Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management
FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ A MANAŢERSKÉ ÚČETNICTVÍ JAKO INFORMAČNÍ ZDROJE Financial accounting and managerial accounting as an information sources Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Prof. Ing. Jiří Lanča, CSc.
Laura BEINHAUEROVÁ Brno, 2012
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Laura Beinhauerová
Ná z e v baka l á ř ské pr áce:
Finanční účetnictví a manaţerské účetnictví jako informační zdroje
Ná z e v pr ác e v anglič t i ně:
Financial accounting and managerial accounting as an information sources
Ka t e dr a:
Podnikové hospodářství
Ve douc í ba ka l ář ské pr áce:
prof. Ing. Jiří Lanča, CSc.
Rok obha j oby:
2012
Anotace Bakalářská práce nese název „Finanční účetnictví a manaţerské účetnictví jako informační zdroje“. Teoretická část se zaměřuje na výklad pojmů spojených s řízením nákladů v podniku - na organizační a ekonomickou strukturu podniku, kalkulace a rozpočty, souhrnně na manaţerské účetnictví. V praktické části práce analyzuje náklady v konkrétní firmě Sedma Systém, s.r.o. Následuje zhodnocení současného stavu a návrhy na zlepšení, především na zavedení hlubšího systému rozpočtů a controllingu.
Annotation Bachelor paper is named “Financial accounting and managerial accounting as an information sources”. The theoretic part aims at definition of concept of managerial accounting – such as organization and economic structure of company, costing and budgeting. In the practical part, work analyses costs of particular company Sedma Systém, s.r.o. Then the author evaluates current state and gives proposals for improvement, especially in implementation of more profound budgeting and controlling system.
Klíčová slova Finanční účetnictví, manaţerské účetnictví, rozpočetnictví, kalkulace
Keywords Financial accounting, managerial accounting, budgeting, costing
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem na bakalářské práci Finanční účetnictví a manažerské účetnictví jako informační zdroje pracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Jiřího Lanči, CSc. a na konci ní uvedla všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 6. 1. 2012 vlastnoruční podpis autora
OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................... 6 TEORETICKÁ ČÁST.............................................................................................................. 7 1
FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ ............................................................................................... 7 1.1 1.2 1.3
2
VÝZNAM FINANČNÍHO ÚČETNICTVÍ ................................................................................ 7 HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ ........................................................................................... 9 REGULAČNÍ RÁMEC ČESKÉHO ÚČETNICTVÍ ................................................................... 10
MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ .................................................................................... 12 2.1 PŘEDMĚT MANAŢERSKÉHO ÚČETNICTVÍ ....................................................................... 12 2.2 NÁKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ ............................................................................................. 13 2.2.1 Význam nákladového účetnictví ............................................................................ 13 2.2.2 Formy nákladového účetnictví .............................................................................. 13 2.2.3 Členění nákladů .................................................................................................... 14 2.3 EKONOMICKÁ A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU .................................................. 15 2.3.1 Ekonomická struktura podniku ............................................................................. 15 2.3.2 Organizační struktura podniku ............................................................................. 16 2.4 KALKULACE ................................................................................................................. 17 2.4.1 Druhy kalkulací .................................................................................................... 19 2.4.2 Metody kalkulací ................................................................................................... 20 2.5 ROZPOČETNICTVÍ ......................................................................................................... 21 2.6 CONTROLLING .............................................................................................................. 22
PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 24 3
CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI ...................................................................... 24 3.1 3.2 3.3 3.4
4
HLAVNÍ PŘEDMĚT ČINNOSTI PODNIKU .......................................................................... 24 CHARAKTERISTIKA PRODUKTŮ SPOLEČNOSTI ............................................................... 25 HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI ........................................................................................ 26 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU............................................................................ 28
ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU ..................................... 30 4.1 4.2 4.3
ČLENĚNÍ NÁKLADŮ PODLE STŘEDISEK PODNIKU........................................................... 30 SOFTWARE PODNIKU .................................................................................................... 30 INFORMACE O POUŢITÝCH ÚČETNÍCH METODÁCH, OBECNÝCH ÚČETNÍCH ZÁSADÁCH A ZPŮSOBECH OCEŇOVÁNÍ ......................................................................................................... 30 4.4 ZAKÁZKOVÝ A KALKULAČNÍ SYSTÉM PODNIKU SEDMA SYSTÉM.................................. 31 4.4.1 Proces zpracovávání zakázky ............................................................................... 31 4.4.2 Kalkulace zakázky ................................................................................................. 32 4.5 ROZPOČETNICTVÍ ......................................................................................................... 33 4.6 CONTROLLING .............................................................................................................. 34 5
VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU ............................................................ 35
ZÁVĚR ....................................................................................................................................36 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................37 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................38 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................38 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................38 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................39
ÚVOD Spolu s vývojem lidské společnosti se dlouhodobě zdokonalují i výrobky a sluţby, a tím i výrobní postupy a činnosti. Zejména začátkem dvacátého století dochází k rozvoji průmyslové výroby a vzniká potřeba k přesnějšímu zkoumání nákladů podniku. Trhy se stávají konkurenčnějšími a podniky tak čelí tlaku na co nejekonomičtější zacházení se zdroji. Zajistit těmto podnikům dlouhodobý růst a stabilitu, to je úkolem a odpovědností manaţerů. V tom jim můţe mimo jiné pomoci dobře propracovaný informační systém, jehoţ součástí je vnitropodnikové účetnictví. Vnitropodnikové účetnictví je bezpochyby jedním ze stěţejních nástrojů novodobého řízení a rozhodování ve firmách. Spojuje v sobě finanční účetnictví s nákladovým - manaţerským účetnictvím a tím dává vzniknout ucelenému procesu informačních toků v podniku. Zatímco finanční účetnictví poskytuje informace o hospodaření firmy i navenek, nákladové účetnictví podává informace o efektivitě jednotlivých činností, slouţící pouze jednotlivým řídícím úrovním uvnitř podniku. Pojem manaţerské účetnictví je velice široké téma. Zahrnuje v sobě řízení nákladů, kalkulace, rozpočty a plány, rozhodování o výrobním programu, určování cen, zpětnou kontrolu a hodnocení hospodárnosti. Právě na tyto klíčové nástroje podniku jako jsou kalkulace, rozpočty a controlling je zaměřena tato bakalářské práce. Vedle rozboru dosavadních teoretických poznatků, zaloţených na odborné literatuře, práce zahrnuje také praktickou část, která se zaměřuje na aplikaci zmíněných klíčových pojmů na konkrétní společnost. Název této práce zní: „Finanční účetnictví a manažerské účetnictví jako informační zdroje“, čímţ se nadřazuje výše zmíněným pojmům. Toto téma jsem si vybrala proto, ţe se jiţ od střední školy zajímám o účetnictví a chtěla bych se tomuto tématu věnovat i do budoucna, ať uţ navazujícím studiem, nebo posléze v zaměstnání. Věřím, ţe zpracování této práce mě obohatí o další znalosti a schopnosti v daném oboru kvalitněji uvaţovat. Cílem této bakalářské práce je v teoretické části charakterizovat a v praktické části analyzovat informační systém podniku. Pro zpracování praktické části jsem si vybrala výrobní společnost Sedma Systém, s.r.o. V návaznosti na zmíněný úkol, byl stanoven druhý cíl, a to podat návrhy na případné zefektivnění zmiňovaného systému, ať uţ v oblasti tvorby kalkulací, rozpočtů nebo následné kontroly. Byla stanovena následující hypotéza: Stávající systém manažerského účetnictví v podniku je dostatečně efektivní. Předpokladem tohoto tvrzení byl rozhovor s ředitelem firmy. Případné vyvrácení hypotézy bude základem pro návrhy na zlepšení, které se budou opírat o teoretické poznatky. Při zpracovávání bakalářské práce bude uţito metod deskripce, analýzy a syntézy, metod manaţerského účetnictví a strukturovaných rozhovorů se zaměstnanci analyzovaného podniku.
6
Teoretická část 1 FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ Aby podnik mohl úspěšně fungovat, je zapotřebí činit důleţitá ekonomická rozhodnutí. Jedním ze zdrojů těchto rozhodování je finanční účetnictví, které podává obraz o hospodaření podniku a slouţí manaţerům při vedení podniku. Historie finančního účetnictví sahá aţ k počátku lidské civilizace, kdy bylo potřeba vytvářet záznamy o mnoţství a cenách zemědělských výrobků. Zmínky o účetnictví lze nalézt např. v Bibli, ale o jednoduchém účetnictví se zmiňuje také Korán. Poprvé bylo účetnictví písemně popsáno v roce 1494 v knize italského mnicha Luca Pacioliho. Jeho spis popsal první účetní metody. K velkému rozvoji účetnictví došlo spolu s rozvojem kapitalismu v 16. - 18. století. Prvotní zaměření bylo spíše pro potřeby podnikatelů, postupně však dochází k rozšíření do všech organizací po celém světě. 1
1.1
Význam finančního účetnictví
Podle Kovanicové jsou hlavním zájmem finančního účetnictví zejména informace o tom, jak je daný podnik ekonomicky zdatný. Poţaduje se, aby poskytovalo informace o finanční situaci podniku a o jeho výsledku hospodaření čili jak jsou manaţeři jednotlivého podniku úspěšní. Nejde jednoznačně jen o jejich schopnosti s nakládáním svěřených prostředků, ale také o předvídání finanční situace budoucích období. Finanční účetnictví plní několik funkcí:2 informační funkci, vedením zápisů o podnikových jevech plní funkci registrační, je důkazním prostředkem při vedení sporů, zejména ze vztahů mezi věřitelem a dluţníkem, je základem pro výměru daňových povinností, je prostředkem „skládání účtů“ manaţerů vlastníkům podniku (jak spravují svěřený majetek), poskytuje informace pro podnikové a vnitropodnikové rozhodovací procesy. Podstatu účetnictví v jeho víceúrovňovém chápání, tedy jednak jako objektu, tak také jako nauku teorie, vymezuje literatura takto: „Účetnictvím – objektem rozumíme systém záznamů hospodářských skutečností v životě podniku, a jejich uskutečňování podle jasných pravidel specifickými pracovními postupy, a účetnictvím – naukou rozumíme určitým způsobem uspořádaný souhrn všech dosavadních poznatků týkajících se účetnictví jako objektu.“ [Synek, 2010, str. 274] 1
JANHUBA, Miloslav. Základy teorie účetnictví. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2005. 216 s. ISBN 80-2450-8524. s 159-169 2 KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 14. aktualizované vyd. Praha : Nakladatelství Polygon, 2004. 444s. ISBN 80-7273-098-3. s 1-3 7
Funkce účetnictví by měly slouţit pro potřeby příjemců informací, jejich uţivatelů. Podle charakteru jejich informačních potřeb můţeme uţivatele rozdělit do několika typických skupin, jejichţ informační potřeby jsou podobné, tvoří je: 3 vlastníci podniku, věřitelé podniku, manaţeři (řídící pracovníci podniku), zaměstnanci a zainteresovaná veřejnost, podniky konkurence, finanční orgány státu. Údaje o hospodaření podniku získáváme z účetních výkazů. Tyto údaje mohou být zachyceny v rozvaze (obraz majetku podniku v určitém okamţiku), výsledovce a výkazu peněţních toků (vývoj významných poloţek jako jsou například náklady nebo výnosy). Účetnictví nejsou jen účetní výkazy, ale také běţné záznamy o hospodářských transakcích, které potřebují manaţeři podniku průběţně. Tyto záznamy nazývá Kovanicová běţným účetnictvím a toto je tvořeno dvěma částmi:4 1) soustavou analytických účetních knih, která plní funkci vedení záznamů o hospodářských transakcích (vedou se zvlášť pro různé skupiny majetku) 2) a soustavou souhrnných účetních knih, které zabezpečují údaje jiţ v takové míře agregace, jaká je nezbytná pro sestavení účetních výkazů. Patří do nich deník, který slouţí k uspořádání záznamů v časové posloupnosti a chronologicky, a hlavní kniha, která obsahuje samostatné záznamy pro kaţdou poloţku rozvahy a výsledovky. Původ údajů uloţených v účetních výkazech znázorňuje obrázek č. 1 na následující stránce.
3
SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 97880-7400-336-3. s 285 4 KOVANICOVÁ Dana; KOVANIC, Pavel. Podklady skryté v účetnictví. 5. aktualizované vyd. Praha : Polygon, 1998. 242 s. ISBN 80-8596-773-1. s 90-93 8
Obrázek č. 1: Původ údajů uloţených v účetních výkazech
ÚČETNÍ VÝKAZY
DENÍK, HLAVNÍ KNIHA Finanční účetnictví
Běţné účetnictví
ANALYTICKÉ ÚČETNÍ KNIHY
ÚČETNÍ DOKLADY
REALITA
Pramen: Kovanicová, Kovanic, Podklady skryté v účetnictví, 1998, s. 92 (upraveno autorem)
1.2
Harmonizace účetnictví
S rostoucí globalizací ekonomiky a propojováním mezinárodních trhů se začaly objevovat snahy o mezinárodní harmonizaci účetnictví. Rozdíly v národních účetních legislativách by znesnadňovaly srovnávání a hodnocení společností v různých národních prostředích. Díky vstupu České republiky do Evropské unie musí i české účetnictví splňovat jisté mezinárodní standardy. Volný pohyb zboţí a kapitálu vyţadoval vytvořit jednotné prostředí, sbliţování právních norem a také harmonizaci účetního výkaznictví. Nástroji této harmonizace jsou direktivy EU, které jsou závazné pro všechny členské státy. Z poměrně dlouhé řady dosud vypracovaných směrnic se harmonizace účetnictví týká: 5 5
PASEKOVÁ, Marie. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IAS/IFRS. 1. vydání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2006. 227s. ISBN 80-7318-413-3. s 11 9
Čtvrtá direktiva EU – jejím cílem je srovnatelnost účetních závěrek kapitálových společností. Sedmá direktiva EU – týká se účetních výkazů určitého seskupení podniků, jeţ má charakter koncernu, holdingu apod. Osmá direktiva EU – pojednává o různých aspektech kvalifikace, jíţ musí profesionál dosáhnout k tomu, aby mohl být autorizován k legálnímu ověřování účetních výkazů – auditu. Z podnětu Evropské Unie musí české účetnictví reagovat na neustálý vývoj směřující ke světovému finančnímu účetnictví, reprezentovanému Mezinárodními účetními standardy IAS/IFRS a přijímat podněty k rozvoji účetnictví z americké regulace finančního účetnictví ztělesněné ve všeobecně uznávaných účetních zásadách US GAAP, neboť účetní závěrky vyhotovené ve shodě s těmito normami jsou přijímány a uznávány všemi světovými burzami.6
1.3
Regulační rámec českého účetnictví
Legislativní základ pro účetnictví v České republice tvoří zákon o účetnictví, soubor vyhlášek a České účetní standardy. Popis jednotlivých norem je převzat z literatury [5]. Zákon o účetnictví č. 563/2001 Sb. je všeobecně platnou normou nejvyšší právní síly, společnou všem účetním jednotkám bez ohledu na to, zda jsou či nejsou podnikatelskými subjekty. V tomto zákoně jsou uvedeny obecně uznávané účetní předpoklady a zásady a rozsah vedení účetnictví, tedy vedení účetnictví v plném anebo zjednodušeném rozsahu. Specifika různých typů účetních jednotek upravuje soubor vyhlášek. Jedná se například o vyhlášky pro banky a jiné finanční instituce, vyhlášky pro pojišťovny, zdravotní pojišťovny, nepodnikatelské subjekty, územní samosprávné celky, vyhlášky pro podnikatele. Pro další výklad je důleţitá vyhláška pro podnikatelské subjekty č. 500/2002 Sb. Ta upravuje7: působnost (vymezuje účetní jednotky, na něţ se vztahuje), uspořádání a označování poloţek individuální účetní závěrky, obsahové vymezení vybraných poloţek základních účetních výkazů (rozvahy a výkazů zisku a ztráty), obsahové vymezení přílohy, přehled o peněţních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, směrnou účtovou osnovu reprezentující závazný účetní model finančního účetnictví podnikatelů, přípustné účetní metody a jejich pouţití, uspořádání a označování poloţek konsolidované účetní závěrky, postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku a metody konsolidace, formát rozvahy, určující strukturu a závazné pořadí poloţek aktiv a pasiv, dvě varianty formátu výkazu zisku a ztráty, určující strukturu vykazovaných poloţek výnosů a nákladů a strukturu výsledku hospodaření, 6
KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 14. Aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství Polygon, 2004. 444s. ISBN 80-7273-098-3. s 123-129 7 KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 14. Aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství Polygon, 2004. 444s. ISBN 80-7273-098-3. s 173-176 10
směrnou účtovou osnovu na úrovni účtových tříd a účtových skupin. České účetní standardy jsou určeny podnikatelům, kteří účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Zahrnuje celkem 23 standardů pro účtování (viz tabulka č. 1). Tabulka č. 1: České účetní standardy
Číslo
Název Českého účetního standardu pro podnikatele
001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023
Účty a zásady účtování na účtech Otevírání a uzavírání účetních knih Odloţená daň Rezervy Opravné poloţky Kursové rozdíly Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků Operace s cennými papíry a podíly Deriváty Zvláštní operace s pohledávkami Operace s podnikem Změny vlastního kapitálu Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Zásoby Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry Zúčtovací vztahy Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Náklady a výnosy Konsolidace Vyrovnání, nucené vyrovnání, konkurz a likvidace Inventarizace majetku a závazků při převodech majetku státu na jiné osoby Přehled o peněţních tocích
Pramen: Finanční zpravodaj Ministerstva financí 11-12/1/2003 (upraveno autorem)
11
2 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ Manaţerské účetnictví na rozdíl od účetnictví finančního slouţí výhradně pro vnitropodnikové účely, čili pro vedení podniku, a není upravován ţádným zákonem. Záleţí tedy výhradně na volbě manaţerů, jakou podobu systému tohoto účetního okruhu zvolit. Počátky historického vývoje manaţerského účetnictví sahají do konce 19. století spolu s druhou průmyslovou revolucí. Ta způsobila zvýšení objemů výroby, zejména díky převisu poptávky nad nabídkou. Díky těmto růstům objemu výroby se na trhu začaly objevovat nové výrobky. Vznikala tak potřeba zefektivňování práce a úspory času, zavádění strojů. Pro zachycení nových výrobků přestali stačit fyzikální jednotky a objemy na ně potřebných zdrojů se začaly oceňovat penězi. Tak se zrodilo první jednoduché nákladové účetnictví, které mělo za úkol zjistit skutečné náklady podnikových výkonů. Postupně se rozvinulo do propracovaného metodického systému, který poskytuje postupy, s jejichţ pomocí se plánuje efektivnost budoucí podnikové činnosti a průběţně se kontroluje její plnění.8 Následující podkapitoly popisují jak předmět manaţerského účetnictví, tak jeho jednotlivé subsystémy, zahrnující nákladové účetnictví, kalkulace, rozpočetnictví, controlling a reporting.
2.1
Předmět manažerského účetnictví
„Vnitropodnikový účetní okruh představuje celek, který slouží bezprostředně potřebám řídících pracovníků podniku. Je přizpůsoben jejich požadavkům, je rovněž přizpůsoben vnitřním pravidlům organizace podniku a způsobu jeho řízení. Manažerské účetnictví není legislativně definováno. Z toho plynou rozsáhlé možnosti podniku vytvořit si vlastní podobu tohoto okruhu. … Je to systém, který poskytuje všechny relevantní údaje pro manažerská rozhodnutí, tedy i informace o předpokládaném průběhu procesů a transakcí, které je doprovázejí, o alternativních možnostech a jejich ekonomických charakteristikách.“ [Synek, 2010, str. 291] Hradecký a kol. uvádějí, ţe data získávaná z manaţerského účetnictví slouţí k vnitřnímu řízení podniků, a to zahrnuje informace zejména pro: 9 plánování činností, rozhodování, kontrolu činností.
8
HRADECKÝ, Mojmír - LANČA, Jiří - ŠIŠKA, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008, 264 s. ISBN 978-80-247-2471-3. s 9 9 HRADECKÝ, Mojmír - LANČA, Jiří - ŠIŠKA, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008, 264 s. ISBN 978-80-247-2471-3. s 75 12
2.2
Nákladové účetnictví
Nákladové účetnictví je významným subsystémem manaţerského účetnictví. Následující podkapitoly popisují význam a formy nákladového účetnictví a na základě literatury téţ členění nákladů dle různých hledisek. 2.2.1
Význam nákladového účetnictví
Jak uţ bylo zdůrazněno výše, nákladové účetnictví nepodléhá ţádné právní úpravě a jeho podoba je plně v kompetenci manaţerů. V poslední polovině minulého století se začal tento systém formovat jako důleţitý zdroj informací pro řízení, tudíţ se stává pro většinu firem nepostradatelným. Nákladové účetnictví je podle Krále podle svého obsahového zaměření koncipované buď jako: výkonové účetnictví, které odpovídá na otázku, jaké jsou náklady, marţe, zisk apod., nebo odpovědnostní účetnictví, které sleduje, jak k celopodnikovým výsledkům přispívají jednotlivé vnitropodnikové útvary a jak řídit vnitropodnikové útvary, ve vazbě na plány, rozpočty a vnitropodnikové ceny. 10 „Tradiční funkcí nákladového účetnictví je poskytovat informace pro finanční účetnictví. Vzájemná vazba mezi oběma okruhy, vyplývá ze zaměření nákladového účetnictví na sledování vnitřních jevů a procesů, které však ovlivňují i reálnost zobrazení reprodukce majetku a závazků podniku jako celku. Informace o vázanosti prostředků v nedokončených a hotových výrobcích, o skutečných nákladech z prodaných výrobků, o úrovni časového rozlišení nákladů a výnosů a o ostatních aktivovaných výkonech (vytvořených uvnitř podniku) je možno získat pouze z podrobnějších údajů o vztazích nákladů k prováděným výkonům.“ [Král, 1998, str. 17)] 2.2.2
Formy nákladového účetnictví
Účetní informace jsou koncipovány tak, aby poskytovaly informace pro externí i interní uţivatele. Podle toho, jaký aspekt je důleţitější, můţe se vztah finančního a nákladového účetnictví organizovat dvojím způsobem: 1.) tzv. jednookruhovou soustavou účetnictví, která pouţívá analytickou evidenci a tak uspokojuje potřeby obou skupin uţivatelů, tedy jak managementu, tak externích uţivatelů, a 2.) tzv. dvouokruhovou soustavou, v níţ se poţadavky kaţdé skupiny zajišťují v odděleném účetním okruhu, tzn. jak ve finančním (pro externí uţivatele), tak v nákladovém účetnictví (pro manaţery).
10
KRÁL, Bohumil a kol. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 2002, 547s. ISBN 80-7261062-7. s 22 13
2.2.3
Členění nákladů
Kaţdý podnik během své činnosti spotřebovává výrobní faktory (práci, půdu a kapitál). Spotřeba těchto faktorů vyjádřená v peněţní podobě se nazývá náklady. Náklady lze členit podle mnoha a mnoha kritérií, z nichţ nejuţitečnější jsou dělení podle druhu, účelu, místa vzniku a odpovědnosti za jejich vznik a členění podle závislosti na objemu výroby. Různé typy členění nákladů a jejich základní charakteristiky jsou převzaty z literatury [2] (strany 40 – 44). a) Druhové členění nákladů Druhové členění nákladů je nejpodrobnější a nejlepší informace nám o něm v praxi můţe podat výkaz zisků a ztrát (výsledovka), tyto náklady jsou tedy poloţkami finančního účetnictví. Základními nákladovými druhy jsou: spotřeba materiálu, energie a externích sluţeb, osobní náklady (jako mzdy, provize, sociální náklady), odpis dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, finanční náklady (úroky apod.) Toto základní třídění nám umoţňuje svázání nákladů s výnosy a hospodářským výsledkem a je součástí finančního plánu podniku (plány mezd, plány investic, plány zásobování atd.). b) Účelové členění nákladů Pouţíváme dvojí třídění dle účelu: 1. podle útvarů a 2. podle výkonů. Ad 1.) je sledování nákladů podle středisek. Ty náklady, které lze přiřadit přímo, nazýváme jednicové, ty, které nejde přiřadit přímo, ale pouze pomocí nějakého klíče, nazýváme reţijní náklady střediska. Nejčastěji se rozlišují na reţijní náklady materiálové, výrobní, správní a odbytové. Přehled těchto nákladů nám poskytují rozpočty. Ad 2.) je sledování nákladů podle jednotlivých výrobků. Poskytuje informace o tom, jak jsou výrobky výnosné (rentabilní) a upravuje tak strukturu výrobního programu. Podle výkonu se rozlišují dva typy nákladů – jednicové (přímé náklady), které lze přiřadit jednotlivým druhům produktů, a reţijní (nepřímé) náklady, které jsou vynakládány na více druhů produktů nebo na celý chod útvaru podniku (například osvětlení dílny). Tyto náklady je nutné nějak mezi jednotlivé výrobky rozdělit, například pomocí různých přiráţek. Přehled o jednotlivých položkách nákladů na kalkulační jednici (na jeden ks určitého výrobku) se nazývá kalkulace nákladů. c) Členění nákladů podle závislosti na změně objemu výroby Jednotlivé sloţky nákladů se mohou chovat v různé míře objemu výroby různě. Mohou být variabilní nebo fixní. 14
Variabilní náklady se se změnou objemu výroby mění. Rozlišujeme je podle toho, jestli jsou s měnícím se objemem rostoucí/klesající přímo úměrně (proporcionální), jestli rostou/klesají pomaleji neţ výroba (podproporcionální) anebo mohou růst/klesat v absolutní výši rychleji neţli objem výroby (nadproporcionální). Jako příklad variabilních nákladů můţeme uvést materiál vstupující do výroby – pokud se zvýší počet vyráběných výrobků, zvýší se i spotřeba materiálu. Fixní náklady zůstávají s měnícím se objemem výroby konstantní. Jedná se obvykle o náklady důleţité k zajištění chodu organizace a bývají často vynakládány i při nulové výrobě (například náklady na údrţbu strojů se budou uskutečňovat, i kdyţ se na nich nic nevyrobí). Toto členění lze uplatnit v krátkém období, kdy se nemění výrobní kapacita. V delším horizontu se všechny náklady chovají jako variabilní. d) Náklady podle původu spotřebovaných vstupů a odpovědnosti za jejich vznik Podle původu spotřebovaných vstupů můţeme náklady rozdělit na ty, které pocházejí z okolí podniku – prvotní nebo téţ externí náklady a ty, které vznikají uvnitř podniku – druhotné (interní) náklady. Základní vnitropodnikové útvary, kterým jsou přiřazovány odpovědnosti za náklady, se nazývají vnitropodniková střediska.
2.3
Ekonomická a organizační struktura podniku
Aby aktivity v podniku probíhaly efektivně, je zapotřebí účinná dělba práce, která podle Manaţerského účetnictví (Hradecký, Lanča, Šiška) počítá s: 11 věcným členěním celkové aktivity z hlediska probíhajících procesů a jejich řízení (strukturní organizace podniku) způsobem přidělování práce jednotlivým pracovníkům (delegování pravomoci a odpovědnosti). Potřeba dělby práce a dělení nákladů a výnosu z hlediska odpovědnosti dávají vzniknout dvojí struktuře, ekonomické a organizační. 2.3.1
Ekonomická struktura podniku
V rámci podniku je výsledkem dělby práce v odpovědnostním hledisku vytvoření vnitropodnikových středisek. Aktivita v podniku musí být mezi střediska rozdělena beze zbytku. Hlavními funkcemi středisek se přitom rozumí:12 1. měření spotřeby ekonomických zdrojů ve středisku, 11
Hradecký, Mojmír - Lanča, Jiří - Šiška, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471. s 84 12 Hradecký, Mojmír - Lanča, Jiří - Šiška, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471. s 88 15
2. měření mnoţství výkonů a kontrolování jejich ocenění ve středisku dodávajícím i ve středisku odebírajícím, 3. stanovení vnitropodnikové ceny na výkony střediska, 4. zachycování skutečných nákladů a jejich porovnáním s výnosy oceněnými vnitropodnikovou cenou zjišťování výsledku hospodaření střediska v nákladovém účetnictví. Některá střediska mohou zodpovídat jen za vynaloţené náklady, některá mohou ovlivnit i výnosy. Pracovníci, kteří jsou zodpovědní za jednotlivé středisko, jsou předem seznámeni s rozpočtem a snaţí se tento plán uspokojit. Skutečné náklady (popřípadě výnosy) se následně porovnají s rozpočtovanými a na základě těchto údajů mohou manaţeři zkoumat, jak je dané středisko hospodárné a vyuţít je při dalším rozhodování v podniku a při plánování budoucích rozpočtů. V literatuře se obvykle udávají střediska nákladová, zisková, rentabilní, investiční, výnosová a výdajová:13 nákladové středisko – jsou na něj alokovány pouze náklady, přičemţ je předpokládáno, ţe můţe ovlivnit jejich výši (například reţijní útvary se správním charakterem) ziskové středisko – zde jsou alokovány i náklady i výnosy, čímţ se sleduje výsledek hospodaření, stejně jako u nákladového má moţnost jak náklady, tak výnosy samo ovlivňovat (příkladem mohou být prodejny podniku) rentabilní středisko – mimo sledování nákladů a výnosů, je zde cílem také dosáhnout rentability vázaného kapitálu investiční středisko – má pravomoc ovlivňovat i investice, jedná se o zpravidla nejvýše postavená střediska výnosové středisko – pomocí objemu prodeje můţe ovlivňovat svoje výnosy výdajové středisko – obvykle výzkumné nebo vzdělávací útvary, které si hlídají dodrţení mnoţství výdajů. 2.3.2
Organizační struktura podniku
Organizační strukturou podniku rozumíme odpovědnostní členění jednotlivých pracovníků. Můţeme ji chápat jako hierarchický ţebříček, kdy na nejvyšším místě je člověk s nejvyššími pravomocemi, který část těchto pravomocí deleguje přímým podřízeným na základě přidělených oddělení podniku, a na nejniţším stupni nalezneme pracovníky s nejniţší přidělenou odpovědností. Zjednodušený příklad organizační struktury v podniku ukazuje následující obrázek: 13
KRÁL, Bohumil a kol. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 2002, 547s. ISBN 80-7261062-7. s 355-359 16
Obrázek č. 2: Zjednodušený příklad organizační struktury podniku
Generální ředitel Hlavní účetní Obchodní ředitel Vedoucí provozu 1
Dělník 1
Výrobní ředitel
Personální ředitel Vedoucí provozu 2
Mistr 1
Mistr 2
Dělník 2
Dělník 3
Pramen: Práce autora
2.4
Kalkulace
Aby byl podnik úspěšný – konkurenceschopný a ziskový, musí detailně znát svoje náklady. Ať uţ kvůli určování cen, kvůli rozhodování, který z výrobků je nejrozumnější více či méně prodávat a podobně. Nástrojem, který slouţí ke stanovení nákladů a z nich vyplývající ceny výkonu, je kalkulace. „Kalkulace nákladů je písemný přehled jednotlivých sloţek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici.“14 Důleţitým pojmem z oblasti kalkulace je termín kalkulační jednice. Ta udává konkrétní jeden výkon, určený měrnou jednotkou. Jako příklad lze uvést některé kalkulační jednice v průmyslové oblasti - kilogram, litr, hodina, barel, apod., v oblasti sluţeb například jedna přijatá objednávka, jednotlivé úkony atd.
14
Synek, Miloslav a kol.. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. Dotisk 2009. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. s. 98 17
Podle Hradeckého, Lanči a Šišky, kalkulace: 15 představují základní informační podklad pro řízení nákladů jednotlivých výkonů, slouţí jako základ při plánování a kontrole v operativním řízení, jsou jedním z významných podkladů pro rozhodování o struktuře a sortimentu, jsou výchozí základnou pro rozhodování týkajícího se cenové politiky, slouţí jako podklad pro sestavení vnitropodnikových cen. Obsahem kalkulace jsou náklady na výrobu výkonů. Ty zpravidla zahrnují náklady na spotřebu materiálu a energii, spotřebu externích prací a sluţeb, mzdové náklady, odpisy a finanční náklady. Tyto náklady se dělí na jednicové – přímo přiřaditelné kalkulační jednici a reţijní – které nelze přiřadit přímo výrobku. Mezi jednicové náklady patří právě spotřeba materiálu a mzdové náklady. Za reţijní materiály povaţujeme výrobní reţii, správní reţii, materiálovou reţii a odbytovou reţii. Kalkulace mají svoji zaţitou podobu – tzv. kalkulační vzorec. V současné době se pouţívá tzv. typový kalkulační vzorec (viz. tabulka č.2): 16 Tabulka č. 2: Typový kalkulační vzorec 1. Jednicový materiál 2. Jednicové mzdy 3. Ostatní jednicové náklady 4. Výrobní reţie - vlastní náklady výroby 5. Správní reţie - vlastní náklady výkonu 6. Odbytová reţie - úplné vlastní náklady výkonu Pramen: Manažerské účetnictví (Hradecký, Lanča, Šiška), upraveno autorem
Podniková výsledovka, upravující příspěvek na úhradu (marţi za kalkulační jednici) a výsledek hospodaření (zisk nebo ztrátu) pak vypadá následovně:
15
Hradecký, Mojmír - Lanča, Jiří - Šiška, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471. s 175 16 Hradecký, Mojmír - Lanča, Jiří - Šiška, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471. s 178 18
Tabulka č. 3: Podniková výsledovka + Trţby - Variabilní náklady = příspěvek na úhradu - Fixní náklady = zisk / ztráta Pramen: Manažerské účetnictví (hradecký, Lanča, Šiška), upraveno autorem
2.4.1
Druhy kalkulací
Miloslav Synek ve své publikaci Manaţerská ekonomika [2] uvádí následující kritéria dělení kalkulací: Kalkulace z hlediska doby sestavování, z hlediska struktury a z hlediska úplnosti nákladů.17 a) kalkulace z hlediska doby sestavování: kalkulace předběţné - sestavují se před realizací výkonu a představují ukládání úkolů pro budoucí provádění úkonů kalkulace výsledné – sestavují se po provedení výkonu a mají význam zejména pro následnou kontrolu hospodárnosti výroby. Hradecký, Lanča, Šiška dále dělí předběţné kalkulace na: 18 propočtové, které se stanovují u nových výrobků, a to v době, kdy se daný výrobek ještě technicky zdokonaluje a podklady pro jejich sestavení bývají výsledné kalkulace podobných výrobků (u kusových a zakázkových výrob se sestavují u kaţdého díla zvlášť) operativní, pro jejichţ sestavení slouţí podrobné normy a standardy, spotřeby materiálu a času (téţ kalkulace výrobní / běţná) a kalkulace plánové, která se téţ stanovuje na základě operativních norem, a jsou v ní zahrnuty všechny změny, které se předpokládají pro dané období (přitom nejčastějším obdobím je rok); b) kalkulace z hlediska struktury: postupné kalkulace (obsahuje poloţku polotovary vlastní výroby) a 17
Synek, Miloslav. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 97880-7400-336-3. s. 112-113 18 Hradecký, Mojmír - Lanča, Jiří - Šiška, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471.s 182-185 19
průběţná kalkulace (neobsahuje poloţku polotovary vlastní výroby); c) kalkulace z hlediska úplnosti nákladů: kalkulace úplných (plných) nákladů, které zahrnují všechny náklady – jak variabilní, tak fixní, a kalkulace neúplných nákladů (také kalkulace variabilních nákladů), které počítají pouze přímé náklady a příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku. 2.4.2
Metody kalkulací
Metodami kalkulace chápejme jako způsob stanovení sloţek nákladů na kalkulační jednici. Podle Synka se kalkulační metody člení takto:19 1. kalkulace dělením prostá kalkulace dělením, stupňovitá kalkulace dělením, kalkulace dělením s poměrovými čísly; 2. kalkulace přiráţkové 3. kalkulace ve sdruţené výrobě zůstatková (odečítací metoda), rozčítací metoda, metoda kvantitativní výtěţe; 4. kalkulace rozdílové (metoda standardních nákladů, metoda normová). Tyto metody kalkulace se vztahují k tradičním kalkulacím úplných nákladů a tímto nepřihlíţejí k jejich rozdělení podle závislosti na změně objemu výroby, tzn. k rozlišení fixních a variabilních nákladů. V dnešní době začíná zaznívat kritika tohoto způsobu kalkulace, zejména z toho důvodu, ţe některé reţijní náklady nemají přímou souvislost s jednotlivými druhy výrobků, ale jsou spojena s činností podniku jako celku. Proto se nyní objevují kalkulace neúplných (variabilních) nákladů – direct costing. Tento typ kalkulace alokuje pouze variabilní náklady (tj. jednicové a variabilní reţijní) a zbývající fixní reţijní náklady povaţuje za náklady, které je nutné vynaloţit k zajištění chodu bez ohledu na počet vyráběných kusů. Zahrnuje je tedy aţ do celkového výsledku období. Za přispívání k tvorbě výsledku hospodaření podniku se povaţuje rozdíl prodejní ceny a variabilních nákladů – příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (anglicky contribution margin).20
19
Synek, M. a kol.. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. Dotisk 2009. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. s. 101 20 Synek, M. a kol.. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. Dotisk 2009. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. s. 115 20
2.5
Rozpočetnictví
Rozpočty jsou jedním z nástrojů manaţerů, pomáhající v rámci řízení podniku stanovovat úkoly jednotlivým útvarům. Definicí rozpočtů existuje hned několik. „Rozpočet je nástrojem ukládání úkolů zejména vnitropodnikovým útvarům, u nichž převládá kázeň při plnění věcně zadaných úkolů a jejichž iniciativa se orientuje na hospodárnost jejich plnění; vstupuje především jako nástroj intervalového krátkodobého (zpravidla měsíčního) řízení; je nástrojem řízení hodnotové stránky reprodukčního procesu.“ [Král, 1998, str. 267] Další literatura uvádí, ţe rozpočet je „kvantitativní (číselné), v peněžních jednotkách vyjádřené údaje o očekávané, resp. plánované realitě“.21 Podle toho, jestli chceme pojmout rozpočet v rámci celého podniku nebo i v rámci jeho vnitřních částí, rozlišujeme:22 celopodnikové rozpočty, coţ jsou rozpočty sestavované pro podnik jako celek. Nejdůleţitější části celopodnikových rozpočtů jsou rozpočetní rozvaha, rozpočetní výsledovka a rozpočet peněţních toků, střediskové rozpočty, které se vztahují jen na udělení úkolu konkrétnímu středisku a na následnou kontrolu. Jak bylo z literatury popsáno výše, třemi důleţitými součástmi rozpočtu pro podnik jako celek jsou rozpočetní rozvaha, výsledovka a rozpočet peněţních toků. Popis těchto tří sloţek je převzat z literatury [1]. Viz dále. Rozpočtová výsledovka Základním kritériem tohoto rozpočtu je standardně hospodářský výsledek, jehoţ základem je rozpočet výnosů, na nějţ navazují tři typy rozpočtů nákladů: rozpočet jednicových nákladů, rozpočet přímých výrobkových nákladů a rozpočet reţijních nákladů. Je tedy patrný rozdíl mezi výsledovkou finančního účetnictví, protoţe základem rozpočtování je účelové členění nákladů a členění podle závislosti na objemu výkonu. Rozpočtová rozvaha Rozpočtová rozvaha se taktéţ liší od rozvahy ve finančním účetnictví, zpravidla se v ní totiţ zachycuje jen změna stavu jednotlivých supin aktiv a pasiv, primárně slouţí k zachycení oběţných aktiv a krátkodobých závazků, které slouţí k sestavení rozpočtu peněţních toků. Rozpočet peněžních toků Tento rozpočet je velice důleţitý jako zdroj informací pro vnější subjekty i pro vnitřní řízení podniku. Předkládá totiţ informace o likviditě a solventnosti podniku. To zahrnuje například schopnost podniku splácet svoje dluhy apod.23 21
Hradecký, Mojmír - Lanča, Jiří - Šiška, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471.s. 124 22 Hradecký, Mojmír - Lanča, Jiří - Šiška, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471. s. 126 23 Král, B a kol. Manažerské účetnictví. 1.vyd. Praha : Management Press, 2002, 547s. ISBN 80-7261-062-7. s. 271-274 21
Pokud posuzujeme délku období, ke kterému podnik rozpočtuje, rozlišujeme:24 strategické rozpočty, kdy se jedná o obvykle 3 - 10leté rozpočty o menším počtu poloţek, zahrnující dlouhodobé plány a cíle podniku (zjednodušené výkazy účetní závěrky pro jednotlivé roky. operativní rozpočty, které navazují na strategické rozpočty v krátkodobějším měřítku; standardně se zaměřuje na detailnější propracování údajů z prvního roku strategického rozpočtu. Co se týče formy rozpočtů, literatura Manaţerské účetnictví udává, ţe tyto formy závisí na druhu reţijních nákladů, tj. fixní nebo variabilní náklady. V případě fixních nákladů, které se nemění se změnou objemu výroby, se pouţívá pevný rozpočet, jeţ pracuje s maximální moţnou částkou nákladů, které nesmí být překročeny (nejčastěji se pouţívá u správních středisek, například u ekonomického nebo právního oddělení podniku); a pružný rozpočet, který se pouţívá v případě variabilních nákladů, tedy takových u kterých změna objemu výroby vyvolá změnu reţijních nákladů. Pruţný rozpočet je charakteristický pro výrobní nebo obsluţná střediska.25
2.6
Controlling
Termín controlling je teorii podnikového hospodářství poměrně nový. Vznikl jako reakce na potřebu rozvíjet takové metody managementu, které zajistí dlouhodobou úspěšnost firmy. „V praxi se controlling chápe především jako kontrola, ve skutečnosti je nutné controlling chápat ve smyslu řízení, přičemž kontrola je jeho složkou. V souboru definic controllingu se projevuje názorová nejednotnost autorů na chápání controllingu – zda jde spíše o funkci řízení či novou filosofii a kvalitu řízení. Jako nejvýstižnější lze uvést definici Manna a Mayera: controlling je systém pravidel, který napomáhá k dosažení podnikových cílů, zabraňuje překvapením a včas rozsvěcuje červenou, když se objeví nebezpečí, vyžadující v řízení příslušná opatření.“26 Synek dále uvádí, ţe filosofii controllingu lze nejlépe definovat pomocí principů: orientace na cíle (předpokládá se, ţe controlling se podílí na stanovení cílů a jejich kontrolu a vypracovává vhodnou metodiku plánování) orientace na úzké profily (vytvoření takového informačního systému, který poskytuje kvalitní data a který odstraní tzv. úzká místa) orientace na budoucnost (minulost pouze napovídá, jakým směrem by se mohla ubírat budoucnost a tím se můţe pomoci předcházet různým problémům) orientace na řízení zisku (důsledným plánováním nákladů a výnosů, aby nedošlo k jejich nekontrolovatelné změně, coţ by ovlivnilo hospodářský výsledek). 24
Hradecký, Mojmír - Lanča, Jiří - Šiška, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471. s. 128 25 Hradecký, Mojmír - Lanča, Jiří - Šiška, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978-80-247-2471.s. 129 26 Synek, M. a kol.. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. Dotisk 2009. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. s. 401 22
V téţe literatuře se dočteme hlavní metody controllingu: porovnávání v čase, odvětvové porovnávání, porovnávání plánu se skutečností. Pokud porovnáváme rozpočet se skutečností, můţe nám dojít k odchylce. Tato celková odchylka se dá rozdělit na: kvantitativní odchylku – odchylky v mnoţství kvalitativní odchylku – odchylky cenové. kombinovanou odchylku – kombinace kvantitativní a kvalitativní. Následující obrázek znázorňuje rozklad celkové odchylky na zmiňovanou kvalitativní, kvantitativní a kombinovanou odchylku: Obrázek č. 9: Rozklad odchylky skutečnosti od plánu
Pramen: Synek a kol., Manažerská ekonomika, 2007. Zpracování autora
Na controlling coby nástroj manaţerského účetnictví, navazuje další systém zpracování informací – reporting. Jeho cílem je vytvořit komplexní systém informací a ukazatelů charakterizujících činnosti společnosti ve srozumitelné a uţivatelsky přístupné podobě. Systém reportingu není pro téma této bakalářské práce zcela důleţitý a proto se jím nebude hlouběji zabývat.
23
Praktická část 3 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI Praktickou část svojí bakalářské práce jsem se rozhodla, s laskavým svolením pana ředitele, vypracovat ve firmě Sedma Systém, s.r.o. Tento podnik s ručením omezeným byl zaloţen 28. ledna roku 2002 a patří k největším výrobcům oken v České republice. V současnosti podnik zaměstnává 31 osob a jeho obrat dosahuje zhruba 80 mil. Kč ročně. Základní kapitál je ve výši 200 000,- Kč. Výrobní závod společnosti se nachází v Brně-Kuřimi, sídlo v Brně, v Královopolské ulici. Majitelem a jednatelem v jedné osobě je Martin Sedláček. Jednatel je také jediný statutární orgán podniku. Firma se zabývá zejména výrobou hliníkových a plastových oken a dveří, zimních zahrad a příslušenství, dále pak montáţí a poradenským servisem.
3.1
Hlavní předmět činnosti podniku
Hlavním předmětem činnosti podniku Sedma Systém, s.r.o. je: výroba, obchod a sluţby zednictví provádění staveb, jejich změn a odstraňování. K výrobě plastových oken pouţívá podnik Sedma Systém výrobní technologii německé společnosti Elumatec, společně se zavedeným systémem řízení kvality ISO:9002. Výrobky jsou před dodáním k zákazníkovi odzkoušeny a také jsou periodicky testovány ve státní zkušebně. Kromě výroby se podnik specializuje na kvalifikovaný poradenský servis v oblasti nízkoenergetických staveb. Sluţby podniku vyuţívá celá řada stavebních firem, developerských společností, projekčních kanceláří a drobných stavebníků. Obrázek č. 4: Výroba ve společnosti Sedma systém
Pramen: www.sedma.cz 24
3.2
Charakteristika produktů společnosti
Jak jsem jiţ uvedla, firma vyrábí především hliníková a plastová okna. Sedma Sytém je autorizovaný partner Shüco International, KG. Shüco působí globálně ve vývoji a prodeji kompletních systémů z hliníku a plastu. Klade důraz na ţivotní prostředí, design, spolupracuje s architekty, investory a partnerskými společnosti, kterých je 12 000 ve více neţ 75 zemích světa. Hliníková okna společnosti Sedma Systém jsou univerzální pro novostavby i renovace. Tato velmi precizně zpracovaná, energeticky úsporná a tepelně izolovaná okna navíc disponují nedostiţnými přednostmi hliníku: dlouhou ţivotností, pevností a robustností, úzkými pohledy a nejrůznějšími moţnostmi v realizaci vzhledu – o to i větších okenních formátů. Okna Shüco AWS 65 mají oproti oken typu AWS 70 zlepšenou tepelnou izolaci, šetří tak energii a tím i vysoké náklady za vytápění. Viz. obrázek č. 5. Obrázek č. 5: Hliníková okna Shüco AWS 70 a Shüco AWS 65
Pramen: www.sedma.cz
Druhou výrobní doménou společnosti jsou okna plastová. Okna Shüco jsou vhodná jak pro novostavby, tak i starší zástavbu nebo rekonstrukce. Vyznačují se nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi a nejširším spektrem barevného řešení. Firma vyrábí typy Shüco Corona SI82, Corona SI182+ a Corona CT70 s hodnotami součinitele prostupu tepla Uw 0,3, 0,5 a 0,7. Viz obrázek č. 6.
Obrázek č. 6: Plastová okna Shüco Corona SI82, SI82+ a CT70
Pramen: www.sedma.cz 25
Sedma Systém, s.r.o. v menší míře pak vyrábí také zimní zahrady, okenní a dveřní kování, stínící techniku, parapety a sítě proti hmyzu. Viz obrázek č. 7 Obrázek č. 7: Vedlejší produkty
Pramen: www.sedma.cz
3.3
Hospodaření společnosti
Mezi hlavní podnikové výkazy patří rozvaha a výkaz zisku a ztrát. Účetní závěrky poskytují důleţité informace pro vedení podniku, jako jsou aktiva, pasiva, výnosy, náklady a hlavně tomu odpovídající výsledek hospodaření, který se projeví buď ziskem, nebo ztrátou. Je z nich tedy patrné, jak podnik celkově hospodařil – na finanční situaci podniku. Kompletní výkazy podniku, zahrnující Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty a Přehled o peněţních tocích jsou součástí mojí práce, a to v samostatných přílohách na konci práce. Pro přehled jsem sestavila tabulku trţeb za vlastní výrobky a sluţby, přidané hodnoty, celkových nákladů a výnosů, a výsledků hospodaření za poslední 3 roky. Tabulka č. 4: Vybrané hospodářské údaje za roky 2008, 2009 a 2010 (v tisících Kč) Trţby za vlastní výrobky a sluţby Přidaná hodnota Celkové náklady Celkové výnosy Výsledek hospodaření před zdaněním Výsledek hospodaření za účetní období
2008 52 435 11 426 72 257 72 901 644 357
2009 61 671 13 248 67 528 62 374 -5 154 -4 250
2010 66 231 15 061 77 980 81 936 3 956 3 168
Pramen: Účetní závěrky podniku Sedma systém s.r.o. za rok 2008-2010. Zpracování autora.
Předchozí tabulka informuje mimo jiné o tom, jak se vyvíjely náklady a výnosy společnosti. Tyto hodnoty následně ovlivňují výši hospodářského výsledku. Vidíme, ţe v roce 2010 se podniku dařilo nejlépe za poslední tři roky, vzrostly mu celkové výnosy a to se promítlo v kladném hospodářském výsledku – zisku. Pro lepší představu jsem sestavila graf postupného vývoje těchto hodnot.
26
Graf č. 1: Vývoj nákladů, výnosů a výsledku hospodaření v letech 2008, 2009 a 2010
90 000 000 80 000 000 70 000 000 60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 -10 000 000
Náklady Výnosy Výsledek hospodaření
2010
2009
2008
Pramen: Tabulka č. 2
Společnost v roce 2007 zaměstnávala 24 osob. Díky postupnému růstu podniku se počet zaměstnanců v roce 2008 zvýšil na 36 osob. V roce 2009 ještě dále vzrostl na 40 a v současné době je ve společnosti evidován průměrný počet zaměstnanců 31. V důsledku poklesu zaměstnanců v posledním roce, se podniku meziročně výrazně sníţily osobní náklady. Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnanců společnosti mezi léty 2007 aţ 2010
50 45 40 35
Počet zaměstnanců
30 25 20 15 2007
2008
2009
2010
Pramen: Zpracování autora na základě dokumentů podniku 27
3.4
Organizační struktura podniku
Jak jiţ bylo řečeno, ve společnosti Sedma Systém je nyní zaměstnáno 31 zaměstnanců. Kaţdý jednotlivý zaměstnanec má v podniku svoji úlohu, povinnosti a zodpovědnost. Na vrcholu pyramidy stojí majitel, ředitel a jednatel v jedné osobě Martin Sedláček. Jeho přímými podřízenými jsou ekonom, ředitel hliníkové výroby, vedoucího výroby PVC27 a dva obchodní zástupci. Z toho první obchodní zástupce má na starosti kontakty s maloobchody, druhému je svěřena komunikace s velkoobchodem. Ředitel hliníkové výroby má pod sebou dále výrobního technologa, technologa objednávky, mistra a dělníky. Vedoucí výroby PVC má odpovědnost za skladníky, řidiče, servisního technika a dělníky ve výrobě PVC. Úkolů ředitele hliníkové výroby je hned několik. Nejdříve přichází na řadu komunikace s odběratelem: přijetí objednávky projektu (zakázky), nastudování zadání projektu a následná ocenění, která jsou potřeba k vytvoření cenové nabídky. Komunikuje téţ s případnými subdodavateli, kteří se na zakázce budou podílet. Následně musí manaţer zajistit jejich zadání do výroby, objednávání jednotlivého materiálu u předem smluvených dodavatelů. Průběţně kontroluje průběh projektu, komunikuje s technologem a mistrem. Za práci náleţí řediteli procenta z výše zisku. Na úrovni ředitele hliníkové výroby stojí osoba s funkcí vedoucího výroby PVC. Ten zajišťuje plynulý průběh výroby plastových oken: zajišťuje, aby zakázky byly ukončeny v termínech a poţadované kvalitě, kontroluje dělníky ve výrobě a zodpovídá za jejich stoprocentní výkon, má právo rozhodovat o jim přidělených prémiích za splněné plány. Protoţe většina zakázek je spojena i s následnou dopravou a montáţí, je jeho povinností zajistit subdodavatele, v tomto případě stavební pracovníky, kteří posléze vyrobená okna instalují. Neméně důleţitou pozicí v podniku je pracovník technické přípravy výroby, zodpovídající za přípravu výroby pro dílnu 1 (okna), dílnu 2 (dveře) a dílnu 3 (zimní zahrady). Tito pracovníci jsou dva, první z nich má za úkol objednávání materiálu dle poţadované spotřeby s ohledem na co nejmenší skladové zásoby, druhý pracovník technické přípravy zodpovídá za zadávání zakázek do výroby pomocí softwaru, kontrolování termínů a v případě jejich nedodrţení zpravuje obchodníka, který předá informaci zákazníkovi. Má na starost téţ důslednou kontrolu vypracovaných zakázek. Všichni zaměstnanci výroby pouţívají při zpracovávání zakázek výrobní software Excalibur od společnosti Turbosoft (viz podkapitola 4.2). Organizační strukturu podniku zobrazuje obrázek na následující straně:
27
PVC = zkratka polyvinylchloridu – celosvětově druhé nejpouţívanější umělé hmoty; společnost Sedma Systém pouţívá této zkratky k označení výroby plastových oken 28
Obrázek č. 8: Organizační struktura podniku Sedma Systém, s.r.o.
Ředitel Obchodní zástupce MO
Ekonom
Obchodní zástupce VO
Asistentka
Ředitel výroby Al
Vedoucí výroby PVC
Technolog výroby
Technolog výroby
Technolog objednávky
Technolog objednávky
Dělník 1
Mistr
Děník2
Dělník 1
Dělník 3
Dělník 2 Dělník 3 Servisní technik Řidič Skladník
Pramen: Zpracování autora na základě informací poskytnutých podnikem
Předchozí schéma ukazuje organizační řešení podniku skládající se z 21 zaměstnanců. Zbývajících 10 pracuje v prodejnách společnosti. Střediska prodejny ve své práci rozebírat podrobněji nebudu. 29
4 ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU Společnost Sedma Systém, s.r.o. pouţívá ke svému řízení nákladů nákladová střediska, softwarové programy a kalkulace, kterým se budu detailněji věnovat v následujících kapitolách.
4.1
Členění nákladů podle středisek podniku
Podnik Sedma Systém má celkem 5 nákladových středisek. Jsou rozdělena na prodejní, správní a výrobní střediska. Organizace informačního systému podniku je orientována odpovědnostně, takţe je kaţdé jednotlivé středisko odpovědné za náklady a výnosy, které v nich vzniknou. Střediska v podniku jsou následující: Středisko Hliník Středisko Plast Středisko Správa Středisko Prodejna 1 Středisko Prodejna 2
4.2
Software podniku
Společnost pouţívá jako podporu svého informačního systému dva softwarové programy, a to: Excalibur – komplexní informační systém od společnosti Turbosoft pro řízení malých a středních výrobních podniků zaměřených na stavebnictví. S jeho pomocí lze vytvářet cenové nabídky, generovat elektronické objednávky pro dodavatele, zjišťovat dostupnosti materiálových zdrojů, poskytuje téţ vedení účetního skladu, řízení jakosti, ale umoţňuje i sledovat ekonomické údaje zakázek. Oracle – technologie pro podporu podnikových procesů (tzv. Business Inteligence). Buduje tzv. datový sklad (Data Warehouse), z něhoţ jsou informace zpřístupněny uţivatelům na všech úrovních. Účelem datového skladu je poskytnout integrovaná data a to do detailu a s porovnáním s historií. Pro základní analýzy lze vyuţít standardní nástroje pouţívané pro reporting.
4.3
Informace o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování
Oceňování majetku v podniku Sedma Systém, s.r.o. je v souladu se zákonem o účetnictví č. 563/91 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dle Vyhlášky č. 500/2002 Sb. a českých účetních standardů pro podnikatele. Pro oceňování zásob je pouţit způsob B. 30
Společnost pouţívá běţný účetní rozvrh, s pouţitím analytických účtů. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek nakoupený je oceněn pořizovací cenou včetně výdajů spojených s jeho pořízením (např. clo). Při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu ke dni uskutečnění účetního případu pouţívá podnik denních kursů platných v den uskutečnění toho účetního případu. Den uskutečnění účetního případu je ve společnosti stanoven: u faktur vydaných dnem vystavení faktury, u faktur přijatých datem dle prezenčního razítka. Společnost pořizuje majetek formou finančního leasingu a následnou koupí. Takto společnost pořídila čtyři automobily. Společnost k 31. 12. 2010 neevidovala ţádné cenné papíry ani majetkové účasti. Podnik Sedma Systém má pochopitelně svoje účetní oddělení. To sídlí oproti výrobnímu závodu, který je v Kuřimi, v Brně Králově Poli, kde je i oficiální sídlo společnosti. Hlavní účetní vţdy ke konci roku zpracovává na základě účetních dokladů hlavní podnikové reporty: rozvahu, výkaz zisků a ztát a výkaz cash flow. Ty následně slouţí řediteli jako podklad pro srovnání hospodaření s hospodařením minulých let a stává se tak podkladem pro budoucí rozhodování. Tyto výkazy téţ slouţí rejstříkovému soudu, který je ukládá ve své Sbírce listin.
4.4
Zakázkový a kalkulační systém podniku Sedma Systém
Jak jiţ bylo řečeno, firma Sedma Systém se zabývá především výrobou plastových a hliníkových oken a to většinou na míru. Je zřejmé, ţe při zakázkově orientovaného typu činnosti se musí brát zřetel na individuální poţadavky zákazníků. Provádí se tedy předběţné zakázkové kalkulace u kaţdého projektu zvlášť (u opakované výroby nacházejí uplatnění více plánové kalkulace, u kusové a zakázkové výroby se uplatňuje spíše propočtová, jelikoţ kaţdý výstup je svým způsobem specifický). Následně se zákazníkovy vytvoří cenová nabídka. Manaţer projektu nejdříve nastuduje zadání projektu a následně ho ocení (včetně všech subdodavatelů, kteří se budou na zakázce podílet). Cenová nabídka musí zahrnovat i dopravu a montáţ. Projekty jsou oceněny tak, aby zisková přiráţka činila alespoň 10% z ceny díla. Cenová nabídka se tvoří pomocí jiţ zmiňovaného softwaru Excalibur. 4.4.1
Proces zpracovávání zakázky
Proces zpracování zakázky je na následujícím obrázku, pod ním je detailněji popsán. Obrázek č. 10: Proces zpracovávání zakázky
Přijetí objednávky
Kalkulace zakázky a vytvoření cenové nabídky
Nastudování a zadání do výroby
Pramen: Zpracování autora 31
Expedice a případná montáţ
Fakturace
Zakázka je po přijetí objednávky vloţena do systému a dochází k vyjasnění technických parametrů. Dále je prověřována dostupnost materiálu a ostatních zdrojů, a také zda je reálný poţadovaný dodací termín zakázky (odpovídá vedoucí výroby, materiál se objednává cca kaţdý týden, podle vytíţenosti). Pokud termín dodání není na první pohled splnitelný, vrátí se zákazníkovi objednávka s návrhem pozdějšího termínu dodání. Následně se provede detailní kalkulace (viz následující podkapitola). Zákazníkovi se poté zašle potvrzení objednávky, které obsahuje výslednou cenu a dodací termín. Vedoucí výroby zadá projekt do výroby pomocí softwaru. Poté, co je předmět zakázky vyroben, se řeší případná doprava a montáţ, zajistí se subdodavatelé, kteří dopravu a montáţ provedou. Tím je zakázka expedována. Následuje kontrola a můţe dojít na poslední část procesu – fakturaci. Jakmile přijde platba, je tento proces zpracování zakázky dokončen. 4.4.2
Kalkulace zakázky
Během procesu zpracovávání zakázky se stanovuje kalkulace. Jak jiţ bylo řečeno, u zakázkové výroby jsou kaţdé jednotlivé kalkulace odlišné. Uţ i díky různým slevám pro dlouhodobé odběratele, nebo i montáţní firmy, které s podnikem dlouhodobě spolupracují a čas od času si pomocí výrobků společnosti Sedma Systém realizují vlastní zakázky. Spolupráce je tedy obousměrná. Ukázka cenové kalkulace pro zákazníka je na následujícím obrázku. Jedná se o jednokřídlé plastové okno 1500x1250cm, včetně doplňků (parapetu a ţaluzií), montáţe, v tomto případě zadáno bez sluţeb (bez demontáţe, zednické, likvidace). Obrázek č. 11: Cenová kalkulace okna v programu Excalibur
Pramen: Vnitropodnikový software Excalibur 32
Cena Brutto je prodejní cena bez slevy na výrobky a doplňky. Na montáţ a sluţby se sleva pro zákazníka nikdy nevztahuje. Netto je prodejní cena po slevě. Jak uţ bylo řečeno, pro kaţdého zákazníka je cena jiná (v závislosti na velikosti zakázky a zákazníkovi). V posledním roce však firma jde se všemi prodejními cenami dolů, aby byla více konkurenceschopná, situace v průmyslové výrobě není v tomto čase vůbec lehká. Někdy zisková přiráţka klesne i pod 10%. I podle finanční závěrky je patrné, ţe podnik v poslední spíše přeţívá, neţli by výrazně profitoval. V případě, ţe by si zákazník přál k zakázce i sluţby, má pro ně firma následující ceník: montáţ: 90,- aţ 130,- Kč za m² demontáţ: 40,- aţ 60,- Kč za m² likvidace: 130,- aţ 170,- Kč za kus zednická práce: 110,- aţ 150,- za m², podle subdodavatele. Vnitropodnikovou kalkulaci není snadné popsat. Kaţdá zakázka má kaţdou jednotlivou kalkulaci odlišnou. Odlišné bývají ziskové přiráţky, i reţie, ty se mění i několikrát za rok. Standardně kalkulace tvoří pouze jednicový materiál a mzdy, a energie. Kalkulace má zhruba následující podobu: + Jednicový materiál + Jednicové mzdy včetně pojištění + Reţie = Výrobní cena + Zisková přiráţka - Sleva na zákazníka = Prodejní cena Výrobní cena tvoří zhruba 50% z prodejní ceny. Zbylých 50% tvoří krycí příspěvek, z něhoţ se odečítá sleva zákazníkovi podle velikosti zakázky a postavení zákazníka vůči firmě. Dlouhodobí zákazníci jako například dealeři oken dosahují slevy aţ 40%.
4.5
Rozpočetnictví
Díky zakázkově orientovanému typu výroby, společnost nesestavuje pravidelné výrobní rozpočty. Kolik se toho či onoho vyrobí, záleţí jen na objemu budoucích smluvených zakázek. Objem výroby se tak dá odhadnout jen velmi zhruba na základě minulých období. V roce 2012 je díky krizi odvětví například předpokládán třicetiprocentní pokles objemu zakázek. S určitou mírou jistoty majitel společnosti můţe očekávat pouze to, jaké výše budou v budoucnu dosahovat splátky úvěrů spolu s úroky a některé fixní náklady jako jsou náklady na energii, náklady za pronájem výrobní haly apod., s ohledem na očekávané cenové změny a události, které by jejich výši mohly ovlivnit. Majitel můţe samozřejmě ovlivnit i plánování 33
výše budoucích investic, pokud se rozhodne například pořídit nebo inovovat stroje nebo nakoupit nové sluţební auto; popřípadě náklady na marketing firmy.
4.6
Controlling
Funkci controllera v podniku Sedma Systém zastává sám její ředitel. Pouţívá k tomu jiţ zmíněný systém Oracle, který je schopný z údajů o výrobě, vygenerovat přehledné grafy a reporty. Díky tomuto systému manaţerského účetnictví můţe srovnávat odchylku skutečných od předpokládaných nákladů. Pomocí něj můţe sledovat dosaţené trţby a marţe, nejprodávanější typy výrobků, míru zadluţenosti apod. Reporty, které si sestaví na základě údajů z předchozího období, ať uţ jím můţe být kalendářní měsíc nebo rok, mu můţou poslouţit pro jeho příští rozhodování, jakoţto i podklad pro odměňování podřízených. Pokud ředitel zjistí případnou větší odchylku, co se týče nákladů, můţe včasně řešit nápravná opatření. Vedle reportů softwaru Oracle, můţe manaţer vyuţívat k rozhodování výkazy zisků a ztrát v druhovém členění, rozvahy za jednotlivá období, výkazy o přehledu peněţních toků.
34
5 VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU Informační systém společnosti Sedma Systém, s.r.o. bych za svoji osobu zhodnotila jako efektivní, potvrdila bych tím tedy hypotézu z úvodu práce. Vedou mě k tomu dva důvody. Tím prvním je, ţe má firma pro svoji potřebu vytvořen software, který svým rozsahem ulehčí práci zaměstnancům v podstatě na všech úrovních, jsou z něj získávány včasné a přesné informace a tím plně pokrývá jejich potřeby. Druhým důvodem je fakt, ţe se informace v podniku šíří mezi relativně malým mnoţstvím osob a oddělení, neţli by tomu bylo třeba v nadnárodní firmě o tisíci zaměstnancích. To v nemalé míře také přispívá k včasnosti informace a efektivitě systému. Podnik Sedma Systém se řadí mezi malé podniky, a domnívám se, ţe svojí orientací v sobě třímá potenciál k dlouhodobé stabilitě. Momentálně sice většina firem působících ve stavebním průmyslu bojuje s krizí spojenou s tímto odvětvím, jakmile ale bude tato krize zaţehnána, věřím, ţe tu bude i potenciál k jejímu růstu. Pokud se bude společnost v budoucím čase rozrůstat, doporučila bych se detailněji zaměřit na controlling, pro lepší sledování odchylek v hospodaření společnosti. Tento nástroj manaţerského účetnictví je podle mého názoru z hlediska řízení nákladů velice důleţitý, řekla bych ale, ţe pro tak malý podnik, jakým prozatím Sedma Systém je, není jeho prohlubování zatím v současnosti úplně potřeba. Business Inteligence v podobě Systému Oracle vidím jako dostačující.
35
ZÁVĚR Kaţdý management podniku potřebuje ke svému plánování a rozhodování různé informace. Aby byly včasné, přesné a spolehlivé, musí si kaţdý podnik zvolit svůj systém vnitropodnikového účetnictví. Bez těchto informací by podnik jen stěţí mohl být úspěšný, prosperující a konkurenceschopný. Právě tímto systémem informačních toků se zabývá tato bakalářská práce. V teoretické části byly shrnuty a vysvětleny základní pojmy z odborné literatury. Kromě významu a regulačního rámce finančního účetnictví se první část práce zabývala i dílčími aktivitami manaţerského účetnictví, jako je členění nákladů v rámci nákladového účetnictví, kalkulacemi, rozpočetnictvím a v neposlední řadě také controllingem. Charakteristika pojmů z teorie byla následně vyuţita k vytvoření praktické části, tedy k popsání organizační a ekonomické struktury podniku, systému kalkulací, zmíněnému rozpočetnictví a controllingu, i kdyţ je nutné podotknout, ţe ne vţdy se dá teorie beze zbytku aplikovat na praxi. První cíl práce byl charakterizováním informačního systému v teoretické části bakalářské práce a provedením analýzy informačního systému konkrétního podniku v části praktické podle mého názoru splněn. Byla ověřována hypotéza, ţe tento informační systém podniku je dostatečně efektivní a z mého pohledu se potvrdila - současný způsob je vyhovující. Druhý cíl práce tkvěl v navrţení případných změn v systému. Tento cíl byl splněn jen částečně, neboť byl dosavadní systém z hlediska informačních toků shledán efektivním a tak bylo pouze navrţeno detailnější sledování nákladů z hlediska controllingu v případě, ţe by se firma ve výrobě nadále rozvíjela. Co se týče přínosu práce mě samotné, musím konstatovat, ţe jak teoretická část, tak i praktická mne o mnohé obohatily. Při studování odborné literatury pro zpracování první části, jsem se hlouběji seznámila s problematikou vnitropodnikového účetnictví. Při aplikování poznatků v reálné společnosti mě obohatila zejména komunikace s lidmi z vedení podniku a také pronikání do způsobu, jakým se zpracovávají jednotlivé zakázky a jakým způsobem stanovuje podnik kalkulace v zakázkovém typu výroby.
36
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] Král, Bohumil a kol. Manažerské účetnictví. 1.vyd. Praha : Management Press, 2002, 547s. ISBN 8072610627. [2] Synek, Miloslav. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 9788074003363. [3] Hradecký, Mojmír - Lanča, Jiří - Šiška, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978802472471. [4] Hradecký, Mojmír - Lanča, Jiří - Šiška, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 259 s. ISBN 978802472471. [5] Kovanicová, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 14. Aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství Polygon, 2004. 444s. ISBN 8072730983. [6] Janhuba, Miloslav. Základy teorie účetnictví. Vyd. 1. V Praze : Oeconomica, 2005. 216 s. ISBN 8024508524.. [7] Paseková, Marie. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IAS/IFRS. 1. vydání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2006. 227s. ISBN 8073184133. [8] Kovanicová Dana; Kovanic, Pavel. Podklady skryté v účetnictví. 5. aktualizované vyd. Praha : Polygon, 1998. 242 s. ISBN 8085967731. [9] Hradecký, Mojmír - Konečný, Miloš. Kalkulace pro podnikatele. 1. vyd. Praha : Prospektrum, 2003. 153 s. ISBN 8071751197. [10] Synek, Miloslav a kol.. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. Dotisk 2009. 464 s. ISBN 9788024719924. [11] Král, Bohumil. Nákladové účetnictví. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 315 s. ISBN 807079058X. [12] Finanční zpravodaj Ministerstva financí 11-12/1/2003 [13] Plastová okna Sedma. [cit. 2008-03-03] Dostupné na WWW [14] Interní materiály podniku Sedma Systém, s.r.o.
37
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: České účetní standardy Tabulka č. 2: Typový kalkulační vzorec Tabulka č. 3: Podniková výsledovka Tabulka č. 4: Vybrané hospodářské údaje za roky 2008, 2009 a 2010
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj nákladů, výnosů a výsledku hospodaření v letech 2008, 2009 a 2010 Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnanců podniku mezi léty 2007 aţ 2010
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Původ údajů uloţených v účetních výkazech Obrázek č. 2: Zjednodušený příklad organizační struktury podniku Obrázek č. 3: Logo podniku Sedma Systém, s.r.o. Obrázek č. 4: Výroba ve společnosti Sedma systém s.r.o. Obrázek č. 5: Hliníková okna Shüco AWS 70 a Shüko AWS 65 Obrázek č. 6: Plastová okna Shüco Corona SI82, SI82+ a CT70 Obrázek č. 7: Vedlejší produkty Obrázek č. 8: Organizační struktura podniku Sedma Systém, s.r.o. Obrázek č. 9: Rozklad odchylky skutečnosti od plánu Obrázek č. 10: Proces zpracovávání zakázky Obrázek č. 11: Cenová kalkulace okna v programu Excalibur
38
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Výkaz zisku a ztráty společnosti Sedma systém, s.r.o. za rok 2010 Příloha č. 2: Rozvaha společnosti Sedma systém, s.r.o. za rok 2010 Příloha č. 3: Přehled o peněţních tocích společnosti Sedma systém, s.r.o. za rok 2010
39
Příloha č. 1: Rozvaha podniku Sedma Systém, s.r.o. za rok 2010
Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztráty společnosti Sedma systém, s.r.o. za rok 2010
Příloha č. 3: Přehled o peněţních tocích společnosti Sedma systém, s.r.o. za rok 2010
