FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ UČEBNICE (obálka zatím není hotová)
Symboly použité v uþebnici:
Otázka:
PĜíbČh:
Je dobré si zapamatovat:
Shrnutí:
Finanþní plánování, uþebnice pĜedmČtu finanþní hospodaĜení Autor: Lucie Doležalová Lektorovali: Iveta Vincensová, Petr Jakeš Vydavatel: ZŠ Štoky, 2009 1. vydání Grafické zpracování a tisk: 20-20 VISION GRAPHICS, s.r.o.
I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D ċ L Á V Á N Í
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEěSKÁ ŠKOLA ŠTOKY, pĜíspČvková organizace Projekt "Inovace školního vzdČlávacího programu zaþlenČním pĜedmČtu finanþní hospodaĜení" Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpoþtem ýeské republiky.
FINANýNÍ PLÁNOVÁNÍ
Lucie Doležalová
Základní škola Štoky, 2009
1
OBSAH
PRÁCE S UýEBNICÍ A PRACOVNÍM SEŠITEM ...................................................... 3 ÚVOD ......................................................................................................................... 4 I.
FINANýNÍ PLÁN 1.
FINANýNÍ PLÁNOVÁNÍ ................................................................................... 6
2. STAV FINANýNÍCH PROSTěEDKģ - ROZPOýET A ROZVAHA ................... 8 3. VYTVOěENÍ FINANýNÍHO PLÁNU ............................................................... 13 4. ZAJIŠTċNÍ RIZIK, POJIŠTċNÍ ....................................................................... 17 II. HOSPODAěENÍ S PěEBYTKEM 1.
INVESTICE ..................................................................................................... 20
2.
DRUHY INVESTIC ......................................................................................... 24
3.
SNÍŽENÍ RIZIK INVESTOVÁNÍ, PORTFOLIO ................................................ 30
III.
HOSPODAěENÍ SE SCHODKEM
1.
ěEŠENÍ SCHODKU ....................................................................................... 34
2.
SNÍŽENÍ VÝDAJģ, ZVÝŠENÍ PěÍJMģ ........................................................... 39
3.
PěEDLUŽENÍ ................................................................................................. 41
ZÁVċR ..................................................................................................................... 44
2
PRÁCE S UýEBNICÍ A PRACOVNÍM SEŠITEM
Uþebnice a pracovní sešit spolu úzce souvisejí a budeš je vČtšinou používat souþasnČ.
Uþebnice obsahuje uþivo, které bys mČl s pomocí vyuþujícího hravČ zvládnout. Jsou tam zahrnuty otázky, na které budeš odpovídat. V pĜípadČ, že nebudeš nČþemu rozumČt, staþí se pĜihlásit a vyuþující ti jistČ rád pomĤže.
Uþebnice s pracovním sešitem jsou rozdČleny do tĜech celkĤ nazvaných x
Finanþní plánování
x
HospodaĜení s pĜebytkem
x
HospodaĜení se schodkem
Celky jsou þlenČny na kapitoly. V každé kapitole je zaĜazeno množství otázek a úkolĤ. ZávČrem je uþivo každé kapitoly, které by sis mČl zapamatovat, shrnuto v pĜehledných tabulkách.
Do pracovního sešitu budeš smČt psát i kreslit, protože ti patĜí. NČkteré úkoly budeš Ĝešit pĜímo ve vyuþování, jiné samostatnČ doma.
3
ÚVOD ýeský statistický úĜad (ýŠÚ) položil v roce 2007 více než 4 000 domácností otázky týkající se souþasné situace v oblasti rodinných financí. Vyhodnocení ukázala (graf 1), že finanþní situace nČkterých þeských rodin je nestabilní, tĜetina všech domácností má problém vyjít se svým rozpoþtem. Graf 1: Jak þeské domácnosti vycházejí se svými pĜíjmy v roce 2007 (v %)
velmi snadno; 1,4
s velkými obtížemi; 7,5
snadno; 9,8
s obtížemi; 19,3
docela snadno; 25,5
s menšími obtížemi; 36,5
(Zdroj: ýSÚ)
Z výsledkĤ vyplynulo, že pro necelých 40 % þeských domácností by bylo problémem zaplatit narychlo 7000 Kþ jako neþekaný výdaj. Když si uvČdomíme, že v ýesku jsou více než 4 miliony domácností, jedná se o zarážející údaj. JeštČ hĤĜe jsou na tom rodiny samoživitelek, rodiny s více dČtmi a rodiny dĤchodcĤ. ýeský obþan, pĜestože se mu nedostává financí, nalezl cestu k tomu, jak si poĜídit zboží svých snĤ i bez lopotného spoĜení, nalezl totiž kouzlo pĤjþek. Z tohoto faktu se samozĜejmČ radují prodejci, obchodní ĜetČzce, výrobci prĤmyslového zboží, banky a další instituce. PĤjþování penČz zejména na nákup zboží, dovolené a na nákup aut je problémová oblast. ZvlášĢ je varující, že si pĤjþují pĜedevším ty skupiny obþanĤ, které jsou souþasnČ nejvíce ohrožené ztrátou zamČstnání a hĤĜe uplatnitelné na stále tvrdším trhu práce - jde o lidi s nižšími pĜíjmy a nižším vzdČláním. PrĤzkum poukázal na varující skuteþnosti, které výpĤjþkové šílení provází. Totiž na problémy se splácením. Zhruba 8% tČch, kteĜí si pĤjþí, nakonec své závazky nesplatí.
4
S nabídkou spoleþností poskytujících finanþní služby se prostĜednictvím reklamy v médiích setkává a bude setkávat i mladá generace. Proto je velmi dĤležité, abyste se s touto tematikou seznamovali postupnČ i vy, uþili se posuzovat výhody a nevýhody rĤzných lákavých a „jedineþných“ nabídek. V rodinách se neodvratnČ mČní struktura výdajĤ. V dĤsledku zvyšování cen a deregulace cen nájemného (postupného rušení horní hranice nájemného) se zvyšuje podíl stálých plateb, které se musí uhradit (nájemné, platby za energie, náklady na dopravu), a zároveĖ se snižuje podíl tzv. zbytných výdajĤ, jako jsou tĜeba náklady na kulturu. Zajímavé informace, kolik procent z þeských domácností si nemĤže splnit nČkterá ze svých pĜání, ukazuje graf 2.
Graf 2: Procentická vyjádĜení pĜání domácností, která si nemohla v roce 2007 z finanþních dĤvodĤ vyplnit
osobní auto; 12,6 roþnČ týdenní dovolenou mimo domov; 35,3
osobní poþítaþ; 9,9
telefon; 1,4
barevný televizor; 0,5 praþka; 0,7
dostateþnČ vytápČt byt; 7,1 jíst obden maso ; 13,7
kupovat nové obleþení; 24,3
(Zdroj: ýSÚ)
V dospČlém vČku se budete pohybovat v prostĜedí tržní ekonomiky – napĜ. jako spotĜebitelé, výrobci, obchodníci, zamČstnanci, podnikatelé, plátci daní nebo investoĜi. Dosažená úroveĖ vČdomostí o ekonomice a penČzích vás mĤže v budoucnu ovlivnit pĜi rozhodování o volbČ povolání, Ĝešení otázky bydlení, postoji k úsporám þi nakládání s osobním a rodinným majetkem.
5
I. FINANýNÍ PLÁN 1. FINANýNÍ PLÁNOVÁNÍ
Pan Nožiþka, cestovatel žijící v ýeské republice, pĜijde do banky a má zájem o pĤjþku 5 000 Kþ na 1 rok. Bankovní úĜedník mu sdČlí, že úrok bude 7%, a že bude tĜeba, aby dal do zástavy nČjaký svĤj majetek. Cestovatel s tím souhlasí a dá do zástavy svoji sbírku z cest v hodnotČ 2mil. Kþ. ÚĜedník se diví, že klient žádá o pĤjþení tak nízké þástky a pĜitom dává tak velkou zástavu. Za rok se pan Nožiþka vrátí z cesty kolem svČta a pĜijde do banky. Vrátí tam 5 000 Kþ a 350 Kþ úroku, vezme si zpČt svoji sbírku a chce odejít. ÚĜedník to nevydrží a zeptá se, naþ mu bylo pouhých 5 000 Kþ. Pan Nožiþka odpoví: „ Na nic. Víte, odjel jsem na roþní cestu, a kde bych našel za 350 Kþ roþnČ tak bezpeþnou úschovnu pro svoji sbírku?“
Tento pĜíbČh ukazuje, že v dnešní dobČ není nad to, umČt dobĜe zacházet s penČzi.
Každý z nás má nČjaké cíle. Nikdy nemĤžeme mít všechno, jsme vČtšinou omezeni þasem nebo penČzi, schopnostmi, zdravotním stavem… Vybíráme si, co je pro nás dĤležité, nepostradatelné a naopak do pozadí dáváme to, þeho se mĤžeme vzdát. Je dĤležité vybrat, co je pro nás nejvýhodnČjší z krátkodobého i dlouhodobého hlediska.
6
Jaké cíle máš ty? Jedná se o cíle dlouhodobé nebo spíše krátkodobé? Jak jsou z tvého pohledu dĤležité? Zeptej se svého spolužáka na jeho pĜání a spoleþnČ rozeberte dostupnost svých cílĤ. Jsou tĜeba k jejich dosažení finance? Umíte si pĜedstavit množství penČz potĜebných k tomu, abyste si mohli splnit své sny a cíle? Musíte se nauþit plánovat budoucí hospodaĜení se svými penČzi, nauþit se dokázat slaćovat svá pĜání, své sny se svými možnostmi.
BČhem života své cíle mČníme. V mladším vČku to mĤže být studium v zahraniþí, sport, zábava, auto. V dobČ, kdy si þlovČk zakládá rodinu, se jedná o bydlení, vzdČlání dČtí a tĜeba dobré pojištČní a v seniorském vČku bude jistČ v popĜedí pĜedevším zdraví a odpoþinek. Ke splnČní Ĝady cílĤ potĜebujeme finance, je tedy nezbytné si spoþítat, zda vĤbec jsou tyto cíle dosažitelné. A k tomu slouží osobní finanþní plán, který obsahuje návrh a doporuþení optimálních krokĤ a postupĤ pĜi Ĝešení finanþní situace. Ukazuje, jak nejlépe naložit s financemi s ohledem na realizaci osobních cílĤ, pĜání a potĜeb.
V bČžném životČ þlovČka hraje finanþní plánování dĤležitou roli. Nutí ho pĜemýšlet o svých plánech a prioritách svého života, neboĢ ne vždy odpovídají pĜedstavy realitČ. MĤže mu též odhalit skryté rezervy, tedy, že si mĤže dovolit více, než pĤvodnČ pĜedpokládal. Užitím vhodné kombinace finanþních produktĤ lze významnČ ušetĜit a zároveĖ pĜedejít hrozícím finanþním ztrátám.
Finanþní plán ukazuje, jak nejlépe naložit s financemi s ohledem na realizaci osobních cílĤ, pĜání a potĜeb. Obsahuje návrh a doporuþení optimálních krokĤ a postupĤ pĜi Ĝešení finanþní situace.
7
2. STAV FINANýNÍCH PROSTěEDKģ - ROZPOýET A ROZVAHA Máš nČjakou pĜedstavu o financích vaší rodiny? Vedou si rodiþe pravidelné záznamy o svých pĜíjmech a výdajích? A jak jsi na tom ty? Máš pĜehled, kolik bČhem mČsíce utratíš, jak velké jsou tvoje pĜíjmy, kolik dokážeš z kapesného ušetĜit?
Pro sestavení finanþního plánu potĜebujeme znát stav finanþních prostĜedkĤ, tzn. jaký je náš rozpoþet a rozvaha domácnosti (jednotlivce).
Rozpoþet pĜedstavuje souhrn všech pĜíjmĤ a výdajĤ za urþité období. Rozlišujeme rĤzné druhy rozpoþtu: osobní rozpoþet, rozpoþet domácnosti, podnikový rozpoþet nebo napĜíklad státní rozpoþet. Nás bude pĜedevším zajímat osobní rozpoþet a rozpoþet domácnosti. PĜi sestavování domácího rozpoþtu porovnáváme pĜíjmy a výdaje, abychom zjistili, za co peníze získáváme a za co je utrácíme:
výdaje Jednotlivé domácnosti vynakládají prostĜedky na zajištČní potĜeb svých þlenĤ, pĜedevším stravování, bydlení, topení a osvČtlení, obuv a obleþení, ale i zábavu, vzdČlávání þi cestování. NČkteré výdaje se pravidelnČ opakují a je obtížné je snížit. Oznaþujeme je jako výdaje pevné a patĜí sem napĜíklad nájemné nebo splátky pĤjþek. Výši jiných výdajĤ lze kontrolovat, mĤžeme je omezit þásteþnČ, pĜípadnČ si je úplnČ odepĜít. HovoĜíme o kontrolovatelných výdajích. Tyto lze ovlivnit, jedná se napĜ. o náklady na jídlo, telefon, obleþení, benzín. OdepĜít si mĤžeme (alespoĖ na urþitou dobu) náklady na zábavu þi cestování. Do této skupiny lze zaĜadit i spoĜení. Jednorázové výdaje se vynakládají za delší dobu a jedná se pĜevážnČ o vČtší obnos penČz (koupČ auta, dovolená, koupČ spotĜebiþĤ).
8
pĜíjmy K pokrytí výdajĤ domácnosti slouží pĜíjmy, které mĤžeme také rozdČlit do nČkolika skupin. Pravidelné, stabilní pĜíjmy tvoĜí odmČny za práci v zamČstnání (pĜíjmy ze zamČstnání), pĜíjmy z podnikání, pĜípadnČ i pĜíjmy z pronájmu nemovitosti. Z tČchto pĜíjmĤ odvádíme danČ státu. Dále sem Ĝadíme rĤzné sociální dávky a pĜíspČvky (pĜídavky na dČti, rodiþovský pĜíspČvek, dĤchod ze sociálního zabezpeþení). Tyto pĜíjmy se pravidelnČ opakují a lze s nimi v rozpoþtu po urþitou dobu poþítat. Další pĜíjmy domácnosti jsou obvykle nepravidelné, nestabilní a tvoĜí je napĜíklad úroky z vkladĤ þi tzv. odmČny v zamČstnání. Jejich výše se mČní a nelze s nimi poþítat vždy. Poslední skupinou jsou pĜíjmy jednorázové, které poskytují finanþní prostĜedky ojedinČle (napĜ. z prodeje majetku). Pozn. PĜíjmy se do rozpoþtu uvádČjí þisté, tzn. po zákonných odvodech neboli srážkách (danČ, sociální a zdravotní pojištČní) z hrubé mzdy.
Rozpoþet rodiny je soupis všech pĜíjmĤ a výdajĤ, které je osoba nebo rodina schopna naplánovat a pĜedvídat. Princip tvorby rozpoþtu spoþívá ve shrnutí všech pĜíjmĤ a výdajĤ (rozdČlených podle kategorií) a jejich porovnání, ze kterého vyplyne, zda pĜíjmy pokryjí výdaje. Rozpoþet je potĜeba pravidelnČ aktualizovat a pĜizpĤsobovat zmČnám v pĜíjmech a výdajích.
Co se stane, pokud bude odhad pĜíjmĤ a výdajĤ nesprávný?
Je zĜejmé, že bude nesprávný i rozpoþet. PĜíjmy a výdaje je zapotĜebí odhadovat peþlivČ a nesmí se zapomenout na mimoĜádné výdaje, jako jsou danČ, dovolená nebo jiná neþekaná vydání.
9
Rozlišujeme 3 základní druhy rozpoþtĤ:
1. Vyrovnaný rozpoþet je takový rozpoþet, ve kterém pĜíjmy pokrývají všechny plánované výdaje a pĜípadnou rezervu na neþekaná vydání.
2. PĜebytkový rozpoþet je takový rozpoþet, ve kterém je kladný rozdíl mezi pĜíjmy a výdaji, tj. pokud v rozpoþtu pĜevažují pĜíjmy nad výdaji. Vzniklý pĜebytek, úspory, mohou sloužit jako rezerva na horší þasy, dají se výhodnČ uložit nebo investovat.
3. Schodkový rozpoþet je takový rozpoþet, ve kterém je rozdíl mezi pĜíjmy a výdaji záporný, tj. pokud v rozpoþtu pĜevažují výdaje nad pĜíjmy. Vzniklý schodek (deficit) je tĜeba nČjak krýt. Opakovaný schodek je nutné Ĝešit buć omezením výdajĤ, nebo hledáním cest ke zvýšení pravidelných pĜíjmĤ (napĜ. pĜibráním dalšího zamČstnání). PĤjþky a úvČry by nemČly být prvním krokem k Ĝešení nepĜíznivé situace.
DĤležitou zásadou pro hospodaĜení domácnosti je snaha udržovat pĜebytkový nebo alespoĖ vyrovnaný rozpoþet. Rozpoþet domácnosti by mČl také poþítat s rezervou, kterou jistČ využijeme v pĜípadČ neþekaných výdajĤ nebo naopak ztráty pĜíjmĤ. Velikost rezervy závisí na každé domácnosti. ObecnČ se doporuþuje trojnásobek až šestinásobek prĤmČrných mČsíþních výdajĤ.
10
ObdobnČ postupujeme i pĜi sestavování osobního rozpoþtu, který se u žákĤ základních škol bude lišit v položce pĜíjmĤ (lze oþekávat kapesné) i na stranČ výdajĤ.
Za co nejvíce utrácíš? Utrácíš nejþastČji za zábavu a nákup oblíbeného jídla, popĜípadČ provoz mobilního telefonu? Nebo máš i jiné výdaje? Jaké?
Rozpoþet pĜedstavuje souhrn všech pĜíjmĤ a výdajĤ za urþité období. PĜi sestavování rozpoþtu porovnáváme pĜíjmy a výdaje, abychom zjistili, jak peníze získáváme a za co je utrácíme. Rozpoþet mĤže být: - vyrovnaný - pĜíjmy a výdaje jsou stejnČ vysoké - pĜebytkový - pĜíjmy pĜevyšují výdaje - schodkový - výdaje pĜevyšují pĜíjmy
Vedle rozpoþtu urþuje stav našich finanþních prostĜedkĤ také náš majetek a naše závazky. Je dĤležité sestavit si rozvahu domácnosti (jednotlivce), tedy porovnat, jaký majetek vlastníme a z þeho tento majetek financujeme. V rozvaze vždy uvádíme skuteþný majetek v tržní cenČ, tedy v takové, za jakou bychom ho mohli v této chvíli prodat. Pokud je tržní hodnota majetku vyšší než hodnota závazkĤ, jsme je schopni splatit. V opaþném pĜípadČ, pokud je tržní hodnota majetku menší než hodnota závazkĤ, jsme zadluženi.
11
Mezi majetek Ĝadíme peníze (hotovost, bankovní úþty), finanþní majetek (cenné papíry, stavební spoĜení, penzijní pĜipojištČní, pohledávky - peníze, které nám nČkdo dluží), nemovitosti (dĤm, pozemek, zahrada) a ostatní majetek (auto, šperky, vybavení domu).
Co myslíš, že se stane s cenou auta, poroste nebo bude klesat? A co s cenou bytu þi se starožitnostmi?
Závazky mĤžeme rozdČlit dle þasového období do 3 skupin: osobní závazky krátkodobé do 1 roku (krátkodobé pĤjþky, pĤjþky od pĜátel a pĜíbuzných), osobní závazky stĜednČdobé do 5 let (úvČry na spotĜební zboží vþetnČ auta, splátkový prodej, finanþní leasing) a osobní závazky dlouhodobé (hypotéka, úvČr ze stavebního spoĜení).
Rozvaha domácnosti (jednotlivce) pĜedstavuje porovnání skuteþného majetku v tržní cenČ a závazkĤ. Rozvahou zjistíme, zda jsme celkovČ spíše zadluženi nebo zda jsme schopni splatit všechny své závazky.
12
3. VYTVOěENÍ FINANýNÍHO PLÁNU
Finanþní plán bude rĤzný pro každého z nás. Každý máme totiž jiné osobní cíle i finanþní zdroje k jejich splnČní. PĜesto osobní finanþní plánování u každého þlovČka probíhá podobnČ. Základní finanþní plán by mČl obsahovat: 1. zhodnocení souþasné finanþní situace – stav financí 9 porovnání pĜíjmĤ a výdajĤ = rozpoþet 9 porovnání majetku v tržní cenČ a závazkĤ = rozvaha 2. stanovení reálných finanþních cílĤ - cíle 3. posouzení omezujících okolností – vyhodnocení cílĤ 9 seĜazení dle dĤležitosti 9 zhodnocení podmínek dosažitelnosti 4. stanovení zpĤsobu, kterým lze dosáhnout cíle – zpĤsob získání financí
NázornČ si vše ukážeme na rodinČ Spejblových. Manželé Jana a Jan pracují v místní firmČ a mají dvČ dČti, šestiletého Petra a þtrnáctiletou Petru. Paní Spejblová ve svém volném þase obþas vyuþuje angliþtinu v soukromé jazykové škole. Vlastní rodinný dĤm na okraji mČsta, který pĜed tĜemi roky rekonstruovali, chalupu v nedaleké chránČné oblasti a nedávno si poĜídili auto na leasing. Pan Spejbl velmi þasto pĜemýšlí o budoucnosti svých dČtí a šetĜí jim od útlého vČku na vzdČlání formou stavebního spoĜení. PĤjþky nemají, splácejí pouze leasing. SnĤ mají sice více, ale prioritou je pro nČ cestování a rekonstrukce chalupy. Zkusme si nyní sestavit zbČžnČ finanþní plán rodiny Spejblových.
13
ad 1) stav financí
ROZPOýET PĜíjmy v Kþ Pravidelné
Výdaje v Kþ
pĜíjem ze zamČstnání
52 500
pĜíjem z podnikání
4 000
úroky
Nepravidelné
Celkem
Pevné
1 000 Kontrolovatelné
57 500
Rozdíl pĜíjmĤ a výdajĤ
bydlení - stálé platby
6 000
leasing
5 500
stav. spoĜení dČtí
3 000
stav. spoĜení rodiþĤ
6 000
penz. pĜipojištČní
4 000
provoz domácnosti
4 000
doprava
5 000
jídlo
10 000
dČti
2 000
osobní péþe
2 500
zábava
2 500
mimoĜádné výdaje
2 000
Celkem
52 500
57 500 - 52 500 = 5 000 Kþ
Vidíme, že rozdíl pĜíjmĤ a výdajĤ dosahuje kladných hodnot, jde tedy o pĜebytkový rozpoþet. ROZVAHA Osobní majetek v Kþ
Osobní závazky v Kþ
bČžný úþet
180 000
podílové listy
400 000
penzijní pĜipojištČní
150 000
stavební spoĜení dČtí
250 000
stavební spoĜení manželĤ
850 000
tržní hodnota domu tržní hodnota chalupy
300 000
Celkem
300 000
2 500 000 500 000
ostatní majetek
1 600 000
Celkem
6 430 000
Rozdíl majetek - závazky
finanþní leasing
6 430 000 - 300 000 = 6 130 000 Kþ
Rezerva rodiny Spejblových by mČla být nejménČ trojnásobek mČsíþních výdajĤ, tedy 153 000 Kþ, a to je splnČno (finance k okamžitému užití – na bČžném úþtu 180 000 Kþ a v podílových listech 400 000 Kþ).
14
ad 2) cíle Manželé Spejblovi by si pĜáli pĜíští rok zrekonstruovat chalupu. ZdČdili ji po babiþce paní Jany, a jelikož se jedná o starší objekt, investice nebudou malé. Spejblovi jsou také nadšení cestovatelé, roþnČ je jejich záliba pĜijde na pomČrnČ vysokou þástku. Jejich velkým snem je podívat se do Austrálie a pĜilehlých konþin. Pan Jan s paní Janou by rádi v budoucnu dopĜáli vysokoškolské vzdČlání svým dvČma dČtem, pokud se rozhodnou pro toto studium. Pátým rokem šetĜí v rámci stavebního spoĜení a nadále by v tom chtČli pokraþovat.
ad 3) vyhodnocení cílĤ Rodina Spejblových si stanovila své cíle podle dĤležitosti v tomto poĜadí: následující rok rekonstrukce chalupy; za dva roky poznávací cesta Austrálie - Nový Zéland; doplatit auto; kvalitní vzdČlání dČtí – pokraþovat ve stavebním spoĜení; vhodná investice 5 000 Kþ = pĜebytek mČsíþního rozpoþtu tak, aby podpoĜily dosažení pĜedchozích cílĤ. Zhodnotíme-li cíl rekonstrukce chalupy, jistČ ho mĤžeme považovat za reálný a uskuteþnitelný, jelikož si Spejblovi v prĤbČhu let vytvoĜili finanþní rezervu v podobČ stavebního spoĜení (viz stavební spoĜení manželĤ). Bylo by rozumné zvážit, zda by se cesta do Austrálie a na Nový Zéland nedala odložit alespoĖ do té doby, než splatí leasing na auto, neboĢ splácení leasingu rozpoþet zatČžuje. Bylo by tedy vhodné pozmČnit poĜadí dĤležitosti cílĤ cesty do Austrálie a doplacení auta. Kvalitní vzdČlání pro dČti je rovnČž jako investice vhodná, mĤže rozšíĜit jejich uplatnČní a v budoucnu umožnit pomoc starším rodiþĤm v pĜípadČ jejich finanþních potíží. A co se týþe rozhodnutí investovat pĜebytek rozpoþtu - to lze hodnotit velmi kladnČ. Rodina má již potĜebné rezervy vytvoĜeny a bude moci pĜebytek pĜíjmĤ investovat do rekonstrukce chalupy þi pĜedþasného splacení leasingu.
ad 4) zpĤsob dosažení cílĤ
rekonstrukce chalupy následující rok – finance prostĜednictvím stavebního spoĜení;
doplacení leasingu auta – jelikož mají Spejblovi pĜebytek mČsíþního rozpoþtu 5 000 Kþ, mohli by ho použít na rychlejší splaceni leasingu a zbavit se jeho zátČže; 15
cesta do Austrálie – po doplacení auta lze použít plný pĜebytek z pĜíjmĤ a finance z prodeje þásti podílových listĤ, kterou majitelé plánují;
vzdČlání dČtí – nadále pokraþovat v placení stavebního spoĜení.
NČkteĜí lidé i v dnešní dobČ používají klasické obálky „na uhlí, na jídlo, na dovolenou nebo na nové auto,“ pĜestože jednou z cest mĤže být vyhledání služeb finanþního poradce. Ten zhodnotí pĜíjmy, výdaje a potĜeby rodiny a urþí, jak se o peníze nejlépe starat, aby se dobĜe množily a pokryly všechny rodinné potĜeby. VyĜídí rovnČž nepĜíjemnou administrativu spojenou se zakládáním úþtĤ þi pojistek. PĜi výbČru finanþního poradce, který by mČl dlouhodobČ vylepšit rodinnou pokladnu, platí dvČ zásady: zjistit, s kolika finanþními ústavy tento odborník spolupracuje a kolik si za své služby úþtuje. ýím více smluvních partnerĤ, tím lépe.
Základní finanþní plán by mČl obsahovat: zhodnocení souþasné finanþní situace rozdíl pĜíjmĤ a výdajĤ porovnání majetku a závazkĤ stanovení reálných finanþních cílĤ posouzení omezujících okolností seĜazení dle dĤležitosti zhodnocení podmínek dosažitelnosti stanovení zpĤsobu, kterým dosáhnout cíle
16
4. ZAJIŠTċNÍ RIZIK, POJIŠTċNÍ
Pan Nožiþka si již dva roky šetĜí na nové auto. V souþasné dobČ má naspoĜeno 300 000 Kþ, zbývá mu našetĜit 130 000 Kþ a bude si moci pĜíští rok vysnČné auto koupit. Jenže jednoho dne se pĜes mČsto, kde bydlí, pĜežene vichĜice a zniþí mu stĜechu na domČ. PrávČ v tuto chvíli se situace mČní a všechny dostupné prostĜedky, které má našetĜené na auto, investuje do nové stĜechy. Mohl se pan Nožiþka nČjakým zpĤsobem proti vichĜici bránit?
V prĤbČhu plnČní finanþního cíle mĤže dojít k velké ĜadČ neþekaných událostí, které mohou ohrozit pĜísun financí urþených k jeho realizaci. Tyto hrozící komplikace oznaþujeme jako rizika. Mezi rizika patĜí ztráta pĜíjmĤ nebo jejich þásti napĜ. pracovní neschopností, ztrátou zamČstnání, pĜedþasným úmrtím, ale i ztráta majetku, napĜ. živelnými riziky (povodeĖ, vichĜice, požár), havárií, krádeží a škodami na cizím zdraví a majetku.
Dovedl bys uvést další rizika, která nám mohou zkomplikovat situaci? MĤžeme se nČjakým zpĤsobem proti rizikĤm bránit?
Ano, proti pĜípadným rizikĤm se ve vČtšinČ pĜípadĤ lze bránit. Po poznání rizik by mČla pĜijít prevence neboli pĜedcházení jejich realizaci. ěadČ rizik lze totiž zabránit zcela, jiným lze postavit do cesty pĜekážky, takže se sníží pravdČpodobnost, že nastanou, a u vČtšiny lze snížit alespoĖ hrozící ztráty. S prevencí se setkáváme v bČžném životČ, uvećme napĜíklad bezpeþnostní pásy v autČ þi pravidelné preventivní návštČvy lékaĜe. Protože prevence není nikdy dokonalá, nezbývá nám nic jiného, než si najít zpĤsob, jak se vypoĜádat s následky rizik. Tou je finanþní pokrytí vzniklých škod formou samopojištČní a formou pojištČní. 17
SamopojištČní spoþívá ve vytvoĜení finanþní nebo majetkové rezervy, kterou lze pĜípadnou ztrátu uhradit. Jeho omezujícím faktorem je výše rezervy, kterou jsme schopni vytvoĜit. SamopojištČní lze využít v tČchto pĜípadech: zaplacené pojistné se nevrátí v náhradách škody; nelze se proti rizikĤm pojistit, napĜ. záplavy v zátopové oblasti; za ušetĜené pojistné radČji poĜídit vhodná osobní aktiva, ta mohou sloužit jako rezerva.
Druhou možností je pojištČní. Jedná se o pĜesunutí hrozícího rizika na pojišĢovnu. Základem vztahu s pojišĢovnou je uzavĜení písemné dohody – pojistné smlouvy o tom, že jedna strana – pojistník zaplatí dohodnutou þástku – pojistné. Za toto pojistné se druhá strana – pojišĢovna zavazuje vyplatit sjednané množství penČz – pojistnou þástku, jestliže v prĤbČhu sjednané pojistné doby nastane pojistná událost uvedená ve smlouvČ.
Mezi základní druhy pojištČní patĜí: a) životní pojištČní – patĜí mezi nejþastČji využívané druhy pojištČní, které lze dále rozdČlit podle toho, zda pojistné slouží pouze ke krytí sjednaného rizika (napĜ. smrti) nebo slouží i jako forma spoĜení;
b) úrazové pojištČní - další možností pojištČní osob je sjednání úrazového pojištČní, které kryje riziko, že se pojištČný zraní a dojde k pĜechodnému þi trvalému poškození zdraví þi smrti pojištČného;
c) pojištČní nemoci - do této skupiny lze zaĜadit napĜ. pojištČní invalidity, denní dávka pĜi pracovní neschopnosti þi pojištČní úvČrové nebo leasingové splátky pro pĜípad pracovní neschopnosti;
d) pojištČní majetku – mezi obvyklá pojištČní majetku patĜí pojištČní domácnosti a pojištČní nemovitosti;
18
e) pojištČní odpovČdnosti pojištČní odpovČdnosti z provozu motorového vozidla (tzv. povinné ruþení) - sjednání je pro majitele þi spolumajitele motorového vozidla povinné ze zákona; pojištČní odpovČdnosti za škody zpĤsobené výkonem povolání – jedná se o pojištČní za škody, které neúmyslnČ zpĤsobí zamČstnanec svému zamČstnavateli; pojištČní za škody z bČžného obþanského života – napĜ. škody vzniklé pĜi sportu
f) ostatní pojistné produkty dĤležité pro stabilizaci finanþní situace
PĜestože se nejedná o klasické pojištČní, ale o druh spoĜení, nemČli bychom zapomenout na penzijní pĜipojištČní. Je zabezpeþováno penzijními fondy a je urþeno k zajištČní dodateþného pĜíjmu ke starobnímu þi invalidnímu dĤchodu.
V prĤbČhu plnČní finanþního plánu mĤže dojít k neþekaným situacím, které mohou ohrozit finanþní plán. Jedná se o tzv. rizika, ztráta pĜíjmĤ a ztráta majetku.
PojištČním lze odstranit dopady tČchto rizik, kdy pojišĢovna na základČ smlouvy škodu nahradí. Mezi základní druhy pojištČní patĜí pojištČní životní, úrazové, nemoci, majetku a pojištČní odpovČdnosti.
19
II. HOSPODAěENÍ S PěEBYTKEM 1. INVESTICE Ze všech druhĤ kapitálu je v obchodČ nejproduktivnČjší dĤvČra, a pokud to nevíte, nevíte nic.“ Démosthenes, Ĝecký bankéĜ a právník (385 – 322 pĜ.n.l.)
V pĜípadČ, že jsme zajištČni proti rizikĤm, zejména proti ztrátČ pĜíjmĤ, a máme volné finanþní prostĜedky, které nechceme ihned utratit, potĜebujeme je nČkam uložit. Pokud je totiž jen tak odložíme a nebudeme se o nČ starat, budou vlivem inflace ztrácet hodnotu. S tím jde ruku v ruce otázka zvyšování svých budoucích pĜíjmĤ. Tyto peníze proto potĜebujeme nČkam vhodnČ investovat. Pozn. Inflace je charakteristická zvyšováním cen, jedná se o znehodnocování penČz nadmČrným pĜidáváním penČz do obČhu. DobĜe investované prostĜedky neztrácejí hodnotu a pomohou k dosažení cíle, pokud je dokážeme zhodnotit lépe, než kolik se znehodnotí inflací.
Dokázal bys uvést konkrétní pĜíklad inflace?
Každá investice má svoji optimální délku období, po kterou chceme investovat. Je proto velmi dĤležité vČdČt, jak dlouho chceme investovat a podle toho se rozhodnout, jaký typ investice zvolíme. Jako pĜíklad mĤžeme uvést spoĜení na dĤchod, kdy jednou z výhodnČjších variant je penzijní pĜipojištČní. Naopak, pokud plánujeme v horizontu 2 let kupovat byt a do té doby investovat naspoĜené peníze, stavební spoĜení není vhodná volba, neboĢ pĜi pĜedþasném ukonþení (do 6 let) nedostaneme státní podporu ani úroky z ní. V tomto pĜípadČ by bylo vhodné uvažovat napĜ. o koupi podílových listĤ.
20
Jestliže investujeme, bereme vždy v potaz tyto 3 faktory:
likviditu,
výnos,
riziko.
Tyto faktory ovlivĖují každou investici a není možné dosáhnout ideálních parametrĤ u všech tĜí zároveĖ.
Likviditou rozumíme rychlost, s kterou mĤžeme prostĜedky použít k placení. Urþuje, jak snadno a jak rychle se dá investice prodat a to stále za dobrou cenu. Když budeme mít dĤm a budeme ho chtít dobĜe prodat, budeme k tomu potĜebovat nČkolik mČsícĤ þasu. Když ho budeme chtít prodat bČhem nČkolika týdnĤ, tĜeba se nám to podaĜí, ale odrazí se to na cenČ, která bude urþitČ nižší. Likvidita investice do nemovitostí tedy není pĜíliš dobrá, jedná se o prostĜedky nelikvidní. Omezení likvidity se projevuje nejvíce u produktĤ, kde je nČjaká forma státní podpory. NapĜ. podpora penzijního pĜipojištČní je vázána na vČk úþastníka a je omezena i minimální doba spoĜení. Když budeme mít peníze na bČžném úþtu, mĤžeme je mít k dispozici ještČ ten samý den. Likvidita bČžného úþtu je výborná.
Výnos investice si vysvČtlíme na následujícím pĜíkladČ. Máme finanþní þástku 100 000 Kþ, kterou investujeme do fondu, kde je vstupní poplatek 2% z investované þástky a fond za rok vydČlal 5%. Náš þistý výnos tedy bude 102 900 Kþ. (Investovali jsme 100 000 Kþ, ale do fondu díky vstupnímu poplatku 2 000 Kþ, pĜišlo pouze 98 000 Kþ. TČchto 98 000 Kþ se zhodnotilo o 5% a po roce máme k dispozici 102 900 Kþ.)
21
investovaná þástka vstupní poplatek roþní zhodnocení vloženo do fondu hodnota za 1 rok
100 000 Kþ 2% 5% 98 000 Kþ 102 900 Kþ
Výnos je þástka, kterou nám investovaná nebo již uložená þástka pĜinese. K porovnání vČtšinou slouží úroková sazba, ale nesmíme zapomenout také na poplatky, které musíme zaplatit, na státní podpory, které dostáváme, na zaplacené danČ a na daĖovou úsporu.
Možností, jak investovat volné finanþní prostĜedky je celá Ĝada. Liší se nejen svým výnosem, ale i mírou rizika, kterou pĜi dané investici podstupujeme. Riziko je chápáno jako nejistota budoucího výnosu.
Vztah mezi výnosy a riziky je velmi úzký. ObecnČ platí: Vyžadujeme-li vysoké výnosy, musíme podstoupit vysoké riziko. Postoupíme-li vysoké riziko, nemáme žádnou záruku, že dosáhneme vysokých výnosĤ.
22
Každá investice má svoji optimální délku, každá pĜináší odlišná rizika a každá nese jiný výnos. Z hlediska míry rizika, které pĜi investování podstupujeme, rozlišujeme dvČ skupiny investování:
1. investování s nižším rizikem – kam zejména patĜí: bankovní vklady stavební spoĜení penzijní pĜipojištČní životní pojištČní
2. investování zejména s vyšším rizikem – kam zejména patĜí: podílové fondy investice do dluhopisĤ investice do akcií investice do majetku investice do podnikání
Investice znamenají vklad finanþních zdrojĤ s cílem zlepšit budoucí stav. Každá investice má svoji optimální délku, každá pĜináší odlišná rizika a každá nese jiný výnos.
23
2. DRUHY INVESTIC Víme již, že z hlediska míry rizika, které pĜi investování podstupujeme, rozlišujeme investice s nižším rizikem a investice s vyšším rizikem.
Investování s nižším rizikem V pĜípadČ, že chceme investovat, ale nechceme podstupovat riziko, že výnos bude nakonec menší, než byl vklad, anebo že o své peníze pĜijdeme úplnČ, mČli bychom uvažovat pĜedevším o investici do klasických bankovních investiþních produktĤ, kam patĜí: 1. bankovní vklady; 2. stavební spoĜení; 3. penzijní pĜipojištČní; 4. soukromé životní pojištČní.
Tyto produkty nejsou tolik zajímavé svými výnosy, pĜesto mají své nedílné místo mezi finanþními produkty a to právČ z dĤvodu minimálního nebo velmi nízkého rizika.
24
1. Bankovní vklady - mezi nejbČžnČjší bankovní vklady patĜí:
vklady na bČžných úþtech – urþeny pro platební styk, nevhodné pro ukládání vČtšího obnosu penČz z dĤvodu velmi nízké úrokové sazby úsporné vklady – spoĜicí úþet a vkladní knížka, úþelem pĜedevším ukládat peníze s libovolnými a rĤznČ vysokými vklady s lepší úrokovou sazbou než u bČžného úþtu, výbČr je nČkdy omezen výpovČdní lhĤtou termínované vklady - pĜedem urþena výše vkladu a doba, po kterou musí být ponechán na úþtu, a úroková sazba, kterou se vklad bude zhodnocovat
výnos – málokdy vyšší než inflace, vhodné pouze pro krátkodobé uložení penČz, max. do 1 roku (lze využít napĜ. pro spoĜení na dovolenou, na spotĜební pĜedmČty)
riziko – minimální, vklady pojištČny na 90% jejich hodnoty (max. do 25 000 EUR)
likvidita – vysoká, vklady lze vybrat kdykoliv, u termínovaných vkladĤ daná pevnČ stanovená þástka a doba urþitá
2. Stavební spoĜení - specializovaná forma spoĜení s právem na poskytnutí úvČru, lze použít k jakémukoliv úþelu - stavební spoĜení vzniká na základČ smlouvy o stavebním spoĜení na urþitou cílovou þástku a pĜedem sjednaných podmínek spoĜení nejménČ na 6 let - státní pĜíspČvek ve výši 15% ukládané þástky (max. 3 000 Kþ), nízké úroþení (1 - 3%), pojištČní vkladĤ ze zákona - nevýhodou je doba spoĜení minimálnČ 6 let, lze ukonþit dĜíve bez nároku na státní podporu - stavební spoĜení kvĤli výnosĤm a nízkému riziku vhodné pro financování cílĤ nad 6 let
výnos – úroková sazba regulována zákonem, v pĜípadČ splnČní nároku na státní pĜíspČvek, je výnos nČkolikanásobnČ vyšší než u bČžného spoĜení
riziko – minimální, vklady pojištČny na 90% jejich hodnoty (max. do 25 000 EUR)
likvidita – velmi nízká, pĜedþasné ukonþení bez státní podpory a úrokĤ z ní, samotné vyplácení vkladu trvá 2-3 mČsíce 25
3. Penzijní pĜipojištČní - zabezpeþeno penzijními fondy, urþeno pro ty, kteĜí nechtČjí þi se nemohou spokojit s výší starobního þi invalidního dĤchodu, který se vyplácí ze zákonného pojištČní - podrobnosti viz pracovní sešit str. 16 výnos – není pevný, mČní se v þase a úspČšnost dle konkrétního fondu, v pĜípadČ splnČní nároku na státní pĜíspČvek je výnos nČkolikanásobnČ vyšší než u bČžného spoĜení, mĤže pĜispívat i zamČstnavatel, lze získat daĖovou úlevu (pĜi mČsíþním pĜíspČvku vyšším než 500 Kþ) riziko – velmi malé, zaruþení, že dostaneme nejménČ vložené pĜíspČvky (vþetnČ pĜíspČvkĤ od zamČstnavatele), v pĜípadČ nezdaru fondu musí fond ztrátu hradit ze svých rezerv
likvidita – velmi nízká a velmi omezená, vyplácení se pĜedpokládá nejménČ po 5 letech ukládání (starobní penze) a nejdĜíve v 60 letech vČku, pĜi pĜedþasném vyplacení pĜijdeme o státní pĜíspČvky a jejich zhodnocení
4. Soukromé životní pojištČní - životní pojištČní zabezpeþuje pro pĜípad úrazu a smrti a zároveĖ umožĖuje souþasnČ spoĜit - rozlišujeme kapitálové životní pojištČní, kdy pojišĢovna v pĜípadČ, že nastane pojistná událost, vyplácí v pĜípadČ smrti sjednanou pojistnou þástku anebo v pĜípadČ dožití sjednanou pojistnou þástku vþetnČ podílĤ na výnosech z investování a investiþní životní pojištČní, kdy pojišĢovna v pĜípadČ, že nastane pojistná událost, vyplácí v pĜípadČ smrti buć aktuální hodnotu investovaných prostĜedkĤ, nebo pĜedem garantovanou výši pojistného plnČní anebo v pĜípadČ dožití stanoveného vČku aktuální hodnotu investovaných prostĜedkĤ výnos – kapitálové životní pojištČní – stabilní, pĜedem známé zhodnocení þásti ze zaplaceného pojistného (tzv. technická úroková míra) a podíl na výnosu pojišĢovny (nemohu ovlivnit, kam bude investováno) – investiþní životní pojištČní – neinvestuje se celá þástka, kterou platíme jako pojistné (þást totiž pĜedstavuje vlastní úhradu pojistného a druhá þást potom prostĜedky, které jsou investovány), lze ovlivnit, kam mnou spoĜená þástka bude investována, lze volit fondy s vyšším rizikem a vyšším výnosem nebo naopak riziko – výše rizika závisí na zvolené pojišĢovnČ
likvidita – nízká, smlouva se uzavírá na delší dobu a prostĜedky z pojištČní se vyplácejí jen v dohodnutých termínech 26
Investování s vyšším rizikem V pĜípadČ, že od své investice vyžadujeme vyšší výnos, musíme poþítat s vyšším rizikem. Riziko lze snížit dostateþnou délkou investice. ýím déle peníze nebudeme potĜebovat, tím rizikovČjší investici mĤžeme upĜednostnit. Mezi investiþní produkty s vyšším rizikem patĜí: 1. podílové fondy; 2. investice do dluhopisĤ; 3. investice do akcií; 4. investice do majetku; 5. investice do podnikání.
1. Podílové fondy - podílový list je cenný papír, se kterým je spojeno právo podílníka na odpovídající podíl majetkĤ v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku - z dĤvodu zajištČní bezpeþnosti vložených prostĜedkĤ jsou vkládány do rĤzných oblastí, þímž se snižuje riziko, že budou vloženy do neúspČšné investice - podle úspČšnosti investování fondu se pohybuje kurz podílového listu
výnos
riziko
fondy
doba
výnos
riziko
penČžního trhu
do 1 roku
nízký
nízké
dluhopisové
do 5 let
stĜední
stĜední
akciové a smíšené
nad 5 let
stĜední až vysoký
stĜední až vysoké
zajištČné
5 let
minimálnČ vrátí vklad
minimální
likvidita – pomČrnČ vysoká (zákon naĜizuje odkoupit podílové listy do 15 dnĤ), ovlivnČna možností prodat podílové listy zpČt do fondu
27
2. Investice do dluhopisĤ - dluhopisy (úvČrové cenné papíry, též obligace) pĜedstavují dluh emitenta (ten, kdo cenný papír vydal) vĤþi jejich majiteli, prĤbČžnČ nese majiteli úrok, po uplynutí stanovené doby mu je vrácena nominální hodnota - dluhopisy vydávají podniky, stát, obce, banky (dle toho státní dluhopisy, komunální dluhopisy, atd.)
výnos – mohou pĜinést vyšší výnos než u penČžních podílových fondĤ, zaruþení pravidelných úrokĤ
riziko – relativnČ bezpeþné (v dobČ splatnosti je emitent povinen je odkoupit za nominální hodnotu), závisí na pohybu úrokových sazeb a poklesu cen dluhopisĤ, riziko bankrotu emitenta
likvidita – závisí na poptávce po daném dluhopisu, lze kdykoliv prodat na kapitálovém trhu
3. Investice do akcií - koupí akcií si nový majitel kupuje podíl na majetku akciové spoleþnosti, která akcie vydává - akcie dává svému vlastníkovi právo podílet se na Ĝízení, právo na podíl zisku a právo na podíl ze zbylého majetku v pĜípadČ likvidace spoleþnosti - akcie se prodávají a nakupují za tržní cenu (kurz), která se vytváĜí na trhu na základČ nabídky a poptávky výnos – mĤže být i velmi vysoký, nČkteré akcie pĜináší i dividendy (podíl na zisku firmy), u mladých spoleþností se vČtšinou veškerý zisk reinvestuje (vrací do spoleþnosti)
riziko – mĤže být i velmi vysoké z dĤvodu obtížného odhadu, které akcie porostou, investování do akcií vyžaduje delší þasový horizont (5 let a více, kompenzace poklesĤ kurzĤ v nČkterých obdobích)
likvidita – závisí na poptávce po akcii, lze kdykoliv prodat na kapitálovém trhu
28
4. Investice do majetku - mezi nejþastČjší investice do majetku patĜí: do nemovitostí – lze kombinovat s pronájmem do umČleckých dČl a starožitností do drahých kovĤ a diamantĤ do cizí mČny – spoléháme na to, že kurz poroste
výnos – mĤže být i velmi vysoký
riziko – pomČrnČ vysoké z dĤvodu potĜeby speciálních znalostí (nČkdy s výjimkou nemovitostí)
likvidita – nízká, ovlivnČno poptávkou po pĜíslušné vČci
5. Investice do podnikání - do urþité míry lze zahrnout i pronájem bytu, domu þi jiné nemovitosti - v pĜípadČ, že nepodnikáme sami, mĤžeme vložit þást prostĜedkĤ do podnikatelského zámČru nČkoho jiného a stát se jeho spoleþníkem, i když se pĜímo nepodílíme na podnikání
výnos – mĤže být vysoký
riziko – vysoké, lze ztratit veškeré vložené prostĜedky
likvidita – velmi nízká, prostĜedky bývají vázány v pĜedmČtu podnikání
29
3. SNÍŽENÍ RIZIK INVESTOVÁNÍ, PORTFOLIO
Než se rozhodneme investovat, mČli bychom si ujasnit svou finanþní situaci, stanovit si, kolik prostĜedkĤ jsme ochotni investovat, resp. jakou sumu mĤžeme jednorázovČ oželet a pĜípadnČ kolik korun mĤžeme v závislosti na svých pĜíjmech a výdajích odkládat pravidelnČ.
V podstatČ se dá Ĝíci, že þím vyšší jsou pĜíjmy investora, tím více prostĜedkĤ mĤže investovat do rizikovČjších a tím výnosnČjších produktĤ. Lidé s nižšími pĜíjmy by mČli vČtší þást penČz držet v nerizikových aktivech, u kterých je riziko krátkodobé ztráty velmi nízké. Je také velký rozdíl v tom, jestli se spokojíme s nízkým, ale stabilním výnosem, nebo chceme hodnČ vydČlávat a jsme ochotni kvĤli tomu riskovat.
ýím déle peníze nebudeme potĜebovat (investice do 1 roku, 1 - 5 let, nad 5 let), tím rizikovČjší investici mĤžeme upĜednostnit. Vyšší riziko jednotlivých produktĤ totiž souvisí s možností krátkodobých ztrát, které se však v delším období „smazávají“. Pokud zvažujeme použít peníze v dohledné dobČ a délka období je tedy kratší, je rozumnČjší upĜednostnit ménČ rizikové investice, které ani v krátké dobČ nevykazují výrazné výkyvy výkonnosti.
30
Snížení rizik investování je spjato s pojmem diverzifikace. Diverzifikace spoþívá v investování dané þástky do rĤzných typĤ investic. Mezi hlavní výhody diverzifikace patĜí snížení rizika špatného výbČru investice.
Nyní si diverzifikaci vysvČtlíme na následujícím pĜíkladČ.
Pan Štístko zdČdil po své prababiþce finanþní hotovost ve výši 2 000 000 Kþ. PĜemýšlí, jak s penČzi naloží. Požádal nejbližší kamarády o radu. Kamarád Rizikáþ mu radí, aby vložil své peníze do jeho firmy na její rozšíĜení a stal se spoleþníkem. Firma mu slušnČ vydČlává. Naopak kamarád Opatrník mu radí, aby své peníze rozdČlil a jednotlivé þástky vložil na více míst. Tedy napĜ. þást do firmy pana Rizikáþe þi je využil ke koupi podílových listĤ vybraného fondu, þást investoval do nemovitosti a þást použil na stavební spoĜení a þást si ponechal na bČžném úþtu.
Jak myslíte, že se nakonec pan Štístko rozhodl? Jak bys jednal ty na místČ pana Štístka? PĜedstav si, že dáš na radu pana Rizikáþe, peníze bys vydČlával okamžitČ, ale co kdyby náhodou pozdČji firma pana Rizikáþe zkrachovala? Nebylo by vhodnČjší investovat do více akcí (=diverzifikovat) a pĜedejít tak pĜípadným rizikĤm?
V pĜípadČ, že bychom investovali všechny své finanþní prostĜedky napĜ. pouze do akcií jediné spoleþnosti, mohlo by to pro nás mít velmi negativní dopad v pĜípadČ, že by zmínČná spoleþnost zkrachovala. Je tedy vhodnČjší diverzifikovat, investovat tedy do rĤzných akcí (napĜ. do akcií rĤzných spoleþností, majetku, podílových listĤ, ….), þímž se sníží riziko.
31
Investováním do rĤzných akcí vznikne soubor nČkolika rĤzných investic nazvaný portfolio. Portfolio umožĖuje kombinovat investice s rĤzným rizikem, likviditou, þasovým horizontem (délkou období) a výnosem, tedy investice diverzifikovat.
Investice v portfoliu by mČly pĜinášet nejenom co nejvyšší zhodnocení, ale zároveĖ by mČly v rozumné míĜe rozkládat riziko a umožĖovat rychlou pĜemČnu alespoĖ þásti portfolia v hotovost.
Vzorové portfolio by se mohlo skládat: z akcií; z podílových listĤ; z termínovaných vkladĤ; z volných penČžních prostĜedkĤ.
Nyní si ukážeme pĜíklad rodiny PlzákĤ, kteĜí by rádi zhodnotili þástku 100 000 Kþ. Z hlediska délky období si probereme 3 možná Ĝešení a u každého z nich dle míry rizika, uvedeme, o jaké produkty by se mohlo jednat. SamozĜejmČ každý z nás jsme jiný a vás možná napadne jiné Ĝešení. Zkus tedy spolu se spolužáky navrhnout jiné Ĝešení a prodiskutujte to spolu. V pracovním sešitČ máš uvedené modelové situace, se kterými si budeš muset poradit dle svého uvážení.
32
9 peníze potĜebují do jednoho roku v pĜípadČ, že nejsou ochotni riskovat - spoĜicí úþet, termínovaný vklad v pĜípadČ, že jsou ochotni riskovat - podílové fondy penČžního trhu
9 peníze potĜebují za 1 až 5 rokĤ v pĜípadČ, že nejsou ochotni riskovat - spoĜicí úþet, termínovaný vklad, podílové fondy zajištČné, investice do státních dluhopisĤ, investice do drahých kovĤ v pĜípadČ, že jsou ochotni riskovat - podílové fondy dluhopisové
9 peníze potĜebují za déle než 5 let v pĜípadČ, že nejsou ochotni riskovat - stavební spoĜení, penzijní pĜipojištČní, kapitálové pojištČní, investice do státních dluhopisĤ, investice do drahých kovĤ v pĜípadČ, že jsou ochotni riskovat - smíšené þi akciové podílové fondy, akcie
Soubor nČkolika rĤzných investic se nazývá portfolio, které umožĖuje kombinovat investice s rĤzným rizikem, likviditou, þasovým horizontem a výnosem, tedy investice diverzifikovat
33
III. HOSPODAěENÍ SE SCHODKEM 1. ěEŠENÍ SCHODKU V pĜípadČ, že se domácnost dostane do finanþních nesnází, je na místČ otázka, zda se jedná o schodek opakovaný þi byly výjimeþnČ výdaje vyšší než pĜíjmy.
Pokud se nejedná o opakovaný schodek a tato domácnost má dostateþnou rezervu, pak jej pokryje snadno. Pokud je schodek opakovaný, záleží na jeho výši a tom, zda máme rezervu.
Vzpomeneš si, jak velká þástka by mČla tvoĜit finanþní rezervu?
Jestliže dochází ke schodku opakovanČ, musíme se zamyslet nad svými pĜíjmy a nad svými výdaji, neboĢ k Ĝešení se nabízí dvČ základní cesty – zvýšení pĜíjmĤ þi snížení výdajĤ. NejvČtšího úþinku lze dosáhnout kombinací, tedy své pĜíjmy zvýšit a výdaje se pokusit snížit.
Vždy se dá schodku pĜedcházet. DlouhodobČ bychom mČli finanþnČ hospodaĜit tak, aby k tČmto situacím nemuselo docházet. A k tomu nám velmi dobĜe mĤže pomoci sestavení finanþního plánu.
34
Je-li nutné zvýšit své pĜíjmy okamžitČ, nabízí se nám úvČr.
Je pĜedem nezbytné zvážit, zda úvČr opravdu potĜebujeme, zda je svou povahou pro nás dobrý þi špatný. Dobrý v tom smyslu, že nám pomĤže naše pĜíjmy krátkodobČ zvýšit a špatný v tom, že pouze doþasnČ vyĜeší nedostatek pĜíjmĤ, ale v budoucnu na tom budeme ještČ hĤĜe, protože splátky úvČru zatíží náš rozpoþet ještČ víc.
Než se rozhodneme pro úvČr, mČli bychom si dokázat odpovČdČt na následující otázky: 1. Jsme ujištČni o tom, že jej opravdu potĜebujeme a po celou dobu jeho trvání jej budeme schopni splácet? Tzn., že si jej bereme na nezbytné vČci a víme, že budeme schopni jej splácet po celou dobu, pĜípadnČ se zároveĖ pojistíme pro pĜípad neschopnosti tento úvČr splácet. 2. Bereme si jej na poĜízení majetku, který bude svému úþelu dobĜe sloužit i poté, co úvČr splatíme? Tzn., že životnost poĜízeného majetku na úvČr bude delší než splátkový kalendáĜ. Uvećme si jako pĜíklad byt a dovolená na splátky. Po splacení bytu, poĜízeného na úvČr, nám byt zĤstane. Kdežto v pĜípadČ dovolené je to naopak. Absolvujeme dovolenou a po návratu budeme dlouhou dobu splácet nČco, co už bylo, co nám nezĤstalo. 3. Bereme si jej na poĜízení majetku, který nám jako novému majiteli pĜinese zvýšení našich pĜíjmĤ? Zde si uvećme jako pĜíklad auto, které nám bude sloužit k podnikání þi byt, který budeme pronajímat (þástka z pronájmu bude vyšší, než je þástka ve splátkovém kalendáĜi). 4. Nebereme si jej náhodu proto, abychom splatili starší úvČr? Za prvé podmínky nového úvČru nemusí být výhodnČjší než u staršího úvČru a za druhé, málokdy se jeví jako výhodné úvČr splatit dalším úvČrem. 5. Zjistili jsme si podmínky? Nebereme si jej za horších podmínek, než za jakých jej mĤžeme na trhu získat? Prošli jsme si nabídky více spoleþností? Jak je to s úrokem?
35
ÚvČr lze nejþastČji získat v bance þi u nebankovní instituce, které úvČry poskytují.
S úvČrem je velmi þasto spjat pojem jistina. Dokázal bys tento pojem vysvČtlit? Pozn. Jistina je þástka, kterou si pĤjþujeme, úrok znamená o kolik celková þástka, kterou máme vrátit, pĜevyšuje jistinu.
Nevýhodou úvČrĤ je pĜedevším vyšší úroková sazba, což znamená vyšší úroky, které je klient povinen bance zaplatit. Na výši úrokĤ má vliv i doba splácení, þím déle je úvČr splácen, tím vČtší þástku nakonec klient zaplatí. Úroková sazba mĤže být v úvČrové smlouvČ stanovena jako pevná (= fixní, po dobu splatnosti úvČru se nemČní) þi jako pohyblivá (bČhem doby splatnosti úvČru se mČní napĜ. v závislosti na výši úrokových sazeb na finanþním trhu).
U úvČru vedle úroku platíme ještČ další dodateþné náklady, jako jsou poplatky za vyĜízení žádosti o úvČr, za poskytnutí úvČru, za vedení úvČrového úþtu atd.
ýíslo, které vyjadĜuje celkovou nákladnost úvČru, tj. roþní úrokovou míru i poplatky, se nazývá RPSN (roþní procentní sazba nákladĤ). ÚvČr se obvykle splácí pravidelnými splátkami. Nejprve je ve splátce zahrnut vČtší podíl na splácení úroku, který postupnČ klesá, zatímco podíl splátky úvČru roste.
Pozn. V dĤsledku poplatkĤ je RPSN u daného úvČru vždy vyšší než roþní úroková sazba. A stejnČ jako u roþní úrokové sazby platí, že úvČr je tím výhodnČjší, þím je RPSN nižší.
36
PĜi posuzování žádosti o úvČr banka vyžaduje pĜedevším doložení finanþní situace žadatele potvrzením pĜíjmĤ od zamČstnavatele. Dále posuzuje, zda bude klient schopen úvČr splácet (napĜ. zda již nesplácí jiné úvČry) a jak bude úvČr zajištČn.
Obvyklými zpĤsoby zajištČní úvČru jsou využití ruþitelĤ, zástava nemovitosti a pojištČní úvČru proti neplacení.
ÚvČry dČlíme na úþelové a neúþelové: 1. úþelové úvČry - jsou poskytovány na konkrétní potĜeby klientĤ, pĜíkladem mĤže být úvČr na auto, na vybavení bytu nebo hypoteþní úvČr („hypotéka“), který je poskytován napĜ. na koupi, výstavbu þi opravu nemovitosti; 2. neúþelové úvČry kontokorentní úvČr („kontokorent“) - poskytuje se k bČžnému úþtu v bance, ze kterého tak klient mĤže þerpat více, než je na nČm uloženo (obvykle do stanoveného limitu) - úvČr se splácí automaticky z prostĜedkĤ, které pĜichází na bČžný úþet; osobní pĤjþky - jsou urþeny pro zajištČní osobních potĜeb klientĤ - pĤjþku lze vyĜídit velmi rychle (napĜ. po internetu nebo i telefonicky), její výše mĤže být rĤzná a liší se i zpĤsob a forma splácení; kreditní karty - umožĖují þerpání prostĜedkĤ z úvČrového úþtu (pĜi placení v obchodech, nebo výbČru hotovosti z bankomatu) a lze je využívat opakovanČ nebo i jednorázovČ - na základČ mČsíþního vyúþtování je majitel karty povinen uhradit minimální þástku uvedenou ve smlouvČ jako splátku úvČru.
37
Dlouhodobý pronájem, po jehož skonþení si nájemce vČc odkupuje do svého vlastnictví, oznaþujeme jako finanþní leasing. Na tuto þinnost se specializují leasingové spoleþnosti, které pĜedmČt nakoupí od výrobce nebo obchodníka a pak ho pronajmou zájemci. Ten potom v pravidelných splátkách pronajatou vČc splácí, pĜiþemž první splátka je zpravidla vyšší. Obvykle se takto „kupují“ automobily. Nevýhodou leasingu oproti nákupu na úvČr je to, že poĜízený pĜedmČt je po dobu leasingu ve vlastnictví leasingové spoleþnosti. Není možné ho pĜed úplným splacením prodat, Ĝešením je v tomto pĜípadČ pĜevzetí leasingové smlouvy nČkým jiným. Pokud není nájemce schopen pĜedmČt dále splácet, mĤže mu být odebrán. Problémem by mohla být i krádež pĜedmČtu, na náhradu škody má nárok vlastník, tedy leasingová spoleþnost, a kupující dostane od spoleþnosti pouze pĜíslušnou þást pojistné náhrady.
V souþasné dobČ je pomČrnČ þasto využívanou možností také splátkový prodej. Jedná se o nabídku prodejce koupit urþité zboží na splátky. V podstatČ se jedná o úvČr, který prodejce kupujícímu zajistí u spoleþnosti, která takový prodej financuje, nebo u banky.
Napadá tČ, o jaké zboží by vedle domácích spotĜebiþĤ na splátkový prodej mohlo jít?
38
Optimálním Ĝešením schodku je souþasné snížení výdajĤ a zvýšení pĜíjmĤ. ÚvČr zvažujeme pouze tehdy, potĜebujeme-li nutnČ zvýšit ihned své pĜíjmy. ÚvČry dČlíme na úþelové (na urþitou vČc) a neúþelové (kontokorentní úvČr, osobní pĤjþky, kreditní karty). RPSN vyjadĜuje celkovou nákladnost úvČru za rok. Vedle úvČru lze využít finanþní leasing þi splátkový prodej.
2. SNÍŽENÍ VÝDAJģ, ZVÝŠENÍ PěÍJMģ Víme již, že nejvČtšího úþinku v boji proti schodku dosáhneme tehdy, pokud se nám podaĜí zmČnit složení položek na stranČ pĜíjmĤ a výdajĤ souþasnČ. Probereme si obČ cesty, jak snížení výdajĤ tak zvýšení pĜíjmĤ, z hlediska krátkodobého i dlouhodobého Ĝešení.
Snížení výdajĤ V pĜípadČ krátkodobého snížení výdajĤ mĤžeme snižovat pĜedevším výdaje kontrolovatelné. MČli bychom se snažit omezit výdaje, které nejsou nezbytné. Tím myslíme výdaje urþené na zábavu, cestování, znaþkové obleþení, své koníþky, alkohol a cigarety atd. Je tĜeba si uvČdomit své návyky pĜi utrácení penČz, napĜ. se vyhnout návštČvám výprodejĤ u znaþkového obleþení, které mĤže být i po slevČ 39
poĜád pro nás drahé. Také v pĜípadČ nakupování si dopĜedu sestavit seznam jen tČch vČcí, které nezbytnČ potĜebujeme. U dlouhodobého snižování výdajĤ je tĜeba projít pevné výdaje a snažit se je alespoĖ minimálnČ snížit (napĜ. zmČnit typ vytápČní, ohĜev vody,…).
Zvýšení pĜíjmĤ Jednou z cest, jak krátkodobČ zvýšit své pĜíjmy, je najít další zdroj pĜíjmĤ. Uvećme napĜ. brigádu þi þásteþný pracovní úvazek vedle svého souþasného hlavního pracovního pomČru. Dalším, nepĜíliš žádoucím Ĝešením, by mohl být prodej majetku, který ne vždy vyĜeší naší finanþní situaci. Pokud se budeme snažit o dlouhodobé zvyšování pĜíjmĤ, mĤžeme najít lépe placené zamČstnání þi uvažovat o tom, zda bychom podnikáním nedosáhli vyšších pĜíjmĤ než v zamČstnání, kde pracujeme. Také je dobré projít svĤj majetek a zjistit, zda nám nČco nemĤže svou existencí pĜinášet pĜíjmy. NapĜ. pronájem chaty, reklama na autČ, reklama na plotČ atd.
U krátkodobého snížení výdajĤ se snažíme o snížení výdajĤ kontrolovatelných, dlouhodobČ o snížení výdajĤ pevných. Krátkodobé zvýšení pĜíjmĤ pĜedstavuje nalezení dalšího zdroje pĜíjmĤ þi nepĜíliš žádoucí prodej majetku. DlouhodobČ se snažíme najít lépe placené zamČstnání, uvažovat o podnikání þi získat pĜíjmy z majetku, který už máme.
40
3. PěEDLUŽENÍ PĤjþování penČz samo o sobČ není problémem, naopak. PĤjþování podporuje spotĜebu a tím také rĤst ekonomiky. Ovšem ve fázi, kdy dlužníci pĜestávají být schopni své závazky splácet, stává se pĤjþování penČz rizikovým spoleþenským jevem a pĜedlužení zaþíná mít negativní vliv na spoleþnost.
Mezi nejþastČjší pĜíþiny vzniku pĜedlužení patĜí: nedostaþující pĜíjmy; zbyteþnČ vysoké výdaje; nedostateþná právní ochrana spotĜebitele.
PĜíliš nízké pĜíjmy v kombinaci s pĜíliš vysokými výdaji vedou v jednom okamžiku ke vzniku pĜedlužení. K pĜíliš vysokým výdajĤm by pĜitom nemuselo ve znaþném množství pĜípadĤ vĤbec dojít, pokud by byla zajištČna dĤsledná ochrana spotĜebitele. Nedojde-li v krizovém okamžiku setkání tČchto pĜíþin k brzkému zvýšení pĜíjmĤ nebo redukci výdajĤ, domácnost se dostává do zaþarovaného dlužnického kruhu.
ZjednodušenČ mĤžeme Ĝíci, že k pĜedlužení dochází tehdy, když dlužník nemĤže splácet pĤjþené peníze ze svého mČsíþního pĜíjmu poté, co z nČj odeþte bČžné životní náklady.
Jakmile zjistíme, že už nejsme schopni splácet úvČr, mČli bychom ihned zaþít jednat, aby se naše potíže ještČ neprohloubily.
41
PĜi Ĝešení této situace je vhodné se obrátit nejprve na banku, která nám úvČr poskytla a pokusit se dohodnout na dalším postupu, napĜ. odložení splátek, zmČna výše splátek þi délky úvČru.
Další možnou cestou je požádat o pomoc finanþní poradnu (kontakt lze nalézt na www.financnitisen.cz) þi obþanské sdružení SPES (www.pomocsdluhy.cz). Sice za nás dluhy nezaplatí, ale mohou nám pomoci Ĝešit svízelnou situaci.
V pĜípadČ, že úvČr nesplácíme a ani se nepokoušíme jednat s bankou, þeká nás zĜejmČ vymáhání. Pokud peníze neseženeme, mĤže dojít až k soudní exekuci majetku.
Z tČchto dĤvodĤ je dĤležité si ĜádnČ promyslet, zda si úvČr vzít. V pĜípadČ pĜidČlení úvČru ho pak pravidelnČ splácet a zvážit pĜipojištČní proti neschopnosti splácení úvČru.
Jednou z pĜíþin pĜedlužení mĤže být i nedostateþná právní ochrana spotĜebitele, kterou se myslí znalost vlastních práv, tedy: 1. právo na bezpeþnost; 2. právo na informace o výrobku (službČ); 3. právo na informace o podmínkách reklamace zboží; 4. ochrana spotĜebitele v pĜípadČ smluv sjednaných mimo provozovnu dodavatele.
42
Ochrana spotĜebitele na finanþním trhu je obdobná. V pĜípadČ sporu bychom mČli postupovat následovnČ: 1. reklamace na místČ - tedy pĜímo na finanþní instituci a vyžadovat postup podle reklamaþního Ĝádu instituce;
2. pomoc od profesní asociace þi sdružení na ochranu spotĜebitele - v pĜípadČ, že klient není spokojen s vyĜešením svého pĜípadu internČ v rámci instituce, mĤže se obrátit na pĜíslušnou profesní asociaci (napĜ. Bankovní asociace) - další možností je obrátit se s žádostí o radu þi pomoc na nČkteré sdružení zabývající se ochranou spotĜebitele (napĜ. Sdružení obrany spotĜebitelĤ ýR);
3. mimosoudní ochrana - dalším krokem je Ĝešit spory s tČmito institucemi: a) finanþní arbitr – Ĝeší spory, které vznikají pĜi provádČní platebního styku u þástek do 50 000 EUR, b) mediace – cílem je dohoda stran, ke které dospČjí za pomoci neutrální osoby (mediátora), c) rozhodþí Ĝízení – v pĜípadČ nedosažení dohody bČhem mediace, vedeno pĜed Rozhodþím soudem, který je rychlejší než bČžný soud bez existence odvolání;
4. soudní ochrana - podání žaloby pĜíslušnému okresnímu soudu, vždy volit s pomocí právního poradce.
K pĜedlužení dochází tehdy, když dlužník nemĤže splácet pĤjþené peníze ze svého mČsíþního pĜíjmu poté, co z nČj odeþte bČžné životní náklady. Je dĤležité pokusit se u banky, která úvČr poskytla, dohodnout na Ĝešení. Lze požádat o pomoc i finanþní poradnu.
43
ZÁVċR Finanþní cíle a plánování jsou dobrým zpĤsobem, jak svou finanþní situaci ovládnout, pĜípadnČ zmČnit. Je dĤležité mít reálný pohled na vČc, umČt zvážit, kolik vydČláváme, kolik utrácíme, pĜípadnČ kolik si mĤžeme dovolit investovat do zvyšování svých budoucích pĜíjmĤ. V opaþném pĜípadČ umČt bojovat s deficitem a nevzdávat vše, jakmile se problémy objeví. Jestliže nejbližší rodina dokáže spojit své síly, mĤže dosáhnout mnohem více, jak ve smyslu diverzifikace rizika, tak i ve smyslu využití rĤzných typĤ pĜíjmĤ a pĜíležitostí.
……………………………………………………………………………………… DvČ cesty se dČlily v žlutém háji A byl bych tak rád nelenil, Šel obČma a zvČdČl, co tají, Tu první jsem sledoval oþima, dal jí Sbohem, když zmizela v zeleni. Šel po druhé, která se nabízela Snad právem jsem jí pĜednost dal, Zarostla travou, prošlápnout chtČla, Tu první mi pak pĜipomnČla, Když jsem ji poctivČ prošlapal. Jedna i druhá zde zasypaná Ležely pokojnČ pod listím, Tu první jsem pĜemýšlel pro jiná rána, Však každá cesta je pĜedešlou daná, A sotva kdy se tam navrátím. Po létech povím to najednou S povzdechem, jak þas plyne, DvČ cesty se dČlily, já šel tou, Kde jich šlo ménČ pĜede mnou – A pak bylo všechno jiné.
Robert Frost – Nezvolená cesta (KvČty poezie)
44
FINANýNÍ PLÁNOVÁNÍ FINANýNÍ PLÁNOVÁNÍ Finanþní plán ukazuje, jak nejlépe naložit s financemi s ohledem na realizaci osobních cílĤ, pĜání a potĜeb.
Základní finanþní plán by mČl obsahovat: zhodnocení souþasné finanþní situace rozdíl pĜíjmĤ a výdajĤ porovnání majetku a závazkĤ stanovení reálných finanþních cílĤ posouzení omezujících okolností seĜazení dle dĤležitosti zhodnocení podmínek dosažitelnosti stanovení zpĤsobu, kterým dosáhnout cíle
Obsahuje návrh a doporuþení optimálních krokĤ a postupĤ pĜi Ĝešení finanþní situace.
HOSPODAěENÍ S PěEBYTKEM Investice znamenají vklad finanþních zdrojĤ s cílem zlepšit budoucí stav.
Z hlediska míry rizika, které pĜi investování podstupujeme, rozlišujeme: investování s nižším rizikem investování s vyšším rizikem
Každá investice má svoji optimální délku, každá pĜináší odlišná rizika a každá nese jiný výnos.
PĜíklady investic: bankovní vklady stavební spoĜení penzijní pĜipojištČní životní pojištČní podílové fondy investice do dluhopisĤ investice do akcií investice do majetku investice do podnikání
Soubor nČkolika rĤzných investic se nazývá portfolio, které umožĖuje kombinovat investice s rĤzným rizikem, likviditou, þasovým horizontem a výnosem, tedy investice diverzifikovat.
HOSPODAěENÍ SE SCHODKEM Optimálním Ĝešením schodku je souþasné snížení výdajĤ a zvýšení pĜíjmĤ.
Jestliže dlužník nemĤže splácet pĤjþené peníze ze svého mČsíþního pĜíjmu poté, co z nČj odeþte bČžné životní náklady, dochází k pĜedlužení.
ÚvČr zvažujeme pouze tehdy, potĜebujeme-li nutnČ zvýšit ihned své pĜíjmy.
Tematické celky předmětu finanční hospodaření: 1. peníze 2. ceny 3. rozpočet 4. hospodaření domácnosti 5. finanční trh 6. finanční produkty 7. placení 8. finanční plánování
Učební sada tematického celku placení:
učebnice
pracovní sešit
metodická příručka
CD
