MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu
Finanční náročnost přípravy mladých hráčů ve sportovních hrách
Diplomová práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
doc. Ing. Jiří Novotný CSc.
Bc. Ondřej Stehlík Management sportu
Brno, 2016
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu pouţité literatury.
V Brně dne 27. 4. 2016
………………………… Bc. Ondřej Stehlík
Poděkování Děkuji doc. Ing. Jiřímu Novotnému, CSc. za cenné připomínky, odborné rady i kritiku, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
Obsah ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1
LITERÁRNÍ PŘEHLED................................................................................. 9 1.1
Definice sportu ......................................................................................... 9
1.2
Sport jako statek ..................................................................................... 10
1.3
Sport jako právní kategorie .................................................................... 12
1.4
Zákon o podpoře sportu .......................................................................... 12
1.5
Ekonomie sportu..................................................................................... 13
1.6
Společenská role sportu dle Bílé knihy o sportu .................................... 14
1.7
Česká unie sportu (ČUS) ........................................................................ 14
1.8
Financování sportu v ČR ........................................................................ 18
1.8.1
Krach Sazky .................................................................................... 20
1.8.2
Financování sportu z veřejných zdrojů ........................................... 20
1.8.3
Financování sportu ze soukromých zdrojů ..................................... 23
1.9
2
3
4
Lední hokej ............................................................................................. 24
1.9.1
Charakteristika ledního hokeje........................................................ 24
1.9.2
Historie ledního hokeje ................................................................... 25
1.9.3
Herní pozice v ledním hokeji .......................................................... 26
1.9.4
Český svaz ledního hokeje (ČSLH) ................................................ 27
1.9.5
Lední hokej v Jihomoravském kraji pod záštitou ČSLH ................ 28
1.9.6
Mládeţ v ledním hokeji ................................................................... 29
1.9.7
Akademie ČSLH ............................................................................. 32
1.9.8
VTM v krajích ................................................................................. 33
1.9.9
Projekt „Pojď hrát hokej“................................................................ 34
CÍL PRÁCE, ÚKOLY PRÁCE, VÝZKUMNÁ OTÁZKA .......................... 36 2.1
Cíl práce.................................................................................................. 36
2.2
Úkoly práce ............................................................................................ 36
2.3
Výzkumná otázka ................................................................................... 36
METODIKA PRÁCE ................................................................................... 37 3.1
Charakteristika zkoumaného souboru .................................................... 37
3.2
Pouţité metody sběru dat ....................................................................... 37
VÝSLEDKY ................................................................................................. 39
4.1
Strategická analýza ................................................................................. 39
4.1.1
Lokalizace výzkumu ....................................................................... 39
4.1.2
Průměrná mzda v kraji .................................................................... 41
4.1.3
Členská základna sportovců na Jiţní Moravě ČUS ........................ 42
4.1.4 Výdaje na tělovýchovu a zájmovou činnost v JMK a vybraných městech s hokejovým oddílem ...................................................................... 43 4.1.5
Hokejové kluby na Jiţní Moravě .................................................... 44
4.1.6
Dotace pro vybrané hokejové kluby v Brně.................................... 46
4.1.7
Sportovní komise města Brna ......................................................... 50
4.1.8
Modelový odhad nákladů rodičů na jednu sezonu .......................... 51
4.2
Dotazníkové šetření ................................................................................ 55
4.2.1
Charakteristika zkoumaného souboru ............................................. 55
4.2.2
Pouţité metody sběru dat ................................................................ 56
5
DISKUZE...................................................................................................... 75
6
ZÁVĚR ......................................................................................................... 78
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ...................................................................... 80 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................... 84 SEZNAM TABULEK ........................................................................................... 85 PŘÍLOHY ............................................................................................................. 86 RESUMÉ .............................................................................................................. 90
ÚVOD Sport je nedílnou součástí zdravého způsobu ţivota, jiţ několik let. Uţ v dávných dobách antického Řecka byl sport a fyzická připravenost jedním z hlavních aspektů pro rozvoj osobnosti. Druhým aspektem byl samozřejmě rozum. Pro tuto harmonii fyzické stránky těla s tou vědomostí vznikl název kalokagathia. V minulosti můţeme podobné smyšlení najít i u středověkých rytířů, kteří také prosazovali filozofii velice blízkou myšlence kalokagathie. Samozřejmě i dnes můţeme najít ve společnosti spoustu jedinců, kterým jde zejména o souznění těla a mysli. Je ovšem pravdou, ţe v době moţných obrovských výdělků profesionálních sportovců nemusí být takový důraz kladen na rozumovou stránku.
Dobře
fungujícím
modelem
ve
světě
mohou
být
například
severoamerické univerzitní sportovní týmy, kde jsou hráči těchto týmu nuceni podávat i dobré školní výsledky, jinak jim bude odebráno sportovní stipendium. U nás můţeme dát za příklad sportovní školy a gymnázia. Naše práce je zaměřena, zejména na malé sportovce, konkrétně malé hokejisty do věku 14 let, kterým se i v dnešní uspěchané společnosti snaţí aspoň někteří rodiče pomoci k tomu, aby sportovali a zároveň se vzdělávali ve škole. Pravdou však je, ţe obecně je dnes velmi těţké nastolit dítěti reţim sportu a vzdělávání. Těţké je to hlavně ze dvou důvodů. Prvním důvodem je obrovské mnoţství lákadel, které odvádějí děti od sportu a aktivního způsobu ţivota. Jen pro srovnání v minulosti trvalo pravidlo, ţe děti touţící po pohybu, ihned po příchodu ze školy šly ven nebo jinak aktivně vyuţívaly volný čas. Dnes je bohuţel trend sezení u počítače a pak dětem chybí potřebný pohybový, ale i sociální základ. Tento trend se snaţí pomalu, ale jistě vymýtit několik sportovních projektů pořádaných, jak státem, tak i soukromými organizacemi. Druhým důvodem, který je nastolen po řadu let je přehnaná aktivita rodičů na trénincích a zápasech jejich ratolestí. Tento nešvar je velice závaţný a opováţíme si říci, ţe dnes velice podceňován veřejností. Tlak je na trenéry, aby
6
se právě kvůli výše uvedeným důvodům starali o děti v plné míře. Často se ovšem děje, ţe rodič radí trenérům v sestavě, taktice a podobně. Lední hokej se v našich luzích a hájích těší stále velké oblibě a disponuje velkou členskou základnou, je tomu díky několika pravidelným úspěchům v minulosti a dílčím úspěchům v současnosti. Rodiče dávají své děti na hokej i z důvodu komplexního rozvoje jedince po fyzické a sociální stránce. Pravdou je, ţe před patnácti lety, byl český hokej na naprostém vrcholu, co se týká úspěchů (Nagano, zlatý hattrick). Tyto úspěchy ovlivňují malé zájemce o hokej a zvyšují uţ tak vysokou popularitu sportu u nás. Cílem diplomové práce je zjistit, jakou finanční částku a úsilí jsou rodiče schopni vloţit do svých dětí. Jedná se o mladé hokejisty ve vybraných klubech na Jiţní Moravě. Téma jsme vybrali z důvodu znalosti prostředí autora, jelikoţ prošel podobným systémem v mládí. Rodiče těchto chlapců (z valné většiny chlapců, ale někdy se v týmech ţáků objevují i dívky) musí kaţdý rok počítat s členskými příspěvky a dále hlavně s ostatními náklady na provoz jedné hokejové sezony svého dítěte. Ostatními náklady rozumíme výstroj, hokejky, palivo a ostatní výdaje, jako třeba předsezonní kempy, individuální tréninky. Konečná částka útraty rodičů se tedy můţe vyšplhat aţ k několika desítkám tisíc Kč ročně. Je pak na zváţení, zda rodiče si mohou dovolit zaplatit za svoje dítě tolik peněz. Je nutné si uvědomit, také fakt ţe spoustu rodičů nemá povědomí o výdajích a nákladech klubu. Nemají ani tušení o tom, kolik daný klub inkasuje peněz na dotacích a dalších peněz od ČSLH (český svaz ledního hokeje). Naše práce je rozdělena na dvě části. V první části, literárním přehledu byly prostudovány dostupné zdroje vysvětlující pojmy sport, lední hokej, které byly vymezeny dle odborné literatury. V kapitole uvádíme, jaká je nyní metodologie a podpora sportu u nás. Ve druhé části práce se budeme zabývat strategickou analýzou, důleţitou k provedení našeho dotazníku. Součástí strategické analýzy jsou fakta a data z ČSÚ (Český statistický úřad), zejména pak hodnota průměrné mzdy v Jihomoravském kraji v posledních letech. Dále se budeme věnovat způsobu
7
financování mládeţnického hokeje v ČR, upřesním, do jaké míry jsou konkrétní kluby schopny čerpat dotace a jaké jsou jiné formy financování mládeţnického ledního hokeje. Součástí této práce je i modelový odhad nákladů rodičů na jednu hokejovou sezonu jejich dítěte. Autor vychází z průměrných cen veškerých produktů a sluţeb na hokejovém trhu. V závěru práce porovnáme modelový odhad cen s daty získaných v dotazníkovém šetření. Dále budeme vyhodnocovat nasbírané informace z dotazníků a jednotlivé otázky zhodnotíme podle vyvozených grafů na základě výsledků dotazníku. Námi vytvořený dotazník byl rozeslán a rozdán mezi rodiče hráčů do 14 let a to do tří brněnských hokejových klubů a čtyř klubů z Jiţní Moravy. V diplomové práci rozeberu všechny otázky zvlášť a získáme odpověď na naší výzkumnou otázku: Kolik jsou rodiče ochotni utratit za svoje dítě peněz v jedné hokejové sezoně. Následně pak rozeberu a porovnám získané odpovědi na otázky mezi sebou. V diskusi uvedeme autorovy domněnky a myšlenky na zlepšení situace v českém hokeji a odpovíme na výzkumnou otázku.
8
1 LITERÁRNÍ PŘEHLED 1.1 Definice sportu Definicí sportu rozumíme fyzickou aktivitu, která tvoří sloţku volného času, ţivotního stylu ve vrcholové podobě a můţe být prováděna i jako profese. Tahle sloţka plní funkci zdravotního i relaxačního charakteru. Zároveň zahrnuje momenty soutěţivosti, výkonu, regulované ventilace agrese, příslušnosti ke skupině. Sport můţeme definovat také jako pohybovou činnost, prováděnou dle určitých pravidel a regulí. Následné dělení je na pohybovou činnost relaxační, vrcholovou a výkonnostní. S tím souvisí i počet mezinárodně uznávaných sportů, kterých je v současné době okolo 150. Základní dělení sportu je na sporty individuální a kolektivní (Hobza & Rektořík, 2006). Dle Kubíčka (2012) je důleţitá variabilita názorů na definici sportu. Je zřejmé, ţe názor na tento pojem není jednotný. Samostatný pojem sport můţeme buď brát jako komplexní pojem obsahující několik podskupin vytvářející pilíře celku nebo jako jednotlivé subskupiny. Těmto subskupinám je následně přisouzena různá důleţitost. Sekot (2008) chápe pojem sport jako institucionalizovanou záměrnou pohybovou aktivitu, která je motivována dosaţením větší kondice, osobním proţitkem nebo cíleným výsledkem a výkonem. Jde o to, aby sport nepřitahoval pouze samotné aktéry sportovního výkonu, ale i celou nejširší společnost včetně veškerých fanoušků a medií. Novotný
(2011)
uvádí
pojem
z
latinského
názvu
„disportare“,
coţ znamená příjemně trávit volný čas či se jinak bavit ve volném čase. Znamená to, ţe kaţdý člověk si sportem vytváří svůj vlastní ţivotní styl. Přehled o hierarchii sportu uvádí Hobza & Rektořík (2006), kde sport, jako hlavní systém, obsahuje tři na sobě nezávislé subsystémy. Těmi jsou školní sport, rekreační sport, soutěţní (vrcholový, výkonnostní sport). Vše zobrazuje obrázek 1.
9
SPORT (Tělesná kultura)
ŠKOLNÍ SPORT (Tělesná výchova)
REKREAČNÍ SPORT (Pohybová rekreace)
SOUTĚŽNÍ SPORT (Sport)
Obr. 1 Hierarchie pojmu sport (Hobza & Rektořík, 2006)
1.2 Sport jako statek Sport je ve svém pojetí brán jako statek nehmotného charakteru, který je tvořen vícerými činnostmi. Pro provádění veškerých činností je třeba zajistit materiální podmínky. Je zřejmé, ţe pod pojmem materiální podmínky si můţeme představit veškeré budovy, oblečení a náčiní. Proto, abychom mohli označit nějaký sport za statek, je třeba přesně dekomponovat na velké mnoţství činností a pouze v ojedinělých případech nalezneme všechny znaky, dle kterých lze určit, ţe se jedná o statek veřejný. Základním příkladem můţe být tělocvična a turistická stezka. Za předpokladu, ţe máme tělocvičnu, tak můţeme vykonávat řadu sportů jako např. gymnastika, volejbal, florbal a další. Kdyţ budeme vlastnit turistickou stezku, bude se jednat o sportovní odvětví turistiky. Při pohledu na oba příklady jako na statky nebude platit hledisko spotřeby, konkrétně kritérium nevylučitelnosti ze spotřeby. U tělocvičny můţeme vyřadit uţivatele pouhou cenovou diskriminací. Naopak u turistické stezky je velice sloţité někoho z její spotřeby vyřadit. Můţeme tedy konstatovat, ţe turistická stezka je veřejný statek. Dle uvedených příkladů je jasné, ţe zařazování sportu mezi příslušné statky není jednoduché (Novotný, 2011).
10
Tab. 1 Sport jako statek
Vylučitelnost ze spotřeby
Nevylučitelnost ze spotřeby
Čistě soukromé statky
Smíšené statky
Spotřebovány individuálně, nízké náklady na vyloučení
Spotřebovány kolektivně, ale podléhají přetíţení kapacity nebo vytlačování
Produkovány soukromými subjekty – firmami agenturami
Produkovány soukromými firmami nebo přímo veřejným sektorem
Dělitelnost pro Poskytovány prostřednictvím trhu Poskytovány prostřednictvím spotřebu – rivalitní nebo přímo veřejným sektorem – trhu netrţně Financovány z výnosů jejich prodeje Financovány z výnosů jejich nebo z poplatků za právo uţívat prodeje sluţby z daňových výnosů veřejného rozpočtu Příklady: sportovní oblečení, Příklady: veřejný plavecký bazén, obuv, speciální výţivové veřejná sjezdovka doplňky Smíšené statky
Čistě veřejné statky
Soukromé statky s externalitami
Náklady na vyloučení jsou, popř. nemoţnost vyloučení
Produkovány soukromými firmami
Produkovány přímo vládou nebo soukromými firmami na zakázku vlády
Nedělitelnost pro Poskytovány prostřednictvím Poskytovány netrţně, spotřebu – trhu se subvencemi nebo prostřednictvím veřejného rozpočtu nerivalitní korigujícími daněmi Financovány z výnosů prodeje
Financovány z daňových příjmů veřejných rozpočtů
Příklady: soukromý plavecký bazén, sportovní amatérský klub, lyţařská sjezdovka s vlekem
Příklady: značené turistické cesty, cyklostezky, veřejně přístupná dětská hřiště, veřejná přírodní koupaliště - pláţe
Zdroj: Novotný, 2011, p. 27
11
1.3 Sport jako právní kategorie Podle Kubíčka (2012) je právo ve sportu nepostradatelnou sloţkou společnosti jiţ dlouhou dobu. Sport, jakoţto společenský fenomén získává na významnosti. Dle Novotného (2011) je význam práva ve sportu na základě tří hlavních důvodu: Komercializace a profesionalismus ve sportu. Změna právního a politického systému v Československu po roce 1989 a 1992. Proces změn politického systému v Evropě, sjednocování Evropy a tím se měnící i sportovní spolupráce, vstup ČR do Evropské unie.
V současném stavu vycházíme z naší „Listiny základních práv a svobod“, která je známa pod ústavním zákonem 2/1990 Sb., to znamená zaručení plné ochrany práva spolčovacího a shromaţďovacího. Dobrovolné sportovní organizace se dle tohoto zákonu řídí.
1.4 Zákon o podpoře sportu Zákon podpoře sport z roku 2001 definuje sport jako „všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní.“ (Zákon o podpoře sportu, 2001).
12
1.5 Ekonomie sportu Novotný (2011) rozděluje tyto oblasti ekonomické analýzy sportu: Veřejná ekonomie sportu, Ekonomie spotřeby, Ekonomické podmínky rozvoje sportu a sportování, Velké sportovní akce, Odvětvová ekonomie sportu, Ekonomie sportovních sluţeb, Ekonomie práce, Ekonomie mezinárodního sportu, Institucionální ekonomie sportu, Demografie sportu.
Kubíček (2012) dále uvádí, ţe obsahem naplnění ekonomické funkce sportu jsou činnosti – jako například organizace sportovních akcí, výstavba sportovních objektů, obchod se sportovním zboţím a další. Pojem externalit v tělesné kultuře rozebírá Hobza a Rektořík (2006) jako vliv činností jednoho člověka na blahobyt lidí, kteří se činnosti neúčastní. V případě, ţe vliv činnosti je nepříznivý, jedná se o negativní externalitu. V druhém případě se jedná o pozitivní externalitu. Pozitivní externalitou v tělesné kultuře můţe být vliv na zdraví člověka, tělesnou zdatnost, sociální a kulturní participaci. Negativní externality mohou být v podobě lyţování, z toho plyne vymýcení lesů pro účely sjezdovek.
13
1.6 Společenská role sportu dle Bílé knihy o sportu Bílá kniha o sportu upravuje veškeré vztahy mezi společností a sportem pro celou EU. Bílá kniha je volně ke staţení na stránkách MŠMT (Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy). „Sport tvoří součást dědictví každého muže a ženy a nelze jej ničím jiným nahradit.“ Pierre de Coubertin. Tímto výmluvným citátem je zahájena Bílá kniha o sportu, jeţ byla vydána v Bruselu dne 11. 07. 2007. Bílá kniha se zaměřuje zejména na společenskou roli sportu, jeho hospodářský rozměr a jeho organizaci v Evropě. Veškeré konkrétní návrhy jsou v tzv. akčním plánu, který je pojmenován po Pierru de Coubertinovi. Plán obsahuje aktivity důleţité pro komisi a komise tyto aktivity buď podpoří, nebo uskuteční. „Sport je oblastí lidské činnosti, která se těší velkému zájmu občanů Evropské unie a která má zároveň obrovský potenciál je sdružovat a oslovovat, a to bez ohledu na věk či společenský původ. Podle průzkumu agentury Eurobarometer z listopadu roku 2004 přibližně 60 % evropských občanů pravidelně provozuje sportovní aktivity v rámci nebo mimo rámec zhruba 700 000 klubů, které jsou samy členy velkého počtu sdružení a federací. Velká část sportovních aktivit se odehrává v rámci amatérských sdružení. Narůstá význam profesionálního sportu a stejnou mírou přispívá ke společenské roli sportu. Sport kromě upevňování zdraví evropských občanů plní i funkci výchovnou a hraje roli společenskou, kulturní a rekreační. Společenská role sportu má rovněž potenciál utužit vnější vztahy Unie.“ (Bílá kniha o sportu, 2007).
1.7 Česká unie sportu (ČUS) Česká unie sportu je největší střešní a servisní sportovní organizace v ČR. Její vznik byl zapříčiněn transformací a změnou názvu z ČSTV (Český svaz tělovýchovy) na ČUS ke dni 27. 4. 2013.
14
V ČUS jsou dobrovolně sdruţeny sportovní svazy s celostátní působností, sportovní kluby a tělovýchovné jednoty i jejich sdruţení, jsou-li ustanoveny jako spolky podle Občanského zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb. ČUS je organizace, která je občansky otevřená, demokratická, nezávislá a nepolitická. Veškeré subjekty, které jsou v ČUS mají právo si ponechat samostatnost právního postavení, majetku a činnosti. ČUS je členem ČOV (Českého olympijského výboru) a členem Evropského sdruţení nevládních sportovních organizací (ENGSO). Nejvyšším orgánem ČUS je valná hromada, která je tvořena zástupci národních sportovních svazů a zástupci SK/TJ (sportovní klub/tělovýchovná jednota). Valná hromada se schází jednou ročně. V období mezi valnými hromadami zajišťuje provoz a plnění veškerých úkolů Výkonný výbor ČUS se sídlem v Praze. Mezi členy ČUS patří dle jejích stanov národní sportovní svazy, sportovní kluby a tělovýchovné jednoty. Základní dokument pro ČUS jsou stanovy. Servisní činnost pro národní sportovní svazy je zajišťována v praţském sídle ČUS. Sluţby pro krajské a okresní sportovní svazy, sportovní kluby a tělovýchovné jednoty poskytují krajská a okresní servisní centra sportu, zřízená při 13 krajských organizacích ČUS, při Praţské tělovýchovné unii a při 76 okresních sdruţeních ČUS. Posláním ČUS je vytvořit optimální podmínky ke sportovní činnosti ve sportovních klubech, tělovýchovných jednotách a národních sportovních svazech. Dále ČUS poskytuje sluţby organizačním článkům a dalším organizacím a institucím v rámci sportovního prostředí České republiky. ČUS respektuje poslání a myšlenky olympismu a reprezentuje zájmy svých členů v rámci svého členství v ČOV. Nedílnou součástí poslání ČUS je i komplexně zabezpečovat financování sportovní
činnosti
svých
základních
organizačních
článků
na
všech
výkonnostních, rekreačních věkových či územních úrovních. Ve svých základních
15
organizačních článcích ČUS organizuje, podporuje a provozuje veškeré formy sportovních aktivit. Aktuální úkoly ČUS: 1. Aktivní a dynamické vedení ČUS ve prospěch českého sportu. 2. Vyvodit odpovědnosti za ztrátu společnosti SAZKA, a.s., a ztrátu dalších historických majetků bývalého ČSTV. 3. Podílet se aktivně na restrukturalizaci českého sportovního prostředí a zajistit ČUS důstojné a odpovídající místo v tomto systému. 4. Usilovat o systém trvalého a udrţitelného financování sportovních organizací ČUS. 5. Konstituovat Servisní centra sportu jako základní strukturu ČUS. 6. Optimálně spravovat majetek ČUS. 7. Usilovat o změnu sídla ČUS. 8. Vybudovat Národní sportovní centrum Nymburk. 9. Spolupracovat se sportovním prostředím školského systému. 10. Stabilizovat jednotu sportovních svazů.
Obr. 2 Vývoj členské základy ČUS (Statistika ČUS, 2016)
16
Výsledky sběru statistických dat ukazují, ţe členská základna ČUS k 31. 12. 2014 setrvává v trendu posledních několika let a to v mírném poklesu. ČUS v 8 240 SK a TJ sdruţuje 1 205 746 členů. To představuje meziroční úbytek cca 92 tis. fyzických osob, z nich je 12 619 členů z řad mládeţe. Ke konečnému termínu byly aktualizovány data ze všech 77 okresních sdruţení a moţnost doplnění vlastních dat členské základny vyuţilo 44 národních sportovních svazů.
Obr. 3 Rozdíly v přírůstcích/úbytku mládeţe (Statistika ČUS, 2016)
Dle obrázků 2 a 3 vycházejících ze statistiky členů sdruţených v OS ČUS můţeme předpokládat meziroční úbytek mládeţe, který v minulých letech činil v průměru 31 tis. členů. Jestli se tento trend bude projevovat i v dalších letech, povede to k prvnímu kroku tj. zastavení propadu členské základny. Sběr probíhal dle pokynů předsedy ČUS dvoukolově, čímţ se předchází nesrovnalostem a chybám při doplňování členů sdruţených po linii sportovních svazů. Oficiální statistika byla vydána 24. 3. 2015 (Statistika ČUS, 2016).
17
1.8 Financování sportu v ČR Pravdou je, ţe financování sportu v České republice mělo od roku 1989 sestupnou tendenci. Níţe uvedený graf viditelný na obrázku 4 tuto skutečnost znázorňuje. Graf je uveden v procentuálním vyjádření k výdajům státního rozpočtu. Znázorněná data představují sumu finančních prostředků, které směřovaly přímo do sportu ze státní pokladny. Rychlý hospodářský růst po roce 1989 byl příčinou úpadku financí do sportu, jelikoţ sport nebyl vládou adekvátně zohledněn ve změně legislativy výdajů na sport. Dále nám graf ukazuje rok 2001, kdy začalo docházet k trvalému poklesu. Tento trend můţeme přičíst k rozhodnutí o financování víceúčelové haly v Praze. K roku 2008 se objem financí na sport dostal na rekordně nízké hodnoty k poměru objemu státního rozpočtu. Tato skutečnost navazuje na fakt, ţe tento pokles absolutní výše finančních prostředků směrujících do sportu má spojitost s poklesem porodnosti a sníţením počtu sportovců z řad mládeţe.
18
Obr. 4 Analýza financování sportu v ČR (Analýza financování sportu v ČR, 2009)
Na následujícím obrázku 5 můţeme vidět vývoj financování sportu v ČR od let 1989 aţ do roku 2015. Za nejdůleţitější zlom v historii financování českého sportu, povaţujeme nedávný krach společnosti Sazka v roce 2011.
Obr. 5 Vývoj financování sportu v ČR (Sportovní listy, 2015)
19
1.8.1 Krach Sazky Loterijní společnost Sazka dlouhá léta byla stabilním podnikem, která kaţdý rok generovala stovky milionů korun. Tyto miliony proudily nejen do kapes akcionářů, ale i několika sportovním svazům. Největším problémem a zároveň důvodem pro krach se Sazce stala výstavba dnešní O2 arény (dříve Sazka aréna), která byla Sazkou velmi problematicky financována. Krize Sazky vyvrcholila konkurzem, kde její loterijní byznys převzali noví majitelé a bohuţel pro český sport peníze z českých loterií jako třeba Sportka putuje finančním skupinám PPF a KKCG. Společný podnik těchto skupin nabídl za Sazku 3,81 miliardy korun a i přes protesty ji koupil. Ani ţaloba tehdejšího majoritního vlastníka, ČSTV (Český svaz tělesné výchovy, dnes ČUS), i dalších akcionářů, kteří s prodejem nesouhlasili, transakci nezvrátila. V roce 2011 se firma Sazka nachází v úpadku a sama tak vyvolává nervozitu i mezi sázejícími. Trţby společnosti klesly o polovinu. Následné změny přišly i ve vedení společnosti, kdy opustil místo generálního ředitele Aleš Hušák. Hušák byl zodpovědný za rozhodnutí vybudování víceúčelové haly (dnešní O2 aréna v Praze), která stáhla Sazku ke dnu, ale za doby jeho působení ve funkci Sazka rozdala svým akcionářům více neţ miliardu korun, které směřovaly zejména na podporu sportu na všech úrovních. Je zřejmé, ţe objem těchto financí se v dnešních dnech nedaří dorovnat (Bezprecedentní krach Sazky přišel před rokem, 2015).
1.8.2 Financování sportu z veřejných zdrojů Většina kapitoly byla čerpána z Metodických pokynů k programům „Státní podpory sportu, 2016.
20
Ústředním orgánem státní správy pro oblast sportu je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). MŠMT má za úkol zabezpečovat finanční podporu sportu ze státního rozpočtu, vytvářet podmínky pro státní sportovní reprezentaci, zřizovat a zabezpečovat činnost resortních sportovních center (dále jen „RSC“) atd. Rozdělování státních prostředků posuzuje Rada pro tělovýchovu a sport, která je tvořena zejména zástupci významných sportovních občanských sdruţení a svá rozhodnutí předkládá ministru školství, mládeţe a tělovýchovy (Hobza & Rektořík, 2006). Státní podpora sportu pro rok 2015 se podobně jako v minulých letech zrodila na poradě vedení MŠMT. Zde vedení projednalo návrh na veřejné vyhlášení programů v souvislosti s dotační politikou státního rozpočtu. Vyhlášením programů vznikají nově vzniklé podmínky pro všechny ţadatele o státní dotaci v oblasti sportu z řad nestátních neziskových organizací podávané prostřednictvím organizace s celostátní působností., nikoliv přímo TJ/SK. Nutno upozornit, ţe podání ţádosti je hlavním a prvním krokem v celém procesu dotační politiky a nezakládá právní nárok na obdrţení dotace. Pro realizaci obdrţených ţádostí na MŠMT je rozhodující zejména finanční objem, který je nebo bude stanoven pro celou oblast sportu aţ po schválení rozpočtu na náleţitý rok. Podpora sportu pro rok 2015 vychází ze sedmi programů a zejména ze dvou výdajových okruhů. První výdajový okruh: „Sportovní reprezentace“ – neinvestiční prostředky. Program I. – Sportovní reprezentace ČR. Program II. – Sportovně talentovaná mládeţ. Podpora Resortních sportovních center (dále jen „RSC“) MŠMT, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Antidopingového výboru České republiky (dále jen ADV“) je realizována bez vyhlášeného programu. Tato podpora je uskutečňována na základě zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře
21
sportu. Druhý výdajový okruh: „Všeobecná sportovní činnost“ – neinvestiční prostředky. Program III. – Činnost sportovních organizací. Program IV. – Údrţba a provoz sportovních zařízení. Program V. – Činnost sportovních svazů. Program VI. – Významné sportovní akce. Program VII. – Zdravotně postiţení sportovci. Podpora sportu pro rok 2016 vychází z 10 programů s přesně specifikovaným obsahovým zaměřením. Pro rok 2016 se vychází z těchto metodických pokynů. Metodické pokyny k programům „Státní podpory sportu“ vymezují zejména kritéria výběru obdrţených ţádostí o dotace, ale i další postupné podmínky potřebné pro samotnou realizaci poskytování finančních prostředků, a zpřesňuje obsahové zaměření jednotlivých vyhlášených programů. Programy pro 2016 jsou tyto: Program I. – Sportovní reprezentace. Program II. – Sportovně talentovaná mládeţ. Program III. – Činnost sportovních organizací. Program IV. – Údrţba a provoz sportovních zařízení. Program V. – Činnost sportovních svazů. Program VI. – Významné sportovní akce. Program VII. – Zdravotně postiţení sportovci. Program VIII. – Organizace sportu ve sportovních klubech. Program IX. – Organizace školního sportu. Program X. – Projekty pro sportování veřejnosti.
22
1.8.3 Financování sportu ze soukromých zdrojů Sport všude na světě ale i v České republice nezískává finance na sport jen z činnosti z veřejných zdrojů a také pomocí zdrojů soukromých. Mezi tyto soukromé zdroje můţeme zařadit výdaje domácností na sport (čl. příspěvky), výnosy z hospodářských činností sportovních klubů a organizací a další výnosy ze sportovních činností. Novotný (2011) rozděluje tradiční zdroje financování tělovýchovných, tělocvičných jednot a sportovních klubů v ČR z těchto hlavních činností: členské příspěvky, dary, patronáty, příspěvky municipalit, příspěvek od zastřešující střešní organizace, dotace od vlády, vstupné na sportovní akce, startovné, úroky z uloţených vkladů.
A dále rozděluje financování z doplňkových činností následovně: sponzorské příspěvky, nájemné z klubových sportovních zařízení, klubové restaurace a ubytovací zařízení, výnosy ze sběrny Sazka a. s., výpůjčky od členů klubu, bankovní půjčky.
23
1.9 Lední hokej 1.9.1 Charakteristika ledního hokeje Lední hokej je povaţován za jednu z nejrychlejších kolektivních her na světě. Základní charakteristikou je fakt, ţe hráči ledního hokeje pouţívají pro pohyb po ledě brusle a hokejovou hůl pro posunování kotouče. Hra se odehrává na ploše ohraničenou mantinely o rozměrech 56 – 61 m x 26 – 30 m. Kaţdý stadion musí mít hřiště v tomto poměrovém rozmezí. Pro hraní ledního hokeje je důleţité mít osvojené základy bruslení a hokejové dovednosti bruslení vpřed, vzad, přešlapování vpřed, vzad, obraty, náhlé změny směru, práce s hokejovou holí a stabilita (Perič, 2002). Cílem této hry je vstřelit více branek neţ soupeř při dodrţování všech pravidel. Dosaţení branky nejde docílit úmyslným kopnutím do kotouče ani hozením rukou. Pravidla má na starosti rozhodčí, který vylučuje hráče na dvě a více minuty na trestnou lavici. Záleţí ovšem na velikosti prohřešku. Standardní počet rozhodčích pro jeden zápas je jeden hlavní rozhodčí a dva čároví rozhodčí. Výjimka je v nejvyšší soutěţi muţů, kde jsou hlavní rozhodčí dva. Někdy se delegují čtyři rozhodčí i na rizikovější nebo důleţité zápasy v niţších ligách. Čas hry je rozdělen na tři třetiny po 20 minutách. Po skončení kaţdé třetiny se odeberou hráči do šaten a probíhá úprava ledové plochy. Celková hrací doba je 60 minut. Při přerušení se čas zastavuje. V případě, ţe zápas není rozhodnut v základní hrací době, přichází na řadu několik variant. První z nich je dělba bodů za remízu. Tuto variantu však můţeme vidět pouze v ţákovských kategoriích. Druhou moţností je prodlouţení, zpravidla 5 minut. Ve výjimečných případech (play-off), můţe být prodlouţení 10 minut. V momentě, ţe se nerozhodne ani v prodlouţení přicházejí na řadu samostatné nájezdy, které určí vítěze utkání. Na soupisce pro zápas můţe mít tým pouze 20 hráčů a 2 brankáře. Tito hráči musí být uvedeni do zápisu o utkání, který se odevzdává vţdy před kaţdým mistrovským utkáním. Zápis o utkání má na starosti vedoucí muţstva. V době utkání je na hrací ploše vţdy 6 hráčů z jednoho týmu (2 obránci,
24
3 útočníci a 1 brankář). Brankář je na hrací ploše po celou dobu hrací doby a opouští branku pouze při signalizované výhodě po faulu na jeho tým nebo při powerplay, kdy místo brankáře do hry naskakuje šestý hráč do pole (Píša, 2010).
1.9.2 Historie ledního hokeje Dle uchovaných maleb od starých Egypťanů a Řeků, je pravděpodobné, ţe hry podobné hokeji se hrály uţ ve 3. stol. před naším letopočtem. Ve starém Římě byla hra nazývána „paganica“, v této hře byla pouţívána zakřivená hůl a míček potaţený kůţí. Na druhé straně světa, tzv. za velkou louţí hráli severoameričtí Indiáni hru zvanou „baggataway“. Tato hra byla předchůdcem dnešního lakrosu a Indiáni ji hráli jako přípravu na války. Úplně prvními lidmi, kteří hráli hokej na zamrzlých plochách byli kanadští Indiáni. I proto je Kanada povaţována za „kolébku hokeje“. Z této doby pochází také název - „hogkeí“, tento výraz znamenal v překladu „bolí tě“. Pro formu sportu, který byl opravdu velmi bolestivý, to byl naprosto výstiţný název, jelikoţ poraţeni z kaţdého zápasu byli biti po hlavách. Tehdejší forma hokeje se hrála s krátkými, tenkými hůlkami. Zajímavé je, ţe v té době Indiáni neznali brusle, tudíţ se po ledě pohybovali v botách. První brusle se objevily aţ v Evropě v 11. století, kdy se klouzalo po zamrzlých jezerech, zejména v Dánsku, v Holandsku, v Anglii. Do Severní Ameriky se brusle dostávají aţ v 19. století, díky evropským přistěhovalcům. První prvky hokeje na bruslích se datují k roku 1830. Zpátky do Evropy se formy ledního hokeje vrací aţ počátkem 20. století. Rozvoj ledního hokeje v Evropě zapříčinil i vznik IIHF (Mezinárodní federace ledního hokeje), která byla zaloţena roku 1908. Od roku 1934 byl lední hokej zařazen mezi olympijské disciplíny. Do bývalého Československa se liga ledního hokeje dostala v roce 1931. Od jejího zaloţení bylo Československo jednou z nejúspěšnějších reprezentací hokejové historie. Samostatná reprezentace České republiky dosáhla na obrovské úspěchy na mistrovství světa a olympijských hrách, které dokonce v roce 1998 reprezentace České republiky vyhrála (Nykodým a kol., 2006). 25
V naší zemi se narodila spousta celosvětově uznávaných hokejistů. Ovšem největší legendou je odchovanec Kladna Jaromír Jágr, který je nyní třetím nejproduktivnějším hokejistou v nejlepší lize světa NHL (National Hockey League). Právě veškeré úspěchy a známí hráči jsou motivem pro malé chlapce se dát na hokej a pokusit se dosáhnout úspěchů, tak jako naši nejlepší hráči v průřezu celé naší hokejové historie. Nemělo by však jít jen o slávu a peníze, ale i o uznání tvrdé práce, kterou kaţdý slavný hokejista musel podstoupit.
1.9.3 Herní pozice v ledním hokeji Při ledním hokeji je velmi důleţité si uvědomit veškeré propojení herních fází a to jak ve fázích útoku, tak i ve fázích obrany. Úkolem útoku je zejména bleskové zmocnění se kotouče a následná kontrola se pak odráţí na technických dovednostech kaţdého hráče a na dovednostech hráče, který ho brání. Hlavním úkolem útočících hráčů je vstřelení branky do soupeřovy sítě. Obrana má za úkol neinkasovat branku a jejími hlavními znaky je disciplína, vůle a trpělivost. Harmonie útoku s obranou znamená společné a kolektivní úsilí. Tým, který má lepší vnitřní vztahy, je často efektivnější – vzájemná výpomoc při chybě spoluhráče při hře. Celkové úzké propojení útoku a obrany stojí na dobře odvedeném kondičním tréninku (Bukač, 2005). Útok neboli ofenziva vychází z herních činností jednotlivce. Základem herní činnosti jednotlivce je bruslení a práce s holí. Tyto činnosti se trénují jiţ od útlého věku mladých hokejistů. Ve fázi vývoje malých hokejistů je důleţité, aby tito hráči si pohyby na ledě zautomatizovali a dále jiţ o těchto činnostech při samotné hře nemuseli přemýšlet. Všechny činnosti s kotoučem v sobě nesou prvky
flexibility
a
vytváření
změn
a
zvratů.
Jednou
z důleţitých
částí u ofenzivních hráčů je i míra kreativity. Kreativita odděluje průměrné hráče od nadprůměrných. Bránící hráči neboli defenzivní musí být velice zodpovědní a většinou z nich sálá obrovské úsilí a vůle. Velmi se cení u defenzivních hráčů také spolehlivost a obětavost (Perič, 2002).
26
Nejdůleţitější pozicí v ledním hokeji je bezesporu brankář. Ne nadarmo je pozice brankáře označována za individuální sport zasazen do kolektivního. Úkolem brankáře je zastavovat kotouče mířící do jeho brány. Dobrý brankář by měl být ohebný, měl by dobře číst hru, psychicky odolný a měl by mít dobrý postřeh.
1.9.4 Český svaz ledního hokeje (ČSLH) Celá kapitola byla čerpána z oficiálních webových stránek ČSLH. Český svaz ledního hokeje je zapsaným spolkem, který má na starosti veškeré dění v ledním hokeji v České republice. Co se týče historie ČSLH, tak v roce 1908 to byl jeden ze zakládajících členů Mezinárodní hokejové federace. Pod ČSLH spadá I. a II. Liga muţů, kterou organizuje na centrální úrovni. Dále na centrální úrovni organizuje extraligu a ligu juniorů, extraligu a ligu staršího dorostu a ligu ţen. Ostatní soutěţe jako jsou další muţské, juniorské a ţákovské soutěţe organizuje ČSLH prostřednictvím krajských svazků. Další funkcí ČSLH je zaštiťovat reprezentaci ČR muţů, ţen, veteránů, ale i veškeré mládeţnické výběry. Tyto celky pak ČSLH vysílá k mezinárodním utkáním. Nejvyšší orgán svazu je tzv. konference. Konference je svolána jednou za dva roky a jednou za čtyři roky probíhají volby. Mezi konferencemi řídí ČSLH jedenáctičlenný výkonný výbor, v jehoţ čele je prezident svazu. V rámci celého svazu působí několik různých odborných komisí. K dnešnímu dni jich je osmnáct (arbitráţní,
brankářská,
disciplinární,
disciplinární
komise
extraligy,
ekonomická/marketingová, mládeţe, Nadačního fondu Ivana Hlinky, rozhodčích, sledge hokeje, ţenského hokeje, lékařská, reprezentační, smírčí, sportovnětechnická, trenérsko-metodická, veteránská, návrhová komise Síně slávy českého hokeje, hráčská). Stálým orgánem mezi konferencemi je také dozorčí rada.
27
Členem svazu nemusí být výhradně jen hokejové kluby, načeţ i fyzické osoby. Samostatné hokejové kluby jsou sdruţeny do 14 krajských svazů. Dále se na základě stanov ČSLH předpokládá existence okresních výkonných výborů. Členy svazu mohou být kromě klubů i fyzické osoby. Český svaz ledního hokeje sdruţuje v současnosti okolo 110 000 registrovaných hráčů, z toho kolem 85 000 v kategorii muţů. Zaregistrováno je také asi 2 600 ţen. V zemi je k dispozici přibliţně 150 krytých hřišť. Tab. 2 Výkonný výbor ČSLH
Jméno Tomáš Král
Funkce Prezident
Náplň Vrcholový hokej, veteránská komise, disciplinární komise extraligy Výkonnostní hokej, poradní výbor
Aleš Pavlík Miroslav Šeba
Viceprezident
Mezinárodní vztahy a legislativa, smírčí komise, brankařská komise
Petr Bříza Otakar Černý František Dvořák Ctibor Jech Karel Jankovič
Členové
Bedřich Ščerban Ondřej Šebek Milan Vacke
Ekonomicko-marketingová komise Sportovně-technická komise, disciplinární komise Asociace profesionálních klubů ledního hokeje ČR, extraliga Lékařská komise, komise ţenského hokeje, komise sledge hokeje Trenérská komise Komise nadačního fondu Ivana Hlinky Komise mládeţe
Zdroj: Výkonný výbor ČSLH (2016)
1.9.5 Lední hokej v Jihomoravském kraji pod záštitou ČSLH Lední hokej v Jihomoravském kraji je velice populární. V posledních letech je to zejména díky „obrození“ klubu HC Kometa Brno, který patří kaţdý rok k favoritům na titul v naší extralize. Dalším významným klubem na Jiţní Moravě je bezesporu Znojmo. Město Znojmo hraje mezinárodní soutěţ EBEL, kde v právě skončené sezoně skončilo na skvělém druhém místě. Krajský výkonný výbor pro Jiţní Moravu však má na starosti hlavně soutěţe konané na území Jihomoravského kraje. Jsou to tyto soutěţe: 28
Krajská liga muţů Jiţní Moravy a Zlína, ELIOD liga mladšího dorostu, Liga starších ţáků „A“ 2002 – 2003, Liga mladších ţáků „C“ 2004 – 2005, Krajská liga přípravek Jihomoravského kraje, Minihokej Jihomoravského kraje, Minihokej Jihomoravského kraje, Přátelská utkání či turnaje (Hosys.cz – Soutěţe, 2016).
1.9.6 Mládež v ledním hokeji Podstatnou sloţkou českého hokeje je výchova mládeţe. Právě v tomto směru naše výchova mladých hokejistů pokulhává oproti ostatním hokejovým velmocím a dokonce se jiţ přiblíţily výkonnostně národní týmy, které nemají ani zdaleka takovou hokejovou historii jako Česká republika. V několika posledních letech byla práce s mládeţí zanedbávaná, coţ se pak projevilo na výsledcích mládeţnických reprezentací v konfrontaci se zbylými hokejovými velmocemi. Tuto skutečnost si ČSLH vyhodnotil jako alarmující a začal činit první kroky pro nápravu tohoto stavu. Prvním výstupem snaţení ČSLH bylo vydání „Desatera pro český hokej“, které poukazuje na zásady, kterých by se měl drţet kaţdý mladý hokejista v ČR. Tento materiál má pomoci trenérům reprezentačních výběrů zkvalitnit práci s mládeţí na všech úrovních. Jedná se o deset hlavních oblastí zformulovaných sportovním úsekem ČSLH, které je nezbytné bezprostředně realizovat v kaţdodenním procesu přípravy mladých hráčů. Svazoví trenéři, regionální trenéři SCM (Sportovní centrum mládeţe), trenéři mládeţnických reprezentací mají také za úkol navštěvovat pravidelně jednotlivé kluby a důrazně vyţadovat plnění následujících bodů.
29
Tento model vychází z původního švédského modelu, který byl vydán před deseti lety. Zároveň je praktikován i v USA a Kanadě a vyznačuje se pozitivní zkušeností a vynikajícími výsledky. Tato česká verze má za úkol dostat náš mládeţnický hokej zpět do světové špičky a vést k úspěchu, podobně jako tomu bylo u výše zmíněných zemí. Desatero pro trénink a hru: 1. Etika, vzdělání (škola) a ostatní povinnosti. Nutnost plnit si školní povinnosti a všechny úkoly spojené s rodinou, či úkoly v kaţdodenním ţivotě. Kdo neví, co je etika a nemá respekt byť k základnímu vzdělání, má všeobecně tendenci šidit i hokej. 2. Individuální trénink techniky – excelentnost provedení, detaily. Platí pro trenéry. Je třeba pracovat v uţší skupině a několikrát
opakovat
jednu
situaci,
organizace
individuálních tréninků na zautomatizování veškerých pohybů. Rozvíjení techniky hole driblingem i mimo led. 3. Strukturovaný hokej – propracovaná taktika. U ţáků zejména trénink dovedností. Taktika aţ od mladšího dorostu. Opakování systému a herních situací. Vybudování návyků. 4. Intenzita – trénink dynamiky, výbušnosti, specifické kondiční bruslení. Na mezinárodní scéně jsme pomalejší. Chybí agresivita, dravost a výbušnost. Trénink specifické hokejové kondice. Kaţdý trénink musí obsahovat intenzivní náročná cvičení, která bolí! 5. Transition. Přechod z obrany do útoku – rychlost, včasnost, aktivní zapojení obránce. Přechod z útoku do obrany – okamţitý boj
30
o znovuzískání kotouče, aktivní napadání všech pěti hráčů, tlak na kotouč – „gap“, rozhodné „NE“ systému 1-2-2 u kategorií MD a ţáků. Aktivita, včasnost, překvapivost a transition je vţdy přítomná u nácviků kombinací a systému. Rychlý přechod. Aktivní myšlení a přístup po celém kluzišti. 6. Střelba, tlak do brány (clonění, doráţení). Většina českých hokejistů upřednostňuje přihrávku. Doráţení kotoučů a střely pod tlakem jsou návykem. 7. Koučink – výchova individualit, nechat hráče tvořit. Prostor pro vyniknutí individualit. Vţdy rozvíjet i dobré vlastnosti hráče, dobrý střelec stále pilovat střelbu. Nenechávat svěřence se zbytečně zbavovat kotouče. 8. Komunikace Vzájemná pomoc na ledě křiknutím. Dobrá komunikace napomáhá v rychlosti vyřešit několik herních situací. 9. Celoroční kondice - kaţdodenní trénink mimo led i během hlavní sezóny. Dynamické rozcvičky, kompenzační cvičení, strečink jsou u nás velmi zanedbávány. Nehledat výmluvy v únavě. 10. Fauly holí. Odstranit hákování a sekání. Vyvarovat se zákroků holí. Příklad v NHL, daleko přísnější měřítko posuzování faulů holí. Přitom fyzická hra daleko náročnější (Desatero pro český hokej, 2016).
31
1.9.7 Akademie ČSLH Od března roku 2011 zahájil Český svaz ledního hokeje projekt, který inovuje kompletně celý sportovně výchovný proces v hokejových klubech. Na základě zkušeností a nových podkladů z hokejově vyspělejších zemí vytvořilo ČSLH komplexní systém pro rozvoj hráčů. Cílem celého projektu je výchova špičkového mládeţnického hráče, který je schopen konkurovat svým vrstevníkům ze zbytku hokejových velmocí. Zároveň je pamatováno na to, aby hráč dokončil nejméně střední vzdělání. Adepti o statut akademie ČSLH musejí splňovat zásadní podmínky zahrnující vybavení zázemí pro hráče a podmínky pro zajištění výzbroje a výstroje. Pro Akademie jsou sjednoceny nároky na tréninkový proces, herní systémy a mezinárodní kontakty. Pozitivním jevem je, ţe hráči jsou daleko více monitorování ze strany klubu v otázkách školního prospěchu, docházky a osobní disciplíny prostřednictvím speciálních klubových zástupců pro oblast školství. Budoucí snahou je větší prohloubenost spolupráce školství s rodiči a trenéry. Úkolem Akademií je stát se značkou kvality a vrátit mládeţnický hokej zpět na špičku mládeţnického hokeje. Kluby, které získaly statut pro sezonu 2011/2012 byly: HC ČSOB Pojišťovna Pardubice HC Energie Karlovy Vary HC Bílí Tygři Liberec HC Vítkovice Steel Piráti Chomutov HC Sparta Praha Od sezony 2012/2013: HC Dukla Jihlava HC Litvínov HC Kometa Brno
32
Od sezony 2013/2014: HC Slavia Praha PSG Zlín Od sezony 2014/2015: HC Oceláři Třinec Od sezony 2015/2016: Mountfield HK Statut adeptů pro vstup do systému mají: BK Mladá Boleslav HC České Budějovice HC Plzeň 1929 Rytíři Kladno
Projekt Akademií ČSLH je otevřený a kaţdý rok do něj mohou nový ţadatelé vkročit při splnění veškerých podmínek. Zároveň členové Akademií musí svůj statut obhájit před kaţdou sezonou (Akademie ČSLH, 2016).
1.9.8 VTM v krajích Výchova talentované mládeţe v krajích (VTM) je zaloţena od září roku 2015 Českým svazem ledního hokeje. Cílem tohoto projektu je zajistit jedenáctiletým aţ patnáctiletým talentovaným hokejistům, co nejlepší podmínky pro jejich rozvoj. Tento projekt slouţí jako pojítko mezi klubovou výchovou mladých
hokejistů
a
mládeţnickými
reprezentacemi.
Tyto
mládeţnické
reprezentační kategorie začínají od kategorie 16 let, ale ve VTM se připravují hokejisté pod dohledem zkušených trenérů od věku jedenácti let. Podmínkou účasti je odpovídající výkonnost, vzorný přístup k hokeji a školní prospěch.
33
Účastníci projektu kaţdý měsíc absolvují nad rámec klubové přípravy krátký kemp a v průběhu celé sezony pak dva mezikrajské turnaje. Celkem se ho zúčastní 1 288 hokejistů, o které bude na 448 jednodenních kempech a 8 turnajích pečovat 56 trenérů (Výchova talentované mládeţe v krajích, 2016). Pyramidu této výchovy dle ČSLH je moţné vidět na obrázku 6.
Reprezentace VTM
Kluby
Obr. 6 Pyramida výchovy podle ČSLH (Výchova talentované mládeţe v krajích, 2016)
1.9.9 Projekt „Pojď hrát hokej“ V těchto dnech je moţné si všimnout poutavých reklam a billboardů po celé České republice, které lákají na moţnost hraní hokeje pro všechny. Jedná se o projekt ČSLH, který slouţí k přilákání zejména malých dětí k lednímu hokeji. Na webovém portálu tohoto projektu si jednoduše vyberete hokejový klub ve vašem okolí a ihned máte k dispozici veškeré informace o klubu včetně kontaktů a informacích o náboru. Projekt upozorňuje i na moţnosti, které nabízejí hokejové kluby pro jejich děti a to v rubrice hokejové začátky, kde upozorňuje na moţnost bezplatného zapůjčení hokejové výstroje. Český svaz ledního hokeje za poslední tři roky rozeslal 3 370 sad s výzbrojí pro začínající hokejisty. V rámci projektu „Pojď hrát 34
hokej“ je však doporučení rodičům absolutních začátečníků, aby neoblékali svoje děti do kompletní výstroje. Děti učící se bruslit v plné hokejové výstroji jsou hůře obratní a mají menší rozsah pohybu. Pro první tréninky bruslení postačí podle ČSLH pouze helma, rukavice, brusle, chrániče loktů a chrániče kolen. Dalším doporučením je seznam základních prvků výstroje jako jsou brusle, hokejová hůl a helma. Pro brusle je důleţitá pevnost v oblasti kotníků. Brusle by měla zpevnit kotník a drţet nohu rovně, poté by se měla správně vybrat velikost brusle. Chodidlo by se nemělo v brusli pohybovat. Na trhu s bruslemi pro lední hokej se objevuje několik typů vázání. Nejlepší fixaci chodidla ovšem zajišťují obyčejné tkaničky. Pro výběr hokejové hole je nejdůleţitější nechat dítě spontánně rozhodnout, na jakou bude hrát stranu. Po určení strany je třeba se zaměřit na tvrdost hole, průměr rukojeti, čepel hole a délku hole. Tvrdost hole záleţí na kaţdém individuálně. Pro děti je ovšem lepší vlastnit hůl s niţší tvrdostí. Průměr rukojeti je ovlivněn výrobcem. Výrobce však dětské hole vyrábí hole s menším průměrem rukojeti z důvodu lepšího uchopení hole dítětem. Čepel dětské hole je celkově menší, s menším poloměrem zahnutí. Za optimální délku hole je povaţována hůl, která sahá ke špičce nosu dítěte bez bruslí. Dětská hokejová helma musí mít mříţku nebo štít chránicí obličej dítěte a oblast uší. Velikost helmy vhodná pro dítě by neměla tlačit. Při zapnutí helmy musí drţet pevně na hlavě. Nezbytnou výbavou malého hokejisty je chránič krku. Pouţívá se hlavně kvůli moţnosti pořezání od noţů na bruslích (Hokejové vybavení, 2014).
35
2 CÍL PRÁCE, ÚKOLY PRÁCE, VÝZKUMNÁ OTÁZKA 2.1 Cíl práce Cílem naší diplomové práce je zjistit finanční zátěţ rodičů hokejových hráčů do 14 let na Jiţní Moravě. K dosáhnutí našeho hlavního cíle pouţijeme dotazníkové šetření prostřednictvím papírových i elektronických verzí dotazníků s vyhodnocením na webu survio.cz. Dalším cílem naší práce bude ze získaných dat z dotazníků určit, jak moc je výchova mladého hráče hokeje finančně a časově náročná.
2.2 Úkoly práce Ze stanovených cílů vyplývají tyto úkoly: prostudování dostupné literatury zabývající se touto problematikou, provedení strategické analýzy, sestavení dotazníku zaměřeného na otázky ohledně financování mládeţnického hokeje rodiči, zpracování dat z dotazníku do grafů a vyvození závěrečných východisek u kaţdé z otázek.
2.3 Výzkumná otázka Výzkumná otázka vychází ze zadání naší diplomové práce, která se věnuje mnoţství nákladů, které rodič dítěte hrajícího lední hokej (do 14 let) utratí za jednu hokejovou sezonu. VO: Jaká je finanční náročnost rodičů pro přípravu mladých hráčů (do 14 let) v ledním hokeji? Na tuto otázku odpovíme výsledky dotazníku, jehoţ sběr probíhal v období od 15. 2. 2016 do 15. 4. 2016. Dotazník byl rozeslán mezi rodiče hráčů několika klubů na Jiţní Moravě, zejména pak nejvíce do brněnských hokejových klubů.
36
3 METODIKA PRÁCE K vypracování diplomové práce jsem pouţil: dostupnou odbornou literaturu zabývající se ekonomikou sportu, nabyté vědomosti z průběhu studia oboru Management sportu, informace na internetových stránkách jihomoravského kraje, rozhovor se za interesovanými osobami, metodu dotazníkového šetření, metodu deskriptivní pro popis dat získaných z dotazníku, metodu komparace získaných výsledků s modelovým příkladem, metodu syntézy, kterou jsem zjištěné poznatky propojil, a následně je vyuţil v diplomové práci, metodu dedukce, kterou jsem vyuţil na vytvoření závěrů ze zjištěných poznatků.
3.1 Charakteristika zkoumaného souboru Při výběru zkoumaného vzorku dotazníkem jsme se zaměřili na rodiče dětí hrajících hokej v jihomoravských klubech. Cíleně byly dotazníky rozdány a rozposlány rodičům, jejichţ děti nepřekročily věk 14 let. Na tento zkoumaný soubor jsme se zaměřili, abychom dosáhli cíle naší práce, kterým je zjištění finanční náročnosti výchovy mladého hráče ledního hokeje.
3.2 Použité metody sběru dat Úkolem diplomové práce je výzkum, z kterého chceme zjistit, do jaké míry zatěţuje výchova mladého hráče ledního hokeje jeho rodiče. Pro zjištění našeho cíle práce a dílčích cílů jsme sestavili dotazník, který obsahuje celkem dvacet otázek. V těchto otázkách jsou kromě otázek na identifikaci respondenta otázky na náročnost financování mládeţnického
37
ledního hokeje jednotlivých respondentů. V jednotlivých otázkách je vidět, kolik financí jsou rodiče schopni utratit za svoje ratolesti v jednotlivých poloţkách, které jsou nezbytné pro fungování hráče v hokejovém oddílu.
38
4 VÝSLEDKY 4.1 Strategická analýza Pro výzkum našeho vzorku je nutné provést strategickou analýzu. Tato analýza nám poslouţí k lepšímu výběru našeho vzorku a poslouţí ke kvalitnímu výběru respondentů.
4.1.1 Lokalizace výzkumu Sloţení krajů, které se nachází v celé České republice, je moţné vidět na obrázku 7.
Obr. 7 Rozdělení krajů v České republice (Evropská databanka, 2016)
Náš výzkum je ale zaměřen na rodiče hráčů ledního hokeje v Jihomoravském kraji, jehoţ rozdělení je vidět na obrázku 8. Je důleţité správně lokalizovat veškeré respondenty, aby náš dotazník byl vloţen a rozposlán mezi naši cílovou skupinu.
39
Pro výběr respondentů vybíráme záměrně Jihomoravská kraj, kde působí hned několik mládeţnických hokejových klubů. Jen v jihomoravské metropoli v Brně jsou takové kluby tři. Jihomoravský kraj byl vybrán i z důvodu působnosti autora v této lokalitě a i díky kontaktům na osoby pověřené správou veškerých náleţitostí v nejbliţších hokejových klubech. Tyto kontakty mi byly nápomocny i pro udání dotazníků mezi cílovou skupinu rodičů dětí do 14 let, které aktivně sportují.
Obr. 8 Jihomoravský kraj (Evropská databanka, 2016)
Z obrázku 8 je zřejmé, ţe námi oslovení respondenti pochází právě z těchto měst. Postupně jsme oslovili s naším dotazníkem všechny tři brněnské kluby. Jmenovitě HC Kometa Brno, VSK Technika Hokej Brno, HC Kometa Úvoz a dále jsme dotazníky rozeslali do klubů HC Orli Znojmo, HC Břeclav, SHK Hodonín a MBK Vyškov. Existoval předpoklad, ţe nejvíce respondentů získáme z Brna, protoţe sběr odpovědí zde byl prováděn i osobním rozdáváním dotazníku během domácích utkání mládeţnických kategorií VSK Technika Hokej Brno.
40
Tab. 3 Populace Brno
Celkem
377 440 obyvatel
Z toho muţi
181 885 obyvatel
Z toho ţeny
195 555 obyvatel
Předproduktivní věk (0 – 14)
54 492 obyvatel
Produktivní věk (15 – 64)
248 709 obyvatel
Poproduktivní věk (65+)
74 239 obyvatel
Počet obyvatel Brna včetně cizinců
400 904 obyvatel
Počet obyvatel brněnské aglomerace
609 114 obyvatel
Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ
4.1.2 Průměrná mzda v kraji Dalším důleţitým prvkem pro naší práci je zjištění průměrných mezd v Jihomoravském kraji, který jak je evidentní z obrázku 9 za posledních pět let stále stoupá. Ve druhém čtvrtletí v roce 2015 je průměrná mzda v Jihomoravském kraji téměř 25 300 Kč měsíčně.
Obr. 9 Vývoj průměrné měsíční mzdy v Jihomoravském kraji podle čtvrtletí (ČSÚ, 2016)
41
V porovnání se zbytkem České republiky je Jihomoravský kraj na třetím místě hned po Praze a Středočeském kraji. Je tedy moţné predikovat, ţe rodiče s vyšším příjmem jsou ochotni utratit více peněz za lední hokej svých dětí neţ v ostatních krajích s výjimkou hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Zmínil bych i fakt, ţe průměrná mzda v Jihomoravském kraji je ovlivněna aglomerací Brno, kde ţije přes 600 tis. obyvatel.
Obr. 10 Průměrná měsíční mzda podle krajů v 1. aţ 2. čtvrtletí 2015 (ČSÚ, 2016)
Z obrázku 10 je vidět, ţe nejvyšší průměrné měsíční mzdy jsou v okolí velkých měst. Průměr ČR je 25 810 Kč, musíme ovšem konstatovat, ţe tento průměr zvedá Hlavní město Praha, kde je průměr měsíční mzdy téměř o 9 000 Kč vyšší jak ve zbytku republiky.
4.1.3 Členská základna sportovců na Jižní Moravě ČUS Jihomoravská krajská organizace ČUS eviduje k datu 31. 12. 2014 stav členské základny v počtu 113 494 sportovců, coţ představuje necelých 10 % z celkového počtu obyvatel Jihomoravského kraje.
42
Obr. 11 Členská základna sportovců na Jiţní Moravě k 31. 12. 2014 (ČUS JM)
4.1.4
Výdaje na tělovýchovu a zájmovou činnost v JMK a vybraných městech s hokejovým oddílem
Identifikace JMK: Sídlo krajského úřadu – Ţerotínovo nám. 3/5, 601 82, Brno. Saldo příjmů a výdajů – 567 365 tis. Kč. Počet obyvatel – 1 154 651. Počet obcí – 672 (Monitor – státní pokladna, 2015). Tab. 4 Přehled výdajů rozpočtů obcí na Tělovýchovu a zájmovou činnost v jednotlivých městech s hokejovým oddílem Město
Počet obyvatel
Tělovýchova a zájmová činnost (v tis. Kč)
Rozpočet po změnách (v tis. Kč)
Skutečnost (v tis. Kč)
Brno Znojmo Vyškov Rosice Blansko Hodonín Břeclav
377 440 33 761 21 312 5 895 20 800 24 975 24 949
420 005 24 467 25 227 1 317 16 948 48 637 35 732
599 010 53 770 30 175 2661 28 942 71 429 39 001
539 757 47 707 8 932 2 661 20 876 60 998 37 451
Zdroj: Monitor – státní pokladna, 2015 (2015)
43
4.1.5 Hokejové kluby na Jižní Moravě Na Jiţní Moravě je hokej velice populárním sportem. Historicky patří brněnská Kometa k jednomu z nejúspěšnějších klubů v naší hokejové historii. Po dlouhodobých problémech se Kometa vrátila před 6 lety zpět do extraligy a její oblíbenost je opět na Jiţní Moravě dominantní. Je trochu paradoxem, ţe extraliga se do Brna vrátila na úkor jiného Jihomoravského celku a to na úkor HC Orli Znojmo. HC
Kometa
Brno
má
úspěchy
i
v mládeţnických
výběrech,
nejaktuálnějším úspěchem je výhra extraligy starších dorostenců v právě skončené sezoně. Od sezony 2012/2013 navíc HC Kometa Brno získala statut Akademie ČSLH. Výhody Akademie byly jiţ popsány v předešlých řádcích. Týmy HC Kometa Brno trénují a hrají svá utkání v DRFG aréně (hala Rondo). Brno, ale není pouze HC Kometa Brno. V Brně jsou další dva kluby, které bojují o přízeň ani ne tak fanoušků, jako rodičů malých dětí pro výchovu. Jedním z klubů je i VSK Technika Hokej Brno. Klub, který je pod hlavičkou muţského oddílu HC Technika Brno, který hraje třetí nejvyšší soutěţ u nás, kterou je 2. liga ledního hokeje. Jak dospělý, tak i mládeţnické týmy Techniky patří ve svých kategoriích ke špičkám soutěţí. Technika má své zázemí na hokejových halách dětí a mládeţe ve Sportovní ulici v Brně.
Třetím klubem působícím v Brně
je klub sídlící na hale Úvoz. Mládeţ klubu, setkávající se v soutěţích s Kometou i Technikou se nazývá HC Kometa Úvoz. Druhým největším klubem na Jiţní Moravě je bezesporu tým HC Orli Znojmo. Právě ve městě Znojmě se odehrávaly dlouho extraligové bitvy bez účasti HC Kometa Brno. Před sezonou 2009/2010 Znojmo prodalo svojí extraligovou licenci klubu HC Kometa Brno. Od sezony, kdy proběhl prodej extraligové licence manaţerem Vlasákem, nastupovalo Znojmo v druhé nejvyšší hokejové lize u nás, tedy v 1. hokejové lize. V této soutěţi patřilo Znojmo ke špičce ligy a v této době se dařilo i juniorskému výběru, který v sezoně 2010/2011 vyhrál celou extraligu juniorů.
44
V roce 2011 se v klubu rozhodli pro přesměrování do jiné soutěţe. Konkrétně se jedná o mezinárodní soutěţ EBEL. V právě skončené sezoně dosáhl A-tým HC Orli Znojmo historického výsledku, kdy si po finálové bitvě s jedním z nejlepších evropských klubů HC RedBulls Salzburg mohl pověsit na krk stříbrné medaile (Orli Znojmo, 2016). Ve Vyškově působí hokejový oddíl MBK Vyškov, jehoţ největší snahou je vychovávat výhradně předškolní a školní mládeţ v ledním hokeji. Klub se snaţí mít takovou členskou základnu, aby mohl být účastníkem ve všech soutěţích organizovaných Jihomoravským krajským svazem ledního hokeje – KVV JM ČSLH (MBK Vyškov, 2016). Hokejový klub Klub HK Dynamiters Blansko se v současné době soustředí především na působení v Krajské lize muţů, kde by rád soustavně obsazoval nejvyšší příčky a patřil k favoritům soutěţe. V budoucnu by klub rád zaloţil znovu mládeţnické týmy a obnovil výchovu malých hokejistů. Vizí blanenského hokeje je postup zpět do 2. ligy ledního hokeje (Dynamiters, 2016). Město Rosice není na hokejové mapě úplně neznámý pojem. V jednu dobu hrál klub z tohoto města poblíţ Brnu dokonce vyšší soutěţ neţ slavná Kometa. Hokejoví fanoušci si moţná vybavují název HC Senators Rosice. Dnes je ovšem v Rosicích klub HC Štika Rosice, která bohuţel pod sebou nemá mládeţnický oddíl. Je však nutné říci, ţe v Rosicích byla ještě 10 – 15 let zpátky kvalitní výchova mladých hokejistů. Mládeţnické týmy Rosic v té době rozhodně nebyly do počtu v krajských soutěţích. Hokejovým městem je samozřejmě i město Hodonín, které uţ dlouhé roky patří v kategorii muţů k top týmům 2. Ligy ledního hokeje. Hodonín se můţe pyšnit i pravidelně dobrou návštěvností na domácích zápasech, coţ znamená, ţe v regionu je sport velmi oblíben. Největší hokejovou legendou SHK Hodonín je Václav
Nedomanský.
Mládeţnické
výběry
oddílu
SHK
Hodonín
jsou
pravidelnými účastníky krajských soutěţí (SHK Hodonín, 2016). Město Břeclav má podobně jako brněnská Technika nebo celek Hodonína také druholigovou příslušnost v muţské kategorii. Muţský celek patří k průměrným
45
týmům této soutěţe. HC Lvi Břeclav má mládeţnické týmy, také v krajských soutěţích. Zajímavostí je, ţe město Břeclav nejvíce ţije hokejem vţdy v srpnu, kdy se na tamějším stadionu koná Memoriál Ivana Hlinky, turnaj světových parametrů, kde se utkávají nejlepší hráči světa do 18 let. Na tomto turnaji startovaly hvězdy typu Sidney Crosbyho (HC Lvi Břeclav, 2016).
4.1.6 Dotace pro vybrané hokejové kluby v Brně V následujících tabulkových přehledech jsme schopni vyčíst, jak a na co proudily dotace brněnským hokejovým oddílům mládeţnického hokeje. V rámci neinvestičních dotací spolkům – mládeţnickým hokejovým klubům pro rok 2015 se rozdalo 5 milionů Kč pro zabezpečení tréninkové činnosti a soutěţí mládeţe v ledním hokeji. Tato dotace má za účel zejména nájemné ledových ploch, které jsou velkou poloţkou v rozpočtu kaţdého klubu. V průměru hodina ledu na stadionech v Brně stojí 3 000 Kč. Záleţí na denní době tréninku. Dotace má pokrýt náklady na cestování jednotlivých oddílových týmů na zápasy a na stravné. Další poloţkou, kterou se snaţí dotace pokrýt, jsou náklady na rozhodčí, odměny trenérům, sportovní prohlídky. Bylo by dobré, kdyby kaţdý rodič měl povědomí o tom, kolik klub dostane na dotace a jak s penězi z dotací nakládá.
Tab. 5 Neinvestiční dotace spolkům – mládeţnickým hokejovým klubům pro rok 2015
Žadatel / adresa
Název projektu
Schváleno ZMB
Specifikace účelu dotace
2 090 000
911/34 603 00 Brno : 44990014
s do prosince roku 2015
46
)
-
1 739 000
423/55 602 00 Brno : 26664208
.
-
1 171 000 Rybkova 1016/31 602 00 Brno : 03594416
. Zdroj: Brno – Dotace 2015 (2015)
47
Tab. 6 Dotace pro oblast tělovýchovy a sportu na rok 2016 mládeţ hokej
Ţadatel
Výše dotace v Kč schválena ZMB
Projekt (sportovní úroveň)
911/34 603 00 Brno : 44990014
1 650 000
)
423/55 602 00 Brno : 26664208
.
1 200 000
dorostu v extralize )
HC 423/55 602 00 Brno : 26664208
VSK
70 000 Evropy, T: 08/2016, Brno )
TECHNIKA
Rybkova 602 00 : 03594416
300 000
1016/31 Brno )
Zdroj: Brno – Dotace 2016 (2016)
Konkrétní rozdělení dotací na mládeţnický lední hokej v Brně můţeme vidět v tabulce 6. Sportovní úroveň dotace je výkonnostní, v případě HC Kometa Brno (Kometa group) dokonce vrcholová. Dotace má účel zabezpečení celoroční 48
činnosti a zejména zajištění soutěţí od přípravek aţ po juniory. Výše dotace závisí na úrovni soutěţe v daných kategoriích a na počtu oddílů jednotlivých klubů. Z toho důvodu můţeme v tabulce vidět finanční rozdíly mezi udělenými dotacemi pro oblast tělovýchovy a sportu na rok 2016 v rámci mládeţnického hokeje v Brně.
Tab. 7
2015/2016
911/34 603 00 Brno : 44990014
423/55 602 00 Brno : 26664208
Rybkova 1016/31 602 00 Brno : 03594416
Lední hokej
Zabezpečení celoroční tréninkové 10 500 000 Křč činnosti a soutěţí mládeţe v ledním hokeji
Lední hokej
Zabezpečení celoroční tréninkové 2 100 000 Kč činnosti a soutěţí mládeţe v ledním hokeji
Lední hokej
Zabezpečení celeroční tréninkové 540 000 Kč činnosti a soutěţí mládeţe v ledním hokeji
Zdroj: Brno – Dotace 2015 (2015)
Tabulka
7
se
týká
neinvestičních
dotací
na
aktivity
v oblasti
mládeţnického sportu pro rok 2015/2016. Tyto dotace pomáhají hokejovým klubům hlavně se zabezpečením celoroční tréninkové činnosti a zajištění soutěţí v mládeţnickém hokeji. Rozdíly ve vyplacených dotacích vznikají opět na základě rozdělení dotací podle členské základny a podle náročnosti provozu klubu.
49
Tab. 8 Neinvestiční dotace spolkům – hokejovým klubům na pronájem ledových ploch na rok 2015
Žadatel / adresa
Název projektu
911/34 603 00 Brno hokeji : 44990014 423/55 602 00 Brno : 26664208 hokeji
Rybkova 1016/31 602 00 Brno hokeji : 03594416
911/34 603 00 Brno hokeji : 26296195
Schváleno ZMB
1 044 000 Kč
Specifikace dotace
účelu
ploch
936 000 Kč
ploch
756 000 Kč
ploch
360 000 Kč
ploch
Zdroj: Brno – Dotace OSMT 2015 (2015)
4.1.7 Sportovní komise města Brna Jak vyplývá z následující tabulky 9, město Brno má sportovní komisi určenou na několik aktivit, včetně rozdělování dotací.
Tab. 9 Sloţení sportovní komise města Brna
Předseda
Mgr. René Novotný (ANO)
Místopředseda
Bc. Michal Doleţel (ŢTB*)
Členové
Ivana Fajnorová (SZ) Ing. Antonín Crha (KDU-ČSL) Mgr. Pavel Sázavský, MBA (ČSSD) Ing. Ladislav Kotík (TOP 09) 50
Mgr. Libor Šťástka (ODS) Ing. Ladislav Býček (KSČM) Mgr. Bc. Marek Viskot (Sněm starostů) Dr. Filip Juda (odborná veřejnost) Jaroslav Hronek (odborná veřejnost) Zdroj: Brno – Komise Rady města Brna (2016)
4.1.8 Modelový odhad nákladů rodičů na jednu sezonu Kaţdý rodič chce pro svoji ratolest ty nejlepší podmínky a neváhá utratit nemalé částky za veškeré produkty, který hokejový business nabízí. Dnes je na hokejovém trhu nepřeberné mnoţství produktů, které je moţné obstarat. Nejedná se pouze o materiální produkty a také o různé tréninkové jednotky, které jsou dnes velmi moderní a i patřičně cenově oceněny. Ke kaţdému produktu přiřadím průměrnou cenu v rámci Jiţní Moravy. Podstatnou poloţkou je hokejová výstroj a výzbroj, členské příspěvky a rodiče, kteří dopřávají svým dětem moţný nejkvalitnější trénink v podobě individuálních tréninků. Pro lepší odhad konečných nákladů rodičů mladých hráčů ledního hokeje vytvoříme modelový odhad nákladů - na základě vlastních znalostí a osobních rozhovorů s rodiči. V dnešní době jsou v kurzu nejnovější tréninkové metody pro rychlejší vývoj mladých hráčů. Je nutné si však uvědomit, ţe ne kaţdý rodič si můţe dovolit všechny nové metody a jeho dítě se můţe „spokojit“ jen s tréninkovými jednotkami v oddílu, které jsou placeny v rámci členských příspěvků a dotací do klubů. Pro vytvoření našeho modelu budeme vycházet z faktu, ţe většina rodičů hráčů ročníku narození 2002 a mladší navštěvují zápasy svých ratolestí a často i s nimi cestují často na venkovní zápasy. Pro výpočet cestovného budeme brát v úvahu průměrnou spotřebu auta ve střední cenové kategorii. Dále vycházíme z faktu, ţe rodič svému dítěti musí zařídit výstroj a výzbroj. V ţákovských kategoriích je tato povinnost téměř v kaţdém klubu na denním pořádku.
51
Tab. 10 Výpočet ceny vybavení pro hráče ledního hokeje
Položka
Cena v Kč
Brusle
5 000 Kč
Helma
3 300 Kč
Chrániče na lokty
1 500 Kč
Chrániče holení
1 000 Kč
Kalhoty
1 000 Kč
Nárameníky
1 500 Kč
Rukavice
1 200 Kč
Suspensor
800 Kč
Podvazky
500 Kč
Spodní oblečení
1000 Kč
Nákrčník
600 Kč
Hokejová taška
2 500 Kč
Hokejka 5x
2 200 Kč x 5 = 11 000 Kč
Individuální trénink (rapidshot, skatemil) 20x za sezonu Celkem
400 Kč x 20 = 8 000 Kč 38 900 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
Výpočet ceny vychází z průměrných cen, je důleţité si uvědomit, ţe tyto ceny jsme čerpali z dvou největších internetových hokejových obchodů. Tyto e-shopy najdeme pod názvem x-hokej.cz a naledě.cz. Samozřejmě, jak bylo zmíněno výše spoustu klubů, disponuje základním vybavením v podobě hokejové výstroje a výzbroje díky Českému svazu ledního hokeje, který v rámci projektu „Pojď hrát hokej“ dodává do klubů po celé ČR potřebné vybavení. Problémem je, ţe výstroj můţe být lehce pouţitá a při růstu dítěte je stejně třeba neustále brát novou výstroj, aby dítěti seděla.
52
Z pohledu rodičů se jedná většinou o jednorázovou investici do vybavení před kaţdou hokejovou sezonou. Je samozřejmostí, ţe kvalitnější výbava se promítne do celkové ceny. Náklady spojené pořízením výbavy značně ovlivňuje i spotřeba holí na sezonu. Na trhu s hokejovou výstrojí je dnes řada typů tzv. „hokejek“ v různých cenových kategoriích. Zde bohuţel neplatí pravidlo, ţe drahá hokejka vydrţí nejdéle. Ke zlomení hole můţe často dojít náhodou nebo smůlou. Pád protihráče do těţiště hole nebo blokování střely je častou příčinou zlomení hole u všech typů a kategorií. Mezi části výstroje s největší spotřebou patří brusle, rukavice a jiţ zmíněné hole. Je ovšem nutné si uvědomit, ţe děti stále rostou a je tedy nutností dokupovat výstroj i průběţně. Kvalitní hokejové brusle v ceně uvedené v tabulce 10, by měly vydrţet jednu aţ dvě herní sezony. Rukavice často vydrţí maximálně jednu sezonu. A hokejky jsou dosti nepředvídatelnou poloţkou. Pro cenu pohonných hmot budeme vycházet z těchto dat (předpoklad vození dítěte autem): Vzdálenost bydliště 5 km od stadionu = 10 km (tam i zpět). Trénink 4xtýdně, Zápas domácí 1xtýdně, venkovní 1x týdně. Aktuální cena nafty 27 Kč/l (Český benzín, 2016). Celkem 30 utkání z toho 15 doma a 15 venku (HC Technika, 2016). Průměrná dojezdová vzdálenost na venkovní utkání 60 km. Z pohledu rodiče předpokládáme 100% účast na domácích utkáních a 50% účast na venkovních utkáních. Mistrovská sezona trvá od 13. 9. 2015 do 19. 3. 2016. Přípravné období 3 týdny a v něm 6 přátelských utkání (3 doma / 3 venku), 100% účast rodiče na domácích přípravných utkáních a opět 50% na utkáních venku Cena za 1 km (včetně amortizace) / 6 Kč, vychází z průměrných hodnot pohonných hmot.
53
Výpočet odhadu nákladů na cestovné: Doba trvání sezony 27 týdnů mistrovské části a 3 týdny přípravné části = 30 týdnů. Hráči modelové kategorie trénují 4xtýdně po dobu 30 týdnů v roce. o 30 týdnů x 4 tréninky týdně = 120 tréninků za sezonu. Cena za jednu cestu na stadion = 60 Kč. o Dojezdová vzdálenost 10 km x 6 Kč (cena za 1 km) = 10 x 6 = 60 Kč. Za 30 týdnů rodič doveze dítě na 120 tréninků a 18 zápasů v dojezdové vzdálenosti 10 km. o (120 tréninků + 18 zápasů) x 60 Kč za jednu cestu na stadion = o 8 280 Kč celková cena za cesty na tréninky a domácí zápasy za jednu sezonu. Venkovních zápasů rodič navštíví 9 za celou sezonu s průměrnou vzdáleností 60 km od bydliště (tam i zpět). o Dojezdová vzdálenost 60 km x 6 Kč/km = 60 x 6 = 360 Kč za jednu cestu na venkovní zápas. Celkové výdaje na venkovní zápasy jsou tedy hodnota jedné cesty x počet navštívených venkovních zápasů. o 360 Kč za cestu na zápas venku x 9 cest za sezonou na zápas venku = 360 Kč x 9 = 3 240 Kč. Celkové výdaje rodičů na cestovné za jednu hokejovou sezonu jejich dítěte jsou odhadem: o 8 280 Kč (tréninky a domácí zápasy) + 3 240 Kč (venkovní zápasy) = 11 520 Kč.
Výdaje za hokejovou sezonu se můţou v našem modelovém příkladu vyšplhat aţ 38 900 Kč za výstroj a individuální tréninky a na 11 520 Kč za dopravu na zápasy. Členské příspěvky se v kaţdém klubu mohou lišit.
54
V modelovém příkladu opět uvádím průměrnou částku členských příspěvků ze tří brněnských klubů, částka se samozřejmě liší v klubech na základě vnitřně stanovených podmínek. Cena členských příspěvků roste zároveň s přesunem do vyšších kategorií. Jednoduše řečeno rodič hráče přípravky má menší příspěvky neţ rodič hráče ve 4. třídě. Pro náš modelový příklad jsme zvolili cenu za roční příspěvek 10 000 Kč. Tuto částku je nezbytné zaplatit ve všech námi zkoumaných hokejových klubech. Veškeré výchozí hodnoty vychází z rozhovorů s rodiči a zejména s trenérem oddílu VSK Technika Hokej Brno panem Davidem Havířem. Pro svoje výpočty jsem vycházel z průměrných hodnot u všech dat. Je samozřejmé, ţe konečná cena se můţe měnit v závislosti na ceně pohonných hmot nebo v závislosti spotřeby vozu kaţdého z rodičů. V následujícím dotazníku budeme sledovat, zda rodiče ví o tom, kolik utratí za hokejovou sezonu pouze za výstroj a jaké jsou náklady na pohonné hmoty. Rodiče často nevěnují těmto poloţkám pozornost a nejsou schopni z hlavy říct ani přibliţně, kolik utratí peněz. Pro celkové výdaje na jednu sezonu hráče ledního hokeje do 14 let, jsou rodiče ochotni utratit 38 900 za výstroj a individuální tréninky, 11 520 Kč za dopravu a 10 000 Kč za členské příspěvky. Celkem tedy rodiče v tomto modelu utratí 60 420 Kč.
4.2 Dotazníkové šetření 4.2.1 Charakteristika zkoumaného souboru Při výběru zkoumaného vzorku dotazníkem jsme se zaměřili na rodiče dětí hrajících hokej v Jihomoravských klubech. Cíleně byly dotazníky rozdány a rozposlány rodičům, jejichţ děti nepřekročily věk 14 let. Na tento zkoumaný soubor jsme se zaměřili, abychom dosáhli cíle naší práce, kterým je zjištění finanční náročnosti výchovy mladého hráče ledního hokeje.
55
4.2.2 Použité metody sběru dat Pro zjištění našeho cíle práce a dílčích cílů jsme sestavili dotazník, který obsahuje dvacet otázek. V těchto otázkách jsou dotazy na identifikaci respondenta,
na
náročnost
financování
mládeţnického
ledního
hokeje
jednotlivých respondentů. V jednotlivých otázkách je vidět, kolik financí jsou rodiče schopni utratit za svoje ratolesti v jednotlivých poloţkách, které jsou nezbytné pro fungování hráče v hokejovém oddílu. Dotazníkové šetření bylo prováděno na území Jiţní Moravy, úkolem dotazníku bylo zjistit finanční náročnost mladých hokejových hráčů. Naší cílovou skupinou byla komunita rodičů. Pro správné zacílení naší skupiny byl dotazník v termínu od 15. 2. 2016 do 15. 4. 2016 rozeslán do hokejových klubů šéftrenérům mládeţe nebo osobám pověřeným chodem mládeţnických kategorií v námi dotazovaných klubech, druhou variantou sběru dat, bylo rozdání papírové podoby dotazníku rodičům na hokejových utkáních při domácích zápasech VSK Technika Hokej Brno. Šlo o zápasy kategorií do 14 let a mladších. Výběr zápasů byl vţdy zvolen tak, abychom mohli dotazovat i rodiče protihráčů. Po ukončení sběru dat jsme vyhodnotili všechny otázky poloţené v dotazníku, kde je našim úkolem odpovědět na výzkumnou otázku. Sběr a vyhodnocení dotazníku probíhal na webu survio.cz, který umoţňuje sledovat odpovědi respondentů po celou dobu průzkumu a tedy získávat povědomí o výsledcích, jiţ při dotazování. Na základě dat z dotazníku provedeme v diskusi komparaci získaných odpovědí respondentů s modelovým odhadem nákladů, který byl vytvořen na základě průměrných cen veškerých produktů důleţitých k ufinancováni mladého hráče ledního hokeje. Ze 400 rozposlaných a rozdaných dotazníků se nám vrátilo 118 správně vyplněných dotazníků, které můţeme vyuţít pro naše vyhodnocení otázek.
56
Návratnost dotazníku byla 29,5 %. Procento návratnosti povaţujeme za úspěšné a přisuzujeme faktu, ţe autor nebyl odbit, díky jeho známosti v hokejovém prostředí. Celkový čas vyplňování dotazníku byl ze 45 % v rozmezí 2 – 5 minut. 18 % respondentů vyplnilo svůj dotazník za 1 – 2 minuty a zbylých 37 % vyplnilo dotazník za déle neţ 5 minut. Největší nárůst responsí byl zaznamenán začátkem měsíce dubna, kdy autor posílal připomínkový e-mail pro vyplnění a telefonicky ţádal osoby pověřené starostí o mládeţ v daných klubech, aby informovaly rodiče. Celý dotazník je moţný vidět v příloze 1.
Identifikační otázky:
Obr. 12 Uveďte Vaše pohlaví (vlastní zpracování)
57
Dotaz směřovaný na pohlaví respondenta povaţujeme za identifikační otázku. Z dotazovaných, jak vyplývá z obrázku 12, je téměř 37 % ţenského pohlaví, coţ neodpovídá očekávanému výsledku. Předpokládali jsme větší procento muţů – otců. Situaci jsme schopni vysvětlit trendem, kdy na hokejových halách začínáme často vidět maminky malých hokejistů, jelikoţ tréninkové jednotky bývají hned po skončení školy a otcové jsou ještě v práci. V době před 15 lety, kdy autor práce patřil do kategorie tzv. „mladých hokejistů“ bylo na zimních stadionech daleko větší zastoupení muţů. Dalším důvodem pro nezanedbatelné zastoupení ţen, můţe být i větší ochota vyplňovat dotazník.
Obr. 13 Kolik Vám je let? (vlastní zpracování)
Na
obrázku
13
můţeme
vidět
věkovou
strukturu
respondentů.
Předpokladem při tvorbě dotazníku byla znalost autora hokejového prostředí a osobní známosti v řadách rodičů. Je samozřejmostí, ţe při větším počtu respondentů se můţe věková struktura měnit. Věk respondentů by měl odpovídat rodičům dětí v rozmezí přípravky aţ mladších ţáků.
58
Obr. 14 Pocházíte z Jihomoravského kraje? (vlastní zpracování)
Výsledky z otázky o původu respondentů, které jsou vyhodnoceny na obrázku 14, jsme v našem šetření mohli očekávat, jelikoţ jsme oslovovali kluby pouze na Jiţní Moravě. V odpovědích respondentů pro případ, ţe pochází z jiného kraje, se ve výsledcích objevila dvakrát Vysočina, jednou Praha, jednou Zlínský kraj, jednou Olomoucký kraj a jednou dokonce Slovensko a Rakousko. Zahraniční státy jsou odůvodnitelné blízkostí dvou dotazovaných klubů a to klubů SHK Hodonín a HC Orli Znojmo. Téměř polovina respondentů, jak ukazuje obrázek 15, má vysokoškolské vzdělání, druhá polovina má střední s maturitou. Střední vzdělání bez maturity má pouze 10% dotazovaných. Tento jev, je vysvětlitelný faktem, ţe je hokej dnes drahým sportem o čemţ pojednává naše práce. I z tohoto důvodu jsme nezaznamenali mezi odpověďmi rodiče pouze ze základním vzděláním. Při hlubším prozkoumání dotazníku bychom narazili na jev, kdy lidé ţijící v Brně jsou vzdělanější a více vydělávajícími, tím pádem mají i větší ochotu utrácet za svoje ratolesti při hokejových radovánkách.
59
Obr. 15 Jaké je Vaše dosaţené vzdělání? (vlastní zpracování)
Obr. 16 Kolik je let Vašemu dítěti? (vlastní zpracování)
60
Dotazníky byly určeny přesně pro tuhle kategorii. Rozdělení věku malých hokejistů je téměř rovnoměrné. Pouhých 5 % respondentů uvedlo, ţe mají více dětí hrajících lední hokej v jednom z uvedených věkových rozmezí. Získaná data povaţujeme za úspěšná, jelikoţ se naše práce zaměřuje na tuto kategorii dětí hrajících hokej. Během výzkumu došlo i k tomu, ţe dotazník začal být vyplňován a u této otázky ukončen. Jelikoţ se nedopatřením dostal i do rukou rodičů, které mají starší hokejisty a nepřečetli si přiloţené instrukce. Tyto dotazníky jsme tedy nehodnotili. Na dotazník k naší diplomové práci odpovídali rodiče ze sedmi jihomoravských klubů, coţ je vidět na obrázku 17. Nejvíce respondentů je z HC Kometa Brno a VSK Technika Hokej Brno. Poté máme velký počet odpovědí z HC Orli Znojmo a HC Kometa Úvoz. 10,1 % respondentů si udělalo čas v Hodoníně a hodnotu kolem 6 % respondentů má klub z Vyškova a z Břeclavi. Strukturu respondentů vysvětlujeme faktem, ţe dotazníky byly rozposlány v prvé řadě do brněnských klubů a byly rozdány i v papírových verzích na hokejových zápasech pořádaných v Brně. Důleţitou roli k odůvodnitelnosti grafu hraje také osobní známost s rodiči brněnských hokejových klubů a tím pádem jejich větší ochota odpovídat.
61
Obr. 17 Jakého hokejového klubu je Vaše dítě členem? (vlastní zpracování)
Příjmové
skupiny
respondentů
korespondují
s průměrnou
mzdou
v Jihomoravském kraji, kterou autor práce uvádí v kapitole 3.1.2. Dle dat z ČSÚ byla ve 2. čtvrtletí průměrná mzda v Jihomoravském kraji 24 954 Kč. Při úvaze, ţe se jedná o příjem obou rodičů dohromady, se dostáváme na částku 50 tis. Kč za měsíc. 31,4 % respondentů uvedla příjem v rozmezí 35 – 50 tis. Kč měsíčně. Toto rozmezí bylo častější u dotazovaných z menších měst (Vyškov, Hodonín, Znojmo, Břeclav). Respondenti v příjmové skupině 50 – 75 tis. Kč pocházeli z Brna nebo jsou pracující v Brně, kde je pracovní trh největší z celé Jiţní Moravy a průměrná mzda je zde vyšší neţ v ostatních městech Jihomoravského kraje. Z dotazníku ovšem není patrné, zda je vydělávající pouze jeden z rodičů či oba. Pro tuto oblast by byl, ale vhodný jiný dotazník, který by jiţ nekorespondoval s cílem naší diplomové práce.
62
Obr. 18 Do jaké příjmové skupiny patříte (oba dva rodiče dohromady)? (vlastní zpracování)
Otázky zaměřené na finanční aspekty: V této části dotazníku se zaměřujeme přímo na stěţejní otázky naší práce. Je nutné si ovšem uvědomit, ţe lední hokej je druhý největší sport, co do počtu členů v ČR. Škála mezd rodičů můţe být rozdílná, zároveň můţe být diferenciální ochota utrácet finance za hraní ledního hokeje svého dítěte. Členské příspěvky jsou takřka v kaţdém námi uvedených hokejových oddílů rozdílné, coţ dokládá obrázek 19. Liší se podle nároků na provoz zimního stadionu a úrovní soutěţí, kde jednotlivé kategorie nastupují. Dále je ovlivňuje výše přijatých dotací a ostatní náklady, jako je cestovné na zápasy a mzdy trenérům. V 95 % příspěvky nepřesáhly 15 tis. Kč. Je to dáno tím, ţe členské příspěvky mají vzestupnou tendenci s vzrůstajícím věkem hráče. Autor z vlastní zkušenosti ví, ţe členské příspěvky v dnes jiţ neexistujícím klubu Ytong Brno byly ovlivněné i tím, zda hráč klubu navštěvoval sportovní třídu oddílu. Hráči, kteří navštěvovali sportovní třídy, měli slevy na členské příspěvky. Podobné slevy se uplatňovaly i v případě sourozenců v klubu. Jednalo se však o slevy v řádu pár tisíc Kč. Tento trend je i v dnešní době. Sportovními 63
třídami v Brně disponuje HC Kometa Brno a HC Kometa Úvoz. Základní školy, které poskytují moţnosti sportovních tříd, jsou ZŠ Labská a ZŠ Úvoz. Autor však z vlastní zkušenosti uvádí, ţe v dobách jeho působení moc nefungoval systém kontroly studijních výsledků. Dnes je systém, ale daleko propracovanější.
Obr. 19 V jakém rozmezí se pohybují členské příspěvky Vašemu hokejovému oddílu za jednu sezonu? (vlastní zpracování)
Poloţka
výdajů
na
hráčskou
výstroj
a
hokejky
je
v rozpočtu
na financování ledního hokeje jednou z největších. Je nutné pořizovat tyto produkty téměř před kaţdou sezonou, záleţí na rychlosti růstu dítěte. Výstroj a hokejky jsou velmi spotřebním zboţím. Z grafu je patrné, ţe téměř polovina respondentů utratí 20 – 30 tisíc Kč. za jednu sezonu. V porovnání s naším modelovým příkladem v kapitole 3.1.9. se dostáváme na takřka srovnatelnou částku, kdyţ z tabulky 10 odečteme poloţku výdajů za individuální trénink a hokejovou tašku (vydrţí i několik sezon). Autor práce si uvědomuje, ţe rodiče naprostých začátečníků mají moţnost si výstroj i zapůjčit od klubu, díky finanční spoluúčasti ČSLH, ovšem tuto výstroj později vrací zpět klubu. A na novou sezonu můţe dostat jiţ hranou výstroj. Navíc se doporučuje rodičům koupit vlastní výstroj i pro větší moţnost výběru a pro pohodlí hráče.
64
Obr. 20 Víte z hlavy, kolik peněz Vás stojí jedna sezóna Vaší ratolesti? (vlastní zpracování)
Částku, kterou rodič utratí za celou sezonu vlastního dítěte, nedokáţe odhadnout 55,8 % dotázaných, coţ plyne z obrázku 20. Tento jev povaţuje autor za nepříliš pozitivní a přikládá tuto skutečnost k moţnosti neochoty rodičů přemýšlet o konečné částce v rámci odpovídaní na dotazník. Rodiče, kteří jsou si vědomi nákladů na jednu sezonu, se projevili z 26,7 %. Tento vzorek, ale nebyl ochoten sdělit konečnou částku. 17,5 % respondentů vloţilo do dotazníku odhad částky, kterou za fungování vlastního dítěte v jedné hokejové sezoně utratí. Tato částka je v průměru 55 357 Kč. Maximální uvedenou částkou bylo 100 000 Kč a minimální částkou 35 000 Kč. Toto rozmezí jenom dokumentuje rozdílnost ochoty rodičů financovat lední hokej jejich dítěte. Téměř polovina rodičů, přesně 47,1% utratí za ostatní náklady 5 – 10 tisíc Kč, tato částka zhruba odpovídá našemu propočtu v modelovém odhadu, kdy jsme z průměrných hodnot vypočetli cenu za palivo v jedné hokejové sezoně na 11 520 Kč. Tato hodnota je tedy srovnatelná s druhou nejvíce vybíranou moţností, tedy 27,7% respondentů, kteří se řadí do částky 10-15 tis. Kč.
65
Nezanedbatelných 18,5% utratí 0 -5 tis. Kč. Tato částka můţe být ovlivněna blízkostí bydliště a stadionu. Pouhých 6,7% utratí za ostatní náklady více jak 15 tisíc Kč. Tento náklad je odůvodnitelný například vyšší spotřebou auta a delší vzdálenosti bydliště či školy od zimního stadionu. Vše vyplývá z následujícího obrázku 21.
Obr. 21 Dokáţe odhadnout částku za ostatní náklady spojené se sportováním? (vlastní zpracování)
Výchova mladého hráče ledního hokeje neúnosně zatěţuje 10,8 % dotázaných. Důvodem jsou bezesporu čím dál vyšší finanční poţadavky na mládeţnický hokej u nás. Příkladem mohou být situace, kdy chlapec s horší výstrojí závidí spoluhráčům kvalitnější a draţší vybavení. Zde vzniká těţko řešitelný konflikt pro rodiče. Většina rodičů však uvádí, ţe se financování hokeje dá zvládnout. Vysvětlení autor podává na základě několika dialogů s rodiči, kteří argumentují tím, ţe o moţné finanční náročnosti spojené s tímto oblíbeným zimním sportem věděli jiţ předtím, neţ svoje dítě zapsali do oddílu. Zbylých 24,2 % uvádí, ţe je dotování zájmu jejich dítěte zatěţuje zanedbatelně. Vše zachycuje obrázek 22.
66
Obr. 22 Do jaké míry zatěţuje Váš rodinný rozpočet výchova mladého hráče ledního hokeje? (vlastní zpracování)
Otázky související s chováním a názory rodičů: V otázce ohledně přehledu rodičů o příjmech a výdajích jejich oddílu nás zajímalo, kolik rodičů ví nebo se zajímá o podrobné financování dané ţákovské kategorie v jejich hokejovém klubu. Pouze v 19 % rodičů odpovědělo, ţe jsou dobře informováni o příjmech a výdajích klubu. V 5 % dokonce vedení na tyto dotazy nereaguje. 39,7 % respondentů se o tuto problematiku vůbec nezajímá. A 36,4 % si dokáţe představit, na kolik peněz vyjde financování jedné sezony kategorie, ve které se nachází dítě dotazovaného.
67
Obr. 23 Máte přehled o příjmech a výdajích Vašeho klubu? (vlastní zpracování)
V hodnocení rodičů, co se týče spokojenosti se sluţbami a zázemím jejich klubu prospěly Jihomoravské kluby s hodnocením 3,7 bodu z 5. Znamená to, ţe rodiče jsou z části spokojeni se stavem oddílu, jenţ jejich dítě navštěvuje. Vše zobrazuje obrázek 24.
Obr. 24 Jak jste spokojení se sluţbami a zázemím Vašeho klubu? (vlastní zpracování)
V dnešní době je trend, přidávat dětem speciální tréninky, které jsou velmi nákladné. V dřívější době byl návyk nechat děti provádět více sportů najednou. Dnes je situace taková, ţe se rodiče snaţí zdokonalovat své děti pouze v jednostranném zaměření, v tomto případě lední hokej. Skoro polovina respondentů uvedla, ţe svému dítěti nezařizuje individuální tréninky a ani jejich
68
dítě nejezdí na předsezonní kempy. Jedná se zejména o respondenty z menších měst, neţ je Brno. V menších městech nejsou na malé hokejisty kladeny vysoké nároky a děti se tedy mohou rozvíjet i jinými sporty (fotbal, basketbal, házená). Téměř 40% respondentů poskytuje dětem kempy a individuální tréninky. Částku si nevybavují. Je třeba zmínit, ţe formy těchto tréninků jsou často nákladné. 11,7 % dotázaných odpovědělo, ţe jsou ochotni utratit různé částky v rozmezí od (6 tis. Kč - 50 tis. Kč). Částka závisí na ochotě rodičů investovat. Ochota rodičů je velice těţce měřitelná i z důvodu těţké konkrétní specifikace finančních moţností jednotlivých rodin.
Obr. 25 Má Vaše dítě individuální tréninky nebo jezdí na předsezónní kempy? (vlastní zpracování)
Je evidentní a pochopitelné, ţe rodiče z 54,5 %, jak plyne z obrázku 26, vozí svoje děti na tréninky a zápasy vlastním vozem. Jde přeci jen o malé děti, které teprve začínají jezdit sami městskou hromadnou dopravou. 21,5 % dotázaných odpovědělo a otázku ohledně dopravy dítěte, ţe vyuţívají střídavé vození dětí mezi rodiči. Praktickým příkladem je, ţe rodič jiného dítěte po cestě nabere spoluhráče dítěte z jiné rodiny a veze ho na zápas či na trénink.
69
Výhodu bydliště v blízkosti zimního stadion má pouze 20,7 %. Z větší části jde o respondenty z menších měst, kde je větší pravděpodobnost kratší vzdálenosti domu nebo školy od zimního stadionu. Pouhé 3,3 % dotázaných pak nechá svoje děti jezdit samostatně městskou hromadnou dopravou. Jedná se však o děti mezi 13 – 14 rokem.
Obr. 26 Jak se dopravuje Vaše dítě na zimní stadion? (vlastní zpracování)
Při dotazu na čas strávený rodiči při cestování na zápasy a tréninky svých ratolestí odpovědělo 65 % dotázaných moţností 5 – 10 hodin týdně. Dalších 20 % respondentů stráví cestováním 0 – 5 hodin týdně a zbylých 15 % tráví logistikou 10 a více hodin týdně svého času. Zde opět hraje velkou roli ochota samotných rodičů doprovázet své děti. Pro rodiče je vhodné najít ideální čas tak, aby dítě nebylo frustrováno z neustálé přítomnosti či nepřítomnosti svých rodičů. Vše zobrazuje obrázek 27.
70
Obr. 27 Kolik hodin týdně obětujete na dopravu potomků na trénink a zápasy? (vlastní zpracování)
Otázka ohledně návštěvnosti můţe ze statistického hlediska korespondovat i s otázkou ohledně obětování času na dopravu potomků a s otázkou formy dopravování. Provázanost bychom nalezli i u otázky na téma ostatních nákladů za sezonu. U tohoto dotazu, jehoţ vyhodnocení je vidět na obrázku 28, mohli respondenti vybírat z více moţností. Odpověď, která poukazuje na problematiku neúčasti zdravotního dohledu na trénincích (na zápasech musí být zdravotní dohled). Tato moţnost byla vloţena do dotazníku na poţadavek jednoho z rodičů a v konečném důsledku byla druhou nejčastější odpovědí s podílem 24,2 %. Problematiku tohoto typu nikdo neřeší a moţná by bylo vhodné, aby se svaz tomuto problému začal věnovat. Nejčastěji zatrhnutou odpovědí bylo navštěvování tréninků z logistických důvodů, tuto variantu zvolilo 40,8 % respondentů. Nepříjemným zjištěním je fakt, ţe 22,5 % dotázaných rodičů ţije v domnění, ţe musí být na kaţdém tréninku svého dítěte.
71
Obr. 28 Býváte přítomni jako rodiče i na trénincích svého dítěte? (vlastní zpracování)
Dnes je velmi důleţité vést děti ke sportu, vzhledem k nastoupení tzv. počítačové generace. Více neţ polovina dotázaných se věnuje aspoň rekreačnímu sportu procentuálně, jde o 51,7 %. Generace dnešních rodičů byla z velké části navyklá aktivně sportovat, bohuţel dnes je doba jiná. Pouhých 16,7 % ze všech dotázaných nikdy nesportovalo. Stejné procento respondentů se věnovalo sportu v minulosti profesionálně. Zbylých 15 % se sportu věnuje aktivní formou i dnes. Pozitivní je, ţe všichni dotazování vedou svoje dítě ke sportu, coţ je v dnešní době pro fyziologický rozvoj dítěte velmi důleţité. Vše je vidět na obrázku 29.
72
Obr. 29 Jste aktivně sportujícími rodiči (aspoň jeden z rodičů)? (vlastní zpracování)
Dotaz ohledně výchovného byl ve výzkumu poloţen z důvodu moţného velkého jednorázového výdaje rodiče. Nárok klubu na tzv. výchovné vzniká v momentě, kdyţ chce hráč změnit působiště a opustit svůj mateřský klub. Částka, kterou je buď potenciální nový klub, nebo rodič nucen zaplatit je uvedena v tabulkách ČSLH. V poslední době je tato problematika často hlavním tématem všech hokejových debat. Na základě tabulkových hodnot jsou hráči ledního hokeje ohodnoceni mnohdy nepřiměřenými částkami, které není ochoten zaplatit nový klub ani rodič dítěte. Proto je nepříjemným zjištěním, ţe rodiče ze 37,2 % neví, o co se jedná. 28,1 % respondentů doporučuje změnu celého systému výchovného. Naprosto s výchovným souhlasí 11,6 % dotázaných a po větší transparentnosti cen volá 23,1 % dotázaných.
73
Obr. 30 Souhlasíte s částkou za „výchovné“ u malých dětí? (vlastní zpracování)
74
5 DISKUZE V naší diplomové práci jsme zjišťovali současnou finanční náročnost výchovy mladých hokejistů v ČR z pohledu rodičů. Práce byla zaměřená na děti do 14 let hrajících lední hokej v Jihomoravském kraji. Bylo uvedeno několik důleţitých pojmů v literární rešerši a vyuţití všech dostupných zdrojů k přiblíţení financování českého sportu a ledního hokeje na Jiţní Moravě. Naší prací bylo vytvořit strategickou analýzu před vytvořením průzkumu formou dotazníkové šetření. V analýze se objevují všechny podstatné náleţitosti k struktuře dotazníku. Učinili jsme tak, aby práce směřovala od nejobecnějšího pojetí v literární rešerši aţ po vyhodnocení odpovědí z dotazníku. Získané odpovědi z dotazníku je důleţité porovnat s modelovým odhadem nákladů, který byl vytvořen právě pro lepší orientaci v problematice finanční náročnosti rodičů malých hokejistů. Je třeba zmínit, ţe některé odpovědi respondentů přímo nekorespondují s hodnoty v našem modelovém odhadu. Větší část získaných odpovědí, ale souhlasí s námi vytvořeným modelovým odhadem anebo se liší jen v řádu pár tisíc Kč. Na základě získaných dat musíme konstatovat, ţe dnešní rodiče jsou ochotni investovat ročně několik desítek tisíc Kč jen proto, aby jejich dítě mohlo trénovat v naprosto nejlepších podmínkách. Tento trend rodičů, kdy neváhají utrácet nemalé sumy za individuální tréninky a všemoţné doplňky k hokeji dnes bohuţel hýbe hokejovým trhem. Odpovědí na naší výzkumnou otázku a zároveň zjištění cíle naší práce, nemůţe být konkrétní částka z několika důvodů. Prvním z důvodů, proč tomu nemůţe tak být, je obrovská škála rodičů, kteří mají rozdílné názory a přístupy k financování ledního hokeje svých dětí. Uvedeme tedy aspoň průměrnou částku na základě dat z dotazníkového šetření, která je 55 000 Kč. Opět však zmiňujeme, ţe částky utracené mohou být velmi individuální u jednotlivých rodin, záleţí
75
na ochotě financovat a dotovat svoje dítě. Částka 55 000 Kč je téměř srovnatelná s naším modelovým odhadem, kde se podle našich propočtů příspěvky na jednu sezonu dítěte po lehkém zaokrouhlení rovnají 60 000 Kč. Mezi naším modelovým odhadem a výsledky z dotazníku sledujeme pouhý rozdíl 5 000 Kč, který je vysvětlitelný jiţ zmíněnými faktory jako je ochota financovat, výše členských příspěvků, častější tréninky, delší vzdálenost zimního stadionu od domova a podobně. Můţeme však konstatovat, ţe finanční náročnost výchovy mladého hráče v jedné hokejové sezoně je na první pohled vysoká. Avšak díky dotazníkovému šetření jsme zjistili, ţe 65 % dotázaných uvádí, ţe se výchova ledního hokeje dá zvládnout v rámci jejich finančních moţností. Typ této odpovědi si vysvětlujeme tím, ţe rodič dopředu počítá s vyššími nároky na provoz v hokejové sezoně. Jelikoţ je lední hokej sport, co se týče členských příspěvků a dalším vzniklým nákladům (palivo, kempy) a vybavení velice náročný. Ve světě a také u nás se setkáváme s jevem, ţe děti neumí sportovat ani je k tomu rodiče nevedou. Souvisí to i s obezitou u dětí. Několik projektů se snaţí nastartovat touhu po sportu, která je v dnešních dětech zakrnělá. A kdyţ uţ dítě nějaký sport provádí, rodiče ho dost často donutí dělat pouze jeden sport pořádně. Největší problém shledáváme i ve faktu, ţe dnešní děti jsou často jen jednostranně zaměřené. Trénují hokej několik hodin týdně, ale jiný sport takřka neznají. Vyuţívají všech moţných individuálních tréninků a kempů. Šéftrenér ČSLH Slavomír Lener, nabádá k přebrání několika švédských, amerických a kanadských modelů výchovy hokejové mládeţe. Ve svých tezích pronáší myšlenky sportovní všestrannosti, která dnes jiţ mizí z těl mladých sportovců. Uvádí například, ţe švédští mladí hokejisté jsou vedeni k tomu, aby byli zdatní ve vícero sportech. V rozvoji dítěte povaţujeme sportovní všestrannost za obrovskou devízu. Malí švédští hokejisté jsou vedeni k rozvoji ve sportech, jako je golf, fotbal, basketbal, gymnastika a další.
76
Za
konkrétní
problém
českého
mládeţnického
hokeje
uvádím
i nepřehlednost dotací do vybraných klubů a povědomí rodičů o hospodaření s jejich financemi. Problematikou znalosti příjmů a výdajů jsme taktéţ zpovídali naše respondenty, kteří z téměř 40 % netušili, jak jejich klub hospodaří. Věřím, ţe do budoucna budou hokejové kluby vůči rodičům transparentnější ohledně finančních toků v oddíle. Dalším problémem dnešního hokeje je suma za výchovné hráče. Jedná se o částku, kterou je rodič nebo nový klub povinen uhradit bývalému klubu na základě výpočtu v tabulkách ledního hokeje. Tento systém je nešťastný s ohledem na nepřiměřené sumy, kterých hokejisté v mladém věku dosahují. Vlna nevole se ohledně výchovného strhla v poslední době uţ několikrát a tento problém se v této době, čím dál tím víc probírá. Data ze získaných dotazníků můţeme vyuţít pro moţnou budoucí komparaci s rodiči z jiných krajů. Bylo by zajímavé udělat studii ochoty rodičů utrácet za svoje děti v Brně a v Praze nebo v malých oddílech. Tento model se dá pouţít i na mezinárodní komparaci výchovy mladých hráčů ledního hokeje v různých věkových kategoriích.
77
6 ZÁVĚR V práci jsme se postupně zaměřili na obecné vysvětlení pojmů sport a lední hokej. Dále pak na problematiku financování sportu v ČR. V práci jsou rozebrány projekty Českého svazu ledního hokeje pro podporu mládeţe. ČSLH se snaţí nalákat mladé hokejisty pomocí těchto projektů a zvětšit tak svoji členskou základnu. V další části naší diplomové práce se věnujeme průzkumu mezi rodiči malých hokejistů působících v klubech na Jiţní Moravě. Průzkum bylo nutné provést, abychom odůvodnili cíl práce a zodpověděli námi poloţenou výzkumnou otázku. Cílem práce bylo zjistit finanční náročnost na provoz jedné hokejové sezony dítěte do 14 let z pohledu rodičů. Na základě získaných odpovědí z dotazníků jsme byli schopni identifikovat částku 55 000 Kč. Částka je téměř srovnatelná s modelovým odhadem finančních nákladů rodičů, kterou jsme provedli v rámci strategické analýzy naší práce. Konečná částka, ale můţe být velice individuální, záleţí hlavně na ochotě rodičů financovat sport, jenţ jeho dítě vykonává. Na základě dotazníků můţeme říct, ţe 65 % rodičů povaţuje náklady na jednu hokejovou sezonu svého dítěte za zvládnutelné. 10,8 % rodičů povaţuje sezonní náklady za neúnosné a 24,2 % za zanedbatelné. Práce poskytuje mnoho prostoru k zamyšlení a moţností k dalším průzkumům. Bylo by zajímavé zpracovat průzkum, kolik hráčů z mládeţnických kategorií se je schopno v budoucnosti hokejem ţivit profesionálně. Z autorových zkušeností můţeme konstatovat, ţe procento hráčů, kteří z jednoho ročníku dostanou profesionální smlouvy v A-týmech, je hodně malé. Nastává tedy prostor pro podání otázky, zda se rodičům vyplatí utrácet ročně desítky tisíc za rozmar svého dítěte. Na druhou stranu se jedná o kolektivní sport, kde se dítě dobře socializuje a učí se práci v týmu, která je i při potenciálním civilním zaměstnání vysoko hodnoceným faktorem na přijímacích pohovorech. Pro výběr tématu práce rozhodla skutečnost, ţe autor práce je stále aktivním hokejovým hráčem, který je v dennodenním kontaktu s hokejovým 78
prostředím. Ohledně problematiky financování ledního hokeje z pohledu rodičů má přehled i díky tomu, ţe bratr autora je hráčem jednoho z uvedených klubů. Podnětem pro další výzkum je srovnání náročnosti financování ledního hokeje z pohledu rodičů před 20 lety a dnes. Odpověď na výzkumnou otázku (Jaká je finanční náročnost rodičů pro přípravu mladých hráčů (do 14 let) v ledním hokeji za jednu sezonu?): Námi zjištěná částka je 55 000 Kč, odhadovaná částka na základě modelového příkladu z průměrných cen je 60 000 Kč. Musíme tedy říci, ţe výsledky dotazníkového šetření téměř korespondují s výsledkem modelového příkladu. Je velice sloţité určit částku, kterou v průměru rodiče doopravdy utratí za své děti. Vţdy záleţí na ochotě a moţnostmi rodičů financovat sport svých dětí. Práce můţe být nápomocna pro výzkum podobných témat nebo jako výchozí zjištění pro práce navazujících na téma financování mladých sportovců v jiném odvětví a následnou komparaci.
79
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura: Bukač, L. (2005). Intelekt, učení, dovednosti & koučování v ledním hokeji: komprehenzivní pohled na utkání, trénink a rozvoj individuálního herního výkonu. Praha: Olympia. Hobza, V., & Rektořík, J. (2006). Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress. Kubíček, J. (2012). Sport a právo. Brno: Masarykova univerzita. Novotný, J. (2011). Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer. Nykodým, J., a kol. (2006). Teorie a didaktika sportovních her. Brno: Masarykova univerzita. , T. (2002).
. Praha: Grada Publishing
a.s. , E. (2010). Pravidla ledního hokeje. Praha: Olympia. Sekot, A. (2008). Sociologické problémy sportu. Praha: Grada Publishing a.s.
Internetové zdroje: Brno
(2016).
Komise
Rady
města
Brna
[online].
Retrieved
from
https://www.brno.cz/sprava-mesta/volene-organy-mesta/rada-mesta-brna/komiserady-mesta-brna/ (accessed February 23, 2016). Brno – Dotace OSMT 2015 (2015). Neinvestiční dotace spolkům - hokejovým klubům na pronájem ledových ploch na rok 2015 [online]. Retrieved from https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/ OSMT/dotace/2015/LP_2015_schv_dotace.pdf (accessed February 23, 2016).
80
Brno – Dotace 2015 (2015). hokejovým klubům
pro
Neinvestiční dotace spolkům – mládežnickým rok
2015
[online].
Retrieved
from
https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/ OSMT/dotace/2015/MHOK_2015_schv_dotace.pdf
(accessed
February
23,
2016). Brno – Dotace 2016 (2016). na
rok
2016
Dotace pro oblast tělovýchovy a sportu [online].
Retrieved
from
https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/ OSMT/dotace/2016/Dotace_TV_a_sport_2016_internet.pdf (accessed February 23, 2016). Byznys.cz (2015). Bezprecedentní krach Sazky přišel před rokem. Firma ale zůstává loterijním lídrem [online]. Retrieved from http://byznys.ihned.cz/c155951080-bezprecedentni-krach-sazky-prisel-pred-rokem-firma-ale-zustavaloterijnim-lidrem (accessed February 21, 2016). Česká unie sportu JM (2016). Členská základna JmKO ČUS [online]. Retrieved from http://cusjm.cz/clenska-zakladna (accessed February 22, 2016). Český benzín (2016). Jihomoravský kraj – výpis aktuálních cen nafta [online]. Retrieved from http://www.ceskybenzin.cz/aktualni-ceny-PHM/Jihomoravskykraj/Nafta/ (accessed February 24, 2016). Český statistický úřad (2016). Průměrná mzda v Jihomoravském kraji ve 2. čtvrtletí 2015 [online]. Retrieved from https://www.czso.cz/csu/xb/prumernamzda-v-jihomoravskem-kraji-ve-2-ctvrtleti-2015 (accessed February 22, 2016). Český svaz ledního hokeje (2016). Akademie ČSLH [online]. Retrieved from http://www.cslh.cz/text/178-akademie-cslh.html (accessed February 22, 2016). Český svaz ledního hokeje (2016). Desatero pro český hokej [online]. Retrieved from http://www.cslh.cz/text/53-desatero-.html (accessed February 22, 2016). Český svaz ledního hokeje (2016). O ČSLH [online]. Retrieved from http://www.cslh.cz/text/27-o-slh.html (accessed February 21, 2016).
81
Český svaz ledního hokeje (2016). Výchova talentované mládeže v krajích [online].
Retrieved
from
http://www.cslh.cz/text/261-vychova-talentovane-
mladeze-v-krajich.html (accessed February 22, 2016). Český svaz ledního hokeje (2016). Výkonný výbor ČSLH [online]. Retrieved from http://www.cslh.cz/text/30-vkonn-vbor-slh.html (accessed February 21, 2016). Česká
unie
sportu
(2016).
Statistika
ČUS
[online].
Retrieved
from
http://www.cuscz.cz/o-nas/statistika.html (accessed February 20, 2016). Dynamiters (2016). O nás [online]. Retrieved from http://dynamiters.cz/o-nas/ (accessed February 20, 2016). Evropská
databanka
(2016).
Regiony
v ČR
[online].
Retrieved
from
http://www.edb.cz/Regiony.aspx?kraj=JMR (accessed February 22, 2016). HC
Lvi
Břeclav
(2016).
Družstva
[online].
Retrieved
from
http://www.hclvibreclav.cz/druzstva (accessed February 23, 2016). HC Technika (2016). Mladší žáci 2015/2016 [online]. Retrieved from http://www.hctechnika.cz/zapas.asp?sezona=2016MZ&sezona_mladez=2016 (accessed February 24, 2016). Hosys.cz
(2016).
Soutěže
[online].
Retrieved
from
https://www.hosys.cz/Souteze.htm (accessed February 22, 2016). MBK
Vyškov
(2016).
Klub
[online].
Retrieved
from
http://www.mbkvyskov.cz/klub/ (accessed February 22, 2016). Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (2009). Analyzování financování sportu
v České
republice
[online].
Retrieved
from
http://www.msmt.cz/file/29046/download/ (accessed February 20, 2016). Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (2016). Bíla kniha o sportu. [online]. Retrieved from http://www.msmt.cz/sport/bila-kniha-o-sportu (accessed February 20, 2016).
82
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (2016). Metodické pokyny k programům
„Státní
podpory
sportu“
[online].
Retrieved
from
http://www.msmt.cz/sport-1/metodicke-pokyny-k-programum-statni-podporysportu (accessed February 22, 2016). Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (2013). Zákon o podpoře sportu [online].
Retrieved
from
http://www.msmt.cz/sport/zakon-o-podpore-sportu
(accessed February 20, 2016). Monitor – státní pokladna (2015). Jihomoravský kraj [online]. Retrieved from http://monitor.statnipokladna.cz/2015/kraje/detail/CZ064 (accessed February 22, 2016). Orli
Znojmo
(2016).
Historie
[online].
Retrieved
from
http://www.hcorli.cz/zobraz.asp?t=historie (accessed February 23, 2016). Pojď hrát hokej (2014). Hokejové vybavení [online]. Retrieved from http://www.pojdhrathokej.cz/hokejove-vybaveni-4/ (accessed February 22, 2016). SHK Hodonín (2016). Klub [online]. Retrieved from http://www.shkhodonin.cz/ (accessed February 23, 2016). Sportovní listy (2015). Financování sportu v Česku nedosahuje ani průměru Evropské unie [online]. Retrieved from http://www.sportovnilisty.cz/sport-astat/financovani-sportu-v-cesku-nedosahuje-ani-prumeru-evropske-unie/ (accessed February 20, 2016).
83
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Hierarchie pojmu sport .............................................................................. 10 Obr. 2 Vývoj členské základy ČUS ...................................................................... 16 Obr. 3 Rozdíly v přírůstcích/úbytku mládeţe ....................................................... 17 Obr. 4 Analýza financování sportu v ČR .............................................................. 19 Obr. 5 Vývoj financování sportu v ČR ................................................................. 19 Obr. 6 Pyramida výchovy podle ČSLH ................................................................ 34 Obr. 7 Rozdělení krajů v České republice ............................................................ 39 Obr. 8 Jihomoravský kraj ...................................................................................... 40 Obr. 9 Vývoj průměrné měsíční mzdy v Jihomoravském kraji podle čtvrtletí ..... 41 Obr. 10 Průměrná měsíční mzda podle krajů v 1. aţ 2. čtvrtletí 2015 .................. 42 Obr. 11 Členská základna sportovců na Jiţní Moravě k 31. 12. 2014 .................. 43 Obr. 12 Uveďte Vaše pohlaví ............................................................................... 57 Obr. 13 Kolik Vám je let? ..................................................................................... 58 Obr. 14 Pocházíte z Jihomoravského kraje? ......................................................... 59 Obr. 15 Jaké je Vaše dosaţené vzdělání?.............................................................. 60 Obr. 16 Kolik je let Vašemu dítěti? ...................................................................... 60 Obr. 17 Jakého hokejového klubu je Vaše dítě členem? ...................................... 62 Obr. 18 Do jaké příjmové skupiny patříte (oba dva rodiče dohromady)? ............ 63 Obr. 19 V jakém rozmezí se pohybují členské příspěvky Vašemu hokejovému oddílu za jednu sezonu? ........................................................................................ 64 Obr. 20 Víte z hlavy, kolik peněz Vás stojí jedna sezóna Vaší ratolesti? ............. 65 Obr. 21 Dokáţe odhadnout částku za ostatní náklady spojené se sportováním? .. 66 Obr. 22 Do jaké míry zatěţuje Váš rodinný rozpočet výchova mladého hráče ledního hokeje? ..................................................................................................... 67 Obr. 23 Máte přehled o příjmech a výdajích Vašeho klubu?................................ 68 Obr. 24 Jak jste spokojení se sluţbami a zázemím Vašeho klubu? ...................... 68 Obr. 25 Má Vaše dítě individuální tréninky nebo jezdí na předsezónní kempy? . 69 Obr. 26 Jak se dopravuje Vaše dítě na zimní stadion? .......................................... 70 Obr. 27 Kolik hodin týdně obětujete na dopravu potomků na trénink a zápasy? . 71 Obr. 28 Býváte přítomni jako rodiče i na trénincích svého dítěte? ....................... 72 84
Obr. 29 Jste aktivně sportujícími rodiči (aspoň jeden z rodičů)?.......................... 73 Obr. 30 Souhlasíte s částkou za „výchovné“ u malých dětí? ................................ 74
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Sport jako statek......................................................................................... 11 Tab. 2 Výkonný výbor ČSLH ............................................................................... 28 Tab. 3 Populace Brno ............................................................................................ 41 Tab 4. Přehled výdajů rozpočtů obcí na Tělovýchovu a zájmovou činnost v jednotlivých městech s hokejovým oddílem ...................................................... 43 Tab. 5 Neinvestiční dotace spolkům – mládeţnickým hokejovým klubům pro rok 2015 ....................................................................................................................... 46 Tab. 6 Dotace pro oblast tělovýchovy a sportu na rok 2016 mládeţ hokej .......... 48 Tab. 7 Nei 2015/2016.............................................................................................................. 49 Tab. 8 Neinvestiční dotace spolkům – hokejovým klubům na pronájem ledových ploch na rok 2015 .................................................................................................. 50 Tab. 9 Sloţení sportovní komise města Brna ........................................................ 50 Tab. 10 Výpočet ceny vybavení pro hráče ledního hokeje ................................... 52
85
PŘÍLOHY Příloha 1 Dotazník – Finanční náročnost výchovy mladého hokejisty do 14 let (vlastní zpracování)
Dobr , věnujte, prosím, několik minut svého času k vyplnění následujícího krátkého dotazníku. Naším cílem je zjistit, kolik je třeba investovat do vývoje mladého hokejisty (do 14. let) z pohledu rodičů. Předem děkuji za Váš čas. Uveďte Vaše pohlaví. o Muţ o Ţena Kolik Vám je let? o o o o
20 - 30 let 30 - 40 let 40 - 50 let 50 a více
Pocházíte z Jihomoravského kraje? o Ano o Pokud ne, odkud? …………………………… Jaké je Vaše dosažené vzdělání? o o o o
Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské
Kolik let je Vašemu dítěti? Nápověda k otázce: Pokud máte více dětí – hokejistů ve stejné věkové skupině (např. 1. dítě – 9 let a 2. dítě – 10 let) napište prosím textovou odpověď. Pokud máte více dětí - hokejistů v různých věkových skupinách vyberte z více možností. o o o o
5 - 8 let 8 - 11 let 11- 14 let Vyberte kategorii a dopište počet Vašich dětí v ní. ……………………………………
Do jaké příjmové skupiny patříte? (oba dva rodiče dohromady) o o o o
20-35 tis. Kč/měsíčně 35-50 tis. Kč/měsíčně 50-75 tis. Kč/měsíčně více neţ 75 tis. Kč/měsíčně
V jakém rozmezí se pohybují členské příspěvky Vašemu hokejovému oddílu za jednu sezonu? o o o o
0-5 tis. Kč/ročně 5-10 tis. Kč/ročně 10-15 tis. Kč/ročně více neţ 15 tis. Kč/ročně
Jakého hokejového klubu je Vaše dítě členem? o o o o o o o o
HC Kometa Brno VSK Technika Brno Hokej HC Kometa Úvoz HC Břeclav SHK Hodonín MBK Vyškov HC Orli Znojmo Jiná
Máte přehled o příjmech a výdajích Vašeho klubu? (kategorie, ve které působí Vaše dítě) o o o o
Ano, jsme informováni. Ano, dovedu si představit. Ne, netuším. Ne, klub na naše dotazy nereaguje.
Jak jste spokojení se službami a zázemím Vašeho klubu? o o o o o o
0/5 1/5 2/5 3/5 4/5 5/5
Jakou částku utratíte za hokejovou výstroj a hokejky na jednu sezonu? o 0-10 tis. Kč/rok
o o o o o
10-20 tis. Kč/rok 20-30 tis. Kč/rok více, jak 30 tis. Kč/rok Vše hradí klub Nevím
Má Vaše dítě individuální tréninky nebo jezdí na předsezonní kempy? o Ne o Ano, částku nevím. o Pokud ANO, kolik Kč za sezonu utratíte za tyto aktivity ? o ledního hokeje? o Zanedbatelně. o Neúnosně. o Dá se to zvládnout. Víte z hlavy, kolik peněz Vás stojí jedna sezóna Vaší ratolesti? o NE. o ANO, ale částku neuvedu. o ANO, uveďte max. částku, kterou jste ochotni investovat. …………………………………… Jak se dopravuje Vaše dítě na zimní stadion? o o o o
Vozím ho autem. Jezdí MHD. Vozím ho střídavě s ostatními rodiči. Bydlení i škola je v blízkosti stadionu (pěšky).
Kolik hodin týdně obětujete na dopravu potomků na tréninky a cestování na jejich zápasy? o 0 - 5 hodin týdně o 5 -10 hodin týdně o 10 a více hodin týdně Dokážete odhadnout částku za ostatní náklady spojené se sportováním Vašeho dítěte za jednu sezonu? (palivo, jídlo na zápasech...) o o o o
0 - 5 tisíc Kč 5 -10 tisíc Kč 10 - 15 tisíc Kč 15 tisíc Kč a více
Býváte přítomni jako rodiče i na trénincích svého dítěte? (více odpovědí) o Ano, potřebuje vědět, ţe se na něj dívám, aby trénoval na 100 %. o Ano, protoţe čekám aţ skončí. (z logistických důvodů) o Ano, z důvodů nepřítomnosti zdravotníka na ZS v době tréninků. (zranění dítěte) o Ne, tréninky nenavštěvuji. o Zřídkakdy. o Jiná ……………………………………… Jste aktivně sportujícími rodiči? (aspoň jeden z rodičů) o o o o
ANO ANO, v minulosti aspoň jeden z rodičů profesionálně sportoval. NE, ale rekreačního sportování se účastníme. NE, nikdy jsme nesportovali.
Souhlasíte s částkou za „výchovné“ u malých dětí? Nápověda k otázce: „Výchovné" znamená částka, za kterou můžete dát dítě do jiného klubu z jakýchkoliv důvodů (stěhování, lepší podmínky). Částka „výchovného“ je stanovena tabulkovými hodnoty, které se musí při přestupu uhradit mateřskému klubu. Částku hradí nový klub nebo rodiče. o ANO, naprosto. o ANO, ale chtělo by to větší transparentnost cen. o NE, nevím, o co se jedná. o .
RESUMÉ Předkládaná diplomová práce se zabývá finanční náročností přípravy mladých hráčů ledního hokeje z pohledu rodičů. Jedná se o mládeţ do věku 14 let. Hlavním cílem práce je zjistit, jakou částku jsou ochotni rodiče utratit za jednu hokejovou sezonu. Práce se věnuje obecnému pojmu sport a na základě dostupných materiálů charakterizuje sportovní hru lední hokej. V další části práce se zabýváme systémem mládeţnického hokeje v České republice. Ve výsledcích práce uvádíme strategickou analýzu naší problematiky a následně navazujeme na výsledky našeho dotazníkového šetření, kde jsme zjišťovali odpovědí respondentů na téma náročnosti financování ledního hokeje z pohledu rodičů. Konečné výsledky dotazníku jsou porovnány s modelovým odhadem nákladů rodičů. Práce můţe poslouţit jako podklad pro další podobné výzkumy.
SUMMARY The presented diploma thesis deals with the financial demands of preparing young ice hockey players from the perspective of the parents. This is the youth until the age of 14 years. The main aim of the work is to find out how much parents are willing to spend for one hockey season. The work deals with the general concept of sport and on the basis of available materials characterizes the sports game of ice hockey. In another part of the work we are engaged in running youth hockey in the Czech Republic. Following are the results of the work of the strategic analysis of our issues and then we continue on the results of our survey, where we listened to the answers of the respondents on the theme of the performance of the financing of the ice hockey from the perspective of the parents. The final results of the questionnaire are compared with the model estimate of the parents. The work can serve as the basis for other similar studies.
