Federální shromáždění Československé socialistické republiky IV. volební období
54 Vládní návrh Zákon ze dne 26 července 1982,
kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy
listické
Federální shromáždění Československé sociarepubliky se usneslo na tomto zákoně Čl. I
Občanský zákoník č. 40/1964 Sb ve znění zákona č. 58/1969 Sb se mění a doplňuje takto: 1 § 27 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Nemuže-li byt opatrovníkem ustanoven přibuzný občana ani j i n á osoba, která splňuje podminky pro ustanovení opatrovníkem, u s t a n o v í soud opatrovníkem národní výbor, popřípadě jeho zařízeni, j e s t l i ž e je oprávněno vystupoval svým jmenem ( § 1 9 ) ". 2 Za § 40 se vklada § 40a, který zní ,, § 40a
(1) Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 138 odst. l, § 140, § 145 odst. l, § 173 odst l, § 211 odst l, § 229, § 399 odst. 2 věty druhé a § 479. považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen neplatnosti právního úkonu nedovolá. Totéž platí, nebyl li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků [§ 40 odst 1) (2) Jde li o právní úkon, o jehož registraci rozhodlo státní notářství, může být jeho neplatnost z důvodů uvedených v odstavci l určena jen rozhodnutím soudu "
1982
2 3. § 44 zní: § 44
Smlouva je uzavřena, jakmile se účastníci shodnou na jejím obsahu. ". 4. § 47 zní
§ 47 (l) Jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je třeba rozhodnutí příslušného orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím. Je-li rozhodnutí záporné, smlouva se ruší. [2] Jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je třeba její registrace státním notářstvím, je smlouva účinná registrací. Je-li rozhodnutí záporné, smlouva se ruší. (3) Nedošlo-li na návrh podaný do tří let od uzavření smlouvy k rozhodnutí příslušného orgánu nebo k registraci, platí, že účastníci od smlouvy odstoupili. ". 5. V § 100 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Nepromlčuje se také právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemku podle § 135a odst. 2. ". 6. § 105 zní „§ 105
Jde-li o právo oprávněného dědice na vydání dědictví (§ 485), počne běžet promlčecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno nabytí dědictví, schválena dohoda dědiců o vypořádání dědictví nebo provedeno vypořádání mezi dědici státním notářstvím. ". 7. V § 106 odst. l se slovo „rok" nahrazuje šlo vy „dva roky". K. V § 107 v odstavci l se slovo „rok" n a h r a z u j e slovy „dva roky", připojuje se odstavec 3, který zní: „(3) Jsou li účastníci neplatné nebo zrušuje smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat. ".
9. V § 109 se na konci připojuje tato věta: „Právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno. ". 10. § 122 odst. 3 zní: „(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. ". 11. Za § 130 se vkládá § 130a, který zní: „§ 130a
(1) Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného
3
anebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené, aniž (provedl dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, stíněním, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstranit ze své půdy kořeny stromu nebo odstranit větve stromu přesahující na jeho pozemek. (2) Jestliže je to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného národního výboru, který je stavebním úřadem, rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit. Ustanovení § 66 až 70 stavebního zákona tím nejsou dotčena. (3) Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit vstup na své pozemky, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Došlo-li tím ke škodě na pozemku, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit: této odpovědnosti se nemůže zprostit. ". 12. Za § 132 se vkládá § 132a, který spolu s nadpisem zní: „Ochrana držby
§ 132a (1) Kdo s věcí nakládá jako se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víre, že mu věc patří, má — pokud není stanoveno jinak — obdobná práva na ochranu, jaká má vlastník věci. (2) To platí obdobně i o tom, kdo vykonává právo odpovídající věcnému břemenu pro sebe a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že má k věci právo. (3) Ten, kdo při výkonu práv podle odstavce l a 2 účelně vynaložil na věc náklad, má právo na jeho náhradu v rozsahu odpovídajícím zhodnocení věci ku dni jejího vrácení; náhrada běžných udržovacích nákladů mu nenáleží. ". 13. § 134 odst. 2 zní: „(2) Převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví účinností smlouvy; k její účinnosti je třeba registrace státním notářstvím, nejde-li o převod do socialistického vlastnictví. ". 14. Za § 135 se vkládá § 135a, který spolu s nadpisem zní: „Vydržení
§ 135a (1) Vlastníkem věci, která může být předmětem osobního vlastnictví, se stane občan, který má nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) movitou věc po dobu tří let. A nemovitou věc po dobu deseti let.
4
Obdobně, pokud není stanoveno jinak, nabude občan i právo odpovídající věcnému břemenu (§ 132a odst. 2). (2) Jde-li o pozemek nebo jeho část, který má občan nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) po dobu deseti let a k němuž by jinak mohlo být zřízeno právo osobního užíváni (§ 199 odst. 1), nabývá vlastnictví k pozemku nebo jeho části stát; občan nabývá právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku v rozsahu uvedeném v § 200. Je-li výměra pozemku větši než nejvyšší přípustná výměra podle § 200 a lze-li podle územního plánu nebo územního rozhodnutí přenechat k osobnímu užívání více částí tohoto pozemku, má občan právo vybrat si jen jednu z těchto částí, k níž se pak jako k samostatnému pozemku dohodou zřídí právo osobního užívání. (3) Takto však nelze nabýt věc z majetku v socialistickém vlastnictví nebo věc, ke které má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů. * ) Takto nelze nabýt ani právo k pozemku, který je v socialistickém vlastnictví nebo ke kterému má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů. *) (4) Do doby podle odstavce l a 2 může si občan započítat dobu, po kterou jeho právní předchůdce měl věc nepřetržitě v držbě, anebo nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemenu. (5) Na běh dob podle odstavce l a 2 použije se přiměřeně ustanovení o promlčení. ". 15. Za § 135 se dále vkládají § 135b a § 135c, které spolu s nadpisem zní: „Věcná břemena
§ 135b (1) Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci a toho, komu náleží právo osobního užívání pozemku, ve prospěch někoho jiného tak, že jsou povinni něco trpět, něco konat nebo něčeho se zdržet. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo s osobním užíváním určitého pozemku anebo náležejí určité osobě. (2) Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemenu oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřené náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník nebo ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.
§ 135c (1) Věcná břemena vznikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu, písemnou smlouvou a na základě závěti; právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (§ 135a). *) Vládni nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků, zákon č. 122/ 1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, zákon č. 61/1977 Sb., o lesích
5 K účinnosti smlouvy, z níž se nabývají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. (2) Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku a socialistická organizace, která má právo užívání podle zvláštních předpisů. *] Ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku, může věcné břemeno zřídit jen se souhlasem vlastníka pozemku. (3) Věcná břemena přecházejí s vlastnictvím věci nebo s právem osobního užívání pozemku na nabyvatele. (4) Věcná břemena zanikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou. K účinnosti smlouvy, z níž zanikají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. (5) Věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti, popřípadě pozemku, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. (0) Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Jestliže pro změnu poměrů nelze spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby bylo namísto věcného plnění poskytováno plnění peněžité. (7) Jestliže právo odpovídající věcnému břemenu náleží určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí. ". 10. § 140 zní: „§ 140 Spoluvlastník může svůj podíl bez souhlasu ostatních spoluvlastníků převést jen na spoluvlastníka, jeho manžela, na svého manžela, na své po tomky anebo zároveň na své potomky a jejich manžele; j i n a k je třeba k průvodu podílu souhlasu všech spoluvlastníků. Ustanovení § 143 tím není dotčeno. ".
17. V § 142 se dosavadní jeho znení označuje jako odstavec l a připojují se odstavec 2 a 3, které zní: „(2) Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud nezruší a nevypořádá spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu nebo prodejem věci a rozdělením výtěžku. (3) Při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci může soud zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka jiné nově vzniklé nemovitosti. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemůže být na újmu osobám, kterým příslušejí práva na nemovitosti váznoucí. ". *) Vládní nařízení č. 47/1955 Sb, o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků, zákon č. 122 1975 Sb, o zemědělském družstevnictví, zákon č. 123/1975 Sb, o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, zákon č. 61/1977 Sb, o lesích.
6
18. § 149 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Nedošlo-li do tří let od zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebylo-li bezpodílově spoluvlastnictví manželů na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, manželům společných. ". 19. V § 174 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec l a připojuje se odstavec 2, který zní: „(2) Soud může v případech zvláštního zřetele hodných na návrh společného uživatele zrušit právo společného užívání bytu, vznikne-li takový stav, který brání jeho společnému užívání; zároveň určí, který z uživatelů, nebo kteří z nich budou byt dále užívat. Společný uživatel není povinen se z bytu vystěhovat, pokud mu nebude přidělen přiměřený náhradní byt; má-li se z bytu vystěhovat sám, stačí poskytnout náhradní ubytování. ". 20. V § 196 odst. l věta druhá zní: „Jde-li o místnosti stavebních družstev, přiděluje tyto místnosti členům orgán družstva. ". 21. § 198 odst. 2 zní: „(2) Právo osobního užívání se zřizuje za úhradu; bezplatně se zřizuje jen na podkladě ustanovení § 135a odst. 2, anebo stanoví-li to zvláštní předpis. ". 22. Za § 203 se vkládá § 203a, který zní: „§ 203a Ustanovení § 130a platí i pro práva a povinnosti uživatele a k jeho ochraně. ". 23. V § 205 odst. 2 větě první se za slova „Na podkladě přidělení pozemku do osobního užívání" vkládají slova „anebo na základě toho, že občanovi vzniklo právo na uzavření dohody o osobním užívání podle ustanovení § 135a odst. 2". 24. V § 212 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec l a připojuje se odstavec 2, který zní: „(2) Soud může v případech zvláštního zřetele hodných na návrh některého společného uživatele zrušit právo společného užívání pozemku, vznikne-li takový stav, který brání jeho společnému užívání; zároveň určí, který z uživatelů, nebo kteří z nich budou pozemek dále užívat. ". 25. § 221 zní:
㤠221
(1) Zřídí-li na pozemku stavbu občan, který není oprávněn pozemek užívat nebo který je oprávněn ho užívat k jinému účelu, soud na návrh národního
7
výboru nebo organizace, které mají pozemek ve správě, nebo organizace, která je vlastníkem pozemku (§ 205 odst. 2), anebo na návrh toho, kdo má k pozemku zřízeno právo osobního užívání, přikáže stavbu za náhradu navrhovateli, ledaže by tomu bránily důvody zvláštního zřetele hodné, zejména že stavebník byl v dobré víře, že stavbu zřizuje oprávněně. Jestliže to je v zájmu společnosti, soud může též po zjištění stanoviska příslušného národního výboru, který je stavebním úřadem, rozhodnout, že stavebník je povinen stavbu na svůj náklad odstranit. (2) Brání-li důvody zvláštního zřetele hodné rozhodnout podle odstavce l, soud na návrh vlastníka stavby upraví vztahy ohledně pozemku, na němž je stavba zřízena, zejména zruší právo osobního užívání k tomuto pozemku anebo zřídí bezplatně nebo za náhradu věcné břemeno, které je hospodářsky nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě. (3) Převzal-li stavebník na sebe povinnost, že nepřevede svou nemovitost bez souhlasu věřitele na jiného (§ 58), lze náhradu podle odstavce l vyplatit jen za souhlasu věřitele; jinak se složí do notářské úschovy. ". 26. V § 230 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec l a připojují se odstavce 2, 3 a 4. které zní: „(2) Došlo-li však v době od uzavření smlouvy do jejího splnění na základě rozhodnutí vlády Československé socialistické republiky ke změně cenového předpisu, podle něhož byla cena dohodnuta, je organizace povinna občana na to neprodleně písemně upozornit a sdělit mu novou cenu. (3) Občan je oprávněn po sdělení nové ceny od smlouvy odstoupit; neodstoupí-li bez zbytečného odkladu od smlouvy, je povinen zaplatit organizaci novou cenu, ledaže ke zvýšení ceny došlo po překročení dohodnuté doby provedení služby. (4) Odstoupí-li občan od smlouvy, je povinen zaplatit organizaci částku připadající na vykonanou práci a vzniklé náklady podle původně dohodnuté ceny, jen pokud měl z částečného plnění" smlouvy majetkový prospěch. ". 27. V § 249 se na konci připojuje tato věta: „Má-li se věc koupená od obchodní organizace uvést do provozu organizací k tomu pověřenou, začne záruční doba běžet až ode dne provedení této další služby, pokud ji občan objednal nejpozději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost. ". 28. V § 250 větě druhé vypouští se slovo „krajským". 29. V § 253 větě třetí vypouští se slovo „krajským". 30. Za § 263 se vkládá § 263a, který zní: ., § 263a Zhotovuje-li organizace na zakázku stavbu ob-
8 čanovi, odpovídá za poškození nebo zničení jeho stavby až do převzetí zhotovené stavby, ledaže by ke škodě došlo i jinak. ". 31. V § 268 odst. l větě druhé se slova „Krajský národní" nahrazují slovem „Národní".
32. V § 271 odstavec l zní: „(1) Záruční doba je šest měsíců. ", za odstavec 2 se připojuje nový odstavec 3, který zní: (3) U zhotovení stavby je záruční doba tři roky. Prováděcí předpis může stanovit, že u některých částí staveb může být záruční doba kratší, nejméně však osmnáct měsíců. ", dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4 33. V § 277 větě druhé se slova „Krajský národní" nahrazují slovem „Národní". 34. V § 281 odst. l větě druhé se vypouští slovo „krajským". 35. Za § 362 se vkládá § 362a, který spolu s nadpisem zní: „Změna pojištění § 362a Pojistné podmínky pro pojištění majetku a pro pojištění odpovědnosti za škodu, týkajícího se pojištění majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů stanoví, za jakých předpokladů zaniká pojištěni majetku nebo pojištění odpovědnosti za škodu, na koho přechází a na které věci se vztahuje, zaniklo-li bezpodílové spoluvlastnictví. ". 36. § 397 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky může stanovit nařízením, ve kterých případech a za jakých podmínek lze přenechat nemovitost nebo její část k dočasnému užívání jen s předchozím souhlasem národního výboru. ". 37. V § 399 odst. 2 věta druhá zní: „Nelze-li cenu takto určit, nesmí dohodnutá cena koupené věci překročit cenu téhož nebo srovnatelného druhu nové věci, za niž se věc prodává v obchodě v době uzavření smlouvy; v ostatních případech nesmí dohodnutá cena podstatně překročit obvyklou cenu, odpovídající povaze věci. ".
38. § 405 zní: „§ 405 Podmínky nákupu zemědělských a lesních výrobků mohou upravit zvláštní předpisy. ". 39. § 438 zní: „§ 438
(1) Způsobí-li škodu více občanů nebo organizací nebo občan spolu s organizací, odpovídají za ni společně a nerozdílně.
9 (2) V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za m podle své účasti na způsobení škody. "
40. V § 447 odstavec 2 zní: „(2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku, stanovenou předpisy pracovního práva pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí ", připojuje se odstavec 3, který zní: „(3) Vláda Československé socialistické republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě " 41 Za § 447 se vkládá § 447a, který zní "
§ 447a
Náhrada za ztrátu na důchodu náleží v částce, která činí rozdíl mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na který by mu vznikl nárok, kdyby nedošlo ke snížení jeho výdělku následkem škody na zdraví. "
42 V § 448 odstavci l se vypouští třetí věta, odstavec 2 zní: „(2) Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmi však úhrnem převýšit částku, do které by náležela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 447 odst 2" 43 Za § 453 se vkládá § 453a, který zní: „§ 453a (1) Dopustil-li se vlastník věci takového protiprávního jednání, jímž se trvale zbavil možnosti věc obvyklým způsobem užívat, připadá věc do vlastnictví státu, pokud je v rozporu se zájmem společnosti, aby vlastník s věcí dále nakládal Obdobně přecházejí na stát i jiná majetková práva občana, s výjimkou práva dědického, práva z odpovědnosti za škodu na zdraví nebo jiného práva omezeného jen na jeho osobu Státu však nepřipadá ten majetek, jehož je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb osob, o jejichž výživu nebo výchovu je vlastník věci, nebo ten, jemuž svědčí majetkové právo, povinen pečovat, a dále majetek, který jiný nabyl od vlastníka v dobré víře (2) Připadnutím majetku státu zaniká bezpodílové spoluvlastnictví manželů "
10
44. § 457 odst. 2 a 3 zní: „(2) Je-li právní úkon neplatný proto, že svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí zájmům společnosti (§ 39), může soud na návrh prokurátora vyslovit, že plnění přijaté tím, kdo takto vědomě porušil zákon, připadá zcela nebo zčásti státu; současně soud uloží vydat připadlé plnění státu. Povinnost podle odstavce l tím není dotčena. (3) Při rozhodování o rozsahu připadnutí plnění státu přihlíží soud zejména k společenskému dosahu neplatného právního úkonu, k okolnostem, za kterých byl právní úkon učiněn, jakož i k osobním a majetkovým poměrům účastníků. ". 45. Za ustanovení § 469 se vkládá § 469a, který spolu s nadpisem zní: „Vydědění § 469a Zůstavitel může vydědit potomka, protože v rozporu s pravidly socialistického soužití neposkytl zůstavitelovi potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech. O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a § 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění. ". 46. V § 479 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „nedošlo-li k vydědění uvedených potomků. ". 47. V § 482 odstavci 2 se na konci vypouštějí slova: „a potvrdí podle ní nabytí dědictví". 48. § 484 odst. l zní: „(1) Vypořádání se provede podle dědických podílů. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování; jde-li o dědice uvedeného v ustanovení § 473 odst. 2, započte se kromě toho i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, jestliže k němu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému v ustanovení § 479 neodůvodněně zvýhodněn. ". 49. V § 489 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec l a připojuje se odstavec 2, který zní: „(2) Na neoprávněnou stavbu na pozemku v individuálním vlastnictví použije se přiměřeně ustanovení § 221. ". zní:
50. Za ustanovení § 489 se vkládá § 489a, který „§ 489a
(1) Na základě povoleni vydaného příslušným orgánem podle zvláštních předpisů může občan za účelem uspokojování hmotných a kulturních potřeb ostatních občanů poskytovat za úplatu občanům, popřípadě organizacím věcná plnění a výkony.
11 Ustanovení tohoto zákona platí i na právní vztahy takto vzniklé. Ustanovení části čtvrtě se však použijí jen přiměřeně; zejména se použijí § 226 až 231, § 232 odst. l, § 233, 234, § 235 odst. l a 3, § 236 až 239, § 243 odst. 2, § 244 až 247, § 248 odst. l a 3, § 249 až 252, § 253 věta prvá, § 254, 255, 263, § 265 až 267, § 268 odst. l věta prvá, § 270, § 271 odst. l a 3, § 272, § 273 odst. l věta prvá a odst. 2, § 274, 276, § 277 věta prvá, § 278, 279, § 280 odst. l a 3 a § 281 odst. l věta prvá a třetí a odst. 2. (2) Vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky stanoví nařízením podrobnější úpravu. ". 51. V § 490 odst. 2 věta druhá a třetí zní: „Pokud by nezastavěné stavební pozemky vzhledem k svému určení a výměře mohly být předmětem práva osobního užívání (§ 199, § 200), mohou je občané darovat svým manželům, jakož i příbuzným v řadě přímé a sourozencům, případně zároveň s nimi i jejich manželům. K smlouvě o převodu budovy, která je v soukromém vlastnictví, a k smlouvě o převodu nebo nájmu zemědělského (lesního] pozemku, je třeba souhlasu národního výboru, ledaže jde o převod do socialistického společenského vlastnictví. ". 52. V § 495 odstavec l zní: „(1) Zástavní práva mohou vznikat jen ze zákona; přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. ", odstavec 3 se vypouští. 53. § 506 zní: „§ 506
Práva a povinnosti ze zástavních práv vzniklých před 1. dubnem 1964 se řídí ustanovením § 495, pokud nejsou upraveny zvláštními předpisy. To platí i o zástavních právech vzniklých ze smlouvy. ". 54. Za § 507 se vkládá § 507a, který včetně nadpisu zní: „§ 507a Přechodná ustanovení k úpravám účinným od 1. dubna 1983 (1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé v době od 1. dubna 1964 do 1. dubna 1983. (2) Na právní vztahy z bezpodílového spoluvlastnictví manželů, zaniklého v době od 1. dubna 1984 do 1. dubna 1983, užije se ustanovení § 149 odstavec 4, pokud k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví nedošlo dohodou uzavřenou do tří let od 1. dubna 1983, nebo rozhodnutím soudu na návrh podaný do tří let od 1. dubna 1983. (3) Do doby uvedené v ustanovení § 135a se započítá i doba, po kterou občan nebo jeho právní předchůdce měl věc nepřetržitě v držbě (§ 135a
12
odst. 1) nebo nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemenu (§ 135a odst. 2) před 1. dubnem 1983; tato doba však neskončí dříve než uplynutím jednoho roku od tohoto dne. (4) Jde-li o právo dovolat se neplatnosti právního úkonu z důvodu uvedeného v ustanovení § 40a, k němuž došlo před 1. dubnem 1983, neskončí se promlčecí doba dříve, než uplynutím tří let od tohoto dne. (5) Jde-li o právo na náhradu škody nebo o právo na vydání neoprávněně získaného majetkového prospěchu, platí dvouletá promlčecí doba počítaná ode dne, kdy počala běžet lhůta původní; tohoto ustanovení nelze použít, jde-li o právo, k němuž promlčecí doba uplynula podle dosavadních předpisů. 16) Na práva a povinnosti z věcných břemen vzniklých před 1. dubnem 1964 vztahují se obdobně ustanovení § 135b a § 135c odstavec 3 až 7. ". 55. Za § 507a se vkládá § 507b, který zní: „§ 507b Zvýšení základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a stanovení hranice, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, k nimž dojde počínaje 1. dubnem 1983, nedotýká se dohod o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§ 57), uzavřených před tímto dnem. ". 56. § 508 zní: „§ 508
(1) Podrobnější předpisy k provedení občanského zákoníku vydají příslušná ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy. Vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky může vydat podrobnější předpisy k provedení občanského zákoníku, jde-li o věci. které náleží do působnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. (2) Vzorové stanovy stavebních družstev vydávají Český svaz bytových družstev a Slovenský svaz bytových družstev se schválením vlády příslušné republiky. ". ČI. II
Státní socialistické organizace mohou zřídit cizím právnickým osobám se souhlasem federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničních věcí smlouvou právo trvalého užívání pozemku. Smlouva obsahuje zejména označení pozemku, k němuž se právo trvalého užívání zřizuje, účel, ke kterému se pozemek přenechává do trvalého užívání, způsob tohoto užívání, jakož i podmínky, za nichž právo trvalého užívání pozemku zaniká.
13 Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění SK zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění občanského zákoníku, jak vyplývá z pozdějších předpisů ČI. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1983, s výjimkou ustanovení § 489a, které nabývá účinnosti již dnem 1. ledna 1983
14
Důvodová zpráva Navržené změny a doplňky, kterými má být zdokonalena současná úprava občanského zákoníku, směřují k posílení právních prostředků, sloužících upevňování sociálních a právních jistot občanů a jednotě mezi individuálními a společenskými zájmy a zabezpečení společensky odůvodněného uspokojování osobních, rodinných a majetkových potřeb občanů, ochrany společnosti i jednotlivce před protiprávním jednáním a ochrany socialistického soužití. Protože základní struktura občanského zákoníku odpovídá i nadále společenské potřebě a nevyžaduje žádné změny, bylo možné poznatky získané z vyhodnocení výsledků politicko-právní analýzy účinnosti občanského zákoníku promítnout do úprav, jimiž se navrhují změny nebo doplňky jednotlivých současných institutů občanského zákoníku, popřípadě, jimiž se navrhuje doplnění jejich současného systému. Dílčí novelizace, která má vyjádřit nezbytné změny v současné právní úpravě a založit tak předpoklady k účinnějšímu výkladu a uplatňování jednotlivých ustanovení občanského zákoníku v souladu se zásadami občanskoprávních vztahů, vyjádřených v jeho základních článcích, předpokládá v jednotlivých částech současné systematiky občanského zákoníku tyto právní úpravy: I.
V časti první (obecná ustanovení): Doplnění ustanovení o zákonném zastoupení ( § 2 7 ) má umožnit, aby opatrovníkem občana, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, mohl být soudem ustanoven i národní výbor, popřípadě jeho zařízení. Třeba dávat přednost tomu, aby opatrovníkem byl ustanoven příbuzný nebo jiný občan, který je také ochoten opatrovnickou funkci převzít a odpovědně ji vykonávat. Ustanovením tzv. veřejného opatrovníka bude však možné vhodným způsobem řešit zastoupení občana v těch případech, kde se nepodaří opatrovníkem ustanovit příbuzného nebo jinou vhodnou osobu; tím, že soud bude mít možnost ustanovit opatrovníkem namísto národního výboru jeho zařízení, přizpůsobí se opatrovnictví místním podmínkám a jeho výkon se zhospodární. Zařízení národního výboru bude moci být ustanoveno opatrovníkem za předpokladu, že bude mít právní subjektivitu; opatrovnictví bude vykonávat nad osobami, kterým poskytuje péči. Zákony České národní rady a Slovenské národní rady vymezí druh zařízení národního výboru, způsobilého vykonávat funkci opatrovníka. Společenské potřebě neodpovídá, aby se všemi v zákoně uvedenými důvody neplatnosti právního úkonu byly nadále spojovány důsledky z tzv. abso-
lutní neplatnosti právního úkonu. Proto nová úprava (§ 40a) některé z dosavadních důvodů neplatnosti vyčleňuje a stanoví, že v těchto případech se pokládá právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je neplatným úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá (tzv. relativní neplatnost). Znamená to tedy, že pokud oprávněné osoby své právo dovolat se neplatnosti právního úkonu neuplatní, anebo pokud je neuplatní ani prokurátor anebo národní výbor podle svých zákonných oprávnění, bude se na právní úkon, byť byl postižen důvodem relativní neplatnosti, pohlížet jako na platný. To posílí právní jistotu v těch případech, kde není společenský zájem na tom, aby se z relativní neplatnosti vyvozovaly důsledky, když vady právního úkonu jeho účastníci nevytýkají a nedovolávají se jich. Oprávněný se relativní neplatnosti může dovolat v občanském soudním řízení, popřípadě, jde-li o neplatnost závěti podle § 479, též v řízení před státním notářstvím. Jde-li však o relativní neplatnost úkonu, o jehož registraci rozhodlo státní notářství, může být neplatnost určena výlučně jen rozhodnutím soudu, vydaným k návrhu (žalobě) v občanském soudním řízení; v těchto případech tedy nepostačuje, aby se účastník například jako odpůrce (žalovaný) jen v řízení bránil tím, že úkon je pro některý z vypočítaných důvodů neplatný. Právo dovolat se neplatnosti právního úkonu pro některý ze stanovených důvodů podléhá promlčení. Protože není stanoveno jinak, promlčí se v obecné tříleté promlčecí době podle § 101. V ostatních případech, kde právní úkon svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí zájmům společnosti (§ 39) půjde nadále o právní úkon absolutně neplatný, protože v tomto směru dosavadní právní úprava zůstává nedotčena. Nedotčena zůstává také úprava § 37 a § 38. Tato neplatnost bude tedy nadále působit vůči každému a každý, kdo má na tom právní zájem, může se jí bez časového omezení dovolávat; soud také z ní nadále bude povinen vyvozovat důsledky z úřední povinnosti, i když k tomu nikdo nedá podnět. Nová úprava také nic nemění na dosavadním vymezení případů odstoupení od smlouvy jejími účastníky podle § 48 a § 49. Ke zjednodušení dosavadní úpravy dochází i v ustanoveních § 44 a § 47. Pokud zákon vyžaduje splnění dalších náležitostí, jako například rozhodnutí příslušného orgánu ke smlouvě, nejde již o podmínku vzniku smlouvy, ale o podmínku její účinnosti. Účinností se rozumí možnost domáhat se po právu plnění ze smlouvy. Rovněž registrace smlouvy státním notářstvím v případech, kde to zákon vyžaduje (§ 58 odst. 2, § 134 odst. 2, jakož i § 135c odst. l a 4 a § 205 odst. 2) je podmínkou účinnosti smlouvy. Ustanovení § 44 váže vznik smlouvy již jen na shodu účastníků o jejím obsahu, ustanovení § 47 upravuje ve vztahu ke smlouvě i jednotlivé důsledky nedostatku rozhodnutí pří-
15
slušného orgánu nebo nedostatku registrace Pokud účastníci již ze smlouvy plnili a smlouva nenabyla účinnosti, půjde o neoprávněný majetkový prospěch (§ 452) a vznikne závazek na jeho vydání Nová úprava se nedotýká předpokladů platnosti smluv, které jsou upraveny jak obecně (§ 39), tak i zvláštními ustanoveními Podle dosavadních poznatků a zkušeností vyžadují dílčí změny některá ustanovení o promlčení Doplnění § 100 odst 2 zabraňuje promlčení práva na uzavření dohody o osobním užívám pozemku podle § 135a odst 2 ve znění novely; možnost promlčení práva na uzavření dohody o osobním užívání pozemku podle § 205 odst l však zůstává nedotčena Změna v úpravě počátku běhu obecné tříleté promlčecí doby k uplatnění (vykonání) práva oprávněného dědice na vydání dědictví (§ 105) posílí ochranu oprávněného dědice, bude tomu tak zejména v těch případech, kde podle dosavadního právního stavu mohlo dojít k promlčení práva ještě předtím, než došlo k rozhodnutí o skončení pro jednání dědictví. Další úpravy v tomto ustanovení byly provedeny v návaznosti na novelizaci notářského řádu, napříště v případě schválení dohody dědiců o vypořádání dědictví nebo provedení vypořádání mezi dědici státním notářstvím nebude potvrzováno nabytí dědictví. Znění nové úpravy je přizpůsobeno změnám notářského řádu Prodloužení dosavadní jednoroční subjektivní promlčecí doby pro uplatnění práv na náhradu škody a práv na vydání neoprávněně získaného majetkového prospěchu (§ 106, § 107) na dva roky odpovídá zájmu společnosti na spravedlivé ochraně poškozeného nebo toho, na jehož úkor byl neoprávněný majetkový prospěch získán. Při vzájemných právech na vydání neoprávněně získaného majetkového prospěchu z neplatné nebo zrušené smlouvy musela dosavadní praxe výkladem čelit řadě obtíží vyplývá jících z toho, že například při kupních smlouvách nebylo vydání věci uplynutím času pro nepromlčitelnost vlastnického práva ohroženo, zatímco podle doslovného znění zákona právo na vydání peněžitého plnění promlčení podléhalo. Nová úprava proto tyto případy výslovně řeší způsobem, odpovídajícím spravedlivému vypořádání mezi účastníky smlouvy podle pravidel socialistického soužití Úprava § 135b a § 135c o věcných břemenech si vyžádala doplnění § 109, byla zvolena desetiletá promlčecí doba, která je shodná s vydržecí dobou vztahující se na nemovitosti Úprava počítání času, pokud jde o účinky, jaké má připadnutí posledního dne lhůty na sobotu, přizpůsobuje se již účinné úpravě zákoníku práce a sjednocuje s dosavadními účinky připadnutí tohoto posledního dne lhůty na neděli nebo svátek (§ 122 odst 3)
VI a VII občanského zákoníku Vychází ze zasady, že sousedská práva mohou být účinně uplatňována jen na základě principu vzájemnosti: ochrana, poskytovaná právům vlastníka jedné věci nesmí být v nepoměru ke spravedlivé ochraně, která náleží právům vlastníka druhé věci Ochrana se poskytuje právům vlastníka jak nemovité, tak i movité věci; tomu také odpovídají jejich vzájemné povinnosti Jednotlivé povinnosti jsou uvedeny příkladmo Jejich výpočet má sloužit k tomu, aby ustanovení o tzv. sousedských právech bylo možné vykládat a uplatňovat v mnohotvárných situacích, které mezi sousedy mohou nastat V případech § 130a odst l jde zejména o bezprostřední sousedy, i když se zřetelem k zájmu na nerušeném občanském soužití má úprava širší dosah. Pokud jde o povinnost oplotit pozemek (§ 130a odst 2), rozhodnutí soudu nenahrazuje rozhodnutí stavebního úřadu, v případě, že po rozhodnutí soudu stavební úřad nevydá povolení, ztrácí rozhodnutí účinnost [§ 268 písm b) o s ř ] Ustanovení § 130a odst 3 upravuje občanskoprávní vztahy v souvislosti se vstupem na pozemek a nedotýká se úpravy vstupu na pozemek podle zvláštních předpisů, například podle stavebního řádu Zakládá současně na principu odpovědnosti za výsledek povinnost k náhradě škody, jestliže byla bezprostředně způsobena vstupem na pozemek, pokud jde o způsob a rozsah náhrady, platí obecná úprava o náhradě škody U tzv nedoložených právních vztahů, kde společenský zájem nevyžaduje uvedení do předešlého stavu, zakládá nova právní úprava v ustanovení § 132a možnost poskytnout ochranu tomu, kdo, ač není vlastníkem, s věcí nakládá jako se svou proto, že je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří (držba věci) To umožní v řadě případů uvést právní stav do souladu se skutečným stavem, kde dosud takové řešení buď vůbec nebylo po právu možné, anebo kde k němu bylo možné dospět jen s nepoměrnými obtížemi. Vymezené podmínky ustanovení § 132a chrání jak zájem společnosti, tak v potřebné míře též zájem jednotlivce Tomu, kdo s věcí nakládá za stanovených podmínek náleží obdobná ochrana jako vlastníkovi věci, až na to, že ve vzájemném poměru se vůči vlastníkovi, jemuž svědčí silnější právo, neprosadí. Ustanovení o náhradě účelně vynaloženého nákladu odpovídá spravedlivému vypořádáni. Obdobná ochrana patří i tomu, kdo za stanovených podmínek vykonává právo odpovídající věcnému břemenu (držba práva), na jiná práva se však nová úprava nevztahuje Ten, kdo s věcí nakládá jako se svou proto, že je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří, má právo i na užitky věci [§ 458 odst 2. ]
V části druhé (socialistické společenské vlastnictví a osobní vlastnictví):
Změna v ustanovení § 134 odst. 2 je důsledkem změn v § 47, současně se v tomto ustanovení promítají úpravy, zatím obsažené jen v nižších právních normách.
Nová úprava v oblasti tzv sousedských práv podrobněji rozvádí to, co obecně upravují články
Zájem společnosti vyžaduje, aby kromě ochrany, kterou tzv. nedoloženým právním vztahům po-
16
s k y t u j e § 132a, bylo možné vlastnické vztahy za splnění stanovených podmínek uvést do souladu se skutečným stavem. Tuto funkci má plnit nový, dosud neupravený způsob nabytí vlastnického práva a nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu, jakož i nový způsob nabytí práva na uzavřeni dohody o osobním užívání pozemku podle ustanovení § 135a. Nová úprava však důsledně chrání již vzniklé právní vztahy v tom směru, že stanoví, že podle ní nelze nabýt věc (nebo právo k věci) z majetku v socialistickém vlastnictví, nebo z majetku, ke kterému má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů. Tímto právem je například právo užívání podle zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, anebo podle zákona č. 61/1977 Sb, o lesích, popřípadě podle dalších předpisů Důsledné zaměření nového institutu jako prostřed ku, který má v právní oblasti přispívat k využívání movitých a nemovitých věcí nikoli k výrobní, ale k osobní a rodinné spotřebě občanů, se zabezpečuje také tím, že stanoveným způsobem lze nabýt do vlastnictví jen věci, které mohou být předmětem osobního vlastnictví, jako jsou kromě nejrůznějších movitostí například i rodinné domky, garáže apod. Obdobně to platí i o nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu. Pokud jde o pozemky, nebo jejich část, které nikdy předmětem osobního vlastnictví být nemohou, připouští nová úprava za stanovených podmínek nabytí práva na uzavření dohody o osobním užíváni pozemku, vlastnické právo k takovým pozemkům nebo jejich častém nabývá stát Pokud jde o podmínky pro nabytí vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu anebo práva na uzavření dohody o zřízení osobního užívání pozemku, odkazuje nová úprava na § 132a s tím, že právní důsledky spojuje s nepřetržitostí tam uvedeného stavu po stanovenou dobu tří, popřípadě deseti let, do které si občan může započítat dobu, po kterou jeho právní předchůdce měl věc nepřetržitě v držbě, anebo nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemenu U pozemků nová úprava přizpůsobuje řešení již zakotvenému institutu osobního užívání pozemků, který se v praxi osvědčil Pro případ, že by šlo o nedoložený právní vztah k většímu celku, než vymezuje § 200, stanoví nová úprava podmínky řešení i v tomto směru. Pokud jde o běh stanovené tříleté nebo desetileté doby, použije se přiměřeně ustanovení o promlčení Oprava věcných břemen (§ 135b a § 135c) vyplní mezeru v zákoně, která vznikla dosavadním úzkým pojetím uplatnitelnosti věcných břemen v občanskoprávních vztazích podle ustanovení § 495 a která v praxi ztěžovala zabezpečení oprávněných zájmů občanů při uspokojování osobních a rodinných potřeb. Zařazení úpravy do hlavy druhé části druhé občanského zákoníku, upravující osobní vlastnictví, je dáno novým obsahem institutu Kromě věcných břemen ke stavbám bude se nová úprava dotýkat i pozemků, které sice nemohou být v osobním vlastnictví, jsou však občany
v současne době využívaný již teměř výlučně jen ke spotřebním účelům, zejména v souvislosti s uspokojováním bydlení, rekreace a zájmové Činnosti. Je proto i u nich dán společenský zájem na takové úpravě, která platí i pro vztahy obsahem a účelem nejbližší, tj vztahy z osobního vlastnictví Nová úprava také navazuje na progresivní vztahy vznikající z osobního užívání pozemků občany za účelem stavby rodinného domku, rekreační chaty nebo garáže anebo zřízení zahrádky. Rozlišení věcných břemen podle toho, zda jsou spojena s vlastnictvím určité nemovitosti nebo s osobním užíváním určitého pozemku, anebo, zda náležejí určité osobě, umožní široké použití nove úpravy se zřetelem k praktickým potřebám občanů Bude tedy napři klad napříště možné zřízením věcného břemene upravit i společensky závažné vztahy, jaké například vznikají mezi rodiči a dětmi a jejich manželi při prodeji nebo darování rodinného domku tak, že ve prospěch převodců (rodičů) bude možné smluvně zřídit doživotní užívací právo k jednomu z bytů, popřípadě k jiné místnosti v tomto domku s tím, že tento závazek přejde i na každého dalšího nabyvatele nemovitosti Pojetí institutu věcných břemen tím přispěje k odstranění obtíží praxe, pokud podle dosavadního právního stavu bylo možné práva a povinnosti smluvně upravit jen závazkovým vztahem, který nevázal další případné nabývá tele věci, jíž se závazek dotýkal. Dosavadní způsoby vzniku věcných břemen ze zákona (tj přímo na základě zákona nebo na základě zákonného oprávnění příslušného orgánu) se rozšiřují i na možnost vzniku smlouvou nebo na základě závěti, pro závažnost obsahu a z důvodů právní jistoty vyžaduje se i u smlouvy písemná forma. K účinnosti smlouvy je třeba její registrace státním notářstvím Nová úprava také rozvádí, kdo je oprávněn zřídit věcné břemeno smlouvou; kromě vlastníka a toho, komu náleží právo osobního užívání pozemku, může zřídit věcné břemeno i socialistická organizace, která má právo užívání podle zvláštních předpisů, například podle zákona č. 123/1975 Sb, o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, anebo podle zákona č. 61/1977 Sb, o lesích, popřípadě podle dalších předpisů. Kromě přechodu věcných břemen řeší nová úprava i způsoby zániku věcných břemen a to ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou, jakož i v případě smrti, náleží-li právo odpovídající věcnému břemenu určite osobě. K účinnosti smlouvy je též třeba její registrace státním notářstvím Podmínky, za kterých věcné břemeno zaniká ze zákona nebo může být za přiměřenou náhradu soudem omezeno nebo zrušeno, byly stanoveny se zřetelem k zájmu na spravedlivém a potřebám života odpovídajícím řešení v konkrétních případech. Změna v § 140, podle kterého lze ve stanovených případech převést spoluvlastnický podíl i bez souhlasu ostatních spoluvlastníků, vychází vstříc potřebám praxe Dosavadní možnost převést podíl jen na spoluvlastníka anebo na potomky převodce
17 se rozšiřují tak, že se převod podílu umožňuje také jestliže pro chování uživatele nebo z j i n ý c h důvodů vznikl stav, který brání dalšímu výkonu práva spona manžela spoluvlastníka, manžela převodce a lečného užívání bytu. Splnění zákonné podmínky, kromě převodu na potomky převodce i na potomky a zároveň na jejich manžele. Při převodu mezi že lze tak učinit v případech zvláštního zřetele hodných, musí být v každém konkrétním případě manželi lze však ustanovení § 140 uplatnit jen na samostatný majetek, nepatřící do bezpodílového odůvodněno vzhledem ke všem okolnostem posuzované věci. Soud proto nezruší právo společného spoluvlastnictví manželu; jinak by se obcházelo užívání bytu, jestliže by to bylo v rozporu s pravidly ustanovení § 143. socialistického soužití anebo jestliže by uživatel zneZměna v ustanovení § 142 umožní soudu spravedlivěji a z hlediska výchovného působení i pře- užíval svého práva proti zájmům společnosti nebo svědčivěji posuzovat spoluvlastnický vztah mezi spoluobčanů. Redukce na nižší než původní počet účastníky při příležitosti zrušení a vypořádáni podí- společných uživatelů (pokud jich původně bylo lového spoluvlastnictví. Bude tedy napříště možné více než dva) není vyloučena. Současné obsahuje nová úprava i ustanovení o náhradním bytu, s uvepřímým odkazem na zákonem stanovené podmínky dením podmínek, kdy postačí poskytnout náhradní zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve výjimečubytování. Nová úprava se nevztahuje na společných případech návrh některého ze spoluvlastníků né užívání bytu manželi podle § 175 a násl. i zamítnout, nebude-li možné reálné rozdělení věci a budou-li použití dalších způsobů zrušení a vypoZměna § 196 odpovídá skutečnosti, že některá řádání spoluvlastnictví bránit důvody zvláštního družstva jsou zakládána jen k výstavbě a hospodazřetele hodné, například rozpor s pravidly socia- ření s místnostmi nesloužícími k bydlení (např. listického soužití. Bude ovšem věcí soudu, aby s garážemi), jakož i tomu, že Vzorové stanovy stapečlivě zvážil, zda v konkrétním případě nejde vebních bytových družstev nyní již nevylučují možo pokus o zneužití tohoto ustanovení některým ze nost přidělení místností nesloužících k bydlení spoluvlastníků. Při respektování zásady, že nikdo i tomu členu družstva, který neužívá družstevní byt nemůže být spravedlivě nucen, aby v podílovém Změnu v ustanovení § 198 odst. 2 si vyžádal spoluvlastnictví setrvával, bude současně možné nový institut § 135a odst. 2, podle něhož za tam stavzít zřetel ke všem skutečnostem, které umožní novených podmínek nabývá občan právo, aby s ním posouzení věci i z hlediska důvodného individuálního a skupinového zájmu na dalším trvání spolu- byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku. Jestliže občan měl pozemek deset let nepřetržitě vlastnického vztahu. V souvislosti s rozšířením v držba (§ 132a odst. 1), nebylo by spravedlivé, uplatnění věcných břemen v občanskoprávních aby se právo osobního užívání zřizovalo za úhradu. vztazích bude také možné, aby soud při zrušení Zařazení ustanovení § 203a má umožnit uplata vypořádání spoluvlastnictví zřídil svým rozhodnutím věcné břemeno. Ochrana osob, kterým pří- nění § 130a i na osobní užívání pozemků, kde může plnit obdobnou funkci jako je tomu u osobního slušejí práva na nemovitosti váznoucí, bude přitom vlastnictví zajištěna. Doplnění ustanovení § 149 podpoří zájem na Změna v § 205 odst. 2 rozšiřuje uplatnění dotom, aby se manželé po zániku bezpodílového spo- savadního ustanovení o vzniku práva osobního užíluvlastnictví bez zbytečných odkladů především vání pozemku i na případy podle § 135a odst. 2. sami pokusili o vypořádání bezpodílového spoluDoplnění § 212 vzešlo z potřeb praxe doplnit vlastnictví dohodou. Nedojde-li ve stanovené době dosavadní prostředky zániku práva společného užítří let k dohodě a nebyl-li v této době ani podán vání pozemku t a k , aby v případech zvláštního návrh na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví zřetele hodných soud mohl na návrh společného a nedošlo-li v důsledku toho k vypořádání bezpo- uživatele zrušit právo společného užívání pozemku, dílového spoluvlastnictví soudem, uplatní se ne- vznikne-li stav, který brání jeho společnému užívání. vyvratitelná právní domněnka o vypořádání mezi Skutečnosti, ke kterým bude soud přihlížet při rozmanželi. Nová úprava čelí obtížím, které dosud hodování o podaném návrhu, budou obdobné těm, vznikaly při provádění dokazování v těch přípa- které jsou rozhodné v případech podle § 174, takže dech, kdy od zániku bezpodílového spoluvlast- i zde platí, že návrhu nebude možné vyhovět, kdyby nictví uplynula delší doba. Právní domněnka byla to bylo v rozporu se základními zásadami občanskostanovena na základě zobecněných zkušenosti právních vztahů, zejména například s těmi, které praxe; nová úprava sjednotí také posuzování ostat- jsou vyjádřeny v článcích VI a VII občanského záních majetkových práv, manželům společných, tj. koníku. Nevylučuje se, aby v případech, kde ponapříklad práv ze společných vkladů, dluhů a po- zemek užívali tři nebo více společných uživatelů, hledávek, z nichž jsou oba manželé ve vzájemném došlo rozhodnutím soudu (obdobně jak to připouští vztahu oprávněni i zavázáni rovným dílem. § 174 odst. 2) k vytvoření takového stavu, který bude znamenat redukci na nižší než původní počet V části třetí (osobní užívání bytů, jiných míst- společných uživatelů. ností a pozemků): Účinný postup proti neoprávněným stavebníDoplnění § 174 umožňuje na návrh společného kům vyžaduje nejen koordinované uplatňování uživatele zrušit právo společného užívání bytu, všech prostředků občanského a správního práva,
18
ale v občanskoprávní oblasti zejména takovou úpravu, která umožní v široké míře vzít zřetel ke konkrétním okolnostem posuzovaného případu. Změna § 221 má posílit předpoklady pro vydáni spravedlivého a společenskému zájmu odpovídajícího rozhodnutí. Vychází se přitom ze zásady, že za vlastníka stavby se od počátku považuje stavebník, že však na návrh národního výboru nebo organizace, které mají pozemek ve správě, nebo organizace, která je vlastníkem pozemku anebo na návrh osobního uživatele pozemku může být přikázána za náhradu navrhovateli. Aby se zabránilo nepřiměřeným tvrdostem, lze z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout i jinak, tj. ponechat stavbu stavebníkovi, například tehdy, jestliže byl v dobré víre, že zřizuje stavbu oprávněně. Naproti tomu v krajních případech, kde tomu nebude bránit potřeba brát zřetel k hospodářské stránce věci, bude moci soud po zjištění stanoviska národního výboru, který je příslušným stavebním úřadem, rozhodnout, že stavebník je povinen stavbu na svůj náklad odstranit. Doplnění úpravy o možnost, aby soud upravil vztahy ohledně pozemku, na němž je stavba zřízena, například aby zrušil právo osobního užívání pozemku anebo aby zřídil bezplatně nebo za náhradu věcné břemeno, které je hospodářsky nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě, je důsledkem toho, že nová úprava poskytuje diferencované prostředky v sankcích, které stíhají neoprávněného stavebníka; jestliže okolnosti případu nevyžadují, aby stavba byla přikázána do vlastnictví navrhovatele, anebo aby bylo rozhodnuto, že stavebník je povinen stavbu odstranit, lze upravit i některé další právní vztahy na návrh vlastníka stavby. Soudem přijatá opatření podle § 221 jsou sankcí za porušení ustanovení občanského práva a neomezují proto možnost uplatnění těch prostředků, které zakotvují předpisy správního práva (zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Současně byla nová úprava doplněna o ustanovení, poskytující oprávněnou ochranu věřiteli, který své právo vůči stavebníkovi zajisti) omezením převodu nemovitosti; jde o obdobu úpravy podle § 366. V části čtvrté (služby): Podnětem k doplnění ustanovení § 230 byly některé dosavadní zkušenosti s prováděním služeb, u nichž je provedení rozvrženo do delšího časového úseku. V těchto případech, kde zpravidla bývá cena dohodnuta podle rozpočtu (například při dodávce stavby na zakázku), umožní nová úprava přizpůsobení vzniklých vztahů změněným vnějším podmínkám. Zájem na dalším zdokonalování služeb vyžaduje úpravu počátku běhu záruční doby v ustanovení § 249 pro ty případy, kde koupenou věc je třeba dát do provozu k tomu pověřenou organizací, jak je tomu například u barevných televizorů, automatických praček a podobných technicky náročnějších výrobků. Výhoda, kterou občan novou úpravou zís-
ká, je podmíněna tím, že službu v přiměřené době tří týdnů od převzetí věci u obchodní, popřípadě jiné (servisní) organizace objednal a řádně u včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost. Znění občanského zákoníku je třeba uvést do souladu s později vydanými předpisy, jimiž v případech, které se uvádějí v ustanoveních § 250, § 253, § 268 odst. l, § 277 a § 281 odst. l byla přenesena pravomoc krajských národních výborů na okresní národní výbory. Jde o zákon SNR č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů v Slovenské socialistické republice, zákon SNR č. 131/1970 Sb., o zřízení krajských národních výborů v Slovenské socialistické republice a o opatřeních s tím souvisejících, zákon ČNR č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy a zákon SNR č. 159/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy. Neustále se rozvíjející objem služeb poskytovaných občanům vyžaduje zvláštní úpravu pro některé druhy služeb. Dosavadní nejasnosti i v některých právních vztazích mezi účastníky se odstraňují tím, že se nově upravuje zhotovení stavby na zakázku [§ 263a) a že se dále mění úprava některých záručních dob podle § 271. Nová úprava počítá s tím, že až do převzetí zhotovení stavby objednatelem odpovídá za poškození nebo zničení stavby organizace, která zakázku občana přijala. Z této zásady, která vyjadřuje odpovědnost za výsledek, připouští se výjimka jen potud, pokud by ke škodě došlo i jinak (například z vnější přípiny, kterou může být živelná pohroma apod. ). Pokud jde o vztahy stavebníka (objednatele stavby), který je od počátku zhotovování stavby jejím vlastníkem vůči třetím osobám, navazuje nová úprava na dosavodní právní stav. Není tedy například dotčeno uplatnění dosavadní obecné úpravy odpovědosti za škodu, kterou podle konkrétních okolností případu má bud organizace provádějící stavbu, nebo stavebník, anebo oba společně. Prodloužení dosavadní záruční doby na tři roky je odůvodněno předmětem služby, jejím obvyklým objemem a hospodářským významem; bylo však ponecháno úpravě prováděcího předpisu u některých staveb nebo jejich částí, kde by tříletá doba byla nepřiměřeně dlouhá, stanovit záruční dobu kratší, nejméně však v trvání osmnácti měsíců. Ustanovení § 362a o změně pojištění, v podrobnostech odkazuje na pojistné podmínky pro pojištění majetku a pro pojištění odpovědnosti za škodu, pomůže odstranit obtíže, které zatím v praxi vznikaly a musely být překonávány výkladem v těch případech, kde došlo k zámku bezpodílového spoluvlastnictví manželů, kteří byli pojištěni a kde v důsledku toho vznikaly zejména pochybnosti, zda a který z bývalých bezpodílových spoluvlastníků je nadále pojištěn a na který majetek [kterou věc) se v těchto případech pojištění vztahuje.
19 V části páté (práva a povinnosti z jiných právních úkonů): Doplnění § 397 má umožnit vyloučení některých nežádoucích vlivů, které s sebou přináší živelné a neorganizované poskytování nemovitostí nebo jejich Části občany k dočasnému užívání. Změna v ustanovení § 399 odst. 2 má za následek, že v případech, na které se nevztahuje cenový předpis, bude napříště nejvýše přípustná dohodnutá cena koupené věci vázána cenou téhož nebo srovnatelného druhu nové věci, za niž se věc prodává v obchodě v době uzavření smlouvy. Srovnatelným druhem věci rozumí se takový druh věci,, který se zřetelem k vlastnostem srovnávané věci se k ní kvalitativně a kvantitativně nejvíce přibližuje. Nová úprava pamatuje i na případy, kde cena není ani stanovena podle cenových předpisů, ani ji nelze určit podle srovnatelného druhu nové věci, jak tomu je například u starožitností; zde platí, že dohodnutá cena nesmí podstatně překročit obvyklou cenu, odpovídající povaze věci. Obyklou cenou rozumí se cena obvyklá v době a v místě prodeje, s přihlédnutím k nabídce a poptávce, avšak hodnocená se zřetelem k zájmu společnosti na tom, aby v rozporu s pravidly socialistického soužití nedošlo na úkor společnosti nebo spoluobčanů k obohacení. Nová úprava klade důraz nikoli na způsob určení ceny, jak tomu bylo dosud, ale na samotný obsah dohody o ceně; odhad bude napříště jen pomůckou pro zjištění nejvýše přípustné ceny. Ustanovení § 405 se uvádí do souladu se současnými potřebami nákupu zamědělských a lesních výrobků. V části šesté (odpovědnost za škodu a za neoprávněný majetkový prospěch): Změna dosavadní úpravy § 438, která vyjadřuje zásadu solidární odpovědnosti škůdců v případech společně způsobené škody, prohloubí odpovědnost za protiprávní jednání a důsledněji zabezpečí ochranu práv poškozeného. Současné úpravě zákoníku práce se přizpůsobuje § 447 odst. 2 s tím, že tam stanovené omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud přiznat náhradu i nad stanovené omezení, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí. Poskytnutím přiměřenějších sankcí než dosud sleduje se zájem na upevnění právního řádu, kázně a disciplíny a posiluje se reparační a satisfakční funkce občanskoprávní odpovědnosti za škodu. Bude tedy možně kromě úmyslu postihnout jak případy vědomé nedbalosti, tak i závažné případy nevědomé nedbalosti. Nastalá změna se promítá i v rozsahu nároků na náhradu nákladů na výživu pozůstalých v § 448 odst. 2. Zmocnění vlády československé socialistické republiky na úpravu podmínek, výše a způsobu náhrady za ztrátu na výdělku (§ 447 odst. 3) odpovídá obdobnému opatření, které již bylo provedeno v oblasti vztahů upravených zákoníkem práce.
Náhrada za ztrátu na důchodu (§ 447a) přizpůsobí při škodě na zdraví rozsah náhrady škody úpravě podle zákoníku práce a rozšíří systém od povědnosti za škodu v občanském právu. Změna v ustanovení § 448 odst. l vyjadřuje důsledek pozdější právní úpravy, obsažené v zákoně č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění. Ustanovení § 453a vychází ze základního obsahu osobního vlastnictví, jímž je právo vlastníka užívat věc pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti; přitom nesmí dojít k zneužívání vlastnického práva proti zájmům společnosti (§ 130 odst. l, § 489 a článek VII občanského zákoníku). Zbaví-li se vlastník protiprávním jednáním možnosti trvale věc užívat a je-li současně v rozporu se zájmy společnosti, aby s věcí dále nakládal, není třeba nadále vlastníka chránit. V těchto případech splněním stanovených podmínek přejde vlastnictví k věci přímo ze zákona na stát. Za těchto předpokladů přejdou také stejným způsobem na stát i jiná majetková práva občana, protože při uspokojování hmotných a kulturních potřeb plní stejnou funkci jako osobní vlastnictví; výjimku tvoří jen ta práva, u nichž je to odůvodněno zvláštní povahou příslušného majetkového práva anebo s ohledem na zájmy osob, o jejichž výživu nebo výchovu je vlastník (oprávněný občan) povinen pečovat. Ustanovení, že státu nepřipadá majetek, který jiný získal od vlastníka v dobré víře, čelí neodůvodněným tvrdostem, k nimž by jinak mohly vést důsledky právní úpravy. Realizace přechodu toho majetku, který je v bezpodílovém spoluvlastnictví, na stát, vyžaduje stanovit, že v těchto případech dochází k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Změna v úpravě podmínek, za kterých soud může na návrh prokurátora vyslovit, že část nebo celé plnění z neplatného právního úkonu připadá státu (§ 457 odst. 2) posílí důsledné uplatňování zásad, vyjádřených základními články občanského zákoníku. Společenský zájem na upevňování zákonnosti v občanskoprávních vztazích vyžaduje, aby bylo možné postihnout nejen majetkový prospěch, získaný přímým úmyslným porušením zákona, ale i takový majetkový prospěch, který účastník nabyl z neplatného úkonu, aniž sám sledoval cíl zákon porušit, pokud o neplatnosti úkonu věděl a byl s tím srozuměn. Proto nová úprava vymezuje tento předpoklad tak, že důsledky spojuje s vědomým porušením zákona (§ 39), které zahrnuje oba uvedené případy. Aby byly posíleny předpoklady spravedlivého a přesvědčivého rozhodování o připadnutí plnění, vymezuje nová úprava skutečnosti, ke kterým soud při rozhodování bere zřetel (§ 457 odst. 3). V části sedmé (dědění majetku v osobním vlastnictví): Vydědění (§ 469a) umožní zůstaviteli, aby svým právním úkonem zabránil dědění ze zákona
20
tomu z neopomenutelných dědiců, který kvalifikovaným způsobem projevil zjevný nezájem o zůstavitele v situaci, kdy tento potřeboval jeho pomoc. Závažnost vydědění vyžaduje obdobné uplatněni ustanovení § 476 a § 48O, podle nichž se budou řídit náležitosti úkonu, jímž má být potomek vyděděn a předpoklady případného zrušení vydědění. Aby pokud možno nedocházelo ke sporům s potřebou rozsáhlého a nákladného dokazování, vyžaduje nová úprava, aby důvod vydědění byl vždy v listině o vydědění uveden. Doplnění ustanovení § 479 je důsledkem vztahu k novému ustanovení § 469a. Úprava ustanovení § 482 vyjadřuje změny v § 40 notářského řádu. Změna v ustanovení § 484 odst. l odstraní dosavadní neopodstatněné zvýhodnění některých dědiců, kterým zatím nebylo možno započíst na dědický podíl to, co bezplatně za života zůstavitele s výjimkou obvyklých darování obdrželi jejich rodiče, popřípadě prarodiče. V části osmé (závěrečné ustanovení): Změny a doplňky jednotlivých ustanovení občanského zákoníku a potřeba zjednodušení v úpravě některých právních vztahů vyžaduje provedení nezbytných modifikací i v ustanoveních o úpravě jiných občanskoprávních vztahů a v ustanoveních přechodných a zrušovacích. V souvislosti s ustanovením § 221, které je připojeno k ustanovením o osobním užívání pozemků, potřeby praxe vyžadují doplnění o ustanovení § 489 v tom směru, že se na neoprávněnou stavbu na pozemku v individuálním vlastnictví použije přiměřeně ustanovení § 221. Ustanovení § 489a výslovně upravuje poskytování věcných plnění a výkonů občany na základě povolení příslušného orgánu. Jde o jednu 7. forem doplňkových služeb obyvatelstvu, k nimž budou národní výbory vydávat povolení v těch případech, kdy je nelze zabezpečit žádnou ze služeb, poskytovaných socialistickými organizacemi. Na rozdíl od občanské výpomoci, která je převážně bezplatná, budou doplňkové služby poskytovány za úplatu. Těžiště uspokojování hmotných a kulturních potřeb občanů bude přitom nadále spočívat ve službách poskytovaných socialistickými organizacemi, které jsou upraveny v části čtvrté tohoto zákona. Nová úprava, včleněná do části osmé tohoto zákona, je založena na zásadě, že ustanovení občanského zákoníku platí i na právní vztahy takto vzniklé. Ustanovení části čtvrté se však v těchto případech použije jen přiměřeně; bude se to týkat zejména těch ustanovení, která jsou příkladmo vypočítána. Nová úprava sleduje zájem na posílení právních a politických jistot občanů, provádějících doplňkové služby, Jakož i zájem na náležité právní ochraně občanů, jimž věcná plnění a výkony budou poskytovány. Počítá se zároveň s tím, že podrobnější úpravu stanoví nařízení vlády České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Změna § 490 odst. 2 zjednoduší dosavadní po-
stup při dispozici s nezastavěnými stavebními pozemky. Dílčí omezení práva smluvně převádět nezastavěné stavební pozemky nebude se napříště vztahovat též na manžele příbuzných v řadě přímé a na manžele sourozenců, jakož ani na manžela občana, který pozemek darováním převádí. Pokud jde o požadavek souhlasu národního výboru k smlouvě o převodu budovy, která je v soukromém vlastnictví, a k smlouvě o převodu nebo nájmu zemědělského (lesního) pozemku, upřesňuje nová úprava dosavadní právní stav. Přenesení právní úpravy věcným břemenem do části druhé občanského zákoníku a její podstatné rozšíření vyžaduje dosavadní ustanovení § 495 upravit tak, aby se napříště vztahovalo již jen na zástavní práva. Z tohoto důvodu bylo třeba rovněž zúžit úpravu dosavadního znění ustanovení § 506 odst. 1. Ustanovení § 506 odst. 2 bylo vypuštěno, protože předmět úpravy byl převzat do ustanovení § 135a odst. 6, který se bude podle nového přechodného ustanovení § 507a odst. 6 obdobně vztahovat i na práva a povinnosti z věcných břemen vzniklých před 1. dubnem 1964. Nové přechodné ustanovení § 507a, které je k dosavadním přechodným ustanovením v poměru speciality, soustřeďuje úpravu ke všem ustanovením novely. Je ve společenském zájmu, aby novou úpravu § 149 odst. 4 bylo možně uplatnit i na případy bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého v době od 1. dubna 1964 do účinnosti novely, pokud k vypořádání nedojde dohodou uzavřenou do tří let od účinnosti novely, nebo rozhodnutím soudu na návrh podaný do tří let od účinnosti novely. Společenský zájem na tom, aby tzv. nedoložené právní vztahy byly co nejdříve sanovány uvedením právního stavu do souladu se stavem faktickým vyžaduje, aby do dob uvedených v ustanovení § 135a bylo možné započítat i dobu, po kterou občan nebo jeho právní předchůdce za podmínek ustanovení § 135a odst. l, 2 měl věc nepřetržitě v držbě nebo nepřetržitě vykonával právo odpovídající věrnému břemenu před účinností novely, ochranu toho, kdo tyto skutečnosti popírá a je v právním vztahu k oprávněnému držiteli zabezpečuje ustanovení, že tato doba neskončí dříve, než uplynutím jednoho roku ode dne účinnosti novely. Obdobně také společenský zájem na tom, aby i u právních úkonů, k nimž došlo před účinností novely, bylo možné dovolat se neplatnosti právního úkonu z důvodu uvedeného v ustanovení § 40a vede k obdobně úpravě, s tím však, že zde bylo třeba se zřetelem k tomu, že zpravidla jiný účastník právního vztahu bude mít zájem na obraně proti uplatněnému právu, stanovit, že promlčecí doba neskončí dříve, než uplynutím tří let od účinnosti novely. Důvody, které vedly k prodloužení dosavadních promlčecích dob pro uplatnění práva na náhradu škody nebo uplatnění práva na vydání neoprávněného majetkového prospěchu vedly i k ustanovení o tom, že v těchto případech platí nová dvou-
21 leta promlčecí doba počítána ode dne, kdy počala běžet lhůta původní; vyloučeny jsou však případy, kde promlčecí doba již uplynula podle dosavadních předpisů. Ustanovení o obdobném použití § 135b a § 135c odst. 3 až 7 je důsledkem úprav v § 495 a § 506, jakož i skutečnosti, že úprava institutu věcných břemen se přenáší do části druhé občanského zákoníku. Zvýšení základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí a stanovení hranice, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, k nimž souběžně dochází novelizací občanského soudního řádu, si vyžaduje zařazení přechodného ustanovení (§ 507b), které umožní zachovat hmotněprávní účinky dosud platně uzavřených dohod o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§ 57), které by jinak novou výškou srážek při výkonu rozhodnutí mohly být dotčeny. Zájem na zjednodušení postupu vyžaduje, aby v těch případech, kde podle dosavadního právního stavu podrobnější předpisy k provedení občanského zákoníku mělo vydat několik příslušných ministerstev nebo ostatních ústředních orgánů státní správy, mohla tyto předpisy vydat přímo vláda příslušné republiky. Změna v ustanovení § 508 je současně, pokud jde o zmocnění k vydání vzorových stanov stavebních družstev, přizpůsobením právní úpravy federativnímu uspořádání ČSSR.
II. Opravu dalších majetkových vztahů obsahuje ustanovení, které napříště umožňuje zřízení práva trvalého užívání pozemku cizím právnickým osobám ve shodě se zásadou reciprocity, zejména v případech zahraničně politických zájmů (Čl. I I ) . Oprava stanoví nezbytné náležitosti smlouvy o zřízení práva trvalého užívání pozemku, které je povahou blízké právu trvalého užívání nemovitého národního majetku podle ustanovení vyhlášky č. 156; 1975 Sb.
III. Protože se změny a doplňky současné úpravy občanského zákoníku promítají ve větším počtu ustanovení, vyžaduje potřeba přehlednosti právní úpravy vyhlášení úplného znění občanského zákoníku, k němuž čl. III zmocňuje předsednictvo Federálního shromáždění.
IV. Provedení změn a doplňků současné právní úpravy občanského zákoníku nebude spojeno s nároky na pracovní síly a nevyžaduje nové náklady ze státního rozpočtu. Původně se počítalo s tím, že výjimkou bude provedení § 27 odst. 3 (bod l návrhu osnovy zákona), kde v obvodech, v nichž je koncentrován větší počet opatrovanců, bude pro výkon práce s opatrovnictvím spojené třeba počítat v ČSR asi s 10 pracovníky a v SSR asi s 3 pracovníky, což bude představovat nárok na mzdové fondy v ČSR asi 300 000 Kčs ročně a v SSR ne více než 100 000 Kčs ročně. Se zřetelem k úsporným opatřením, k nimž je třeba racionálněji využívat současné možnosti, je třeba počítat s tím, že pokud bude opatrovnictví vykonávat národní výbor, musí být případná potřeba pracovních sil a tomu odpovídající mzdové prostředky v aparátu národního výboru zabezpečeny v rámci stanovené systematizace pro národní výbory v příslušném kraji. Pokud bude opatrovnictví vykonávat zařízení národního výboru, musí být případná potřeba pracovníků a mzdové prostředky pro odvětví sociální péče zabezpečeny v rámci plánu práce, stanoveného pro příslušný kraj. Předpoklad, že lze opatřeními v rámci organizace práce zabezpečit i nároky, které bude klást uplatňování § 27 odst. 3, je reálný. Především v naprosté většině obvodů okresních národních výborů jde jen o malé počty těch osob, které opatrovníka dosud nemají, ačkoliv ho potřebují. Větší počet osob je soustředěn jen v obvodu hlavního města Prahy a dále v Severočeském kraji a Severomoravském kraji. Celkový počet osob, které byly rozhodnutím soudu zbaveny způsobilosti k právním úkonům, nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena a nemají dosud opatrovníka se pohybuje okolo třech až čtyř tisíc; nelze předpokládat, že tento počet bude podstatně narůstat, protože nová úprava nezbavuje soudy povinnosti zkoumat a hodnotit, zda v konkrétním případě do funkce opatrovníka nemůže být ustanoven příbuzný nebo jiný občan, který je schopen a ochoten funkci převzít a odpovědně ji vykonávat. Je věcí orgánů soudního dozoru nadále dbát o to, aby se tato tendence v rozhodování soudů prosazovala
V Praze dne l července 1982 Předseda vlády ČSSR Štrougal v. r.
