Chcete jít na FAMU? Baví vás film? ÚŽASNÁ NABÍDKA PRO MLADÉ LIDI SE ZÁJMEM O FILMOVÁNÍ
Filma ský workshop na ŠUMAV ! Kdy? Kde? Kdo?
25. – 29. kv tna 2005 Kvilda - Šumava Studenti od 17 do 21 let s tv r ími nápady a chutí zapojit se do spole ného projektu, cca 6 st edoškolák z R a cca 7 osob z N mecka (výb r ú astník
provede komise složená z lektor workshopu a zástupc organizátor na základ posouzení zaslaných p ihlášek)
Co? Za kolik? Organizuje: Lekto i: Informace:
Ú astníci pod vedením lektor spole nými silami nato í, sest íhají, ozvu í a nadabují 2 filmy s tématy o p írod . Zdarma !!! Ú astník m bude organizátory zajišt no (a hrazeno) ubytování
v turistické ubytovn Správy NP a CHKO Šumava na Kvild , pojišt ní, odborní lekto i, zap j ení profesionální techniky a tlumo ník.
M sto Vimperk, Správa NP a CHKO Šumava, Internationales Natur- und Tierfilmfestival NaturVision – Neuschönau v N mecku.
Režisé i Marián Polák a Tomáš Doruška
O organizaci workshopu podá: Hana Šimková, Odbor školství, kultury a cestovního ruchu, M stský ú ad Vimperk, Steinbrenerova 6, 385 01 VIMPERK, Tel: 388 402 263, 602 236 484,
[email protected] O programu workshopu podá: režisér Marián Polák, Tel: 605 975 875,
[email protected] P ihláška a základní informace o workshopu jsou ke stažení na adrese: www.mesto.vimperk.cz
Ú astníci workshopu budou pozváni také na slavnostní ve er filmové p ehlídky Naturvision ve Vimperku dne 24. 9. 2005, kde budou jejich filmy také promítnuty. Workshop je jednou z doprovodných akcí 4. ro níku Mezinárodního filmového festivalu o p írod a zví atech NaturVision 2005.
Tato akce je po ádána za finan ní pomoci Evropské unie.
Po átky hokejového d ní ve Vimperku V b eznu skon ila hokejová sezona a op t nastane období p íprav. Mnohé bude t eba vylepšit a ani samotní hrá i si p íliš nevydechnou. Snad nebude ke škod podívat se na po átky hokejového d ní. T lovýchova a sport v povále ném Vimperku si postupn získával své p íznivce. Na p edvále nou innost nejd íve navázali fotbalisté. Jedním z pam tník sportovního d ní je Antonín Krej í, který se pozd ji stal hrá em, trenérem i rozhod ím LH (po adu let i rozhod ím ve fotbale). Uvádí, že o hokeji se zapo alo mluvit již kolem roku 1950. On sám na hokej nikdy nezanev el a dodnes je jedním z mnoha divák . Živou kronikou po átk hokejového d ní je Bohumil Landa. P išel do m sta pod Boubínem až po vojn a zde se nejd íve zapojil mezi fotbalisty. Z jeho vypráv ní víme, že u kolébky ledního hokeje byl profesor JUDr. Ladislav Pachir. Práv pod jeho vedením sehráli studenti tehdejší VHŠ (OA) nejd íve p átelské utkání ve Vod anech. Zde nebyl led a teprve na podzim roku 1951 došlo ve Vimperku v bec k prvnímu utkání a to mezi družstvem VHŠ a týmem fotbalist m sta. Hrálo se na h išti házené místního Sokola, na míst nyn jšího ZS. V D evopodniku pan Pacák p ipravil nízké mantinely (s hranatými rohy). S p ípravou ledu vypomohli místní hasi i. Voda byla erpána z p ilehlého za ízení Sokola. Bylo jí málo, a tak pomohla i stružka, kterou p ivedla z nedalekého rybní ku. Teprve pozd ji vodák pan Tegl zdroj vody napojil na vodovodní ád. Ze stany od silnice ledovou plochu p ízniv ovliv oval stín strom p ilehlého par íku. Horší už to bylo s kvalitou ledu na opa né stran . Vra me se v bec k prvnímu hokejovému utkání. Posta í dát na radu Bohumila Landy a sejmout fotografii v ob erstvení ZS, na které najdeme aktéry tohoto utkání – celou fotbalovou jedenáctku z roku 1951. Ne všichni obuli brusle, avšak n kte í následn i n kolik let hráli LH za m sto a n kte í z nich žijí zde dosud. Jediný Bohumil Landa z stal i p es zna né zdravotní obtíže místním hokejist m v rný. Je také jedním z nejstarších fand . Z družstva VŠH nelze pominout Jind icha istotu. Až do roku 1955 hrál za Vimperk, pozd ji se k nám vracel jako rozhod í a nyní jako delegát. V nedávné dob došlo k setkání obou jmenovaných pam tník ve Vimperku a m li o em mluvit. K velkému rozvoji tohoto sportu došlo až pozd ji a je spjato se jménem Jana Teimla. Stál v ele hokejového oddílu celou adu let, zlepšila se spolupráce vojáky a od let 1964-66 sm oval LH ve Vimperku k vyšším metám. V dob své slávy hokej úsp šn reprezentoval m sto i samotný podnik Šumavan. Vše se odvíjelo od vybudování um lé ledové plochy v roce 1971 a pozd ji i zast ešení ZS. Diváci zde vid li nejlepší celky z ech, Moravy a Slovenska, r zná zahrani ní mužstva, i ze zámo í. Hned n kolikrát se zde p ipravoval reprezenta ní tým pod vedením trenér Lu ka Buka e a Stanislava Neveselého. Bylo zde nap . hned dvakrát družstvo italské Cortiny (d jišt ZOH) s našimi trenéry. Nejd íve s Barton m, pozd ji s Vrbou. Byl zde samotný populární A. Tarasov z tehdejšího SSSR. Nelze v krátkém, avšak z daleka ne vy erpávajícím vý tu opomenout výb r do Dukel, kdy jsme zde vid li nám známého Vladimíra Martince a nyní již legendárního Ivana Hlinku. Jan Teiml je nyní jedním z nejstarších divák . Po jisté pauze vynucené zdravotními problémy se navrátil na své místo v hledišti. A co víc, dosud vede kroniku našim hokejist m a neváhal na její stránky také za adit i Terezu Hu íkovou, která se v roce 2004 stala juniorskou mistryní sv ta v cyklistice. Pravd podobn jen velká láska k LH, ale i ke sportu v bec a jistá sounáležitost s m stem je p í inou jeho postoje. Dalším z nejvytrvalejších, ale i možná nejv rn jších divák je Stanislav Mikeš, kterého na toulkách s našimi hokejisty mimo Vimperk doprovázela v minulosti jeho manželka a ani nikdy nechyb la v hledišti. I on stále fandí a jemu podobní, pokud je nejmenuji, laskav prominou. Hokejovému d ní ve Vimperku se upsala celá ada osob. Byli to všichni ti nadšenci, kte í neváhali pomoci p i výstavb a rovn ž na mnoha r zných postech pomáhali dobrému chodu oddílu a tím i rozvoji LH v celém regionu. A vý et všech hrá už by v bec nem l konce. Družstvo dosp lých i letos úsp šn bojovalo s p edními celky Jiho eského kraje. Mládežnická družstva již mají své trenéry, kte í vyrostli na um lé ledové ploše. K m stu lední hokej pat í a dobrá
práce s jeho mladými adepty je zárukou do budoucna. Nelze dob e hrát hokej bez nadšení pro hru. A dob e hrát nelze ani bez objektivních a v rných divák . I v nich mají místní hokejisté oporu. Na p ipojené fotografii (reprofoto ing. L. Pichler) je jedenáctka fotbalist m sta Vimperk z roku 1951. N kte í z t chto hrá pozd ji obouvali boty s bruslemi a pat í tak k pr kopník m LH v našem m st se studenty VHŠ. Jmenovit (zleva): 1. ada: Josef Fráz, Zden k Soukup, Bela Iles 2. ada: Jan Drábek, Bohumil Landa (kapitán), Miroslav Moravec 3. ada: František Koler, Adolf Bautelberger, Josef Imramovský, Jaroslav Kroupa, Ladislav Tumpach Karel Krej í
Duben v ajovn U zvonu
Domov mládeže, Nám stí 44, Vimperk
2. 4. od 15 hodin Sešlost ajovník a p íznivc ajovny U zvonu ku p íležitostí jejích pátých narozenin. Vernisáž fotografií mapujících 5 let innosti. 7. 4. od 19:30 hodin PhDr. Zden k Vojtíšek: O sektách. Profesor Univerzity Karlovy a p ední odborník na sekty a náboženské kulty vás provede touto problematikou a odpoví i na vaše dotazy. Nenechte si ujít tuto jedine nou p íležitost. 16. 4. od 18 hodin Mgr. Martina Zíková: Zkušenosti s domácí školou a Montesorri pedagogikou. P ednáška s diskusí. Ur eno pro širokou ve ejnost. Celý duben fotografie
AJOVNA 2000-2005.
Výb r kvalitních aj a káv k posezení i koupi. Nov Bombajská sm s a Halva. Otev eno :
út – pá 15 – 21 hodin so a ne 13 – 21 hodin
ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V JIHLAV a
Zdravotní ústav se sídlem v eských Bud jovicích, Hradci Králové, Karlových Varech, Liberci, Olomouci, Ostrav , Pardubicích, Plzni, Ústí nad Labem a Zlín ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Nadací CINDI vyhlašují
4. RO NÍK CELOSTÁTNÍ VÝTVARNÉ SOUT ŽE
KRÁSNÉ JE ŽÍT Sout ž je sou ástí projektu podpory zdraví, který byl schválen Ministerstvem zdravotnictví R. Sout ž je ur ena pro mládež, a to ve t ech v kových kategoriích: - kategorie I: - kategorie II: - kategorie III:
d ti z mate ských škol žáci základních škol mládež starší 15 let v ku
(tj. zejména studenti st edních a vyšších škol a odborných u iliš )
Sout ž je rozd lena do ty témat: Téma A: Sv t je krásný Téma B: Zdravý životní styl a pozitivní aktivity pro život Téma C: Úrazy – rizika a ochrana Téma D: Chybný životní styl a negativní aktivity pro život (drogy, kou ení, alkohol, obezita, ...) Do sout že budou za azeny nejen kresby, ale m že jít i o návrhy plakátu, pohlednice, loga, samolepky, placky, igelitky i o potisk tri ka. Vítány jsou i prostorové práce, po íta ové programy, videoklipy apod.
asový harmonogram:
Uzáv rka sout že je 30. dubna 2005. Vyhodnocení v krajích prob hne v pr b hu kv tna 2005, celostátní v ervenci – srpnu 2005. U p íležitosti Mezinárodního dne d tí bude za átkem ervna zahájena krajská výstava nejlepších prací v .Bud jovicích, za átkem zá í pak celostátní výstava nejlepších prací v Jihlav . Možnost uspo ádání výstavy bude nabídnuta i jiným míst m v R.
Vyhodnocení sout že:
Vyhodnocení sout že provede porota složená z vyhlašovatel , odborník , z ad profesionálních výtvarník a taktéž zástupc mládeže. V každé kategorii budou vyhodnoceny nejmén t i nejlepší práce. V celostátním kole bude vyhlášena hlavní cena bez rozdílu kategorií a témat a ud leny budou zvláštní ceny editele Zdravotního ústavu se sídlem v Jihlav , editele Státního zdravotního ústavu a Nadace CINDI.
Ceny pro nejlepší práce, odm na pro ú astníky: Nejlepší vyhodnocené práce budou odm n ny hodnotnými cenami. Absolutní vít z sout že získá hlavní cenu - horské kolo. Každý z ú astník sout že bude prost ednictvím školy seznámen s výsledky sout že a obdrží malou pozornost za ú ast v sout ži. Podmínky sout že: Velikost, barevnost a technika kreseb a dalších prací nejsou omezeny. U každé práce musí být iteln uvedeno jméno a p íjmení, adresa bydlišt , v k, název a adresa školy, podpis autora, ro ník sout že, kategorie a téma. Zaslané práce se nevracejí. Vyhlašovatel si vyhrazuje právo výtvarné práce dále použít, zejména k výstavám a publikování. Zasláním kresby i jiné práce autor souhlasí se všemi podmínkami sout že v etn dalšího využití.
Adresa: sout žní práce zasílejte do 30. 4. 2005 na adresu: Zdravotní ústav se sídlem v . Bud jovicích, L. B. Schneidera 32, 370 21 eské Bud jovice Bližší informace obdržíte na: tel.: 387 712 360, 361, 373, e-mail:
[email protected], (pí Ticháková, MUDr. Bäumeltová – odd lení podpory zdraví). Propozice sout že m žete nalézt i na Internetu na adrese www.zujih.cz a na www. zucb.cz. Na této adrese bude také zve ejn na výsledková listina bezprost edn po vyhodnocení sout že (p ibližn v 2. polovin m síce srpna 2005).
28. 2. 2005 naši dva mentáln postižení klienti (sle na Jana a pan Pepík) úsp šn složili záv re né zkoušky a ukon ili rekvalifika ní kurz. Jana se rekvalifikovala na pomocnou uklíze ku, Pepík na pomocného údržbá e. Za ú asti paní starostky, pana editele Sta ka, paní Vítové z ÚP Prachatice a našich dvou kolegy z písecké Mesady jim bylo p edáno osv d ení o jejich rekvalifikaci. Malé slavnosti se zú astnili i rodi e obou klient . Myslím, že to byl pro nás pro všechny „velký den“. Šest m síc , pravideln každé dopoledne, jsme spole n docházeli do zdejší nemocnice, kde Pepík s Janou absolvovali praktickou ást kurzu. Oba se brzy sžili s pracovním prost edím, t šili se na každý další den na pracovišti a poznali nové p átele z ad zam stnanc nemocnice. Nebylo to vždy jednoduché, spole nými silami jsme to zvládli. Kolegyn a já jsme b hem tohoto p l roku získaly nové poznatky a zkušenosti. Naši klienti si osvojili a upevnili n které návyky nezbytné pro život. V ím, že se poda í v as navázat na tento rekvalifika ní kurz a pokra ovat s ob ma klienty v pracovní aktivit , aby získané návyky nepozbyli. Velký dík pat í všem „lidi kám“ vimperské nemocnice, kte í nám v dom i nev dom pomáhali celý kurz absolvovat. Bylo nám s vámi dob e! Jsem p esv d ena, že to tak cítíme všichni, nejen já a kolegyn , ale i Jana a Pepa.
Vimperk a okolí
Za OS MESADA Alena Tothová, pracovní konzultantka
Nová trojjazy ná publikace o Vimperku s barevnými fotografiemi a poutavými texty. Hledáte publikaci, která nezabere moc místa, a p esto obsahuje všechno, co chcete v d t o Vimperku a jeho okolí? Cena: 35 K V roce 2005 vydalo v nákladu 4 000 výtisk M sto Vimperk. K zakoupení v M stském informa ním st edisku ve Vimperku.
Služby ve Vimperku Knihovna M stská knihovna Vimperk Nádražní 274, tel.: 388 411 457
Výp j ní doba pro dosp lé: po, t 10 – 11:30 hod., 12:30 – 18 hod. st 12:30 – 16 hod. Výp j ní doba pro d ti: po, st 12:30 – 16 hod., út 12:30 – 17 hod. Internet: Ve výp j ních hodinách pro dosp lé.
Ve ejný internet
M stské informa ní st edisko Vimperk po – pá – 9 – 16 hod.
Muzeum
Zámek Vimperk Otev eno op t v kv tnu 2005 Minimuzeum nám stí Svobody 8 Otev eno: pond lí – pátek v otevíracích hodinách infocentra
Galerie u Šaška
p edsálí M KS Vimperk
Bohoslužby
Kostel Navštívení Panny Marie: st 8, t – so 18 hod. ne 8:30, 18 hod.
KS Slovo života
elakovského 345, Vimperk Modlitební setkání – každé pond lí od 18:30 hod. Biblické vyu ování – každý tvrtek od 18:30 hod. Bohoslužba – každou ned li od 15 hod. Kontakt: P. O. Box 6, Vimperk
[email protected] tel.: 388 416 584 M STSKÉ INFORMA NÍ ST EDISKO VE VIMPERKU nám. Svobody 8, 385 01 Vimperk
Otevírací doba: Letní sezóna po – ne 9 – 18 hodin Zimní sezóna po – pá 9 – 16 hodin prodej map, pohlednic, leporel, knih, kreseb Vimperka a okolí, suvenýr s kaprem Jakubem internet pro ve ejnost kopírování, vázání, inzertní služba informace o historických a kulturních památkách informace o p írodních a technických památkách Vimperska a Šumavy kontakty na ubytování a stravování informace o umíst ní firem, organizací a služeb zajiš ování provozu Minimuzea Zlaté stezky ve sklepení pod m stským informa ním st ediskem a prohlídky M stské zvonice výroba a prodej vlastních propaga ních materiál Kontakt: tel.: 388 411 894, 724 176 545 fax: 388 414 822 e-mail:
[email protected] webové stránky:www.sumavanet.cz/icvimperk www.mesto.vimperk.cz/mis.htm
P ipravte se na jaro! Informa ní st edisko ve Vimperku nabízí více jak 17 druh pohlednic Vimperka a Šumavy, turistické, cykloturistické a lyža ské mapy, brožury, pr vodce, knihy, autoatlasy, pexesa, jiho eskou pohádkovou bankovku a pohádkový pas, perokresby Vimperka, Smr né a Strakonic. Renata Lešková, M IS Vimperk
! "# % &' ( '
$
$
$
!
!
)
+
* ,
-
.
-
/
,
!
0
$ ) ,
,
, !
1
#
-!
#
3 ,.
,
8
-
$ ,) 1
2
$!
4
/5 06 7 1 !
2
,
9 1
, % 3" )
,
Krajský p ebor mládeže v šachu Dne 20. 2. 2005 jsme odjeli na turnaj do eských Bud jovic, trápila nás ale ch ipková epidemie, která zp sobila, že z p vodn šesti p ihlášených se nakonec dostavili jen t i d ti, ale výsledek na turnaji p ed il o ekávání. Velkého úsp chu dosáhla na tomto tvrtém turnaji Šárka Tomanová, která obsadila ve své kategorii D14 první místo a odvezla si velkou figurku v že. V kategorii H14 obsadil Ji í Štefan 14. místo a v kategorii H12 Daniel Jungvirt velmi p kné 10. místo. Do konce krajského p eboru zbývají ješt dva turnaje, 2. 4. 2005 v eském Krumlov (turnaj byl p eložen z p vodního termínu 20. 3. 2005) a poslední pak v ned li 10. 4. 2005 ve Vimperku. Na turnaji ve Vimperku bude také program pro dosp lé v podob možnosti zahrát si simultánku s šachovým velmistrem. Zveme všechny p íznivce do M stského kulturního st ediska. mh ešení z minulého ísla: 1. ... Vxd1+ 2. Kxd1 Dg1+ 3. Ke2 Sg4+ 4. Kd3 Df1+!! 0-1
Další diagram: Bílý p šci: b5, f6 Kb6, Dg5
erný p šci: f7 Kf8, Vf1, Vf2
Bílý na tahu vynutí mat. Jak? Miroslav H lovec
Mezinárodní setkání dobrovolných hasi
.
Sbor dobrovolných hasi Sídlišt Míru Vimperk ve spolupráci s esko–n meckým Spolkem Zlatá stezka se sídlem ve Vimperku zorganizoval 12. b ezna 2005 v hotelu Vltava ve Vimperku setkání dobrovolných hasi N mecka, Rakouska a eské republiky. Cílem setkání byla vým na zkušeností z dosavadní p eshrani ní spolupráce, která se roz- víjela zejména po roce 1989, ale po ur ité dob upadala a n kdy i skon ila. Jednání ídil starosta SDH Sídlišt Míru Vimperk Mgr. Pavel Reichart. Ve svém úvodním vystoupení uvítal vzácné a milé hosty hejtmana Jiho eského kraje pana RNDr. Jana Zahradníka, starostku m sta Vimperk paní Stanislavu Chumanovou a místop edsedu Spolku Zlatá Stezka, pana Františka Bízka. Pan hejtman i paní starostka svou ú astí a vystoupením ocenili d ležitost jednání a význam innosti dobrovolných hasi pro život v obcích. Oba vyzdvihli d ležitost takovýchto jednání pro navazování p eshrani ní spolupráce zejména po vstupu naší republiky do Evropské unie. Pan Bízek p edstavil nápl innosti Spolku Zlatá stezka, která mimo jiné spo ívá i v organizování a práci p i zajiš ování kulturních, sportovních a jiných spole enských akcí napodporu rozvoje dobrých vztah v p íhrani ních oblastech eské republiky, Bavorska a Rakouska. Jednání se zú astnili delegáti SDH kyn , Vimperk, Stachy, Stožec, Bohumilice, Sídlišt Míru a n meckého Breitenbergu. Omluvili se hasi i z rakouského Julbachu a n které sbory Prachaticka. Ú ast ovlivnila nemocnost n kterých delegát a sn hová kalamita. S finan ním zabezpe ením setkání nám pomohly Jiho eský kraj a m sto Prachatice. Starostka m sta Vimperk, Hasi ská vzájemná pojiš ovna a m sto Prachatice dodaly propaga ní materiály a drobné dárky pro ú astníky setkání. P esto, že ú ast byla nižší než byl p vodní p edpoklad, bylo dosaženo plánovaného cíle. Díl í záv ry ukazují, že hlavním problémem ve spolupráci je jazyková bariéra. Pokud je však zájem z obou stran, je možno tento problém p ekonat. Spolupráce sbor probíhá v r zných akcích od vzájemných návšt v p i výro ích, na valných hromadách a ú astí na sout žích u nás i v zahrani í. Záv rem byla vyslovena nad je, že toto setkání bude impulsem pro další podobné akce, protože zájem je zejména ze strany n meckých hasi , ale i funkcioná okres Passau, Freyung–Grafenau a rakouského Rohrbachu. Setkání také ukázalo, že spolupráce hasi s ostatními spolky a ob anskými sdruženími m že být prosp šná ve finan ním zabezpe ení akcí, ale i ve vlivu na innost dobrovolných hasi cestou starost obcí. Organizáto i d kují všem, kte í pomohli k úsp šné realizaci setkání, v etn zam stnanc hotelu Vltava, tlumo níkovi panu Czerwenkovi a pracovník m Epigonu. Mgr. Pavel Reichart starosta SDH sídl. Míru Vimperk
70. výro í založení eského Sboru dobrovolných hasi
ve Vimperku
V roce 1935 byl ve Vimperku založen eský „Hasi ský sbor dobrovolných hasi “. Ustavující sch ze eského sboru se konala 17. b ezna 1935 v hotelu Zlatá hv zda, kde bylo p ítomno 38 len a kde také byl zvolen první výbor. Ze 13 len výboru byl starostou sboru zvolen br. Tomáš Krejzlík a velitelem byl zvolen br. Tomáš Cinádr. Z dalších len výboru byl pak zvolen místovelitel, velitel samaritánské stráže, vzd lavatel a t i ú etní dozorci. V roce 1938 se v d sledku událostí ve stát eský sbor rozpadl. innost sboru byla obnovena v listopadu roku 1945. První ustavující výborová sch ze sboru dobrovolných hasi se konala 9. listopadu 1945. Z p ítomných hasi byl zvolen výbor o 10 lenech. Dne 14. listopadu 1945 se konala lenská sch ze za ú asti 120 len sboru, kde byl zvolen nový výbor o 14 lenech. V listopadu téhož roku eský sbor p evzal techniku po zrušeném n meckém sboru. V roce 1946 sbor vlastnil dv automobilové st íka ky n mecké výroby a jeden hasi ský automobil zna ky Praga. V tomto roce bylo p istoupeno k vybírání dobrovolných p ísp vk od ob an . Po p ekonání všech po áte ních t žkostí bylo zažádáno o výstavbu hasi ské zbojnice, která byla vystav na za veškeré pomoci lenstva až v letech padesátých v dnešní Kaplí ov ulici (na míst odstran ného starého domu p. 65). Již od po átku povále né existence sboru lenové sboru provád li praktická a teoretická cvi ení, zú ast ovali se protipožárních hlídek, brigád a jiných prosp šných akcí ve m st a v okolí, zasahovali u mnoha požár , provád li preventivní prohlídky dom a drobných provozoven, provád li školení obyvatelstva v rámci všenárodní p ípravy obyvatelstva k civilní obran , podíleli se na výchov svých nástupc – d tí a mládeže – a zú ast ovali se i sout ží v požárním sportu. Vimperští dobrovolní hasi i zasahovali u velkých požár v pivovaru, v tiskárnách, ve sklárnách, ve skladu stavebnin v Boubínské ulici, ve skladech SSS na zámku, v hostinci Bílá r že, p i požárech obytných dom a p i velkých povodních. Stará technika byla postupn nahrazena novou technikou. Z období 50. let minulého století se ve vimperku dochovaly p enosné st íka ky PS 8 a dvoukolová st íka ka DS 16. Podrobn jší informace o výše uvedených po átcích innosti eského sboru a o innosti sboru až do sou asnosti se každý zájemce m že více dozv d t na výstav dochované historické hasi ské techniky v Kaplí ov ulici ve Vimperku, která bude op t otev ena od kv tna do zá í letošního roku. K výro í založení eského sboru uvažuje Sbor dobrovolných hasi Vimperk uspo ádat v sobotu 23. ervence letošního roku ve Vimperku jízdu a výstavu hasi ské techniky. Zde by byla k vid ní historická a sou asná hasi ská technika, kterou mají i jiné sbory. Rozsah výstavy a další program (ukázky s technikou a program pro d ti) je ale také závislý na finan ních prost edcích. Zájem o ú ast na této akci mají sbory z jižních a západních ech a z bavorského m sta Freyung. V jednání s SDH Výškovice je p íprava druhého ro níku sout že v požárním sportu kategorie II – „Veterán pohár“ a za azení sout že do programu dne. Jakékoliv informace o stálé výstav a o p ipravované ervencové akci lze získat na telefonních íslech 606 178 283 nebo 388 411 466 (ve er). Ing. Jaroslav Hais kroniká , referent prevence a výchovné innosti SDH Vimperk
Nej estn jším povoláním je sloužit ve ejnosti a prospívat mnoha lidem. Montaigne Jak vlastní se stal tento citát lov ku, který nás nedávno opustil ve svých nedožitých 79 letech! Za celou dobu více jak 30 let, kdy jsem Emanuela Strnada znal a stal se jeho p ítelem, nepotkal jsem kdy jindy tak pracovitého, mimo ádn aktivního a schopného lov ka. Emanuel Strnad byl dlouholetým vedoucím meteorologické stanice Churá ov, kam také dojížd l bu z Volyn nebo z Nihošovic, kde celá léta žil se svojí manželkou. Bývalá fara u kostelí ku na kopci u Nihošovic se stala jejich trvalým domovem. V tomto tichém prost edí také psal, studoval, v noval se nejenom meteorologii, ale byl i poctivým a všestrann schopným zahradníkem a ovocná em. Emanuel Strnad byl znám mnohým tená m jiho eských deník , zejména List Prachaticka, kde vtipným a pou ným zp sobem psal své p edpov di po así, dopl ované nezbytnými pranostikami. Jeho pranostiky ve svém rozsahu jsou zcela ojedin lé. S tímto všestrann vzd laným, pracovitým lov kem jsem se setkával na zasedáních redak ní rady asopisu Šumava, jejíž byl dlouholetým lenem. P ispíval vždy velmi zajímavými lánky nejenom o meteorologii, povšechn n ím mezi nebem a zemí, ale i o ochran p írody a životního prost edí. Spolupracoval s prvním redaktorem Vimperských aktualit Václavem Mildem. Velmi asto jsme se s ním setkávali na meteorologické stanici Churá ov nebo na Správ CHKOŠ ve Vimperku. Emanuel se stal mým nezbytným pomocníkem p i koncepci a redakci Šumavského kalendá e, kde samostatn zpracovával celou ást kalendária v etn dopl k z kulturních, technických, historických památek Šumavy a pranostiky k jednotlivým m síc m. P ítel Emanuel Strnad byl i lov kem, kterého zajímalo vše, co se týkalo života lidí v minulosti, p ítomnosti i budoucnosti. Z toho d vodu se zajímal i o paranormální jevy, vlastnosti hornin a kamen . Meteorologii a t mto záležitostem v noval nejvíce svého asu. P i zp tném pohledu na jeho innosti v oblasti besed a p ednášek není možné dnes spo ítat, jak velké množství jich vykonal. A to nejenom ve svém regionu, ale i v jiných místech našeho státu. P evažovala p edevším meteorologická témata. Nejenom že znal, ale dovedl své poslucha e vždy upoutat. P ispíval do mnoha regionálních i celostátních novin a asopis . Jeho kniha Povídáme si o po así byla a je i dnes stále populární. Není ú elem p i vzpomínce na tohoto lov ka vyjmenovávat veškeré jeho innosti. Ani pro mne není nijak p ekvapující, že Emanuel Strnad odešel uprost ed práce nad kalendáriem do jeho oblíbeného Šumavského kalendá e. Ztráta ob tavého, up ímného, tv r ího a pracovitého lov ka je vždy velmi bolestná. Zvlášt pro ty, kte í ho m li rádi. V ím, že nám všem z stane vzpomínka na n j usazena na dlouhou dobu v našem podv domí. est budiž jeho památce! František Kadoch D m d tí a mládeže ve Vimperku po ádá 18. dubna 2005 v budov DDM kurz pro dosp lé MALOVÁNÍ NA SKLO. Cena 150 K . P ihlášky: osobn na DDM nebo telefonicky 388 411 164
Veletrh Holiday World v Praze Ve dnech 17. – 20. 2. se v Praze uskute nil již 14. mezinárodní veletrh cestovního ruchu Holiday World 2005. M sto Vimperk se prezentovalo pod názvem Vimpersko – Šumava na každém kroku ve spole né expozici Jiho eské centrály cestovního ruchu. Jako novinka zde byla p edstavena nová brožura Vimpersko a okolí, která byla vydána m stem Vimperk v polovin února. Obrovský ohlas sklidila také nová zimní a turistická lyža ská mapa Šumavy. Oba tyto materiály jsou k zakoupení také v Informa ním st edisku ve Vimperku. Zvyšuje se poptávka po víkendových pobytech s welness programy, adrenalinových pobytech v p írod , ubytování na zámcích s víkendovými programy, agroturistice a hipoturistice. Z ohlasu návšt vník veletrhu je z ejmé, že Vimpersko je turisticky velmi atraktivním regionem s každoro n se zvyšující nabídkou služeb pro trávení volného asu a dovolených. V rámci doprovodného programu pro ve ejnost p edstavila známá fotoreportérka Pavla Jazairiová Severní Indii s jejími rituály a tradicemi, režisér Petr Horký zaujal diváky neuv itelným cestopisem o zatím poslední velké cest ing. Miroslava Zikmunda na Srí Lanku vypráv jícím o unikátních setkáních starých p átel po více jak 30 letech…, autor knihy Plavby sebevrah Mirek Náplava p ipomn l 100. výro í narození „živého Cimrmana“ a eského velikána Eduarda Ingriše. Program p ehlídky Wordfilm, ítající tém dvacítku p ednášejících, zakon ila legenda eského cestovatelství Dr. Miloslav Stingl svou p ednáškou, filmem a besedou o sv tových sexuálních rituálech. Renata Lešková M stské informa ní st edisko ve Vimperku
Pozvánka na 7. Ekorozhovory Spolek na ochranu šumavské p írody zve všechny p íznivce Šumavy na 7. ro ník esko – n meckých „Ekorozhovor “. Uskute ní se v sobotu 23. dubna 2005 v 9 hodin v hotelu Vltava ve Vimperku na téma „Staré cesty spojují, aneb stezky z Bavorska do ech“. Referát o Zlaté stezce p ednesou Dr. František Kub a Dr. Petr Zav el, za n meckou stranu vystoupí Dr. Klaus Storm s p ísp vkem o Vintí ov stezce a vývoji komunikací na Šumav . P ednášky budou dopln ny diaprojekcí, tlumo ení je zajišt no. Odpolední program zahrnuje návšt vu „Minimuzea Zlaté stezky“ a terénní exkurzi v okolí Vimperka. Dušan Žampach p edseda spolku
VE EJNÁ VÝZVA M sto Vimperk, se sídlem Vimperk, Steinbrenerova 6, PS 385 17, I O 00250805 vyhlašuje ve ejnou výzvu na místo referenta na M stské informa ní st edisko ve Vimperku
P edpoklad nástupu: kv ten 2005 Místo výkonu práce : - M stské informa ní st edisko Vimperk, Steinbrenerova 6, 385 17 Vimperk - správní obvod m sta Vimperk platová t ída:
7, 8 (dle dosaženého vzd lání a druhu vykonávané innosti)
Zájemce podá písemnou p ihlášku. P ihláška zájemce musí obsahovat tyto náležitosti: - jméno, p íjmení a titul zájemce, - datum a místo narození zájemce, - státní p íslušnost zájemce, - místo trvalého pobytu zájemce, - íslo ob anského pr kazu - datum a podpis zájemce. K p ihlášce se p ipojí tyto doklady: - životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních zam stnáních a o odborných znalostech a dovednostech , - ov ená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzd lání. - motiva ní dopis (p edstava o vykonávané práci a p ínosu pro zam stnavatele) Další požadavky:
vzd lání ÚSO, aktivní znalost n meckého jazyka slovem i písmem (tlumo ení, p eklady), komunikativní znalost anglického jazyka s p edpokladem dalšího následného vzd lávání, práce na PC (Word, Windows, Excel, Internet ...), schopnost samostatné práce a rychlé orientace v pracovní problematice, schopnost jednat s lidmi, asová flexibilita, ídi ský pr kaz skupiny B není podmínkou.
P ihlášku s požadovanými doklady zašlete nebo osobn doru te nejpozd ji 11. 4. 2005 do 14:00 hod. na adresu: M stský ú ad Vimperk, Steinbrenerova 6, 385 17 Vimperk.
Podrobn jší informace o náplni práce podá na tel. . 388 411 894 i v rámci návšt vy informa ního st ediska Renata Lešková – vedoucí M stského informa ního st ediska. Datum vyhlášení: 11. 3. 2005 Zden k Ženíšek tajemník M Ú Vimperk Osobní doklady po skon ení ve ejné výzvy je možno do 15 dn osobn vyzvednout na personálním odd lení, jinak po této lh t budou skartovány.
JARNÍ ÚKLID Jménem M sta Vimperk a jménem firmy Technické služby Radima Ku ery si Vás dovolujeme požádat o spolupráci p i „Jarním úklidu“ našeho m sta, který bude probíhat v t chto lokalitách a termínech: 1. Ulice SNP 2. Klostermannova (Rafanda) 3. Mírová ul. (u vým níku)
2. 4. – 3. 4. 2. 4. – 3. 4. 2. 4. – 3. 4.
4. nám stí (horní ást) 5. parkovišt u Nemocnice 6. ul. Nad Stadionem
9. 4. – 10. 4. 9. 4. – 10. 4. 9. 4. – 10. 4.
7. Pražská ul. p. 202 (u garáží) 8. Nádražní (Pražská) 9. Pasovská (zastávka SAD)
16. 4. – 17. 4. 16. 4. – 17. 4. 16. 4. – 17. 4.
10. Homolka – u výkupu Jednoty 11. elakovského ul. (u garáží) 12. K. Weise (parkovišt )
23. 4. - 24. 4. 23. 4. – 24. 4. 23. 4. – 24. 4.
Kontejnery budou umís ovány ve Vimperku vždy na jedno stanovišt po dvou a budou ozna eny nápisy OBJEMNÝ ODPAD (vpodstat odpad, který se nevejde do popelnice) a KOVY. Sb r odpadu v obcích, spadajících do správního obvodu M sta Vimperk, bude organizován v následujících termínech a na každé stanovišt bude vždy umíst n 1 kontejner na objemný odpad. Železný šrot ukládejte, prosím, vedle tohoto kontejneru. Hrabice, Cejsice, K esánov Lipka, Výškovice, Sudslavice
30. 4. – 1. 5. 30. 4. – 1. 5.
Korkusova Hu , Klášterec, Sklá e Boubská, Bo anovice, Prav tín
7. 5. – 8. 5. 7. 5. – 8. 5.
Cht li bychom Vás požádat o d sledné t íd ní ukládaného odpadu. V p ípad , že odpad bude v kontejnerech net íd ný, budeme nuceni odpad znovu t ídit a celá akce se tím výrazn prodraží a doplatíme na ni všichni p i stanovení poplatku v p íštím roce. Dále Vás chceme upozornit na odkládání nebezpe ného odpadu (autobaterie, zá ivky, ledni ky, televize ale i pneumatiky apod.), který do t chto kontejner skute n nepat í a je hlavní p í inou nutnosti následného t íd ní. Tento odpad je možno odkládat u prodejc t chto výrobk , pro n ž povinnost zp tného odb ru vyplývá ze zákona o odpadech, p ípadn do sb rného dvora na skládce v Prav tín (zdarma). Odpad pat ící mezi vy azené elektrické a elektronické za ízení (katalog. . 20 01 36), nap . sporáky, pra ky a podobný odpad, prosím umís ujte vedle kontejner tak, aby je pracovníci TS mohli odvážet bez nutnosti jejich „dolování“ z kontejner . BIOODPAD bude svážen po nahromad ní více „kopi ek“ po m st . Pokud v n které lokalit vznikne pot eba umíst ní kontejneru, prosíme, ozv te se nám na níže uvedená telefonní ísla a po dohod bude v rámci možností do této lokality kontejner umíst n. D kujeme za spolupráci a doufáme ve zdárný pr b h celé akce. Další informace poskytnou: Ing. Hejlková, tel. 388 402 252, 602 527 070 pan Nusko, tel. 388 412 371, 603 242 918 Ing. Kotál, tel. 388 402 250, 606 907 553
Ur eno ps m? Nová vyhláška, která je sou ástí tohoto ísla Vimperských novin, upravuje pravidla pro pohyb ps a vymezuje mantinely pro zabezpe ení ve ejného po ádku ve vztahu ke ps m a hospodá ským zví at m. P i tvorb této vyhlášky bylo naším hlavním cílem zajistit bezpe nost ob an , vymezit možnosti pro chovatele a pravidla stanovit tak, aby jejich p ekro ení bylo postižitelné. Vzhledem k situaci, kdy vyhláška obce nesmí jít nad rámec platných právních p edpis , to nebylo jednoduché a i naše p edstavy o zn ní vyhlášky byly p vodn pon kud jiné. P esto doufám, že vyhláška je srozumitelná a vymezuje jasná pravidla.
Pokud bych m l vyhlášku voln vyložit, tak pes musí být uvnit m sta vždy na vodítku s výjimkou prostor vymezených v p íloze . 2 a 3. V t chto stanovených prostorech m že pes voln pobíhat, ale jeho „v dce“ musí být schopen psa vždy bezpe n ovládat nap . povelem. Rozsah volnosti pro psa (nap . použití náhubku, vzdálenost od „v dce“) je tedy velmi siln ovlivn n poslušností a povahou psa. Tuto poslušnost lze na míst jednoduše zjistit, nap . když na pokyn m stského strážníka musí doty ná osoba psa p ivolat. Z uvedeného vyplývá, že n kte í psi budou muset být v prostorech, kde dochází ke kontaktu s dalšími osobami, na vodítku neustále. Ve vyhlášce se též objevuje zn ní „ve vzdálenosti v tší než 50 m od hranice sou asn zastav ného území obce“. Jedná se o pojem ze stavebního zákona, jenž lze velmi voln vysv tlit tak, že si spojíte všechny okrajové stavby obce jednou pomyslnou arou a vše uvnit je sou asn zastav ným územím obce. Jednoduše e eno - na okraji m sta m žete psa pustit z vodítka až 50 m od poslední stavby. Všechna tato opat ení mají jediný cíl – zajistit bezpe nost ob an , p edevším však d tí. P edpokládám, že mnozí z Vás máte za sebou nep íjemnou zkušenost ze setkání s voln pobíhajícím psem, u kterého nevíte, jak na Vás bude reagovat. Stejn tak jist znáte z médií celou adu p ípad pokousaných d tí, a tento problém by se nás dotknul velmi výrazn v okamžiku, kdy by šlo o naše dít . Psát o vstupu ps na pískovišt a d tská h išt považuji snad již za zbyte né. Vždy pustit psa vykonat pot ebu do d tského pískovišt m že jen opravdový d……. (p íslušný výraz nelze vzhledem k ve ejné prezentaci tohoto lánku doplnit). Vyhláška eší též zne išt ní ve ejného prostranství psím exkrementem. Zejména v tomto období, p i pohledu do ulic, je tato otázka aktuální. N kte í majitelé ps si eknou „Platím za psa poplatek, tak a se m sto stará.“. Jenže ono jde p edevším o slušnost a ohleduplnost. Na vlastní zahrad i chodb si psí pozdrav ležet asi nenecháte. M sto v lo ském roce investovalo do této problematiky p es 50 000 K za nákup sá k a koš . Znovu p ipomínám, že sá ky na psí exkrementy jsou zdarma k dispozici v obchod Krmivo pro zví ata, D m služeb, 1. máje 74 a také v obchod u autobusového nádraží Specializovaný maloobchod – Zverimex, Nádražní 235. Sou asn je nutno íci, že tomu, kdo po svém psovi neuklidí, m že být uložena pokuta až do výše 1 000 K . Dovolím si konstatovat, že p ibývá lidí, kte í po svém psovi uklidí, t mto lidem bych cht l velmi pod kovat. PS: Opravdu nemám nic proti ps m (sám mám doma dva), ale vlastnit psa neznamená ohrožovat a omezovat ostatní. Ing. Josef Kotál Odbor životního prost edí
P íloha: Obecn závazná vyhláška . 1/2005 o pravidlech pro pohyb ps na ve ejném prostranství a zabezpe ení ve ejného po ádku a istoty na území M sta Vimperk. P ehled innosti M stské policie Vimperk za období od 15. 1. do 15. 3. 2005 Dovolte mi p edem, vážení ob ané, tená i, abych Vás jménem m stské policie (MP) pozdravil. T šíme se nadále na dobrou spolupráci s Vámi, t mi, kterým není lhostejné jakékoli nemorální po ínání jiných, kterým vadí týrání zví at, ale i jiné v civilizované spole nosti nemístné, nevhodné a protiprávní jednání. ím déle se strážníci MP pohybují po m st , tím více zjiš ují, že ohleduplnost a tolerance hlavn k místním vimperským ob an m se nevyplácí. Práv vy, ob ané, totiž nej ast ji porušujete zákazy, p edpisy a na ízení. P i ešení pak se slovy k hlídce „Musíte být na m hodní, vždy jsem Vimperák“. Tak a si každý takovýto Vimperák rozmyslí, co vlastn chce, bu chce tento „ob an“ hezké, upravené, isté m sto s danými p edpisy, které bude respektovat, nebo musí po ítat s postihem! Kone n víme, že nejvíce si pak po hospodách a ú adech na práci MP zt žují ti, kte í za porušování zákon a p edpis nebo p i kradení v obchodech byli strážníky MP ešeni - není jich málo (potrefená husa….) Tolerance z d vod rekonstrukcí komunikací a nezvykle kalamitní zimy už bylo dost. Kamarád a známý strážníka musí jít p íkladem, nebo platit a pak si íkat „to jsem v..!“ V tomto období dvou m síc strážníci ešili 212 (!) událostí, byli nuceni napsat 30 ú edních záznam , krátkými záznamy o událostech je popsáno 32 (!) stran služební knihy o velikosti list 30 x 40 cm. To není zrovna málo innosti, když ješt pr m rn dva strážníci byli nemocni, muselo se improvizovat, bylo skoro více služeb než asu stráveného s rodinami. To vše p i omezování placení p es as , probíhalo výb rové ízení na vrch. strážníka, ur itá nervozita zde byla a do toho, co si budeme povídat, stále p ipadával sníh a parkovišt byla uklizena velmi špatn , chodníky a p echody jen taktak, prost co si lidé v n kterých ástech neprošlapali atd… Litoval jsem mnohdy starší ob any, maminky s ko árky, p echody byly proházené na ší ku lopaty, nebo v bec. S tím se prost setkáte jen málo kde. V obcích, kde se nesolí, jsou p echody odházené, chodníky zametené... Sta í ob ané a zodpov dní lidé m li p ed svými domy slušn uklizeno vždy! Cht l bych proto p íští zimu nejen, aby se toto zlepšilo, ale budeme zve ej ovat, které chodníky uklizené v bec nebyly a nebo nedostate n . Strážníci se pak na to zam í a budou hledat p í iny, pro nedochází k úklidu. Nebude na škodu zve ejnit fotografii místa a as, d lají to tak i jinde - padni komu padni. Vrátím se zp t k tomu, co strážníci MP v tomto asovém úseku ešili. Bude to jen heslovit . U všech událostí jsou v naší knize zaznamenány i asy, jen vypisování záznamu pro tento lánek mi zabralo dv hodiny (mimo prac. dobu), celý lánek píši doma. Nestalo se nic vyjime ného, vše jsou události b žn ešené MP, ale ud lám, jak íkával jeden profesor na les. škole, „vejcuc“ z t chto ešených skutk . / n kolikrát ešení stížností na rušení hlukem v dom - t žko se nám to zjiš uje, je t eba m ení hygienika, n co jiného je „ ev“ na ulicích / kontrola stánkového ob erstvení v ul. K. Weise / protiprávní odebírání elekt iny Pasovská 150 / n kolik erných skládek - pak zapadly, o to horší to bude na ja e / desetkrát odchyt ps , p evezení do kotc na MÚ, je tam nyní 5 pejsk a t ší se, že si je n kdo vezme za vlastní, pro vzájemnou radost / zde bych cht l pod kovat pán m Kramlovi a Kunešovi ze Zlaté stezky za pomoc p i vyproš ování dvou pejsk , kte í uvízli ve skalách nedaleko zmín né ulice a pan Kraml se nechal spoušt t po lan , p estože není již žádný mladík, aby je zachránil, tomu se íká ob tavost a mám úctu k t mto lidem, díky / mnohokrát jsme byli požádáni TS p i odvozu odpad , aby si majitelé odvezli auta bránící pr jezdu kukavozu, ne vždy byli idi i na vin (špatn prohrnuto, nevhodná technika na odstra ování tolika sn hu), n kdy i MP nedostate n pohlídala místa, kdy v zákazech bez omezení nemají auta co parkovat, a idi i jsou bezohlední, píchnou auto do sn hu, s odpušt ním, jak vidle do hnoje, a víc je nezajímá, jelikož vzít lopatu a
odhodit trochu sn hu by jim mohlo asi ublížit, nedivím se ur ité skupin lidí, protože mnozí z nich mají na práci snad všechny nemoce, ale my „jiní“…? / n kolikrát asistence s hasi i p i shazování led ze st ech spojené s odstra ováním park. vozidel / více jak 10 x (i 9 x jeden den) výjezd hlídky na ešení krádeží v obchodech, hlavn v Penny marketu - jsem zv davý, jak se podobní p edvedou po otev ení „Lidlu“ / n kolikrát jsme byli požádáni hasi i o spolupráci p i otevírání bytu, garáže, auta, ale i jedno auto ho elo / kontrola nových tvá í, procházejících se kolem hlavní silnice na Strážný v ur itém úseku tam a zp t (asi n co hledaly), po upozorn ní však najednou odešly, nad láme si iluze, že tam tyto a podobné tvá e byly naposledy / únik oleje, pohonných hmot z auta / autem poškozené zábradlí / vícekrát asistence a spolupráce s Policií R p i nehodách, ale i rva kách, trestných inech, nebo pomoc léka m z RZS s agresivními nebo opilými osobami Pasovská 150 byla samoz ejmostí / 2 x doprovod pracovnice z odboru vnit . v cí p i ešení p ípadu / ležící opilý, zran ný muž - p ivolání RZS / napadení v rodin kv li psovi / 2 x oznámení na týrání psa, ešení s Odborem ŽP / ešení spolu s Odborem ŽP, vyhození mrtvé ovce v popelnici / zjišt ní poškození kovové ochrany stromk v ul. Pivovarská, pátrání po vandalovi / n kolikrát jízda na signál „napadení objektu“, v tšinou jen špatná manipulace / ízení dopravy p i maškarním pr vodu a p i rallye Šumava / stížnost na ježd ní terénních aut v míst na Radosti – zjišt no, že povolení vydal M stský ú ad / nahlášené rozbité dve e do v že pod Zámkem, ešení s majitelem objektu (Nár. park) / st elbou poškozená fasáda SPV – Pasovská / nahlášení, sražená srna na hlav. silnici / fetující muž nedaleko školy v parku / pátrání po muži, který kradl - ujel autem, jehož majitelka byla zjišt na / pátrání po vozidle, které zp sobilo dopravní nehodu a ujelo, idi ka i auto nalezeno – p edání policii / intenzivn se zam íme na mládež - d ti na míst u zahrádká ské kolonie, mezi tvrtí „Soj ák“ a elakovského – už podruhé tam rozbily skleník starším lidem, chodí tam kou it, atd. – stydím se za ty d ti a jejich rodi e / spolupráce s Policií R p i zjiš ování p í in vykopnutých dve í, rozbité výkladní sk ín / pátrání po žen , která odešla z domova / p ivolání pomoci žen , která m la zdravotní potíže / p i no ních službách - hlídky hlídaly sjízdnost silnic a inily opat ení k náprav / ešení zjišt ní vylepování plakát mimo vyhrazené plochy / zajiš ování odstran ní p ív su z to ny v Bo anovicích / shán ní idi - parkování p ed cizím sklepem a garáží / ešení zni ení reklamní tabule / zajiš ování místa, pokus o vloupání do stánku, do bytu, do prodejny, ale i skute né vloupání a další sou innost s policii / ov ování oznámení, že je ob an ohrožován st ílením d tí z n jaké pistole / n kolik planých výjezd na oznámení, která nebyla inností hlídky prokázána / zjiš ování majitel vozidla, kte í neoprávn n parkovali na vyhrazených parkovištích / vyhledání mladík , kte í lezli po zdi urnového háje, napomenutí, jejich omluva / op t v sou innosti s hlídkou P R Vimperk, p i zadržení idi e ujížd jícího od dopravní nehody, kterou zp sobil / vy izování stížnosti, kdy žena, která snad m la být už v n jakém ústavu, op t poškodila a zne istila st ny a schodišt domu. To je to hlavní z innosti strážník MP Vimperk za dva m síce. V te, že kdyby nebylo zbyte né byrokracie v našem stát , mohli jsme ud lat více, být ast ji na jiných exponovaných místech ve m st . Ke každé klukovin , drobnosti, musíte obvolat n kolik míst, po ídit fotodokumentaci, p ípadn napsat ú ední záznam, to odeslat – co to je asu, pen z a nakonec žádný postih nenásleduje, jelikož zákony jsou nedopracované atd… P itom by vše napravila hned v prvopo átku, p i (po) inu normální výchovná facka, jako to platilo prý p ed r. 1950, to d ti nebiji a facku jsem snad nikomu nikdy nedal. Prost volám jen po jednoduchých, ú inných ešeních! Záv rem bych cht l, vám všem (bez rozdílu) up ímn pop át „hezké svátky jara, s ním i dobrou náladu, rodinné št stí“ a v ím, že i strážníci M stské policie p isp jí k tomu, abyste m li pohodový život v tomto m st a okolí, pokud nezavdáte p í inu k tomu, aby se muselo postupovat jinak. ………. a p íšt to bude ur it kratší. Za M stskou polici Vimperk
Jaromír Šebánek vrchní strážník
55. výro í vzniku muzea ve Vimperku První zmínku o založení muzea ve Vimperku máme z roku 1914, starosta m sta vyzýval ob any, aby svými dary p isp li ke z ízení muzea. Pravd podobn za átek první sv tové války vybudování muzea p erušil. Druhou snahu o založení muzea zaznamenáváme v roce 1923, tehdy se jednalo o získání místností na muzeum v m stské v ži. Ani tento druhý pokus se nepoda il. Teprve konfiskát záme ku a soukromé sbírky majitele skláren A. Kralika daly základ k vytvo ení muzea. Rada MNV ve Vimperku v zá í 1947 zvolila muzejní komisi, která spravovala sbírky a zárove byla pov ena založením muzea, p edsedou muzejní komise byl zvolen František Kalma, který se stal i prvním editelem muzea. Do poloviny roku 1949 nejsou žádné zprávy o innosti muzea ani komise. Slavnostní otev ení muzea pro ve ejnost se uskute nilo až 5. února 1950. Již v následujícím roce byl záme ek p id len hudební škole pro u ebny a byt jejího editele, sbírkové p edm ty byly uloženy do beden a p est hovány na nám stí do Kostelní ulice. Po stavebních úpravách místností v dom íslo 5 bylo v srpnu roku 1956 muzeum zp ístupn no ve ejnosti. Hned od za átku bylo poukazováno na to, že zde nejsou vhodné podmínky na sbírkové p edm ty ani pro návšt vníky, ale až v roce 1958, po naléhání ve ejnosti získat pro muzeum vhodn jší a d stojn jší umíst ní, rozhodla rada ONV a MNV umístit muzeum definitivn na zámku. Po drobných stavebních úpravách bylo muzeum pot etí st hováno. V kv tnu 1962 byla ve ejnosti zp ístupn na p írodov dná a d eva ská expozice, v následujícím roce ješt expozice knihtisku a sklá ství. V dalších letech byly ve druhém poschodí upraveny dv místnosti pro krátkodobé výstavy. V roce 1973 byla v jedné výstavní místnosti vybudována expozice d jin m sta. V roce 1983 získalo muzeum t i malé místnosti, které využívalo jako knihovnu, kancelá a depozitá . V roce 1984 byl uvoln n sousedící byt, v n m byl postupn vybudován depozitá . Další dv místnosti pro krátkodobé výstavy získalo muzeum v roce 1988. Po odst hování nájemník v roce 1995 dostalo muzeum nové prostory pro kancelá e, knihovnu, depozitá a sociální za ízení. V létech 1998 až 2000 byly vyklizeny a zp ístupn ny zajímavé a nádherné prostory ve Vl kov v ži. V sou asné dob je v muzeu expozice p írody, knihtisku, sklá ství, d jin m sta a ty i místnosti na sezónní výstavy. V ervenci a v srpnu je p ístupná Vl kova v ž. Milena Smolová, muzeum
Velikonoce: Realita a P ání „Hle, všecko tvo ím nové.“ Tato slova Ježíšova najdeme úpln na poslední stránce Bible, v knize Zjevení, a vyslovuje je po posledním boji mezi dobrem a zlem. Te už bude všecko nové – a krásné, dobré. Kdo vid l „Umu ení Krista“ v režii Gibsona, možná si všiml, že tato stejná slova íká Ježíš na k ížové cest své Matce, Marii. Nikdo si t ch slov nevšímá, jen Maria je p ijímá jako Ježíšovo veliké tajemství – tajemství lásky Boha k lidem, lásky až na k íž. Velikonoce, vzpomínka na umu ení, smrt a vzk íšení Ježíše Krista, jsou práv za átkem toho „nového“. To Ježíšovo velikono ní dílo m lo (a má doposud) tak velikou sílu, že do každého stvo ení ve vesmíru vložilo prvek Zmrtvýchvstání, prvek toho „nového“. B h stvo il všecko dobrým (srovnej první stránky Bible – „... a vid l B h, že to je dobré“), lidskou neposlušností se to ale všecko pokazilo. Te ale Ježíš to všecko obnovuje. Není to ješt úpln hotové, ale všecko je na té správné cest , ze které se už ani vrátit nem že. N kdy, když se lov k dívá na tento sv t, t žko lze uv it, ale tak p esn to je – všecko je na cest k obnovení, všecko bude nové – krásné a dobré. Ne samo ze sebe, ne pouhým lidským úsilím – ale mocí lásky Ježíše Krista, Spasitele sv ta, lásce až na k íž. To je ta realita. A te je s ní spojeno p ání. Až se ti bude zdát, že zima nikdy neskon í a doba ledová zasáhne i do tvého srdce – ekni si: „V ím, že jednou to jaro p ijde, ledy povolí a slunce probudí i mne k životu“. Když t bude sv domí škrtit a tíha h íchu bude k neunesení, ekni si: „láska Kristova i šarlat dokáže vyb lit“. Když ti bude stá í a nemoc ztrp ovat život, ekni si: „Jednou všichni budem dál, za hranicí pozemského života, a podle slov Ježíše se máme na co t šit“. Když budeš vid t své d ti bloudící tímto sv tem, ekni si: „Také to je v Božích rukou, B h mu nedovolí zahynout“. Až si povšimneš, že láska kolem tebe uhasíná, až se ti bude zdát, že sv t je porážkou Boha, až ti bude nevolno ze zmatku, teroru a válek, ekni si: „Nevím jak, nevím kdy, ale ur it ano – dobro p em že zlo, láska a život zvít zí“. A až n kdo z tvých blízkých bude umírat, ekni jemu i sob : „Nashle. Uvidíme se v království Božím.“ Tohle znamená v it ve vzk íšení. Takové víry vám i sob z celého srdce p eji. A sluní ko a neustále zah ívá vaše srdce a p ivolává na vaše rty úsm v. o. Jaroslav
Návšt vník m našeho m sta i regionu se op t rozší ila nabídka propaga ních materiál . M sto Vimperk vydalo za átkem února rovnou dva nové. P edevším se jedná o novou barevnou publikaci nazvanou „Vimperk a okolí“, která je ur ena k propagaci p edevším na tuzemských i zahrani ních veletrzích cestovního ruchu, ale také pro návšt vníky našeho m sta a regionu. K zakoupení je ve vimperském infocentru (za 35 K ), v sezón bude k dispozici i ve vimperském muzeu a na dalších místech ve m st , zájem o její prodej projevilo prachatické infocentrum. tivý autorský text PhDr. Františka Kub je p eložen také do angli tiny a n m iny, spokojeni tedy budou i zahrani ní turisté. Publikace podobného formátu ve Vimperku již dlouho chyb la. Brožura si neklade za cíl p edstavit Vimperk a okolní oblast n jak objevn nebo dokonce velmi podrobn , nechce být textem pro odborníky. K tomu jsou ur eny rozsáhlejší knížky, zabývající se ze široka všemi historickými údaji a souvislostmi. Vzhledem k tomu, že brožurka je ur ena opravdu široké ve ejnosti a hlavn turist m do batohu (a již k nám zavítají v pohorkách, na kole i na b žkách), byly její obsah i velikost limitovány touto okolností, a mj. ovšem i našimi finan ními možnostmi. Nová publikace je tedy formátu A5 na výšku, i s obálkou má 70 stran, a krom poutavého textu o historii a zajímavostech m sta a okolí obsahuje plánek Vimperka i celého regionu, p ehled nejd ležit jších kulturních a sportovních akcí a seznam turistických informa ních center. Z d vod delší trvanlivosti byla zvolena šitá vazba místo lepené, která by turist m asi moc dlouho nevydržela. V kone né fázi p ípravy brožury se nakonec sešlo kolem 210 fotografií od sedmi vynikajících šumavských fotograf , výb r to byl krásný, ale také velmi složitý. Byli bychom rádi zve ejnili co nejvíce obrázk s krásami m sta i jeho okolí, jenže po et stran nebylo možno zvyšovat, stejná potíž byla nap . u vý tu r zných zajímavostí. Volba dopadla tak, jak dopadla, mnohdy to byla rozhodnutí srdce drásající.... Druhým propaga ním materiálem, který M sto Vimperk iniciovalo, organiza n zabezpe ilo a spolu s m sty Klatovy, Prachatice a mnoha šumavskými obcemi ve vysokém nákladu vydalo, je Zimní lyža ská mapa Šumavy. I tento materiál - podle slov šumavských starost , kte í se na p íprav spolupodíleli - zacelil velkou mezeru na trhu a je návšt vníky regionu velmi vyhledávaný. Z mnoha úst jsou slyšet reakce o vysoké kvalit mapy, a vzhledem k tomu, že mapa zobrazuje území p eshrani ní, chválu sklízí i v N mecku. ást nákladu, který objednalo M sto Vimperk, ozna ená textem „Neprodejný výtisk“, je ur ena op t pro propagaci na veletrzích cestovního ruchu apod. Druhá ást je na prodej nejen ve vimperském „í ku“, ale díky dobré spolupráci s obcemi a m sty také v Prachaticích, Stožci, Volarech, Kubov Huti, na Kvild apod., prost všude tam, kde starostové kývli M stu Vimperk na výhodnou spolupráci. Výhodnou proto, že spole nou objednávkou a tím i vysokým nákladem se nám poda ilo výrazn snížit po izovací cenu za jeden výtisk této mapy. V neposlední ad profitovali i turisté, vzhledem k doporu ené prodejní cen 45 K za jeden výtisk této mapy. Doufáme, že se nové propaga ní materiály stanou pro návšt vníky našeho m sta a regionu vyhledávaným pomocníkem na jejich cestách Vimperkem a Šumavou. Hana Šimková Odbor školství, kultury a cestovního ruchu M stský ú ad Vimperk
Z Domova d chodc K sov Kone n je tady jaro. Ne že by se nám zima nelíbila, to ne. Letos byla opravdu krásná, zvlášt tehdy, když lov k m že tu nádheru pozorovat za oknem v teple domova. Tolik sn hu už dávno na Zadov nepamatují. Ale te už bude všechno jinak. Sluní ko nám ukázalo svou sílu. Z okolí domova zmizely velikánské sn hové hromady, jen tu a tam se ve stínu kr í malá špinavá kopi ka, všude te ou potoky vody. Dlouhá zima nutila naše obyvatele z stávat co nejvíce doma. ekání na jaro si mnozí zp íjem ovali návšt vou denní místnosti. Tam chodí hlavn obyvatelky každé dopoledne „do práce“. A protože jsou Velikonoce letos opravdu brzo, p ipravovali všichni piln velikono ní výzdobu. Od ledna se každý týden v úterý a ve tvrtek po ob d denní místnost m ní na posluchárnu hudby. Nejv tší úsp ch má samoz ejm klasická eská dechovka. Poslucha je pokaždé tolik, že se do místnosti tém nemohou vejít a domovem je pak slyšet mnohohlasý sbor. Ve st edu odpoledne se pak denní místnost m ní v keramickou dílnu. I práce s hlínou má velký ohlas, ale protože p i této aktivit je t eba víc místa i pomocné ruce ergoterapeutek, musí se zájemci postupn vyst ídat. O tom, že je denní místnost dostate n vyžita, sv d í i fakt, že se ješt na konci každého m síce zm ní v salonek na oslavu narozenin. V lednu se na oslav sešlo sedm obyvatel, v únoru dokonce jen šest. Tyto zimní m síce mají podle našich záznam dlouhodob nejmén jubilant . V b eznu bylo oslavenc již dvanáct. Paní Marie Nováková a paní Marie Trojanová se dožily úctyhodných 90 let. Paní Irena Bevelagua, která oslavila poslední b eznový den své 97. narozeniny, je naší nejstarší obyvatelkou. P ejeme všem, aby se ješt dlouho t šili tak dobrému fyzickému i duševní stavu. Na dobu od 21. 3. do 25. 3. se pro zm nu denní místnost zm nila ve výstavní sál. Jednalo se samoz ejm o Velikono ní výstavu ru ních prací našich obyvatel. Každý se rád pochlubí p ed známými a p íbuznými svými výrobky a moc všechny t ší, když mohou ukázat, co ješt zvládnou. O. Miná ová soc. pracovnice DD
Mladí musí v d t, jak to tehdy bylo P es t i sv tadíly se vracel kpt. Kojzar ze Stach dom na Šumavu po ukon ení 2. sv tové války Již p ed zabráním s. pohrani í a po okupaci + M bylo malé eskoslovensko známo jako rozvinutá a pr myslová zem , vyvážející do celého sv ta celé pr myslové celky. N kte í naši ob ané pracující na t chto akcích se tak stali p ímými nositeli eské práce (dnes naopak jsou známi za obchody s drogami). Mezi t mi, kte í v Iránu pracovali pod firmou Konstruktiva, byl i náš ob an V. Kojzar. Když byl napaden SSSR, nabídlo se n kolik echoslovák k vojenské pomoci. Byli však odmítnuti. To je neodradilo, aby hledali jiný sm r. Dostali se do Bejrútu, kde se soust e ovali s.dobrovolníci pro s. blízkovýchodní jednotku. Pak p echází jednotka do Egypta, kde pod velením pplk. Klapálka se zú ast uje boj v Africe. A tak V. Kojzar bojuje v p ístavu Tobruk, na mnoha místech v poušti jako d lost elec. Od d lost eleckých salv také utrp l poškození sluchu. V r. 1943 jsou n které s. jednotky p evezeny do Anglie, kde se formovala již na invazi s. obrn ná jednotka. To mu umožnilo, aby se splnil dávný jeho sen být idi em tanku Cromwell. Sen se mu splnil a po prvních invazních vlnách a bojích je s. jednotka p evelena s útvarem Kana an a Francouz k p ístavu Dunkerque – celý útvar pod velením s. generála Lišky. V p ístavu bylo asi 12 tisíc N mc , 3 ponorky, tisíc koní a mnoho vále ného materiálu a zbraní pod velením n meckého admirála. echoslováci m li úkol držet N mce ve m st a p ístavu tak, aby nemohli p ejít frontu a zapojit se do boj a to se poda ilo. Je známo, jak tam naši oslavili 28. íjen 1944. V. Kojzar se zú astnil útoku proti n meckým pozicím, projel se svým tankem minovým polem, získal zajatce, zni il n která palebná postavení a vrátil se s celou posádkou v po ádku zp t. Bohužel zde ztratil svého v rného kamaráda z jiného tanku Juraje. echoslováci tam celkem zajali na 300 p ekvapených N mc a vrátili se s malými ztrátami. Kapitán V. Kojzar byl vyznamenán s. vále ným k ížem 1939, medailí Za chrabrost, Za zásluhy, medailí 8. armády St ední východ aj. Roku 1945 byl demobilizován, ale jeho radost z návratu netrvala dlouho. V padesátých letech byl odsouzen za vlastizradu k doživotnímu v zení a pracoval v Jáchymovských dolech. Byl propušt n na amnestii v r. 1960. Dnes kap. Kobzar žije u své dcery v Sušici, bylo mu v únoru 89 let a my se o n m zmi ujeme na besedách pro ob any a školy. Naše ZO SBS Vimpersko mu p eje ješt hezké slunné dny v život a pohodu. O Tvém vlasteneckém vztahu ke své vlasti v dob jejího ohrožení vyprávíme našim mladým – nezapomínáme… Jsi jedním z posledních, kte í bojovali v Africe za naše osvobození. Tvá cesta byla dlouhá – ale došel jsi. Irán – Bejrút – Alexandrie – Tobruk – Colchester – vylod ní – Dunkerque – SR – Praha – Šumava. Ladislav Hošek, p edseda s. svazu boj. za svobodu - Vimpersko
Ob ané Vimperska, kte í v b eznu oslavili svá životní výro í v b eznu 2005: Zdenka Komrsková R žena Kramlová Anna Podskalská František Sova Vlastimil Talián R žena Tomášková Josefa Tvrdá R žena Valentová Ladislav Volf Touto cestou p eje M sto Vimperk oslavenc m hodn št stí, spokojenosti a hlavn zdraví. Jana Czerwenková matriká ka
Poslední šance Každý z vás kolem mne ur it alespo jednou prošel. Jsem dnes opušt ný chátrající d m a pomalu se prom uji na polorozbo enou ruinu. N kte í z vás m trefn ozna ují za ostudu Vimperka. Byl jsem projektován a postaven jako reprezentativní budova. Když se tak probírám svou minulostí, nemám se za co styd t. Kolik jen vás, lidí, se m lo možnost u m vyspat, byl jsem azylem pro milence, ned lní diskotéky, r zné tancova ky, plesy. Kuchyn se také snažila. Nedokáži spo ítat zástupy spokojených strávník , p i vzpomínce se mi rosí dojetím zbytek oken, která ješt vydržela. Bohužel, as oponou trhl. P išla nová doba a za átek mého konce. Ten, který tu léta provozoval služby, nabídl za moji koupi údajn málo dukát a nepochodil. Nastala dražba, ale chyba lávky. První kupec nabídl více pen z, to prodejce nadchlo. Ub hl n jaký as, ale penízky do obecní kasy nedorazily. M si ale nikdo moc nevšímal, zda by n jaká malá oprava byla t eba. Vrátili mne pod k ídla radnice a hledal se další vhodný kupec. Zub asu, ten prevít jeden, hlodal a ubíral moji krásu. Vy lidé jste v bec zvláštní. Když si umanete, že budu prodán „vhodnému“ (tj. movitému) zájemci, tak to tak musí být. Druhý kupec, postrkován zahrani ním kapitálem, si mne koupil. Krom nejnutn jší údržby (zalepení d r v omítce) mne nechává mému dnešnímu osudu. Pravd podobn ho to tak finan n vy erpalo, že už m zase nabízí k prodeji. P ipadá mi, jestli p i koupi nem l velké o i a krátké peníze. N co se op t nepovedlo! Docela nedávno mi p ece jen svitla malá nad je. Paní Mgr. Jana napsala do novin, že bych mohl sloužit pro vás, starší lidi. Dostanu svou poslední šanci? Nebo po káte, až se n jaká uvoln ná taška z mé dosti chatrné st echy snese na vaše hlavy? Pak se teprve za ne se mnou n co d lat? Je veliká škoda, že konšelé p i mém prvním prodeji podlehli lákání pen z. Poslední provozovatel, který m cht l koupit, opravil mého jmenovce v Šebestov . Chci vám ješt sloužit, as není m j p ítel, doba se krátí. Váš bývalý hotel Zlatá Hv zda Karel Beránek
Odpov
na dotazy
Vážení tená i VN, vzhledem k stále se množícím dotaz m na výši finan ní odm ny za práci v redak ní rad Vám chceme sd lit toto naše stanovisko. Jako lenové redak ní rady VN nedostáváme od radnice žádnou finan ní odm nu. D láme tuto práci zcela zdarma ve svém volném ase a hlavn rádi! Jediné, co od radnice dostáváme, je káva nebo aj, za které d kujeme. Redak ní rada VN Upozorn ní
Chceme Vám p ipomenout, že chirurgická ambulance v nemocnici ve Vimperku funguje stále 24 hodin denn . Je proto zbyte né, abyste se svými úrazy obt žovali pohotovostní službu. Rádi Vás v nemocnici ošet í. Vedení nemocnice ve Vimperku.
Upozorn ní pro ob any, kte í si najímají pozemky od M sta Vimperk. Odbor hospodá ský a bytový M Ú Vimperk upozor uje všechny ob any, kte í mají od M sta pronajaté pozemky za ú elem zahrádka ení, garážování, podnikání, provozování zem d lské innosti, výstavby rodinného domu atd., aby dodržovali termín placení nájemného podle nájemních smluv. Složenky s platbou nebudou nájemc m zasílány. Nájemné lze zaplatit hotov na Odboru hospodá ském a bytovém M Ú Vimperk, nám stí Svobody p. 8, 1. poschodí, u paní Pánové. Upozor ujeme Vás na to, že od b ezna letošního roku byl na M Ú zaveden nový po íta ový systém, tím došlo ke zm n variabilních a specifických symbol pro jednotlivé plátce, proto p i platb bezhotovostním p evodem na ú et m sta . ú. 19-722281/0100 je pot eba uvád t nové variabilní symboly, abychom mohli správn Vaší platbu identifikovat. Pokud se tedy rozhodnete platit nájemné p evodem na ú et, kontaktujte nejprve pracovníky odboru, kte í Vám sd lí Váš nový variabilní symbol. Usnadníte práci nejen nám, ale zajistíte tak, že Vaše platba bude správn vy ízena. D kujeme za spolupráci. Odbor hospodá ský a bytový Tel.: 388 402 258, 388 402 259 Pozemky ur ené pro zahrádka ení. M sto Vimperk nabízí ob an m doposud volné pozemky, které jsou ur eny k zahrádká ské innosti. Tyto pozemky se nachází ve Vimperku za sídlišt m Míru sm rem na Hrabice nad silnicí vedoucí z Vimperka do Zdíkova a navazují zde na stávající zahrádká skou kolonii. Vým ra jednotlivých zahrádek se pohybuje v rozmezí od 6,5 do 7,5 ar . Tyto pozemky jsou ur eny k prodeji do osobního vlastnictví a cena za metr tvere ní byla stanovena soudním znalcem na 43 K /m2. V p ípad zájmu se obracejte na Odbor hospodá ský a bytový M Ú ve Vimperku, kde Vám rádi sd líme bližší informace. Odbor hospodá ský a bytový Tel.: 388 402 257, 388 402 259
SPORTEM KU ZDRAVÍ Sportem ku zdraví, ale musím se jménem široké lyža ské ve ejnosti vyjád it k situaci, která letos panovala na oblíbené a frekventované lyža ské trase z Kubovy Huti p es Táflovu Hu , kolem krásné aleje Smí ení a Prav tínským údolím do Vimperka. Vloni a p edloni nebyla tato trasa po dohod s školním polesím ISŠL prohrnována, byla upravena, využívána k treninku SKI klubu a bohat také nejen vimperskou ve ejností. Letos p es p íslib byla od k ižovatky na Táflovce k bývalé hájence projetá traktorem a dále až do Vimperka prohrnuta a n kolikrát na dvou místech dokonce posypána hrubou drtí. Tím je pro lyža e nepoužitelná. Je smutné , když vidíme u soused v N mecku upravené dvoustopy nejkrásn jšími lesními lokalitami a od prosince do b ezna – podle sn hových podmínek – se do nich nevjede ani nevstoupí jinak než na lyžích. Funguje to tam dob e už dlouhá léta. U nás se také d lají na podzim porady i na úrovni starost jak udržovat lyža ské trasy, ale praxe je bohužel jiná. Domníváme se však, že v zimním období , když se neprovádí žádné t žební práce, by mohla tato trasa sloužit také lyža ské ve ejnosti, zvláš když na druhé stran za potokem je také prohrnutá cesta až do Prav tína.
Št pán Turek, len Ski klubu Šumava ,Vimperk ZUŠ op t sout žily Sout že pro základní um lecké školy vyhlašuje každoro n Ministerstvo školství v pravidelných t íletých cyklech. V letošním roce p išla na adu hra na klavír, akordeon, smy cové nástroje a kytaru. Do okresní kolo sout že postoupilo tentokrát ze šesti školních kol celkem dev tadvacet klavírist , deset akordeonist a dv akordová dua. V kový rozdíl mezi muzikanty byl rovné desetiletí. Nejmladšímu sout žícímu totiž bylo osm let a nejstarší oslavil práv v den konání sout že osmnáctiny. ZUŠ ve Vimperku, kde se toto um lecké klání ve tvrtek 24. února konalo, neodchází nikdy s prázdnou. Nap íklad v posledních dvou ro nících sout že postoupila p es krajské kolo až do záv re ného úst edního Jana Beránková. V obou p ípadech obsadila pátou p í ku. Jaroslav Pulkrábek
BIKROS SE ÍTÍ DO VIMPERKA Jsme velmi rádi,že m žeme oznámit hlavn mladým zájemc m o sport, že Bike klub Vimperk pro n rozši uje nabídku o novou cyklistickou disciplínu BMX (BIKROS). Bikros jako cyklistická disciplína vznikl v šedesátých letech 20. století v americkém státu California. Bylo to práv zde, co mladí kluci inspirovaní motokrosem za ali napodobovat své motokrosové vzory se svými koly a zkoušeli p etvo it styl na motorce práv na svá terénní kola.Jezdili po r zných p írodních terénech ale i motokrosových tratích se skoky a p ekážkami, aby se na chvíli vžili do role pravých závodník . B hem 70.let se bikros za al rozši ovat po celých Spojených státech.Rychlý vývoj pravidel, terén , materiálu a zvyšování oblíbenosti na americkém kontinentu pomohly p enést bikros i do Evropy.První zmínky se objevují na našem kontinentu v roce 1978.První mistrovství sv ta v této cyklistické disciplín se konalo v roce 1982 v USA. Bikros je sport, který se adí mezi adu cyklistických disciplín.Je to kombinace cyklistického sprintu a krosu na jeden okruh se spoustou skok a s klopenými zatá kami. Bikros se za al jezdit na drahách stav ných speciáln pro tento ú el. Samotná dráha za íná bikrosovým pahorkem, tzn. kope kem ze kterého se všichni závodníci naráz rozjíždí. Je vysoký asi 3 metry a má délku kolem 10 metr . Na jeho vrchu je startovací rampa vysoká tak 50 cm, ale padá po sm ru jízdy, což je nap . obrácen než v motokrosu.Po jejím pádu následuje start. Závodníci vyjíždí ve skupin na dráhu. Délka dráhy se pohybuje okolo 300-400 metr . Startuje vždy 8 závodník najednou a záleží na po adí v jakém p ijedou do cíle po absolvování celé dráhy. Pro další závod se kvalifikují 4 nejlepší. Následný systém je shodný s tenisovým pavoukem, který zaru uje postup nejlepších z rozjížd k až do finále. S tímto sportem se m že za ít už od 5 let a postupn s v kem postupovat do starších kategorií.Bikros mohou jezdit i d v ata. Do 16 let holky jezdí v kategoriích s kluky a jsou vždy o rok starší. Od 16 let už mají stejné rozd lení kategorií jako kluci. Bikros je sport velice atraktivní. Je plný kontaktních souboj a efektních skok .V roce 2008 v Pekingu bude poprvé tato disciplína za azena do programu olympijských her. Jsme rádi, že i v našem m st za velké pomoci Lesostaveb T ebo , M sta Vimperk a Projektcentra Vimperk vzniká stánek pro tuto cyklistickou disciplínu. Zájemci o bikros volejte na íslo 607108362. Za Bike klub Vimperk Vojt ch Hu ík
Oslava Mezinárodního dne žen Naše organizace eského svazu žen, která pracuje na sídlišti Míru v letošním roce op t zorganizovala pro naše lenky oslavu svátku žen. Posezení bylo v rámci lenské sch ze, kde jsme projednaly problémy a úkoly naší základní organizace. Ale hlavn jsme si p ipomn ly, pro se Mezinárodní den žen slaví. Na naší oslavu nám na zahájení p išly zahrát d ti z kytaristického kroužku domu d tí a mládeže pod vedením paní Netáhlové. Jejich vystoupení bylo moc p kné, dokonce jsme si s nimi zazpívaly. A potom následovala zábava – tombola, ob erstvení a povídání o všem možném i nemožném. Ve er byl p kný už t šíme se na další naše akce. Jaroslava Bodišová, p edsedkyn ZO SŽ Vimperk Nejúsp šn jší pilot v bitv o Anglii byl echoslovák a jeho matka žila po r. 1960 v bíd SR vychovala do r. 1939 n kolik tisíc kvalitních pilot . Když p išla okupace, m li r zné osudy. Mezi nejš astn jší pat ili takoví, kterým se poda ilo dostat se za hranicemi op t „do vzduchu“. Mezi n pat il i pilot-stíha Josef František. Doma zanechal rodi e, sestru a ihned se zapojil do boj v Polsku, kde létal na stíha kách PZI-11. Poláci však dlouho nevydrželi a tak se dostává p es Rumunsko a Sýrii do Francie, která také nebyla dob e p ipravena na válku a jako ostatní letci odlétá do Anglie, kde od ervence do íjna 1940 jako len polské sguadrony . 303 bojuje proti úto ící Luftwafe. Je zkušený a bystrý a dosahuje nejvíce sest el – jen v Anglii 17 a od za átku války s Polskem celkem 28 vít zství. Píše se o n m v anglickém „ Profilu No. 75“. Je nositelem vysokých angl. i s. vyznamenání, nebyl sest elen, ale jeho osud se naplnil, když na anglickém polním letišti musel p istát v nep íznivých podmínkách a byl smrteln zran n a zahynul. Po válce jeho otec umírá a matka žije s dcerou a píše p íslušníku své rodiny: „Zdene ku, já dostávám 150 korun m sí n a po tatínkovi 75 korun a to je m j celý d chod. Nikdo m do práce nevezme, protože jsem stará. Já si nezt žuju, že nemáme po tatínkovi žádné peníze. A Jožkovi /pilot/ chlapci neš astnýmu, to vy ítám a plá u za to, o co se pral a dal život. Kdyby to te všechno vid l, jak jsme odstr eny a zneuznány, ten by se divil. Když jsme se vrátili z kriminálu tak jsem si myslela, že zase budeme pracovat a nikdy jsem nemyslela, že budeme míti hlad. Musím se se vším smí it. Zdravím vás všechny. Františkovi Ten dopis psala matka letce Josefa Františka, paní Alžb ta Františková – matka nejslavn jšího stíha e bitvy o Anglii – píše se rok 1964. Málokdy se lov ku stává, že se mu nedostává slov. Shodou okolností po m síci, v listopadu 1964 dostává paní Františková jeden dopis: „Vážená a milá paní, nem l jsem tu est poznat Vašeho syna osobn , ale znám dob e jeho bývalého velitele 303. sguadrony z bitvy o Anglii, plukovníka Witolda Urbanowicze, který te zpracovává svoje vále né vzpomínky. Ur it se tam v nich bude jednat i o Vašem synovi. Zárove si dovoluji zaslat Vám knihu o 303. sguadron , kterou napsal A. Fidler, ve které je speciální sta o Vašem synovi i jeho fotografie. Prosím, abyste ji p ijala jako dar. Je u nás povinnou etbou na školách. Pro nás Váš syn, vážená paní, není ani neznámým, ani všedním jevem. P ijm te výraz mé hluboké úcty. Se srde ným pozdravem T. Zychiewicz“ Poláci byli na s. letce Jos. Františka hrdi a Angli ané? Ti se smyslem pro fairplay p iznali, že s. pilot František byl prvním co do po tu sest elených letadel mezi piloty v Bitv o Anglii. A jak se zachovala vlastní zem k jeho matce???
Jeden náš vále ný veterán ekl: p ipadá mi, že lidé vyr stají ve vzduchoprázdnu, že nemáme minulost, že nemáme na co být hrdi. Tam, kde se na všechno zapomíná, co lidé vykonali, bude zem bez historie. A na to by se m lo myslet p i výchov mládeže – to je úkol školství. P.S. Jakou povinnou etbu o svých hrdinech mají eské školy? Ladislav Hošek p eds. ZO es. svazu bojovník za svobodu – Vimpersko
Nad jedním zasedáním zastupitelstva Ani si nepamatuji, kdy zastupitelstvo m sta rozhodovalo o tolika d ležitých a klí ových v cech. Protože jednání jsou n kdy hodn zdlouhavá, pro toho kdo není p esn „v obraze“ agendy i možná až nudná, pokusím se srozumiteln a zkrácen vysv tlit, co se na 20. zasedání zastupitelstva dne 21.2. vlastn projednalo a rozhodlo. T ch pár ob an , kte í se tam na nás chodí podívat, nevid lo žádné znechucující panoptikum, tak jak to vidíme dnes na scén celorepublikové. Byla to racionální, korektní diskuze, která ovlivní život nás všech ve Vimperku. Klí ový význam má ur it rozpo et. Uzav ít minulý rok a navrhnout reálnou ekonomiku m sta. Realita je v tom, že musíte vybalancovat p edstavy o rozvoji m sta tak, že ze zákona musí být finance vyrovnané. M sto má povinné výdaje, které zkrátka musí na sv j provoz mít, a už se jedná o fungování vlastního ú adu, p ísp vkových i jiných organizací. D lá to zhruba kolem 107 mil.K . Co je pro rozvoj m sta klí ové, jsou peníze na investice. Tam p jde kolem 34 mil. Jako každý rok je p esn ur eno, kam p jdou. Vše bylo pat i n dlouho zve ejn no na výv skách m sta a co by se m lo ud lat v tomto roce, to už bylo ve VN popsáno místostarostou. A te záleží na tom, kolik se sežene dalších pen z z grant , dotací, zkrátka financí odjinud. Že se snažíme usp t v r zných projektech, a na úrovni R nebo EU, dokládá i lo ský rok, kdy se poda ilo toto p ibližn stejné íslo zvýšit na skoro 140 mil. Byl to náš t etí rozpo et v tomto volebním období a byl schválen jednomysln . Je nám podsouváno,že nevíme co s m stem, že chybí strategie rozvoje. Zopakuji proto velmi stru n logiku v cí t ch t í rozpo t , krok za krokem, od listopadu 2002. Hned po volbách si vedení m sta nechalo ud lat finan ní rating. Je to kvalifikovaný ekonomický názor na to, kolik si m že m sto dovolit bezpe n investovat v rámci svých možností, aby to neohrozilo finance m sta, abychom se mohli pustit do ešení pot eb m sta. Obrovskou akcí, která nám zbyla po minulém zastupitelstvu,byla rekonstrukce centrálního vytáp ní na sídlišti. S nejv tší možnou dotací jsme dostali do m sta i ekologicky nejmodern jší technologii. A cht li jsme, aby provozovatelem bylo m sto a ne soukromá firma. Takto to mají v sousedních m stech naší velikosti. Pak p išla na adu revitalizace kasáren jakožto mix zóny pro firmy a služby. Tady se rozb hla možnost pro podnikatele nejen z Vimperska. A na tomto zasedání zastupitelstva jsme schválili další prodeje nemovitostí firmám do privátního vlastnictví i kone n poslední p evod ploch (za kasárnami, st elnice Klášterec) od ministerstva obrany. I p es všechno co je ješt pot ebné tady ud lat, se firmy (dnes 28) této možnosti chytily a šanci v í. A chceme jít dál. Stáhnout kanalizaci a další sít do m stské infrastruktury, vytvo it podmínky pro rozvoj této lokality v sou innosti s anglickými partnery. Proto všichni zastupitelé schválili smlouvu o výhradním jednání s firmou Progress 21 Limited. Uvidíme, s jakým výsledkem toto jednání skon í. Povod ové akce 2003 - 04. Tam šlo o to, kolik ud lá m sto projekt , jakou výkonnost prokáže. Bylo totiž možné sehnat peníze, ale nebyly projekty. To vám eknou starostové mnoha obcí.A že se ud lalo, co se ud lalo, bylo jenom dob e i v etn v cí do kterých rychle dalo m sto své finance navíc. Lidé z Komenského tvrti, od nemocnice, z Pivovarské ulice,
u Lázní, starých tiskáren jsou ur it rádi. I park vypadá dob e. Stejn jako z Husova tvr , kde se po dlouhých létech slib na ja e vše do eší. Vše jsme v rámci prob hlých rozbor rozvoje m sta zakomponovali do práce výboru pro rozvoj m sta. Tam jsou p edstavitelé všech zastupitelských klub a od prvopo átku vše se zde detailn rozebírá, asuje, vytvá í se názor na jednotlivé projekty. Ne íkejme, že nevíme, jaké má Vimperk „specifické p edosti, jaký je cílový stav m sta“, „kam p ednostn investovat“ (ing. Paštika VN . 2). Víme, co Vimperk má, víme jaké má vazby náš mikroregion, jaká je infrastruktura, jak fungovat v p íhrani ní oblasti, jak a kam sm rovat m sto pro spokojenost obyvatel. A také víme co tady z stává za bolesti, kolik je ješt nedod lané kanalizace, plná skládka odpad v Prav tín , perspektivn malá kapacita OV. Deset let se vle e rekonstrukce Dome ku v Hrabicích, je málo ZTV pro privátní výstavbu, léta ne ešená údržba m stských objekt , nedod laný zimní stadion, komunikace, sportovišt , atd. A cena je stovky mil. K . Je asi rozdíl být v reálném sv t odpov dnosti nebo ve virtuálních prázdných v tách . Nebudu ten, kdo chce konfrontace ing. Paštiky p enášet do zastupitelského i jiného hašte ení. Sta í se za íst do všech možných zápis , usnesení, rozbor , které jsme od našeho zvolení jako zastupitelé projednali, co bylo zve ejn no bu ve VN i v regionální tisku, v zápisech rady, i zastupitelstva. Tam jsou odpov di, vše je ve ejn p ístupné. Ne vše ihned vychází, ale jdeme dobrým, jasným sm rem. A soud podle ohlas nám Vimperáci rozumí, a už je to „údržbá ská“ i „rozvojová“ strategie. Navazujeme na minulé zastupitelstvo. Je dob e, že pan školní inspektor Horák p ipomn l (VN 3/2005), kolik práce se tady ud lalo. Je jen škoda, že sem ale nešly takové dotace a granty odjinud jako do Prachatic, Sušice, Strakonic. Podívejme se, kolik se tam za tu dobu z t chto prost edk ud lalo. U nás se erpalo hlavn z vlastních pen z m sta. Z prodeje akcií (p íjem do m sta 39 mil. K - 1999) pak zbylo pro toto zastupitelstvo necelých 2,5 mil.a také schodek ve financování 6,5 mil K . Ten byl ešen p j kou od SOB. Protože celý život jezdím po zimních stadionech, vím, že t eba na rekonstrukci zimního stadionu možné významné dotace byly. Pro další rozvoj m sta a investici do budoucna je dobré i to, že m sto má zájem o p evod zámku do našeho majetku od NP Šumava. V podstat jde o to, že m sto je jediný subjekt, který m že bezplatn tento objekt p evzít. 13 zastupitel bylo pro, 1 se zdržel, proti nikdo. Zámek je a bude dominantou a m sto by m lo mít vliv na rozhodování, co s ním bude dále. Je jasné, že pustit se do projektu, který byl zpracován (hotelov – kongresové centrum v hodnotách kolem 300 – 350 mil K ), m sto nem že, ale m že hledat cesty k jeho využití ve shod s privátními investory. A ješt jedno rozhodnutí. Zastupitelstvo rozhodlo, že má zájem na odkoupení telekomunika ní budovy za podmínek výb rového ízení (cena 9,7 mil K ). Všichni zastupitelé mají za to, že TKB pot ebujeme. Snad peripetie kolem této budovy (viz. VN .3), které se p enesly na toto zastupitelstvo z minulosti, budou mít kladný výsledek. Bylo to zajímavé p tihodinové zastupitelstvo i v dalších bodech, s konstruktivními názory jak jít v rozvoji m sta dál. Nebo jenom v „údržb “? Pevné zdraví a dobrou mysl všem nám p eje Mgr. Pavel Dvo ák, radní
VÝZVA OB AN M Prosíme ob any Vimperska o pomoc p i hledání neznámého pachatele, který v sobotu 12. 3. 2005 v 18:30 narazil do parkujícího auta stojícího u silnice nad budovou Komer ní banky. Dv sle ny zahlédly automobil, který z místa okamžit ujel a pokra oval ulicí kolem místního kina. Auto m lo modrozelenou metalizu a m lo poškozený pravý p ední blatník a reflektor. Nejednalo se o zna ku Škoda. Jakoukoliv informaci o jeho dalším pohybu Vimperkem, pop . jeho místem parkování prosím sd lte na telefon 388 421 036 nebo 777 958 337. D kujeme všem, kte í, kte í nám pom žou viníka najít. Sportovní rybá i stále rozši ují své ady. Zájem o lenství v eském rybá ském svazu projevilo 20 zájemc , z nichž 17 úsp šn prošlo vstupním školením a stali se tak platnými leny se všemi právy a povinnostmi. Po et len tak p esáhl 700 v etn mládeže. Hodnotíme li rok 2004, bylo odpracováno na zlepšení vodních tok a rybník ,které jsou sou ástí revíru organizace p es 2 600 hodin. Úsp šn byla op t spln na a p ekro ena zaryb ovací povinnost, což se projevilo v dosažených úlovcích. Na p íklad po et ulovených kapr p esáhl 1 400 kus , naproti tomu po et úlovk pstruha obecného zaznamenal klesající tendenci, na emž se mimo jiné podílí nedostatek genera ní ryby, i když osazovací povinnost byla spln na. Na záv r celkového hodnocení konference MO 12. b ezna 2005 stanovila úkoly na nadcházející období s cílem udržet dosavadní úsp šnou innost. Vstup do nové sezóny jsme za ali tradi ním Rybá ským plesem, který se konal 19. b ezna ke spokojenosti rybá i ve ejnosti. Op t je p ed námi zahájení pstruhové sezóny a proto p ejeme všem rybá m – pstruha m úsp šné vykro ení. Petr v zdar !
VOLYN – VIMPERK O jarních prázdninách jsme se zú astnily my, d ti z d tského domova Volyn pobytu ve Vimperku. Celkem nás bylo 14 – 10 d v at a z toho 7 nás navšt vuje kroužek sportovní gymnastiky na našem domov , 4 chlapci a dv tety. Vlastn jsme jeli do Vimperka na soust ed ní kroužku sportovní gymnastiky, v letošním roce již pot etí. A protože to bylo soust ed n, tak samoz ejm nás sedm dívek hlavn cvi ilo. A trenérky nám pochopiteln d laly d v ata z oddílu sportovní gymnastiky pod vedením Silvie Volfové a Ivety Milerové. Staraly se o nás Nikola, Katka, Petra, Michala a další. Nejd íve nám ukázaly, co všechno umí – a to jsme koukaly. A potom jsme se p edvedly my. Bylo toho sice mén , ale snažily jsme se, jak nejvíce to šlo. Cvi ily jsme na pravém gymnastickém koberci, na kladin , p eskok na koni s perfektním m stkem. Moc se nám to líbilo a d v ata nám i upravila naše sestavy na sout že – n co ubraly a n co zase p idaly. Také jsme d v at m z Vimperka p edvedly svoji sestavu se stuhami a mí i, se kterou jedeme v dubnu na p ehlídku d tských domov do Lišova. Sestavu nám pochválily. Nejvíce se nám ovšem líbilo skákání na trampolín do duchen – velké gymnastické žín nky. Ovšem i ostatní d ti m ly innost – byly jsme hlavn bruslit, hry v t locvi n , bobování, celodenní výlet na Má ský vrch, koupání v bazénu na Kubov Huti. Pobyt se nám líbil, máme zase další vzpomínky a d v at m z Vimperka moc d kujeme a t šíme se zase na další setkání. D ti z d tského domova a tety Jarmila Landová a Marie Koubová
Nemocnice Vimperk o.p.s. V posledních m sících je v médií asto diskutována otázka zdravotnictví, v etn problém v naší nemocnici. Cht li bychom tímto ob any m sta seznámit s problémy týkající se našeho za ízení. Nemocnice Vimperk o.p.s se potýká s finan ními problémy již delší dobu, z d vodu platební nekázn nejv tší pojiš ovny – Všeobecné zdravotní pojiš ovny. V pr b hu roku 2004 byla finan ní situace ešena p j kou ze strany zakladatele M sta Vimperk, dále pak rozší ením kontokoretního ú tu nemocnice. Splatnost faktur za výkony byla cca 45 dn po splatnosti faktur. Koncem ledna se sešla Správní rada Nemocnice Vimperk o.p.s se zakladatelem M stem Vimperk. Byla ešena otázka financování chirurgické ambulance, která zajiš uje 24 hodinovou službu. Od r. 2000 je každoro n p ispíváno z m stského rozpo tu ástkou cca 380 tis. K na zajišt ní této služby. Vzhledem k nár stu náklad spojených s provozem, bylo ze strany správní rady konstatováno, že pro r. 2005 jsou tyto prost edky nedosta ující. Ve schváleném rozpo tu m sta je zahrnuta ástka na provoz chirurgické ambulance pro tento rok ve výši 780 tis. K . Dva dny po tomto jednání byla svolána mimo ádné jednání správní rady za ú asti zástupc m sta. Bodem jednání byla zm na plateb ze strany pojiš oven pro r. 2005. Pro vysv tlení, do konce roku 2004 byly platby pojiš oven provád ny za výkony, od ledna 2005 jsou hrazeny faktury paušálem, ímž bude zp soben nižší p íjem finan ních prost edk pro nemocnici. Na dotaz, zda dojde ke zlepšení platební morálky ze strany pojiš ovny z d vodu zm ny plateb, zn la odpov , že není známo. Dále na dotaz, kdy budou vyú továny skute né výkony, op t odpov – není známo. Zm nou plateb od pojiš oven se dostává nemocnice do ješt v tšího finan ního propadu. Na jednání správní rady bylo rozhodnuto tuto situaci medializovat, nebo tento stav je ne ešitelný. Po zve ejn ní v médiích – tisk, televize – došlo k reakci ze strany ve ejnosti, z nichž n které subjekty se ozvaly s možnou nabídkou ešení této situace. P ípadné nabídky budou ádn prozkoumány, a pokud Správní rada Nemocnice Vimperk o.p.s. spolu se zakladatelem dojde k záv ru, že je možno n které z nabídek využít, bude ešena celá otázka nemocnice na nejbližším zasedání zastupitelstva m sta. Cht li bychom zd raznit, že v žádném p ípad není po ítáno s prodejem nemocnice, ale pouze s využitím nabídek na ešení vzniklé situace a p ípadném rozší ení služeb pro naše ob any. Stanislava Chumanová Starostka M sta Vimperk Petr Stan k editel Nemocnice Vimperk o.p.s. M stská policie pod vedením nového vrchního strážníka Radou m sta, usnesením . 191, dne 7.3.2005 byl jmenován do funkce vrchního strážníka M stské policie Vimperk p. Jaromír Šebánek s platností od 8.3.2005. P ejeme hodn zdaru v jeho náro né práci! St. Chumanová Starostka – velitel M stské policie
ZPÍVÁME SI PRO RADOST V pond lí 14. b ezna 2005 se op t po roce uskute nila v prachatickém divadle nesout žní p ehlídka p veckých sbor našeho okresu. Akce se zú astnilo celkem p t sbor . P ijeli Vrab áci z Netolic, sbor R že ze kyn , Ptá ata z Husince a nesm ly chyb t ani naše dva sbory ZŠ Smetanova ve Vimperku – mladší Sluní ko a starší Paprsek. Každý sbor zazpíval n kolik písní, které se v pr b hu roku nau il. Zazn ly písn lidové i um lé, humorné i vážné. Nechyb ly ani milé texty Zde ka Sv ráka, které pot ší snad každého. Na záv r si všichni zú astn ní zazpívali dv skladby, kterými celou p ehlídku ukon ili. D ti i u itelé prožili p íjemné hudební dopoledne a za všechny doufám, že se p íští rok op t sejdeme. Mgr. Hana Hrdá
CHCETE M ? Psi umíst ní v kotcích M Ú Vimperk: . 81: erná fenka, k íženec, stá í asi 1,5 roku . 77: fenka, stá í asi 6 m síc , podobná malému vlkodavovi . 76: fenka, stá í asi 4 m síce . 73: pes k íženec, stá í asi 2 roky . 66: fenka, stá í asi 1,5 roku Kdo je postrádá, nebo má zájem se jich ujmout, m že volat na tato telefonní ísla: 388 14 43 65 – M stská policie Vimperk 388 40 22 52; 602 52 70 70 – Marie Hejlková, Odbor ŽP
