FINANCOVÁNÍ ZUBNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

FINANCOVÁNÍ ZUBNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Financing of Dental Care in the Czech Republic Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Veronika KAJUROVÁ

Autor: Iveta SHORNÁ

Brno, 2015

J m éno a pří j m ení aut ora:

Iveta Shorná

Náz ev di pl om ové práce:

Financování zubní péče v České republice

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Financing of Dental Care in the Czech Republic

Kat edra:

financí

Vedoucí di pl om ové práce:

Ing. Veronika Kajurová.

R ok obhaj ob y:

2015

Anotace Předmětem bakalářské práce „Financování zubní péče v České republice“ je zhodnocení systému financování zubní péče v České republice, představení jeho nedostatků a zhodnocení postoje pacientů k hrazení péče. První část práce se zabývá historií financování zdravotnictví v ČR, Českou stomatologickou komorou a jejím aktivitám a také financování stomatologické péče v současnosti. Následující kapitola stručně pojednává o vývoji výše úhrad za vybrané výkony a výrobky. V poslední kapitole jsou předloţeny výsledky dotazníkového šetření se zaměřením na postoj pacientů k hrazení zubní péče.

Annotation "Financing of dental care in the Czech Republic" is the assessment of dental care financing system in the Czech Republic showing its shortcomings and evaluation of patients' attitudes toward care payments. First part of this thesis focuses on the history of healthcare financing in the Czech Republic, Czech Dental Association and its activities and the present dental care financing. The following section briefly discusses the developments of the reimbursement level for selected performances and products. In the last chapter, results of a survey focusing on the patients' attitude toward dental care payments are presented.

Klíčová slova Zubní péče, zubní lékař, přímé platby, spoluúčast

Keywords Dental care, dentist, direct payments, cost sharing

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Financování zubní péče v České republice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Veroniky Kajurové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 24. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Veronice Kajurové za odborné vedení mé bakalářské práce. Její vstřícný přístup, četné rady a podnětné připomínky významným dílem přispěly k vypracování této práce. Mé poděkování rovněţ patří mé sestře Bc. Radce Shorné za podporu a pomoc se zpracováním dotazníkového šetření a Ing. Jiřímu Šustovi za poskytnutí interních materiálů.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 11 1

VÝVOJ FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ V ČR .............................................................................. 13 1.1 1.2

2

ČESKÁ STOMATOLOGICKÁ KOMORA ............................................................................................. 17 2.1 2.2 2.3

3

HISTORIE FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE DO ROKU 1989...................................................................... 13 FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE PO REVOLUCI ....................................................................................... 16 O ČESKÉ STOMATOLOGICKÉ KOMOŘE .................................................................................................... 17 ČLENOVÉ ČESKÉ STOMATOLOGICKÉ KOMORY........................................................................................ 17 DALŠÍ AKTIVITY ČESKÉ STOMATOLOGICKÉ KOMORY ............................................................................. 22

FINANCOVÁNÍ STOMATOLOGICKÉ PÉČE V SOUČASNOSTI ..................................................... 25 3.1 3.2

VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ.............................................................................................................. 26 PŘÍMÁ PLATBA ........................................................................................................................................ 27

4

VÝŠE ÚHRAD ZA HRAZENÉ VÝKONY A VÝROBKY A JEJICH VÝVOJ V ČASE ..................... 33

5

PRŮZKUM OCHOTY PACIENTŮ HRADIT SI ZUBNÍ PÉČI ............................................................. 37 5.1

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .......................................................................................................................... 37

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 55 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................... 59 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 62 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 63 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 63

10

ÚVOD V průběhu ţivota si kaţdý jedinec vytváří pomyslný seznam priorit, který odráţí jeho aktuální sny a přání. Tyto seznamy jsou přirozeně mezi jedinci velmi rozmanité, stejně tak se mění v čase, ruku v ruce s přibývajícími záţitky a zkušenostmi. Někdo má nespočet přání hmotné i nehmotné povahy, jiní však své seznamy zkrátili na několik nejdůleţitějších poloţek, které staví vysoko nad ostatní. Mezi ně bezpochyby patří přání dobrého zdraví. Zdraví je poměrně široký pojem, definovaný World Health Organization (dále jen WHO) 1 jako „stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady“. V mládí bereme zdraví často jako něco samozřejmého a na jeho důleţitost obvykle přijdeme ve chvíli, kdy nám jeho ztráta neumoţňuje ţít plnohodnotný ţivot. Zdraví je nenahraditelné, neprodejné a nepřenositelné, tak vzácné, ţe právě mluvíme o nejdůleţitější poloţce tohoto seznamu kaţdého z nás. Jako svoji bakalářskou práci jsem se rozhodla zpracovat část problematiky českého zdravotnictví, konkrétně oblast stomatologie. K rozhodnutí mě vedly jak zkušenosti osobní, tak profesní. První jmenované se týká kaţdého z nás – i já chodím ke svému lékaři, kde se mi dostává za určitý finanční obnos péče určité kvality – a to jak v rámci výkonů plně hrazených zdravotními pojišťovnami, tak v rámci péče částečně hrazené či nehrazené z pojištění. Jedná se tedy o placenou sluţbu a já mám jako pacient – klient poţadavky na její kvalitu i cenu. Současným studiem oboru Zubní lékařství na Masarykově univerzitě jsem se ocitla v situaci, kdy se mě, jako budoucí zubní lékařky, začíná týkat situace i z druhé strany. S rostoucím mnoţstvím mých znalostí o fungování tohoto poměrně specifického odvětví zdravotnictví je stále jasnější, ţe otázka financování je otevřená a je palčivým problémem nejen posledních několika let. Systém v podobě, v jaké funguje nyní, lze v dlouhodobějším časovém horizontu označit jako neudrţitelný. Cílem práce je zhodnocení systému financování zubné péče v České republice a představení některých závaţných nedostatků, které s sebou stávající systém nese. Významnou součástí mé práce je dotazníkové šetření, které vnese do situace kromě zubních lékařů a státu (resp. pojišťoven) jakoţto prvků sluţbu zajišťující a dohledu ještě prvek třetí, 1

Constitution of the World Health Organisation. Geneva, World Health Organisation, 1946 (Official Records of the World Health Organisation, no. 2p. 100; Dostupné z: http://apps.who.int/gb/bd/PDF/bd47/EN/constitutionen.pdf 11

a tím jsou samotní příjemci zdravotní péče - pacienti. Jejich pohled je často zkreslený jejich prioritami, názory a zkušenostmi, nutně se však nemusí zakládat na faktech. Jedním z cílů práce je rovněţ návrh strategie řešení obtíţné finanční situace na základě dat získaných dotazníkovým šetřením.

12

1 VÝVOJ FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ V ČR Zachování dobrého zdraví jedince je základním poţadavkem pro zajištění dobré kvality jeho ţivota jak z pohledu jedince samotného, tak z pohledu společnosti, neboť zdraví je nejen individuální, ale i veřejný statek. Jeho důleţitost potvrzuje i fakt, ţe právo na zdraví je zakotveno jiţ v Listině základních práv a svobod (dále jen LZPS) – článek 312 praví: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Zdravotní systém je „souhrn všech veřejných a soukromých organizací, institucí a prostředků určených ke zlepšení, udržení a navrácení zdraví“3 . Mezi hlavní subjekty zdravotního systému se řadí stát – spoluodpovídá za dostupnost komplexní zdravotní péče a rovněţ za vyuţívání zdrojů ve zdravotnictví. Na fungování zdravotního systému dále participují pojišťovny, samotná zdravotnická zařízení a další státní i nestátní subjekty. Zdravotní péčí rozumíme „soubor zdravotních postupů a činností, které směřují k udržení a prodloužení života, k udržení a zlepšení zdravotního stavu, ochraně, upevnění a rozvoji zdraví fyzických osob a k zdravému vývoji nových generací“4. Bazální funkcí zdravotního systému je tedy poskytování zdravotní péče, garantované LZPS. Přesné podmínky poskytované péče jsou upraveny dalšími zákonnými právními předpisy, kterými se ve stručnosti budeme věnovat v následujících kapitolách.

1.1 Historie financování zdravotní péče do roku 1989 Samotná myšlenka komplexnějšího řešení financování zdravotní péče se formovala současně s rozvojem medicíny, který umoţnil nejen léčit širší spektrum zdravotních obtíţí, ale rovněţ se často jednalo o péči výrazně draţší. Historicky nejstarším způsobem financování je přímá úhrada, kdy pacient přímo platí za zdravotní péči – jedná se o velice jednoduchý decentralizovaný systém, který se v čisté podobě v současnosti prakticky nevyskytuje5. 2

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., Hlava čtvrtá, Článek 31 3 Zdraví 2020: osnova evropské zdravotní politiky pro 21. století, 2014, str. 179 4 VONDRÁČEK, L. a Ivan BOUŠKA. Základy zdravotnického práva, 2004, str. 18 5 ONDROVÁ, K. Odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění v členských zemích EU, 2013, str. 23-24 13

Sociální rozdíly mezi jednotlivými občany totiţ v mnohých případech neumoţňují ani neumoţňovaly nízkopříjmové skupině pacientů čerpat zdravotní péči v míře nutné nebo potřebné. Jako moţné řešení se nabízela forma pojištění. Pojištění má svůj původ samozřejmě mnohem dříve, jiţ ve 14. století, navíc vzniklo v návaznosti na rizika velkých finančních ztrát spojených s lodní dopravou. Jeden ze základních prvků mají oba případy společné: solidaritu, kdy pojištěnci přispívají do fondů podle svých moţností, ale zdravotní sluţby čerpají dle svých potřeb6. V našem případě solidarita koriguje rozdíly nejen sociální, mezi osobami s různým finančním příjmem, ale rovněţ omezení spojená s vrozenými predispozicemi, která nejsou jedincem ovlivnitelná. S prvním pokusem o řešení přišel ke konci 19. století v Německu Vilém I., který sociální politiku přenesl do popředí politického zájmu v zemi a v následujících letech byly přijaty zákony, které upravovaly nemocenské, úrazové a invalidní pojištění7. V dalších letech se ke státům aktivním v oblasti nemocenského pojištění přidaly další země, namátkou Uhry, Lucembursko, ale i Velká Británie a Rusko. Na našem území došlo k výraznějším změnám aţ po první světové válce. Nemocenské pojištění upravil zákon č. 221/1924 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemocí, invalidity a stáří. Jiţ tehdy byla pojištěna přibliţně polovina obyvatel Československa, zejména ve městech. V roce 1925 u nás působilo 431 nemocenských pojišťoven8, coţ je na tehdejších asi 14 700 000 obyvatel v porovnání s dnešní situací výrazně vyšší počet. Některé z pojišťoven byly malé, proto docházelo k jejich sdruţování do svazů nemocenských pojišťoven, které pak následně sjednávaly smlouvy s lékaři, nemocnicemi, lékárníky a dalšími subjekty. Vybrané druhy péče, léků a pomůcek, ale např. i nemocenská a pohřebné byly hrazeny z vybraného pojistného, které dosahovalo v roce 1936 průměrně 5,57 %9. Lékaři byli odměňováni několika způsoby, a to platbou za výkon, za případ onemocnění, za hlavu a rok a paušálně. V nemocnicích byly pak stanoveny třídy, od základní III. třídy, přes II. třídu, dostupnou státním zaměstnancům, aţ po třídu I., dostupnou za příplatek10.

6

tamtéţ, str. 32 GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví, 2003, str. 31 8 MACHAČ, Tomáš. Tvorba marketingové strategie u subjektu v oblasti zubního lékařství. Brno, 2012, str. 13 9 GLADKIJ, Ivan. ref. 5, str. 33 7

10

EIM, Josef. Vývoj zdravotního systému v ČR. 2008, str. 20 14

K důleţitým změnám došlo po roce 1948. Zákon č. 99/48 Sb., o národním pojištění, upravoval jak nemocenské, tak důchodové pojištění, které bylo jiţ povinné (viz §2 uvedeného zákona). Nepojištěným byla péče samozřejmě poskytnuta, ovšem za přímou úhradu. V roce 1951 byl u nás zaveden sovětský systém, tzv. Semaškův model zdravotnictví. Jak uvádí Gladkij11, Semaškův (centralistický) model vznikl v Sovětském svazu a jeho základem bylo poskytování bezplatné všeobecně dostupné zdravotní péče. Výhodou tohoto systému byla dostupná zdravotní péče, garantovaná ze strany státu, rovnost v přístupu k ní a důraz na prevenci. Nevýhodami pak bylo omezení volby zdravotnického zařízení a lékaře, dlouhé čekací doby a celkové podfinancování centrálně řízeného zdravotnictví, plynoucí z úhrady sluţeb ze státního rozpočtu jako neprioritního odvětví. Do našeho právního systému pronikl Semaškův model ve formě zákonů č. 102/1951 Sb., o přebudování národního pojištění, a č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči. Péče byla hrazena z daní prostřednictvím státního rozpočtu, pro občany byla tedy zdánlivě bezplatná. V tomto ohledu můţeme rok 1951 označit za zlomový, neboť odpovědnost za zdraví občanů je de facto svěřena do rukou státu a společně s tím je negativně ovlivněna i motivace obyvatelstva k péči o vlastní zdraví. V roce 1966 nabyl účinnosti zákon č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu, beze změny platný aţ do roku 1990, který upravil hlavní zásady péče o zdraví. Tento zákon mj. uvádí: „Péči o zdraví poskytuje stát všem občanům bezplatně.12“ a dále “Ministerstvo zdravotnictví může stanovit, že výjimečně lze za poskytování některých zdravotnických služeb, které nejsou nezbytné, požadovat úhradu.13” (dostupné online14). Následující dvě dekády bylo zdravotnictví centralizované. I u nás se však potýkalo s výrazným podfinancováním, coţ se odrazilo v nedostatečném vybavení zdravotnických zařízení, dostupnosti léků a zdravotnických pomůcek, nízké motivaci tabulkově hodnoceného zdravotnického personálu a celkové kvalitě péče. Hlavní role státu se odrazila i na postoji pacientů, kteří v některých případech naduţívali bezplatnou zdravotní péči a ztratili motivaci starat se o své zdraví, za které zdánlivě převzal zodpovědnost právě stát.

11

GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví, 2003, str. 34 článek V zákona č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu 13 §11, ods. 3 zákona č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu 14 dostupné z http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1397 12

15

1.2 Financování zdravotní péče po revoluci Jako doporučení pro změny nevyhovujícího systému poskytování zdravotní péče byl vládou České republiky přijat dokument Návrh reformy péče o zdraví, resp. upravené verze Návrh nového systému zdravotní péče. Na základě tohoto dokumentu byly v následujících letech provedeny zásadní změny, které znamenaly právní subjektivitu samostatných zdravotnických zařízení, zavedení veřejného pojištění a hrazení výkonů na základě provedených výkonů. Tím bylo docíleno navrácení určité části zodpovědnosti zpět na občany a zvýšení motivace na straně pacientů i personálu zdravotnických zařízení. Tento model, zaloţený na povinném zdravotním pojištění, je známý rovněţ pod názvem Bismarkovský systém15. Právní rámec pro systém zdravotní péče následujících let byl vymezen zákonem ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, dále zákonem ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně a zákonem ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Tento zákon upravil podmínky pro vznik, činnost a zánik pojišťoven mimo Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR a jejich vzájemný vztah, čímţ umoţnil do roku 1995 vzniknout dalším 27 zdravotním pojišťovnám (viz tabulka 1) a zajistil tak určitou míru konkurence, ačkoliv výsadní postavení i nadále zůstalo VZP. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, upravil mj. výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to na 13,5 % z vyměřovacího základu definovaného §3 téhoţ zákona za rozhodné období. Vybrané finanční prostředky byly ze zvláštního účtu, zřízeného a spravovaného VZP, přerozdělovány jednotlivým pojišťovnám na základě nákladových indexů (viz příloha zákona).

Tabulka 1: Počty zdravotních pojišťoven v jednotlivých letech. Rok: Počet:

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 15

19

26

27

24

14

11

10

9

9

2014 7

Pramen: zpracováno dle GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví, 2003, str. 37, doplněno. Následující roky se zároveň nesly v duchu privatizace zdravotnických zařízení, včetně těch ambulantních. Stomatologické praxe se tak staly samostatnými subjekty, vykonávajícími sluţbu jako podnikatelé.

15

GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví, 2003, str. 36 16

2 ČESKÁ STOMATOLOGICKÁ KOMORA 2.1 O České stomatologické komoře Stěţejní organizací stomatologů je Česká stomatologická komora (dále jen ČSK): „Česká stomatologická komora (ČSK) byla ustavena na základě zákona ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Je nezávislou, samosprávnou, nepolitickou, stavovskou organizací sdružující zubní lékaře zejména za účelem ochrany společných zájmů, odbornosti a etiky povolání. Vede veřejný seznam členů a hostujících osob, řeší stížnosti a vykonává disciplinární pravomoc vůči svým členům. Je budována na územním principu – základním organizačním článkem jsou oblastní stomatologické komory“16. ČSK reprezentuje české zubní lékaře jako řádný člen řady nadnárodních organizací sdruţujících stomatology, kterými jsou17: 

FDI - Světová federace zubních lékařů (Fédération Dentaire Internationale)



ERO – European Regional Organisation of FDI



CED – Council of European Dentists



ADEE - Association for Dental Education in Europe



CECDO - Council of European Chief Dental Officers.

2.2 Členové České stomatologické komory Na rozdíl od dobrovolného členství stomatologů v dřívější Lékařské komoře stomatologů, jíţ je ČSK nástupnickou organizací18, ukládá §3 výše uvedeného zákona zubním lékařům 16

Ročenka 2014 [online]. ČSK, 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.dent.cz/img_data/file/2015/CSK_rocenka_2014_web.pdf, str. 2. 17

O ČSK. DENTFÓRUM: oficiální webové stránky České stomatologické komory pro pacienty [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://dentforum.cz/o-csk/ 18

Základní informace o ČSK. Česká stomatologická komora [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.dent.cz/detail-text.php?id_strana=2&id_text=75 17

vykonávající povolání stomatologa na území České republiky povinnost být členy ČSK. Tato stavovská organizace vede jejich registr a informace z něj jsou volně dostupné veřejnosti. Z výroční zprávy za rok 201419 je pak patrný jak aktuální počet členů, jejich zastoupení v jednotlivých regionech, tak i např. jejich věkové rozloţení:

Tabulka 2: Členové ČSK dle způsobu výkonu povolání. Způsob výkonu povolání

Počet členů

Počet členů [%]

Provozovatelé vlastní praxe a společníci PO

5915

59,6

Pracovníci v závislé činnosti

2118

21,3

429

4,3

1199

12,1

269

2,7

9930

100

Členové na mateřské dovolené Nepracující důchodci Ostatní – nepracující v oboru v ČR Σ

Pramen: Zpracováno dle Ročenka 2014 [online]. ČSK, 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.dent.cz/img_data/file/2015/CSK_rocenka_2014_web.pdf, str. 4

V ČSK bylo v roce 2014 registrováno 9 930 členů. V první řadě si povšimněme, ţe asi 60 % jsou stomatologové z kategorie „Provozovatelé vlastní praxe a společníci právnických osob“, zatímco do kategorie „Pracovníci závislé činnosti“ spadá pouze asi 21 % členů. Zbylých 19 procent tvoří osoby na mateřské dovolené, nepracující důchodci a osoby, které v ČR v daném oboru nepracují. Toto rozloţení zubní lékaře do značné míry odlišuje od většiny dalších osob pracujících v lékařských oborech. Je tedy zřejmé, ţe i nastavení podmínek pro jejich fungování musí být do určité míry odlišné. Dále se budeme zabývat pouze členy ČSK, kteří povolání vykonávají v ČR. Důleţité je zejména jejich rozdělení do jednotlivých skupin na základě věku, odbornosti a rovněţ místě, kde svoji praxi vykonávají.

19

Ročenka 2014 [online]. ČSK, 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.dent.cz/img_data/file/2015/CSK_rocenka_2014_web.pdf 18

Tabulka 3: Zubní lékaři vykonávající povolání v ČR dle věku, pohlaví a odbornosti. Věk 24-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-99 Σ

Ženy 833 358 256 387 368 284 930 1127 444 134 5121

Muži 424 348 301 204 189 172 293 578 257 146 2912

PZL20 Ortodontisté 1252 5 676 27 519 30 532 40 518 26 435 11 1157 57 1610 75 647 42 244 18 7590 331

OMFCH 0 1 5 15 11 8 3 13 9 11 76

KS 0 2 3 4 2 2 6 7 3 7 36

Σ [%] 1257 15,6 706 8,8 557 6,9 591 7,4 557 6,9 456 5,7 1223 15,2 1705 21,2 701 8,7 280 3,5 8033 100

Pramen: Zpracováno dle Ročenka 2014 [online]. ČSK, 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.dent.cz/img_data/file/2015/CSK_rocenka_2014_web.pdf, str. 4; doplněno autorem. Pozn.: OMFCH - Orální a maxilofaciální chirurgie; KS – Klinická stomatologie.

Dle údajů ČSK je rozloţení do jednotlivých skupin do značné míry nerovnoměrné. Při rozdělení podle věku do 5letých intervalů je zřejmé, ţe velké mnoţství stomatologů spadá do rozmezí 24 aţ 29 let a dále 55 aţ 64 let. První jmenovanou skupinou jsou absolventi a lékaři s pouze několikaletou praxí (16,6 % všech zubních lékařů, kteří zde vykonávají praxi), další interval obsahuje lékaře předdůchodového věku. Stomatologů (členů ČSK) nad 55 let, kteří praxi jiţ nevykonávají, případně ji přestanou v následujících letech vykonávat, je 48,6 %. Lze tedy předpokládat rovněţ vyšší potřebu nových absolventů příslušného oboru českých vysokých škol, případně doplnění zahraničními lékaři. Těch bylo v minulém roce 559, z toho 223 občanů zemí EU21. Dle orientačního grafu (Obrázek č.1) je patrné, ţe tato “věková asymetrie” je typická pro zubní lékaře, v blízkých oborech je změna alespoň postupná.

20

21

Zubní lékaři, členové ČSK, odborně způsobilí k výkonu zubního lékaře dle zákona č. 95/2004 Sb.


Graf 1: Věková struktura lékařů, zubních lékařů a farmaceutů k 31.12.2013.

Pramen: MAŠKOVÁ, Eliška. Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti v roce 2013. ÚZIS ČR [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z:http://www.uzis.cz/rychle-informace/lekari-zubni-lekari-farmaceutiroce-2013. Pozn: Evidenční počet lékařů (zubních lékařů, farmaceutů) a lékaři (zubní lékaři, farmaceuti) zaměstnavatelé; % vyjadřuje podíl daného pohlaví v dané věkové skupině na celkovém počtu lékařů (zubních lékařů, farmaceutů)

20

Tabulka 4: Zubní lékaři vykonávající povolání v ČR dle krajů. Kraj

Počet obyvatel

Počet zubních lékařů 1639

Hlavní město 1 259 079 Praha Středočeský 1 315 299 673 Jihočeský 637 300 427 Plzeňský 575 123 506 Karlovarský 299 293 182 Ústecký 823 972 444 Liberecký 438 851 280 Královéhradecký 551 590 422 Pardubický 516 372 310 Vysočina 509 895 321 Jihomoravský 1 172 853 978 Olomoucký 635 711 541 Zlínský 585 261 459 Moravskoslezský 1 217 676 851 Celkem 10 538 275 8033 Pramen: Ročenka 2014 [online]. ČSK, 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z:

Počet obyvatel/zubního lékaře 768 1954 1493 1137 1644 1856 1567 1307 1666 1588 1199 1175 1275 1431 1312

http://www.dent.cz/img_data/file/2015/CSK_rocenka_2014_web.pdf, str. 7; Statistické bulletiny pro jednotlivé kraje za 1.-4. čtvrtletí 2014, dostupné z: https://www.czso.cz/; doplněno

Rovněţ územní rozloţení není stejnoměrné. Pokud pro zjednodušení a orientační zhodnocení pouţijeme pouhý průměr počtu obyvatel na počet všech zubních lékařů (bez ohledu na specializaci), celorepublikově se za rok 2014 dostaneme k 1 312 obyvatelům na jednoho lékaře. Za výrazně nadprůměrný kraj můţeme označit Prahu, kde na jednoho stomatologa připadá v průměru 768 obyvatel. Naopak je tomu v kraji Středočeském či Ústeckém, dále Karlovarském, Pardubickém či na Vysočině, kde je lékařů naopak relativní nedostatek. Zajímavostí je, ţe v ČR lze aktuálně studovat obor Zubní lékařství na pěti fakultách – v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové a Plzni, ve všech příslušných krajích a navíc jiţ jen v kraji Zlínském jsou hodnoty pod celorepublikovým průměrem22.

22

Jedná se o přepočet na všech 8 033 zubních lékařů (tedy např. i lékaře nad 70 let), nikoliv na úvazky. Reálně je tedy počet pacientů na jednoho stomatologa vyšší. 21

2.3 Další aktivity České stomatologické komory Česká stomatologická komora zajišťuje kontinuální odborné vzdělávání absolventů i zkušených lékařů – organizačně zařazuje stomatology do popromoční praxe a odborné přípravy k získání Osvědčení odbornosti praktického zubního lékaře z parodontologie, stomatologické chirurgie nebo dětské stomatologie a rovněţ organizuje profesní zkoušky. ČSK provozuje vlastní vzdělávací středisko a pravidelně pořádá celou řadu vzdělávacích akcí, z nichţ nejdůleţitější je mezinárodní kongres konaný od roku 1993 - v současné době organizovaný pod názvem Praţské dentální dny (PDD). Jiţ od roku 1991 Komora vydává recenzovaný odborný časopis LKS. Časopis LKS vychází jedenkrát za měsíc pod ISSN 1210-3381 a je distribuován všem členům ČSK z řad zubních lékařů, studentům posledních dvou ročníků studijního oboru Zubní lékařství, dentálním hygienistkám, odborným zdravotnickým školám, firmám, českým a zahraničním předplatitelům23.

Tabulka 5: Drţitelé platných Osvědčení odbornosti. Osvědčení odbornosti

Vydáno v r. 2014:

Celkový počet:

1831

4693

praktický zubní lékař parodontolog

91

535

praktický zubní lékař stomatochirurg

70

522

praktický zubní lékař pedostomatolog

3

20

praktický zubní lékař ortodontista

2

38

praktický zubní lékař (PZL)

Pramen: Ročenka 2014 [online]. ČSK, 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.dent.cz/img_data/file/2015/CSK_rocenka_2014_web.pdf, str. 7.

Pro pacienty je dle zákona ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře ČSK organizací, na kterou se mohou obrátit se stíţnostmi na výkon povolání jejích členů a která vůči těmto členům můţe vykonávat disciplinární pravomoc. Přijetí stíţnosti od stěţovatele a postup jejího řešení blíţe upravuje Disciplinární řád ČSK. Dle ročenky24 bylo v roce 2014 řešeno celkem 315 stíţností,

23

Časopis LKS. Česká stomatologická komora [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.dent.cz/index.php?id_strana=15-Casopis-LKS 24


z toho 208 odloţeno (majoritně jako neodůvodněné), ve 28 případech byl podán návrh na zahájení disciplinárního řízení a 79 stíţností nebylo v daném roce ukončeno. Jednou z dalších aktivit ČSK je propůjčování Pečeti ČSK jak vybraným výrobkům, tak i projektům v oblasti prevence zubního kazu a parodontopatií. Pečeť je propůjčena jen v případě splnění daných kritérií a slouţí tedy jako jistá záruka kvality výrobku či programu ze strany Komory25.

Obrázek 1: Pečeť ČSK.

Pramen: Pečeť ČSK. DENTFÓRUM: Dostupné z: http://dentforum.cz/wpcontent/uploads/2011/10/c%CC%8Csk.jpg

ČSK vydává Zubní průkaz dítěte. Průkaz v podobě sešitu je distribuován společně se Zdravotním a očkovacím průkazem prostřednictvím porodnic, stomatologických ordinací a Oblastních stomatologických komor přímo maminkám jako podpora preventivní péče dětí jiţ od roku 2005. Do sešitu průběţně ošetřující lékař zaznamenává stav dentice a péče na pravidelných půlročních kontrolách aţ do deseti let věku dítěte. Cílem zavedení průkazu je nápomoc a motivace rodičů ke kladení dostatečného důrazu na orální hygienu dětí a podpora pravidelné návštěvy zubního lékaře26.

25

Pečeť ČSK. DENTFÓRUM: oficiální webové stránky České stomatologické komory pro pacienty [online]. [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://dentforum.cz/656/pecet-csk 26

Zubní průkaz dítěte. DENTFÓRUM: oficiální webové stránky České stomatologické komory pro pacienty [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://dentforum.cz/1594/zubni-prukaz-ditete 23

Tabulka 6: Přehled počtu vytisknutých zubních průkazů v letech 2005-2011. Rok

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Σ

Vytisknuté zubní průkazy [ks]

Distribuce: porodnice [ks]

Distribuce: ordinace [ks]

110 000 205 000 230 000 57 520 140 000 130 000 125 000 997 520

110 000 115 000 130 000 130 000 140 000 130 000 125 000 865 000

0 90 000 27 520 0 0 0 15 000 132 520

Pramen: Zubní průkaz dítěte. DENTFÓRUM [online]. Dostupné z: http://dentforum.cz/wpcontent/uploads/2012/04/tabulka.jpg

Dne 20.3.2015 se v České republice po vzoru zahraniční preventivní akce World Oral Health Day (WOHD), zaštítěné Světovou organizací zubních lékařů (FDI), uskutečnil druhý ročník Světového dne zdraví27. Preventivní akce, organizovaná ve spolupráci se Sdruţením studentů stomatologie České republiky (SSS ČR) a dalšími partnery, měla za cíl připomenout důleţitost orální hygieny jako prevence onemocnění dutiny ústní. Na webových stránkách www.sduz.cz jsou pak k dispozici další informace k pořádané akci i pětice základních doporučení správné péče o ústní dutinu.

27

Světový den ústního zdraví. Česká stomatologická komora [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.dent.cz/detail-novinky.php?id_polozka=528&id_strana=4 24

3 FINANCOVÁNÍ STOMATOLOGICKÉ PÉČE V SOUČASNOSTI Stomatologická péče můţe být v současné době v ČR financována z veřejného zdravotního pojištění, přímou platbou, případně kombinací těchto dvou způsobů. Zdravotní péči dle úhrady dělíme na:  hrazenou z veřejného zdravotního pojištění (v rozsahu a za podmínek, stanovených v zák. č. 48/1997 Sb.)  částečně hrazenou, tedy s tzv. spoluúčastí  nehrazenou ze zdravotního pojištění.

Plně jsou vţdy hrazeny nezbytné lékařské úkony, léky a zdravotnický materiál – tyto výkony jsou vyjmenovány v úhradové vyhlášce, aktuální k danému období. Pro rok 2015 je aktuální vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených sluţeb a regulačních omezení pro rok 2015 – v příloze č. 11. K plně hrazeným výkonům lékař nesmí poţadovat zaplacení ţádného doplatku, a tak jsou centrálně stanovené ceny závazné pro všechny smluvní lékaře a všechny pojišťovny. Primární výhoda pro pacienty je zřejmá, druhou stranou mince je ale stanovení finančního stropu, který lékař musí respektovat obvykle na úkor kvality ošetření. Zpravidla je nucen ošetření provést v co nejkratším čase a s co nejmenšími náklady na pouţitý materiál tak, aby zároveň ještě stále ošetřoval lege artis. Na výrobky, které jsou hrazeny částečně, pacient z vlastních finančních prostředků připlácí. Příspěvek od různých pojišťoven je na stejný kód stejný, doplatek pacienta ale pokrývá zbytek nákladů do výše kalkulovaných nákladů konkrétní ordinace a můţe se lišit i výrazně. Ve třetím případě pacient výkony hradí zcela, cena je opět určena na základě kalkulace (blíţe viz podkapitola Přímá platba). Výčet výkonů a výrobků, spadajících do vyjmenovaných kategorií, najdeme v Příloze č. 1 zákona č. 48/1997 Sb.: Seznam výkonů ze zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek, resp. příloze č. 4 téhoţ zákona.

25

Uvedené rozdělení se týká pacientů ošetřovaných v praxích, které mají uzavřenou smlouvu s pojišťovnou daného pacienta. Samozřejmě ne všechny praxe jsou smluvní – jejich počet je omezován jak ze strany pojišťoven, tak ze strany praxí, které z různých důvodů (obvykle finančních) preferují přímou platbu (a tedy i ceny stanovené na základě jejich minutové kalkulace a přímých nákladů). Lékař nemá za běţných podmínek moţnost jakéhokoliv pacienta odmítnout převzít trvale do své péče, i nesmluvní subjekt musí poskytnout ve vybraných případech pojištěncům hrazenou péči (v tomto případě se ale jedná jen o péči nutnou a neodkladnou, která je příslušnou pojišťovnou ze zákona uhrazena).

3.1 Veřejné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je upraveno v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Pojištění je povinné, občané ČR si nevybírají, zda se chtějí účastnit tohoto pojištění, avšak v rámci svých práv mají moţnost vybrat si jednu ze sedmi pojišťoven, které aktuálně na našem trhu poskytují své sluţby: Aktuální seznam zdravotních pojišťoven28:  111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP)  201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (VoZP)  205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP)  207 Oborová zdravotní poj. zam. bank, poj. a stav.(OZP)  209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ)  211 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR  213 Revírní bratrská pokladna, zdrav. pojišťovna (RBP) Počet zdravotních pojišťoven má v čase klesající tendenci. V posledních letech zanikly dvě pojišťovny, a to Zdravotní pojišťovna Média (ZPM) a Zdravotní pojišťovna METALALIANCE (ZPMA). ZPM byla k 28.3.2011 z důvodu nesplnění zákonného závazku

28

Zdravotní pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví ČR [online]. 02.07.2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.mzcr.cz/dokumenty/zdravotni-pojistovny_945_839_1.html 26

minimálního počtu pojištěnců sloučena s VZP29, v případě ZPMA došlo ke sloučení s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou (ČPZP) - nyní působí pod kódem 205 a jejím jménem. Jisté privilegované postavení mezi ostatními pojišťovnami má VZP – byla zaloţená jako první, a to samostatným zákonem. Má nejvíce registrovaných pojištěnců a občané, kteří se dříve nepojistili, se automaticky stávají jejími pojištěnci. Výběr pojišťovny je však individuální záleţitostí, z hlediska stomatologické péče jsou pojišťovny srovnatelné. Změnu pojišťovny je moţné provést na ţádost pojištěnce, četnost změn je omezena na jedenkrát za 12 měsíců. Jednotlivé pojišťovny získané finanční prostředky přerozdělují mezi smluvní zdravotnická zařízení. V našem případě mluvíme o zdravotní péči primární, kam kromě zubních lékařů spadá i kategorie praktických lékařů pro dospělé, praktických lékařů pro děti a dorost a gynekologů. Pro všechny jmenované kategorie je typické, ţe jsou financovány z velké části ze zdrojů veřejných, ale jedná se o lékaře soukromé. Smluvním ordinacím za standardní péči a všem (tedy i nesmluvním) za akutní, neodkladná ošetření jsou následně propláceny výkony dle ceníku [S], který je díky práci ČSK jiţ od roku 1997 výjimečně veden přímo v korunovém, nikoliv bodovém vyjádření.

3.2 Přímá platba V případě, ţe se jedná o péči z veřejného zdravotního pojištění nehrazenou nebo hrazenou částečně, případně se jedná o ošetření pacienta v nesmluvní praxi, je cena výkonu stanovena na základě reálných nákladů zubní ordinace. Ceny stejného typu ošetření se tak – na rozdíl od výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění - u různých stomatologů zpravidla liší. Cena ošetření zubním lékařem je věcně usměrněná – je stanovena na základě kalkulace, jejichţ vypracování je povinné jak pro smluvní, tak nesmluvní praxe. Kalkulační

29

Informace Informace pro pojištěnce pro pojištěnce Zdravotní pojišťovny Média. VZP ČR [online]. [cit. 201503-20]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/informace-a-zivotni-situace/informace-pro-pojistence-zdravotnipojistovny-media 27

formulář je veřejně dostupný dokument, slouţící pro stanovení minutové zúčtovací sazby či „minutové kalkulace“. Kalkulační formulář je i s komentářem volně dostupný na webových stránkách ČSK. Bod A určuje počet přímo zúčtovatelných minut, bod B vyjmenovává jednotlivé poloţky základního kalkulačního vzorce; oddíl C je věnován určení maximální prodejní ceny jedné minuty a oddíl D nezbytnému přepočtu kalkulace při změně v oblasti výdajů30.

A: a) Fond pracovní doby (dny/rok): b) Délka dovolené (dny/rok): c) Odpracované minuty denně: A=(a-b)xc B: Položky základního kalkulačního vzorce

Rok/Kč

1. mzdové náklady (hrubé mzdy) 1.1. lékař - zaměstnanec 1.2. sestra 1.3. ostatní personál 1.4. dohody (o vykonané činnosti, o vykonané práci) 1.5. sociální pojištění za zaměstnance 26 % 1.6. zdravotní pojištění za zaměstnance 9 %

2. odpisy investičního majetku 2.1. hmotný investiční majetek 2.2. nehmotný investiční majetek

3. provozní a správní režie 3.1. nájem operativní, elektřina, voda 3.2. drobný investiční majetek 3.3. finanční pronájem - splátky finančního leasingu, cestovné 3.4. fakturované služby: 3.4.1. účetnictví, právník 3.4.2. úklid 3.4.3. malování, údržba, praní prádla 3.4.4. telefon 30

ŢÁKOVÁ, Iva. Cenová kalkulace stomatologické ordinace (kalkulační vzorec s výkladem). 2010. Dostupné z: http://www.dent.cz/img_data/file/2010/c_cenkalkul(2).doc 28

3.4.5. ostatní fakturované služby 3.5. příspěvky ČSK, časopisy, zvyšování kvalifikace 3.6. kancelářské potřeby, drogerie 3.7. pomocný režijní materiál 3.8. tvorba zákonných rezerv (řádně odůvodněných, dokladovaných, uplatněných v základu d aně z příjmu) 3.9. sociální a zdravotní pojištění podnikatele 3.9.1. sociální pojištění podnikatele dle zákona 3.9.2. zdravotní pojištění podnikatele dle zákona 3.10. kalkulační odměna podnikatele

4. finanční náklady 4.1. povinné profesní pojištění 4.2. pojištění ordinace, stomatologického zařízení 4.3. úroky 4.4. ostatní - bankovní poplatky apod.

5. přiměřený zisk 5.1. splátky úvěru 5.2. spoření pro rozvoj přístrojového parku 5.3. spoření pro rozšíření podnikatelské aktivity Součet nákladů

Do kalkulace je třeba zahrnout veškeré jmenované náklady na chod ordinace, včetně nákladů na personál ordinace, pojištění, náklady na zvyšování kvalifikace či přiměřený zisk, a celkovou sumu nákladů pak vydělit počtem odpracovaných minut za rok. Práce stomatologa je zatíţena mnoţstvím administrativních úkonů, jejichţ činností lékař stráví aţ 25 % své pracovní doby31, jen přibliţně 75 % své pracovní doby můţe věnovat samotnému ošetřování pacientům, tedy výkonům generujícím příjem. Pro správný výpočet minutové kalkulace je rovněţ nezbytný přesný odhad času potřebného na jednotlivé typy ošetření, příslušnou administrativu i čas strávený komunikací s pacientem – jeho informování o průběhu zákroku, ceně, moţných rizicích, čas, který pacient potřebuje k výběru z více variant ošetření atp. Výsledná cena jednotlivých poloţek ceníku musí být na závěr navýšena o náklady na přímý materiál. Kuklová, V. Daňová evidence nestátního zdravotnického zařízení – zubní ordinace, str. 32.

31

29

Pro výpočet nejvyšší moţné kalkulované ceny stomatologických výkonů platí [Z]: Minutové náklady = B (bod 1, 2, 3, 4, 5,) : A Nejvýše možná kalkulovaná cena výkonu = Minutové náklady x ordinační čas potřebný k výkonu + přímý materiál Pro úplnost je dále doplněn výklad k výše uvedenému formuláři, který je součástí stejného dokumentu, zveřejněného na stránkách ČSK: A. Určení rozsahu přímo zúčtovatelných minut (rozsah doby přítomnosti) Zdravotnické zařízení je typem podniku, který zúčtovává své výkony podle odpracovaných minut. Při jejich stanovení je nejlépe vyjít z kalendářního fondu pracovní doby, v níž nejsou zahrnuty státem uznané svátky, odečítá se dovolená (4 5 týdnů). B. Základní kalkulační vzorec Prodejní cena by měla pokrýt veškeré náklady a zaručit přiměřený zisk. Minutová zúčtovací sazba (prodejní cena minuty) = minutová sazba nákladů (vlastní náklady na minutu) + zisková přirážka na minutu Minutová sazba nákladů = osobní náklady na minutu + sazba režijních nákladů 1. Sazba osobních nákladů (mzdové náklady) Osobní náklady se skládají z hrubých mezd stálých zaměstnanců (základní mzda + příplatky za přesčas + odměny) a vedlejších osobních nákladů. Vedlejší osobní náklady jsou pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené za zaměstnance zaměstnavatelem, odměny pracovníků za práci konanou mimo hlavní pracovní poměr (dohody). Sazba osobních nákladů = osobní náklady / přímo zúčtovatelné minuty 3. Sazba režijních nákladů (provozní a správní režie) Režijní materiál - pomocný materiál, obaly, čisticí prostředky, kancelářský materiál, předměty krátkodobé spotřeby, odborná literatura.

30

Další režijní náklady - poštovné, telefony, nájemné, pojištění, elektřina, voda, plyn, teplo, bankovní poplatky, opravy a udržování, příspěvky na sociální a zdravotní pojištění podnikatele, příspěvky ČSK. Do režijních nákladů se nezahrnují tyto druhy nákladů: - přímo zúčtovatelná spotřeba materiálu u jednotlivých zakázek - mimořádné náklady (manka, škody) - náklady netýkající se podnikání ve stomatologii Je vhodné dopočítat do režijních nákladů kalkulační odměnu podnikatele tam, kde podnikatel nepobírá dani podrobenou mzdu, jež je součástí mzdové agendy, a tím i obsažena v účetnictví. Pro vyměření kalkulační odměny podnikatele je možno použít jako kritéria např. příjmy zaměstnance vykonávajícího stejnou práci ve státní sféře včetně všech možných navýšení tarifního platu (osobní hodnocení, třináctý a čtrnáctý plat). Režijní náklady = režijní materiál + další režijní náklady + kalkulační odměna podnikatele Sazba režijních nákladů (režijní náklady na minutu) = režijní náklady / přímo zúčtovatelné minuty 5. Kalkulace ziskové přirážky Kalkulační zisk slouží k vytvoření kapitálu, který má umožnit profinancování budoucího růstu, zajištění budoucí podstaty podniku, popř. zřízení nových pracovních míst. Plánovaný roční kalkulační zisk se stanoví podle předpokládaného růstu, záměru o modernizaci přístrojového vybavení, potřeby splátek úvěru apod. Je však třeba při propočtech počítat s tím, že bude zdaněn daní z příjmů a v podniku zůstane k dispozici snížená částka. V podnikatelské praxi se běžně otázka určení výše ziskové přirážky zjednodušuje na stanovení určitého procenta z vlastních nákladů. C. Kalkulace ceny výkonu nebo výrobku Po určení prodejní ceny minuty je možno přikročit ke struktuře kalkulace ceny výkonu nebo výrobku. Tato kalkulovaná cena je cena nejvýše možná, kterou může 31

lékař - podnikatel účtovat pacientovi. Tuto cenu již nemůže překročit. S cenou může jít pouze směrem dolů (v rámci prodejnosti, konkurence apod.). Součásti ceny výkonu nebo výrobku - materiálové náklady - tj. přímý materiál. Přímý materiál je kalkulován individuálně ke každé položce ceníku. Zjišťuje se např. pomocí trojčlenného způsobu výpočtu (cena za celé balení materiálu se rozpočítá na potřebné jednotky váhy - dle váhové potřeby materiálu se zjistí cena přímého materiálu potřebného k danému výkonu či výrobku). - náklady práce - tj. hodnota přímo zúčtovatelných minut dle odpracovaného času na daném výkonu nebo výrobku (tj. součin zjištěných minutových nákladů a ordinačního času potřebného k výkonu nebo výrobku). Čas potřebný k výkonu či výrobku si stanoví lékař individuálně. - ostatní náklady - např. přirážka na minutu práce některých speciálních nástrojů, přístrojů a zařízení D. Změny v kalkulaci Minutovou zúčtovací sazbu (prodejní cenu minuty) nejvíce ovlivňují změny nákladů. Jde například o zvyšování mezd a cen nákladových vstupů. Při ročním plánování a navazující kalkulaci je žádoucí co nejvíce respektovat očekávané změny v oblasti nákladů. Dojde-li během roku k větším než předvídaným změnám, musíme minutovou sazbu znovu přepočítat a přizpůsobit propočet novým skutečnostem.

32

4 VÝŠE ÚHRAD ZA HRAZENÉ VÝKONY A VÝROBKY A JEJICH VÝVOJ V ČASE Výše úhrad za jednotlivé úkony v aktuální výši pro rok 2015 je uvedena v Úhradové vyhlášce 2015 (Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených sluţeb a regulačních omezení pro rok 2015). Je stanovena centrálně Ministerstvem zdravotnictví ČR a platná plošně, pro všechny pojišťovny i příjemce finančních prostředků. Jednotlivé výkony a výrobky mají v dokumentu uveden svůj kód, název a popis, regulační omezení (např. jak často lze kód vykázat, s jakými kódy ho nelze kombinovat, poţadavky na odbornost ošetřujícího stomatologa apod.) a samotnou výši úhrady v korunách. Touto cestou dochází k případným změnám výše úhrad. Valorizace cen musí být provedena cenovým rozhodnutím ministerstva a není na ni právní nárok. ČSK nebo Komora zubních techniků mohou pouze navrhnout změny, ministerstvo ale nemá povinnost je akceptovat. K postupnému navyšování ve výsledku nedochází ani automaticky ani systematicky. Jak vyplývá z vyhlášek předchozích let, navýšení se vztahuje v různé míře jen na vybrané výkony a výrobky – v některých případech se jedná dokonce o navýšení řádově o jednotky Kč v rámci několika let. Pro jasnější představu je níţe vloţena přehledná tabulka vybraných výkonů, vţdy s uvedením kódu, názvu, dále výše úhrady v roce 2000, výše současné úhrady (tedy po 15 letech) z veřejného zdravotního pojištění a rok, ve kterém došlo k poslední změně (navýšení). Tabulka 7: Vývoj výše úhrad za vybrané výkony. Kód

Název

00901

Opakované komplexní vyšetření a ošetření registrované pojištěnce – preventivní prohlídka Péče o registrovaného pojištěnce nad 18 let věku Zhotovení intraorálního rentgenového snímku Zhotovení ortopantomogramu Ošetření zubního kazu - stálý zub fotokompozitní výplň Ošetření zubního kazu - stálý zub Ošetření zubního kazu - dočasný zub Konzervativní léčba komplikací zubního kazu stálý zub

00902 00910 00913 00920 00921 00922 00923 32 33

viz příloha 2 dodatku změna ceny na 164 Kč aţ od 1.7. z důvodu zavedení kódu 00925 33

Úhrada: 2000 260

Úhrada: 201532 410

Rok poslední změny 2015

186 35 95 190

323 70 275 315

2011 2008 2008 2008

115 85 16433

242 126 181

2015 2008 2008

00924

Konzervativní léčba komplikací zubního kazu 85 176 2008 dočasný zub 00925 Konzervativní léčba komplikací zubního kazu ii. 230 265 2008 stálý zub 00935 Subgingivální ošetření 63 84 2008 00950 Extrakce stálého zubu 85 168 2008 00951 Chirurgie tvrdých tkání dutiny ústní malého 257 525 2008 rozsahu 00954 Konzervačně - chirurgická léčba komplikací 281 420 2008 zubního kazu 00955 Chirurgie měkkých tkání dutiny ústní a jejího 194 420 2008 okolí malého rozsahu 00959 Intraorální incize 73 105 2008 Pramen: Zpracováno dle ČSK: Úhrady stomatologické péč – kódy výkonů a výrobků. Dostupné z: http://www.dent.cz/detail-text.php?id_strana=65&id_text=112; doplněno.

Například jeden z nejčastěji prováděných výkonů, preventivní prohlídka, je vedena pod kódem 00946 (Vyšetření a ošetření registrovaného pacienta I), a je hrazena v současné době 336 korunami. Poslední navýšení proběhlo k 1.1.2008, a to z 320 Kč. Za posledních sedm let došlo k celkovému navýšení o 16 Kč, coţ odpovídá 5 % nárůstu. Druhá prohlídka v roce, vedená pod kódem 00947 (Péče o registrovaného pojištěnce nad 18 let věku I) je ohodnocena 263 Kč a k poslední změně došlo toutéţ vyhláškou z roku 2008, o 13 Kč. Jako třetí příklad uvedu Ošetření zubního kazu - stálý zub, který je vedený pod kódovým označením 000921. V současné době je ohodnocen 242 Kč, jedná se ale o částku nově stanovenou k 1.1.2015. Navýšení z 220 Kč znamená změnu o 22 Kč. Z uvedené tabulky je patrné, ţe změny probíhají skokově a vţdy pouze u některých výkonů – zcela evidentně tedy nemůţe docházet k průběţnému kopírování změny nákladů, které musí stomatologové vynaloţit v jednotlivých letech na provedenou péči. Situace u výrobků není optimističtější. Výrobky dělíme dle úhrady do tří skupin: -

tzv. I – pojišťovna hradí v plném rozsahu,

-

tzv. C – hradí ve výši konkrétní částky, je nutná spoluúčast pacienta,

-

tzv. N – pojišťovna nehradí.

Pro ilustraci byly vybrány výrobky pouze z kategorie I pro osoby starší 18 let, tedy výrobky hrazené pojišťovnou, vyjma rekonstrukčních náhrad a rehabilitačních a léčebných pomůcek.

34

Tabulka 8: Vývoj výše úhrad za vybrané výrobky. Kód

Název

1997

2015

Rok poslední změny

∆18 let

SAMOSTATNÉ VÝROBNÍ FÁZE 80001 Studijní model s otiskem

113

113

-

0

80011

Funkční otisk horní čelisti v individuální lžíci

219

219

-

0

80012

Funkční otisk dolní čelisti v individuální lžíci

236

236

-

0

80013

Anatomický otisk čelisti v individuální lžíci

172

172

-

0

KORUNKOVÉ NÁHRADY 81101

Korunka plášťová celokovová, preparace do ztracena

1008

1008

-

0

81002

Korunka plášťová celokovová, preparace schůdková

1065

1172

2008

10,0

81111

Korunka plášťová z plastu, preparace do ztracena

742

742

-

0

81112

Korunka plášťová z plastu, preparace schůdková

800

800

-

0

Částečná snímatelná náhrada s jednoduchými retenčními prvky - do 6 zubů 82002 Částečná snímatelná náhrada s jednoduchými retenčními prvky - 7 a více zubů CELKOVÉ SNÍMATELNÉ NÁHRADY

1657

1740

2008

5,0

1928

2024

2008

5,0

82201

Celková náhrada horní

2931

3554

2008

21,3

82211

Celková náhrada dolní

2988

3617

2008

21,1

ČÁSTEČNÉ SNÍMATELNÉ NÁHRADY DEFEKTU CHRUPU 82001

ORTODONTICKÉ VÝROBKY 86001 86010

Ortodontické diagnostické a dokumentační modely 217 217 Jednoduchý funkční snímací aparát (monobloky, 1612 1612 propulsor) 86013 Středně složitý funkční snímací aparát (klammt, 2212 2212 balters) 86016 Složitý funkční snímací aparát (fränkel, bimler, 3063 3063 lehman, hansa-platte) 86020 Positioner 4073 4073 86030 Jednoduchý deskový snímací aparát – - do 4 prvků 1303 1303 (drát., 1 šroub) 86033 Složitý deskový snímací aparát 1654 1654 86036 Clony, skluzná stříška 1207 1207 86040 Pevný aparát k rozšíření patrového švu 2416 2416 86050 Laboratorně zhotovený nábradek 886 886 86070 Laboratorně zhotovený intraorální oblouk 678 678 86080 Oprava snímacího aparátu jednoduchá (lom, 1 298 298 drát.prvek) 86081 Oprava snímacího aparátu s otiskem 579 579 Pramen: *Zpracováno dle ČSK: Úhrady stomatologické péč – kódy výkonů a výrobků. Dostupné z: http://www.dent.cz/detail-text.php?id_strana=65&id_text=112; doplněno.

35

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

V tabulce je uveden kód výrobku, název, výše úhrady v roce 1997, výše současné úhrady a rok, ve kterém došlo k poslednímu navýšení. V posledním sloupci je uvedeno procentuální navýšení za posledních 18 let. Z 25 výrobků došlo u pěti v roce 2008, tedy před sedmi lety, k navýšení o 5 – 21,3 %, U dalších 20 výrobků je výše úhrady posledních 18 let stejná. Příjmy zůstávají často stejné, náklady se ale mění výrazně. Vzhledem k rozsahu práce není moţné blíţe analyzovat změnu na výdajové stránce ordinací, pro orientační srovnání však poslouţí i míra inflace. Výrazný vliv na růst nákladů má nejen růst cen, ale i rozvoj vědy a vyuţívání nových, často draţších technologií a materiálů při zhotovování výrobků. Tabulka 9: Průměrná roční míra inflace v ČR. Rok 2000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 [%] 3,9 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 3,3 1,4 Pramen: ČSÚ, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/kapitola/320198-14-r_20140100

Výše úhrady uvedená v tabulce je cenovým stropem, do kterého se musí vejít zubní lékař společně se zubním technikem. Pro hlubší analýzu kvůli rozsahu práce není na tomto místě prostor.

36

5

PRŮZKUM OCHOTY PACIENTŮ HRADIT SI ZUBNÍ PÉČI

Čeští zubní lékaři v čele s Českou stomatologickou komorou i zubní technici se jasně shodují na podfinancování péče. I přes mnohaleté snahy o konkrétní změny systému hrazení péče z veřejného zdravotního pojištění nedošlo k ţádnému významnějšímu posunu vstříc poţadavkům a četným návrhům. Změnu je nutné provést na úrovni zákonů, lze tedy konstatovat, ţe se jedná o politický problém se všemi důsledky z toho plynoucími. I dle Durdisové34 je hlavním subjektem realizace zdravotní politiky stát, který ji vymezuje a legislativně zabezpečuje. Zároveň se na zdravotní politice podílí další subjekty se svými lokální zájmy, které musí být sladěny právě pomocí státem zvolených mechanismů, jinak dochází k neefektivnímu a nadměrnému čerpání finančních prostředků. Jak dále uvádí, „míra skutečného efektu státní zdravotní politiky je dána nejen politickými zájmy a zájmy samotných občanů, ale i schopností společenského systému tyto zájmy vyvolávat.35“ Za klíčový lze tedy povaţovat postoj občanů nejen jako příjemců zdravotní péče, ale i jako voličů, od čehoţ se odvíjí i neochota politiků činit opatření potřebná, ale nepopulární. Nezbytné změny je třeba prosadit buď cestou nepopulární, proti vůli voličů, nebo informovat občany do té míry, ţe změny budou povaţovat a následně je přijmou jako jejich vlastní zájem.

5.1 Dotazníkové šetření Pro zjištění ochoty pacientů hradit si zubní péči (resp. se na jejím financování přímo podílet) a jejich názoru na fungování systému hrazení zubní péče u nás bylo provedeno dotazníkové šetření. Dotazník obsahoval 20 otevřených i uzavřených otázek, směřovaných na identifikaci respondenta z hlediska jeho společenského a ekonomického zařazení, přístupu k péči o vlastní chrup, zkušeností a informovanosti. Cílovou skupinou byla laická veřejnost zejména ve věkovém rozmezí 20 aţ 30 let. Tomu byla podřízena formulace otázek a celková koncepce dotazníku tak, aby byl srozumitelný a zároveň byla zachována dostatečná vypovídací hodnota36. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 300 respondentů.

34

DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví, 2005, str. 52-53

35

tamtéţ

36

dotazník v plném znění je přílohou práce 37

V prvních třech otázkách byli respondenti tázáni na věk, povolání a čistý průměrný měsíční příjem. Největší počet respondentů, 275 osob (tj. 92 %), spadá do rozmezí 18 aţ 32 let. Graf 2: Věk.

Pramen: Vlastní konstrukce. 300 respondentů.

Na otázku týkající se povolání bylo přípustné označit více odpovědí. Celkem 55 % respondentů bylo studenty denního studia a 44 % podnikalo či pracovalo, tedy vyvíjeli aktivitu pro generování finančních prostředků. Většina respondentů zvolila více jak jednu odpověď, nejčastěji kombinaci prezenčního studia a zaměstnání či brigády (21 respondentů, 7 %). V následujícím grafu je znázorněn počet respondentů, kteří označili jednotlivé odpovědi. Graf 3: Povolání.

Pramen: Vlastní konstrukce. 299 respondentů. 38

Rozloţení respondentů do kategorií dle čistého průměrného měsíčního příjmu vykazovalo značnou disproporci. Nejvíce respondentů, 43 %, uvedlo, ţe činí méně jak 5 000 Kč. Tyto výsledky odpovídají vzhledem k relativně nízkému věkovému průměru a vysokému zastoupení studentů očekávání. Graf 4: Čistý průměrný měsíční příjem.


Další otázky byly zaměřeny na péči o vlastní chrup. Zodpovězení otázky na počet intaktních zubů bylo nepovinné, vyplnilo ji 273 respondentů. Výsledný graf nelze povaţovat za zcela vypovídající o péči daných jedinců, neboť řada respondentů si nebyla jista odpovědí a počet intaktních zubů nemusí přesně korelovat s kvalitou péče daného jedince37. Formulace i zařazení otázky bylo zvoleno z motivačních důvodů. Respondenti byli rozděleni do 8 kategorií. Z výsledků nelze izolovaně vyvodit ţádné zvláštní závěry, počet respondentů s vyšším počtem intaktních zubů odpovídá věkovému rozloţení.

37

počet intaktních (zcela zdravých) zubů můţe být sníţen i např. v důsledku extrakce (vytrţení) z ortodontických důvodů či ageneze (nevyvinutí). 39

Graf 5: Počet intaktních zubů.

Pramen: Vlastní konstrukce. 273 respondenti.

Návštěva dentální hygienistky u nás není zatím tak běţná, jak je tomu ve vyspělejších státech. Hodinová návštěva obvykle stojí asi 1 000 Kč a zahrnuje čištění zubů od zubního kamene a instruktáţ správné techniky čištění zubů. Z 299 respondentů 60 % u dentální hygienistky nikdy nebylo a 6 % v minulosti bylo, ale návštěvu nezopakují. Necelá pětina respondentů chodí k hygienistce pravidelně a 15 % pouze nepravidelně. Procentuální rozloţení poměrně věrně zobrazuje ochotu respondentů investovat finanční prostředky do svého (orálního) zdraví. Pro mnohé poměrně velká finanční částka je v tomto případě vynaloţena

často bez výrazného okamţitého efektu,

proto se mezi

pravidelné klienty hygienistek řadí zejména osoby motivované a dobře informované o důleţitosti správné péče. Graf 6: Jak často chodím k dentální hygienistce.


Přibliţně tři čtvrtiny respondentů chodí ke svému praktickému lékaři alespoň jedenkrát ročně, kaţdý desátý ale pouze v případě problému. Důleţitost návštěvy zubního lékaře alespoň dvakrát ročně je obecně známá a zdůrazňovaná, minimálně čtvrtina respondentů tak zcela vědomě nerespektuje doporučení. Graf 7: Jak často chodím k praktickému zubnímu lékaři.


Pokud se ke svému lékaři objednají, čekají na ošetření v 16 % maximálně jeden týden, čtvrtinarespondentů maximálně dva týdny a další čtvrtina jeden měsíc. Pětina respondentů uvádí, ţe jsou objednáni za jeden aţ dva měsíce a celých 13 procent dokonce za více jak dva měsíce. Takto dlouhé čekací doby se bohuţel nutně negativně odráţí v motivaci pacientů. Graf 8: Délka čekání na termín ošetření od objednání.


41

Po objednání jsou respondenti ošetřeni v 62 % do 15 minut, 27 % čeká na ošetření aţ hodinu. V 16 dotaznících respondenti uvádí, ţe na ošetření čekají 1 aţ 2 hodiny a v 8 dokonce i více jak dvě hodiny. Takto dlouhé čekání na ošetření, na které se dříve pacient objedná, se rovněţ velmi negativně odráţí na jejich motivaci, zejména pokud se jedná pouze o preventivní prohlídku. Takoví pacienti mohou návštěvu vnímat jako zbytečnou, obzvláště v případě, kdy si na návštěvu lékaře musí vyhradit několik hodin času v pracovní době.

Graf 9: Délka čekání na ošetření.


V případě nespokojenosti se současným zubním lékařem či změně lékaře z jiného důvodu38mají

respondenti

poměrně

omezené

moţnosti.

Jen

23

%

uvádí,

ţe by bylo jednoduché najít si jiného stomatologa, stejné procento by v případě hledání neuspělo pro nízkou kvalitu nabízeného ošetření a 15 % pro vysokou cenu. Rovných 30 % respondentů nemá ve svém okolí zubní lékaře, kteří by nové pacienty registrovali, pouze necelá desetina neví. Z výsledků je patrné, ţe v případě nespokojenosti se současným lékařem, např. pro příliš dlouhé objednací doby, by pro většinu respondentů bylo sloţité najít si nového lékaře, který by vyhovoval po stránce kvality i ceny.

38

nejčastěji odchod lékaře do důchodu a změna bydliště 42

Graf 10: Registrace u jiného lékaře v okolí.


Další otázky byly zaměřeny na samotnou ochotu platit. Za modelové výkony jsem zvolila amalgámovou výplň (tzv. šedá plomba), kompozitní výplň (tzv. bílá plomba) a korunku. Zhotovení amalgámové výplně je jedním z nejběţnějších zubařských výkonů. V současné době u nás můţe být provedena tzv. na pojišťovnu, tedy vykázáním příslušného kódu pojišťovně smluvní praxí. V tomto případě pacient lékaři za ošetření nic neplatí. V případě, ţe lékař není smluvní nebo chce pouţít kvalitnější dózovaný amalgám, pacient si musí ošetření uhradit sám. Postoj respondentů je shrnut v následujícím grafu: 15 % preferuje současný systém; 72 % respondentů si myslí, ţe by pojišťovna nadále měla výplně hradit, ale chtěli by mít moţnost si v případě draţšího ošetření pouze doplatit rozdíl. Současný systém nedovoluje lékařům k plně hrazeným výkonům vybírat jakékoliv doplatky, takţe pacient ztrácí zcela nárok na finanční částku, kterou by jinak pojišťovna na výkon vynaloţila. Poslední tři kategorie zahrnují respondenty ochotné si výplň zaplatit zcela, dohromady však tvoří pouze 13 procentních bodů.

43

Graf 11: Ochota platit za amalgámovou výplň.


U kompozitní výplně je současné nastavení systému rozdílné: u pacientů nad 18 let není kompozitní (estetická) výplň hrazená vůbec. Respondentů, byla poloţena otázka na ochotu zaplatit si tento druh ošetření např. při poškození horního řezáku, tedy ve viditelném úseku chrupu. Pouhá 2 % dotázaných není vůbec ochotná za výplň zaplatit, 48 % si myslí, ţe by výkon měla hradit pojišťovna, ale mělo by být umoţněno si připlatit (21 % do 300 Kč a 27 % i více jak 300 Kč za výplň). Téměř polovina respondentů pak uvedla, ţe jsou si ochotni výplň uhradit zcela (17 % při ceně do 500 Kč, 18 % do 1 000 Kč a 14 % i více jak 1 000 Kč za výplň).

44

Graf 12: Ochota platit za kompozitní výplň.


Graf 13: Ochota platit za korunku.


Třetím typem ošetření bylo zhotovení korunky na horním řezáku, tedy opět ve viditelném úseku chrupu, bez specifikace materiálu a za předpokladu, ţe respondent má na lékaře doporučení a ví, ţe korunka bude kvalitní a vysoce estetická. Rovněţ byla uvedena informace, ţe se jedná o cenu za kompletní ošetření, tedy nabroušení zubu, otisk, provizorium či fixace definitivní práce. Respondentům nebyly nabídnuty moţnosti, odpověď bylo třeba doplnit. Výsledné hodnoty byly následně rozděleny do intervalů po 500 Kč aţ do výše 5 000 Kč, vyšší částky byly uvedeny v celých tis. Kč. 70 % všech respondentů uvedlo, ţe by nebylo ochotno zaplatit více jak 3 000 Kč, 90 % uvedlo jako maximum 5 000 Kč či méně. Většina respondentů byla limitována jednak výší svých příjmů, které jsou u šetřené skupiny nízké, a jednak informacemi. Řada mladých respondentů korunku nemá a neví, co přesně korunka je, jaké má výhody a nevýhody a jaká je náročnost jejího zhotovení, a proto nedokázala dobře kvantifikovat přínos tohoto typu ošetření. Obecně lze ale říci, ţe vzhledem k nákladům na zhotovení korunky v běţné praxi jsou uvedená maxima nízká a respondenti nemají přehled o nákladnosti tohoto typu ošetření.

Graf 14: Ochota platit za korunku.


46

Pro určení ceny kompozitní výplně je vedle minutové kalkulace rozhodující zejména doba potřebná na její zhotovení. Kaţdý lékař zhotoví stejnou výplň za různý čas v závislosti na umístění a rozsahu kazivé léze, vybavení či zkušeností, proto byla jako modelový příklad vybrána výplň pouze malého rozsahu, avšak umístěna v mezizubním prostoru. Na základě odpovědí je patrné, ţe respondenti nemají představu, kolik času je na výkon třeba. S určitostí můţeme říci, ţe za méně jak 15 minut nelze toto ošetření provést - patnáct minut a méně však odhadovalo 45 % dotázaných.

Graf 15: Odhad času potřebného na zhotovení malé mezizubní kompozitní výplně.


V další části byli respondenti tázáni na jejich odhad nákladů a příjmů zubních lékařů. Důleţitým základem při tvorbě ceníku jednotlivých ordinací je minutová kalkulace, jejíţ výše byla předmětem další otázky.

47

Graf 16: Odhad hodinových nákladů ordinace na základě minutové kalkulace.


Z grafu je patrné, ţe respondenti ani přibliţně neznají náklady zubních ordinací. Minutové náklady běţně dosahují výše asi 30 Kč, coţ činí 1 800 Kč při přepočtu na jednu hodinu. Výše je samozřejmě velmi variabilní v závislosti zejména na umístění ordinace či vybavení, lze se setkat s kalkulacemi na 22 i 50 Kč za minutu. I při 22 Kč za minutu by tato část nákladů na ošetření činila 1 320 Kč/hod, více jak 70 % respondentů uvedlo niţší odhad. Odhady výše úhrad za provedení amalgámové výplně (kód 00921) a preventivní prohlídky (00946) rovněţ neodpovídaly skutečnosti. Obě otázky byly doplněny popisem výkonu, respondenti tedy byli seznámeni s kompletním výčtem úkonů, které jsou součástí daného kódu. V současné době je kód 00921 hrazen 242 korunami. Z 288 respondentů, kteří zodpověděli tuto otázku, odhadovalo 33 % niţší částku, 66 % potom více jak 242 Kč. Tři respondenti jsou pravděpodobně zubní lékaři nebo si kód v průběhu vyplňování vyhledali, neboť do dotazníku uvedli správnou výši.

48

Graf 17: Odhad výše úhrady za amalgámovou výplň.


Preventivní prohlídka, vedená pod kódem 00946, je v současné době hrazena 336 Kč. Částku niţší uvedlo 54 % a vyšší 46 % respondentů, jeden uvedl správnou výši.

Graf 18: Odhad výše úhrady za preventivní prohlídku.


49

Dvě otázky byly věnovány prioritám při výběru ošetřujícího lékaře. Vţdy nás z nabízených moţností zajímaly tři, které jsou pro respondenta nejvíce či nejméně důleţité. Pokud respondent zatrhl více jak tři moţnosti, odpovědi nebyly započítány. Mezi nejdůleţitější faktory při výběru lékaře respondenti nejčastěji uváděli Kvalitu ošetření (82 %), přístup a chování lékaře (57 %), dále dostatek informací a moţnost samostatného výběru mezi variantami ošetření (33 %), rychlost a bezbolestnost ošetření (32 %) a 26 % uvedlo cenu. V případě, ţe byla označena pouze jedna z variant jako výrazně důleţitější neţ ostatní, nejčastěji se jednalo o kvalitu ošetření (63 %). Graf 19: Tři nejvíce důleţité faktory ovlivňující výběr zubního lékaře.

Pramen: Vlastní konstrukce. 252 respondenti.

Graf 20: Tři nejvíce důleţité faktory ovlivňující výběr zubního lékaře (1 odpověď).


Mezi nejméně důleţité faktory patří zejména doba čekání, kterou vybralo celkem 63 % respondentů. Druhou nejčastější odpovědí byla cena ošetření (26 %) a rychlost a bezbolestnost ošetření (17 %). Kvalitu ošetření jako jeden ze tří nejméně důleţitých faktorů označilo pouze 9 respondentů (3 %).

Graf 21: Tři nejméně důleţité faktory ovlivňující výběr zubního lékaře.


V případě, ţe byla označena pouze jedna z variant, nejčastěji se jednalo o dobu čekání (55 %), následovala cena s 16 procenty a ostatní odpovědi s méně jak deseti procenty. Kvalitu jako jediný nedůleţitý faktor neoznačil ani jeden respondent.

Graf 22: Tři nejméně důleţité faktory ovlivňující výběr zubního lékaře (1 odpověď).


V průběhu dotazníku byli respondenti tázáni na jejich odhad, názor a zkušenosti. Všechny otázky vedly k zamyšlení nad různými aspekty a fungováním péče u nás. Proto byla zařazena i rekapitulační otázka, zda by podle jejich názoru měla pojišťovna výkony hradit: téměř 53 % respondentů uvedla, ţe by pojišťovna měla na péči všem přispívat stejnou částkou, pacienti by si pak mohli draţší péči doplatit, a 32 % si myslí, ţe by měla hradit za výkony a výrobky vyšší částky. Podle 12 % respondentů by pojišťovna měla hradit vše jako doposud.

Graf 23: Financování zubní péče pojišťovnou.


Na závěr byli respondenti tázáni, jaká je dle jejich názoru příčina kazivosti zubů. Nabídnuty byly dvě odpovědi (kvalita péče a genetické faktory) a zároveň byla ponechána moţnost napsat odpověď vlastní. Odpovědi byly roztříděny do šesti hlavních kategorií. K této otázce se vyjádřil ve svém článku39 prezident ČSK MUDr. Chrz: „Zubní kaz je nejen nejrozšířenějším, ale patrně i nejvíce preventabilním onemocněním člověka (choroba, které lze předejít, její příčiny jsou známy a je snadno ovlivnitelná). Jak v článku rovněţ uvádí, 39

PAVEL, Chrz. Nehrazení „plomb“ konečně nastolí normální stav. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://dentforum.cz/nehrazeni-plomb-konecne-nastoli-normalni-stav/ 52

u některých pacientů zvýšená kazivost vyplývá z některých diagnóz. Takových pacientů je však minimum. Genetické faktory hrají roli pouze v malé míře40. Za správnou tedy můţeme povaţovat první, případně i druhou kategorii (označilo celkem 50 % respondentů). Genetické faktory jako hlavní příčinu uvedlo 38 % a kombinaci obou faktorů 11 % respondentů.

Graf 24: Příčiny kazivosti.


Po vyplnění dotazníku byli respondenti seznámeni s přibliţnou výší minutové kalkulace, výší úhrady za ošetření zubního kazu (kód 00921) a preventivní prohlídku (00946) a časem, který tak na výkon zubní lékař má za předpokladu, ţe jeho minutová kalkulace činí 25 Kč/min (průměrná minutová kalkulace v ČR v roce 2014 činila 24,75 Kč41). Uvedení těchto informací se setkalo s kladným ohlasem,většina respondentů byla velmi překvapena reálnými hodnotami.

40

geneticky dané jsou např. tvary a postavení zubů, které se pak hůře čistí – správným a v tomto případě pečlivějším čištěním lze ale vzniku kazu předejít. Geneticky jsou také daná onemocnění jako poruchy vývoje skloviny. Takových případů je však minimum. 41

Interní statistika Dual, s.r.o, zahrnuto bylo 300 subjektů – 1 lékař, 1 sestra, 7,5 hod ordinační doba 53

54

ZÁVĚR V současné době je uznáváno více definic pojmu zdraví jako správné, neboť ani odborníci se všichni neshodnou na jediné, která by zdraví definovala lépe neţ ostatní. Definice je důleţitá ve všech případech, kdy chceme o pojmu odborně pojednávat. Pro běţného občana však zdraví neznamená nutně to stejné co pro odborníka. Je pro něj něčím konkrétním, lépe uchopitelným, klíčovou součástí všech jeho aktivit, které ovlivňuje. Dokáţe zcela změnit běh ţivota jedince, pro všechny z nás je tedy zdraví nesmírně důleţité. Dle Bartáka42 je zdraví „nezbytnou podmínkou participace jedince na společenských aktivitách, umožňuje mu realizovat primární i sekundární potřeby, rozvíjet jeho lidský a sociální potenciál“. Z tohoto pohledu zdraví jedince ovlivňuje nejen jeho samotného, ale i jeho okolí - proto je třeba, aby se v dané oblasti angaţoval i stát. Aby stát mohl účinně a efektivně ovlivňovat zdravotní stav populace, musí znát její potřeby. Potřebou člověka rozumíme nedostatek něčeho, který člověk vnímá, uvědomuje si ho a který ho vede ke snaze o jeho odstranění nebo dosaţení – naplnění potřeby43. V tomto případě hovoříme o subjektivní potřebě. Objektivní potřeby si jedinec naopak často neuvědomuje a nepociťuje je, ačkoliv ho mohou ohroţovat výrazně více, neţ je tomu u potřeb subjektivních. Objektivní potřeby dokáţe lépe identifikovat odborník, který má výraznou informační převahu nad pacientem; můţeme je tedy označit rovněţ jako tzv. profesionálně objektivizované potřeby. Potřeby jedinců, subjektivní i objektivní, musí brát stát v potaz při stanovení cílů zdravotní politiky. Značná obtíţnost tohoto úkolu tkví v rozmanitosti potřeb v rámci sledované populace, kdy mohou mít jednotlivci potřeby zcela odlišné nebo dokonce protichůdné – nelze tedy dospět k dokonalému pokrytí těchto potřeb, snahou je se k nim co nejvíce přiblíţit. Různé priority různých jedinců nejsou jedinou překáţkou, která státu a všem zúčastněným subjektům brání v dosaţení cíle – naplnění potřeb. Naplnění potřeby zdraví je omezeno finančními prostředky, které jsou k dispozici. Lékařská věda se rozvíjí velmi rychle, nové 42

43

BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví :sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví, 2010, str. 13

GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví: ekonomika zdravotnictví : řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví : kvalita zdravotní péče a její vyhodnocování. 2003, str. 20 55

poznatky umoţňují zavádět nové postupy a pouţívat nové technologie. Finanční náročnost léčby je ale také výrazně vyšší, náklady rostou rychleji neţ příjmy a zdravotnictví tak musí přistupovat ke kompromisním řešením. Popsaná situace se týká i oblasti stomatologické péče, která je dlouhodobě podfinancovaná a odpovědné orgány nemají v současné době pro situaci adekvátní řešení. Cílem práce je zhodnocení systému financování zubní péče v České republice. V první kapitole je stručně pojednáno o historii financování zdravotní péče na našem území. Druhá kapitola se zabývá Českou stomatologickou komorou jako nejdůleţitější organizací českých zubních lékařů, jejími členy a jejími dalšími aktivitami. Ve třetí kapitole je nastíněn systém hrazení zubní péče v současnosti, čtvrtá kapitola pak stručně shrnuje vývoj výše úhrad za výkony a výrobky v čase. V poslední kapitole jsou shrnuty výsledky dotazníkového šetření. Hlavní náplní práce zubních lékařů je ošetřování pacientů. Jedná se o specifický druh sluţby, který nese některé typické charakteristiky všech sluţeb, zároveň se ale v řadě bodů diametrálně odlišuje. Na straně poptávky se nachází pacienti, kteří jsou charakterizovatelní svými potřebami zdravotní léče. Tyto potřeby mohou být subjektivní a tedy spojené s vědomím nedostatku – v těchto případech pacient obvykle poptává zdravotní sluţby, nebo objektivní a často laicky nerozpoznané. V druhém případě nebývá zpravidla poptávka po zdravotnických sluţbách bez zásahu vnější autority realizována. Rozdíl v hodnocení potřeb pacienty a lékaři tkví v informační převaze lékařů, kteří jsou schopni objektivně vyhodnotit mnoho aspektů, které pacient nebere v potaz. Tuto informační asymetrii Ochrana44 popisuje takto: „Informační asymetrie je vysvětlována jako disproporce v informacích, které jsou dostupné, využitelné a srozumitelné pro rozhodování zúčastněných subjektů… Klient (pacient) deleguje svou spotřebitelskou suverenitu na lékaře, který v tomto případě vystupuje v dvojí roli: jednak jako poskytovatel služby a jednak jako zprostředkující agent. Pacient není obvykle schopen posuzovat přiměřenost zdravotnických výkonů a jejich přínosy.“ Lékaři jsou jiţ ale součástí strany nabídky zdravotní péče, do určité míry stojí v opozici. Jako klíčová se pak ukazuje role důvěry pacienta v jeho lékaře.

44

OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance :financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 2010, str. 123 56

Zubní lékař vykonává svoji činnost primárně kvůli zisku, důleţité jsou i aspekty etické: non-maleficience (snaha neuškodit) a beneficience (snaha prospět). Jeho činnost je ale omezena vnějšími faktory, z nichţ jsme se zaměřili na jeden – finanční stránku poskytování péče.

Přijaté finanční prostředky musí být dostatečné pro pokrytí nákladů

ordinace. Jak je blíţe rozvedeno ve čtvrté kapitole, růst výše příjmů není dostatečný k pokrytí růstu nákladů. Zubní lékař je tak nucen volit kompromisní řešení, sniţovat kvalitu léčby pouţíváním méně kvalitních materiálů a zkracováním doby jednotlivých úkonů – obojí na úkor pacienta i svého svědomí. Je tedy zřejmé, ţe situace neprospívá ani jedné straně. Finanční prostředky, dostupné ze systému veřejného zdravotního pojištění, jsou omezené. K vyrovnání příjmů a výdajů ordinací je tak nezbytné navýšit příjmy z jiných zdrojů, nebo omezit výdaje. Moţností, jak omezit výdaje bez sníţení kvality péče, není mnoho. Při zachování dostatečné kvality ošetření je třeba omezit kvantitu. Zamezit některým osobám přístup ke zdravotním sluţbám je nepřijatelné, jak uvádí Durdisová45: „Základem definice garantované zdravotní péče musí být prosazení principu rovnosti. Rovnost znamená právo všech občanů na rovné možnosti rozvíjet a udržovat své zdraví.“ Mezi nejčastější stomatologická ošetření patří ošetření zubního kazu a jeho komplikací – přitom víme, ţe je to onemocnění infekční a tedy i preventabilní. Jako jednoznačně vhodné se tedy jeví kladení většího důrazu na prevenci. Druhou moţností je zvýšení na straně příjmů. Navýšení finančních prostředků na pokrytí nákladů stomatologické péče z veřejného zdravotního pojištění je spíše nereálné – systém trpí velkým finančním nedostatkem, finanční prostředky je nutné primárně pouţít na hrazení velmi drahé a ţivotně důleţité péče, kam většina stomatologických výkonů nepatří. Jako první se nabízí uţití finančních prostředků samotných pacientů formou spoluúčasti nebo kompletní úhradou ošetření. Dle výsledků dotazníkového šetření respondenti preferují ošetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění, rádi by ale měli moţnost si za nadstandard či obecně za draţší ošetření připlatit. Jsou tedy do různé míry ochotni připustit, ţe by část péče hradili.

45

DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. 2005, str. 28 57

„Spoluúčastí se míní přímé platby z osobních zdrojů, které pacient musí ve zdravotnickém zařízení

zaplatit

za

poskytnuté

zdravotnické

služby

hrazené

ze

zdravotního

pojištění…Spoluúčast se dotýká velkých skupin obyvatelstva, do jisté míry diferencuje dostupnost zdravotní péče pro občany a snižuje solidaritu zdravých s nemocnými.“

46

Na jednu stranu je třeba uznat, ţe jakákoliv forma spoluúčasti můţe zhoršovat přístupnost zdravotní péče skupině obyvatelstva s niţšími příjmy, na druhou stranu se jeví být rovněţ dobrým nástrojem pro ovlivnění chování pacientů. V případě péče zcela hrazené můţe velmi snadno dojít k jejímu naduţívání a spoluúčast můţe fungovat jako připomínač (tzv. reminder) hodnot, které pacient od systému dostává47. Dalším důleţitým faktorem je zvyšování zodpovědnosti pacienta za své zdraví. Pacienti mají tendenci zdůrazňovat svoje práva a zapomínají na své povinnosti, mezi které patří48: 

podrobovat se preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví zákon nebo obecně závazné právní předpisy



vyvarovat se jednání, jehoţ cílem je vědomé poškozování vlastního zdraví, a dodrţovat opatření směřující k odvracení nemoci.

Zubnímu kazu a jeho komplikacím lze ve většině případů zabránit pouhou pravidelnou dobrou hygienou, prevencí lze tedy náklady na zubní péči výrazným způsobem omezit. V obecné rovině došlo ke konsenzu, ţe zubní péče je podfinancovaná. Je evidentní, ţe z veřejného zdravotního pojištění není moţné všem pacientům hradit péči vysoké kvality. Pokud vyjdeme z předpokladu, ţe všichni pacienti nemohou mít velmi kvalitní péči zdarma, jakou péči by tedy měli mít? Rozhodně by dále měla být základní péče hrazena dětem a osobám starších 65 let, stejně tak by tomu mělo být u péče akutní a u některých dalších typů ošetření např. pouze u pacientů, kteří chodí pravidelně na preventivní prohlídky a prokazatelně se tak starají o své zdraví. Stanovení míry finanční zainteresovanosti ostatních pacientů by ale mělo být předmětem další diskuse.

46

Principy zdravotního pojištění. Edited by Jiří Němec. 2008, str. 133-134

47

DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. 2005, str. 144

48

KAHOUN, Vilém, Vladimír VURM a Boţena KUČEROVÁ. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 2008, str. 75 58

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Odborná literatura: GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví: ekonomika zdravotnictví : řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví : kvalita zdravotní péče a její vyhodnocování. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2003, xii, 380 s. ISBN 80-7226-996-8. EIM, Josef. Vývoj zdravotního systému v ČR. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra národního hospodářství. MACHAČ, Tomáš. Tvorba marketingové strategie u subjektu v oblasti zubního lékařství. Brno, 2012. bakalářská práce. Vysoká škola Karla Engliše, a.s. EIM, Josef. Vývoj zdravotního systému v ČR. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra národního hospodářství. KUKLOVÁ, Veronika.Daňová evidence nestátního zdravotnického zařízení – zubní ordinace. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie. Zdraví 2020: osnova evropské zdravotní politiky pro 21. století. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, c2014, 182 s. ISBN 978-80-85047-48-6. VONDRÁČEK, Lubomír a Ivan BOUŠKA. Základy zdravotnického práva. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 85 s. ISBN 80-246-0882-0. ONDROVÁ, Kristýna. Odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění v členských zemích Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 100 s. ISBN 978-80-2106593-2.

59

DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80245-0998-9. BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví :sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 223 s. ISBN 9788073575038. OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance :financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 261 s. ISBN 9788024732282. Principy zdravotního pojištění. Edited by Jiří Němec. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2628-1.

KAHOUN,

Vilém,

Vladimír

VURM

a

Boţena

KUČEROVÁ. Vybrané

kapitoly

z pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008, 87 s. ISBN 978-80-7387-130-7.

Internetové zdroje: Ročenka

2014

[online].

ČSK,

2015

[cit.

2015-04-18].

Dostupné

z:

http://www.dent.cz/img_data/file/2015/CSK_rocenka_2014_web.pdf O ČSK. DENTFÓRUM: oficiální webové stránky České stomatologické komory pro pacienty [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://dentforum.cz/o-csk/ Základní informace o ČSK. Česká stomatologická komora [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.dent.cz/detail-text.php?id_strana=2&id_text=75 MAŠKOVÁ, Eliška. Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti v roce 2013. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z:http://www.uzis.cz/rychle-informace/lekari-zubni-lekari-farmaceuti-roce-2013 Pečeť ČSK. DENTFÓRUM: oficiální webové stránky České stomatologické komory pro pacienty [online]. [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://dentforum.cz/656/pecet-csk 60

Časopis LKS. Česká stomatologická komora [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.dent.cz/index.php?id_strana=15-Casopis-LKS ŢÁKOVÁ, Iva. Cenová kalkulace stomatologické ordinace (kalkulační vzorec s výkladem). 2010. Dostupné z: http://www.dent.cz/img_data/file/2010/c_cenkalkul(2).doc Zubní průkaz dítěte. DENTFÓRUM: oficiální webové stránky České stomatologické komory pro pacienty [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://dentforum.cz/1594/zubni-prukazditete Světový den ústního zdraví. Česká stomatologická komora [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.dent.cz/detail-novinky.php?id_polozka=528&id_strana=4 PAVEL, Chrz. Nehrazení „plomb“ konečně nastolí normální stav. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://dentforum.cz/nehrazeni-plomb-konecne-nastoli-normalni-stav/ Zdravotní pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví ČR [online]. 02.07.2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.mzcr.cz/dokumenty/zdravotni-pojistovny_945_839_1.html Informace Informace pro pojištěnce pro pojištěnce Zdravotní pojišťovny Média. VZP ČR [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/informace-a-zivotnisituace/informace-pro-pojistence-zdravotni-pojistovny-media Interní statistika Dual, s. r. o. [online]. 2015. [2015-04-22].

61

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ADEE - Association for Dental Education in Europe CECDO - Council of European Chief Dental Officers CED – Council of European Dentists ČNR – Česká národní rada ČPZP - Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ČR – Česká republika ČSK – Česká stomatologická komora ERO – European Regional Organisation of FDI EU – Evropská unie FDI - Světová organizace zubních lékařů (Fédération Dentaire Internationale) LZPS – Listina základních práv a svobod OZP - Oborová zdravotní poj. zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví RBP - Revírní bratrská pokladna, zdrav. pojišťovna SSS ČR - se Sdruţením studentů stomatologie České republiky VoZP - Vojenská zdravotní pojišťovna ČR VZP - Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky WHO - World Health Organization WOHD - World Oral Health Day Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR ZPŠ - Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

62

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Věková struktura lékařů, zubních lékařů a farmaceutů k 31.12.2013. ....................................................... 20 Graf 2: Věk. ........................................................................................................................................................... 38 Graf 3: Povolání. .................................................................................................................................................... 38 Graf 4: Čistý průměrný měsíční příjem. ................................................................................................................ 39 Graf 5: Počet intaktních zubů. ............................................................................................................................... 40 Graf 6: Jak často chodím k dentální hygienistce. ................................................................................................... 40 Graf 7: Jak často chodím k praktickému zubnímu lékaři. ...................................................................................... 41 Graf 8: Délka čekání na termín ošetření od objednání. .......................................................................................... 41 Graf 9: Délka čekání na ošetření. .......................................................................................................................... 42 Graf 10: Registrace u jiného lékaře v okolí. .......................................................................................................... 43 Graf 11: Ochota platit za amalgámovou výplň. ..................................................................................................... 44 Graf 12: Ochota platit za kompozitní výplň. .......................................................................................................... 45 Graf 13: Ochota platit za korunku. ........................................................................................................................ 45 Graf 14: Ochota platit za korunku. ........................................................................................................................ 46 Graf 15: Odhad času potřebného na zhotovení malé mezizubní kompozitní výplně. ............................................ 47 Graf 16: Odhad hodinových nákladů ordinace na základě minutové kalkulace. ................................................... 48 Graf 17: Odhad výše úhrady za amalgámovou výplň. ........................................................................................... 49 Graf 18: Odhad výše úhrady za preventivní prohlídku. ......................................................................................... 49 Graf 19: Tři nejvíce důleţité faktory ovlivňující výběr zubního lékaře. ................................................................ 50 Graf 20: Tři nejvíce důleţité faktory ovlivňující výběr zubního lékaře (1 odpověď). ........................................... 50 Graf 21: Tři nejméně důleţité faktory ovlivňující výběr zubního lékaře. .............................................................. 51 Graf 22: Tři nejméně důleţité faktory ovlivňující výběr zubního lékaře (1 odpověď). ......................................... 51 Graf 23: Financování zubní péče pojišťovnou. ...................................................................................................... 52 Graf 24: Příčiny kazivosti. ..................................................................................................................................... 53

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Počty zdravotních pojišťoven v jednotlivých letech. ........................................................................... 16 Tabulka 2: Členové ČSK dle způsobu výkonu povolání. ...................................................................................... 18 Tabulka 3: Zubní lékaři vykonávající povolání v ČR dle věku, pohlaví a odbornosti. .......................................... 19 Tabulka 4: Zubní lékaři vykonávající povolání v ČR dle krajů. ........................................................................... 21 Tabulka 5: Drţitelé platných Osvědčení odbornosti. ............................................................................................. 22 Tabulka 6: Přehled počtu vytisknutých zubních průkazů v letech 2005-2011. ...................................................... 24 Tabulka 7: Vývoj výše úhrad za vybrané výkony. ................................................................................................. 33 Tabulka 8: Vývoj výše úhrad za vybrané výrobky. ............................................................................................... 35 Tabulka 9: Průměrná roční míra inflace v ČR. ...................................................................................................... 36

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Dotazník……………………………………………………………………………………………..…64

63

Příloha 1: Dotazník

FINANCOVÁNÍ STOMATOLOGICKÉ PÉČE * Required Věk * Povolání * o

Student/ka - prezenční studium

o

Student/ka - distanční studium

o

Zaměstnaný/á (1 a více úvazku)

o

Zaměstnaný/á (méně jak 1 úvazek, brigády)

o

Podnikatel/ka

o

Nezaměstnaný/á

o

Other:

Čistý průměrný měsíční příjem * o

< 5 000 Kč

o

5 000 - 7 499 Kč

o

7 500 - 9 999 Kč

o

10 000 - 14 999 Kč

o

15 000 - 19 999 Kč

o

20 000 - 25 000 Kč

o

> 25 000

Počet intaktních zubů: Počet zcela zdravých zubů - bez kazů, plomb, korunek... Jak často chodím k dentální hygienistce: * o

chodím alespoň 1x za rok

o

chodím nepravidelně, méně jak 1x za rok

o

byl/a jsem, ale uţ nepůjdu - je to zbytečné

o

nikdy jsem nebyl/a

Jak často chodím k praktickému zubnímu lékaři: * (Ne ortodoncie, parodontologie...) o

alespoň 1-2× ročně

o

nepravidelně, méně neţ jednou za rok

o

jen v případě problému

Na běţné ošetření čekám - od objednání: * o

1 týden a méně

o

do dvou týdnů

o

do jednoho měsíce

o

jeden aţ dva měsíce

o

déle jak dva měsíce

V čekárně obvykle čekám: * o

do 15 min

o

do 1 hod

o

1 - 2 hod

o

více jak 2 hod

Jiného zubaře by v mém okolí: * o

bylo jednoduché najít

o

bylo moţné najít, ale neposkytuje dostatečně kvalitní péči

o

bylo moţné najít, ale je příliš drahý

o

zubní lékaři v mém okolí neregistrují nové pacienty

o

Other:

Kolik jsem maximálně ochotný/á zaplatit za amalgámovou výplň: * šedá plomba - v současné době lze výkon provést celý "na pojišťovnu", v případě kvalitnějšího materiálu je nutné uhradit celou výplň (nikoliv jen doplatit rozdíl) o

nejsem ochotný/á, vyhovuje mi současný systém, měla by ji zcela hradit pojišťovna i za cenu niţší kvality materiálu

o

měla by ji hradit pojišťovna, chci mít ale moţnost si PŘIPLATIT za kvalitnější materiál (do 300 Kč za plombu)

o

měla by ji hradit pojišťovna, chci mít ale moţnost si PŘIPLATIT za kvalitnější materiál (i více jak 300 Kč za plombu)

o

jsem ochotný/á si výplň zcela zaplatit (do 500 Kč)

o

jsem ochotný/á si výplň zcela zaplatit (do 1 000 Kč)

o

jsem ochotný/á si výplň zcela zaplatit (i nad 1 000 Kč)

Kolik jsem maximálně ochotný/á zaplatit za kompozitní výplň: * bílá plomba, např. odlomený růţek na horním řezáku o

nejsem ochotný/á, měla by ji zcela hradit pojišťovna i za cenu niţší kvality materiálu

o

měla by ji hradit pojišťivna, chci mít ale moţnost si PŘIPLATIT za kvalitnější materiál (do 300 Kč za plombu)

o

měla by ji hradit pojišťivna, chci mít ale moţnost si PŘIPLATIT za kvalitnější materiál (i více jak 300 Kč za plombu)

o

jsem ochotný/á si výplň zcela zaplatit (do 500 Kč)

o

jsem ochotný/á si výplň zcela zaplatit (do 1 000 Kč)

o

jsem ochotný/á si výplň zcela zaplatit (i nad 1 000 Kč)

Kolik Kč jsem maximálně OCHOTNÝ/Á zaplatit za korunku na horním řezáku: * zajímá nás tedy, jaká je maximální výše ceny, abyste ji byli ochotni zaplatit (bez ohledu na to, kolik běţně stojí) - za předpokladu, ţe mám na doktora doporučení a vím, ţe korunka bude kvalitní a k nerozeznání od vlastních zubů (kompletní cena - nabroušení, otisk, provizorium, fixace definitivní korunky...) Odhadněte, kolik minut je třeba na zhotovení malé mezizubní kompozitní (bílé) plomby: * Odhadněte, jaké jsou HODINOVÉ náklady ordinace, pokud vycházíme z tzv. minutové kalkulace (tedy minutová kalkulace × 60): * Náklady na vybavení a provoz ordinace (cena křesla, nástrojů, nájem, energie, mzdové nákladyatd.) jsou rozpočítány do tzv. "minutové kalkulace". To znamená, ţe pokud není např. ošetření hrazeno z pojištění, není cena libovolná, ale je usměrněna na základě takto spočítaných nákladů dané ordinace. Odhadněte, kolik Kč v současné době dostane zubní lékař za provedení amalgámové výplně: * 00921 - Ošetření zubního kazu definitivní výplní, bez ohledu na počet plošek výplně či případný počet drobných výplní na jednom zubu, standardním materiálem podle přílohy č. 1 zákona (při pouţití samopolymerujících kompozitních materiálů v rozsahu špičáků včetně a nedózovaného amalgámu v celém rozsahu). Odhadněte, kolik Kč v současné době dostane zubní lékař za provedení preventivní prohlídky: * "Vyšetření stavu chrupu, parodontu, sliznic a měkkých tkání dutiny ústní, stavu čelistí a mezičelistních vztahů, anamnézy a stanovení léčebného plánu v rámci péče hrazené zdravotní pojišťovnou (dále jen „ZP“). Kontrola a nácvik orální hygieny, interdentální hygieny, masáţí, odstranění zubního kamene (bez ohledu na způsob provedení, frekvence vykazování v souladu s přílohou č.1 zákona ), včetně ošetřování běţných afekcí a zánětů gingivy a sliznice dutiny ústní, parodontu (parodontální absces, ošetření afty, herpesu nebo dekubitu

způsobeného snímací náhradou aj.), ošetření dentitio difficilis bez ohledu na počet návštěv. Lokální aplikace fluoridů s pouţitím přípravků podle přílohy č. 1 zákona" Při výběru zubního lékaře je pro mě nejvíce důleţité: * Vyberte maximálně tři moţnosti o

Cena ošetření

o

Kvalita

o

Estetika

o

Doba čekání na ošetření

o

Milý lékař, osobní přístup

o

Informace o prováděném výkonu, moţnost výběru

o

Rychlost a bezbolestnost ošetření

Při výběru zubního lékaře je pro mě nejméně důleţité: Vyberte maximálně tři moţnosti o

Cena ošetření

o

Kvalita

o

Estetika

o

Doba čekání na ošetření

o

Milý lékař, osobní přístup

o

Informace o prováděném výkonu, moţnost výběru

o

Rychlost a bezbolestnost ošetření

Dle mého názoru by pojišťovna výkony: * Otázka se netýká ošetření dětí a osob pobírajících důchod o

Měla hradit, ale vyšší částky

o

Měla hradit - ve stejné výši jako doposud

o

Měla by všem na výkony přispět stejnou částkou, pacienti by si nadstandardní péči mohli doplatit

o

Neměla vůbec hradit

o

Other:

Kazivost je dle mého názoru dána: * Vyšší mnoţství zubních kazů se často vyskytuje u jedinců v rodině, o

geneticky (kaz vznikne u predisponovaných jedinců, přestoţe si správně čistí zuby) péčí, kaz je infekční onemocnění, vzniku kazu lze předejít správnou

o

péčí Other:

FINANCOVÁNÍ ZUBNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents