Financování vysokých škol v ČR: možnosti a realita v mezinárodním srovnání Daniel Münich
14.5. 2014 Škoda auto vysoká škola, Mladá Boleslav
O čem to bude • Důležité nebo zajímavé skutečnosti – Systém financování vzdělávací činnosti – Financování VaV – Finanční podpora studentů
• Možnosti změn • Varování – Spíše o VVŠ než SVŠ – Parciální vhledy – Paušalizace
Očima ekonomické teorie • VVŠ jsou zvláštní typ neziskové firmy (nesmí dosahovat zisk), • řízené zaměstnanci (labor managed firm ‐ volí akademické senáty a ty volí vedení i vědecké rady a dělají klíčová systémová rozhodnutí, • jejichž jednotkové náklady (normativ na studenta) a produkce (počty vzdělávaných studentů) jsou regulovány (MŠMT). • Cílovou funkcí (objective function) je maximalizace kombinace zaměstnanosti, jistoty pracovních míst a výše poměrně rovnostářsky rozdělovaných mezd. • Kvalita produkce (vzdělávací služby) hraje méně významnou roli, protože stačí splnit akreditační standardy (minimální práh kvality) a zaplnit kvótu počtu financovaných studentů (bez ohledu na jejich dispozice a studijní úsilí).
Klíčové charakteristiky systému • Krátce po dokončení „masifikace“ • Vysoká průměrná doba studia • Nízké výdaje na studenta ročně, vysoké na úspěšně dokončené studium • Nedostatek informací o kvalitě (studia a VaV) • Rovnostářské financování, nízká diversifikace • Slabá a zastaralá finanční podpora studentů • Uzavřenost • Vysoká/nízká závislost VVŠ/SVŠ na státu: duální systém
Repete: zdroje financování VVŠ v ČR • Veřejné národní zdroje – Institucionální (výzkum a vzdělávání) – Účelové (výzkum a vzdělávání)
• Veřejné zdroje EU ‐ dočasné a rozvojové • Soukromé zdroje – od studentů (+ export) XX – od podnikatelského sektoru XX – od absolventů a filantropů XX
Financování vzdělávací činnosti (V)VŠ
Financování vzdělávací činnosti VVŠ • Normativní financování (ang. formula funding) – standardní ve světě – dán jen obecný zákonný rámec – normativ na studium a obor + stropy počtu studií – vyžaduje kvalitní informace (jinak rovnostářství bez excelence) – dobré a špatné použití (zkušenosti…) – duální systém plně podporovaného studia na VVŠ a nepodporovaného studia na SVŠ – > nízký stupeň diverzifikace VŠ – > vysoký stupeň vnitřních rozdílů
Normativní financování
Normativní financování vzdělávací činnosti VVŠ Rozdělování financí VVŠ
20%
80% Počet studentů
Ukazatele kvality
Normativní financování • Cca 16 mld. z 20 mld. ročně – financování podle počtu studentů (~12.3 mld) – Oborové koeficienty – „Bonus“ za Kvalitu a výkon (~3.6 mld)
Normativní financování • Stropy počtu financovaných studentů (BA, MA, nMA, PhD) závisí na Indikátorech Kvality a Výkonu
Kolik škola dostane na jednoho normativního Financování studenta v rámci ukazatelů A a K Kč na studenta UK JU UJEP MU UP VFU Brno OU UHK SU ČVUT VŠCHT Praha ZČU TUL UPa VUT v Brně VŠB‐TUO UTB ve Zlíně VŠE ČZU v Praze MENDELU
36,043 31,630 29,800 33,101 32,501 31,040 31,160 30,231 30,055 33,593 34,850 32,186 31,387 30,952 32,715 30,248 29,833 31,864 30,451 31,436
Rozdíl od průměru 10% ‐3% ‐9% 1% ‐1% ‐5% ‐5% ‐7% ‐8% 3% 7% ‐1% ‐4% ‐5% 0% ‐7% ‐9% ‐2% ‐7% ‐4%
Normativní financování • Rovnostářské financování – Slabé motivace k vyšší kvalitě – Omezené možnosti nabízet vyšší kvalitu – Nedostatek informací o kvalitě výuky a VaV
• Relativně malé rozdíly v kvalitě škol – Velké rozdíly kvality uvnitř škol – Rozdílné zájmy různých škol – Způsob řízení škol (střední volič) • ÆPes se drží za ocas
QS World University Rankings 2013
Nízký podíl zahraničních akademiků
15
Kontraktové financování? • • • •
v podstatě také do velké míry normativní bilaterální vyjednávání +/‐ výhled na více let + nejistoty státního rozpočtu
Trochu bezhlavá „masifikace“
Zdroj: Jan Koucký, SVP UK, prezentace From Incremental Funding to Quality & Performance Indicators
Čistá míra vstupu do terciárního vzdělávání a míra vstupu založená na kohortní analýze (pro programy terciárního vzdělávání typu ISCED 5A) v letech 1997–2007 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30-34 35-39 40+
1997 0,0% 6,3% 6,1% 2,7% 1,7% 1,5% 1,0% 0,6% 0,3% 0,2% 0,2% 0,1% 0,1% 0,2% 0,0% 0,0% 21,8%
1998 0,0% 7,0% 7,1% 2,9% 1,6% 1,2% 0,8% 0,5% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,1% 0,1% 0,1% 0,0% 23,2%
1999 0,0% 7,6% 8,2% 3,2% 1,4% 0,9% 0,6% 0,5% 0,4% 0,3% 0,2% 0,2% 0,1% 0,1% 0,1% 0,0% 24,6%
2000 0,0% 7,7% 9,1% 4,5% 2,8% 1,9% 1,4% 1,0% 0,6% 0,3% 0,2% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 29,7%
2001 0,0% 2,6% 11,7% 7,6% 1,5% 1,0% 0,7% 0,6% 0,4% 0,4% 0,3% 0,3% 0,3% 0,2% 0,1% 0,0% 29,7%
2002 0,0% 0,5% 11,5% 10,2% 2,6% 1,1% 0,8% 0,6% 0,5% 0,4% 0,4% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,0% 31,8%
2003 0,0% 0,0% 14,0% 12,1% 2,8% 1,3% 0,8% 0,6% 0,6% 0,5% 0,4% 0,4% 0,4% 0,3% 0,2% 0,0% 37,2%
2004 0,0% 0,0% 15,1% 13,1% 2,9% 1,4% 0,9% 0,7% 0,6% 0,6% 0,5% 0,4% 0,4% 0,4% 0,3% 0,1% 41,0%
2005 0,0% 0,0% 16,2% 14,5% 3,2% 1,4% 1,1% 0,7% 0,6% 0,5% 0,5% 0,5% 0,4% 0,4% 0,3% 0,1% 44,5%
2006 0,0% 0,0% 17,5% 15,5% 3,2% 1,6% 1,1% 0,8% 0,6% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,4% 0,4% 0,1% 48,3%
2007 0,0% 0,0% 18,3% 16,0% 3,2% 34,9% Æ 50% 1,6% 1,2% 0,8% 32,6% 0,7% 0,6% 0,5% 0,5% 24,0% 0,5% 0,5% 0,4% 0,1% 50,6%
„Čistá míra vstupu reprezentuje podíl osob, které by – při zachování současného zájmu o terciární vzdělávání – někdy během svého života vstoupily do terciárního vzdělávání. Není ovlivněna ani rozdíly ve věkové struktuře, ani rozdíly typického věku pro vstup do terciárního vzdělávání v jednotlivých porovnávaných zemích.“
Financování
Financování výzkumu a vývoje
Nízká míra institucionální spolupráce ve VaV s podnikatelským sektorem
24
Nízká spolupráce s podnikatelským sektorem
Finanční pomoc studentům
Finanční pomoc studentům • Nepřímá daňová skrze rodiče – nejistá z pohledu studenta – do 26 let věku
• Minimální role stipendií • Absence studentských půjček – na živobytí a školné (SVŠ) • podmínky, úroky, splácení, • nemožnost zavést školné na VVŠ
– bariéra hlavně pro studenty soukromých škol
Možnosti změn
Vybrané návrhy NERV (1/2012) • Námět č.1: Financovat školám pouze standardní dobu studia (SDS) studenta a přestat financovat SDS + 1 • Námět č.2: Školám přestat financovat studenty, kteří program dané úrovně již jednou v životě vystudovali • Námět č.3: Během 5 let snížit podíl nastupujících studentů na MA/BA z 75% pod 50% • Námět č.4: Ve finanční podpoře mnohem výrazněji zohledňovat kvalitu vzdělávacích programů • Námět č.5: MŠMT by mělo každý rok vládě předkládat analýzu efektivnosti financování VVŠ • Námět č.6: Přestat vyplácet normativ za studenta, ale za studentem získané kredity • Námět č.7: Zpřísnit povinnost placení a vybírání poplatků za překračování SDS, opakování studií, apod.
CERGE‐EI Společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR v.v.i. Výzkum • úspěšná publikační činnost v nejlepších mezinárodních vědeckých žurnálech • špičkoví výzkumníci z různých světových regionů
Výzkum zaměřený na veřejné politiky • IDEA ‐ nezávislý think tank zaměřující se na výzkum v oblasti veřejných politik
PhD a MA studijní programy • PhD program moderní ekonomie s českou a americkou akreditací • absolventi nastupují akademickou dráhu na prestižních světových univerzitách, získávají pozice v mezinárodních organizacích jako MMF, EBRD nebo Světová banka.
Přispívá k vědeckým a veřejným debatám v České republice i v zahraničí
http://idea.cerge.ei.cz
Děkuji za pozornost
