Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní
Financování a účtování malé obce Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Blanka Sítařová
Lucie Halířová
Brno 2010
Poděkování patří zejména mé vedoucí bakalářské práce Ing. Blance Sítařové, která mi dávala cenné rady při vypracovávání bakalářské práce a umožňovala konzultace. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům Obecního úřadu v Olšanech u Prostějova za poskytnutí materiálů potřebných k vypracování bakalářské práce.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Financování a účtování malé obce vypracovávala samostatně s použitím literatury a zákonů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. V Brně dne 26.5.2010
__________________
Abstract Halířová, L. Financing and Accounting of small municipality. Bachelor thesis. Brno: MUAF, 2010. The subject of Bachelor thesis is economical management of small municipality and elaboration of internal procedures, which control areas of: traveling expenses, stocktaking of assets, organization rules, recording and shredding rules (archiving rules). Elaboration of internal procedures for municipality ensure execution of financial control, as it is defined by law n. 320/2001 collection of laws, about financial control. Keywords Municipality, Economical management of municipality, Financial control, Accounting of municipality, Internal procedure.
Abstrakt Halířová, L. Financování a účtování malé obce. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2010. Předmětem bakalářské práce je hospodaření malé obce a zpracování vnitřních směrnic, které upravují oblast: cestovních náhrad, inventarizaci majetku, organizačního řádu, spisového a skartačního řádu. Zpracování vnitřních směrnic pro obec zajišťuje realizaci finanční kontroly, tak jak ji to ukládá zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Klíčová slova Obec, finanční hospodaření obce, finanční kontrola, účetnictví obce, vnitřní směrnice.
Obsah
5
Obsah 1
2
Úvod a cíl práce 1.1
Úvod........................................................................................................... 7
1.2
Cíl práce ..................................................................................................... 7
Obec 2.1
3
2.1.1
Věcná působnost................................................................................8
2.1.2
Územní působnost ........................................................................... 10
Orgány obce
11
3.1
Zastupitelstvo obce...................................................................................11
3.2
Rada obce ................................................................................................ 14
3.3
Starosta.................................................................................................... 15
3.4
Obecní úřad ............................................................................................. 16
3.5
Tajemník obecního úřadu ............................................................... 16
Výbory zastupitelstva .............................................................................. 17
3.5.1
Finanční a kontrolní výbor .............................................................. 17
3.5.2
Výbor pro národnostní menšiny ..................................................... 17
3.5.3
Osadní výbor.................................................................................... 18
3.6
Komise ..................................................................................................... 18
3.7
Zvláštní orgány obce................................................................................ 18
Finanční hospodaření 4.1
5
8
Působnost obcí...........................................................................................8
3.4.1
4
7
19
Rozpočet obce.......................................................................................... 19
4.1.1
Obsah rozpočtu obce ....................................................................... 19
4.1.2
Příjmy rozpočtu obce...................................................................... 20
4.1.3
Výdaje rozpočtu obce...................................................................... 20
4.2
Rozpočtový proces...................................................................................24
4.3
Kontrola hospodaření obcí......................................................................25
Účetnictví obce
27
Obsah
6
5.1
Operace základního okruhu běžného účtu..............................................27
5.2
Operace příjmového okruhu běžného účtu.............................................29
5.3
Operace výdajového okruhu základního účtu........................................ 30
5.3.1
Běžné výdaje ................................................................................... 30
5.3.2
Účtování o zásobách ........................................................................ 31
5.3.3
Účtování o mzdách ..........................................................................32
5.4
Pokladna rozpočtového hospodaření......................................................34
6
Obec Olšany u Prostějova
37
7
Vnitřní směrnice
39
7.1
Směrnice pro poskytování a účtování cestovních náhrad ......................39
7.2
Inventarizace majetku a závazků ............................................................43
7.3
Organizační řád .......................................................................................47
7.4
Spisový a skartační řád............................................................................52
8
Závěr
60
9
Literatura
61
Úvod a cíl práce
7
1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Bakalářská práce je rozdělena na 6 tematických celků a přílohy. První část definuje obec, úkoly obce a její význam ve společnosti. V kapitole je uvedeno, jaké jsou druhy působností obcí. Druhá část popisuje jednotlivé orgány obce, které jsou v obcích voleny. U každého orgánu je popsána jeho funkce a kdo do tohoto orgánu může být volen. Další část se věnuje finančnímu hospodaření obcí. Popisuje rozpočet obce, jeho složky a jak se rozpočet tvoří (rozpočtový proces). Zajištění finanční kontroly obce je zabezpečeno zákonem o finanční kontrole, který je zabezpečen vnitřními směrnicemi obce. Jsou zmíněny druhy kontroly hospodaření obce. Kapitola č. 5 zobrazuje účetnictví obcí. Zabývá se zaúčtováním dotací, daňových příjmů, nedaňových příjmů, kapitálových příjmů, zásob, mezd a pokladny. Ve vlastní práci je popsána Obec Olšany u Prostějova, kde sleduji finanční hospodaření. Je zde uvedena poloha obce, počet obyvatel, orgány obce, jaké jsou v obci hospodářské a hlavní činnosti a další informace. Poslední kapitola je věnována zabezpečení zákona o finančním hospodaření, který je na úrovni obce zabezpečen rozpracováním do vnitřních směrnic. Obsahuje některé vnitřní směrnice obce. Po dohodě se starostou obce jsem v rámci vlastní práce pro tuto obec zpracovala čtyři směrnice, které zahrnují oblast cestovních náhrad, inventarizaci majetku, organizačního řádu a spisového a skartačního řádu. Definitivní znění vypracovaných směrnic tvoří přílohu této práce. V příloze práce jsou uvedena celá znění směrnic i s doplněnými přílohami, které musí každá směrnice obsahovat.
1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení hospodaření konkrétní malé obce. Při výběru obce a při jednání s jejím starostou vyplynul požadavek na zpracování některých vnitřních směrnic. Z tohoto důvodu po dohodě s vedoucí práce jsem požadavek obce akceptovala a pomohla ji tvorbou chybějících směrnic zajistit realizaci vyhlášky č. 416/2004. Cíl práce se změnil na kompletní zpracování vnitřní směrnice pro poskytování a účtování cestovních náhrad, inventarizaci majetku a závazků, organizačního řádu, spisového a skartačního řádu.
Obec
8
2 Obec Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Obec má vlastní území, obyvatelstvo obce, vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících. Každá část území České republiky je součástí území některé obce. Území obce zahrnuje jedno nebo více katastrálních území. Každá obec musí být trvale obývaná lidmi. Občanem obce je státní občan, který je v obci přihlášen k trvalému pobytu. Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obce mohou užívat vlastní symboly – znak, prapor a razítko. Znak a prapor uděluje obci předseda Poslanecké sněmovny. Každá obec má svůj název. Každá obec musí mít veřejně přístupnou úřední desku, kterou zřizuje obecní úřad. (zákon č. 128/2000 Sb.)
2.1 Působnost obcí 2.1.1 Věcná působnost Věcná působnost je oblast společenských vztahů v rámci veřejné správy, které jsou upravovány a spravovány příslušným subjektem veřejné správy v rámci jeho činnosti. Je realizována jednak formou samosprávy (samostatná působnost) a jednak formou přenesené státní správy na obec (přenesená působnost). (Koudelka, 2003) Samostatná působnost Samostatná působnost znamená, že obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce. Dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, místostarosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Obec spravuje své záležitosti samostatně. Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem. Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost. Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny státu, krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce. (Koudelka, 2003) Do samostatné působnosti podle Koudelky patří zejména: • hospodaření obce, • program rozvoje územního obvodu obce, • územní plán obce, regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou,
Obec • • • • • • • • • • • • • • • • • •
9
rozpočet obce, závěrečný účet, trvalé a dočasné peněžní fondy obce, právnické osoby obce a organizační složky obce, vydávání obecně závazných vyhlášek, vyhlášení místního referenda, návrh změn katastrálního území uvnitř obce, změny hranic obce, slučování obcí, ustanovování starosty, místostarosty, rady, výborů zastupitelstva, komisí rady obce a stanovení odměn členům zastupitelstva, osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu, zřízení obecní policie, spolupráce s jinými obcemi, zřizování částí obce, stanovení názvu částí obce, ulic a dalších veřejných prostranství, udělování čestného občanství a cen obce, hospodaření s majetkem obce, řešení návrhů, podnětů a připomínek zastupitelů obce a orgánů obce, ukládání pokut za správní delikty v samostatné působnosti, napomáhání odpovídajícího důstojného umístění pro orgány státu a kraje, péče v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytvoření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů obce.
Na základě zvláštních zákonů do samostatné působnosti dále patří zřizování a správa předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol a zařízení jim sloužících, zřizování jednotky dobrovolných hasičů a zabezpečení úkolů požární ochrany v obci, místní poplatky, ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ochrana veřejného zdraví a nočního klidu, zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a podílení se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva. (Koudelka, 2003) Přenesená působnost Přenesená působnost je státní správa vykonávána obcí, jež je určena ve speciálních zákonech, přičemž na obec je přenesena rozdílná míra státní správy. Podle míry přenesení státní správy rozlišujeme všechny obce, na něž je přenesen základní výkon státní správy, pokud nebyl přenesen na jinou obec veřejnoprávní smlouvou nebo pro neschopnost jeho řádného zabezpečení, obce s matričním úřadem, obce se stavebním úřadem, obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, Brno se zvláštní přenesenou působností, Praha s působností kraje. (Koudelka, 2003, zákon č. 128/2000 Sb.)
Obec
10
2.1.2 Územní působnost Územní působností rozumíme rozsah území, na němž konkrétní subjekt veřejné správy může upravovat určitý okruh společenských vztahů. Územní působnost obce se vztahuje na administrativní teritorium obce. Územní působnost nemusí být vždy shodná s katastrálním územím obce, protože některé obce se mohou skládat z více katastrálních území. (Koudelka, 2003) V přenesené působnosti může obec vykonávat určité úkony nejen pro své území, ale i území sousedních obcí, a to v rozsahu, v jakém je pověřena výkonem státní správy. Rozsah tohoto pověření je různý. Nejrozšířenější výkon státní správy přísluší obcím s rozšířenou působností. (Koudelka, 2003)
Orgány obce
11
3 Orgány obce 3.1 Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo obce je jediný z orgánů obce, který je ústavně zakotven. Má přímou demokratickou legitimitu danou volbami občanů. Zastupitelstvo se volí na čtyři roky obyvateli s volebním právem staršími 18 let poměrným systémem. Volby vyhlašuje prezident republiky. Za den vyhlášení voleb se považuje den, kdy jeho rozhodnutí bylo publikováno ve Sbírce zákonů. (Koudelka 2003) Počet členů zastupitelstva Zastupitelstvo obce je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet je nejméně 5 a nejvíce 55 členů. Počet členů zastupitelstva je stanoven nejpozději do 85 dní před dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Stanovený počet členů se oznámí nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení na úřední desce. Rozhodující pro stanovení počtu členů je stav obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby. Počet členů zastupitelstva činí: do 500 obyvatel 5 až 15 členů, nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů, nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů, nad 10 000 do 50 000 obyvatel 15 až 35 členů, nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů, nad 150 000 obyvatel 35 až 55 členů. (zákon č. 128/2000 Sb.) Člen zastupitelstva Mandát člena zastupitelstva vzniká zvolením k okamžiku ukončení hlasování. Na prvním zasedání zastupitelstva skládá člen zastupitelstva před zastupitelstvem zákonný slib. Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí, pro jejíž výkon nesmí být zastupitel zkrácen na právech z pracovního nebo obdobného poměru. Zastupitelstvo určí, pro které funkce v obci jsou členové zastupitelstva dlouhodobě uvolněni z pracovního poměru a přísluší jim odměna z rozpočtu obce. Funkce člena zastupitelstva zaniká dnem voleb nového zastupitelstva, odmítnutím složení slibu nebo složením slibu s výhradou, doručením písemné rezignace starostovi, úmrtím, vyslovením ztráty mandátu z důvodu neslučitelnosti funkcí, ztráty volitelnosti nebo zákonem stanoveného omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, zánikem obce. Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo iniciativy (může předkládat návrhy zastupitelstvu, radě, výborům a komisím), interpelace (může vznášet dotazy, připomínky a podněty), informace (může požadovat od zaměstnanců obce informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce). Člen zastupitelstva má povinnost
Orgány obce
12
účastnit se zasedání zastupitelstva, plnit úkoly, které jsou mu uloženy, hájit zájmy občanů a vyvarovat se střetu zájmů. (Koudelka, 2003) Působnost zastupitelstva Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech v samostatné působnosti. Zastupitelstvu obce je vyhrazeno podle § 84 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích: a) schvalovat program rozvoje obce, b) schvalovat územní plán obce a regulační plán a vyhlašovat jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou, c) schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet, d) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce, e) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny, f) rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské a zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti obce v již založených právnických osobách, g) delegovat zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, s výjimkou společností, kde je obec jediným akcionářem nebo společníkem, h) navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou část, a navrhovat jejich odvolání, i) vydávat obecně závazné vyhlášky obce, j) rozhodovat o vyhlášení místního referenda, k) navrhovat změny katastrálního území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí, l) stanovit počet členů zastupitelstva m) volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, n) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, o) zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, p) volit starostu, místostarosty a radní obce a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakož i funkce dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy i další členy a odvolávat je, q) stanovit výši odměn neuvolněných členů zastupitelstva, r) zřizovat a zrušovat obecní policii, s) rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce,
Orgány obce
13
t) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, u) udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce, v) stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva, w) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů. Zastupitelstvo obce v přenesené působnosti vydává nařízení obce v těch obcích, kde se nezřizuje rada obce. (zákon č. 128/2000 Sb.) Usnášení zastupitelstva Zastupitelstvo obce se může usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů. K platnému přijetí usnesení, rozhodnutí nebo volbě je též potřeba nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva. (Koudelka, 2003) Zasedání zastupitelstva Zasedání zastupitelstva se koná nejméně jednou za tři měsíce v obcích, kde se volí rada obce, a jedenkrát za dva měsíce v obcích, kde se rada nevolí. Zasedání svolává starosta obce a zpravidla je řídí. Starosta je povinen do 21 dnů od doručení žádosti na obecní úřad svolat zasedání zastupitelstva, požádá-li o to alespoň třetina jeho členů nebo hejtman kraje. Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva nejméně 7 dnů před zasedáním vyvěšením na úřední desce. Zasedání zastupitelstva je veřejné. Občané obce mají právo vyjadřovat na zasedání svá stanoviska k projednávaným věcem v souladu s jednacím řádem zastupitelstva. Jednací jazyk zastupitelstva je český jazyk. Právo předkládat návrhy zařazení na pořad jednání přípravného zasedání zastupitelstva mají jeho členové, rada, výbory a s hlasem poradní tajemník. Návrhy těchto orgánů musí být zařazeny vždy. Podrobnosti upravující jednání si každá obec upraví svým jednacím řádem. (Koudelka, 2003) Zápis ze zasedání zastupitelstva O průběhu zasedání se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. Zápis musí minimálně obsahovat počet přítomných zastupitelů, schválený pořad jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis musí být pořízen nejpozději do 10 dnů po skončení zasedání a musí být přístupný na obecním úřadě k nahlédnutí. (Koudelka, 2003) Rozpuštění zastupitelstva Nesejde-li se zastupitelstvo po dobu delší 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, nebo nerespektuje-li zastupitelstvo jiný orgán obce přes upozornění zastupitelstva ředitelem krajského úřadu výsledky místního referenda, Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obce rozpustí. (Koudelka, 2003)
Orgány obce
14
3.2 Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti, za její výkon je odpovědná zastupitelstvu. V oblasti přenesené působnosti radě obce přísluší rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. (Koudelka 2003) Rada obce je tvořena starostou, místostarostou (místostarosty) a dalšími členy rady, kteří jsou voleni z řad členů zastupitelstva. Rada je tvořena nejméně 5 a nejvýše 11 členy, počet členů je lichý a nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. V obcích, kde má zastupitelstvo méně jak 15 členů se rada nevolí. Rada obce rozhoduje nadpoloviční většinou všech členů. (Koudelka, 2003) Rada obce se schází podle potřeby na základě svolání starosty. Schůze rady jsou neveřejné. Ze schůze rady je pořízen zápis, v němž je alespoň uveden počet přítomných členů, schválený program, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis musí být vyhotoven do 7 dnů a podepíše jej starosta s místostarostou nebo jiným radním. Zápis je uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce. Pokud dojde k rozpuštění zastupitelstva, rada zůstává ve funkci až do zvolení nového zastupitelstva nebo určení správce obce. (Koudelka, 2003) Působnost rady obce Rada obce podle § 102 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích: a) připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jeho usnesení, b) zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádí rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, c) plní vůči právnickým osobám a organizačním složkám obce úkoly zakladatele nebo zřizovatele, pokud nejdou vyhrazeny zastupitelstvu s výjimkou obecní policie, d) rozhoduje ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, e) vydává nařízení obce, f) projednává a řeší návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva nebo komisemi rady, g) stanovuje rozdělení pravomocí v obecním úřadě, zřizuje a zrušuje odbory a oddělení obecního úřadu, h) na návrh tajemníka jmenuje a odvolává vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zákonem o úřednících územních samosprávných celků, i) zřizuje a zrušuje komise rady, jmenuje a odvolává jejich předsedy a ostatní členy, j) kontroluje plnění úkolů v samostatné působnosti obecním úřadem a komisemi,
Orgány obce
15
k) stanovuje celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a organizačních složkách obce, l) ukládá pokuty v samostatné působnosti, pokud tuto působnost zcela či zčásti nesvěří příslušnému odboru obecního úřadu, m) přezkoumává opatření přijatá v samostatné působnosti obecním úřadem a komisemi, n) rozhoduje o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách, o) stanovuje pravidla pro přijímání a vyřizování petic, p) schvaluje organizační řád obecního úřadu, q) plní úkoly stanovené zvláštním zákonem, r) rozhoduje v ostatních záležitostech samostatné působnosti obce, pokud je zákon nevyhrazuje zastupitelstvu, nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.
3.3 Starosta Starosta zastupuje obec navenek. Starosta a místostarosta jsou voleni zastupitelstvem z řad členů zastupitelstva. Starosta a místostarosta musí být občanem České republiky. Za výkon funkce odpovídají zastupitelstvu obce. (zákon č. 128/2000 Sb.) Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu podle zákona o úřednících územních samosprávných celků a stanoví mu plat. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání neplatné. (Koudelka, 2003) Starosta obce podle § 103 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích: a) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok, b) plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr zaměstnanců obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, pokud není v obci zřízen tajemník obecního úřadu, plní úkoly zaměstnavatele vůči tajemníkovi a uvolněným členům zastupitelstva, c) po projednání s ředitelem krajského úřadu může svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech, d) může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, e) odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, f) zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není zřízena funkce tajemníka obecního úřadu, g) rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce, které jsou mu svěřeny radou obce,
Orgány obce
16
h) plní další úkoly stanovené zákonem. Starostu zastupuje místostarosta, který je volen zastupitelstvem obce. Starosta spolu s místostarostou podepisují právní předpisy obce. Starosta zpravidla svolává a řídí zasedání zastupitelstva a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jejich zasedání. Je-li usnesení rady obce v samostatné působnosti nesprávné, může starosta výkon usnesení pozastavit. V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje starosta pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy. Starosta má právo užívat závěsný znak, který se používá při významných příležitostech a občanských obřadech. (Koudelka, 2003)
3.4 Obecní úřad Obecní úřad je tvořen starostou, místostarostou (místostarosty), tajemníkem obecního úřadu a zaměstnanci obce zařazených do obecního úřadu. V čele obecního úřadu stojí starosta. Obecní úřad může zřídit odbory a oddělení podle rozhodnutí rady obce. V samostatné působnosti obce obecní úřad plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo nebo rada obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. V přenesené působnosti vykonává státní správu s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce. Obecní úřad musí zřídit úřední desku. Obec je povinna opatřit si vždy alespoň jeden výtisk Sbírky zákonů a nechat ji k nahlédnutí každému na obecním úřadě v úředních hodinách. Musí být také k dispozici Věstník právních předpisů kraje. Písemnosti určené pro obec a její orgány se doručují do sídla obecního úřadu, pokud není uvedena jiná adresa. (Koudelka, 2003) 3.4.1 Tajemník obecního úřadu Tajemníka jmenuje a odvolává starosta s předchozím souhlasem ředitele krajského úřadu. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování či odvolání neplatné. Starosta stanovuje plat tajemníka podle předpisů o platu zaměstnanců veřejné správy. Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti starostovi. Tajemník je podřízen starostovi obce, který stojí v čele obecního úřadu. V obcích, kde není zřízena funkce tajemníka, plní jeho úkoly starosta. Tajemník obecního úřadu se účastní zasedání zastupitelstva obce a rady obce s hlasem poradním. Tajemník nesmí vykonávat funkce v politických stranách a hnutích. (Koudelka, 2003) Tajemník obecního úřadu podle § 110 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích: a) zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštním orgánům obce, b) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou, c) stanoví podle zvláštních předpisů platy všem zaměstnancům obce zařazených do obecního úřadu,
Orgány obce
17
d) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, e) vydává spisový řád, skartační plán a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce.
3.5 Výbory zastupitelstva Zastupitelstvo obce zřizuje jako své kontrolní a iniciativní orgány výbory, které zastupitelstvu předkládají svá stanoviska, návrhy a jsou mu odpovědny. V samostatné působnosti je věcí obce, zda zřídí pro určitou oblast výbor či komisi rady, pokud zákon výslovně nestanoví povinnost zřídit výbor zastupitelstva. Pro tutéž oblast může být zvolen jak výbor, tak komise. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva, kterého volí, jakožto i ostatní členy, zastupitelstvo obce. Výjimkou je osadní výbor, kde předsedou výboru nemusí být člen zastupitelstva obce. Výbory jsou tvořeny nejméně třemi členy a mají lichý počet členů. Schůze se konají podle potřeby. Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vysloví souhlas nadpoloviční většina všech členů, je vyhotoveno písemně a podepsáno předsedou. (Koudelka 2003) 3.5.1 Finanční a kontrolní výbor Finanční a kontrolní výbor je vždy zřízen zastupitelstvem. Jejich členy nemohou být starosta, místostarosta, tajemník ani jiné osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadě. (zákon č. 128/2000 Sb.) Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly dané zastupitelstvem. (zákon č. 128/2000 Sb.) Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady, dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti. Plní další úkoly dané zastupitelstvem. (Koudelka, 2003) 3.5.2 Výbor pro národnostní menšiny V obcích, kde podle posledního sčítání lidu žije alespoň 10 % občanů hlásících se k jiné národnosti než české, je zřízen výbor pro národnostní menšiny. Členy výboru jsou volení členi a zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje svaz utvořený podle sdružovacího zákona. Vždy však musí příslušníci národnostních menšin tvořit alespoň polovinu všech členů výboru. Zastupitelstvo obce by mělo předem určit, kolik členů bude delegováno těmito sdruženími celkem i jejich rozdělení pro případná konkurenční menšinová sdružení. Je věcí zastupitelstva, zda o delegovaných členech bude chtít ještě jednat a schvalovat je, či zda schválí počet delegovaných a v konkrétním obsazení bude respektovat personální návrhy příslušných sdružení. (Koudelka, 2003)
Orgány obce
18
3.5.3 Osadní výbor Zastupitelstvo obce může zřídit v obydlených částech obce osadní výbory. Osadní výbory byly zřízeny, protože mnohdy nebyly adekvátně zastoupeny zájmy odlehlých částí ve velkých obcích a městech. Osadní výbor se nemusí zřídit jen pro osadu coby místně oddělenou část obce s obytnými budovami, ale i jinak definovanou část obce. Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v části obce, pro kterou je osadní výbor zřizován. Předseda výboru je volen z řad členů výboru zastupitelstvem. Předsedou osadního výboru nemusí být člen zastupitelstva obce. Osadní výbor předkládá zastupitelstvu, radě a výborům návrhy, které se týkají rozvoje části obce a rozpočtu obce. Vyjadřuje se k připomínkám a podnětům předkládanými občany obce trvale hlášených k pobytu v dotčené části obce orgánům obce, pokud se týkají území osady či jsou jinak spojeny s působností osadního výboru. (Koudelka, 2003)
3.6 Komise Rada může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Komise předkládá svá stanoviska a podněty radě. Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů, počet členů stanoví rada. Komise je výkonným orgánem, pokud jí starosta svěří výkon určité části přenesené působnosti po projednání s krajským úřadem. V takovém případě se na komisi hledí jako na výkonný orgán obce. Komise je odpovědna radě obce, ve věcech přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi. Předsedou komise, kterému byl svěřen výkon přenesené působnosti, může být jen osoba, která prokázala zvláštní odbornou způsobilost obdobně jako zaměstnanci obce zařazeném v obecním úřadě podle zákona o úřednících územních samosprávných celků, pokud zákon nestanoví jinak. (Koudelka, 2003)
3.7 Zvláštní orgány obce Pro výkon přenesené působnosti starosta zřizuje v případech stanovených zákonem zvláštní orgány obce. Starosta obce jmenuje a odvolává jejích členy při respektování zákonných požadavků. Pokud tak stanoví zvláštní zákon, zvláštní orgán obce s rozšířenou působností vykonává svou přenesenou působnost pro celý správní obvod obce s rozšířenou působností. Tyto orgány mohou být zřízeny jako kolektivní i jako individuální. Pro osoby stojící v čele zvláštních orgánů obce platí povinnost zvláštní odborné způsobilosti obdobně jako pro zaměstnance obce zařazené v obecním úřadě podle zákona o úřednících územních samosprávných celků s výjimkou toho, když je v čele zvláštního orgánu ze zákona starosta, nebo nestanoví-li zákon dále jinak. (Koudelka, 2003)
Finanční hospodaření
19
4 Finanční hospodaření Finanční hospodaření územních samosprávných celků se řídí ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem. Územní samosprávný celek vede účetnictví podle zákona o účetnictví. (zákon č. 250/2000 Sb.) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku pro střednědobé finanční plánování rozvoje a jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. V rozpočtovém výhledu jsou obsaženy souhrnné údaje o příjmech a výdajích, zejména dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření obce po celou dobu jejich trvání. (zákon č. 250/2000 Sb.)
4.1 Rozpočet obce Rozpočet obce je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti obce. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. Při zpracování ročního rozpočtu se zpravidla vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočet se sestavuje jako vyrovnaný, ale může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. Schodkový rozpočet může být schválen jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let, nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje komunálních dluhopisů obce. Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, nebo se převádí do peněžních fondů. Schodek hospodaření se hradí z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech. (zákon č. 250/2000 Sb.) Obce mohou zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení. Zdrojem peněžních fondů mohou být přebytky hospodaření z minulých let, příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce a převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových fondů. (zákon č. 250/2000 Sb.) 4.1.1 Obsah rozpočtu obce Rozpočet obsahuje příjmy, výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet. Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace, které se týkají cizích prostředků nebo sdružených prostředků. Podnikatelská činnost obce se sleduje
Finanční hospodaření
20
mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu obce. (zákon č. 250/2000 Sb.) 4.1.2 Příjmy rozpočtu obce Podle § 7 zákona č. 250/2000 Sb. příjmy rozpočtu obce tvoří zejména: a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní činnosti, c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila, d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, e) výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona,1 f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,2 g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, h) dotace z rozpočtu kraje, i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce, j) přijaté peněžité dary a příspěvky, k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce. 4.1.3 Výdaje rozpočtu obce Podle § 9 zákona č. 250/2000 Sb. se z rozpočtu obce hradí zejména: a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony, b) výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem, d) závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní).
1
2 Zákon
Finanční hospodaření
21
e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, f) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec, i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. Vedle uvedených výdajů hradí obec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. (zákon č. 250/2000 Sb.)
Finanční hospodaření Tab. 1
22
Schéma rozpočtu obce
Příjmy
Výdaje
Běžné:
Běžné – neinvestiční:
• daňové o svěřené (výlučné) daně (DzNem) o sdílené daně (část: DPFO, DPPO, DPH) o místní poplatky o správní poplatky
• mzdy a platy
• nedaňové o o o o o
poplatky za služby příjmy z pronájmu příjmy od O. S., P. O. zisk obecních podniků dividendy z akcií, přijaté úroky
• dotace – transfery o neúčelové (všeobecné) o účelové (specifické) Kapitálové:
• povinné pojistné za zaměstnance • materiálové • energie • nájemné • sociální dávky • výdaje na municipální podniky • placené pokuty • placené úroky • ostatní (poskytnuté dary apod.) • dotace vlastním O. S. a jiným subjektům • neinvestiční příspěvky P. O. • výdaje na sdružování finančních prostředků (neinvestiční) Kapitálové – investiční výdaje:
• z prodeje majetku – nemovitého • na pořízení hmotného a nehmotného a movitého dlouhodobého majetku dlouhodobého majetku • z prodeje akcií a majetkových podílů • na nákup cenných papírů • kapitálové dotace – transfery
• na kapitálové poskytnuté dotace O. S. a různým subjektům
o účelové • na investiční příspěvky P. O. o neúčelové (od jiné vládní úrovně, tj. ze SR, státních • na investiční půjčky poskytnuté fondů, rozpočtu kraje, jiné obce, apod.) různým subjektům • přijaté úvěry • příjmy z emise komunálních obligací • přijaté splátky půjček Ostatní: • doplňkové Zdroj: Peková, 2004
• splátky úvěrů Ostatní
Finanční hospodaření
23
Běžné příjmy územního rozpočtu se každoročně opakují. Slouží na financování běžných, každoročně se opakujících potřeb. Rozdělujeme je na daňové a nedaňové. (Peková, 2004) Daňové příjmy jsou nenávratné příjmy (daně jako povinné platby stanovené daňovými zákony, v ČR i správní poplatky). Daňové příjmy se podle Pekové dělí na: 1. Majetkové daně – daň z nemovitostí Tato daň je výlučným příjmem rozpočtů obcí, zdaňuje nemovitý majetek v katastrálních územích obcí, tj. pozemky a stavby. V celkových příjmech obcí má tato daň malý podíl. 2. Daň z příjmů fyzických osob Předmětem této daně jsou všechny druhy příjmů, včetně příjmů kapitálové povahy, tj. dividendy, úroky apod., peněžní i nepeněžní příjmy, vyjma příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou osvobozeny od placení daně. 3. Daň z příjmů právnických osob Tato daň je od roku 1994 celá příjmem rozpočtů obcí v takových případech, kdy jsou poplatníkem přímo obce. V ostatních případech je příjmem rozpočtů obcí podíl na celostátním výnosu této daně. 4. Místní poplatky Příjmem obcí jsou i vlastní municipální a regionální daně, u nás v případě rozpočtů obcí místní poplatky, které mají charakter municipálních daní. Obce, resp. volené orgány obcí, rozhodují o tom, zda budou vybírat od fyzických či právnických osob na svém území konkrétní poplatek ze soustavy místních poplatků a jaký. Zákon určuje druhy místních poplatků, u každého pak upravuje základní náležitosti, tj. poplatníka, předmět, základ, sazbu, osvobození splatnost a sankce. 5. Správní poplatky Správní poplatky jsou příjmy z vlastní správní činnosti. Jsou to poplatky za správní úkony, které územní samospráva vykonává v rámci přenesené působnosti, tzn. kdy stát některé úkoly a pravomoci v oblasti státní správy přenáší na obce. Výše správních poplatků je stanovena zákonem o správních poplatcích, resp. sazebníkem. Správní poplatky se platí zpravidla hotově, kolkovými známkami nebo bezhotovostním převodem z účtu poplatníka. Mezi nejdůležitější příjmy územních rozpočtů patří daně, a to svěřené daně a podíly na státních daních. (Peková, 2004) Nedaňové příjmy jsou všechny ostatní příjmy. Dotace se rozdělují na účelové a neúčelové. Účelové dotace se poskytují vždy na určitý účel. Dotace jsou poskytovány na financování běžných, pravidelně se opakujících (neinvestičních) potřeb v rozpočtovém období. (Peková, 2004)
Finanční hospodaření
24
Mezi kapitálové příjmy patří tzv. kapitálové dotace, které slouží na financování jednorázových, pravidelně se neopakujících (investičních) dlouhodobých potřeb. (Peková, 2004) Výdaje územních rozpočtů členíme na plánované a neplánované. Plánované jsou ty výdaje, které lze poměrně přesně naplánovat. Významný objem z nich tvoří běžně se opakující výdaje. Neplánované výdaje jsou především výdaje nahodilé, které se vyskytnou v průběhu rozpočtového období. Neplánované výdaje jsou většinou financovány z rezerv, které si obec a region ve svém rozpočtu vytváří. (Peková, 2004) Z ekonomického hlediska členíme výdaje na běžné, tj. každoročně se opakující a kapitálové, tj. jednorázové, neopakující se. Z běžných výdajů se financují běžné, pravidelně se opakující potřeby v rozpočtovém období. Nazývají se také někdy jako neinvestiční nebo provozní výdaje. Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, běžně se neopakujících potřeb, zejména investičních. (Peková, 2004)
4.2 Rozpočtový proces Obec vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj roční výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí a jímž rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji. Pokud se obec podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. Návrh rozpočtu musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu obce zveřejněn na úřední desce a v elektronické podobě. (zákon č. 250/2000 Sb.) Rozpočet obce se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Orgány obce projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit výkonné orgány obce při hospodaření podle rozpočtu, právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti obce při svém hospodaření, další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků rozpočtu. (zákon č. 250/2000 Sb.) Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření obce v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení. (zákon č. 250/2000 Sb.) Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu obce se neprodleně provádí jeho rozpis. Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. Rozpočet se při rozpisu rozpočtu člení podle podrobné rozpočtové skladby. (zákon č. 250/2000 Sb.)
Finanční hospodaření
25
Své finanční hospodaření uskutečňuje obec v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravující finanční kontrolu ve veřejné správě3 po celý rozpočtový rok. (zákon č. 250/2000 Sb.) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu změny organizace v hospodářství, změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů, změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů. Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, která se evidují podle časové posloupnosti. (zákon č. 250/2000 Sb.) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření obce souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. Jsou v něm obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření obce a jimi zřízených nebo založených právnických osob. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. Obec je povinna dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech obce je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření. (zákon č. 250/2000 Sb.) Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty v kalendářním roce. Do plnění výdajů je zahrnuto jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce. Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech. (zákon č. 250/2000 Sb.) Rozpočtové prostředky obce nevyužité do konce kalendářního roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku. Jejich účelovost se zachovává. Účelovost rozpočtových prostředků se určuje individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu, odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví nebo územně ve vztahu k potřebám území. (zákon č. 250/2000 Sb.)
4.3 Kontrola hospodaření obcí Cílem obcí je zabezpečení komplexního sociálního rozvoje obcí a měst. Proto i kontrola realizovaná územní samosprávou má plnit funkci zpětné vazby při správě a řízení měst a obcí. Kontrolní povinnosti pro obce vyplývají ze zákona o obcích, zákona o rozpočtových pravidlech, zákona o přezkoumání hospodaření a dalších právních předpisů. (Nováková, 2006) Krajské úřady plní kontrolní funkce vůči obcím v přenesené působnosti. Při výkonu veřejnoprávní kontroly u obcí a jimi zřízených organizací prověřují pouze skutečnosti rozhodné pro poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu nebo Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
3
Finanční hospodaření
26
státních fondů. Prověřují také soulad s právními předpisy, hospodárnost, účelnost a efektivnost při nakládání s prostředky ze státního rozpočtu. (Nováková, 2006) Obec je povinna zajišťovat výkon finanční kontroly hospodaření. Podle zákona o finanční kontrole a vyhlášky č. 416/2004 Sb., která je v souladu s tímto zákonem, si obec zajistí vlastní vnitřní normou (směrnicí) fungování vnitřního kontrolního systému. Ve směrnici určí odpovědnost za řídící kontrolu finančních a hospodářských operací. Za vytvoření kontrolního systému odpovídá starosta obce. (Přibylová, 2006) Podle zákona o finanční kontrole systém finanční kontroly obce zahrnuje: • veřejnoprávní kontrolu, • vnitřní řídící kontrolu, • interní audit. Veřejnoprávní kontrola slouží ke kontrole skutečností rozhodných pro nakládání s veřejnými prostředky. Vedoucí kontrolních orgánů musí zajistit, aby zaměstnanci vykonávající veřejnoprávní kontrolu, nebyli ke kontrolovaným osobám v právním nebo jiném vztahu. (Přibylová, 2006) Vnitřní řídící kontrola je podle Přibylové zajišťována prostřednictvím vedoucích a dalších pověřených zaměstnanců obce jmenovaných jako příkazci operací, správce rozpočtu a hlavní účetní při přípravě příjmových a výdajových finančních operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následném prověření finančních operací v rámci dosažených výsledků a správnosti hospodaření. Interní audit organizačně odděleně a funkčně nezávisle přezkoumává a vyhodnocuje hospodářské operace. Dále pak přezkoumává a vyhodnocuje přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému. Interní audit v sobě zahrnuje finanční audit, audit systému a výkonnostní audit. Pokud má obec méně jak 15 000 obyvatel, obec může interní audit zajistit přijetím jiných opatření a přitom se sleduje jejich účinnost. U obcí nad 15 000 obyvatel je interní audit zajišťován samostatným nezávislým útvarem nebo pracovníkem. (Přibylová, 2006)
Účetnictví obce
27
5 Účetnictví obce Vedení účetnictví územně samosprávných celků se řídí zákonem č. 563/2001 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů a k němu vydanými prováděcími předpisy. Pro územně samosprávné celky to je především vyhláška MF ČR č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky. (Přibylová, 2006) Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření. Jsou povinny účtovat i o prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích rozpočtů obce. Účtování o příjmech, výdajích a financování, se řídí vyhláškou MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. (Přibylová, 2006) Každá skutečnost týkající se vedení účetnictví se musí povinně zaznamenávat účetními záznamy, které mohou mít písemnou nebo technickou formu. Podvojné účetnictví představuje metodu účetních zápisů, kdy se účetní případ zaznamená na jednom účtu Má dáti (MD) a současně na straně Dal (D) jiného účtu. Účetní zápisy jsou účetní záznamy, které se týkají účetních knih. Účetní případy se dokládají účetními doklady. (Přibylová, 2006) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvanlivost účetních záznamů. Účetní závěrka musí dávat poctivý a věrný obraz předmětu účetnictví a finanční situace podniku. Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu a zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. (Přibylová, 2006)
5.1 Operace základního okruhu běžného účtu Na základním okruhu běžného účtu se sledují výdajové a příjmové operace ve smyslu poskytování a přijímaní finančních prostředků formou dotací, příspěvků nebo transferů mezi obcí a ostatními samosprávnými celky. Dotace ze státního rozpočtu účtují obce na základním účtu pouze v případě, kdy jsou na základní účet zaslány. (Přibylová, 2006) Ze základního běžného účtu se také provádí finanční dotační vztahy mezi obcemi, mezi obcí a krajem a mezi obcí a dobrovolnými svazky obcí, tedy mezi subjekty, které účtují příjmy a výdaje podle rozpočtové skladby. Všechny tyto dotace jsou předmětem konsolidace, což znamená, že se na určitém stupni sumarizace odečítají, a to konsolidační položky příjmové z příjmů a konsolidační položky výdajové z výdajů. (Přibylová, 2006) Z běžného účtu obce se vrací nebo inkasují prostředky z finančního vypořádání se státním rozpočtem prostřednictvím krajského úřadu nebo provádí fi-
Účetnictví obce
28
nanční vypořádání přímo se správcem programu (příslušným ministerstvem nebo fondem). Pokud obec vrací přijatou dotaci v roce, ve kterém ji obdržela, účtuje ji stornem příjmové položky, pod kterou ji na běžný účet přijala. (Přibylová, 2006) Podle Přibylové se dotace účtují: Přijaté dotace ze státního rozpočtu, státních fondů, od obce, kraje MD
D
231 231
217 217
Poskytnuté transfery obcím
MD
D
1. Neinvestiční transfery jiné obci, veř. rozp. 2. Investiční transfery jiné obci, veř. rozp.
218 218
231 231
Poskytnuté příspěvky a dotace
MD
D
213
231
218 214
211 231
218
211
1. Neinvestiční dotace 2. Investiční dotace
1. Neinvestiční, investiční příspěvky a dotace vlastním příspěvkovým organizacím, ostatním příspěvkovým organizacím Regulace 2. Neinvestiční, investiční příspěvky a dotace podnikatelským subjektům, neziskovým a podobným organizacím Regulace
Poskytnuté návratné finanční výpomoci (NFV) v rámci rozpočtové politiky 1. Poskytnutí neinvestiční, investiční NFV mezi rozpočty obci, kraji, ostatním veřejným rozpočtům 2. Přijetí splátky NFV neinvestiční i investiční
MD 271
D 231
231
271
Finanční vypořádání (FV) se státním rozpočtem 1. Vratka dotace 2. Příjem nároku obcí
MD 218
D 231
231
217
Účetnictví obce
29
5.2 Operace příjmového okruhu běžného účtu Podle Přibylové veškeré vlastní rozpočtové příjmy obec účtuje na příjmovém okruhu základního běžného účtu. Příjmy se dělí na: • daňové, • nedaňové, • kapitálové. Účtování příjmů může být s předpisem a bez předpisu. Bez předpisu se účtují příjmy, jejichž výši předem neznáme (daňové příjmy z finančního úřadu). Vždy kdy je známa výše úhrady před jejím zaplacením, je povinnost zaúčtovat předpis pohledávky za rozpočtovými příjmy na příslušný pohledávkový účet tř. 3 a to nejpozději do období, kdy splatnost pohledávky nabyla právní moci. (Přibylová, 2006) Podle Přibylové se operace příjmového okruhu základního běžného účtu účtují: 1. BĚŽNÝ PŘÍJEM OBCE S PŘEDPISEM – MÍSTNÍ POPLATKY ZE PSŮ MD D Předpis příjmu (při vzniku pohledávky) 315 215 Vlastní příjem dle výpisu 231 315 Regulace 215 217 2. BĚŽNÝ PŘÍJEM OBCE BEZ PŘEDPISU MD D Příjem daně od finančního úřadu 231 215 Regulace 215 217 3. KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY NA SPLÁTKY – ZÁPIS DO KATASTRU PO ZAPLACENÍ MD D Předpis úhrady za prodej domu dle smlouvy 315 215 Úhrada ve formě čtvrtletních splátek 231 315 Regulace příjmů 215 217 Předpis daně z převodu nemovitosti 420 345 Zaplacení daně – dle výměru z FÚ 345 231 Regulace výdajů 218 211 Vyřazení z majetku 901 021 4. DAŇOVÉ PŘÍJMY Podíl – daň z příjmů z FO – závislá činnost Podíl – daň u příjmů FO – sam. výd. činnost Podíl – daň z příjmů PO Daň z příjmů za obec Podíl daně z přidané hodnoty Daň z nemovitosti Správní poplatky Poplatek za ukládání odpadů – na skládku Poplatek za komunální odpad
MD 231 231 231 231 231 231 231 231 231
D 215 215 215 215 215 215 215 215 215
Účetnictví obce Místní poplatky
30
231
215
5. NEDAŇOVÉ PŘÍJMY Příjmy z poskytování služeb a výrobků Příjmy z pronájmu majetku Příjmy z prodeje krátkodobého majetku
MD 231 231 231
D 215 215 215
6. KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Příjmy z prodeje finančního majetku
MD 231 231
D 215 215
5.3 Operace výdajového okruhu základního účtu 5.3.1 Běžné výdaje Běžné výdaje obce vznikají na základě vnějších vztahů doložených fakturami, smlouvami, paragony nebo vnitřních směrnic a rozhodnutí. Každý výdaj musí být řádně doložen. Pokud jsou výdaje bez vnějších dokladů, musí se vyhotovit vnitřní doklad, který má veškeré náležitosti dle zákona o účetnictví. (Přibylová, 2006) U došlých faktur, smluv a ve všech případech, kdy vznik nákladu předchází jeho zaplacení, se účtuje o vzniku závazku. Zálohové výdaje se účtují při předpisu o zálohách jako pohledávkách a náklady se účtují až při přijetí konečné faktury nebo vyúčtování. (Přibylová, 2006) Podle Přibylové se běžné výdaje účtují: 1. BĚŽNÝ VÝDAJ OBCE S PŘEDPISEM MD D Nákup materiálu a služeb výr. povahy 410 321 Nákup služeb a nákl. nevýrobní povahy 420 321 Úhrada faktury 321 231 Regulace výdajů 218 211 2. POSKYTNUTÍ A VYÚČTOVÁNÍ PROVOZNÍ ZÁLOHY MD D Předpis zálohy 314 321 Poskytnutí zálohy – na vodu, plyn, el. energii 321 231 Regulace výdajů 218 211 2.1. Vyúčtování v běžném roce MD D Konečná faktura bude vyšší než 410 321 poskytnutá záloha 321 314 Doplatek 321 231 Regulace výdajů 218 211 2.2. Vyúčtování v běžném roce MD D Konečná faktura bude nižší než 410 321 poskytnutá záloha a bude vrácen přeplatek 321 314
Účetnictví obce Vrácení přeplatku – v témže roce -314 Regulace výdajů -218 2.3. Vyúčtování v následujícím roce MD Poskytnutá záloha a bude vrácen přeplatek 410 321 Vrácení přeplatku – v následujícím roce 231 Regulace příjmů 215 Vyrovnání okruhů 215
31
-231 -211 D 321 314 314 217 211
5.3.2 Účtování o zásobách Pokud nedochází k přímé spotřebě materiálu a je do doby spotřeby uložen ve skladu, pak musí obec účtovat o zásobách. Může se účtovat dvěma způsoby. Způsobem A a způsobem B, přičemž konkrétní způsob účtování si obec určí ve své vnitřní směrnici. (Přibylová, 2006) Způsob A Při převzetí materiálu na sklad se účtuje na základě příjemek a spotřeba zásob se průběžně účtuje na základě výdejek do nákladů. Způsob A je obcemi málo používán, protože jejich zásoby nejsou velké. (Přibylová, 2006) Běžný výdaj obce za materiál se podle Přibylové způsobem A účtuje: MD D Předpis faktury 112 321 Úhrada faktury 321 231 Regulace výdajů 218 211 Materiál do spotřeby – účtujeme dle 410 112 výdejek průběžně Způsob B Nákup materiálu nebo zboží je přímo účtován do nákladů. V účetnictví se skutečný stav na skladu promítá k roční účetní závěrce, kdy se odúčtuje počáteční stav a zaúčtuje zjištěný stav k 31. 12. běžného roku. Musí se vést skladová evidence, kde se přehled příjmů a výdajů vede na skladových kartách. Stav zásob ke konci roku musí být ověřen provedenou inventarizací. (Přibylová, 2006) Běžný výdaj obce za materiál se podle Přibylové způsobem B účtuje: MD D Předpis faktury 410 321 Úhrada faktury 321 231 Regulace výdajů 218 211 Na konci roku: Počáteční stav účtu 112 se převede 410 112 na účet 410 xx – do nákladů Stav zásob zjištěný dle skladové evidence, 112 ověřený inventarizací, se převede na sklad -410
Účetnictví obce
32
5.3.3 Účtování o mzdách Výdaje na platy zaměstnanců jsou závazným ukazatelem rozpočtu ve výši limitu stanoveném v souladu s Nařízením vlády č. 447/2000 Sb. Na základě počtu zaměstnanců, které stanoví rada obce, se dle platných platových předpisů vypočte potřebný objem prostředků na platy. Obce, které nemají radu, stanovuje počet zaměstnanců zastupitelstvo obce. Limit na platy a objem prostředků na odměny zastupitelů jsou součástí rozpočtu obce. (Přibylová, 2006) U účtování o platech zaměstnanců a odměn zastupitelů platí, že mzdové náklady, závazky z mezd a související odvody na sociální a zdravotní zabezpečení, daňové odvody případné další srážky mezd se předepisují do měsíce, s kterým časově souvisejí. Výdaje jsou účtovány v příslušný den odvodů na účty zaměstnanců a ve dnech provedených odvodů z mezd. Předpis mezd a souvisejících odvodů musí být proveden každý měsíc. (Přibylová, 2006) Podle Přibylové se účtuje o mzdách: Účtování o mzdách včetně zdravotního a sociálního pojištění 1. PŘEDPIS HRUBÝCH MEZD A ODVODŮ Z MEZD DO NÁKLADŮ MD D Hrubá mzda 440 331 Odvody z mezd zaměstnanců ZP pracovníci 331 336 SP pracovníci 331 336 Daň zálohová 331 342 Daň srážková 331 342 Úhrada za stravenky 331 335 Odvod na účty zaměstnanců 331 331 2. PŘEDPIS ODVODŮ NA SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ ZA ZAMĚSTNAVATELE MD D ZP zaměstnavatel 420 336 SP zaměstnavatel 420 336 3. PŘEVOD MEZD K VÝPLATĚ DO POKLADNY A PROVEDENÍ ODVODŮ Z BANKOVNÍHO ÚČTU MD D 3.1. Srážky z hrubých mezd ZP pracovníci 336 231 SP pracovníci 336 231 Daň zálohová 342 231 Daň srážková 342 231 Odvod za stravenky 335 231 Odvod na účty zaměstnanců 331 231 Odvody + daň – zastupitelé 336 231 342 331
Účetnictví obce Odvody + daň – zaměstnanci OÚ Regulace 3.2. převod mezd k výplatě do pokladny regulace
33
336 342 218
231 231 211
262 218
231 211
4. ZAÚČTOVÁNÍ ODVODŮ Z MEZD ZA ZAMĚSTNAVATELE MD ZP zaměstnavatel 336 SP zaměstnavatel 336 Regulace 218
D 231 231 211
Účtování mezd závěrem roku u obcí, které mají pouze základní běžný účet (ZBÚ) 1. PŘEDPIS MEZD ZA 12. MĚSÍC Hrubá mzda předpis ZP pracovníci – předpis SP pracovníci – předpis Daň ze závislé činnosti: zálohová srážková Odvody na účty zaměstnanců Odvody zaměstnavatele ZP za zaměstnance SP za zaměstnance
MD 440 331 331
D 331 336 336
331 331 331
342 342 331
420 420
336 336
2. ZÚČTOVÁNÍ MEZD ZA 12. MĚSÍC DO VÝDAJŮ MD D Platy zastupitelů 218 231 Platy zaměstnanců OÚ 218 231 Dohody o provedení práce 218 231 ZP za zaměstnance 218 231 SP za zaměstnance 218 231 3. ZÚČTOVÁNÍ NEVYPLACENÝCH MEZD NA ZÁKLADNÍM BĚŽNÉM ÚČTU Mzdy zúčtované do výdajů a nevyplacené 4. VÝPLATA MEZD V NÁSLEDUJÍCÍM ROCE Výplata čistých mezd z pokladny Proúčtování výplaty z pokladny na ZBÚ Odvody na zdravotní pojištění Odvody na sociální pojištění Odvod daně ze závislé činnosti Odvod na účty zaměstnanců
MD 231 MD 331 231 336 336 342 331
D 211 D 261 231 231 231 231 231
Účetnictví obce
34
5.4 Pokladna rozpočtového hospodaření Obec do pokladny vybírá příjmy od občanů v hotovosti, které používá k úhradě výdajů v hotovosti. K účtu pokladny nelze přiřazovat rozpočtovou skladbu, proto je třeba o příjmech a výdajích účtovat s rozpočtovou skladbou, jako by byly přijímány a vydávány ze základního běžného účtu, z něhož se okamžitě zaúčtují ve výši příjmů zálohy pro pokladnu a ve výši výdajů naopak zálohy pro pokladnu snížíme. V pokladně se účtují úhrady příjmů jako snížení pohledávek a úhrady výdajů jako vyrovnání závazků. (Přibylová, 2006) Aby nebylo zkresleno hospodaření obce za běžný rok, vrátí se před závěrem roku poskytnuté zálohy k vyúčtování do pokladny a zůstatek pokladní hotovosti se vrátí na základní běžný účet. Pokud obec nestačí pokladní hotovost převést, pak by měla stav pokladny, a tím také položku poskytnuté zálohy vlastní pokladně vynulovat proúčtováním převodu tak, jako by proběhl i finančně. V tom případě, ale nesouhlasí stav bankovního účtu a pokladní hotovosti dle pokladní knihy na stavy těchto účtů v účetnictví, což je třeba v příloze účetní závěrky řádně doložit a komentovat. V dalším roce musí být jako první finanční operace proúčtování poskytnutí zálohy pro pokladnu ve výši zůstatku v pokladní knize. Účetní stav základního běžného účtu a pokladny bude opět odpovídat skutečnosti. (Přibylová, 2006) Podle Přibylové existují dva způsoby účtování pokladny, které se liší zvoleným způsobem účtování o poskytnuté záloze do pokladny. První způsob je, že záloha do pokladny poskytována ze základního běžného účtu je účtována do výdajů (tento způsob používá většina účetních programů) a u druhého způsobu záloha do pokladny není účtovaná do výdajů. Pokladna – záloha do pokladny je účtovaná do výdajů 1. DOTACE VLASTNÍ POKLADNĚ Poskytnutí zálohy do pokladny Regulace Příjem zálohy do pokladny 2. PŘIJATÉ ROZPOČTOVÉ PŘÍJMY Předpis poplatku ze psů 2.1. Předepsané příjmy – poplatky ze psů 2.2. Nepředepsané příjmy – správní poplatek Proúčtování příjmů na ZBÚ Regulace příjmů Regulace výdajů
MD 262 218 261 MD 315 261
D 231 211 262 D 215 315
261 231 215 218
215 231 217 211
3. ZAÚČTOVÁNÍ VÝDAJŮ USKUTEČNĚNÝCH Z POKLADNY MD Výdej z pokladny za nákup materiálu 410 Proúčtování výdajů na ZBÚ 231
D 261 231
Účetnictví obce 4. VÝPLATA ČISTÉ MZDY Příjem zálohy na mzdy do pokladny Výplata mezd v hotovosti Proúčtování výdajů na ZBÚ - platy zastupitelů
35
MD 261 331
D 262 261 -231 231 -231 231 -231 231
- platy zaměstnanců OÚ - platy prac. na veřejně prospěšných pracích
5. POSKYTNUTÉ STÁLÉ ZÁLOHY ORGANIZAČNÍ SLOŽCE OBCE (OSO) DO POKLADNY MD D Poskytnutí stálé zálohy OSO 316 231 (odeslání do pokladny OSO) Regulace výdajů 218 211 Vyúčtování zálohy měsíčně 4xx 261 (přes pokladnu obce) 231 231 Vrácení stálé zálohy obci koncem roku 231 316 (z pokladny OSO na účet obce) Storno regulace výdajů -218 -211 6. VRÁCENÍ POKLADNÍ HOTOVOSTI MD D Před závěrem roku 231 261 -218 -211 7. ODCIZENÍ POKLADNÍ HOTOVOSTI Zaúčtování pohledávky (výše zcizené částky) Proúčtování na ZBÚ Regulace 7.1. Vrácení zcizené hotovosti pachatelem
MD 316 231 211 231
D 261 231 218 316
7.2. Odepsání pohledávky – pachatel nezjištěn Zúčtování výdajů ve výši odpisu pohledávky 420 Regulace výdajů 218 Splátka pohledávky 231
231 211 316
Pokladna – záloha do pokladny není účtována do výdajů 1. DOTACE VLASTNÍ POKLADNĚ Příjem dotace do pokladny 2. PŘIJATÉ ROZPOČTOVÉ PŘÍJMY Předpis poplatků ze psů 2.1. Předepsané příjmy - poplatky ze psů
MD 262 261
D 231 262
MD 315
D 215
261
315
Účetnictví obce 2.2. Nepředepsané příjmy - správní poplatek Proúčtování příjmů na ZBÚ proti záloze (k použití v pokladně) Regulace příjmů
36
261 231
215 231
215
217
3. ZAÚČTOVÁNÍ VÝDAJŮ USKUTEČNÝCH Z POKLADNY MD Výdaj za materiál 410 Přeúčtování položky na výdajové položky Regulace výdajů 4. POSKYTNUTÁ ZÁLOHA ZAMĚSTNANCI Poskytnutí zálohy z pokladny
218 MD 335
4xx 218
D 261 -231 231 -231 335 231 211
MD 262 231
D 261 262
Vyúčtování zálohy
Regulace výdajů 5. VRÁCENÍ ZÁLOHY Před závěrem roku
D 261 -231 231 211
Obec Olšany u Prostějova
37
6 Obec Olšany u Prostějova Obec Olšany u Prostějova s místní částí Hablov územně spadá pod okres Prostějov a náleží pod Olomoucký kraj. Obec leží v krajině úrodné Hané a protéká jí řeka Blata. První písemná zmínka o obci Olšany u Prostějova se datuje z roku 1131. Název obce je odvozen od místa porostlého stromy – olšemi. Průměrná nadmořská výška obce se pohybuje kolem 222 až 223 metrů. Celková katastrální plocha je 1105 ha a počet obyvatel je 1601. V roce 2001 byl obci udělen předsedou Poslanecké sněmovny znak obce, který je zobrazen na obrázku č. 1, a prapor obce.
Obr. 1
Znak obce Olšany u Prostějova
V obci se nachází mnoho pamětihodností, jimiž jsou kostel sv. Jana Křtitele, stará škola, fara se slunečními hodinami, sousoší panny Marie, sv. Norberta, sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého, kříž a sochy sv. Cyrila a sv. Metoděje, sousoší ukřižování a sochy sv. Jana a sv. Pavla, smírčí kříž, kamenný mezník. Jedná se o územně samosprávný celek. V čele obce stojí starosta ing. Milan Kubíček. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce a má radu obce. Zastupitelstvo je složeno z patnácti členů a rada obce z pěti členů. Obecní zastupitelstvo a rada zřídilo komise a výbory. Mezi výbory patří kontrolní výbor, který kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, kontroluje dodržování obecně závazných vyhlášek i dalších dokumentů vydaných obcí a plní další kontrolní úkoly, jimiž je pověřilo zastupitelstvo obce. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. Komise jsou informační, kulturní a sociální. Informační komise má na starosti vydávání Olšanského zpravodaje a prezentaci obce na internetu. Kulturní a sociální komise zajišťuje pořádání kulturních a společenských akcí pořádaných obcí a zaměřuje se na sociální problematiku obce a občanů. Hospodářské činnosti obce: • pronájem nebytových prostor, • pronájem bytových prostor,
Obec Olšany u Prostějova
38
• provozování kanalizace a vodovodu. Hlavní (nezisková) činnost obce je výběr: • poplatku ze psů, • poplatku za užívání veřejného prostranství, • poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj, • poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, • poplatku za hlášení místního rozhlasu. Obec je zřizovatelem příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Olšany u Prostějova. V obci je zaveden plyn, vodovod a kanalizace. Vlastníkem plynovodu je Severomoravská plynárenská, a.s., vodovod je v majetku obce, ale provozovatelem je Insta Prostějov, s.r.o. V majetku obce je čistírna odpadních vod, kterou obec provozuje sama. Od roku 2010 obec poskytuje službu Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy CZECH POINT. Občanům obce je k dispozici zdravotní středisko, pošta, mateřská a základní škola, obecní knihovna, hasičské a obecní muzeum. V obci působí několik spolků: Myslivecké sdružení, Sbor dobrovolných hasičů, Svaz zahrádkářů a Tělocvičná jednota Sokol. Firmy, které se nachází v obci, jsou např. Mürdter Dvořák s.r.o., ODZ s.r.o., Zemědělské družstvo Olšany - Hablov, Ing. František Abrahám – výroba a prodej obalových materiálů.
Vnitřní směrnice
39
7 Vnitřní směrnice Vnitřní směrnice zajišťují fungování finanční kontroly dle vyhlášky č. 416/2004 o finanční kontrole, které musí mít každý obecní úřad zpracované. Za vytvoření vnitřních směrnic odpovídá starosta obce. Vnitřní směrnice musí obsahovat: • vymezení oblasti, kterou upravuje, • odkaz na právní legislativu, podle které je zpracována, • vymezení základních pojmů, • popis postupu pracovníků v oblasti, které řeší směrnice, • vymezení odpovědnosti pracovníků, • datum schválení směrnice, • datum nabytí účinnosti směrnice, • přílohy a vzory formulářů, které se budou používat.
7.1 Směrnice pro poskytování a účtování cestovních náhrad Ve směrnici o cestovních náhradách je uvedeno, co to je pracovní cesta, kdo musí schválit tuto cestu a jaké náležitosti musí cestovní příkaz mít. Popsán je vzorec pro výpočet základní náhrady a spotřeba PHM při použití osobního vozidla zaměstnance. Směrnice obsahuje náhrady stravného, na které má zaměstnanec právo, pokud cesta trvá déle jak 5 hodin. Směrnice pro poskytování a účtování cestovních náhrad je v celém znění uvedena v příloze č. 1, včetně vzoru cestovního příkazu. Čl. 1 Předmět úpravy 1. Směrnice se týká poskytování a účtování cestovních náhrad. 2. Cestovní náhrady při tuzemských a zahraničních pracovních cestách se řídí zákonem č. 262/2006 Sb. – Zákoník práce, v platném znění, který je k dispozici u účetního. 3. Organizace může podle výše uvedeného zákona poskytovat náhrady pouze a maximálně ve výši zákonem stanovených limitů a sazeb.
Vnitřní směrnice
40
Čl. 2 Základní pojmy 1. Pracovní cesta je časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů starosty, který ho na pracovní cestu vyslal. 2. Za pracovní cestu se pokládá i přeložení dle § 43 zákoníku práce, přijetí do zaměstnání v pracovním poměru a výkon práce v zahraničí. 3. Zahraniční pracovní cesta je cesta konaná mimo území České republiky. Dobou rozhodnou pro vznik práva zaměstnance na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky. Tuto dobu uvede zaměstnanec ve svém pracovním příkazu po ukončení cesty. Pokud je pracovní cesta konána letecky, je tato doba dána dobou odletu a příletu letadla. Čl. 3 Schválení 1. Schválení tuzemské pracovní cesty vykonává starosta obce. 2. Schválení zahraniční pracovní cesty vykonává starosta obce. Čl. 4 Náležitosti cestovních příkazů (cestovní náhrady) 1. Každý pracovník před zahájením pracovní cesty obdrží formulář cestovní příkaz, který obsahuje údaje: •
jméno, příjmení, bydliště,
•
vnitropodnikový útvar,
•
počátek cesty, datum, hodina,
•
místo jednání (výkonu práce),
•
účel cesty,
•
předpokládaná doba trvání pracovní cesty v hodinách,
•
způsob dopravy (dopravní prostředek),
•
místo ukončení pracovní cesty,
•
datum a podpis pracovníka oprávněného k povolení cesty.
Vnitřní směrnice
41
Čl. 5 Tuzemská pracovní cesta 1. Náhrady jízdních výdajů – zaměstnanec používá dopravní prostředky s ohledem na náklady (hromadnou dopravu), pouze ve výjimečných případech použije se souhlasem nadřízeného jiné prostředky (taxi, vlastní vozidlo). Výše náhrady prokáže zaměstnanec dokladem s odpovídající cenou jízdného za dopravní prostředek. Při použití osobního vozidla se pro výpočet náhrady použije zákonem stanovená sazba 3,90 Kč/km a cena pohonné hmoty doložená dokladem o zaplacení. Osobní vozidlo, které je použité k pracovní cestě, musí mít uzavřeno havarijní pojištění. Zaměstnanci je vyplacena základní náhrada za každý kilometr jízdy a náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu. Základní náhrada = počet ujetých kilometrů vynásobený základní náhradou (pro rok 2010 3,90 Kč) Spotřeba PHM = (počet km vynásobený průměrnou spotřebou vozidla na 100 km/100 dle TP) krát skutečná cena za 1 litr pohonné hmoty nebo průměrná cena Průměrná spotřeba vozidla na 100 km se určuje průměrem z údajů o spotřebě uvedených ve velkém technickém průkazu, který je zaměstnanec povinen předložit při vyúčtování pracovní cesty. Pokud není doložen doklad o zaplacení pohonné hmoty, výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty se stanoví podle § 158 odst. 3 zákoníku práce. 2. Náhrady stravného Podle zákoníku práce § 176 odst. 1. zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši: a) 61 Kč až 73 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 93 Kč až 112Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, c) 146 Kč až 174 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Je-li pracovní cesta kratší než 5 hodin a je mu znemožněno se stravovat běžným způsobem, je mu poskytnuto stravné určené pro cestu s trváním v délce 5-12 hodin. Stravné může být kráceno při úplném nebo částečném zajištění bezplatného stravování zaměstnavatelem. 3. Náhrady výdajů za ubytování jsou doložené příslušným dokladem. 4. Náhrady prokázaných nutných vedlejších výdajů (např. parkovné, poplatky za telefon a fax, poplatek za úschovu zavazadel atd.)
Vnitřní směrnice
42
5. Podle § 183 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem nedohodne, že záloha nebude poskytnuta. 6. Po ukončení pracovní cesty do deseti pracovních dnů zaměstnanec dá cestovní příkaz k podpisu pracovníkovi, který pracovní cestu povolil. Poté do deseti dnů zaměstnanci proplatí v pokladně cestovní příkaz. Cestovní příkaz musí mít vyplněny všechny náležitosti, jinak nebude proplacen. Pokud zaměstnanci byla poskytnuta záloha na pracovní cestu, musí do deseti pracovních dnů nevyúčtovanou zálohu vrátit. Jestliže zaměstnanec poskytnutou zálohu do dané doby nevrátí, bude mu částka stržena ze mzdy. 7. U hlavní činnosti cestovní příkazy účtujeme 512 300/261 100. 8. U hospodářské činnosti cestovní příkazy účtujeme 512 100/261 100. 9. Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout zálohu na pracovní cestu do výše předpokládaných nákladů. Ta se pak účtuje 335 100/261 100. Po vyúčtování se záloha odúčtuje 261 100/335 100 a zaúčtují se skutečné náklady 512 100, 512 300/261 100. Čl. 6 Zahraniční pracovní cesta 1. Druhy nákladů jsou obdobné s menšími odlišnostmi. 2. Náhradu jízdních výdajů poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci ve výši s tím, že náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně a doložené ceně je povinen uhradit pouze za kilometry ujeté mimo území České republiky. Nemá-li z vážných důvodů zaměstnanec doklad o nákupu pohonné hmoty mimo území České republiky, může mu zaměstnavatel poskytnout náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně i na základě jeho prohlášení o skutečně vynaložené ceně pohonné hmoty a důvodech jejího nedoložení. 3. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě zahraniční stravné v cizí měně. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby podle příslušného státu, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin. Trvá-li tato doba déle než 6 hodin, nejvýše však 12 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné v poloviční výši této sazby zahraničního stravného, a ve čtvrtinové výši této sazby zahraničního stravného, trváli doba strávená mimo území České republiky 6 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. 4. Pro vyúčtování zahraniční cesty se vychází z nárokových částek stravného v cizí měně dle vyhlášky vydané MFČR dle § 189 Zákoníku práce, tj. dle Vyhlášky č. 417/2008 Sb. Zaměstnanec vyjíždějící na zahraniční cestu je povi-
Vnitřní směrnice
43
nen uzavřít cestovní pojištění u České pojišťovny. Zaměstnance nahlásí údaje nezbytné pro uzavření pojistky.
7.2 Inventarizace majetku a závazků Směrnice vymezuje, co to je inventarizace, kdy se musí provádět, jaké druhy inventur jsou a co musí obsahovat inventurní soupis. Každá inventura má inventarizační komisi, která je za průběh inventury zodpovědná. Stav kontrolovaného majetku se zaznamenává do inventurních soupisů, podle kterých se zjistí, zda je rozdíl mezi skutečným stavem inventury a mezi účetním stavem. Na konci inventury se provádí zápis o provedení inventury. Směrnice o inventarizaci majetku a závazků je uvedena v příloze č. 2. Příloha obsahuje vzor inventarizační komise, vzor inventurního soupisu a vzor inventurního soupisu pozemků. Čl. 1 Předmět úpravy 1. Směrnice upravuje inventarizaci majetku a závazků. 2. Směrnice upravuje inventarizaci majetku a závazků v souladu s ustanovením zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů, a s Českými účetními standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, č. 501 až č. 522. 3. Inventarizace, jako ověření věcné správnosti vedeného účetnictví, je prováděno za běžné období podle příkazu vedoucího účetní jednotky. Čl. 2 Vymezení a rozsah inventarizace 1. Inventarizací se zjišťuje skutečný stav majetku a závazků a ověřuje se, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví nebo vznikly inventarizační rozdíly. 2. Obecně se inventarizace provádí ke dni účetní závěrky. 3. Účetní jednotka je povinna prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let. 4. Mimořádná účetní závěrka se provádí ke dni, kdy došlo ke změně v osobě hmotně odpovědného pracovníka, v případě živelných pohrom, loupeže a na základě nařízení vedoucího účetní jednotky.
Vnitřní směrnice
44
5. Inventarizace se provádí: •
periodická – k okamžiku sestavení účetní závěrky (řádné nebo mimořádné),
•
průběžná – v průběhu účetního období pouze u zásob, u nichž se účtuje podle druhů, místa uložení nebo hmotně odpovědných osob, a u dlouhodobého hmotného movitého majetku, který vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Čl. 3 Fyzická inventura
1. Zjišťuje skutečný stav u majetku hmotné povahy, nebo i u nehmotné povahy pokud to jejich stav dovoluje. Fyzické inventuře podléhá hlavně hmotný majetek, zboží, materiál, výrobky, nedokončená výroba, hotovost v pokladně a ceniny, majetek vedený v podrozvahové a jiné evidenci. 2. Skutečný stav se zjišťuje zejména měřením, vážením, počítáním. 3. Fyzickou inventuru lze provést v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období nebo v prvním měsíci následujícího účetního období. Stav majetku se v tomto případě upravuje o rozdíly (přírůstky a úbytky) mezi datem provedení inventury a datem účetní závěrky. Čl. 4 Dokladová inventura 1. Zjišťování skutečných stavů majetku, u kterého není možné zjistit skutečný stav fyzickou inventurou. Zejména se jedná o pozemky, poskytnuté zálohy na majetek, dlouhodobý finanční majetek, finanční majetek, pohledávky, závazky, přechodné účty aktiv a pasiv, rezervy, materiál a zboží na cestě, podrozvahová evidence. 2. Dokladová inventura se provádí na základě porovnání účetního stavu s účetními doklady. 3. U hmotného majetku uloženého hromadně (uhlí, písek, štěrk) provádíme dokladovou inventuru, pokud nelze jiným způsobem zjistit skutečný fyzický stav. Čl. 5 Druhy inventarizací 1. Inventarizace zásob se provádí k 31.12. 2. Inventarizace peněžních prostředků v hotovosti se provádí nejméně 4 krát ročně, z toho jednou vždy k 31.12.
Vnitřní směrnice
45
3. Inventarizace hmotného majetku (kromě zásob a peněžních prostředků v hotovosti) se provádí jednou za dva roky k 31.12. 4. Inventarizace majetku a závazků se provádí vždy k 31.12. Čl. 6 Inventurní soupis 1. Zjištěný stav majetku se zaznamenává v inventurních soupisech, které slouží jako doklady o provedené inventuře. Každá strana inventurního soupisu musí být opatřena pořadovým číslem stránky. Na každé straně se uvede kontrolní součet peněžních hodnot a na poslední straně rekapitulace součtů jednotlivých stran a celkový součet. 2. V případě provádění průběžné inventarizace mohou být inventurní soupisy nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů. 3. Náležitosti inventurního soupisu: •
skutečný stav majetku zjištěný na základě fyzické a dokladové inventury,
•
určení jednotlivého majetku a závazku,
•
podpis osoby, které byl majetek svěřen do užívání,
•
podpis osoby zodpovědné za provedení inventury a inventarizace,
•
způsob zjištění skutečného stavu,
•
ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury,
•
okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury. Čl. 7 Inventarizační rozdíly
1. Inventarizační rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto zákonem, kdy • skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, nebo schodek u peněžních hotovostí a cenin, • skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek. 2. Pokud je zjištěno manko v pokladně, které není způsobeno krádeží, náhrada škody je stržena ze mzdy odpovědnému zaměstnanci za pokladnu. Zaměstnavatel musí mít od zaměstnance souhlas ke strhávání škod ze mzdy. 3. Inventarizační rozdíly musí být zaúčtovány do 31. 12. inventarizovaného roku.
Vnitřní směrnice
46
Čl. 8 Zápis o provedení inventarizace 1. Zápis se vyhotovuje po ukončení inventury všech hospodářských prostředků podle příkazu vedoucího účetní jednotky inventarizačními komisemi. 2. Zápis musí obsahovat: •
celkovou hodnotu inventarizovaného majetku,
•
počet stran přiložených inventurních soupisů,
•
rekapitulaci zjištěných stavů v porovnání s účetními stavy,
•
zjištěné inventarizační rozdíly včetně zdůvodnění jejich vzniku,
•
návrhu na řešení inventarizačních rozdílů,
•
návrhu na preventivní opatření, jak předcházet vzniká u inventarizačních rozdílů. Čl. 9 Inventarizační komise
1. Ústřední inventarizační komise (ÚIK) zodpovídá za organizaci, řízení a provedení inventarizace a tvoří ji členové: Předseda ÚIK: starosta obce Členové: jmenováni starostou obce. Členové nemusí být z řad zastupitelstva obce. Členem nesmí být pracovník, který má hmotnou odpovědnost za předmět inventarizace. ÚIK ve spolupráci s dílčími inventarizačními komisemi zajišťuje provedení inventarizací. ÚIK zabezpečí seznámení předsedů dílčích komisí s náplní inventarizace a její metodikou a v průběhu inventarizací bude usměrňovat dílčí inventury. ÚIK vyhotoví na základě inventurních soupisů, nebo inventarizačních zápisů, zpracovaných dílčími inventarizačními komisemi závěrečnou zprávu v daném termínu. 2. Dílčí inventarizační komise (DIK) č. 1: Předseda DIK: starosta obce Členové: jmenováni starostou obce. Členové nemusí být z řad zastupitelstva obce. Členem nesmí být pracovník, který má hmotnou odpovědnost za předmět inventarizace. 3. Dílčí inventarizační komise (DIK) č. 2: Předseda DIK: starosta obce
Vnitřní směrnice
47
Členové: jmenováni starostou obce. Členové nemusí být z řad zastupitelstva obce. Členem nesmí být pracovník, který má hmotnou odpovědnost za předmět inventarizace.
7.3 Organizační řád Organizační řád vymezuje samostatnou a přenesenou působnost obce, řízení obecního úřadu, zvláštní orgány obce, odpovědnost a kontrolu. Uvádí, kdo zastupuje starostu obce v jeho nepřítomnosti a jiné zaměstnance obecního úřadu, pokud nejsou přítomni. Směrnice určuje, kdo může poskytovat informace o činnosti obecního úřadu. Ve směrnici je uvedena organizační struktura obce, která je graficky zobrazena v příloze č. 3. V příloze je uvedeno celé znění organizačního řádu a podpisové vzory. Čl. 1 Základní ustanovení 1. Organizační řád upravuje organizaci Obecního úřadu Olšany u Prostějova. Určuje organizační strukturu, dělbu práce, vzájemné vztahy k organizacím řízenými a spravovanými obcí. 2. Postavení a působnost obecního úřadu upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění a další zvláštní předpisy. 3. Kontrola hospodaření obce se řídí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 2 Samostatná působnost 1. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce. Dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta obce, obecní úřad a zvláštní orgány obce. 2. Obec spravuje své záležitosti (samostatné působnosti) samostatně. Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem, který zákon stanoví. 3. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem. Obec v samostatné působnosti spravuje záležitosti, které jsou v zájmu obce a jejich občanů. Pečuje o vytváření podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů (zejména potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku, atd.). 4. Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky, pokud zákon nestanoví jinak.
Vnitřní směrnice
48
Čl. 3 Přenesená působnost 1. Přenesenou působností se rozumí výkon státní správy obcí. Obec může svými orgány vykonávat státní správu pouze ve věcech, jejichž projednávání a rozhodování ji bylo výslovně svěřeno. 2. Obec dostává ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti. 3. Obec Olšany u Prostějova vykonává přenesenou působnost pouze na území své obce, které je správním obvodem ve věcech, které stanoví zákon o obcích a zvláštní zákony. 4. Přenesenou působnost stanovenou zvláštními zákony v rozsahu obce s rozšířenou působností pro Obec Olšany u Prostějova vykonává Městský úřad Prostějov. Čl. 4 Organizační struktura obce 1. Zastupitelstvo obce Je složeno z 15 členů. Zasedání zastupitelstva se koná nejméně jednou za 3 měsíce. 2. Rada obce Je složena z 5 členů. Rada obce se schází podle potřeby na základě svolání starosty a schůze jsou neveřejné. 3. Obecní úřad •
Úředníci
•
Zaměstnanci ve stálém pracovním poměru
•
Zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti
4. Starosta Starosta zastupuje obec navenek. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou právní úkony od počátku neplatné.
Vnitřní směrnice
49
Starostu a místostarostu (místostarosty) volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Starosta a místostarosta musí být občanem České republiky. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu obce. 5. Místostarosta Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci. Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k zastupování starosty. 6. Organizační složka • Obecní knihovna • Sbor dobrovolných hasičů 7. Výbory • Kontrolní výbor Kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce. Kontroluje dodržování obecně závazných vyhlášek i dalších dokumentů vydaných obcí. Plní další kontrolní úkoly, jimiž je pověřilo zastupitelstvo obce. Schůze se konají podle potřeby. • Finanční výbor Provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce. Plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. Schůze se konají podle potřeby. 8. Komise • Informační komise Zajišťuje vydávání Olšanského zpravodaje, prezentaci obce na Internetu a prezentaci obce. • Kulturní a sociální komise Zajišťuje pořádání kulturních a společenských akcí pořádaných obcí. Zaměřuje se na sociální problematiku obce a občanů. Schůze se konají podle potřeby. Obec je zřizovatelem příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Olšany u Prostějova.
Vnitřní směrnice
50
Čl. 5 Řízení obecního úřadu 1. V čele Obecního úřadu je starosta obce. Pravomoc a postavení starosty jsou dány zákonem. Starosta obce jedná jménem obce a je oprávněn k tomuto jednání zplnomocnit i další zaměstnance obecního úřadu. 2. Rada stanoví a schvaluje celkový počet zaměstnanců obecního úřadu. 3. Úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů plní v souladu se zákonem starosta obce. Čl. 6 Zvláštní orgány 1. Starosta obce předkládá zastupitelstvu obce návrhy na zřízení pomocných orgánů pro zajištění různých aktivit obce, tj. komisí. 2. Komise se řídí vlastním jednacím řádem, výsledky své činnosti předkládá radě obce. 3. Rozhodnutí komise má doporučující charakter. 4. Starosta seznamuje s výsledky těchto prací zastupitelstvo obce. 5. Zastupitelstvo obce na návrh starosty obce schvaluje výbory zastupitelstva obce, které řídí svými statuty. Čl. 7 Zastupování 1. Starostu v době nepřítomnosti zastupuje místostarosta. 2. Z důvodu řádného a plynulého chodu prací a vyřizování běžných záležitostí ve stanovených termínech je nezbytné, aby jednotliví pracovníci byli v době své nepřítomnosti zastoupeni. Zastupovaný a zástupce jsou povinni se vzájemně informovat o všech skutečnostech, které mohou mít vliv na řádný výkon funkce. Zastupovaný si může vyhradit právo rozhodnutí o zvlášť důležitých otázkách, případně pozastavit rozhodnutí svého zástupce. Zastupování pracovníka v rámci oboru činností určí starosta obce. Čl. 8 Odpovědnost 1. Starosta obce je oprávněn podepisovat všechny doklady, rozhodnutí a smlouvy týkající se Obce Olšany u Prostějova a obecního úřadu, v době jeho nepřítomnosti jej zastupuje místostarosta. 2. Dále může být k podepisování pověřen člen zastupitelstva obce nebo v odůvodněných případech pracovník obecního úřadu.
Vnitřní směrnice
51
3. Písemnosti zásadního charakteru např. ve styku s peněžními ústavy (úvěrové smlouvy, aj.) podepisuje starosta obce po předchozím schválení zastupitelstva obce. Čl. 9 Zřízení rozpočtové organizace 1. Na základě příslušného zákona byly zřízeny příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Olšany u Prostějova. 2. Starosta využívá výborů zastupitelstva obce a obecního úřadu k metodickému usměrňování a kontrole zřízených příspěvkových organizací. 3. Základní škola a Mateřská škola v Olšanech u Prostějova se řídí zvláštními předpisy, písemnými pokyny starosty obce a usneseními zastupitelstva obce. Čl. 10 Poskytování informací 1. Informace z činnosti obecního úřadu pro média mohou poskytnout starosta obce a místostarosta, popř. pověřený pracovník. 2. Správní řízení jsou neveřejná, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. 3. Všichni zaměstnanci obecního úřadu jsou povinni zachovávat povinnosti vyplývající z platných zákonů, týkajících se poskytování informací. 4. Pravidla pro poskytování informací a podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím upravuje zákon č. 106/1999, Sb., o svobodném přístupu k informacím. Čl. 11 Kontrola 1. Povinností každého pracovníka obecního úřadu je vykonávat kontrolní činnost v rozsahu vymezené odborné působnosti. Pracovníci, kteří zajišťují správu, technický provoz, údržbu a opravu obecního majetku průběžně kontrolují při své činnosti stav obecního majetku na území obce. Zjištěné nedostatky ihned odstraňují, na závady vážnějšího charakteru upozorní neodkladně starostu obce a návrhem na řešení. 2. Kontrolní činnost v celém rozsahu působnosti obecního úřadu vykonává finanční a kontrolní výbor zastupitelstva obce. 3. Na základě podepsané smlouvy je prováděn vnitřní audit. 4. Starosta obce vždy do 31. 3. každého roku požádá Krajský úřad v Olomouci o provedení kontroly hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok a do 31. 3. každého roku požádá o dílčí kontrolu. Kontrolu hospodaření obce může provádět také nezávislý auditor.
Vnitřní směrnice
52
Čl. 12 Závěrečná ustanovení 1. Činnost obecního úřadu se řídí vnitřními směrnicemi, které schvaluje rada obce. 2. Pracovněprávní vztahy se řídí ustanoveními pracovně právních předpisů a interními pokyny starosty obce. 3. Organizační řád, jeho změny a doplňky podléhají schválení zastupitelstva obce. 4. Organizační řád je součástí vnitřních organizačních norem a směrnic, k podrobnostem je třeba využít normy, které na něj navazují nebo jej doplňují. Jsou to: 1) Jednací řád zastupitelstva obce. 2) Jednací řád rady obce. 3) Statuty výborů zastupitelstva obce. 4) Zřizovací listiny ZŠ a MŠ Olšany u Prostějova. 5) Směrnice obecního úřadu.
7.4 Spisový a skartační řád Směrnice popisuje, jak postupovat při přijetí dokumentů, jejich evidenci a při jejich vyřizování. Popisuje podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování dokumentů. Celé znění směrnice je uvedeno v příloze č. 4, ve které je zobrazen vzor spisového a skartačního plánu, vzor skartačního návrhu a vzor formální úpravy písemnosti. Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Směrnice upravuje spisový a skartační řád v souladu s ustanovením § 31 a § 32 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, na základě § 66 odst. 2 zákona č. 190/2009 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, v souladu s vyhláškou č. 191/2009 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů. 2. Má platnost pro Obecní úřad Olšany u Prostějova (dále jen „úřad“) a je závazný pro všechny jeho zaměstnance.
Vnitřní směrnice
53
3. Spisová služba znamená zajištění odborné správy dokumentů došlých a vzešlých z činnosti úřadu, popřípadě z činnosti jeho právního předchůdce, zahrnující jejich řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení a to včetně kontroly těchto činností. 4. Dokument je každý písemný, obrazový, zvukový, elektronický nebo jiný záznam, ať již v podobě analogové či digitální, které jsou do úřadu doručovány nebo vznikají z jeho činnosti. 5. Spisová služba se vykonává písemnou formou nebo elektronickou formou za použití výpočetní techniky. 6. Základní pojmy: •
Spisovna je prostor, kam se ukládají vyřízené dokumenty úřadu do doby uplynutí jejich skartačních lhůt.
•
Skartační lhůta je doba, po kterou jsou dokumenty uloženy na úřadě.
•
Spisový znak je znak, vyjadřující věcné zařazení písemností ve struktuře úřední dokumentace.
•
Skartační znak „A“ (archiv) označuje dokument trvalé hodnoty, který bude ve skartačním řízení vybrán jako archiválie k trvalému uložení do Státního okresního archivu v Prostějově. Skartační znak „S“ (stoupa) označuje dokument bez trvalé hodnoty, jenž bude ve skartačním řízení navržen ke zničení. Skartační znak „V“ (výběr) označuje dokument, který bude ve skartačním řízení posouzen a rozdělen mezi dokumenty se skartačním znakem „A“ nebo mezi dokumenty se skartačním znakem „S“.
•
Skartační plán je seznam typů písemností roztříděných do věcných skupin s vyznačenými spisovými znaky a skartačními znaky a lhůtami.
•
Skartační řízení je proces, při němž se z vyřazených písemností oddělují archiválie od písemností bezcenných. Čl. 2 Příjem dokumentů
1. Dokumenty doručené do úřadu přijímá na podatelně pověřená osoba k tomu určená, která za stav spisové služby odpovídá. 2. Pověřená osoba zkontroluje, zda souhlasí počet listů a příloh dokumentů a všechna doručená podání v den, kdy byla doručena do úřadu, opatří otiskem podacího razítka. Po zaevidování je předá k vyřízení. V případě dokumentů přijatých mimo podatelnu a dokumentů vzniklých z podání učiněných ústně to platí obdobně. Pokud je dokument doručen v digitální podobě, opatří se identifikátorem elektronické podatelny a předá se k vyřízení.
Vnitřní směrnice
54
3. Pokud je v adrese na obálce dokumentu uvedeno na prvním místě jméno a příjmení zaměstnance, předá se mu neotevřený. Zjistí-li adresát po otevření zásilky, že obsahuje dokument úředního charakteru, zabezpečí jeho dodatečné zaevidování. Pokud je dokument úředního charakteru doručen v digitální podobě přímo do e-mailové schránky adresáta, postupuje se obdobně. 4. Podací razítko obsahuje vždy: název úřadu, datum doručení, číslo jednací, počet listů a počet listů příloh nebo počet svazků příloh, u příloh v nelistinné podobě jejich počet a druh, u dokumentů v digitální podobě velikost. 5. Číslo jednací tvoří pořadové číslo dokumentu v podacím deníku lomené posledním dvojčíslím běžného kalendářního roku nebo celým rokem a lze doplnit o spisovou značku zaměstnance. Pod jedním číslem jednacím se vždy vyřizuje jen jedno podání nebo hromadná podání evidovaná sběrným archem. 6. Číslem jednacím se neoznačují a evidenci nepodléhají následující dokumenty: a) došlé: -
knihy, noviny, časopisy, sbírky zákonů, věstníky, normy, reklamní a nabídkové tiskoviny, pozvánky (mimo pozvánek na služební jednání),
b) vlastní: -
koncepty, pomocné a interní dokumenty,
-
neschopenky, dovolenky, propustky a jiné dokumenty týkající se přítomnosti zaměstnanců,
-
dokumenty, u nichž je vedena samostatná evidence.
7. Obálka se u spisu ponechává: -
není-li na samotném dokumentu datum nebo rozchází-li se datum dokumentu s datem pošty na obálce,
-
není-li dokument podepsán,
-
má-li datum podání zásilky na poště právní význam,
-
u dokumentů doručených a dokumentů zasílaných na doručenku,
-
je-li adresa odesílatele pouze na obálce,
-
u stížností. Čl. 3 Evidence dokumentů
1. Pro veškerou agendu úřadu je veden jeden podací deník, který má v záhlaví název obecního úřadu.
Vnitřní směrnice
55
2. Dokumenty se evidují v podacím deníku v číselném a časovém pořadí, v němž byly doručeny nebo vznikly. Pokud se při zapisování do podacího deníku používají zkratky, je jejich seznam a vysvětlivky k němu nedílnou součástí podacího deníku. 3. Dokumenty se zapisují do podacího deníku, který obsahuje údaje: -
-
pořadové číslo dokumentu, datum doručení dokumentu nebo, jedná-li se o dokument vzniklý z vlastní činnosti, datum jeho vzniku; u datových zpráv se za čas doručení považuje okamžik, kdy je dokument dostupný elektronické podatelně, identifikace odesílatele; jde-li o dokument vzniklý z vlastní činnosti, zapíše se jako „vlastní“, číslo jednací odesílatele, počet listů došlého nebo vlastního dokumentu a počet listů příloh nebo počet svazků příloh, u příloh v nelistinné podobě jejich počet a druh,
-
stručný obsah dokumentu,
-
kdo dokument vyřizuje,
-
adresát a způsob vyřízení,
-
-
den odeslání, počet listů odesílaného dokumentu a počet listů příloh nebo počet svazků příloh, u příloh v nelistinné podobě jejich počet a druh, spisový znak, skartační znak a skartační lhůta dokumentu nebo rok, v němž bude dokument zařazen do skartačního řízení, počet listů nebo jiný údaj o rozsahu uloženého dokumentu.
4. Číselná řada v podacím deníku začíná dnem 1. ledna pořadovým číslem 1 a končí dnem 31. prosince. Zbývající prázdné řádky se pod posledním zápisem v podacím deníku do konce stránky proškrtnou a označí slovy „Ukončeno dne 31. prosince číslem jednacím…“ a podpisem zaměstnance pověřeného vedením spisové služby. 5. Zjistí-li se při zápisu nového dokumentu do podacího deníku, že v téže záležitosti byl již zaevidován jiný dokument, připojí se předchozí dokument k novému dokumentu. Kromě podacího razítka se na novém dokumentu poznamená i číslo jednací předchozího dokumentu. V podacím deníku se u předchozího dokumentu, který se připojuje k novému dokumentu, poznamená v kolonce „Uloženo“ číslo jednací nového dokumentu, k němuž se předchozí dokument připojuje. Pokud je podací deník veden v digitální podobě, spojování dokumentů se provádí podle zásad pro tvorbu spisu. 6. Zápisy do podacího deníku, pokud jsou vedeny v listinné podobě, se provádí čitelně a trvalým způsobem. Chybný zápis se škrtne tak, aby zůstal čitelný
Vnitřní směrnice
56
i po opravě. V případě potřeby se nahradí správným zápisem. Oprava se opatří datem a podpisem toho, kdo ji provedl. 7. Jestliže k jedné věci bude doručen nebo vytvořen větší počet dokumentů, lze pro jejich evidenci použít sběrného archu, který obsahuje údaje jako podací deník a vede se k jednacímu číslu prvního dokumentu, který je v něm evidován. Ostatní evidované dokumenty mají číslo jednací totožné, pro odlišení doplněné pořadovým číslem dokumentu ze sběrného archu. Sběrný arch se stává součástí spisu, jehož dokumenty jsou v tomto sběrném archu evidovány. V kolonce „Vyřízeno“ se do podacího deníku zapíše „Sběrný arch“. 8. Úřad vede samostatnou evidenci dokumentů, na které se vztahují zvláštní právní předpisy, např. evidenci faktur, evidenci správních rozhodnutí, stížností, apod. Čl. 4 Vyřizování dokumentů 1. Zaevidovaný dokument se předává k vyřízení zpracovateli a ten potvrdí podpisem jeho převzetí v podacím deníku. 2. Jestliže se zjistí, že úřad není příslušný k vyřízení dokumentu, postoupí jej příslušnému místu a odesílatele o tom vyrozumí. 3. Spis se musí vyřídit nebo zpracovat věcně, srozumitelně a bez průtahů. Za vyřízení spisu zodpovídá zpracovatel. Vyřídí-li se dokument jinak než v listinné formě (např. osobním jednáním nebo telefonicky), učiní se o tom na dokumentu i v podacím deníku záznam. 4. Zaměstnanec pověřený vedením podacího deníku v něm zaznamená, jak byl dokument vyřízen, kdy a komu bylo odesláno písemné vyhotovení. U dokumentu, který byl vyřízen spolu s jinou písemností, se tato skutečnost uvede v kolonce „Vyřízeno“ podacího deníku. 5. Všechny dokumenty týkající se téže věci se spojují ve spis. Spis musí obsahovat soupis všech čísel jednacích dokumentů, jež jsou jeho součástí. Návaznost připojovaných dokumentů se vyznačí v podacím deníku. 6. Součástí vyřízeného spisu je vždy písemné vyhotovení vyřízeného dokumentu nebo jeho stejnopis označený datem předání k odeslání. Dokument v digitální podobě musí být převeden do analogové formy odpovídající době jeho vyřízení a opatřen náležitostmi originálu. 7. Zaměstnanec, který dokument vyřídil, jej označí spisovým znakem, skartačním znakem a skartační lhůtou, případně rokem zařazení dokumentu do skartačního řízení, podle spisového a skartačního plánu.
Vnitřní směrnice
57
ČI. 5 Podepisování dokumentů a užívání razítek 1. Dokument podepisuje zaměstnanec k tomu pověřený vnitřními předpisy úřadu. Pokud to stanoví zvláštní právní předpis, opatří se podepsaný dokument otiskem úředního razítka. K dokumentu v digitální podobě připojuje pověřený zaměstnanec zaručený elektronický podpis, pouze v případě jestliže se ho to týká. 2. Pokud má úřad několik razítek stejného typu se shodným textem, rozlišují se pořadovými čísly. 3. Úřad vede evidenci razítek, obsahující otisk razítka s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a funkce zaměstnance, který razítko převzal a užívá, datum převzetí, datum vrácení razítka, datum vyřazení razítka z evidence a podpis přebírajícího zaměstnance. 4. Razítko se vyřazuje z evidence v případech: ztráty jeho platnosti, jeho ztráty nebo jeho opotřebování. 5. Ztrátu úředního razítka úřad bezodkladně oznámí odboru pro místní správu Ministerstva vnitra. V oznámení uvede přesný opis textu z otisku razítka a datum, od kdy se razítko postrádá. Čl. 6 Odesílání dokumentů 1. Odesílání dokumentu zajišťuje úřad prostřednictvím pověřené osoby, která zajistí vybavení odesílaného dokumentu náležitostmi k jeho odeslání. Písemnosti jsou odesílány podle jejich závažnosti obyčejnou poštou, doporučeně, na doručenku nebo do vlastních rukou, telefaxem, osobně nebo kurýrem. 2. Do vlastních rukou adresáta se odesílají dokumenty, u nichž je nutno, aby doručení bylo doloženo, nebo je-li to stanoveno zvláštními právními předpisy. Písemný doklad stvrzující, že dokument byl doručen nebo že poštovní zásilka obsahující dokument byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo, se po vrácení připojí k příslušnému spisu. Čl. 7 Ukládání dokumentů 1. Všechny vyřízené spisy a jiné dokumenty úřadu jsou po dobu trvání skartační lhůty uloženy na místě vyhrazeném k uložení dokumentů, které se nazývá spisovna. 2. Dokumenty se ukládají do spisovny zpravidla ihned po jejich vyřízení, pokud povaha věci nevyžaduje, aby zpracovatel měl vyřízený dokument déle.
Vnitřní směrnice
58
3. Ve spisovně se ukládají písemnosti podle věcných hledisek v označených pořadačích či balících. Na štítku se uvede název obecního úřadu, název písemnosti, časový rozsah, skartační znak s lhůtou. Před předáváním písemností je třeba vytřídit multiplikáty, koncepty, kopie. 4. Zaměstnanec pověřený vedením spisovny přezkoumá, zda ukládaný dokument je úplný a uloží ho. O uložených dokumentech vede evidenci formou předávacích protokolů nebo v archivní knize. Ve spisovně se dokument ukládá věcně podle spisového plánu. 5. Pro nahlížení do dokumentů uložených ve spisovně platí obecná ustanovení o nahlížení do spisů v řízení před správním orgánem nebo soudem. To neplatí, jestliže dokumenty před uložením ve spisovně byly veřejně přístupné. 6. O zapůjčených dokumentech vede spisovna knihu zápůjček. Do ní zaznamená vždy datum zápůjčky, číslo jednací dokumentu, obsah a jméno a příjmení příslušného zaměstnance, který zapůjčení potvrdí svým podpisem. 7. Dojde-li ke ztrátě dokumentu, do kolonky o vyřazení dokumentu v podacím deníku se zapíše „Ztráta“ a číslo jednací dokumentu, kterým byla ztráta řešena. 8. Kroniky obce a ostatní významné dokumenty se ukládají do trezoru nebo jiné vyhrazené uzamykatelné místo, aby byly maximálně zabezpečeny před poškozením nebo zničením. Originály nelze zapůjčovat mimo obecní úřad. Čl. 8 Vyřazování dokumentů 1. Vyřazování dokumentů se provádí skartačním řízením, při kterém se vyřazují dokumenty nadále nepotřebné pro činnost úřadu a při kterém příslušný archiv provádí výběr archiválií. Do skartačního řízení se zařazují všechny dokumenty, kterým uplynula skartační lhůta, a razítka vyřazená z evidence z důvodu ztráty platnosti nebo opotřebení. 2. Skartační řízení se provede na základě skartačního návrhu. Při malém nárůstu písemností během jednoho roku může být skartační řízení provedeno za delší období, nesmí však přesáhnout dobu 5 let. Skartační návrh zašle úřad příslušnému archivu k posouzení a k výběru archiválií, a to v listinné podobě ve dvojím vyhotovení. K provedení skartačního řízení sestaví skartační komisi, jejímž členem je vždy zaměstnanec zodpovědný za spisovnu. 3. Skartační návrh obsahuje označení původce dokumentů, které jsou navrženy ke skartačnímu řízení, seznam dokumentů navržených ke skartačnímu řízení, dobu jejich vzniku, jejich množství a návrh termínu provedení skartačního řízení. 4. V seznamech dokumentů navrhovaných ke skartačnímu řízení se uvedou zvlášť dokumenty se skartačním znakem „A“, zvlášť dokumenty se skartač-
Vnitřní směrnice
59
ním znakem „S“. Dokumenty se skartačním znakem „V“ skartační komise posoudí a zařadí je buď k dokumentům se skartačním znakem „A“ nebo k dokumentům se skartačním znakem „S“. 5. Na základě skartačního návrhu provede archivář ze Státního okresního archivu Prostějov odbornou archivní dohlídku, při níž posoudí dokumenty a uloží skartační komisi sepsat upravený seznam archiválií a dokumentů vytříděných ke skartaci. Seznam bude přiložen ke skartačnímu protokolu, který obsahuje i souhlas se zničením vyřazených dokumentů skupiny „S“. 6. Po obdržení souhlasu se zničením dokumentů označených skartačním znakem „S“ zabezpečí úřad jejich zničení. Zničením dokumentu se rozumí jeho znehodnocení tak, aby byla znemožněna jeho rekonstrukce a identifikace obsahu. Bez souhlasu příslušného archivu nesmějí být dokumenty zničeny. 7. Dokumenty vybrané jako archiválie předá úřad v dohodnutém termínu do Státního okresního archivu Prostějov. Čl. 9 Závěrečná ustanovení 1. Dokumenty, které obsahují utajované skutečnosti, se řídí zvláštním právním předpisem. Takové dokumenty se mohou předložit k vyřazení až po zrušení stupně utajení. 2. Všichni členové zastupitelstva a pracovníci Obecního úřadu Olšany u Prostějova, kteří přicházejí do styku s předpisem, jsou povinni se s tímto spisovým a skartačním řádem seznámit a řídit se pokyny ve směrnici.
Závěr
60
8 Závěr Cílem této práce bylo na základě požadavku vybrané obce vytvoření vnitropodnikových směrnic pro obec Olšany u Prostějova, které by upravovaly v souladu se zákonem o finanční kontrole a dalšími platnými zákony (zákon o účetnictví, zákon o dani z příjmů, zákon o obcích, zákon o archivnictví) následující oblasti: • poskytování a účtování cestovních náhrad, • inventarizace majetku a závazků, • organizačního řádu, • spisového a skartačního řádu. Zpracované vnitřní směrnice, které tvoří přílohu bakalářské práce, byly předány obci pro jejich další použití. Stanovený cíl práce byl splněn.
Literatura
61
9 Literatura KOUDELKA, Z. Průvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003. Praha: Linde, 2003, 237 s. ISBN 80-7201-403-X NOVÁKOVÁ, Š. Účetnictví státní správy a samosprávy. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2006, 231 s. ISBN 80-245-1068-5 PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004, 374 s. ISBN 80-7261-086-4 PŘIBYLOVÁ, Z. Účetnictví měst a obcí: příklady souvztažností. Rožďalovice: REVOS-L, 2006, 191 s. ISBN 80-903160-4-2 Vyhláška č. 191/2009 Sb., o spisové službě o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 416/2004 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu o finanční kontrole Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 190/2009 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů Zákon č. 564/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
