Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1982 IV. volební období
43 Vládní návrh Zákon ze dne
1982
o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenském pojištění Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I
Zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů, zákona č. 150/1979 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení, a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto: 1. § 12 odst. l písm. a) č. l a 2 zní: „1. zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, 2. ostatní zaměstnání v hornictví vykonávaná pod zemí v hlubinných dolech, ". Dosavadní č. 2 až 9 se označují jako č. 3 až 10. 2. V § 12 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Jako doba zaměstnáni uvedeného v odstavci l písm. a) č. l se započítává za podmínek stanovených v předchozí větě z náhradních dob jen doba, po kterou měl pracující nárok na nemocenské nebo podporu při ošetřování Clena rodiny; jestliže bylo zaměstnání uvedené v odstavci l písm. a) č. l přerušeno jinými náhradními dobami, započítávají se tyto doby Jako doba zaměstnání uvedeného v odstavci l písm. a) č. 2. "
2
3. § 12 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Vláda Československé socialistické republiky nařízením stanoví okruh zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech [odstavec l písm. a) č. 1]. ". 4. V § 14 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Byl-li pracující zaměstnán aspoň 5 let v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. l, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků za posledních 10 (5) kalendářních roků před rokem, v němž takové zaměstnání pracující naposledy skončil, pokud Je tento výpočet pro něj výhodnější, než výpočet podle předchozích odstavců. ". Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 5. § 16 odst. 2 zní: „(2) Na plný starobní důchod má nárok těž pracující, který byl zaměstnán nejméně 25 roků a dosáhl věku aspoň a) 55 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnám uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. l nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech a uvedeného věku dosáhl v době trvání zaměstnání, b) 55 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. 2 až 8 a zaměstnání I. pracovní kategorie trvalo při dosažení uvedeného věku, c) 58 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a] č. 9 a 10 a zaměstnání I. pracovní kategorie trvalo při dosažení uvedeného věku. ". 6. V § 18 odst. l se na konci ustanovení písm. a) připojují tato slova: „nebo nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. l anebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech; ". 7. V § 18 odst. 2 se na konci věty prvé připojují tato slova: „nebo byl-li zaměstnán v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. l, jde-li o zvýšení za toto zaměstnání. ". 8. § 23 zní: „§ 23 (1) Nejvyšší výměra starobního důchodu v pevných částkách činí a) 3000 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a] č. l nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech:
3
b/ 2500 Kčs měsíčné, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii, zaměstnání této pracovní kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod a nesplňuje podmínky stanovené v písm a); c ) 2150 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v II. pracovní kategorii a zaměstnání této pracovní kategorie trvalo ke dni v i n í k u nároku na důchod nebo byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a nesplňuje podmínky stanovené v písm. a) nebo b). (2/ Byl-li pracující zaměstnán v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a] č. l po dobu kratší, než je uvedena v odstavci l písm. a), vyměří se starobní důchod nad nejvyšší výměru uvedenou v odstavci l písm. c), jde-li o zvýšení za toto zaměstnání, nejvýše však do částky 2500 Kčs měsíčně. Jde-li o zvýšení uvedené v předchozí větě, platí nejvyšší výměra 2500 Kčs také pro starobní důchod ze zaměstnání III. pracovní kategorie. (3) Částkou převyšující výměry uvedené v odstavci l písm. b) a c) a v odstavci 2 se starobní důchod vyměří, jen pokud jde o zvýšení nároku na starobní důchod za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod. (4) Nejvyšší výměra starobního důchodu včetně zvýšení nároku na starobní důchod za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod činí 3000 Kčs měsíčně. (5) Starobní důchod (plný i poměrný) činí nejméně 400 Kčs měsíčně. (6) Nejvyšší procentní výměra důchodu (odstavce l až 5) činí
starobního
a) jde-li o výdělky podléhající dani ze mzdy, 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 14 odst. 5 a sníženého o částku odpovídající dani ze mzdy z takového výdělku poplatníka 5 ) staršího 50 let (ženy starší 45 let), který nevyživuje žádnou osobu nebo vyživuje jen jednu osobu, b) jde-li o výdělky z pracovní činnosti člena jednotného zemědělského družstva, 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 14 odst. 5, c) jde-li o výdělky, z nichž část podléhá dani ze mzdy [písmeno a)] a část této dani nepodléhá [písmeno b ) ] , 90% průměrného měsíčního výdělku zjištěného ze součtu zdaněných i nezdanitelných výdělků a neomezeného podle § 14 odst. 5 ". 9. V § 28 odst. 2 písm, a) se za s l o v a , , nároku na důchod" vkládají slova „nebo jestliže byl pracující zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a / 5
) § l odst. l písm. a) vládního nařízení č. 112/1953 Sb., kterým se mění procenta zvýšení daně ze mzdy.
4 C. l nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech". 10. V § 28 odst. 3 se za slova „v I. pracovní kategorii" vkládají slova „nebo byl-li pracující zaměstnán v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. l, jde-li o zvýšení za toto zaměstnáni", 11. § 34 zní: „§ 34
(1) Nejvyšší výměra v pevných částkách činí
invalidního
důchodu
a) 3000 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. l nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech, anebo se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. l nebo v přímé souvislosti s ním; b) 2500 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a zaměstnání této pracovní kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod, nebo se stal plně Invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. 2 až 10 nebo v přímé souvislosti s ním, avšak nesplňuje v těchto případech podmínky uvedené v písm. a); c) 2150 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a zaměstnání této pracovní kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod, nebo byl zaměstnán celkem nejméně 20 roku v I. pracovní kategorii a nesplňuje podmínky stanovené v písm. a) nebo b), anebo se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. nebo III. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním. (2) Byl-li pracující zaměstnán v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. l po dobu kratší, než je uvedena v odstavci l písm. a), vyměří se invalidní důchod nad nejvyšší výměru uvedenou v odstavci l písm. c), jde-li o zvýšení za toto zaměstnání, nejvýše však do částky 2500 Kčs měsíčně. Jde-li o zvýšení uvedené v předchozí větě, platí nejvyšší výměra 2500 Kčs měsíčně také pro invalidní důchod ze zaměstnání III pracovní kategorie. (3) Invalidní důchod činí měsíčně.
nejméně
400 Kčs
(4) Ustanovení § 23 odst. 6 o nejvyšší procentní výměře důchodu platí obdobné, jde-li o invalidní důchod pracujícího staršího 20 let. ".
6 12
V § 42 odst. 3 a 5 se slova „§ 23 odst. 3" nahrazují slovy „§ 23 odst. 6" a slova „§ 34 odst. 3" slovy „§ 34 odst. 4".
13. V § 47 odst. l se částka 1800 Kčs nahrazuje částkou 2000 Kčs. 14. V § 55 odst. 4 se poslední váta nahrazuje vátou: „Je-li to pro účastníka odboje výhodnější, vyměřuje se invalidní (částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku, stanoveného prováděcími předpisy pro výpočet těchto důchodů občanů konajících službu v ozbrojených silách. ". 15
V § 56 odst. 4 se slova „§ 23 odst. 3" nahrazují slovy „§ 23 odst. 6".
16. § 66 odst. l písm. a) zní: ,, a) jde-li o důchody, na něž se vztahují nejvyšší výměry uvedené v § 23 odst. l písm. b] a odst. 2, § 34 odst. l písm. b] a odst. 2, § 124 odst. l písm. a) a § 127 odst. l písm. a) nebo o důchod za výsluhu let výkonného letce, částky 2500 Kčs". 17
V § 66 odst. 2 a 4 se za slova „účastníka odboje" vkládají tato slova „nebo pracujícího, který byl zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. l nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech anebo který se stal invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. l nebo v přímé souvislosti s nim".
18. V § 77 odst. 2 se slova „písm. c)" nahrazují slovy „písm. d/". 19. § 122 odst. 3 zní: , (3/ Ustanovení § 10 odst. 2 písm. a), odst. 3 a 4 platí obdobně. " 20. § 123 odst. 2 zní
., (2/ Ustanovení § 18 odst. l p í s m ; a/ jde- li o výši důchodu ze zaměstnání uvedeného v § 12 odst. l písm. a) č. 1, a § 18 odst. 2; a 3 p l a t í obdobně. ". 21. § 124 odst. 3 zní: „(3) Ustanoveni § 23 odst. l písm. a), odst. 2 a 6 platí i tu. ". 22. § 126 odst. 2 zní: „ ( 2 ) Ustanovení § 28 platí obdobně. ". 23 § 127 odst. 2 zni: „(2) Ustanovení § 34 odst. l písm, a) a odst. 2 platí i tu. Ustanovení § 23 odst. 6 o nejvyšší procentní výměře důchodu platí obdobně, jde-li o invalidní důchod vojáka z povolání (občana) staršího 20 let. ". 24. V § 149 odst. 2 se slova „§ 14 odst. 5" nahrazují slovy „§ 14 odst. 6". 25. V § 152 odst. 2 se slova „§ 23 odst. 3" na hrázují slovy „§ 23 odst. 6".
6 26. V § 152 odst. 4 a 5 se slova „§ 23 odst. l vety druhé" nahrazují slovy „§ 23 odst. 3 a 4". 27. V § 154 odst. 2 se slova „§ 23 odst. 3" nahrazují slovy „§ 23 odst. 6". 28. V § 168a se slova „§ 14 odst slovy „§ 14 odst. 6. ".
5" nahrazují
Čl. II
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákoníku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči, zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení, se doplňuje takto: Za § 62 se vkládá § 62a, který zní: „§ 62a
Vláda Československé socialistické republiky může nařízením zvýšit pro některé skupiny pracujících nejvyšší částku čisté denní mzdy, z níž se stanoví nemocenské "
Čl. III Zákon č. 88/1968 Sb, o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce, a zákonu č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného se doplňuje takto Za § 35 se v k l á d á § 35a, který zní § 35a
Vláda Československé s o c i a l i s t i c k é republiky může nařízením zvýšit pro některé skupiny pracovnic a) nejvyšší částku průměrného čistého výdělku, z něhož se vychází při stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (§ 5 odst. 1), b) nejvyšší částku čisté denní mzdy, z níž se stanoví peněžitá pomoc v mateřství. ". ČI. IV
(1) Výše plného starobního důchodu pracujících v hornictví, kteří vykonávají zaměstnání uvedené v § 12 odst. l písm. a) č. l zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění čl. I tohoto zákona, splní-li podmínky pro nárok
7
na tento důchod před l červencem 1982, jsou po vzniku nároku na plný starobní důchod dále nepřetržité zaměstnáni k 30. červnu 1982 a nepobírali starobní důchod ani jeho část, se stanoví podle či. I tohoto zákona. (2) Zvýšení důchodu pro bezmocnost, které po 31 lednu 1982 nebylo přiznáno, protože by důchod spolu se zvýšením přesáhl částku 1800 Kčs měsíčně nebo které bylo z tohoto důvodu přiznáno v nižší částce, se upraví podle či. I č 13 na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné v únoru 1982. (3] Invalidní (částečné invalidní) důchody účastníků odboje, jejichž plná (částečná) invali1 dita vznikla v souvislosti s odbojovou činností ), přiznané před 1. červencem 1982, se upraví podle či. l č. 14 na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné v únoru 1982 Čl. V Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. VI
vence
Tento zákon 1982
nabývá
účinnosti
dnem
1. čer-
M § 55 odst. 4 zákona č. 121/1975 Sb. a obdobná ustanovení dříve platných předpisů.
s
Důvodová zpráva OBECNÁ ČÁST
Plnění stále náročnějších úkolů v hornictví je spojeno s překonáváním obtížných těžebních podmínek. To klade vyšší nároky jak na technické vybavení tak na připravenost horníků a vyžaduje řešení otázek pracovního prostředí a jeho vlivu na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. V souladu se závěry XVI. sjezdu Komunistické strany Československa, vyjádřenými v Hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje v Československé socialistické republice na léta 1981—1985, které m. j. uložily dále zlepšovat pracovní a životní podmínky horníků, zejména prohloubit péči o bezpečnost práce a uskutečnit další opatření v oblasti zdravotní, mzdové a sociální, se navrhuje provést některé změny v jejich sociálním zabezpečení. Navržená opatření v důchodovém zabezpečení odpovídají náročným a ztíženým pracovním podmínkám horníků v hlubinných dolech, více respektují nutnost zdravotní prevence a současně výrazně posilují sociální jistoty horníků. Týkají se horníků trvale pracujících v podzemí h l u b i n n ý c h dolů bez ohledu na to, který ústřední orgán řídí organizace, v nichž se taková zaměstnání vykonávají. Konkrétní okruh zaměstnání stanoví prováděcí nařízení vlády ČSSR. Těmto pracovníkům se přizná starobní důchod z I. pracovní kategorie, jestliže byli zaměstnáni celkem nejméně 25 let a připadá-li z toho aspoň 15 let, místo dosavadních 20, na zaměstnání v dolech pod zemí, které je zařazeno do I. pracovní kategorie a odůvodňuje nárok na starobní důchod v 55 letech Zmírnění podmínky odpracová ní doby zaměstnání v 1. pracovní kategorii z 20 na 15 letvycházízpoznatků,žezkrácenídoby zaměstnání pod zemí v hlubinných dolech je nutné z hlediska zdravotního Pro pracovníky v h l u b i n n ý c h uranových dolech stanoví navrhovaná úprava nárok na důchod 7. I. pracovní kategorie za stejných podmínek s tím, že pro získání tohoto nároku stačí odpracování 10 let pod zemí v uranových dolech vzhledem k dalším rizikům práce na těchto pracovištích. Návrhem se dále vypouští podmínka, že pro účely dosažení výhod ze zaměstnání I. pracovní kategorie musí toto zaměstnání trvat až do dne vzniku nároku na důchod. Napříště má vzniknout horníkům nárok na důchod z I. pracovní kategorie při splnění ostatních podmínek bez ohledu na to, kdy došlo k ukončení zaměstnání v této kategorii. Touto úpravou se zabrání tomu, aby horníci ztráceli výhody výpočtu důchodu z I. pracovní kategorie, pokud opustili hornické zaměstnání před vznikem nároku na důchod a pokud
nebylo rozhodnuto okresním národním výborem o přerušení zaměstnání v kategorii z vážných důvodů. Navrhuje se zvýšit nejvyšší výměru důchodu ke dni vzniku nároku na důchod z dosavadních 2500 Kčs měsíčně na 3000 Kčs měsíčně. Pro horníky, kteří dosahují vyšších výdělků, to znamená zvýraznění zásluhového principu. Jejich důchod bude zpravidla činit 2820 Kčs. Navrhuje se dále změna konstrukce výpočtu důchodu v některých případech. Pracovníkům, kteří odpracovali v hornictví pod zemí méně než 15 popř. 10 let, má náležet při stanovení výše důchodu zvýšení za toto zaměstnání i nad 20 % průměrného měsíčního výdělku přičítaných k základní výměře a rovněž nad částku 2150 Kčs měsíčně; důchod s tímto zvýšením však nemá přesáhnout částku 2500 Kčs měsíčně. Tím se výrazněji zvýhodňují i ti pracovníci, kteří nezískali celou potřebnou dobu pro vznik nároku na důchod z I. pracovní kategorie. Přitom se stanovením maxima 2500 Kčs v těchto případech má zachovat diferenciace ve výši důchodu mezi horníky, kteří odpracovali plnou potřebnou dobu v podzemí, a těmi, kteří ji neodpracovali. Vzhledem k výši v ý d ě l k ů dosahovaných horníky je vhodně zachovat do budoucna možnost výpočtu důchodu z těchto výdělků, je-li to pro pracovníka výhodnější, než výpočet důchodu z výdělků dosahovaných v rozhodném období před vznikem nároku na důchod. Proto se navrhuje zachovat pracovníkům, kteří odpracovali v h l u b i n n ý c h dolech aspoň 5 let, možnost výpočtu důchodu z v ý d ě l k u dosahovaných z e zaměstnání v podzemí. Navrhované ú p r a v y se týkají jak horníků,, kterí splní podmínku potřebné doby zaměstnání I. pracovní kategorie po účinnosti navrhovaného zákona, tak horníků, kteří potřebnou dobu již získali, avšak nevznikl jim dosud nárok na s t a robní důchod. V souladu s § 167 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, zůstávají nadále v platnosti mimořádná opatření zakotvená v usneseních vlády o zvýhodnění důchodových nároků pro výkon prací zvlášť škodlivých, pokud nebyla přejata do předkládaného návrhu. Navrhovanou úpravou není dotčeno zvyšování důchodů podle zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb. a č. 7/1982 Sb. Důchody horníků vyměřené podle předkládaného návrhu budou proto podle citovaných zákonných opatření rovněž zvyšovány, a to i nad nově stanovené nejvyšší výměry. Nově se n a v r h u j e upravit i nemocenské poj i š t ě n í pracovníků v h o r n i c t v í .
9
Dosavadní obecně platná nejvyšší hranici; čisté denní mzdy 120 Kčs, z níž se vypočítávají dávky nemocenského pojištění, působí vzhledem k výši průměrných výdělků, především u horníků, nepříznivě a v době nemoci dochází ke značnému snížení příjmu. Proto se navrhuje zvýšení této hranice na 180 Kčs za den. Návrh zvýšení horní hranice průměrné čisté mzdy pracovníka připadající na pracovní den, rozhodné pro výši nemocenského, se týká pracovníku trvale pracujících pod zemí v hlubinných dolech a v u h e l n ý c h lomech a na skrývkách až po funkci vedoucího úseku a vedoucího d ů l n í h o pole. Zvýšená částka čisté denní mzdy se bude vztahovat i na podporu při ošetřování člena rodiny, neboť pro stanovení této dávky platí to, co platí pro stanovení nemocenského. Obdobně se maximální výše výdělku stanoví pro vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a pro peněžitou pomoc v mateřství. Vzhledem k tomu, že je třeba přesně a podrobně vymezit osobní rozsah a stanovit potřebné podrobnosti, navrhuje se úpravu provést tak, že se příslušné zákony doplňují zmocněním pro vládu ČSSR; vládní nařízení pak bude obsahovat konkrétní úpravu i přesné vymezení tohoto rozsahu. Ostatní úpravy obsažené v návrhu zákona vyp l ý v a j í z uvedených změn něho na ně navazují. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
šeno jen těmito dobami. Ostatní náhradní doby si; za splnění stanovených podmínek budou započítávat jako doby ostatního zaměstnání v hornictví pod zemí v h l u b i n n ý c h dolech [§ 12 odst. l písm a] č 2 zákonu o sociálním zabezpečení]. K čl. I č. 3
Okruh zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech bude taxativně vymezen nařízením vlády ČSSR vydaným na základě navrhovaného zmocnění pro vládu v § 12 odsl. 4 zákona o sociálním zabezpečení. K čl. I č. 4
Po skončeni hornického zaměstnáni pracující většinou nedosahuje výdělků, které dosahoval při výkonu práce v podzemí hlubinných dolů; důchod je mu potom vypočítáván z nižších výdělků dosahovaných na novém pracovišti, pokud nejde o horníka uvolněného nebo převedeného z důvodů uvedených v § 46 odst. l písm. a] až d) zákoníku práce, jemuž lze na žádost vypočítat důchod z průměrného měsíčního výdělku dosaženého před rokem, v němž došlo k převedení nebo uvolnění. Tento princip bude platit, získal-li pracující aspoň 5 let v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. l písm. a) č. l s tím, že průměrný měsíční výdělek bude určen za 10 (5) kalendářních roku před rokem, v němž pracující naposledy skončil zaměstnání v podzemí hlubinného dolu, jestliže to pro něho bude výhodnější než postup podle jiných ustanovení, klení l/. c v konkrétním případě po užít.
K ČI. I č. 1
K čl. I č. 5
Zaměstnání v hornictví pod zemí v hlubinných dolech se rozdělují do dvou skupin. První skupinu tvoří zaměstnání pracujících, kteří mají stálé pracoviště pod zemí v hlubinných dolech. Druhou skupinu tvoří ostatní zaměstnání v hornictví vykonávaná pod zemí v hlubinných dolech, t. j. zaměstnání vykonávaná jak v podzemí tak i na pracovištích mimo podzemí (jde o práce technicko-správního aparátu); v těchto případech nejde o stálé pracoviště pod zemí. Zvýhodnění důchodových nároků obsažená v dalších ustanoveních budou náležet pracujícím první skupiny, kteří především a po celou dobu zaměstnání pracují za stále náročnějších těžebních podmínek. Ostatním pracujícím pod zemí v hlubinných dolech bude náležet důchod z I. pracovní kategorie za stejných podmínek jako dosud.
Potřebná doba zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech pro nárok na starobní důchod v 55 letech bude činit 10 let pro horníky uranových dolů a 15 let pro horníky ostatních hlubinných dolů. Výkon takového zaměstnání nemusí trvat ke dni vzniku nároku na starobní důchod. V navrhovaném § 16 odst. 2 písm. b) a c) zákona o sociálním zabezpečení se současně zpřesňuje podmínka trvání zaměstnání I. pracovní kategorie k dosažení stanoveného věku.
K čl. I č. 2 Z náhradních dob ( § 1 1 zákona o sociálním zabezpečení) se započítávají jako doby zaměstnání v hornictví se stalým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech pouze doby, po které měl pracující nárok na nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny; nadále však jen za předpokladu, že uvedené zaměstnání bylo přeru-
K čl. I č. 6 až 8
Základní výměra plného starobního důchodu pracujícího, který z potřebné doby zaměstnání 25 roků odpracoval nejméně 10 roků v zaměstnání v uranových dolech nebo nejméně 15 roků v ostatních zaměstnáních v hlubinných dolech, bude činit 60% průměrného měsíčního výdělku a nejvyšší výměra v pevných částkách bude v těchto připadeni činit 3000 Kčs na rozdíl od ostatních důchodů 1. pracovní kategorie, kde činí 2500 Kčs. Výhody 'získávají i pracující, kteří odpracovali v podzemí hlubinných dolů dobu kratší než 15 (10) let a je jim proto přiznáván starobní dů-
10
chod ze zaměstnání II. nebo III. pracovní kategorie. U těchto důchodů neplatí pro přičítání procentních částek k základní výměře důchodu omezení 20 % průměrného měsíčního výdělku ani nejvyšší výměra stanovená pevnou částkou 2150 Kčs u důchodů II. pracovní kategorie, jde-li o zvýšení za zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm v podzemí hlubinných dolů. Důchod však v těchto případech nesmi činit více než 2500 Kčs měsíčné. Nadále zůstává zachována hranice 3000 Kčs, která je nejvyšší stanovenou hranicí pro všechny druhy důchodů, včetně důchodů zvýšených za další práci po vzniku nároku na důchod. K čl. I č. 9 až 11
Obdobné principy jako u starobního důchodu se uplatňují také u výpočtu invalidního důchodu (částečného invalidního důchodu). Základní výměra invalidního důchodu pracujícího, který byl zaměstnán nejméně 15 roků v hornictví se stálým pracovištěm v podzemí hlubinného dolu nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranovém dole, činí také 60 % průměrného měsíčního výdělku a nejvyšší výměra stanovená pevnou částkou činí 3000 Kčs. Tato výměra platí také při pracovním úrazu utrpěném v uvedeném zaměstnání. Jestliže pracující získal v uvedeném zaměstnání dobu kratší než 15 (10) roků, pak pro zvýšení za toto zaměstnání neplatí omezení 20% průměrného měsíčního výdělku, popř. omezení pevnou částkou 2150 Kčs, jde-li o důchod z II. pracovní kategorie; důchod však nesmí činit více než 2500 Kčs měsíčně.
K čl I č. 12
K čl. I č. 16 a 17
Nejvyšší výměry důchodů v pevných částkách 3000 Kčs, resp. 2500 Kčs Se promítají do ustanovení o nejvyšších výměrách úhrnu důchodů při souběhu tak, že příslušná nejvyšší výměra, která platí pro důchod, platí těž pro souběh tohoto důchodu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění). K čl. I č. 19 až 22
Zvýhodnění důchodových nároků některých pracujících v hornictví podle předchozích ustanovení, náleží i v případě, že starobní nebo invalidní důchod je přiznáván z důchodového zabezpečení vojáků 'i povolání (příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sboru nápravné výchovy), jestliže voják z povolání nebo občan, který má nárok na důchod jako voják z povolání, získal také dobu zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech. Vzhledem k tomu je třeba doplnit některá ustanovení v části sedmé zákona o sociálním zabezpečení odkazem na příslušná ustanovení upravující nároky a výši důchodů pracujících v podzemí h l u binných dolů. K čl. II a III
V souvislosti se zvýšením důchodů podle zákonného opatření č. 7/1982 Sb., které jsou jediným zdrojem příjmu u dvojice, na 1500 Kčs měsíčně, může přesáhnout takto upravený důchod spolu se zvýšením pro bezmocnost dosavadní hranici 1800 Kčs měsíčně, takže nelze přiznat zvýšení pro bezmocnost v celém rozsahu. Obdobné problémy vznikají také při zvýšení nejnižších výměr důchodů účastníků odboje. Vzhledem k tomu se navrhuje zvýšit hranici 1800 Kčs měsíčně na 2000 Kčs. K čl. I č 13, 15, 23 až 27
Vzhledem ke změně § 14 a § 23 zákona o sociálním zabezpečení se upravují odkazy i v dalších ustanoveních. K čl. I č. 14 a 18
V souvislosti se zákonným opatřením shromáždění č. 7/1982 o některých změnách
pečení, zrušeno ustanovení § 48 odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení ( f i k t i v n í průměrný měsíční výdělek občanů konajících službu v ozbrojených silách), které platilo vzhledem k odkazu v § 56 odst. 4 též pro výpočet invalidního (částečného invalidního) důchodu účastníků odboje. Odkaz na zrušené ustanovení se nahrazuje meritorní úpravou. Současně se zpřesňuje odkaz v § 77 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení.
zvyšováním důchodů bylo předsednictva Federálního Sb., o zvýšení důchodů a zákona o sociálním zabez-
Návrhy se umožňuje zvýhodnění některých pracujících v hornictví v nemocenském pojištění, a to zvýšením částky čisté denní mzdy, z níž se stanoví nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství a částky výdělku, k níž se nepřihlíží při stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Tyto úpravy budou provedeny nařízením vlády ČSSR na základě navrhovaných zmocnění v zákoně č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a v zákoně č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění
K čl. IV Pódiu navrhované úpravy se budou vyměřovat starobní důchody pracujících v hornictví p ř i z n á vané po 30. červnu 1982. Budou to především důchody, na které vznikne nárok po tomto datu, ale také podle přechodného ustanovení důchody, na které vznikl nárok již dříve, pracující důchod ani jeho část nepobíral a byl dále nepřetržitě zaměstnán k 30. červnu 1982.
11 Vzhledem k nově stanoveným nejnižším výměrám důchodu, které mohly ovlivnit přiznání zvýšení důchodu pro bezmocnost, se navrhuje, aby od únorové splátky důchodu byly provedeny úpravy zvýšení důchodu pro bezmocnost s přihlédnutím na návrhem nově stanovenou hranici 2000 Kčs. V souladu s přepočtem invalidních (částečných invalidních) důchodů ze stanovených fiktivních výdělků podle zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., se navrhuje provést i úpravu invalidních (částečných invalidních) důchodů účastníků odboje s přihlédnutím na nově stanovený fiktivní výdělek.
K čL. v Zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, byl změněn zákonem č. 150/1979 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení, zákonným opatřením předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení, a podstatně bude změněn předkládaným návrhem. Vzhledem k tomu, že zákon o sociálním zabezpečení se dotýká velmi širokého kruhu občanů i orgánů provádějících sociální zabezpečení,
zejména národních výborů, navrhuje se zmocnění pro předsednictvo Federálního shromáždění vyhlásit ve Sbírce zákonů jeho úplné znění. Finanční dopad Opatření v oblasti důchodového zabezpečeni pracujících v hornictví se týkají 89 tis. pracovníků se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech. Náklady na tato opatření budou v roce 1982 činit 3 mil. Kčs (2, 7 mil. Kčs v ČSR a 0, 3 mil Kčs v SSR); náklady se budou v následujících letech zvyšovat, takže v roce 1985 dosáhnou 25 mil. Kčs (22, 5 mil. Kčs v ČSR a 2, 5 mil. Kčs v SSR). Opatření v nemocenském pojištění se budou týkat 116 tis. pracujících v hornictví (včetně pracovníků v uhelných lomech a na skrývkách). Náklady na nemocenské dávky budou v roce 1982 činit 45, 5 mil. Kčs (40, 5 mil. Kčs v ČSR a 5 mil Kčs v SSR) a v roce 1985 99 mil. Kčs (89 mil. Kčs v ČSR a 10 mil. Kčs v SSR). Zvýšení hranice, kterou důchod spolu se zvýšením pro bezmocnost nesmí přesáhnout, z 1800 Kčs na 2000 Kčs si vyžádá zvýšení nákladů na důchodové zabezpečení o 1, 2 mil. Kčs (0, 6 mil. Kčs v ČSR a 0, 6 mil. Kčs v SSR). Náklad na úpravu průměrného měsíčního výdělku u invalidních důchodů účastníků odboje bude nepatrný.
V Praze dne 13. května 1982 Předseda vlády ČSSR: Štrougal v r. Ministr práce a sociálních věcí ČSSR: Štanceľ v. r.
