VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
Finanční analýza společnosti CONTEG, spol. s.r.o. v letech 2011-2015 Bakalářská práce
Autor: Iva Novotná Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček, Ph.D. Jihlava 2016
Zadání bakalářské práce – přiložený list (2krát originál, 2 krát kopie tohoto originálu)
Anotace NOVOTNÁ Iva: Finanční analýza společnosti CONTEG, spol. s.r.o. v letech 2011 – 2015. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomických studií. Vedoucí práce Ing. Petr Jiříček, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář Tato bakalářská práce se zabývá finanční analýzou společnosti CONTEG s.r.o. Je rozdělena na dvě části. Teoretická část charakterizuje použité metody, jednotlivé výkazy a slabé stránky finanční analýzy. Praktická část představuje firmu a hodnotí její finanční situaci pomocí metod z teoretické části. Jsou zde uvedeny jak shrnutí výsledků, tak návrhy na zlepšení finanční situace. Všechny důležité výsledky, postřehy a návrhy jsou stručně popsané v závěru této práce. Klíčová slova Finanční analýza, CONTEG s.r.o., výkaz rozvahy, výkaz zisku a ztrát, trend, vývoj, finanční zdraví firmy Annotation NOVOTNÁ Iva: The financial analysis of the company CONTEG s.r.o. in the year 2011 to 2015. The bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Economy Studies. Thesis supervisor Ing. Petr Jiříček, Ph.D. Degree of professional qualification: bachelor This bachelor thesis deals with the financial analysis of the company CONTEG s.r.o.. It is divided into two parts. The theoretical part characterizes the using methods, the individual statements and the weaknesses of the financial analysis. The practical part introduces the company and it evaluates the financial situation of this company according the methods from the theoretical part. There are given both the summary of the results and the suggestions for improvement the financial situation. All of the important results, observations and suggestions are briefly described at the end this bachelor thesis. Key words Financial analysis, CONTEG s.r.o., balance sheet, income statement (profit and loss statement), tendency, evolution, the financial health of the company
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
Iva Novotná
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala všem, kdo mi byli při psaní bakalářské práce nápomocni. V první řadě bych ráda poděkovala manželovi a rodině za jejich podporu a trpělivost, kterou projevovali nejen při psaní této práce, ale i v průběhu celého studia. Dále mé kamarádce Markétě P. za její přátelské postřehy a komentáře, mému vedoucímu panu Ing. Jiříčkovi za odborné vedení, panu Ing. Poláčkovi za ochotu, se kterou mě přijal na praxi do CONTEGu, paní Ing. Válkové za trpělivost, se kterou zodpovídala mé časté dotazy, a v neposlední řadě také celému kolektivu firmy CONTEG, který mě mezi sebe mile přijal po celou dobu své praxe. Děkuji!
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1
Finanční analýza ...................................................................................................... 10 1.1
Historie finanční analýzy ................................................................................. 10
1.2
Cíle finanční analýzy........................................................................................ 10
1.3
Uživatelé finanční analýzy a jejich požadavky na finanční analýzu ................ 11
1.3.1
Interní uživatelé ........................................................................................ 11
1.3.2
Externí uživatelé ....................................................................................... 12
1.4
2
Zdroje finanční analýzy.................................................................................... 13
1.4.1
Rozvaha .................................................................................................... 13
1.4.2
Výkaz zisku a ztrát .................................................................................... 16
1.4.3
Výkaz cash-flow ....................................................................................... 17
1.4.4
Vzájemné vztahy mezi jednotlivými účetními výkazy ............................. 19
Metody finanční analýzy ......................................................................................... 20 2.1
Elementární metody ......................................................................................... 20
2.1.1
Analýza absolutních ukazatelů ................................................................. 20
2.1.2
Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................. 21
2.1.3
Analýza poměrových ukazatelů ................................................................ 22
2.2
Vyšší metody.................................................................................................... 28
2.2.1
Bankrotní modely ..................................................................................... 28
2.2.2
Bonitní modely ......................................................................................... 30
2.2.3
Bankrotně-bonitní modely ........................................................................ 30
3
Slabé stránky finanční analýzy ................................................................................ 30
4
Představení CONTEG s.r.o. .................................................................................... 31
5
Finanční analýza CONTEG s.r.o. ............................................................................ 32 5.1
Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................... 32
5.2
Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................ 41
5.3
Analýza poměrových ukazatelů ....................................................................... 42
5.3.1
Ukazatele likvidity .................................................................................... 42
5.3.2
Ukazatele rentability ................................................................................. 46
5.3.3
Ukazatele aktivity ..................................................................................... 49
5.3.4
Ukazatele zadluženosti ............................................................................. 51
5.4
Vyšší metody – Altmanovo Z-scóre ................................................................ 55
6
Zhodnocení finančního zdraví firmy ....................................................................... 57
7
Návrhy na snížení nákladů firmy ............................................................................ 61
Závěr ............................................................................................................................... 63 Použité zdroje ................................................................................................................. 65 Seznam příloh ................................................................................................................. 67
Úvod Tématem této bakalářské práce je Finanční analýza společnosti CONTEG s.r.o. v letech 2011 až 2015. Tento námět jsem si zvolila, neboť si myslím, že jde o velice zajímavé téma s vysokou využitelností v praxi. Každý podnik musí být v současné době orientován na sledování příjmů a výdajů, resp. výnosů a nákladů. Firmu CONTEG s.r.o. jsem si zvolila, protože jsem zde měla možnost strávit několik týdnů na praxi, během kterých jsem mohla podrobně prozkoumat nejen výkazy, ale také praktický chod firmy, její zaměření a hospodaření. Období let 2011 až 2015 bylo použito v tomto rozsahu a detailu především proto, že jde o velkou firmu působící v rámci skupiny CONTEG ve velmi dynamickém prostředí a v tomto období podnik zaznamenal úspěšné, ale i méně úspěšné období, ze kterých je možné vyjít pro prognózování budoucího vývoje. Cílem bakalářské práce je zhodnocení celkového finančního zdraví firmy CONTEG, spol. s.r.o., zabývající se výrobou v oblasti elektrotechnického průmyslu. Finanční situace společnosti bude posouzena pomocí metod analýzy absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů, a dále pomocí komplexní metody Altmanova Z-skóre. Výstupem práce bude návrh možných řešení, která by mohla být použita pro snížení nákladů, a tím i zlepšení finanční situace společnosti CONTEG s.r.o. Celá práce se skládá ze dvou částí, z nichž první je věnována teorii, druhá pak představení firmy a implementaci popsaných metod do praxe. Teoretická část řeší charakteristiky jednotlivých účetních výkazů, které jsou hlavními zdroji informací pro finanční analýzu. Dále také pojednává o jednotlivých metodách, jejich výpočtech a interpretacích jejich výsledků. Všechny metody jsou přehledně rozděleny dle toho, zda jde o metody elementární – tedy jednoduše použitelné – nebo vyšší, které jsou zpravidla mnohem složitější pro výpočet, avšak poskytují jednoznačný výsledek. Praktická část nejprve představuje firmu CONTEG s.r.o. – to, čím se zabývá, kým a kdy byla založena a jaká je její mise a vize. Dále jsou pomocí tabulek a grafů podrobně vyhodnoceny a interpretovány výsledky všech implementovaných metod z teoretické části za jednotlivá čtvrtletí od roku 2011 do roku 2015. Praktická část je zakončena shrnutím výsledků finanční analýzy, které uceleně pojednává o celkovém finančním zdraví firmy, a stručnými návrhy na snížení nákladů, které vyplývají z jednoduché analýzy největších nákladových položek. 8
Pro vypracování bakalářské práce byly použity metody vyplývající z podstaty a výpočtů finanční analýzy, tj. metoda analýzy u jednotlivých ukazatelů a metoda dedukce a vyvození u závěrečného shrnutí a návrhu možných řešení pro snížení nákladů, které by pomohly firmě zlepšit svou finanční situaci. Při hodnocení byly v bohaté míře využity také tabulky a přehledné grafy, které byly vytvořeny na základě výsledků vypočtených z poskytnutých výkazů rozvahy a zisku a ztrát. Výsledky této analýzy byly poskytnuty vedení firmy, neboť obsahují v praxi využitelná hodnocení a návrhy, jejichž realizace je předmětem dalších jednání.
9
1 Finanční analýza Finanční analýza je základním nástrojem pro zjištění finančního zdraví podniku. Je využívána jak ve společnostech a bankách, tak také ve státních i mezinárodních institucích. Definice finanční analýzy jsou v jednotlivých literaturách odlišné. Každý autor má svůj vlastní názor na to, jak finanční analýzu co možná nejlépe definovat. Podle některých je finanční analýza systematickým rozborem dat získaných z účetních výkazů, který se orientuje jak na hodnocení minulých a současných finančních podmínek, tak i na vývoj položek jednotlivých výkazů v budoucnu. (Růčková; 2011) Jiní autoři vidí finanční analýzu jako soubor postupů prováděných s cílem získat informace pro řízení podniku a rozhodování dalších subjektů. (Landa; 2008) Jako zcela nejjednodušší definici lze označit tu, která popisuje finanční analýzu jako analýzu podnikových financí. (Grünwald, Holečková; 2009)
1.1 Historie finanční analýzy Kolébkou finanční analýzy tak, jak ji známe dnes, jsou Spojené státy americké. Nejprve byla finanční analýza vytvářena pouze teoreticky, po 2. světové válce byla vytvářena podobně tak jako dnes - na základě rozvah a výkazů zisků a ztrát jednotlivých společností. Do Čech pronikla před 100lety, kdy se poprvé v literatuře objevil pojem bilanční analýza, který se začal ve větší míře používat až po roce 1989, kdy se tento podpůrný nástroj stal nedílnou součástí podnikového a finančního řízení. (Růčková; 2011)
1.2 Cíle finanční analýzy Každá finanční analýza je vždy tvořena s nějakým cílem. Při stanovení tohoto cíle je nutno vzít v úvahu, k jakému účelu bude finanční analýza sloužit. (Jiříček, Morávková; 2008) Hlavním cílem je příprava podkladů, které budou využity vedením podniku při rozhodovacích procesech podniku a následných prognózách vývoje podniku. (Růčková; 2011) Dalším důležitým cílem je komplexní zhodnocení finanční situace podniku. Dalšími důvody k sestavení finanční analýzy jsou požadavky bank, věřitelů, investorů, vlastníků, manažerů, obchodních partnerů, státních institucí a auditorů. (Knápková, Pavelková, Šteker; 2013) Všechny tyto cíle lze shrnout do dvou částí finanční analýzy - první částí, která prověřuje finanční zdraví podniku tzv. ex post
10
analýza a druhé části, která vytváří základ pro finanční plán tzv. ex ante analýza.(Růčková; 2011)
1.3 Uživatelé finanční analýzy a jejich požadavky na finanční analýzu Výsledky finanční analýzy využívá mnoho subjektů, z nichž každý klade určité požadavky na rozsah a celkové pojetí. Všechny uživatele lze rozdělit do dvou skupin na interní a externí. Pokud není uvedeno jinak, je tato kapitola zpracována z těchto zdrojů: Jiříček, Morávková (2008) a Vochozka (2011)
1.3.1 Interní uživatelé Mezi interní uživatele patří:
Management podniku úzce spolupracuje s vlastníky a akcionáři podniku na realizace daných rozhodnutí na strategické i operativní úrovni. Tato skupina lidí potřebuje nejvíce informací a jako jediná má možnost vytvářet podnikový informační systém odpovídající všem jejich potřebám.
Vlastníci podniku, kteří mají hlavní zájem na dlouhotrvající ziskovosti firmy a jako jediní mají pravomoci k tomu, tuto ziskovost zcela ovlivnit. Z těchto důvodů potřebují informace nejenom pro podložení svých rozhodnutí, ale tak pro zhodnocení ziskovosti možných budoucích investic. Z hlediska přístupu k účetním formacím lze rozdělit vlastníky na ty, kteří mají přístup ke všem informacím, a těch, kteří tento přístup nemají.
Odboráři patří v některých podnicích mezi významné interní uživatele finanční analýzy.
Zaměstnanci podniku jsou poslední skupinou interních uživatelů. Přístup k informacím finanční analýzy se u jednotlivých pracovníků liší v závislosti na pracovní pozici, kterou vykonávají. Bez ohledu na tyto rozdíly však všechny zaměstnance zajímá ziskovost a celkové finanční zdraví podniku, protože právě od těchto skutečností se odvíjí jistota zaměstnání, výše mzdy, či četnost a výše odměn.
11
1.3.2 Externí uživatelé Externími uživateli jsou:
Věřitelé podniku a banky, které zajímají především ukazatele ovlivňující schopnost podniku dostát všem svým závazkům. Z nich pak vyplývají podmínky úvěrových smluv jako například výše poskytnutého úvěru, úrok a další. Při zjišťování finanční situace firmy věřitelé nutně předpokládají to, že podnik bude chtít zaplatit své závazky za každé situace. V bankovním sektoru lze v souvislosti s posuzováním platební schopnosti podniku najít termín „bonita“. Zjišťování bonity je proces, ve kterém banka posuzuje finanční zdraví firmy a v návaznosti na něj rozhoduje o poskytnutí, či neposkytnutí úvěru v dané výši. (Grünwald, Holečková; 2009)
Obchodní partneři mají hlavní zájem na plnění splatnosti svých pohledávek, proto se zaměřují na ukazatele zadluženosti a likvidity.
Zákazníci, které zajímá především poměr cena/kvalita a dále spolehlivost dodávek, proto hledají informace, které by jim tyto skutečnosti potvrdily.
Instituce finančního trhu a investoři, kteří se zajímají o ziskovost podniku a jeho potenciál dalšího rozvoje a případného zhodnocení investovaného kapitálu.
Vláda a orgány státní správy, která přímo ovlivňuje činnost podniku a zajímá se o informace ovlivňující daňovou povinnost, plnění podmínek dotací a další aspekty státní správy.
Veřejné a evropské fondy zjišťující informace, které by potvrdily, nebo vyvrátily úspěšné plnění projektů, které byly financovány z těchto fond formou úvěru, grantu, či přímé dotace.
Konkurenční podniky, které mají zcela opačné zájmy, než předchozí skupiny uživatelů – hledají informace, ze kterých by rozpoznaly slabé stránky firmy, a ty následně využily k získání konkurenční výhody.
Auditoři, kteří ověřují správnost a úplnost všech dostupných informací a hodnotí celkové finanční zdraví firmy. Vzhledem k povinnosti mnoha firem mít každoročně účetně ověřenou závěrku auditoři mají přístup do všech firemních dokumentů a dat a jejich zájmem není efektivnost, či neefektivnost firmy, ale pouze objektivní posouzení současného a minulého stavu.
12
1.4 Zdroje finanční analýzy Pro vytvoření finanční analýzy je důležité mít úplné, správné a včasné informace týkající se finanční situace firmy. Ty lze zjistit z účetních dat dělících se na finanční, které mají závaznou formu, a vnitropodnikové které si tvoří každá firmy sama, a především 3 hlavních výkazů - rozvahy, výkazu zisku a ztrát a výkazu cash flow doplněné o přílohu a výroční zprávu firmy. Tato kapitola byla zpracována z podkladů této literatury, pokud není uvedeno jinak: Knápková, Pavelková, Šteker; (2013), Růčková (2011), Ryneš (2015) a Jiříček, Morávková (2008).
1.4.1 Rozvaha Rozvaha je stavovým účetním výkazem, který vypovídá o skutečném stavu a složení majetku na straně aktiv a zdrojích, z nichž byl tento majetek pořízen, na straně pasiv. Rozvaha je sestavována vždy k určitému okamžiku tzv. rozvahovému dni s určitým oceněním majetku. Rozvahovým dnem může být jakýkoliv den v roce, v praxi jsou však nejčastěji využívaný termín 31. prosince. Aby rozvaha byla uznána za platnou, musí platit bilanční rovnice: celková aktiva = celková pasiva Základní struktura rozvahy pro české výkazy je zobrazena v příloze č. 8. Celková aktiva představují majetek firmy seřazení od nejméně likvidních položek jako je například dlouhodobý majetek až po nejlikvidnější položky v krátkodobém finančním majetku. Toto členění platí pro výkaz rozvahy používaný v České republice, v kolébce finanční analýzy v USA je členění podle likvidnosti obrácené – nejprve jsou vykazovány nejlikvidnější položky, až poté položky, které jsou neméně likvidní. (Robinson;2009) Na straně aktiv rozlišujeme tyto 4 hlavní skupiny: A. Pohledávky za upsaný kapitál, které zachycují stav nesplacených podílů jakožto protipoložky k základnímu kapitálu B. Dlouhodobý majetek je majetek, který má dobu přeměny na hotovost delší než jeden rok, který se zároveň postupně opotřebovává (což zobrazují odpisy) a tvoří podstatu majetkové struktury. Lze jej rozdělit na 3 podskupiny:
Dlouhodobý nehmotný majetek (řádek 05 až 12), který nemá fyzickou podstatu a zahrnuje především různá práva. Patří sem například patenty, licence, know-how, goodwill a software. 13
Dlouhodobý hmotný majetek (řádek 14 až 22), který je pořizován pro zajištění běžné činnosti podniku. Promítá se v nákladech firmy formou odpisů vyjma některých předmětů jako například pozemků, uměleckých děl a sbírek, které se neodepisují, protože nedochází k jejich opotřebení, ale naopak zhodnocení.
Dlouhodobý finanční majetek (řádek 24 až 30) zahrnuje majetek, který byl pořízen z důvodu získání dlouhodobého výnosu. Tento majetek může být ve formě podílů, akcií, ale také například nemovitostí zakoupených s účelem následného pronájmu. I zde platí, že tento druh dlouhodobého majetku není odepisován.
C. Oběžná aktiva zahrnují majetek s dobou využitelnosti kratší než jeden rok. I oběžná aktiva jsou ve výkazu dále rozdělena do několika podskupin. Těmi jsou:
Zásoby (řádek 33 až 38) zahrnující materiál. Nedokončené výrobky, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky a zboží určené k prodeji. Vzhledem k tomu, že může dojít k poklesu hodnoty zásob, je zde povoleno za určitých podmínek tzv. přecenění zásob. Tato skutečnost je účetně vyjádřena vytvořením opravných položek na straně aktiv.
Dlouhodobé pohledávky (řádek 40 až 47) mající splatnost delší než jeden rok (Kovanicová; 2012).
Krátkodobé pohledávky (řádek 49 až 57) se splatností kratší než 1 rok. (Kovanicová; 2012)
Krátkodobý finanční majetek (řádek 59 až 62) skládající se z krátkodobě obchodovatelných cenných papírů a peněz z bankovních účtů a pokladny.
D. Časové rozlišení (řádek 64 až 66), které je dále rozděleno na náklady příštích období (například předem placené nájemné) a příjmy příštích období (provedené a dosud nevyúčtované práce). (Šteker, Otrusinová; 2013) Každá položka aktiv rozvahy má 4 sloupce – brutto, korekce, netto a netto za minulé účetní období. Brutto stav vyjadřuje majetek oceněný podle Zákona o účetnictví, sloupec korekce zahrnuje všechny oprávky a opravné položky. Rozdílem brutto a korekce se získá netto stav, který uvádí stav majetku po této korekci. Poslední sloupec slouží pro jednoduché srovnání jednotlivých položek v současném a minulém účetním období.
14
Oproti straně aktiv stojí strana pasiv představující zdroje financování majetku z aktiv. Tyto zdroje jsou členěny podle typu na vlastní a cizí. V angloamerickém pojetí je toto členění rozděleno na vlastní kapitál a čisté ekonomické pasiva, neboli dluhy, avšak v českých výkazech rozlišujeme tyto 3 hlavní skupiny zdrojů: A. Vlastní kapitál je souhrn vlastních zdrojů a zdrojů vytvořených výdělečnou činností podniku využitý k financování majetku. Je rozdělen v rozvaze do několika podskupin:
Základní kapitál (řádek 70 až 72) představuje souhrn peněžních i nepeněžních vkladů společníků vyjádřených v penězích, zapisuje se do obchodního rejstříku.
Kapitálové fondy (řádek 74 až 79) zahrnující emisní ážio, dary, dotace, oceňovací rozdíly z přecenění majetku a kapitálových účastí.
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (řádek 81 a 82), které jsou tvořeny interně ze zisku.
Výsledek hospodaření minulých let (řádek 84 až 86) je ta část zisku, která zbyla po odvedení peněz do fondů a vyplacení podílů ze zisku.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (řádek 87)
B. Cizí zdroje zahrnují v sobě veškeré zdroje, které musí být v různém časovém horizontu firmou uhrazeny. Náklady na tuto úhradu jsou zvyšovány také úroky, které firma musí zaplatit jako cenu na poskytnuté peněžní prostředky. Mezi cizí zdroje jsou zahrnuty:
Rezervy (řádek 90 až 93) představují část peněz, které budou muset být v budoucnosti vydány. Jsou řízeny novelou zákona o rezervách č.2/2009 Sb.
Dlouhodobé závazky (řádek 95 až 104) vyjadřuje souhrn všech závazků s delší dobou splatnosti než 1 rok.
Krátkodobé závazky (řádek 106 až 116) jsou všechny závazky firmy s kratší splatností než 1 rok.
Bankovní úvěr a výpomoci (řádek 118 až 120) zahrnuje krátkodobé i dlouhodobé úvěry a výpomoci.
C. Časové rozlišení (řádek 122 a 123) zachycuje zůstatky 2 položek: výdajů příštích období (například nájemné placené pozadu) a výnosů příštích období (předem přijaté nájemné). (Šteker, Otrusinová; 2013)
15
Zvláštními účetními případy, na které je třeba brát při vytváření finanční analýzy zřetel, jsou dotace a leasingy. Dotace na dlouhodobý majetek je odečítána od pořizovací ceny dlouhodobého majetku, nebo od vlastních nákladů na pořízení. Oproti tomu se leasing, resp. dlouhodobý majetek z leasingu, v rozvaze neprojeví zvýšením dlouhodobého majetku, protože jde pouze o pronájem. Přítomnost leasingu lze zjistit například zaúčtovanými pravidelnými splátkami a zálohami. Slabé stránky rozvahy Rozvaha, ač je využívána jako cenný zdroj informací pro finanční analýzu, má i své slabé stránky, mezi které patří statický charakter neumožňující zachycení dynamického vývoje společnosti, nepřesné vyjádření skutečné současné hodnoty aktiv a pasiv v důsledku ocenění historickou cenou, ocenění některých položek odhadem, který by měl eliminovat rozdíly vzniklé oceněním historickými cenami, nepřítomnost některých kvalitativních parametrů (například kvalifikace lidí), jež dále ovlivňují rentabilitu a efektivitu podniku.
1.4.2 Výkaz zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát (v praxi známý také pod pojmem výsledovka) je stupňovitě uspořádaný přehled o výnosech, nákladech a konečném výsledku hospodaření, kde každá položka má 2 sloupce pro zaznamenání výsledku za současné i předchozí období Tento výkaz je většinou sestavován společně s rozvahou, nejčastěji k datu 31. prosince. Výnosy a náklady jsou vzájemně svázány podle jednotlivých oblastí, kterých se týkají. Výnosy jsou označeny římskými číslicemi, náklady velkými tiskacími písmeny a souhrnné výsledky – ať už obchodní marže, přidané hodnoty, provozního, finanční, nebo
mimořádného
výsledku
hospodařené
–
znaménky.
Hlavní
struktura
(viz Příloha č. 9) spočívá v rozdělení výkazu na 3 části, které tvoří výsledek hospodaření za účetní období:
Provozní výsledek hospodaření zahrnující skupiny účtů 60 až 65, 50 až 55 a jednotlivé účty 697 a 597,
Finanční výsledek hospodaření se skupinami účtů 66, 67, 56, 57 a jednotlivých účtů 698 a 598,
Mimořádný výsledek hospodaření tvořený skupinami účtů 58 a 68.
16
Toto spořádání umožňuje nejen sledování trendu jednotlivých výsledků hospodaření, ale také bližší analýzu každé z nich. V souvislosti s tvorbou finanční analýzy a jejími angloamerickými kořeny je nutné taky zmínit různé formy zisku. Tyto formy se mezi sebou liší tím, zda obsahují, či neobsahují daně, odpisy, amortizaci či nákladové úroky. Shrnutí jednotlivých skupin zisku s anglickými ekvivalenty ukazuje tabulka číslo 1. (Vochozka; 2013) Tabulka 1 Přehled různých forem zisku (zdroj: Vochozka; 2013; vlastní zpracování)
Český název Čistý zisk Zisk před zdaněním Zisk před zdaněním a úroky
Anglický název Earnings after Taxes Earnings before Taxes Earnings before Interest and Taxes Earnings before Interest, Taxes, Zisk před zdaněním, úroky a Depreciations and Amortizations odpisy Charges Čistý provozní zisk po zdanění Net Operating Profit after Taxes
Zkratka EAT EBT EBIT EBITDA NOPAT
Slabé stránky výkazu zisku a ztrát Stejně tak jako výkaz rozvahy, tak i výkaz zisku a ztrát má své slabiny. Mezi slabiny například skutečnost, že náklady a výnosy se neopírají o skutečné příjmy a výdaje, a že výnosy a následné náklady spojené s jejich vytvořením nemusí být vynaložené ve shodném účetním období.
1.4.3 Výkaz cash-flow Výkaz cash flow je doplňujícím výkazem k rozvaze a slouží ke sledování příjmů a výdajů podniku. Vyjadřuje pohyb peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na jednotlivých účtech a napomáhá tak především vedení firmy při hloubkové finanční analýze a finančním plánování. Podstatou výkazu cash flow je sledování a následná interpretace přítoku a odtoku peněžních prostředků, které byly využity k financování firmy. Základními zdroji informací jsou především volně dostupné výkazy – výkaz rozvahy a výkaz zisku a ztráty. Z výkazu cash flow lze zjistit následující údaje:
Podíl jednotlivých zdrojů, ze kterých byly peníze v průběhu období získány
Hlavní zásady finanční politiky podniku a jejich plnění
Poměr využití peněžních prostředků na strategický rozvoj a provozní činnosti
Dlouhodobé tendence vývoje finančního zdraví podniku
17
Výkaz cash flow je dle české legislativy formován jinak, než dle původního anglo-amerického zpracování (viz. Příloha č. 10 a 11), avšak základní dělení zůstalo stejné. (Robinson;2009; Sedláček;2010) Výkaz cash flow je složen vždy z 3 částí:
Cash flow z provozní činnosti je nejdůležitější částí výkazu, protože umožňuje zjistit, zda výsledek hospodaření za běžné činnosti odpovídá skutečně vydělaným penězům. Tato oblast cash flow reprezentuje hlavní činnosti podniku, které se podílí na výnosech, a proto při interpretaci platí, že čím vyšší hodnota, tím příznivější situace pro podnik. (Sedláček; 2010)
Cash flow z investiční činnosti vykazuje nejen investiční výdaje, ale také příjmy z prodeje investičního majetku. Peněžní toky v této oblasti poukazují na snížení, případně zvýšení výrobní kapacity podniku. (Sedláček; 2010) Při hodnocení výsledné částky této oblasti je nutné vycházet z předpokladu, že jen firma, která do sebe a svých technologií dlouhodobě a pravidelně investuje, je do budoucna konkurenceschopná, a proto zde platí kritérium, čím zápornější, tím lepší.
Cash flow z finanční činnosti hodnotí především vnější financování podniku, resp. přijímání a splácení úvěrů a dalších cizích výpomocí. Promítají se v ní tedy veškeré změny ve struktuře podnikového kapitálu (Sedláček; 2010)
Tvorba výkazu cash flow Při tvorbě výkazu cash flow je možné využít 2 postupy – postup (metodu) přímou, nebo nepřímou.
Přímá metoda je založena na vykazování tzv. hrubých peněžních toků, které jsou pak rozděleny do několika hlavních skupin v závislosti na tom, jaké oblasti se týkají. (Sedláček; 2010) Schéma této metody lze zapsat takto: ______PS peněžních prostředků___ + příjmy daného období ______-výdaje daného období______ KS peněžních prostředků
Nepřímá metoda je v současné době využívanější, protože není třeba evidence příjmů a výdajů, postačí pouze výkaz zisku a ztráty a výkaz rozvahy, ze kterého se pouze sadou úprav zjistí změna finančních prostředků. (Sedláček; 2010)
18
1.4.4 Vzájemné vztahy mezi jednotlivými účetními výkazy Výkaz rozvahy, zisku a ztrát a cash flow samy o sobě nejsou pro finanční analýzu nikterak přínosné. To podstatné je právě jejich vzájemné propojení, které umožňuje pochopení změn jednotlivých položek a jejich dopad na finanční situaci podniku. Osou je výkaz rozvahy, na který je poté napojen výkaz zisku a ztráty, která upřesňuje proces tvorby zisku, a výkaz cash flow, který vysvětluje změnu stavu krátkodobého finančního majetku. Toto propojení je dobře popsané na tomto schématu:
Obrázek 1Vzájemné propojení jednotlivých účetních výkazů (zdroj: Jiříček, Morávková; 2008)
19
2 Metody finanční analýzy Finanční analýza využívá mnoha metod k hodnocení finančního zdraví podniku. Tyto metody lze rozdělit do několika skupin podle své složitost a základu, na kterém je založen výpočet dané charakteristiky. Nejjednodušší model rozdělení je tento: (Jiříček, Morávková; 2008)
Elementární metody o Analýza absolutních ukazatelů o Analýza rozdílových ukazatelů o Analýza poměrových ukazatelů o Analýza soustav ukazatelů
Vyšší metody o Bankrotní modely o Bonitní modely
2.1 Elementární metody Elementární metody jsou nejstaršími a nejoblíbenějšími metodami finanční analýzy. Jejich obliba tkví v jednoduchosti výpočtů, které se provádí přímo z jednotlivých položek výkazů, nebo čísel od nich odvozených. Jednotlivé ukazatele lze rozdělit na extenzivní, které určují rozsah, objem, případně kvalitu, a intenzivní, které ukazují míru využití extenzivních ukazatelů v podniku. Jednotlivé metody a jejich charakteristiky byly zpracovány z této literatury, pokud není uvedeno jinak: Růčková (2011), Jiříček, Morávková (2008), a Knápková, Pavelková, Šteker (2013).
2.1.1 Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů patří mezi nejjednodušší metodu finanční analýzy a slouží k detailnějšímu popsání majetkové a finanční struktury podniku. Základem této analýzy jsou stavové a tokové veličiny – tzv. absolutní ukazatele - tvořící obsah účetních výkazů, které jsou dále využity v horizontální a vertikální analýze. (Vochozka; 2013) Horizontální analýza Horizontální analýza – neboli analýza vývojových trendů – sleduje časové změny absolutních ukazatelů. Tyto změny by měly být sledovány v delším časovém úseku, aby 20
bylo možné podat kvalitní interpretaci jednotlivých změn.(Hnilica, Kislingerová; 2007) Pro zajištění správné interpretace je třeba podnik velice dobře znát a brát v úvahu i vnější okolnosti, které firmu v daném období ovlivňovaly, a v případě, že podnik změnit svou právní formu, zajistit kontinuálnost časové řady. Pro potřeby horizontální analýzy je možné sledovat buďto změnu absolutní, nebo změnu relativní (procentní). Tyto změny se vypočítají následovně: Absolutní změna = ukazatel ve sledovaném období – ukazatel v porovnávacím roce (1) Procentní změna =
(2)
S horizontální analýzou úzce souvisí také řetězové a bazické indexy.
Řetězový index porovnává hodnoty jednotlivých položek v současném a minulém roce.
Bazický index se porovnává hodnoty jednotlivých položek roku současného a základního.
Výhodou horizontální analýzy je možnost predikce na základě trendu minulých let. Avšak i zde je na místě jistá dávka opatrnosti, protože může dojít k výrazným změnám a firma nemusí pokračovat v trendu minulých let. Vertikální analýza Vertikální analýza se zabývá vnitřní strukturou absolutních ukazatelů. Spočívá ve vyjádření podílu jednotlivých položek na zvolené základně. Protože je tato základna vždy rovna 100%, bývá nejčastěji rovna celkové výši aktiv, pasiv, případně celkový výsledek hospodaření. (Hnilica, Kislingerová; 2007) Výpočet jednotlivých procentních podílů je následující: Procentní podíl =
(3)
Velkou výhodou této metody oproti horizontální analýze je srovnatelnost výsledků i bez zohlednění vnějších vlivů a inflace.
2.1.2 Analýza rozdílových ukazatelů Další skupinou ukazatelů jsou rozdílové ukazatele, které jsou založené rozdílů agregací určitých položek krátkodobých aktiv a pasiv. (Sedláček; 2007) Tyto rozdíly bývají nazývány peněžními fondy a patří mezi ně čisté pohotové prostředky, čistý peněžně 21
pohledávkový fond a čistý pracovní kapitál, který je daný rozdílem oběžných aktiv a krátkodobých závazků (Vochozka; 2011) Vyjadřuje tedy tu část oběžných aktiv, která je financována dlouhodobým majetkem. Pokud jsou hodnoty čistého pracovního kapitálu v kladných hodnotách, lze po zhodnocení dalších ukazatelů říci, že je podnik finančně zdravý. Toto hodnocení je založeno na úvaze, že kladný výsledek čistého pracovního kapitálu působí jako tlumící polštář v případě nečekané krize podniku spojené s vysokými výdaji. (Sedláček; 2007)
2.1.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů je v praxi velice oblíbená. Skládá se z analýzy několika skupin ukazatelů, jako jsou například ukazatele likvidity, aktivity, rentability, zadluženosti a další. Tyto skupiny budou nyní popsány podrobněji. Ukazatele likvidity Mezi nejznámější poměrové ukazatele patří bezesporu ukazatele likvidity. Likviditu lze definovat jako souhrn všech prostředků, které lze přeměnit na peníze a uhradit jimi své splatné závazky. Likvidita podniku je také základní podmínkou solventnosti – tedy připravenosti hradit své dluhy v době jejich splatnosti. (Sedláček; 2007) V americké literatuře je likvidita definována jako schopnost rychlé přeměny majetku na peníze (Robinson; 2009), čemuž v „českém pojetí“ odpovídá pojem likvidnost. Nedostatek likvidity má za následek nemožnost využití tržních příležitostí, příp. prvotní platební neschopnost. Ukazatele likvidity jsou vždy poměrem toho, co je třeba zaplatit, s tím, čím je to možné zaplatit. Mezi nejpoužívanější ukazatele likvidity patři:
Likvidita I. stupně (hotovostní/ okamžitá likvidita) Likvidita I. stupně měří schopnost podniku hradit z krátkodobého finančního majetku své okamžitě splatné závazky. (Sedláček; 2007) Pro výpočet se využívá tento vzorec: Hotovostní likvidita =
(4)
Do krátkodobého finančního majetku řadíme nejen peníze na účtech a v pokladně, ale také ceniny, krátkodobé cenné papíry a šeky. Okamžitě splatné závazky pak mohou pocházet jako z odběratelsko-dodavatelských a obchodněsprávních vztahů, tak z krátkodobých úvěrů od bank. Vhledem k těmto skutečnostem je optimální hodnoty podle angloamerické literatury stanoveny od 22
0,8 – 1,0. (Robinson; 2009) V ČR je však tento interval snížen na 0,2 – 0,5, přičemž hranice 0,2 je kritická nejen z hlediska finančního, ale také z hlediska psychologického. Toto snížení má na svědomí fakt, že americké firmy jsou na rozdíl od českých podniků financovány převážně z vydaných cenných papírů.
Likvidita II. stupně (pohotová likvidita) Likvidita II. stupně je v americké literatuře známý pod názvem „acid test“ (Robinson; 2009) a přidává ke krátkodobému finančnímu majetku také krátkodobé pohledávky, resp. jejich netto hodnotu. Pohotovou likviditu lze vypočítat podle vzorce č. 5: Pohotová likvidita = Tento ukazatel vyjadřuje schopnost podniku splatit své krátkodobé závazky, aniž by musel začít prodávat zásoby. Optimální hodnoty se pohybují v intervalu 1,0 – 1,5. Vyšší hodnoty jsou příznivější pro věřitele, kteří mají větší jistotu, že firma dostojí svým závazkům v době splatnosti. Naopak vlastníci preferují nižší hodnoty, které ukazují na to, že peníze byly investovány a dochází tedy k jejich znehodnocení.
Likvidita III. stupně (běžná likvidita) Likvidita III. stupně vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva snížená o dlouhodobé pohledávky krátkodobé závazky. Neboli kolikrát je schopen podnik uspokojit své věřitele, pokud by naráz proměnit všechna svá oběžná aktiva na hotovost. Z těchto skutečností lze vyvodit tento vzorec: Běžná likvidita =
(6)
Optimum ukazatele běžné likvidity se podle mnoha autorů liší, avšak v podmínkách České republiky lze považovat za optimální interval 2,0 -2,5. Z definice tohoto ukazatele také vyplývá, proč je takový problém, pokud by hodnoty klesly až pod 1,0, firma by i při prodeji veškerého oběžného majetku nebyla schopna uspokojit všechny své věřitele a musela by v případě problémů přistoupit k prodeji dlouhodobého majetku, či případnému bankrotu. Všechny tyto ukazatele mají jeden jediný účel – zjistit, jaká je likvidita podniku. Interní uživatelé však nemusí ověřovat likviditu pouze pomocí výpočtů, mohou ji posoudit i na základě dodržování těchto pravidel: 23
o Financování stálých aktiv krátkodobými závazky je riskantní, proto je lépe využít jiných forem například vlastního kapitálu, dotací, dlouhodobých investičních úvěrů. o Likvidita se ze dne na den mění, proto je třeba zajistit tzv. podmínku každodenní likvidity, kdy musí platit rovnost mezi objemem přijatých a vydaných peněz (případně vzniklých výnosů a nákladů). (Synek; 2011) Pokud jsou tyto pravidla dodržovány, je velká pravděpodobnost toho, že firma je z hlediska likvidity stabilní. Ukazatele rentability Ukazatele rentability patří společně s ukazateli likvidity mezi nejpoužívanější poměrové ukazatele. Použitím vybraných ukazatelů, které poměřují dosažený zisk a potřebné zdroje k jeho vytvoření, je zjišťována rentabilita. (Sedláček; 2007) Tu lze definovat jako schopnost organizace vytvářet zisk s pomocí investovaného kapitálu. Rentabilita je způsobem vyjádření velikosti zisku, který je v ekonomice považován za hlavní argument pro alokaci kapitálu. Při tvorbě jednotlivých ukazatelů jsou použita data z výkazu rozvahy a z výkazu zisku a ztráty. V praxi se nejčastěji setkáme s těmito ukazateli:
Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return Of Equity) vyjadřuje výnosnost vložených finančních prostředků vlastníků (případně investorů) do podniku. Výpočet tohoto ukazatele je prováděn podle vzorce: ROE =
(7)
Trend tohoto ukazatele by měl být rostoucí, případně setrvalý. Optimum není přesně stanoveno, avšak platí, že hodnota rentability vlastního kapitálu by měla být vyšší než výnosová míra cenných papírů.(Sedláček; 2007) Pokud by hodnota klesla na tuto úroveň, bylo by pro vlastníky, či investory zajímavější investovat do jiných aktiv, kde bude přibližně stejný výnos, ale nižší riziko. Dalším aspektem, který je třeba u rentability vlastního kapitálu zhodnotit, je jeho velikost v závislosti na velikosti rentability celkového vloženého kapitálu (aktiv). Mělo by platit, že rentabilita vlastního kapitálu bude vždy vyšší než rentabilita aktiv. 24
Rentabilita aktiv Rentabilita aktiv (ROA – Return Of Assets) odráží celkovou výnosnost kapitálu – bez ohledu na to, zda jde převážně o kapitál vlastní, či cizí. Pro výpočet je využíván tento vzorec: ROA =
(8)
ROA napomáhá určení celkové hrubé produkční síly podniku. Není zde stanovené optimu, ale pouze trend, který by měl být rostoucí. V případě, že by byl po několik období klesající trend, znamená to znehodnocování aktiv a neefektivitu firmy.
Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb (ROS – Return Of Sales) měří ziskový efekt tržeb, který je dán počtem korun zisku, které jsou tvořeny 1Kč tržeb. Jako výpočet je používán tento vzorec: ROS =
(9)
Z tohoto vzorce vyplývá, že celý ukazatel je ovlivněn především tržbami a dále také náklady na prodávané produkty. (Sedláček; 2007) Pokud má rentabilita tržeb klesající trend, případně nízké hodnoty, znamená to vysoký podíl nákladů na jednotlivých výrobcích a byla by na místě analýza s cílem optimalizace nákladů. Při hodnocení tohoto ukazatele jen nutno brát na zřetel také ukazatel obratu zásob a celkovou sumu tržeb, protože právě tyto dvě hodnoty ve značné míře ovlivňují interpretaci ROS. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity vyjadřují schopnost podniku využívat investované finanční prostředky. Pro firmu je neefektivní mít více aktiv, protože jim pak vznikají zbytečné náklady, stejně tak je nevýhodné mít aktiv méně, než je třeba, protože pak podnik nemůže využívat mnohých příležitostí. Z těchto důvodu jsou i ukazatel vyjadřující rychlost obratu, nebo dobu obratu. (Sedláček; 2007)
25
Rychlost obratu vyjadřuje počet obrátek za rok. Do této skupiny patří například ukazatel obratu aktiv. U hodnocení tohoto ukazatele platí, že čím vyšší je hodnota, tím efektivnější je využívání majetku. Obrat aktiv =
(10)
Doba obratu udává jaký počet dní je majetek v dané podobě vázán, než dojde k jeho přeměně na finanční prostředky. U doby obratu jsou nejpoužívanější tyto 4 ukazatele: o Doba obratu zásob udává dobu vázání zásob. Čím kratší je doba obratu zásob, tím efektivnější je jejich využívání. I v tomto případě však platí, že navzdory všem doporučením o co možná nejkratší době obratu, je nutné mít vždy tolik zásob, aby byla zajištěna kontinuita výrob i v případě nenadálých výpadků v dodavatelském řetězci. Doba obratu zásob =
(11)
o Doba obratu krátkodobých pohledávek vyjadřuje dobu vázání pohledávek, tedy dobu, za kterou jsou pohledávky průměrně splaceny. Tato doba by neměla být delší, než doba obvyklá - která se ovšem liší v závislosti na velikosti firmy. (Sedláček; 2007) Pokud je doba splacení delší, nemusí to nutně znamenat problém; u větších firem je běžné, že pohledávky jsou spláceny o něco déle, i když nemají problém s platební neschopností. Doba obratu pohledávek =
(12)
o Doba obratu krátkodobých závazků se používá pro zjištěné doby, po kterou jsou finanční prostředky vázány v závazkách. Má podobnou vypovídací schopnost jako doba obratu pohledávek. Aby bylo možné výsledek tohoto ukazatele interpretovat, je nutné srovnání s dobou obratu pohledávek – ta by měla být vždy vyšší, než doba obratu závazků. Doba obratu závazků=
(13)
26
Ukazatele zadluženosti Mezi další poměrové ukazatele patří ukazatele zadluženosti, které fungují jako indikátory rizika. Udávají poměr mezi cizími a vlastními zdroji firmy a vyjadřují množství dluhů, které podnik využívá ke svému financování. (Sedláček; 2007) V dnešní době je každý podnik financován z obou složek, protože žádná firma ze zákona nemůže být financována pouze cizími zdroji, a zároveň neexistuje firma, která by dokázala zafinancovat své podnikání pouze z vlastních zdrojů. Tato skutečnost pramení z vyšší ceny vlastního kapitálu ve srovnání s cizími zdroji. Cizí zdroje jsou až do určité míry zadlužení pro podnik levnější a umožňují mu dosahovat vyšší celkové rentability. To je způsobeno vlivem daňového štítu a úroku, který snižuje hodnotu výsledku hospodaření, S rostoucím podílem cizích zdrojů roste však i riziko nesplacení dluhu, čemuž se věřitelé „brání“ a zvyšují nabízenou úrokovou míru. Toto zvýšení má za následek růst nákladů a opětovné snížení rentability. Pro porovnání velikosti zadluženosti jsou nejčastěji využívány tyto ukazatele:
Celková zadluženost
Celková zadluženost je hlavním ukazatelem, který udává výše zadlužení podniku. Často je také nazýván jako ukazatel věřitelského rizika. U interpretace výsledné hodnoty platí, že čím vyšší je, tím více je podnik zadlužený, a tím více roste věřitelské riziko. Růst věřitelského rizika má pak za následek růst nabízené úrokové míry a snížení doby splatnosti závazků. Optimum tohoto ukazatele se pohybuje kolem 50% u obchodních firem a až 65 - 70% u velkých výrobních firem a je odvozeno od zlatého pravidla financování. Pro výpočet je využíván tento vzorec: Celková zadluženost =
(14)
Krátkodobá zadluženost
Krátkodobá zadluženost patří mezi jednu ze dvou dílčích složek celkové zadluženosti. Vyjadřuje, jaký podíl na celkové zadluženosti tvoří zadlužení z krátkodobých cizích zdrojů. Optimum není pevně stanoveno, záleží vždy na typu podniku a daném odvětví. Vzorec pro výpočet je následující: Krátkodobá zadluženost =
(15)
27
Dlouhodobá zadluženost
Dlouhodobá zadluženost vyjadřuje podíl dlouhodobých dluhů vůči aktivům a společně s krátkodobou zadlužeností se podílí na celkové zadluženosti podniku. Optimum výsledné hodnoty není stanoveno, je stanovena pouze maximální přípustná hranice, která se pohybuje kolem 25%. Dlouhodobá zadluženost =
(16)
Úrokové krytí
Úrokové krytí pomáhá firmě rozhodnout, zda je pro ni dluhové zatížení únosné. Samotný ukazatel vyjadřuje, kolikrát je podnik schopný ze svého zisku zaplatit nákladové úroky. Z důvodu toho, že v čitateli je zisk před zdaněním a úroky, je optimum pro firmy v ČR rovno 5, v USA je rovno 8. Při interpretaci tohoto ukazatele je nutné mít za zřeteli také velikost celkového zadlužení a dlouhodobý vývoj velikosti zisku. (Sedláček; 2007) Pro výpočet úrokového krytí slouží tento vzorec: Úrokové krytí =
(17)
2.2 Vyšší metody Mladší než metody elementární jsou metody vyšší. Postupně začali pronikat nejprve do bank a poté i do podniků. Jejich výhodou je, že na základě vícekriteriální rovnice je hodnoceno finanční zdraví podniku pouze jednou výslednou hodnotou. To je důvod, proč jsou tyto metody od některých manažerů upřednostňovány. Vyšší metody lze dále rozdělit na modely bonitní a bankrotní.
2.2.1 Bankrotní modely Bankrotní modely vznikly na základě sledování několika set firem a nalezení společných znaků firem, které v následujících letech zkracovaly. Odpovídají tedy na otázku, za jak dlouho daná firma zbankrotuje. Tyto modely mají podobu soustav poměrových ukazatelů, jimž jsou přiřazeny jednotlivé váhy. Prvním bankrotním modelem bylo Altmanovo Z-scóre, které bylo vytvořeno v roce 1986. (Grünwald, Holečková; 2009) Mezi další bankrotní modely patří například Tafflerův index a domácí modifikované Altmanovo Z-scóre od manželů Neumaierů. 28
Altmanovo Z-skóre Altmanovo Z-scóre bylo vytvořeno roku 1968 americkým profesorem Altmanem, který sledovat 200 různých firem a z výsledků výzkumu pak stanovil jednotlivé ukazatele a jejich váhy – zvlášť pro firmy s obchodovatelnými akciemi a pro firmy, které nefigurují na burzy. (Sedláček; 2007) Jednotlivé ukazatele vypadají následovně: Tabulka 2 Jednotlivé ukazatele pro výpočet Altmanova Z-scóre (zdroj:Růčková; 2011; vlastní zpracování) Název ukazatele X1 X2 X3 X4 X5
Výpočet pracovní kapitál/ aktiva celkem (18) rentabilita čistých aktiv (19) EBIT/aktiva celkem (20) vlastní kapitál (u akciových společností tržní cena vlastního kapitálu) / cizí zdroje (21) tržby/aktiva celkem (22)
Poté jsou jim přiřazeny tyto váhy: Tabulka 3 Váhy jednotlivých ukazatelů Altmanova Z.scóre pro firmy obchodující na burze a ostatní firmy (Zdroj: Růčková; 2011; vlastní zpracování) Ukazatel X1 X2 X3 X4 X5
Váhy pro firmu obchodující na burze
Váhy pro ostatní firmy
1,2 1,4 3,3 0,6 1,0
0,717 0,847 3,107 0,42 0,998
Na základě výsledků je daná firma zařazena do jedné z 3 skupin: Tabulka 4 Hodnocení výsledků Altmanova Z-scóre (zdroj: Jiříček, Morávková; 2008; Růčková; 2011; vlastní zpracování) Akciová firma
Ostatní firmy
Hodnocení
Z < 1,81
Z < 1,2
Podniku se daří špatně
1,82 < Z < 2,98
1,2 < Z < 2,98
Tzv. šedá zóna (podnik má omezené finanční problémy)
Z >2,99
Z > 2,99
Podniku se daří výborně
29
2.2.2 Bonitní modely Bonitní modely byly na rozdíl od modelů bankrotních vytvořené pouze na základě teoretických znalostí, zobecnění a matematické modelace. Jednotlivé bonitní modely odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný. Stavba bonitních modelů je velice podobná stavbě modelů bankrotních – ve většině případů má podobu vybraných ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy, z nichž je následně vypočteno konečné číslo. Mezi bonitní metody patří například index bonity. (Vochozka; 2011)
2.2.3 Bankrotně-bonitní modely Bankrotně – bonitní modely kombinují sledování jednotlivých firem a jejich „příznaky“ před bankrotem a zároveň přidávají některé teoretické poznatky. Řadíme mezi ně Tamariho model, Grünwaldům index, rychlý Kralickův index (Vochozka; 2011)
3 Slabé stránky finanční analýzy Finanční analýza je hojně využívaným a nepostradatelným nástrojem nejenom bank, ale v podstatě každé firmy. Aby však bylo možné využívat její výsledky při prognózách a plánovaní, je nutné se při jejím sestavování zaměřit na následující problematické oblasti:
Vypovídací schopnost účetních výkazů a účetní postupy (vliv nerespektování inflace a faktoru času, změna způsobu vykazování, případně změna účetní politiky firmy)
Vliv mimořádných událostí a sezónních faktorů na výsledek hospodaření
Závislost jednotlivých ukazatelů na údajích z účetních výkazů
Nutnost srovnání výsledků finanční analýzy s jinými subjekty v odvětví
Zanedbávání faktoru rizika, nákladů obětovaných příležitosti a možných příležití (Knápková, Pavelková, Šteker; 2013)
30
4 Představení CONTEG s.r.o. Společnost CONTEG s.r.o. byla založena v roce 1998 panem Ing. Janem Voláčkem jako nejjednodušší kapitálová společnost – společnost s ručením omezeným. Společnost disponuje kapitálem ve výši 12 000 tis. Kč, který je složený ze dvou podílů ve výši 5 400 tis. Kč patřící panu Ing. Janu Voláčkovi a panu Vítu Voláčkovi a jednoho podílu ve výši 1 200 tis. Kč od pana Vojtěcha Voláčka. (www.justice.cz) Firma se zabývá výrobou a následným prodejem IT a průmyslových rozvaděčů, chladících a monitorovacích systémů, systémů pro cabel management a různé služby zahrnující studie, návrhy systémových řešení pro datová centra, simulace, audity a řízení projektů pro datová centra a serverovny. Výrobky a služby firmy CONTEG s.r.o. jsou distribuovány do 50 zemí světa, které spadají pod pobočky v následujících státech: Nizozemí (Breda), Spojené Arabské Emiráty (Dubai), Rusko (Moskva), Rakousko (Vídeň), Francie (Paříž) a Česká republika (Praha). CONTEG spol.s.r.o. má sídlo na adrese Na Vítězné pláni 1719/4, Praha 4, kde sídlí top management společnosti, marketingové a obchodní oddělení. Výrobní závod a centrální sklad není však v Praze, nýbrž v Pelhřimově – zde sídlí nejen celá výroba, montáž a expedice, ale také oddělení výzkumu a vývoje, kvality, kontroly, IT oddělení, personální a finanční oddělení. Mezi hlavní hodnoty, které si firma klade za cíl, patří inovativnost, zodpovědnost, flexibilita, kontinuální technická podpora, kvalita během celého procesu, důvěra ve všech aspektech, přidaná hodnota pracovníků, komplexnost výrobků a služeb v co nejlepším poměru cena/kvalita a úspornost času zákazníků. Firma je držitelem několika certifikátů, včetně známého certifikátu kvality TÜV SÜD, a její management se řídí požadavky mezinárodní normy kvality ISO 9001. Vzhledem ke stoupající důležitosti ochrany životního prostředí firma implementovala do politiky kvality také péči o životní prostředí, která se řídí normou ISO 14001:2004. CONTEG s.r.o. spadá do skupiny CONTEG GROUP.
31
5 Finanční analýza CONTEG s.r.o. Finanční analýza je pro podnik CONTEG s.r.o. důležitou součástí, neboť vzhledem k její velikosti není možné efektivně řídit finance a neorientovat se ve vývoji trendů jednotlivých položek. Z těchto důvodů bude níže využita jak analýza absolutních ukazatelů, tak také ostatní typy analýz, které slouží k poskytnutí uceleného pohledu na finanční zdraví podniku. V této bakalářské práci jsou analyzována jednotlivá čtvrtletí let 2011 až 2015. Data, z nichž analýza vychází, jsou součástí přílohy č. 1 v elektronické podobě. Všechna data byla dodána firmou CONTEG s.r.o. a jde o data oficiální, mimo poslední kvartál roku 2015, kdy jde o data předběžná, protože auditem ověřená závěrka bude k dispozici až koncem května.
5.1 Analýza absolutních ukazatelů Na začátek byla použita analýza absolutních ukazatelů, která vychází se surových dat z výkazů a na základě porovnávání meziročních změn jednotlivých položek, vývoje trendu, nebo také podílu na celkových hodnotách komentuje minulý a současný vývoj a snaží se o predikci budoucího stavu. První použitou metodou je trendová analýza sledující trend vybraných položek v čase doplněná o tzv. horizontální analýzu, která podrobněji sleduje meziroční změny v relativním vyjádření. Vzhledem k rozsáhlosti dat jsou všechny výsledné změny uvedené v příloze č. 2. Komplexní pohled na všechny významné položky rozvahy přináší graf č. 1 a tabulka č. 5, na které je dobře vidět nárůst celkových aktiv/pasiv a to, čím byl tento nárůst způsoben.
32
600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000
Dlouhodobý majetek Cizí zdroje Vlastní kapitál
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
0
Oběžný majetek Aktiva/pasiva VH za běžné účetní období
Graf 1 Analýza trendu jednotlivých položek rozvahy CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích let 2011 až 2015 v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní úprava)
Tento dlouhodobý růst aktiv byl od prvního kvartálu roku 2011 až do poloviny roku 2013 způsoben především intenzivním růstem oběžného majetku, který rostl každé čtvrtletí o 7 až 59 %. Nejvyššího růstu oběžný majetek dosahoval mezi druhým a třetím kvartálu roku 2011 (o již zmiňovaných 59 % z 135 357 tis. Kč na 201 537 tis. Kč). Poté přišel pokles oběžného majetku po dvě čtvrtletí o 7,4 % a 8,0 % a od druhé poloviny roku 2013 až do poloviny roku 2015 byla situace opačná – převládající složkou aktiv byl dlouhodobý majetek. Tato přeměna byla způsobena postupným růstem dlouhodobého majetku již od posledního čtvrtletí roku 2011, kdy byly zahájeny rozsáhlé investice do dlouhodobého majetku, které postupně zvyšovaly hodnoty dlouhodobého majetku až nad úroveň oběžných aktiv. Dlouhodobý majetek od druhé poloviny roku 2013 rostl o 3,7 až 26,4 %. V posledních 3 kvartálech roku 2015 dochází opět k mírné převaze krátkodobých aktiv především z důsledku poklesu rozvahové položky stavby, která postupně klesala vlivem odepisování nové budovy, kdy se došlo ke snížení účetní hodnoty položky stavby z 172 771 tis. Kč na 167 690 tis. Kč, a dále také nárůstem zásob ze 71 447 tis. Kč na 92 998 tis. Kč. Při pohledu na oblast pasiv je zde vidět, že jejich struktura je tvořena především z cizích zdrojů. V podrobnějším sledování trendu i jednotlivých hodnot cizího kapitálu a dlouhodobého majetku je zřejmé, část cizích zdrojů financovala právě tento majetek. Dokládá to nejen podobná křivka vývoje v čase, ale také hodnoty v tabulce č. 5, kde v letech, kdy výrazněji rostl podíl dlouhodobého majetku, rostl také podíl cizích zdrojů. Například ve druhé polovině 33
roku 2011 vzrostl dlouhodobý majetek o 10,8 % a 42,4 % a cizí zdroje o 55,4 % a 42,0 %. Vzhledem k tomu, že růst cizích zdrojů je rychlejší, než růst dlouhodobého majetku, je velice pravděpodobné, že část peněz z těchto zdrojů byly provozní úvěry, jimiž byl financován oběžný majetek, který v tomto pololetí také zaznamenal výrazný posun (o 19,1 % a 59,4 %). Složka tvořená vlastním kapitále roste velice pozvolna (mezi-kvartálně do 10 % vyjma první pololetí roku 2011, kdy byly mezi-kvartální změny o 12,6 % a 19,2 %) a tento růst je způsoben postupným zvyšováním položky nerozděleného zisku. Poslední částí podílející se na vývoji pasiv je výsledek hospodaření za běžné účetní období, jehož trend až do prvního čtvrtletí roku 2015 neustále klesal. V případě změn mezi jednotlivými čtvrtletími je dobře viditelná postupná kumulace zisku a také velikost růstu výsledku hospodaření během roku. Tento růst byl nejvyšší ve druhém čtvrtletí roku 2011, kdy došlo ke zvýšení o 322,8 %, dále také ve druhém čtvrtletí 2013, kdy výsledek hospodaření vzrostl o 320,2 % a v neposlední řadě především ve druhém čtvrtletí roku 2015, kdy po několika obdobích poklesu této položky byl zaznamenán obrovský mezi-kvartální růst o 9358,1 %. Tento růst dosáhl svého vrcholu ve 3. kvartálu roku 2015, kdy hodnota výsledku hospodaření byla rovna částce 60 598 tis. Kč. Tabulka 5 Horizontální analýza vybraných položek CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích let 2011 - 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Horizontální analýza Položka / kvartál
1Q/2011
2Q/2011
3Q/2011
4Q/2011
1Q/2012
2Q/2012
3Q/2012
4Q/2012
Aktiva/pasiva Dd majetek Oběžná aktiva Vlastní kapitál VH běž. období
-3,0% -0,5% -4,8% 12,6% -56,8%
10,8% 2,2% 19,1% 19,2% 322,8%
37,3% 10,8% 59,4% 10,9% 48,4%
28,6% 42,4% 19,9% 3,7% 5,8%
10,1% 15,3% 7,3% 6,4% -65,5%
8,9% 9,4% 8,2% 4,8% 72,0%
7,9% -4,0% 18,3% 11,9% 86,7%
-2,1% 3,0% -7,0% 3,4% 11,2%
Cizí zdroje
-11,0%
5,7%
55,4%
42,0%
12,1%
10,8%
6,3%
-4,7%
1Q/2013
2Q/2013
3Q/2013
4Q/2013
1Q/2014
2Q/2014
3Q/2014
4Q/2014
-3,2% 2,9% -8,4% 2,4% -84,1%
9,3% 13,3% 6,0% 7,9% 320,2%
2,3% 3,7% 0,8% 6,8% 146,7%
20,8% 26,4% 13,5% -6,1% -90,9%
14,9% 15,7% 13,6% -4,6% -53,5%
13,1% 7,0% 20,7% 3,5% 130,3%
8,6% 18,6% -2,7% 2,3% 77,6%
1,9% -0,1% 3,4% 0,9% -8,1%
-6,2%
10,1%
0,0%
34,5%
24,6%
16,8%
11,2%
2,1%
Položka / kvartál Aktiva/pasiva Dd majetek Oběžná aktiva Vlastní kapitál VH běž. období Cizí zdroje Položka / kvartál
1Q/2015
2Q/2015
3Q/2015
4Q/2015
Aktiva/pasiva Dd majetek Oběžná aktiva Vlastní kapitál VH běž. období
-2,9% -1,8% -4,2% 2,4% 21,4%
13,5% -8,8% 45,5% 31,5% 9358,1%
-4,0% -3,2% -4,8% 7,7% 26,8%
-1,2% 3,1% -6,1% -3,2% -9,4%
Cizí zdroje
-4,7%
7,4%
-8,5%
-0,6%
34
Podrobnější struktura a změny jednotlivých položek dlouhodobého majetku, oběžných aktiv, vlastního kapitálu a cizích zdrojů jsou zobrazeny na grafech níže a v příloze č. 2.
250 000 200 000 150 000 100 000 50 000
Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
0
Dlouhodobý hmotný majetek
Graf 2 Analýza trendu jednotlivých položek dlouhodobého majetku CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
Z grafu č. 2 je zřejmé, že dlouhodobý majetek je velké části tvořen dlouhodobým hmotným majetkem, což je logické vzhledem k tomu, že CONTEG je výrobní firma. Dlouhodobý hmotný majetek je zde tvořen nejen stavbami, ale také velkými i drobnějšími stroji a automobily. Dlouhodobý finanční majetek také mírně ovlivňuje výši
sumy dlouhodobého majetku
a
zahrnuje především
podíly v podniku
Geomine s.r.o. a dalších. Nejmenší podíl má dlouhodobý nehmotný majetek, který je tvořen licencemi a v poslední době především vnitropodnikovými softwary. Zajímavý je i graf č. 3 přibližující strukturu oběžných aktiv.
35
200 000 150 000 100 000 50 000
Zásoby Krátkodobé pohledávky
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
0
Dlouhodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek
Graf 3 Analýza trendu jednotlivých položek oběžných aktiv CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 v tisících (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
Zde jsou nejproměnlivější položkou krátkodobé pohledávky, které se mění v závislosti úspěšnosti prodeje a velikosti obratu firmy. Naopak poměrně konstantně rostoucí složkou jsou zásoby, které se na první pohled jeví jako bezproblémová položka – opak je však pravdou, neboť CONTEG musí neustále balancovat mezi minimalizací zásob z hlediska úspory nákladů a naopak maximalizací pro 100% možnost využití všech tržních příležitostí. Krátkodobý finanční majetek je poslední významnější část oběžných aktiv. Její trend je na rozdíl od zásob nebo krátkodobých pohledávek od poloviny roku 2011 klesající, což se projevuje také na likviditě firmy. Velice jednoznačná je i struktura vlastního kapitálu zobrazená v grafu č. 4, která je z velké části tvořena právě kumulovaným nerozděleným ziskem minulých let.
100 000 80 000 60 000 40 000 20 000
Základní kapitál VH minulých let
Kapitálové fondy VH běžného období
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
0
Ostatní fondy
Graf 4 Analýza trendu jednotlivých položek vlastního kapitálu CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
36
Jeho největší nárůst byl zaznamenán na počátku roku 2012 a dále pak ještě na počátku roku 2013 – to bylo způsobeno především tím, že podnik účetně přesunul zisk běžných účetních období do položky výsledku hospodaření minulých let. Dále je struktura tvořena základním kapitálem, který je evidován ve stále stejné výši 12 000 tis. Kč, kapitálovými a ostatními fondy, které mají téměř bezvýznamný podíl na celkové sumě vlastního kapitálu. Poslední složkou je výsledek hospodaření běžného období, který je proměnlivý a způsobuje výkyvy hodnot vlastního kapitálu. Výkyvy výsledku hospodaření mají jak sezónní složku, která způsobena postupným načítáním zisku v průběhu jednotlivých čtvrtletí, tak i proměnlivou složku, která je tvořena strukturou prodeje vlastních/ OEM výrobků a dále pak výkyvy v obratu tržeb a situací na trhu produktů a služeb. Posledním grafem analyzujícím vývoj jednotlivých položek rozvahy je graf č.5, který zobrazuje podíl jednotlivých položek rozvahy na celkové sumě cizích zdrojů. 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé závazky
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
0
Bankovní úvěry a výpomoci
Graf 5 Analýza trendu jednotlivých položek cizího kapitálu CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
Celková struktura cizího kapitálu je tvořena převážně z bankovních úvěrů a výpomocí, které mají od roku 2011 rostoucí trend. Nejprudší růst byl zaznamenán v roce 2013 a první polovině roku 2014, což bylo způsobeno růstem jak krátkodobých, tak dlouhodobých bankovních úvěrů – podrobnější analýza těchto položek bude provedena níže. Druhou důležitou položkou tvořící cizí kapitál jsou krátkodobé závazky, jejichž trend je víceméně setrvalý vyjma poloviny roku 2014, kdy došlo k prudkému poklesu vlivem snížení závazků z dodavatelských vztahů.
37
U výkazu zisku a ztráty je důležité sledovat vývoj těchto položek: marže, přidaná hodnota, tržby z prodeje zboží, výrobků a služeb, náklady na toto zboží, výrobky a služky a také konečný výsledek hospodaření. Zbylé data jsou k nahlédnutí v příloze č. 2 a 3 níže. Trendy těchto složek lze vyčíst z grafu č. 6 zobrazeného níže. U položky tržeb za zboží, výrobky a služby je zobrazen – stejně tak jako u nákladů – cyklický vývoj, který je způsoben postupnou kumulací v průběhu roku, a především také rostoucí trend, z něhož lze usuzovat, že o produkty firmy je na trhu stále zájem. Cyklický vývoj lze také pozorovat u přidané hodnoty, která roste a klesá v závislosti na prodeji produktů. Problémová je však oblast výsledku hospodaření, které pouze v letech 2011 a 2012 reagovala na cyklické změny tržeb, a jejichž trend je i přes velice úspěšnou první polovinu roku 2015 klesající. Poslední složkou grafu je obchodní marže – ta je však vzhledem k objemu financí z ní získaných nevýznamná.
500 000 400 000 300 000 200 000 100 000
Tržby za zboží a výrobky VH za účetní období Přidaná hodnota
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
0
Náklady na zboží a výrobky Marže
Graf 6 Analýza trendu tržeb, nákladů, marže, přidané hodnoty a VH za účetní období v CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 v tisících Kč (zdroj: CONTEG,s.r.o.; vlastní zpracování)
38
Při sledování růstu tržeb a nákladů lze zjistit, že čím vyšší jsou tržby, tím je zároveň nižší podíl nákladů ve stejném období, a tím také roste úroveň přidané hodnoty. Tato skutečnost je ovlivněna fixními náklady, které firma musí hradit bez ohledu na to, kolik kusů prodá a vyrobí. V případě nižšího počtu prodaných a vyrobených kusů jsou fixní náklady v přepočtu na jeden kus vyšší. Další použitou metodou, která umožňuje hlubší pohled do struktury majetku firmy je vertikální
analýza.
Pro
data
ze
společnosti
CONTEG
s.r.o.
byly použity
2 základny – aktiva a pasiva – vůči kterým byl zjišťován podíl jednotlivých položek na celkové sumě. Výsledky vertikální analýzy aktiv představuje graf č. 7, jenž byl vytvořen na základě údajů z přílohy č. 3. Největší podíl na celkové sumě aktiv má položka dlouhodobého hmotného majetku, která představuje veškeré technické a výrobní zázemí, stroje a další drobný dlouhodobý hmotný majetek. Tento podíl se pohybuje v mezi 32,2 % (3. čtvrtletí 2011) až 50,7 % ve 3. čtvrtletí 2014. Druhý největší podíl zaujímají pohledávky podílem 26,2 % (ve 3. kvartálu roku 2014) až 45 % ve třetím čtvrtletí roku 2011. Naopak nejmenší podíl má krátkodobý finanční majetek, jenž byl v polovině roku 2011 dokonce záporný vlivem čerpání kontokorentu na eurovém účtu. Zbytek celkové sumy aktiv je tvořen zásobami, jež se pohybují mezi 11,6 % na konci roku 2013 a 17,9 % na počátku roku 2011, a ostatním dlouhodobým majetkem, který zastupuje v aktivech zbývající podíl.
39
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Dlouhodobý hmotný majetek Ostatní dlouhodobý majetek (finanční a nehmotný) Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek
Graf 7 Vertikální analýza aktiv CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011-2015 v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
Tatáž analýza byla provedena na straně pasiv, kde byly sledovány především zdroje, z nichž byl majetek v aktivech financován. Graf č. 8 byl opět sestaven podle údajů z přílohy č. 3 a vyjadřuje celkovou strukturu financování podniku. Pasiva jsou převážně tvořena z krátkodobých a dlouhodobých bankovních úvěrů, které například v polovině roku 2014 zaujímají až 65 % z celkové sumy. Krátkodobé bankovní úvěry se pohybují mezi 16 % v roce v polovině roku 2011 a 30 % na konci roku 2013. Velice podobně jsou na tom i dlouhodobé bankovní úvěry, které mají své minimum na počátku roku 2011 (6 %) a své maximum v polovině roku 2014 (39 %). Další významnou složkou spadající do cizích zdrojů jsou závazky, jež zaujímají podíl mezi 10 % (v polovině roku 2014) a 37 % (v polovině roku 2011). Vlastní kapitál, jehož podíl osciluje kolem 30 %, je tvořen především výsledkem hospodaření minulých let, který pokrývá 15 % (na konci roku 2011) až 28 % (na počátku roku 2013) celkové sumy pasiv. Další složky podílející se na celkové sumě vlastního kapitálu je výsledek hospodaření (s podílem od 0% až 10 %) a ostatní položky zahrnující fondy a základní kapitál s podílem od 2 % do 8 % z celkové bilanční sumy.
40
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Ostatní položky vlastního kapitálu Závazky Krátkodobé bankovní úvěry a fin. výpomoci Dlouhodobé bankovní úvěry
Graf 8 Vertikální analýza pasiv CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011-2015 v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
5.2 Analýza rozdílových ukazatelů Čistý pracovní kapitál je jedním z vybraných rozdílovým ukazatelem, který slouží k určení ne/agresivnosti strategie financování firmy. Z hlediska výpočtu o rozdíl krátkodobých závazků a oběžných aktiv. Vypočtené hodnoty pro CONTEG s.r.o. jsou vykázány v tabulce č. 6. Tabulka 6 Hodnoty ukazatele čistého pracovního kapitálu CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Kvartál / Rok 1Q 2Q 3Q 4Q
Čistý pracovní kapitál (v tisících Kč) 2011 2012 2013 2014 1 602 49 904 10 980 -10 784 6 281 42 374 -4 994 75 231 18 281 43 327 -4 365 -12 631 1 903 10 486 -71 173 -24 980
2015 -15 594 39 469 41 532 13 723
Z výše uvedených dat lze konstatovat, že po celý rok 2011 a 2012 firma propagovala konzervativní strategii financování – její čistý pracovní kapitál byl kladný a v roce 2012 se pohybuje ve velmi vysokých čísel. V roce 2013 přichází propad, kdy po prvním kvartálu, který je ještě kladný, nastává pokles čistého pracovního kapitálu do záporných hodnot, které vrcholí na konci roku 2013 sumou -71 173 tis. Kč. Záporné hodnoty se objevují také po celý rok 2014 mimo druhé čtvrtletí a dále v prvním čtvrtletí roku 2015. 41
Ve všech těchto obdobích firma využívá agresivní formu financování, kdy část krátkodobých závazků přesahuje oběžná aktiva a je tedy využita pro financování dlouhodobých zdrojů. Od poloviny roku 2015 se opět situace zlepšuje a čistý pracovní kapitál dosahuje kladných hodnot – v pololetí 39 469 tis. Kč, v třetím čtvrtletí 41 532 tis. Kč a na konci roku 2015 13 723 tis. Kč.
5.3 Analýza poměrových ukazatelů Další ukazatele použité pro zjištění celkového finančního zdraví firmy jsou poměrové ukazatele, jenž jsou níže rozřazeny do několika skupin.
5.3.1 Ukazatele likvidity Každá firma, která chce úspěšně fungovat, musí být solventní. Solventnost zaručuje, že věřitelé podniku (ať už dodavatelé, nebo banky) dostanou zaplaceno za poskytnuté produkty, či služby. Hlavní podmínkou solventnosti je likvidita, kterou lze měřit pomocí 3 ukazatelů – běžné, pohotové a hotovostní likvidity. Likvidita I. stupně – neboli hotovostní likvidita je prvním ze tří ukazatelů a její výpočet je podle vzorce č. 4. Její optimum se pohybuje v rozmezí 0,2 – 0,5. Pokud se některé hodnoty pohybuje nad touto hranicí, znamená to, že objem prostředků držených na účtech, nebo v pokladně, je zbytečně vysoký a dochází tak k neefektivnosti a znehodnocování peněz vlivem inflace, která se v únoru 2016 pohybovala kolem 0,3-0,5 (www.cnb.cz). Toto číslo je sice nízké, avšak v porovnání se situací, kdy by firma přebytečné peníze například uložila na termínovaný účet, tak zde muže být rozdíl až 2,4%, což již není zanedbatelné. (www.equabank.cz) Toto však není situace společnosti CONTEG, jehož hodnoty jsou uvedeny níže v tabulce č. 7. Tabulka 7 Hodnoty ukazatele likvidity I. stupně v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj:CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Kvartál / Rok 1Q 2Q 3Q 4Q
Likvidita I. stupně 2011 2012 2013 0,06 0,14 0,05 -0,02 0,12 0,04 0,03 0,04 0,08 0,08 0,07 0,05
2014 0,05 0,04 0,02 0,03
2015 0,02 0,06 0,04 0,03
42
Z těchto podkladů je zřejmé, že firma během posledních pěti let neustále bojuje s nízkou úrovní krátkodobého finančního majetku vůči krátkodobým závazkům, neboť žádná z hodnot nedosáhla ani na spodní hranici optima. Nejlepší hodnoty byly evidovány v prvním a druhém čtvrtletí roku 2012, což bylo způsobeno především rychlým nárůstem tržeb za zboží a výrobky - v prvním kvartálu o 94 269 tis. Kč a o 106 240 tis. Kč v druhém kvartálu - , a zároveň snížením krátkodobých závazků v prvním kvartálu o -39 231 tis. Kč a poté postupným vzrůstem o 13 731 tis. Kč v dalším kvartálu. Ostatní hodnoty likvidity se blíží nule, což společně s růstem bankovních úvěrů signalizuje, že firma využívá možnosti financování krátkodobých závazků provozním úvěrem, který získala za výhodných podmínek a představuje pro ni alternativní způsob, díky kterému nemusí peníze držet na účtech v bankách, ale může je dále investovat. Ve druhém kvartálu roku 2011 byl tento ukazatel dokonce záporný, což bylo způsobeno čerpáním kontokorentu na eurovém účtu ve výši 3 754 tis. Kč a zároveň mírným nárůstem krátkodobých závazků o 5 617 tis. Kč, který utlumil vliv záporného zůstatku u položky krátkodobého finančního majetku na výslednou hodnotu hotovostní likvidity. Likvidita II. stupně – neboli pohotová likvidita se vypočte podle vzorce č. 5 a vyjadřuje schopnost podniku splatit všechny krátkodobé závazky, aniž by byl nucen k prodeji zásob. Optimem pro pohotovou likviditu jsou hodnoty 1,0 – 1,5, přičemž hodnoty, které vykazuje společnost CONTEG (viz tabulka č. 8), jsou nižší než výše uvedené optimum a poukazují na to, že v případě problémů firma bude muset prodat část svých zásob, aby poplatila všechny své krátkodobé závazky - což je pro každou firmu velice nepříjemné, neboť bez zásob není možné vyrábět a bez výroby nelze produkovat zisk. Proti tomuto riziku se firma jistí provozním úvěrem, z něhož by v případě nenadálých problémů mohl financovat své krátkodobé závazky. Tabulka 8 Hodnoty ukazatele likvidity II. stupně v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Kvartál / Rok 1Q 2Q 3Q 4Q
Likvidita II. stupně 2011 2012 2013 0,67 1,02 0,78 0,71 0,95 0,72 0,83 0,92 0,70 0,77 0,74 0,57
2014 0,70 1,05 0,63 0,61
2015 0,64 0,84 0,83 0,73
43
Na základě hodnot z tabulky lze konstatovat, že jedinou výjimku tvoří první čtvrtletí roku 2012, kdy ukazatel likvidity II. stupně je 1,02 - a druhé čtvrtletí roku 2014 má hodnotu 1,05. Tento vzestup byl důsledkem poklesu hodnot krátkodobých závazků o 39 291 tis. Kč v prvním kvartálu roku 2012 a o 55 578 tis. Kč. Naopak nejnižší hodnoty pohotové likvidity byly vykázány ve čtvrtém kvartálu 2013 a 2014, kdy byl zaznamenán výrazný růst krátkodobých závazků o 99 112 tis. Kč ve čtvrtém kvartálu v roce 2013 a o 27 565 tis. Kč ve stejném kvartálu roku 2014. V tomto období v roce 2013 stav zásob vzrostl pouze o 242 tis. Kč a v roce 2014 o 4 644 tis. Kč, což způsobilo společně s poměrně vysokým stavem krátkodobého finančního majetku výslednou hodnotu pohotové likvidity. Likvidita III. stupně – často označovaná jako běžná likvidita – vyjadřuje kolikrát je firma schopná uspokojit všechny své věřitele, pokud by využila peníze z krátkodobého finančního majetku, z prodeje zásob a pohledávek a vypočte se podle vzorce č. 6. Za optimální je považován stav, kdy je firma schopná uspokojit 2,0 – 2,5 krát všechny věřitele, což je hodnota pro většinu českých výrobních firem těžko dosažitelná a stejně tak je tomu i u společnosti CONTEG s.r.o., což dokládají výsledky v tabulce č. 9. Tabulka 9 Hodnoty ukazatele likvidity III. stupně v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Kvartál / Rok 1Q 2Q 3Q 4Q
Likvidita III. stupně 2011 2012 2013 1,01 1,30 1,06 1,05 1,23 0,98 1,10 1,22 0,98 1,01 1,06 0,77
2014 0,96 1,40 0,95 0,91
2015 0,94 1,14 1,16 1,05
Hodnoty běžné likvidity firmy CONTEG s.r.o. se většinou drží těsně nad hodnotou 1,0, což není takovým problémem, jako období, kdy výsledné hodnoty klesly pod 1,0. Tato situace nastala ve 2. a 3. kvartálu 2013, dále v 1., 3. a 4. kvartálu 2014 a 1. kvartálu roku 2015. V těchto obdobích by firma, i kdyby prodala veškerý krátkodobý majetek, nebyla schopná uspokojit všechny své krátkodobé věřitele. Takto nízké hodnoty byly ve většině případů způsobeny především prudkým růstem krátkodobých závazků, malým, nebo pouze pozvolným růstem krátkodobých pohledávek, případně zásob a krátkodobého finančního majetku. Naopak nejvyšších hodnot firma dosahovala v 1. až 3. kvartálu roku 2012 a dále pak v 2. kvartálu roku 2014, kdy se hodnoty běžné likvidity pohybovaly nad 1,20. Tyto hodnoty byly v roce 2012 způsobené výrazným snížením krátkodobých závazků v prvním kvartálu a postupným růstem v následujících 44
kvartálech, který vysvětluje i postupný pokles tohoto ukazatele. Ve druhém kvartálu roku 2014 byla situace taková, že již od prvního kvartálu 2014 krátkodobé závazky postupně klesaly (každý kvartál zhruba o 55 600 tis. Kč), což se projevilo růstem běžné likvidity z hodnoty 0,77 na konci roku 2013 až na rekordní hodnotu 1,4 v polovině roku 2014. Všechny tyto výsledky mohou být zkresleny nedobytnými pohledávkami, neprodejnými zásobami a také faktorem času, který je nutné brát zřetel na to, že když jsou údaje čerpány z rozvahy, jsou tato data platná pouze k rozvahovému dni a je možné je ovlivnit načasováním plateb jednotlivým dodavatelům. Další důležitou informací, která částečně zkresluje hodnoty jednotlivých ukazatelů, je způsob, jimž se účtují dlouhodobé úvěry, které mají již kratší dobu do splatnosti než 1 rok. Pokud tomu tak je, dlouhodobý úvěr je na konci roku zaúčtován do rozvahy jako krátkodobý, neboť se předpokládá, že bude během dalšího ročního účtovacího období splacen. Vývoj jednotlivých ukazatelů likvidity je zřejmý také v grafu č. 9, kde světlé čáry zobrazují dlouhodobý trend – ten je u všech ukazatelů klesající. Tento trend je výsledkem především růstem podílu krátkodobých bankovních úvěrů a závazků, který je vyšší než růst krátkodobého finančního majetku, krátkodobých pohledávek a zásob (viz analýza absolutních ukazatelů). 1,35 1,15 0,95 0,75 0,55 0,35 0,15
Likvidita I.stupně
Likvidita II.stupně
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
-0,05
Likvidita III.stupně
Graf 9 Vývoj hodnot likvidity I., II. a III. stupně CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
45
Je zde dobře vidět velký rozdíl mezi hotovostní a pohotovou likviditou, který je způsobem vysokým podílem krátkodobých pohledávek – ty tvoří významnou složku aktiv (konkrétně mezi 26 až 45 % viz příloha č. 3). Na rozdílu mezi běžnou a pohotovou likviditou je očividné, že výše zásob, o kterou je běžná likvidita vyšší, je poměrně konstantní (mezi 12 až 18 % viz příloha č. 3).
5.3.2 Ukazatele rentability Ukazatele rentability jsou velmi sledovaným ukazatelem u všech vlastníků, jelikož vyjadřují ziskovost investovaného kapitálu a schopnost například tržeb produkovat zisk. Pro analýzu společnosti CONTEG s.r.o. byly vybrány tři ukazatele – ukazatel rentability aktiv, vlastního kapitálu a tržeb. Rentabilita aktiv vyjadřuje celkovou výnosnost kapitálu a pro výpočty hodnot v jednotlivých kvartálech byl použitý vzorec č. 8. V tabulce níže jsou již vypočtená data pro jednotlivé kvartály let 2011 až 2015. Tabulka 10 Hodnoty ukazatele rentability aktiv v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Kvartál / Rok 1Q 2Q 3Q 4Q
ROA (v %) 2011 2012 24,36 17,17 21,48 13,29 13,78 10,29 10,24 9,90
2013 6,44 7,10 5,53 1,09
2014 6,31 3,61 2,37 1,26
2015 4,45 19,87 14,54 10,07
Rentabilita aktiv se pohybuje v rozmezí 1 – 24%. Nejúspěšnějším obdobím z hlediska tohoto ukazatele byla první polovina roku 2011, první kvartál 2012, a dále také 2. a 3. kvartál 2015. To bylo způsobeno především pomalejším tempem růstu aktiv, než zisku (EBIT). Aktiva mezi prvním a druhým kvartálem 2011 rostla o 10,8 % z 233 105 tis. Kč na 247 302 tis. Kč, kdežto EBIT vzrostl o 322 % z 13 765 tis. Kč na 25 712 tis. Kč. Obdobná situace byla v roce 2015, kdy ve druhém kvartálu aktiva vzrostla o 13,5 % z 532 669 tis. Kč na hodnotu 601 388 tis. Kč a EBIT o 9358% z částky 5 057 tis. Kč na 58 021 tis. Kč. Naopak nejhoršími obdobími byly poslední kvartály let 2013 a 2014, kdy aktiva dosahovaly rentabilita pouze 1 %. Obě tyto období mají společnou příčinu – pokles hodnoty EBIT (v roce 2013 o 11 811 tis. Kč a o rok později o 2 581 tis. Kč). Podrobnější údaje všech změn lze najít v přílohách č.1, 2 a 3.
46
Pro výpočet rentability vlastního kapitálu se využívá vzorec č. 7 a výsledné hodnoty v tabulce č. 11 vyjadřují výnosnost vloženého vlastního kapitálu. Tabulka 11 Hodnoty ukazatele rentability vlastního kapitálu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Kvartál / Rok 1Q 2Q 3Q 4Q
ROE (v %) 2011 2012 60,26 49,15 51,53 40,30 40,18 30,51 27,43 21,79
2013 16,16 19,18 14,19 0,70
2014 20,48 11,91 6,24 1,06
2015 14,54 65,48 44,93 31,73
Z této definice vyplývá výše optima, které by mělo být vyšší než výnosová míra cenných papírů. U bezrizikových cenných papírů, konkrétně 10letých dluhopisů, tomu bylo v roce 2015 0,5 % a akcií 9,5%. (www.kurzy.cz) V porovnání hodnot z tabulky s již zmíněným optimem jsou výsledky pro data společnosti CONTEG ve většině období uspokojivé. Pohybují se v intervalu 0,7 % – 65 %. Nejvyšších hodnot podnik dosahoval v prvním kvartálu roku 2011 a druhém kvartálu roku 2015, což bylo v roce 2011 způsobeno poněkud nižším vlastním kapitálem (91 372 tis. Kč) a průměrným čistým ziskem (13 765 tis. Kč). Naopak v roce 2015 byl vlastní kapitál vyšší, avšak čistý zisk v tomto období dosáhl jedné z nejvyšších hodnot za celých 5 let, a to 55 021 tis. Kč. Naopak nejméně „rentabilním čtvrtletím“ byla poslední čtvrtletí let 2013 a 2014, kdy vlastní kapitál klesl minimálně, nebo vůbec a zároveň zisk zaznamenal obrovský propad (v obou obdobích se zisk pohyboval kolem 2 500 tis. Kč). Všechny tyto změny lze podrobněji vidět také v přílohách č. 1, 2 a 3. Rentabilita tržeb je posledním z 3 použitých ukazatelů a měří ziskový efekt tržeb. Hodnoty v tabulce č. 12 byly zjištěny výpočtem podle vzorce č. 9 a procentuelně vyjadřují, kolik korun zisku je tvořeno z 1 Kč tržeb. Tabulka 12 Hodnoty ukazatele rentability tržeb v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Kvartál / Rok 1Q 2Q 3Q 4Q
ROS (v %) 2011 2012 16,69 15,60 14,81 10,47 11,69 8,66 9,67 7,81
2013 4,84 6,18 5,01 1,15
2014 7,48 4,66 3,04 1,62
2015 5,48 24,98 15,79 11,38
Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v prvních 3 čtvrtletích roku 2011, dále pak v prvním pololetí roku 2012 a také v posledních 3 čtvrtletích roku 2015, kdy se pohybovaly mezi 10 % až 25 %. Období od třetího kvartálu roku 2012 až do prvního 47
kvartálu roku 2015 bylo z hlediska rentability tržeb velice slabé – do maximálně 8%. Tato situace byla způsobena nízkými hodnotami zisku (například v posledním kvartálu 2013 byl zisk pouze 920 tis. Kč), i přes vysoké tržby (ve 4. kvartálu 2013 byly tržby úctyhodných 470 302 tis. Kč). Je tedy patrné, že v tomto období došlo ke dramatickému nárůstu nákladů na jednotlivé výrobky, služby a zboží, který způsobil již zmiňované snížení rentability. U jednotlivých ukazatelů rentability je důležitý také trend, který lze najít také na grafu č. 10 Ten by měl být rostoucí, protože pouze postupné zvyšování rentability zaručuje zájem potenciálních i stávajících investorů.
60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00
ROA
ROE
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
0,00
ROS
Graf 10 Vývoj rentability aktiv, vlastního kapitálu a tržeb v CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
V případě hodnot společnosti CONTEG s.r.o. tomu tak není. Trend u všech ukazatelů je klesající, což by v kontextu kolísavých hodnot mohlo představovat pro firmu potencionální nebezpečí v případě vzniku nenadálých problémů spojených se zvýšením nákladů (například na energie, materiál, pohonné hmoty,..aj.) nebo naopak s tlakem na snižování cen svých výrobků. Pokud by byl tento pokles nadále trval a byl ještě dramatičtější, je vysoká pravděpodobnost finančních problémů společnosti, protože investoři budou ukládat své prostředky jinam a firma bude muset většinu svého dlouhodobého majetku financovat z cizích zdrojů, což dříve nebo později povede k platební neschopnosti, či dokonce úpadku firmy do dluhové spirály. Pokud jde 48
o příčiny vzniku tohoto trendu, jsou to především zvyšující se náklady na vývoj nových výrobků, kvůli kterým firma i přes vysoké tržby realizuje pouze průměrné, případně nízké zisky. Dalším důvodem je také růst majetku firmy financovaného z cizích zdrojů, které vzhledem k výši zadluženosti již nejsou pro firmu levným kapitálem, neboť již zde dostatečně efektivně nefunguje pákový efekt, ani daňový štít.
5.3.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity ukazují, jak je podnik schopný efektivně využívat finančních prostředků. Pro tuto analýzu budou využity 3 ukazatele doby obratu – doba obratu zásob, pohledávek a závazků. Doba obratu zásob je stanovena vzorcem č. 11 a vyjadřuje, za jak dlouho od nákupu se zásoby přemění na výrobky a ty zpět na finanční prostředky ve formě tržeb. Pro společnost CONTEG s.r.o. byly vypočteny tyto hodnoty (viz tabulka č. 13) : Tabulka 13 Hodnoty ukazatele doby obratu zásob v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Doba obratu zásob (ve dnech) Kvartál / Rok 2011 2012 2013 1Q 44,05 39,11 36,36 2Q 43,32 35,99 41,03 3Q 47,13 42,34 45,06 4Q 44,99 44,21 44,11
2014 55,58 54,84 63,00 65,27
2015 59,54 63,60 57,45 63,90
Všechny tyto hodnoty se pohybují v intervalu 36 až 65 dnů. Tato doba je prodlužována především nedokončenými výrobky, které znamenají v posledních letech pro CONTEG problematickou oblast. Dochází zde k situacím, kdy se musí čekat i několik týdnů s montáží celého výrobku pouze na jednu, či dvě součástky. Pokud dojde k zohlednění těchto problémů, lze stanovit optimum pro CONTEG s.r.o. na 45 až 50 dnů. Toto optimum je ovlivněno tím, že firma vyrábí nejen datové rozvaděče, které se dělají na zakázku a zákazník na ně určitou dobu čeká, ale nově také průmyslové rozvaděče, které je třeba mít na skladě v dostatečném množství z důvodu požadavků na velice krátkou dodací lhůtu. V souvislosti s dobou obratů zásob je dobré sledovat a vyhodnocovat také dobu obratu pohledávek a závazků. Doba obratu pohledávek se vypočte podle vzorce č. 12 a vyjadřuje čas, za který jsou uhrazeny pohledávky od odběratelů. Hodnoty firmy CONTEG s.r.o. se pohybují v intervalu 79 až 165 dnů, což dokládají i data z tabulky č. 14. 49
Tabulka 14 Hodnoty ukazatele doby obratu krátkodobých pohledávek v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Doba obratu krátkodobých pohledávek (ve dnech) Kvartál / Rok 2011 2012 2013 2014 1Q 79,34 129,01 93,10 136,66 2Q 95,46 106,60 111,29 164,94 3Q 137,60 125,16 98,63 123,39 4Q 131,50 94,70 122,45 126,70
2015 125,39 164,64 140,38 138,64
Tyto hodnoty je třeba vždy porovnat s běžnou dobou splatnosti, která je v případě CONTEGu většinou 90 dní v závislosti na obchodních podmínkách a dlouhodobé spolupráci s daným zákazníkem. Vzhledem k tomu lze usoudit, že jakékoliv hodnoty nižší než 100 dní jsou v pořádku. Naopak hodnoty nad 100 dní v pořádku nejsou a bylo by vhodné se na tuto oblast zaměřit a pokusit se tyto hodnoty snížit. To je v praxi problematické, neboť je nemožné odhadnout se 100% správností, zda daný odběratel bude platit vždy včas, anebo se u něj vyskytnou prodlení. Společnost využívá pojištění pohledávek u několika pojišťoven – Coface, Atrádius a Euler Hermes. Obdobnou situaci – avšak ze strany CONTEGu jakožto odběratele – mapuje také další ukazatel doby obratu závazků vypočtený v tabulce č. 15 dle vzorce č. 13. Tabulka 15 Hodnoty ukazatele doby obratu krátkodobých závazků v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Doba obratu krátkodobých závazků (ve dnech) Kvartál / Rok 2011 2012 2013 2014 1Q 83,35 70,88 61,88 96,24 2Q 90,76 65,76 76,95 44,43 3Q 94,47 75,68 69,51 83,36 4Q 119,90 77,52 118,41 95,51
2015 77,26 86,19 69,95 81,24
Hodnocení těchto dat je opět založeno na běžné době splatnosti dodavatelům CONTEGu, která je převážně 60 - 90dnů v závislosti na podmínkách obchodu. Při porovnání tohoto „optima“ s tabulkovými údaji lze usoudit, že firma platila své závazky převážně v době splatnosti. Výjimku tvoří čtvrtý kvartál 2011 a 2013, kdy doba obratu dosáhla nad 100 dnů a lze tedy předpokládat, že firma měla část závazků po splatnosti. Tyto data potvrzuje i graf č. 11, kde lze vidět vzájemné vztahy mezi dobou obratu zásob, pohledávek a závazků. Při podrobnější analýze těchto vztahů je nutno sledovat nejen jednotlivé hodnoty, ale také trend, který je zde zobrazen světlými přímkami.
50
160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00
Doba obratu krátkodobých závazků Doba obratu zásob
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
0,00
Doba obratu krátkodobých pohledávek
Graf 11 Vývoj jednotlivých dob obratu u položky zásob, krátkodobých pohledávek a krátkodobých závazků v CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
Z tohoto grafu a jednotlivých trendových přímek lze vyčíst pro firmu CONTEG nepříjemnou skutečnost, že doba obratu krátkodobých pohledávek se prodlužuje, zatímco doba obratu krátkodobých závazků se zkracuje. To vyjadřuje, že CONTEG platí dříve svým dodavatelům, než obdrží peníze od svých odběratelů, což je pozitivní. Z druhé strany by mohl nastat moment, kdy se například několik klíčových odběratelů dostane do platební neschopnosti, a to by mohlo vést až k druhotné platební neschopnosti podniku. Další nepříjemností je stále rostoucí doba obratu zásob, který značí zvyšující náklady na uskladnění a také na vnitropodnikovou logistiku.
5.3.4 Ukazatele zadluženosti Každá firma při financování řeší otázku, jaké zdroje využít, aby bylo podnikání co možná nejefektivnější. Výběr je možný z 2 zdrojů – cizích, které jsou levnější, ale znamenají jistou míru rizika, a vlastních, které jsou naopak bezpečné, ale také drahé. Ukazatele zadluženosti vyjadřují míru věřitelského rizika (ať již ve vztahu k celkovým, dlouhodobých, či krátkodobým dluhům, anebo úrokovému krytí). Celková zadluženost vyjadřuje podíl cizích zdrojů na celkových pasivech a lze ji vypočítat podle vzorce č. 14. Optimum se pohybuje u velkých výrobních firem jako je CONTEG s.r.o. mezi 65 – 70%, kdy jde o pomyslné rozhraní, na kterém přestávají
51
převažovat výhody daňového štítu a finanční páky a začíná převažovat riziko úpadu firmy do platební neschopnosti, popř. dluhové spirály. Výsledné hodnoty pro CONTEG s.r.o. jsou součástí tabulky č. 16. Tabulka 16 Hodnoty ukazatele celkové zadluženosti CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Kvartál / Rok 1Q 2Q 3Q 4Q
Celková zadluženost (v %) 2011 2012 2013 60,80 66,81 63,88 59,65 68,99 65,83 67,17 68,75 65,00 71,98 66,49 73,53
2014 72,27 74,70 74,36 75,82
2015 73,88 70,53 68,96 70,51
Celková zadluženost společnosti CONTEG s.r.o. se s výjimkou 4. kvartálu v roce 2011 pohybovala až do konce 3. kvartálu roku 2013 v daném optimu. Od 4. kvartálu roku 2013 hodnoty celkové zadluženosti postupně rostly a dostaly se až na velice rizikovou hodnotu 75,82 % ve 4. kvartálu 2014, kdy celková suma dluhů činila 420 501 tis. Kč. Struktura této částky byla tvořena z 27,2 % pohledávkami, 37,3 % dlouhodobými úvěry a z 35,4 % krátkodobými úvěry a finančními výpomocemi. Od tohoto období hodnota ukazatele opět pozvolna klesala, což bylo způsobeno především postupným splácením dlouhodobých úvěrů. I přesto však zadluženost oscilující kolem 70 % znamená pro věřitele značné riziko, jenž může způsobit růst úrokových měr a také zkrácení celkové doby splatnosti jednotlivých úvěrů. Celkovou zadluženost lze dále rozdělit na zadluženost dlouhodobou a krátkodobou. Největší podíl na celkové zadluženosti má krátkodobá zadluženost, která se vypočte dle vzorce č. 15 a jejíž hodnoty lze najít v tabulce č. 17 Tabulka 17 Hodnoty ukazatele krátkodobé zadluženosti CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG s.r.o.; vlastní zpracování) Krátkodobá zadluženost (v %) Kvartál / Rok 2011 2012 2013 1Q 52,38 44,40 47,46 2Q 52,24 45,38 51,88 3Q 56,79 46,72 48,97 4Q 55,83 49,76 60,96
2014 49,86 35,02 43,76 47,37
2015 45,32 46,52 45,29 48,75
Krátkodobá zadluženost tvoří ve firmě CONTEG s.r.o. 35 až téměř 61 % podíl a tvoří ji z poloviny krátkodobé závazky a z poloviny krátkodobé bankovní úvěry, především pak provozní úvěry (viz rozvahy jednotlivých období). Nejvyšší hodnoty společnost
52
vykazovala v roce 2011, a dále pak ve druhém a čtvrtém kvartálu roku 2013, kdy hodnota tohoto ukazatele dosáhla svého maxima tj. 60,96%. Tento nárůst byl způsoben schválením navýšení provozního úvěru. Další ukazatel je dlouhodobá zadluženost, která se v podniku pohybovala v intervalu 7,41 až 39,68 %, což dokládají také vypočtené hodnoty podle vzorce č. 16 v tabulce č. 18. Tabulka 18 Hodnoty ukazatele dlouhodobé zadluženosti CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Kvartál / Rok 1Q 2Q 3Q 4Q
Dlouhodobá zadluženost (v %) 2011 2012 2013 8,42 22,41 16,43 7,41 23,61 13,95 10,38 22,03 16,03 16,15 16,73 12,58
2014 22,41 39,68 30,61 28,46
2015 28,56 24,01 23,67 21,76
Dlouhodobá zadluženost CONTEG s.r.o. se odvíjí především od investic, které firma realizovala – každé zvýšení hodnot tohoto ukazatele znamená realizaci investice, která byla z části financována dlouhodobým úvěrem a z části dotacemi. Tato dotace v letech 2011 až 2015 činila vždy 50% z celkové částky investice a ve většině případů část této dotované částky byla použita na mimořádnou splátku úvěru. Vzájemné působené jednotlivých ukazatelů zadluženosti znázorňuje graf č. 12, na kterém je vidět také trend jednotlivých ukazatelů (je zobrazen světlými přímkami). Trend celkové zadluženosti je stoupající, avšak postupem času se mění jeho struktura. Z hlediska trendu se zvyšuje složka dlouhodobých dluhů a naopak pozvolně klesá podíl dluhů krátkodobých.
53
80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00
Celková zadluženost / %
dlouhodobá zadluženost %
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
0,00
krátkodobá zadluženost /%
Graf 12 Vývoj celkové zadluženosti CONTEGu a jejich složek v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
Při důkladnějším pozorování vývoje krátkodobé a dlouhodobé zadluženosti je zřejmé, že obě křivky mají v určitých úsecích podobný vývoj a jsou jen posunuté v čase. To je způsobeno tím, že dlouhodobé úvěry, které mají méně než rok do splatnosti, jsou v účetní závěrce vedené jako krátkodobé a krátkodobé úvěry resp. provozní úvěry jsou většinou v průběhu investice navyšovány, aby pokryly zvýšené náklady na provoz. Dále je tento vývoj ovlivněn také již zmiňovanými dotacemi, které způsobují velké výkyvy u dlouhodobé zadluženosti – v roce 2012 šlo o investici do školícího centra a nových strojů a v roce 2014 byla postavena nová hala, což lze doložit také výrazným zvýšením dlouhodobého hmotného majetku (viz příloha č. 2 ). Dalším důležitým ukazatelem, který úzce souvisí se zadlužeností podniku a mírou rizika pro věřitele je úrokové krytí, které lze vypočítat dle vzorce č. 17 a vyjadřuje míru schopnosti podniku hradit ze svého zisku nákladové úroky. Jednotlivé hodnoty pro společnost CONTEG s.r.o. jsou následující (viz tabulka č. 19) : Tabulka 19 Hodnoty ukazatele úrokového krytí CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Kvartál / Rok 1Q 2Q 3Q 4Q
Úrokové krytí (x krát) 2011 2012 2013 36,07 18,32 17,80 34,86 17,14 18,15 26,15 15,18 15,65 18,85 14,98 7,34
2014 15,01 11,20 7,90 6,18
2015 15,72 15,40 14,68 10,06
54
Tyto hodnoty se pohybují od téměř 37- násobku po 6- násobek, což je vzhledem k optimu, které je pro české výrobní firmy stanovené jako 8- násobek, dobré. Problémem by však mohl být trend tohoto ukazatele (viz graf č. 13), který je v letech 2011 až 2015 klesající. Nic na tom nemění ani fakt, že v roce 2015 firma produkovala nejvyšší zisky od roku 2012 a že i EBITDA dosahovala rekordních hodnot (viz příloha č. 1), neboť přímo úměrně s růstem úvěrů rostou také nákladové úroky.
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00
Úrokové krytí
Graf 13 Vývoj hodnot úrokového krytí CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 – 2015 v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
5.4 Vyšší metody – Altmanovo Z-scóre Pro ověření výsledků analýzy absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů je zde doplněna také jedna vyšší metoda – Altmanovo Z-scóre. Pro výpočet byly využity vzorce uvedené v tabulce č. 2 a ty byly dosazeny do rovnice s váhami odpovídajícími podniku, který neobchoduje na burze z tabulky č. 2., a základě mezivýpočtů, které je možné najít v příloze č. 4, byly spočítány hodnoty v tabulce níže: Tabulka 20 Hodnoty Altmanova Z-scóre CONTEGu v jednotlivých čtvrtletích 2011 - 2015 (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování) Kvartál / Rok 1Q 2Q 3Q 4Q
Altmanovo Z-scóre 2011 2012 2013 0,55 0,60 0,65 0,50 0,64 0,64 0,55 0,70 0,66 0,52 0,72 0,58
2014 0,49 0,58 0,48 0,53
2015 0,46 0,54 0,62 0,62
Tyto hodnoty pouze potvrzují to, co bylo zřejmé při analýze pomocí předchozích ukazatelů – a to, že finanční zdraví firmy se v posledních letech navzdory výborným tržbám v roce 2015 zhoršuje. Hodnoty Altmanova Z-scóre nedosahují ani minimálních 55
hodnot šedého průměru, který je roven 1,2. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012, kdy firma prožívala velice úspěšné období, ale i tak v porovnání s optimem
byla
hodnota
nízká,
přesně
0,72.
Naopak
nejhůře
se
podle
Altmanova Z-scóre firmě vedlo v prvním čtvrtletí roku 2015 zejména kvůli minimálním hodnotám ukazatelů x3 (podíl EBIT a celkových aktiv) a x5 (podíl tržeb a celkových aktiv), což bylo způsobeno mírně podprůměrnými tržbami a především velmi nízkým ziskem.
56
6 Zhodnocení finančního zdraví firmy Při postupné syntéze výsledků jednotlivých ukazatelů lze konstatovat, že firmě se v minulosti dařilo dobře, avšak postupem času se CONTEG začal potýkat s několika problémy, které celkové finanční zdraví zhoršovaly. Jedním z problémů se zdál na první pohled například vysoký podíl pohledávek na celkových aktivech. Z tohoto důvodu byl proveden rozbor, z něhož vyplynulo, že tato skutečnost není pro CONTEG znepokojivá, neboť většina pohledávek je z obchodních vztahů a jejich splatnost se u prověřených zákazníků pohybuje kolem 60 až 90 dnů. Navíc 75 % pohledávek s delší splatností než 30 dní jsou pojištěné u společností, které tolerují délku splatnosti až 150 dní. Všechny tyto skutečnosti se promítají i na výsledcích ukazatele doby obratu pohledávek, což nelze hodnotit negativně, neboť v tomto případě nejde o problémy s placením od odběratelů, ale o politiku řízení pohledávek, kdy firma poskytuje delší dobu splatnosti jako odměnu za dlouhodobé a bezproblémové obchodní vztahy. Zbylé pohledávky jsou vůči členům skupiny CONTEG, proto také není důvod k obavám plynoucím z jejich vysokého podílu na celkových aktivech. S hodnotami pohledávek jsou dále spjaty také hodnoty závazků. Ty jsou ve většině období obdobné jako hodnoty pohledávek, což ukazuje i následující graf č. 14.
12/2015
09/2015
06/2015
03/2015
12/2014
09/2014
06/2014
03/2014
12/2013
09/2013
06/2013
03/2013
12/2012
09/2012
06/2012
03/2012
12/2011
09/2011
06/2011
03/2011
120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 -20 000 -40 000 -60 000
Graf 14 Absolutní mezi čtvrtletní změna stavu pohledávek a závazků společnosti CONTEG v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
57
V oblastech, kde se křivka absolutní změny pohledávek liší od křivky absolutní změny závazků, jde buďto o přijetí dotací na dlouhodobý majetek nebo o stavbu datových center pohybujících se v hodnotách milionů korun. Výrazné zvýšení pohledávek v první polovině roku 2011 bylo způsobeno stavbou datového centra v Bratislavě a poslední vysoký nárůst v polovině roku 2015 byl ovlivněn odběratelskými fakturami za další datové centrum. Naopak prudké poklesy na konci roku 2012 a ve třetím čtvrtletí roku 2013 a 2014 byly způsobeny dotacemi na nové technologie a stavbu nové multifunkční budovy. Většina těchto závazků má dobu splatnosti 90 dnů, což se zcela neodráží na ukazateli doby obratu závazků, který je ve většině případů nižší. Opět to však neznamená pro firmu problém, ale naopak jde o příznivý stav, kdy je firma schopná platit své závazky několik dní před uplynutím doby splatnosti. Skutečnou hrozbu vzhledem k budoucímu vývoji představuje zadluženost. Ukazatele celkové zadluženosti dosahují vysokých hodnot (65 % a více) a jejich trend je stále rostoucí, což by v budoucnu mohlo způsobit problémy spojené s prvotní platební neschopností, případně také s úpadkem do dluhové spirály, do které v posledních desetiletích upadlo mnoho velkým organizací a států, včetně České republiky. Tuto skutečnost potvrzuje také vývoj ukazatele úrokového krytí, který je klesající i přes velice vysoké zisky v roce 2012 a 2015. V posledních letech navíc dochází k přeměně struktury cizích zdrojů, kdy se stále zvyšuje podíl dlouhodobých cizích zdrojů a dochází k výraznějším výkyvům u ukazatelů krátkodobé i dlouhodobé zadluženosti. Tyto výkyvy jsou v obou případech způsobeny pořízením dlouhodobého hmotného majetku, který byl v posledních letech pořizován za 50% podpory dotací. Dotace jsou pro CONTEG velice důležitým zdrojem financování, neboť pomáhají firmě získávat moderní technologie, které by sama nebyla schopná financovat. Z hlediska dlouhodobého majetku se dotace ve finančních výkazech vyznačuje tím, že celková cena pořízení daného dlouhodobého majetku je zkrácena o podíl dotace a teprve tato korigovaná částka vstupuje do výkazů a zvyšuje hodnotu položky dlouhodobého hmotného majetku – pokud by byl tedy tentýž majetek pořízen bez dotace, byl by růst aktiv mnohem rychlejší a obsahoval by výraznější výkyvy v některých obdobích. Vysoké hodnoty zadluženosti a také dlouhá doba splatnosti pohledávek se odráží na likviditě. Firma je solventní a s likviditou jako takovou nemá problém, avšak ukazatele likvidity vyjadřují něco zcela jiného. Vzhledem k tomu, že výsledky těchto ukazatelů 58
ani v jednom případě nedosahují optima a jejich trend je klesající, firmě hrozí zvýšené riziko, že se stane nesolventní, pokud by velcí odběratelé neplatili včas. Jako pojistka před touto situací slouží část provozního úvěru, kterým firma primárně financuje nákup zásob, ale lze jej v případě problémů využít i takto. Další oblastí, která je z části ovlivněna vysokou zadlužeností, je rentabilita. Zadluženost tuto oblast ovlivňuje skrze náklady na splátky jednotlivých úvěrů, které snižují zisk, a tím i hodnoty ukazatelů rentability. Tato skutečnost je dobře viditelná na grafu č. 15 níže, kde s růstem křivky dlouhodobé zadluženosti klesá křivka rentability aktiv i rentability vlastního kapitálu, a naopak. I v porovnání křivky celkové zadluženosti a hodnot ROE a ROA je vidět, že tyto dvě křivky se vzájemně ovlivňují – s růstem celkové zadluženosti klesá rentabilita. Výjimku tvoří pouze první čtvrtletí roku 2014, kdy došlo pouze k nepatrnému poklesu celkové zadluženosti a dlouhodobá zadluženost dokonce vzrostla, a přesto byl zaznamenán růst rentability vlastního kapitálu i rentability aktiv. 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00
Celková zadluženost
ROA
ROE
4Q/2015
3Q/2015
2Q/2015
1Q/2015
4Q/2014
3Q/2014
2Q/2014
1Q/2014
4Q/2013
3Q/2013
2Q/2013
1Q/2013
4Q/2012
3Q/2012
2Q/2012
1Q/2012
4Q/2011
3Q/2011
2Q/2011
1Q/2011
0,00
Dlouhodobá zadluženost
Graf 15 Vývoj vybraných ukazatelů společnosti CONTEG v čase v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
V případě zhodnocení jednotlivých ukazatelů rentability bez vazeb na zadluženost je nutné zmínit klesající trend, který trval od roku 2011 až do poloviny roku 2015, kdy pokles vystřídal strmý růst způsobený výrazným zvýšením tržeb a následně i zisku společnosti. Problémem by mohl být stav, kdy by rentabilita opět začala klesat – pak by byla na místě analýza jak jednotlivých položek aktiv, vlastního kapitálu a tržeb, tak především nákladů, které v posledních letech výrazně vzrostly. Tento růst je zřejmý 59
také v grafu č. 16, kde je dobře vidět, že tržby za zboží, výrobky a služby a tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu nemohou pokrýt všechny náklady, které firmě v důsledku její činnosti vznikají (do těchto nákladů jsou zahrnuty všechny nákladové položky rozvahy). 550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 2010
2011
2012 náklady
2013
2014
2015
tržby
Graf 16 Vývoj tržeb za zboží, výrobky a služby a tržeb z prodaného majetku a zásob a sumy veškerých nákladů společnosti CONTEG v tisících Kč (zdroj: CONTEG, s.r.o.; vlastní zpracování)
V souvislosti s vývojem rentability je zřejmé, proč v letech 2013 a 2014 výrazně klesala – zisk byl nízký, neboť byl tvořen jen z finančních, mimořádných a ostatních provozních výnosů, jež musely z části hradit již zmiňované náklady. Tato situace se změnila v roce 2015, kdy firma dosahovala vyšší ziskovosti a také velice vysokých zisků, což bylo podmíněno dvěma faktory. Prvním z faktorů byla snižující se mezera mezi sumou tržeb a nákladů a druhým faktorem byla skutečnost, že firma produkovala velmi vysoké zisky z finanční oblasti. V pololetí roku 2015 to bylo 45 102 tis. Kč, ve třetím čtvrtletí 2015 šlo o částku 42 360 tis. Kč a na konci roku 2015 44 033 tis. Kč. Z již popsané skutečnosti vyplývá další problém, se kterým se firma potýká a který by bylo zapotřebí řešit. Velice pozitivně lze naopak hodnotit trend přidané hodnoty, který je i přes problémy s celkovou výší nákladů stále rostoucí. Další skutečností, která podporuje finanční zdraví firmy, je dobré řízení pohledávek a závazků a s nimi souvisejících obchodních vztahů. Vzhledem k budoucímu vývoji je pro firmu velkou výhodou již zmiňované využití dotací na modernizaci technologií a dále také vlastní laboratoř, ve které jsou vyvíjeny nové produkty (především systémů chlazení).
60
7 Návrhy na snížení nákladů firmy V návaznosti na zhodnocení celkového zdraví firmy jsou v této práci zmíněny také návrhy, které by mohly pomoci ke zlepšení finančního zdraví podniku. Hlavním řešením, které by firmě napomohlo ke zlepšení finančního zdraví, je důkladná analýza nákladů, a v souvislosti s ní i analýza procesů, která by pomohla odhalit případné neefektivnosti ve výrobě, ale také i v jiných úsecích a odděleních. Pro vytvoření této analýzy by mohlo být využito stavových rovin pro sledování vývoje dvou zvolených položek, avšak vzhledem k mnoha možným kombinacím, které by při analýze vznikly, není tato metoda v praxi příliš využitelná, neboť vyžaduje kvalifikovaného člověka, který by se po nějakou dobu věnoval pouze této oblasti. Vzhledem k možnostem této práce byly vybrány pomocí filtru pouze nejvýznamnější položky nákladů, kterým by měl podnik věnovat svou pozornost (viz příloha č. 5). 1. Materiál Položka materiálů tvoří dlouhodobě mezi 35 - 38 % celkových nákladů a je tedy největší nákladovou položkou. Náklady na materiál by bylo možné snížit nalezením nového dodavatele, nakoupením nových technologií, které by produkovaly méně odpadu a zmetků a byly by tedy efektivnější. Nevýhodou při nalezením nového dodavatele je riziko týkající se kvality, dob dodání a dalších oblastí, které jsou u dlouhodobých dodavatelů již prozkoumané, a firma ví, co od nich lze očekávat. 2. Osobní náklady Položka osobních nákladů zastává 17 – 20 % na celkové sumě nákladů. Tyto náklady nelze snižovat tím, že se sníží platy, ale naopak zavedením motivačního systému pro zaměstnance. Toto opatření je navrženo především proto, že se CONTEG v posledních letech potýká s vysokou fluktuací zaměstnanců a neustále hledá kvalifikované pracovníky především technického zaměření. Zavedení motivačního systému odvíjejícího se od doby odpracovaných let ve firmě by bylo jistě levnější, než neustálé zaučování nových pracovníků. Tento nový motivační systém by měl být založen jak na finančních, tak také na nefinančních odměnách. Pokud by se tímto krokem podařilo společnosti fluktuaci snížit, vedlo by to nejen k úspoře nákladů, ale také k vyšší efektivnosti výroby. 61
3. Kooperace Třetí nejvýznamnější položkou nákladů jsou kooperace, jejichž hodnoty na celkové sumě nákladů se pohybují mezi 8 – 10 %. Ty zahrnují jak outsourcing práce přes agentury, tak outsourcování služeb vztahujících se k výrobě (například chemické ošetření plechů). V této oblasti by bylo vhodné aktualizovat seznam služeb, které je nutné a především výhodné outsourcovat. 4. Zprostředkování Další významnou položkou je zprostředkování, jehož náklady se pohybují kolem 3 – 6 % z celkové sumy. Tyto náklady lze jen těžko snížit, neboť jde o oblast, kterou není firma schopná sama zabezpečit, a proto musí využívat prostředníků. 5. Opravy a údržba Je poslední z vybraných významných položek nákladů a pohybuje se kolem 1,5 – 3 % celkových nákladů ročně. Tyto náklady jsou nutné a prostor pro jejich snížení je velice omezen právě nezbytností pravidelné údržby. V souvislosti s touto položkou by bylo vhodné se zabývat optimalizací výše dlouhodobého hmotného majetku, neboť i majetek, který není využíván a neprodukuje žádnou přidanou hodnotu, je nutné udržovat. 6. Pojištění Náklady na položku pojištění (nezahrnující sociální a zdravotní pojištění, ale především pojištění zásob, pohledávek, aj.) se pohybují mezi 1 – 2,2 %. Tyto náklady by bylo možné zredukovat, avšak na úkor růstu rizika, což by pro firmu nepřineslo kýžený výsledek, neboť by musela řešit problémy s pohledávkami a dalšími oblastmi, kde ušetří díky zajištění tohoto pojištění. Dalšími náklady, na které je třeba se zaměřit, jsou náklady plynoucí z neefektivnosti některých procesů (například prostojů ve výrobě). V souvislosti s touto neefektivností je třeba věnovat pozornost také plánování výroby a optimalizaci zásob. Množství hotových výrobků na skladě by mělo být takové, aby náklady na toto uskladnění byly v daném časovém horizontu menší než náklady obětované příležitosti. Poslední metodou, kterou by pro zlepšení současné finanční situace bylo dobré použít, je metoda target costingu, kde se dle cílové ceny teprve dopočítávají náklady na daný výrobek. Tento krok by však byl velice časově náročný a vyžadoval by spolupráci všech oddělení.
62
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo seznámení se společností CONTEG s.r.o., zanalyzování její finanční situace v letech 2011 až 2015 a následně i určení celkového finančního zdraví firmy. Jedním z dílčích cílů byl i několik jednoduchých návrhů na snížení nákladů, které by příznivě ovlivnily finanční hospodaření firmy. Společnost CONTEG s.r.o. byla založena v roce 1998 a zabývá se návrhem, výrobou a instalací datových a průmyslových rozvaděčů, systémů chlazení, systémů pro cabel management a souvisejícího příslušenství. Vzhledem k tomu, že firma distribuuje své výrobky do 50 zemí světa, musí splňovat i rozsáhlé požadavky na kvalitu ISO 9001 a ochranu životního prostředí ISO 14001: 2004. Všechny tyto skutečnosti se odráží také na celkovém hospodaření firmy, kdy je v posledních letech kladen velký důraz na investice do dlouhodobého hmotného majetku (staveb, technologií a strojů). Aby bylo možné tyto investice financovat, byly využity 50% dotace na pořízení tohoto majetku a také investiční úvěry u dvou nejmenovaných bank. Tyto dotace se v konečném důsledku projevily zvýšením majetku o 50 % a také nárůstem zadluženosti, zejména té dlouhodobé. Růst podílu cizího kapitálu vyvolal společně se sníženými zisky v letech 2013 a 2014 pokles rentability. Tato rentabilita znovu vzrostla až v roce 2015, kdy se projevilo odepisování stavby a firma velice výrazně zvýšila své zisky. Ty byly ovlivněny jednak růstem objemu prodeje výrobků, služeb a zboží, ale dále také tržbami z finančního majetku. Vysoká celková zadluženost a její rostoucí tendence se projevuje také na ukazateli úrokového krytí, jehož hodnoty mají klesající trend. Firma má poměrně dlouhou dobu obratu pohledávek (< 85 dní), což je ovšem způsobeno tím, že firma jako bonus nabízí všem svým stálým a bezproblémovým dodavatelům prodlouženou dobu splatnosti. Aby bylo sníženo riziko, že CONTEG nedostane zaplaceno za své produkty, pokud by se ověřený dodavatel dostal do platební neschopnosti, je u 75 % pohledávek se splatností delší než 60 dní využito pojištění. Doba obratu pohledávek společně s již zmiňovaným růstem zadluženosti způsobují, že firma vykazuje velice nízké hodnoty ukazatelů likvidity, které ve většině případů nedosahují ani na spodní hranici optima. Rizika související s nízkou likviditou firma ošetřila provozním úvěrem, který by v případě problémů sloužil jako „pojistka“ před 63
úpadkem firmy do druhotné platební neschopnosti. Riziko, že by tato situace nastala, lze hodnotit vzhledem k vyrovnanému podílu pohledávek a závazků jako průměrné. Neboť je CONTEG s.r.o. výrobní firma, je důležitým ukazatelem také doba obratu zásob. Výsledné hodnoty tohoto ukazatele zaznamenaly v jednotlivých čtvrtletích let 2011 až 2015 mírný růst. Tento růst je způsoben z malé části problémy s vnitropodnikovou logistikou a přechodem na nový systém plánování výroby. Většina tohoto růstu je však cílená – firma se musí v průběhu let vyrovnávat se stále přísnějšími požadavky na co nejrychlejší dodání, a proto je udržována určitá minimální skladová zásoba, která firmě napomáhá k využívání tržních příležitostí. Dalším důvodem je rozšiřování portfolia výrobků, které také vede k tomu, že se doba obratu prodlužuje. Z výsledků praktické části této práce i tohoto krátkého průřezu výsledky celé analýzy lze konstatovat, že finanční zdraví bylo až do roku 2012 velice dobré. V současné době však podnik řeší několik problémů, které zhoršují celkovou finanční „kondici“ firmy. Pozitivní je však skutečnost, že všechny tyto problémy jsou řešitelné – i když ne vždy je toto řešení snadné. Jedním z řešení by mohlo být bezesporu snížení nákladů. Při snižování nákladů by bylo dobré se zaměřit nejen na oblast materiálových nákladů, ale také na osobní náklady a náklady na zprostředkování a kooperaci. Dalším řešením by bylo zavedení metody target castingu již do fáze vývoje, čímž by se docílilo efektivnějšího využití maximální možné výše nákladů. Své výhody by mělo také zeštíhlení organizační struktury a rozsáhlý audit všech procesů, během kterého by došlo k vyřazení těch procesů, které jsou zbytečné, a nahrazení procesů, jež jsou z dlouhodobého hlediska neefektivní. Přínosná by byla také optimalizace výše zásob a především dlouhodobého majetku, který firmu stojí mnoho finančních prostředků a jakékoliv odchylky od optimálního stavu firmě zbytečně zvyšují náklady na jednotlivé produkty. Z tohoto shrnutí vyplývá, že cíl této bakalářské práce byl splněn – na základě analýzy byla zhodnocena finanční situace firmy, byly zde stručně zanalyzovány náklady firmy a také zde bylo navrženo několik stručných návrhů na zlepšení. Tato bakalářská práce bude poskytnuta managementu CONTEGu jakožto jeden z podkladů pro finanční řízení firmy.
64
Použité zdroje CONTEG [online]. Praha; 2016 [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: www.conteg.cz Česká národní banka [online]. Praha: ČNB, 2016 [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html EquaBank [online]. Praha: EquaBank a.s., 2016 [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: https://www.equabank.cz/produkty/sporeni/ GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, 318 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-8086929-26-2. JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza: základy českého účetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 94 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-87035-14-6. Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví [online]. Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 16, Praha 2, Česká republika, 2015 [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=731839&typ=PLATNY KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, xiii, 135 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5. KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 236 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8. Kurzy.cz - výnosy český dluhopisů (statistika ČNB). Kurzy.cz [online]. 2016 [cit. 201602-24].
Dostupné
z:
http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/statistika-financnich-
trhu/kapitalovy-trh/vynosy-statnich-dluhopisu/AEBA LANDA, Martin. Jak číst finanční výkazy: [analýza účetních výkazů, hodnocení finanční výkonnosti, měření efektivnosti investic : případové studie, příklady, koncepce podnikového účetního systému]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, xv, 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5. Osobní konzultace s finanční ředitelkou paní Ing. Miroslavou Válkovou Osobní konzultace s provozním ředitelem panem Ing. Jiřím Poláčkem 65
ROBINSON, Thomas R. International financial statement analysis. Hoboken, N.J.: John Wiley & Sons, 2009, xxix, 828 p. ISBN 9780470287675. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 143 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3916-8. RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1.1.2015. 15. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2015. Účetnictví (Anag). ISBN 978-807263-924-3. SEDLÁČEK, Jaroslav. Cash flow: metody, ukazatele, využití v praxi. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2010, vi, 191 s. Praxe manažera (Computer Press). ISBN 97880-251-3130-5. SEDLÁČEK, Jaroslav: Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2007, 155 s. ISBN 978-80-251-1830-6 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 471 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1. ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: základy českého účetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 264 s. Prosperita firmy. ISBN 97880-247-4702-6. VOCHOZKA, Marek a Magda MORÁVKOVÁ. Metody komplexního hodnocení podniku: základy českého účetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 246 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3647-1.
66
Seznam příloh Příloha 1 Elektronická příloha na CD ............................................................................. 68 Příloha 2 Horizontální analýza ....................................................................................... 69 Příloha 3 Vertikální analýza ........................................................................................... 71 Příloha 4 Mezi výpočty pro Altmanovo Z- scóre ........................................................... 71 Příloha 5 Struktura nákladů v roce 2014 a 2015 ............................................................. 75 Příloha 6 Seznam tabulek ............................................................................................... 75 Příloha 7 Seznam grafů ................................................................................................... 76 Příloha 8 Základní struktura výkazu rozvahy ................................................................. 77 Příloha 9 Základní struktura výkazu zisku a ztrát........................................................... 79 Příloha 10 Vzor angloamerického výkazu cash flow ..................................................... 80 Příloha 11 Výkaz cash flow podle české legislativy....................................................... 81 Příloha 12 Výkaz rozvahy společnosti CONTEG s.r.o. k 31.12.2015 ........................... 82 Příloha 13 Výkaz zisku a ztrát společnosti CONTEG s.r.o. k 31.12.2015 ..................... 86
67
Příloha 1 Elektronická příloha na CD Tato příloha obsahuje tyto dokumenty ve formátu pdf nebo excel: 1. Zpráva auditora 2011.pdf 2. Zpráva auditora 2012.pdf 3. Zpráva auditora 2013.pdf 4. Zpráva auditora 2014.pdf 5. Výkaz zisku a ztráty 1Q/2011 až 4Q /2015.pdf 6. Výkaz rozvahy 1Q/2011 až 4Q/2015.pdf 7. Úplný výpis z obchodního rejstříku (www.justice.cz).pdf 8. Výpis platných z obchodního rejstříku (www.justice.cz).pdf 9. PŘÍLOHY K BP.xls (soubor obsahující přepsané všechny výkazy, výsledné hodnoty všech použitých ukazatelů, mezivýpočty Altmanova Z-scóre, výsledky horizontální a vertikální analýzy výkazu rozvahy a výkazu zisku a ztrát, stručná analýza nejdůležitějších skupin nákladů firmy)
68
Příloha 2 Horizontální analýza
69
70
Příloha 3 Vertikální analýza
71
72
73
74
Příloha 4 Mezi výpočty pro Altmanovo Z- scóre Ukazat.
3/2011
6/2011
9/2011 12/2011 3/2012
6/2012
9/2012 12/2012 3/2013
6/2013
x1
0,1930
0,1825
0,3153
0,2094
0,3568
0,3252
0,3203
0,2485
0,2725
0,2599
x2
0,2755
0,2199
0,1684
0,1451
0,2342
0,1935
0,1885
0,1960
0,2782
0,2480
x3
0,0036
0,0086
0,0109
0,0322 -0,0018
0,0008
0,0065
0,0221
0,0022
0,0048
x4
0,3920
0,4035
0,3283
0,2802
0,3320
0,3099
0,3125
0,3351
0,3612
0,3417
x5
0,0042 -0,0086
0,0142
0,0286
0,0136
0,1070
0,1548
0,1703
0,0567
0,0817
0,60
0,64
0,65
0,64
Zscóre
0,55
0,52
0,70
0,72
Ukazat.
9/2013 12/2013 3/2014
6/2014
9/2014 12/2014 3/2015
6/2015
9/2015 12/2015
x1
0,2638
0,1513
0,2486
0,3880
0,2295
0,2169
0,2437
0,3349
0,3399
0,3038
x2
0,2510
0,2101
0,2107
0,1889
0,1937
0,1877
0,2006
0,1757
0,1823
0,1805
x3
0,0086
0,0320
0,0009
0,0010
0,0013
0,0195
0,0006
0,0006
0,0050
0,0133
x4
0,3500
0,2647
0,2773
0,2530
0,2564
0,2418
0,2612
0,2947
0,3104
0,2949
x5
0,0805
0,0837
0,0182
0,0308
0,0430
0,0531
0,0060
0,0210
0,0767
0,0846
0,66
0,58
0,49
0,58
0,48
0,53
0,46
0,54
0,62
0,62
Zscóre
0,55
0,50
Příloha 5 Struktura nákladů v roce 2014 a 2015 Nákladová položka
2014
2015
33,4%
35,5%
Spotřeba energie
1,5%
1,4%
Osobní náklady
19,6%
17,7%
Kooperace
8,0%
9,0%
Zprostředkování
3,0%
3,8%
Opravy a údržba
1,8%
2,1%
Pojištění
1,3%
2,2%
Doprava
4,6%
4,1%
26,9%
24,3%
100,0%
100,0%
Materiál
Ostatní drobné náklady (souhrn) Celkem
75
Příloha 6 Seznam tabulek Tabulka 1 Přehled různých forem zisku ......................................................................... 17 Tabulka 2 Jednotlivé ukazatele pro výpočet Altmanova Z-scóre .................................. 29 Tabulka 3 Váhy jednotlivých ukazatelů Altmanova Z.scóre pro firmy obchodující na burze a ostatní firmy ...................................................................................................... 29 Tabulka 4 Hodnocení výsledků Altmanova Z-scóre ..................................................... 29 Tabulka 5 Horizontální analýza vybraných položek ...................................................... 34 Tabulka 6 Hodnoty ukazatele čistého pracovního kapitálu ............................................ 41 Tabulka 7 Hodnoty ukazatele likvidity I. stupně ............................................................ 42 Tabulka 8 Hodnoty ukazatele likvidity II. stupně ........................................................... 43 Tabulka 9 Hodnoty ukazatele likvidity III. stupně ........................................................ 44 Tabulka 10 Hodnoty ukazatele rentability aktiv ............................................................ 46 Tabulka 11 Hodnoty ukazatele rentability vlastního kapitálu ....................................... 47 Tabulka 12 Hodnoty ukazatele rentability tržeb ............................................................ 47 Tabulka 13 Hodnoty ukazatele doby obratu zásob ........................................................ 49 Tabulka 14 Hodnoty ukazatele doby obratu krátkodobých pohledávek ........................ 50 Tabulka 15 Hodnoty ukazatele doby obratu krátkodobých závazků ............................. 50 Tabulka 16 Hodnoty ukazatele celkové zadluženosti .................................................... 52 Tabulka 17 Hodnoty ukazatele krátkodobé zadluženosti .............................................. 52 Tabulka 18 Hodnoty ukazatele dlouhodobé zadluženosti ............................................. 53 Tabulka 19 Hodnoty ukazatele úrokového krytí ............................................................ 54 Tabulka 20 Hodnoty Altmanova Z-scóre ...................................................................... 55
76
Příloha 7 Seznam grafů Graf 1 Analýza trendu jednotlivých položek rozvahy ................................................... 33 Graf 2 Analýza trendu jednotlivých položek dlouhodobého majetku ............................ 35 Graf 3 Analýza trendu jednotlivých položek oběžných aktiv ........................................ 36 Graf 4 Analýza trendu jednotlivých položek vlastního kapitálu .................................... 36 Graf 5 Analýza trendu jednotlivých položek cizího kapitálu ........................................ 37 Graf 6 Analýza trendu tržeb, nákladů, marže, přidané hodnoty a VH za účetní období 38 Graf 7 Vertikální analýza aktiv ...................................................................................... 40 Graf 8 Vertikální analýza pasiv ..................................................................................... 41 Graf 9 Vývoj hodnot likvidity I., II. a III. stupně .......................................................... 45 Graf 10 Vývoj rentability aktiv, vlastního kapitálu a tržeb ........................................... 48 Graf 11 Vývoj jednotlivých dob obratu u položky zásob, krátkodobých pohledávek a krátkodobých závazků ................................................................................................... 51 Graf 12 Vývoj celkové zadluženosti a jejich složek ...................................................... 54 Graf 13 Vývoj hodnot úrokového krytí ......................................................................... 55 Graf 14 Absolutní mezi čtvrtletní změna stavu pohledávek a závazků ......................... 57 Graf 15 Vývoj vybraných ukazatelů společnosti ........................................................... 59 Graf 16 Vývoj tržeb za zboží, výrobky a služby a tržeb z prodaného majetku a zásob a sumy veškerých nákladů společnosti CONTEG ............................................................ 60
77
Příloha 8 Základní struktura výkazu rozvahy (zdroj: Knápková, Pavelková, Šteker; 2013; vlastní zpracování)
Aktiva
Pasiva
A.
Pohledávky za upsaný kapitál
A.
B.
Dlouhodobý majetek
A. I.
Vlastní kapitál Základní kapitál
B. I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
A. II.
Kapitálové fondy
B. II.
Dlouhodobý hmotný majetek
A. III.
B. III.
Dlouhodobý finanční majetek
A. IV.
Rezervní a ostatní fondy VH minulých let
A. V.
VH běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy
C.
Oběžná aktiva
B.
C. I.
Zásoby
B. I.
C. II.
Dlouhodobé pohledávky
B. II.
C. III.
Krátkodobé pohledávky
B. III.
Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky
C. IV.
Krátkodobý finanční majetek
B. IV.
Bankovní úvěry a výpomoci
D.
Časové rozlišení
D.
Časové rozlišení
78
Příloha 9 Základní struktura výkazu zisku a ztrát (zdroj: Knápková, Pavelková, Šteker; 2013; vlastní zpracování)
I. A.. + II. B. + C. D. E. III. F. G. IV. H. V. I. * VI. J. VII. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. ** XIII. R. S. * T. *** ****
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnos z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmu z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
79
Příloha 10 Vzor angloamerického výkazu cash flow (zdroj: Robinson;2009; vlastní zpracování)
A. B. 1 B. 2 B. 3 B. 4 B. 5 B. 6. 1 B. 6. 2 B. 6. 3 B. 6 B. 7 B. C. 1 C. 2 C. 3 C. 4 C D. 1 D. 2 D. 3 D. 4 D. 5 D. E. F.
Počáteční stav peněžních prostředků Hospodářský výsledek za účetní období (-) Zisk/ztráta z prodeje dlouhodobého majetku Odpisy Změna stavu rezerv Změna stavu kurzových rozdílů Změna stavu krátkodobých pohledávek Změna stavu krátkodobých závazků Změna stavu zásob Změna stavu pracovního kapitálu Změna stavu krátkodobých úvěrů a výpomocí Cash flow z provozní činnosti Nabytí dlouhodobého majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Změna stavu dlouhodobého finančního majetku Změna stavu nákladů příštích období Cash flow z investiční činnosti Změna stavu dlouhodobých pohledávek Změna stavu dlouhodobých závazků Změna stavu střednědobých a dlouhodobých úvěrů Změna stavu vlastního kapitálu Změna stavu pohledávek za upsaným kapitálem Cash flow z finanční činnosti Celková změna cash flow Konečný stav peněžních prostředků
80
Příloha 11 Výkaz cash flow podle české legislativy (zdroj:Knápková, Pavelková, Šteker; 2013; vlastní zpracování)
P. Z. A.1 A.1.1 A.1.2 A.1.3 A.1.4 A.1.5 A.1.6 A* A.2 A.2.1 A.2.2 A.2.3 A.2.4 A** A.3 A.4 A.5 A.6 A.*** B.1 B.2 B.3 B.*** C.1 C.2 C.2.1 C.2.2 C.2.3 C.2.4 C.2.5 C.2.6 C.*** F. R.
Stav peněžních prostředků a ekvivalentů na začátku účetního období Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) Účetní zisk nebo ztráta před zdaněním Úpravy o nepeněžní operace Odpisy dlouhodobého majetku a umořování opravné položky k nabytému majetku Změna stavu opravných položek a rezerv Zisk z prodeje dlouhodobého majetku Výnosy z dividend a podílů na zisku Vyúčtované nákladové úroky s výjimkou kapitalizovaných a vyúčtované výnosové úroky Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami Změna stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, aktivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů aktivních Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, pasivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů pasivních Změna stavu zásob Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostředků a ekvivalentů Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období Příjmy a výdaje spojené s mimořádným výsledkem hospodaření včetně daně z příjmů Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti Výdaje spojené s nabitím dlouhodobého majetku Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Půjčky a úvěry spřízněným osobám Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní tok z finanční činnosti Dopady změn dlouhodobých resp. krátkodobých závazků Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty Zvýšení peněžních prostředků z důvodu zvýšení základního kapitálu, emisního ážia, atd. Vyplacení podílů na vlastním kapitálu společníkům Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů Úhrada ztráty společníky Přímé platby na vrub fondů Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené daně Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti Čisté zvýšení resp. snížení peněžních prostředků Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního obodobí
81
Příloha 12 Výkaz rozvahy společnosti CONTEG s.r.o. k 31.12.2015 (zdroj: CONTEG s.r.o.)
82
83
84
85
Příloha 13 Výkaz zisku a ztrát společnosti CONTEG s.r.o. k 31.12.2015 (zdroj: CONTEG s.r.o.)
86
87
