Právní forma:

Akciová společnost

Charakter společnosti:

Provozování nestátního zdravotnického zařízení

Jediný akcionář:

Pardubický kraj Pardubice, Komenského nám. 125, 532 11, IČO: 708 92 822

Akcie:

1 275 ks kmenové akcie na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 100 000m. Kč omezeně převoditelné

Základní kapitál:

127 500 000,- Kč; splaceno 100%

Hlavní předmět podnikání: Poskytování komplexní a nedělitelné ambulantní a lůžkové, základní a specializované diagnostické a léčebné péče

5.1 Historie společnosti42 Nemocnice, jež byla vybudována v letech 1873 až 1874, byla základem současné nemocnice. Později došlo k výstavbě ještě jiných nemocničních pavilonů, takže dnes má nemocnice celkem 9 samostatných budov. V roce 1947 se začalo se stavbou nového monobloku pro 250 nemocných. Kolem roku 1953 bylo započato budování nemocnice v dnešní konfiguraci. Roku 1956 se dává do provozu veliký monoblok. Dne 27. října 1956 byla slavnostně otevřena jako

_________________________ 41

Výroční zpráva Litomyšlské nemocnice, a. s. za rok 2009. s 7.

42

Internetové stránky společnosti Litomyšlská nemocnice, a. s. Historie nemocnice [online]. [cit. 2010-04-21].

Dostupné

z WWW:

25

Okresní nemocnice. Hlavní pavilon tvoří monoblok, který sdružuje oddělení chirurgie, gynekologické a porodnické, ortopedické, oční, transfusní stanice, radiodiagnostické oddělení a v samostatném křídle oddělení dětsko-kojenecké. K těmto moderně vybaveným nemocničním objektům přibývá ještě pavilón pro patologickou anatomii. Oddělení patologie je nyní zprivatizováno. Druhým pavilonem bylo vybudováno zázemí pro interní oddělení, neurologii (1955) a rehabilitaci. Třetí pavilon vytváří zázemí pro kožní lékařství (1958) a ošetřovatelská lůžka. Významným posunem ve zdravotní péči bylo pozdější dovybudování zázemí komplementu, tj. laboratoří OKM od roku 1978 a OKB od roku 1974. V roce 1995 bylo otevřeno lůžkové ARO. Od roku 1991 má Litomyšlská nemocnice, a.s. vybudovaný systém Rychlé záchranné pomoci, který je součástí ARO. Po listopadových politických změnách došlo v roce 1993 za přispění města k významné přestavbě operačních sálů s centrální sterilizací v budově monobloku. V roce 2002 bylo započato s rozsáhlou rekonstrukcí monobloku v hodnotě cca 300 mil. Kč. Tímto způsobem se nemocnice dostala na evropskou úroveň v poskytování zdravotnické péče. V současné době má nemocnice dvanáct oborů, velmi dobré zázemí v komplementu a odpovídající personální obsazení. V nemocnici působí cca 517 zaměstnanců z toho 74 lékařů starající se o 277 akutních lůžek, 12 ortoptických a 60 lůžek pro dlouhodobě nemocné. Město Litomyšl samo o sobě díky velmi čilému kulturnímu dění dokázalo přilákat vždy intelektuální potenciál, který kvalitní zdravotní péčí vybudoval zdravotnictví v regionu do podoby dnešních dnů. Některé obory, z nichž lze jmenovat oftalmologie, ARO, ortopedie, ortoptika, jsou odděleními s aktivní vědeckou účastí a dále s publikační činností. Jako nemocnice okresního formátu zastupuje obory převyšující spádovost okresu (kožní lékařství, neurologie, ortoptika, HTO, IDG a patologie). Od března 2002 probíhala za omezeného provozu rekonstrukce pavilonu operačních oborů, tzv. monobloku. Během 2,5 roku byly plně zrekonstruovány a vybaveny novou přístrojovou technikou lůžková oddělení chirurgie, gynekologicko-porodnické, oční a ortopedie s ambulantním zázemím, dále došlo k otevření nového gastroenterologického stacionáře, rehabilitace, RDG, centrální sterilizace, dovybavení operačních sálů a lůžkového ARO oddělení. Vznikla taktéž nová mezioborová chirurgická JIP. Celá akce byla dokončena a předána stavební firmou uživateli koncem října 2004.

5.2 Organizační struktura Organizační struktura nemocnice i jednotlivých oddělení má podobu liniově-štábní organizační struktury. V následujících dvou částech bude vysvětleno podrobnější členění.

26

Organizační struktura zobrazuje toky informací mezi výrobními organizačními jednotkami z pohledu procesní autonomie a z pohledu přiřazování účetních nákladů. 5.2.1 Organizační struktura nemocnice Organizační struktura Litomyšlské nemocnice, a.s. je koncipována jako liniově-štábní. Podnik se člení na organizační jednotky neboli na skupiny středisek, což jsou vnitřní samosprávné útvary, které mohou mít svou hierarchii a které mají autonomii z hlediska procesního a z hlediska přiřazování transakcí. Na nejnižší úrovni stojí jednotlivá střediska, na vyšší úrovni jsou to např. primariáty (obory), ze kterých se skládají střediska zdravotnická. V čele společnosti stojí ředitel, jemuž jsou podřízeny čtyři štábní útvary. Jsou jimi hlavní sestra, asistentka ředitele, manažer jakosti a controller. Manažer kvality zajišťuje funkcionalitu systému řízení jakosti, zodpovídá za úspěšné recertifikační a dozorové audity ze strany recertifikační společnosti (Triton–T Cert) a za vnitřní uplatnění systému řízení jakosti. Dále jsou řediteli podřízeny skupiny středisek, která se člení na zdravotnická a servisní. a) zdravotnická střediska V čele zdravotnického střediska stojí zástupce pro LPP (zástupce pro léčebnou a preventivní péči, v současnosti je tímto zástupcem primář interního oddělení) a toto středisko se dále člení na tyto 3 obory a dále na jednotlivá oddělení: Chirurgické obory -

Chirurgické oddělení

-

Mezioborová chirurgická JIP (jednotka intenzívní péče)

-

Ortopedické oddělení

-

Oční oddělení

-

Gynekologicko-porodnické oddělení

-

Anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO)

-

Rehabilitační oddělení

-

Centrální operační sály a centrální sterilizace

-

Radiologické oddělení (RDG)

27

Interní obory -

Interní oddělení

-

Neurologické oddělení

-

Kožní oddělení

-

Dětské oddělení

-

Ortoptika

-

Gastroenterologie

-

Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN)

-

Ošetřovatelská lůžka

Komplement -

Infekční diagnostika (IDG)

-

Klinická biochemie (OKB)

-

Hematologicko-transfúzní oddělení (HTO)

b) servisní střediska Servisní střediska (nazývána také jako nezdravotnická střediska) jsou rozdělena na zástupce pro HTS (Hospodářská a technická správa) a zástupce pro ekonomiku a IS/IT (Informační systém/Informační technologie). Zástupce pro HTS se dělí takto: -

Správa movitého a nemovitého majetku

-

Údržba

-

Energetika

-

Stravovací provoz

-

Dopravní zdravotní služba

-

Recepce

Zástupce pro ekonomiku a IS/IT je rozčleněno tímto způsobem: -

Ekonomický úsek (majetková evidence, účetnictví, finanční řízení)

-

Úsek IS/IT (správa HW, správa SW a aplikací, zpracování a analýza dat)

28

-

Úsek personalistiky (personální řízení, zpracování mzdové agendy)

-

Nákupní úsek

Nejmenší organizační jednotkou jsou střediska, která se dále seskupují do vyšších organizačních jednotek a která mají přidělený kód, dle kterého se účtuje o přidělených transakcích. V následující tabulce č. 2 je uveden příklad kódů jednotlivých středisek interního oddělení. Tabulka č. 2: Příklad středisek interního oddělení ve zdravotnické části Název oddělení Kód

Interní

101

Název střediska Interní ambulance příjmová Diabetologická ambulance Kardiologická ambulance Hepatální poradna Revmatologie Interna – lůžka Interna – JIP (jednotka intenzívní péče)

Kód 101.11 101.12 101.14 101.15 101.16 101.21 101.22

Pramen: Zpracování autorem na základě dat získaných od společnosti

Dále se v podniku používá dělení na výrobní střediska a operační sály. Zde je jejich charakteristika: - Výrobní střediska - v nemocnici jsou pouze dvě výrobní střediska. Prvním je transfúzní stanice, která vyrábí krev pro nemocnici i pro okolní nemocnice. Druhým střediskem je stravovací provoz, který zajišťuje stravovací služby pro pacienty nemocnice pro nemocniční personál. - Operační sály - v nemocnici se nacházejí tři druhy operačních sálů: -

servisní středisko pro operační obory,

-

ortopedie – pouze operační sály určené pro ortopedii,

-

ostatní obory – všechny ostatní operační sály.

Organizační struktura nemocnice je zobrazená na následující straně (viz obrázek 2).

29

Obrázek č. 2: Organizační schéma společnosti Litomyšlská nemocnice, a.s.

Pramen: Internetové stránky společnosti Litomyšlská nemocnice, a.s. Organizační struktura [online]. [cit.

2010-04-21].

Dostupné

30

z WWW:

5.2.2 Organizační struktura oddělení Organizační struktura jednotlivých oddělení zdravotnických středisek společnosti je vytvořena jako liniově-štábní. Pojem oddělení se používá pro zdravotnickou část podniku. Seskupují se do oborů, kterými jsou chirurgické obory, interní obory a komplement, což jsou laboratoře nemocnice. V čele každého oddělení stojí primář (vedoucí lékař), kterému je podřízen jeho zástupce a dále lékaři a vrchní sestra, kterou metodicky řídí hlavní sestra. Vrchní sestře je podřízen: -

Střední zdravotnický personál (SZP), Nezdravotnický personál (NZP), Pomocný zdravotní personál (PZP), Úklidová pracovnice

-

Dokumentační pracovnice

Organizační struktura oddělení je zobrazena na obrázku číslo 3. Obrázek č. 3: Organizační schéma oddělení Litomyšlské nemocnice, a.s.

Pramen: Internetové stránky společnosti Litomyšlská nemocnice, a.s. Organizační struktura [online]. [cit.

2010-04-21].

Dostupné

31

z WWW:

Na grafu č. 1 na straně 33 je zobrazen podíl celkových personálních nákladů na celkových tržbách v letech 2008-2010 a plán pro rok 2011. Z grafu je zřejmé, že celkové personální náklady se pohybují v letech 2008 až 2011 v podobné výši. V průměru tvoří 55% celkových provozních tržeb. Nejvyššími položkami celkových personálních nákladů jsou především mzdové náklady a dále sociální a zdravotní pojištění.

5.3 Ekonomická struktura Strukturu nemocnice z ekonomického hlediska můžeme rozdělit na činnost výnosovou, nevýnosovou a hospodářskou. Níže je uvedeno podrobnější členění jednotlivých činností. 5.3.1 Výnosová činnost -

chirurgické obory – chirurgie, ortopedie, oční, gynekologie, ARO, rehabilitace

-

interní obory – interna, neurologie, kožní, dětské, LDN, ortoptika, gastroenterologie

-

laboratoře – HTO, IDG, OKB, RDG

-

dopravní zdravotní služba

-

Ústavní lékárna – je součástí ústavu (ústavní = nemocniční), název je dán jednak tradicí a dále dle kategorizace lékáren, kde typ lékárny definuje SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Prováděné výkony se řídí ceníkem zdravotnických výkonů. Vykazuje se spotřeba výkonu na pacienta. Pomocí tzv. K-dávky dochází ke kompletnímu vyúčtování kvantity zdravotní péče za období (měsíční), které je podkladem pro fakturaci zdravotním pojišťovnám. Spotřebovávají se zde přímo přiřaditelné náklady. Výše uvedená střediska přijímají vnitropodnikové výkony servisních středisek. 5.3.2 Nevýnosová činnost (servisní) -

zdravotnická – patří sem operační sály a centrální sterilizace

-

nezdravotnická – řadí se sem všechna střediska administrativně-technického zabezpečení jako je ředitelství, úsek informatiky, ekonomiky, PAM (provize a mzdy), údržba, controlling

Nevýnosová činnost poskytuje vnitropodnikové služby, spotřebovává náklady.

32

5.3.3 Hospodářská činnost -

je výdělečná činnost nezdravotnického charakteru

-

umožňuje lépe využít aktiva firmy a její možnosti

-

můžeme sem zařadit vjezdový a parkovací systém, cafeteria, internát, pronájmy nevyužitých prostor, atd.

Graf č. 1: Podíl celkových personálních nákladů na celkových tržbách

450 000 000 400 000 000 350 000 000 300 000 000 250 000 000

2008 200 000 000

2009

150 000 000

2010 Plán 2011

100 000 000 50 000 000 0 Provozní tržby

Celkové personální náklady

Mzdové náklady

Ostatní Zákonné Odměny sociální sociální a členům pojištění zdravotní orgánů společnosti pojištění


33

Zákonné sociální náklady

Ostatní sociální náklady

6 VEDENÍ ÚČETNICTVÍ A OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ Účetnictví ve společnosti je vedeno ve dvouokruhové soustavě. Tedy finanční účetnictví a vnitropodnikové účetnictví tvoří samostatné okruhy. Účetnictví a oběh účetních dokladů jsou ve společnosti vedeny dle Směrnice SM/LN/02/0104 pod názvem „Vedení účetnictví a oběh účetních dokladů“.

6.1 Dokladové řady Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, stanoví rozsah, způsob a průkaznost vedení účetnictví. Skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, musí být vždy doloženy účetními doklady. Pro každý druh dokladu je třeba stanovit samostatnou číselnou řadu a zabezpečit průběžné číslování dokladů bez mezer a duplicit.

6.2 Fáze oběhu účetních dokladů 6.2.1 Vystavené faktury Pracovník odpovědný za fakturaci fakturu vystaví. Tím je zapsána do knihy faktur a zároveň dle nastavení konkrétní služby je automaticky zaúčtována do účetnictví. Poté fakturu odešle odběrateli a kopii založí ve finanční účtárně. Správnost vždy potvrdí svým podpisem dle podpisového vzoru. 6.2.2 Přijaté faktury Po ověření formální správnosti jsou faktury zapsány do knihy došlých faktur a tím zároveň zaúčtovány na účet závazků. Dále jsou předloženy příslušnému oddělení, které potvrdí razítkem a podpisem dodávku. Pracovník zodpovědný za věcnou správnost (dle směrnice o nakupování) vypíše na účtovací předpis nákladová střediska, na která má být faktura zaúčtována včetně označení druhu nákladů. Dále jsou ověřené faktury zaúčtovány a zaúčtování je potvrzeno zodpovědnými pracovníky podpisem a zápisem čísla dokladu. Poté jsou předány k ověření stvrzenému podpisem příkazci operace, tj. řediteli.

34

Předávání dokladů mezi odděleními, pracovníky zodpovědnými za věcnou správnost a finanční účtárnou musí probíhat obratem a průběžně z důvodu včasného zpracování měsíčních výsledků. V případě neshod a reklamací je třeba upozornit finanční účtárnu. 6.2.3 Bankovní doklady Styk s bankou zajišťuje pověřený pracovník ekonomického útvaru prostřednictvím systému bankklient. Zodpovědný pracovník finanční účtárny zúčtovává jednotlivé položky bankovních výpisů a provádí kontrolu účetního stavu bankovních účtů s bankovními výpisy. 6.2.4 Příjmové a výdajové pokladní doklady Na základě příslušného odsouhlaseného dokladu (paragonu na drobná vydání, cestovního příkazu apod.) vystaví odpovědný pracovník výdajový pokladní doklad, čímž provede záznam výdaje v pokladní knize a doklad dle nastavení jednotlivých druhů plateb zaúčtuje do účetnictví. Na základě příjmu peněz v hotovosti vystaví odpovědný pracovník příjmový pokladní doklad, čímž zaznamená příjem v pokladní knize a zároveň doklad zaúčtuje. Příjmové a výdajové doklady následující den předá ke kontrole zodpovědnému pracovníkovi ekonomického úseku, který je po ověření stvrzeném podpisem předá do finanční účtárny. Pracovník finanční účtárny provede kontrolu účtování a doklady uloží. 6.2.5 Sklady Účtování a oceňování jednotlivých druhů zásob je upraveno směrnicí. Příjemky, výdejky, popř. převodky vystavuje pracovník pověřený vedením skladové evidence. Příjemky a výdejky vystavené v subsystému software AMIS – sklad jsou automaticky zaúčtovány do účetnictví. Příjemky a výdejky vystavené v ostatních programech jsou po uzavření měsíce, tj. nejpozději 10. dne následujícího měsíce převáděny do účetnictví. Pracovníci skladu zajistí párování příjemek s přijatými fakturami vyznačením interního čísla faktury na příjemce.

35

6.2.6 Ostatní doklady Dle jednotlivých řad interních dokladů: -

mzdy – podklady pro zpracování mezd jsou předávány do mzdové účtárny bezprostředně po skončení měsíce; sestavy k zaúčtování předají pracovníci mzdové účtárny do finanční účtárny k proúčtování nejpozději 7. pracovní den následujícího měsíce

-

dlouhodobý majetek – na základě dokladů (ověřená, odsouhlasená faktura, doklad o shodě atd.) vystaví investiční technik zařazovací protokol, který předá do finanční účtárny; pověřený pracovník finanční účtárny provede zařazení v subsystému majetek a proúčtování v účetnictví

-

drobný dlouhodobý majetek – zařazuje pracovník OE na základě dokladu o koupi a dokladu o příjmu majetku vystaveného příslušným oddělením, kopii zařazovacího dokladu předá do finanční účtárny k zaúčtování, převodky majetku vystavuje vydávající oddělení a předává pracovníkovi OE k provedení převodu

-

dary – příjem v hotovosti do pokladny účtuje pracovník finanční účtárny; příjem finančních prostředků na bankovní účet, jejich použití a věcné dary účtuje pracovník finanční účtárny

-

depozita – příjem a výdej hotovosti zajišťuje pracovník v depozitní pokladně; příjem a výdej na bankovním účtu účtuje pracovník finanční účtárny na základě podkladů ze mzdové účtárny.

6.3 Vymezení okamžiku uskutečnění účetního případu -

vydané faktury v den vystavení

-

přijaté faktury v den přijetí faktury, specifické případy při pořízení dlouhodobého majetku a zásob řeší příslušné vnitřní firemní předpisy

-

pokladní doklady v den příjmu nebo vydání hotovosti

-

bankovní doklady v den provedení finanční operace (vklad nebo výběr z bankovního účtu, čerpání nebo splácení úvěrů apod.)

-

interní doklady v den vyhotovení účetního dokladu, popř. v den uskutečnění účetního případu.

36

6.4 Podpisový řád Podpisový řád charakterizuje oprávnění, resp. Povinnost pracovníků podepisovat jednotlivé druhy účetních i jiných záznamů v účetní jednotce. Podpisové vzory jsou přiloženy ke směrnici.

6.5 Úschova účetních záznamů (daňových dokladů) Účetní záznamy (i na technických nosičích dat) budou uloženy podle předem stanoveného pořádku odděleně od ostatních záznamů do archivu a budou uschovány po dobu stanovenou uschovacími lhůtami. Před uložením do archivu musí být záznamy uspořádány pracovníky, kteří je používali ke své práci a zabezpečeny proti ztrátě, zničení nebo poškození.

37

7 SYSTÉM ZPRACOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ VE SPOLEČNOSTI Systém zpracování účetnictví je veden dle vnitropodnikové Směrnice SM/LN/60/07-08 pod názvem „Systém zpracování účetnictví“.

7.1 Programové zpracování účetnictví na počítači Používaný účetní program: -

název programu na zpracování účetnictví – AMIS_H

-

data z dalších používaných programů, které zpracovávají činnost ústavní lékárny, skladu MTZ (materiálně-technická základna) a SZM (sklad zdravotnického materiálu) jsou měsíčně převáděna do programu účetnictví

-

v subsystémech – fakturace, pokladna, sklad potravin, majetek se v závislosti na nastavení účtování účtuje automaticky

-

způsob zabezpečení aktualizace a servisu – firmy dodávající software.

Projekčně programová dokumentace účetního software: -

Uživatelská příručka popisující práci s programem z hlediska uživatele, funkčnost programu a jeho obsluhu.

-

Algoritmy automaticky prováděných operací a výpočtů.

-

Harmonogram zpracování.

7.2 Účetní knihy předepsané zákonem o účetnictví -

Účetní deník, ve kterém se eviduje chronologické uspořádání účetních zápisů.

-

Hlavní kniha, tedy systematické uspořádání účetních zápisů, prostřednictvím nichž vykazujeme zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha, souhrnné obraty strany MD (má dáti) a D (dal) účtů za kalendářní měsíc a zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

-

Knihy analytických účtů, kdy analytické účty jsou součástí hlavní knihy (zápisy na syntetických i analytických účtech se provádějí zároveň – jedním vstupem).

Všechny knihy jsou vedené v účetní aplikaci na PC a podpůrná agenda se vede v Excelu (např. odpisové plány). Za správnost účetnictví odpovídá vedoucí ekonomického úseku.

38

7.3 Ostatní účetní sestavy Další počítačové sestavy, jako jsou knihy přijatých a vydaných faktur, pokladní knihy, skladová evidence, evidence hmotného i nehmotného majetku jsou zajišťovány jednotlivými subsystémy a dalšími používanými programy. Kromě výše uvedených sestav lze využít sestavy dle možností programu.

7.4 Struktura informačního systému ve společnosti Společnost pro přenos jednotlivých informací používá dva typy informačních systémů. Prvním z nich jsou primární systémy, díky kterým se data pořizují. Druhým je manažerský informační systém. Tento systém funguje na principu datového skladu a technologie OLAP (On-line analytical process). Následující dvě kapitoly se budou těmito systémy zabývat podrobněji. 7.4.1 Primární systémy Primární systémy mají transakční neboli produkční funkci. Pomocí nich se pořizují primární data z procesů, pro které jsou určeny (např. software AMIS nebo vlastní aplikace podniku). Mezi primární systémy patří tyto: -

klinický systém – je určen pro zdravotnická střediska, používá se zde software AMIS

-

účetní systém – slouží pro zpracování finančního účetnictví, využívá se zde software AMIS

-

skladový systém - konsignační sklady – používají vlastní software - SZM a všeobecného materiálu – používá software PANAKEA - průběžné sklady - používají vlastní software

-

personalistika – provádí zpracování mzdové agendy, využívají aplikaci VEMA

-

lékárna – používá software APATYKA

-

stravovací provoz – používá software AMIS, má specifickou funkci, která se využívá pro normování, hospodářskou agendu včetně skladů

39

Software AMIS Tento používaný software má 2 moduly. Prvních z nich je modul zdravotnická část a druhým modul ekonomika. Níže jsou oba moduly podrobněji rozvedeny. 1. zdravotnická část -

slouží

pro

vedení

zdravotnické

dokumentace

-

k zaznamenávání

případů

v ambulancích, při hospitalizačních výkonech nebo laboratorních výkonech atd. -

k programu mají přístup a pracují s ním všichni lékaři a odborné sestry na jednotlivých odděleních (např. zaznamenávání údajů o lécích nebo teplotě pacienta)

2. ekonomika -

modul se dělí na tyto standardní podmoduly: o vedení hlavní knihy – vede hlavní účetní o správa evidence majetku – referentka evidence majetku o fakturace - fakturant o skladové účetnictví - skladník o zpracování DPH – účetní DPH

7.4.2 Manažerský informační systém Manažerský informační systém funguje na bázi datového skladu a technologie OLAP (algoritmy). Podporuje rozhodovací procesy. Slouží především pro práci controllera podniku, který díky němu vytváří sestavy pro manažerské jednotky, vytváří analýzy, definuje odchylky, předkládá doporučení atd. Controller tedy zodpovídá za zpracování dat v manažerském informačním systému a jejich využití pro podporu procesu rozhodování. Datový sklad je informační technologie založená na sofistikované datové struktuře a algoritmech, které s touto strukturou efektivně pracují. Datový sklad si lze na úrovni dat představit jako n-rozměrnou kostku.Tato technologie umožňuje velmi efektivní práci s daty, která se projevuje možností získání jakékoli kombinace dat získaných z datového skladu s velmi krátkou dobou odezvy. Do datového skladu mohou být exportována data z jakýchkoli primárních (vnitřních) systémů i vnějších systémů (např. z jiné nemocnice).

40

Informační systém zahrnuje tyto moduly: -

finance

-

zdravotní péče

-

operační sály

-

personalistika

-

statistika

-

logistika

-

preskripce.

Funkce manažerského informačního systému: -

podporuje měřitelnost procesů: management potřebuje znát kvantitativní i kvalitativní parametry jednotlivých procesů

-

je základem reportingového systému, který tvoří základní součást koncepce controllingu ve firmě

-

umožňuje předávat informace do všech struktur nemocnice, poskytuje pro zaměstnance lepší dostupnost informací a komfort při práci s nimi

-

nahrazuje funkcionalitu primárních systémů – umožňuje různé pohledy na data, která by jinak musela být složitě zpracována

-

je možné integrovat data z různých systému dohromady, a tak poskytnout další varianty pro získání a strukturování informací.

41

8

VNITROPODNIKOVÉ ÚČETNICTVÍ

8.1 Účtování vnitropodnikových nákladů Níže je uveden princip rozpouštění nákladů jednotlivých středisek, resp. princip vnitropodnikové fakturace. Údržba Středisko údržby předá za měsíc odpracované hodiny na jednotlivých střediscích na ekonomický úsek. Tyto hodiny se vynásobí stanovenou sazbou ve výši 200,- Kč na hod. (účtování – 820 / 920 údržba). Elektroúdržba Středisko elektroúdržby předá za měsíc odpracované hodiny na jednotlivých střediscích na ekonomický úsek. Tyto hodiny se vynásobí stanovenou sazbou ve výši 200,- Kč na hod. (účtování - 820 / 920 elektroúdržba). Dospávací pokoj Středisko ARO předá na ekonomický úsek počty hodin operačních oddělení, které strávili jejich pacienti na dospávacím pokoji. Sazba je stanovena ve výši 380,- Kč na hod. (účtování – 835 / 935 operační sály). Operační sály Středisko operačních sálů předá na ekonomický úsek počty operačních hodin na jednotlivých střediscích za uplynulý měsíc. Hodiny se vynásobí sazbou 2 500,- Kč (účtování - 835 / 935 operační sály). Centrální sterilizace Středisko centrální sterilizace předá na ekonomický úsek seznam počtu sterilizačních jednotek (1/4 hod.) na jednotlivá oddělení, které se vynásobí sazbou 480,- Kč (účtování – 840 / 940 centrální sterilizace).

42

Stravovací provoz Stravovací provoz předá na ekonomický úsek sestavu s počtem stravovacích jednotek na příslušných odděleních. Tento počet se vynásobí stanovenou částkou 76,- Kč na jednu stravovací jednotku (účtování – 805 / 905 stravovací provoz). Kotelna Náklady kotelny se rozpouštějí stanovenou sazbou 1 115,60 Kč podle % vytápěné plochy (účtování – 810 / 910 kotelna). Ředitelství Stanoveným koeficientem 0,2893 se vynásobí mzdové náklady „výrobních středisek“ za příslušné období. Výpočet koeficientu: celkové náklady středisek 301.1, 301.2, 301.3, 308.1, 308.2, 308.6, 308.7, 412 se vydělí mzdovými náklady „výrobních středisek“ (účtování – 801 / 901 ředitelství). Doprava Středisko DZS předá na ekonomický úsek sestavu s počtem ujetých km pro jednotlivá střediska. Sazba na 1 km je 16,- Kč (účtování – 825 / 925 doprava).

8.2 Kalkulační metody Kalkulační jednice se v podniku pro stanovení kalkulací prozatím nepoužívají u všech výkonů. Do budoucna se o jejich využití uvažuje. Kalkulace má tyto tři části: 1. přímý náklad (jednicový) 2. režijní náklad střediska 3. režijní náklad správní režie

43

Add 1 Přímý náklad je přímo přiřaditelný náklad. Jedná se o komponenty jako např. endoprotéza, kýlní síťka, krev, jednorázové operační sety. Tyto náklady lze přímo přiřadit jednotlivým pacientům. Zahrnují se sem také léky. Add 2 Režijní náklady středisek, jež poskytují výkony, jsou náklady fixními. Dělí se takto: -

obecný zdravotnický materiál – šicí materiál, obvazový materiál, léky atd.

-

náklady na operační sál – jsou vnitropodnikově rozúčtované

-

personální náklady – odpisy a leasingy, vnitropodnikově rozúčtované energie, náklady na úklid, praní prádla, likvidaci odpadu, spotřeba dlouhodobého majetku, náklady na opravy, cestovné, ostatní náklady, např. školení. Tyto náklady se rozpouští k výkonu dle množství spotřebované lidské práce na výkon.

Add 3 Náklady správní režie jsou nad jednotlivými středisky a nazývají se také administrativnětechnické. Slouží tedy na administrativně-technické zabezpečení chodu celé nemocnice. Na jednotlivé výkony se nerozpouští.

8.3 Oceňování K oceňování se používají skutečné náklady nebo vnitropodniková cena. Pokud dojde ke změně nákupní ceny zásob nebo léčiv, musí se přecenit následujícím způsobem: -

zvýšení nákupní ceny – u stávajících položek na skladě se zachová odbytová cena, mají vyšší marži; nově nakupované položky mají nižší marži, dojde ke zvýšení odbytové ceny

-

snížení nákupní ceny – opačný postup oproti předcházejícímu bodu.

Vnitropodnikové ceny se stanovují např. pomocí přirážky režie, sazby režie nebo paušálu. Jednicové náklady neobsahují správní režii. Správní režie se započítává až do odbytových nákladů. Ve finančním i manažerském účetnictví se používají stejné ceny. 44

8.4 Metodika krycího příspěvku -

pro kalkulaci výnosů se používá úhradová vyhláška vydaná Ministerstvem zdravotnictví České republiky

-

každý výkon má své bodové hodnocení a lze jej převést na peníze

Postup výpočtu: -

od ocenění se odečtou přímé náklady (1.část kalkulace), tak se získá krycí příspěvek 1 (KP 1) na úhradu režijních nákladů střediska (2.část kalkulace) a zároveň na úhradu správní režie (3.část kalkulace) a také na úhradu zisku

-

od KP 1 odečteme režijní náklady střediska (2.část kalkulace) a získáme krycí příspěvek 2 (KP 2), to je krycí příspěvek na zbytek na všechna výnosová střediska

-

od KP 2 odečteme náklady správní režie (3.část kalkulace) a získáme krycí příspěvek 3 (KP 3) na úhradu správní režie a zisku

Výnos nemocnice tvoří bodová hodnota výkonu přepočtená sazbou za bod a k tomu se přičítají ZUMy (zvlášť účtovaný materiál) a ZULy (zvlášť účtovaná léčiva). Příklad: Výpočet krycího příspěvku pro oddělení chirurgie Přímé náklady chirurgie tvoří 20%, režijní (fixní) náklady chirurgie tvoří 120% (z výkonů režie), správní režie chirurgie tvoří 25% (z výkonů režie) -

alokují se dle poměru

Rozpouštění správní režie: ____personální náklady chirurgie____ personální náklady nemocnice celkem Výpočet krycího příspěvek: KP 1

100% - 20% = 80%

KP 2

80% - 120% = -40%

KP 3

-40% - 25% = -65% 45

Toto funguje pro primariát a nemocnici jako celek a zavádí se na úrovni jednotlivých zdravotnických výkonů, např. totální endoprotéza nebo operace kýly. Na níže uvedeném grafu jsou zobrazeny podíly jednotlivých zdravotních pojišťoven na celkových úhradách. Z grafu je zřejmé, že tržbách se z většiny podílí VZP. Graf č. 2: Podíl jednotlivých zdravotních pojišťoven na celkových tržbách od zdravotních pojišťoven

VZP (Všeobecná zdravotní pojišťovna)

2,1% 5,1%

8,0%

VoZP (Vojenská zdravotní pojišťovna)

2,5% 3,2%

OZP (Oborová zdravotní pojišťovna) ZP MVČR (Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR) 79,1%

ČNZP (Česká národní zdravotní pojišťovna) Ostatní ZP


8.5 Uplatnění principu vnitropodnikové fakturace Způsob uplatňování a výpočtu vnitropodnikové kalkulace bude níže vysvětlen na několika příkladech. Operační sály Hodinová sazba za poskytnutí operačního sálu je 2.500,- Kč. Tato sazba platí 3 roky a je stanovena historicky z nákladovosti operačních sálů. Je tvořena náklady, které nejsou přímo přiřaditelné operačním oborům, které operační sály využívají. Jimi jsou např. personální náklady, odpisy, energie, úklid, všeobecný materiál apod. Eviduje se, kolik který obor spotřebuje hodin na operačním sálu za měsíc. Tyto hodiny se pak vynásobí stanovenou sazbou. Tak vznikne vnitropodnikový náklad pro operační obor, analogicky vnitropodnikový výnos pro operační sály.

46

Údržba Zde je hodina sazba stanovena na 200,- Kč. Počet vykázaných hodin je vynásoben touto sazbou. Vzniká vnitropodnikový náklad pro údržbu, analogicky vnitropodnikový výnos pro údržbu. Vznikají zde také přímo přiřaditelné náklady (např. žárovka, která byla vyměněna na oddělení chirurgie). Princip uplatnění vnitropodnikové kalkulace slouží pro hodnocení efektivnosti jednotlivých středisek očima hospodářského výsledku těchto středisek. Hematologicko-transfúzní oddělení (HTO) Vytváří 3 skupiny výkonů. 1. skupina je tvořena přímou hodnotou krve. Oddělení nakoupí nebo vytvoří krev a přetváří ji do konečné podoby. Poté ji poskytuje střediskům nemocnice nebo i jiným nemocnicím, kterým se platba fakturuje dle smluvních ceníků. Laboratoře - Infekční diagnostika (IDG) a Klinická biochemie (OKB) Vzorek má podobnou hodnotu. Přímo přiřaditelným nákladem výkonu je diagnostikum (analytická chemikálie). Režijními náklady jsou personální náklady, odpisy, světlo, zkumavky apod. Rentgen Jednicovým nákladem je radiační dávka nebo zobrazovací médium. Interní obory Zde jsou jednicovými náklady léky, náklady na diagnostiku, nejsou jimi komponenty. Chirurgické obory Do jednicových nákladů vstupují komponenty (endoprotézy, kýlní síťky, šrouby, instrumentaria apod.).

47

9 Systém skladování ve společnosti Jednotlivé sklady v podniku jsou na sobě nezávislé. Každý má svého dodavatele a vede skladovou evidenci.

9.1 Druhy skladů Skladování zásob materiálu, zboží, léků, zdravotnických potřeb apod. se uskutečňuje na pěti druzích skladů. Jsou jimi tyto: a) konsignační sklady (MTZ = materiálně-technická základna) Tyto sklady jsou umístěné při operačních sálech na jednotlivých odděleních zdravotnických středisek. K zásobám umístěným na těchto skladech patří například různé komponenty, totální endoprotézy nebo instrumentární nástroje potřebné při operacích. Objednávky zboží a materiálu se řídí dohodou s dodavatelem o domluveném množství, které musí být na skladech (vždy musí být 1-2 komponenty na skladě). Výši množství dojednává s dodavatelem primář střediska. Obchodní podmínky s dodavatelem dojednává vedoucí obchodního úseku (např. ceny, platební podmínky, termíny dodání apod.). b) sklad zdravotnického materiálu a všeobecného materiálu Tento sklad je v nemocnici pouze jeden a jednotlivá oddělení si žádají o materiál zde uložený dle jejich aktuální potřeby. Materiál objednává vedoucí skladu každý den dle potřeby. Na jednotlivá oddělení se materiál vyskladňuje v ceně pořízení. c) průběžné sklady Třetím druhem jsou průběžné sklady, které jsou umístěné na všech odděleních zdravotních středisek a dále v servisních střediscích Infekční diagnostiky, Klinické biochemie a Hematologicko-transfúzního oddělení. Zde jsou umístěny léky, pomocný materiál, potraviny atd. Zboží a materiál se objednává každý týden. Objednávky zajišťují primáři nebo vrchní sestry. Obchodní podmínky s dodavateli dojednává vedoucí obchodního úseku. Na těchto skladech se zásoby evidují pouze při převzetí na oddělení. Jejich další pohyb se již nezaznamenává.

48

d) sklad ústavní lékárny Sklad lékárny je rozdělen na dvě části. V jedné části jsou zásoby pro veřejnost a druhou část tvoří zásoby pro nemocnici. Objednávka zboží jednotlivých oddělení celé nemocnice probíhá přes software APATYKA. Lékárna poté objedná potřebné zboží od dodavatelů. Po dodávce zboží do lékárny je zboží rozděleno do speciálních kufříků a poté je vnitřním rozvozovým systémem nemocnice zajištěn rozvoz objednaných léků na jednotlivá oddělení. Léky se objednávají každý den, tak aby skladové zásoby byly optimální (obrátka zásob). Při vyskladnění zboží z lékárny se používá metoda FIFO. Jednotlivá oddělení ho poté dají do spotřeby v nákupní ceně. Pokud dojde k přecenění odbytových cen léků, zvýšení nebo snížení cen jde na úkor lékárny. Jestliže se sníží odbytová cena, sníží se také marže a naopak. e) sklad potravin Sklad potravin je v nemocnici jeden. Objednávky zajišťuje vedoucí stravování. Tento sklad slouží pro zásobování stravovací úseku, který poskytuje stravování pro zaměstnance a pacienty nemocnice.

9.2 Oceňování, evidence a objednávání zásob Oceňování a evidence zásob ve společnosti je prováděna na základě Směrnice SM/LN/62/0708 pod názvem „Zásoby – oceňování, evidence“. Zásobami jsou dle směrnice Skladovaný materiál (účet 112) a Skladované zboží (účet 132). Skladová evidence se vede podle druhu zásob na skladových kartách. Způsob účtování o zásobách v účetní jednotce Zásoby na konsignačním skladu, na skladu zdravotnického materiálu a všeobecného materiálu, potravin a lékárny se účtují způsobem A. Zásoby jsou účtovány v pořizovacích cenách v příslušném analytickém členění podle jednotlivých skladů na vrub účtu 111 – Pořízení materiálu. Sklad lékárny (veřejná část) je účtován v pořizovacích cenách bez DPH na účtě 131 – Pořízení zboží se souvztažným zápisem na příslušných účtech zúčtovacích vztahů.

49

Při uzavírání účetních knih se inventarizační rozdíly zaúčtují na vrub účtu 549 – Manka a škody. U přebytků zásob se účtuje ve prospěch účtu 688 – Ostatní mimořádné výnosy. Oceňování zásob Oceňování zásob se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a dalšími příslušnými předpisy, ve znění pozdějších předpisů. Zásoby materiálu a zboží na skladě jsou vedeny v průměrných cenách zjištěných jako vážený aritmetický průměr z pořizovacích cen. Účetní jednotka oceňuje zásoby pořizovací cenou, tj. cena pořízení a vedlejší pořizovací náklady. Mezi vedlejší pořizovací náklady patří dopravné, poštovné nebo balné. Objednávání zásob zboží a materiálu je v podniku upraveno vlastním způsobem. Průběžné sklady drží pouze omezené množství léků. Jednotlivá oddělení každý den vypracují přehled o lécích potřebných na tento den a tuto objednávku předají interní poštou do lékárny. Lékárna poté zajistí doručení požadovaných léků na jednotlivá oddělení. Na níže uvedeném grafu je zobrazen vývoj spotřeby materiálu a provozních tržeb v letech 2008-2010 a plán pro rok 2011. Graf č. 3: Vývoj spotřeby materiálu a provozních tržeb meziročně

450 000 000 400 000 000 350 000 000 300 000 000

2008

250 000 000

2009

200 000 000

2010

150 000 000

Plán 2011

100 000 000 50 000 000

50

í zb ož

ů bk ro

lu

a

vý

at er iá

vu st a


m ce tiv a Ak

Zm

ěn a

u st av ěn a

Zm

vu Zm

ěn a

st a

lo to v po

é on če n ok

ne d

žb y Tr

ar ů

y vý ro b

zb né od a pr

za

pr z žb y

ož í

eb sl už od ej e

vo Pr o Tr

Sp o

tř e ba

m

at er

zn ít rž

iá lu

by

0

10 APLIKACE CONTROLLINGU Koncepce controllingu v Litomyšlské nemocnici je určena dvěma oblastmi: 1. metodickou osnovou 2. informační podporou.

10.1 Metodika controllingu Na obrázku č. 4 na následující stránce je graficky znázorněn systém MIS (Manažerský informační systém). Jsou zde vyznačeny jednotlivé primární systémy, jednotlivé moduly a datový sklad. Propojení mezi nimi znázorňují plné a přerušované čáry. Každý modul poskytuje z pohledu controllingu logicky definované reporty, které zobrazují danou oblast v rozsáhlé variabilitě dimenzí (čas, středisko, nákladová a výnosová položka, obrat za období, kumul k datu, srovnání s verzí plánu, srovnání s minulým obdobím atd.). Tímto jednotlivé reporty a následné manažerské interpretace podporují systém řízení.

10.2 Informační podpora controllingu Informační podporou pro controlling jsou primární systémy (viz kapitola 7.4.1), které jsou zdrojem dat pro manažerský systém (viz kapitola 7.4.2). Na výše uvedeném schématu (obrázek č. 4) jsou znázorněny tyto PS (primární systémy): -

Klinika

-

Účetnictví

-

Personalistika

-

OS + CS (operační sály + centrální sterilizace)

-

Sklady

-

Lékárna

Dále jsou zde uvedeny tyto moduly: -

Finance

-

Zdravotní péče

-

Operační sály 51

Klinika

Operační sály

Zdravotní péče

Účetnictví

Finance

Statistika

Pramen: VALENTA, V. Role MISu ve finančním řízení nemocnice. PPT prezentace, 2011. s. 6.

52

S Y S T É M Y

OS + CS

Logistika

Sklady

MODULY - REPORTY

Preskripce

P R I M Á R N Í

Personalistika

Personalistika

Lékárna

DATOVÝ SKLAD

Obrázek č. 4: Architektura MISu

-

Personalistika

-

Statistika

-

Logistika

-

Preskripce (měří předepsané recepty v jednotlivých organizačních jednotkách a porovnává úspěšnost realizace v Ústavní lékárně)

Propojení mezi moduly, primárními systémy a datovým skladem značí přerušované a plné čáry. Plná čára znázorňuje exporty z primárního systému do datového skladu. Přerušovaná čára označuje z jakých primárních systémů (dále jen PS) příslušný modul čerpá data. Zde je popsáno, z jakých PS jednotlivé moduly čerpají: -

modul Finance čerpá z PS Klinika, Účetnictví a Personalistika

-

modul Zdravotní péče čerpá z PS Klinika

-

modul Operační sály čerpá z PS Klinika, OS + CS a Sklady

-

modul Personalistika čerpá z PS Personalistika

-

modul Statistika čerpá z PS Klinika, Účetnictví a Personalistika

-

modul Logistika čerpá z PS Sklady

-

modul Proskripce čerpá z PS Klinika a Lékárna

53

ZÁVĚR

Litomyšlská nemocnice a. s. byla posuzována z hlediska jejích výkonů, toku a zpracování informací, rozdílů mezi finančním a vnitropodnikovým účetnictvím, používaného informačního systému a koncepce controllingu. Informace byly získány z vnitropodnikových směrnic, výročních zpráv, informačního systému podniku a spoluprácí především s controllerem podniku. V práci byla použita metoda strukturovaného rozhovoru, která byla uplatňována na všech konzultacích s controllerem podniku. Kapitola 2. a 3. teoretické části se týká problematiky vnitropodnikových výkonů, kalkulací a oceňování. V oblasti kalkulace vnitropodnikových výkonů firma vychází z teoretického základu. Nejsou zde sice zatím vytvořeny kalkulační jednice pro všechny produkty, jedná se především o zdravotnické výkony, nicméně jsou činěny intenzivní kroky k tomu, aby bylo celé produktové portfolio zpracováno ve formě kalkulačních jednic. Problémem je v tomto případě především vhodná aplikační podpora. Problematika organizační a ekonomické struktury je definována v teoretické části práce v kapitole 1. Využívání těchto struktur v podniku se v základu převážně shoduje s teoretickými zdroji. Toky informací v podniku jsou dobře popsány a standardizovány a tvoří velmi dobrý základ administrativního systému. Velmi dobře funguje systém zpracování informací do jednotlivých primárních systémů. Charakteristika finančního a manažerského účetnictví a jejich vztah je popsán v kapitole 1 v teoretické části. Až na drobné odchylky všichni autoři, jejichž díla byla použita jako zdroj odborné literatury, se shodují v definování obou okruhů účetnictví a jejich rozdílů. V podniku je používána dvouokruhová soustava, kde obě účetnictví mají společný datový základ, který je určený střediskem, analytickým číslem účtu a obdobím (datem pořízení). Rozdíl je ve způsobu použití. Pro manažerské účetnictví firma používá z finančního účetnictví pouze rozvahu a analytickou předvahu. Koncept manažerského účetnictví je založen na výše zmíněné struktuře, účtech účtových skupin 8 a 9, skladové evidenci a kalkulačním systému. S využitím těchto elementů, firma vybudovala velmi dobrý informační datový základ pro manažerské účetnictví. 54

Kapitola 4 teoretické části pojednává o podstatě a cílech controllingu jako systému, který doplňuje řízení podniku a dále o tom, jak jsou použity účetní informace v controllingu. Firmě se podařilo vytvořit komplexní manažerský informační systém (MIS), který je z hlediska komfortu práce s daty a sdílení informací do všech organizačních struktur základním kamenem controllingové koncepce. Controllingová koncepce neboli strategický systém měření výkonnosti firmy je podle mého názoru na velmi dobré úrovni. Jedná se o komplexní systém vzájemně provázaných ukazatelů umožňujících analýzu, přehledů o jednotlivých střediscích a jejich procesech, systémů plánování a rozpočtování, měření odchylek a stanovování nápravných opatření, a to vše v podmínkách relativně rozvinutých IS/IT procesů tuto koncepci podporujících. Výjimkou zatím zůstává úplné rozšíření výše zmíněné kalkulační jednice na všechny produkty. Bakalářská práce pro mě byla velkým přínosem nejen proto, že jsem při její tvorbě mohla využít své teoretické znalosti získané studiem, ale také jsem si osvojila nové znalosti z pohledu praktického. Získala jsem tak ucelenou představu o tom, jak vybraná společnost funguje z hlediska stanoveného cíle práce. V neposlední řadě je pro mě výhodou, že budu moci získané poznatky využít při svém dalším studiu i v pracovním životě. Cílem mé bakalářské práce bylo zpracování problematiky informačních vazeb z hlediska finančního a manažerského účetnictví, zhodnocení efektivnosti fungování podniku z hlediska získávání a nakládání s informacemi a také zhodnocení současného stavu ve společnosti. Na základě výše uvedených výsledků práce lze říci, že dané cíle byly splněny. Hodnocení controllera podniku: Zvolené téma a cíle práce považuji za poměrně obtížné, a to především s ohledem na komplexnost a propojenost do systému řízení, což je záležitost vysloveně praktická a podle mého názoru uchopitelná až s jistými zkušenostmi. Studentka v tomto smyslu prokázala praktický, nikoliv pouze formální, vhled a během celého průběhu tvorby práce prokazovala orientaci na logické souvislosti v rámci řešené problematiky. Dále bych ocenil vzájemné vazby teoretické a praktické části a optimální rozsah popisu jednotlivých témat.

55

Domnívám se, že pro studentku samotnou má tato práce z pohledu možného budoucího profesního zaměření velký praktický význam. Pro podnik jako takový je tato práce velmi užitečným popisným materiálem. Z výše zmíněných důvodů tedy považuji práci za velmi zdařilou.

Věroslav Valenta, v Litomyšli 26.6.2011

56

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] ČECHOVÁ, A. Manažerské účetnictví. Vyd. 1. 2. aktualit. a rozš. vyd : Computer Press, 2011. 194 s. ISBN 9788025128312. [2] ESCHENBACH,

R.

Controlling.

2.

vyd.

Praha

:

ASPI,

2004.

816

s.

ISBN 80-7357-035-1. [3] FIBÍROVÁ, J. Nákladové účetnictví (Manažerské účetnictví I). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. 327 s. ISBN 80-245-0095-7. [4] FIBÍROVÁ, J. Reporting – moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2003. 116 s. ISBN 80-247-0482-X. [5] HRADECKÝ, M.; KONEČNÝ, M. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektum, 2003. 153 s. ISBN 80-7175-119-7. [6] HRADECKÝ, M.; LANČA, J.; ŠIŠKA, L. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471. [7] Internetové stránky společnosti Litomyšlská nemocnice, a. s. Historie nemocnice [online]. [cit. 2010-04-21]. Dostupné z WWW: [8] Internetové stránky společnosti Litomyšlská nemocnice, a.s. Organizační struktura [online]. [cit. 2010-04-21]. Dostupné z WWW: [9] KRÁL, B. Nákladové účetnictví. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 315 s. ISBN 807079058X. [10] KRÁL, B. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. [11] MACÍK, K. Kalkulace a rozpočetnictví. Vyd. 3. přeprac. V Praze : České vysoké učení technické, 2008. 213 s. ISBN 9788001039267. [12] MIKOVCOVÁ, H. Controlling v praxi. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. 183 s. ISBN 9788073800499. [13] SEDLÁČEK, J.; HÝBLOVÁ, E.; KŘÍŽOVÁ, Z.; VALOUCH, P. Finanční účetnictví. 1. vyd. Brno : Masarykova Univerzita, 2010. 240 s. ISBN 978-80-210-5268-0.

57

[14] SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 3. přeprac. a aktualit. vyd. Praha : Grada, 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X. [15] VALENTA, V. Role MISu ve finančním řízení nemocnice. PPT prezentace, 2011. [16] Vnitropodnikové směrnice společnosti Litomyšlská nemocnice, a.s. [17] Výroční zpráva Litomyšlské nemocnice, a. s. za rok 2009.

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Podíl celkových personálních nákladů na celkových tržbách ………………….... 33 Graf č. 2: Podíl jednotlivých zdravotních pojišťoven na celkových tržbách od zdravotních pojišťoven ………………………………………………………..…. 46 Graf č. 3: Vývoj spotřeby materiálu a provozních tržeb meziročně ……………………...… 50

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Typový kalkulační vzorec ……………………………………………………. 17 Tabulka č. 2: Příklad středisek interního oddělení ve zdravotnické části …………………... 29

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Tři relativně nezávislé oblasti činnosti podniku …………………………...… 24 Obrázek č. 2: Organizační schéma společnosti Litomyšlská nemocnice, a.s. ……………… 30 Obrázek č. 3: Organizační schéma oddělení Litomyšlské nemocnice, a.s. ……………….... 31 Obrázek č. 4: Architektura MISu ……………………………………………………...……. 52

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ARO

Anesteziologicko-resuscitační oddělení

CS

Centrální sterilizace

HTO

Hematologicko-transfúzní oddělení

58

HTS

Hospodářská a technická správa

IDG

Infekční diagnostika

IS/IT

Informační systém/Informační technologie

JIP

Jednotka intenzívní péče

LDN

Léčebna dlouhodobě nemocných

LPP

zástupce pro léčebnou a preventivní péči

MIS

manažerský informační systém

MTZ

materiálně-technická základna

NZP

nezdravotnický personál

OKB

Klinická biochemie

OLAP

On-line analytical process

OS

operační sály

PAM

provize a mzdy

PS

primární systémy

PZP

pomocný zdravotní personál

RDG

Radiologické oddělení

SUKL

Státní ústav pro kontrolu léčiv

SZM

sklad zdravotnického materiálu

SZP

střední zdravotnický personál

ZUL

zvlášť účtovaná léčiva

ZUM

zvlášť účtovaný materiál

59

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Manažerský pohled na primariát ortopedie Příloha B – Manažerský pohled na administrativně-technická střediska Příloha C – Manažerský pohled na vyhodnocení plánu a skutečnosti Litomyšlské nemocnice, a.s. jako celku Příloha D – Rozpuštění výnosů (fakturace Zdravotním pojišťovnám) na jednotlivá střediska Příloha E – Meziroční srovnání syntetické předvahy Příloha F – Meziroční statutární výsledovka

60

Příloha A – Manažerský pohled na primariát ortopedie REP T1 – 2010

Ortopedie celkem

leden

únor

březen

duben

květen

červen

(12611,12612,12621,12622)

1

PAM

2

přepočtený počet pracovníků

3

přepočtený počet lékařů

4

bodů na přepočt. pracovníka (46/2)

5

bodů na přepočt. lékaře (46/3)

6 7

ÚČETNICTVÍ

8

Léky

9

Krev

10 SZM celkem 11 všeobecný materiál 12 Energie 13 Opravy 14 Cestovné 15 Telefony 16 komunální služby 17 pers. náklady po odečtu FO (41-42) 18 Školení 19 odpisy - zdravotnická technika 20 odpisy – ostatní 21 potraviny pro pacienty 22 Pořízení DDHM 23 ochr. pomůcky, prádlo pro pac. 24 likvidace odpadu

celkem 1.pololetí

rozdíl proti 2009

% plnění rozpočtu

23,40 4,40

23,40 4,40

23,90 4,40

23,90 4,40

23,90 4,40

24,03 4,40

23,76 4,40

-2,19 -1,00

25,94 5,40

-

57 181 304 097

52 018 276 640

57 847 314 213

58 663 318 646

57 097 310 138

58 016 316 844

340 920 1 840 579

33 644 364 515

307 276 1 476 064

-

(-) = úspora 76 077 34 675 1 820 855 15 086 84 215 4 071 0 1 128 48 575 973 981 0 38 460 0 42 297 65 749 1 000 4 225

83 101 46 218 1 448 550 17 817 75 825 25 412 0 2 613 50 694 913 851 0 38 460 0 38 965 51 560 6 481 4 358

87 147 47 024 1 502 734 17 099 36 716 26 699 0 1 990 50 015 923 096 0 38 460 0 40 841 57 113 5 216 6 549

67 578 17 160 1 431 675 13 497 82 729 5 119 0 1 897 51 201 948 568 0 38 460 0 43 933 45 915 2 623 6 352

83 701 7 300 1 910 969 19 984 84 823 21 513 0 1 908 48 425 1 010 704 0 38 460 0 46 596 47 565 2 038 6 158

80 094 24 531 185 912 28 847 69 900 19 672 0 971 51 179 914 567 0 38 460 0 47 393 47 997 8 771 6 927

477 699 176 908 8 300 695 112 330 434 208 102 486 0 10 507 300 089 5 684 767 0 230 760 0 260 025 315 899 26 130 34 570

-10 201 -103 502 -1 019 770 -19 682 -2 948 -157 511 -1 260 4 871 -46 610 -154 582 -11 328 21 371 0 14 886 -26 899 -13 787 10 522

468 385 274 802 9 320 465 125 411 404 369 250 897 1 260 5 636 346 699 5 578 394 10 444 209 389 0 245 139 326 686 33 810 24 048

102,0% 64,4% 89,1% 89,6% 107,4% 40,8% 0,0% 186,4% 86,6% 101,9% 0,0% 110,2% 0,0% 106,1% 96,7% 77,3% 143,8%

25 ostatní náklady

14 125

18 400

23 089

9 722

14 147

10 778

90 261

16 806

73 455

122,9%

3 224 518

2 822 306

2 863 789

2 766 431

3 344 291

1 536 000

16 557 334

-1 499 624

17 699 288

93,5%

29 interní náklady Admintech

0 0 0

0 0 0

706 530 5 792 916 991

242 838 608 319 384

224 375 656 337 080

973 590 1 808 311 418

2 147 333 8 864 1 884 873

868 608 3 488 153 254

1 278 725 5 376 1 731 618

167,9% 164,9% 108,9%

30 interní náklady celkem (27 až 29)

0

0

1 629 313

562 829

562 111

1 286 816

4 041 069

1 025 350

3 015 719

134,0%

31 celkové náklady (26+30)

3 224 518

2 822 306

4 493 102

3 329 260

3 906 401

2 822 816

20 598 403

-474 274

20 715 008

99,4%

32 výnosy - placené služby

57 611 0 18 042 0 3 026 048

49 801 0 0 0 2 441 924

91 482 0 0 0 2 183 116

65 379 0 1 000 0 2 489 513

50 704 0 915 0 3 215 339

85 211 0 7 000 0 2 883 191

400 188 0 26 957 0 16 239 131

-961 547 0 26 957 0 -487 952

1 361 736 0 0 0 16 727 083

29,4% 0,0% 0,0% 0,0% 97,1%

3 101 701 3 216 343

2 491 725 2 548 126

2 274 599 2 816 042

2 555 892 2 872 173

3 266 958 3 225 364

2 975 402 3 259 454

16 666 277 17 937 503

-1 422 542 -1 396 036

18 088 819 19 333 539

92,1% 92,8%

-122 817 -8 175

-330 581 -274 179

-589 190 -47 747

-210 538 105 743

-77 333 -118 927

1 439 403 1 723 455

108 943 1 380 169

3 092 802 3 119 308

389 530 1 634 251

28,0% 84,5%

973 981

913 851

923 096

948 568

1 010 704

914 567

5 684 767 0

67 938 1 270 090 1 338 028 2,41

101 965 1 115 251 1 217 216 2,32

82 579 1 299 959 1 382 538 3,25

82 750 1 319 293 1 402 043 2,37

77 310 1 287 298 1 364 608 2,86

80 266 1 313 849 1 394 115 2,02

492 808 7 605 740 8 098 548 2,54

55 poměr abs. a neděl. unicitů (53/52)

155,0 825,6 1 077 1 222 1,10 1,13

397,2 1 415,1 2 075 2 590 1,14 1,25

532,0 2 167,0 3 178 4 146 1,18 1,30

673,3 2 682,9 3 990 5 642 1,19 1,41

803,1 3 115,7 4 788 7 049 1,22 1,47

921,1 3 490,5 5 524 8 432 1,25 1,53

56 ZUM+ZUL vyžádané

2 856

2 449

4 381

3 624

3 271

3 026

26 externí náklady celkem (8 až 25) 27 interní náklady OS+CS 28 interní náklady DZS

33 výnosy - provozní dotace 34 výnosy - dary čerpané 35 výnosy – interní 36 výnosy - úhrady ZP 37 výnosy účetní (32+33+34+35+36) 38 výnosy alter. (48*0,89+56+57+32+33+34+35) 39 Výsledek účetní (37-26) 40 Výsledek alternativní (38-26) 41 42 personální náklady celkem 43 čerpání FO

-343 717 5 578 394 -189 135 -

-

44 45 KLINICKÁ LOGISTIKA 46 body vyžádané 47 body vnitřní 48 body celkem (46+47) 49 náklady na bod (31/48) 50 počet dělen. (čistých) unic. vyžád. 51 počet dělen. (čistých) unic. vnitř. 52 počet nedělených unicitů 53 počet absolutních unicitů 54 poměr děl. a neděl. unic.(50+51/52)

2

19 607

63 793 64 011 127 804 -0,10 -

429 015 7 541 729 7 970 744 2,60 -

4 425

15 182

114,9% 100,8% 101,6% 97,9% 129,1%

57 ZUM+ZUL vnitřní 58 Hodnota fiktivního paušálu vyžád. 59 Hodnota fiktivního paušálu vnitř. 60 počet lůžkodnů 61 léků na lůžkoden (8/60) 62 SZM na lůžkoden (10/60) 63 obložnost (%) 64 náklady na lůžkoden (26/60) 65 střední doba hospitalizace

1 946 989 -

66 počet laboratorních výkonů 67 počet pacientů 68 agregované výkony

1 412 554 -

0 -

1 489 720 -

0 -

1 554 352 -

0 -

1 955 973 -

0 -

1 923 455 -

0 -

10 283 043 -

0

-579 616 -

0

0

-

-

-

10 862 659 -

94,7% -

-

-

-

-

69 70 NÁKLADOVÁ STRUKTURA VÝNOSŮ 71 Léky

74 všeobecný materiál

2,37% 1,08% 56,61% 0,47%

3,26% 1,81% 56,85% 0,70%

3,09% 1,67% 53,36% 0,61%

2,35% 0,60% 49,85% 0,47%

2,60% 0,23% 59,25% 0,62%

2,46% 0,75% 5,70% 0,89%

2,66% 0,99% 46,28% 0,63%

-

2,42% 1,42% 48,21% 0,65%

-

75 CELKEM VN (71 až 74)

60,53%

62,62%

58,74%

53,27%

62,69%

9,80%

50,55%

-

52,70%

-

76 Energie

2,62% 0,13% 0,00% 0,04% 1,51% 30,28% 0,00% 1,20% 0,00% 1,32% 2,04% 0,03% 0,13%

2,98% 1,00% 0,00% 0,10% 1,99% 35,86% 0,00% 1,51% 0,00% 1,53% 2,02% 0,25% 0,17%

1,30% 0,95% 0,00% 0,07% 1,78% 32,78% 0,00% 1,37% 0,00% 1,45% 2,03% 0,19% 0,23%

2,88% 0,18% 0,00% 0,07% 1,78% 33,03% 0,00% 1,34% 0,00% 1,53% 1,60% 0,09% 0,22%

2,63% 0,67% 0,00% 0,06% 1,50% 31,34% 0,00% 1,19% 0,00% 1,44% 1,47% 0,06% 0,19%

2,14% 0,60% 0,00% 0,03% 1,57% 28,06% 0,00% 1,18% 0,00% 1,45% 1,47% 0,27% 0,21%

2,42% 0,57% 0,00% 0,06% 1,67% 31,69% 0,00% 1,29% 0,00% 1,45% 1,76% 0,15% 0,19%

-

2,09% 1,30% 0,01% 0,03% 1,79% 28,85% 0,05% 1,08% 0,00% 1,27% 1,69% 0,17% 0,12%

-

72 Krev 73 SZM celkem

77 Opravy 78 Cestovné 79 Telefony 80 komunální služby 81 personální náklady 82 Školení 83 odpisy - zdravotnická technika 84 odpisy – ostatní 85 potraviny pro pacienty 86 Pořízení DDHM 87 ochr. pomůcky, prádlo pro pac. 88 likvidace odpadu

3

89 ostatní náklady 90 CELKEM FN (76 až 89) 91 CELKEM EXTERNÍ NÁKLADY (73+89)

0,44%

0,72%

0,82%

0,34%

0,44%

0,33%

0,50%

-

0,38%

-

39,73%

48,14%

42,96%

43,05%

41,00%

37,33%

41,75%

-

38,85%

-

100,25%

110,76%

101,70%

96,32%

103,69%

47,12%

92,31%

-

91,55%

-

92 interní náklady celkem 93 CELKEM EXTER. A INTER. NÁKLADY (91+92)

0,00%

0,00%

57,86%

19,60%

17,43%

39,48%

22,53%

-

15,60%

-

100,25%

110,76%

159,55%

115,91%

121,12%

86,60%

114,83%

-

107,15%

-

Příloha B – Manažerský pohled na administrativně-technická střediska REP T1 2010

Celkem Admintech

leden

Únor

březen

duben

květen

červen

(AdminStr, TechnStr)

celkem 1.pololetí

rozdíl proti 2009

rozpočet

% plnění rozpočtu

()=úspora

1

PAM

2

přepočtený počet pracovníků

3

přepočtený počet lékařů

4

bodů na přepočt. pracovníka (45/2)

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

5

bodů na přepočt. lékaře (45/3)

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

61,20

62,15

62,20

62,45

62,45

61,45

61,98

-1,89

63,87

-

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

-

6 7

ÚČETNICTVÍ

8

Léky

9

Krev

10 SZM celkem 11 všeobecný materiál 12 Energie 13 Opravy 14 cestovné 15 telefony 16 komunální služby

778 0 2 669 71 921 195 878 88 204 28 16 035 12 048

403 0 3 384 84 899 178 418 112 856 1 347 21 163 14 590

818 0 5 547 94 085 83 282 100 336 541 22 544 12 124

0 0 4 318 171 137 213 079 126 549 1 014 18 537 12 845

4

671 0 5 153 78 534 199 838 56 961 710 19 516 13 040

485 0 2 577 258 006 137 619 156 678 1 404 21 468 11 558

3 155 0 23 647 758 582 1 008 112 641 583 5 044 119 263 76 206

-2 418 0 48 817 83 069 -79 856 115 357 -10 891 -14 201 -19 667

5 574 0 -25 170 675 514 1 087 968 526 226 15 935 133 464 95 873

56,6% 0,0% -93,9% 112,3% 92,7% 121,9% 31,7% 89,4% 79,5%

17 personální náklady 18 školení 19 Odpisy - zdravotnická technika 20 Odpisy - ostatní 21 potraviny pro pacienty 22 pořízení DDHM 23 ochr. pomůcky, prádlo pro pac. 24 likvidace odpadu 25 Ostatní náklady 26 Externí náklady celkem (8 až 25)

2 045 549 1 825 165 2 640 2 600 960 960 162 723 162 723 101 142 98 565 179 446 188 427 458 1 627 3 070 3 207 908 615 1 007 996 3 792 164 3 708 331

1 830 673 1 783 527 1 866 773 1 871 301 10 530 8 900 5 379 0 960 960 960 960 162 723 159 678 159 678 159 678 124 491 108 824 99 382 107 503 212 345 166 656 213 268 165 195 4 326 3 555 1 907 5 425 3 207 3 207 6 908 3 236 -1 119 260 2 530 609 4 589 766

432 407

1 549 271 5 313 394 7 318 445 3 335 500

11 222 990 30 049 5 760 967 203 639 908 1 125 336 17 298 22 835

-155 946 -53 844 -2 712 95 897 72 210 -21 937 -13 858 654

8 350 133 25 017 105

471 830

11 378 936 83 893 8 472 871 306 567 698 1 147 273 31 156 22 182

98,6% 35,8% 68,0% 111,0% 112,7% 98,1% 55,5% 102,9% 99,0%

512 503

8 433 922 25 060 220

99,8%

28 interní náklady DZS

0 0

0 0

0 11 568

0 1 536

0 496

0 1 088

0 14 688

0 -12 848

0 27 536

0,0% 53,3%

29 interní náklady - ostatní

0

0

537 134

187 521

179 961

154 778

1 059 395

214 017

845 378

125,3%

30 interní náklady celkem (27 až 29)

0

0

548 702

189 057

180 457

155 866

1 074 083 26 091 187

201 169

27 interní náklady OS+CS

31 celkové náklady (26+30) 32 Výnosy - placené služby 33 Výnosy - provozní dotace

3 792 164 3 708 331 299 962 0 0 0

34 Výnosy interní 35 Výnosy účetní 36 Výnosy alternat. (45+33+34+53+54) 37 výsledek účetní (32+33+34+35-31) 38 výsledek alternativní (36-31)

534 154 0

-3 492 202 -

2 097 973 5 502 451 7 498 902 3 491 367 -1 158 342 0

281 551 355 217 0 6 507 000

418 945 0

0 14 531 880 5 036 253 5 112 338 4 788 246 0 0 0 0 0 -3 174 176 11 275 565 -

-

-

-

-

-184 646 4 475 653 1 715 824 -

-

-

713 672 -8 124 731 487 728 6 507 000 6 507 000 29 468 717 3 145 509 0 0 10 616 017 -

-

40 2685206,5% 16 084 278 162,2% -207 855 6 507 000 26 323 208 0 -

814 110 -

41 čerpání FO

2 045 549 1 825 165 0

0

1 830 673 1 783 527 1 866 773 1 871 301 0

0

5

0

0

111,9% 0,0% -

0 -

-

39 40 personální náklady celkem

-351,9% 100,0%

11 222 990

-867 123

11 378 936

0

-711 177

0

Příloha C – Manažerský pohled na vyhodnocení plánu a skutečnosti Litomyšlské nemocnice, a.s. jako celku

CELKEM NEMOCNICE 2011 leden

únor

březen

duben

květen červen

(kontrola konzistence se statutárním účetnictvím)

celkem 1.pololetí

rozpočet

% plnění absolutní celkem dub. 2011 Index rozpočtu odchylka dub. 2010 dub. 2010

1 Léky

1 158 722

1 211 652

1 228 907

1 327 876

0

0

4 927 156

5 180 798

95,1%

-253 642

5 194 568

-267 413

0,95

2 Krev

741 380

507 001

528 550

576 246

0

0

2 353 177

2 459 315

95,7%

-106 138

2 311 487

41 690

1,02

5 732 068

4 845 705

5 788 155

3 584 780

0

0

19 950 708

20 735 942

96,2%

-785 234

21 028 658

-1 077 950

0,95

282 043

290 366

330 583

267 425

0

0

1 170 418

1 216 394

96,2%

-45 976

1 199 335

-28 916

0,98

5 Energie

1 037 350

968 181

975 851

1 034 266

0

0

4 015 648

3 935 459

102,0%

80 190

4 065 245

-49 596

0,99

6 Opravy

458 137

481 954

628 502

455 229

0

0

2 023 823

1 721 185

117,6%

302 638

1 770 602

253 220

1,14

8 709

9 981

30 450

42 734

0

0

91 874

110 979

82,8%

-19 105

71 849

20 025

1,28

3 SZM celkem 4 všeobecný materiál

7 Cestovné 8 Telefony 9 komunální služby 10 pers. náklady (včetně čerpání z FO) 11 Školení

32 557

29 789

12 924

51 027

0

0

126 297

126 831

99,6%

-534

139 280

-12 983

0,91

798 953

786 347

818 906

805 125

0

0

3 209 330

3 196 790

100,4%

12 540

3 261 327

-51 997

0,98

15 183 777 13 981 013 15 280 067 15 618 484

0

0

60 063 342

58 910 000

102,0%

1 153 342

60 286 374

-223 032

1,00

21 427

14 857

25 292

52 431

0

0

114 006

132 819

85,8%

-18 813

119 392

-5 387

0,95

949 645

949 644

953 082

953 082

0

0

3 805 453

3 761 696

101,2%

43 757

3 762 557

42 896

1,01

41 146

41 146

41 146

41 146

0

0

164 584

163 582

100,6%

1 002

160 980

3 604

1,02

14 potraviny pro pacienty

391 729

416 664

435 565

409 396

0

0

1 653 354

1 623 785

101,8%

29 569

1 595 332

58 022

1,04

15 pořízení DDHM

582 577

703 156

559 514

613 480

0

0

2 458 727

2 403 925

102,3%

54 802

2 434 079

24 648

1,01

16 ochr. pomůcky, prádlo pro pac.

51 186

48 734

44 610

22 998

0

0

167 526

171 946

97,4%

-4 419

193 767

-26 240

0,86

17 likvidace odpadu

91 275

80 089

86 441

84 204

0

0

342 010

355 371

96,2%

-13 361

353 899

-11 888

0,97

3 314 658

2 863 928

3 179 117

3 814 516

0

0

13 172 218

14 154 623

93,1%

-982 405

14 384 205

-1 211 987

0,92

30 877 339 28 230 205 30 947 662 29 754 446

99,5%

-551 788 122 332 935

-2 523 283

0,98

-105 558

0,98

12 odpisy - zdravotnická technika 13 odpisy - ostatní

18 ostatní náklady 19 náklady VS celkem (účty 5..) 20 náklady OS+CS (účty 5..) 21 výnosy OS+CS (účty 6..) 22 účetní výsledek OS+CS

0

0 119 809 651 120 361 439

1 735 685

0

0

3 649

1 047

0

0

10 632

14 849

71,6%

-4 217

17 244

-6 612

0,62

-1 600 608 -1 438 776 -1 571 810

-1 734 638

0

0

-6 345 832

-6 323 994

100,3%

-21 838

-6 444 779

98 946

0,98

1 602 887

1 442 434

1 575 459

2 279

3 657

6 356 464

6 338 843

100,3%

17 621

6 462 023

23 náklady DZS (účty 5..)

599 595

611 814

602 092

602 123

0

0

2 415 624

2 413 277

100,1%

2 348

2 499 646

-84 022

0,97

24 výnosy DZS (účty 6..)

656 905

680 177

639 607

585 094

0

2 561 783

2 666 891

96,1%

-105 108

2 691 884

-130 101

0,95

25 účetní výsledek DZS

57 310

68 363

37 515

-17 029

0

0 0

146 159

253 614

57,6%

-107 456

192 238

-46 079

0,76

6

26 náklady Admintech (účty 5..)

3 482 955

2 694 194

4 288 050

3 014 554

0

0

13 479 752

13 820 672

97,5%

-340 920

14 363 159

-883 407

0,94

27 výnosy Admintech (účty 6..)

125 746

174 400

625 765

183 090

0

0

1 109 001

1 064 676

104,2%

44 325

-42 675

1 151 676

-25,99

-3 357 208 -2 519 794 -3 662 285

-2 831 464

0

0

-12 370 751 -12 755 996

97,0%

385 245 -14 405 834

2 035 083

0,86

28 účetní výsledek Admintech 29 celkem náklady SS (účty 5..)

5 685 436

4 748 442

6 465 601

5 352 362

0

0

22 251 841

22 572 792

98,6%

-320 951

23 324 828

-1 072 987

0,95

30 celkem výnosy SS (účty 6..)

784 930

858 234

1 269 021

769 231

0

0

3 681 416

3 746 416

98,3%

-65 000

2 666 453

1 014 963

1,38

31 celkem účetní výsledek SS

-4 900 506 -3 890 207 -5 196 580

-4 583 131

0

0

-18 570 425 -18 826 376

98,6%

255 951 -20 658 375

2 087 950

0,90

32 celkové náklady (účty 5..) VS a SS

36 562 775 32 978 647 37 413 262 35 106 808

-3 596 271

0,98

-189 844

0,99

33 výnosy - placené služby VS (účty 6..) 34 výnosy - dotace VS (účty 6..)

0

0 142 061 492 142 934 231

99,4%

-872 739 145 657 763

3 863 898

3 178 518

4 597 412

3 157 338

0

0

14 797 166

14 962 728

98,9%

-165 562

14 987 009

0

0

0

0

-26 667

0

0

0

26 667

0,0%

40 000

-40 000

0,00

35 výnosy účetní (úhrady ZP) VS (účty 6..)

28 600 113 28 138 325 29 290 391 28 591 610

0

0 114 620 439 114 943 588

99,7%

-323 149 113 640 364

980 075

1,01

36 celkové výnosy (účty 6..) VS a SS

33 248 941 32 175 078 35 156 824 32 518 179

0

0 133 099 021 133 679 398

99,6%

-580 377 131 333 827

1 765 194

1,01

37 účetní výsledek VS a SS

-3 313 834

-2 588 629

0

0

-8 962 471

-9 254 833

96,8%

292 362 -14 323 935

5 361 465

0,63

-803 569 -2 256 439

38 náklady středisek HČ (účty 5..)

207 282

161 017

193 358

339 725

0

0

901 381

542 101

166,3%

359 280

643 603

257 778

1,40

39 výnosy středisek HČ (účty 6..)

133 691

112 234

143 190

137 071

0

0

526 187

605 937

86,8%

-79 750

588 273

-62 086

0,89

40 účetní výsledek HČ

-73 590

-48 782

-50 168

-202 654

0

0

-375 194

63 836

-587,7%

-439 030

-55 330

-319 864

6,78

1

0

-4

0

0

0

-2

0

0,0%

-2

5

-7

-0,42

42 výnosy střediska 100.00 (účty 6..)

23 533

91 942

709 012

443 497

0

0

1 267 984

800 000

158,5%

467 984

1 638 801

-370 818

0,77

43 účetní výsledek střediska 100.00

23 531

91 942

709 016

443 497

0

0

1 267 986

800 000

158,5%

467 986

1 638 796

-370 810

0,77

44 celkové náklady nemocnice (účty 5..)

36 770 058 33 139 664 37 606 616 35 446 533

0

0 142 962 871 143 476 332

99,6%

-513 461 146 301 371

-3 338 500

0,98

45 celkové výnosy nemocnice (účty 6..)

33 406 165 32 379 255 36 009 026 33 098 747

0

0 134 893 192 135 085 335

99,9%

-192 144 133 560 901

1 332 291

1,01

46 celkový účetní výsledek nemocnice

-3 363 893

0

0

41 náklady střediska 100.00 (účty 5..)

-760 409 -1 597 591

-2 347 786

48 dary (rozvahová položka)

125 227

226 022

228 066

245 083

50 odpisy VS

990 791

990 790

994 228

994 228

69 669

69 669

69 669

69 669

51 odpisy OS+CS 52 odpisy DZS 53 odpisy Admintech 54 odpisy středisek HČ

0

96,2%

321 318 -12 740 470

4 670 791

0,63

921 568

89,5%

-97 170

1 010 933

-186 535

0,82

3 970 037

3 925 278

101,1%

44 759

3 923 537

46 500

1,01

278 676

278 676

100,0%

0

278 676

0

1,00

29 594

29 594

29 594

33 833

122 615

206 626

59,3%

-84 011

249 059

-126 444

0,49

140 148

140 148

137 264

556 981

648 642

85,9%

-91 661

651 687

-94 706

0,85

19 063

19 063

19 063

-8 161

1 249 264

1 252 702

1 226 833

768 336

768 336

768 336

768 336

57 cash-flow

-1 221 792

1 483 213

651 513

-107 534

0

59 PN VS

15 183 777 13 981 013 15 280 067 15 618 484

0

56 ostatní nefinanční plnění

-8 390 996

824 398

139 421

1 248 538

55 celkové odpisy

0

-8 069 679

0

0

0 0

7

49 028

61 312

80,0%

-12 284

53 842

-4 814

0,91

4 977 337

5 120 534

97,2%

-143 197

5 156 801

-179 464

0,97

3 073 344

0

0,0%

3 073 344

4 897 328

-1 823 984

0,63

805 400

-2 348 894

-34,3%

3 154 294

-1 675 408

2 480 808

-0,48

60 063 342

58 910 000

102,0%

1 153 342

60 286 374

-223 032

1,00

60 PN OS+CS 61 PN DZS 62 PN Admintech 63 PN HČ 64 celkové PN nemocnice

794 057

774 191

822 956

825 079

3 216 283

3 227 936

99,6%

-11 653

3 282 280

-65 997

0,98

350 355

315 450

320 050

324 667

1 310 522

1 301 424

100,7%

9 097

1 316 225

-5 704

1,00

2 012 373

1 797 393

1 808 350

1 831 133

7 449 249

7 481 993

99,6%

-32 745

7 484 915

-35 667

1,00

1 100

1 100

1 100

1 100

4 400

4 400

100,0%

0

4 400

0

1,00

72 043 795

70 925 753

101,6%

1 118 042

72 374 194

-330 399

1,00

18 341 661 16 869 148 18 232 523 18 600 463

0

0

66 PN VS - čerpání FO

0

0

0

0

0

0,0%

0

0

0

0,00

67 PN OS+CS - čerpání FO

0

0

0

0

0

0

0,0%

0

0

0

0,00

68 PN DZS - čerpání FO

0

0

0

0

0

0

0,0%

0

0

0

0,00

69 PN Admintech - čerpání FO

0

0

0

0

0

0

0,0%

0

0

0

0,00

70 PN HČ - čerpání FO

0

0

0

0

0

0

0,0%

0

0

0

0,00

71 celkové PN nemocnice - čerpání FO

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0%

0

0

0

0,00

74 Léky

3,48%

3,77%

3,50%

4,08%

0,00%

0,00%

3,70%

3,88%

75 Krev

2,23%

1,58%

1,50%

1,77%

0,00%

0,00%

1,77%

1,84%

6,95%

17,24%

15,06%

16,46%

11,02%

0,00%

0,00%

14,99%

15,51%

63,25%

0,85%

0,90%

0,94%

0,82%

0,00%

0,00%

0,88%

0,91%

3,61%

73 NÁKLADOVÁ STRUKTURA VÝNOSŮ

76 SZM celkem 77 všeobecný materiál 78 CELKEM VN (59 až 62)

15,62%

23,80%

21,30%

22,40%

17,70%

0,00%

0,00%

21,34%

22,14%

22,64%

79 Energie

3,12%

3,01%

2,78%

3,18%

0,00%

0,00%

3,02%

2,94%

12,23%

80 Opravy

1,38%

1,50%

1,79%

1,40%

0,00%

0,00%

1,52%

1,29%

5,33%

81 Cestovné

0,03%

0,03%

0,09%

0,13%

0,00%

0,00%

0,07%

0,08%

0,22%

82 Telefony

0,10%

0,09%

0,04%

0,16%

0,00%

0,00%

0,09%

0,09%

0,42%

83 komunální služby

2,40%

2,44%

2,33%

2,48%

0,00%

0,00%

2,41%

2,39%

9,81%

84 personální náklady

45,67%

43,45%

43,46%

48,03%

0,00%

0,00%

45,13%

44,07%

181,32%

85 Školení

0,06%

0,05%

0,07%

0,16%

0,00%

0,00%

0,09%

0,10%

0,36%

86 odpisy - zdravotnická technika

2,86%

2,95%

2,71%

2,93%

0,00%

0,00%

2,86%

2,81%

11,32%

87 odpisy - ostatní

0,12%

0,13%

0,12%

0,13%

0,00%

0,00%

0,12%

0,12%

0,48%

88 Ostatní

1,18%

1,29%

1,24%

1,26%

0,00%

0,00%

1,24%

1,21%

4,80%

89 potraviny pro pacienty

1,75%

2,19%

1,59%

1,89%

0,00%

0,00%

1,85%

1,80%

7,32%

90 pořízení DDHM

0,15%

0,15%

0,13%

0,07%

0,00%

0,00%

0,13%

0,13%

0,58%

91 ochr. pomůcky, prádlo pro pac.

0,27%

0,25%

0,25%

0,26%

0,00%

0,00%

0,26%

0,27%

1,06%

92 likvidace odpadu

9,97%

8,90%

9,04%

11,73%

0,00%

9,90%

10,59%

43,26%

14,74%

12,09%

14,78%

14,09%

0,00%

0,00% 0,00%

13,95%

14,08%

62,13%

93 interní náklady celkem

8

94 CELKEM FN (64 až 74) 95 CELKOVÉ NÁKLADY (63+75)

83,80%

78,53%

80,41%

87,89%

0,00%

0,00%

82,63%

81,98%

86,24%

109,97%

102,50%

106,42%

107,96%

0,00%

0,00%

106,73%

106,92%

110,91%

Legenda VS - výkonová střediska = primariáty SS - servisní střediska = Admintech, OS+CS+DZS Admintech - všechna ostatní administrativně technická střediska HČ - hospodářská činnost

Příloha D – Rozpuštění výnosů (fakturace Zdravotním pojišťovnám) na jednotlivá střediska

ROZPUŠTĚNÍ VÝNOSŮ 04-2011 Kód

CELKEM NEMOCNICE Interní oddělení

10111

Interní ambulance

10112

Diabetologická ambulance

10114

Kardio ambulance

10115

Hepatální poradna

10116

Revmatologie

10121

Interna lůžka

10122

Interna JIP Operační sály + CS

10221

Operační sály

Body

ZUM+ZUL

Celkem výnosy

Poměr na celku Individual

27 689 174

3 673 618

28 307 023

1,000000

2 435 595 189 545 92 772 205 112 24 387 0 1 278 622 645 157

98 565 0 0 0 0 0 89 243 9 322

2 266 245 168 695 82 567 182 550 21 704 0 1 227 217 583 512

0,080059 0,005959 0,002917 0,006449 0,000767 0,000000 0,043354 0,020614

0 0

0 0

0 0

0,000000 0,000000

9

Rozpuštění výnosů 26 261 551,25 1 502 27 763 677,25 126,00 0,00 2 102 485,23 0,00 156 505,11 0,00 76 600,76 0,00 169 358,60 0,00 20 136,06 0,00 0,00 0,00 1 138 537,64 0,00 541 347,05 0,00 0,00

0,00 0,00

10222

Centrální sterilizace Neurologie

11211

Neurologická ambulance

11212

EEG

11213

EMG

11214

Neurologická ambulance Polička

11216

UZ karotid

11221

Neurologie lůžka

11222

Neurologická JIP

11311

Psychologická ambulance Dětské oddělení

11614

Ambulance alergologická a imunologická

11615

Ambulance endokrinologie

11616

Ambulance dorostová

11618

Ambulance endokrinologie a nefrologie

11621

Dětská lůžková část

11622

Dětská lůžková část - novorozenci Gynekologie

11811

Ambulance

11821

Lůžka Chirurgie

12011

Chirurgická ambulance

12014

Urologická ambulance

12021

Chirurgie lůžka B

0

0

0

0,000000

0,00

0,00

1 790 319 140 457 144 148 124 812 123 403 0 651 924 605 575

67 740 7 606 0 15 638 13 669 0 7 077 23 750

1 661 124 132 613 128 292 126 721 123 498 0 587 289 562 712

0,058682 0,004685 0,004532 0,004477 0,004363 0,000000 0,020747 0,019879

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

1 541 090,74 123 030,11 119 021,33 117 563,82 114 573,70 0,00 544 851,70 522 050,08

25 112

173

22 523

0,000796

0,00

20 895,19

1 178 718 98 931 11 191 6 109 57 968 713 154 291 365

13 809 0 0 0 0 13 809 0

1 052 908 88 049

0,037196 0,003110

0,00 0,00

976 824,67 81 686,18

5 437 51 592 648 516 259 315

0,000192 0,001823 0,022910 0,009161

0,00 0,00 0,00 0,00

5 044,13 47 863,51 601 654,15 240 576,70

1 084 237 122 813 961 424

117 262 2 038 115 224

1 082 233 111 342 970 891

0,038232 0,003933 0,034299

0,00 0,00 0,00

1 004 030,54 103 296,00 900 734,54

2 061 961 543 061 122 033 491 504

447 187 4 236 0 90 347

2 282 332 487 560 108 609 527 786

0,080628 0,017224 0,003837 0,018645

0,00 0,00 0,00 0,00

2 117 410,46 452 329,08 100 761,23 489 647,66

10

12023

Chirurgie lůžka A

12022

Mezioborová chirurgická JIP

12111

Gastroenterologická ambulance ARO

12511

ARO ambulance

12513

ARO nutriční ambulance

12521

ARO lůžka Ortopedie

12611

Ortopedická ambulance

12612

Ortopedická ambulance Polička

12613

Ortopedická ambulance Vysoké Mýto

12621

Ortopedie lůžková část Oční

13011

Oční ambulance

13014

Sítnicová ambulance

13015

Glaukomová ambulance

13016

OCT

13017

Oční stacionář

13021

Oční lůžka Ortoptika (centrum funkčních poruch vidění)

13111

Ambulance ortoptická

13112

Ambulance strabologická

13121

Ortoptika lůžka

905 363

352 604

1 158 377

0,040922

0,00

1 074 672,49

1 070 302

347 526

1 300 095

0,045928

0,00

1 206 149,65

200 815

10 562

189 287

0,006687

0,00

175 609,40

2 994 992 868 392 0 2 126 600

139 623 23 301 0 116 322

2 805 166 796 170 0 2 008 996

0,099098 0,028126 0,000000 0,070972

0,00 0,00 0,00 0,00

2 602 463,98 738 638,47 0,00 1 863 825,51

1 385 714 256 258 0 0 1 129 456

1 930 598 5 027 0 0 1 925 571

3 163 883 233 097 0 0 2 930 787

0,111770 0,008235 0,000000 0,000000 0,103536

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

2 935 260,55 216 253,01 0,00 0,00 2 719 007,55

2 173 406 389 969 215 378 215 565

255 215 666 1 146

1 015 238 337 256

228 540 24 863

2 189 546 347 738 192 832 191 853 0 1 132 102 325 021

0,077350 0,012285 0,006812 0,006778 0,000000 0,039994 0,011482

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

2 031 329,25 322 610,76 178 898,31 177 989,52 0,00 1 050 295,90 301 534,76

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0,000000 0,000000 0,000000 0,000000

0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00

11

Kožní

464 908 140 168 324 740

1 768 172 1 596

415 536 124 922 290 615

0,014680 0,004413 0,010267

0,00 0,00 0,00

385 509,39 115 894,66 269 614,73

OKB

2 803 820

0

2 495 400

0,088155

0,00

2 315 081,67

21561

RDG

1 852 495

125 397

1 774 118

0,062674

0,00

1 645 919,43

21562

RDG – Mamocentrum

404 638

11 039

371 167

0,000000 406 846,00

406 846,00

TO + hematologie

871 825 333 044 538 781

118 193 40 988 77 205

894 117 337 397 556 720

0,031586 0,011919 0,019667

0,00 0,00 0,00

829 508,14 313 016,77 516 491,38

539 660 48 518 491 142

0 0 0

480 297 43 181 437 116

0,016967 0,001525 0,015442

0,00 0,00 0,00

445 591,01 40 060,75 405 530,26

13211

Kožní ambulance

13221

Kožní lůžka

20161

22561

Transfůzní stanice

22661

Hematologická laboratoř Rehabilitace

23011

Rehabilitace lékař

23012

Rehabilitace sestry

25561

IDG

4 024 937

0

3 582 194

0,126548

0,00

3 323 343,82

DZS

705 489 372 523 332 966

0 0 0

627 885 331 545 296 340

0,022181 0,011712 0,010469

0,00 0,00 0,00

582 514,09 307 587,92 274 926,17

24 869

0

22 133

0,000782

0,00

20 534,04

762 546

0

762 546

0,000000

1 095 280,00

1 095 280,00

3051

DZS Litomyšl

3053

DZS Vysoké Mýto

413

LSPP

10721

LDN

12

Příloha E – Meziroční srovnání syntetické předvahy LITOMYŠLSKÁ NEMOCNICE - Meziroční syntetická předvaha

No.

Číslo účtu

1

501

Spotřeba materiálu

Název účtu

2

502

Spotřeba energie

3

503

Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek

4

504

Prodané zboží

5

511

Opravy a udržování

6

512

Cestovné

7

513

Náklady na reprezentaci

8

518

Služby

9

521

Mzdové náklady

10

523

Odměny členům orgánů společnosti

11

524

Zákonné sociální a zdravotní pojištění

12

525

Ostatní sociální pojištění

13

527

Zákonné sociální náklady

14

528

Ostatní sociální náklady

15

530

Daně a poplatky

16

531

Daň silniční

17

532

Daň z nemovitostí

18

538

Ostatní daně a poplatky

19

541

Zůztatková cena prodaného DNHM a DHM

20

542

Prodaný materiál

21

543

Dary

22

544

Smluvní pokuty a úroky z prodlení

23

545

Ostatní pokuty a penále

24

546

Odpis pohledávek

25

548

Ostatní provozní náklady

26

549

27

551

Manka a škody Odpisy

2008

103 086 965 14 499 493 0 23 780 364 7 645 728 325 302 24 166 31 314 170 146 342 644 6 000 50 977 932 0 0 78 000 0 17 893 0 0 0 7 843 802 0 1 627 156 0 1 2 551 365 3 335 11 929 219

13

2009

112 790 683 16 558 695 0 27 893 175 8 081 503 375 242 29 247 33 125 812 167 962 522 12 000 54 888 607 0 0 78 000 0 19 502 5 430 1 500 255 272 8 424 789 0 609 922 0 0 2 661 540 3 975 14 871 178

2010

112 178 385 15 462 228 0 23 517 023 10 392 800 412 982 39 108 33 594 772 163 709 049 138 007 54 961 581 0 0 78 000 0 14 688 4 267 0 258 935 7 202 241 0 188 650 2 000 0 2 858 467 21 123 15 197 625

Plán 2011

107 824 430 15 462 228 0 23 517 023 7 792 800 412 982 39 108 33 594 772 163 109 049 12 000 54 751 581 0 0 78 000 0 14 688 4 267 0 258 935 7 202 241 0 188 650 2 000 0 2 858 467 21 123 15 197 625

28

552

Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních předpisů

29

554

Tvorba a zúčtování ostatních rezerv

30

555

Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období

31

557

Zúčtování oprávky k oceňovacím rozdílům

32

558

Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek

33

559

Tvorba a zúčtování opravných položek

34

561

Prodané cenné papíry a podíly

35

562

Úroky

36

563

Kurzové ztráty

37

564

Náklady z přecenění majetkových ...

38

566

Náklady z finančního majetku

39

567

Náklady z derivátových operací

40

568

Ostatní finanční náklady

41

569

Manka a škody na finančním majetku

42

574

Tvorba a zúčtování finančních rezerv

43

579

Tvorba a zúčtování opravných položek ve fin....

44

581

Náklady na změnu metody

45

582

Škody

46

584

Tvorba a zúčtování mimořádných rezerv

47

588

Ostatní mimořádné náklady

48

589

Tvorba a zúčtování opravných položek v mimořádné činnosti

49

591

Daň z příjmu z běžné činnosti - splatná

50

592

Daň z příjmu z běžné činnosti – odložená

51

593

Daň z příjmu z mimořádné činnosti – splatná

52

594

Daň z příjmu z mimořádné činnosti – odložená

53

595

Dodatečné odvody daně z příjmu

54

597

Převod provozních nákladů

55

598

Převod finančních nákladů

56

5

57

601

Tržby za vlastní výrobky

58

602

Tržby z prodeje služeb

59

604

Tržby za prodané zboží

60

611

61

612

Změna stavu nedokončené výroby Změna stavu polotovarů

0 0 0 0 1 628 814 0 102 539 0 0 0 0 55 390 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 402 213 905 0 323 491 234 29 961 315 0 0

14

0 0 0 0 68 053 13 183 186 0 524 623 1 641 0 0 0 118 067 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 462 544 163 0 358 277 956 34 604 886 0 0

0 0 0 0 39 594 -13 184 000 0 745 777 671 0 0 0 62 800 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 427 896 773 0 352 534 484 28 941 884 0 0

0 0 0 0 39 594 0 0 745 777 671 0 0 0 62 800 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 433 190 811 0 352 534 484 28 941 884 0 0

62

613

Změna stavu výrobků

63

621

Aktivace materiálu a zboží

64

622

Aktivace vnitropodnikových služeb

65

623

Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku

66

624

Aktivace dlouhodobého hmotného majetku

67

641

Tržby z prodeje DNHM a DHM

68

642

Tržby z prodeje materiálu

69

644

Smluvní pokuty a úroky z prodlení

70

646

Výnosy z odepsaných pohledávek

71

648

Ostatní provozní výnosy

72

661

Tržby z prodeje CP a podílů

73

662

Úroky

74

663

Kurzové zisky

75

664

Výnosy z přeceněného majetku a CP

76

665

Výnosy dlouhodobého finančního majetku

77

666

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

78

667

Výnosy z derivátových operací

79

668

Ostatní finanční výnosy

80

681

Výnosy ze změny metody

81

688

Ostatní mimořádné výnosy

82

697

Převod provozních výnosů

83

698

Převod finančních výnosů

84

6

85 86

HV kontrola HV

15

0 11 238 508 0 0 0 4 500 13 169 915 0 0 8 535 003 0 95 131 0 0 0 0 0 249 191 0 0 0 0 386 744 797 -15 469 108

0 12 642 468 0 0 0 28 000 13 624 278 13 184 000 0 13 157 406 0 112 374 300 0 0 0 0 234 050 0 0 0 0 445 865 718 -16 678 445

0 11 649 924 0 0 89 500 358 895 8 181 194 -13 184 000 0 14 717 076 0 135 889 0 0 0 0 0 176 512 0 0 0 0 403 601 358 -24 295 416

0 11 649 924 0 0 89 500 358 895 8 181 194 0 0 12 117 076 0 135 889 0 0 0 0 0 176 512 0 0 0 0 414 185 358 -19 005 454

0

0

0

0

Příloha F – Meziroční statutární výsledovka ROZVAHA MEZIROČNĚ

2008 ke 31.12. brutto

korekce

netto

kontrola aktiva - pasiva

AKTIVA CELKEM

A.+B.+C.+D.

001

Pohledávky za upsaný vlastní kapitál

002

B. B.I. B.I.

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek 1. 2.

B.III. B.III.

brutto

korekce

207 787 116

14 762 914 0

2010 ke 31.12. netto

0

A.

B.II. B.II.

2009 ke 31.12. brutto

korekce

netto

0

193 024 202

247 022 929 0 139 151 047

41 961 770

233 397 486 0 140 705 496

43 779 030

003

14 760 472

0 86 149 746

28 708 089

0 110 442 958

43 669 755

0 97 035 741

004

1 156 149

449 610

706 539

1 358 271

852 816

505 455

1 634 087

1 230 245

403 842

Zřizovací výdaje

005

0

0

0

0

0

0

0

0

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

006

0

0

0

0

0

0

0

0

3.

Software

007

1 156 149

706 539

1 263 071

852 816

410 255

1 634 087

1 230 245

403 842

4.

Ocenitelná práva

008

0

0

0

0

0

0

0

0

5.

Goodwill (+/-)

009

0

0

0

0

0

0

0

0

6.

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

010

0

0

0

0

0

0

0

0

7.

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

011

0

0

95 200

0

95 200

0

0

0

8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

012

0 99 754 069

0 85 443 207

0 137 792 776

0

0 109 937 503

0 139 071 409

0

0 96 631 899

506 392 25 677 518 110 879 533

27 596 846

506 392 25 419 091 83 282 687

506 392 25 677 518 112 007 595

41 893 719

506 392 25 131 727 70 113 876

0

0

0

0

0

0

Dlohodobý hmotný majetek

013

1.

Pozemky

014

2.

Stavby

015

3.

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

4.

Pěstitelské celky trvalých porostů

5.

Základní stádo a tažná zvířata

018

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6.

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

019

305 070

4 046

301 024

264 637

0

264 637

264 637

0

264 637

7.

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

020

146 200

0

146 200

464 697

0

464 697

615 267

0

615 267

8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

021

0

0

0

0

0

0

0

0

0

9.

Oceňovací rozdíly k nabytému majetku (+/-)

022

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Dlouhodobý finanční majetek

14 310 862

016

175 617 10 324 383 88 802 799

0

14 268 612

175 617 10 286 179 74 534 187

017

0

0

0

38 204

27 855 273

0

189 618 457

0 100 910 218

449 610

0

0

205 061 159

0 258 427

42 439 510 0 545 791

0

023

0

1. Podíly v ovládaných a řízených osobách

024

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

025

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

026

0

0

0

0

0

0

0

0

4. Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv

027

0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

16

C. C.I. C.I.

C.II. C.II.

C.III. C.III.

C.IV. C.IV.

5. Jiný dlouhodobý finanční majetek

028

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

029

0

0

0

0

0

0

0

0

0

7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

030

0

0

0

0

0

0

0

0

2 442

79 662 683

90 424 920

13 253 681

77 171 239

81 725 111

109 275

81 615 836

Zásoby

032

0 79 665 125 10 607 415

0

10 607 415

10 225 200

0

10 225 200

10 791 183

0

10 791 183

1. Materiál

033

7 845 006

0

7 845 006

7 572 096

0

7 572 096

8 040 681

0

8 040 681

2. Nedokončená výroba a polotovary

034

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3. Výrobky

035

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4. Zvířata

036

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5. Zboží

037

2 762 408

0

2 762 408

2 653 104

0

2 653 104

2 750 502

0

2 750 502

6. Poskytnuté zálohy na zásoby

038

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Dlouhodobé pohledávky

039

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1. Pohledávky z obchodních vztahů

040

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba

041

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3. Pohledávky - podstatný vliv

042

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

043

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy

044

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6. Dohadné účty aktivní

045

0

0

0

0

0

0

0

0

0

7. Jiné pohledávky

046

0

0

0

0

0

0

0

0

0

8. Odložená daňová pohledávka

047

0

0

0

0

0

0

0

0

Krátkodobé pohledávky

048

2 442

40 508 466

52 587 933

13 253 681

39 334 252

63 970 886

109 275

63 861 611

2 442

32 204 014

35 283 964

13 253 681

22 030 283

63 177 283

109 275

63 068 008

Oběžná aktiva

031

1. Pohledávky z obchodních vztahů

049

0 40 510 908 32 206 456

2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba

050

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3. Pohledávky - podstatný vliv

051

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

052

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

053

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6. Stát - daňové pohledávky

054

0

0

0

0

0

0

0

0

0

7. Krátkodobé poskytnuté zálohy

055

637 441

0

637 441

1 115 911

0

1 115 911

145 915

0

145 915

8. Dohadné účty aktivní

056

0

0

0

1 855 780

0

1 855 780

97 790

0

97 790

9. Jiné pohledávky

057

7 667 011 28 546 802

0

7 667 011

14 332 278

0

14 332 278

549 899

0

549 899

0

28 546 802

27 611 787

0

27 611 787

6 963 042

0

6 963 042

202 830 28 343 972

0 0

202 830

96 694

0

96 694

210 524

0

210 524

28 343 972

27 515 093

0

27 515 093

6 752 518

0

6 752 518

Krátkodobý finanční majetek

058

1. Peníze

059

2. Účty v bankách

060

17

D.I. D.I.

3. Krátkodobé cenné papíry a podíly

061

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

062

0 27 211 774 27 088 253

0

0

0

0

0

0

0

0

0

27 211 774

17 446 962

0

17 446 962

10 966 880

0

10 966 880

0

27 088 253

17 354 607

0

17 354 607

7 565 877

0

7 565 877

Časové rozlišení

063

1. Náklady příštích období

064

2. Komplexní náklady příštích období

065

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3. Příjmy příštích období

066

0

123 521

0

92 355

193 024 202

0

205 061 159

3 401 003 189 618 457

0

0

92 355 205 061 159

0

3 401 003 189 618 457

0

84 927 089

0

91 988 026

69 810 788

0

69 810 788

0

107 000 000

0

127 500 000

84 150 000 127 500 000

0

84 150 000 127 500 000

0

1. Základní kapitál

070

123 521 193 024 202 84 927 089 107 000 000 107 000 000

0

107 000 000

91 988 026 127 500 000 127 500 000

0

127 500 000

2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)

071

0

0

0

0

0

0

3. Změny základního kapitálu (+/-)

072

0

0

0

0

0

0

0 -43 350 000

0

0 -43 350 000

073

4 500 835

0

4 500 835

7 680 217

0

7 680 217

10 607 198

0

10 607 198

1. Emisní ážio

074

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2. Ostatní kapitálové fondy

075

4 500 835

0

4 500 835

7 680 217

0

7 680 217

10 607 198

0

10 607 198

3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/-)

076

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách (+/-)

077

0

0

0

0

0

0

0

0

0

PASIVA CELKEM

A.+B.+C.

067

A.

Vlastní kapitál

068

A.I.

Základní kapitál

069

A.I.

A.II. A.II.

A.III. A.III. A.IV. A.IV.

Kapitálové fondy

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

0

078

895 581

0

895 581

955 581

0

955 581

955 581

0

955 581

1. Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond

079

895 581

0

895 581

955 581

0

955 581

955 581

0

955 581

2. Statutární a ostatní fondy

080

0 -12 000 219

0

0

0

0

0

0

0

0

-12 000 219

0 -27 469 327

0

-27 469 327

-797 772

0

-797 772

0

0

0

0

0

0

0

0

-12 000 219

0

-27 469 327

0

0

-15 469 108

0

-16 678 445

Výsledek hospodaření minulých let

081

1. Nerozdělený zisk minulých let

082

2. Neuhrazená ztráta minulých let (-)

083

A.V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

084

B. B.I. B.I.

Cizí zdroje

085

0 -12 000 219 -15 469 108 107 634 314

0

107 634 314

0 -27 469 327 -16 678 445 112 930 921

0

112 930 921

-797 772 -25 104 220 119 716 395

0

-797 772 -25 104 220 119 716 395

Rezervy

086

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů

087

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2. Rezerva na důchody a podobné závazky

088

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3. Rezerva na daň z příjmů

089

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4. Ostatní rezervy

090

0

0

0

0

0

0

0

0

0

091

0

0

0

0

0

70 330

0

70 330

092

0

0 0

0

0

0

0

70 330

0

70 330

B.II. B.II.

Dlouhodobé závazky

1. Závazky z obchodních vztahů

18

0

2. Závazky - ovládající a řídící osoba

093

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3. Závazky - podstatný vliv

094

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4.

095

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5. Dlouhodobé přijaté zálohy

096

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6. Vydané dluhopisy

097

0

0

0

0

0

0

0

0

0

7. Dlouhodobé směnky k úhradě

098

0

0

0

0

0

0

0

0

0

8. Dohadné účty pasivní

099

0

0

0

0

0

0

0

0

0

9. Jiné závazky

100

0

0

0

0

0

0

0

0

0

10. Odložený daňový závazek

101

0

0

0

0

0

0

0

0

Krátkodobé závazky

102

0

107 634 314

98 480 609

0

98 480 609

94 535 751

0

94 535 751

0

86 600 984

77 194 913

0

77 194 913

75 363 568

0

75 363 568

1. Závazky z obchodních vztahů

103

0 107 634 314 86 600 984

2. Závazky - ovládající a řídící osoba

104

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3. Závazky - podstatný vliv

105

0

0

0

0

0

0

0

0

0

106

0

0

0

0

0

0

0

0

B.III. B.III.

4.

B.IV. B.IV.

C. C.I.

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

5. Závazky k zaměstnancům

107

0 10 024 313

0

10 024 313

10 851 732

0

10 851 732

10 500 176

0

10 500 176

6. Závazky ze sociálního a zdravotního pojištění

108

5 179 733

0

5 179 733

6 060 408

0

6 060 408

6 061 011

0

6 061 011

7. Stát - daňové závazky a dotace

109

1 819 768

0

1 819 768

2 531 408

0

2 531 408

2 536 832

0

2 536 832

8. Krátkodobé přijaté zálohy

110

0

0

0

-30

0

-30

0

0

0

9. Vydané dluhopisy

111

0

0

0

0

0

0

0

0

0

10. Dohadné účty pasivní

112

3 941 603

0

3 941 603

1 017 594

0

1 017 594

7 000

0

7 000

11. Jiné závazky

113

67 913

0

67 913

824 584

0

824 584

67 164

0

67 164

114

0

0

0

14 450 312

0

14 450 312

25 110 313

0

25 110 313

1. Bankovní úvěry dlouhodobé

115

0

0

0

14 450 312

0

14 450 312

11 960 313

0

11 960 313

2. Bankovní úvěry krátkodobé

116

0

0

0

0

0

0

13 150 000

0

13 150 000

3. Krátkodobé finanční výpomoci

117

0

0

0

0

0

0

0

0

0

118

462 799

0

462 799

142 212

0

142 212

91 274

0

91 274

1. Výdaje příštích období

119

417 003

0

417 003

90 533

0

90 533

41 151

0

41 151

2. Výnosy příštích období

120

45 796

0

45 796

51 678

0

51 678

50 123

0

50 123

-27 971 632

-22 506 002

-35 759 682

-37 991 284

Bankovní úvěry a výpomoci

Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv

Pracovní kapitál

-27 969 190

19

-38 100 559

FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ A MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ JAKO INFORMAČNÍ ZDROJE

Recommend Documents