FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982 IV, volební období
51
N á v r h zásad zákona o státním dozoru nad jadernou bezpečností Jaderných zařízení
Zásady zákona o státním dozoru nad jadernou bezpečností
jaderných zařízení
část první Úvodní ustanovení Zásada č. l 1. Při využívání jaderné energie je nezbytné zabezpečit jadernou bezpečnost jaderných zařízení a tím zabránit ohrožení životního prostředí. 2. Jadernými zařízeními se podle tohoto zákona rozumí investiční nebo provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci k výrobě energie nebo jako zdroj záření, dále zařízení pro skladování, přepravu, zpracování a ukládání jaderných materiálů, které se při štěpné řetězové reakci spotřebovávají nebo při ní vznikají. V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení podle tohoto zákona, rozhoduje československá komise pro atomovou energii /dále jen "Komise"/. 3. Jaderná bezpečnost je stav a způsobilost jaderného zařízení a jeho obsluhy zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce a nedovolenému úniku radioaktivních látek a ionizujícího záření do životního prostředí. Zdůvodnění Využívání jaderných zdrojů, které je v ČSSR pro výrobu energie nezbytné, přináší, kromě nesporných přínosů obdobně jako jiná průmyslová odvětví, i určitá rizika. Jaderná energetika se však na rozdíl od jiných průmyslových odvětví zabývá bezpečností provozu a tím zabránění ohrožení životního prostředí již od počátku své existence. Během této doby byl zpracován celý soubor požadavků pro zajištění jaderné bezpečnosti, jejichž realizací se jaderná energetika dostala mezi průmyslová odvětví, která mají z hlediska zajištění bezpečnosti provozu vynikající výsledky. Důkazem toho je, že za celou dobu provozu jaderných elektráren ve světe, která
- 2-
dnes již představuje více než 2500 reaktor-roků provozu, nedošlo k poruše, která by ohrozila významněji provozní pracovníky jaderného zařízení, okolní obyvatelstvo i životní prostředí. Významně se na této skutečnosti podílí důsledné prosazování požadavků jaderné bezpečnosti ve všech fázích realizace a provozu jaderných zařízení, které ve všech zemích s rozvinutou jadernou energetikou provádějí orgány státního dozoru nad jadernou bezpečností a tím hájí celospolečenské zájmy, tj. bezpečnost jaderné energetiky vůči obyvatelstvu a životnímu prostředí. Vzhledem k nutnosti zabezpečovat státní dozor nad všemi jadernými zařízeními i proto, že jaderná zařízení jsou jedním ze základních pojmů obsažených v tomto zákoně, je v úvodní části vymezen pojem "jaderné zařízení", a to siřeji než v § 5 vyhl. č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu. S ohledem na vznik potenciálního rizika spojeného s jaderným zařízením od období jeho uvádění do provozu je vyjádřeno v pojmu, Že se tímto zařízením rozumí jak investiční celek, tj. zařízení od období výstavby, tak i provozní celek, tj. provozované zařízení. S využitím jaderných zařízení souvisí manipulace s jaderným palivem čerstvým i vyhořelým a s vysoce radioaktivními látkami vznikajícími při řetězové štěpné reakci, u nichž problém bezpečnosti je obdobný jako u reaktorů. Proto i zařízení pro jejich skladování, zpracování, ukládání a dopravu se zahrnují pod pojem jaderného zařízení /i když nejsou budovány v jednom celku s jaderným reaktorem/ a je nutno je též podrobit státnímu dozoru. Ochrana před možnými nepříznivými účinky jaderných zařízení spočívá v cílevědomé všestranné péči o jejich bezporuchový provoz a využití zvláštních ochranných zařízení, což vše ve svém souhrnu a vzájemných vazbách vytváří jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Část druhá Zřízení státního dozoru nad jadernou bezpečností Zásada č. 2 1. Zřizuje se státní dozor nad jadernou bezpečností jaderných zařízení /dále jen"státní dozor"/. 2. Státní dozor vykonávají pověření pracovníci Komise. Za řádný výkon státního dozoru odpovídá předseda Komise. 3. Státnímu dozoru podléhají jaderná zařízení. Jaderné zařízení s minimální rizikovostí nepodléhají státnímu dozoru, stanoví-li tak Komise.
- 3-
Zdůvodnění I v ČSSR se jeví potřebným zřídit státní dozor nad jadernou bezpečností, jako je tomu v SSSR i všech ostatních státech budujících ve větším rozsahu jaderné elektrárny, aby při zajišťování jaderné bezpečnosti byla nekompromisně uplatňována celospolečenská hlediska. československá komise pro atomovou energii je v současné soustavě ústředních orgánů státní správy jediným orgánem, jehož předmětem působnosti ze zákona je jaderná bezpečnost jaderných zařízení v předkládaném pojetí zajišťování této bezpečnosti na úrovni současného technického pokroku. Proto je také v její působnosti stanovené zákonem č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, vydávání obecně závazných právních předpisů o zajištění jaderné bezpečnosti při projektování, výstavbě a provozu jaderných zařízení, jakož i řízení čs. jaderného programu, který je státním výzkumným programem i v oblasti jaderné bezpečnosti. Z toho důvodu byla již také tato Komise zmocněna usnesením Předsednictva vlády ČSSR č. 156/1979 k výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností až do doby vydání zákona o státním dozoru nad jadernou bezpečností. Tato úloha je v souladu s odborným vybavením aparátu ČSKAE a je podporována i náplní organizací jí řízených. Protože ČSKAE neřídí přímo výstavbu ani provoz jaderných zařízení /s výjimkou výzkumných reaktorů v ÚJV Řež/, je splněna i podmínka její nezaujatosti. Státní dozor bude vykonáván pracovníky aparátu Komise a jeho posláním je dozor nad dodržováním podmínek jaderné bezpečnosti jaderných zařízení v jejich úplnosti a soustavnosti. V rámci této činnosti půjde převážně o typickou správní činnost a proto se navrhuje, aby za řádný výkon státního dozoru odpovídal předseda Komise, jako vedoucí federálního orgánu státní správy, přičemž vztah k ministru pro technický a investiční rozvoj, jak vyplývá z ustanovení § 54 odst. 2 zákona č. 133/70 Sb., o působnosti federálních ministerstev, zůstává zachován. Odpovědnost jediné osoby se s ohledem na dosavadní zkušenosti, naše i zahraniční, ukazuje jako plně opodstatněná. Státní dozor, zřízený tímto zákonem, vyplňuje právně neupravenou oblast v soustavě dozorů působících na tomto úseku. Státnímu dozoru podléhají jaderná zařízení, jejichž vymezení je uvedeno v zásadě č. 1. Protože v některých případech není účelné podrobit státnímu dozoru nad jadernou bezpečností jaderná zařízení, která sice odpovídají uvedené definici, jejich rizikovost je však minimální - např. zařízení pro dopravu malých množství jaderných materiálů, ponechává se v pravomoci Komise, aby rozhodla o zařazení některých zařízení do kategorie jaderných zařízení podle povahy jejich rizikovosti.
- 4-
Zásada č. 3 1. Státní dozor a/ dozírá, jak orgány a organizace dodržují při činnostech uvedených v zásadě č. 13 požadavky jaderné bezpečnosti, zejména podmínky nezávadnosti chodu a připravenosti všech článků těchto zařízení rázu technického i činnosti pracovníků v jejich souhrnu i vzájemných vazbách tak, aby jaderné zařízení bylo trvale udržováno ve stavu a řízeno způsobem zabraňujícím vzniku nehod a omezujícím jejich případné následky, b/ spolupracuje v zájmu úplného a účinného zabezpečení všestranné nezávadnosti provozu jaderných zařízení s orgány státní správy, jejichž dozoru jaderná zařízení podléhají podle zvláštních předpisů, zejména s orgány hygienické služby, s orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce, orgány státního stavebního dohledu, s orgány vykonávajícími vodohospodářskou inspekci a technickou inspekci ochrany ovzduší; dále spolupracuje s orgány ochrany zemědělského půdního fondu, orgány státní správy lesního hospodářství, orgány zabezpečujícími úkoly veterinární péče a s orgány odborné státní kontroly v oblasti rostlinné výroby, c/ v zájmu trvalého zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti napomáhá k využívání výsledků rozvoje vědy a techniky, zkušeností získaných z provozu jaderných zařízení a z mezinárodní spolupráce v této oblasti; tyto výsledky a zkušenosti uplatňuje ve styku s orgány a organizacemi zajišťujícími přípravu, výrobu, výstavbu a provoz jaderných zařízení, d/ projednává s organizací zajištující výstavbu jaderného zařízení - stavebníkem a od jeho převzetí s organizací zajištující jeho provoz - provozovatelem /dále jen "odpovědná organizace"/ a s příslušnými orgány návrhy opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti jaderných zařízení,
- 5-
e/ plní své úkoly v souladu s mezinárodními úmluvami, kterými je ČSSR v dané oblasti vázána. Zdůvodnění Úkolem státního dozoru nad jadernou bezpečností, který vykonává Čs. komise pro atomovou energii, je dozor nad dodržováním podmínek jaderné bezpečnosti jaderných zařízení v jejich úplnosti a soustavnosti. Výstavba a provoz jaderných elektráren je podrobena kontrole i jiných orgánů státní správy, které vykonávají dozor nad dodržováním některých požadavků, nezbytných pro splnění jaderné bezpečnosti jako celku. Jsou to zejména orgány hygienické služby, které působí podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a vyhlášek MZd ČSR č. 59/1972 Sb. a MZd SSR č. 65/1972 Sb. Předmětem jejich dozoru je zejména dodržení konečného cíle jaderné bezpečnosti, tj. ochrana zdraví člověka před ionizujícím zářením a možnými úniky radioaktivních látek z jaderného zařízení do pracovního a životního prostředí. Čistotu ovzduší a její zajištění kontrolují orgány technické inspekce ochrany ovzduší na základě zákona č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší. Problematikou ochrany vod se zabývá vodohospodářská inspekce ČSR a SSR, které působí podle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, zákona č. 130/1974 Sb. resp. č. 135/1974 Sb. vyhlášky č. 136/1960 Sb. ve znění vyhlášky č. 55/1966 Sb., resp. vyhlášky č. 117/1978 Sb. Ochranu zemědělské půdy a rostlinné a živočišné výroby včetně veterinárního dozoru zabezpečují příslušné inspekce podle zákona č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, zákona č. 66/1961 Sb., o veterinární péči a zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby. I s těmito inspekcemi spolupracuje v případě potřeby československá komise pro atomovou energii při výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností. Dozor nad dodržováním požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení vykonávají orgány státního odborného dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb. Předmět jejich dozoru je jednou z kličkových podmínek spolehlivého a bezpečného provozu jaderného zařízení. Státní dozor nad jadernou bezpečností využívá zejména výsledků dozoru nad jednotlivými zařízeními prováděného orgány státního odborného dozoru. Kladné hodnocení jaderného zařízení státním dozorem nad jadernou bezpečností je význam-
- 6-
ným podkladem pro posouzení ochrany zdraví a pracovního a životního prostředí orgány hygienické služby. Z toho též vyplývá, že je možné vyloučit duplicitu v činnosti orgánů dozoru. Rozumí se ovšem, že činnosti jednotlivých dozorných orgánů nelze úplně oddělit a zejména všestranně kladný závěr, nezbytný pro zásadní rozhodnutí při výstavbě a provozu jaderného zařízení, se musí opírat o dozor a hodnocení prováděné souběžně. Vzhledem k dosud poměrně malé praxi v součinnosti zmíněných orgánů se předpokládá, že na základě zkušeností s prováděním dozoru budou uzavírány dohody o spolupráci. Je žádoucí, aby státní dozor nad jadernou bezpečností postupoval v řešení otázek součinnosti iniciativně v zájmu zajištění úplnosti a soustavnosti řešení problémů jaderné bezpečnosti. Významným prvkem jaderné bezpečnosti je kvalifikovaná činnost pracovníků jaderných zařízení a proto je též předmětem státního dozoru. Jadernou bezpečnost je nutno trvale zdokonalovat s využitím výsledků pokroku a proto je zdůrazněna iniciativní úloha státního dozoru při působení na všechny organizace a orgány, jejichž činnost jadernou bezpečnost ovlivňuje. V průběhu získávání zkušeností z provozu jaderných zařízení a s dalším rozvojem jaderné techniky bude docházet k návrhům na úpravy a změny v jednotlivých systémech a zařízeních jaderného zařízení. Veškeré tyto návrhy musí být státním dozorem nad jadernou bezpečností posouzeny a musí být prokázáno, že tyto návrhy nesnižují jadernou bezpečnost jaderného zařízení. S rozvojem jaderné energetiky a v zájmu mezinárodního sjednocování požadavků jaderné bezpečnosti vznikají pro ČSSR závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a dohod / multilaterálních, bilaterálních/. Státní dozor nad jadernou bezpečností bude dozírat příp. plnit úkoly a závazky týkající se jaderné bezpečnosti z uvedených smluv. Část třetí Působnost a úkoly československé komise pro atomovou energii Zásada č. 4 1. Komise vydává z hlediska jaderné bezpečnosti na. základě žádosti odpovědné organizace souhlas
- 7-
a/ tvořící závazný podklad pro stavební tirád k rozhodování v územním, stavebním a kolaudačním řízení a v řízení o odstranění stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení, a to zejména po posouzení příslušné bezpečnostní dokumentace, b/ k jednotlivým etapám spouštění jaderného zařízení, zejména k zavážení jaderného paliva do reaktoru, k zahájení fyzikálního spouštění, energetického spouštění a zkušebního provozu jaderného zařízení na základě dokumentace dokládající připravenost zařízení a jeho pracovníků pro danou etapu, předložené odpovědnou organizací, a kladného posouzení ostatních orgánů dozírajících na jaderné zařízení podle zvláštních předpisů, c/ k provedení změn významně ovlivňujících jadernou bezpečnost, a to na základě dokumentace předložené odpovědnou organizací, d/ k použití zařízení pro přepravu jaderných materiálů a jejich přepravě orgánu odpovědnému za dopravu na základě dokumentace předložené přepravcem, e/ k ukládání a skladování jaderných materiálů. 2. Rozhodnutí vydá Komise do dvou měsíců po předložení požadované a vyhovující dokumentace. Zdůvodnění Uplatnění státního dozoru nad jadernou bezpečností je již nepřímo obsaženo ve stavebním zákoně č. 50/1970 Sb. a provádějících vyhláškách č. 83/1976 Sb. a 85/1976 Sb. vydaných FMTIR. Vzhledem k závažnosti těchto ustanovení v celém postupu uplatnění státního dozoru nad jadernou bezpečností je nezbytné je promítnout i do návrhu nového zákona. Při výstavbě zejména jaderných elektráren i stejného typu se může konkrétní řešení podmiňující jadernou bezpečnost odlišovat vzhledem k různým podmínkám umístění a hlavně vzhledem k tomu, že vlivem technického pokroku dochází k
- 8-
modernizaci a zdokonalení alespoň některých uzlů nebo soustav významných pro jadernou bezpečnost. Přitom s postupem realizace od přípravy výstavby až po trvalý provoz se praktická náplň jaderné bezpečnosti prohlubuje a zpřesňuje a metody uplatňování státního dozoru se mění. Při přípravě výstavby jde především o posouzení výběru staveniště jako podklad pro udělení souhlasu k územnímu rozhodnutí. K tomuto účelu předkládá stavebník zadávací bezpečnostní zprávu, ve které je jaderná elektrárna a její jaderná bezpečnost charakterizována výkonem jednotlivých bloků, jejich typovým provedením a základními parametry, a jsou charakterizována hlavní bezpečnostní opatření. Důležité jsou výsledky průzkumu navrhovaného staveniště, které mohou mít vliv na provoz elektrárny. Z druhé strany je nutno znát okolnosti, které elektrárna může ovlivnit. Možný účinek elektrárny v normálním provozu a při havarijních stavech se posoudí a stanoví se jeho mezní hodnoty, zejména krajní přípustné hodnoty výpustí radioaktivních plynů a aerosolů a radioaktivity v odpadních vodách. Přitom se předpokládá, že ve skutečnosti, zejména v dlouhodobém průměru, budou hodnoty výpustí podstatně nižší. Stanovení těchto hodnot z hlediska ochrany zdraví spadá do pravomoci orgánů hygienické služby, jejíž souhlas obdobně jako souhlasy ostatních orgánů dozoru, zejména pro ochranu ovzduší a vodohospodářského dozoru, je podmínkou vydání územního rozhodnutí stavebním úřadem. Další etapou je souhlas československé komise pro atomovou energii k vydání stavebního povolení a to zejména na základě posouzení předběžné bezpečnostní zprávy. Posouzení se soustřeďuje rovněž na to, aby stavebník prokázal, že původně stanovené mezní hodnoty působení na okolí nebudou překročeny ani v nejméně příznivých situacích, které lze v provozu zařízení očekávat. Stavebník v průběhu projednávání a hodnocení těchto údajů na žádost československé komise pro atomovou energii zpravidla předkládá doplňující údaje nebo další opatření, aby dodržení jaderné bezpečnosti bylo plně prokázáno. Konečnou etapou schvalování výstavby je vydání kolaudačního rozhodnutí, pro něž již je jaderná bezpečnost ověřena v průběhu spouštění a počátečního provozu. V této zásadě uvedená ustanovení týkající se vydávání souhlasu Komise, jakožto orgánu státní správy spolupůsobícím v územním a stavebním schvalovacím řízení, navazují na ustanovení § 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a to s cílem zjednodušit a zkrátit schvalovací řízení. Současně pak je zajištěna i návaznost na příslušná ustanovení /§ 7 odst. 4, § 20 odst. 4 a § 39 odst. 2 písm e/ a odst. 3/ vyhlášky č. 85/1976 Sb. Kromě souhlasu státního dozoru v zásadních etapách schvalování investiční výstavby je souhlasu státního dozoru podroben i postup uvádění jaderného zařízení do provozu, provedení
- 9-
změn na zařízení a jeho odstranění po skončení provozu. Pokud se požaduje i v některých těchto etapách rozhodnutí stavebního Úřadu, slouží stanovisko státního dozoru za příslušný podklad. S ohledem na to, Že rizika při přepravě jaderných materiálů /čerstvého a vyhořelého paliva/ mají obdobný charakter i když jejich dopad je podstatně nižší, je nutno posoudit bezpečnostní dokumentaci zpracovanou přepravcem, aby mohl být vydán souhlas pro realizaci přepravy (orgánu odpovědnému za dopravu. Zásada č. 5
1. Komise schvaluje pro jednotlivá jaderná zařízení na podkladě zdůvodněného návrhu předloženého odpovědnou organizací a/ souhrn jejich mezních stavů a parametrů, které nesmějí být z hlediska jaderné bezpečnosti překročeny a podmínky, které musí být zároveň dodrženy /dále jen "limity a podmínky"/, b/ programy zajištění jakosti vybraných zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti, c/ programy fyzikálního a energetického spouštění, d/ změny schválených limitů a podmínek programů fyzikálního a energetického spouštění a způsob zabezpečení jaderné bezpečnosti a provádění změn na jaderném zařízení. 2. Rozhodnutí vydá Komise do dvou měsíců po předložení požadované a vyhovující dokumentace. Zdůvodnění Před zahájením provozu předkládá stavebník, příp. provozovatel tzv. předprovozní bezpečnostní zprávu, která obsahuje údaje zpřesněné podle provádění stavby. Tato zpráva také obsahuje návrh limitů a podmínek, tj. soubor technických předpisů, mezních parametrů a požadované funkční způsobilosti jednotlivých funkčních souborů, vymezujících bezpečnost provozu a dále základní požadavky na činnost pracovníků zařízení. Zároveň jsou předloženy programy jednotlivých etap spouštění, jako je zavážení jaderného paliva, fyzikálního a energetického spouštění. Tyto programy podléhají schválení státního dozoru, který též dá souhlas k postupu spouštění po předložení dokladů o splnění podmínek nezbytných pro bezpečný průběh jednotlivých etap spouštění, zejména dokladů o připravenosti zařízení a dokončenosti objektů i o připravenosti přísluš-
- 10 -
Rovněž musí být předloženy doklady o kladném výsledku kontroly státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení. Jednotlivé etapy spouštění slouží k ověření provozní způsobilosti zařízení a celých jejich systémů při zkouškách za podmínek, které se postupně přibližují skutečnému provozu. Zejména se přistoupí k výrobě energie v reaktoru/tzv. energetické spouštění/ teprve když je prokázána správná funkce všech zabezpečovacích systémů. Přitom orgány hygienické služby posoudí dodržení požadavků jimi stanovených. Podle výsledků spouštěcích zkoušek provozovatel zpřesní údaje v předprovozní bezpečnostní zprávě a v návrhů limitů a podmínek pro provoz elektrárny, jež státní dozor posoudí, schválí a po splnění ostatních podmínek pro vydání kolaudačního rozhodnutí dá příslušný souhlas k zahájení trvalého provozu. Obdobně v jednotlivých etapách výstavby posoudí státní dozor a v kladném případě schválí programy zajištění jakosti, které se též postupně prohlubují a zpřesňují. V dlouhodobém průběhu provozu jaderného zařízení je obvykle zapotřebí provést úpravy na zařízení, jako např. výměnu některých jednotek nebo celých systémů za jednotky a zařízení odlišného provedení nebo jiného výkonu. Případně intenzifikací dojde k zvýšení celkového výkonu nebo naopak opotřebením se dosažitelný výkon jaderného zařízení sníží. Nutno též počítat s tím, že po vyčerpání fyzické nebo morální životnosti bude zařízení trvale vyřazeno z provozu. V tomto případě reaktor přestane pracovat, trvalá obsluha se sníží na minimum a na základě konzervačních opatření, příp. demontáží některých částí se dosáhne dlouhodobé odolnosti proti korozním a podobným zhoršujícím vlivům, takže možnost uvolnění radioaktivních látek a ovlivnění okolí se podstatně omezí. K těmto zásadním změnám musí provozovatel vypracovat dokumentaci specifikující zejména všechna opatření k zajištění jaderné bezpečnosti při provádění úpravy i v plánovaném novém stavu. Před provedením změn státní dozor posoudí předloženou dokumentaci, v kladném případě dá ke změně souhlas a schválí způsob zabezpečení jaderné bezpečnosti v novém stavu. Provádění úprav a výsledný stav podléhají též kontrole státního dozoru.
- 11 Zásada č. 6 1. Komise k zabezpečení náležité odborné činnosti pracovníků, jejichž výkon práce v jejich pracovním zařazení má bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, stanoví a/ okruh pracovních činností, kterými může být pověřen pouze pracovník, jehož zvláštní odborná způsobilost byla ověřena /dále jen "vybraný pracovník"/, b/ způsob, lhůty a podmínky ověřování a osvědčování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků, kteří mohou pracovní činnosti stanovené podle písm. a/ vykonávat jen na základě úspěšného složení zkoušky před státní zkušební komisí, c/ které ze souboru provozních předpisů pro jaderné zařízení jsou povinnou součástí náplně znalosti jako zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků /dále jen "vybrané provozní předpisy"/. 2. Komise
a/ uděluje a odnímá organizacím, po posouzení jejich technickoodborných předpokladů, oprávnění k přípravě vybraných pracovníků, b/ schvaluje učební osnovy a způsob přípravy vybraných pracovníků na základě návrhu organizace oprávněné k zabezpečování této přípravy, c/ vydává a obnovuje příslušná osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků; vydáváním a obnovováním těchto osvědčení může Komise pověřit organizace uvedené v písm. a/. 3. Předsedu a členy státní zkušební komise jmenuje a odvolává předseda Komise.
- 12 -
Zdůvodnění Vzhledem k závažnosti úlohy pracovníků provozu, kteří řídí především reaktor a hlavní zařízení na něj navazující, musí být zaručena jejich náležitá odborná způsobilost. Tuto kvalifikaci získají jednak prohloubením odborných znalostí o jaderném zařízení a hlavně praktickým výcvikem na jaderném zařízení a pro vybrané činnosti na speciálních trenažérech pro osvojení všech postupů při řízení provozních režimů. Pro výcvik provozních pracovníků těchto vybraných kategorií specializovaná organizace v dostatečném předstihu musí předložit učební osnovy i celou metodiku přípravy, která podléhá schválení státního dozoru. Na základě toho Československá komise pro atomovou energii tuto organizaci autorizuje jak pro výcvik, tak pro vydávání příslušného oprávnění k výkonu funkce, pro níž kandidát se podrobí v zájmu objektivního a vysoce kvalifikovaného posouzení zkoušce před státní komisí, kterou jmenuje předseda československé komise pro atomovou energii. Státní zkušební komise bude plnit funkci celospolečenského garanta za odbornou kvalitu a připravenost vybraných pracovníků jaderných zařízení. Předpokládá se, že předsedou komise bude některý vedoucí pracovník československé komise pro atomovou energii nebo přední odborník z vysokých škol. Členy státní zkušební komise budou i představitelé příslušných orgánů dozoru. Tuto odbornou způsobilost bude třeba v průběhu výkonu funkce pravidelně ověřovat. Pro méně závažné pracovní zařazení nebude zkouška před státní komisí požadována a oprávnění k výkonu činnosti bude vydávat autorizovaná organizace na základě výsledků přípravy pracovníků. Část čtvrtá Kontrola a sankce Zásada č. 7 Kontrolní činnost provádějí pracovníci Komise /dále jen "inspektoři jaderné bezpečnosti"/ na základě pověření předsedy Komise. Zdůvodnění Vzhledem k tomu, že kontrolní činnost je typickou správní činností stanoví zákonná úprava, že tuto činnost jsou oprávněni vykonávat v rámci výkonu státní správy pouze pracovníci aparátu Komise mající potřebnou odbornou a politickou způsobilost k výkonu kontroly musí být inspektoři, kteří jsou považováni za veřejné činitele, pověřeni předsedou Komise.
- 13 -
Zásada č. 8 Inspektoři jaderné bezpečnosti kontrolují a/ jak je zajišťováno dodržování požadavků jaderné bezpečnosti při plnění úkolů pro výstavbu a provoz jaderných zařízení, b/ zda odpovědná organizace zajišťuje jadernou bezpečnost v souladu s podmínkami stanovenými ve vydaných souhlasech státního dozoru a schválenou dokumentací, c/ připravenost jaderného zařízení k zavážení jaderného paliva do reaktoru, k jednotlivým etapám fyzikálního a energe-
tického spouštění a ke zkušebnímu provozu a k trvalému provozu, d/ stav jaderného zařízení, dodržování limitů a podmínek a vybraných provozních předpisů, e/ činnost a zvláštní odbornou způsobilost vybraných pracovníků, f/ opatření k zajištění jaderné bezpečnosti při provádění změn na jaderném zařízení, při vyřazování z provozu a po vyřazení jaderného zařízení z provozu. Zdůvodnění Kontrolní činnost státního dozoru nad jadernou bezpečností se vztahuje na celý postup navrhování, výstavby i provozu jaderného zařízení. Její rozsah při tomto postupu narůstá a její forma provádění se mění. Při výběru staveniště, projektování, výrobě zařízení a výstavbě státní dozor dozírá na zajišťování požadavků jaderné bezpečnosti, tj. zda dokumentace činnosti v těchto etapách odpovídá platným předpisům a splňuje kvalitativní požadavky. Dále státní dozor zjišťuje, zda orgány odpovědné za kontrolu činností v těchto etapách kontrolu provádějí a zda je tato kontrola náležitě dokumentována. Jakmile započne výstavba na staveništi jaderného zařízení, k níž byl dán souhlas a stanoveny jeho podmínky státním dozorem, uplatňuje se přímá kontrola inspektory jaderné bezpečnosti nad jejich dodržováním. Tento rozsah přímé
- 14 -
kontroly narůstá v etapách spouštění a provozu, kdy pro dané jaderné zařízení je v platnosti dokumentace schválená státním dozorem pro toto zařízení. To zejména platí pro dodržování limitů a podmínek a předpisů pro činnost pracovníků jaderného zařízení. Zásada č. 9 1. Inspektoři jaderné bezpečnosti jsou oprávněni a/ nařídit odpovědné organizaci, aby v přiměřené lhůtě zpracovala opatření k odstranění odchylek od podmínek souhlasu uděleného státním dozorem, od schválené dokumentace, zejména limitů a podmínek a časový postup provedení těchto opatření, b/ nařídit, pokud zjistili odchylku od schválených limitů a podmínek bezprostředně ohrožující jadernou bezpečnost, aby odpovědná organizace bezodkladně provedla nezbytná opatření, c/ nařídit odpovědné organizaci provedení technických kontrol, revizí nebo zkoušek provozní způsobilosti strojů nebo jejich souborů, jestliže jsou podle názoru inspektora nezbytné pro ověření jaderné bezpečnosti, d/ prověřovat zvláštní odbornou způsobilost vybraných pracovníků jaderných zařízení, zejména znalost limitů a podmínek a vybraných provozních předpisů, e/ nařídit odpovědné organizaci zákaz výkonu činnosti vybraného pracovníka v zařazení, pro které nesplňuje stanovené podmínky zvláštní odborné způsobilosti., nebo nepodrobí-li se prověření podle písm. d/. 2. Při výkonu kontroly je inspektor jaderné bezpečnosti oprávněn vstupovat do prostoru jaderných zařízení a vyžadovat potřebné doklady a informace.
- 15 -
O provedené kontrole vypracuje inspektor jaderné bezpečnosti protokol a projedná jej s vedoucím odpovědné organizace, popřípadě jeho zástupcem. Při zjištění zvláště závažných skutečností a naléhavosti jejich nápravy s ohledem na bezprostřední ohrožení jaderné bezpečnosti informuje inspektor jaderné bezpečnosti neprodleně předsedu Komise a orgán nadřízený odpovědné organizaci. Zdůvodnění Za soustavnou kontrolu plnění požadavků jaderné bezpečnosti během výstavby, spouštění a provozu odpovídá odpovědná organizace. Inspektor státního dozoru nad jadernou bezpečností z tohoto důvodu v podstatě dozírá na činnost této organizace. Tento svůj úkol však plní přímou kontrolou konkrétních zařízení a konkrétních činností prováděných pracovníky jaderného zařízení. Při této kontrole musí inspektor postupovat tak, aby nesnímal odpovědnost ze stavebníka, popř. provozovatele, ale na druhé straně nepřipustil ohrožení jaderné bezpečnosti. Pravomoc inspektora v řešení zjištěných skutečností snižujících jadernou bezpečnost je vymezena ve dvou směrech: - v případě dostatečných časových možností nařídí odpovědné organizaci, aby sama navrhla potřebná opatření - v případech Časově naléhavých nebo v případech závažného ohrožení jaderné bezpečnosti jaderného zařízení nařídí provedení bezodkladných opatření tak, aby byl obnoven soulad s limity a podmínkami bezpečného provozu. Pokud inspektor zjistí mimořádně závažnou závadu, zejména, která nebyla limity a podmínkami předvídána, svým postupem, tj. informováním předsedy ČSKAE, vyvolá rozhodnutí na vyšší úrovni, /viz zásada 11/, které může být podle potřeby a s respektováním časové naléhavosti podloženo analýzou a posouzením problému dalšími odborníky. Pravomoc inspektorů je dále směřována k řešení nedostatků, které neohrožují jadernou bezpečnost bezprostředně a jejichž odstranění neznamená mimořádný ekonomický problém.
- 16 -
Zásada č. 10 Předseda Komise, popřípadě v jeho nepřítomnosti jím pověřený pracovník Komise, v případě nebezpečí z prodlení při vzniku závažných skutečností ohrožujících jadernou bezpečnost, nařídí nezbytná opatření včetně snížení výkonu nebo zastavení provozu jaderného zařízení. Zdůvodnění Tato zásada předvídá nezbytnost řešení zvláště závažných problémů, jejichž vznik nebylo možno předvídat a které naléhavě vyžadují nápravu. I když se předpokládá, že se vyskytnou výjimečně, je nutno pro ně stanovit jednoznačnou zásadu, v níž se završuje pravomoc státního dozoru jako garanta společenských zájmů. Přitom postavení předsedy Komise dává možnost rozhodování podle celospolečenských hledisek zejména v případě, že by provozovatel a jeho nadřízené orgány se střetávaly při návrhu potřebných opatření s ekonomickou problematikou. Pro případ nepřítomnosti předsedy je stanoveno, že k nařízení nezbytných opatření je zmocněn jím pověřený pracovník. Ustanovení této zásady má i význam mezinárodně politický jako záruka nekompromisního prosazení zájmů jaderné bezpečnosti. Zásada č. 11 1. Komise může uložit odpovědné organizaci a/ za ohrožení nebo porušení jaderné bezpečnosti tím, že nesplnila podmínky souhlasu vydaného Komisí, nepřijala včas opatření k odstranění nedostatků a závad zjištěných při kontrole jaderného zařízení, popřípadě nesplnila stanovená opatření v určených lhůtách, nedodržela programy zajištění jakosti zařízení, porušila program fyzikálního nebo energetického spouštění, schválené limity a podmínky nebo obecně závazné právní předpisy o jaderné bezpečnosti jaderných zařízení pokutu až do částky l 000 OOO Kčs,
- 17 -
b/ za zatajení skutečnosti významné pro výkon dozoru nebo neoznámení včas události důležité z hlediska jaderné bezpečnosti pokutu až do částky 100 000 Kčs. 2. Pracovníkům odpovědné organizace může Komise uložit pokutu až do částky rovnající se trojnásobku jejich průměrného měsíčního výdělku a/ dojde-li jejich zaviněním k ohrožení nebo porušení jaderné bezpečnosti jaderného zařízení tím, že nedodrželi předpisy pro zajištění jaderné bezpečnosti, zejména schválené programy fyzikálního a energetického spouštění, vybrané provozní předpisy, limity a podmínky, b/ zatajili-li skutečnost důležitou pro výkon dozoru nebo jestliže odmítli při kontrole spolupracovat s inspektory jaderné bezpečnosti, nejde-li o trestný čin nebo přečin. 3. Pokutu podle bodu l a 2 lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy státní dozor zjistil porušení povinností, nejdéle však do tří let od dne, kdy došlo k porušení povinností. Byla-li uložena pracovníkům pokuta podle bodu 2, nelze mu uložit pokutu podle jiných předpisů. 4. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu Československé socialistické republiky? jejich správu vykonává Komise. Zdůvodnění Státní dozor nad jadernou bezpečností musí přispívat k neustálému uplatňování pracovní discipliny všech pracovníků a zvyšování jejich odpovědnosti za jejich činnost ve vztahu k jaderné bezpečnosti jaderných zařízení. Při plnění tohoto svého úkolu musí využívat všech možností výchovy od vysvětlování a domluvy až po uložení pokuty. Z toho důvodu je třeba zakotvit v zákoně oprávnění státního dozoru nad jadernou bezpečností ukládat pokuty. Předkládaný návrh zásady se přidržuje výše pořádkových pokut uvedených v předpisech o jiných kontrolních činnostech v ČSSR. Ve vážnějších případech, kdy jde skutečně o porušení jaderné bezpečnosti, mají se podle
- 18 -
zásad ukládat vyšší pokuty hospodářské organizaci. Výše pokuty ukládaná organizaci byla limitována obdobně jako v předpisech o jiných kontrolních činnostech s ohledem na závažnost dodržení jaderné bezpečnosti. Pokuty pracovníkům organizací budou ukládat inspektoři, organizacím Komise zpravidla na návrh inspektora. Ukládání pokut se bude řídit ustanovením zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení.
část pátá Povinnosti orgánů a organizací Zásada č. 12 1. Odpovědná organizace je povinna: a/ předkládat Komisi veškerou dokumentaci dokládající zajištění jaderné bezpečnosti, potřebnou pro vydání souhlasu, schválení nebo posouzení, b/ prokazovat plnění všech stanovených povinností při zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení, c/ vytvořit inspektorům jaderné bezpečnosti podmínky pro výkon dozoru, d/ neprodleně informovat inspektora jaderné bezpečnosti a Komisi o závažných skutečnostech, zejména o mimořádných událostech ovlivňujících jadernou bezpečnost jaderného zařízení,
e/ provést bezodkladně, v případě odchýlení od schválených limitů a podmínek, nezbytná opatření k obnovení souladu s limity a podmínkami; nelze-li tento soulad obnovit, snížit výkon jaderného zařízení popřípadě zastavit jeho provoz.
- 19 -
2. Organizace, které plní úkoly pro výstavbu, uvádění do provozu, provoz a vyřazování z provozu jaderných zařízení na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů s odpovědnou organizací, jsou povinny jí poskytovat úplné podklady potřebné pro dokumentaci předkládanou Komisi ve smyslu tohoto zákona. Zdůvodnění Významným garantem jaderné bezpečnosti vůči státnímu dozoru je odpovědná organizace /stavebník resp. provozovatel/. Z toho důvodu jsou v zákonné úpravě stanoveny povinnosti této organizace s cílem její činností zajišťovat jadernou bezpečnost. Jde zejména o předkládání dokumentace a prokazování plnění všech stanovených úkolů. K řádnému výkonu inspekční činnosti je nezbytné, aby odpovědná organizace vytvořila potřebné podmínky na př. přístupu do objektu s jaderným zařízením, poskytnutí žádaných informací. Důležitým předpokladem pro plnění úkolů zajišťujících jadernou bezpečnost je též soustavné prokazování plnění všech stanovených povinností včetně neprodleného informování orgánů státního dozoru o závažných skutečnostech, které ovlivňují jadernou bezpečnost. K zdůraznění významu činnosti odpovědné organizace pro zajištění jaderné bezpečnosti je v zákoně stanovena povinnost pro tuto organizaci dodržovat stanovené limity a podmínky a v případě odchylky od těchto limitů a podmínek provést nezbytná opatření až po snížení výkonu po případě i zastavení provozu jaderného zařízení. Při schvalovacím procesu je v přímém kontaktu se státním dozorem nad jadernou bezpečností odpovědná organizace, která předkládá požadovanou bezpečnostní dokumentaci podle předcházejících zásad. Při zpracování bezpečnostní dokumentace se podílí na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů řada dalších specializovaných organizací. Je proto nutné zajistit, aby odpovědná organizace obdržela veškeré potřebné podklady pro tuto dokumentaci.
- 20 -
Zásada č. 13 1. Organizace a orgány, které navrhují, projektují a umisťují jaderná zařízení, navrhují a vyrábějí stroje, jejich součásti a soubory zařízení a strojů pro jaderná zařízení, provádějí výstavbu, jaderná zařízení uvádějí do provozu, provozují, opravují a rekonstruují jaderná zařízení a vyřazují je z provozu, jsou povinny dodržovat požadavky jaderné bezpečnosti, jakož i podmínky jaderné bezpečnosti stanovené Komisí v rámci výkonu státního dozoru podle tohoto zákona. 2. Odpovědnost za jadernou bezpečnost jaderného zařízení jako celku má odpovědná organizace. Zdůvodnění Jaderná bezpečnost je podmíněna dokonalým vyřešením projektu jaderného zařízení, např. elektrárny, umístěním na vybraném vyhovujícím staveništi, vysokou kvalitou a spolehlivostí zařízení a dále vybudováním speciálních zařízení a systémů, které jsou schopny lokalizovat a zmírňovat důsledky možných poruch na zařízení. Neméně důležitá je pečlivá práce pracovníků obsluhy i údržby a její soustavné řízení a kontrola, kterou zabezpečují organizace provozovatele, který odpovídá za dodržení jaderné bezpečnosti v její soustavnosti a úplnosti. Z tohoto soustavného zabezpečení jsou odvozeny dílčí požadavky jaderné bezpečnosti, zejména k jakosti a funkční spolehlivosti jednotlivých strojů a zařízení, které se sledují již při výrobě zařízení a výstavbě a jejich dodržování je povinností všech organizací, které se na výstavbě podílejí. K zabezpečení jaderné bezpečnosti byly již vydány výnosy ČSKAE č. 2/1978 o zajištění jaderné bezpečnosti při navrhování, povolování a provádění staveb s jaderně energetickým zařízením, č. 4/1979 o obecných kriteriích zajištění jaderné bezpečnosti při umisťování staveb s jaderně energetickým zařízením, č. 5/1979 o zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti, č. 6/1980 o zajištění jaderné bezpečnosti při spouštění a provozu jaderně energetických zařízení.
- 21 -
Zásada č. 14 1. Minimalizace důsledků a ochrana pracovníků jaderných zařízení i obyvatelstva a opatření v národním hospodářství v případě radiační havárie je zabezpečována podle vnitřních a vnějších havarijních plánů. 2. Vypracování vnitřních a vnějších havarijních plánů jednotlivých jaderných zařízení je povinna zabezpečit odpovědná organizace. Bez vnitřních a vnějších havarijních plánů nelze zahájit uvádění jaderného zařízení do provozu. 3. Vnější havarijní plány schvaluje příslušný národní výbor, který rovněž zabezpečuje jejich realizaci. 4. Vlády republik určí, které národní výbory jsou příslušné podle bodu 3. Zdůvodnění Při zavádění tohoto nového a pro Československou socialistickou republiku tak významného energetického zdroje je bezpodmínečně nutné, aby možné nepříznivé vlivy tohoto zdroje byly minimalizovány a byly podstatně nižší než rizika ostatních průmyslových činností. Jaderná zařízení jsou vybavena zvláštními ochrannými zařízeními, která musí pro celé spektrum nehod předpokládaných v projektu, tyto nehody bezpečně zvládnout a omezit jejich rozsah tak, aby nedošlo k ohrožení pracovníků jaderných zařízení a okolního obyvatelstva. Nehledě na to jsou připravována pro extrémně málo pravděpodobné nehody, se kterými projekt jaderného zařízení nepočítá, potřebná protihavarijní opatření.
Plány pro tato opatření se dělí na plány vnitřní,
t. j. uvnitř objektu jaderného zařízení, jejichž přípravu a procvičování zabezpečuje a v případě potřeby realizuje odpovědná organizace a plány vnější, tj. mimo objekt jaderného zařízení, kde je nutná součinnost řady dalších orgánů a organizací. Oba havarijní plány jsou povinnou součástí dokumentace, kterou předkládá odpovědná organizace orgánům státního dozoru k zahájení spouštění jaderného zařízení. Požadavky na sestavení a obsahy havarijních plánů jsou obsaženy ve výnosu Komise č. 6/1980 /§36/ a ve vyhláškách ministerstev zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb. /§ 8/ a SSR č. 65/1972 Sb. /§ 8/. Odpovědná organizace jako garant za jadernou bezpečnost jaderného zařízení je povinna zabezpečit vypracování havarijních plánů; za tím účelem zadává jejich zpracování a současně zajistí i předání potřebných podkladů včetně určení termínu do kdy je nutné, aby havarijní plány byly k dispozici, neboť bez nich nelze zahájit uvádění jaderného zařízení do provozu.
- 22 -
Pro potřebu přípravy vnějších havarijních plánů byla v roce 1930 vydána Pomůcka pro ochranu obyvatelstva a opatření v národním hospodářství v případě radiační havárie jaderně energetického zařízení. Zmíněný předpis stanovuje zásady a požadavky pro přípravu a vlastní realizaci protihavarijních opatření v okresním a krajském měřítku. Tato opatření jsou plně prováděna místními orgány lidosprávy a činnosti jsou řízeny tzv. havarijními komisemi. Státní dozor vytváří poradní skupinu odborníků, která poskytuje své vyjádření jako podklad pro rozhodování místních orgánů. Pro koordinaci protihavarijních opatření v celostátním měřítku je usnesením vlády ČSSR č. 349/1981 ustavena Komise vlády ČSSR pro koordinaci opatření při radiační havárii jaderně energetického zařízení. Část šestá Společná a závěrečná ustanovení
Zásada č. 15 Obecné předpisy o správním řízení se na řízení podle tohoto zákona nevztahují s výjimkou řízení podle zásady č. 11. Zdůvodnění
l
Při schvalovacím řízení a vydávání souhlasu z hlediska jaderné bezpečnosti v jednotlivých etapách výstavby a uvádění do provozu jaderného zařízení nejde o otázky, které by se týkaly práv a povinností občanů či organizací, ale jde výhradně o technické posuzování a rozhodování, a proto zde není správní řád používán. Dále pak specifika, zejména závažnost dané problematiky, a celospolečenský zájem na maximálním snížení potenciálního rizika spojeného s provozem jaderných zařízení vyžadují při dalších činnostech přijímání okamžitých opatření ke zjednání nápravy při zjištěných nedostatcích z hlediska jaderné bezpečnosti těchto zařízení. Je proto tímto zákonem stanoveno, že pouze v případě řízení spojeném s udělením pokuty organizaci nebo pracovníkovi bude postupováno podle ustanovení správního řádu.
- 23 -
Zásada č. 16 Působnost orgánů státní správy, které v rámci své působnosti vykonávají dozor, který se týká nebo souvisí s výstavbou, provozem a vyřazováním jaderných zařízení z provozu podle zvláštních předpisů, není tímto zákonem dotčena. Tyto orgány si s Komisí navzájem poskytují podklady, zejména svá rozhodnutí týkající se jaderných zařízení. Zdůvodnění V oblasti dozoru nad jadernou bezpečností působí též další orgány státní správy které dbají na nezávadnost a bezpečnost provozu jaderně energetických zařízení. Cílem právní úpravy je mimo jiné vymezit pravomoci a povinnosti orgánů státního dozoru nad jadernou bezpečností a začlenit je do systému existujících dozorných orgánů, zejména orgánů hygienické služby, státního odborného dozoru nad bezpečností práce, vodohospodářské inspekce a dalších. Celá úprava je pojata tak, že ve vazbě na ostatní dozory je možno považovat ji za komplexní. Přitom je třeba zdůraznit, že jednotlivé dozory se vzájemně respektují a do svých kompetencí si nezasahují, přičemž však jejich součinnost je nutná. Úkolem státního dozoru je dozor nad dodržováním podmínek jaderné bezpečnosti jaderných zařízení v jejich úplnosti, přičemž působnost ostatních orgánů státní správy vykonávajících dozor v této oblasti není dotčena. Zásada č. 17 Komise vydává po projednání s federálním ministerstvem paliv a energetiky a dalšími zúčastněnými ústředními orgány státní správy obecně závazné právní předpisy k provedení bodu l, písm. b/ zásady č. 6 a obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví z hlediska jaderné bezpečnosti a/ postup při umisťování jaderných zařízení, b/ zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné energetice, c/ skladování, zpracování a ukládání jaderných materiálů, d/ přepravu jaderných materiálů, e/ fyzickou ochranu jaderných zařízení, a jaderných materiálů a pokyny pro zpracování havarijních plánů, f/ postup při vyřazování jaderných zařízení z provozu.
- 24 -
Zdůvodnění Na základě zkušeností získaných v posledních 1O letech a v důsledku přijatých závazků z mezinárodních úmluv /např. mnohostranná úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů/ je třeba rozšířit zmocnění k vydávání obecně závazných právních předpisů pro ČSKAE i na tyto další oblasti. Úprava působnosti ČSKAE k vydávání obecně závazných právních předpisů v ustanovení § 54 odst. 3 písm. c/ zákona č. 133/197O Sb., o působnosti federálních ministerstev byla upravena v době, kdy v provozu nebyly žádné jaderné elektrárny ani dostatek vědomostí a zkušeností pro vymezení oblastí vyžadujících právní regulaci. Dosavadní právní úprava v kompetenčním zákoně zůstává nedotčena, pouze se doplňuje.
Politický a ekonomický rozbor S postupným vyčerpáním přírodních tepelných zdrojů, zejména uhlí, ropy a zemního plynu zahájily průmyslově vyspělé státy v šedesátých a sedmdesátých letech výstavbu jaderných elektráren, v nichž se získává ze štěpné reakce tepelná energie, která se dále /obdobně jako v klasických tepelných elektrárnách/ přeměňuje na elektrickou energii. Výstavba jaderných elektráren se nad to v posledních letech urychlila v důsledku prudkého růstu cen přírodních paliv, zejména ropy. Již dnes pracuje ve světě kolem 250 energetických reaktorů a celkový výkon všech jaderných energetických zařízení činí přes 140 000 MWe t. j. téměř desetinásobek výkonu všech elektráren v ČSSR. Celkový výkon ve světě v posledních letech stoupá asi o 10 % ročně. Také ČSSR přistoupila k výstavbě jaderných zařízení, zejména elektráren. První dva bloky jaderné elektrárny V-l v Jaslovských Bohunicích již vyrobily asi 14, 5 mld kWh, což představuje přibližně 14, 5 mil tun hnědého energetického uhlí. Podle dohodnutého programu má být do konce r. 1990 postaveno dalších 12 bloků, část o výkonu 440 MWe /WER-440/ a později o výkonu 1000 MWe /WER-1000/. Rozvoj jaderné energetiky v ČSSR by nebyl možný bez rozsáhlé pomoci Sovětského svazu. Jaderné elektrárny /i výzkumné jaderné reaktory/ budujeme na základě výsledků sovětského vědeckého výzkumu a vývoje, sovětské dokumentace a z části i sovětských dodávek zařízení. Reaktorové nádoby a další zařízení pro jaderné elektrárny vyrábíme taktéž podle sovětské dokumentace. SSSR má s výstavbou i provozem téměř třicetileté zkušenosti, přičemž zařízení pro jaderné elektrárny dodává i do ostatních zemí RVHP.
- 2-
V členských zemích RVHP již bylo postaveno asi 5O jaderných energetických reaktorů. Za celou dobu jejich provozu - první jaderná elektrárna byla v SSSR spuštěna v roce 1954 - nedošlo k poruše, která by ohrožovala okolní obyvatelstvo. Již to je dokladem jejich vysoké bezpečnosti a nezávadnosti pro vlastní pracovníky a obyvatelstvo v okolí. Čs. jaderný program vychází samozřejmě také z koncepce jaderné bezpečnosti přijaté v SSSR a rozvíjení spolupráce s partnerskými sovětskými organizacemi. Z této koncepce vychází i státní dozor nad jadernou bezpečností ČSSR, který si osvojuje přístupy používané v SSSR, porovnává jejich přiměřenost podmínkám ČSSR, podle potřeby je koriguje a uplatňuje zkušenosti získané u nás i v rámci mezinárodní výměny poznatků, zejména v činnosti orgánů RVHP a MAAE. Analogicky státní dozor ČSSR uplatňuje iniciativně tyto svoje poznatky ve spolupráci s orgány státního dozoru SSSR. K dosažení bezpečností jaderných zařízení působí i další dozorné orgány, jsou to např. orgány hygienické služby, orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce. Zřízením státního dozoru nad jadernou bezpečností se vyplňuje volný prostor, který na tomto úseku je a vytváří se tak komplexní právní úprava, kdy si jednotlivé orgány do svých pravomocí nezasahují, vzájemně se respektují, přičemž se předpokládá jejich spolupráce v této oblasti. Československá komise pro atomovou energii- jako specializovaný dozorný orgán - kontroluje a posuzuje bezpečnost jaderného zařízení jako celku - jadernou bezpečnost, která je definována jako schopnost kontroly štěpné řetězové reakce v jaderném reaktoru a schopnost zabránění nežádoucímu úniku radioaktivních látek do okolí jaderného zařízení. Podkladem pro dosažení požadované jaderné bezpečnosti je
- 3-
technický stav a jakost jednotlivých technických zařízení jaderného zařízení nad kterým provádí dozor orgány technického dozoru. Výsledným cílem všech bezpečnostních opatření je stejně jako v ostatních oborech zajištění ochrany pracovníků a obyvatelstva. Požadavky na ochranu stanovují a kontrolují orgány hygienické služby, které přitom vycházejí z působení ionizujícího záření na lidský organismus a ze zásad ochrany před nepříznivými vlivy aplikovanými ve společnosti v ostatních oblastech. Z uvedeného vyplývá, že se v žádném případě nejedná o duplicitní činnosti a tím i možnost vzniku nežádoucích, kompetenčních kolizí mezi dozornými orgány, ale o vyplnění existující mezery v dozorné činnosti nad jadernými zařízeními. Problematika bezpečnosti jaderných zařízení je natolik komplexní a závažná, že musí být předmětem činnosti řady dozorných orgánů, které kontrolují i jejich bezpečnost z různých hledisek. V průběhu dozoru dochází pochopitelně k součinnosti těchto orgánů, která však neznamená porušení kompetence či duplicitu dozorných činností, ale přináší zvýšení účinnosti dozorné činnosti. V praxi byla zmíněná součinnost dozorných orgánů v plném rozsahu úspěšně ověřena při uvádění do provozu obou bloků jaderné elektrárny V-l. Zřízení státního dozoru nad jadernou bezpečností je navrhováno zákonem Federálního shromáždění. Podle článku 8, odst. l, písm. f/ ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/197O Sb., patří průmysl do společné působnosti československé socialistické republiky a obou republik. Podle článků 17, písm. d/ téhož zákona v oblasti průmyslu patří do působnosti československé socialistické republiky m. j. řízení organizací energetiky a v rozsahu stáno-
- 4-
věnem zákonem Federálního shromáždění vykonávat v odvětví energetiky státní správu. Podle článku 37 odst. l písm. b/ ústavního zákona o čs. federaci má Federální shromáždění zákonodárnou pravomoc ve věcech patřících do společné působnosti /čl. 8 a čl. 10 až 28 a/, a to v části svěřené Československé socialistické republice. Vzhledem k tomu, že ČSKAE je federálním orgánem státní správy, patří úprava její působnosti rovněž Československé socialistické republice. Ve smyslu uvedených ustanovení ústavního zákona o čs. federaci je tedy úprava zákonem Federálního shromáždění odůvodněna. Světová praxe ukazuje, že výstavba a provoz jaderných zařízení a provádění státního dozoru nad nimi je problém, který se vyvíjí souběžně s technickým rozvojem, růstem znalostí a praktických zkušeností pracovníků jaderných zařízení i orgánů provádějících státní dozor. Dosavadní zkušenosti ukazují, že absolutní bezpečnosti, tj. úplného vyloučení mimořádných událostí dosáhnout nelze, obdobně jako např. při hlubinném dobývání uhlí i v jiných průmyslových provozech. Ukazuje se však zároveň, že postupy používané orgány dozoru jsou účinným nástrojem k zvýšení bezpečnosti a je možné je neustále zdokonalovat a tím dále snižovat už zcela nepatrnou pravděpodobnost závažnější nehody. Primární úloha v dosažení vysoké bezpečnosti nepřipadá ovšem státnímu dozoru, nýbrž je podmíněna především vysokým uvědoměním odpovědnosti všech pracovníků, organizací podílejících se na realizaci jaderných zařízení. Proto nedílnou součástí činnosti státního dozoru nad jadernou bezpečností
- 5-
je přispívat k zvyšování úrovně pracovní discipliny pracovníků organizací, které plní své úkoly při výstavbě a provozu jaderných elektráren. Vydáváním předpisů o jaderné bezpečnosti při projektování, výstavbě a provozu jaderných zařízení byla zákonem č. 133/1970 Sb. o působnosti federálních ministerstev, pověřena československá komise pro atomovou energii /ČSKAE/. Z hlediska potřeb výstavby jaderných elektráren zahájené v ČSSR v 7O. letech se ČSKAE musela přednostně věnovat vypracování technických předpisů o jaderné bezpečnosti při lokalizaci, výstavbě a provozu jaderných zařízení, zatím co přípravu návrhu zákona o jaderné bezpečnosti bylo možno zahájit až po získání dostatečných zkušeností v praxi v čs. podmínkách. Poněvadž současně bylo třeba zřídit státní dozor nad jadernou bezpečností jaderných zařízení jako společenskou záruku účinnosti ochrany obyvatelstva v okolí jaderných zařízení i jejich pracovníků, zmocnila vláda ČSSR v roce 1977 ČSKAE ke kontrole dodržování bezpečnostních kriterií a podmínek souhlasů s výstavbou a provozem jaderných energetických zařízení a v roce 1979 konkretizovala již zmocnění ČSKAE k výkonu státního dozoru při posuzování bezpečnostní dokumentace v jednotlivých etapách projektové přípravy, výstavby a uvádění do provozu od zavážení paliva do reaktoru, fyzikálního a energetického spouštění až po trvalý provoz jaderných elektráren. Státní dozor nad jadernou bezpečností tedy věcně plní svou funkci. Vydání zákona je však nezbytné jak k právní úpravě této významné problematiky, tak k posílení autority státního dozoru, tak i z mezinárodně politických hledisek. Návrh zásad zákona je založen na těchto hlavních principech - ochrana zdraví a životů občanů a jejich majetku,
- 6-
ochrana státního socialistického vlastnictví, ochrana životního prostředí, - návrh zásad rozpracovává zmocnění daná komisi usneseními předsednictva vlády ČSSR č. 195/77 a 156/79 - v návrhu zásad zákona je využito zkušeností v dané oblasti v NDR /SAAS - Státní úřad pro jadernou bezpečnost a ochranu před zářením, atomový zákon a předpisy související/ a zejména v SSSR /Gosatomnadzor Státního výboru pro využití atomové energie, činnost hlavního inspektora, předpisy k zajištění jaderné bezpečnosti/. Rovněž je čerpáno z příslušných ustanovení čs. právních předpisů upravujících zejména povinnosti a oprávnění státních dozorných a kontrolních orgánů /Úřady bezpečnosti práce, Výbory lidové kontroly, Báňské úřady/. V případě přijetí navržené právní úpravy a vycházejíce ze stávajícího personálního vybavení odboru jaderné bezpečnosti a záruk, který vykonává v rámci ČSKAE státní dozor nad jadernou bezpečností, /l2 pracovníků - z nichž problematikou zajišťování jaderné bezpečnosti se zabývá 7 pracovníků/, bude třeba zajistit zejména minimální potřebný nárůst pracovníků státního dozoru, který vychází zejména ze zvyšování počtu budovaných a provozovaných zařízení v ČSSR, konkrétně pak přihlíží k termínům uvádění reaktorových bloků jaderných elektráren do provozu. Dále je nutné brát v úvahu i potřebu rozšiřování dozoru nad přepravou jaderného paliva, úložišti radioaktivních odpadů atd. Poněvadž do r. 1985 má být podle schváleného programu uvedeno do provozu dalších 5 bloků o jednotkovém výkonu 44O MWe, ale také zahájena výstavba dalších 5 bloků o jednotkovém výkonu 44O MWe nebo 10OO MWe, bude třeba již v 7. pětiletce získat další kvalifikované odborníky pro výkon státního dozoru. V letech 19821985 představuje potřeba s ohledem na rozsáhlou odbornou pro-
- 7-
blematiku nárůst 2 pracovníků ročně, celkově 8 pracovníků. Při postupném náboru nových pracovníků lze odhadnout přírůstek mzdových nákladů v 7. pětiletce asi na l - 1, 5 mil. Kčs kromě přiměřených věcných nákladů. V letech 1986 - 1990 pak bude třeba zajistit nárůst zhruba 2 pracovníků ročně, celkově pak 10 pracovníků. Přijetí právní úpravy nebude mít dopad na rozpočty a plány pracovních sil obou republik.
- 8-
Přílohy k politickému a ekonomickému rozboru
1. _Dosavadní_právní úprava V současné době je již k zajišťování bezpečnosti jaderných zařízení využívána řada právních předpisů.
Zákonem č. 174/1968 Sb. je upraven státní dozor nad bezpečností práce a technických zařízení. Tento dozor nad technickou bezpečností vykonávají Český úřad bezpečnosti práce, Slovenský úřad bezpečnosti práce a jejich inspektoráty. Tyto orgány bezpečnosti práce mají vedle úkolů daných zmíněným zákonem podle usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 195/1977 dozírat na dodržování technických předpisů a podmínek, vyplývajících z mimořádně vysokých požadavků na jakost vybraných tlakových komponent jaderně-energetických zařízení a vydávat závazná stanoviska o výsledcích svého dozoru. Tato stanoviska jsou pak nezbytným podkladem při schvalování výstavby a provozu jaderně energetických zařízení, přičemž o zjištěných nedostatcích mají orgány bezpečnosti práce za povinnost informovat nadřízený orgán kontrolované organizace, Československou komisi pro atomovou energii a odběratele. Dále oba tirády vydávají příslušné předpisy k zajištění technické bezpečnosti jaderně energetických zařízení. Zatím pro tento účel vydal ČÚBP vyhlášku č. 6/1979 Sb a SÚBP vyhlášku č. 7/1979 Sb., o státním odborném dozoru nad vybranými tlakovými zařízeními jaderně energetických zařízení. Oblast ochrany před ionizujícím zářením upravuje vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb. a vyhláška ministerstva zdravotnictví SSR č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, která byla vydána v dohodě s Československou komisi pro atomovou energii a
- 9-
ostatními zúčastněnými orgány podle § 70 odst. 1 ve vztahu k § 71 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Dozor nad dodržováním stanovených opatření je svěřen orgánům hygienické služby. Československá komise pro atomovou energii podle zmocnění daného zákonem č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev již vydala v dohodě s FMPE výnos č. 2/1978 o zajišťování jaderné bezpečnosti při navrhování, povolování a provádění staveb s jaderně energetickým zařízením, výnos č. 4/1979 o obecných kritériích zajištění jaderné bezpečnosti při umisťování staveb s jaderně energetickým zařízením, výnos č. 5/1979 o zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti a výnos Č. 6/1980 o zajištění jaderné bezpečnosti při spouštění a provozu jaderně energetických zařízení, které jsou registrovány ve Sbírce zákonů ČSSR. Významným v právní úpravě této oblasti je zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který v § 126 odst. 3 stanoví povinnost stavebního tirádu vyžádat si souhlas ČSKAE před vydáním rozhodnutí o umístění stavby nebo o ochranném pásmu, stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí týkajícího se stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení s tím, že ČSKAE může tento svůj souhlas vázat na splnění stanovených podmínek. Tato povolovací funkce ČSKAE, která je v důvodové zprávě k § 126 stavebního zákona charakterizována jako nutnost zabezpečit v soudobých podmínkách technického rozvoje a z důvodů péče o životní prostředí ochranu zvláštních společenských zájmů, je rozpracována v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu, a to ve vyhlášce č. 85/1976 Sb.,
- 10 -
o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, kde se zavádí systém bezpečnostních zpráv (§ 7 odst. 4, § 20 odst. 4 a § 39 odst. 2, písm. e/ a odst. 3 citované vyhlášky), na jejichž základě udílí ČSKAE svůj souhlas z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti. Předsednictvo vlády ČSSR s ohledem na naléhavost a závažnost problematiky zabezpečit operativně provádění výkonu dozoru nad zajišťováním jaderné bezpečnosti, aby překlenulo chybějící právní úpravu v dané oblasti, zmocnilo ČSKAE svým usnesením č. 195 ze dne 1. září 1977: * 1) Kontrolovat v průběhu výstavby a provozu jaderně energetických zařízení dodržování bezpečnostních kritérií a podmínek souhlasu s jejich výstavbou a provozem z hlediska jaderné bezpečnosti, 2) projednávat nedostatky zjištěné při inspekcích prováděných podle předchozího odstavce 1) s nadřízenými orgány investora nebo provozovatele a požadovat jejich urychlené odstranění. " Kontrola dodržování bezpečnostních kritérií měla překlenout na daném úseku neexistenci obecně závazných právních předpisů, které jsou však nyní již vydány a tím tedy částečně již neodpovídá stanovený předmět kontroly současnému stavu. Další usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 156 ze dne 6. června 1979 dále konkretizovalo zmocnění ČSKAE při výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností při schvalování programů spouštění a vydávání souhlasů k zahájení jednotlivých etap spouštění a provozu jaderného zařízení. Těmito usneseními předsednictva vlády ČSSR byl tedy na přechodnou dobu až do vydání zákona dán základ pro výkon státního dozoru Československou komisí pro atomovou energii.
- 11 -
Shrnutí Ani uvedená zmocněni ČSKAE předsednictvem vlády ČSSR ani § 88 odst. 4 vyhlášky č. 83/1976 Sb., nejsou právním předpisem, kterým by bylo možno státní dozor nad jadernou bezpečností ČSKAE právně založit. Je proto žádoucí, aby zákonnou úpravou byl tento státní dozor v celém rozsahu právně zřízen, vymezena jeho působnost a stanoveny povinnosti i potřebná oprávnění k výkonu jeho dozorné činnosti.
2.Právníúpravavjinýchzemích
Právní úpravě mírového využívání jaderné energie se věnuje značná péče jak v hospodářsky vyspělých zemích, tak i v některých rozvojových zemích, které začaly rozvíjet jadernou energetiku. Všechny socialistické země sdružené v RVHP právně upravily oblast ochrany zdraví před ionizujícím zářením, a to v podstatě předpisy správního práva, jak je tomu i v případě čs. vyhlášek č. 59/1972 Sb. a č. 65/1972 Sb. a právně upravily nebo upravují dozor nad zajištěním jaderné bezpečnosti jaderných zařízení. Dále uvedený přehled se zabývá právní úpravou v SSSR a NDR tedy ve státech, které mají obdobné státní zřízení a ze socialistických států pak i největší zkušenosti s výstavbou a provozem jaderných zařízení a tím i zabezpečováním jejich jaderné bezpečnosti a odpovídajícího dozoru, v závěru se pak krátce zmiňuje o stavu v BLR a MLR.
- 12 -
SSSR V SSSR upravuje státní dozor nad bezpečností jaderných elektráren "Obecné nařízení o zajištění bezpečnosti jaderných elektráren při jejich projektování, stavbě a provozu" schválené ministerstvem energetiky a elektrifikace SSSR, Státním výborem SSSR pro využití atomové energie, ministerstvem zdravotnictví SSSR a vydané v roce 1973. Podle odst. I. 4. 1. tohoto nařízení provádí státní dozor nad bezpečností jaderných elektráren: - Správa dozoru v jaderné energetice Státního výboru pro dozor nad bezpečností práce v průmyslu a pro báňský dozor při Radě ministrů SSSR (Gosgortěchnadzor SSSR); předmětem jejího dozoru je soulad konstrukce jaderných elektráren, jejich zařízení a provozu s právními předpisy a normami upravujícími technickou bezpečnost; dozírá tedy nad řešením vyloučení nekontrolovaných výpustí radioaktivních látek nebo jejich udržení ve stanovených mezích, - Státní jaderný dozor (Gosátomnadzor SSSR) Státního výboru pro atomovou energii, který dozírá nad dodržováním právních předpisů a technických norem zajištujících jadernou bezpečnost při projektování, konstrukci a provozu jaderných elektráren, která vylučují nekontrolovaný vznik kritičnosti, - Státní hygienický dozor ministerstva zdravotnictví SSSR, který dozírá nad dodržováním hygienických právních předpisů a norem o ochraně před ionizujícím zářením při projektování, stavbě a provozu jaderných elektráren, aby se zabránilo exponování obsluhy a okolního obyvatelstva dávkami vyššími než jsou povolené. 2 hlediska zajištění jaderné bezpečnosti a úlohy státního dozoru jsou v sovětských předpisech obsažena dále uvedená významná ustanovení.
- 13 -
Organizace a resorty, které realizují výrobu zařízení, výstavbu a provoz jaderné elektrárny, jsou povinny na základě požadavku Gosatomnadzoru SSSR předložit podrobnou informaci týkající se zajištění jaderné bezpečnosti ve formě projektů, výsledků výzkumů a výpočtů, informaci o provozu a rovněž dokladů o zkouškách a prověrkách zařízení, dokladů o provozu zařízení a přípravě personálu. Před zahájením provozu jaderné elektrárny musí organizace provozovatele předložit orgánům státního dozoru k posouzení údaje o změnách, které byly provedeny do projektových konstrukcí a schémat, výsledky vyzkoušení a seřízení systémů a zařízení, které mají vliv na bezpečnost jaderné elektrárny, technické a organizační provozní instrukce a rovněž opravené hodnoty základních parametrů jaderné elektrárny na základě výsledků přípravných prací. Program fyzikálního a energetického spouštění schvaluje Gosatomnadzor SSSR. Prověrku připravenosti jaderné elektrárny k fyzikálnímu a energetickému spouštění provádí mimo jiné i Gosatomnadzor SSSR, který rovněž prověřuje technickou připravenost jaderné elektrárny ke spouštění, technickou dokumentaci a připravenost personálu. Ha základě dokumentu pracovní skupiny o připravenosti systémů zařízení a personálu a na základě souhlasu Gosatomnadzoru SSSR přijímá Státní přejímací komise rozhodnutí o zahájení jednotlivých etap spouštění. Vedení jaderné elektrárny předkládá Gosatomnadzoru SSSR ke schválení změny, které ovlivňují jadernou bezpečnost a které byly na základě výsledků spouštění provedeny v projekčních schematech a konstrukci zařízení jaderné elektrárny.
- 14 -
Požadovanou dokumentaci pro provoz jaderné elektrárny musí tvořit m. j. souhlas Gosatomnadzoru k uvedení jaderné elektrárny do provozu. Provoz jaderné elektrárny se povoluje za podmínky, že Gosatomnadzor SSSR schválil a hlavní inspektor vydal osvědčení o reaktoru. Provozní personál jaderné elektrárny předkládá orgánům státního dozoru na základě jejich požadavku provozní zprávy týkající se otázek spojených s bezpečností zařízení, podstatnou modernizací zařížení a systémů jaderné elektrárny a rovněž informuje orgány státního dozoru o vážných případech narušení normálního provozu zařízení, které mají vliv na bezpečnost jaderné elektrárny. Změna základních limitních projektových údajů a režimu provozu, rovněž změny v projektu zařízení a systémů, které mají vliv na bezpečnost jaderné elektrárny mohou být provedeny pouze po vydání souhlasu orgánů státního dozoru.
Za bezpečný provoz jaderné elektrárny má odpovědnost vedení elektrárny. Provoz jaderné elektrárny s odchylkami od stanovených limitů a podmínek může být povolen jen pokud je pro tento provoz vypracován zvláštní program a přijata bezpečnostní opatření schválená ministerstvem energetiky SSSR a orgány státního dozoru. Orgány státního dozoru jsou vybaveny mimořádnými pravomocemi až po zastavení provozu při nedodržení předpisů a norem z hlediska bezpečnosti jaderných elektráren. Zprávy Gosatomnadzoru SSSR o stavu jaderné bezpečnosti schvaluje hlavní státní inspektor pro jadernou bezpečnost SSSR. Nedostatky uvedené ve zprávě musí být v termínech stanovených Gosattomnadzorem SSSR odstraněny.
- 15 -
NDR
Atomový zákon NDR z 28 3. 1962 (Gesetz über die Anwendung der Atomenergie in der Deutschen Demokratischen Republik - Atomenergiegesetz - GBI Nr. S. 1) ukládá, aby se při použití jaderné energie uplatňovala všechna potřebná opatření k ochraně života a zdraví zaměstnanců v oblasti jaderného výzkumu a jaderné techniky a k ochraně obyvatelstva (§ 1 odst. 2 tohoto zákona). Umístění, stavby, provoz a změny jaderného zařízení podléhají schválení Státního úřadu NDR pro jadernou bezpečx/ právě tak nost a ochranu před zářením (dále jen "Úřad"), jako používání výchozího materiálu, jaderného paliva a radioaktivních látek. Schvalovací řízení je u jaderných zařízení rozděleno do čtyř etap, tj. umístění, stavební povolení, povolení k zahájení provozu a povolení k trvalému provozu. Investor (provozovatel) je povinen připojit ke své" žádosti u všech čtyřech etap schvalovacícho procesu soubor přesně specifikované dokumentace. Rovněž používání radioatkivních látek, jejich doprava a provoz zařízení, ve kterých se používají, podléhá takovému schválení. Schválení udělené Úřadem nenahrazuje souhlas a povolení, které mají dát jiné příslušné orgány státní správy (např. stavební povolení). Úřad podle svého statutu z roku 1973 "zajišťuje stálou spolupráci se SSSR a ostatními zeměmi socialistického společenství v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením... stanoví s Ohledem na vývoj vědy a techniky a požadavky národního hospodářství pro NDR závazné nejvyšší přípustné dávky ionizujícího záření, jeho mezní dávky, normativ a druh, rozsah a metody z nich vyplývajících opatření v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením, rovněž x/ podléhá přímo Radě ministrů NDR; předseda Úřadu je jmenován a odvoláván Radou ministrů a je jí zodpovědný
- 16 -
stanoví tyto dávky a opatření pro případ jaderných nehod (havárií)... Úřad povoluje provoz pracovišť se zdroji záření, provoz jaderných zařízení a jiných zařízení, která vysílají ionizující záření, dále přepravu radioaktivních látek a jaderného materiálu... Úřad kontroluje dodržování právních předpisů v podnicích a zařízeních pracujících se zdroji ionizujícího záření a provoz jaderných zařízení a při zabraňování vzniku nebo snižování následků mimořádných událostí a tyto události vyhodnocuje... předseda Úřadu je oprávněn vyžadovat od státních a hospodářských orgánů, podniků, kombinátů a zařízení všechny zprávy, stanoviska a podklady nutné z hlediska jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením, je oprávněn provádět přezkoumání na místě odborníky z oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením a je-li to nezbytné ukládat vedoucím podnikům, kombinátům a zařízení v tomto směru úkoly. Znamená to, že v NDR vykonává jediný úřad jak funkci státního dozoru nad jadernou bezpečností, tak i funkci orgánů hygienické služby v oblasti radiační ochrany. Úkoly státního dozoru nad bezpečností technických zařízení vykonává Úřad pro technický dozor. BLR
Nařízením státní rady BLR č. 1306 o státní kontrole jaderné bezpečnosti ze dne 3. 7. 198O je stanoveno, že státní dozor nad jadernou bezpečností jaderných zařízení a kontrolu evidence, skladování a přepravy jaderných materiálů vykonává Státní výbor pro mírové využití atomové energie, který vydává obecně závazné předpisy pro jadernou bezpečnost. Operativní státní kontrola jaderné bezpečnosti je prováděna inspektory Státního výboru pro mírové využití atomové energie.
Při porušení předpisů k zajištění bezpečnosti zjištěných inspektorem je oprávněn předseda Výboru pro mírové využití atomové energie udělovat pokutu 500 leva, při dalším porušení
- 17 -
až do 1000 leva, pokud není stanoven jiný vyšší postih. Pro případ události, která má bezprostřední vliv na bezpečnost provozních pracovníků i obyvatelstva v okolí jaderného zařízení navrhuje předseda Výboru pro mírové využití atomové energie Radě ministrů omezení provozu jaderného zařízení nebo jeho plné zastavení. MLR
S účinností od 1. 7. 1980 nabyl v MLR platnosti zákon o jaderné energii a nařízení Rady ministrů č. 12/1980 k provádění zákona o využití jaderné energie. Spouštění jaderné elektrárny na základě povolení dozorného orgánu schvaluje Komise pro spouštění a kolaudaci složená z představitelů orgánů s celostátní působností určených Radou ministrů MLR. S ohledem na skutečnost, že MLR není výrobcem jaderných zařízení a rozvoj jaderné energetiky je ve srovnání s ČSSR v počátečním stádiu jsou v zákoně upraveny oblasti, které jsou již řadu let v ČSSR právně zakotveny a dále i problematika související s činností státního dozoru nad jadernou bezpečností, kterou se zabývá předkládaný návrh zásad zákona. Zmíněný zákon MLR je komplexní právní úpravou vztahující se na činnosti spojené s využitím jaderné energie včetně problematiky bezpečnosti, odpovědnosti a náhrady škod v dané oblasti. Do působnosti ministerstva těžkého průmyslu patřit - stanovení obsahu technického projektu, - vymezení pravidel bezpečnostně-technického dohledu a upravování bezpečnostních požadavků na výrobu nebo dovoz zařízení potřebných pro jaderná zařízení, - schvalování a vydávání povolení k výstavbě, spouštění a provozu, rekonstrukci a likvidaci jaderného zařízení a také k výrobě nebo dovozu zařízení tvořících součást nebo příslušenství jaderného objektu.
- 18 -
Stavební předpisy související s výstavbou jaderných objektů stanoví ministerstvo stavebnictví. Rakousko V této zemi byla dosud vybudována pouze jedna jaderná elektrárna ve Zwentendorfu, která na základě výsledku referenda v roce 1978 nemůže být zatím uvedena do provozu. V Rakousku není dosud komplexní právní úprava, jsou upraveny pouze některé dílčí problémy např. ochrana před ionizujícím zářením, povinné ručení ap. Pro jadernou elektrárnu Zwentendorf plnilo provizorně úlohu státního dozoru Ministerstvo zdravotnictví a ochrany životního prostředí. NSR
NSR má rozsáhlý jaderný program. V roce 1960 byl vydán atomový zákon, který má charakter komplexní právní úpravy s cílem zajistit mírové využití jaderné energie v NSR. Státní dozor je vykonáván resortem ministerstva vnitra BMI, který využívá expertizy řady odborných organizací. Na federální úrovni provádí dozor nad jadernou bezpečností a radiační ochranou 85 pracovníků.
V Praze dne 30. června 1982 Předseda vlády ČSSR: Štrougal v. r.
