Finanční toky čerpání dotací z fondů EU a možná optimalizace procesu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomie a sociálních věd

Finanční toky čerpání dotací z fondů EU a možná optimalizace procesu Diplomová práce

Autor:

Bc. Eva Koptová Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Pavel Novák

Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Ločenicích dne 21. dubna 2011

Bc. Eva Koptová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Pavlu Novákovi za cenné připomínky a odborné rady, jimiţ přispěl k vypracování této diplomové práce.

Anotace Diplomová práce se zabývá čerpáním finančních prostředků z fondů EU a jejich moţnou optimalizací procesu. V práci popisuji fondy EU, které se dále člení na operační programy, prostřednictvím kterých je moţné získat dotaci. Více se zabývám Regionálními operačními programy, kde jsem uvedla jejich velikost vyčerpaných finančních prostředků k uvedenému datu. Zjistila jsem, ţe finanční prostředky nebyly vyčerpány ani z poloviny a programové období, v němţ můţeme čerpat tyto zdroje je uţ za svojí polovinou. Obávám se, ţe všechny moţné prostředky nestihneme vyuţít. V další části se zabývám otázkou, co musí ţadatel udělat pro získání dotace a jakými kroky prochází schválení projektu. V neposlední řadě jsem uvedla moţnou optimalizaci čerpání finančních prostředků z Evropské unie.

Annotation Diploma thesis deals with the use of financial resources from EU funds and theirpossible optimization process. The thesis describes the EU funds, which are dividend into operational programs, through which you can obtain a grant. More deals withregional operational programs, where I found the size of the depleted funds on that date. I found that the funds were depleted from the lower half. I´m afraid we will not use all the resources. The next part deals with the question of what the applicant have to do to obtain the grant and such steps through the project accepting. Finally, I indicated a possible optimization to obtain funding from the European Union.

Obsah strana Úvod ………………………………………………..…………………………………………7 1. Popis fondů ……………………………………..……………..…………………………... 8 1.1 Fondy EU ………………………………..…………………………….,….………… 11 1.1.1 Evropský fond pro regionální rozvoj ..………………………..…………………… 12 1.1.2 Evropský sociální fond …………………………………………………………….. 15 1.1.3 Fond soudrţnosti …………………………………………………………………... 17 1.1.4 Evropský rybářský fond …………………………………………………………… 19 2. Povinnosti Ministerstva financí ČR vůči fondům EU…………………………...…. 21 2.1 Ministerstvo pro místní rozvoj………………………………………………………. 25 3. Co dělá Národní orgán pro koordinaci …………..………………………………..…… 28 3.1 Monitorovací systém ……………………………………………………………… 30 3.2 Metodická a koordinační role pro funkčnost implementačního prostředí…………... 31 3.3 Publicita a absorpční kapacita ………………………………………………………. 32 4. Rozdělení finančních toků do regionálních operačních programů………..……………… 33 4.1 Členění finančních toků do regionálních operačních programů ……………………. 37 4.1.1 ROP NUTS II Jihozápad ……………………………………………………….… 39 4.1.2 ROP NUTS II Střední Čechy …………………………………………………… 44 4.1.3 ROP NUTS II Severovýchod ……………………………………………………... 48 4.1.4 ROP NUTS II Severozápad ……………………………………………………… 52 4.1.5 ROP NUTS II Jihovýchod ………………………………………………………... 56 4.1.6 ROP NUTS II Moravskoslezsko ………………………………………………… 60 4.1.7 ROP NUTS II Střední Morava ……………………………………………………. 64 4.2 Vyuţití disponibilních prostředků z fondů EU a z veřejných zdrojů v programovém období 2007 – 2013, k 6. říjnu 2010 ……………………………………………….. 68 5. Co musí ţadatel udělat pro získání dotace……………………………………………… 70 5.1 Projekt ……………………………………………………………………………….. 71 5.2 Hodnocení projektu …………………………………………………………………. 79 5.3 Realizace projektu …………………………………………………………………. 81

5.4 Finanční toky z EU – dnes ………………………………………………………… 84 5.5 Finanční toky z EU – moţná optimalizace procesu………………………………….. 85 Závěr ………………………………………………………………………………………... 87 Pouţité zdroje ………………………………………………………………………............. 88 Seznam zkratek ……..………………………………………………………………………. 90 Seznam grafů ……………………………………………………………………………….. 91 Seznam tabulek ……………………………………………………………………………... 92 Seznam obrázků …………………………………………………………………………….. 93 Seznam příloh ………………………………………………………………………………. 94

Úvod Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma: „Finanční toky čerpání dotací z fondů EU a moţná optimalizace procesu“. V teoretické části práce popíši fondy EU: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudrţnosti a Evropský rybářský fond. Uvedu cíle, pro které tyto fondy vznikly a jejich hlavní úkol, kterým je realizace hospodářské a sociální soudrţnosti. Fondy Evropské unie se neobejdou bez Ministerstva financí ČR, které plní důleţité funkce. Tyto funkce v mé práci blíţe specifikuji. Finanční toky, které plynou z Evropské unie, popíši blíţe pomocí operačních programů aţ ke konkrétním účelům. V praktické části práce se nejvíce zaměřím na Regionální operační programy neboli ROPy a to především na finanční prostředky, které byly vyčerpány, a co přinesly pro danou oblast podpory. V poslední kapitole se věnuji postupu čerpání dotace – od podání ţádosti, přes hodnocení projektu aţ po realizaci a následnou závěrečnou kontrolu. Dále popíši tok finančních prostředků z rozpočtu EU k ţadateli, kde důleţitou sloţku tvoří Ministerstvo financí a Ministerstvo pro místní rozvoj. Navrhnu moţnou optimalizaci procesu čerpání finančních prostředků z EU a nadefinuji její výhody a nevýhody.

7

1. Popis fondů EU Obecná ustanovení Společenství EU vzniklo za účelem posílení hospodářské a sociální soudrţnosti se zaměřením na sniţování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a sníţení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, ostrovů ale i venkovských oblastí. Díky vstupu rozdílných zemí do EU docházelo k prohloubení hospodářských, územních a sociálních rozdílů na regionální ale i na celostátní úrovni. Z tohoto důvodu vznikla

opatření,

která

měla

posílit

oblast

konvergence,

konkurenceschopnosti

a zaměstnanosti. Díky zvýšenému počtu hranic ve Společenství, tzn. zvětšení území, by se měl klást větší důraz na příhraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci členských zemí. Fondy, které poskytují pomoc v rámci politiky soudržnosti, se člení na: -

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)

-

Evropský sociální fond (ESF)

-

Fond soudrţnosti

Fond soudrţnosti byl začleněn do programové strukturální pomoci a měl by dosáhnout větší intervence jednotlivých fondů. U fondů by se měli zdůraznit sociální, hospodářské a územní charakteristiky. Regiony, které jsou nejvzdálenější, by měly mít zvláštní opatření a tím pádem doplňkové financování díky své nevýhodě, která je způsobena právě vzdáleností (vzdálenost od velkých trhů, nízká hustota obyvatelstva, např. ve Švédsku a Finsku). Udrţitelný rozvoj měst by se měl zaměřit především na střední města a jejich rozvoj při programování, jehoţ cílem je obnova měst. U oblastí, které jsou znevýhodněné přírodou, bychom se měli zaměřit na konkrétní rozvojové obtíţe (ostrovy, hornaté oblasti, oblasti s nízkou hustotou obyvatel). Prioritní regiony a oblasti by měli být stanoveny pomocí objektivních kritérií a společnou klasifikací regionů, které je nařízeno Evropským parlamentem a Radou (zavedení tzv. NUTS).

8

Nástroje vnější pomoci Společenství: evropské sousedství, evropské partnerství a předvstupní pomoc. Tyto nástroje vznikli nařízením Rady Evropského Společenství a mají za úkol zlepšit a zjednodušit spolupráci podél vnějších hranic pomocí příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Pomůţe to k odstranění regionálních rozdílů a k posílení hospodářské a sociální soudrţnosti. Činnosti fondů by měli být v souladu s právními předpisy a provázanými politiky Společenství. Cíle: -

„Konvergence“

-

„Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

-

„Evropská územní spolupráce“

„Konvergence“ se zabývá činností členských států a oblastí, u kterých jejich rozvoj zaostává oproti jiným členským státům. Regiony, které mají hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele (měřený paritou kupní síly) niţší jak 75 % průměru Společenství, tak dostávají na přechodnou dobu podporu, aby byl dokončen konvergenční proces. Podpora je aktuálně poskytována v tomto plánovacím období 2007 – 2013. Státy EU, které mají hrubý národní důchod (HND) na obyvatele niţší jak 90 % průměru Evropského společenství, tak čerpají podporu z Fondu soudrţnosti. „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ se zabývá zbylým územím Evropského Společenství, které nezaujímá cíl Konvergence. Jsou to regiony, které čerpají přechodnou podporu. Do „Evropské územní spolupráce“ spadají regiony, které jsou blízko pozemních nebo mořských hranic. Oblasti zabývající se nadnárodní spoluprácí preferují integrovaný územní rozvoj, výměnu zkušeností a podporují meziregionální spolupráci. Aby bylo lépe dosaţeno těchto 3 cílů, musí se politika soudrţnosti zaměřit na priority Společenství a můţe pak přijmout zásadu subsidiarity a proporcionality, kde je uvedeno co je důleţité k dosaţení jiţ zmíněných třech cílů. Členské státy EU by měli vyuţívat fondy legálním a řádným způsobem, tak aby vše odpovídalo finančnímu nařízení EU. Komisí EU by měli být stanoveny podmínky tak, aby

9

nebránily jejímu výkonu, a aby byl řádně plněn rozpočet Evropského Společenství. Veřejné výdaje členských států nesmí být nahrazovány příspěvky ze strukturálních fondů. Jestliţe chceme dosáhnout hospodářské a sociální soudrţnosti, musíme splnit tyto podmínky: rovné zacházení jak pro muţe, tak i ţenu, boj proti diskriminaci dle rasy, pohlaví nebo podle etnického původu, náboţenského vyznání, světového názoru, věku, sexuální orientace či zdravotního postiţení. Prostředky, které jsou přiděleny členskému státu, by měly být omezeny finančním stropem. Členský stát si můţe 3 % ze strukturálních fondů, které jsou přerozdělovány v rámci cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, přidělit do národní rezervy pro odměňování výkonu. Kaţdý členský stát by měl ve spolupráci s Komisí vypracovat národní referenční dokument o rozvoji své strategie, podle kterého bude připraven rámec operačních programů. Národní Komise by měla brát v úvahu národní strategický rámec a přijmout k tomu i vhodné opatření. Toto programování musí zajistit vzájemnou koordinaci fondů s ostatními finančními nástroji, Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem. Je důleţité, aby byl zlepšen přístup mezi veřejným a soukromým sektorem, a vedlo to k lepší inovaci malých a středních podniků. Členským státům, které nemají vyhovující právní úpravu, se udělí grant. Komise při posouzení projektů musí brát v úvahu pracovní místa tak, aby nedošlo k jejich úbytku, a aby se nepřemisťovala výroba uvnitř EU. Investice do podniku by měli být dlouhodobé tak, aby se zabránilo vyuţívání pro zavádění nenáleţitých výhod, a proto je důleţité zajistit, aby investice, které jsou financovány z fondů, aby byly odepisovány po dostatečně dlouhou dobu. Operační programy musí být monitorovány pomocí monitorovacích výborů, aby zajistily přenos informací pro Komisi. Rozsah kontrol by měl odpovídat velikosti příspěvku. Povinnosti členských států: zajistit řídící a kontrolní orgány, certifikaci výdajů, zjišťování a nápravu případných nesrovnalostí práv ve Společenství, aby bylo efektivně zacházeno s operačními programy.

10

1.1 Fondy EU Fondy EU se pouţívají jako nástroj pro realizaci hospodářské a sociální soudrţnosti Evropské unie. Jejich cílem je sniţování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. Česká republika je řazena mezi chudší státy EU, které ke zlepšení ţivotní úrovně svých

obyvatel

můţou

čerpat

z fondů

EU

26,7

miliard

€

za

období

2007 – 2013. O finanční prostředky můţou ţádat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další.

Finanční prostředky jsou z rozpočtu EU čerpány s využitím následujících třech fondů: 1. Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF 2. Evropský sociální fond 3. Fond soudrţnosti FS Z fondů EU jsou financované projekty prostřednictvím tematických a regionálních operačních programů. Rozeznáváme i 4. fond EU, který se nazývá Evropský rybářský fond. O tom to fondu se moc zmiňovat nebudu, ale popíši pouze základní charakter, pro jeho omezené vyuţití v ČR.

11

1.1.1 Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF ERDF je jeden z významných nástrojů EU, který má za úkol sniţovat rozdíly mezi jednotlivými regiony v Evropské unii a to pomocí sociálního a ekonomického rozvoje regionů. EU tento rozvoj nazývá jako „politika hospodářské a sociální soudrţnosti“. Evropský fond pro regionální rozvoj podporuje infrastrukturní projekty, které mají snahu o zabezpečení investic do těchto článků: výstavba silnic a ţeleznic, výzkum a technologický vývoj, podpora začínajícím podnikatelům a inovačního potenciálu podnikatelů, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, rozvoj a obnova sportovních areálů pro podporu cestovního ruchu, rekonstrukce kulturních památek, výsadba regenerační zeleně ve městech atd. Díky hospodářské a sociální soudrţnosti se poskytuje pomoc konkrétním regionům, u kterých je jejich rozvoj pod evropským průměrem. Jsou to regiony, které mají HDP na obyvatele pod 75 % průměru HDP EU 27. Všechny regiony České republiky, kromě oblasti hlavního města Prahy spadají do niţší úrovně HDP a jsou jim tedy poskytovány pomoci v rámci cíle „Konvergence“. Na cíl konvergence v ČR je poskytnuto 25,89 mld. €, coţ je v přepočtu kolem 730,00 mld. Kč.

ERDF se snaží dosáhnout 3 hlavních cílů regionální politiky EU: 1. cíl: „ Konvergence“ Tento cíl se zaměřuje především na modernizaci a diverzifikaci hospodářských struktur, dále na zachování a udrţení pracovních míst. Financování se týká také těchto oblastí: - zdraví - ţivotního prostředí - prevence rizik - vzdělávání - výzkumu a technologického rozvoje - inovace a podnikání - cestovního ruchu 12

- dopravy - energetiky - kultury 2. cíl: „Regionální konkurence schopnosti a zaměstnanosti“ Tuto prioritu dělíme do 3 skupin: a) inovace a znalostní ekonomika (posiluje regionální kapacity v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, stimulace inovací a podnikání, podpora finančního inţenýrství – především podniky s ekonomikou) b) přístup k sluţbám obecného hospodářského zájmu – oblast dopravy a telekomunikací c) ţivotní prostředí a prevence rizik (stimulace energetické činnosti, podpora čisté hromadné dopravy, plány na prevenci a řízení přírodních a technologických rizik, rehabilitace kontaminované půdy) 3. cíl: „Evropská územní spolupráce“ Rozeznáváme 3 oblasti: a) zvyšování účinnosti regionální politiky prostřednictvím meziregionální spolupráce b) rozvoj příhraničních hospodářských a sociálních činností c) navazování a rozvoj mezinárodní spolupráce (včetně spolupráce mezi přímořskými regiony)

Tyto tři cíle se snaţí především o zvyšování ţivotní úrovně u méně rozvinutých členských států a jejich regionů. Podporují se především tyto aktivity: přeshraniční spolupráce, spolupráce mezi městy a venkovem, ochrana ţivotního prostředí, podpora podnikání, zvýšení zaměstnanosti, rozvoj malých a středních podniků, kultury či cestovního ruchu. ERDF se zejména zaměřuje také na oblasti, které jsou znevýhodněné svou geografickou polohou, přírodním bohatstvím a odlehlostí (nejvzdálenější regiony).

13

Pro tyto cíle EU byl zřízen „Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpl) na období 2007 – 2013, který je určen právě k financování prostředků z ERDF. OP VaVpl je řídícím orgánem Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Tento program umoţňuje čerpat prostředky na rekonstrukci stávajících a na výstavbu nových kapacit pro výzkum a vývoj.

14

1.1.2 Evropský sociální fond ESF Evropský sociální fond je dalším nástrojem ze strukturálních fondů EU pro realizaci Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním cílem ESF je tedy rozvoj zaměstnanosti, rovné příleţitosti se zaměřením na rozvoji trhu práce a lidských zdrojů a podpora sociálního začleňování osob. Přispívá tedy k překlenutí rozdílu v ţivotní úrovni mezi lidmi a regiony v EU. Pro ESF je v současném programovém období 2007 – 2013 uvolněna pro Česko republiku částka na tuto činnost 3,8 mld. EUR. Pro srovnání s předchozím programovým obdobím 2004 – 2006 částka činila 456,98 mil. EUR. Základní programy pro programové období 2007 – 2013 v České republice a hlavním městě Praha jsou: -

OP Lidské zdroje a zaměstnanosti

-

OP Vzdělávání pro konkurence schopnost

-

OP Praha – Adaptabilita Hlavním cílem ESF je zvýšení zaměstnanosti a rozšíření pracovních míst v Evropské

unii. Finanční prostředky jsou poskytovány prostřednictvím cílů „konvergence“ a „regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti“. Dále jsou to i tyto cíle: -

Pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce

-

Celoţivotní vzdělávání

-

Sociální začleňování (pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce)

-

Rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly

-

Rovné příleţitosti pro všechny při přístupu na trh práce

-

Zlepšení přístupu a účasti ţen na trhu práce

-

Boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi na trhu práce

-

Zavádění moderních přístupů při organizaci práce

15

Neinvestiční charaktery projektů: -

Podpora začínajících OSVČ

-

Rozvoj vzdělávacích programů

-

Zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky

-

Tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance

-

Rekvalifikace zaměstnaných

-

Speciální programy pro osoby se zdravotním postiţením, děti a mládeţ etnické menšiny

-

Zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia

-

Stáţe studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků 1) V ČR je za čerpání prostředků z fondů zodpovědné Ministerstvo práce a sociálních

věcí, jehoţ řídícím orgánem je Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Dále je to Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, které se zabývá Operačním programem Vzdělávání pro konkurence schopnost. Poslední Operační program Praha – Adaptibilita je řízena Magistrátem hlavního města Prahy. Realizací ESF se také zabývají: Ministerstvo ţivotního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, úřady práce, orgány místní a regionální samosprávy a také CzechInvest. Finanční prostředky jsou tedy spravovány členskými státy EU a jejich regiony. ESF a jeho projekty přinesly zlepšení pro ţivot a dali příleţitost jednotlivcům k získání lepších pracovních míst. Tento fond poprvé pomohl Evropanům v roce 1957.

_______________________________________ 1)

Zdroj: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr

16

1.1.3 Fond soudržnosti Cílem fondu soudrţnosti je zvýšit hospodářskou a sociální vyspělost a tím stabilizovat hospodářství členských států EU. Podpora je poskytována státům, jejichţ hrubý národní důchod na obyvatele je niţší neţ 90 % průměru Společenství EU. Tato činnost je podporována v rámci cíle „konvergence“. Fond byl zřízen v roce 1993, aby se připravil na vstup do hospodářské a měnové unie a poskytoval pomoc na národní úrovni vybraným zemím jako je např. Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko. Poskytnutí pomoci je ovlivněno 2 podmínkami: 1. Hrubý národní důchod, nesmí u členského státu překročit 90 % průměru EU, který je měřený paritou kupní sily. 2. Členský stát musí realizovat program „konvergence“. Fond soudrţnosti nespadá mezi strukturální fondy, jako je ERDF a ESF. Fond poskytuje prostředky na velké investiční projekty, které se zabývají ţivotním prostředím a dopravou v členských státech EU (u zemí jejíţ HND musí být niţší jak 90 %). Finanční prostředky z EU tvoří 1/3 pomoci členským státům. Česká republika měla v době přípravy na programové období HDP na obyvatele 61 % průměru EU a splňuje tedy podmínku pro přijímání finanční pomoci z toho fondu. Fond se nezaměřuje na regionální politiku a pomoc se stává tedy pouze doplňující k dotacím, které dostávají regiony ze strukturálních fondů. Projekty, které mají zájem o financování z Fondu soudrţnosti, se mohou seskupit a jsou tak propojené společnou strategií, kdeţto samostatný projekt můţe být rozdělen do několika fází. Tyto fáze však musí být na sebe jak technicky, tak i finančně nezávislé a jsou tedy financovány odděleně. Projekt nesmí být financován současné z Fondu soudrţnosti a ze Strukturálních fondů (ERDF, ESF). Projekty jsou kontrolovány Monitorovacími výbory a spravovávány národními orgány. Délka jednotlivých projektů se od sebe navzájem liší.

17

Fond soudrţnosti byl zřízen k posílení hospodářské a sociální soudrţnosti EU. Tento fond má na starosti Ministerstvo ţivotního prostředí a je ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, v rámci dokončení přípravy programových dokumentů a určení řídících a platebních orgánů pro vyuţití strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. Řídícím orgánem je Ministerstvo ţivotního prostředí. Implementace je na Ministerstvu ţivotního prostředí a i na Ministerstvu pro místní rozvoj. Pro období 2007 – 2013 poskytuje Fond soudrţnosti finanční prostředky těmto státům: Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr, Bulharsko, Maďarsko, Malta, Portugalsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Slovinsko. Patří sem i Španělsko, které spadá do přechodného reţimu, díky jeho HND na obyvatele, který je niţší jak 90% průměr EU-15. Jestliţe stát vykazuje nadměrný schodek, tak můţe být jeho financování z Fondu soudrţnosti pozastaveno díky rozhodnutí Rady, do doby dokud situaci nenapraví. Fond financuje tyto 2 oblasti: 1. Životní prostředí = oblast energetiky a dopravy: energetická účinnost, vyuţívání energie z obnovitelných zdrojů, podpora intermodální dopravy, veřejné dopravy, rozvoj ţelezniční dopravy 2. Transevropské dopravní sítě = prioritní projekty evropského zájmu určené EU

18

1.1.4 Evropský rybářský fond Tento fond je zaměřen na odvětví rybolovu, úkolem rybářského fondu je podpořit opatření o ochraně a zlepšení ţivotního prostředí a konkurenceschopnost lidí. Dalším úkolem je udrţení stávající produkce ryb a zachování momentální úrovně zaměstnanosti v tomto odvětví. Finanční nástroj na podporu rybolovu z období 2000 – 2006 byl nahrazen Evropským rybářským fondem pro programové období 2007 – 2013. Česká republika hradí z tohoto fondu projekty, které jsou z Operačního programu rybářství 2007 – 2013. Ministerstvo zemědělství ČR je řídícím orgánem a Státní zemědělský intervenční fond je zprostředkujícím subjektem1). Program by měl přinést firmám nové investice do rybníků, farem ale i do zpracovatelských kapacit. Evropský rybářský fond v minulém období spadal pod OP Zemědělství. Operační program rybářství spadá pod cíl „Konvergence“ – tento cíl pokrývá celou Českou republiku kromě hlavního města Prahy. Členění Evropského rybářského fondu do prioritních os: -

Prioritní osa 1 = Přizpůsobení rybářského loďstva

-

Prioritní osa 2 = Zpracování a prodej rybolovu a akvakultury

-

Prioritní osa 3 = Opatření pro společný zájem

-

Prioritní osa 4 = Udrţitelný rozvoj pobřeţních rybářských zón

-

Prioritní osa 5 = Technická pomoc 1) Vidíme tedy, ţe jiţ zmíněné priority podporují především konkurenceschopnost

a vedou k lepší ochraně ţivotního prostředí. Dále jsou podporovány investice na modernizaci plavidel, na podporu likvidace nedostačujících plavidel, na zlepšení akvakultury a její zavedení na trh a na modernizaci zpracovatelského průmyslu. Z Evropského rybářského fondu je financován mořský i vnitrozemský rybolov, jako je odbahňování rybníků. Postupy při provádění a sestavování operačních programů: ochrana soukromí a osobních údajů, dodrţování pravidel pro provádění opatření v Evropském rybářském fondu, vést propagační a informační opatření, obsah a strukturu operačních programů, musejí být __________________________________________________ 1)

Zdroj: http://www.euroskop.cz/8633/sekce/evropsky-rybarsky-fond---eff/

19

provedena opatření členských států s ohledem na nesrovnalosti a vedení ustanovení pro řízení, sledování a kontrolu operačních programů. Členské státy si musí připravit své národní operační programy a prostřednictvím jiţ zmíněných priorit se rozhodne o přidělení finančních prostředků. Kde komise kontroluje, zda jsou programy v souladu s cíli rybářské politiky a následné jejích schválení. Rozpočet Evropského rybářského fondu je 3,8 miliard EUR v cenách pro rok 2004, v současné době by to byla částka 4,3 miliardy EUR, která je upravena o inflaci. Tyto finanční prostředky slouţí pro celé odvětví, jako je vnitrozemský či mořský rybolov, organizacím producentů, pro podniky, které se pohybují v této oblasti, ale je to také pro zpracovatelské odvětví, které se zabývají uváděním na trh. Evropský rybářský fond je nejvýznamnější fond pro podporu odvětví rybolovu v programovém období 2007 – 2013 a prostřednictvím tohoto programu bude Evropská unie poskytovat finanční prostředky.

20

2. Povinnosti Ministerstva financí ČR vůči fondům EU Ministerstvo financí se zabývá mnoha činnostmi a pro náš účel si popíšeme: Platební a certifikační orgán, odbor Národního fondu a Auditní orgán.

Platební a certifikační orgán PCO Při vyuţívání fondů EU musíme dbát na hlavní zásady, které jsou děleny do linií: implementační, platební, certifikační a kontrolní. Právní předpisy jsou předpisy Evropského společenství, spadá sem i řada nařízení, kde jsou stanoveny toky finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie do jednotlivých členských států. Finanční toky se uskutečňují pomocí certifikačního orgánu neboli Platebního certifikačního orgánu PCO. Odpovědnost za implementaci projektu má Řídící orgán, který je určen na jednotlivých ministerstvech, ale dále je to i certifikační a auditní orgán. Prostředky do Strukturálních fondů SF, Fondu soudrţnosti FS a Evropského rybářského fondu EFF jsou naplňovány z rozpočtu Evropské unie. Vyuţití finančních prostředků závisí na efektivitě implementace a na následném procesu čerpání a kontroly. Členské státy EU: - programy jsou řízeny pomocí regionů, které provádějí implementaci prostřednictvím výběru projektů, monitorováním, hodnocením a prováděním kontrol Evropská komise: - navrhuje Strategické zásady Společenství, kde projednává a následně schvaluje strategické referenční rámce, které jsou navrţeny členskými státy EU - uvádí návrhy jednotlivých operačních programů a podle těchto programů jsou rozdělovány finanční toky z rozpočtu EU 21

- prostřednictvím realizace programů je součástí i jeho monitorování, které je jeho nedílnou součástí - prostředky z rozpočtu EU plynou pouze, kdyţ je ověřena efektivnost a funkčnost projektů. Rozhodnutím vlády je určen Platební a certifikační orgán. V programovém období 2007 – 2013 PCO je funkcí pro Strukturální fondy SF a Fond soudrţnosti FS ale v souladu s Ministerstvem financí bylo přijato rozhodnutí o usnesení vlády České republiky č. 603 ze dne 24. května 2006 a přijetí Operačního programu Rybářství, který je také spolufinancován z rozpočtu EU. SF a FS byl přijat vládou č. 198 ze dne 22. února 2006, který byl pověřen odborem Národního fondu Ministerstva financí.

Platební a certifikační orgán – odbor Národního fondu Ministerstva financí Pro implementaci ze Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti je u nás jediný PCO, kterým je Ministerstvo financí ČR, pod který spadá odbor Národního fondu. Národní fond musí zajistit tok finančních prostředků z fondů EU do ČR. „Národní fond“ – je soubor účtu státního rozpočtu ze zahraničí, na rozdíl od prostředků tuzemských, kde výběr je uskutečněn v ČR. Platební certifikační orgán je odbor Ministerstva financí. PCO má za úkol poţádat Evropskou komisi aby převedla finanční prostředky z rozpočtu EU. Ţadatelé dostávají dotace pouze pomocí Zprostředkujícího subjektu, či prostřednictvím Řídícího orgánu přímo ze státního rozpočtu, který je předfinancován. Úkolem odboru Národního fondu je kontrolovat vypracované a předkládané ţádostí o průběhu plateb o závěrečných platbách Evropské komise prostřednictvím výkazů výdajů předloţených od řídících orgánů a od všech programů. Fond přijímá platby od Evropské komise a zpracovává prostředky ze Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti, které jsou vedeny na účtech ČNB. Prostředky u ČNB se dále převádí na příjmové účty státního rozpočtu.

22

Vynaloţené výdaje na projekt musí být certifikované a jsou prováděné kontroly přímo na místě, kde byl projekt uskutečněn. Jestliţe se na projekt nepouţili všechny poskytnuté prostředky, tak musí být zbytek financí vrácen Evropské komisi. Dále musí být zajištěny koncepce a metodiky rozvoje IS VIOLA, která je na podporu výkonu funkce PCO a datové komunikace s MSC2007. Na závěr se musí provést vyhodnocení o čerpání z prostředků alokace Strukturálních fondů. Platební certifikační orgán nevydává rozhodnutí o alokaci prostředků na projekty, o výběrech projektů a o uzavírání kontraktů na projekty.

Národní fond Odbor Národního fondu řídí a spravuje toky finančních prostředků z EU, které jsou poskytovány pro Českou republiku. Odbor se člení do šesti oddělení: Metodika finančního řízení plateb, Certifikace, Účetnictví a finanční informace, Právní, Rozpočet EU a Akreditace a certifikace regionálních operačních programů. Fond má za úkol spravovat a řídit finanční prostředky Evropské unie, které jsou poskytnuté České republice prostřednictvím nástrojů politik EU. Prostředky jsou přerozdělovány pomocí fondů EU nebo pomocí nástrojů. Je zodpovědný za provedení certifikačních výdajů, které jsou uskutečněny pomocí fondů EU. Národní fond spravuje účty a zajišťuje evidenci peněţních prostředků. Dále musí splnit výkazovou povinnost vůči orgánům EU a národním orgánům. Musí zajistit veškeré právní otázky a uzavírání mezinárodních smluv včetně výkladu předpisů Evropské unie a Evropského společenství. Vede, řídí a koordinuje přípravu finančních perspektiv pro rozpočet EU. Národní fond zodpovídá za funkční zadání a správu informačního systému, za datovou komunikaci s monitorovacím systémem strukturálních fondů Ministerstva pro místní rozvoj.

23

Auditní orgán Pod Ministerstvo financí spadá Auditní orgán, který provádí finanční kontrolu. Auditní orgán má na starosti zajištění auditu a následné připravení řídícího orgánu včetně kontrolního systému programu. Je povinen předloţit Evropské komisi zprávu o nastavení kontrolních a řídicích systémů z operačních programů. Dále musí monitorovat a nechat odstranit případně zjištěné nedostatky. Kaţdý rok se předkládá Evropské komisi plán auditů týkajících se prostředků poskytnutých z fondů Evropské unie. Dále musí zajistit výkon auditu na určeném vzorku operací pro ověření výdajů vykazovaných právě pro Evropskou komisi. Musí také dohlíţet na kvalitu auditu, kterými byly pověřeny auditní subjekty, které smí působit u auditních orgánů u Operačních programů spolufinancovaných z fondů Evropské unie. Auditní orgán spolupracuje s Evropskou komisí a předkládá jí výsledky z provedených auditů, které musí být slučitelné s auditorskými metodami a koordinovány s plány. Audit se musí kaţdý rok předkládat Vládě ČR, kde jsou uvedeny výsledky z finančních kontrol.

24

2.1 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje činnosti pomocí: - Řízení a monitoringu, podle kterých je připravováno další plánovací období. - Centra pro regionální rozvoj, které je „dceřinou společností MMR“. Programy u nichţ jsou řídící orgány určeny na MMR: Integrovaných operační program a Operační program Technická pomoc. Pod Operační program Technická pomoc spadá Řídící orgán a pod Řídící orgán patří Monitorovací výbor či volitelný - pomocný výbor.

Řízení a monitoring Pod řízení a monitoring Operačního programu Technická pomoc OPTP spadá mnoho subjektu, jako je např. Řídící orgán OPTP, Monitorovací výbor OPTP, zprostředkující subjekt a Auditní orgán. Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj MMR, které je zodpovědné za realizaci programu. Řídící orgán můţe vyčlenit některé své úkoly pro Zprostředkující subjekty. Řídící orgán příslušného Operačního programu rozpracovává předloţené zprávy z příprav pro Evropskou komisi. Jsou zaváděny nové systémy o shromaţďování údajů, které jsou nezbytné pro finanční řízení a následné jeho monitorování, audit, ověřování a hodnocení výsledků programů. Ověřuje se, zda skutečně vynaloţené výdaje jsou pouţity na vykazované operace od příjemce dotace a zda jsou skutečně vynaloţeny v souladu s národní legislativou a s legislativou Evropské unie. Evropské komisi se předkládají vypracované výroční a závěrečné zprávy o provedené pomoci ze Strukturálních fondů, které musí být schváleny Monitorovacím výborem.

25

Jestliţe byly při kontrole zjištěny nedostatky, tak musí být zajištěno nápravné opatření. Dále musí být splněny poţadavky, které se týkají publicity o poskytování informací uvede v čl. 69 obecného nařízení. Řídící orgán tedy vydává nařízení o financování projektu.

Zprostředkující subjekt – Centrum pro regionální rozvoj Centrum pro regionální rozvoj je zprostředkujícím subjektem Operačního programu Technická pomoc. Zprostředkující subjekt má za úkol přijímat ţádosti a vést jejich evidenci (informační systém Monit7+) a kontrolu formálních náleţitostí. Stýká se s ţadateli a poskytuje jim potřebné informace o podporách. Dále provádí kontrolu a monitoring realizace všech projektů a ověřuje kaţdé projekty na místě, pro které byla poskytnuta dotace dle čl. 13 nařízení č. 1828/2006. Zprostředkující subjekt připravuje podklady pro monitorovací zprávy a kontroluje dodrţování podmínek o veřejných zakázkách u příjemců podpory podle zákona č. 137/2006 Sb. Má povinnost informovat o zjištěných nesrovnalostech. Musí archivovat sloţky příjemců a podílí se na vypracování zpráv, které se týkají systému řízení a kontroly Operačních programů právě pro účely auditu.

Monitorovací výbor Je součástí struktury Operačního programu Technická pomoc. Monitorovací výbor v rámci Řídícího orgánu má zajistit kvalitu provedených operačních programů. Výbor má zajistit kvalitu poskytované pomoci pro efektivní vyuţitý veřejných finančních prostředků a zajistit jeho účinnost. Cílem je schválení Výběrových kritérií Operačního programu Technická pomoc k financování operací. Dále schvaluje výroční a závěrečné zprávy před zasláním Evropské komisi. Hodnotí cíle a pokrok operačních programů.

26

Monitorovací výbor navrhuje přezkoumání či revize programu pro dosaţení cílů Evropských fondů nebo také navrhuje zlepšení řízení. Schvaluje a posuzuje návrhy na změnu o obsahu rozhodnutí Evropské komise o příspěvku fondů. Musí si schvalovat plány pro svou činnost a odsouhlasuje Jednací řád Monitorovacího výboru a navrhuje moţné korektury.

27

3. Co dělá Národní orgán pro koordinaci NOK Tento orgán spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj, které je centrálním metodickým koordinačním orgánem pro hospodářskou a sociální soudrţnosti programového období 2007 – 2013. V rámci NOK jsou koordinovány všechny operační programy, které jsou financovány ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. Operační program Technická pomoc je nástrojem pro koordinaci ve vztahu k řídícím orgánům specifikující se na horizontální oblasti implementace OP. Národní orgán pro koordinaci byl schválen Vládou České republiky usnesením č. 198/2006. Koordinační role NOK a její principy řízení: -

jeden správce monitorovacího systému

-

jeden centrální orgán pro publicitu a pro budování absorpční kapacity, kde je dobře fungující regionální síť

-

jeden oficiální partner vůči Evropské komisi v rámci hospodářské a sociální soudrţnosti

-

jeden centrální metodický orgán pro oblast implementačního prostředí, kontrol a finančních toků Národní orgán pro koordinaci měl roli centrálního oficiálního partnera vůči Evropské

komisi a Ministerstvo pro místní rozvoj v období příprav na nové programové období 2007 – 2013 mělo nestarosti koordinaci příprav pro Českou republiku a zpracování: -

Národního strategického referenčního rámce NSRR

-

a Národního rozvojového programu NRP. V probíhajícím programovém období 2007 – 2013 musí MMR předkládat zprávy

o realizaci politiky - hospodářské a sociální soudrţnosti a řeší případné problémy. Ministerstvo pro místní rozvoj nastalé problémy řeší s Evropskou komisí.

28

Činnosti NOK: -

zajišťuje tok informací z Evropské komise pro všechny řídící orgány a tvoří podmínky pro vyhodnocení kontrolních mechanizmů

-

podílí se na vyhodnocování výročních zpráv, které jsou předkládány Evropské komisi a musí předkládat strategické zprávy, včetně vypracovaných zpráv o podpoře Lisabonské strategie pomocí fondů EU

-

respektuje pravidla pro regionální podporu prostřednictvím evropských a národních předpisů

-

musí zajistit informovanost a publicitu na národní úrovni prostřednictvím realizace politiky – hospodářské a sociální soudrţnosti a koordinovat aktivity řídících orgánů

-

určuje metodiku pro stanovení indikátorů a sledování následného plnění, vytváří metodiku pro poţadavky ţadatelů a vypracovává metodiku způsobilých výdajů

-

řídí a kontroluje zda jsou plněny horizontální témat

-

NOK vydává pokyny pro operační programy v oblasti řízení, monitorování, provádění evaluací, implementace, činnosti a nastavení monitorovacího výboru, sběr dat, dále podporuje rozvoj administrativních a instituciálních kapacit, včetně dovedností pracovníků

-

musí zajistit jednotný integrovaný monitorovací systém, který poskytuje potřebná data, monitoruje a vyhodnocuje projekty

-

návrhy o systémovém opatření se předkládají vládě, v případě nízkého výkonu čerpání, při překáţkách realizace a při případném neplnění povinností

29

3.1 Monitorovací systém Národní orgán pro koordinaci zajišťuje prostřednictvím správce monitorovacího systému jednotný informační systém - hospodářské a sociální soudrţnosti. Má za úkol: -

monitorování

-

řízení

-

koordinaci

-

a vyhodnocování

operačních programů a projektů, prostřednictvím administrativního a finančního řízení. Do monitorovacího systému se zařazují prvky, které nově vznikly dle potřeb pro realizaci operačních programů a dle potřeb Ministerstva pro místní rozvoj neboli funkcí Národního orgánu pro koordinaci. Informační systém je nastaven tak, aby mohl správně komunikovat s Evropskou komisí a je vyuţíván k: -

sběru dat, zpracování a následnému uchování, k výstupu a vyhodnocování přenosu informací či dat,

-

řízení, komunikaci a monitorování

30

3.2 Metodická a koordinační role pro funkčnost implementačního prostředí Hlavním úkolem pro NOK je zajistit fungující instituce, které jsou zapojené do řídící politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v České republice. Zajišťuje: - koordinaci jednotného implementačního prostředí - musí vést poradní a ostatní výbory - a zajišťovat tematické pracovní skupiny.

Role implementačního prostředí: 1) Metodická role Neboli centrální metodická role Národního orgánu pro koordinaci je vykonávána pomocí metodických dokumentů v oblastech, které jsou společné pro všechny operační programy ČR. Všechny řídící orgány musí postupovat podle zvolených metodik, které jsou závazné. Zabývají se horizontálními tématy, způsobilými výdaji a veřejnou podporou.

2) Koordinační role Prostřednictvím oblasti institucionální kapacity musí přispět ke kvalitnímu personálnímu zabezpečení prostřednictvím implementačních struktur. Motivační systém

by

měl

zabránit

odchodu

k podnikatelům.

31

zkušených

a

vzdělaných

zaměstnanců

3.3 Publicita a absorpční kapacita Musí zajistit srozumitelnou a jednotnou informační kampaň, kde je její hlavní náplň prostřednictvím čerpání prostředků ze strukturálních fondů a z Fondů soudrţnosti v ČR. Dalším úkolem je upravovat aktivity řídících orgánů. Absorpční kapacita je schopnost ţadatelů podat správně vypracovaný projektový záměr, zda prostřednictvím Národního orgánu pro koordinaci budou podporovány u průřezových témat a zda bude zajištěno propojení mezi regionálními a tematickými Operačními programy. Důleţitou otázkou pro zpracování projektů od ţadatelů je administrativní kapacita řídících orgánů a jiných subjektů, které jsou zapojeny do administrativní činnosti při financování z Evropské unie.

32

4. Rozdělení finančních toků do regionálních operačních programů Na úvod si rozdělíme operační programy pro období 2007 – 2013: -

Tematické operační programy

-

Regionální operační programy

-

Operační programy Praha

-

Evropská územní spolupráce Pro vyuţití v mé práci si blíţe specifikujeme Tematické operační programy

a Regionální operační programy.

Tematické operační programy Pro programové období 2007 – 2013 můţeme čerpat 21,2 mld. EUR z cíle Konvergence a 75,8 mil. EUR z cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Prostředky se čerpají pomocí 8 tematických operačních programů, které jsou určeny pro Českou republiku kromě Hlavního města Prahy. 8 tematických operačních programů: -

OP Doprava

-

OP Ţivotní prostředí

-

OP Podnikání a investice

-

OP Výzkum a vývoj pro inovace

-

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

-

OP Vzdělání pro konkurenceschopnost

-

OP Technická pomoc

-

Integrovaný operační program 1)

_______________________________________________________________ 1)

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy

33

Cíl Konvergence podle obecného pravidla určuje všechny regiony, kromě Hlavního města Prahy. Výjimku tvoří projekty, které jsou spolufinancované z Fondu soudrţnosti pro OP Doprava a pro OP Ţivotní prostředí. Fond soudrţnosti je určen pro celou Českou republiku. Rozeznáváme i vícecílové operační programy, které jsou určeny pro celou Českou republiku i Hlavní město Prahu. Projekty jsou financovány z cíle Konvergence a z cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – OP Lidské zdroje, OP Vzdělání pro konkurenceschopnost,

OP

Technická

pomoc

a

Integrovaný

operační

program.

Pro ilustraci si popíšeme pouze jeden z tematických operačních programů a tím je: Integrovaný operační program IOP Program byl zřízen pro přípravu regionálních programů v rámci cestovního ruchu, kultury, bydlení a veřejné správy, péče o zdraví a informovanosti společnosti. Operační program řeší společné regionální problémy v oblasti infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné sluţby a pro územní rozvoj: -

zlepšení infrastruktury pro oblast sociálních sluţeb, veřejného zdraví, sluţeb v oblasti bezpečnosti a sluţeb zaměstnanosti

-

informačních technologií

-

zlepšení prostředí na sídlištích

-

systému tvorby územních politik

-

cestovního ruchu

-

kulturního dědictví Integrovaný operační program je členěn do tematických oblastí podpory, které musejí

být z hlediska kompetencí a dělby práce členěny z centrální úrovně pomocí orgánů státní správy či orgánů územní veřejné správy (podpora územního rozvoje, modernizace veřejné správy, zvýšení kvality a dostupnosti veřejných sluţeb). Operační program je spolufinancován

34

z Evropského fondu regionálního rozvoje ERDF a pomocí tohoto fondu je moţné financovat investiční projekty. Cílem tematických oblastí je posílení veřejné správy, veřejných sluţeb a zvýšení kvality ţivota obyvatel a tím i zatraktivnit Českou republiku pro investory. Aktivity jsou podloţeny koncepčními strategickými materiály. Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj, odpovídá za provádění a řízení operačních programů v souladu s článkem 60 nařízení EK č. 1083/2006. Alokace z Integrovaného operačního programu je 1 582,4 mil. EUR, to činí cca 5,82 % veškerých finančních prostředků z fondů Evropské unie pro Českou republiku. IOP obsahuje 6 prioritních os, které jsou členěny na logické celky a ty jsou dále konkretizovány do oblastí, kde jsou vymezeny konkrétní typy projektů, které mohou být pomocí příslušných prioritních os podpořeny. Prioritní osy: Prioritní osa 1 - Modernizace veřejné správy = pro tuto prioritní osu je vyčleněno 334,5 mil. EUR, to představuje 21,1 % z IOP = výstavba datových sítí pro elektronické sluţby veřejné správy, justici, daňovou správu, celní správu, zdravotnictví, kulturu, dopravu, zaměstnanost, archivnictví, hospodářství a následná digitalizace datových zdrojů a vybudování bezdrátových technologií Prioritní osa 2 – Zavádění ICT v území veřejné správě = pro tuto prioritní osu je vyčleněno 170,8 mil. EUR, to představuje 10,8 % z IOP = technologické řešení pro vyuţití e-Governmentu pro rozvoj veřejné správy, digitalizace datových zdrojů, zřizování kontaktních míst veřejné správy – Czech Point pro zapojení regionálních a místních pracovišť Prioritní osa 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb = pro tuto prioritní osu je vyčleněno 545,1 mil. EUR, to představuje 34,5 % z IOP = transformace pobytových zařízení sociálních sluţeb, zvýšení technické úrovně zdravotního zařízení, motivace obyvatel ke zdravému zdravotnímu stylu, zařazení romských lokalit na trh

35

práce a do společnosti, školicí střediska pro zaměstnance, výstavba a modernizace operačních středisek Policie ČR Prioritní osa 4 – Národní podpora cestovního ruchu = pro tuto prioritní osu je vyčleněno 65,2 mil. EUR, to představuje 4,1 % z IOP = národní rezervační systémy, národní informační systémy, podpora sluţeb cestovního ruchu podle mezinárodních či národních standardů, propagace přírodního a kulturního dědictví, prezentace České republiky jako destinace, která podporuje cestovní ruch Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje = pro tuto prioritní osu je vyčleněno 420,9 mil. EUR, to představuje 26,6 % z IOP = vyuţití nemovitého kulturního dědictví České republiky, obnova veřejného prostranství, rekonstrukce technického vybavení domů, ekologická a energetická sanace bytových domů, tvorba územních plánů obcí Prioritní osa 6 – Technická pomoc = pro tuto prioritní osu je vyčleněno 45,9 mil. EUR, to představuje 2,9 % z IOP = výběr projektů, zpracování studií a analýz, schopnost potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu, publicita programu, monitoring projektů a programu, platy pracovníků v řízení IOP Integrované plány rozvoje města jsou akce, které jsou vzájemně propojeny jak z obsahového, tak i z časového hlediska a jsou realizovaný více jak dvěma projekty, tak aby dosáhly společného cíle města (regionu). Integrované plány mohou být podpořeny i z více operačních programů. Prostředky mohou být poskytovány: -

organizačním sloţkám státu, příspěvkovým organizacím, krajům, obcím, Policii ČR, podnikatelům, vlastníkům bytů, nestátním neziskovým organizacím Finanční prostředky jsou poskytovány v rámci dotace z EU.

36

4.1 Členění finančních toků do regionálních operačních programů ROP Pro programové období 2007 – 2013 budeme členit prostředky do 7 regionálních operačních programů pomocí cíle Konvergence. Pomoc je poskytována regionům, které mají HDP na obyvatele pod 75 % průměru HDP všech 27 zemí Evropské unie. Hlavní město Praha nespadá do regionálních operačních programů, protoţe splňuje podmínku HDP na obyvatele větší jak 75 % průměru HDP všech 27 zemí EU a nečerpá tedy z cíle Konvergence. Regionální operační programy: ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Střední Morava 1) Cílem regionálních operačních programů je zvýšit konkurenceschopnost regionů, pomocí tematických operačních programů, které by do regionů přinesly vyšší atraktivitu pro investory a zrychlily i jejich rozvoj. Pro jednotlivé ROPy jsou zřízeny Regionální rady, které sídlí v kaţdém regionu, pod který spadají. Pro cíl Konvergence je na ROP poskytnuto z fondů Evropské unie 4,6 mld. EUR. Aktivity regiónů jsou podporovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj ERDF. Jedná se tedy o investiční neboli infrastrukturní projekty. Kaţdý region pracuje samostatně a nezávislé na ostatních regionech, včetně Regionální rady, ale i přes to mají tyto regiony něco společného – zabývají se stejnými tématy pro rozvoj svých regionů.

_________________________________________________________ Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/810a501c-e85f-4e99-92f3-d1824296f1d4/Regionalni-operacniprogramy

37

Nejčastější podporované aktivity: -

Rozvoj území (revitalizace center měst či památkových zón, vybavení a rekonstrukce objektů pro kulturu a volný čas, pro sociální a vzdělávací infrastruktury, ale také i pro občanskou vybavenost, stavba či obnova veřejného prostranství, odstranění nevyuţitých staveb, příprava rozvojových území pro podnikání, sluţby nebo bydlení)

-

Rozvoj cestovního ruchu (rekonstrukce kulturních či technických památek, rozvoj sportovních areálů včetně infrastruktury k ní – pro vyuţití primárního cestovního ruchu, rekonstrukce turistických cest, modernizace ubytovacích kapacit, rozvoj lázeňské infrastruktury, rozvoj informačních či komunikačních technologií pro propagaci cestovního ruchu)

-

Dopravní dostupnost a obsluţnost (rekonstrukce a výstavba silnic II. a III. třídy a místních komunikací, infrastruktura pro potřeby veřejné dopravy – zastávky, informační systémy, nákup vozidle veřejné dopravy, dopravní terminály, výstavba stezek pro bezmotorovou dopravu)

-

Regionální rozvoj podnikání (investice do technické a dopravní infrastruktury průmyslových zón, podpora investic, které zvýší materiálně-technické vybavení a podmínky škol či firem, modernizace, rekonstrukce či revitalizace objektů pro podnikání) Hlavním úkolem regionálních operačních programů je propojení regionů a zlepšení

dopravní infrastruktury. ROP se snaţí uskutečnit pomoci prostřednictvím: zdravotní a sociální infrastruktury, rozvojem infrastruktury, sluţeb cestovního ruchu, přípravou menších podnikatelských ploch, modernizace prostředků veřejné dopravy, příprava menších podnikatelských ploch, zlepšení podmínek pro ţivot v obcích či na venkově pomocí kvality vzdělání.

NUTS II -

členění regionů podle rozlohy a podle počtu obyvatel

-

speciální metodika zabývající se jednotnou klasifikací územních jednotek

38

4.1.1 ROP NUTS II Jihozápad Regionální operační program Jihozápad se skládá z: -

Jihočeského kraje

-

Plzeňského kraje

Obrázek č. 1 – Znak ROP Jihozápad

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz Pro region Jihozápad je vyčleněno 619,6 mil. EUR z regionálních operačních programů prostřednictvím cíle Konvergence. Představuje to 2,32 % prostředků z fondů EU pro Českou republiku. Financování tohoto programu by mělo být navýšeno ještě o 109,35 mil. EUR z českých veřejných zdrojů. ROP Jihozápad můţe tedy čerpat částku 728,95 mil. EUR. 85 % činí prostředky z EU a zbylých 15 % představují veřejné zdroje ČR. Graf č. 1 Prostředky pro ROP Jihozápad

Prostředky pro ROP Jihozápad (v mil. EUR) celkem 728,95 mil. EUR 109.35 Financováno z EU - 85 % 619,6

Financováno z ČR - 15 %

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz

39

Regionální operační program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj ERDF. Regionální rada regionu soudrţnosti Jihozápad je jeho řídícím orgánem. O podporu mohou ţádat: podnikatelé, občané, nestátní neziskové organizace, školy, církevní právnické osoby, občané, kraje, obce. Projekty financované z ROP Jihozápad - jsou členěny do 4 prioritních os, které jsou členěny na logické celky a dále na oblasti podpory, kde jsou realizovány prostřednictvím konkrétních projektů

Prioritní osa 1 – Dostupnost center Pro tuto osu můţeme čerpat 275,7 mil. EUR z finančních prostředků, které jsou vyčleněny pro ROP Jihozápad financované z fondů EU. Prostředky jsou pouţity např. na: -

modernizaci, rekonstrukci či novou výstavbu silnic I. a II. třídy

-

pořízení vozidel veřejné dopravy a přeměna autobusů na ekologický pohon

-

dopravní terminály, ţelezniční stanice, informační systémy

-

rekonstrukce či modernizace veřejných regionálních letišť

Prioritní osa 2 – Stabilizace a rozvoj měst a obcí Pro osu 2 je poskytnuto 201,4 mil. EUR z prostředků EU pro ROP Jihozápad. Vyuţití finančních prostředků pro: -

revitalizace center měst, památkových zón,

-

výstavba a rekonstrukce místních komunikací a vybavení pro objekty občanské vybavenosti

-

zařízení škol, zdravotních zařízení, léčebné technologie, vybavení zařízení pro péče o seniory

-

rozvojová území pro podnikání a jejich sluţby

40

Prioritní osa 3 – Rozvoj cestovního ruchu Pro tuto osu je vyčleněno 123,9 mil. EUR z fondů EU pro Jihozápad. Mělo by to přinést rozvoj pro: -

infrastrukturu sportovně-rekreační vybavenosti

-

rekonstrukce a výstavba turistických cest

-

rozvoj ubytovacích zařízení, oprava památek, propagace cestovního ruchu, příprava marketingových kampaní, budování informačních systémů

Prioritní osa 4 – Technická pomoc Pro Technickou pomoc je vyčleněno z fondů EU pro ROP Jihozápad 18,6 mil. EUR. Je financováno: -

platy pracovníků, kteří jsou zapojeny do řízení ROP Jihozápad

-

výběr projektů, zpracování studií a analýz, propagace programu, monitoring projektů a programu

-

poskytování informací, asistence a metodické pomoci pro potenciální předkladatele projektů

-

příprava a realizace vzdělávacích programů V grafu jsem znázornila rozloţení finančních prostředků z fondů Evropské unie pro

regionální operační program Jihozápad, kde je rozdělena částka ve výši 619,65 mil. EUR pro 4 prioritní osy.

41

Graf č.2: Rozdělení 619,6 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Jihozápad

Rozdělení 619,6 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Jihozápad Prioritní osa 1 - Dostupnost center = 275,7 mil. EUR 3% Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí = 201,4 mil. EUR

20% 44.50%

Prioritní osa 3 - Rozvoj cestovního ruchu = 123,9 mil. EUR

32.50%

Prioritní osa 4 - Technická pomoc = 18,6 mil. EUR

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz Z grafu je vidět, ţe nejvíce je podporována Prioritní osa 1 neboli Dostupnost center. Prioritní osa 2 a 3 představuje také značný na podíl čerpání prostředků pro ROP Jihozápad ale prioritní osa 4 Technická pomoc tvoří zanedbatelnou část čerpání prostředků. Tabulka č. 1: Příklad projektů ROP Jihozápad, Prioritní osy 1 – Dostupnost center:

Název projektu

Žadatel

Celkové

výdaje Výše

projektu

podpory

z ROP Jihozápad

Silnice

II/154

v průtahu Jihočeský kraj

64 049 944,80 Kč

59 246 198,94 Kč

obcí Šalmonovice

Lannova třída 2. a 3. etapa

Statutární

město 133 717 108 Kč

42

44 900 189 Kč

České Budějovice

Blovice – Hradiště 24 RD, Město Blovice Komunikace obytné zóny

Zdroj: vlastní analýza, data: www.rr-jihozapad.cz

43

11 153 516 Kč

10 317 002,30 Kč

4.1.2 ROP NUTS II Střední Čechy Regionální operační program Střední Čechy se skládá z: -

Středočeského kraje

Obrázek č. 2 – Znak ROP Střední Čechy

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz ROP Střední Čechy může čerpat částku 559,1 mil. EUR, které jsou pro tento region vyčleněny z cíle Konvergence pro regionální rozvoj. Částka 559,1 mil. EUR tvoří 2,09 % všech prostředků z fondů EU pro ČR. Z českých veřejných zdrojů je tento program navýšen o 98,66 mil. EUR. Regionální operační program Střední Čechy má k dispozici částku složenou z fondů EU a z českých veřejných zdrojů, které činí 657,76 mil. EUR. Graf č. 3: Prostředky pro ROP Střední Čechy

Prostředky pro ROP Střední čechy (v mil. EUR) celkem 657,76 mil. EUR 98,66

Financováno z EU 85 %

559,1

Financováno z ČR 15 %

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz

44

Prostředky plynoucí do tohoto regionu plynou z Evropského fondu pro regionální rozvoj a jsou spravovány Regionální radou regionu soudržnosti Střední Čechy. O podporu mohou žádat: kraje, obce, podnikatelé, veřejné výzkumné instituce, nestátní neziskové organizace, provozovatelé drážní dopravy, profesní a zájmová sdružení.

Projekty financované z ROP Střední Čechy: - jsou členěny do 4 prioritních os Prioritní osa 1 – Doprava Pro osu 1 je poskytnuto 232,6 mil. EUR z prostředků, které jsou vyčleněny pro ROP Střední Čechy z fondů EU. Využití finančních prostředků: -

rekonstrukce, modernizace a výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy či místních komunikací

-

protihlukové stěny či obchvaty, protiprašná opatření, budování odstavných ploch a zastávek včetně bezbariérového přístupu, cyklistické stezky

-

rozvoj infrastruktury pro leteckou dopravu

Prioritní osa 2 – Cestovní ruch Pro tuto osu můžeme čerpat 100,6 mil. EUR z prostředků EU pro ROP Střední Čechy. Použití prostředků na: -

ubytovací zařízení včetně doplňkových služeb – půjčovny sportovních potřeb,

-

budování turistických a cyklistických stezek, modernizace informačního systému, tvorba marketingových nástrojů, obnova muzeí

-

revitalizace a rekonstrukce kulturních památek

Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území Prioritní osa 3 může čerpat 206,9 mil. EUR z fondů EU pro Střední Čechy.

45

Jsou financovány: -

úpravy veřejného prostranství, výsadba okrasné zeleně

-

projektová dokumentace a příprava

-

obnova a modernizace infrastruktury veřejných služeb, technologický rozvoj, odstranění nevyužitých staveb a ekologických zátěží

Prioritní osa 4 – Technická pomoc Pro prioritní osu 4 můžeme čerpat 19 mil. EUR pro ROP Střední Čechy z fondů EU. Využití prostředků pro: -

výběr projektů, monitoring projektů, monitoring programů, zpracování studií a analýz, poskytování informací

-

konzultační a poradenské služby pro žadatele o dotaci

-

platy pracovníků v ROP Střední Čechy V grafu jsou znázorněny finanční toky, které se rozkládají v ROP Střední Čehy do 4 Prioritních

os. Je zde rozdělena částka 559,1 mil. EUR.

Graf č. 4: Rozdělení 559,1 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Střední Čechy

Rozdělení 559,1 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Střední Čechy 3%

Prioritní osa 1 - Doprava = 232,6 mil. EUR Prioritní osa 2 - Cestovní ruch = 100,6 mil. EUR

41,6%

37%

Prioritní osa 3 - Integrovaný rozvoj území = 206,9 mil. EUR Prioritní osa 4 - Technická pomoc = 19 mil. EUR

18 %

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz 46

Rozdělení 559,1 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Střední Čechy

Z grafu můţeme vidět, ţe nejvíce prostředků plyne do Prioritní osy 1 – Doprava a o něco méně do Prioritní osy 3 – Integrovaný rozvoj území. Na třetím místě je Prioritní osa 2 – Cestovní ruch a na posledním místě je Prioritní osa 4 Technická pomoc, do které plyne nejméně finančních prostředků.

47

4.1.3 ROP NUTS II Severovýchod Regionální operační program Severovýchod se skládá z: -

Libereckého kraje

-

Královéhradeckého kraje

-

Pardubického kraje

Obrázek č. 3 Znak ROP Severovýchod

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz ROP Severovýchod je poskytnuta částka ve výši 656,6 mil. EUR z cíle Konvergence pro regionální operační programy. Částka představuje 2,46 % všech prostředků z fondů EU, které jsou určeny pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů je ještě částka navýšena o 115,85 mil. EUR. ROP Severovýchod má k dispozici částku 772,45 mil. EUR. 15 % tvoří prostředky z ČR a 85 % prostředky z EU. Graf č. 5: Prostředky pro ROP Severovýchod

Prostředky pro ROP Severovýchod (v mil. EUR) celkem 772,45 mil. EUR

115,85 Financováno z EU - 85 % 656,6

Financováno z ČR - 15 %

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz Financování ROP Severovýchod je z Evropského fondu pro regionální rozvoj a řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudrţnosti Severovýchod. O podporu mohou

48

ţádat: profesní a zájmová sdruţení, nestátní neziskové organizace, poskytovatelé zdravotních a sociálních sluţeb, kraje, obce, podnikatelé. Projekty financované z ROP Severovýchod: - členíme je do 5 prioritních os

Prioritní osa 1 – Rozvoj dopravní infrastruktury Tato osa můţe čerpat 242,9 mil. EUR, které jsou poskytnuty pro ROP Severovýchod z fondů Evropské unie. Vyuţití finančních prostředků na: -

nákup ekologických nízkopodlaţních autobusů, modernizace přestupních terminálů, parkovišť s návazností na veřejnou dopravu

-

zavádění řídících a informačních řídicích systémů veřejné dopravy

-

výstavba úschoven

Prioritní osa 2 – Rozvoj městských a venkovských oblastí Pro osu 2 je poskytnuto 223,2 mil. EUR z fondů EU pro náš regionální operační program. Prostředky jsou vyuţity na: -

pořízení nových zdravotních přístrojů a vybavení

-

zvýšení bezpečnosti ve městech a obcích pomocí kamerových systémů

-

revitalizace náměstí, parků, výstavba infrastruktury pro volnočasové aktivity, technické vybavení pro školy

Prioritní osa 3 – Cestovní ruch Cestovní ruch můţe vyuţívat prostředky ve výši144,4 mil EUR z fondů EU. Měl by přinést zlepšení pro:

49

-

turistické trasy, realizace navigačních systémů k památkám, propagace realizovaných projektů

-

adrenalinová turistika, relaxační turistika, pevnostní turistika

-

rezervační systémy, rekonstrukce ubytovacích a stravovacích zařízení

Prioritní osa 4 – Rozvoj podnikatelského prostředí Tato osa můţe vyuţít 26,3 mil. EUR pro svůj rozvoj. Vyuţití prostřednictvím: -

nové průmyslové zóny, zlepšení v materiálně-technickém vybavení škol či firem – které jsou pro získávání praktických znalosti a dovedností

-

výstavba objektů, komunikací, kanalizací, vodovodů, plynovodních a elektro přípojek

Prioritní osa 5 – Technická pomoc Pro tuto osu je vyčleněno z fondů EU pro ROP Severovýchod 19,7 mil. EUR. Prostředky jsou pouţity na: -

výběr projektů, zpracování studií a analýz, publicitu

-

příprava a realizace projektů, platy pracovníků v ROP Severovýchod V grafu je uvede rozdělení prostředků, které byly poskytnuty pro následující

prioritní osy.

50

Graf č. 6: Rozdělení 656,6 mil. EUR do 5 Prioritních os ROP Severovýchod

Rozdělení 656,6 mil. EUR do 5 Prioritních os ROP Severovýchod Prioritní osa 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury = 242,9 mil. EUR 4%

Prioritní osa 2 - Rozvoj městských a venkovských oblastí = 223,3 mil. EUR

3%

Prioritní osa 3 - Cestovní ruch = 144,4 mil. EUR

37 %

22%

Prioritní osa 4 - Rozvoj podnikatelského protředí = 26,3 mil. EUR

34 %

Prioritní osa 5 - Technická pomoc = 19,7 mil. EUR

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz Z grafu je zřejmé, ţe nejvíce finančních prostředků bylo poskytnuto pro Prioritní osu 1 – Rozvoj dopravní infrastruktury a pro Prioritní osu 2 – Rozvoj městských a venkovských oblastí. 20 % z prostředků čerpá Prioritní osa 3 – Cestovní ruch. Prioritní osa 4 – Rozvoj podnikatelského prostředí a Prioritní osa 5 – Technická pomoc tvoří velmi malou část v čerpání prostředků z fondů EU pro tento region.

51

4.1.4 ROP NUTS II Severozápad Regionální operační program Severozápad se skládá z: -

Karlovarského kraje

-

Ústeckého kraje

Obrázek č. 4 – Znak ROP Severozápad

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz Pro region Severozápad můţeme čerpat částku 745,8 mil. EUR, coţ je 2,79 % ze všech prostředků z fondů EU určených pro ČR. Z českých zdrojů můţeme čerpat 131,63 mil. EUR. ROP Severozápad má k dispozici prostředky ve výši 877,43 mil. EUR. 85 % je z fondů EU a 15 % z českých veřejných zdrojů. Graf č. 7: Prostředky pro ROP Severozápad

Prostředky pro ROP Severozápad (v mil. EUR) celkem 877,43 mil. EUR

131,63 Financováno z EU - 85 % 745,8

Financováno z ČR - 15 %

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz ROP Severozápad je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudrţnosti Severozápad. Podpora můţe být poskytnuta: školským a vzdělávacím zařízením, svazkům obcí, krajům, organizacím zřizovaným nebo zakládaným kraji či obcemi, podnikatelům.

52

Projekty financované z ROP Severozápad: - obsahují 5 prioritních os Prioritní osa 1 – Regenerace a rozvoj měst Pro tuto osu můţeme čerpat 288,6 mil. EUR z prostředků, které jsou vyčleněny pro ROP Severozápad financované z fondů EU. Prostředky jsou pouţity na: -

vybavení, modernizaci a rekonstrukci krajských zdravotnických zařízení

-

modernizace vybavení škol a sociální péče

-

veřejné osvětlení, zeleň, zařízení pro volnočasové aktivity, architektonickou soutěţ, projektovou dokumentaci

Prioritní osa 2 – Integrovaná podpora místního rozvoje Na prioritní osu 2 je vyčleněno 32,5 mil. EUR z ROP Severozápad z fondů EU. Finanční toky na: -

rekonstrukce a modernizace vzdělávacích a aktivit, stavební obnova veřejného prostranství

-

obnova kulturních a historických památek s vazbou na cestovní ruch

-

rekonstrukce a výstavba dětských hřišť, ploch pro volnočasové aktivity

Prioritní osa 3 – Dostupnost a dopravní obslužnost Pro osu 3 je poskytnuto 262 mil. EUR z fondů EU pro tento regionální operační program. Poskytnuté prostředky jsou pouţity na: -

budování parkovišť a informačních systémů

-

propagace a medializace veřejné dopravy, rekonstrukce vozidel kolejových systémů MHD, veřejné hromadné dopravy a vozidel MHD 53

-

rekonstrukce a budování komunikací II. a III. třídy, příprava projektových dokumentů

Prioritní osa 4 – Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch můţe vyuţít prostředky ve výši 142,6 mil. EUR z fondů Evropské unie pro ROP Severozápad. Vyuţití prostředků na: -

rozvoj základní a doprovodné infrastruktury pro turistiku

-

modernizace lázeňské infrastruktury, revitalizace kulturních, průmyslových a technických památek

-

rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit, podpora marketingu a propagace akcích konaných v regionu

Prioritní osa 5 – Technická asistence Pro tuto osu je vyčleněno 20,1 mil. EUR z ROP Severozápad. Finanční vyuţití prostředků na: -

aktivity spojené s řízením programu – platy pracovníků

-

zpracování studií a analýz, program pro publicitu, výběr a monitoring projektů

V grafu jsem znázornila rozloţení prostředků z fondů Evropské unie pro regionální operační program Severozápad, kde je rozdělena částka 745,8 mil. EUR pro 5 prioritních os.

54

Graf č. 8: Rozdělení 745,8 mil. EUR do 5 Prioritních os ROP Severozápad

Rozdělení 745,8 mil. EUR do 5 Prioritních os ROP Severozápad Prioritní osa 1 - Regenerace a rozvoj měst = 288,6 mil. EUR Prioritní osa 2 - Integrovaná podpora místního rozvoje = 32,5 mil. EUR

2,7 % 19,1 %

Prioritní osa 3 - Dostupnost a dopravní obslužnost = 262 mil. EUR

38,7 %

Prioritní osa 4 - Udržitelný rozvoj cestovního ruchu = 142,6 mil. EUR

35,1 % 4,4 %

Prioritní osa 5 - Technická asistence = 20,1 mil. EUR

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz Z grafu je vidět ţe nejvíce prostředků plyne do prioritní osy 1 a 2 tedy do Regenerace a rozvoje měst a do Dostupnosti a dopravní obsluţnosti. Prioritní osa 4 tvoří 1/5 z čerpání prostředků z ROP Severozápad. Prioritní osa 2 – Integrovaná podpora místního rozvoje a prioritní osa 5 – Technická asistence tvoří zanedbatelné poloţky v čerpání prostředků z fondů EU pro náš ROP.

55

4.1.5 ROP NUTS II Jihovýchod Regionální operační program Jihovýchod se skládá z: -

Jihomoravský kraj

-

kraj Vysočina

Obrázek č. 5 – Znak ROP Jihovýchod

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz Pro region Jihovýchod je vyčleněno 704,4 mil. EUR z cíle Konvergence pro regionální operační programy. Představuje to 2,64 % prostředků, které plynou z fondů EU pro ČR. Česká republika navýšila prostředky o 124,31 mil. EUR z českých veřejných zdrojů. ROP Jihovýchod můţe tedy čerpat částku ve výši 828,71 mil. EUR, kde 85 % tvoří prostředky z fondů EU a 15 % prostředky z ČR. Graf č. 9: Prostředky pro ROP Jihovýchod

Prostředky pro ROP Jihovýchod (v mil. EUR) celkem 828,71 mil. EUR 124,31 Financováno z EU - 85 % 704,4

Financováno z ČR - 15 %

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz

Financování z EU je prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod. Podpora můţe být

56

poskytnuta: krajům, obcím, malým a středním podnikatelům, občanům, provozovatelům drah, nestátním neziskovým organizacím. Projekty financované z ROP Jihovýchod: - jsou členěny do 4 prioritních os

Prioritní osa 1 – Dostupnost dopravy Pro tuto osu můţeme čerpat 345,2 mil. EUR z prostředků, které jsou vyčleněny z fondů EU pro ROP Jihovýchod. Vyuţití prostředků na: -

modernizaci a na nákup ekologických dopravních prostředků pro veřejnou dopravu

-

rekonstrukce a výstavba stezek pro chodce, cyklisti a bruslaře, budování přestupních terminálů a záchytných parkovišť

-

výstavba silnic II. a III. třídy, mostů, přeloţek silnic, protihlukových zdí, kruhových objezdů

Prioritní osa 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Cestovní ruch můţe čerpat z fondů EU pro tento region částku 133,8 mil. EUR. Čerpání prostředků: -

tvorba marketingové strategie cestovního ruchu, rozvoj informačních systémů a míst s veřejně přístupným internetem, informační kampaně zaměřené na propagaci regionu

-

modernizace konferenčních, kongresových a ubytovacích center, obnova kulturních památek pro cestovní ruch, úpravy tras pro lyţování, jezdce na koních

57

Prioritní osa 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel Pro prioritní osu 3 je vyčleněno 201,5 mil. EUR z fondů EU pro potřeby regionálního operačního programu Jihovýchod. Vyuţití prostředků: -

výstavba místních datových sítí slouţících pro zpřístupnění broadbandových sluţeb veřejnosti, regionální zařízení zdravotní a sociální péče

-

lepší vybavení pro informační technologie a pro sociální integraci, rozvoj kultury a sportu, úprava veřejného prostranství a parkovacích ploch

Prioritní osa 4 – Technická pomoc Pro tuto osu je k dispozici 23,9 mil. EUR pro ROP Jihovýchod z fondů EU. Je financováno: -

příprava a realizace vzdělávacích projektů

-

zpracování studií a analýz, monitoring projektu, monitoring programu, poskytování informací, poskytování pomoci potenciálním ţadatelům o projekt V grafu jsou znázorněny 4 prioritní osy, kde je rozdělena částka 704,4 mil. EUR, které

můţe čerpat ROP Jihovýchod prostřednictvím fondů EU.

58

Graf č. 10: Rozdělení 704,4 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Jihovýchod

Rozdělení 704,4 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Jihovýchod Prioritní osa 1 - Dostupnost dopravy = 345,2 mil. EUR 3,4 % Prioritní osa 2 - Rozvoj udržitelného cestovního ruchu = 133,8 mil. EUR

28,6 %

Prioritní osa 3 - Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel = 201,5 mil. EUR

49 % 19 %

Prioritní osa 4 - Technická pomoc = 23,9 mil. EUR

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz Z grafu je vidět, ţe nejvíce čerpá finančních prostředků Prioritní osa 1 – Dostupnost center, která čerpá skoro polovinu prostředků poskytnutých pro region Jihovýchod. O něco méně čerpá Prioritní osa 3 – Udrţitelný rozvoj měst a venkovských sídel a za touto osou je aţ Prioritní osa 2 – Rozvoj udrţitelného cestovního ruchu. Na posledním místě v čerpání prostředků je Prioritní osa 4 – Technická pomoc, která čerpá zanedbatelnou částku oproti ostatním osám.

59

4.1.6 ROP NUTS II Moravskoslezsko Regionální operační program Moravskoslezsko se skládá z: -

Moravskoslezský kraj

Obrázek č. 6 – Znak ROP Moravskoslezsko

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz Region Moravskoslezsko můţe čerpat z fondů EU 716 mil. EUR z cíle Konvergence. Tato částka představuje 2,68 % všech prostředků z EU, které můţe čerpat Česká republika. Tento region navíc ještě dostane z českých veřejných zdrojů prostředky ve výši 126,37 mil. EUR. Můţe tedy čerpat částku 842,37 mil. EUR, 15 % jsou prostředky z ČR a 85 % prostředky z EU. Graf č. 11: Prostředky pro ROP Moravskoslezsko

Prostředky pro ROP Moravskoslezsko (v mil. EUR) celkem 842,37 mil. EUR

126,37 Financováno z EU - 85 % 716

Financováno z ČR - 15 %

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz

ROP je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a řídícím orgánem regionu Moravskoslezsko je Regionální rada regionu soudrţnosti Moravskoslezsko. Podpora můţe být poskytnuta: Hasičskému záchrannému sboru Moravskoslezského kraje, školám

60

a školským zařízením, profesním organizacím, občanů, Správě ţelezniční dopravní cesty, dopravci zajišťující veřejnou dopravu, krajům, obcím, podnikatelům. Projekty financované z ROP Moravskoslezsko: - jsou členěny do 5 prioritních os

Prioritní osa 1 – Regionální infrastruktura a dostupnost Pro tuto osu je vyčleněno 289,3 mil. EUR z prostředků pro ROP Moravskoslezsko, které jsou financovány z fondů EU. Vyuţití prostředků: -

odstranění dopravních závad na silniční sítí a na průtazích měst

-

výstavba obchvatů silnice II. a III. třídy, projektová příprava a realizace oddělených komunikací pro pěší a cyklisty, ekologické systémy hromadné dopravy

-

technické vybavení pro provoz letiště Ostrava

Prioritní osa 2 – Podpora prosperity regionu Z fondů je EU je poskytnuto pro podporu prosperity regionu 182,2 mil. EUR. Pouţití prostředků: -

modernizace vybavení škol, zajištění bezbariérovosti, instalace výtahů, vybavenost pro oblast rekreace, lázeňství, sportu a pro zpřístupnění kulturních památek

-

podpora tvorby nových turistických produktů, vznik prezentací a publikací pro podporu image kraje

Prioritní osa 3 – Rozvoj měst Pro tuto osu můţeme čerpat 170,1 mil. EUR z fondů EU pro region Moravskoslezsko. Rozvoj měst prostřednictvím:

61

-

vybavení a rekonstrukce pro sluţby obyvatelstvu a podnikatelům, rozvoj terénních sluţeb pro staré občany, sluţby pro rodiče s dětmi

-

aktivity na eliminaci vlivu dopravy na kvalitu ovzduší, modernizace technického vybavení měst

Prioritní osa 4 – Rozvoj venkova Můţeme čerpat 50,1 mil. EUR pro tuto prioritní osu z fondů EU. Rozvoj venkova pomocí: -

trţnic, sociálních sluţeb, informačních center, pořízení dopravních prostředků veřejné dopravy, sluţby pro rodiče s dětmi

-

obnova a rekonstrukce veřejných budov, zeleně a místních atraktivit

Prioritní osa 5 – Technická pomoc Na tuto osu je vyčleněno z fondů EU 24,3 mil. EUR pro rozvoj technické pomoci. Vyuţití prostředků: -

financování aktivit spojených s řízením programu, výběr projektů, podpora iniciace, monitoring projektů, příprava a realizace projektů V grafu je znázorněno čerpání finančních prostředků z fondů EU pro jednotlivé

prioritní osy regionu Moravskoslezsko. Pro tyto osy je tu přerozdělena částka 716 mil. EUR.

62

Graf č. 12: Rozdělení 716 mil. EUR do 6 Prioritních os ROP Moravskoslezsko

Rozdělení 716 mil. EUR do 5 Prioritních os ROP Moravskoslezsko Prioritní osa 1 - Regionální infrastruktura a dostupnost = 289,3 mil. EUR Prioritní osa 2 - Podpora prosperity regionu = 182,2 mil. EUR

3,4 % 7%

23,75 %

Prioritní osa 3 - Rozvoj měst = 170,1 mil. EUR

40,4 %

Prioritní osa 4 - Rozvoj venkova = 50,1 mil. EUR

25,45 %

Prioritní osa 5 - Technická pomoc = 24,3 mil. EUR

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz

Z grafu je jasně vidět, ţe nejvíce prostředků je poskytnuto pro Prioritní osu 1 – Regionální infrastruktura a dostupnost. Přes 20 % prostředků pro tento region čerpá Prioritní osa 2 – Podpora prosperity regionu a také Prioritní osa 3 – Rozvoj měst. Malou část pak čerpá Prioritní osa 4 – Rozvoj venkova a Prioritní osa 5 – Technická pomoc.

63

4.1.7 ROP NUTS II Střední Morava Regionální operační program Střední Morava se skládá z: -

Olomouckého kraje

-

Zlínského kraje

Obrázek č. 7 – Znak ROP Střední Morava

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz Pro tento region je vyčleněno z cíle Konvergence 657,4 mil. EUR, coţ činí 2,46 % všech prostředků, které jsou poskytnuty České republice z fondů Evropské unie. Z českých veřejných zdrojů je pro tento program poskytnuta částka 116,01 mil. EUR. ROP Střední Morava můţe čerpat částku 773,41 mil. EUR - 85 % jsou prostředky z EU a 15 % prostředky z ČR. Graf č. 13: Prostředky pro ROP Střední Morava

Prostředky pro ROP Střední Morava (v mil. EUR) celkem 773,41 mil. EUR 116,01 Financováno z EU - 85 % 657,4

Financováno z ČR - 15 %

Zdroj: vlastní analýza, data: www.strukturalni-fondy.cz

ROP je prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudrţnosti Střední Morava. Podpora je poskytována: zájmovým

64

sdruţením, Správě ţelezniční dopravní cesty, organizacím, které jsou zakládány obcí nebo krajem, vlastníkům nemovitostí v památkových zónách. Projekty financované z ROP Jihozápad: - jsou členěny do 4 prioritních os

Prioritní osa 1 – Doprava Pro tuto osu můţeme čerpat 255,1 mil. EUR z fondů EU. Mělo by to přinést rozvoj pro: -

výstavbu regionálně významných stezek pro bezmotorovou dopravu, budování přestupních terminálů integrované veřejné dopravy, mimoúrovňová kříţení biokoridorů s komunikacemi, odstraňování nebezpečných míst, obchvaty sídel

Prioritní osa 2 – Integrovaný rozvoj a obnova regionu Pro rozvoj a obnovu můţeme čerpat 259 mil. EUR, tyto prostředky jsou poskytnuty z fondů EU. Vyuţití pro: -

poskytování volnočasových a zájmových aktivit

-

kulturních, sportovních a multifunkčních zařízení, technologický rozvoj, modernizace a revitalizace objektů pro podnikání, architektonické soutěţe

Prioritní osa 3 – Cestovní ruch Pro cestovní ruch jsou k dispozici prostředky ve výši 121,6 mil. EUR z fondů EU.

65

Vyuţití prostředků na: -

vybudování jednotného systému turistických okruhů, navigačních tabulí, rekonstrukce technických a kulturních památek, obnova areálu pro sjezdové či běţecké lyţování

-

sluţby incentivní a kongresové turistiky

Prioritní osa 4 – Technická pomoc Můţeme čerpat 21,7 mil. EUR z fondů EU. Vyuţití na: -

poskytování poradenských a informačních sluţeb potenciálním ţadatelům o podporu

-

zpracování studií a analýz, zajištění publicity pro program, výběr projektů V grafu je znázorněno vyuţití finančních prostředků pro naše 4 Prioritní osy

v programu Střední Morava. Graf č. 14: Rozdělení 657,4 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Střední Morava

Rozdělení 657,4 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Střední Morava Prioritní osa 1 - Doprava = 255,1 mil. EUR 3,3 % Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu = 259 mil. EUR

18,5 % 38,8 %

Prioritní osa 3 - Cestovní ruch = 121,6 mil. EUR 39,4 % Prioritní osa 4 - Technická pomoc = 21,7 mil. EUR

Zdroj: vlastní zdroje, data: www.strukturalni-fondy.cz

66

Z grafu je vidět, ţe nejvíce prostředků čerpá Prioritní osa 1 – Doprava a Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu. Necelých 20 % z prostředků čerpá Prioritní osa 3 – Cestovní ruch a zanedbatelnou poloţku tvoří Prioritní osa 4 – Technická pomoc.

67

4.2 Využití disponibilních prostředků z fondů EU a z českých veřejných zdrojů v programovém období 2007 – 2013, k 6. říjnu 2010 Tabulka č. 2 Vyuţití disponibilních prostředků z fondů EU a z českých veřejných zdrojů v programovém období 2007 – 2013 (v mil. Kč), přepočteno kurzem 24,57 ROP ROP Jihozápad ROP Střední Čechy ROP Severovýchod ROP Severozápad ROP Jihovýchod ROP Moravskoslezsko ROP Střední Morava

Disponibilní

Podáno

Podepsané

prostředky 17 910,30 16 161,16 18 979,10 21 558,46 20 361,40

Žádostí 46 006,20 22 143,30 35 564,40 32 929,00 29 834,00

smlouvy 8 163,80 7 397,50 11 072,90 14 804,40 14 841,80

20 697,30 19 002,68

23 073,50 23 792,40

8 410,80 8 665,10

Certifikováno

Zbývá

3 744,50 3 831,10 6 574,20 5 114,50 7 837,50

660,70 1 298,20 4 948,90 1 242,70 5 001,50

k čerpání 14 165,80 12 330,06 12 404,90 16 443,96 12 523,90

3 285,80 6 950,10

2 028,20 5 429,50

17 411,23 12 052,58

Proplaceno

Zdroj dat: Ministerstvo pro místní rozvoj; Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, fondu soudrţnosti a národních zdrojů v programovém období 2007 – 2013. Září 2010. Vydáno NOK-MMR 25. října 2010

Z tabulky vidíme, ţe nejvíce prostředku má k čerpání ROP Severozápad, který disponuje částkou 21 558,46 mil. Kč. Nejvíce podaných ţádostí bylo v ROP Jihozápad v hodnotě 46 006,20 mil. Kč, ale byly podepsány smlouvy pouze v výši 8 163,80 mil. Kč. Nejvíce podepsaných smluv bylo v hodnotě 14 841,80 mil. Kč v ROP Jihovýchod, zde byli podány ţádosti v částce 29 834 mil. Kč. Nejvíce proplacených prostředků bylo v ROP Jihovýchod ve výší 7 837,5 mil. Kč. Naopak nejméně proplacených prostředků 3 285,8 mil Kč bylo v ROP Moravskoslezsko. Certifikovaných výdajů je nejvíce v ROP Jihovýchod a naopak nejméně v ROP Jihozápad. Nejúspěšnějším program v čerpání prostředků z fondů EU a z veřejných zdrojů je ROP Jihovýchod, který má i nejvíce certifikovaných výdajů.

68

Na závěr bych chtěla říci, ţe stav čerpání prostředků z fondů EU a z veřejných zdrojů je k 6. říjnu 2010 ve výši 37 337 mil. Kč, z disponibilních prostředků pro všechny regionální operační programy z částky 134 670,40 mil. Kč. Vidíme tedy, ţe je vyčerpáno 27,7 % prostředků a obávám se, vzhledem k tomu, ţe jsme zhruba v polovině období čerpání, ţe moţné prostředky naše regiony nebudou schopny v celé jejich hodnotě vyuţít.

69

5. Co musí žadatel udělat pro získání dotace Základní informace Ţadatelem jsou: kraje, obce, malé a střední podniky, neziskové organizace nebo fyzické osoby. Dotaci mohou získat na investiční a neinvestiční projekty, které jsou členěny do následujících oblastí podpory: -

Ochrana ţivotního prostředí

-

Rozvoj cestovního ruchu

-

Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury

-

Rozvoj měst a obcí

-

Rozvoj lidských zdrojů

-

Podpora podnikání

-

Rozvoj vědy a výzkumu

-

Přeshraniční spolupráce

-

Zlepšování kvality sluţeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou Investiční projekty se zabývají pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného

majetku (nákup strojů, pozemků, nemovitostí, budování infrastruktury, pořízení patentů) a jsou financovány z ROPů, Integrovaného operačního programu, OP Ţivotní prostředí, OP Technická pomoc, OP Praha Konkurenceschopnost, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace a OP Doprava. Neinvestiční projekty se zabývají investicemi do lidských zdrojů (zaměstnanost, vzdělání, rovné příleţitosti, sociální integrace). Tyto projekty jsou financovány z ESF prostřednictvím OP Vzdělání pro konkurenceschopnost, OP Lidské zdroje a zaměstnanost s OP Praha Adaptibilita.

70

5.1 Projekt Prostředky ze strukturálních fondů můţeme získat pomocí formalizovaného dokumentu, který se nazývá projekt. Zpracování projektu se řídí podle pravidel EU a je zpracován v metodických pokynech pomocí řídících orgánů ČR.

Projektový záměr Při vytváření projektové ţádosti si musíme určit, zda náš projekt můţeme financovat z vybraného operačního programu. Proto musíme zpracovat základní projektový rámec a stanovit vztah mezi aktivitami, výstupy a výsledky projektů. Projektový záměr je naše představa o konkrétním projektu, který se bude konat v budoucnosti. Projektový záměr nám musí odpovědět na otázky, které se týkají podporované oblasti. Uvedeme si příklad pro tvorbu projektového záměru pro rozvoj turistického ruchu.

Tabulka č. 3 Projektový záměr – turistický ruch

Hlavní cíl

Objektivně ověřené

Zdroje dat/

indikátory

ověření

Dosaţení lepší nabídky a

Statistika,

vyuţití turistického

evaluace

Předpoklady

Dostupná data

potenciálu regionů a obcí

Výsledky/ účel

Růst počtu návštěvníků,

Statistická data

Dostatečná

růst trţeb v oblasti CR

regionu,

informovanost turistů,

projektové

provázání nabízených

indikátory

produktů

71

Výstupy

Nová cyklostezka, nové

Projektové

Úspěšně dokončený

parkoviště, info –

indikátory

projekt, kvalitní

turistický systém na

projektový

cyklostezce, zapojení

management včetně

cyklostezky do

finanční oblasti

informačního portálu regionu

Aktivity

Vybudování cyklostezky,

Rozvojové

Schopnost získat

vybudování parkovacích

dokumenty

finance na

míst, zapojení do

regionu,

předfinancování a

informačního systému

indikátory

spolufinancování

CR, vybudování info –

kontextu daného

projektu, napojení

turistický systém na

operačního

cyklostezky do

cyklostezce

programu

stávající sítě cyklostezek relevance nastavených aktivit ke skutečné poptávce turistů

Zdroj: TAUER, V., ZEMÁNKOVÁ, V., ŠUBRTOVÁ, J.; Získejte dotace z fondů EU. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2009. 160s. ISBN 978-80-251-2649-3 Projektový záměr musí být konkrétní a uveden v projektové ţádosti. Ţadatel předkládá projektovou ţádost a ţádá o poskytnutí dotace prostřednictvím finančních příspěvků z operačního programu.

Projektová žádost Projektová ţádost musí být předloţena v elektronické a tištěné formě, kde jsou uvedeny projektové činnosti včetně souborů povinných i nepovinných příloh. Ţádost musí

72

odpovídat podmínkám, které se týkají konkrétního operačního programu a musí být předloţena do stanoveného termínu, neboli do doby kdy běţí výzva. Výzvu vypisují Regionální operační programy, kde jsou určeny aktuální podporované oblasti podpory. Rozeznáváme registrační a plnou ţádost. V registrační ţádosti jsou uvedeny pouze základní informace o ţadateli a o projektu. Pokud registrační ţádost vyhovuje podmínkám operačního programu, kterého se projekt týká, můţe se ţadatel pustit do vyplňování plné ţádosti neboli projektové ţádosti.

Projektová žádost Název projektu: (vystihuje náplň, jeho cíle zaujmout, upoutat pozornost) Identifikace předkladatele projektu: (po zadání IČ se provádí validace v celostátním registru ekonomických subjektů) Složení realizačního týmu a zapojení jeho členů: (pracovní náplně a zkušenosti osob) Zkušenosti realizátora a partnerů s realizací obdobných projektů: (předchozí zkušenosti významně ovlivňují bodové hodnocení projektu) Popis řízení projektu: (popis technologie řídících metod a procesů v jednotlivých fázích projektu) Definice cílů projektu: (výstupů, který má být dosaţeno po dokončení projektů) Soulad s cíly prioritní osy a výzvy: (jedna z rozhodujících podmínek pro úspěšnost projektu) Zdůvodnění potřebnosti projektu: (analýza řešeného problému a vyhodnocování přínosů) Popis klíčových aktivit projektu: (popis, jak bude projekt realizován krok za krokem) Marketingové informace: (analytická část projektu, popis marketingové strategie) 73

Indikátory – ukazatelé měřitelnosti výstupů a výsledků projektu: (číselné vyjádřený dosaţitelných výstupů projektu) Analýza cílových skupin projektu: (podrobná popis cílové skupiny, jejich problémů a přínosů získaných projektem) Časový harmonogram projektu: (časová posloupnost jednotlivých aktivit) Management rizik: (analýza moţných překáţek v cestě za cíli projektu, popis eliminace rizik) Udržitelnost projektu: (popis zajištění fungování aktivit projektu po jeho dokončení, bez finanční podpory EU) Rozpočet projektu: (podrobná poloţka specifikace nákladů v předepsané struktuře a formě) Specifikace veřejných zakázek projektu: (popis realizace výběrových řízení pro nákupy sluţeb, dodávky zboţí a stavby) Vazba na horizontální témata: (povinný popis vlivu projektu na rovné příleţitosti /oblast diskriminace a udrţitelnost zejména ve vztahu k ţivotnímu prostředí) Vazba na veřejnou podporu: (začlenění pravidel pro čerpání veřejných prostředků v rámci projektu) Publicita projektu: (povinná součást všech projektů, povinnosti informování účastníků i veřejnosti o projektu a jeho financování z prostředků EU a rozpočtu ČR) 1)

_________________________ 1)

Zdroj: TAUER, V., ZEMÁNKOVÁ, V., ŠUBRTOVÁ, J.; Získejte dotace z fondů EU. 1. vyd. Brno: Computer

Press, a. s., 2009. 160s. ISBN 978-80-251-2649-3

74

Přílohy projektové žádosti -

doklad o právní subjektivitě ţadatele

-

ekonomické výsledky podniku

-

prohlášení o velikosti podniku, o bezdluţnosti, o zapojení partnerů do projektů

-

analýza vlivu na ţivotní prostředí (EIA, Natura 2000)

-

analýza nákladů a výnosů (CBA)

-

studie proveditelnosti (ekonomické studie)

-

bankovní příslib o poskytnutí úvěru

-

výpis z katastru nemovitostí, stavební povolení a dokumentace, územní rozhodnutí

-

výroční zpráva NOO

-

popis cílových skupin projektu a jejich zapojení

-

podrobný rozpočet projektu včetně metodiky výpočtu nákladů na jednotlivé poloţky

Metodické nástroje pro přípravu projektu = SWOT analýza (Pouţívá se při analýzách důleţitých strategických dokumentů, kde hodnotí jejich silné a slabé stránky, hrozby a příleţitosti) = brainstorming (Je bouře nápadů, kde ani jeden z nápadů nesmí být opomenut.) = definice aktivit, indikátorů a cílů projektu = analýza veřejné podpory a časový plán pro vyuţití investičních a neinvestičních projektů Druhy výdajů U výdajů, které jiţ byly uznány jako způsobilé, musíme zváţit: - časové určení vzniku - procentuální omezení - a splnění předepsaných podmínek.

75

Aktivity projektu Je určeno 7 základních vazeb projektu, kterými jsou cíle, výstupy, vstupy, rozpočet, lidské zdroje, vybavení a administrace. Aktivity nám určují konkrétní cíl projektu, který musí být v souladu s programem, prostřednictvím kterého ţádáme o dotaci. Musí být prokázána propojenost jiţ zmiňovaných aktivit.

Struktura proveditelnost projektu Týká se to pouze investičních projektů. Tato studie uvádí analýzu, která podrobně a souhrnně popisuje investiční záměr, který nám můţe přinést odpověď na otázku o našem investičním rozhodování. Studie proveditelnosti je často nazývána jako technickoekonomická studie. Pouţívá se u projektů, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů EU prostřednictvím operačních programů. Základní struktura proveditelnosti projektu: 1. Titulní strana 2. Obsah 3. Úvodní informace 4. Stručné vyhodnocení projektu 5. Stručný popis podstaty projektu a jeho etap 6. Analýza trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix 7. Management projektu a řízení lidských zdrojů 8. Technické a technologické řešení projektu 9. Dopad projektu na ţivotní prostředí 10. Zajištění dlouhodobého majetku 11. Řízení pracovního kapitálu (oběţný majetek) 12. Finanční plán a analýza projektu 13. Hodnocení efektivity a udrţitelnosti projektu 14. Řízení rizik 15. Harmonogram projektu

76

16. Podrobné závěrečné hodnocení projektu 1)

Analýza nákladů a přínosů (Cost – Benefit – Analys – CBA) Obsahuje náklady a přímé výnosy z projektu ale především zahrnuje společenské přínosy. Společenskými přínosy rozumíme náklady a uţitky, které to přineslo státu či obcím. Analýza řeší 2 otázky: - jaký je přínos a pro koho - a co naopak komu bere. Prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů se hovoří o veřejných nebo obecně prospěšných projektech.

Formuláře projektových žádostí Rozeznáváme tři druhy ţádostí: BENEFIT 7, E-ACOUNT a BENE-FILL. Při zveřejnění výzvy k podání ţádosti o dotaci je vţdy uveden 1 druh ţádosti, který se týká operačního programu. Neţ začneme vypracovávat ţádost, tak se musíme ujistit, zda jsme si vybrali správný projektový formulář. Můţeme si to zkontrolovat podle čísla výzvy a čísla formuláře. Všechny tři druhy ţádostí spadají pod hlavní informační systém MSC 2007 (Monitorovací systém strukturálních fondů a fondu soudrţnosti). BENEFIT 7 Tato interaktivní databázová internetová aplikace umoţňuje vytvářet ţádosti o dotace podle vyhlášených výzev. Výzvy vyhlašují Regionální operační programy. BENEFIT 7 je určen pro 24 operačních programů, nepatří sem OP Podnikání a inovace a OP Ţivotní prostředí. BENEFIT 7 nalezneme na internetových stránkách: www.euzadost.cz, kde vyplníme ţádost krok za krokem. _________________________ 1)

Zdroj: TAUER, V., ZEMÁNKOVÁ, V., ŠUBRTOVÁ, J.; Získejte dotace z fondů EU. 1. vyd. Brno: Computer

Press, a. s., 2009. 160s. ISBN 978-80-251-2649-3

77

E-ACOUNT Reaguje na výzvy pro tvorbu ţádostí pro Operační program Podnikání a inovace. Formulář pro vyplnění ţádosti nalezneme na internetových stránkách www.czechinvest.cz. Prvním krokem v tomto programu je vyplnění registrační ţádosti, jestliţe bude ţádost přijata, tak ţadatel předloţí plnou ţádost. Největší šanci na úspěch mají projekty, které byly předloţeny jako jedny z prvních.

BENE-FILL Program se zabývá ţádostmi v rámci projektu Operačního programu Ţivotního prostředí. BENE-FILL funguje na stránkách http://zadosti-opzp.sfzp.cz. Formuláře jsou vytvářeny krok za krok a můţeme zde nalézt i průběţnou kontrolu a sledovat realizaci projektu (podle faktur, smluv).

78

5.2 Hodnocení projektů Příjem žádostí Ţádost musí být včas předloţena a musí být ve správném znění. ROP ve výzvě udává termín do kdy, má být ţádost doručena nebo osobně předloţena. Jestliţe je ţádost v čas přijata, tak je registrována a zařazena do hodnocení. Je-li ţádost doručena po uplynutí lhůty, tak není přijata a je zaslána na zpět majiteli ţádosti.

Hodnocení přijatelnosti Ţádost musí splňovat kritéria přijatelnosti, jestliţe tyto kritéria nesplní, tak je vyloučena z dalšího hodnocení. Kritéria pro hodnocení: - ţadatel musí být oprávněným ţadatelem v grantovém schématu - musí mít sídlo na území ČR - aktivity, cílové skupiny a místo realizace projektu musí být v souladu s výzvou - podpora nesmí překročit maximální částku z veřejných zdrojů - doba trvání musí odpovídat době, která byla určena ve výzvě - podpora z veřejných zdrojů je určena pro uznatelné náklady - zahájení projektu ve stanoveném termínu

Formální hodnocení Administrátor hodnotí, zda elektronická ţádost odpovídá výzvě. Kontroluje, jestli elektronická a tištěná podoba jsou stejné, musí být vyplněny všechny údaje v ţádosti, předloţeny všechny přílohy a všechny podpisy oprávněných osob. Zjistí-li se nějaké formální nedostatky, tak ţadatel si tyto chyby můţe opravit do 2 – 5 dnů. Zdali je, neopraví je vyřazen.

79

Věcné hodnocení Hodnotitelé, kteří provádí věcnou kontrolu, musí splnit 2 zásady: nestrannost a důvěryhodnost. Ţádost hodnotí komise nebo 2 na sobě nezávislí individuální hodnotitelé. Jestliţe je předloţený malý počet ţádostí, tak je určena pouze komise. Nezávislí hodnotitelé přidělují body a pro výsledné hodnocení je důleţitý průměr přidělených bodů od kaţdého hodnotitele. Jestliţe bodové hodnocení u dvou hodnotitelů je odlišné o 20 bodů, tak je to dáno ještě k posouzení třetímu hodnotiteli, i kdyby první dva hodnotitelé projekt přijali. Máme tedy tři hodnocení, pro projektovou ţádost vybereme dvě hodnocení, která jsou si nejbliţší. Podle operačního programu a jeho hodnotících kritérií musíme provést ještě interní hodnocení (vazba na cíle výzvy, zdůvodnění projektové ţádosti, udrţitelnost projektu, zajištění výsledků a výstupů, udrţitelný rozvoj, naplňování principů partnerství, přínos pro cílovou skupinu, klíčové aktivity a stádia realizace projektu, udrţitelnost projektu, předchozí zkušenosti ţadatele s projekty, hodnocení kvantifikace vybraných indikátorů). Pro jednotlivá kritéria se přidělují body, a jestliţe ţádost získá více jak 50 – 65 bodů, tak projekt je doporučen pro další hodnocení. Projekty jsou řazeny podle dosaţeného počtu bodů.

Výběrová komise Jestliţe věcní hodnotitelé doporučí projektovou ţádost, tak ţádost je posunuta do finálního hodnocení, kde rozhoduje výběrová komise. Proti rozhodnutí komise se nelze odvolat. Výběrová komise porovnává projekty mezi sebou a rozhoduje o případných úpravách nebo podmínkách ve vybraných projektech. Ţadatel, pak podmínky zanese do finální ţádosti a uskuteční se podpis smlouvy. Projekt je tedy vybrán k realizaci ale, pokud na něj nejsou volné finanční prostředky, tak je zařazen do „zásobníku projektů“ a čeká, pokud jeden z vybraných ţadatelů, který získal více bodů, neodstoupí od realizace projektu. Pokud jsme nevyčerpali všechny finanční prostředky v dané výzvě, tak prostředky jsou poskytnuty pro novou výzvu.

80

5.3 Realizace projektu

Uzavření smlouvy a poskytnutí podpory Smlouva udává podmínky pro realizaci projektu ale i sankce, pokud nejsou splněny podmínky uvedené ve smlouvě. Musí se vést oddělené účetnictví projektu, kde jsou účtovány projektové operace a účetní doklady musí splňovat všechny náleţitosti. Jestliţe výdaje projektu nejsou průkazné v účetnictví, tak tyto výdaje mohou být kvalifikovány jako neuznatelné.

Doba realizace projektu Doba realizace projektu je uvedena ve smlouvě, kde je uvedeno zahájení a ukončení projektu. Máme-li projekt rozloţen do několika etap, tak i tyto etapy mají svou omezenou časovou délku. Datum ukončení projektu se člení do dvou fází: fyzické ukončení projektu a zaplacení všech faktur. Ex-post financování projektů – ţadatel si financuje celý projekt sám a aţ uhradí všechny své finanční závazky, tak můţe teprve poţádat o proplacení dotace.

Řízení projektu - efektivní fungování projektového týmu (členové jsou realizátoři projektu) - musí být vymezeny kompetence členů v projektovém týmu - u sloţitějších projektů se vytvoří pracovní skupiny, kterým budou přiděleny jednotlivé části projektu - určení komunikace v projektovém týmu, mezi partnery a realizátorem projektu - stanovení mechanizmu krizového managementu

81

Monitorování projektu Realizátor má povinnost dělat průběţné sledování, sbírat informace a data z realizace projektu. Monitorování přináší informace jak pro realizátora projektu, tak i pro poskytovatele podpory. Monitorováním projektu můţeme předejít chybám, rizikům, problémům nebo nesrovnalostem ve financování projektu – prostřednictvím monitorovacích zpráv. Zpráva se podává průběţná a závěrečná. Obsahuje ţádosti o platbu neboli proplacení skutečných výdajů ve sledovaném období, předkládají se kopie účetních dokladů. Jestliţe nedodrţíme podmínky v monitorovacím období, tak nám dotace můţe být neuznána.

Kontrola projektu Kontroly v průběhu projektu: - administrativní kontrola - a kontrola na místě. Dále rozlišujeme kontroly: - ex ante = provádí se před uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace - kontrola interim = provádí se v průběhu uskutečnění projektu - kontrola ex post = po skončení realizace projektu

Audit Audit musí provádět projekty, které jsou financované z ESF, které mají rozpočet vyšší jak 3 mil. Kč. Operační programy si stanovují hranici pro audit samostatně. Audit se provádí před odevzdáním závěrečné monitorovací zprávy a před ţádostí o platbu. Mohou ho provádět pouze auditorské společnosti nebo auditor a musí je schválit komora auditorů. Audit se provádí nejpozději 6 měsíců před uskutečněním projektu. Uzavření smlouvy o auditu je poskytovateli dotace oznámeno v monitorovací zprávě. V auditu je uvedena kontrola účetní evidence a evidovaných uznatelných výdajů. Cena auditu musí odpovídat cenám obvyklým a je uznatelným výdajem.

82

Doporučení a upozornění pro realizaci projektu Kvalitně zpracovaná projektová ţádost představuje „bezproblémovost“ projektu, kde jsou uvedena i moţná rizika projektu a jejich řešení. Projektový tým by měl umět odstranit moţné překáţky, tak aby nebyla narušena realizace projektu. Pro úspěšnou realizaci projektu je třeba mít kvalitní management a provádět monitoring projektu. Kaţdý realizátor projektu by měl znát pravidla pro realizaci a mít vţdy aktuální informace. V případě dotazů se obrátit přímo na poskytovatele dotace, který nám poskytne potřebné informace pro úspěšnost projektu. Nejvíce obezřetní by měli být příjemci podpory u výběrových řízení, kde musí znát podmínky pro zadávání veřejných zakázek. Tato oblast je nejvíce kontrolována, protoţe zde dochází k nejvíce chybám. Při realizaci projektu musí být zachováno pravidlo publicity a musí se uvádět loga a slogany operačních programů. Vţdy při řízení projektu musí být stanoveny kompetence, pravomoci a zodpovědnost členů týmu.

83

5.4 Finanční toky z EU – dnes Tematické operační programy

EU Rozpočet

Ministerstvo Financí SR Kapitola rozpočtu ministerstva

Řídící orgán

EU certifikace

Platební a certifikační orgán

2) proplacení tzv. předfinancování 85 %

I.Řídící orgán programu 85 % ROP (předfinancování) 15 % Stát ČR (spolufinancování) II. „Souhrnná žádost“ (zašle výbor RP na PCO)

Účty PCO

realizace kontrola akce úřadování (formuláře) odeslání na PCO kontrola na PCO odeslání peněz = do této doby je SR deficitní

odbor 55 oddělení certifikace kontrola

Financování 100 % 1) Realizace, kontrola

Akce

Akce

Finanční toky čerpání z fondů EU (dnes): Výše uvedené schéma znázorňuje čerpání dotací, které je pouţíváno v této době. Ze schématu vidíme, ţe na akci pouţijeme 100% financování (85 % ze státního rozpočtu jako předfinancování a 15 % ze státního rozpočetu jako spolufinancování). Po realizaci a následné kontrole projektu zašleme Řídícímu orgánu „Souhrnnou ţádost“ na Platební a certifikační orgán k proplacení předfinancování (85 %). Mezi tím tedy proběhla realizace, kontrola, úřadování, odeslání ţádosti na PCO a jeho následná kontrola pomocí účtů PCO. Po

84

uskutečnění těchto transakcí jsou odeslány finanční prostředky ze státního rozpočtu ČR příjemcům, který byl do této doby deficitní, díky předfinancování.

5.5 Finanční toky z EU – možná optimalizace procesu EU Rozpočet Ţádost na rozpočet EU o plnění zálohy Účty Národního fondu - kontrola PCO + certifikace

Ministerstvo Financí ČR

záloha (rozpočet EU)

4)Platební jednotka pro EU Řídící orgán

3) Záloha 85 % 2) Platba 85 % / 15 % AKCE

1) Ţádost o platbu 15 %

Finanční toky čerpání z fondů EU(možná optimalizace procesu): Výše uvedené schéma znázorňuje čerpání dotací, které by mohlo přinést jednodušší čerpání finančních prostředků a nezatěţovalo by to státní rozpočet. Ze schématu je vidět, ţe 15 % by se čerpalo hned prostřednictvím Řídícího orgánu a zbytek 85 % by bylo čerpáno ze záloh z účtu z Národního fondu. Národní fond by si pak poţádal o proplacení a doplnění zálohy z rozpočtu EU a Platební jednotka by provedla následnou platbu.

85

Velkou výhodou této varianty je, ţe nám to nezatěţuje státní rozpočet jako u předchozího schématu a rozpočet tedy není deficitní. Nevýhodou je, ţe příjemce dostává platbu ze 2 zdrojů v různém časovém intervalu.

Souhrn variant čerpání finančních toků z EU Stávající model financování a proplácení projektů financovaných ze strukturálních fondů vyuţívá pro předfinancování prostředky státního rozpočtu. Tyto prostředky jsou nejprve rozpočtovány v příslušné kapitole státního rozpočtu, například Ministerstva pro místní rozvoj a to na rozpočtové poloţce příslušného programu. Příjemcům dotací je tedy po dokončení akce, provedení její kontroly a certifikace na úrovni Platebního a certifikačního orgánu na Ministerstvu financí proplacena příslušná částka způsobilých výdajů. Podíl 85% - tedy podíl určený na předfinancování prostředků ze strukturálních fondů, je teprve pak zařazen do tzv. "Souhrnné ţádosti" a ta je zaslána na Platební a certifikační orgán (PCO). PCO teprve po kontrole předloţených dokladů uvolní prostředky ze záloh na svých účtech do kapitoly příslušného ministerstva. Výše záloh PCO je z evropského rozpočtu doplňována několikrát ročně. Nedosahuje však výše prostředků rozpočtovaných v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, ţe ČR má deficitní státní rozpočet, a doba určená pro předfinancování podílu strukturálních fondů je obvykle jeden rok, musí být tento deficit průběţně vyrovnáván a to některou z forem financování státního dluhu. Dnes se jedná o sazbu kolem 4 %. Tabulka č. 4 Náklad na profinancování státního dluhu Rok Náklad na profinancování státního dluhu (v %)

2010

2009

2008

2007

4,6

4,4

4,5

3,9

Zdroj dat: www.mfcr.cz Druhý model s proplácením ze dvou zdrojů sice přenese potřebu profinancování na příjemce dotace, ten se však můţe dohodnout na kompromisu s dodavatelem stavebních či jiných prací a to například delší dobou splatnosti faktur, nebo získat úvěr od banky.

86

Závěr V mé diplomové práci jsem popsala fondy EU, které jsou vyuţívány v programovém období 2007 – 2013. Zaměřila jsem především na Regionální operační programy. Kaţdý Regionální operační program můţe čerpat finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj, které jsou určeny právě pro konkrétní ROP. Prostředky jsou z 85 % tvořeny z rozpočtu Evropské unie a z 15 % z veřejných zdrojů ČR. Nejúspěšnější program v čerpání prostředků z fondu EU a z veřejných zdrojů je ROP Jihovýchod, který má i nejvíce certifikovaných výdajů ve výši 5 mld. Kč k 6. říjnu 2010. V další části mé práce se zabývám problematikou, jak získat dotaci z EU. Hned ze začátku, neţ se rozhodnu podat projektovou ţádost, si musím uvědomit projektový záměr, kde je vhodné si provést SWOT analýzu, a vybrat si správný projektový formulář. Podaná projektová ţádost prochází mnoha fázemi hodnocení a v případě, ţe nezískáme dostatečný počet bodů, můţe nám jí výběrová komise zamítnout. Po akceptování ţádosti o dotaci, dochází k realizaci projektu a uzavření smlouvy. Následuje monitorování, kontrola a audit, a i v těchto fázích nám můţe být dotace odebrána, a proto je důleţité vţdy postupovat podle pravidel a podmínek poskytnutí dotace. Toto vše si musí ţadatel dobře uvědomit a nikde nesmí udělat chybu. Na závěr práce jsem uvedla toky čerpání finančních prostředků a moţnou optimalizaci tohoto procesu. V dnešní době se musí uskutečnit mnoho kroků k získání prostředků a je zapojeno mnoho subjektů. Aktuální čerpání finančních prostředků přináší deficit státního rozpočtu ČR, protoţe uskutečněné finanční toky procházejí rozpočtem ČR jako tzv. předfinancování akcí. Jestliţe bychom pouţili mou navrţenou optimalizaci procesu, tak by to v ţádném případě nezatěţovalo státní rozpočet ČR. 85 % finančních prostředků by bylo čerpáno hned ve formě záloh z Národního fondu a nezatěţovalo by to jiné subjekty. Zbylých 15 % by bylo financováno z Řídícího orgánu. Jedinou nevýhodou, kterou by tato optimalizace procesu přinesla je, ţe příjemce by dostával platbu ze dvou zdrojů a v různém časovém intervalu.

87

Použité zdroje Seznam použité literatury 1) Ministerstvo pro místní rozvoj; Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, fondu soudrţnosti a národních zdrojů v programovém období 2007 – 2013. Září 2010. Vydáno NOK-MMR 25. října 2010 2) TAUER, V., ZEMÁNKOVÁ, V., ŠUBRTOVÁ, J.; Získejte dotace z fondů EU. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2009. 160s. ISBN 978-80-251-2649-3.

Zákon 1) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, ze dne 11. července 2006

Seznam internetových zdrojů 1) Ministerstvo práce a sociálních věcí: Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit 18.2.2011] . 2) Vláda ČR: Evropský rybářský fond [online]. [cit 2.3.2011] .

3) Fondy Evropské unie: Tematické operační programy [online]. [cit 20.2.2011] . 4) Fondy Evropské unie: Regionální operační programy [online]. [cit 11.3.2011] .

www.rr-jihozapad.cz www.euraactiv.cz www.msmt.cz www.mfcr.cz www.mmr.cz 88

www.euroskop.cz www.strukturalni-fondy.cz www.eagri.cz www.esfcr.cz www.osf-mvcr.cz www.businessinfo.cz disparity.vsb.cz ec.europa.eu

89

Seznam zkratek EU – Evropská unie ČR – Česká republika ROP – Regionální operační program ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj ESF – Evropský sociální fond FS – Fond soudrţnosti SF – Strukturální fondy EFF – Evropský rybářský fond HDP – Hrubý domácí produkt HND – Hrubý národní důchod MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj OP – Operační program OP VAVpl – Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OPTP – Operační program Technická pomoc IOP – Integrovaný operační program PCO – Platební a certifikační orgán CBA – Analýza nákladů a přínosů NOK – Národní orgán pro koordinaci NSRR – Národní strategický referenční rámec NRP – Národní rozvojový program OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná ČNB – Česká národní banka EK – Evropská komise NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek mld. – miliarda mil. – milion

90

Seznam grafů Graf č. 1 Prostředky pro ROP Jihozápad Graf č. 2 Rozdělení 619,6 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Jihozápad Graf č. 3 Prostředky pro ROP Střední Čechy Graf č. 4 Rozdělení 559,1 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Střední Čechy Graf č. 5 Prostředky pro ROP Severovýchod Graf č. 6 Rozdělení 656,6 mil. EUR do 5 Prioritních os ROP Severovýchod Graf č. 7 Prostředky pro ROP Severozápad Graf č. 8 Rozdělení 745,8 mil. EUR do 5 Prioritních os ROP Severozápad Graf č. 9 Prostředky pro ROP Jihovýchod Graf č. 10 Rozdělení 704,4 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Jihovýchod Graf č. 11 Prostředky pro ROP Moravskoslezsko Graf č. 12 Rozdělení 716 mil. EUR do 6 Prioritních os ROP Moravskoslezsko Graf č. 13 Prostředky pro ROP Střední Morava Graf č. 14 Rozdělení 657,4 mil. EUR do 4 Prioritních os ROP Střední Morava

91

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Příklad projektů ROP Jihozápad, prioritní osy 1 – Dostupnost center Tabulka č. 2 Vyuţití disponibilních prostředků z fondů EU a z českých veřejných zdrojů v programovém období 2007 – 2013 Tabulka č. 3Projektový záměr – turistický ruch

92

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Znak ROP Jihozápad Obrázek č. 2 Znak ROP Střední Čechy Obrázek č. 3 Znak ROP Severovýchod Obrázek č. 4 Znak ROP Severozápad Obrázek č. 5 Znak ROP Jihovýchod Obrázek č. 6 Znak ROP Moravskoslezsko Obrázek č. 7 Znak ROP Střední Morava

93

Seznam příloh Příloha č. 1 Vyuţití disponibilních prostředků z fondů EU a z českých veřejných zdrojů pro období 2007 – 2013, k 6. říjnu 2010

94

Příloha č. 1

Využití disponibilních prostředků z fodnů EU a z českých veřejných zdrojů pro období 2007 - 2013, k 6. říjnu 2010 (přepočteno kurzem 24,57)

Prioritní osy/ROP

Prostředky z EU v mil. EUR

1 - Dostupnost center 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí 3 - Rozvoj cestovního ruchu 4 - Technická pomoc ROPJihozápad 1 - Doprava 2 - Cestovní ruch 3 - Integrovaný rozvoj území 4 - Technická pomoc ROP Střední Čechy 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury 2 - Rozvoj měststkých a venkovních oblastí 3 - Cestovní ruch 4 - Rozvoj podnikatelského prostředí 5 - Technická pomoc ROP Severovýchod 1 - Regenerace a rozvoj měst 2 - Integrovaná podpora místního rozvoje 3 - Dostupnost a dopravní obslužnost 4 - Udržitelný rozvoj cestovního ruchu 5 - Technická asistence ROP Severozápad 1 - Dostupnost dopravy 2 - Rozvoj udržitelného cestovního ruchu 3 - Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel 4 - Technická pomoc ROP Jihovýchod

275,70 201,40 123,90 18,60 619,60 232,60 100,60 206,90 19,00 559,10 242,90 223,30 144,40 26,30 19,70 656,60 288,60 32,50 262,00 142,60 20,10 745,80 345,20 133,80 201,50 23,90 704,40

Prostředky

Prostředky v mil. Kč

z národních zdrojů

Prostředky z fondů EU

v mil. EUR 48,65 35,54 21,87 3,28 109,35 41,05 17,75 36,51 3,35 98,66 42,86 39,41 25,48 4,64 3,48 115,85 50,93 5,74 46,23 25,17 3,55 131,63 60,92 23,61 35,56 4,22 124,31

a z národních zdrojů 324,35 236,95 145,77 21,88 728,95 273,65 118,35 243,41 22,35 657,76 285,76 262,70 169,88 30,94 23,17 772,45 339,54 38,24 308,23 167,77 23,65 877,43 406,12 157,41 237,06 28,12 828,71

95

Disponibilní Podáno žádostí prostředky 7 969,28 5 821,86 3 581,57 537,59 17 910,30 6 723,58 2 907,86 5 980,58 549,14 16 161,16 7 021,12 6 454,54 4 173,95 760,20 569,29 18 979,10 8 342,50 939,56 7 573,21 4 122,11 581,08 21 558,46 9 978,37 3 867,56 5 824,56 690,91 20 361,40

v hodnoté 10 557,7 19 092,2 16 060,7 295,6 46 006,2 3 779,0 4 498,7 13 535,7 329,9 22 143,3 8 771,8 14 079,8 11 304,0 1 088,0 320,8 35 564,4 15 054,4 5 244,6 6 469,9 5 814,4 345,7 32 929,0 9 135,4 6 954,2 12 999,8 744,6 29 834,0

Podepsané smlouvy v hodnotě 2 927,8 3 213,0 1 757,9 265,1 8 163,8 2 055,9 1 079,5 3 933,3 328,8 7 397,5 3 463,6 5 158,1 1 689,3 441,2 320,7 11 072,9 6 510,6 663,7 5 185,4 2 111,9 332,8 14 804,4 7 588,0 1 928,3 4 655,1 670,4 14 841,8

Proplaceno Certifikováno 958,1 1 723,5 938,1 124,8 3 744,5 1 360,1 673,5 1 517,7 279,8 3 831,1 2 557,7 2 542,3 1 084,9 147,6 241,7 6 574,2 1 946,1 370,1 1 386,2 1 089,3 322,8 5 114,5 4 419,7 724,9 2 420,8 272,1 7 837,5

255,9 235,6 131,0 38,2 660,7 739,5 260,4 298,3 0,0 1 298,2 2 161,0 1 667,7 882,3 88,9 149,0 4 948,9 313,8 183,5 358,7 305,7 81,0 1 242,7 3 155,8 502,1 1 237,0 106,6 5 001,5

Zbývá k čerpání 7 011,18 4 098,36 2 643,47 412,79 14 165,80 5 363,48 2 234,36 4 462,88 269,34 12 330,06 4 463,42 3 912,24 3 089,05 612,60 327,59 12 404,90 6 396,40 569,46 6 187,01 3 032,81 258,28 16 443,96 5 558,67 3 142,66 3 403,76 418,81 12 523,90

Příloha č. 1

Prioritní osy/ROP

Prostředky

Prostředky

z EU

z národních zdrojů

Prostředky z fondů EU

Disponibilní

Podáno žádostí

Podepsané smlouvy

v mil. EUR 51,05 32,15 30,02 8,84 4,29 126,37 45,02 45,71 21,46 3,83 116,01

a z národních zdrojů 340,36 214,35 200,13 58,94 28,59 842,37 300,12 304,71 143,06 25,52 773,41

prostředky 8 362,65 5 266,58 4 917,19 1 448,16 702,46 20 697,03 7 373,95 7 486,72 3 514,98 627,03 19 002,68

v hodnoté 6 939,5 7 282,8 3 905,1 4 549,6 396,5 23 073,5 5 598,8 11 605,6 6 270,5 317,5 23 792,4

v hodnotě 3 927,7 1 827,6 1 173,3 1 103,6 378,6 8 410,8 3 012,6 3 624,4 1 741,8 286,3 8 665,1

v mil. EUR 1 - Regionální infrastruktura a dostupnost 2 - Podpora prosperity regionu 3 - Rozvoj měst 4 - Rozvoj venkova 5 - Technická pomoc ROP Moravskoslezsko 1 - Doprava 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu 3 - Cestovní ruch 4 - Technická pomoc ROP Střední Morava

289,30 182,20 170,10 50,10 24,30 716,00 255,10 259,00 121,60 21,70 657,40

Prostředky v mil. Kč Proplaceno Certifikováno 1 389,7 365,7 627,8 562,5 340,1 3 285,8 2 597,3 2 955,3 1 142,0 255,5 6 950,1

1 114,3 160,7 382,5 369,8 0,9 2 028,2 2 183,3 2 310,5 829,0 106,7 5 429,5

Zbývá k čerpání 6 972,95 4 900,88 4 289,39 885,66 362,36 17 411,23 4 776,65 4 531,42 2 372,98 371,53 12 052,58

Zdroj: vlastní analýza, data: Ministerstvo pro místní rozvoj; Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, fondu soudrţnosti a národních zdrojů v programovém období 2007 – 2013. Září 2010. Vydáno NOK-MMR 25. října 2010. .

96