Financování neziskové organizace

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Financování neziskové organizace Diplomová práce

Vedoucí práce: prof. Ing. Miroslav Nejezchleba, CSc.

Brno 2012

Josef Truhlář

Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu mé diplomové práce prof. Ing. Miroslavu Nejezchlebovi, CSc. za cenné rady a připomínky a za jeho čas, který věnoval této práci. Josef Truhlář

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 24.5.2012

__________________

Abstract TRUHLÁŘ, J. Funding non-profit organization. Graduation thesis. Brno 2012. The aim of this thesis is to make financial analysis and analysis of marketing strategies for non-profit organization namely primary school. This thesis is divided into characteristic of the organization, financial analysis, analysis of marketing strategies and financing of primary school. In analysis of marketing strategy I focus on its individual parts this analysis namely marketing plan, marketing research, marketing audit, marketing mix a marketing control. The output of this thesis is to create recommendations for improving the marketing strategy and request for allocation of funds from the regional office. Keywords Financial analysis, analysis of marketing strategy, non-profit organization, marketing plan, marketing research, marketing mix

Abstrakt TRUHLÁŘ, J. Financování neziskové organizace. Diplomová práce. Brno 2012. Cílem práce je provést finanční analýzu a analýzu marketingové strategie u vybrané neziskové organizace a to u základní školy. Vlastní práce je rozdělena na charakteristiku organizace, finanční analýzu, analýzu marketingové strategie a financování základní školy. V rámci analýzy marketingové strategie jsem se věnoval jejím jednotlivým částem a to marketingovému plánu, marketingovému výzkumu, marketingovému auditu, marketingovému mixu a marketingové kontrole. Výstupem práce je vytvoření doporučení pro zlepšení marketingové strategie a žádost o přidělení finančních prostředků z krajského úřadu. Klíčová slova Finanční analýza, analýza marketingové strategie, nezisková organizace, marketingový plán, marketingový výzkum, marketingový mix

Obsah 1

Úvod

9

2

Literární rešerše

11

2.1

Vymezení pojmu nezisková organizace ................................................... 11

2.2

Vymezení neziskového sektoru................................................................ 11

2.2.1

Státní neziskové organizace .............................................................12

2.2.2

Vymezení jednotlivých právních forem nestátních neziskových

organizací.......................................................................................................12 2.3

Marketing neziskových organizací ..........................................................14

2.3.1

Marketing příspěvkové organizace ..................................................15

2.3.2

Marketingový plán ...........................................................................15

2.3.3

Marketingový výzkum......................................................................16

2.3.4

Marketingový audit..........................................................................16

2.3.5

Marketingový mix ............................................................................16

2.3.6

Marketingová kontrola .................................................................... 17

2.4

Způsoby financování neziskových organizací ......................................... 17

2.4.1

Financování školství ........................................................................18

2.4.2

Finanční prostředky od ministerstva školství .................................18

2.4.3

Finanční prostředky od krajů ..........................................................19

2.4.4

Finanční prostředky od obce .......................................................... 20

2.5

Fundraising ..............................................................................................21

2.5.1

Pojem fundraising............................................................................21

2.5.2

Metody fundraisingu........................................................................21

2.5.3

Zdroje fundraisingu ........................................................................ 22

2.5.4

Průběh fundraisingu ....................................................................... 23

2.6

Finanční analýza ..................................................................................... 24

2.6.1

Účel, cíle a uživatelé finanční analýzy ............................................ 24

2.6.2

Zdroje dat pro finanční analýzu...................................................... 25

2.6.2.1 Rozvaha ........................................................................................... 26 2.6.2.2 Výkaz zisků a ztrát........................................................................... 27 2.6.2.3 Výkaz cash flow ............................................................................... 27 2.6.3

Metody finanční analýzy ................................................................. 28

2.6.3.1 Horizontální analýza....................................................................... 28 2.6.3.2 Vertikální analýza ........................................................................... 28 2.6.3.3 Analýza poměrových ukazatelů ...................................................... 29 2.6.3.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů ...................................... 34 2.6.3.5 Modely finanční tísně podniku ....................................................... 34 3

4

Cíl práce a metodika

36

3.1

Cíl práce .................................................................................................. 36

3.2

Metodika práce ....................................................................................... 36

Vlastní práce

38

4.1

Charakteristika ZŠ Heleny Salichové ..................................................... 38

4.2

Finanční analýza ZŠ Heleny Salichové................................................... 39

4.2.1

Analýza likvidity.............................................................................. 39

4.2.2

Analýza zadluženosti........................................................................41

4.2.3

Analýza aktivity............................................................................... 44

4.2.4

Analýza rentability .......................................................................... 48

4.2.5

Zhodnocení dosažených výsledků finanční analýzy ....................... 49

4.3

Analýza marketingové strategie organizace ........................................... 50

4.3.1

Analýza marketingového plánu ...................................................... 50

4.3.2

Analýza marketingového výzkumu..................................................51

4.3.3

Analýza marketingového auditu ......................................................51

4.3.3.1 Analýza vnějšího prostředí ..............................................................51 4.3.3.2 Analýza vnitřního prostředí............................................................ 52 4.3.3.3 Matice SWOT .................................................................................. 54 4.3.4

Analýza marketingového mixu ....................................................... 56

4.3.4.1 Cena (Price)..................................................................................... 56 4.3.4.2 Produkt (Produkt)........................................................................... 56 4.3.4.3 Cílová skupina (Public)................................................................... 56 4.3.4.4 Místo (Place) ....................................................................................57 4.3.4.5 Propagace (Promotion)....................................................................57 4.3.5 4.4

Financování Základní školy Heleny Salichové....................................... 59

4.4.1 4.5

Zhodnocení a doporučení pro marketingovou strategii školy ....... 59

Financování Základní školy Heleny Salichové ............................... 59

Vlastní návrhy ......................................................................................... 63

4.5.1

Návrh marketingového plánu ......................................................... 63

4.5.2

Návrh dotazníku pro marketingový výzkum .................................. 64

4.5.3

Návrhy na zlepšení propagace školy............................................... 66

4.5.3.1 Vytvoření letáků a plakátů .............................................................. 66 4.5.4

Návrh na zvýšení sounáležitosti se školou ..................................... 67

4.5.5

Žádost o poskytnutí peněžních prostředků z Fondu pro děti

ohrožené znečištěním ovzduší...................................................................... 68 4.5.5.1 Charakteristika Fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší a podmínky žádosti ......................................................................................... 68 4.5.5.2 Popis vlastního projektu ................................................................. 69 5

Závěr

71

6

Seznam použité literatury

73

7

Seznam tabulek

75

8

Seznam grafů

76

9

Přílohy

77

Úvod

9

1 Úvod Diplomová práce se zaměřuje na financování neziskové organizace. Neziskové organizace poskytují rozličné služby širokým skupinám obyvatelstva, jak v oblasti školství, tak i v oblasti tělovýchovy, sociální či zdravotní oblasti. Tyto organizace mají sice rozdílný předmět činnosti, přesto je spojuje to, že se snaží pomoci těm, kteří potřebují podat pomocnou ruku. Cílem těchto organizací sice není dosahování zisku. Je třeba si však uvědomit, že bez finančních prostředků ani tyto společnosti nemohou fungovat. Má práce se konkrétně zabývá financováním základní školy. Což je v dnešní době jedna z nejdůležitějších státních institucí. Jejím cílem je změnit jednotlivce v civilizované, kulturně vzdělané a platné členy společnosti. Základní školy byly zřizovány již v jedenáctém století, a to církví. Povinnou školní docházku do základních škol u nás zavedla Marie Terezie v roce 1774. Tehdy byla povinná školní docházka pouze šestiletá. Rozdílem bylo rovněž to, že v letním období se děti z vesnic nemusely účastnit výuky, protože pomáhaly na polích. V roce 1918 byla zavedena devítiletá povinná školní docházka a zároveň došlo k rozdělení základních škol na dva stupně. V 70. letech 20. století byla devátá třída zrušena, tím byla základní škola zkrácena na osm let. Zároveň došlo k prodloužení povinné školní docházky na 10 let. Každý absolvent základní školy musel následně pokračovat ve studiu na středním odborném učilišti, střední odborné škole či na gymnáziu. Rok 1990 znamenal opětovné zkrácení desetileté povinné školní docházky na let devět a postupně byla na základní školách zavedena devátá třída. Devátá třída byla nejprve nepovinná a od roku 1996 již povinná. V současnosti základní školy mohou být založeny státem, církví i soukromými osobami. Státní a církevní základní školy jsou bezplatné.

Úvod

10

Základní školy v ČR se dělí na dva stupně. První stupeň tvoří pět ročníků a druhý stupeň tvoří šestá až devátá třída. Výuka na ZŠ probíhá od prvního září do posledního června. Červenec a srpen jsou školní prázdniny.


11

2 Literární rešerše 2.1 Vymezení pojmu nezisková organizace Do pojmu nezisková organizace lze zařadit různé organizační formy jako jsou družstva, nadace, církve, školy a univerzity, rovněž také různé sportovní spolky, a rozhlasové stanice. Společná vlastnost všech vyjmenovaných organizací je to, že účelem jejich existence není primárně vytváření zisku, ale cílem je orientace na krytí potřeb. Tímto jsou neziskové organizace důrazně odlišeny od ziskových organizací, jejichž hlavním cílem je maximalizace zisku. (Schaad, 1998)

2.2 Vymezení neziskového sektoru Neziskový sektor většinou rozlišuje dvě základní skupiny neziskových organizací a to státní a nestátní neziskové organizace. (Hyánek, 2004) Státní neziskové organizace zřizuje a spravuje stát. Tyto organizace bývají nazývány jako vládní či veřejné neziskové organizace. Mezi tyto organizace řadíme organizační složky státu a územní samosprávné celky jako jsou obce, kraje, Nejvyšší kontrolní úřad atd. (Hyánek, 2004) Nestátní neziskové organizace jsou založeny čistě dobrovolně. Oproti státním neziskovým organizacím, jsou oblasti, ve kterých jsou nestátní neziskové organizace zakládány, mnohem pestřejší. Existuje více druhů právních forem ve kterých mohou být tyto organizace založeny. Jsou to tyto právní formy dle Rady vlády pro nestátní neziskové organizace: • Občanská sdružení • Nadace a nadační fondy • Církevní právnické osoby • Obecně prospěšné společnosti (Hyánek, 2004)


12

2.2.1 Státní neziskové organizace Do sektoru státních neziskových organizací patří rozpočtové a příspěvkové organizace, fondy a rovněž veřejnoprávní instituce. Pro tuto diplomovou práci je stěžejní skupina rozpočtové a příspěvkové organizace. Jedná se o právnické osoby, které jsou zřízeny ústředními orgány nebo obcemi k plnění úkolů, které nemohou být zajištěny komerčním způsobem a nebo tak nemají být zajištěny z rozhodnutí zřizovatele. Hlavní činností těchto organizací jsou aktivity poskytované bezúplatně nebo za cenu nižší než tržní. Mimo hlavní činnost mohou tyto organizace provádět i hospodářskou činnost za podmínek stanovených zákonem. Se svěřeným majetkem mohou organizace pouze hospodařit. (Hamerníková, 2000) Rozpočtové a příspěvkové organizace jsou svými příjmy a výdaji připojeny k rozpočtu zřizovatele, kterým mohou být ústřední úřady a obce. Rozdíl mezi rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi je v tom, že rozpočtové organizace jsou na rozpočet napojeny plně (celkovými příjmy a výdaji) a příspěvkové organizace pouze částečně. Příspěvkové organizace navíc mohou vytvářet fondy hmotné zainteresovanosti, podle způsobu hospodaření při plnění hlavního cíle. (Hamerníková, 2000) 2.2.2 Vymezení jednotlivých právních forem nestátních neziskových organizací V této kapitole budou stručně popsány jednotlivé právní formy nestátních neziskových organizací dle členění Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Občanská sdružení Dle českého práva je občanské sdružení právnickou osobou. Má tedy vlastní právní subjektivitu a jedná vlastním jménem. Vznik sdružení je podmíněn registrací Ministerstva vnitra. Díky listině základních práv a svobod je každého právo se dobrovolně sdružovat v rámci občanských sdružení, proto k založení občan-


13

ského sdružení není třeba zvláštní povolení. Stačí ohlášení u Ministerstva vnitra a po splnění zákonných podmínek dojde k registraci ministerstvem. Pro založení občanského sdružení je potřeba nejméně tří lidí. Stačí aby alespoň jednomu z nich bylo 18 let. Tito společně vytvoří přípravný výbor. Tento výbor následně sepíše návrh na registraci občanského sdružení, ke kterému je třeba připojit stanovy sdružení. Poté se návrh včetně stanov pošle Ministerstvu vnitra. Sdružení je následně zaregistrováno, pokud Ministerstvo vnitra nenajde ve stanovách rozpor se zákonem. Dále dojde k podání žádosti zmocněným členem sdružení na Český statistický úřad a ten poté přidělí sdružení identifikační číslo. (Econnect, 2012) Nadace a nadační fondy Stejně jako občanské sdružení je i nadace právnickou osobou. Nadace je účelovým sdružením majetku, které je založené pro dosahování obecně prospěšných cílů. Jako obecně prospěšný cíl se rozumí rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana kulturních památek, tradic a vzdělání. Hlavní náplní nadace je finanční podpora těchto obecně prospěšných cílů. Rozdíl mezi nadací a nadačním fondem je to, že fond nemá nadační jmění. (Zákon o nadacích, 2012) K založení nadace je třeba sepsat písemnou smlouvu, v případě jednoho zřizovatele zakládací listinu nebo také může být nadace založena na základě závěti. Poté musí nadace složit minimální nadační jmění alespoň ve výši 500 000 Kč. Pokud se jedná o nižší částku lze založit nadační fond. Ke vzniku nadace dochází ke dni zápisu do nadačního rejstříku, který spravuje rejstříkový soud. Aby došlo k zápisu musí zřizovatel (jím zmocněná osoba) podat návrh na zápis, k němu se přikládá doklad o zaplacení nadačního jmění a nadační listina. Při podání návrhu soudu je dále nutno jmenovat tříčlennou správní radu a také radu dozorčí, případně i revizora nadace. Následně je třeba stanovit pravidla pro provoz nadace a podmínky pro poskytování nadačních příspěvků. Tento návrh se podává dle sídla nadace u Krajského soudu. (Zákon o nadacích, 1997)


14

Církevní právnické osoby Tyto subjekty vede v evidenci Ministerstvo kultury a jsou uvedeny v Rejstříku církevních právnických osob. (Ministerstvo kultury, 2012) Pro registraci církevní právnické osoby je potřeba vytvořit písemný návrh a to ve dvou vyhotoveních. Tento návrh je podán nejméně třemi fyzickými osobami staršími 18 let. V návrhu je uveden člen, který jedná jménem společnosti. (Ministerstvo kultury, 2012) Obecně prospěšné společnosti Jedná se o právnické osoby založené dle Zákona o obecně prospěšných společnostech. Hlavním cílem subjektu je poskytovat veřejně prospěšné služby a to nekomerčním způsobem a za předem stanovených a pro všechny stejných podmínek. Zisk této společnosti nesmí být použit ve prospěch zakládajících osob, členů organizace ani zaměstnanců. Zisk se musí použít na poskytnutí obecně prospěšných služeb, ke kterým byla společnost založena. Společnost je spravována správní radou a řízena ředitelem. Činnost obecně prospěšné společnosti kontroluje dozorčí rada. (Econnect, 2012) K založení obecně prospěšné společnosti dojde sepsáním zakladatelské smlouvy (listiny). Jako den vzniku společnosti se označuje den zápisu do Rejstříku obecně prospěšných společností. (Econnect, 2012)

2.3 Marketing neziskových organizací Marketing je velice důležitou součástí každé firmy bez ohledu na to zda se jedná o ziskovou či neziskovou organizaci. U neziskových organizací je často opomínán, což je pravděpodobně způsobeno větší složitostí. Marketing u neziskových organizací není totiž zacílen pouze na spotřebitele služeb, ale hlavně na ty, kteří tyto služby financují. (Bačuvčík, 2006) Samotný marketingový proces je téměř shodný jak u ziskových tak neziskových organizací. Jeho základními funkcemi jsou analýza, plánování, implementace a kontrola. V rámci marketingového procesu dochází k vzájemnému prolínání jednotlivých funkcí. Marketingový proces se skládá z několika částí a to


15

marketingového výzkumu, marketingového auditu, marketingového mixu a marketingové kontroly. (Hannagan, 1996) 2.3.1 Marketing příspěvkové organizace Cílem marketingové komunikace příspěvkové organizace, v tomto případě školy, je komunikace s jednotlivými subjekty a zároveň s celým okolím školy. Základem této komunikace je umění školy sdělit své cíle a svou nabídku a díky tomu vytvářet svou pozici a image. Důležitou částí marketingové komunikace je zacílená vnitřní komunikace. (Eger, 2000) V naší zemi se marketingové komunikaci základních škol věnuje velmi malá pozornost. Při tvorbě marketingového plánu existuje několik důležitých kroků, které je potřeba dodržovat, podobné kroky jsou i pro vytváření marketingového plánu u neziskových organizací. Základem je SWOT analýza, což je analýza silných a slabých stránek organizace a rovněž příležitostí a hrozeb. Dále je potřeba stanovit marketingové cíle. Při vstupu organizace na trh je důležité rovněž představení organizace, které by se mělo zakládat na pravdivých informacích. (Eger, 2000) 2.3.2 Marketingový plán Z vizí, cílů a poslání organizace se vytváří marketingový plán. Představa stavu, jak by měla organizace v budoucnosti vypadat a čeho by měla dosáhnout, se nazývá vize. Vize představuje ideální stav organizace. (Bačuvčík,2006) Poslání organizace by se dalo definovat jako jedinečná hodnota, kterou se organizace odlišuje od ostatních stejného typu. Strategické cíle organizace jsou body, ke kterým organizace směřuje naplňováním svého poslání. Tyto cíle organizace zajišťuje nepřetržitým vykonáváním činností organizace. Jinak řečeno jsou tedy strategické cíle organizace reálnou podobou formulovaných cílů a vizí organizace. Na strategické cíle jsou kladeny požadavky, cíle musí mít určité vlastnosti. Pro soubor těchto požadavků se vžilo označení SMART. Cíle musí být měřitelné, specifické, akceptovatelné, sledovatelné v reálném čase a také realistické. Strategické


16

cíle mají dlouhodobý charakter. Z těchto cílů se následně odvozují cíle krátkodobé a operativní pro praktické fungování firmy. (Košťan, 2002) 2.3.3 Marketingový výzkum Tento pojem znamená analýzu a systematické shromažďování údajů. Údaje slouží následně managementu pro rozhodování a kontrolu. Provedení marketingového výzkumu pomůže managementu snížit riziko při rozhodování o všeobecných marketingových činnostech. V rámci marketingového výzkumu je potřeba ze začátku definovat problém v organizaci a stanovit si cíl výzkumu. Následně dojde k zpracování plánu a nutné je sbírat potřebné informace, jak již bylo zmíněno. Poté dochází k samotnému výzkumu a poslední etapou výzkumu je interpretace výsledků a jejich následné využití v praxi. (Bačuvčík, 2006) Existují dvě základní metody marketingového výzkumu a to průzkum od stolu a průzkum terénní. V rámci průzkumu od stolu se informace získávají z interních záznamů organizace a vnějších zdrojů, jako jsou různé veřejně přístupné zprávy úřadů a jiných státních organizací. Poté probíhá průzkum terénní. Zde se zjišťují informace prostřednictvím různých dotazníků, interview a pozorování. (Bačuvčík, 2006) 2.3.4 Marketingový audit V rámci marketingového auditu se provádí kontrola vlivů, které ovlivňují kompletní marketingové prostředí organizace. Dílčí částí tohoto auditu je audit marketingového prostředí, což znamená postupně sledovat mikro i makroprostředí organizace. Během auditu marketingové strategie se průběžně přehodnocuje vize, poslání organizace i její strategické cíle. (Bačuvčík, 2006) 2.3.5 Marketingový mix Základ marketingového mixu je pro neziskové organizace stejný jako pro ty ziskové. Skládá se tedy z tzv. čtyř P a to z ceny (price), produktu (product), místa


17

(place) a propagace (promotion). K těmto „klasickým“ čtyřem P se ještě přidávají další dvě složky a to lidé (people) a cílová skupina (public). • Cena (Price) – cílem neziskové organizace sice není vytváření zisku a prodej za tržní ceny, přesto tyto organizace s cenou pracují (v rámci vypracování projektů pro získání dotací atp.). • Produkt (Product) – služba, která uspokojuje potřeby zákazníků (klientů). • Místo (Place) – místo, kde klienti daný produkt získají. • Propagace (Promotion) – v rámci propagace dojde k oslovení cílové skupiny. Existuje pět základních nástrojů propagace a to je reklama, public relations (PR), osobní prodej, direct marketing a podpora prodeje. • Lidé (People) – zaměstnanci organizace poskytující dané služby a produkty. • Cílová skupina (Public) – jak již bylo uvedeno dříve, nezisková organizace má dvě odlišné cílové skupiny a to zákazníky, pro které dané služby a produkty vytvářejí a druhou skupinou jsou organizace, které financují tyto projekty. (Bačuvčík, 2006) 2.3.6 Marketingová kontrola Marketingová kontrola postupně kontroluje marketingový plán, zda-li se plní či nikoliv a postupně ho upravuje podle potřeb organizace. Zda se plán plní, kontroluje organizace jak kvalitativními tak kvantitativními kritérii. (Bačuvčík, 2006)

2.4 Způsoby financování neziskových organizací Neziskové organizace se dle způsobu financování dělí na organizace financované zcela z veřejných rozpočtů (organizační složky státu), na organizace financované z různých zdrojů (dary, sbírky) a na organizace financované z výsledků realizace své činnosti. (Hamerníková, 2000) V případě státních příspěvkových organizací si část výdajů tyto organizace hradí ze svých příjmů a na zbytek výdajů dostávají příspěvek z veřejného rozpočtu. Zdůvodnění, proč mohou příspěvkové organizace čerpat z veřejného roz-


18

počtu, je takové, že poskytují své služby a produkty za ceny nižší než tržní. Příspěvková organizace je tímto napojena na rozpočet svého zřizovatele. Velikost jednotlivých příspěvků se určuje samostatně kvůli tomu, že každá organizace hospodaří za odlišných podmínek. Získat finanční prostředky mohou příspěvkové organizace několikerým způsobem a to vlastní činností, ze svých fondů, z rozpočtu zřizovatele, ze státního rozpočtu podle podmínek daných zřizovatelem, ze státních fondů, ze své doplňkové hospodářské činnosti a z darů jak od fyzických tak i právnických osob. Příspěvková organizace rovněž musí plnit dané úkoly a dodržovat finanční vztahy k svému zřizovateli či státnímu rozpočtu. (Hamerníková, 2000) 2.4.1 Financování školství Od roku 2003 mají jednotlivé územní samosprávné celky větší pravomoce v řízení a ovlivňování školství (regionálního). Pro rozdělování finančních prostředků platí zásada, že poskytované prostředky pro školy a školní zařízení musí co nejobjektivněji odpovídat výkonům plánovaným (podávaným) v rámci nastavených kritérií. Finanční prostředky jsou rozdělovány dle počtu žáků a dle hodnoty poskytovaného vzdělání. Základními zásadami pro rozdělování finančních prostředků jsou objektivnost, hospodárnost, spravedlnost a průhlednost. V jednotlivých regionech o přidělování finančních prostředků rozhodují úřady vykonávající státní správu v oboru školství, kterými jsou kraje a obce, školské rady a ředitelé školních i předškolních zařízení a v neposlední řadě ministerstvo školství. (Francová, 2004) 2.4.2 Finanční prostředky od ministerstva školství Ministerstvo školství rozděluje krajským úřadům finanční prostředky ze státního rozpočtu na náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů v celém rozsahu. Do těchto nákladů se zahrnují platy a náhrady platů, odvody ze sociálního a zdravotního pojištění a ostatní náklady. Ministerstvo také rozepisuje prostředky, které jsou spojené se zvýšením nákladů v souvislosti s výukou zdravotně po-


19

stižených dětí, taktéž náklady na učební pomůcky a učebnice a rovněž náklady na zvyšování vzdělání pedagogických pracovníků. Ministerstvo školství určuje normy ročních objemů mezd, odvodů a ostatních nákladů připadající na dítě. Podle těchto norem jsou pak rozděleny finanční prostředky krajům podle počtu dětí. (Francová, 2004) 2.4.3 Finanční prostředky od krajů Krajské úřady finanční prostředky získané od ministerstva školství dále přerozdělují předškolním zařízením, školským zařízením a školám. Při tomto přerozdělování důležitou roli hrají návrhy, které předkládají obecní úřady s rozšířenou působností. O tomto rozepsání finančních prostředků následně příslušné obecní úřady informuje úřad krajský. Ve státní správě a samosprávě se rozlišují kraje se samostatnou působností a s přenesenou působností a z hlediska financování školských zařízení jsou tu určité rozdíly. (Francová, 2004) V případě kraje se samostatnou působností kraj své vlastní zřízené školy a školská zařízení spravuje. Těmto subjektům následně zajišťuje investiční náklady a i neinvestiční náklady vyjma mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem. I na tyto výdaje jim kraj může přispívat. (Francová, 2004) U kraje v přenesené působnosti je tomu tak, že finančně zajišťuje předškolní instituce, školy a školská zařízení, které jsou zřízeny církvemi a zařazeny do sítě škol a školských zařízení. (Francová, 2004) V rámci každého kraje se zvolí školská rada, která je svolávána vedoucím odboru školství krajského úřadu. Sejít se tato rada musí nejméně dvakrát do roka. Rada řeší hlavně otázky týkající se hospodaření s přidělenými prostředky z rozpočtu. Pro kontrolu efektivního hospodaření s přidělenými prostředky vznikla v rámci krajských úřadů i Česká školní inspekce. (Francová, 2004)


20

2.4.4 Finanční prostředky od obce Obec je samostatný celek, který má vlastní majetek a finanční prostředky, se kterými hospodaří za zákonných podmínek. Obec si sestavuje sama vlastní rozpočet a dle něj hospodaří. Kromě zabezpečování správy obce musí obec zajišťovat veřejné statky jako je základní školství. Obec zřizuje organizace pro plnění samosprávných funkcí. Pokud je v místě více než pět škol musí obec zřídit komisi pro výchovu a vzdělání, pokud je škol méně není to povinností. (Francová, 2004) Obec musí zajistit investiční i neinvestiční výdaje vyjma mzdových prostředků, učebnic a školních pomůcek. Obec rovněž zajišťuje stravování dětí, které navštěvují základní školy a předškolní zařízení. V případě, že dítě splňuje povinnou školní docházku v jiné obci, než kde má trvalý pobyt, je obec, kde má žák trvalý pobyt, povinna hradit druhé obci její neinvestiční náklady. Mezi tyto náklady patří náklady na opravy a údržbu, služby a výdaje nevýrobní povahy, materiální výdaje, mzdové prostředky a ostatní výplaty fyzickým osobám, které nejsou poskytované orgánem kraje v přenesené působnosti. (Francová, 2004) Obecní úřad rovněž přerozděluje peněžní prostředky na mzdy a odvody a na ostatní náklady, které vyplývají z pracovněprávních vztahů. Dále poskytuje prostředky na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na služby, které jsou spojené se zvyšováním kvality vzdělání a rozvojem škol. Obec také přiděluje finanční prostředky na zvyšování nákladů spojených s výukou zdravotně postižených dětí a také na náklady na učebnice a školní pomůcky, pokud jsou žákům poskytovány bezplatně. Veškeré finanční prostředky, které obec následně rozděluje, obec získává z dotací státního rozpočtu, které jim přerozdělí krajský úřad. (Francová, 2004)


21

2.5 Fundraising 2.5.1 Pojem fundraising V českém jazyce neexistuje jedno jediné slovo, kterým bychom tento termín popsali, volným způsobem přeloženo se jedná o získávání finančních prostředků. Jedná se o aktivitu, která je cílená, profesionální a časově i organizačně promyšlená a která se zaměřuje na hledání sponzorů a na získání peněžních prostředků pro podporu dobročinných či veřejně prospěšných činností. Jedná se o velice složitý proces, kdy se veřejnost zapojí do projektu, který potřebuje peněžní podporu. (Kizáková, 1997) Existuje hodně metod, které se užívají pro získávání peněžních prostředků. Důležité je, že díky fundraisingu můžeme ve škole dosáhnout nadstandardních služeb jako lepšího vybavení učeben, různých vícedenních výletů atp. Další výhodou fundraisingu je to, že školy ze získaných peněžních prostředků nemusí odvádět darovací daň. V rámci fundraisingu se nezískávají pouze finanční prostředky ale i různé zboží či služby, další možností je i převod nějakého starého zařízení na školu atp. (Kizáková, 1997) 2.5.2 Metody fundraisingu Mezi metody získávání peněžních prostředků patří členské příspěvky, různé speciální akce, sponzoring, granty a dotace přidělené z konkurzu. Členské příspěvky jsou formy individuálních darů. Mezi speciální akce patří různé aukce, plesy a koncerty. V rámci sponzoringu se o jedná o získávání financí od podnikatelů. Další metodou fundraisingu jsou i tzv. programy spolupráce, kdy dojde k převzetí patronace nad školou či projektem. Při této patronaci se v souvislosti s projektem pak jméno patrona uvádí, což může pomoci zlepšit dojem projektu pro veřejnost. Granty či projekty jsou vyhlašovány státní správou i samosprávou a rovněž jednotlivými ministerstvy, dále také úřady, charitami a nadacemi a dalšími organizacemi. Tyto granty umožňují přihlášeným organizacím získat peněžní prostředky na základě kvality vypracovaného projektu. Co se týče dotací přidělených v konkurzu, tak státní správa stanovuje oblast, kterou hodlá dota-


22

cemi podporovat a na základě konkrétních projektů dotace následně uděluje. Další metodou fundraisingu je tzv. direct fundraising, což je získání finančních prostředků pomocí přímého oslovení dárce a to v rámci nejrůznějších návštěv ve firmě, pomocí osobních dopisů atp.(Francová, 2004) Mezi nejčastější a nejběžnější metody fundraisingu patří: • Osobní návštěva – jedna z nejúčinnějších metod, fundraiser využívá veškeré výhody osobní komunikace. Metoda vyžaduje velké nároky na osobu fundraisera a značné zkušenosti, je rovněž časově náročná. • Telefonní fundraising – podobně výhodná jako osobní návštěva, opět základem jsou znalosti a zkušenosti fundraisera. Pokud fundraiser umí dobře použít tuto metodu, osloví pomocí ní mnohem více lidí než prostřednictvím osobních návštěv. • Přímý poštovní styk – možný dárce je osloven pomocí dopisní korespondence. Touto metodou se dá oslovit sice velké množství dárců, ale efektivita není zdaleka tak vysoká jako u dvou předchozích metod. • Veřejné dobročinné akce – osobní setkání fundraisera s dárci. • Inzerce ve sdělovacích prostředcích – nejméně účinná metoda fundraisingu, zasáhne sice velké množství případných dárců a výhodou je rovněž i anonymita mezi dárcem a organizací, ale přesto efektivita této metody je velmi nízká. • Písemná žádost o grant – základní a efektivní metoda. • Fundraising „ode dveří ke dveřím“ – probíhá pomocí osobních návštěv pracovníků organizace u případných dárců. Podstatná nevýhoda spočívá v zásahu do soukromí potenciálních dárců a může tak mít dodatečně negativní vliv na firemní image. (Novotný, 2004) 2.5.3 Zdroje fundraisingu Zdroje fundraisingu by se daly rozdělit následujícím způsobem a to na finanční příspěvky získané vlastním přičiněním, nadace a fondy, státní dotace, individuální dárce a další zdroje.


23

• Finanční příspěvky získané vlastním přičiněním – takto získávají neziskové organizace největší množství peněžních prostředků na financování své činnosti. Jedná se o dary firem a podnikatelů, jak velkých tak i malých. V případě velkých firem je stanovený rozpočet, který věnují na sponzoring, důležité je sledovat na jakou oblast veřejně prospěšné činnosti se zaměřují a dle toho posílat své žádosti. Malé firmy mají méně finančních prostředků pro sponzorskou činnost, proto je nejjednodušší žádat o naturálie případně vyzískat nějaké zboží v rámci protislužby. Firmy si tyto dary mohou zahrnout do daňově uznatelných nákladů a snížit si tak posléze daňový základ. Neziskové organizace nespoléhají pouze na podnikatele a firmy, ale pořádají různé výstavy a benefiční akce, aby získaly další finance. • Nadace a fondy – prostřednictvím nadací a fondů lze získat finance na obecně prospěšné projekty v oblastech kultury, vzdělávání a v rámci podpory sociálních a zdravotnických služeb. Je poměrně velmi složité najít nadaci pro konkrétní oblast. • Státní dotace – dotace jsou udělovány krajskými a obecními úřady, ministerstvy a také fondy ustanovenými státní správou či samosprávou. Výše a účel dotace určuje Zákon o finančním rozpočtu. • Individuální dárci – tzv. mecenáši. • Další zdroje – převážně zahraniční fondy. Mohou být granty vyhlašované různými zeměmi v rámci rozvoje vzdělávání například. Doba a velikost bývají individuální. (Rektořík, 2007) 2.5.4 Průběh fundraisingu Při vyhledávání finančních prostředků a oslovování dárců existují dvě základní etapy a to vyhledávání dárců a jejich následné oslovení. Je důležité se nespoléhat pouze na jednoho dárce, je potřeba mít více zdrojů, díky tomu organizace nepotřebuje ani velké finanční částky. Při oslovení dárce je důležité na začátku představit organizaci, co je jejím posláním, aby se s námi dárce ztotožnil. Není pravda, že bychom měli oslovit, co


24

největší množství potenciálních dárců. Na tomto místě je potřeba pečlivě rozvážit, pro které organizace má naše činnost smysl a tyto organizace poté důrazně ale zároveň i upřímně oslovit. Každý dárce je pro organizaci důležitý bez ohledu na výši příspěvku. Organizace musí vytvořit seznam potencionálních dárců, z tohoto seznamu si následně vybere nejjednodušeji oslovitelného dárce a s tím dále jedná. Před oslovením dárce si o něm organizace nejdříve zjistí, co největší množství informací. Mezi informace o dárci patří i to, zda-li už někdy přispěl a na jaký účel a i jakou částku. Dárce se nesmí podceňovat, ale ani se k němu chovat poníženě. (Rektořík, 2007)

2.6 Finanční analýza Finanční analýza je hodnocení efektivnosti podniku. Odhaluje příčiny vedoucí k případné finanční krizi a umožňuje jim předcházet. (Grünwald, 2009) 2.6.1 Účel, cíle a uživatelé finanční analýzy Hlavním cílem finanční analýzy je celkové posouzení současné finanční situace podniku, zjistit jaké má organizace vyhlídky do budoucna a připravit podklady pro to, aby organizace svou finanční situaci zlepšila. (Konečný, 1997) Hlavní úkoly finanční analýzy rozdělujeme do následujících oblastí: • Verifikace dosažených výsledků, kvantifikace příčin, které výsledky ovlivnily a následné hodnocení jednotlivých souvislostí s úkolem zjištění skutečného finančního postavení organizace. • Hledání rezerv v rámci investiční i provozní činnosti, možnost hlubší analýzy podniku v oblasti pohybu finančních prostředků, nákladů a výnosů. • Sestavení krátkodobých i dlouhodobých finančních plánů, jež jsou podkladem pro budoucí rozhodování podniku. • Finanční analýza je považována i za nástroj kontroly, protože díky ní zjistíme nakolik jsou realizovaná rozhodnutí v podniku úspěšná a zda se projevují na finanční situaci podniku pozitivně či negativně. (Živělová, 2002)


25

Jsou dvě základní skupiny uživatelů finanční analýzy a to externí a interní uživatelé. Mezi interní uživatele patří pracovníci firmy, převážně podnikový management, který používá finanční analýzu pro rozhodování a plánování budoucího vývoje. Dalšími interními uživateli jsou akcionáři, majitelé firmy a zaměstnanci. Tyto skupiny mají odlišné zájmy. Akcionáři se zajímají o zhodnocení vložených prostředků a o stabilitu firmy. Zaměstnanci mají přirozený zájem na celkové stabilitě podniku, neboť pokud je stabilní podnik, tak je stabilní i jejich zaměstnání a finanční ohodnocení. (Grünwald, 2009) Externí uživatelé získávají informace z veřejně dostupných zdrojů (výročních zpráv atp.). Mezi externí uživatele patří banky a jiní věřitelé, stát, obchodní partneři a konkurenti podniku. Banky a další věřitelé se zajímají o hospodaření firmy, zda-li firma vytváří zisk a zda je schopná uhradit své závazky. Stát tyto údaje využívá hlavně z důvodu kontrolní činnosti plnění daňových a dalších odvodových povinností. Mezi obchodní partnery firmy patří dodavatelé a odběratelé. Oba tyto obchodní partnery bude zajímat dlouhodobá stabilita podniku. Dodavatele bude zajímat schopnost podniku dostát svým závazkům. Konkurenti informace o podniku využívají, aby poznali svou konkurenci, její silné a slabé stránky. A na základě těchto informací, aby upravili svoji cenovou politiku. (Grünwald, 2009) 2.6.2 Zdroje dat pro finanční analýzu Pro finanční analýzu je potřeba velké množství dat.Základním zdrojem jsou informace z podnikového účetnictví a to rozvaha a výkaz zisku a ztrát. Důležité je neustále zaznamenávat veškeré transakce. Největším problémem podnikového účetnictví je to, že údaje se vztahují k minulosti a tudíž nemusí být aktuální. (Živělová, 2002) V odborné literatuře se používá rozlišení informačních zdrojů na tři skupiny: • Finanční zdroje informací: o účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy,


26

o vnitropodnikové účetní výkazy, o předpovědi managementu podniku a finančních analytiků, o kurzovní lístky a vývoj úrokových sazeb, o zpravodajství z burzy, o ekonomické mediální zpravodajství. • Kvantifikovatelné nefinanční informace: o podniková statistika, o oficiální ekonomická statistika, o interní směrnice a prospekty. • Nekvantifikovatelné informace: o komentáře manažerů, o zprávy vedoucích pracovníků, o nezávislé prognózy a hodnocení, o komentáře z odborného tisku, o analytické odhady. (Sůvová, 2000) 2.6.2.1 Rozvaha Rozvaha je základní účetní výkaz. Tento výkaz zachycuje stav majetku (aktiva) na jedné straně a zdroje jejich krytí (pasiva) na straně druhé a to k určitému časovému okamžiku. Proto se říká, že rozvaha poskytuje statický pohled na majetek podniku a jeho strukturu. (Dluhošová, 2006) Aktiva se člení na krátkodobá a dlouhodobá. Mezi dlouhodobá aktiva patří dlouhodobý hmotný majetek, nehmotný a finanční majetek. Krátkodobá aktiva zahrnují zásoby, pohledávky a peněžní prostředky. (Živělová, 2002) Pasiva se člení na vlastní a cizí zdroje. Mezi vlastní zdroje patří základní kapitál, rezervní a jiné fondy a hospodářský výsledek. Cizí zdroje jsou tvořeny dlouhodobými a krátkodobými závazky, rezervami a bankovními úvěry (dlouhodobými i krátkodobými). (Živělová, 2002) Základní bilanční rovnice, která pro rozvahu platí, je AKTIVA=PASIVA.


27

S tímto základním účetním výkazem je spojena řada problémů. Jedním z nedostatků jsou odpisy, ty snižují hodnotu majetku dle opotřebení, jsou však pouhým nepřesným vyjádřením reálného procesu stárnutí. Další nedokonalostí je zvyšování hodnoty majetku v čase u některých položek dlouhodobého majetku (převážně stavební pozemky). K dalším nedokonalostem patří i oceňování zásob, jež jsou oceňovány původními pořizovacími cenami, což se od aktuálních cen může výrazně lišit. (Živělová, 2002) 2.6.2.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát jiným označením výsledovka je účetní výkaz, který velmi podrobným způsobem zachycuje hospodaření podniku za běžné účetní období při rozdělení na provozní, finanční a mimořádný hospodářský výsledek. Výsledek hospodaření je roven rozdílu výnosů a nákladů. K sestavení tohoto výkazu dochází na základě akruálního principu, to znamená, že jednotlivé transakce jsou vykazovány v tom období, kterého se věcně a časově týkají, a ne podle toho, zda-li v tom období došlo k peněžnímu příjmu či výdaji. Akruální princip je rovněž i nedostatkem výkazu zisků a ztrát. A to z důvodu uznávání všech výnosů, bez ohledu na to, ve kterém období došlo k jejich uhrazení. (Grünwald, 2009) 2.6.2.3 Výkaz cash flow Výkaz cash flow, který se jinak také nazývá přehled o peněžních tocích podniku, umožňuje sledovat pohyb peněžních prostředků podniku za určité období. Nezachycuje tedy stav finančních prostředků k určitému okamžiku, ale uvádí změnu peněžních prostředků za určité období. Cash flow se člení na tři činnosti a to na provozní, investiční a finanční činnost. (Živělová, 2002) Cash flow se dá sestavit dvěma způsoby a to metodou přímou a nepřímou. V přímé metodě se sledují příjmy a výdaje podniku za dané období. A v rámci nepřímé metody se hospodářský výsledek upravuje o změny aktiv a pasiv, o nepeněžní transakce a další operace. (Živělová, 2002)


28

2.6.3 Metody finanční analýzy Metody finanční analýzy se člení na dva základní typy a to na analýzu fundamentální a technickou. • Finanční analýza fundamentální – jedná se o vyhodnocení kvalitativních údajů o firmě. Základní formou této metody je odborný odhad, založený na zkušenostech a znalostech analytika. (Živělová, 2002) • Finanční analýza technická – je metoda, která se zakládá na kvantitativním matematickém zpracování dat s následným hodnocením výsledků. (Sůvová, 2000) Dle užívaných ukazatelů a podle způsobu jejich interpretace se finanční analýza člení na: • Horizontální analýza • Vertikální analýza • Analýza poměrových ukazatelů • Analýza pyramidových soustav ukazatelů • Modely předpovědi finanční tísně podniku (Sedláček, 2001) 2.6.3.1 Horizontální analýza V rámci této analýzy se zjišťují změny položek v účetním výkazu oproti předchozímu období (roku) a to v absolutní i relativní výši. (Sůvová, 2000) • Absolutní změna = ukazatelt – ukazatelt-1, kde t je příslušný rok. • Relativní změna = (absolutní změna/ukazatelt-1)*100, změna uváděná v procentech. (Živělová, 2002) 2.6.3.2 Vertikální analýza Vertikální analýza jinak nazývaná jako strukturální analýza, určuje procentní podíl položky z daného základu. Používá se pro vyjádření struktury aktiv a pasiv. Využívá se pro srovnání dat v delším časovém období či pro srovnání podniků


29

v rámci odvětví. Nevýhodou metody je to, že pouze změny konstatuje, ale neodhaluje příčiny těchto změn. (Živělová, 2002) 2.6.3.3 Analýza poměrových ukazatelů Jedná se o nejrozšířenější a nejoblíbenější metodu finanční analýzy. Umožňuje získat rychlý obraz o základních finančních charakteristikách podniku. Je to vhodný nástroj při provádění trendové (časový vývoj firmy) či komparativní analýzy (srovnání několika podobných firem). Dle jednotlivých oblastí finanční analýzy se poměrové ukazatele dělí do několika skupin. (Sedláček, 2001) Ukazatele zadluženosti Tyto ukazatele zjišťují v jakém rozsahu je firma financována cizími zdroji. Určuje tedy jinak řečeno poměr mezi vlastním a cizím kapitálem. (Živělová, 2002) • Celková zadluženost – poměr celkových závazků a celkových aktiv. Vyšší hodnota ukazatele značí vyšší zadluženost a tím i vyšší finanční riziko. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat okolo hodnoty 0,4, což znamená, že podnik by neměl být krýt více než 40 % z cizích zdrojů. (Novotný, 2004) CZd =

CZ × 100[%] , kde CZd – celková zadluženost, CZ – celkové závazky, CA CA

– celková aktiva. Analytickým ukazatelem k celkové zadluženosti jsou ukazatele dlouhodobé i krátkodobé zadluženosti. Jediný rozdíl ve vzorci je ten, že v čitateli jsou místo celkových závazků závazky dlouhodobé (krátkodobé). • Míra samofinancování – ukazuje do jaké míry je podnik schopen pokrýt své

prostředky vlastními zdroji. Zvyšování ukazatele znamená zvyšování finanční stability, ale zároveň neúměrně vysoká hodnota ukazatele může vést k poklesu výnosnosti vložených prostředků. (Novotný, 2004) MS =

VK × 100 , kde MS – míra samofinancování, VK – vlastní kapitál, CA – CA

celková aktiva.


30

Obrácenou hodnotou ukazatele míra samofinancování je finanční páka, která odráží vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vloženého kapitálu. (Živělová, 2002) • Dluh na vlastním kapitálu – tento ukazatel má podobnou vypovídací

schopnost jako ukazatele zadluženosti a míry samofinancování. S růstem závazků v struktuře podniku je ukazatel rostoucí. (Blaha, 1994) DnVK =

CZ , kde DnVK – dluh na vlastním kapitálu, CZ – celkové závazky, VK

VK – vlastní kapitál. • Úrokové krytí – ukazuje kolikrát vytvořený zisk před odpočtem úroků a da-

ní, převyšuje nákladové úroky. Vyšší hodnota značí lepší schopnost podniku splácet úvěry. Optimální hodnota se uvádí okolo 8. (Živělová, 2002) ÚK =

ZpZaU , kde ÚK – úrokové krytí, ZpZaU – zisk před zdaněním a úroNÚ

ky, NÚ – nákladové úroky. • Ukazatel podkapitalizování – nastává v případě, že firma je příliš zadlužena

a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Hodnota by měla být větší než 1. Tento vztah bývá označován jako zlaté bilanční pravidlo. (Živělová, 2002) UP =

(DZ − VK ) , SA

kde UP – ukazatel podkapitalizování, DZ – dlouhodobé

závazky, VK – vlastní kapitál, SA – stálá aktiva. Ukazatele likvidity Tyto ukazatele měří schopnost podniku dostát svým platebním povinnostem. V souvislosti s těmito ukazateli se setkáváme se třemi důležitými pojmy, a to solventnost, likvidita a likvidnost. Solventnost je obecná schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků. Likvidita je momentální schopnost podniku uhradit splatné závazky. Likvidnost je rychlost přeměny majetku v hotovost. (Valach, 1999)


31

• Běžná likvidita – vyjadřují kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé zá-

vazky. Čím vyšší je hodnota, tím je jistější, že podnik zachová platební schopnost. Optimální hodnota je 2. (Valach, 1999) BL =

OA , kde BL – běžná likvidita, OA – oběžná aktiva, KZ – krátkodobé KZ

závazky. • Pohotová likvidita – nejpoužívanější ukazatel, je měřítkem okamžité sol-

ventnosti. Optimální hodnota se nachází v rozptylu 1-1,5. (Valach, 1999) PL =

(OA − Z ) , kde PL – pohotová likvidita, OA – oběžná aktiva, Z – zásoKZ

by, KZ – krátkodobé závazky. • Hotovostní likvidita – určuje platební schopnost podniku k určitému datu.

Poměřuje finanční majetek krátkodobé povahy s krátkodobými závazky. Optimální hodnota se pohybuje v intervalu 0,2-0,5. (Novotný, 2004) HL =

FM , kde HL – hotovostní likvidita, FM – finanční majetek krátkodoKZ

bé povahy, KZ – krátkodobé závazky. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity se jinak označují také jako ukazatelé obratovosti kapitálu a měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. (Sedláček, 2001) • Obrat celkových aktiv – měří efektivnost využití všech aktiv v podniku.

Ukazatel bývá označován jako produktivnost vloženého kapitálu. (Živělová,

2002) OCA =

va.

T , kde OCA – obrat celkových aktiv, T – tržby, CA – celková aktiCA


32

• Obrat dlouhodobého hmotného majetku – měří efektivnost využití dlouho-

dobého hmotného majetku jako jsou budovy, stroje a další. (Synek, 2000) ODHM =

T , kde ODHM – obrat dlouhodobého hmotného majetku, DHMvZC

T – tržby, DHMvZC – dlouhodobý hmotný majetek v zůstatkových cenách. • Obrat zásob – vyjadřuje, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy

oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. (Novotný, 2004) OZ =

T , kde OZ – obrat zásob, T – tržby, Z – zásoby. Z

• Doba obratu zásob – udává průměrný počet dnů, po které jsou zásoby

v podniku vázány do doby jejich spotřeby či do doby jejich prodeje. Platí pravidlo, čím vyšší obratovost, tím kratší doba obratu. (Sedláček, 2001) DOZ =

365 , kde DOZ – doba obratu zásob, OZ – obrat zásob. OZ

• Obrat pohledávek – udává počet obrátek, neboli transformace pohledávek

v hotové peníze. (Živělová, 2002) OP =

T , kde OP – obrat pohledávek, T – tržby, P – průměrný stav pohleP

dávek. • Doba obratu pohledávek – jedná se o průměrný počet dní, po které firma

čeká než obdrží platby od svých odběratelů. (Blaha, 1994) DOP =

365 , kde DOP – doba obratu pohledávek, OP – obrat pohledávek. OP

• Doba obratu závazků – udává průměrný počet dní, než firma zaplatí své zá-

vazky vůči dodavatelům, určuje platební morálku firmy. (Sedláček, 2001) DOZ =

Z , kde DOZ – doba obratu závazků, Z – závazky vůči dodavateDT

lům, DT – denní tržby.


33

Ukazatele rentability Tyto ukazatele se jinak označují jako ukazatele výnosnosti. Rentabilita je měřítko, které určuje schopnost podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku prostřednictvím investovaného kapitálu. Vyšší hodnoty značí lepší zhodnocování podnikových zdrojů. Obecně tyto ukazatele jsou vyjadřovány jako poměr zisku ku vloženému kapitálu. (Novotný, 2004) • Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) – vyjadřuje celkovou efek-

tivnost podnikání. Efektem zhodnocení vloženého kapitálu je součet zisku po zdanění a zdaněných úroků placených za použití kapitálu cizího, což je zdaněná verze ukazatele. V případě nezdaněné verze se použije zisk před zdaněním a úroky. Efektem zhodnocení je tedy jinak řečeno nejen odměna vlastníkům podniku, ale i věřitelům za zapůjčení kapitálu. (Živělová,

2002) ROA =

[Z + U × (1 − DS )] × 100[%], kde Z – hospodářský výsledek po zdanění, U CA

– nákladové úroky, DS – sazba daní z příjmu, CA – celková aktiva. • Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) – tento ukazatel ukazuje výnosnost

kapitálu vloženého vlastníky podniku. Pro vlastníky je to klíčový ukazatel, jak byly zhodnoceny prostředky vložené do podniku. (Živělová, 2002) Pokud je tato hodnota nižší nebo stejná jako výnosnost cenných papírů garantovaných státem, tak je tato investice nevýhodná. (Novotný, 2004) ROE =

ZpZ × 100[%] , kde ZpZ – zisk po zdanění, VK – vlastní kapitál. VK

• Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) – posuzuje výnos-

nost dlouhodobě investovaného kapitálu, bývá často využívána k mezipodnikovému srovnání. (Živělová, 2002) ROCE =

[Z + U × (1 − DS )] × 100[%], kde Z – hospodářský výsledek po zdanění, (DZ + VK )

U – nákladové úroky, DS – sazba daně z příjmu, DZ – dlouhodobé cizí zdroje, VK – vlastní kapitál.


34

2.6.3.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Samostatné ukazatele finanční analýzy mají poměrně omezenou vypovídací schopnost. K tomu abychom celkovou činnost podniku chápali v souvislostech nám napomáhá uspořádání ukazatelů do pyramidových soustav. Tyto soustavy jsou založeny na postupném rozkladu ukazatele na vrcholu pyramidy do dalších dílčích ukazatelů pomocí multiplikativních (násobení či dělení) nebo aditivních (sčítání nebo odčítání) vazeb. Většinou bývá na vrcholu této pyramidy ziskovost, tento ukazatel se postupně větví a rozšiřuje směrem dolů. Analýza tímto způsobem se nejčastěji provádí u ukazatelů ROE a ROA.(Konečný, 1997) V případě ROA se tento ukazatel rozkládá na dva faktory, a to na ziskovost tržeb a obrat celkových aktiv. Tento rozklad se označuje jako Du Pontova rovnice. (Blaha, 1994) U ukazatele ROE se k dvěma faktorům, které působí na ROA přidává ještě třetí, a to finanční páka. Finanční páka je poměr celkových aktiv k vlastnímu kapitálu. (Živělová, 2002) 2.6.3.5 Modely finanční tísně podniku Tyto modely využívají matematických modelů, které jsou stvořeny na základě několika poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazeny určité váhy. Výsledkem modelu je jediné číslo, jehož výše určuje budoucí finanční situaci podniku. (Ži-

vělová, 2002) Modely této kategorie se rozdělují na dvě základní kategorie, a to na bonitní a bankrotní modely. Mezi bonitní modely patří Kralickův quicktest, Tamariho model a Argentiho model. Bankrotní modely se rozdělují na jednorozměrné a vícerozměrné modely. (Grünwald, 2009) Jednorozměrné modely se snaží najít jednoduchou charakteristiku, která má rozlišit podniky, které v budoucnu budou ve finanční tísni. Nevýhodou těchto modelů je, že střídavě podle jednotlivých ukazatelů mohou být podniky zařazovány mezi finančně bezproblémové a problémové podniky. (Grünwald, 2009)


35

Vícerozměrné modely jsou konstruovány na základě několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazeny určité váhy. Výsledkem je jedno číslo, které určí budoucí finanční situaci podniku. Mezi tyto modely patří Altmanův Z-score model, Index důvěryhodnosti českého podniku IN a model ZETA. (Grünwald, 2009)


36

3 Cíl práce a metodika 3.1 Cíl práce Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat formy a způsoby financování ve vybrané neziskové organizaci. Zaměřil jsem se na základní školu, která dle členění je zařazena do příspěvkových organizací. Tato organizace ochotně poskytla veškeré podklady nutné pro vytvoření mé práce. V rámci financování jsem se zaměřil na to jaké jsou zdroje financování a způsoby financování. Následně jsem provedl finanční analýzu a analýzu marketingové strategie školy. Na základě těchto analýz jsem vytvořil doporučení pro školu.

3.2 Metodika práce Při zpracování diplomové práce jsem vycházel ze současného stavu řešení této problematiky na základě odborné literatury a dalších zdrojů. Mezi další zdroje informací patří zejména informace získané od základní školy Heleny Salichové. K těmto zdrojům zejména patří výroční zprávy, rozvahy a výkazy zisku a ztrát za posledních šest let. V úvodní kapitole vlastní práce bude uvedena krátká charakteristika školy. Dále je vlastní práce rozdělena na dva základní body a to na finanční analýzu a na analýzu marketingové strategie organizace. Dvě základní metody použité v práci jsou analýza a syntéza. Analýza neboli rozbor je metoda zkoumání složitých skutečností rozkladem na skutečnosti jednodušší. Syntéza je protiklad analýzy. Zabývá se tedy sjednocením poznatků a výsledků do jednoho celku. V první části je provedena finanční analýza školy pomocí ukazatelů popsaných v literární rešerši. Následně je popsána současná finanční situace ve které se škola nachází. V druhé části je provedena analýza současné marketingové strategie školy, rovněž s popisem současné situace a s doporučením pro zlepšení situace. V této části jsem nejdříve zhodnotil současnou situaci a zhodnotil sou-


37

časné vize, poslání a cíle organizace v rámci marketingového auditu. Výstupy z marketingového auditu jsem následně použil pro vytvoření SWOT analýzy a k formulaci doporučení pro podnik.

Vlastní práce

38

4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika ZŠ Heleny Salichové Základní škola Heleny Salichové je samostatnou příspěvkovou organizací od 1. 1. 2003. Její sídlo je v Polance nad Odrou, což je jeden z městských obvodů města Ostravy. Polanka nad Odrou patří k největším obvodům města Ostravy a má téměř 5 000 obyvatel. Část území spadá do CHKO Poodří. Hlavním účelem příspěvkové organizace je poskytování základního vzdělání dětí. Součástí základní školy je školní družina a školní jídelna. Škola rovněž využívá moderní sportovní halu, která byla rekonstruována na konci 90. letech minulého století. Účel vytvoření školní družiny spočívá v poskytování zájmového vzdělávání dětí. Hlavním účelem školní jídelny je stravování dětí. Jídelna rovněž poskytuje stravování vlastním zaměstnancům i cizím strávníkům na základě smlouvy. Zřizovatelem základní školy je městský obvod Polanka nad Odrou. Slavnostní otevření školy proběhlo 31. srpna 1952. Škola tedy letos bude slavit 60. výročí svého založení. Čestný název Základní škola Heleny Salichové škola obdržela v roce 1995 při příležitosti 100. výročí narození této významné polanecké osobnosti. V současnosti, v roce 2012, pracuje ve škole 42 zaměstnanců. Z toho je 23 pedagogických pracovníků. Vedení školy tvoří ředitel a jeho zástupce, vedoucí učitel odloučeného pracoviště, 5 členů poradního úseku pro výchovu a vzdělávání, 3 členové ekonomického úseku školy a vedoucí školní jídelny. Zajímavostí je, že z 23 členů pedagogického sboru jsou pouze 4 muži. Ve škole dále pracují 2 školnice, 5 uklízeček, 6 pracovnic školní jídelny, 3 vychovatelky a ekonomka a účetní školy. Na činnost školy dohlíží několik kontrolních orgánů. Mezi tyto orgány patří město, Česká školní inspekce, Okresní správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Úřad práce, Okresní hygienická stanice. Město kont-

Vlastní práce

39

roluje v průběhu školního roku hospodaření základní školy s přidělenými finančními prostředky. Česká školní inspekce kontroluje kvalifikaci pedagogů a také hospodaření s příspěvky od krajského úřadu. Finanční úřad a okresní správa sociálního zabezpečení kontroluje hospodaření školy a plnění povinností v souvislosti s odvody pojistného. Úřad práce kontroluje využívání získaných dotací a rovněž kontroluje dodržování pracovně právních vztahů. Škola ke své hlavní činnosti provádí také činnost doplňkovou. Veškerá činnost je prováděna souladu s výchovným posláním školy a v případě konfliktu zájmů hlavní a hospodářské činnosti má vždy přednost činnost hlavní. Mezi doplňkovou činnost patří pronájmy prostorů školy, pořádání konferencí, vzdělávacích kurzů, výstav, plesů, koncertů a jiných akcí.

4.2 Finanční analýza ZŠ Heleny Salichové V této části práci je provedena finanční analýza, která se skládá z analýzy poměrových ukazatelů, a to z analýzy ukazatelů likvidity, aktivity, zadluženosti a rentability. 4.2.1 Analýza likvidity V tabulce 1 jsou vypočítány ukazatele likvidity na základě účetních výkazů ZŠ Heleny Salichové. Obrázek 1 graficky srovnává celkovou, pohotovou a hotovostní likviditu za analyzované období. Tab. 1

Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity v jednotlivých letech Celková likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

2006 2007 2008 2009 2010 2011 1,41 1,47 1,55 1,93 1,06 1,11 1,33 1,40 1,42 1,84 1,03 1,07 1,15 1,10 1,13 1,03 0,32 0,43

Zdroj: Práce autora

Celková likvidita určuje kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku přeměnil veškerá svoje oběžná aktiva na hotovost. Optimální hodnota tohoto ukazatele je 2, jak vyplývá z odborné literatury použi-

Vlastní práce

40

té v této práci. Pokud s touto optimální hodnotou porovnáme výsledky dosažené analýzou tohoto ukazatele, zjistíme, že za sledované období nedosahuje ukazatel optimální výše. Pouze v roce 2009 je tato hodnota optimální. V ostatních případech je hodnota nižší. Hodnoty ukazatele se pohybují v rozmezí 1,06 až 1,93. To znamená, že na 1 Kč krátkodobých závazků připadá 1,06 až 1,93 Kč oběžných aktiv. Kolísavost celkové likvidity způsobují změny v oběžných aktivech a krátkodobých závazcích. Pro první tři analyzované období jsou hodnoty podobné a rovněž i výsledky jsou obdobné. V roce 2009 velkou změnou vyplývající z rozvahy jsou poskytnuté provozní zálohy na straně aktiv v částce téměř 1,5 mil. Kč a na straně pasiv přijaté zálohy od odběratelů na budoucí plnění ve výši 0,5 mil Kč. V dalších dvou obdobích se udála stejná změna s tím rozdílem, že proběhly ještě další operace, které měly na likviditu opačný vliv než v roce 2009. V roce 2010 oběžná aktiva navýšily pohledávky za státním rozpočtem ve výši 2 mil. Kč a na straně pasiv se přijaté zálohy zvýšili na 2,5 mil. Kč a navíc se zde objevili závazky vůči dodavateli v dohadných účtech pasivních ve výši 1,5 mil. Kč. V Roce 2011 došlo již pouze k využití jiných účtů na straně aktiv i pasiv ale ve stejné výši, a hodnota likvidity tedy zůstala téměř stejná jako v roce 2010. Optimální hodnota pohotové likvidity se pohybuje v rozmezí 1 až 1,5. Pokud je hodnota pohotové likvidity rovna 1, znamená to, že podnik je schopen uhradit své dluhy, aniž by prodal své zásoby. Při poměru menším než 1 musí podnik prodat část zásob, což je nepřijatelné pro věřitele. Hodnoty ukazatele u sledovaného podniku se vyjma roku 2009 pohybují v optimálním rozmezí. V roce 2009 je hodnota ukazatele 1,84, což přesahuje horní hranici optimální hodnoty. Neznačí to však nijak závažný problém, podnik má pouze více volných prostředků, které by mohl lépe zhodnotit. Hodnota hotovostní likvidity by se měla pohybovat v rozmezí 0,2 až 0,5. Ukazatel vystihuje platební situaci podniku k určitému datu. Poměřuje totiž nejlikvidnější aktiva (peněžní prostředky) s krátkodobými závazky. Ukazatel optimální hodnoty dosahuje pouze v dvou posledních sledovaných obdobích,

Vlastní práce

41

v předchozích obdobích je hodnota výrazně vyšší. Znamená to, že podnik má dostatečné množství peněžních prostředků, které by mohl efektivněji využívat. Obrázek 1 graficky porovnává celkovou, pohotovou a hotovostní likviditu za sledované období. Je zde vidět podobný trend u všech ukazatelů. 2,50

Hodnota ukazatelů

2,00

1 ,50

Celkov á likv idita Pohotov á likv idita Hotov ostní likv idita

1 ,00

0,50

0,00 2006

Obr. 1

2007

2008 2009

2010

201 1

Celková, pohotová a hotovostní likvidita


4.2.2 Analýza zadluženosti Ukazatele zadluženosti jsou uvedeny v tabulce 2. Ukazatele byly vypočítány na základě účetních výkazů ZŠ Heleny Salichové. Tab. 2

Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost Krátkodobá zadluženost Dlouhodobá zadluženost Míra samofinancování Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizovaní Dluh na vlastním kapitálu Zdroj: Práce autora

2006 2007 2008 2009 2010 2011 63,27% 27,50% 27,09% 31,05% 42,66% 39,34% 63,27% 27,50% 27,09% 31,05% 42,66% 39,34% x x x x x x 25,80% 66,12% 64,77% 46,34% 36,90% 38,76% x x x x x x 2,37 1,11 1,11 1,16 1,11 1,20 2,45 0,42 0,42 0,67 1,16 1,01

Vlastní práce

42

Celková zadluženost vyjadřuje poměr celkových závazků k celkovým aktivům. Ve sledovaném podniku došlo k velkému výkyvu na začátku analyzovaného období. Rozmezí ve kterém se podnik pohybuje je 27 % až 63 %. V jediném prvním období je zadluženost převyšující 60 %, což ukazuje na vysoké zadlužení podniku. V následujících obdobích došlo k výraznému poklesu zadluženosti. Zadluženost sice postupně roste, ale její druhá nejvyšší hodnota z roku 2010 je akceptovatelnou. Vyjma prvního sledovaného období se zadluženost drží pod 40 % nebo těsně nad nimi, což značí velmi malé riziko pro věřitele. Příčinu snížení zadluženosti lze vyčíst z účetních výkazů. V roce 2007 základní škola nakoupila samostatné movité věci za 3,6 mil. Kč, což oproti předchozímu roku znamenalo navýšení o 3 mil. Kč. Rovněž došlo k navýšení položky drobný dlouhodobý hmotný majetek o 1 mil. Kč na 2,3 mil. Kč. Tímto krokem se výrazně snížila zadluženost školy, díky nárůstu položky celková aktiva. V roce 2010 došlo k zvýšení zadlužení, což bylo způsobeno nárůstem krátkodobých závazků a to konkrétně přijatých záloh. Přesto celkové zadlužení se pohybuje mírně nad hranicí 40 %, což není pro podnik rizikové. Celková zadluženost je tvořena krátkodobou a dlouhodobou zadlužeností. V tomto konkrétním případě je celková zadluženost tvořena pouze zadlužeností krátkodobou, poněvadž podnik nemá žádné dlouhodobé závazky. Závazky podniku jsou pouze krátkodobé. Míra samofinancování vyjadřuje, v jaké míře jsou aktiva společnosti financována penězi vlastníků. Hodnoty tohoto ukazatele se ve sledovaném období pohybují mezi 25 % a 66 %. Tento ukazatel poměrně výrazně kolísá, hlavně na začátku analyzovaného období. Největší posun se stal mezi prvními dvěma sledovanými obdobími, kdy se míra samofinancování zvýšila o více než 40 %. Bylo to způsobeno velkým zvýšením vlastního kapitálu, konkrétně navýšením peněz ve fondu dlouhodobého majetku. Ukazatel úrokové krytí nebylo možno dopočítat vzhledem k tomu, že základní škola nemá žádné nákladové úroky.

Vlastní práce

43

Ukazatel podkapitalizování by měl převyšovat hodnotu 1, což by znamenalo, že dlouhodobý majetek společnosti je kryt dlouhodobým kapitálem. Ukazatel danou hodnotu převyšuje ve všech sledovaných obdobích, což značí dobré řízení dluhu a stabilitu firmy. Dluh na vlastním kapitálu vyjadřuje kolik závazků připadá na 1 Kč vlastního kapitálu. Ve sledovaném období hodnota ukazatele výrazně kolísá. Změny tohoto ukazatele kopírují změny ukazatele celkové zadluženosti. Nejproblémovější hodnota ukazatele je v prvním sledovaném období. Tento problém byl následně vyřešen zvýšením celkových aktiv podniku. V prvním sledovaném roce na 1 Kč vlastního kapitálu připadalo 2,45 Kč dluhu. Po provedených změnách došlo k výraznému poklesu tohoto ukazatele a v následujícím roce na 1 Kč vlastního kapitálu připadalo pouze 0,42 Kč dluhu. V dalších letech dochází k postupnému nárůstu tohoto ukazatele, který vyvrcholil v roce 2010 hodnotou 1,16. Tato vysoká hodnota byla způsobena růstem krátkodobých závazků a to konkrétně přijatými zálohami na dotace. Obrázek 2 graficky zobrazuje vývoj celkové zadluženosti podniku, která se v tomto konkrétním případě kryje i s krátkodobou zadlužeností. To způsobuje neexistence dlouhodobých závazků v podniku. 7 0,00% 60,00% 50,00% 40,00% Celkov á zadluženost

30,00% Krátkodobá zadluženost

20,00% 1 0,00% 0,00% 2006

Obr. 2

2007

2008

2009

Celková a krátkodobá zadluženost


201 0

201 1

Vlastní práce

44

4.2.3 Analýza aktivity Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. V tabulce 3 jsou vypočítány ukazatele aktivity z účetních výkazů ZŠ Heleny Salichové. Tab. 3

Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity v jednotlivých letech Obrat celkových aktiv Obrat dlouhodobého hmotného majetku Obrat zásob Doba obratu zásob (ve dnech) Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek (ve dnech) Obrat krátkodobých závazků Doba obratu závazků (ve dnech)

2006 2007 2008 2009 2010 2011 0,69 0,38 0,39 0,36 0,25 0,27 6,33 0,63 0,68 0,89 0,75 0,85 14,00 21,26 11,79 12,18 13,61 11,82 26 17 31 30 27 31 6,24 6,25 6,46 1,44 0,56 0,70 58 58 56 254 656 518 1,09 1,37 1,45 1,15 0,58 0,70 335 266 251 319 626 524


Obrat celkových aktiv měří efektivnost využití veškerých aktiv v podniku. Během analyzovaného období se hodnoty obratu moc nemění s výjimkou prvního sledovaného roku, kde je obrat téměř dvojnásobný oproti ostatním rokům. Pokles obratovosti celkových aktiv mezi roky 2006 a 2007 je způsoben výrazným nárůstem celkových aktiv podniku. Všeobecně je obratovost celkových aktiv poměrně nízká. Celková aktiva se během roku v tržbách neotočí ani jednou, ale aby došlo k obratu je zapotřebí tří v případě roku 2010 a 2011 dokonce čtyř let. Obrat dlouhodobého hmotného majetku se pohybuje s výjimkou prvního sledovaného roku okolo hodnoty 0,7. První rok je hodnota ukazatele 6,33. Výrazný pokles v následujícím období je způsoben navýšením položky dlouhodobého hmotného majetku. Hodnoty obratu celkových aktiv a dlouhodobého hmotného majetku, ale nelze brát v tomto případě na velkou váhu. V tomto případě důležitou roli hraje to, že se jedná o neziskovou organizaci, jejímž stěžejním cílem není vytváření tržeb. A proto tyto hodnoty ukazatelů mohou být zavádějící.

Vlastní práce

45

Obrat zásob určuje kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. Ve sledovaném období se hodnoty ukazatele pohybují na stejné úrovni s výjimkou roku 2007. V tomto roce byla hodnota obratu zásob téměř dvojnásobná a dostala se na hodnotu 21,26. Dá se tedy říct, že podnik využívá minimální množství zásob. Tento nárůst nebyl způsoben nějakou konkrétní výraznou změnou, tržby v tomto období jenom výrazně přesáhly výši zásob podniku. Obrázek 3 ukazuje grafický vývoj obratu celkových aktiv, obratu dlouhodobého majetku a obratu zásob. Pro všechny ukazatele platí, že s výjimkou jednoho sledovaného období, jsou hodnoty velmi podobné. 25,00

20,00

1 5,00 Obrat celkov ý ch aktiv 1 0,00 Obrat dlouhodobého hmotného majetku Obrat zásob

5,00

0,00 2006

Obr. 3

2007

2008

2009

201 0

201 1

Obrat celkových aktiv, dlouhodobého hmotného majetku a zásob


Doba obratu zásob udává průměrný počet dnů, kdy jsou zásoby vázány v podnikání do doby jejich spotřeby, nebo do doby jejich prodeje. Hodnoty tohoto ukazatele se odvíjejí od hodnoty obratu zásob. Tudíž vyjma jednoho roku se doba obratu pohybuje okolo 30 dní. Což značí velkou obratovost zásob. Při přihlédnutí k tomu, že se jedná o neziskovou organizaci, která moc zásob ke své existenci nepotřebuje, nemusí mít tento ukazatel významnou vypovídací hodnotu.

Vlastní práce

46

Obrat pohledávek informuje o tom, kolikrát za rok se pohledávky přemění v peněžní prostředky. Hodnota by tedy měla být co nejvyšší. Pro první tři sledovaná období byla hodnota ukazatele téměř identická přesahující hodnotu 6. V dalších obdobích došlo k velmi výraznému poklesu obratu pohledávek až na hodnotu 0,56. Výrazný pokles tohoto ukazatele je způsoben velkým nárůstem pohledávek v posledních třech obdobích. Absolutní výše pohledávek v roce 2006 byla 204 775 Kč, oproti tomu v roce 2010 byla 3 633 622 Kč. Vzhledem k téměř nezměněným tržbám došlo k velmi výraznému poklesu obratu pohledávek. Tento skokový nárůst pohledávek byl způsoben dvěma faktory, a to navýšením poskytnutých záloh dodavatelům a tím důležitějším faktorem byl nárůst pohledávek po dotacích ze státního rozpočtu. Doba obratu pohledávek vyjadřuje průměrnou dobu splatnosti pohledávek. Jinak řečeno jak rychle se pohledávky přemění na peněžní prostředky. Cílem podniku je, aby tato doba byla co nejkratší. Hodnota tohoto ukazatele se odvíjí od hodnot ukazatele obratu pohledávek. V prvních třech sledovaných obdobích je doba obratu necelé dva měsíce. Po již zmíněném nárůstu pohledávek se tato doba v následujících obdobích prodloužila až na téměř dva roky. Obrat závazků udává, jak rychle jsou závazky přeměňovány na peněžní prostředky. Hodnota by stejně jako u obratu pohledávek měla být co nejvyšší. Hodnota ukazatele v prvních čtyřech sledovaných obdobích osciluje okolo hodnoty 1,2 a v posledních dvou obdobích došlo k poklesu na hodnoty okolo 0,6. Pokles tohoto ukazatele byl způsobem výrazným nárůstem krátkodobých závazků. Tento nárůst způsobilo zvýšení krátkodobých přijatých záloh o téměř 2 mil. Kč. Doba obratu závazků vyjadřuje, jak dlouho společnost odkládá platbu faktur svým dodavatelům. Hodnoty tohoto ukazatele se pohybují v rozmezí 251 až 626 dní, což jsou velmi vysoké hodnoty. Je patrné, že hodnoty ukazatelů obratu pohledávek a závazků a doby obratu pohledávek a zásob jsou poměrně alarmující. Uhrazení pohledávek po téměř dvou letech jistě nevypovídá dobře o našich obchodních vztazích. Je potřeba si však uvědomit, že firma je neziskovou organizací. Velkou částí pohledávek fir-

Vlastní práce

47

my, jsou pohledávky po státních dotacích. Samotné získání dotací je velmi složitým a dlouhým procesem. Hodnoty těchto ukazatelů tedy nemají velkou vypovídací schopnost o financování podniku. Tyto nadmíru vysoké hodnoty jsou způsobeny oborem podnikání a složitostí úřednického aparátu při jednání o dotace v ČR. Obrázek 4 graficky znázorňuje vývoj doby obratu zásob, pohledávek a zásob. 7 00 600

Počet dní

500 400

Doba obratu zásob (v e dnech)

300

Doba obratu pohledáv ek (v e dnech)

200

Doba obratu záv azků (v e dnech)

1 00 0 2006

Obr. 4

2007

2008

2009

201 0

Doba obratu zásob, pohledávek a závazků


201 1

Vlastní práce

48

4.2.4 Analýza rentability Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet zisk použitím investovaného kapitálu. V tabulce 4 jsou uvedeny hodnoty ukazatelů rentability získané z účetních výkazů ZŠ Heleny Salichové. Tab. 4

Ukazatele rentability

Ukazatele rentability ROA ROE ROCE

2006 2,56% 9,93% 9,93%

2007 0,69% 1,05% 1,05%

2008 1,54% 2,38% 2,38%

2009 0,49% 1,05% 1,05%

2010 0,44% 1,18% 1,18%

2011 2,38% 6,13% 6,13%


Rentabilita celkového vloženého kapitálu ROA udává, kolik korun zisku přinese 1 Kč vloženého kapitálu do podniku. Hodnoty rentability za sledované období poměrně výrazně kolísají, což je způsobeno neproporcionálním nárůstem celkových aktiv oproti výsledku hospodaření. Nárůst celkových aktiv tvoří navyšování dlouhodobého hmotného majetku, a to převážně samostatných movitých věci a drobného dlouhodobého hmotného majetku. Hodnoty se pohybují v rozmezí 0,44 % až 2,56 %. Nejvyšších hodnot ukazatel dosahuje v prvním a posledním sledovaném období. Rentabilita vlastního kapitálu ROE určuje výnosnost vlastního kapitálu. Hodnoty ve sledovaném období dosti kolísají, pohybují se v rozmezí 1 % až 10 %. Toto kolísání způsobuje nárůst vlastního kapitálu a to především v rámci fondu dlouhodobého majetku. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROCE je identická s ROE, z důvodu neexistence nákladových úroků a dlouhodobých závazků. Výsledky rentabilit jsou poměrně atypické, je to způsobeno tím, že se jedná o neziskovou organizaci. Jejím primárním cílem tedy není vytváření zisku. Společnost vytváří nulový zisk v rámci hlavní činnosti, výnosy se tedy rovnají nákladům. Jediný dosažený zisk společnosti je v rámci hospodářské činnosti.

Vlastní práce

49

Obrázek 5 zobrazuje vývoj jednotlivých rentabilit ve sledovaném období. Rentability vlastního kapitálu a dlouhodobě investovaného kapitálu jsou identické. Důvodem je neexistence nákladových úroků a dlouhodobých závazků společnosti. 1 2,00% 1 0,00% 8,00% 6,00%

ROA

4,00%

ROE ROCE

2,00% 0,00% 2006

Obr. 5

2007

2008

2009

201 0

201 1

Rentabilita


4.2.5 Zhodnocení dosažených výsledků finanční analýzy Po výpočtu finančních ukazatelů jsem zjistil, že ukazatele likvidity se pohybují v optimální výši s výjimkou hotovostní likvidity, která je výrazně vyšší a škola by teda tyto volné peněžní prostředky mohla využívat efektivněji. Vzhledem k legislativním omezením, co se týče neziskových organizací, však škola nemá téměř žádné možnosti, kterých využít. Ukazatele zadluženosti vypovídají o dobrém hospodaření školy. Konkrétně ukazatel podkapitalizování ve všech sledovaných obdobích přesahuje hodnotu 1, čož značí dobré řízení dluhu a stabilitu školy. Hodnoty ukazatelů aktivity a rentability mají velmi nízkou vypovídací schopnost vzhledem ke struktuře jednotlivých položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Hodnoty doby obratu pohledávek a závazků jsou sice alarmující, ale

Vlastní práce

50

vzhledem k tomu, že škola má pohledávky vůči státnímu rozpočtu, v rámci různých dotací, neviděl bych hodnoty těchto ukazatelů jako problémové. Důležité je to, že přidělování dotací je velice složitým a časově náročným procesem, proto jsou tyto ukazatele tímto procesem velmi negativně ovlivněny. Z hlediska ukazatelů rentability je potřeba si uvědomit, že se jedná o neziskovou organizaci, tudíž její hospodářský výsledek z hlavní činnosti musí být roven nule. Proto tyto ukazatele ovlivňuje pouze hospodářská činnost školy, kde škola dosahuje zisku. Proto jsou tyto ukazatele oproti podniku působícím v ziskové sféře výrazně zkresleny.

4.3 Analýza marketingové strategie organizace Tato část práce se zabývá analýzou marketingové strategie organizace. Budou provedeny analýzy jednotlivých částí strategie organizace, a to marketingového plánu, výzkumu, auditu a marketingového mixu. V rámci marketingového auditu proběhne analýza vnějšího a vnitřního prostředí. Výstupy těchto analýzy (příležitosti, hrozby, silné a slabé stránky) budou uvedeny v matici SWOT, z níž následně identifikujeme jednotlivé strategie, kterými se organizace může řídit. Dojde k popisu jednotlivých strategií a následnému doporučení pro firmu, jak nastalou situaci zlepšit. Marketingová strategie organizace se zaměřuje na dvě cílové skupiny. První z nich jsou společnosti, které organizaci budou přispívat peněžní prostředky. Aby k tomu došlo, musí se ztotožňovat s činností organizace. Druhou cílovou skupinou jsou cíloví zákazníci, což jsou v tomto případě potencionální žáci základní školy, stávající žáci a rovněž jejich rodiče. Žáky do škol přiláká možnost sportovního vyžití, interaktivita výuky a modernost prostředí školy. Pro rodiče je nejdůležitější kvalita výuky ve škole a odborná kvalita učitelů. 4.3.1 Analýza marketingového plánu Jako u mnoha jiných neziskových organizací se marketingové řízení organizace děje spíše intuitivně a na základě předchozích zkušeností. Základní škola nese-

Vlastní práce

51

stavuje vědomě žádný marketingový plán, podle kterého by se striktně řídila a takovýto plán nebyl určen a ni při řízení organizace. Důležité je hlavně to, aby projekty na kterých škola pracuje byly v souladu s posláním organizace. Posláním organizace je poskytovat kvalitní výuku žákům a připravovat je na budoucí uplatnění v životě. Mezi hlavní cíle organizace kromě poskytování kvalitního vzdělání patří neustálé zlepšování technického vybavení školy a umožnění zprostředkování výměnných pobytů v rámci EU. 4.3.2 Analýza marketingového výzkumu Marketingovým výzkumem se zjišťují potřeby a přání cílových skupin. Základní školy tento průzkum moc nevyužívají a ZŠ Heleny Salichové není výjimkou. Průzkum probíhá pouze ústní formou či v rámci krabice stížností, která je umístěna v budově školy a žáci do ní anonymně mohou vhazovat své připomínky. Výběr projektů, kterých se škola účastní, tak probíhá na základě výzev, které vytváří ministerstvo školství či magistrát města Ostrava. 4.3.3 Analýza marketingového auditu Organizace marketingový audit neprovádí a nemá tedy vytvořenou matici SWOT, z které by se dalo vycházet. Proto v této části práce bude provedeno analýza vnějšího a vnitřního prostředí a na základě těchto analýz bude matice SWOT vytvořena. 4.3.3.1 Analýza vnějšího prostředí Analýza vnějšího prostředí se jinak označuje jako PESTE analýza. Je zaměřena na zjištění a analýzu příležitostí a hrozeb z různých oblastí. Mezi analyzované oblasti patří politické a legislativní, ekonomické, technologické, sociální a demografické a ekologické prostředí. Nyní budou uvedeny jednotlivé příležitosti a hrozby spojené s danými oblastmi vnějšího prostředí.

Vlastní práce

52

• Politické a legislativní prostředí – změny legislativy týkající se přidělování

dotací, zpřísnění kritérií týkající se příspěvkových organizací, změny v legislativě týkající se neziskových organizací • Ekonomické prostředí – inflace, změny mezd v základním školství, změny

devizových kurzů • Technologické prostředí – neustálý vývoj technologií, nové možnosti pre-

zentace firmy (internet, sociální sítě) • Sociální a demografické prostředí – vývoj porodnosti, migrace obyvatelstva,

změny zvyků obyvatelstva • Ekologické prostředí – likvidace vytvářených odpadů, snižování spotřeby

energie 4.3.3.2 Analýza vnitřního prostředí Vnitřní prostředí je pro každou firmu specifické. Základní složky vnitřního prostředí tvoří systém 7S, který určuje 7 nejdůležitějších kritických faktorů důležitých pro úspěch a výkonnost podniku. • Strategie – postup pro dosažení dlouhodobých cílů podniku. Hlavní cíle

podniku je poskytovat kvalitní vzdělání v kvalitním prostředí. Tyto cíle lze naplnit díky kvalitnímu odbornému kolektivu učitelů a kvalitnímu a modernímu zázemí školy. Tohoto lze dosáhnout díky správnému fundraisingu a získávání dotací. • Struktura – vnitřní uspořádání podniku, je stejné jako ve většině ZŠ v ČR,

vedení školy tvoří ředitel a zástupce ředitele, nejdůležitější částí struktury podniku je učitelský sbor, další částí jsou školník, uklízečky a kuchařky. • Systém řízení – systém přijímání zaměstnanců a odměňování zaměstnanců.

Zaměstnanci jsou přijímání na základě výběrových řízení. Zaměstnanci jsou odměňování fixní částí platu a variabilní složkou, kterou tvoří osobní ohodnocení zaměstnanců na základě prováděných výkonů. • Spolupracovníci – tento faktor tvoří vedoucí pracovníci plnící manažerské

funkce. Konkrétně to jsou ředitel a jeho zástupce, vedoucí učitel odloučené-

Vlastní práce

53

ho pracoviště, účetní, ekonom školy a vedoucí školní jídelny. Důležité je zjišťovat, zda jsou zaměstnanci přizpůsobeni požadavkům daných pracovních míst. Důležité je optimalizovat vztah mezi zaměstnancem a jeho pracovním místem, tímto se dá dosáhnout zvýšení efektivity zaměstnance. • Styl – vedení podřízených pracovníků. Styl vedení je poměrně benevolent-

ní, přesto je ale vše založeno na formálních vztazích. Většina pracovníků jsou přáteli v osobním životě. Zaměstnanci se ale samozřejmě chovají profesionálně a nedávají najevo soukromé vztahy mezi sebou. Ředitel je ve škole přirozenou autoritou a nemusí nijak dávat najevo své pravomoci. • Schopnosti – schopnosti, zkušenosti a znalosti všech zaměstnanců firmy. Je

zde velmi vysoká odbornost pracovníků, zaměstnanci mají dlouholetou praxi s vykonáváním svých funkcí a jejich práce je rychlá a efektivní. • Sdílené hodnoty – zaměstnanci i vedoucí podniku mají shodné cíle. Cílem

podniku je poskytovat kvalitní vzdělání na vysoké úrovni, což je cílem jak vedení podniku, tak i jednotlivých členu učitelského sboru.

Vlastní práce

54

4.3.3.3 Matice SWOT Na základě provedení analýzy vnějšího a vnitřního prostředí jsem určil hlavní příležitosti a hrozby a silné a slabé stránky podniku. Nyní mi tyto výstupy poslouží pro vytvoření matice SWOT a určení jednotlivých strategií vycházejících z této matice (viz tabulka 5). Tab. 5

Matice SWOT

Vnitřní prostředí

Silné stránky - S Kvalitní a moderní zázemí Vysoká odbornost zaměstnanců Pracovní kolektiv Účast na projektech Úspěšný management Sportovní úspěchy Specializace

Vnější prostředí Příležitosti - O Změny legislativy Zpřísnění kritérií Neustálý vývoj technologií Změny devizových kurzů Nové možnosti prezentace firmy Migrace obyvatelstva Snižování spotřeby energie Vývoj porodnosti Hrozby - T Změny legislativy Zpřísnění kritérií Inflace Změny mezd Neustálý vývoj technologií Změny zvyků obyvatelstva Zdroj: Práce autora

Slabé stránky - W Problémoví zaměstnanci Problémoví studenti Špatná komunikace s obecním úřadem

Strategie S-O viz komentář

Strategie W-O viz komentář

Strategie S-T viz komentář

Strategie W-T viz komentář

Strategie S-O Tato strategie se zaměřuje na využití silných stránek k získání výhod z příležitostí vnějšího prostředí. ZŠ má velký počet velmi významných silných stránek. Aby došlo k dalšímu zlepšení v této oblasti. Je potřeba se zaměřit na využití dalších příležitostí, které mohou být však interpretovány i jako hrozby. V případě změny

Vlastní práce

55

legislativy, či zpřísnění poskytovaní dotací je příležitost pro podnik v tom, aby na vše byl dokonale připraven a získal tak konkurenční výhodu, mezi ostatními žadateli o dotaci. Je důležité v současné době využít nové možnosti prezentace firmy, a to pomocí webových stránek, vlastní stránky na facebooku atp. Škola obě tyto možnosti využívá. A vzhledem ke zpracování webových stránek přetvořila tuto příležitost na svou silnou stránku. Vzhledem k nejvyšší porodnosti v Moravskoslezském kraji z celé ČR, by pro zdejší základní školy neměl být problém najít požadované množství žáků. Pokud se tento fakt, zkombinuje ještě s propagací, kterou škola provádí a se známostí, které dosáhla pomocí významných sportovních úspěchů. Je to opět velmi silná stránka školy. Strategie S-T Strategie se zaměřuje na využití silných stránek a na minimalizaci negativních účinků hrozeb z vnějšího prostředí. Jedním z cílů této strategie by bylo využít dobrého vedení a úspěšného managementu k minimalizaci rizik ze změny legislativy prostřednictvím kvalitní přípravy na možné změny. Pod hrozbou změna zvyků obyvatelstva se nachází změna preferencí a požadavků rodičů na výchovu svých ratolestí. V současné době se neustále zvyšují počty dětí, které studují na soukromých základních školách. Minimalizace této hrozby spočívá ve využití kvality poskytovaného vzdělání, moderního zázemí školy, kvalitního personálu, specializací, které škola poskytuje, vysoké účasti na projektech pro děti. Strategie W-O Orientuje se na minimalizaci vlastních slabých stránek a na využití výhod z příležitostí vnějšího prostředí. Základem této strategie je odstranit problémy s komunikací s obecním úřadem, prostřednictvím neustálého zvyšování povědomí o kvalitním zázemí a poskytování kvalitního vzdělání ve škole. Dále také neustálou propagací školy formou různých propagačních cest. Strategie W-T Strategie se zaměřuje na minimalizaci slabých stránek a vyhnutí se hrozbám z vnějšího prostředí. Minimalizace slabých stránek školy lze dosáhnout díky rychlému jednání v případě problémových zaměstnanců i žáků. Je důležité pro-

Vlastní práce

56

blémy řešit již na začátku a nenechat to dojít do stádia, kdy o problému ví již celá škola a město. K vyhnutí se negativním dopadům ze změn legislativy a způsobu poskytování dotací by se dalo přistoupit důkladnou přípravou na chystané připravované změny v zákonech. 4.3.4 Analýza marketingového mixu V této části práce bude provedena analýza jednotlivých částí marketingového mixu. 4.3.4.1 Cena (Price) Základní škola služby týkající se poskytování vzdělání poskytuje bezplatně. Za stravování škola vybírá sníženou cenu. Cena návštěv různých konferencí, muzeí a další doplňkových aktivit spojených s touto školou se odvíjí podle získaných finančních prostředků na tuto činnost. 4.3.4.2 Produkt (Produkt) Produktem základní školy je poskytování služeb, za účelem poskytování kvalitního vzdělání. Škola se účastní rovněž řady projektů, aby získala finanční prostředky pro žáky školy a poskytla jim tak moderní a kvalitní zázemí pro studium. Některé projekty se zaměřují i na mimoškolní aktivity žáků převážně se sportovním zaměřením. Doplňkovou činností školy je stravovací činnost a také provozování školní družiny. 4.3.4.3 Cílová skupina (Public) Cílové skupiny ŽŠ Heleny Kalichové jsou dvě. První z nich jsou potencionální či současní žáci školy a jejich rodiny. Druhou skupinou jsou subjekty, které pomáhají s financováním této organizace.

Vlastní práce

57

4.3.4.4 Místo (Place) Základní škola poskytuje své služby v ČR a to v Moravskoslezském kraji konkrétně v Polance nad Odrou. Polanka nad Odrou je samostatným obvodem města Ostravy. Svou rozlohou patří k největším obvodům města a má téměř 5 000 obyvatel. Distribuce školy tedy probíhá na regionální úrovni. 4.3.4.5 Propagace (Promotion) Propagace je jeden z nejdůležitějších bodů marketingového mixu. Aby škola naplnila své poslání potřebuje nejenom schopné zaměstnance a cíle, ale i finanční prostředky pomocí kterých může stanovených cílů dosáhnout. Škola využívá následující formy marketingové komunikace: Reklama Jedná se placenou formu neosobní prezentace služeb a projektů, kterých se škola účastní. Cílem je informovat veřejnost a vybudovat si určitou image. Škola vytváří plakáty a využívá reklamu v rádiu, nejčastěji na rádiu Čas. Především v souvislosti s konáním různých akcí ve školních prostorech, jako jsou plesy, dny otevřených dveří, koncerty, výstavy, sportovní utkání atp. Public Relations Cílem PR je budovat a udržovat dobré vztahy s veřejností jinak řečeno okolím školy. Škola využívá řady nástrojů public relations. Pořádají výstavy, plesy, dny otevřených dveří, semináře, konference, koncerty a sportovní události. Škola také využívá internetové stránky, facebook, články v novinách a školní časopis. Škola pořádá výstavy fotografií, výtvarných děl i ručně vyrobených předmětů jak žáky tak i profesionály v oboru. Každoročně se koná několik plesů, jejichž součástí je i tombola. Plesy jsou každoročně velmi očekávanou událostí, při které se sejde téměř celá Polanka nad Odrou. Několikrát do roka probíhají koncerty ve škole. A to koncerty školního sboru i jiných přátel školy z řad profesionálních zpěváků. Letos se k 60. výročí otevření nové školní budovy konal den otevřených

Vlastní práce

58

dveří. Programem dne otevřených dveří byla otevřená výuka ve třídách, následovala prohlídka školy a odpolední program pro veřejnost. Škola je poměrně známá svým zaměřením na sportovní události. Škole se podařilo získat dotace na vybudování moderní multifunkční haly. Nyní se zde konají pravidelné házenkářské zápasy i volejbalové a futsalové turnaje. Sportem číslo jedna, ale je zde stále házená, neboť právě v ní škola dosáhla největších i mezinárodních úspěchů. Mimo jiné jednou měsíčně zde probíhá školní liga házenkářů, které se účastní žáci prvního stupně školy. Samozřejmostí je, že škola pořádá velmi často různé semináře a konference na různá témata. Semináře i konference jsou přístupné jak žákům a zaměstnancům, tak i široké veřejnosti. V současné přetechnizované době škola nesmí opomínat propagační nástroje jako je internet. Škola má vytvořené přehledné webové stránky na velmi vysoké úrovni. Rovněž vzhledem k současné popularitě sociálních sítí si škola zřídila i profil na facebooku. Škola také nyní začala vydávat svůj vlastní školní časopis Helena. V rámci Polanského zpravodaje (měsíčník obce) škola informuje o různých událostech, které se budou konat v nejbližší době. Osobní prodej V rámci osobního prodeje škola udržuje kontakt se svými zákazníky prostřednictvím rodičovských schůzek a dalších jiných seminářů a přednášek na které jsou zváni nejenom rodiče. Podstatou konání těchto událostí je to, aby se hlavně rodiče mohli dozvědět o činnostech, které provádí jejich děti. Přímý marketing Organizace v rámci přímého marketingu pro komunikaci s veřejností používá email či telefonický rozhovor. Tyto nástroje jsou však použity pouze z důvodu poskytnutí informací. Škola má vytvořený seznam zájemců o tyto informace a ty pravidelně informuje o všech novinkách, změnách a projektech, kterých se škola účastní.

Vlastní práce

59

Podpora prodeje Tohoto marketingového nástroje škola využívá tvořením různých školních nástěnek, jak ve škole, tak i po celé obci na místech k tomu určených. 4.3.5 Zhodnocení a doporučení pro marketingovou strategii školy Marketingová strategie organizace se děje převážně intuitivně, škola nevyváří marketingový plán ani nedělá komplexní marketingový výzkum. Na základě analýzy vnitřního a vnějšího prostředí byla vytvořena matice SWOT a popsány strategie vycházející z této matice. Následně byla provedena analýza marketingového mixu, bylo zjištěno, že firma provádí velice kvalitní a vícenástrojovou propagaci. Doporučení pro školu spočívá v tom, aby škola vytvořila marketingový plán. V rámci tohoto plánu si škola stanoví cíle a směr, kterým se bude ubírat. Dále bych doporučil provedení marketingového výzkumu, byť jenom provedením dotazníkového šetření. Aby se zjistilo, s čím jsou ve škole spokojení jak žáci, tak i rodiče a zaměstnanci a co by rádi změnili. Co se týče marketingového mixu a hlavně propagace školy, škola odvádí skvělou práci. Je zapojená do hodně projektů, používá několik různorodých nástrojů propagace a vytváří tak kvalitní image školy. Z hlediska propagace je potřeba udržet stávající trend. Využívat několik nástrojů, zachycovat nové trendy a neustále aktualizovat webové stránky a také kreativně pozměňovat další nástroje propagace.

4.4 Financování Základní školy Heleny Salichové Tato kapitola diplomové práce analyzuje financování základní školy. Konkrétně je zde popsáno z jakých zdrojů je škola financována a jakých projektů se škola v posledních letech účastnila. 4.4.1 Financování Základní školy Heleny Salichové Základní škola je financována ze tří základních zdrojů, a to příspěvky od krajského úřadu, příspěvky od zřizovatele a vlastními výnosy. Další zdroj, který ško-

Vlastní práce

60

la začala využívat v posledních 3 letech jsou dotace z EU. Následující tabulka uvádí jaké částky byly škole přiděleny za posledních 6 let z daných zdrojů. Uváděné hodnoty jsou v Kč. Tab. 6

Financování ZŠ Heleny Salichové

2006 2007 2008 2009 2010 2011 Průměr Příspěvky od kraj11 104 620 12 199 270 12 508 240 13 813 000 13 060 000 13 390 000 12 679 188 ského úřadu Příspěvky od zřizo- 2 580 596 3 012 603 3 015 491 3 025 000 3 060 000 3 375 000 3 011 448 vatele Vlastní 833 570 1 381 435 986 443 1 586 811 1 687 374 1 589 427 1 344 177 výnosy Grant z 0 0 0 92 011 1 279 817 1 029 732 400 260 EU Zdroj: Práce autora

Příspěvky od krajského úřadu tvoří převážně finanční prostředky na platy, dohody a zákonné odvody. Příspěvky řádově v desetitisících krajský úřad poskytuje také na projekty, kterých se škola zúčastnila. Mezi tyto projekty patří například projekt Táhneme za 1 provaz. Tento projekt byl zaměřen na zlepšení vztahů mezi třídami při přechodu z 1. na 2. stupeň základní školy. Příspěvky od zřizovatele jsou příspěvky od úřadu městského obvodu Polanka nad Odrou. Finanční příspěvky od tohoto zdroje pokrývají náklady na provoz školy. Vlastní výnosy tvoří převážně tržby za stravování žáků a zaměstnanců, úplaty za školní družinu, tržby za starý papír a tržby za různé kurzy žáků. Mezi tyto kurzy patří vodácký a lyžařský kurz a také škola v přírodě. V posledních třech sledovaných letech škola získala finanční prostředky i z EU. Z EU byly poskytnuty finanční prostředky na projekty Comenius a na projekt Informační technologie pro školu - Škola pro život. Projekt Comenius je součástí projektu Programu celoživotního vzdělávání. Zapojit se do něj mohou základní, střední a mateřské školy. Tento projekt umožňuje výměnné studijní pobyty žáků v rámci EU. Díky projektu Škola pro život dochází ke zkvalitňování výuky žáků. Konkrétně ve škole Heleny Salichové byly přidělené finanční pro-

Vlastní práce

61

středky použity na pořízení moderního informačního vybavení, jako jsou notebooky, projektory atp. Díky tomuto projektu dochází ke zvyšování ICT kompetencí žáků. V roce 2010 a 2011 škola získala finanční prostředky také od magistrátu města Ostravy a to na projekty Polanka Children´s CUP, Vítáme Vás ve škole, Poznávejme přátele ze Slovenska a Táhneme za jeden provaz. Projekt Polanka Children´s CUP byl sportovní turnaj v miniházené, která se koná již druhý rok a kterého se zúčastnilo více než 10 základních škol z nedalekého okolí. Následující graf zobrazuje vývoj jednotlivých zdrojů financování v průběhu analyzovaného období. Nejvíce je škola finančně podporována krajem. Pozitivní zjištění je, že v posledních 3 letech se škole podařilo získat dotace z EU. 1 6 000 000 1 4 000 000 1 2 000 000 Příspěv ky od krajského úřadu

1 0 000 000

Příspěv ky od zřizov atele

8 000 000

V lastní v ý nosy

6 000 000

Grant z EU

4 000 000 2 000 000 0 2006

Obr. 6

2007

2008

2009

Vývoj financování ZŠ Heleny Kalichové


201 0

201 1

Vlastní práce

62

Obrázek 7 vyjadřuje procentní podíl jednotlivých zdrojů na celkových příjmech organizace. V grafu jsou uvedené průměrné hodnoty jednotlivých zdrojů za sledované období.

8%

2%

17 %

Příspěv ky od krajského úřadu Příspěv ky od zřizov atele Vlastní v ý nosy Grant z EU 7 3%

Obr. 7

Podíl jednotlivých zdrojů financování na celkových příjmech (průměr)


Je patrné, že největším zdrojem financování jsou příspěvky od krajského úřadu, které tvoří více než 70 % příjmů základní školy. Druhým největším zdrojem jsou příspěvky od zřizovatele a zbylých 10 % tvoří vlastní výnosy a granty z EU.

Vlastní práce

63

Oproti obrázku 7, následující graf zobrazuje podíl jednotlivých zdrojů na příjmech organizace v roce 2011, aby byl patrný rozdíl toho, že škola granty z EU nevyužívala po celé sledované období.

8%

5% Příspěv ky od krajského úřadu

17 %

Příspěv ky od zřizov atele Vlastní v ý nosy Grant z EU 7 0%

Obr. 8

Podíl jednotlivých zdrojů financování na celkových příjmech (2011)


Na první pohled zde není výrazný rozdíl oproti obrázku 7, autor chtěl poukázat na to, že škola se v posledních třech letech snaží co nejvíce využívat případné granty z EU. A v tomto trendu by měla i nadále pokračovat.

4.5 Vlastní návrhy V této části práce budou vytvořeny vlastní návrhy, které škola následně může využít ve své marketingové strategii. Bude vytvořen marketingový plán školy, dotazník, díky kterému škola provede marketingový výzkum a následně budou uvedeny návrhy jak zlepšit současnou propagaci školy. Součástí bude také žádost o přidělení finančních prostředků z Fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší. 4.5.1 Návrh marketingového plánu Marketingový plán se vytváří z vizí, cílů a poslání podniku. Škola má sice stanovenou jasnou vizi a poslání podniku, ale nemá stanoveny žádné cíle. Proto ne-

Vlastní práce

64

může zhodnotit, zdali správně provádí marketing. Když škola bude mít stanovené cíle, kterých chce dosáhnout, bude mít stanovený směr, kterým se chce ubírat, a následně bude velmi jednoduché zhodnotit, zdali pomocí jednotlivých nástrojů byla marketingová strategie prováděna dobře. Návrh strategických cílů školy Heleny Salichové: • Zvýšení povědomí o škole • Zkvalitnění poskytovaného vzdělávání • Zvyšování odbornosti personálu • Zlepšení přeshraniční spolupráce s školními partnery • Zlepšení image školy • Zvýšit zájem o školu (příslušnost ke škole) • Trvalé modernizování vybavení školy • Větší specializace žáků na různé obory (viz Japonsko)

Návrh krátkodobých cílů školy Heleny Salichové pro školní rok 2012/2013: • Zajištění nestátních příspěvků od podnikatelů ve výši 200 000 Kč • Školení zaměstnanců • Udržení a zlepšení současných vztahů se školami v zahraničí v rámci pro-

gramu Comenius • Zvýšení počtu studentů o 10 % • Zvýšení počtu účastníků akcí pořádaných školou o 15 % • Zavedení specializovaných kroužků pro žáky – umění, sport, společenské

vědy, přírodní vědy • Zvýšení snahy o získání dotací z EU – vyšší příspěvek o 1 mil. Kč • Zvýšení příslušnosti žáků i rodičů ke škole – vyšší účast, větší zájem

4.5.2 Návrh dotazníku pro marketingový výzkum V této části práce bude navržen dotazník pro žáky školy Heleny Salichové a pro jejich rodiče. Cílem dotazníku je získat informace o současném stavu ve škole, o spokojenosti se současným stavem a jaké případné změny by cílové skupiny uví-

Vlastní práce

65

taly. Budou navrženy dvě verze otázek. První bude určena žákům a druhá jejich rodičům. Dotazníky by byly rozdány žákům během vyučování, kteří by je vyplnili. Vyplnění otazníků by bylo anonymní. Žáci by dostali také dotazníky pro své rodiče, kteří by je poté vyplnili a po dětech je následně poslali zpět do školy. Alternativou k písemným dotazníkům by mohl být elektronický dotazník dostupný na webových stránkách školy. Návrh otázek pro žáky/rodiče: 1.

Kterou třídu ZŠ navštěvujete?/ Z jakého důvodu jste vybral ZŠ Heleny Salichové? Nabízené možnosti sestupně seřaďte dle významu – blízkost bydliště, kvalita vzdělání, mimoškolní aktivity, sportovní zázemí, jiný důvod (uveďte)

2.

Jste spokojen s kvalitou vyučování? (odborností pedagogů) – odpovědi v rámci stupnice 1-5 (známkování jako ve škole)

3.

Jste spokojen s vybavením školy? S vybavením učeben, knihovny atd.? odpovědi v rámci stupnice 1-5 (známkování jako ve škole)

4.

Jste spokojen s dopravní dostupností do školy? - odpovědi v rámci stupnice 1-5 (známkování jako ve škole)

5.

Jste spokojen s kvalitou, chutností a cenou jídel ve školní jídelně? - odpovědi v rámci stupnice 1-5 (známkování jako ve škole)

6.

Pokud jste předchozí otázku ohodnotil známkou 3-5. Co vám nejvíce vadí? – odpovědi cena, kvalita, chutnost, něco jiného

7.

Měli byste zájem o větší specializaci v rámci školy? Rozdělení dle zájmů – umění, sport, společenské vědy, přírodní vědy. Odpovědi: velký zájem, mírný zájem, spíše nezájem, absolutní nezájem.

8.

Uvítali byste zavedení pravidelné sportovně – vědomostní akce se svými rodiči/dětmi? Odpovědi: velký zájem, mírný zájem, spíše nezájem, absolutní nezájem.

9.

Jste spokojeni se současným sportovním zázemím školy? - odpovědi v rámci stupnice 1-5 (známkování jako ve škole)

Vlastní práce 10.

66

Uvítali byste více mimoškolních aktivit v rámci různých specializovaných kroužků, exkurzí,výletů atp.? Seřaďte sestupně zájem o nabízené mimoškolní aktivity. – specializované kroužky (výtvarné, hudební, sportovní,…), exkurze (muzea, výstavy, veletrhy,…), výlety atp.

11.

Máte nějaké připomínky, nápady na zlepšení? – volná otázka Na základě dotazníku bychom zjistili, jak školu vnímají její žáci a rodiče žá-

ků. A mohli bychom provést nějaké změny v rámci jejich požadavků. V případě zájmu o mimoškolní aktivity, by na webu či přes facebook školy proběhlo hlasování. Na základě hlasování by se činnost s největším počtem hlasů zařadila do školního plánu. Pokud by byl zájem o větší specializaci žáků. Probíhaly by v prvních třídách či při přechodu na druhý stupeň talentové zkoušky a na základě nadání žáka by se mohl rozhodnout se více zaměřit na danou činnost. 4.5.3 Návrhy na zlepšení propagace školy Škola propagačních nástrojů využívá hodně. Vytváří letáky a plakáty v souvislosti s konáním různých akcí (plesů, koncertů, výstav,…). Dále také využívá reklamu v rádiu a veškeré informace rovněž rozšiřuje prostřednictvím webových stránek, facebooku, školního časopisu a dalších místních tiskovin. Škola tedy tuto činnost rozhodně nezanedbává. V souvislosti se zvýšením povědomí o škole, zvýšením image, zvýšením počtu účastníků na různých akcích je však potřeba tuto propagační snahu ještě zvýšit. V této kapitole jsou dále uvedeny nástroje, které by škola mohla využít i s uvedením částek, které by tato propagace stála. 4.5.3.1 Vytvoření letáků a plakátů V souvislosti s pořádáním společenských či sportovních akcí škola vytvoří letáky a plakáty upozorňující na konání akce. Plakáty budou rozmístěny v obci Polanka nad Odrou na nejfrekventovanějších místech jako jsou autobusové zastávky a obecní úřad. Letáky budou rozhozeny do poštovních schránek obyvatelstva. Předpokládaný náklad je 1000 letáků a 50 plakátů, z nichž by některé byly umístěny i Ostravě. Pro zvýšení povědomí akce by byly využity i další nástroje jako je

Vlastní práce

67

školní časopis, místní tiskoviny a webové stránky či facebook. Do nákladů na propagaci je započítána pouze tvorba, tisk a rozmístění letáků a plakátů. Využití školního časopisu a webových stránek zde není kalkulováno, protože škola těchto nástrojů využívá i z toho důvodu, aby touto cestou mohla informovat o daných událostech. Tvorba 1000 ks letáků by dle internetového zdroje iNETPrint.cz na lesklém 90 gramovém papíře o velikosti A5 stála cca 3 000 Kč. Za 50 plakátů velikosti A3 by škola zaplatila dle stejného zdroje 1 000 Kč. Grafický návrh letáků a plakátů by vytvořili zaměstnanci školy ve spolupráci s žáky v rámci výuky. Celkové náklady na propagaci akce prostřednictvím letáků a plakátů by činila 4 000 Kč. Po konzultaci s pracovníky iNETPrint.cz by se při dlouhodobější spolupráci cena snížila téměř na polovinu. Škola by takto mohla propagovat své veškeré činnosti jako jsou výstavy, koncerty, sportovní utkání, dny otevřených dveří a plesy. 4.5.4 Návrh na zvýšení sounáležitosti se školou Pro zvýšení sounáležitosti žáků i rodičů se školou navrhuji pořádání pravidelné akce, které se budou účastnit žáci, rodiče i zaměstnanci školy. Cílem je větší zapojení žáků i rodičů do mimoškolních aktivit a zlepšení vztahů. Výstupem bude to, že jak žáci tak i rodiče budou hrdí za to, že studují právě na této škole. Akce by se konala jednou do měsíce a to v pátek odpoledne či o víkendu. Pracovní název akce je „Škola pro děti i rodiče“. V rámci volného odpoledne by probíhaly sportovní i vědomostní soutěže. Soupeřili by spolu jak jednotlivé třídy, tak i rodiče proti dětem a rovněž i jednotlivé rodiny mezi sebou. Vědomostní soutěže by zábavnou formou prověřili a zvýšili znalosti jak dětí tak i rodičů. Náklady spojené s touto akcí by byly nulové. Škola by využila svoje vlastní venkovní prostory. Pro zájemce by bylo dopředu připravené občerstvení za poplatek. Donesení vlastního občerstvení by nebylo problémem. Cílem akce by nebylo vytvářet zisk, ale zlepšovat vztahy mezi jednotlivými žáky, mezi žáky a učiteli a mezi školou a žáky. Doba trvání akce by byla cca 3,5 hodiny, z čehož by půl hodina byla věnována odpočinku a občerstvení. A zbylé tři hodiny by se věnovaly na půl

Vlastní práce

68

sportovnímu a vědomostnímu soutěžení. Jak vědomostní tak sportovní soutěže by se měnily. Vždy během daného měsíce by probíhalo hlasování mezi žáky. Soutěž s největším počtem hlasů by se následně konala. 4.5.5 Žádost o poskytnutí peněžních prostředků z Fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší 4.5.5.1 Charakteristika Fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší a podmínky žádosti Fond pro děti ohrožené znečištěním ovzduší je zřízen zastupitelstvem města Ostravy. Tento Fond slouží pro účely péče o zdraví dětí bydlících na území statutárního města Ostravy ohrožených znečištěným ovzduším. Finanční prostředky z tohoto Fondu lze použít na organizované pobyty dětí mateřských, základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií provozující svou činnost na území statutárního města Ostravy na školy v přírodě, ozdravné pobyty a jiné akce s podobným zaměřením. Žádost se předkládá na stanoveném formuláři k tomuto účelu. Dalšími součástmi žádosti jsou: • prohlášení o skutečnosti, že se jedná o pobyt související s prevencí a léčbou

respiračních chorob • zřizovací listina nebo výpis z obchodního rejstříku • kopie smlouvy o vedení běžného účtu, na který mají být poukázány peněžní

prostředky • doklad oprávněnosti k podpisu smlouvy zástupcem školského zařízení • souhlas s poskytnutím podpory od zřizovatele příspěvkové organizace, je-li

vyžadován • stručný popis vlastního projektu (místo, lokalita, náplň ozdravného poby-

tu), včetně uvedení kapacity školského zařízení Minimální délka pobytu je 14 dní, včetně příjezdu a odjezdu, v období 1. listopadu do 30. dubna. Výše podpory činí 4 500 Kč na žáka účastnícího se

Vlastní práce

69

ozdravného pobytu. Podpora je poskytována formou neinvestiční dotace. Z dotace je možno hradit náklady neinvestičního charakteru: • náklady spojené s ubytováním dětí • strava a pitný režim dětí • doprovodný program ozdravného charakteru • doprava na místo pobytu a z místa pobytu • pojištění dětí týkající se výhradně pobytu dětí (www.ostrava.cz, 2012)

4.5.5.2 Popis vlastního projektu K získání peněžních prostředků z Fondu je potřeba vyplnit žádost na předepsaném formuláři a splnit několik podmínek uvedených v předchozí kapitole 4.5.5.1. Všechny tyto podmínky jsou pouze administrativního charakteru vyjma popisu vlastního projektu. Tento popis bude proveden v této kapitole práce. Ozdravný pobyt by se uskutečnil od 30.3.-14.4. 2013. Tento termín je zvolen z důvodu pěkného slunečného počasí a minimálního výskytu pylů a jiných problematických činitelů v souvislosti s respiračními chorobami. Pobytu se zúčastní žáci pátých tříd základní školy v počtu 55 podle současného počtu žáků čtvrtých tříd. Páté třídy jsou zvoleny z důvodu nejvyšší náchylnosti na respirační problémy. Ve věku pátých tříd se nejčastěji projevují respirační onemocnění a případné alergie jak vyplývá ze studie ministerstva zdravotnictví uvedené na jejich webových stránkách. Místo uskutečnění pobytu by bylo v Beskydách v chatovém areálu Marta v oblasti Horní Bečvy z důvodů krásného prostředí, zkušenosti s pořádáním škol v přírodě a v neposlední řadě z kapacitních důvodů. Náplní pobytu budou výlety po krásném okolí, turistika a návštěvy kulturních památek v nedalekém okolí. Součástí nabídky je i výuka jízdy na koni, kterou si děti musí odpracovat. Skupiny dětí dopoledne pomáhají s prací ve stáji a odpoledne se věnují jízdě na koni pod dohledem zkušených trenérů. Součástí pobytu by byly i různé sportovní, dovednostní a vědomostní soutěže. Ke sportovnímu vyžití dětí je k dispozici fotbalové, basketbalové a volejbalové hřiště a pingpongový stůl.

Vlastní práce

70

V rámci úspory nákladů chatový areál Marta nabízí odvoz zavazadel žáků od školy až do chat do 150 km od školy, což škola v Polance nad Odrou splňuje. Škola je od cílového ubytování vzdálena necelých 60 km. Předpokládané náklady na 1 dítě jsou 122 Kč za ubytování za 1 noc a 164 Kč za plnou penzi za 1 den. Po telefonické konzultaci s areálem Marta vedení areálu přislíbilo případnou slevou ve stanoveném počtu ve výši 10-15 %. Cena za ubytování a stravu za 14 dní trvající pobyt by byla 3 882 Kč na 1 dítě. Mezi další náklady je třeba započítat doprava na místo a zpět, vstupné na některé kulturní památky a případné poplatky za návštěvy muzeí v dané oblasti. Kompletní náklady na ozdravný pobyt by nepřesáhly výši podpory 4 500 Kč na 1 dítě.

Závěr

71

5 Závěr Cílem diplomové práce byla analýza marketingové strategie vybrané neziskové organizace, analýza financování této organizace a doporučení pro zlepšení marketingové strategie organizace. Práce se skládá ze dvou stěžejních částí a to z literární rešerše a vlastní práce. Literární rešerše shrnuje teoretické poznatky, které souvisejí s danou problematikou. V literární rešerši jsem se zaměřil především na vymezení neziskového sektoru, na marketing neziskových organizací, na způsoby financování neziskových organizací, na fundraising a na finanční analýzu a popis jednotlivých ukazatelů. Studium vybrané literatury mi výrazně pomohlo k vypracování vlastní práce, díky tomu že jsem získal velké množství cenných informací o dané problematice. Znalosti získané studiem odborné literatury jsem následně aplikoval na neziskové organizaci ZŠ Heleny Salichové. Tato příspěvková organizace ochotně poskytla veškeré potřebné informace pro vytvoření této práce. Po konzultacích s ředitelem základní školy, jsem vytvořil návrhy a doporučení pro školu, tak aby byly do budoucna přínosné. Po seznámení se s fungováním, aktivitami a hierarchií v organizaci byla zpracována analýza marketingové strategie a doporučení pro organizaci. Ve finanční analýze organizace byly vypočítány jednotlivé ukazatele uvedené v literární rešerši práce. Vzhledem ke specifikům neziskové organizace některé ukazatele měli velmi nízkou vypovídací schopnost. Výsledek hospodaření z hlavní činnosti neziskové organizace musí být nula, a proto ukazatele rentability mají téměř nulovou vypovídací hodnotu. Ukazatele likvidity a konkrétně ukazatel doby obratu pohledávek má taky velmi nízkou vypovídací hodnotu. Důvodem je časově velmi náročný proces získání dotací ze státního rozpočtu. Není výjimkou, že škola začne pracovat na žádosti o přidělení finančních prostředků a než finanční prostředky fyzicky přijdou na běžný účet organizace, uběhnou dva roky. Pokusil jsem se srovnat získané hodnoty ukazatelů s jiným podnikem působícím

Závěr

72

ve školství, avšak další škola mi neposkytla potřebné informace. Poté jsem chtěl srovnat výsledky s oborovým průměrem. Po konzultaci s krajským úřadem v Moravskoslezském kraji jsem obdržel informaci, že dané ukazatele u základního školství nejsou k dispozici. V oblasti marketingové analýzy jsme se zaměřil na analýzu jednotlivých kroků marketingového procesu, a to na marketingový plán, marketingový výzkum, marketingový audit, marketingový mix a marketingovou kontrolu. Podrobněji jsem se v rámci marketingového procesu zabýval propagací, kterou považuji za nejvýznamnější část celé marketingové strategie organizace. Popsal jsem zde 5 základních forem marketingové komunikace v základní škole. Mezi tyto formy patří reklama, public relations, osobní prodej, přímý marketing a podpora prodeje. Závěrečné návrhy diplomové práce tvoří návrh marketingového plánu, návrh dotazníku pro

marketingový výzkum, vytvoření matice SWOT

i

s jednotlivými strategiemi, návrh nového projektu pro zvýšení sounáležitosti se školou a žádost o poskytnutí peněžních prostředků z Fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší, což doporučuji organizaci, aby neustále prováděla. Zpracování diplomové práce pro mě bylo velkým přínosem. Zjistil jsem, že získávání prostředků pro příspěvkové organizace je opravdu velmi náročný a zdlouhavý proces, ve kterém je potřeba využívat neustále pozitivní a kreativní myšlení.


73

6 Seznam použité literatury BAČUVČÍK, R. Marketing neziskového sektoru. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2006. 156 s. ISBN 80-7318-436-2. BLAHA, Z. S. A JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 127 s. ISBN 80-85603-62-4. DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-86119-58-0. EGER, L.

A

EGEROVÁ, D. Image Školy. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita

v Liberci, 2000. 6 s. ISBN 80-7083-440-4. FRANCOVÁ, E. Financování školství a školy. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 45 s. ISBN 80-244-0801-5. GRÜNWALD, R. A HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2009. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. HAMERNÍKOVÁ, H. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2000. 213 s. ISBN 80-902752-3-0. HANNAGAN, TIM J. Marketing pro neziskový sektor. 1. vyd. Praha: Management Press, 1996. 205 s. ISBN 80-85943-07-7. HYÁNEK, V. A ŠKARABELOVÁ, S. Rozbor financování nestátních neziskových orhganizací z veřejných rozpočtů v roce 2003. Praha: Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, 2004. 25 s. ISBN neuvedeno. KIZÁKOVÁ, H. Terminologie neziskového sektoru. Glosář Anglicko-český. Praha: ICN, 1997. 81 s. ISBN neuvedeno. KONEČNÝ, M. Finanční analýza a plánování. 2. vyd. Brno: PC-Dir, 1997. 63 s. ISBN 80-214-0841-3. KOŠŤAN, P. A ŠULEŘ, O. Firemní strategie : plánování a realizace. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002. 124 s. ISBN 80-7226-657-8.


74

NOVOTNÝ, J. A KOL. Ekonomika a řízení neziskových organizací : (zejména nevládních organizací). 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2004. 156 s. ISBN 80-2450792-7. REKTOŘÍK, J. A KOL. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. SCHAAD, M.

Neziskové organizace v ekonomické teorii : analýza vývoje a moti-

vace bezplatných dobročinných aktivit. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 244 s. ISBN 80-210-1971-9. SŮVOVÁ, H. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0. SYNEK, M.

A KOL.

Manažerská ekonomika. 2. vyd. Praha: Grada Publishing,

2000. 475 s. ISBN 80-247-9069-6. VALACH, J. A KOL. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Brno: MZLU, 2002. 106 s. ISBN 80-7157-339-6. Internetové Zdroje ECONNECT. Econnect – o Econnectu [online]. 2010 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://econnect.ecn.cz/ MINISTERSTVO KULTURY. Úvodní stránka | Ministerstvo kulutury [online]. 20072010 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/ Zákon o nadacích a nadačních fondech (zákon č. 227/1997 Sb.) [online]. 20052012 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://zakony-online.cz/?s143&q143=all Fond pro děti ohrožené znečištěním ovzduší - Ostrava [online]. 2011 [cit. 201205-13].

Dostupné

z:

http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-

magistratu/odbor-ochrany-zivotniho-prostredi/oddeleni-odpadovehohospodarstvi-a-ochrany-ovzdusi/fond-pro-deti-ohrozene-znecistenim-ovzdusi

Seznam tabulek

75

7 Seznam tabulek Tab. 1 Ukazatele likvidity

39

Tab. 2

Ukazatele zadluženosti

41

Tab. 3

Ukazatele aktivity

44

Tab. 4

Ukazatele rentability

48

Tab. 5

Matice SWOT

54

Tab. 6

Financování ZŠ Heleny Salichové

60

Seznam grafů

76

8 Seznam grafů Obr. 1

Celková, pohotová a hotovostní likvidita

41

Obr. 2

Celková a krátkodobá zadluženost

43

Obr. 3 zásob

Obrat celkových aktiv, dlouhodobého hmotného majetku a 45

Obr. 4

Doba obratu zásob, pohledávek a závazků

47

Obr. 5

Rentabilita

49

Obr. 6

Vývoj financování ZŠ Heleny Kalichové

61

Obr. 7 Podíl jednotlivých zdrojů financování na celkových příjmech (průměr)

62

Obr. 8 Podíl jednotlivých zdrojů financování na celkových příjmech (2011)

63

Přílohy

77

9 Přílohy Příloha č. 1 – 1. část – souhrnná tabulka aktiv Údaje z rozvah strany aktiv 2006-2011 Položka

2006

2007

2008

2009

2010

2011

AKTIVA CELKEM

1854401

4621387

4236156

5413125

8135521

7259247

I.

Dlouhodobý majetek

202038 2756508

2462211

2167915

2695661 2336346

1.

Dlouhodobý nehmotný majetek

40950

40950

40950

47971

47971

162211

40950

40950

40950

47971

47971

162211

2.

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku

40950

40950

40950

47971

47971

162211

40950

40950

40950

47971

47971

162211

3.

Dlouhodobý hmotný majetek Stavby Samostané movité věci a soubory movitých věcí Kulturní předměty

4.

39999

39999

39999

39999

710265 3559030 3559030 3559030

4456541

4456541

68525

68525

0

0

0

0

2313383

2605111

2773410

Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

1860477

3155902

3741929 4204524

2000

4000

6000

546225

838520

1312251

Dlouhodobý finanční majetek Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

II. Oběžná aktiva

2.

39999

1312251

Oprávky k sam. mov. věcem a soub. mov. věcí Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku

1.

39999

5912411 6204139 6372439 8846889 9649407

Drobný dlouhodbý hmotný majetek

Oprávky ke stavbám

5.

2062515

4281825 5084343 6151229

7313062

8000

12000

14000

1130818

1423114

1857404

2214719

2313383

2605111

2773410

4281825 5084343

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1652363 1864879

1773946

3245211 5439860 4922901

Zásoby

91310

82033

141426

158161

148626

168267

Materiál na skladě

91310

82033

141426

158161

148626

168267

Pohledávky

204775

278890

257946

1341064

3617575

1567489

Odběratelé

13409

0

0

19284

40262

45724

182700

278890

251060

1321330

1493095

1520772

500

0

800

0

1837

Poskytnuté provozní zálohy Ostatní pohledávky Pohledávky za zaměstnanci

8166

0

0

0

0

Jiné pohledávky

0

0

6086

450

0

Pohledávky za státním rozpočtem

0

0

0

0

2082381


993

Přílohy

78

Příloha č. 1 – 2. část – souhrnná tabulka aktiv 3.

Finanční majetek

1297813 1736492

1657612 1931620

Pokladna

0

0

4305

27405

32132

30408

Peníze na cestě

0

20500

0

0

0

0

0

291

198

148

200

90

1307587 1358502 1290284 1692591 1593258

1876331

Ceniny Běžný účet Běžný účet fondu kulturních a soc. potřeb 4.

1349029 1402981

41442

23688

3026

16348

32022

24791

Přechodné účty aktivní

7248

100976

76761

9494

16048

1255525

Náklady příštích období

7248

9118

34752

9494

16048

29284

Příjmy příštích období

0

91858

42009

0

0

196509

Dohadné účty aktivní

0

0

0

0

0 1029732


Přílohy

79

Příloha č. 2 – souhrnná tabulka pasiv Údaje z rozvah strany pasiv z let 2006 - 2011 Položka PASIVA CELKEM I. 1.

Vlastní kapitál

3.

2007

1854401

2008

2009

4621387 4236156

2010

5413125

2011

8135521 7259247

478391 3055696 2743872 2508463 3001642 2813812

Majetkové fondy a zvláštní fondy

291425 2845895

2551597

2257301 2785047 2425732

Fond dlouhodobého majetku

202038 2756508

2462211

2167915

Fond oběžných aktiv Dotace na pořízení dlouhodobého majetku 2.

2006

1759366 1400051

89386

89386

89386

89386

0

0

0

0

0

0

1025681

1025681

144228

162315

160191

185943

181162

215504

Fond odměn

16500

16500

16500

16500

16500

16500

Fond kulturních a sociálních potřeb

62363

23688

16093

26633

41206

36553

Fond rezervní

54042

110805

116275

131487

115268

154263

Fond reprodukce majetku

11323

11323

11323

11323

8188

8188

Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření běžného účetního období Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

42737

47486

32084

65219

35433

172576

0

0

0

0

35433

172576

47486

32084

65219

0

0

Finanční a peněžní fondy

42737

II. Cizí zdroje

1376011

1565691 1492284 2904663

1.

1173221

1270657

Dodavatelé

74501

0

0

Přijaté zálohy

73600

169624

42000

1000

100

1100

0

120109

0

575897

605018

632295

636810

682544

778080

346152

358417

366347

374954

371014

407723

93875

85183

96774

82640

84268

110894

0

48755

0

0

0

0

8196

3560

9111

16810

0

0

202790

295034

0

41176

Krátkodobé závazky

Ostatní závazky Zaměstnanci Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Ostatní přímé daně Vypořádání přepl. Dotací a ostatní závazky s ÚSC Jiné závazky 2.

Přechodné účty pasivní Výdaje příštích období

1147627 1680583 3590437 2855641 20426

24650

15574

548943 2307852 1543370

344657 1224080 1543442 1589793 85779

Výnosy příštích období

31070

4318

8798

Dohadné účty pasivní

171720

249540

250080


5133879 4445435

52029

47167

61712

8016

3780

14310

1164035 1492495

1513772

Přílohy

80

Příloha č. 3 – souhrnná tabulka výkazů zisku a ztrát v rámci hlavní činnosti Výkazy zisku a ztrát z let 2006-2011 Položka Náklady celkem

2006

2007

2008

2009

2010

2011

14520787 16593308 16583103 18516822 19054276 19259214

Spotřeba materiálu

1469719

1638399

1283505

1653660

2585087

2475244

Spotřeba energie

1175648

1134007

1213287

1481976

1691299

1429204

318948

372118

449728

532625

172090

313174

57558

82537

73283

73058

73493

58250

0

0

559

4877

3270

7131

472808

1135773

1051780

1003314

1290071

1146437

Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady

7765000

8625500

8838595

9902029

9409500

9882762

Zákonné sociální pojištění

2710414

3006076

3081364

3253726

3167508

3297898

Zákonné sociální náklady

154900

171480

175741

196812

226346

127427

Ostatní sociální náklady

0

0

0

3098

7509

62576

Ostatní daně a poplatky

0

0

0

0

330

0

Ostatní pokuty a penále

0

0

0

3000

0

0

Manka a škody

0

0

0

0

57765

0

Kursové ztráty

0

0

809

1261

1723

0

101497

133120

120158

122823

83252

63045

294295

294298

294296

284562

285033

359315

0

0

0

0

0

36751

Jiné ostatní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Ostatní finanční náklady Výnosy celkem Tržby z prodeje služeb

14520787 16593308 16583103 18516822

19087191 19384159

803403

1270242

958358

1415235

1515082

1475567

Úroky

20127

24889

28085

21853

9429

9487

Jiné ostatní výnosy

12040

27837

27262

19856

136140

86935

0

58466

45667

129866

26723

17438

13685216

15211873

15523731

16930011

17399817

17794732

0

0

0

0

32915

124945

0

0

0

0

32915

124945

Zúčtování fondů Příspěvky a dotace ze státního rozpočtu a rozpočtů ÚSC Výsledek hospodaření před zdaněním Výsledek hospodaření po zdaněním


Přílohy

81

Příloha č. 4 – souhrnná tabulka výkazů zisku a ztrát v rámci hospodářské činnosti Výkazy zisku a ztrát z let 2006-2011 Položka

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Náklady celkem

451681

453587

665833

513016

610279

593608

Spotřeba materiálu

214979

215078

432323

224167

267909

251260

58287

87109

81480

89974

74469

74985

0

430

0

1591

0

0

Spotřeba energie Cestovné Ostatní služby

20397

9542

7891

11583

9736

9433

119293

105025

105562

141211

201305

202023

Zákonné sociální pojištění

36219

34136

33718

41535

53087

53801

Zákonné sociální náklady

2069

1948

1930

2442

3773

2106

437

319

2928

513

0

0

499167

485672

731052

539317

612798

641240

475231

473402

708838

510516

507055

513597

23936

12270

22214

28801

105743

127643

47486

32084

65219

26301

2518

47631

47486

32084

65219

26301

2518

47631

Mzdové náklady

Jiné ostatní náklady Výnosy celkem Tržby z prodeje služeb Jiné ostatní výnosy Výsledek hospodaření před zdaněním Výsledek hospodaření po zdaněním


Financování neziskové organizace

Recommend Documents