Finanční prostředky plynoucí z EU do lokality "Blanických rytířů" a jejich vliv na tuto oblast

Finanční prostředky plynoucí z EU do lokality "Blanických rytířů" a jejich vliv na tuto oblast

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména §60 (školní dílo) Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne …………………………………………… Podpis

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucí práce Ing. Věře Nečadové, za vstřícný přístup, věcné připomínky a odborné rady, kterými mi pomohla k vypracování bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala paní Lupačové z Městského úřadu ve Vlašimi a paní Červenkové z Podblanického informačního centra, které mi poskytly nepřeberné množství informací, díky nimž bylo možné zadanou analýzu provést.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Finanční prostředky plynoucí z EU do lokality "Blanických rytířů" a jejich vliv na tuto oblast Bakalářská práce

Autor: Renata Koblihová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2015

Copyright © 2015 Renata Koblihová

Abstrakt KOBLIHOVÁ, Renata: Finanční prostředky plynoucí z EU do lokality "Blanických rytířů" a jejich vliv na tuto oblast. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 59 stran. Práce se zabývá financováním Kraje blanických rytířů z fondů Evropské unie. Teoretická část je zaměřena na fakta o Evropské unii a na atraktivity Kraje blanických rytířů. Praktická část obsahuje přehled finančních prostředků vynaložených do dané lokality a jejich analýza za roky 2007 – 2014. Klíčová slova: Evropská unie, Evropský fond pro regionální rozvoj, regionální politika, dotace Evropské unie, Kraj blanických rytířů

Abstract KOBLIHOVÁ, Renata: Finances coming from the EU to the "Blanik Knights" region and their influence on the area. Bachelor thesis. College of Polytechnics, Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Ing. Vera Nečadová. The degree of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2015. 59 pages. The work deals with the financing of the Blanik Knights region coming from the European Union funds. The theoretical part is focused on the European Union and on the attractiveness of the Blanik Knights region. The practical part contains a summary of the funds spent in this locality and the analysis for the period 2007 - 2014. Keywords: European Union, European Regional Development Fund, Regional Policy, European Union grants, Blaník Knights region

Obsah 1

Úvod ........................................................................................................................ 11

Teoretická část ................................................................................................................ 13 2

Evropská unie .......................................................................................................... 13 2.1

Důležitá data v bodech ..................................................................................... 13

2.2

Historie ............................................................................................................. 13

2.3

Tři pilíře Evropské unie ................................................................................... 15

2.4

Instituce Evropské unie .................................................................................... 15

2.4.1

Evropská rada ........................................................................................... 16

2.4.2

Rada Evropské unie .................................................................................. 16

2.4.3

Evropská komise ....................................................................................... 16

2.4.4

Evropský parlament .................................................................................. 16

2.4.5

Evropský soudní dvůr ............................................................................... 16

2.4.6

Evropská centrální banka .......................................................................... 17

2.5

Symboly EU ..................................................................................................... 17

2.5.1

Společná měna EURO .............................................................................. 17

2.5.2

Vlajka Evropské unie ................................................................................ 17

2.5.3

Motto EU .................................................................................................. 17

2.5.4

Jazyky EU ................................................................................................. 18

2.5.5

Hymna EU ................................................................................................ 18

2.6

Česká republika v EU....................................................................................... 18

2.7

Regionální politika Evropské unie ................................................................... 18

2.7.1

Historie Regionální politiky...................................................................... 18

2.7.2

Nástroje Evropské unie ............................................................................. 19

2.7.3

Rozpočet Evropské unie ........................................................................... 19

2.8

Strukturální fondy ............................................................................................ 19

2.9

Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) .................................................. 20

2.9.1

Evropský sociální fond (ESF) ................................................................... 20

2.9.2

Fond soudružnosti (FS) ............................................................................. 20

2.9.3

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) ...................... 20

2.9.4

Evropský námořní a rybářské fond (ENRF) ............................................. 20

2.10

Kohezní fond .................................................................................................... 21

2.11

Cílové skupiny pro pomoc ze strukturálních fondů ......................................... 21

2.11.1

Oblasti podporované z fondů Evropské unie ............................................ 21

2.11.2

Regiony: .................................................................................................... 22

2.12 3

Příprava projektů .............................................................................................. 22

Kraj blanických rytířů.............................................................................................. 24 3.1

Pověst o Blanických rytířích ............................................................................ 25

3.2

Historie Geoparku ............................................................................................ 25

3.3

Hora Blaník ...................................................................................................... 26

3.4

Národní geopark Kraj blanických rytířů .......................................................... 26

3.5

Stvořidla ........................................................................................................... 27

3.6

Ledečský kras ................................................................................................... 27

3.7

Hrad Šelmberk ................................................................................................. 27

3.8

Huť František v Sázavě .................................................................................... 27

3.9

Hrad Český Šternberk ...................................................................................... 28

3.10

Naučná stezka Po stopách bitvy u Jankova ...................................................... 28

3.11

Vlašim .............................................................................................................. 28

3.12

Louňovice pod Blaníkem ................................................................................. 28

3.13

Votice ............................................................................................................... 29

3.14

Zruč nad Sázavou ............................................................................................. 29

Praktická část .................................................................................................................. 31 4

Rozbor návštěvnosti lokality v období let 2007 – 2014 .......................................... 31 4.1

Informační centrum Vlašim ............................................................................. 31

4.2

Rozhledna Velký Blaník .................................................................................. 32

4.3

Expozice a výstava Muzea Podblanicka - zámek Vlašim ................................ 33

4.4

Informační centrum Louňovice pod Blaníkem ................................................ 34

Informační centrum Kondrac ...................................................................................... 35 4.5

Farma Blaník – Farm Park ............................................................................... 36

4.6

ParaZOO Vlašim .............................................................................................. 37

4.7

Zámek Zruč nad Sázavou ................................................................................. 38

4.8

Včelí svět Hulice .............................................................................................. 39

4.9

Finanční prostředky čerpané z fondů EU vložené do lokality ........................ 40

4.9.1 4.10

Celkový přehled finančních prostředků z EU vložených do lokality ....... 45

Shrnutí praktické části ...................................................................................... 46

5

Závěr ........................................................................................................................ 49

6

Zdroje ...................................................................................................................... 51 6.1

Knižní zdroje .................................................................................................... 51

6.2

Internetové zdroje............................................................................................. 51

7

Seznam tabulek ........................................................................................................ 55

8

Seznam obrázků....................................................................................................... 55

9

Přílohy ..................................................................................................................... 57

1 Úvod Kraj blanických rytířů je velice rozmanitá a turisticky zajímavá oblast. Nabízí turistům jak přírodní tak historické atraktivity. Bakalářská práce se zabývá zvýšením cestovního ruchu od roku 2007 do roku 2014 v dané oblasti v důsledku čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Jedním z důvodů k výběru tohoto tématu bakalářské práce je oblast, kterou se práce zabývá. Jelikož pocházím z této lokality, rozhodla jsem se právě pro toto téma. Dalším důvodem je samotné téma, kterým se práce zaobírá a tím je analýza finančních prostředků čerpaných z fordů Evropské unie s následným rozborem návštěvnosti. Toto téma je velice zajímavé a poučné a určitě stojí za to nabýt znalosti a zkušenosti v této problematice. Cílem bakalářské práce je analýza velikosti finančních prostředků, které plynou z fondů EU do lokality "Blanických rytířů", a provedení rozboru návštěvnosti lokality v období let 2007 - 2014. V teoretické části se zaměříme na Evropskou unii, její vznik a historická data, která jsou důležitým a podstatným mezníkem pro společenství národů. Dále si vymezíme instituce Evropské unie, které jsou vrcholovými orgány společenství a samozřejmě řídícími organy Evropské unie. Poohlédneme se za symboly společenství a v neposlední řadě se zmíníme o České republice v Evropské unii jako takové. V další části bakalářské práce se již začneme zabývat samotnými fondy Evropské unie a podrobně rozebereme jejich význam. Na financování čeho jsou tyto fondy určeny a kdo je může čerpat. Zdůrazníme i samotné dělení fondů EU. Samozřejmě podotkneme, jaký je postup při čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Kdo může žádat o dotace z Evropských fondů a jak správně postupovat, abychom mohli finance čerpat. V této části bakalářské práce jsou

zohledněny i regiony, kterých se čerpání týká a samozřejmě do jakých oblastí se finanční prostředky rozdělují. V závěru teoretické části se seznámíme s analyzovanou oblastí a to s Krajem blanických rytířů. Poznáme nejdůležitější na nejzajímavější pamětihodnosti a přírodní památky tohoto kraje. Kraj blanických rytířů je nejmenší chráněnou krajinnou oblastí v České republice, ale nabízí nesčetné bohatství na přírodní, kulturní a historické krásy. Rozmanitá krajina a její historický vývoj stojí jistě za podporu dalšího rozvoje této oblasti. Je tedy velice přínosné a účelné využívání financí z fondů Evropské unie. Při zpracovávání praktické části bude použita metoda popisu a následná analýza financování z fondů Evropské unie. V první části se zaměříme na nejdůležitější atraktivity Kraje blanických rytířů a u těchto atraktivit provedeme analýzu návštěvnosti za poslední roky. Veškerá data, budou poskytnuta organizacemi, které spravují dané atraktivity. Analýza bude provedena v letech 2007 - 2014, popřípadě v letech, ve kterých byly objekty, či zajímavosti zpřístupněny veřejnosti. Veškeré údaje budou graficky znázorněny pomocí přiložených grafů. Poté se zaměříme na samotnou velikost finančních prostředků, které byly vynaloženy do kraje v letech 2007 – 2014. I tato data byla poskytnuta institucemi, které zodpovídají za dotace z Evropských fondů. Především se jedná o Městský úřad ve Vlašimi, ale i Podblanické infocentrum ve Vlašimi. Tato data budou uvedena ve vytvořených tabulkách. Ve shrnutí praktické části bude vyhodnoceno, k jakému výsledku jsme dospěli a zdali bylo čerpání finančních prostředků z Evropské unie přínosem pro návštěvnost, či nikoliv, popřípadě budou navrhnuty postupy, jak zvýšit návštěvnost v dané lokalitě. Výsledek analýzy bude předán jako informační zdroj Podblanickému informačnímu centru, Informačnímu centru ve Voticích, Městskému úřadu ve Vlašimi a Městskému úřadu ve Zruči nad Sázavou.

12

Teoretická část 2 Evropská unie Evropská unie je společenství demokratických zemí. Toto spojenectví je navázáno důsledku zachovávání míru a prosperity. Myšlenka společenství vznikla již v době druhé světové války. Myšlenka spojenectví byla vyvolána hrůznými zkušenostmi z války, a proto se některé země Evropy shodly na vytvoření společenství, které se společně ubrání případné další hrozbě. Evropská unie je zastáncem hodnot jakými jsou například demokracie, sociální rovnost a svoboda.

2.1 Důležitá data v bodech 1946 – Sir Winston Churchill vyzývá k založení společenství 1947 – Marshallův plán za účelem pomoci zemím s poškozeným hospodářstvím v důsledku 2. světové války 1952 – Podepsána smlouva o evropském obranném společenství 1979 – Vytvořena měnová jednotka ECU 1985 – Vydáván společný pas 1992 – Maastrichtská smlouva – návrh smlouvy o Evropské unii 2002 – Jednotná měna Euro 2003 – Smlouva z Nice 2004 – Vstup České republiky do Evropské unie 2004 – Vytvořena ústava pro Evropu 2007 – Lisabonská smlouva

2.2 Historie Druhou světovou válkou postižená Evropa se snaží zrealizovat myšlenku sjednocení evropských zemí. V roce 1947 je vydán Marshallův plán, který má pomoci k obnově hospodářství v evropských zemích. Tato pomoc přichází ze strany USA. Marshallův plán zapříčiní i usmíření Francie a Německa. Cílem plánu je i kontrola zbrojního průmyslu Německa. Roku 1951 je vydán návrh na novou organizaci, která má dohlížet na uhelný a ocelářský průmysl ESUO. Později roku 1952 je tento návrh

13

podepsán a ratifikován. Téhož roku dochází k vytvoření Smlouvy o Evropském obranném společenství. Účelem této smlouvy byla již výše zmiňovaná kontrola nad zbrojením Německa. V 90. letech se euroskeptici začali zamýšlet nad tím, jestli není myšlenka Evropského společenství, potažmo Evropské unie, nacistického původu. Zamýšlí se nad tím například Angličan John Laughland ve své práci „Nedemokratické počátky evropské ideje“. Tvrdí, že tato myšlenka má znečištěný původ. To je však velice mylné. Je logické, že nacisté uvažovali o spojení celé Evropy a o jednotné měně, když chtěli celý kontinent ovládat. Myslím si, že je ale patrné, že nacisté zneužili myšlenky Monneta nebo Loucheura, kteří tyto ideje prosazovali už o desetiletí dříve.1 V roce 1957 bylo založeno EHS (Evropské hospodářské společenství) a EUROATOM (Evropské společenství atomové energie). Tato společenství vznikla na základě Římských smluv. Evropské hospodářské společenství vzniklo k podpoře společného trhu a rozvoji a růstu hospodářské politiky. Evropské společenství atomové energie bylo vybudováno za účelem podpory výzkumu, bezpečnosti a mírového využívání atomové energie. Loucheurovu myšlenku spojení Evropy v odvětví uhlí a oceli uskutečnil Lucemburčan, šéf ocelového koncernu ARBED, pan Emil Mayrish. Ten se postaral o prosazení Mezinárodní dohody o oceli, která spojovala francouzský, německý, belgický, lucemburský a sárský ocelářský průmysl. Gustaf Stressmann tento pakt velice chválil. Tvrdil, že je to velice důležitý mezník v mezinárodní spolupráci.2 Maastrichtská smlouva byla roku 1992 podepsána a tím byl zároveň schválen návrh smlouvy o Evropské unii. Později roku 2002 vstupuje na trh společná měna Evropské unie – EURO. Členy Evropské unie se mohou stát státy, které mají stabilní demokracii, státní správu a fungující tržní ekonomiku. BOOKER, Ch. Skryté dějiny Evropské integrace od roku 1918 do současnosti. Brno : Barrister & Principal, 2006. str. 39 2 GERBET, P. Budování Evropy. Praha : Karolinum, 2004. str. 27-28 1

14

„Domnívám se, že mezi národy, které jsou geograficky tak těsně spojeny, jako národy evropské, musí existovat jakési federativní pouto… Toto sdružení bude samozřejmě působit především v hospodářské sféře… jsem si však zároveň jist, že federativní uspořádání by bylo přínosem i z politického a společenského hlediska, aniž tím bude ohrožena suverenita kteréhokoli z členských států.“3

2.3 Tři pilíře Evropské unie 1. První pilíř je založen na hospodářské spolupráci členských států. Po vypršení výše zmiňované smlouvy ESUO přešlo společenství pod Evropské společenství (ES), později pak vystupuje jako Evropská unie. 2. Druhý pilíř je takzvaný Evropský vojenský sbor, který shromažďuje přibližně 60 tisíc vojáků. Jedná se o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Součástí jsou například jednotky evropských sil rychlého nasazení. 3. Třetí pilíř se opírá o justici a policii. Zajišťují zde prevenci a ochranu před trestními činy. Do tohoto pilíře spadá i celní a imigrační služba.

2.4 Instituce Evropské unie Vrcholné organizace a orgány Evropské unie, které dohlíží na chod celého společenství. Vytváří předpisy, schvalují zákony, dohlíží na dodržování práva jednotlivých členských zemí, spravují měnový systém Evropské unie. 25. března 1957, v Římě, došlo k podepsání smluv o Euratomu a Společném trhu. Smlouva o Společném trhu založila Evropské hospodářské společenství. Preambule této smlouvy připomínala spíše ústavu, protože definovala nově vzniklé instituce a jejich pravomoci. Vznikl tak nový výkonný orgán – Evropská komise, která měla přednostní právo předkládat zákony. Zástupci členských zemí se setkávali v rámci Rady ministrů. Dále vzniklo Shromáždění, jehož členy byly delegáti parlamentů Šestky. Soudní moc zde vykonával Evropský soudní dvůr, který rozhodoval o právu společenství, zejména pokud byl v rozporu s národními zákony členských zemí. V rámci smlouvy se dále stanovilo hlasování kvalifikovanou většinou a jen 3

GLADWYN, B.H.M. The European Idea. Londýn : Weidenfeld & Nicolson, 1966. str. 43

15

v ojedinělých případech jednomyslností. V červenci tuto smlouvu ratifikovaly Francie a Německo, poslední stát, který úmluvu ratifikoval, byla Itálie, a došlo k tomu v prosinci téhož roku. Zajímavostí je, že Jean Monnet, ačkoli byl iniciátor, nebyl k podepsání smlouvy z Říma přizván.4

2.4.1 Evropská rada Jinak nazývána Evropský summit je vrchním orgánem Evropské unie. Evropská rada je zodpovědná za politická rozhodnutí. Členové Evropské rady jsou ministři členských států. Předsedou Evropské rady je Donald Tusk.

2.4.2 Rada Evropské unie Rada Evropské unie má zákonodárné a zároveň i rozhodovací pravomoci. Hlavní sídlo se nachází v Bruselu. Rada Evropské unie se schází čtyřikrát ročně. Během sněmu schvalují zákony, dohody mezí členskými zeměmi a diskutuje o zahraniční obranné politice a situaci.

2.4.3 Evropská komise Evropská komise se skládá z dvaceti sedmi komisařů, kteří jsou jmenováni jednou za 5 let. Hlavní sídlo Evropské komise se nachází v Bruselu. Tato instituce projednává legislativní návrhy.

2.4.4 Evropský parlament Tato instituce přijímá právní předpisy. Členové parlamentu jsou voleni jednou za pět let a to přímou volbou. Hlavní sídlo Evropského parlamentu je ve Štrasburku a Bruselu. Dohlíží společně s Radou Evropské unie na rozpočet Evropské unie.

2.4.5 Evropský soudní dvůr Evropský soudní dvůr dohlíží na dodržování práva a sídlí v Lucemburku. Řeší jednotlivé spory mezi vládami členských států a orgány Evropské unie. Soudci jsou jmenováni na funkční období šesti let. BOOKER, Ch. Skryté dějiny Evropské integrace od roku 1918 do současnosti. Brno : Barrister & Principal, 2006. str. 113 4

16

2.4.6 Evropská centrální banka Dohlíží na měnovou politiku Evropské unie. Spravuje společnou měnu Euro a dohlíží na její kurz. Spravuje centrální banky členských zemí. Hlavní sídlo Evropské centrální banky je ve Frankfurtu nad Mohanem.

2.5 Symboly EU K Evropské unii se váže několik evropských symbolů, značících společenství. Znaky Evropské unie jako je například společná měna, vlajka, motto či hymna značí soudružnost a spojenectví zemí Evropské unie.

2.5.1 Společná měna EURO V roce 1979 byla vytvořena převodní jednotka ECU, která bohužel nesplňovala požadavky a podmínky pro sjednocení měny. V roce 1999 bylo následně vytvořeno EURO, jakožto společná měna pro členské státy Evropské unie. Roku 2002 již byla vydávána v hotovostní podobě do oběhu. Znak pro společnou měnu je €. Znak pochází z řečtiny a má symbolizovat první písmeno ze slova Evropa. Mezinárodní zkratka pro Euro je EUR.

2.5.2 Vlajka Evropské unie Kruh dvanácti zlatých hvězd v modrém poli měl symbolizovat solidaritu a soulad členských zemí společenství. Dvanáct značí symbol dokonalosti, proto tedy dvanáct hvězd. V roce 1955 byla oficiálně přijata. Roku 1986 byla vlajkou Evropského společenství a od roku 1993 je již vlajkou Evropské unie.

2.5.3 Motto EU „Jednotná v rozmanitosti“ Označuje sjednocení různých kultur, jazyků a tradic za účelem míru a blahobytu.

17

2.5.4 Jazyky EU Úředními jazyky jsou anglický a francouzský jazyk, avšak veškeré zásadní dokumenty jsou překládány do všech národních jazyků členských států.

2.5.5 Hymna EU Přejata z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena. Óda na radost: Ludwig van Beethoven. Hymna byla přijata v roce 1993 jako oficiální hymna Evropské unie.

2.6 Česká republika v EU Česká republika oficiálně požádala o členství v roce 1996, kdy premiér Václav Klaus předal žádost ČR o vstup do Evropské unie 23. ledna v Římě. Přístupová jednání začala v březnu 1998. O pět let později v Athenách podepsal prezident Václav Klaus a ministerský předseda Vladimír Špidla Smlouvu o přistoupení, která vstoupila v platnost 1. května 2004, kdy se Česká republika stala plnoprávným členem Evropské unie. Do Schengenského prostoru patří Česká republika od 21. prosince 2007 spolu s dalšími osmi novými státy. Česká republika od 1. ledna 2009 na půl roku předsedala Radě Evropské unie. Spolu s Francií a Švédskem tvořila tzv. 18měsíční předsednictví.5

2.7 Regionální politika Evropské unie Regionální politika podporuje harmonický rozvoj regionů. Přispívá ke snížení nezaměstnanosti,

k rozvoji

lidských

zdrojů,

k ochraně

životního

prostředí

a rovnoprávnosti mezi menšinami.

2.7.1 Historie Regionální politiky V roce 1957 vzniká první idea o hospodářské a sociální soudružnosti. Následně rok poté jsou založeny dva sektorové fondy. Evropský sociální fond a Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond. V roce 1993 již vzniká Fond soudružnosti. Úrovně regionální politiky:

5

Euroskop [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/566/sekce/ceska-republika/

18



Nadnárodní



Národní



Regionální

Regionální politika se drží několika principů. Jedním z nich je Koncentrace na projekty s předem stanovenými cíli. Spolupráce s institucemi a orgány. Jde především o společné rozhodování o toku financí EU. Jednotlivé programy musí být vypracovány vládami členských států. Programy bývají z pravidla víceleté. Finance Evropské unie by měly mít jen doplňovací charakter. A měli by pouze podporovat již danou investici státu. Není možný pokles státních nákladů v důsledku přidělení financí z Evropských fondů. Cílem všech principů je zvýšení úrovně jednotlivých regionů a snížení rozdílů mezi nimi.

2.7.2 Nástroje Evropské unie 

Společný rozpočet



Strukturální fondy

2.7.3 Rozpočet Evropské unie Tento rozpočet by neměl býti záporný. Je zaměřený na zemědělskou politiku členských států a má limitované zdroje příjmu.

2.8 Strukturální fondy o Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) o Evropský sociální fond (ESF) o Fond soudružnosti (FS) o Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) o

Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)

19

2.9 Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) Cílem tohoto fondu je vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými regiony. Fond byl založen v roce 1975 jako finanční podpora pro regionální rozvoj. Jedná se o největší strukturální fond. Evropský fond regionálního rozvoje je zaměřen na podporu malých a středních firem, na podporu produktových investic, na zkvalitnění infrastruktury. ERDF dbá na podporu místního rozvoje, vzdělávání a na zdraví. Nedílnou součástí záměru ERDF je i podpora životního prostředí a vytváření nových pracovních míst.

2.9.1 Evropský sociální fond (ESF) Tento fond se specializuje především na pomoc nezaměstnaným. V roce 1960 byl tento fond hlavním nástrojem sociální politiky. Pomáhá nezaměstnané mládež či dlouhodobě nezaměstnaným a sociálně znevýhodněným skupinám. Evropský sociální fond je nejstarší ze všech strukturálních fondů.

2.9.2 Fond soudružnosti (FS) Soustředí se na členské země, které mají nižší hrubý národní důchod než je 90% na osobu. Záměr tohoto fondu spočívá ve snižování sociálních a hospodářských rozdílů.

2.9.3 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) Slouží f financování společné zemědělské politiky. Finanční prostředky z tohoto fondu plynou do oblastí, jako je například zemědělství v horských oblastech, rozvoj venkovské infrastruktury či na pomoc mladým farmářům.

2.9.4 Evropský námořní a rybářské fond (ENRF) Tento nástroj podporuje všechny přímořské regiony členských zemí. Fond je zaměřený na podporu a modernizaci loďstva, na rozvoj chovu ryb, na výrobu a obchod s rybími výrobky či na vybavení přístavů.

20

2.10 Kohezní fond Založen roku 1993 Maastrichtskou smlouvou. Kohezní fond by vytvořen jako pomoc zemím, které usilují o vstup do Evropské unie a prozatím nesplňují kritéria na vstup. Tento fond pomohl již mnoha zemím se vstupem. Jedná se o souhrnnou finanční pomoc slabším zemím. Pomoc se zaměřuje na státy a nikoliv na jednotlivé regiony. Finanční pomoc se většinou týká dopravní infrastruktury dané země, ochrany životního prostředí či pomoc s investičními fondy.

2.11 Cílové skupiny pro pomoc ze strukturálních fondů Znevýhodněné regiony, ve kterých je stále zastaralý rozvoj. HDP v těchto zemích nepřesáhne 75% požadovaného průměru. Jedná se i o regiony s velkou mírou nezaměstnanosti, s nedostatkem služeb, se špatnou infrastrukturou. Většinou se toto týká například venkovských oblastí, či zaostalých městských částí. Oblasti se specifickým postižením, jakými jsou například pohraniční oblasti. Ohrožené sociální skupiny. Jedná se o skupiny lidí, jako jsou například dlouhodobě nezaměstnaní, mladí lidé, nekvalifikovaní na úřadu práce. Dále sem spadají skupiny lidí, jakými jsou diskriminovaní lidé. Diskriminovaní z důvodu rozdílnosti pohlaví, rasy, náboženství, či fyzicky nebo mentálně postižení. Místní a regionální úřady s národní či mezinárodní spoluprací. „V programovém období 2014-2020 může Česká republika vyčerpat téměř 24 miliard eur (v přepočtu zhruba 650 miliard korun).“6

2.11.1 Oblasti podporované z fondů Evropské unie  Doprava  Životní prostředí  Podnikání  Výzkum a inovace 6

Euroactiv [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/regionalnirozvoj/clanek/evropsky-parlament-drzi-klic-ke-schvalovani-ceskych-operacnich-programu-012587

21

 Rybolov  Cestovní ruch  Nezaměstnanost atd.

2.11.2 Regiony:  NUTS 1 – Česká republika  NUTS 2 – 8 regionů  NUTS 3 – Kraje  NUTS 4 – Okresy  NUTS 5 – Obce NUTS 2 – Praha, Střední Čechy, Severozápad, Jihozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko. NUTS 3 – Praha, Středočeský kraj, Ústecký, Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský,

Liberecký,

Královehradecký,

Pardubický,

Vysočina,

Jihomoravský,

Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský.

2.12 Příprava projektů Projekty musí být především kvalitně zpracovány. Projekty mohou být zaměřeny na jeden či více oblastí Projekty můžeme dělit na:  Krátkodobé (do 1 roku)  Střednědobé (2 – 4 roky)  Dlouhodobé (více jak 4 roky) Dle výše finanční pomoci:  Malé (0,5 – 2 mil. Kč)  Velké (2 – 20 mil. Kč)

22

Přednost mívají projekty, které zaručují rozvoj území jako celku. Tyto projekty musí mít předem jasně formulovaný cíl. Jako kritéria pro nejlépe realizovaný projekt jsou: 

Stanovení cíle



Určení okruhu lidí, kteří se budou na projektu podílet a na koho bude projekt zaměřen



Vyhodnocení případných problémů a návrhy řešení



Vyhledání vhodných partnerů

Samotná zodpovědnost za projekt je vázána na smluvní instituci, nikoliv na partnery. Analýza problému neboli identifikování možných problémů a analýza postupu k řádnému vyřešení probíhá v rámci jednání partnerů. Analýza cílů spočívá v tom, že cíl musí být možné realizovat pomocí dostupných finančních prostředků. Analýza cílů je vhodná k určení projektové strategie. Hotový projekt musí být rozvržen do 6letého časového období.

23

3 Kraj blanických rytířů Oblast s nepopsatelnými přírodními a historickými krásami se nachází ve Středních Čechách. Kraj blanických rytířů zaštiťuje několik krásných měst a malebných vesniček. Oblast má bohatou minulost a pyšní se řadou přírodních skvostů. V srdci kraje se nachází Velký a Malý Blaník opředený legendami a pověstmi o Blanických rytířích a o svatém Václavovi. Krajem blanických rytířů protéká malebná řeka Blanice. Setkat se zde ale můžeme i s nesčetným množstvím potoků, rybníků. Tato oblast je proslulá svojí rozmanitostí a na každém rohu se tak můžeme setkat s jiným romantickým vzezřením krajiny. Blaník je nejmenší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Za chráněnou krajinnou oblast byl Blaník vyhlášen roku 1981. Nyní se rozkládá na území o velikosti 41 km2. Kraj blanických rytířů se nachází ve Středních Čechách na 49. kilometru dálnice D1. Srdcem oblasti je město Vlašim. Dostupnost do Kraje blanických rytířů je možná jak silniční dopravou, tak i železniční. Z Prahy je nejjednodušší vlakové spojení přes Benešov u Prahy. Celá cesta z hlavního města tak trvá necelé dvě hodiny jízdy. Autobusové spojení je přímé ze stanice Praha Roztyly do města Vlašim, nebo přímo k hoře Blaník do Louňovic pod Blaníkem. Součástí Kraje Blanických rytířů jsou například tyto obce: 

Vlašim



Louňovice pod Blaníkem



Kamberk



Zruč nad Sázavou



Kondrac



Načeradec



Votice



Neustupov



Zvěstov



Veliš

24



Ratměřice



Trhový Štěpánov



Čechtice



Křivsoudov



Pravonín



Miličín



Olbramovice

3.1 Pověst o Blanických rytířích Pověst pochází již z 15. století, avšak známá začíná být až v 17. století. Pověst vypráví o vojku, které je pod velením svatého Václava ukryto v hoře Blaník. Toto vojsko vyrazí na pomoc české zemi, až jí bude nejhůře. Poté se brána hory Blaník otevře a vojsko v čele se svatým Václavem na bílém koni vyrazí lidem na pomoc. Jiná pověst vypráví o dívce, které se u hory Blaník zjeví rytíř a prosí jí o pomoc. Dívka se vydá s ním a rytíř jí vede do nitra hory. Zde dívku žádá o pomoc s úklidem. Dívka v hoře vidí spoustu koní a rytířů, vše ji připadá neskutečné. Svoji práci ovšem vykoná. Druhý den se dívka vrací domů, kde ji celá rodina oplakává. Ptá se, proč pro ni truchlí. Později se dívka dozvídá, že byla pryč ne jeden den, nýbrž celý rok. V hoře Blaník tedy jeden den znamená celý rok.

3.2 Historie Geoparku Samotný význam slova geopark znamená území, které má bohatou historii v geologickém vývoji Země. Místo, které má díky svému přírodnímu bohatství vliv na kulturní a ekonomický rozvoj společnosti. Označení Národní geopark bylo vyhlášeno Ministerstvem životního prostředí. Ještě před 1 miliardou let se na místě Kraje blanických rytířů rozprostíralo moře. Sedliny z dávného moře vědci nalezli nedaleko vsi Miličín. Později se z těchto sedlin stali krystalické vápence či mramor. Před 400 miliony lety postupně krajinu přeměňovalo variské vrásnění a tím začalo pomalu vznikat horstvo. Později v údolích začíná vznikat takzvaná Blanická brázda, ve které začínala proudit řeka, dnešní Blanice.

25

Řeka dala vzniknout ložiskům stříbra a zlata. Samotná řeka, jak ji známe dnes, se však do dnešní podoby dostala až v období třetihor.

3.3 Hora Blaník Oblast se nachází ve Středních Čechách u obce Louňovice pod Blaníkem, nedaleko města Vlašim. Hora je opředena legendami a pověstmi o Blanických rytířích. Na hoře Blaník nalezneme dřevěnou rozhlednu, které je vysoká 20 metrů. Původně zde stál hrad, později byla na kopci vybudována rozhledna. Ta se v minulosti zřítila a poté byla Klubem mladých turistů vybudována nová, která zde stojí dodnes již od roku 1941. Blaník byl také uváděn ve Svěrákově a Smoljakově hře Blaník.

3.4 Národní geopark Kraj blanických rytířů Dodnes bylo zachováno velké množství přírodních a kulturních památek. Díky finanční pomoci z evropských fondů. Dům Přírody Blaníku: Tento starobylý dům se nachází na úpatí Velkého Blaníku a je nedílnou součástí naučné stezky. V domě nalezneme velký model s geografickými zajímavostmi Blaníku. Zlatodůl Roudný: Nachází se na naučné stezce kolem Blaníku, která je dlouhá cca 4,5 km a na této stezce nalezneme 15 zastávek s poznatky a zajímavostmi. Děti mohou tyto zastávky využít jak k odpočinku, tak k aktivitám, které jsou pro ně připraveny. Ať už formou kvízů, či různých her. Zlatodůl Roudný byl aktivní a sloužil k těžbě zlata již ve středověku. Roudný býval v minulosti významnou zlatonosnou lokalitou a na počátku 20. století byl dokonce nejvýznamnějším zlatodolem ve střední Evropě. Odhaduje se, že v Roudném bylo celkem vytěženo více než sedm tun zlata. Dnes tu najdeme už jen pozůstatky staveb, ale podle dobových fotografií si lze představit, jak obrovský zásah

26

do přírody zdejší těžba zlata louhováním v kyanidu a rtuti představovala. Dodnes, po téměř 70 letech od ukončení těžby, rostou na náspech kontaminovaného písku jen břízy a borovice.7

3.5 Stvořidla Přírodní rezervace, která se nachází v povodí řeky Sázavy. Přesněji v oblasti Světlé nad Sázavou a Ledče nad Sázavou. Jedná se o přírodní úkaz, jakými jsou obrovské balvany, poseté po celém korytě řeky. Stejně jako hora Blaník mají i Stvořidla své pověsti a legendy. Jedna legenda vypráví o čertu, který si šel pro zlobivé dítko, ale do pytle mu rodiče nastražili kamení. Když si čert myslel, že má v pytli dítko, odletěl. Bohužel pod tou velkou tíhou se mu nad řekou Sázavou pytel roztrhl a kamení se vysypalo právě do koryta řeky. Podél řeky se nachází turistická trasa a naučná stezka věnovaná Jaroslavu Foglarovi.

3.6 Ledečský kras Dominantou této lokality je skála pod Ledečským hradem. Nedílnou součástí je i lesopark Šeptouchov s rozmanitou vegetací nebo jeskyně Čertovy díry a Na Hůrce. V těchto jeskyních můžeme spatřit letité krápníky a nádherná jezírka.

3.7 Hrad Šelmberk Hrad byl založen již ve 13. století. Součástí objektu hradu je dvacet šest metrů vysoká věž s vyhlídkou na horu Blaník. Kolem hradu Šelmberk protéká řeka Blanice. Řeka Blanice je dle pověstí a nálezů plná Granátů.

3.8 Huť František v Sázavě Sklárna s bohatou historií. Dodnes funkční. Denně se zde vyrobí několik skvostů, které jsou symbolem české tradice sklářství. Sázavské sklo je vyhlášené i v zahraničí a má svoji tradici.

7

Cestování.idnes [online]. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/maly-blanikpodblanicko-vylet-dkk-/tipy-na-vylet.aspx?c=A140612_160655_tipy-na-vylet_tom

27

3.9 Hrad Český Šternberk Hrad vybudovaný již v počátcích 13. století. Hrad se nachází ve vísce Český Šternberk přímo nad řekou Sázavou. Hrad byl vystavěn v barokním slohu. Kolem hradu, podél řeky probíhala v minulosti těžby stříbra.

3.10 Naučná stezka Po stopách bitvy u Jankova Stezka, která je dlouhá 9 až 14 km. Záleží na náročnosti, jakou si turista zvolí dle svého uvážení. Na trase se nachází 14 zastávek s tematickými kvízy a soutěžemi z období třicetileté války. Na svých zastávkách se seznámíme se zásadními událostmi, které konaly na bojištích. K trase je možné využít služeb průvodce. Průvodce je vždy dobový voják.

3.11 Vlašim Město bylo založeno ve 14. století na břehu řeky Blanice, nedaleko města Benešov. Nad řekou Blanice se tou dobou tyčil i dobový hrad, ze kterého byl později vybudován zámek. Svou podobu si zámek nese dodnes. Zámek se nachází v prostorách zámeckého parku, který je dominantou města Vlašim. V areálu parku nalezneme například orientální Čínský pavilon, Muzeum Podblanicka, sklepení, zámeckou věž s vyhlídkou a samozřejmě bujnou vegetaci. Zámecký park je proslulý svou architekturou. Část parku totiž nese prvky antiky, gotiky či dokonce orientální prvky. Park je jeden z nejkrásnějších v České republice.

3.12 Louňovice pod Blaníkem Založení samotné vesničky přecházelo vybudování ženského kláštera. Později byla kolem kláštera založena ves. Klášter byl postaven ve 12. století. Bohužel dodnes klášter nebyl zachován, jelikož byl v dobách husitských vypálen. Vesnice však zůstala zachována. Z původního kláštera zbylo pouze zdivo, které se nyní nachází v ulici Jana Žižky. Ves je známá pro svou těžbu zlata. Dominantou vsi je dnes renesanční zámek z 16. století a gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. století.

28

Louňovice pod Blaníkem jsou již dle svého názvu známé jako poutní místo na Velký a Malý Blaník. Jedná se o nejmenší chráněnou oblast v České republice. Bájná hora Blaník je opředená řadou legend a pověstí o blanických rytířích a svatém Václavu, který přijede na pomoc české zemi, až ji bude nejhůře. Na hoře Velký Blaník nalezneme dřevěnou rozhlednu s naučnou stezkou. Na Malém Blaníku se nachází zřícenina kaple svaté Máří Magdaleny z 18. století. Stejně tak za zmínku stojí největší smrk na Benešovsku, který se nazývá Velký mnich. Louňovice pod Blaníkem mají své muzeum, kde turisté mohou spatřit nálezy z architektonických výzkumů a poklad mincí, který byl nalezen na hoře Blaník.

3.13 Votice Město nacházející se mezi Táborem a Benešovem, jehož dominantou je bezesporu Kostel svatého Václava s Rozhlednou Václavka. Rozhledna je vysoká 35 metrů. Ve věži se nachází expozice se starými zvony a výstava obrazů. Objekt je spojen s Klášterem svatého Františka.

3.14 Zruč nad Sázavou Město se nachází na soutoku řek Želivka a Sázava. Nedaleko města se nachází vodní nádrž Švihov, která je zásobárnou pitné vody pro hlavní město Prahu. V krásném městském parku je možné navštívit městský zámek. Zámek byl nedávno zrekonstruován a nyní nabízí dva okruhy prohlídek. O něco později byla podána žádost o dotaci na projekt „Zručský zámek ožívá I. etapa“ a započalo se i s úpravami prohlídkového okruhu. Po celou dobu rekonstrukce jsme se snažili získat dobové zařízení. Byly oslovovány okolní muzea, jejich depozitáře, jednáno s památkáři i dalšími institucemi a jednotlivci, vrátilo se i několik předmětů z původního vybavení, objevily se staré fotografie atd.8 Součástí zámku je i zámecká věž, muzeum panenek a medvídků. Zruč nad Sázavou je známá jako obuvnické město. Nachází se zde již nefunkční továrna 8

Mesto-zruc [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.mesto-zruc.cz/turista-1/zamek-apark/historie-zamku/

29

na boty Baťa. Z tohoto důvodu si město vybudovalo Muzeum ševcovského řemesla, které je volně přístupné veřejnosti.

30

Praktická část 4 Rozbor návštěvnosti lokality v období let 2007 – 2014 Cílem praktické části práce bude analyzovat, jak se zvýšila návštěvnost během let 2007 až 2014 v důsledku čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Analyzovány budou nejnavštěvovanější památky za zajímavosti z Kraje Blanických rytířů. Informace a veškerá data byly poskytnuty Městským úřadem ve Vlašimi, informačním centrem ve Vlašimi, Podblanickým infocentrem a Městským úřadem v Benešově a informačním centrem v Louňovicích pod Blaníkem. Jelikož, centrem Kraje blanických rytířů je město Vlašim a Louňovice pod Blaníkem. Zaměřím se tedy především na návštěvnost informačních center ve Vlašimi a v Louňovicích pod Blaníkem, kde začínají putování za Blanickými rytíři.

4.1 Informační centrum Vlašim Tabulka 1 Návštěvnost informačního centra ve Vlašimi

Rok

Návštěvnost

2007

9303

2008

14 813

2009

17 873

2010

14989

2011

18376

2012

16800

2013

15626

2014

14111

Celkem

121891

(Zdroj: Vlastní zpracování dle poskytnutých údajů z Informačního centra ve Vlašimi)

31

Obrázek 1 Návštěvnost informačního centra ve Vlašimi

Návštěvnost IC Vlašim 20000 15000 10000

Návštěvnost 2007 - 2014

5000 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 (Zdroj: Vlastní zpracování, 2015)

Dle uváděných statistik Informačního centra ve Vlašimi můžeme sami vidět, že od doby počátku čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie do roku 2009 návštěvnost města prudce stoupala. Zámek i zámecký park prošly mohutnou rekonstrukcí a vše dostalo nový a krásnější ráz. Turisté přicházeli jak tuzemští, tak zahraniční v rámci poznávacích okruhů po České republice. V roce 2010 návštěvnost klesla v důsledku rozvodnění řeky Blanice, která zanechala následky na krajinném rázu a poškodila některé památky. Tato katastrofa sebou později přinesla rekonstrukci mostů přes řeku Blanici. V roce 2011 se návštěvnost vrátila na svoji původní úroveň. V předchozích dvou letech už však zaznamenáváme mírný pokles návštěvnosti.

4.2 Rozhledna Velký Blaník Tabulka 2 Návštěvnost rozhledny na Velkém Blaníku

Rok

Návštěvnost

2007

25685

2008

22 967

2009

24 319

2010

20716

2011

24513

2012

16054

2013

16200

2014

15000

Celkem

165454


32

Obrázek 2 Návštěvnost Velkého Blaníku

Návštěvnost Velký Blaník 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

Návštěvnost Blaník

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 (Zdroj: Vlastní zpracování, 2015)

Rozhledna na Velkém Blaníku si udržovala svojí míru návštěvnosti od roku 2007, až do roku 2011 se stav s počty turistů téměř neměnil. V posledních třech letech již bohužel zaznamenala rozhledna pokles své návštěvnosti. Oproti roku 2007, kdy rozhlednu navštívilo přes 25 tisíc turistů, v roce 2014 je to již 15 tisíc turistu, tedy o 10 tisíc méně. Na rozhlednu nebyly v posledních letech čerpány prostředky z fondů Evropské unie. Je tedy zcela zřetelné, že rozhledna postupem času chátrá a turisty již neláká tolik, jako pro rekonstrukci v roce 2008.

4.3 Expozice a výstava Muzea Podblanicka - zámek Vlašim Tabulka 3 Návštěvnost Expozice

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 celkem

Celkem 12176 14286 14163 16392 18777 14820 15303 8650 114567


33

Obrázek 3 Návštěvnost zámku ve Vlašimi

Návštěvnost zámek Vlašim 20000 15000 10000

Návštěvnost zámek Vlašim

5000 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 (Zdroj: Vlastní zpracování, 2015)

Návštěvnost zámku Vlašim je pevně spjata s návštěvností infocentra ve Vlašimi, která je již výše zmíněna. I zde vidíme, že návštěvnost zámku dosáhla vrcholu v roce 2011. Později v letech 2012, 2013 a 2014 návštěvnost mírně klesá.

4.4 Informační centrum Louňovice pod Blaníkem Tabulka 4 Návštěvnost informačního centra v Louňovicích

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Počet osob 2523 3005 3309 2800 2605 2464 2103 2100

Celkem

20909

(Zdroj: Vlastní zpracování dle poskytnutých údajů z Podblanického informačního centra)

Po rekonstrukci rozhledny v roce 2008 návštěvnost informačního centra rapidně stoupá. V posledních letech, kdy nebyly čerpány žádné finanční prostředky z Evropské unie ani z jiných státních fondů se bohužel návštěvnost řítila procentuálně směrem dolů. V roce 2014 navštívilo informační centrum v Louňovicích nejméně turistů za posledních sedm let. V roce 2007 činil počet turistů 2523 a v roce 2014 to bylo již 2100 turistů.

34

Obrázek 4 Návštěvnost IC Louňovice pod Blaníkem

Návštěvnost informačního centra Louňovice pod Blaníkem 4000 3000 Návštěvnost informačního centra

2000 1000 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 (Zdroj: Vlastní zpracování, 2015)

4.5 Informační centrum Kondrac Tabulka 5 Návštěvnost IC Kondrac

Rok

Celkem

2010 2011 2012 2013 2014 Celkem

1550 2629 2226 1660 1749 9814


Obrázek 5 Návštěvnost IC Kondrac

Návštěvnost Informační centrum Kondrac 3000 2000

Návštěvnost Informační centrum Kondrac

1000 0 2010

2011

2012

2013

2014

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2015)

35

Stejně tak, jako u návštěvnosti informačního centra ve Vlašimi a Louňovicích pod Blaníkem se s poklesem návštěvnosti setkáváme u Informačního centra a farní usedlosti v Kondraci. V roce 2011 opět návštěvnost dosahuje vrcholu a od roku 2012 již návštěvnost klesá. V roce 2014 zaznamenalo informační centrum v Kondraci mírný vzestup návštěvnosti a to na 1749 turistů. Data zaznamenáváme do roku 2010, jelikož informační centrum bylo vybudováno téhož roku.

4.6 Farma Blaník – Farm Park Tabulka 6 Návštěvnost Farma Blaník

Rok

celkem

2012 2013 2014 celkem

19652 21325 21853 62830


Obrázek 6 Návštěvnost Farma Blaník

Návštěvnost Farma Blaník 22000 Návštěvnost 20000 18000 2012

2013

2014


Farma Blaník byla zrekonstruována a Farm park uveden do provozu v roce 2012. Od tohoto roku se návštěvnost na farmě zvýšila téměř o 2 tisíce turistů za rok. Farmě se daří a její návštěvnost každým rokem stoupá. V sezoně od dubna do října se zde konají svatební obřady, firemní sezení a jiné společenské akce.

36

4.7 ParaZOO Vlašim Tabulka 7 Návštěvnost ParaZOO Vlašim

Rok

Celkem

2012 2013 2014 Celkem

6517 11065 15988 33570


Obrázek 7 Návštěvnost ParaZOO

Návštěvnost ParaZoo 20000 15000 Návštěvnos ParaZoo

10000 5000 0

2012

2013

2014


ParaZoo byla otevřena v roce 2012. Jedná se o park se zvířaty, která májí určitý handicap. Tato zvířata by ve volné přírodě již neobstála, a proto se město rozhodlo za pomocí fondů z Evropské unie, vybudovat tuto stanici. Stanice se sídlem ve Vlašimi se těší každým rokem vyšší návštěvnosti. Od roku 2012 stoupla návštěvnost z 6517 turistů na necelých 16 tisíc turistů za rok.

37

4.8 Zámek Zruč nad Sázavou Tabulka 8 Zámek Zruč nad Sázavou

Rok

Celkem

2010 2011 2012 2013 2014 Celkem

5914 6101 10853 10600 12451 23051

(Zdroj: Vlastní zpracování dle poskytnutých údajů z Informačního centra ve Zruči nad Sázavou)

Obrázek 8 Návštěvnost zámku ve Zruči nad Sázavou

Návštěvnost zámek Zruč nad Sázavou 14000 12000 10000 8000

Návštěvnost zámek Zruč nad Sázavou

6000 4000 2000 0 2010

2011

2012

2013

2014


Zámek ve Zruči nad Sázavou společně s přilehlým parkem a scenérií celého města prošly v posledních letech rozsáhlými rekonstrukcemi, které mají velký vliv na zvýšení návštěvnosti, jak ve městě, tak na samotném zámku. Zámek nabízí spoustu nových okruhů prohlídek a během roku se zde konají různé historické akce. Od roku 2013, kdy bylo založeno ve městě informační centrum, se návštěvnost města zvýšila a to z 10600 turistů na 12451 turistů za rok.

38

4.9 Včelí svět Hulice Tabulka 9 Včelí svět Hulice

Rok

celkem

2012 2013 2014 celkem

1614 3335 5317 10266

(Zdroj: Vlastní zpracování dle poskytnutých údajů z Informačního centra ve Vlašimi) Obrázek 9 Návštěvnost Včelí svět Hulice

Návštěvnost Včelí svět 6000 4000

Návštěvnost Včelí svět

2000 0 2012

2013

2014


Včelí svět je celkem novou atraktivitou Kraje blanických rytířů. Nachází se nedaleko Zruče nad Sázavou v povodí přehradní nádrže Švihov. Včelí svět nabízí expozici ze života včel. Turisté se seznámí s dělbou práce včel, životem v úlech či postupem včel při vyrábění medu. Návštěvnost této expozice od roku 2012 vzrostla více než o 100%. Za poslední rok navštívilo Včelí svět přes pět tisíc turistů.

39

4.10 Finanční prostředky čerpané z fondů EU vložené do lokality v letech 2007 – 2014 Informace byly předloženy Městským úřadem ve Vlašimi na základě osobní schůzky a e-mailové komunikace mezi mnou a městem Vlašim. Na otázku „Jaké velké akce evropské dotace ve Vlašimi podpořily?“ odpověděl současný starosta Vlašimi pan Luděk Jeništa: „Byla to obnova nádraží, rekonstrukce historického centra města. Naposledy například vybudování vodovodu a kanalizace v Domašíně, vodojemu nad severním sídlištěm, rekonstrukce tepelné soustavy, revitalizace toku řeky Blanice včetně vzniku protipovodňových prvků. Z Unie šlo například osmdesát milionů na obnovu zámeckého parku, příspěvek pomohl i samotnému zámku.“9 Tabulka 10 Dotace Vlašim

Název akce

Zdroj dotace

Celkové náklady akce

Poskytnutá dotace

Obnova zámku a parku ve Vlašimi 1. - 2. fáze

Společný regionální operační program

25 mil. Kč

18,5 mil. Kč

Rekonstrukce nádraží


45 mil. Kč

33, 5 mil. Kč

Rekonstrukce historického centra Vlašimi

Regionální operační program

103 mil. Kč

88 mil. Kč

(Zdroj: Vlastní zpracování dle poskytnutých údajů z Městského úřadu ve Vlašimi)

9

Benesovsky.denik [online]. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/za-nevycerpani-dotaci-z-eu-by-starosta-vlasimi-ludek-jenistafyzicky-trestal-201.html

40

Tabulka 11 Finanční dotace Vlašimského parku

Název projektu

Obnova kulturní památky – vlašimského zámeckého parku (1. Fáze)

Celkové výdaje projektu

7 864 062,-Kč

Období realizace projektu (měsíc/rok)

05/2005-01/2007

Zdroje financování/poskytovatel Centrum pro regionální rozvoj, Krajský úřad Stř. kraje dotace Název grantu/programu


Popis projektu a jeho výstupů

Postupná obnova historických stavebních prvků v zámeckém parku, rozvoj turistiky, vznik infocentra.

(Zdroj: Městský úřad ve Vlašimi)

Tabulka 12 Finanční dotace Obnova zámku

Název projektu

Obnova zámku a parku ve Vlašimi (2. Fáze)


16 998 000,- Kč


04/2006-06/2008

Zdroje financování/poskytovatel Centrum pro regionální rozvoj, Krajský úřad Stř. kraje dotace Název grantu/programu



Postupná obnova historických stavebních prvků v zámeckém parku, rozvoj cykloturistiky, cyklotrasy


41

Tabulka 13 Finanční dotace historického centra

Název projektu

Obnova historického centra města Vlašimi


98 064 913,- Kč


03/2008-04/2010

Zdroje financování/poskytovatel dotace

Úřad regionální rady Středočeského kraje

Název grantu/programu



Komplexní revitalizace hist. centra včetně výsadby a revitalizace zeleně, rekonstrukce povrchů komunikací a chodníků, rozšíření pěších prostranství, zklidnění dopravy ve městě, klidové zóny.

(Zdroj: Městský úřad ve Vlašimi)

Tabulka 14 Finanční dotace nádraží

Název projektu

Projekt na zlepšení dopravní obslužnosti – úprava nádražní ulice a budovy nádraží


44 713 260,- Kč


12/2006-02/2008

Zdroje financování/poskytovatel dotace

Úřad regionální rady KÚ Stř. kraj, Centrum pro regionální rozvoj ČR




Rekonstrukce nádražní ulice, budovy, výstavba zastávek a stanovišť, vznik internetové studovny-infocentrum.


Jak již sami vidíme, v období čerpání dotací z fondů Evropské unie, tedy v období let 2007 – 2010 návštěvnost města Vlašim viditelně vzrůstala. Dle výše

42

uvedeného grafu, který nám značí návštěvnost, až do roku 2014 si můžeme všimnout, že návštěvnost památek v okolí města Vlašim začíná klesat. Tabulka 15 Finanční dotace zámek Zruč nad Sázavou

Název projektu

Zámek Zruč nad Sázavou


48 000 000,- Kč

Období realizace

2013 – 2015


ROP Střední Čechy

(Zdroj: Vlastní zpracování dle poskytnutých údajů z Městského úřadu ve Zruči nad Sázavou)

Zámek ve Zruči nad Sázavou je oproti Vlašimi naopak na vzestupu se svojí návštěvností díky aktuálnímu čerpání z fondů Evropské unie. Částka prozatím není vyčerpána a plán rekonstrukcí města je plánován až do poloviny roku 2015. Je tedy možné, že i v letošním roce bude návštěvnost města stoupat v důsledku nových projektů. Tabulka 16 Finanční dotace Farní muzeum Kondrac

Název projektu

Farní muzeum Kondrac


12 029 353,- Kč

Období realizace

2005 - 2008




Farní muzeum v Kondraci prodělalo svou největší návštěvnost v letech 2010 a 2011 v pozdějších letech návštěvnost klesá. V průběhu roku 2014 se návštěvnost mírně zvyšuje. Na návštěvnosti Farního muzea v období let 2007 až 2014 má vliv čerpání finančních prostředků z fondů EU. Stav návštěvnosti je po dokončení projektu téměř setrvačný a nijak rapidně se v grafu nevykyvuje. Uvidíme, jaký stav si tato Farma udrží do budoucna, pokud nebudou čerpány finance na rekonstrukce objektu.

43

Tabulka 17 Finanční dotace Včelí svět Hulice

Název projektu

Včelí svět Hulice


15 400 000,- Kč

Období realizace

2010 - 2012



(Zdroj: Vlastní zpracování dle poskytnutých údajů z Podblanického infocentra)

Včelí svět je projekt, který byl otevřen v roce 2012 a od tohoto roku jeho návštěvnost rapidně vstoupá. Je zde vidět, jak dotace z Evropské unie napomohly návštěvnosti jak Včelího světa, tak samotné obci Hulice. To přináší samozřejmě jisté výhody pro samotné obyvatele této malé obce. Tabulka 18 Finanční dotace Cyklostezka

Název projektu

Po stopách blanických rytířů na kole i pěšky


6 700 000,- Kč

Období realizace

2009


Společní regionální program

(Zdroj: Vlastní zpracování dle poskytnutých údajů z Podblanického infocentra)

Návštěvnost okolí Velkého Blaníku byla v roce 2009 po dokončení čerpání dotací na vrcholu. Bohužel od roku 2009 se již mnohé v okolí nezměnilo a tak si návštěvnost drží svůj stálý ráz a ba v posledních letech začala návštěvnost viditelně klesat. Výhledově je v plánu čerpání z dotací Evropské unie. Avšak prozatím není známo, na co budou peníze využity a jaká bude výše finanční pomoci z Evropské unie.

44

4.10.1 Celkový přehled finančních prostředků z EU vložených do lokality Tabulka 19 Shrnutí finančních prostředků z EU

Název projektu


Období realizace


Zámek Zruč nad Sázavou

48 000 000,- Kč

2013 – 2015


Farní muzeum Kondrac

12 029 353,- Kč

2005 - 2008


Včelí svět Hulice

15 400 000,- Kč

2010 - 2012


Po stopách blanických rytířů na kole i pěšky

6 700 000,- Kč

2009

Společní regionální program

Obnova kulturní památky – vlašimského zámeckého parku (1. Fáze)

7 864 062,-Kč

2005 - 2007


Obnova zámku a parku ve Vlašimi (2. Fáze)

16 998 000,- Kč

2006 - 2008


Obnova historického centra města Vlašimi

98 064 913,- Kč

2008 - 2010


Projekt na zlepšení dopravní obslužnosti – úprava nádražní ulice a budovy nádraží

44 713 260,- Kč

2006 - 2008


(Zdroj: Vlastní zpracování)

45

4.11 Shrnutí praktické části Praktická část byla rozdělena na dvě části. V části první byl proveden rozbor návštěvnosti dle zjištěných údajů a následně byly vytvořeny grafy, znázorňující vývoj návštěvnosti za poslední léta. Pod každým grafem je vyhodnoceno, zdali návštěvnost dané atraktivity rostla či klesala. V druhé části je v přehledných tabulkách vidět, výše finančních prostředků čerpaných z fondů EU v letech 2007 – 2014 a název grantu, ze kterého byly prostředky čerpány. V úvodu práce byla položena otázka, zda finanční prostředky z fondů Evropské unie mají vliv na návštěvnost dané oblasti. Dle provedené analýzy bylo zjištěno, že dotace z Evropské unie mají skutečně velký vliv na návštěvnost. V každém grafu zkoumané pamětihodnosti či atraktivity je zřetelně vidět, že v době, kdy dochází k dokončení rekonstrukce či dostavění objektu, se zvedá návštěvnost procentuálně nahoru. Stejně tak je z analýzy viditelné, že po ukončení projektů a čerpání finančních prostředků na opravy a rekonstrukce se návštěvnost v krátké době zvyšuje, ale postupně začíná u všech lokalit pozvolna klesat. Je tedy názorně vidět, že využití dotací z evropských fondů mají jakýsi reklamní charakter na danou lokalitu. Pravdou je, že pokud se u lokality financované Evropskou unií objeví tabule s popisem a jasným upozorněním, že jde o projekt financovaný z fondů Evropské unie, po jeho dokončení turisty vždy přiláká zvědavost prohlédnout si nově zrekonstruované místo. Myslím si, že jde to zcela přirozený jev a z lidského hlediska naprosto pochopitelný. Domnívám se ale, že pokud daná lokalita pocítí pokles návštěvnosti v několika následujících letech, bylo by dobré zamyslet se, zdali není vhodné pustit se do nových projektů a případně turisty přilákat jinou cestou. Například různými víkendovými akcemi, novými tematickými okruhy a podobně. Zjistila jsem, že v analyzovaných letech 2007 - 2014 bylo do Kraje blanických rytířů vynaloženo necelých 250 milionů korun českých. Tato částka sebou přinesla opravy a rekonstrukce objektů, úpravy zeleně, podpory parků, vytváření nových

46

atraktivit, které by přilákaly turisty, vytváření pěších a cyklistických stezek či podporu vzdělanosti. Všechny vyjmenované skutečnosti napomohly tomu, že je Kraj blanických rytířů uznávanou a vyhledávanou chráněnou krajinnou oblastí České republiky. Ač jde, o nejmenší chráněnou krajinnou oblast České republiky je nutné podotknout, že tato oblast je velice rozmanitá a podpora z Evropské unie je zde vidět téměř na každém kroku. Je nutné zmínit, že město Vlašim se velice zapříčinilo o rozkvět této oblasti a vzhledem k tomu, že se jedná o malé středočeské městečko, cestovní ruch zde opravdu vzkvétá. Na rozdíl od nedalekého města Benešov je zde vidět, že město Vlašim skutečně využívá finančních prostředků z Evropské unie účelně a zkrášluje tak scenérii nejen města, ale i přilehlého okolí. Ve městě Vlašim je vidět, že i z malého malebného městečka se dá udělat město zajímavé jak na památky, tak na přírodní atraktivity. Doporučila bych všem krajům vyžít možnost finanční pomoci z evropských fondů. Pomoc z fondů Evropské unie je skutečně velice přínosná a myslím si, že by možnosti čerpání měly využívat i jiné obce stejně tak jako město Vlašim. Jedná se o téměř banální administrativní záležitost a posouzení daného projektu většinou netrvají tak dlouho, jak by se v dnešní době dalo čekat. Chce to jen mít daný cíl a jít si za ním. Žadatelé o dotace bohužel nejsou zcela seznámeni s informacemi jak správně čerpat finance z fondů Evropské unie a mnohdy se stane, že následné monitorovací zprávy odhalí chyby, které někdy mívají neblahé následky. Ač se nejedná o složitý proces v rámci žádostí o dotace, je nutné dodržovat určitou legislativu a hlídat si příslušná administrativní nařízení. Výsledky analýzy, které jsem zpracovala, potvrdily má očekávání. Finanční prostředky čerpané z fondů Evropské unie mají skutečně velký přínos pro danou lokalitu. Pokud jsou finance využity účelně dle prvopočátečního plánu, přináší to pro oblast jak přívaly návštěvníků, tak zkulturnění a zrenovování oblasti, ve které se lidem jistě lépe žije.

47

Myslím si, že čerpání prostředků z fondů EU dle analýzy prokazuje, že pokud jsou finance do projektu vloženy, vrací se v podobě návštěvnosti zase zpět. Kraj blanických rytířů bude dle finančního plánu na další roky využívat dalších financí z fondů Evropské unie. Je tedy jisté, že lokalita neusíná na vavřínech a o oblast se bude starat i v dalším období.

48

5 Závěr Bakalářská práce Finanční prostředky plynoucí z EU do lokality "Blanických rytířů" a jejich vliv na tuto oblast se zaměřuje na fondy Evropské unie, které podporují tuto oblast v plném rozsahu a mají velice kladný vliv na návštěvnost Kraje blanických rytířů. Cílem bakalářské práce bylo provést analýzu velikosti finančních prostředků, které plynou z fondů EU do lokality "Blanických rytířů" a rozbor návštěvnosti lokality v období let 2007 - 2014. Práce je rozdělena do dvou částí a to do části teoretické a části praktické. V přílohách je doložena mapa města Vlašim a celého Kraje blanických rytířů. Teoretické části jsem se zaměřila na historii a fakta o Evropské unii. Zároveň zde byly popsány instituce Evropské unie, jakožto řídící orgány EU. Dále jsou zde vyjmenovány a specifikovány fondy Evropské unie a jejich účel. V závěrečné části je blíže popsán Kraj blanických rytířů. Praktická část je zaměřena na finanční prostředky, které byly vynaloženy do Kraje blanických rytířů za období 2007 – 2014. Dále je zde graficky znázorněna návštěvnost dané atraktivity. K vypracování praktické části byla použita data poskytnutá institucemi, zaštiťujícími dané atraktivity. Díky těmto datům jsem mohla metodou popisu zpracovat danou analýzu finančních prostředků a graficky znázornit návštěvnost. Pomocí metody indukce jsem z konkrétních dat, poskytnutých informačními centry, či městskými úřady vyvodila závěr, že finanční prostředky z fondů evropské unie pomáhají k propagaci dané lokality. Městský úřad ve Vlašimi, Městský úřad ve Zruči nad Sázavou a Podblanické informační centrum byly k této analýze velice nápomocni, jelikož díky této práci mohou získat přehled o návštěvnosti dané lokality v důsledku čerpání finančních zdrojů z Evropské unie. Tato práce mě velice obohatila o informace z oblasti čerpání finančních prostředků v rámci fondů Evropské unie, tak o poznání svého okolí, ve kterém žiji.

49

Nutno podotknouti, že v kraji se nachází spousta zajímavostí, o kterých jsem se dozvěděla až v důsledku provádění analýzy. Kraj blanických rytířů doporučuji všem, kteří touží po poznání, vzdělání, relaxaci, umění, kultuře, historii a turistice v jedné lokalitě. Myslím si, že pokud bude Kraj blanických rytířů nadále dbát o rozvoj cestovního ruchu v oblasti a bude nadále čerpat účelně finanční prostředky z Evropské unie, bude návštěvnost této lokality vzkvétat minimálně tak, jako doposud. Výsledek analýzy bude sloužit jako informační zdroj Podblanickému informačnímu centru, Informačnímu centru ve Voticích, Městskému úřadu ve Vlašimi a Městskému úřadu ve Zruči nad Sázavou. Domnívám se, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jsem cíl své bakalářské práce splnila.

50

6 Zdroje 6.1 Knižní zdroje HLAVATÁ, Kateřina a Eva KRUMPHOLCOVÁ. Evropská unie v kostce. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2008, 438 s. ISBN 978-80-7236-665-1. GLADWYN, B.H.M. The European Idea. Londýn : Weidenfeld & Nicolson, 1966. str. 43 BOOKER, Ch. Skryté dějiny Evropské integrace od roku 1918 do současnosti. Brno : Barrister & Principal, 2006. str. 113 VILAMOVÁ, Šárka. Jak získat finanční zdroje Evropské unie. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 196 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-0828-0. VILAMOVÁ, Šárka. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie: praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 200 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1194-x. BOOKER, Ch. Skryté dějiny Evropské integrace od roku 1918 do současnosti. Brno : Barrister & Principal, 2006. str. 39 GERBET, P. Budování Evropy. Praha : Karolinum, 2004. str. 27-28

6.2 Internetové zdroje Europa.eu. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://europa.eu/abouteu/institutions-bodies/index_cs.htm

Europa.eu.

Symboly

[online].

[cit.

2015-04-21].

Dostupné

z:

http://europa.eu/about-eu/basic-information/symbols/index_cs.htm Europa.eu. Žádost o finanční prostředky [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/funding-grants/index_cs.htm

51

Europa.eu. Evropský parlament [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/institutions-bodies/european-parliament/index_cs.htm Europa.eu.

Evropská

rada

[online].

[cit.

2015-04-21].

Dostupné

z:

http://europa.eu/about-eu/institutions-bodies/european-council/index_cs.htm Europa.eu. Rada Evropské unie [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/institutions-bodies/council-eu/index_cs.htm Europa.eu. Evropská komise [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/institutions-bodies/european-commission/index_cs.htm Europa.eu. Evropský soudní dvůr [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/institutions-bodies/court-justice/index_cs.htm Europa.eu. Evropská centrální banka [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/institutions-bodies/ecb/index_cs.htm Strukturalni-fondy.cz. ROP Střední čechy [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-

2013/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROP-Stredni-Cechy Ec.europa.eu. Fond soudružnosti [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/cs/funding/cohesion-fund/ Ministerstvo pro místní rozvoj. Informace o fondech [online]. [cit. 2015-0421]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondechEU Euroskop.cz. Evropská vlajka [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/50/sekce/evropska-vlajka/ Euroactiv.cz. Kohezní fond [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/kohezni-fond

52

Ministerstvo pro místní rozvoj. Jak získat dotaci [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-na-projekt Euroskop.cz. Přehled fondů [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/ Euroskop.cz. Regionální politika [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9195/sekce/regionalni-politika/ Geopark Kraj blanických rytířů. O Blaníku a rytířích [online]. [cit. 2015-0421]. Dostupné z: http://www.blanicti-rytiri.cz/cs/828-o-blaniku-a-rytirich Geopark Kraj blanických rytířů. Geopark [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.blanicti-rytiri.cz/cs/95-o-geoparku-kbr Geopark Kraj blanických rytířů. Příběh geoparku [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.blanicti-rytiri.cz/cs/pribeh-geoparku Geopark Kraj blanických rytířů. Co je geopark [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.blanicti-rytiri.cz/cs/co-je-to-geopark Geopark Kraj blanických rytířů. Města a obce [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.blanicti-rytiri.cz/cs/mesta-a-obce Lounovicepodblanikem.cz. Rozhledna na Velkém Blaníku [online]. [cit. 201504-21]. Dostupné z: http://www.lounovicepodblanikem.cz/rozhledna/ Včelí svět Hulice. Projekt [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.vcelisvet.cz/cs/projekt Včelí svět Hulice. VČELÍ SVĚT V HULICÍCH – INTERAKTIVNÍ EXPOZICE ZE ŽIVOTA VČELSTVA [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.vcelisvet.cz/cs/index Farní

muzeum.

Historie

[online].

[cit.

2015-04-21].

Dostupné

z:

http://www.farnimuzeum.cz/historie/historie.php

53

ParaZoo.

Úvod

[online].

[cit.

2015-04-21].

Dostupné

z:

http://www.parazoo.cz/cs/106-uvod Benešovský deník. Za nevyčerpání dotací z EU by starosta Vlašimi Luděk Jeništa

fyzicky

trestal

[online].

[cit.

2015-04-21].

Dostupné

z:

http://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/za-nevycerpani-dotaci-z-eu-by-starostavlasimi-ludek-jenista-fyzicky-trestal-201.html Kutnohorský deník. Ve Zruči plánují dokončit zámek [online]. [cit. 2015-0421]. Dostupné z: http://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/ve-zruci-planuji-dokoncitzamek-20150114.html Zruč nad Sázavou. Historie zámku [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.mesto-zruc.cz/turista-1/zamek-a-park/historie-zamku/ Denik.cz. Zámku ve Zruči nad Sázavou pomohla dotace EU [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.denik.cz/souteze/zamka-ve-zruci-nad-sazavoupomohla-dotace-eu-20140404.html Zruč nad Sázavou. Zručský zámek ožívá – III. etapa [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné

z:

http://www.mesto-zruc.cz/mesto/projekty/projekty-v-realizaci/zrucsky-

zamek-oziva-iii-etapa/ Votice. Dotace [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://klastervotice.webnode.cz/dotace/

54

7 Seznam tabulek Tabulka 1 Návštěvnost informačního centra ve Vlašimi ................................................ 31 Tabulka 2 Návštěvnost rozhledny na Velkém Blaníku .................................................. 32 Tabulka 3 Návštěvnost Expozice .................................................................................... 33 Tabulka 4 Návštěvnost informačního centra v Louňovicích .......................................... 34 Tabulka 5 Návštěvnost IC Kondrac ................................................................................ 35 Tabulka 6 Návštěvnost Farma Blaník ............................................................................. 36 Tabulka 7 Návštěvnost ParaZOO Vlašim ....................................................................... 37 Tabulka 8 Zámek Zruč nad Sázavou .............................................................................. 38 Tabulka 9 Včelí svět Hulice........................................................................................... 39 Tabulka 10 Dotace Vlašim ............................................................................................. 40 Tabulka 11 Finanční dotace Vlašimského parku ............................................................ 41 Tabulka 12 Finanční dotace Obnova zámku................................................................... 41 Tabulka 13 Finanční dotace historického centra ............................................................ 42 Tabulka 14 Finanční dotace nádraží ............................................................................... 42 Tabulka 15 Finanční dotace zámek Zruč nad Sázavou ................................................... 43 Tabulka 16 Finanční dotace Farní muzeum Kondrac ..................................................... 43 Tabulka 17 Finanční dotace Včelí svět Hulice ............................................................... 44 Tabulka 18 Finanční dotace Cyklostezka ....................................................................... 44 Tabulka 19 Shrnutí finančních prostředků z EU ............................................................ 45

8 Seznam obrázků Obrázek 1 Návštěvnost informačního centra ve Vlašimi ............................................... 32 Obrázek 2 Návštěvnost Velkého Blaníku ....................................................................... 33 Obrázek 3 Návštěvnost zámku ve Vlašimi ..................................................................... 34 Obrázek 4 Návštěvnost IC Louňovice pod Blaníkem .................................................... 35 Obrázek 5 Návštěvnost IC Kondrac ............................................................................... 35 Obrázek 6 Návštěvnost Farma Blaník ............................................................................ 36 Obrázek 7 Návštěvnost ParaZOO ................................................................................... 37 Obrázek 8 Návštěvnost zámku ve Zruči nad Sázavou .................................................... 38 Obrázek 9 Návštěvnost Včelí svět Hulice ...................................................................... 39

55

Obrázek 10 Mapa Kraje blanických rytířů ..................................................................... 57 Obrázek 11 Mapa města Vlašim ..................................................................................... 58 Obrázek 12 Mapa zámecký park Zruč nad Sázavou....................................................... 59

56

9 Přílohy Příloha č. 1 Obrázek 10 Mapa Kraje blanických rytířů

(Zdroj: http://www.blanicti-rytiri.cz/cs/529-materialy-ke-stazeni)

57

Příloha č. 2 Obrázek 11 Mapa města Vlašim

(Zdroj: http://www.blanicti-rytiri.cz/cs/529-materialy-ke-stazeni)

58

Příloha č. 3 Obrázek 12 Mapa zámecký park Zruč nad Sázavou

(Zdroj: http://www.mesto-zruc.cz/e_download.php?file=data/editor/177cs_6.pdf&original=park_str_2.pdf)

59

Finanční prostředky plynoucí z EU do lokality "Blanických rytířů" a jejich vliv na tuto oblast

Recommend Documents