FINANČNÍ PRÁVO DANĚ Z PŘÍJMŮ 4. seminář 29. října 2015
Daně z příjmů Daně z příjmů – úvod, legislativa daně z příjmů právnických osob, odpisy, společná ustanovení.
Zákon o daních z příjmů Daně z příjmů fyzických osob a právnických osob jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon má 7 částí: 1) daň z příjmů fyzických osob, 2) daně z příjmů právnických osob, 3) společná ustanovení, 4) zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů, 5) registrace, 6) pravomoci ministerstva financí a vlády, 7) přechodná a závěrečná ustanovení.
Daň z příjmů právnických osob
Poplatníci daně z příjmů právnických osob Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je právnická osoba, organizační složka státu, podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, svěřenský fond podle občanského zákoníku, jednotka, která je podle právního řádu státu, podle kterého je založena nebo zřízena, poplatníkem.
Poplatníci daně z příjmů právnických osob Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pokud je poplatník, který není právnickou osobou, založen nebo zřízen podle právních předpisů České republiky, má se za to, že má na území České republiky sídlo. Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nemají na území České republiky své sídlo nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.
Poplatníci daně z příjmů právnických osob Veřejně prospěšný poplatník (§ 17a) jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.
Základní investiční fond (§ 17b) fond, jehož akcie nebo podílové listy jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, otevřený podílový fond, investiční fond a podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem splňující zákonné podmínky.
Další prvky daně z příjmů právnických osob Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li stanoveno jinak. (Co není předmětem, je stanoveno v § 18 odst. 2 a násl.) Osvobození od daně stanovuje § 19, osvobození bezúplatných příjmů pak § 19b. Základ daně stanoven v § 20 s odkazem na část třetí (§ 23 - § 33). Sazba daně (§ 21) lineární sazba, obecně 19 %, 5 % u základního investičního fondu, 0 % u penzijních fondů a penzijních institucí, 15 % u samostatného základu daně dle § 20b, zvláštní sazba daně 5 %, 15 % a 35 % dle § 36.
Zdaňovací období u daně z příjmů právnických osob (§ 21a) Kalendářní rok. Hospodářský rok. Období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými. Účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.
Společná ustanovení Úvodní společná ustanovení, odpisy, zálohy.
Společná ustanovení Obecná ustanovení o vztahu zákona o daních z příjmů k jiným zákonům, zejména soukromoprávním. Určení místa zdroje příjmů (§ 22). Určení základu daně (§ 23): Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období; rozdíl se upraví podle ZDP. Zdanění při převodu obchodního závodu, fúzi, rozdělení, výměně podílů (§ 23a – 23d). Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 24). Položky odčitatelné od základu daně (§ 34).
Odpisy Druhy odpisů: účetní odpisy, daňové odpisy. Kritéria rozhodování: Jedná se o majetek, který je odepisován? Kdo uplatňuje odpisy (popř. podmínky)? Z jaké ceny se odepisuje? V jaké výši se odepisuje?
Odpisy Majetek: Hmotný majetek - § 26 odst. 2, 3 ZDP (vyloučený hm. majetek je v § 27) – hranice 40 tis. Kč mimo u budov, domů, staveb, pěstitelských celků trvalých porostů – tam bez ohledu na cenu. Nehmotný majetek - § 32a odst. 1 ZDP – hranice 60 tis. Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok.
Kdo odpisuje (§ 28): Vlastník. Nájemce (hradil výdaje, má to v písemné smlouvě, u vlastníka se nezvyšuje vstupní cena o tyto výdaje).
Odpisy Z jaké ceny Vstupní cena (§ 29 ZDP) – pořizovací cena, vlastní náklady na majetek, hodnota nesplacené pohledávky, cena určená při bezúplatném nabytí atd. Součástí vstupní ceny je i technické zhodnocení. Způsoby odpisování: Rovnoměrný způsob (§ 31 ZDP). Zrychlený způsob (§ 32 ZDP). (*Mimořádné odpisy (§ 30a ZDP)).
Odpisy Minimální doba odpisování (§ 30) 1. skupina 3 roky, 2. skupina 5 let, 3. skupina 10 let, 4. skupina 20 let, 5. skupina 30 let, 6. skupina 50 let.
Příklad odpisu osobního automobilu pořízeného v 2009 za 500.000 Kč Rovnoměrné odpisování
Příklad odpisu osobního automobilu pořízeného v 2009 za 500.000 Kč Zrychlené odpisování
Zálohy (§ 38a) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Zálohy neplatí poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30.000 Kč (dále obec nebo kraj, zůstavitel ode dne jeho smrti). Poplatník, jehož p. z. d. p. přesáhla 30.000 Kč, ale nepřesáhla 150.000 Kč, platí 2 zálohy o 40 %, a to do 15. dne šestého měsíce a 15. dne dvanáctého měsíce . Poplatník, jehož p. z. d. p. přesáhla 150.000 Kč, platí 4 zálohy o 25 %, a to vždy do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce. Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (§ 38h).
Minimální výše daně (§ 38b) a povinnost podat daňové přiznání (§ 38g) Daň nebo penále se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 15.000 Kč. To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou. Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15.000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15.000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Téma příštího semináře Daně z příjmů – teorie a legislativa daně z příjmů fyzických osob. Daňové zákony s sebou!
