Finanční analýza podniku Rodinný pivovar BERNARD a. s

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalářské práce:

Finanční analýza podniku Rodinný pivovar BERNARD a. s.

Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce:

Petr Polách Ing. Jindřich Špička, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Finanční analýza podniku Rodinný pivovar BERNARD a.s. “ Vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.

V Praze dne

Podpis

2

Název bakalářské práce: Finanční analýza podniku Rodinný pivovar BERNARD, a.s. Abstrakt: Cílem této práce je posoudit finanční zdraví firmy Rodinný pivovar BERNARD, a.s. v letech 2006 – 2010 za použití poměrových a rozdílových ukazatelů, analýzy bankrotních modelů, pyramidového rozkladu ROE a mezipodnikového srovnání a zhodnotit silné a slabé stránky, včetně doporučení pro jejich zlepšení. Finanční analýza je zpracována pro externího uživatele z dat výročních zpráv.

Klíčová slova: Finanční analýza, pivovarnictví, poměrové ukazatele, rozdílové ukazatele, bankrotní a bonitní modely, pyramidový rozklad ROE, mezipodnikové srovnání

3

Title of the Bachelor´s Thesis: Financial analysis of company Rodinný pivovar BERNARD, a.s. Abstract: The aim of this thesis is to judge of financial health of company Rodinný pivovar BERNARD, a.s. in period of years 2006 – 2010. For this analysis were used ratios, analysis of bankrupt models, pyramidal decomposition of ROE and comparison intercompany to determine firms strenghts and weaknesses and make recomendations to improve companys condition. Financial analysis is elaborated for external user from data of annual reports.

Keywords: Financial analysis, brewing, ratios, bankrupt and bonity models pyramidal decomposition of ROE, comparison intercompany

4

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Jindřichu Špičkovi, Ph.D. za velkou ochotu, aktivní přístup a cenné rady, které mi velice pomohly ke zkvalitnění této práce.

5

Obsah

Úvod .................................................................................................................................................................. 8 1

Metodologická část ................................................................................................................................... 9 1.1

Finanční analýza ................................................................................................................................ 9

1.2

Uživatelé finanční analýzy ................................................................................................................. 9

1.3

Metody finanční analýzy ................................................................................................................... 9

1.3.1

Horizontální analýza .................................................................................................................. 9

1.3.2

Vertikální analýza .................................................................................................................... 10

1.4

Analýza poměrových ukazatelů ....................................................................................................... 11

1.4.1

Ukazatele rentability ............................................................................................................... 11

1.4.2

Ukazatele aktivity .................................................................................................................... 12

1.4.3

Ukazatele zadluženosti ............................................................................................................ 13

1.4.4

Ukazatele likvidity.................................................................................................................... 14

1.5

Analýza pracovního kapitálu............................................................................................................ 15

1.5.1

Čistý pracovní kapitál ............................................................................................................... 15

1.5.2

Potřeba čistého pracovního kapitálu ....................................................................................... 15

1.6

Analýza soustav ukazatelů ............................................................................................................... 15

1.6.1

Analýza pyramidové soustavy ukazatelů DuPont .................................................................... 15

1.6.2

Bonitní a bankrotní modely ..................................................................................................... 17

1.7

Mezipodnikové srovnání ................................................................................................................. 19

1.7.1

Metoda normované proměnné ............................................................................................... 19

2

Představení firmy Rodinný pivovar Bernard a.s. ..................................................................................... 20

3

Praktická část .......................................................................................................................................... 22 3.1

Horizontální analýza ........................................................................................................................ 22

3.1.1

Horizontální analýza aktiv ........................................................................................................ 22

3.1.2

Horizontální analýza pasiv ....................................................................................................... 22

3.1.3

Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát ................................................................................. 24

3.2

Vertikální analýza ............................................................................................................................ 25

3.2.1

Vertikální analýza aktiv ............................................................................................................ 25

3.2.2

Vertikální analýza pasiv ........................................................................................................... 27

3.2.3

Vertikální analýza nákladů a výnosů ........................................................................................ 28

3.3

Analýza poměrových ukazatelů ....................................................................................................... 29

3.3.1

Ukazatele rentability ............................................................................................................... 29

3.3.2

Ukazatele aktivity .................................................................................................................... 29

3.3.3

Ukazatele zadluženosti ............................................................................................................ 30

3.3.4

Ukazatele likvidity.................................................................................................................... 30

6

3.4

Analýza pracovního kapitálu............................................................................................................ 32

3.5

Analýza pyramidové soustavy ukazatelů DuPont ............................................................................ 33

3.5.1

Analýza rozkladu DuPont v roce 2007 ..................................................................................... 33

3.5.2


3.5.3


3.5.4


3.6

Bonitní a bankrotní modely ............................................................................................................. 37

3.6.1

Index IN 95 .............................................................................................................................. 37

3.6.2

Springate model ...................................................................................................................... 38

3.6.3

Zmijewski model ...................................................................................................................... 40

4

Porovnání podniku s konkurenčními pivovary ........................................................................................ 40

5

Závěr ....................................................................................................................................................... 42

Citovaná literatura .......................................................................................................................................... 44 Seznam schémat, grafů a tabulek ................................................................................................................... 45 Seznam příloh ................................................................................................................................................. 46 Přílohy ............................................................................................................................................................. 47

7

Úvod Finanční analýza se stává v současnosti trendem umožňujícím různým uživatelům rychlý, přehledný a srozumitelný pohled na podnik. Díky velké flexibilitě výpočtů umožňuje získat data nutná pro důležitá rozhodnutí managementu, vlastníků, věřitelů, dodavatelů, odběratelů apod. V mém případě budu provádět analýzu z pohledu externích uživatelů, neboť nemám přístup k interním datům firmy. Uživatelé, kteří by mohli mít užitek z mé práce, budou především stát, banky a obchodní partneři. Firmu Rodinný pivovar BERNARD, a.s. jsem si zvolil, jelikož se mi zdá jako velice perspektivní podnik na českém pivním trhu, vyznačující se netradičním přístupem k zákazníkům, důrazem na kvalitu piva a zajímavými inovacemi jako je například ochucení piva různými příchutěmi. Pivo této značky jsem měl tu čest již mnohokrát ochutnat a dovedu si tvrdit, že patří mezi špičku na českém trhu co se chuti a kvality týče. Cílem této práce je posoudit finanční zdraví firmy Rodinný pivovar BERNARD, a.s. v letech 2006 – 2010 za použití poměrových a rozdílových ukazatelů, analýzy bankrotních modelů, pyramidového rozkladu ROE a mezipodnikového srovnání a zhodnotit silné a slabé stránky, včetně doporučení pro jejich zlepšení. Finanční analýzu podniku provedu pro období 2006-2010, tudíž budeme mít možnost zjistit, jak se firmě vedlo během krizových roků 2008 a 2009 a porovnat to s vývojem před a po krizi. Dále porovnám podnik s jeho tržními konkurenty, abychom měli porovnání, jak se podniku vedlo v porovnání s odvětvím. Uvidíme také, jak se podařilo podniku zavést nové druhy nealkoholického ovocného piva. V první části představím ukazatele, kterými budu podnik poměřovat a následně v části druhé tyto ukazatele aplikuji a zanalyzuji přednosti či nedostatky jak v čase, tak i oproti konkurenci. Důraz budu klást na rozkladové ukazatele. Na závěr se pokusím udělat objektivní zhodnocení podniku jako celku a uvést případná rizika pro potencionální věřitele.

8

1 Metodologická část 1.1

Finanční analýza

„Finanční analýza podniku je pojímaná jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou a navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. Tím se zvyšuje vypovídací schopnost zpracovávaných dat, zvyšuje se jejich informační hodnota.“ (1). Finanční analýza by se dala rozdělit na dva základní směry - analýzu fundamentální a technickou. Fundamentální se zabývá kvalitativními vztahy mezi ekonomickými a neekonomickými činiteli. Pro její uplatnění je potřeba velkých zkušeností analytika v daném podniku, odvětví i prostředí (ekonomickém, politickém, sociálním, atd.). Její zpracování a výstup je většinou verbálního charakteru. Oproti tomu technická analýza zpracovává pomocí matematických, statistických či algoritmických metod zdroje finančních dat. Těmito daty bývají většinou účetní závěrky, výkazy zisku a ztráty, rozvahy, ale i výstupy z fundamentální analýzy. Tuto metodu lze tedy aplikovat na různé podniky z mnoha odvětví, aniž by analytik měl dlouholeté, těžko a zdlouhavě dohledávané ekonomické i mimoekonomické informace o daném podniku či odvětví. Díky její praktické použitelnosti kdykoliv a kdekoliv při vynaložení poměrně nízkých vstupů se stává pro podniky čím dál atraktivnější.

1.2

Uživatelé finanční analýzy

Uživatele finanční analýzy můžeme v zásadě rozdělit na interní a externí. Interní uživatelé jsou ti, kteří mají přímý přístup k datům podniku, nejčastěji představují tuto skupinu management, vlastníci, účetní, či ostatní zaměstnanci podniku. Přístup k vnitřním neveřejným datům jim umožňuje dělat detailnější analýzy, které slouží většinou jako podklad k důležitým rozhodnutím v podnikání. Externí uživatelé mají naopak omezený přístup k účetním výkazům, které jsou firmy povinny zveřejňovat. Tyto výkazy spolu s výročními zprávami jsou ve většině případů jediné účetní informace, které jsou schopni tito uživatelé získat, a tudíž se také většina ukazatelů finanční analýzy na tyto data zaměřuje.

1.3

Metody finanční analýzy

Jelikož informace, které o sledovaném podniku mám, jsou pouze externí finanční výkazy, bude se tato práce zabývat především technickou analýzou pro externí uživatele. Nyní představím analýzy a způsoby jejích výpočtů, které budu v praktické části využívat. 1.3.1 Horizontální analýza Tato základní metoda finanční analýzy zkoumá změnu stavu jednotlivých ukazatelů rozvahy a výkazu zisků a ztrát, popř. dalších ukazatelů získaných z výroční zprávy. Poměřuje jejich změnu 9

v čase, tedy mezi jednotlivými obdobími. Tato změna může být zaznamenávána jak v absolutních číslech, tak i v číslech relativních jako index či procentní změna. V našem případě budeme počítat horizontální pomocí indexů, tedy kolikanásobně se změnila hodnota oproti minulému období.

Zdroj: (2) Kde Bi je hodnota bilanční položky i a t je čas. Problémy při tomto výpočtu mohou vzniknout, pokud se dostane do jmenovatele 0, v tomto případě provedu výpočet v absolutním vyjádření.

Zdroj: (2) Další problémy mohou vzniknout, pokud budou některé ukazatele přecházet do záporných hodnot, či naopak ze záporných do kladných. Pro tyto případy se budu řídit podle následující tabulky. t

t-1

+

+

-

-

Řešení

Hodnota bude v závorce, aby bylo znatelné, že jde o prohloubení ztráty +

[

-

]

[

]

[ -

]

[

+

] [

[

] ]

Zdroj: (2) 1.3.2 Vertikální analýza Vertikální analýza porovnává podíl jednotlivých dílčích bilančních jednotek na jejich vrcholové Jednotce v rámci jednoho období. Díky tomuto ukazateli můžeme sledovat, jak se měnila struktura aktiv, pasiv, výkazů zisků a ztráta a dalších jako například struktura sortimentu firmy během sledovaného období. V případě rozvahy bude naším vrcholovým ukazatelem bilanční suma u výkazů zisků a ztrát to budou tržby. Vzorec pro výpočet vertikální analýzy použiji: ∑

Zdroj: (2)

10

1.4

Analýza poměrových ukazatelů

Poměrová analýza dává do poměru vybrané položky výsledovky či rozvahy. Tyto ukazatele se třídí do tematických skupin. Díky tomu se dají zjistit jednotlivé aspekty podniku jako jeho rentabilita, likvidita, aktivita, zadluženost, apod. „Je tomu tak proto, že podnik je složitým organismem, k jehož charakteristice finanční situace nevystačíme jen s jedním ukazatelem. Je zřejmé, že k tomu, aby mohl podnik dlouhodobě existovat, musí být nejen rentabilní, ale i likvidní a přiměřeně zadlužený. Jedině tehdy bude splněn předpoklad going concern principu.“ (2). 1.4.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability hodnotí schopnost podniku zhodnocovat investovaný kapitál. Do poměru se tu tedy dostává výsledek hospodaření v různých podobách k určité části aktiv nebo aktivům celkem. Rentabilita vlastního kapitálu - ROE Vzorec tohoto ukazatele je jeden z mála, na kterém se shodují téměř všichni autoři publikací o finanční analýze. Ukazuje schopnost podniku zhodnocovat investici vloženou jeho vlastníky. Vypočítáme ho jako výsledek hospodaření za běžnou činnost k vlastnímu kapitálu.

Zdroj: (3) Rentabilita celkových vložených aktiv – ROA Tento ukazatel nás informuje o schopnosti podniku zhodnocovat kapitál bez ohledu na to, jakého je původu. Většina českých autorů se shoduje na vzorci obsahujícím zisk před zdaněním a úroky v čitateli a celkovými aktivy ve jmenovateli. Tato konstrukce umožňuje porovnávat podniky z různých odvětví a s různou kapitálovou strukturou. Nejlepší vypovídací schopnost by dle mého soudu měl vzorec zahrnující mimo výše uvedené ještě leasing. Ovšem ten se neuvádí přímo do rozvahy, a tudíž by bylo velmi obtížné udělat objektivní srovnání s ostatními podniky.

Zdroj: (3) Rentabilita tržeb - ROS Rentabilita tržeb nám ukazuje ziskovou marži, tedy kolik procent z celkových výnosů připadlo na zisk. Společně s ukazatelem obratu aktiv nám jsou schopny vypovědět rentabilitu celkových aktiv. U potravinářského průmyslu většinou platí, že rentabilita tržeb je nižší, kdežto naopak obrátkovost je velmi vysoká.

11

Zdroj: (3) 1.4.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity zkoumají, jak dokáže podnik využívat svá aktiva. Většinou se měří jako obrat určité části či celkových aktiv za rok nebo jejich doba obratu v letech či dnech. Obrat aktiv Jak již bylo zmíněno u rentability tržeb, toto je jeden z ukazatelů určující výnosnost celkových aktiv. Říká, kolikrát je schopný podnik za rok obrátit celková aktiva.

Zdroj: (4) Obrat zásob Doba obratu zásob nám vypovídá a kolikrát za rok se nám obrátily zásoby. Tento ukazatel nám vypovídá o tom jak je management podniku schopný využívat kapitál vložený do zásob, neboť to je část aktiv, která sama o sobě nevytváří žádnou přidanou hodnotu, ale na druhou stranu musí být přítomna v dostatečném množství pro zachování bezproblémového fungování podniku.

Zdroj: (5) Doba obratu pohledávek Tento ukazatel nám vypovídá, jak dlouho v průměru čeká podnik na zaplacení svých pohledávek. Tento ukazatel je velice užitečný v porovnání s ukazatelem doby obratu krátkodobých závazků. Spolu totiž zjišťují, zda podnik spíše využívá obchodní úvěr nebo naopak musí část svých závazků financovat ze svých či cizích zdrojů.

Zdroj: (2) Doba obratu krátkodobých závazků Ukazatel vypovídající, za jak dlouho průměrně podnik dostává svým závazkům. Pokud má se svými dodavateli silné postavení, může se mu dařit udržovat tuto hodnotu nad dobou obratu pohledávek, a tím si zajistit bezúročný obchodní úvěr.

12

Zdroj: (2) 1.4.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatel zadluženosti vyjadřuje v jakém poměru cizího a vlastního kapitálu má podnik krytá svá aktiva. Nižší zadluženost vypovídá buď o konzervativní politice financování, nebo neochotě věřitelů podniku půjčit. Příliš vysoké zadlužení může znamenat, buď agresivní financování ve snaze zvýšit hodnotu finanční páky podniku, a zvýšit si tím rentabilitu vlastního kapitálu, nebo problémy s likviditou, které se snaží podnik zalepit u věřitelů. Každopádně příliš zadlužené podniky se vystavují velkému riziku ve formě neschopnosti dostávat svým závazkům, a pokud ještě nemají problémy, tak je pravděpodobně neminou. Analytik by měl při vyhodnocování zadluženosti započítávat do kapitálu i leasing. Ten se totiž objevuje pouze jako náklad ve výsledovce nikoliv však v rozvaze. Celková zadluženost – Debt Ratio Vyjadřuje podíl cizího kapitálu na celkových aktivech. Literatura obecně doporučuje zadluženost podniku do 50 % svých aktiv, avšak tato hodnota se v různých oborech velmi liší. Věřitelé upřednostňují nižší zadlužení podniku, aby v případné likvidaci podniku byl dost zdrojů pro krytí jejich pohledávek. Vlastnící naopak většinou upřednostňují větší finanční páku, která by jim zvýšila zhodnocení vlastního kapitálu. „Je-li ukazatel vyšší než oborový průměr bude pro společnost obtížné získat dodatečné zdroje bez toho, aby nejprve zvýšila vlastní kapitál. Věřitelé by se zdráhali podniku půjčovat další peníze anebo by požadovali vyšší úrok.“ (1). Finanční páka funguje správně pouze, pokud věřitelé požadují nižší úrokovou míru než vlastníci.

Zdroj: (4) Dlouhodobá zadluženost Dlouhodobá zadluženost ukazuje, jak velká část aktiv je kryta z dlouhodobých cizích zdrojů. Společně s ukazatelem běžné zadluženosti dále analyzují ukazatel celkové zadluženosti.

Zdroj: (1) Běžná zadluženost Poměřuje velikost krátkodobých cizích zdrojů v poměru k celkovým aktivům. 13

Zdroj: (1) Úrokové krytí Vypovídá, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Při hodnotě 1 připadá veškerý zisk věřitelům. Obecně doporučená hodnota je, aby měl ten ukazatel hodnotu alespoň 3-6.

Zdroj: (5) 1.4.4 Ukazatele likvidity Tato sada ukazatelů zkoumá, zda je podnik schopný dostát svým závazkům. „Likvidita je souhrn všech potenciálně likvidních prostředků, které má podnik k dispozici pro úhradu svých splatných závazků. Ukazatele poměřují to, čím je možno platit (čitatel), tím, co je nutno zaplatit (jmenovatel)“ (1). Běžná likvidita Ukazuje, kolikrát je podnik schopný dostát svým krátkodobým závazkům ze svých krátkodobých aktiv. Nevýhoda pro externího analytika je v tom, že neví, jak jsou oceňovány zásoby, jak dlouho je potrvá přeměnit na peněžní prostředky a jaký podíl pohledávek je nedobytných. Díky tomu může být tento ukazatel velmi zkreslen. Obecně doporučované hodnoty tohoto ukazatel jsou mezi 1,5-2,5, kdy nižší hodnota vypovídá o agresivním financování a vyšší naopak o financování konzervativním.

Zdroj: (2) Pohotová likvidita Pohotová likvidita pracuje se stejným vzorcem jako likvidita běžná, ale bez zásob v čitateli. Díky tomu se zpřesňuje ukazatel o případně neprodejnou část zásob. Doporučené hodnoty ukazatele jsou okolo 1.

Zdroj: (2) Peněžní likvidita Peněžní likvidita vykazuje schopnost podniku dostát svým závazkům z okamžitých finančních prostředků. Ukazatel by se ideálně měl obecně nacházet nad hodnotou 0,2. 14

Zdroj: (2)

1.5

Analýza pracovního kapitálu

1.5.1 Čistý pracovní kapitál „V nejširším slova smyslu je pracovním kapitálem míněn oběžný majetek podniku. Nicméně pro finanční řízení podniku je zajímavější sledovat tzv. čistý pracovní kapitál, což je část dlouhodobých zdrojů, která kryje oběžná aktiva.“ (2) Čistý pracovní kapitál (ČPK) tvoří jakýsi finanční polštář pro podnik, zajišťující schopnost udržet hospodárnou výrobu i při nenadálém výpadku krátkodobých zdrojů.

Zdroj: (2) 1.5.2 Potřeba čistého pracovního kapitálu Tento ukazatel slouží k určení optimální výše průměrného čistého pracovního kapitálu. Při porovnání s předchozím ukazatelem lze zjistit, zda jsou oběžná aktiva pod či překapitalizována a doporučit jejich optimalizaci.

⁄

Zdroj: (1)

1.6

Analýza soustav ukazatelů

K určení finanční situace podniku lze, mimo již výše zmíněných i mnoha dalších poměrových a rozdílových ukazatelů, použít také soustavy ukazatelů. Výhoda těchto analytických systémů spočívá především v komplexnosti informací, které uživateli podávají. Soustavy ukazatelů můžeme rozdělit na hierarchicky uspořádané soustavy ukazatelů a účelové výběry ukazatelů, ty se dále dělí na modely bonitní a bankrotní. 1.6.1 Analýza pyramidové soustavy ukazatelů DuPont Typickým příkladem hierarchický uspořádaných soustav je pyramidový rozklad DuPont. Pyramidové rozklady slouží ke zjištění působení dílčích vlivů na vrcholový ukazatel. V našem případě bude vrcholovým ukazatelem rentabilita vlastního kapitálu. K jeho analýze použijeme rozšířenou verzi DuPontova vzorce.

15

Schéma 1 - DuPontův rozklad ROE

Rentabilita Vlastního Kapitálu (ROE)

Rentabilita Aktiv (ROA)

Rentabilita Tržeb (ROS)

Obrat Aktiv

Přidaná Hodnota / Tržby

Daňové Břemeno

Osobní Náklady / Tržby

Složená Finanční Páka

Úrokové Břemeno

Odpisy / Tržby

Finanční Páka

Ostatní V-N / Tržby

Zdroj: (2), upraveno autorem

      

Pro kvantifikaci působení dílčích vlivů na změnu vrcholového ukazatele použiji pro prvotní a druhotný rozklad metodu funkcionální, neboť je mezi ostatními metodami jedna z nejpřesnějších a dá se na rozdíl od metody logaritmické lehce použít i při záporné hodnotě vrcholového ukazatele, v terciálním rozkladu nákladů použiji metodu postupných změn, neboť zde je mezi činiteli již vztah kumulativní nikoliv multiplikativní, což vylučuje většinu používaných metod. Pokud má čtenář zájem o bližší postup a výpočet pomocí funkcionální metody1, či metody postupných změn2 odkazuji ho na použitou literaturu.

1

(11), strana 23-24

2

(8), strana 30

16

1.6.2 Bonitní a bankrotní modely Bonitní a bankrotní modely jsou soustavy vybraných ukazatelů, sloužící k vyhodnocení celkové výkonnosti a stability podniku a jejich predikce do budoucna. Pro tuto práci jsem zvolil modely Zmijewski, Springate a IN 95. Do posledního jmenovaného vkládám největší důvěru, neboť je tvořen a testován na českých podnicích, je tvořen pro věřitele podniku a váhy dílčích ukazatelů jsou tvořeny pro jednotlivá odvětví v české výrobě, díky čemuž by měl mít velmi dobrou vypovídací hodnotu pro námi sledovaný pivovar. Index IN 95 Index IN 95 je autory Inkou a Ivanem Neumaierovými vytvořen na základě diskriminační analýzy českých podniků jako věřitelský, má tudíž za úkol především předpovídat bankrot firmy. Vzorce pro výpočet index uvedu v následující tabulce (1), hodnoty vah jsou dosazeny pro OKEČ DA – Potravinářský průmysl (6): IN95

0,26*A + 0,11*B + 4,99*C + 0,33*D + 0,1*E - 17,36*F

A

Aktiva celkem / Cizí kapitál

B

EBIT / Nákladové úroky

C

EBIT / Aktiva celkem

D

Tržby / Aktiva celkem

E

Oběžná aktiva / (Krátkodobé závazky + Krátkodobé bankovní úvěry)

F

Závazky po lhůtě splatnosti / Tržby

EBIT

Hospodářský výsledek po zdanění + Nákladové úroky + Daň z příjmů za běžnou činnost + Daň z příjmů z mimořádné činnosti

Tržby

Tržby za prodej zboží + Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

Hraniční hodnoty oddělující zdravé podniky od nemocných jsou uvedeny takto (1): Uspokojivá finanční situace IN 95

>2

Šedá zóna 1,0-2,0

Ohrožení vážnými finančními problémy <1

Springate model Tento model z roku 1978 vytvořený na základě vícerozměrné diskriminační analýzy 19 ukazatelů na prosperujících a neprosperujících podniků. Autor Gordon L. V. Springate z nich následně vybral 4 proměnné, které by měly nejspolehlivěji oddělovat zdravé podniky od finančně nemocných. Model má tvar (7):

17

X1

ČPK / Aktiva

X2

EBIT / Aktiva

X3

EBT / Krátk. Závazky

X4

Tržby / Aktiva

S

1,03*X1 + 3,07*X2 + 0,66*X3 + 0,4*X4

ČPK

zásoby+kr. pohl.+kr. fin. majetek+časové rozlišení-kr. závazky-kr. bankovní výpomoci-časové rozlišení

EBIT

Výsledek hospodaření za účetní období + Nákladové úroky + Daň z příjmů za běžnou činnost

EBT

Výsledek hospodaření za účetní období + Daň z příjmů za běžnou činnost

Tržby

Tržby za prodej zboží + Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

Hraniční hodnota oddělující finanční zdravé podniky od podniků náchylných k bankrotu je 0,862. Podniky, které se drží nad touto hodnotou, by neměly být ohroženy bankrotem. Pod touto hranicí je však riziko bankrotu vysoké. Zmijewski model Zmijewski model je postaven na principu probit analýzy a používá pouze 3 ukazatele (po jednom z oblasti výkonnosti, zadluženosti a likvidity). Kromě vážení jednotlivých parametrů se násobí jednotlivé ukazatele konstantou a výsledná hodnota je následně exponenciována. Díky tomu model ukazuje výsledek na přehledné stupnici od 0 do 1, přičemž čím nižších hodnot podnik dosahuje, tím lépe. Hraniční hodnota mezi zdravými podniky a podniky ohroženými bankrotem je 0,5. V roce publikování 1984 měl model úspěšnost predikce 98% (7). Postup výpočtu provedu podle doporučení Ing. Špičky (7):   

Nejprve musí být konstanta a každý parametr modelu vynásoben hodnotou 1,8138 a takto upravený parametr je pak vynásoben hodnotou ukazatele. Následně je vypočítáno upravené skóre (X´) jako suma všech hodnot upravených v prvním kroku. Na konec je vypočítána výsledná hodnota P (viz následující tabulka). X1

(EAT/Aktiva)*1,8138

X2

(Cizí zdroje / Aktiva)*1,8138

X3

(Oběžná Aktiva / Krátkodobé závazky)*1,8138

X'

-4,336*1,8138 - 4,513*X1 + 5,679*X2 + 0,004*X3

P

1/[1+exp(-X')]

EAT

Výsledek hospodaření za účetní období

18

1.7

Mezipodnikové srovnání

Abychom dokázali zjistit, jak se podniku daří, potřebujeme nejen porovnání daného podniku v čase, ale i s jeho konkurenty. K tomuto účelu použijeme menší skupinu českých pivovarů s podobným obratem a vyhodnotíme finanční pozici pivovaru Bernard ve svém okolí. Pro účely mezipodnikového srovnání vyberu zajímavé poměrové ukazatele z oblasti rentability, aktivity, zadluženosti, finanční stability a produktivity práce, tak aby pokud možno měly co nejmenší korelaci, a pomocí metody normované proměnné určím pořadí podniků v letech 2008 a 2009. Po logické analýze jsem vybral následující ukazatele (1):     

1.7.1 Metoda normované proměnné Tato metoda transformuje původní hodnoty ukazatelů na normovaný tvar, tj. na veličinu (8): ̅

  Kde

̅

̅ je aritmetický průměr i-tého ukazatele, je směrodatná odchylka i-tého ukazatele

Výsledné hodnoty jednotlivých ukazatelů zprůměrujeme. Podnik s nejvyšší kladnou hodnotou je nejlepší. Výhodou této metody je, že střední hodnota je 0 a proto lehce zjistíme, které podniky jsou nadprůměrné a které podprůměrné.

19

2 Představení firmy Rodinný pivovar Bernard a.s. Základní informace o společnosti: Název: Sídlo: IČO: Datum vzniku

Rodinný pivovar Bernard a.s. 5. května 1, 396 01 Humpolec 26 03 18 09 27. 12. 2000

Základní kapitál

260 000 000 Kč

Rozhodující předmět činnosti: -

Pivovarnictví a sladovnictví Hostinská činnost Velkoobchod Specializovaný obchod

Schéma 2 - Údaje o osobách s rozhodujícím vlivem v podniku Rodinný pivovar Bernard a ovládaných jednotkách v letech 2006-2010

Vlastníci

Sledovaný podnik

Ovládané účetní jednotky

• Ing. Stanislav Bernard (25%) • Ing. Josef Vávra (25%) • DUVEL MOORTGAT, N.V. (50%)

• Rodinný pivovar Bernard a.s.

• Sladovna Bernard a.s. (100%) • První Bernard spol s.r.o (100%)

Historie rodinného pivovaru Bernard, a.s. začíná v roce 1597, kdy vznikl v Humpolci pivovar patřící majitelům heráleckého panství. V roce 1949 byl přeměněn na komunální podnik a následně začleněn do národního podniku Jihočeské pivovary České Budějovice. V posledních letech existence humpoleckého pivovaru rostl tlak na jeho zrušení. Vedení národního podniku již nepočítalo s jeho dalším rozvojem a nastal celkový úpadek včetně poklesu kvality i výstavu piva. V roce 1991 vydražili Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal zkrachovalý pivovar v malé privatizaci. Pivovar koupili za pětinásobek jeho účetní hodnoty a bylo potřeba dalších značných investic, neboť byl podnik technologicky po smrti. V roce 2000 přeměnili majitelé firmu na akciovou společnost a v roce 2001 do ní vstoupil strategický partner pivovar Duvel Moortgat. 20

Pivovar od té doby získal mnoho ocenění, především za kvalitu piva, kterou drží především díky tradičním postupům. Slad si jako jedna z mála vyrábí firma sama podle tradičního způsobu ve vlastní humnové sladovně, kvasnice si firma propaguje také sama a díky procesu mikrofiltrace nemusí pivovar pivo pasterizovat, díky čemuž si zachovává vysokou kvalitu a zároveň trvanlivost (9). Od roku 1991 se podařilo firmě rozšířit výstav svého piva z původních 26 hektolitrů o téměř 800% na 204 tisíc hektolitrů v roce 2010. V následujícím grafu je zobrazena struktura výstavu piva v období 2006 až 2010. Graf 1- Objem a struktura výstavu piva, rodinný pivovar Bernard a.s. (v hl)

250000 14°

200000

13° 12° - černé

150000

12° 11°

100000

10° 8° Nealkoholické pivo - ovocné

50000

Nealkoholické pivo 0 2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Výroční zprávy Rodinný pivovar Bernard a.s., roky 2006-2010, zpracováno autorem

Za zmínku určitě stojí zavedení ovocných nealkoholických piv v roce 2009, která se uchytila na českém i exportním trhu velice dobře a jejich podíl na celkovém objemu dynamicky roste.

21

3 Praktická část 3.1

Horizontální analýza

3.1.1 Horizontální analýza aktiv Jak je možné vidět v tabulce číslo Tabulka 1, největší nárůst aktiv je znatelný mezi roky 20062007, ten je způsoben především nárůstem v oběžných aktivech a to krátkodobých pohledávkách a zásobách (především v materiálu). Růst dlouhodobého majetku je způsoben zejména v hmotném majetku. Firma investuje necelých 10 milionů Kč do budovy ležáckých tanků a za 3 miliony nakupuje budovu za účelem její přestavby na administrativní budovu a prodejnu. Firma v rámci dlouhodobé strategie zvyšování kapacit nakupuje taktéž nové tanky na výrobu piva (cca 10,5 mil. Kč) a nové sudy na přepravu (cca 9 mil. Kč). Tabulka 1 - Horizontální analýza aktiv, Rodinný pivovar Bernard, a.s. (2006-2010) Horizontální analýza (relativní změna v %)

Období

Horizontální analýza (absolutní změna v tis. Kč)

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

16%

5%

5%

2%

62 042

23 290

25 546

12 577

Dlouhodobý majetek

7%

8%

-2%

-5%

17 076

20 727

-5 181

-13 379

Dlouhodobý hmotný majetek

6%

7%

-2%

-6%

14274

17339

-6681

-15348

Dlouhodobý nehmotný majetek

16%

-13%

-67%

102%

230

-217

-981

486

Dlouhodobý finanční majetek

24%

27%

15%

8%

2572

3605

2481

1483

Oběžná aktiva

53%

17%

39%

22%

35491

17379

46753

35929

Zásoby

57%

58%

-3%

20%

8600

13679

-991

7142

Dlouhodobé pohledávky

0%

0%

100%

-10%

0

0

277

-29

Krátkodobé pohledávky

56%

8%

13%

-20%

24277

5603

9861

-16664

Krátkodobý finanční majetek

33%

-18%

438%

98%

2614

-1903

37606

45480

Časové rozlišení

12%

-17%

-23%

-18%

9475

-14816

-16026

-9973

Aktiva celkem

Zdroj: autor

V období 2007-2008 byl nárůst dlouhodobých hmotných aktiv veden především nákupem nových pivních tanků v hodnotě 15 mil. Kč, dále nákupem nových plastových přepravek (9,5 mil. Kč.), nových sudů na přepravu (2 mil. Kč), nového etiketovacího stroje (5,5 mil. Kč) a přestavby administrativní budovy a budovy ležáckých tanků (3,2 mil. Kč a 1,6mil. Kč). Patrný byl i nárůst zásob a krátkodobých pohledávek. Naopak výrazný pokles nastal v oblasti časového rozlišení, které tvořily z drtivé většiny propagační smlouvy na příští období. 3.1.2 Horizontální analýza pasiv Při pohledu na horizontální analýzu pasiv (viz. Tabulka 2) je nejvíce výrazný nárůst cizích zdrojů v období 2006/2007 o 54%, ten je způsoben převážně čerpáním krátkodobého bankovního úvěru a také nárůstem krátkodobých závazků, především závazků z obchodních vztahů (+8,5 mil 22

Kč) a krátkodobých přijatých záloh (+13 mil. Kč). V následujícím období dochází ke splacení většiny krátkodobých bankovních úvěrů (-26,5 mil. Kč), ve zhruba stejném objemu však rostou krátkodobé závazky opět ve stejném poměru (+9,5 mil. Kč závazky z obchodních vztahů, +16 mil. přijaté zálohy). Toto hodnotím velmi pozitivně, neboť se firmě daří zajistit si pro většinu svého oběžného majetku neúročený kapitál. Tabulka 2 - Horizontální analýza pasiv, Rodinný pivovar Bernard, a.s. (2006-2010) Horizontální analýza (relativní změna v %)

Období

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

Horizontální analýza (absolutní změna v tis. Kč) 2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

Pasiva celkem

16%

5%

5%

2%

62 042

23 290

25 546

12 577

Vlastní kapitál

-2%

5%

11%

11%

-6 540

14 434

30 837

35 130

Základní kapitál

0%

0%

0%

0%

0

0

0

0

Kapitálové fondy

96%

113%

16%

8%

3 673

8 453

2 482

1 483

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

18%

0%

12%

62%

383

0

299

1 746

Výsledek hospodaření minulých let

378%

-128%

53%

814%

4 776

-7 713

-893

20 881

Výsledek hospodaření běžného účetního období

-201%

178%

484%

32%

-15 372

13 694

28 949

11 020

54%

2%

-6%

-15%

57 945

3 025

-10 434

-22 916

Rezervy

-29%

77%

-5%

34%

-2 909

5 505

-578

4 108

Dlouhodobé závazky

-25%

-8%

50%

-4%

-1 771

-395

2 408

-314

Krátkodobé závazky

38%

25%

0%

-7%

26 685

24 437

-459

-8 710

Bankovní úvěry a výpomoci

176%

-47%

-40%

-100%

35 940

-26 522

-11 805

-18 000

Časové rozlišení

78%

24%

17%

1%

10 637

5 831

5 143

363

Cizí zdroje

Zdroj: autor

V následujících 2 letech je znatelný pokles cizího kapitálu způsobený převážně splácením bankovních úvěrů. V roce 2010 jsou splaceny veškeré bankovní dluhy. U vlastního kapitálu dochází ve sledovaných obdobích k zajímavému nárůstu hodnoty kapitálových fondů ( 20062010: +16 mil. Kč), tento nárůst je způsoben nárůstem položky oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Větší změny ve vlastním kapitálu jsou způsobeny již jen hospodářským výsledkem za běžné období, který až na rok 2007 je stále kladný. V roce 2007 je hospodářský výsledek snížen o 8 milionů Kč, z důvodu jednorázových opravných položek vytvářených za největším odběratelem, který se dostal do finančních problémů. V letech 2009 - 2010 je vidět znatelný nárůst výsledku hospodaření, který ve velké míře zvyšuje i hodnotu vlastního kapitálu firmy.

23

3.1.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát v tabulce Tabulka 3 podává zajímavý přehled o expanzi firmy. Tabulka 3 - Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát, Rodinný pivovar Bernard, a.s. (2006-2010) Horizontální analýza (relativní)

Období Tržby za prodej zboží

2007/2006

2008/2007

2009/2008

Horizontální analýza (absolutní) v tis. Kč

2010/2009

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

94,20%

11,80%

33,50%

2,90%

2 393

581

1 849

213

-48,30%

-79,40%

-13,10%

17,40%

-6 430

-5 463

-186

215

(-81,90%)

309,60%

49,70%

0,00%

8 823

6 044

2 035

-2

Výkony

20,60%

27,30%

8,90%

-1,40%

46 748

74 940

31 157

-5 290

Výkonová spotřeba

41,40%

21,60%

0,20%

-9,10%

51 382

37 914

433

-19 435

4,50%

44,40%

23,40%

8,20%

4 189

43 070

32 759

14 143

Osobní náklady

20,50%

23,90%

9,40%

4,00%

8 130

11 398

5 571

2 569

Daně a poplatky

10,70%

21,20% 128,30%

-71,20%

188

414

3 033

-3 845

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

16,30%

13,00%

2,60%

5 984

5 546

2 277

1 303

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

50,20%

314,30%

-96,10% 202,10%

480

4 514

-5 716

473

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

44,20% 1242,60%

-97,50%

85,20%

134

5 430

-5 718

127

Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže

Přidaná hodnota

Změna stavu rezerv,opr.pol. v prov.ob.,kompl.nákladů příšt.obd

4,70%

1423,20%

1,80%

-83,20%

-30,90%

14 474

248

-11 398

-712

Ostatní provozní výnosy

36,60%

-13,30%

-15,60%

8,30%

3 109

-1 549

-1 567

703

Ostatní provozní náklady

25,10%

78,60%

9,90%

15,70%

1 278

4 999

1 122

1 960

-113,90%

658,10% 200,40%

30,40%

-22 410

18 000

30 589

13 917

0,00%

0,00% 100,00%

0,00%

0

0

5 000

0

-80

15

296

Provozní výsledek hospodaření Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosové úroky Nákladové úroky

-37,10%

-18,50%

4,20%

80,40%

-255

64,80%

95,40%

-39,40%

-83,60%

408

990

-799

-1 028

Ostatní finanční výnosy

188,30%

143,20%

41,00%

-60,20%

676

1 482

1 031

-2 135

Ostatní finanční náklady

45,60%

68,70% 122,60%

3,90%

468

1 026

3 090

217

Finanční výsledek hospodaření

(74,70%)

(57,70%) 223,80%

-49,50%

-455

-614

3 755

-1 028

Daň z příjmů za běžnou činnost

-65,70%

70,90%

14,40%

-7 493

3 692

5 395

1 869

177,50% 484,00%

31,50%

-15 372

13 694

28 949

11 020

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

-200,70%

94,30%

Zdroj: autor

Výkony, které jsou tvořeny téměř výhradně zisky z prodeje vlastních výrobků a služeb rostou v prvních třech letech o 50% a ve zbylém období dále o cca 9%. V prvním roce dochází k převedení výroby sladu do sladovny Bernard, která nově spadá pod Rodinný pivovar Bernard a.s. Toto oproti roku 2005 snižuje ukazatel tržeb o 21,5 miliónu Kč. Výkonová spotřeba v období 2006/2007 razantně roste, tento nárůst je způsobený převážně růstem spotřeby materiálu a energie. Díky tomu stagnuje přidaná hodnota okolo 97 mld. Kč. Firma investuje poměrně hodně i do dlouhodobých aktiv, což se negativně podepisuje na zvýšení odpisů, rostou jí i osobní 24

náklady spojené s najímáním dalších pracovních sil. Faktory, které výrazně pomáhají firmě do celkové ztráty v roce 2007, jsou nárůst jednorázových opravných položek o 1423% (14,5 mil. Kč) a skokový nárůst ceny chmelu o 50% v září 2007, který se podepisuje na rekordním nárůstu výkonové spotřeby. Opravné položky jsou v tomto roce tvořeny z větší části (8 mil. Kč) za největším odběratelem, jenž se dostal do finančních problémů. V dalších obdobích rostou výkony mnohem dynamičtěji než ostatní náklady, což vedlo k zajímavému nárůstu provozního výsledku hospodaření. Nejrychleji rostou nákladové i výnosové ukazatele v roce 2008. Firmě zde roste prodej piva o 31 tis. hl, na tomto růstu se podílejí převážně prodeje 11° (8,5 tis. hl), 10° (8,5 tis. hl), 12° (7tis. hl) a nealkoholického piva (6,5 tis. hl). Firma zároveň plošně zvedá cenu všech piv o 1%. Tržby díky tomu rostou o 27% (75 mld. Kč) a firma se rázem dostává do kladného hospodářského výsledku. V roce 2009 dosahuje firma také velice slušných výsledků. Zatímco pivovarnický sektor upadá o 5,9%3 , roste námi sledovanému podniku obrat o 9%. Firma prodává o 16,5 tis. hl piva více, nejvíce roste prodej 11°piva (o 7 tis. hl) a velice dobře se uchycuje nově zavedené nealkoholické švestkové pivo (4,5 tis. hl). Ačkoliv výkony firmy rostou o 9%, výkonová spotřeba stagnuje, což vystřelilo přidanou hodnotu o 23% a provozní zisk o 200%. Firma přijímá v tomto roce také dividendu z podřízené sladovny Bernard v hodnotě 5 mil. Kč. I když v roce 2010 výstav piva stagnuje na 205 tis. hl, mění se celkem podstatně jeho struktura. Firma opouští výrobu 13° piva a volnou kapacitu využívá pro výrobu černého 12° piva, snížuje výstav 10° piva (-6,5 tis. hl) ve prospěch především 11° a ovocného nealkoholického piva (+4,5tis. hl a +3,5tis. hl). Ačkoliv díky stejnému výstavu výkony mírně klesají (-1,4%, -5 mil. Kč), výkonová spotřeba však klesá daleko rychleji (-9%, -19,5 mil. Kč), což je hlavní předpoklad dalšího nárůstu provozního výsledku o 30% (+14 mil. Kč).

3.2

Vertikální analýza

3.2.1 Vertikální analýza aktiv Jak je možno vidět na Graf 2, vertikální analýza aktiv vykazuje velice zajímavý nárůst oběžných aktiv. V roce 2006 představují krátkodobá aktiva pouze 17 procent celkových aktiv, zatímco v roce 2010 to je již 39%, což je více než dvojnásobný nárůst. Zajímavý je i podíl časového rozlišení na celkových aktivech. I když se v průběhu let snižuje (z 19% až na 9%), je stále vysoký oproti většině komerčních podniků. Pohledem do výročních zpráv se dá zjistit, že drtivou většinu (90-95%) této položky tvoří dohady na poskytnuté propagační smlouvy.

3

Výroční zpráva 2009 Rodinný pivovar Bernard a.s.

25

Graf 2 - Struktura aktiv, Rodinný pivovar Bernard, a.s. v % (2006-2010)

100% 80% Časové rozlišení

60%

Oběžná aktiva 40%

Dlouhodobý majetek

20% 0% 2006

2007

2008

2009

2010 Zdroj: autor

V grafu 3 si přiblížíme, jaká oběžná aktiva měla na růstu největší vliv. Graf 3 - Struktura oběžných aktiv rodinný pivovar Bernard, a.s. v %

40% Krátkodobý finanční majetek

35% 30%

Krátkodobé pohledávky

25% 20%

Dlouhodobé pohledávky

15% 10%

Zásoby

5% 0% 2006

2007

2008

2009

2010 Zdroj: autor

Ačkoliv podnik v průběhu sledovaného období investuje do dlouhodobých aktiv za účelem rozšíření kapacity a v prvních 3 letech absolutní hodnota dlouhodobých aktiv roste, její relativní podíl na celkových aktivech stále klesá. To se dá vysvětlit právě zvyšujícím objemem produkce a s ním spojených oběžných aktiv, kdy se zvyšovalo souměrně množství materiálu, nedokončené výroby a pohledávek. V posledních 2 letech pak sklízí podnik ovoce svého úsilí zvýšeným ziskem a zadrženým objemem peněz na účtech v bankách.

26

3.2.2 Vertikální analýza pasiv Jak je vidět na grafu 4, pasiva společnosti jsou z většiny tvořena vlastním kapitálem, který byl do roku 2008 tvořen téměř pouze základním kapitálem, v letech 2009 a 2010 má však podnik velmi dobré hospodářské výsledky a podíl těchto zisků na celkových pasivech narůstá (7% v roce 2009 a 9% v roce 2010). Vedení navíc rozhodlo v roce 2009 o výplatě pouze části hospodářského výsledku a nerozdělený zisk tvoří v dalším roce další 4% celkových zdrojů firmy. Graf 4 - Struktura pasiv rodinný pivovar Bernard, a.s. v %

100% 80% Časové rozlišení

60%

Cizí zdroje 40%

Vlastní kapitál

20% 0% 2006

2007

2008

2009

2010 Zdroj: autor

Graf 5 ukazuje, které složky cizích zdrojů se podílejí nejvíce na růstu zadluženosti v roce 2007 i jeho následovného postupného klesání. V roce 2007 je nárůst cizích zdrojů na celkových pasivech způsoben převážně čerpáním úvěru u banky a zvýšením krátkodobých závazků. Společnost uvádí ve výroční zprávě, že v tom roce vyměnila veškeré lahve za své vlastní s originálním designem, vlastní sudy a přepravky, což způsobilo zvýšení přijatých záloh. V dalším roce je velká část bankovního úvěru splacena, ale dochází k nárůstu krátkodobých závazků v obdobném objemu, čímž zůstává podíl cizích zdrojů na celkových pasivech stejný. Graf 5 - Struktura cizích zdrojů, rodinný pivovar Bernard, a.s. v %

40% 30%

Bankovní úvěry a výpomoci

25%

Krátkodobé závazky

35%

20% Dlouhodobé závazky

15% 10%

Rezervy

5% 0% 2006

2007

2008

2009

2010 Zdroj: autor

27

Ve zbylých letech je postupně celý bankovní dluh splacen a cizí zdroje jsou tvořeny téměř pouze krátkodobými závazky, jejichž hodnota stagnuje a tudíž i relativní podíl cizích zdrojů na celkových aktivech klesá zpět na hodnotu prvního sledovaného roku. Časové rozlišení je tvořeno opět převážně dohady na výnosy z propagačních smluv, které během sledovaného období rostou až na sedmi procentní podíl celkových pasiv. 3.2.3 Vertikální analýza nákladů a výnosů Vertikální analýzu výkazu zisků a ztrát jsem se rozhodl kvůli přehlednosti rozdělit na nákladovou a ziskovou složku. V tabulce 4 lze zjistit, že majoritní nákladovou položkou pivovaru Bernard je výkonová spotřeba. Její podíl na celkových nákladech roste od roku 2007 o dalších 5%, neboť v roce 2007 dochází ke skokovému nárůstu ceny chmele o 50 %. Další významnou nákladovou položkou jsou osobní náklady, které mají stále rostoucí tendenci. V roce 2010, kdy vlivem poklesu výkonové spotřeby dochází ke snížení celkových nákladů, zaujímají osobní náklady dokonce 19% z celkových nákladů. Poslední významnou položkou jsou odpisy, které vzhledem k tomu, že podnik každý rok investuje do dlouhodobých aktiv, v absolutní míře rostou, ale jejich růst je pomalejší než růst předem zmíněných položek. Díky tomu jeho významnost během sledovaného období klesá. Výjimka je pouze rok 2010, když z již výše zmíněných důvodů roste i podíl odpisů na celkových nákladech. Tabulka 4 - Struktura nákladů pivovaru Bernard v % (2006-2010)

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Náklady vynaložené na prodané zboží

5,7%

2,3%

0,4%

0,3%

0,4%

Výkonová spotřeba

52,8%

57,8%

57,7%

57,4%

54,6%

Osobní náklady

16,9%

15,7%

16,0%

17,4%

18,9%

Daně a poplatky

0,8%

0,6%

0,6%

1,4%

0,4%

15,7%

14,1%

13,1%

13,6%

14,6%

0,1%

0,1%

1,6%

0,0%

0,1%

-0,4%

4,4%

3,7%

0,6%

0,4%

Ostatní provozní náklady

2,2%

2,1%

3,1%

3,4%

4,1%

Nákladové úroky

0,3%

0,3%

0,5%

0,3%

0,1%

Ostatní finanční náklady

0,4%

0,5%

0,7%

1,5%

1,6%

Daň z příjmů za běžnou činnost

4,9%

1,3%

2,1%

3,5%

4,2%

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv,opr.pol. v prov.ob.,kompl.nákladů příšt.obd

Náklady celkem (v tis. Kč)

234858

303382 369577 372398 355639 Zdroj: autor

Výnosová část výsledovky se během let téměř nemění. Výkony, potažmo výnosy z prodeje vlastních výrobků a služeb představují ve všech letech zhruba 93% veškerých zisků a ostatní položky nejsou významné. Tabulku výnosů neuvádím, neboť nemá příliš vysokou vypovídací hodnotu. 28

3.3

Analýza poměrových ukazatelů

3.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability pivovaru Bernard jsou uvedeny v tabulce číslo 5. Tabulka 5 - Ukazatele rentability pivovaru Bernard v letech 2006-2010

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Rentabilita vlastního kapitálu

2,79%

-2,87%

2,11%

11,14%

13,18%

Rentabilita celkových aktiv

4,98%

-0,60%

3,25%

9,71%

11,76%

Rentabilita tržeb

8,57%

-0,99%

4,45%

12,73%

16,00% Zdroj: autor

Z hlediska rentability se podniku v prvních třech letech sledovaného období příliš nedaří. Nízké hospodářské výsledky spolu s poměrně vysokým poměrem vlastního kapitálu drží ukazatele výnosnosti vlastního i celkového kapitálu do 5%. V roce 2007 se již díky zmiňovaným neočekávaným nákladům dostává výsledek hospodaření i do záporných čísel. Od roku 2009 se však podniku začíná dařit podstatně lépe. Rentabilita tržeb roste až na poměrně slušných 16% a vlastní kapitál zhodnocuje firma více než 11%, což dle mého soudu je více než dostačující. 3.3.2 Ukazatele aktivity Pohledem do tabulky 6 lze zjistit, že aktivita podniku je poměrně nízká. Tabulka 6 - Ukazatele aktivity pivovaru Bernard v letech 2006-2010

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Obrat aktiv

0,581

0,607

0,729

0,763

0,735

Obrat Zásob

15,342

11,778

9,410

10,648

8,788

Doba obratu pohledávek

68,526

88,175

75,593

78,081

63,286

108,815

124,633

123,810

111,976

105,131

71,604

76,773

69,315

59,770

52,275

Doba obratu krátk. Závazků Doba obratu krátk. závazků očištěná o zálohy

Zdroj: autor

Podnik využívá značné množství dlouhodobého majetku pro svoji činnost, a proto jej není schopný protočit ani 1 za rok. Obrat zásob je na druhou stranu celkově rychlý, i když s klesající tendencí. Všimněme si skokového propadu mezi lety 2006 a 2007 – ten je způsoben skokovým nárůstem důležitého materiálu – chmele. Doba obratu pohledávek je ve všech obdobích do devadesáti dnů, což se dá považovat za poměrně uspokojivé. Na první pohled se zdá příznivý i ukazatel obratu krátkodobých závazků, který je ve všech ohledech delší než doba obratu pohledávek. Z toho by mnoho lidí mohlo usuzovat, že firma je velmi úspěšná ve vyjednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, avšak musíme počítat s tím, že velikou část (40-50%) krátkodobých závazků tvoří přijaté zálohy na lahve, přepravky a sudy, které firma vlastní a má v nich utopené zdroje. Nejde tedy v podstatě o půjčený cizí kapitál ale zálohu před navrácením 29

vlastního dlouhodobého majetku vázaného v distribuční síti. Po očištění krátkodobých závazků o tyto zálohy dostáváme podstatně nižší číslo. Firma tedy pravděpodobně nepotřebuje financovat výrobní proces z krátkodobých zdrojů, protože je dostatečně profinancován zálohami za vlastní dlouhodobý majetek propůjčený odběratelům. 3.3.3 Ukazatele zadluženosti Tabulka číslo 7 ukazuje, že firma používá převážně pro financování svých aktivit vlastní kapitál. Ten je sice poměrně bezpečný, neboť není třeba splácet žádné dluhy, ale na druhou stranu by mohla firma využít cizího kapitálu a pomocí finanční páky si zlepšit výnosnost kapitálu vlastního. Ovšem pouze za předpokladu, že by banky či jiní věřitelé požadovali nižší úroky než je požadovaná výnosnost majitelů. Tabulka 7 - Ukazatele zadluženosti pivovaru Bernard v letech 2006-2010

Rok Celková zadluženost Dlouhodobá zadluženost Běžná zadluženost Úrokové krytí

2006

2007

2008

2009

2010

27,03%

36,03%

34,91%

31,09%

25,92%

4,31%

6,05%

7,48%

6,97%

4,45%

22,72%

30,07%

27,43%

24,12%

21,47%

31,263

-2,660

7,700

40,000

303,587 Zdroj: autor

V roce 2007 čerpá firma střednědobý úvěr pro financování svých investic na rozšíření kapacity, tedy nákupu nových ležáckých a cilindrokonických tanků, nákupu plastových přepravek, rekonstrukce lahvovny a budovy ležáckých tanků a podobně. Zadlužení díky tomu roste o 9%. Firma postupně tento dluh až do roku 2010 splácí. V roce 2010 je dluh kompletně splacen a většinu cizího kapitálu tvoří krátkodobé závazky, ty jsou tvořeny zejména krátkodobými závazky z obchodních vztahů a krátkodobými přijatými zálohami. Jelikož tyto zálohy jsou placeny oproti sudům, přepravkám a lahvím, ve kterých se pivo distribuuje a které jsou ve vlastnictví pivovaru, nejsem si úplně jistý přiřazením těchto pasiv do cizího kapitálu. Co se týče úrokového krytí, je ukazatel naprosto v pořádku až na rok 2007, kdy se z již výše uvedených důvodů dostala firma do ztráty. V ostatních případech je ukazatel nad obecně uznávanou hodnotou 3. V roce 2010 ukazatel dokazuje svou výší, že firma již nemá téměř žádný úročený cizí kapitál. 3.3.4 Ukazatele likvidity Jak ukazuje graf číslo 6, to v prvním roce z hlediska likvidity podniku nevypadá příliš dobře. Hodnota peněžní likvidity (L1) je hluboko pod obecně doporučovanými 0,2. Pohotová likvidita (L2) se pohybuje na spodní hranici doporučovaných hodnot. Jelikož zásoby tvoří poměrně malou část oběžných aktiv podniku, tak běžná likvidita (L3) ani zdaleka nedosahuje minimální doporučované hranice 1,5. Poměrně kriticky nízká likvidita je způsobena dle mého soudu především dvěma faktory. Podnik tvoří poměrně nízký zisk, který by dodal finanční prostředky a podnik investuje nemalé prostředky do rozšíření kapacit.

30

Graf 6 - Vývoj jednotlivých částí likvidity pivovaru Bernard v letech 2006-2010

2 1,8 1,6 1,4

1,2

Běžná likvidita

1

Pohotová likvidita

0,8

Peněžní likvidita

0,6 0,4 0,2 0 2006

2007

2008

2009

2010 Zdroj: autor

V roce 2007 nedochází, co se týče likvidity k téměř žádným změnám. Jednotlivé složky oběžných aktiv i krátkodobých cizích zdrojů rostou stejnou mírou. Pouze peněz na účtech lehce ubývá, což mírně snižuje peněžní likviditu. V roce 2008 klesá hodnota peněžní likvidity na nejnižší úroveň celého sledovaného období. To je způsobeno hlavně snížením krátkodobých finančních zdrojů. Krátkodobé pohledávky a zejména zásoby však rostou, což zvyšuje mírně hodnotu pohotové a více hodnotu běžné likvidity. Firma splácí velkou část dluhu, avšak oproti tomu se jí zvyšuje objem krátkodobých závazků (zejména přijatých záloh). Zvýšení závazků je menšího rozsahu než objem splacených dluhů, což v celku snižuje krátkodobou zadluženost a mírně podporuje růst likvidity podniku. Tabulka 8- Přehled vývoje likvidity pivovaru Bernard v letech 2006-2010

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Běžná likvidita

0,741145 0,742027 0,905784 1,358804 1,812206

Pohotová likvidita

0,574434 0,570634 0,623280 1,061827 1,422570

Peněžní likvidita

0,087591 0,076206 0,065060 0,378220 0,822825 Zdroj: autor

Roky 2009 a 2010 jsou z hlediska hospodářského výsledku oproti předchozím letům velice úspěšné. Pohledem na tabulku 8 lze zjistit, že to má velmi příznivý vliv i na likviditu společnosti. V roce 2009 je většina zadrženého zisku uložena na bankovních účtech (+465%, + 37,5 miliónu Kč) a hodnota peněžní likvidita vystřeluje na téměř šestinásobek předchozího období. Pohotová likvidita roste také zejména díky zvýšenému objemu peněz na účtech, podpořeným také mírným růstem pohledávek. Pohotová likvidita je v tomto období přesně na doporučované hodnotě. Objem zásob mírně meziročně klesá, takže meziroční růst běžné likvidity je způsoben 31

růstem objemu pohledávek a peněz na účtech na straně aktivní a splacením částí bankovního úvěru na straně pasivní. Z hlediska likvidity se mi tento rok jeví u podniku Bernard jako optimální. Rok 2010 je opět ve znamení dobrého hospodářského výsledku a s ním spojeným poměrně masivním nárůstem peněz na bankovních účtech. Firma splácí také veškeré bankovní úvěry a velkou část krátkodobých závazků z obchodních vztahů, ten je však mírně umazáván závazkem za podřízenou sladovnou Bernard. Ve výsledku klesají krátkodobé cizí zdroje o více než 26,5 miliónu Kč (-58%). Peníze na účtu v bankách rostou naopak o 45,5 miliónu Kč (+98,5%) a hodnota peněžní likvidity roste na 0,8. Objem pohledávek klesá o 16 mil. Kč (-20%). Což přináší výsledný efekt pohotové likvidity 1,4. Běžná likvidita díky růstu peněžních prostředků a také mírnému růstu zásob roste na 1,8. Hodnoty peněžní a pohotové likvidity jsou v tomto roce příliš vysoké. Doporučoval bych vedení jejich lepší uplatnění, neboť krátkodobý finanční majetek je nejméně výnosným aktivem a zhoršuje ukazatele rentability. Pravděpodobně však akumuluje firma prostředky pro větší investici, což z hlediska going concern principu chválím.

3.4

Analýza pracovního kapitálu

V tabulce 9 lze zjistit, že podnik udržuje v prvních třech letech čistý pracovního kapitálu na velice nízké úrovni. V letech 2006 a 2008 se dokonce dostává do záporných hodnot, tedy že dlouhodobá aktiva společnosti jsou částečně financována z krátkodobých závazků. V roce 2009 čistý pracovní kapitál raketově roste, a to zejména vlivem zvýšení krátkodobého finančního majetku na straně aktivní krytý hospodářskými výsledky na straně pasivní. Tabulka 9 - Analýza čistého pracovního kapitálu pivovaru Bernard v letech 2006-2010

Rok Čistý pracovní kapitál Potřeba čistého pracovního kapitálu Obratový cyklus peněz

2006 -2 868 -9 234 -16,8

2007 5 938 -4 292 -5,9

2008 -1 120 -8 751 -10,0

2009 46 092 -312 -0,3

2010 90 731 -959 -1,1 Zdroj: autor

Porovnáním s potřebou čistého pracovního kapitálu se dá lehce zjistit, že ačkoliv má podnik v prvních třech letech čistý pracovní kapitál nízký či dokonce záporný, je tento fakt v naprostém pořádku, neboť potřeba čistého pracovního kapitálu je ve všech obdobích nižší. To je způsobeno především záporným obratovým cyklem peněz. Obratový cyklus peněz je záporný, neboť hodnota krátkodobých závazků je vyšší než součet hodnot zásob a pohledávek ve všech letech. Krátkodobé závazky pivovaru Bernard jsou tvořeny zejména 2 hlavními položkami: krátkodobé závazky za dodavateli (50-60%) a přijatými zálohami za odběrateli (40-50%). Položka přijatých záloh je oproti podnikům v jiných oborech poměrně vysoká a především díky ní podnik nepotřebuje krýt krátkodobý majetek z dlouhodobých zdrojů a přitom neohrožovat stabilitu výrobního procesu. Na druhou stranu jsou tvořeny přijaté zálohy především zálohami za pivní sudy a přepravky propůjčené do distribuční sítě. Tedy se jedná o majetek firmy, ve kterém má vázána zdroje a záloha za ně vynahrazuje pouze to, že s tímto majetkem nemůže firma v tu chvíli disponovat. 32

3.5

Analýza pyramidové soustavy ukazatelů DuPont

3.5.1 Analýza rozkladu DuPont v roce 2007 Schéma 3 analyzuje důvody změny rentability vlastního kapitálu mezi roky 2006-2007. Schéma 3 - DuPontův rozklad rentability vlastního kapitálu v období 2006/2007 ROE 2006 2007 2,8% -2,9% diference index -5,7% -103,2%

Daňové břemeno 5,9% 2006 2007 40,2% 203,0% diference index 162,9% 505,4%

Rentabilita tržeb -5,7% 2006 2007 8,6% -1,0% diference index -9,6% -11,6%

X

X

ROA -13,4% 2006 2007 5,0% -0,6% diference index -5,6% -12,1%

X

Složená fin. páka 1,8% 2006 2007 1,39 2,35 diference index 95,32% 168,4%

Úrokové břemeno 31,2% 2006 2007 96,8% 137,6% diference index 40,8% 142,1%

Obrat aktiv 0,1% 2006 2007 0,58 0,61 diference index 0,03 104,5%

Přidaná hodnota / Tržby

Osobní náklady / Tržby

Odpisy / Tržby

2006 2007 40,4% 34,9% diference -5,5%

2006 2007 17,2% 17,2% diference 0,0%

2006 2007 16,0% 15,4% diference -0,6%

+

+

X

Pákový ukazatel 64,1% 2006 2007 1,44 1,70 diference index 0,27 118,5%

(Ostatní V-N) / Tržby

+

2006 2007 1,5% -3,3% diference -4,8%

Zdroj: autor

V roce 2007 klesá oproti roku 2006 rentabilita vlastního kapitálu o 5,7 procentního bodu. DuPontovým rozkladem zjišťujeme, že na tomto pohybu se jednoznačně podepisuje rentabilita aktiv, která vrcholový ukazatel snižuje o 13,4p.b. Zbylé 2 ukazatele naopak hodnotu propadu vyvažují, daňové břemeno o 5,9p.b. a složená finanční páka o 1,8p.b. Detailnější analýzou rentability aktiv zjistíme, že ta je snížena pouze vlivem snížení rentability tržeb a terciální rozdělení vykazuje hlavní důvod snížení rentability tržeb z důvodů snížení přidané hodnoty na tržbách a zvýšení ostatních nákladů na tržbách. Poměr přidané hodnoty vůči tržbám klesá primárně z důvodu značného navýšení nákladů na hlavní surovinu – chmel v průběhu roku o 50% (náklady na spotřebu materiálu a energií rostou meziročně o 72%) a největší podíl nárůstu ostatních nákladů připadá masivnímu nárůstu opravných položek o 1423% (14,5 miliónu Kč) vniklých především za odběrateli, kteří se dostali do finančních problémů, a nesplatili pohledávky.

33

3.5.2 Analýza rozkladu DuPont v roce 2008 Pohledem na schéma 4 vidíme, že mezi roky 2007 a 2008 roste vrcholový ukazatel rentability vlastního kapitálu o 5p.b. Schéma 4- DuPontův rozklad rentability vlastního kapitálu v období 2007/2008 ROE 2007 2008 -2,9% 2,1% diference index 5,0% -73,6%

Daňové břemeno -3,6% 2007 2008 203,0% 44,0% diference index -159,0% 21,7%

Rentabilita tržeb 3,6% 2007 2008 -1,0% 4,5% diference index 5,4% -448,0%

X

ROA 9,5% X

2007 2008 -0,6% 3,2% diference index 3,9% -538,2%

X

Složená fin. páka -1,0% 2007 2008 2,35 1,48 diference index -86,64% 63,1%

Úrokové břemeno -0,5% 2007 2008 137,6% 87,0% diference index -50,6% 63,2%




Odpisy / Tržby

2007 2008 34,9% 39,9% diference 5,0%

2007 2008 17,2% 16,9% diference -0,3%

2007 2008 15,4% 15,4% diference 0,0%

+

+

X

Pákový ukazatel -86,1% 2007 2008 1,70 1,70 diference index 0,00 99,7%


+

2007 2008 -3,3% -3,2% diference 0,1%

Zdroj: autor

Hlavní motorem tohoto růstu je podstatné zlepšení rentability aktiv. Ta roste převážně díky zvýšení ziskové marže, ale obrat aktiv ji také mírně podporuje. Rozkladem ziskové marže se dá dále zjistit, že téměř výhradní vliv na jejím růstu má růst přidané hodnoty. Přidaná hodnota roste především podstatně dynamičtějším růstem výkonů oproti výkonové spotřebě. Naopak je hodnota vrcholového ukazatele snižována o 3,6p.b vlivem daňového břemene a o 1% vlivem složené finanční páky. Daňové břemeno se snižuje zejména z důvodu zvýšení daně, což je poměrně přirozený jev při přechodu ze ztráty do zisku.

34

3.5.3 Analýza rozkladu DuPont v roce 2009 Na schématu 5 je možno vidět, že v roce 2009 se firmě daří a zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu o 9 procentních bodů. Schéma 5 - DuPontův rozklad rentability vlastního kapitálu v období 2008/2009 ROE 2008 2009 2,1% 11,1% diference index 9,0% 526,6%


Rentabilita tržeb 6,2% 2008 2009 4,5% 12,7% diference index 8,3% 285,8%

X

ROA 5,8% X

2008 2009 3,2% 9,7% diference index 6,5% 298,9%

X

Složená fin. páka 0,4% 2008 2009 1,48 1,57 diference index 9,47% 106,4%

Úrokové břemeno -7,9% 2008 2009 87,0% 97,5% diference index 10,5% 112,1%




Odpisy / Tržby

2008 2009 39,9% 44,7% diference 4,8%

2008 2009 16,9% 16,7% diference -0,1%

2008 2009 13,8% 13,1% diference -0,7%

+

+

X

Pákový ukazatel 17,4% 2008 2009 1,70 1,61 diference index -0,09 95,0%


+

2008 2009 -4,8% -2,2% diference 2,7%

Zdroj: autor

Největší vliv na růstu vrcholového ukazatele má rentabilita aktiv (5,9p.b.), ale i ostatní ukazatele provozního rozkladu vrcholový ukazatel navyšují. Daňové břemeno o 2,9p.b. a složená finanční páka o 0,4p.b. Rentabilitu aktiv podporuje významně rentabilita tržeb, a tu zvyšuje především přidaná hodnota a ostatní výnosy-náklady. Přidaná hodnota v tomto roce roste především zvýšením tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (+9%) při stagnující výkonové spotřebě (+0,2%). Ostatní náklady klesají hlavně díky snížení opravných položek (-83%), díky kvalitnějšímu výběru odběratelů. Nový systém řízení obchodních reprezentantů byl zaveden na konci roku 2007. Zlepšení daňového břemene se dá vysvětlit opět zlepšením ziskové marže. V roce 2008 je většina daně tvořena spotřební daní, která je odvozena od litru piva. V roce 2009 ovšem roste podíl nealkoholických piv, ze kterých se spotřební daň neplatí, a při malém růstu objemu alkoholických piv (+6%) roste i spotřební daň také málo, zbytek nárůstu daně tvoří daň z příjmů právnických osob. Tento celkový výsledek je umocněn faktem, že celkový prodej piv v odvětví v roce 2009 klesal o 5,9%.

35

3.5.4 Analýza rozkladu DuPont v roce 2010 Na schématu 6 je zobrazen rozklad rentability vlastního kapitálu v období 2009/2010. Schéma 6- DuPontův rozklad rentability vlastního kapitálu v období 2009/2010 ROE 2009 2010 11,1% 13,2% diference index 2,0% 118,3%


Rentabilita tržeb 2,4% 2009 2010 12,7% 16,0% diference index 3,3% 125,7%

X

ROA 2,3% X

2009 2010 9,7% 11,8% diference index 2,1% 121,1%

X

Složená fin. páka -0,7% 2009 2010 1,57 1,48 diference index -9,11% 94,2%

Úrokové břemeno -12,5% 2009 2010 97,5% 99,7% diference index 2,2% 102,2%

Obrat aktiv -0,4% 2009 2010 0,76 0,74 diference index -0,03 96,4%



Odpisy / Tržby

2009 2010 44,7% 49,0% diference 4,3%

2009 2010 16,7% 17,6% diference 0,9%

2009 2010 13,1% 13,6% diference 0,5%

+

+

X

Pákový ukazatel 3,4% 2009 2010 1,61 1,49 diference index -0,13 92,2%


+

2009 2010 -2,2% -1,8% diference 0,4%

Zdroj: autor

Mezi roky 2009-2010 roste rentabilita vlastního kapitálu o 2 procentní body. Zatímco složená finanční páka vlivem splacení zbytku úvěru, a tedy zhoršením úrokového břemena snižuje vrcholový ukazatel o 0,7%. Rentabilita aktiv i daňové břemeno jej zvyšují. U daňového břemena je tento jev pozoruhodný, neboť v tomto roce je zvýšena sazba spotřební daně na pivo a podnik se pravděpodobně dostal navíc svým výstavem podle zákona mezi „velké pivovary“ a tím se dostal i do skupiny platící nejvyšší sazbu spotřební daně. Vysvětlením bude pravděpodobně opět navýšení ziskové marže a snížení podílu spotřební daně na celkovém objemu zdanění podniku. Nejvyšší vliv na vrcholový ukazatel má ovšem rentabilita aktiv, která je zvedá o 2,3p.b. Na rentabilitu aktiv má velmi pozitivní vliv růst ziskové marže, naopak obrátkovost aktiv klesá, což má mírně negativní vliv na rentabilitu aktiv. Rozkladem jednotlivých nákladů a výnosů se dá zjistit, že se daří firmě zlepšit všechny jeho složky. Největší vliv má ovšem nárůst přidané hodnoty. Ta roste vlivem razantnějšího snížení výkonové spotřeby (-19,5 mil. Kč) oproti výkonům (-5 mil. Kč).

36

3.6

Bonitní a bankrotní modely

Doposud jsme analyzovali pouze výsledky zpětně, tedy jak se dařilo podniku do teď. Použitím bonitních a bankrotních modelů se pokusíme vyjádřit schopnost podniku přežít a fungovat v následující střednědobé budoucnosti. 3.6.1 Index IN 95 Index in 95 je tvořen jako věřitelský a na podnik pohlíží tedy jako bankrotní model. Na grafu 7 se dá zjistit, jak hodnotí tento model pivovar Bernard. Graf 7 Analýza finanční kondice pivovaru Bernard indexem IN 95 v letech 2006-2010

4 3 2 1 0 -1

2006

2007

2008

2009

2010

-2 Bernard

Zdroj: autor

Přestože na začátku sledovaného období nemá podnik žádný výrazný hospodářský výsledek a likvidita podniku je poměrně nízká, přiřazuje model podnik k vrchnímu okraji šedé zóny. Faktory, které jej zde drží, jsou nízká zadluženost a s ním spojené vysoké úrokové krytí. Úrokové krytí dosahuje v tomto roce, ostatně jako i v letech 2009 a 2010, příliš vysokých hodnot a na doporučení autorů modelu jsem jen omezil maximální hodnotou 9. V roce 2007 se firma dostává do bankrotní zóny. Tento posun je způsoben především 2 vlivy. První vliv je záporný hospodářský výsledek způsobený převážně zvýšenými náklady na materiál a opravnými položkami za pohledávkami. Druhý vliv je vyřízení střednědobého dluhu u banky. Oba tyto vlivy samostatně snižují vrcholový ukazatel mírně, největší snížení však můžeme připsat jejich kombinovanému vlivu. Hlavní zásluhu na negativním posunu celkového ukazatele má totiž v tomto roce pokles úrokového krytí. V roce 2008 se vrací podnik k horní hranici šedé zóny. Největší vliv na tomto zvýšení má opět ukazatel úrokového krytí, jenž se zvyšuje kombinací snížení zadluženosti u banky a zvýšením

37

hospodářského výsledku. Částečně dopomáhají zlepšení i ukazatele rentability aktiv a běžné likvidity. V roce 2009 se podnik dostává poměrně silně do bonitní oblasti. V tomto roce se podnik zlepšuje ve všech oblastech, kromě obratu aktiv, kde stagnuje. Nejvýznamnější faktory, které zvyšují vrcholový ukazatel, jsou splacení téměř veškerých závazků po splatnosti (34%) a zlepšení rentability aktiv (34%). Ukazatel úrokového krytí dosahuje z důvodu nízké zadluženosti u bank opět velmi vysoké hodnoty (40) a je omezen doporučenou hodnotou 9. Jeho podíl na růstu vrcholového ukazatele je tedy pouze 15%. V posledním roce jsou splaceny veškeré bankovní úvěry a podnik generuje opět slušný hospodářský výsledek. Ukazatel úrokového krytí dosahuje hodnoty 303 a je opět omezen maximální hodnotou 9. Index celkově roste o 0,3 bodu a upevňuje svou pozici silně bonitního podniku. Na růstu má v tomto roce vliv zejména ukazatel zadluženosti (57%), rentability (35%) a likvidity (15%). Ukazatele obratovosti a splácení závazků se meziročně mírně pohoršují a snižují ukazatel o -3% resp. -4%. Poslední dva roky jsou z hlediska tohoto věřitelského indexu velmi silné a predikují, že by podnik měl přežít v dalších obdobích. Z věřitelského hlediska bych doporučil s tímto podnikem obchodovat, neboť své závazky plní v naprostém pořádku. 3.6.2 Springate model Výsledky ohodnocení modelem Springate jsou uvedeny přehledně v grafu 8. Model Springate hodnotí podnik velmi kriticky. Faktor, který po většinu sledovaného období sráží vrcholový ukazatel dolů je poměr čistého pracovního kapitálu vůči celkovým aktivům. Jelikož z analýzy čistého pracovního kapitálu víme, že podnik díky vysokým krátkodobým závazkům žádný čistý pracovní kapitál nepotřebuje, nám toto bude částečně zkreslovat celkový model. Musíme ovšem uznat, že nemít žádný finanční polštář pro případy nenadálých výpadků financování je riskantní a zvyšuje to riziko neschopnosti dostát svým závazkům a čelit insolvenčnímu řízení. Graf 8 – Analýza finanční kondice pivovaru Bernard Springate modelem v letech 2006-2010

1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2006

2007

2008

2009

2010

Bernard, a.s. Zdroj: autor

38

V roce 2006 začínáme sledovat podnik v bankrotní zóně. Kromě penalizace za záporný čistý kapitál tvoří podnik poměrně malý zisk a ukazatel schopnosti dostát svým krátkodobým závazkům z hospodářského výsledku také nedosahuje velkých hodnot. Nejlépe v tomto roce hodností model obrat aktiv. V druhém roce díky negativnímu hospodářskému výsledku upadají všechny dílčí ukazatele až na obrat aktiv do mínusových hodnot. Podniku je velmi silně predikován bankrot. V roce 2007 se vrací vrcholový ukazatel téměř na hodnoty prvního sledovaného období. Tento posun nahoru je způsoben mírným, ale kladným hospodářským výsledkem a zvýšením obratu aktiv. Od roku 2009 se dostává podnik do bonitní zóny. Nejsilnější vliv na to má silný hospodářský výsledek, který zvedá i schopnost podniku dostát svým krátkodobým závazkům z tohoto výsledku. Roste i ukazatel poměru čistého pracovního kapitálu na celkových aktivech. Díky vysokému objemu peněz na účtech získaných ze zadrženého hospodářského výsledku se i tento ukazatel dostává do kladných hodnot. Obrat aktiv také roste, ale velmi pomalu a tudíž se na pohybu podílí pouze sporadicky. V roce 2010 podnik stvrzuje svoji příslušnost mezi bonitními firmami. Převážně se na tomto faktu podepisuje opět silný zisk a schopnost z něho dostát krátkodobým závazkům. Čistý pracovní kapitál v tomto roce ze stejného důvodu, jako minulý rok roste, a i když jeho ukazatel přispívá do hodnoty vrcholového ukazatele stále nejméně, jeho vliv na posílení ukazatele Springate oproti minulému roku je nejvýznamnější. Ukazatel obratu aktiv v tomto roce mírně klesá na hodnoty roku 2008. Ačkoliv v prvních 3 letech přiřazuje model podniku vysokou pravděpodobnost bankrotu, je patrná růstová tendence ukazatele. Díky této skutečnosti a tomu, že v posledních 2 letech se podnik dostává do bonitní zóny, si dovedu tvrdit, že v budoucích 2 letech bychom stále mohli pít pivo značky Bernard beze strachu, že dojde.

39

3.6.3 Zmijewski model Bonita pivovaru Bernard modelem Zmijewski je zobrazena na grafu 9. Graf 9 - Analýza finanční kondice pivovaru Bernard Zmijewski modelem v letech 2006-2010

1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2006

2007

2008

2009

2010

Bernard Zdroj: autor

Zmijewski model hodnotí podnik ve všech obdobích jako velice zdravý. Model je založen na konceptu negativní konstanty, ke které se přičítají negativní vlivy a odečítají pozitivní. Jediným faktorem, který na konstantu působil větší mírou ve všech letech, je ukazatel zadluženosti a ten nestačí ani z poloviny tuto konstantu vykrýt. Jediné mírné vychýlení od ideálu je v roce 2007 způsobené silnějším zadlužením oproti ostatním letům a mírně negativním hospodářským výsledkem. Ačkoliv u jiných podniků mi tento model sloužil velice dobře, zdá se mi, že u pivovaru Bernard má až příliš optimistický pohled na finanční zdraví podniku. Nemyslím si, že podnik, který je ve ztrátě by měl být hodnocen takto dobře. Konstanta je v tomto případě na podnikové ukazatele příliš silná a snižuje citlivost celého modelu, proto budu výsledky zmijewski modelu brát spíše rezervou.

4 Porovnání podniku s konkurenčními pivovary Pro porovnání výsledků hospodaření jsem našel 5 konkurenčních pivovarů z České republiky, které mají podobný obrat jako Rodinný pivovar Bernard a.s., tak aby byly výsledky pokud možno co nejlépe porovnatelné. Výsledky porovnání metodou normované proměnné jsou zobrazeny na grafu 10.

40

Graf 10 - Porovnání pivovaru Bernard s konkurenčními podniky pomocí metody normované proměnné

Hodnocení metodou normované proměnně

Porovnání pivovaru Bernard s konkurencí 2 Pivovar Svijany, a.s.

1,5 Rodinný pivovar Bernard, a.s.

1

Pivovar Zubr, a.s.

0,5 0

Pivovar Litovel, a.s.

-0,5

Pivovar Holba, a.s.

-1 Budějovický Měšťanský Pivovar, a.s.

-1,5 2008

2009 Zdroj: autor

V roce 2008 si podnik vede průměrně. Nadprůměrně jsou hodnoceny ukazatele krytí stálých aktiv vlastním kapitálem, mzdová produktivita a zisková marže. Naopak podprůměrně je zde hodnocena aktivita podniku a schopnost krýt nákladové úroky z hospodářského výsledku. Obratovost aktiv dosahuje u pivovaru Bernard druhého nejhoršího výsledku ze všech porovnávaných. Ta dosahuje pouze 60% oproti nejlepšímu podniku. Ostatní podniky si také zlepšují obratovost aktiv obchodováním se zbožím. Úrokové krytí, ač je hned 2. nejlepší v hodnocení a dosahuje poměrně slušné úrovně 7,7 (doporučuje se udržovat tuto hodnotu nad 3-6) se díky velice silnému výsledku nejlepšího podniku pivovaru Svijany (73,7) dostává na podprůměrnou hodnotu. Pivovar Svijany mezi porovnávanými exceluje v téměř všech ukazatelích obou let. To je zařízeno vysokým obratem aktiv, vysokou rentabilitou tržeb a i silným působením finanční páky. Celková zadluženost v roce 2008 dosahuje více jak 60%. Díky tomu má pivovar Svijany v roce 2008 rentabilitu vlastního kapitálu téměř 60%. V roce 2009 si pivovar Bernard podstatně polepšuje a dostává se mezi nadprůměrné podniky. Zajímavý je i trend, kdy pouze podniky Bernard a Svijany rostou navzdory krizi, zatímco zbylé podniky klesají stejnou mírou. Podnik se podstatně zlepšuje v ukazatelích rentability tržeb, úrokového krytí a mírnému obratu aktiv, tedy vlivem snížení bankovní zadluženosti a zvýšení rentability. Pivovar Svijany roste především díky zvýšení stability, kdy splácí velkou část dluhu a naopak zvyšuje vlastní kapitál pomocí zadržení části zisku z minulých let. Díky tomu nyní kryje veškerá stálá aktiva z vlastních zdrojů. Toto srovnání dokazuje, že si podnik nepočíná špatně a trend směřuje správným směrem. Firma vykazuje nadprůměrné výsledky ve většině oblastí finanční kondice.

41

5 Závěr Cílem této práce bylo zjistit pomocí metod finanční analýzy a dat dostupných široké veřejnosti silné a slabé stránky podniku a doporučit zlepšující opatření. V celém sledovaném období je vidět znatelný růst podniku. Každým rokem firma investovala veliké objemy peněz do zvýšení kapacity i obnovy stávajícího kapitálu. Výstav piva vzrostl během sledovaného období o 46% z původních 140 tisíc hektolitrů v roce 2006 na 205 tisíc hektolitrů v roce 2010. Formálně tak v posledních dvou letech patřil podnik podle zákona mezi velké pivovary překračující výstav 200 tisíc hektolitrů piva. Úspěch tohoto růstu je umocněn navíc faktem, že veškeré ukazatele rostly stabilně i během krizových let 2008-2009, kdy celý sektor upadal v řádech několika procent. Největší úskalí zažila firma v roce 2007. Vlivem skokového nárůstu ceny chmele o 50% a špatné platební morálce odběratelů se dostal podnik do ztráty. Vedení ovšem zareagovalo poměrně pružně, zavedlo nový řídící systém pro obchodní reprezentanty a podíl nesplacených pohledávek se v dalších letech stále zlepšoval. Firma si z důvodu výpadku finančních prostředků půjčila peníze na investice do rozvoje u banky, které postupně až do roku 2010 splácela. Mezi silné stránky podniku by se dalo zahrnout dynamické zlepšovaní téměř všech ukazatelů finanční kondice podniku. Rentabilita vlastního kapitálu dosahuje v posledních 2 letech v průměru 12% zhodnocení, což je velmi dobrý výsledek a z dostupných zdrojů vypadá, že by mohl v nadcházejících obdobích ještě mírně růst nebo stagnovat. Zadluženost podniku je poměrně nízká a na konci sledovaného období je tvořena téměř pouze neúročenými krátkodobými závazky. Zde je velký potenciál pro majitele lépe zhodnotit vložené prostředky použitím vhodně nastavené finanční páky a pro věřitele tomuto podniku půjčit z výhodných podmínek, neboť platební morálka pivovaru Bernard je velice vysoká. Likvidita podniku je v posledních dvou letech velice vysoká, což je pro věřitele, jak z řad obchodních vztahů, tak i bankovní věřitele velmi dobrá zpráva, neboť by neměl mít podnik problémy se splácením svých závazků. Mezi další silné stránky podniku patří schopnost podniku vyjednávat obchodní podmínky, neboť obratový cyklus peněz je v celém sledovaném období záporný, tedy firma si dokáže vyjednat dostatečně dlouhou dobu splácení závazků, tak aby z nich pokryla nejen veškeré pohledávky, ale i celý výrobní cyklus. Na druhou stranu mezi slabé stránky finanční kondice Rodinného pivovaru Bernard a.s. patří velice nízká obratovost aktiv, která dosahuje i v mezipodnikovém srovnání mezi silně podprůměrné. Obratovost zásob je na začátku sledovaného období na poměrně vysoké hodnotě 15,3, ale v průběhu let se postupně snižuje až na téměř poloviční hodnotu 8,8. Tento trend je pro podnik nebezpečný a vedení by mu mělo věnovat vysokou pozornost. Firma ovšem deklaruje výrobu piva dle tradičních receptur, které vyžadují více času na zpracování, díky čemuž se odlišuje od drtivé většiny dnešních výrobců piva a tato odlišnost umožňuje podniku nasadit vyšší prodejní ceny a zvýšit si zisk skrze ziskovou marži.

42

Vedení doporučuji snížit objem krátkodobého finančního majetku, neboť tento majetek, ačkoliv zvyšuje stabilitu podnikání, má velmi nízké schopnosti zhodnocení a měl by být buď investován do dalšího rozvoje podniku, nebo vyplacen akcionářům pro osobní užitek. Dále bych doporučil poptat se u finančních institucí o možnosti externího financování a zhodnotit, zda by nebylo výhodnější pro majitele využít finanční páky pro zlepšení rentability vlastního kapitálu. Budoucnost tohoto podniku hodnotím velice dobře, veškeré bonitní i bankrotní modely použité na Rodinný pivovar Bernard a.s. vyjadřují rostoucí tendenci podniku a v posledních dvou letech byl podnik bez výhrad označován za vysoce bonitní. Firmě se podařilo zakotvit ve vědomí lidí značku Bernard velice dobře, je spojována s vysokou kvalitou, důrazem na tradiční postupy, ale i inovativními produkty. Navíc se za nálepkou „tradičního rodinného pivovaru“ skrývá silný investor Duvel Moortgat z Nizozemska, který dodává podniku potřebnou stabilitu. V roce 2009 začal podnik mezi prvními nabízet ochucená nealkoholická piva, a podařilo se mu tak získat dobrý náskok před ostatními pivovary, které začaly tyto produkty zavádět až v letech 20102011. V tomto segmentu tkví dle mého mínění velká budoucnost, jelikož obliba těchto piv na domácím trhu dynamicky roste.

43

Citovaná literatura 1. Sedláček, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Brno : Computer Press, 2009. 2. Kislingerová, Eva a Hnilica, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha : C.H. Beck, 2008. 3. Kislingerová, Eva a kol. Manažerské finance. 2. přepr. dopl. vyd. Praha : C.H.Beck, 2007. str. 745. ISBN 978-80-7179-903-0. 4. Synek, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H.Beck, 2006. str. 475. ISBN 80-7179-892-4. 5. Grünwald, Rolf a Holečková, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2007. str. 318. ISBN 978-80-86929-26-2. 6. Neumaierová, Inka a Neumaier, Ivan. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. Praha : Grada Publishing a. s., 2002. ISBN 80-247-0125-1. 7. Špička, Jindřich. Bonitní a bankrotní modely II. [Prezentace]. Praha : autor neznámý, 6. Prosinec 2011. 8. Synek, Miloslav, Kopkáně, Heřman a Kubálková, Markéta. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. Praha : C.H. Beck, 2009. 9. Pivovar Bernard - Historie. Bernard.cz. [Online] [Citace: 28. 5 2012.] http://www.bernard.cz/cs/story/pivovar.shtml. 10. Ministerstvo spravedlnosti ČR. Sbírka listin Rodinný pivovar BERNARD a.s. Obchodní rejstřík a sbírka listin. [Online] [Citace: 28. 5 2012.] https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a441405&klic=z3SA%2fdYgjj75EOSd%2bhdEDA%3d%3d. 11. Ďurišová, Jana a Myšková, Renáta. Digitální knihovna Univerzity Perdubice. [Online] 2010. [Citace: 3. 3 2012.] strana 23-24. http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/38512/1/DurisovaJ_DynamickyPyramidovy_2010.pdf.

44

Seznam schémat, grafů a tabulek Tabulka 1 - Horizontální analýza aktiv, Rodinný pivovar Bernard, a.s. (2006-2010) .......................... 22 Tabulka 2 - Horizontální analýza pasiv, Rodinný pivovar Bernard, a.s. (2006-2010) ......................... 23 Tabulka 3 - Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát, Rodinný pivovar Bernard, a.s. (2006-2010) .. 24 Tabulka 4 - Struktura nákladů pivovaru Bernard v % (2006-2010) .................................................... 28 Tabulka 5 - Ukazatele rentability pivovaru Bernard v letech 2006-2010 ........................................... 29 Tabulka 6 - Ukazatele aktivity pivovaru Bernard v letech 2006-2010 ................................................ 29 Tabulka 7 - Ukazatele zadluženosti pivovaru Bernard v letech 2006-2010........................................ 30 Tabulka 8- Přehled vývoje likvidity pivovaru Bernard v letech 2006-2010 ........................................ 31 Tabulka 9 - Analýza čistého pracovního kapitálu pivovaru Bernard v letech 2006-2010 .................. 32

Schéma 1 - DuPontův rozklad ROE ..................................................................................................... 16 Schéma 2 - Údaje o osobách s rozhodujícím vlivem v podniku Rodinný pivovar Bernard a ovládaných jednotkách v letech 2006-2010 ....................................................................................... 20 Schéma 3 - DuPontův rozklad rentability vlastního kapitálu v období 2006/2007 ............................ 33 Schéma 4- DuPontův rozklad rentability vlastního kapitálu v období 2007/2008 ............................. 34 Schéma 5 - DuPontův rozklad rentability vlastního kapitálu v období 2008/2009 ............................ 35 Schéma 6- DuPontův rozklad rentability vlastního kapitálu v období 2009/2010 ............................. 36

Graf 1- Objem a struktura výstavu piva, rodinný pivovar Bernard a.s. (v hl) ..................................... 21 Graf 2 - Struktura aktiv, Rodinný pivovar Bernard, a.s. v % (2006-2010) ........................................... 26 Graf 3 - Struktura oběžných aktiv rodinný pivovar Bernard, a.s. v % ................................................. 26 Graf 4 - Struktura pasiv rodinný pivovar Bernard, a.s. v % ................................................................. 27 Graf 5 - Struktura cizích zdrojů, rodinný pivovar Bernard, a.s. v % .................................................... 27 Graf 6 - Vývoj jednotlivých částí likvidity pivovaru Bernard v letech 2006-2010 ............................... 31 Graf 7 Analýza finanční kondice pivovaru Bernard indexem IN 95 v letech 2006-2010 .................... 37 Graf 8 – Analýza finanční kondice pivovaru Bernard Springate modelem v letech 2006-2010 ......... 38 Graf 9 - Analýza finanční kondice pivovaru Bernard Zmijewski modelem v letech 2006-2010 ......... 40 Graf 10 - Porovnání pivovaru Bernard s konkurenčními podniky pomocí metody normované proměnné ........................................................................................................................................... 41 45

Seznam příloh Příloha 1 - Rozvaha Rodinný pivovar Bernard a.s. – Aktiva (2006-2010) ........................................... 47 Příloha 2 - Rozvaha Rodinný pivovar Bernard a.s. – Pasiva (2006-2010) ........................................... 48 Příloha 3 - Výkaz zisků a ztrát Rodinný pivovar Bernard a.s. (2006-2010) ......................................... 49

46

Přílohy Příloha 1 - Rozvaha Rodinný pivovar Bernard a.s. – Aktiva (2006-2010) Rok Aktiva celkem - tis. Kč Dlouhodobý majetek - tis. Kč Dlouhodobý nehmotný majetek - tis. Kč Software - tis. Kč Ocenitelná práva - tis. Kč Goodwill (+/-) - tis. Kč Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek tis. Kč Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek - tis. Kč Dlouhodobý hmotný majetek - tis. Kč Pozemky - tis. Kč Stavby - tis. Kč Samostatné movité věci a soubory movitých věcí - tis. Kč Jiný dlouhodobý hmotný majetek - tis. Kč Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek tis. Kč Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek - tis. Kč

2006 395 451 252 369 1 445 1 304 61 0

2007 457 493 269 445 1 675 0 1 630 45

2008 480 783 290 172 1 458 1 362 29 0

2009 506 329 284 991 477 464 13 0

2010 518 906 271 612 963 408 555 0

80

0

67

0

0

0 240 045 4 041 44 343

0 254 319 4 041 53 647

0 271 658 4 041 61 409

0 264 977 4 041 59 837

0 249 629 5 168 58 351

90 747 0

117 404 0

137 338 0

144 780 0

137 319 0

21 174

5 833

2 886

2 438

2 930

0

2 514

3 964

721

1 561

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku - tis. Kč Dlouhodobý finanční majetek - tis. Kč Podíly v ovládaných a řízených osobách - tis. Kč Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly - tis. Kč Půjčky a úvěry ovlád.a řízeným osob.a úč.jedn.pod podst.vlivem - tis. Kč Oběžná aktiva - tis. Kč Zásoby - tis. Kč Materiál - tis. Kč Nedokončená výroba a polotovary - tis. Kč Výrobky - tis. Kč Zboží - tis. Kč Dlouhodobé pohledávk y - tis. Kč Pohledávky z obchodních vztahů - tis. Kč Odložená daňová pohledávka - tis. Kč Krátk odobé pohledávk y - tis. Kč Pohledávky z obchodních vztahů (krátk.) - tis. Kč Stát - daňové pohledávky - tis. Kč Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami (krátk.) - tis. Kč Ostatní poskytnuté zálohy - tis. Kč Dohadné účty aktivní (krátk.) - tis. Kč Jiné pohledávky - tis. Kč Krátk odobý finanční majetek - tis. Kč Peníze - tis. Kč Účty v bankách - tis. Kč Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv - tis. Kč Časové rozlišení - tis. Kč Náklady příštích období - tis. Kč Příjmy příštích období - tis. Kč Kursové rozdíly aktivní - tis. Kč Dohadné účty aktivní - tis. Kč

79 740 10 879

70 880 13 451

62 020 17 056

53 160 19 537

44 300 21 020

4 924

8 596

17 051

19 532

21 015

5

5

5

5

5

5 950 66 583 14 977 11 038 2 622 1 091 226 0 0 0 43 737

4 850 102 074 23 577 18 178 3 181 1 958 260 0 0 0 68 014

0 119 453 37 256 27 529 7 301 1 923 503 0 0 0 73 617

0 166 206 36 265 25 061 8 148 2 594 462 277 277 0 83 478

0 202 135 43 407 31 056 8 662 3 205 484 248 248 0 66 814

34 835 5 387

56 614 6 982

57 241 7 095

64 366 7 217

42 738 9 588

0 916 0 2 599 7 869 689 7 180

0 229 0 4 189 10 483 1 021 9 462

4 850 388 0 4 043 8 580 538 8 042

4 850 785 196 6 064 46 186 695 45 491

4 850 588 453 8 597 91 666 1 037 90 629

0 76 499 76 401 98 0 0

0 85 974 85 858 116 0 0

0 71 158 71 047 111 0 0

0 55 132 55 025 107 0 0

0 45 159 45 159 0 0 0

Zdroj: (10)

47

Příloha 2 - Rozvaha Rodinný pivovar Bernard a.s. – Pasiva (2006-2010) Rok Pasiva celkem - tis. Kč Vlastní kapitál - tis. Kč Zák ladní k apitál - tis. Kč Základní kapitál - tis. Kč Kapitálové fondy - tis. Kč Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků - tis. Kč Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisk u - tis. Kč Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond - tis. Kč Výsledek hospodaření minulých let - tis. Kč Nerozdělený zisk minulých let - tis. Kč Neuhrazená ztráta minulých let - tis. Kč Výsledek hospodaření běžného účetního období - tis. Kč Cizí zdroje - tis. Kč Rezervy - tis. Kč Rezervy podle zvláštních právních předpisů tis. Kč Rezerva na daň z příjmu - tis. Kč Ostatní rezervy - tis. Kč Dlouhodobé závazk y - tis. Kč Dlouhodobé přijaté zálohy - tis. Kč Odložený daňový závazek - tis. Kč Krátk odobé závazk y - tis. Kč Závazky z obchodních vztahů (krátk.) - tis. Kč Závazky k zaměstnancům - tis. Kč Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění - tis. Kč Stát - daňové závazky a dotace - tis. Kč Odložený daňový závazek - tis. Kč Krátkodobé přijaté zálohy - tis. Kč Dohadné účty pasivní (krátk.) - tis. Kč Jiné závazky - tis. Kč Bank ovní úvěry a výpomoci - tis. Kč Bankovní úvěry dlouhodobé - tis. Kč Krátkodobé bankovní úvěry - tis. Kč Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv - tis. Kč Časové rozlišení - tis. Kč Výdaje příštích období - tis. Kč Výnosy příštích období - tis. Kč Kursové rozdíly pasivní - tis. Kč Dohadné účty pasivní - tis. Kč

2006 395 451 274 897 260 000 260 000 3 822

2007 457 493 268 357 260 000 260 000 7 495

2008 480 783 282 791 260 000 260 000 15 948

2009 506 329 313 628 260 000 260 000 18 430

2010 518 906 348 758 260 000 260 000 19 913

3 822

7 495

15 948

18 430

19 913

2 151

2 534

2 534

2 833

4 579

2 151 1 265 14 540 -13 275

2 534 6 041 19 316 -13 275

2 534 -1 672 19 316 -20 988

2 833 -2 565 20 998 -23 563

4 579 18 316 41 879 -23 563

7 659 106 883 10 059

-7 713 164 828 7 150

5 981 167 853 12 655

34 930 157 419 12 077

45 950 134 503 16 185

944 8 226 889 6 986 0 6 986 69 451 34 922 1 867

0 6 135 1 015 5 215 425 4 790 96 136 43 395 2 334

0 7 791 4 864 4 820 0 4 820 120 573 52 905 2 816

0 11 092 985 7 228 0 7 228 120 114 40 467 3 258

0 15 016 1 169 6 914 0 6 914 111 404 24 790 3 280

1 075 5 510 0 23 750 2 325 2 20 387 0 20 387

3 034 8 528 0 36 917 1 926 2 56 327 14 902 41 425

1 549 7 688 4 820 53 070 2 422 123 29 805 18 500 11 305

1 546 11 127 0 56 000 7 712 4 18 000 16 000 2 000

1 811 13 494 0 56 010 6 615 5 404 0 0 0

0 13 671 57 13 614 0 0

0 24 308 987 23 321 0 0

0 30 139 83 30 056 0 0

0 35 282 443 34 839 0 0

0 35 645 350 35 295 0 0

Zdroj: (10)

48

Příloha 3 - Výkaz zisků a ztrát Rodinný pivovar Bernard a.s. (2006-2010) Rok Tržby za prodej zboží - tis. Kč

2006 2 539

2007 4 932

2008 5 513

2009 7 362

2010 7 575

Náklady vynaložené na prodané zboží - tis. Kč Obchodní marže - tis. Kč Výk ony - tis. Kč Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb tis. Kč Změna stavu zásob vlastní činnosti - tis. Kč Výk onová spotřeba - tis. Kč Spotřeba materiálu a energie - tis. Kč Služby - tis. Kč Přidaná hodnota - tis. Kč Osobní nák lady - tis. Kč Mzdové náklady - tis. Kč Odměny členům orgánů společnosti a družstva - tis. Kč Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění - tis. Kč Sociální náklady - tis. Kč Daně a poplatky - tis. Kč Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku - tis. Kč Tržby z prodeje dlouhodobého majetk u a materiálu - tis. Kč

13 314 -10 775 227 473

6 884 -1 952 274 221

1 421 4 092 349 161

1 235 6 127 380 318

1 450 6 125 375 028

227 231 242 123 965 51 217 72 748 92 733 39 579 27 062

272 754 1 467 175 347 88 131 87 216 96 922 47 709 33 081

345 075 4 086 213 261 119 027 94 234 139 992 59 107 40 662

378 800 1 518 213 694 122 003 91 691 172 751 64 678 44 094

373 904 1 124 194 259 109 263 84 996 186 894 67 247 45 272

2 866

2 866

3 048

3 938

3 938

9 158 493 1 762

10 959 803 1 950

14 310 1 087 2 364

14 390 2 256 5 397

15 619 2 418 1 552

36 800

42 784

48 330

50 607

51 910

956

1 436

5 950

234

707

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku - tis. Kč Tržby z prodeje materiálu - tis. Kč Zůstatk ová cena prodaného dlouhodobého majetk u a materiálu - tis. Kč Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku - tis. Kč Prodaný materiál - tis. Kč Změna stavu rezerv,opr.pol. v prov.ob.,k ompl.nák ladů příšt.obd - tis. Kč Zúčtování opravných položek do provozních výnosů - tis. Kč Zúčtování opravných položek do provozních nákladů - tis. Kč Ostatní provozní výnosy - tis. Kč Ostatní provozní náklady - tis. Kč Provozní výsledek hospodaření - tis. Kč Výnosy z dlouhodobého finančního majetku tis. Kč Výnosy z podílů ovlád.a řízen.osob. a v úč.jedn.pod podst.vliv - tis. Kč Výnosové úroky - tis. Kč Nákladové úroky - tis. Kč Ostatní finanční výnosy - tis. Kč Ostatní finanční náklady - tis. Kč Finanční výsledek hospodaření - tis. Kč Daň z příjmů za běžnou činnost - tis. Kč Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - tis. Kč Daň z příjmů za běžnou činnost - odložená tis. Kč Výsledek hospodaření za běžnou činnost - tis. Kč Mimořádné výnosy - tis. Kč Mimořádné náklady - tis. Kč Mimořádný výsledek hospodaření - tis. Kč Výsledek hospodaření za účetní období (+/) - tis. Kč Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) tis. Kč

789 167

1 267 169

5 771 179

171 63

469 238

303

437

5 867

149

276

222 81

421 16

5 849 18

139 10

159 117

-1 017

13 457

13 705

2 307

1 595

0

0

0

0

0

0 8 496 5 083 19 675

0 11 605 6 361 -2 735

0 10 056 11 360 15 265

0 8 489 12 482 45 854

0 9 192 14 442 59 771

0

0

0

5 000

5 000

0 688 630 359 1 026 -609 11 407

0 433 1 038 1 035 1 494 -1 064 3 914

0 353 2 028 2 517 2 520 -1 678 7 606

5 000 368 1 229 3 548 5 610 2 077 13 001

5 000 664 201 1 413 5 827 1 049 14 870

8 436

6 110

7 576

10 594

15 184

2 971

-2 196

30

2 407

-314

7 659 0 0 0

-7 713 0 0 0

5 981 0 0 0

34 930 0 0 0

45 950 0 0 0

7 659

-7 713

5 981

34 930

45 950

0

0

0

0

0

Zdroj: (10)

49

Finanční analýza podniku Rodinný pivovar BERNARD a. s

Recommend Documents