February sezona

6 Únor / February 2010 | 127. sezona 2009–10

www.narodni-divadlo.cz

Vzniklo sice úžasné divadlo, ale kam s ním? Po skončení výstavy v Bruselu byla Laterna umístěna do kina Moskva v paláci Adria na rohu mezi Národní a Jungmannovou ulicí. Po nutných úpravách vznikl v něčem prostor ideální, příliš dlouhé hlediště zase tolik ideální nebylo, nicméně zde Laterna vydržela téměř třicet let. Od roku 1985 hostovala v Paláci kultury a roku 1992 jí poskytlo svou Novou scénu Národní divadlo, kde hraje Laterna svá představení dodnes.

Zvláštní čtyřdílnou přílohu komiksu jsme pro Vás připravili k příležitosti návratu Nové scény pod křídla Národního divadla. V komiksu Nazdar, Národní divadlo! budeme pokračovat opět v květnu.

Pokraãování pfií‰tû

David Harrower BLACKBIRD Překlad: David Drozd Režie: Jiří Pokorný Premiéra 11. března 2010 Divadlo Kolowrat

opera

Díky architektu a scénografovi Josefu Svobodovi se vrátila Laterna na období 1973–1992 opět do náruče Národního divadla. Z té doby pocházejí představení jako Ztracená pohádka, Kouzelný cirkus, Sněhová královna, Žvanivý slimejš, Odysseus. Objevují se jména dalších osobností – Evald Schorm, Emil Sirotek, Eva a Jan Švankmajerovi, Milena Honzíková. V dubnu 1992 se Laterna osamostatnila, aby v roce 2010 uzavřela kruh a vrátila se zpět k Národnímu divadlu.

Připravujeme předplatné na sezonu 2010/2011 (str. 18)

činohra

Text: D.Flídrová, kresby: J. Votruba

Horší to bylo se samostatností souboru. Laterna magika začala oficiálně hrát 9. května 1959, a to jako scéna pod správou Národního divadla. To vydrželo rok. Jenže – byla Laterna víc divadlo, nebo film? I byla roku 1960 Laterna přepinknuta k Česlovenskému filmu, kde si ji ponechali do roku 1966. Pak (stejně jako mnohá další nestandardní divadla) si ji vzalo „na starost“ Státní divadelní studio.

Jacques Offenbach HOFFMANNOVY POVÍDKY Dirigent: Michel Swierczewski Režie: Ondřej Havelka Premiéry 6. & 7. 3. 2010 Národní divadlo FAUST (Zuzana Susová, Jiří Kodym) Foto Diana Zehetner

editorial e Dear audience, colleagues!

Vážení a milí diváci, kolegové!

A

Je tomu několik dní, kdy náš soubor začal intenzivně pracovat na přípravě druhé premiéry této sezony. Uskuteční se 1. a 2. dubna 2010 na scéně historické budovy Národního divadla pod titulem Othello. Dá se říci, že tím volně navazujeme na tradici uvádění děl Williama Shakespeara v našem repertoáru. Po Zkrocení zlé ženy a posléze Romeovi a Julii přichází v této chvíli na scénu příběh maurského generála, který v sobě nese tragédii utkanou z pomluv a intrik na straně jedné a naivity a zaslepenosti na straně druhé. Velká láska zde, podobně jako v Romeovi a Julii, končí (vlastně nedorozuměním) zbytečnou a absurdní smrtí.

Foto: P. Hejný

Hlavní tvůrce celé inscenace je našim divákům již poměrně dobře znám. Je jím libretista, režisér a choreograf Youri Vàmos. Umělec, jenž je zkušeným a skvělým baletním „vypravěčem“, pro něhož je téměř vždy typická snaha o jakési „okořenění“ známého tématu, například důmyslnou kombinací či prolnutím s příběhem jiným, jako v případě našeho oblíbeného Louskáčka – Vánočního příběhu (Hoffmann / Dickens) nebo zasazením děje do odlišné svébytné doby jako v Romeovi a Julii. Oba tyto balety, které stále uvádíme, byly naším souborem převzaty. Othello však bude premiérou českou. I když Youri Vàmos před lety tento balet již zpracoval, pro nás teď vytváří představení s novou a odlišnou scénickou, režijní a choreografickou podobou. Z hlediska uvedení tohoto díla právě v českém Národním divadle považuji za krásné a vlastně příznačné, že hudební stránka baletu čerpá z díla Leoše Janáčka. A co na to sám Youri Vàmos? „Má představa Othella odpovídá mému vnímání Janáčkových děl. Hudba k baletu je složena z jeho různých skladeb, z nichž mi právě symfonická suita Taras Bulba dala ten rozhodující impuls. Tato suita není svým častým střídáním krátkých a rychlých nálad zrovna běžná pro předlohu k baletu. Avšak právě to potřebuji pro Othellovu citovou rozkolísanost mezi žárlivostí a výbušnými projevy lásky. Janáčkova hudba je expresívní, plná pohybu, s celou paletou nálad a přesto jasná. Myslím, že rozumím, co svou hudbou chtěl vyjádřit. S velkým napětím začínám zkoušky Othella. Od vybraných tanečníků to bude vyžadovat mimořádný, silný, dramatický výraz, neboť se jedná o postavy z masa a krve, s nohama v bahně, hlavou v oblacích a mečem v ruce.“ Těšíme se na Vaši návštěvu. Petr Zuska umělecký šéf baletu Národního divadla

few days ago our ensemble started its intensive preparations for the second premiere of the season. The title in question is Othello and the premiere performances will take place on 1 and 2 April 2010 on the stage of the National Theatre’s historical building. Thus it can be said that we are loosely linking up to the tradition of including William Shakespeare works in our repertoire. In the wake of The Taming of the Shrew and Romeo and Juliet, we are about to stage the story of the Moorish general who bears within himself a tragedy woven from slander and intrigue on the one hand and naivety and blindness on the other. Similarly to the story of Romeo and Juliet, great love ends (due to sheer misunderstanding) in unnecessary and absurd death. The main creative force behind the new production is already relatively well known to our audience. I am referring to the librettist, stage director and choreographer Youri Vàmos. An artist, an experienced and splendid ballet “story-teller” whose works are almost always characterised by his endeavour to “spice up” a well-known theme, for instance, by means of a sophisticated combination or permeation with another story, as is the case of our popular The Nutcracker – A Christmas Carol (Hoffmann / Dickens), or setting the action in a different era, as in Romeo and Juliet. Both these ballets, still in our repertoire, have been taken over by our ensemble. Othello, however, will be a Czech premiere. Even though Youri Vàmos has already treated this ballet, now he is creating for us a performance with a new and different scenic, directional and choreographic form. In light of the fact that this work will be staged at the Czech National Theatre, I consider it beautiful, and in fact deeply apt, that the ballet’s music draws from Leoš Janáček’s oeuvre. And what does Youri Vàmos himself have to say about the new Othello? “My conception of Othello corresponds to my perception of Janáček’s works. The music to the ballet is made up of various compositions of his, with the symphonic suite Taras Bulba having given me the decisive impulse. With its frequent alternation of short and rapid moods, this suite is not overly typical as a basis for ballet. Yet this is precisely what I need to express Othello’s emotional vacillation between jealousy and explosive manifestations of love. Janáček’s music is expressive, abounding in movement, running the gamut of moods, yet none the less clear. I think I understand what he wanted to express in his music. It is with a great sense of anticipation that I am beginning the Othello rehearsals. The selected dancers are expected to render an extraordinary, powerful, dramatic expression, since they are to portray flesh-and-blood characters with their feet in the mud, head in the clouds and a sword in their hand.” All the best, and I look forward to your visit. Petr Zuska Artistic Director, National Theatre Ballet

Vážení přátelé!

Národní divadlo pro Vás připravilo nabídku předplatného na sezonu 2010/2011. Bližší informace na str. 18

■ BREL - VYSOCKIJ - KRYL / Sólo pro tři (Michal Štípa)

Foto: D. Zehetner

1 editorial

pozvánka | invitation

Nenechte si ujít | Don’t miss it ■činohra David Harrower BLACKBIRD Může existovat skutečná láska mezi dospělým mužem a dívkou na pokraji ženství? Přeložil David Drozd Režie: Jiří Pokorný Premiéra: 11. 3. 2010, Divadlo Kolowrat

Blíží se! | Coming soon! ■opera Jacques Offenbach HOFFMANNOVY POVÍDKY Každá žena v sobě skrývá mnoho tváří, každý muž je hledá Dirigent: Michel Swierczewski Režie: Ondřej Havelka Premiéry 6. a 7. 3. 2010, Národní divadlo

■opera MISTR HAKEN, NA SCÉNU! Nedělní matiné ke 100. výročí narození národního pěvce Eduarda Hakena Slovem i zpěvem na Mistra Hakena s úctou i úsměvem zavzpomínají sólisté opery Národního divadla 28. 3. 2010, 11.00, Národní divadlo Vstupné 100,- Kč

Aktuální únorový program Nové scény na straně 25!

Premiéry sezony 2009 / 2010 | Premieres for the 2009 / 2010 season

Blíží se! | Coming soon!

Již v prodeji!! | Tickets already on sale!!

■činohra

■opera

Edward Bond SPASENI Hra, díky které byla v roce 1968 zrušena cenzura ve Velké Británii Přeložil Jan Hančil Režie: Michal Dočekal Premiéra: 12. 3. 2010, Nová scéna

Wolfgang Amadeus Mozart IDOMENEO Opera, kterou začíná Mozartovo vrcholné tvůrčí období Dirigent: Tomáš Netopil Režie: Yoshi Oida Premiéry 6. a 9. 5. 2010 Stavovské divadlo

Ivan Stodola ČAJ U PANA SENÁTORA Kde se ve skutečnosti připravují úspěšné politické kariéry? Přeložila: Marie Liehmová Režie: Ladislav Smoček Premiéra 18. 3. 2010, Stavovské divadlo

■činohra

Othello Vášeň, láska, intriky a žárlivost Hudba: Leoš Janáček Libreto, choreografie a režie: Youri Vàmos Dirigent | Conductor: David Švec / Marko Ivanović České premiéry 1. a 2. 4. 2010, Národní divadlo

Elfride Jelinek CO SE STALO, KDYŽ NORA OPUSTILA MANŽELA ANEB OPORY SPOLEČNOSTI Nora se sice zbavila manželství, ale dál jako ta veveřička hopká pro potěšení mužů… Přeložila Jitka Jílková Režie: Michal Dočekal Česká premiéra: 15. 5. 2010 Nová scéna

VELIKONOČNÍ KONCERT Antonio Vivaldi Kontratenor: William Towers Dirigent: Marek Štryncl Orchestr: Musica Florea 2. 4. 2010, Stavovské divadlo

Lars von Trier DOGVILLE Přeložila Dana Hábová Režie: Miroslav Krobot Česká premiéra: 10. 6. 2010 Stavovské divadlo

Richard Strauss SALOME Starobylý námět ožívá v lyrické a dramatické hudbě Koncertní provedení Dirigent: Tomáš Netopil 24. 4. 2010, Národní divadlo

Milada Součková ZPOVĚĎ PREZIDENTA EMILA HÁCHY (Historický monolog) Režie: Jan A. Pitínský Česká premiéra 15. 6. 2010 Divadlo Kolowrat

Zveme Vás na koncertní provedení opery Richarda Strausse Salome. Náhradním termínem za listopadové provedení, zrušené pro nemoc, je 24. duben 2010. V hlavních rolích se představí pěvci Eva Urbanová a Mark Delavan, v dalších rolích zazpívají např. Yvona Škvárová, Jan Vacík a Aleš Briscein.

Richard Strauss SALOME Koncertní provedení | Concert performance Dirigent | Conductor: Tomáš Netopil 24. 4. 2010, Národní divadlo | The National Theatre

Aforismus na únor:

Divadlo je podivuhodná věc. Režisér nechápe, co chce autor, herci nerozumějí, co po nich chce režisér, a diváci nevědí, co se děje na jevišti. (August Strindberg)

2 pozvánka

[email protected]

Umělecký šéf baletu | Artistic director of the Ballet: Petr Zuska

VIOLETA URMANA – PÍSŇOVÝ RECITÁL Hvězda MET a předních evropských scén Klavír: Jan Philip Schulze 2. 5. 2010 Národní divadlo

■balet

■opera

balet

balet b

Faust Hudba | Music: Igor Stravinskij, Dmitrij Šostakovič, John Williams, židovské písně / Jewish songs, Petr Malásek Libreto | Libretto: Zdeněk Prokeš, Libor Vaculík Choreografie, režie a světelný design | Choreografy, stage direction and light design: Libor Vaculík Kostýmy | Costumes: Roman Šolc Scéna | Sets: Martin Černý Premiéra / Premiere: 5. a 6. 12. 2009 Stavovské divadlo / The Estates Theatre

Othello Hudba | Music: Leoš Janáček Libreto, choreografie a režie | Libretto, choreography and stage direction: Youri Vàmos Scéna a kostýmy | Sets and costumes: Pet Halmen Dirigent | Conductor: David Švec | Marko Ivanović Hraje orchestr Národního divadla Česká premiéra | Czech premiere: 1. a 2. 4. 2010 Národní divadlo | The National Theatre ■ Faust (Alexandre Katsapov, Zuzana Šimáková) Foto: Diana Zehetner

3 balet

balet ([email protected])

premiéra | premiere

uvádíme | on stage

balet ([email protected]) b

OTHELLO Hudba | Music: Leoš Janáček Libreto, choreografie a režie | Libretto, choreography and stage direction: Youri Vàmos Scéna a kostýmy | Sets and costumes: Pet Halmen Dirigent | Conductor: David Švec / Marko Ivanović Světelný design | Light design: Klaus Gärditz Asistenti choreografa | Assistant choreographers: Joyce Cuoco, Alexei Afanassiev, Veronika Iblová Hraje orchestr Národního divadla | National Theatre Orchestra České premiéry | Czech premieres: 1. a 2. dubna 2010 | 1 and 2 April 2010 Národní divadlo | The National Theatre

Zamyšlení nad Othellem… Často z literatury a hudby čerpám inspiraci a odvahu uvést na scénu dílo v nové podobě. U dějových baletů vycházím samozřejmě z dramaturgického základu příběhu, z děje samotného, který je pro inscenaci podstatný. Stejně

důležité pro choreografickou interpretaci jsou však emocionální situace, city jednajících postav. Neboť právě tam, kde řeč dál nemůže, nastupuje tanec, jako ideální vyjadřovací prostředek. Shakespearova dramata jsou dokonalá, ale já dělám balet. Některé scény, které jsou u mluvených monologů velmi krátké, jsou u mě dlouhé, a opačně; některé dokonce vynechávám. Má představa Othella odpovídá mému vnímání Janáčkových děl. Hudba k baletu je složena z jeho různých skladeb, z nichž mi právě symfonická suita „Taras Bulba“ dala ten rozhodující impuls. Tato suita není svým častým střídáním krátkých a rychlých nálad zrovna běžná pro předlohu k baletu. Avšak právě to potřebuji pro Othellovu citovou rozkolísanost mezi žárlivostí a výbušnými projevy lásky. Janáčkova hudba je expresívní, plná pohybu, s celou paletou nálad a přesto jasná. Myslím, že rozumím, co svou hudbou chtěl vyjádřit. S velkým napětím začínám zkoušky Othella. Od vybraných tanečníků to bude vyžadovat mimořádný, silný, dramatický výraz, neboť se jedná o postavy z masa a krve, s nohama v bahně, hlavou v oblacích a mečem v ruce. Youri Vàmos

Some thoughts on Othello… I often gather inspiration and courage from literature and music to present a work in a new form on stage. Naturally, when it comes to narrative ballet, I draw upon the story’s dramaturgical basis, from the action itself, which is essential for the production. Emotional situations, the feelings of the characters, are, however, just as crucial for choreographic interpretation. Since it is precisely where verbal language cannot reach that dance comes in as the ideal expressional means. Shakespeare’s dramas are flawless, but my business is ballet. Some scenes that are very brief in the case of spoken monologues are fleshed out in my works and vice versa, while some are omitted altogether. My conception of Othello corresponds to my perception of Janáček’s works. The music to the ballet is made up of various compositions of his, with the symphonic suite “Taras Bulba” having given me the decisive impulse. With its frequent alternation of short and rapid moods, this suite is not overly typical as a basis for ballet. Yet this is precisely what I need to express Othello’s emotional vacillation between jealousy and explosive manifestations of love. Janáček’s music is expressive, abounding in movement, running the gamut of moods, yet none the less clear. I think I understand what he wanted to express in his music. It is with a great sense of anticipation that I am beginning the Othello rehearsals. The selected dancers are expected to render an extraordinary, powerful, dramatic expression, since they are to portray fleshand-blood characters with their feet in the mud, head in the clouds and a sword in their hand.

Taneční drama o dvou dějstvích na motivy dramatické básně J. W. Goetha A dance drama in two Acts based on J. W. Goethe’s dramatic poem Hudba | Music: Igor Stravinskij, Dmitrij Šostakovič, John Williams, židovské písně / Jewish songs, Petr Malásek Libreto | Libretto: Zdeněk Prokeš, Libor Vaculík Choreografie, režie a světelný design | Choreography, stage direction and light design: Libor Vaculík Kostýmy | Costumes: Roman Šolc Scéna | Sets: Martin Černý Asistenti choreografa | Asssitant choreographers: Nelly Danko, Radek Vrátil Dramaturg | Dramaturgist: Václav Janeček Hudební spolupráce a hudební režie | Music directory and soundtrack creator: Petr Malásek Sólo housle | Violin Solo: Pavel Šporcl Uvádíme 28. února 2010 ve 14.00 a 19.00, 2. a 3. března 2010 v 19.00 ve Stavovském divadle Performances on February 28, 2010 at 14.00 and 19.00, March 2 and 3, 2010 at 19.00 in Stavovské divadlo (the Estates Theatre) Tančí sólisté a soubor baletu ND Soloists and Corps de ballet of the National Theatre

Faust – zaprodanec, nebo ztroskotanec Ohlas z tisku: Martina Doležalová, Bavte.se, 11. 12. 2009 (kráceno) 5. a 6. prosince 2009 proběhly v Národním divadle v Praze premiéry baletní inscenace Faust. Autor Libor Vaculík se kromě režie a choreografie ujal také spolupráce na libretu (se Zdeňkem Prokešem), světelného designu a hudební koncepce. Pro výpravnou taneční inscenaci Faust si Vaculík ze světoznámého díla německého literáta Goetha (původně německé legendy) vybral ke zpracování tyto základní pilíře: vztah Fausta a Mefista jako symbol pokoušení a svodů, vztah Fausta a Gretchen (Markéty) zastupující v daném baletu rovinu čisté a vášnivé lásky plné rozchodů a návratů, jistého stupně nenaplněnosti a zároveň představující cestu k vykoupení, a v neposlední řadě nadčasovou iluzi zaprodání a upsání se člověka v jakékoli době, jakémukoli režimu či myšlence, které s sebou nese výčitky a touhu vymanit se z nadvlády, které jsme zaprodali svou duši. Ďáblem dnešní doby může být masová kultura mainstreamu, politická korupce, narůstající počet smrtelných chorob, se kterými neumíme bojovat i cokoli jiného – pro většinu z nás však jevy často značně shodné. Pro Libora Vaculíka jako tvůrce námětu se oním ďáblem 20. století staly především dva politické systémy, totalitní, diktátorské, které po dlouhá léta zraňovaly a přinášely bolest mnohým, zatímco jiní se vezli na vlně přízně a privilegií. Narativně-taneční kompozice zasazená do Německa začíná historickým milníkem roku 1933, kdy k moci nastoupil Hitler, a pokračuje přes vypuknutí války, leningradskou blokádu, osvobození a konec války, dělení Německé říše po válce světovými mocnostmi, až po nástup stalinismu. Končí pokusem o útěk z nesvobodné části Německa v blíže neurčené době před rokem 1989.

z osamocení skrze lásku Gretchen. Feustel, bytost nadmíru lidská, nedokáže zvážit následky svého rozhodnutí a upisuje se. Jeho houslové melodie nyní slouží ke cti Hitlerem ovládané země, a tak se z nich linou tóny kabaretních šansonů, např. Ich bin die fesche Lola od Marlene Dietrich, tak milované režimem předtím, než ze země prchla. Porovnáme-li koncepci Goethovu a Vaculíkovu, nemůžeme si nevšimnout, jak výrazně ovlivňuje každé století své umělce. Pro Goetha základní konflikt představovala věrnost Bohu spojená se studiem a poznáváním versus světské touhy asociující neřest a zlého ducha. Zatímco u Goetha máme jisté oprávnění Fausta se bát jako ďáblova prostředníka, u Vaculíka se nemůžeme ubránit lítosti nad prostým člověkem, který ve své naivitě a zcela odpustitelné touze po seberealizaci a spřízněné duši zaprodá tu svou. Vaculíkova koncepce je kruhem věčných nesnadných návratů dvou lidí, kteří se milují, ale kterým osud šlape po štěstí, a Feustelových marných snah vymanit se z nadvlády Mentese, kterému se upsal – vždy znovu podlehne ďábelským intrikám a zaprodá se novému režimu nebo dalšímu Mentesovu plánu. Feustelova naivita, prostoduchost a upřímnost vycházející ze skutečnosti, že je pouhým kabaretním umělcem, který si hraje své vtipné scénky, ať už útočí na židy nebo na sovětského soupeře ve „studené válce“, působí natolik autenticky, že nám připomíná sebe samotné v našich snahách dosáhnout pomyslného štěstí. Vaculík podává Feustela jako oběť, která se upsala, aniž by se snad chtěla zaprodat, jako se to stalo mnohým jiným před rokem 89´, kteří včas nerozpoznali zlo. Svým způsobem Feustel poskytuje jistou omluvu ve společnosti, jako je ta naše, pro ty, kteří se tak jako on upsali hrubosti a nízkosti, z níž se potom na dlouhá léta nemohli vymanit. A ono upsání nemuselo mít pouze politický charakter – jak řekl v rozhovoru pro Bavte.se Libor Vaculík, každý z nás se vlastně někdy v životě něčemu upsal. Pro Vaculíka znázorňuje základní metafyzický konflikt touha po altruistické lásce a neschopnost vymanit se z démonovy oprátky, když kolem srší násilí a zlo – Feustel není zaprodanec, ale životní ztroskotanec – i když je nakonec vykoupen, zůstává sám, což je v jistém smyslu jeho karmická odplata za chyby, kterých se dopustil, protože zodpovědnost za své činy, jakkoli jich můžeme litovat, si neseme s sebou. Vaculíkova choreografie využívá (tak jako v předchozích inscenacích pro Národní divadlo: Isadora, Mauglí, Někdo to rád… ad.) pohybový jazyk, který je srozumitelný a dokáže fabulaci příběhu předat širokému publiku do detailu přesně a jednoznačně. Přesto jsou taneční figury, zejména pak v rámci duetů a trií, velmi obtížné a vyžadují preciznost, dokonalou taneční symbiózu partnerů a navíc hereckou výrazovost, která je strhující, věrohodná a intenzivně apelující. Vaculík má navíc jako režisér jedinečnou schopnost zvolit pro své postavy i fyziognomicky perfektně odpovídající interprety: Gretchen jako drobná Adéla Pollertová (alternující se Zuzanou Suvovou) s jemnými, graciézními pohyby vyvolává dojem skutečné

Faust, ve Vaculíkově koncepci Feustel, není vzdělancem toužícím po stále novém vědění, nýbrž kabaretním umělcem, smutným a sešlým, tak trochu pierotovským, o kterého již nikdo nejeví zájem. Mefistofeles, Mentes, mu v době nastupujícího fašismu nabízí mládí i úspěch a především únik

■ Scénické a kostýmní návrhy Peta Halmena ■ Faust (Zuzana Susová a Jiří Kodym) Foto: P. Hejný

4 balet

5 balet

křehkosti a soucitu, Alexandre Katsapov (alternující s Jiřím Kodymem) jako tmavý typ s výraznými delšími vlasy v roli Feustela působí divoce a rozervaně a jeho schopnost tanečního vedení a přizpůsobení se k dokonalé harmonii v partnerských figurách činí divácký prožitek jedinečným. Pravděpodobně největší divácké ovace ovšem sklidil Richard Kročil (alternující s Petrem Zuskou). Mentes, kterého představuje, je postavou různorodou, úlisným svůdcem, podvodníkem i intrikářem, ztělesňuje zároveň oba démonické vůdce, Hitlera i Stalina, a jeho taneční výraz musí působit obzvláště přesvědčivě, aby si získal nejen Feustela, ale i diváky. A to se Kročilovi povedlo: jeho pohyby jsou vláčné až gumové, připomínají hada či ještěra, jsou servilní – až vyvolávají dojem jisté slizkosti – a přitom natolik lehké a ladné, že navozují pocit uhlazenosti a vybranosti; jsou vemlouvavé, zaříkávající a okouzlující. Mentesově tanečnímu jazyku a výrazovému projevu v Kročilově interpretaci se nedá jinak než podlehnout. Mezi zajímavé předěly v baletu patří kromě scény rozdělování Německé říše po válce (v níž se Vaculíkovi s excelentním vhledem podařilo zachytit nenasytnost mocnářství a touhu po světovládě) i výstupy v kabaretech, kde se odráží nízkost a mělkost hrubé zábavy tradičně propojené s aktuálním politickým děním. Zde také svou nápaditost a důvtip prokázal Roman Šolc jako návrhář kostýmů – kabaretní prostředí mu poskytlo možnost popustit uzdu fantazii a výsledné kostýmy představují lahůdku pro milovníky komického a komediálního rázu – kabaretní výstupy vpravdě dramatické ladění baletu odlehčí. Velký obdiv a chvála patří Vaculíkovi také za výběr doprovodné hudby (ze záznamu), která sestává z děl Igora Stravinského, Dmitrije Šostakoviče, Johna Williamse (soundtrack k filmu Schindlerův seznam), Petra Maláska a židovských písní. Svým sólem na housle přispěl k hudebnímu celku také Pavel Šporcl. Přestože baletní drama Faust může zpočátku působit poněkud depresivně (výstřely ze zbraní, nacistické výkřiky, dominance hnědé a šedé barvy na scéně i poslechově náročná hudba), divák z představení odchází s pozitivním, až katarzně uvolňujícím pocitem pochopení, uznání a vděčnosti nad tím, kým můžeme v dnešní relativně ustálené době a společnosti být.



KDYBYCHOM BYLI ČISTÉ VĚDOMÍ, SVĚT BY VYPADAL JINAK… ROZHOVOR S UMĚLECKÝM ŠÉFEM BALETU ND PETREM ZUSKOU V roce 2002 jsi nastoupil do Národního divadla na post uměleckého šéfa baletu. Uběhlo skoro osm let, což je doba, kdy člověk mnohé zakusí, pochopí, projde různými úskalími a zažije vzestupy i pády. Co se událo za tuto dobu ve tvém životě? Nejsem člověk, který rád rekapituluje. Snažím se žít spíše přítomným okamžikem a dívám se raději do budoucnosti. Vzpomínky, které se nesmazatelně vryly do mé paměti, se spíše vážou k mým osobním záležitostem a jsou rozhodně silnější. Co se týká mého šéfování – byly věci příjemné, skvělé, byly věci méně příjemné, také špatné a velmi negativní. Přiznám se, že jsem

párkrát přemýšlel o tom, že odejdu, ale nikdy to nebylo tak silné, abych to skutečně udělal. Myslím si, že nejsem zde od toho, abych hodnotil svoji práci v rámci tohoto období a ani ji hodnotit nepotřebuji. Pro mě je důležité, že jsem vždycky dělal to, co jsem cítil a dělal jsem to tak, jak jsem nejlépe mohl. To dělám i teď a doufám, že mi to vydrží i dál. Co si myslíš, že jsi dal baletu ND? Nechci mluvit o svých choreografiích a ani o dalším repertoáru konkrétně. Abych to zevšeobecnil – myslím si, že jsem nějakým způsobem souboru otevřel dveře. Myšleno ven i dovnitř. Také

jsem změnil atmosféru v baletu ND a to je velmi důležité. Možná jsem některým lidem nějak pomohl a celkově rozvinul potenciál, který ten soubor má, interpretační i kreativní. To jsou pro mne asi ty nejpodstatnější věci. Co naopak dal balet ND tobě? Šéfování je pro člověka vždycky přínosem. Hodně se naučíte o lidech kolem sebe a tím pádem také mnohé o sobě. Myslím si, že jsem po těch sedmi letech šéfování do určité míry soudnější sám k sobě a řekl bych i relaxovanější. Zvláštní, ale je to tak. Když člověk přestojí problémy a projde tím, vloží se do něho úplně nové zkušenosti, o kterých, pokud není šéf, neměl ani zdání. Člověka to posouvá do dalšího rozměru a rozšiřuje to jeho spektrum vnímání a schopnost reagovat na určité věci. A co si myslíš, že ti dal přímo soubor – tanečníci? Pro šéfa je vždycky krásné, když v představení (a to nemusí být ani moje choreografie) vidí, že je interpretace u některých tanečníků na vysoké úrovni. To je pro mne samozřejmě velká radost. Je také zajímavé vidět vývoj některých lidí, kteří již v souboru byli nebo přicházeli po roce 2002. Tehdy tančili ve sboru malé role a dnes z nich vyrostli sólisté. To mi dělá dobře, protože mám pocit, že jsem se o to alespoň trošku zasloužil – samozřejmě vedle jejich hlavního vkladu, a to je talent, pracovitost, otevřenost, pohybová a umělecká inteligence. Občas se mi také stane, že mi poví něco hezkého, poděkují za duet, který jsem pro ně udělal na Gala, nebo mi přivezou cenu, kterou ta choreografie vyhrála a řeknou: To je tvoje zásluha, tys to udělal. Většinou nevím, kam se mám v těchto chvílích dívat a mám pocit, že to není pravda. Nicméně moje zásluha to je. Každý umělec potřebuje být chválen, a pokud se šéfovi dostane od podřízených pochvaly (to bývá samozřejmě málokdy) – tak je to nádherný pocit. Žijeme v dualitě a vše má dvě tváře. Přistihl jsi sám sebe, že někdy zneužíváš svého postavení a moci vůči svým zaměstnancům? Svedl tě někdy tento pocit k egocentrismu? Samozřejmě jsou momenty, kdy musím jednat jako šéf razantním způsobem. To není v tom, zda si to užívám, spíše naopak. Já mám v životě naprosto opačný problém. Po moci jsem nikdy netoužil ani netoužím a všechno, co je spojeno s mocenskými možnostmi šéfa, tak vlastně nemám rád. Jsem potěšen, když lidé pochopí, proč jsem to rozhodnutí udělal a tím pádem ho do určité míry přijmou za své, ale jak už to bývá, každý jsme jiný a za všechno může šéf… Zvykl jsem si, že jakékoliv rozhodnutí (ač se ho snažím dělat spravedlivě, správně a podle svého nejlepšího svědomí) není vždy přijímáno tak, jak bych chtěl, ale to je asi naprosto přirozené. Víte, když někomu vynadám třeba i mimo soubor v divadle (technikům, osvětlovačům…), to není proto, že mám v ten moment moc, abych to udělal, ale prostě to ze mě vyjede. A věř mi, že by to ze mne vyjelo stejně tak, i kdybych šé-

fem nebyl. Nevím, zda je správně, že to necítím jako šéf, ale z lidského hlediska jsem za to rád. Jsi lidumil? To je velmi těžká otázka... Na jednu stranu vím, že se vždycky snažím hledat na lidech to dobré. Dávám jim čas a snažím se být velkorysý. Nicméně lidumil třeba v intencích Ježíše Krista, že bych chodil po ulici a měl všechny lidi rád, to se mi rozhodně nestává. Naopak, když jsem v nějakém davu, tak mně všichni lezou na nervy. Ano, někdy mám takové dny, kdy chodím po ulici a usmívám se na lidi, ale je to velmi výjimečně. Většinou se dívám do chodníku a snažím se být co nejrychleji z toho zmatku pryč. Je to opravdu těžké s tím lidumilstvím…☺ Jaký jsi tedy typ člověka? Ten, který nejdříve uspokojí sám sebe, nalezne v sobě harmonii a až potom se rozdá pro druhé? Nebo ten, který dá vše, obětuje se pro lidi a na konci zjistí, že je sám, využitý a opuštěný? Jsem spíše člověk, který se rád rozdává a nemyslí pouze na sebe. Nicméně je třeba oddělit dva různé světy. Co se týče čistého materiálna, tak s tím nemám žádný problém. Klidně bych za všechny pořád platil a naopak se musím v této oblasti krotit. Co se však týká mého vnitřku, mého duševního a duchovního světa, tak to mohu působit jako sobec. Jsem často zahleděný a ponořený do svého vnitřního světa, ale to neznamená, že jsem sebestředný. Mám to tak nastavené již od malička, jsem uzavřený v sobě. Lidé z mého okolí tím dost často trpí a já nechápu proč. Z jejich pohledu si říkám, ano, je pravda, že bych se jim měl víc věnovat…atd… Takže, materiálno bych rozhazoval jako Večerníček, ale na to vnitřní jsem trochu skoupější. A co tvoje odvrácená strana měsíce? Kterou stránku na sobě nemáš rád, a přesto víš, že je ve tobě silně zakořeněna? Jak už jsem vlastně říkal, mám velký talent se rychle vytočit a být nervní ze spousty věcí. Myslím, že by mně daleko více slušelo, kdybych to… …Ne ovládal… Buďto to člověk ovládá nebo to ze sebe nějakým způsobem vyhodí. Já osobně si myslím, že ovládat je horší, než to ze sebe vyhodit. Chtěl bych být tedy všeobecně nastavený na větší pohodu a brát věci více s nadhledem. A co tvoje usměvavá tvář? Všechno co dělám, dělám nějakým způsobem naplno. Nejsem typ člověka, který by něco odflákl. Mám v sobě určitou poctivost a svědomitost. Nicméně v dnešním světě to občas vypadá, jako by to bylo špatně. Cítím v sobě určité morální zásady, se kterými jsem se narodil, nebo mi byly vštěpeny. I kdyby se všichni lidé chovali jinak, já budu pořád stejný. Co si představíš pod pojmem Bůh? Nevěřím v Boha, v tom prvoplánovém slova smyslu. Nejsem členem žádné církve a naopak s církví jako institucí mám velký problém. Mám v sobě ale vnitřní pocit, že je nějaké dobro a existuje ve vzduchu energie – láska, ke které by se měl člověk během svého života snažit přiblížit. Od tváře k tělu. Balet je mimo jiné spjat s tělem. Jak vnímáš tento lidský nástroj? Myslím si, že každý tanečník vnímá tělo velmi silně a hodně s ním také komunikuje. Balet je ve své podstatě estetické umění těla. Tělo v životě tanečníků hraje dost podstatnou roli, ale je to zároveň takové balancování na hraně. S tělem

pracují, sledují ho a komunikují s ním. Do toho všeho se pak mísí také čistý narcisismus. Pokud budu mluvit za sebe, tak bych řekl, že do určité míry Narcis jsem a myslím si, že když uděláš v našem souboru anketu, zjistíš (za předpokladu upřímnosti tanečníků), že jich bude 90%. To je v našem oboru naprosto normální věc. Máš rád své tělo? Mám. Je mi přes čtyřicet let, pořád tancuji a hodně se hýbu, když choreografuji – o to více si vážím svého těla, že je pořád v takovém rozpoložení. Občas s ním samozřejmě provádím nehorázné věci, když se večer opiju a jdu ráno na trénink. A mé tělo to vydrží, tak mu poděkuji, pohladím ho a řeknu mu: To jsou ale hodné nožičky…☺ Jak vnímáš své tělo po více než dvaceti letech tancování? Cítím velkou zkušenost. To tělo se nějakým způsobem vymodeluje a zároveň se učí, aniž člověk vůlí ovlivní, jakým způsobem tancovat a vydávat energii. Čím je tanečník starší, tím je to lepší. Mně osobně se několikrát stalo, že jsem tancoval představení ve 25 letech a úplně stejné jsem dělal o deset let později. Ač jsem měl ve 25 daleko více sil, tak paradoxně jsem ve 35 letech tu choreografii tančil s mnohem menším úsilím a s větší lehkostí. Tělo k tomu najednou úplně jinak přistupuje, s takovým nadhledem a člověk se daleko méně unaví, i když je více opotřebován a efekt není o nic menší. Možná je to přirozený proces, který příroda s tělem udělá. Vnímáš lidské tělo jako překážku v rozletu své duše? Ne, já opravdu nejsem takový mystik. Já mám své tělo opravdu hodně rád. S tou duší je to těžší, protože je daleko méně prozkoumaná. Tím, že dělám tento druh práce, tak svou duši nějakým způsobem zhmotňuji skrz své tělo, svou tvorbu a moje fungování nebo vztahy s lidmi. Nejsem mnich, který dokáže sedět několik let v lotosové pozici, nebude jíst a nakonec vstoupí do nirvány. Tohle rozhodně není můj případ, i když k tomu možná jednou také dojde…☺

„Víno bych si dal s Brelem, vodku s Vysockým a zapil bych to pivem s Krylem“ Od Ludvíka XIV. se baletní umění vyvíjí. Vznikla spousta škol, směrů, stylů, proudů. Mnohé je přežito, kritizováno a odmítáno. Co si myslíš, že zbylo z historie baletu, co přetrvává dodnes? Myslím si, že dodnes rozhodně platí klasická baletní technika, která je naprostým základem pro každého tanečníka, ať dělá balet, tzv. „modernu“ nebo taneční divadlo. Zvládnout klasickou techniku je důležité, protože tím tělo dostává určitou estetiku. Poznal jsem dost jiných tanečních stylů, respektive pedagogických technik ve svém životě (Marta Graham, Merce Cunningham, José Limón, Jazz atd.) – to je samozřejmě v pořádku, ale klasika je prostě výjimečná. Kde není základ – klasické vzdělání, tam není možné zvládnout další techniky. Nikdo nic lepšího, než je technika klasického baletu, nevymyslel a takhle to funguje dodnes, už několik století. Žádný „mesiáš“ zatím do baletního světa nevstoupil a „nevznáší se vzduchem“… Pokud bude člověk stát na nohou a bude vypadat, jak vypadá, pak se těžko podaří někomu vymyslet lepší metodiku, než je právě klasický tanec.

Foto: P. Hejný

6 balet

7 balet

Kam balet směřuje ve 21. století a kam půjde do budoucna? Tohle nedokážu vůbec odhadnout. Co už se vlastně děje a co mě baví na mé práci v rámci baletu nebo tanečního divadla, že se začínají jednotlivé formy v umění prolínat. Například já to používám ve svých choreografiích – část baletu je neoklasická nebo téměř klasická na špičkách a pak je druhá část, kde se prolíná mluvené slovo, taneční divadlo a herecký projev. To je patrné třeba i v mém představení BREL – VYSOCKIJ – KRYL / Sólo pro tři, které má samo o sobě určitý styl, je v něm mnoho kontrastů vedle sebe, kterým to ale spolu sluší. Tím jsem chtěl říci, že v současné době je v tanečním divadle takový trend a děje se to čím dál tím víc. Mě osobně to velmi baví a rád s tím pracuji. Dnes se už tolik nerozlišuje klasický balet na ruskou, francouzskou, balanchinovsko-americkou školu… I v tomto směru se vše prolíná a schopní pedagogové si vezmou ze všeho něco a pak do toho přidají sami sebe. Stejně i tak do tanečního divadla se promítá mnoho aspektů – civilního herectví, textu, mluveného slova, výtvarného umění, akrobacie, cirkusových záležitostí… To platí samozřejmě o umění celkově. Ve všech žánrech se začínají bourat striktní hranice, což vede k tomu, že ten „šuplík“ nelze jasně pojmenovat. Pokud si mohu dovolit nějakou prognózu do budoucna, mám pocit, že se to bude odehrávat ve všech směrech. Věci, které byly oddělené, se začnou bortit do sebe a otázka je, jaké to bude. Mohou vzniknout nádherné záležitosti nebo podivné paskvily, které budou znakem určité dekadence. V každém případě nejsem žádný prognostik. Kdyby ses mohl setkat s nějakou osobností – umělcem a strávit s ním příjemný večer u vína. Koho by sis vybral? Dotkl jsem se představení Sólo pro tři, tak mě napadá, že víno bych si dal s Brelem, vodku s Vysockým a zapil bych to pivem s Krylem. To by asi dopadlo…☺ A co třeba někdo z baletního světa? Napadá mě asi Jorge Donn. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkal, ale slyšel jsem od kolegů, kteří s ním spolupracovali, a se kterými jsem tančil v zahraničí, že to byl obrovský člověk po všech stránkách. Když o něm dodnes mluví, mají slzy v očích a říkají, že duší souboru Balet XX. století nebyl ani tak Maurice Béjart, ale on. Jsi interpret, ale také skvělý choreograf. Na co jsi ze své umělecké kariéry opravdu pyšný? To je taková mozaika, je těžké z ní vyjmout jeden určitý kámen. Navíc jsem člověk, který je věčně nespokojený. Myslím si, že co se týká mé minulosti, mé kariéry, tak asi nikdy nenajdu moment, kdy si řeknu: Tohle všechno jsem udělal a mám z toho dobrý pocit… Co potom, co dělat dál? Pak můžete tak akorát skončit. Je blázen ten, kdo není králem ve svém malém království. Jsi blázen, nebo král? Myslím si, že jsem král ve svém království. Také jsem ve znamení Lva a ascendent mám také ve Lvu, tak abych nebyl král… Někdy mám pocit, že jsem trochu „ušmudlaný král“, že bych mohl být „elegantnější Výsost“. Ale kdo je vlastně víc – blázen, nebo král? Co je tvoje malé království? Asi je to můj vnitřní svět, o kterém jsme mluvili na začátku.


balet uvádíme | ballet presents

■ Carmen (Petr Zuska a Edita Raušerová)

Pomoci někomu, kdo o pomoc nestojí, je jako hodit kabát tonoucímu. Stalo se ti někdy, že se tvůj dobrý skutek obrátil proti tobě? Mnohokrát, speciálně jako šéfovi. Jak říká Martin Rypan (šéf správy baletu ND, pozn. redakce): Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. Člověk chce někdy udělat dobro a všechny konsekvence, které na to působí, nakonec znamenají opak. Ten, který to dělal upřímně, s nezištnou touhou a přesvědčením, že chtěl pomoci, nedomyslí všechny důsledky a nakonec se situace obrátí proti němu. To se mi stalo mnohokrát. Oženil ses a narodil se ti syn Daniel. Jaké je to být otcem? Je to úžasné, nepopsatelný pocit, který mi tak trochu i nastavuje zrcadlo. Dítě nic nepředstírá, jeho duše je čistá. Líbí se mi, jak o tom píše Osho, který tvrdí, že děti jsou čisté vědomí a nejsou zatíženi ničím. Kdyby byli všichni lidé čisté vědomí, tak by náš svět vypadal úplně jinak. Uvažování nás dospělých není vyspělejší, je mnohem špinavější, takže…. Ne, že se my nemáme šanci k dítěti snížit, ale my se neumíme k němu povýšit… Zatím tvojí poslední rolí byl Mentes (Mefistofeles) v inscenaci Libora Vaculíka Faust. Jak vnímá Petr Zuska svět mefistofelovýma očima? No to je příliš filozofická otázka, pojďme raději mluvit o představení samotném. Co se týče přímo role Mentese , jsou tam momenty, které mám rád a ve kterých jsem se našel a které mě baví. Upřímně však musím říci a Libor Vaculík o tom ví (choreograf a režisér inscenace Faust, pozn. redakce), že ta role mě jako celek nenaplňuje. Pro diváky je Mentes jedna z nejvýraznějších rolí tohoto představení, ale já to tak necítím. Je to stejné jako, když se herec musí poprat s rolí, kterou necítí, stejně tak já jsem se s ní musel vyrovnat. Nejde o pohybovou stránku tohoto baletu, ale spíše o náplň. Studium této role mi naskakovalo pomalu, ten vnitřní proces, jako by byl něčím bržděný – tím nevěřením tomu, co tam dělám. Je ti z lidského hlediska bližší Mefistofeles nebo Faust? Faust, pochopitelně, protože jsem člověk.

Foto: P. Hejný

Ve své taneční kariéře jsi byl hodně obsazován do výrazných dramatických rolí. Proč si myslíš, že tomu tak je? Asi proto, že jsem výrazná a dramatická osobnost…☺ A co hodný princ Petr Zuska? Je spousta tanečníků, kteří větší část své kariéry tančili neustále prince. Po čase toho začali mít plné zuby a snili spíše o dramatických rolích. Já jsem prince ve velkých titulech klasického repertoáru netancoval a ani mi to nikdy nechybělo. Byl jsem od začátku nastavený jinak, jak v rámci čistě fyzické stránky, tak i té mentální. 12. února 2010 budeš mít velkou premiéru Svěcení jara Igora Stravinského v australském Perthu se souborem West Australian Ballet. Proč sis vybral právě tento titul? Já bych si Stravinského nikdy sám za sebe nevybral. Je to druh hudby, kterou jsem doposavad rozhodně neposlouchal. V rámci výběru hudby pro své choreografie jsem se jeho hudbě vyhýbal, vždycky mi přišla strašně složitá. Určitá kakofonie, která tam je, mně trošku vadila, i když si myslím, že jsem hodně muzikální člověk. S tím přišel umělecký šéf West Australian Ballet Ivan Cavallari, který mně před 2 lety řekl, zda bych pro jeho soubor neudělal právě Svěcení jara. Zarazil jsem se, polknul a pak jsem souhlasil. Možná to je výzva k tomu, abych se se Stravinským konečně potkal. Řekl jsem si, že buď si na tom vylámu zuby, anebo naopak přehodnotím svůj postoj. To, že je ta hudba geniální, to je z toho poznat, akorát já jako tvůrce jsem měl pocit, že se s ní nemohu sejít. Potom, co jsem nastudoval již polovinu choreografie, najednou cítím, že mě ta hudba vtahuje jako magnet a ten kontakt se „strýčkem Igorem“ je překvapivě snazší. Jak je tvoje Svěcení jara pojato? Je to velmi abstraktní záležitost a dotýkám se v ní určitých aspektů, o kterých Svěcení je. Myslím tím hlavně základní ideu a vše, co se pod tím skrývá. Je to docela zajímavá filozofie. Samozřejmě nemohu tvořit choreografii ve 21. století tak, že tam udělám nějaký obřad, tanečníci budou tancovat do kruhu a pak tam jedna dívka umře. Tyto rituální věci jsou mi asi vzdáleny. Stravinský psal tuto hudbu ovlivněný starými pohanskými

pověstmi, ale já jsem se spíše zaměřil na něco jiného. Proč vlastně ta dívka umírá? Jsou tam dva základní principy. Jedna entita je rozbitá na kousky, protože z těch kousků je tvořen náš život. Proto ta dívka umírá, exploduje, aby ten svět mohl pokračovat dál. Nebo to můžeme vzít z opačného konce, to veškerenstvo se spojí v jednu jedinou entitu. A TO JE TAKÉ Svěcení jara. To je například soulož. Ve dvou lidech „něco zemře“ , aby otevřelo bránu pro nějakou vyšší dimenzi. Ne náhodou Francouzi nazývají orgasmus Petite Mort (malá smrt). O tom to je, každá smrt uvolňuje místo dalšímu životu a každé narození jde ruku v ruce se začátkem procesu umírání. Každý konec je zároveň začátkem a naopak. To pro mne byly takové odrazové můstky, kam se ubírat. Samozřejmě jsou tam další aspekty, třeba číslo 4, což je v této choreografii moc důležité. Existují 4 roční období, 4 živly – oheň, voda, vzduch, země, … Také tam je číslo 2 – žena a muž, bílá a černá, jin a jang, dva nerozdělitelné protipóly, které tvoří jednotu. Ve scénografii se také objevuje motiv kříže. Ne z čistě křesťanského pojetí, spíše jako symbol průniku horizontálního a vertikálního aspektu. Všechny tyto věci jsem si pospojoval dohromady, udělal jsem z toho vnitřní ideu a zlehka se jí v choreografii dotýkám. Nechci být moc filozofický ani intelektuální. Nechávám prostor pro imaginaci diváků a hlavně při své práci se hodně nechávám vést především hudbou a emocemi, které jsou v té hudbě obsaženy.


DARIA KLIMENTOVÁ BALET GALA

Jste spokojený s tanečníky West Australian Ballet? V zásadě ano. Samozřejmě, když člověk choreografuje v zahraničí, je to jiné, než s lidmi, které dokonale zná z vlastního souboru. Někdy to je příjemné, někdy méně. Jsou tam momenty, které mi dělají velkou radost, a samozřejmě jsou tam i místa, o kterých vím, že by tanečníci z baletu ND udělali mnohem lépe. Znám ten soubor z předchozí doby a vím, že to bude fajn. Ti tanečníci mají „koule“… Za tvého šéfování začal soubor baletu ND jezdit v daleko větší míře na zájezdy, což je velký přínos a dobrá prezentace našeho divadla v zahraničí. Jedna z velkých a prestižních akcí bude vystoupení souboru v květnu 2010 na EXPU v Pekingu. Byl jsi osloven, abys vytvořil speciální choreografii na slavnostní otevření, což je pro tebe velká výzva a uznání. Jaký program pro Čínu připravuješ? Pro tuto příležitost jsem si vybral 1. symfonii Gustava Mahlera, samozřejmě ne celou. Říkal jsem si, že když je to taková oslavná věc a navíc se odehrává v Číně, a protože vím, že čínská kultura v rámci tance má svoji oblíbenou estetiku, a tím je klasický tanec, rozhodl jsem se udělat takový balet, který si nebude vůbec na nic hrát. Choreografie bude čistým zviditelněním hudby, bude mít klasicko-neoklasický pohybový slovník a bude postavena pro šest párů sboru, dva sólové páry a jeden hlavní pár. Rozhodl jsem se vytvořit čistý klasický kus bez jakýchkoliv rekvizit, scény, pouze se světelným designem. Mahlerova hudba je nádherná, čistá a hluboká. Doufám, že ji správně uchopím. Co si nejvíce přeješ do roku 2010? Co nejvíce intenzivních chvil se svými blízkými a svou rodinou, pochopitelně v čele s mým synem, Danielem. Děkuji za rozhovor Helena Bartlová

DARIA KLIMENTOVÁ – BALLET GALA On 10 and 11 March 2010 a gala performance in honour of the world-renowned Czech prima ballerina Daria Klimentová will take place at the National Theatre in Prague. The National will be the venue of her 1000th stage appearance. This is a truly amazing landmark in her life, illustrating and confirming the artist’s exceptionality within her outstanding ballet career. Daria is an international dance icon and a proud Czech who has done a lot for this noble art and at the same time has engraved herself in the history of world ballet.

Slavnostní galavečer na počest světoznámé české primabaleríny Darii Klimentové, která v Praze oslaví a zatančí své 1000. představení se uskuteční 10. a 11. března 2010 v Národním divadle Pro balerínu je to vskutku úžasný mezník v životě, který zajisté dokládá a potvrzuje výjimečnost této umělkyně v rámci její slavné baletní kariéry. Daria je mezinárodní taneční ikona a hrdá Češka, která pro toto ušlechtilé umění vykonala mnohé a zároveň se nesmazatelně vryla do dějin světového baletu. Ve svém galavečeru chce divákům představit další hvězdy baletního nebe z celého světa a zároveň poděkovat svým početným obdivovatelům u nás. Pro fanoušky Darii Klimentové je to pravděpodobně jedna z posledních příležitostí vidět tančit tuto primabalerínu v Praze.

Během večera vystoupí znamenitý první sólista Friedemann Vogel ze Stuttgart Ballett, jehož spolupráce s Dariou je srovnávána s dvojicí Margot Fontaine a Rudolf Nurejev. Mezi hosty se objeví půvabný maďarský tanečník Tamás Solymosi. Jan-Eric Wikström z Královského švédského baletu, který s Dariou úspěšně vystupoval po celém světě. Christopher Hampson, choreograf, jehož díla jsou uváděna po celém světě, vytvořil pro oba tanečníky balet, speciálně pro tento galavečer. Hvězda newyorského divadla American Ballet Theatre Daniil Simkin vystoupí s Marií Kochetkovou, první sólistkou souboru San Francisco Ballet. Herman Cornejo, hvězda newyorského American Ballet Theatre, zatančí choreografii Duch růže s kouzelnou mladou sólistkou z English National Ballet Adelou Rámirez. Ta se představí také po boku svého partnera Jamese Forbata za klavírního doprovodu vynikajícího Jonathana Stilla.

At her gala evening it is her wish to introduce to the audience other ballet stars from all over the world and also express thanks to her innumerable admirers in Prague. This gala will give Daria fans the opportunity to see her dance possibly for the very last time in the Czech Republic. Appearing at the gala will be the remarkable Friedemann Vogel, principal dance of Stuttgarter Ballett, whose partnership with Daria has been compared to that of Fontaine and Nureyev. The guests will include the charming Hungarian dancer Tamás Solymosi and Jan-Eric Wikström from the Royal Swedish Ballet, who has enjoyed an easy rapport with Daria dancing around the world. Christopher Hampson, a choreographer whose works have been performed worldwide, has specially created a piece for the two of them for this gala. The star of New York’s American Ballet Theatre Daniil Simkin will dance opposite Maria Kochetkova, principal with San Francisco Ballet. Herman Cornejo, another star of the American Ballet Theatre, will perform solo plus Spectre de la Rose with a lovely young soloist from the English National Ballet, Adela Rámirez, who will also dance with her partner James Forbat to the piano of the wonderful Jonathan Still.

Večerem bude provádět Marek Eben.

Your guide through the gala evening will be Marek Eben.

Daria Klimentová – Balet Gala je pro Národní divadlo vskutku událostí roku!

Daria Klimentová – Ballet Gala is the event of the year at the National Theatre. We cordially invite you to the theatre!

■ Daria Klimentová Foto H. Slavík

8 balet

9 balet

balet ([email protected]) JIŘINA MLÍKOVSKÁ SLAVÍ Je nám ctí připomenout 85. narozeniny Jiřiny Mlíkovské. Tato nepřehlédnutelná osobnost českého tance, dáma s ostrým pohledem a neméně jasným názorem, se zapsala do životů nejedné generace „lidí od tance“. Ať jste se s ní setkali v roli tanečnice, choreografky nebo pedagožky, vždy to byla setkání plná energie, živočišného náboje, invence a objevování. Jiřina Mlíkovská je žačka J. Jüdla, J. Kröschlové, Z. Šemberové, L. Hrdinové, A. Dubské. Vliv modernistek byl vždy čitelný ať již v éře interpretační (Divadlo mladých Plzeň, členka baletu ND Praha (1945– 1947) či choreografické. Zoře Šemberové asistovala při výuce českých tanců na Taneční konzervatoři Praha (1949–1952), jako choreografka působila v Československém souboru písní a tanců (1950–1960), v baletu AUS VN (1960–1985). Velký význam má také její angažovanost na poli amatérského tance. Vedla řadu kurzů a odborných seminářů, byla členkou porot, její publikované práce a skripta jsou těžištěm studia oboru choreografie. Své zkušenosti předávala jako pedagožka choreografie na Taneční katedře AMU (1984–1999).

zprávy z baletu | ballet news KONKURZ DO BALETU ND!

KALENDÁŘ BALETU ND 2010 JEŠTĚ V PRODEJI!

Umělecký šéf baletu Národního divadla Petr Zuska vypisuje konkurz na doplnění míst v souboru pro sezonu 2010/2011, který se uskuteční v neděli 21. února 2010 v 11.00 v prostorách baletu ND (Anenské nám. 2, Praha 1). Hledáme profesionální tanečníky s vynikající technikou (klasickou i moderní). Zasílejte své CV a fotografii (portrét, profesní) na adresu: Balet Národního divadla Petra Šifnerová Anenské nám. 2 112 30 Praha 1 tel.: +420 224 902 526 e-mail: [email protected]

Je sice již únor, ale rádi bychom vás upozornili, že v pokladnách ND je možné ještě zakoupit kalendář baletu s ojedinělými fotografiemi. Ve spolupráci s tiskárnou Zaplatílek a reprografickým studiem FPS Repro vznikl černobílý kalendář na rok 2010, jehož autorkou je dvorní fotografka baletu Diana Zehetner. Autorka spolupracuje s baletním souborem již řadu let a toto je již v pořadí pátý kalendář, který vytvořila pro ND. Kromě divadelní fotografie se také věnuje portrétní tvorbě pro časopisy nebo firemní a reklamní účely. Její dílo je dynamické, vyznačuje se jemným citem pro estetiku, detailním vykreslením nálady v souladu s dokonalým porozuměním baletního prostředí. Záměrem letošního kalendáře je ukázat tanečníky baletního souboru v netradičním světle a také v prostorách ND, které nejsou divákům běžně přístupné.

Více naleznete na www.narodni-divadlo.cz

EMOTION COLLECTION – PŘIDANÁ PŘEDSTAVENÍ! Na základě ohlasu a velkého zájmu diváků o inscenaci Emotion Collection byla přidána další představení. Srdečně Vás zveme do Divadla Kolowrat na ojedinělé spojení tanečníků baletu Národního divadla, jazzové zpěvačky Eleny Sonenshine, písniček Honzy Budaře v choreografii Zuzany Šimákové a režii Terezy Helšusové!

premiéry sezony 2009 / 2010 | premieres for the 2009 / 2010 season

činohra

[email protected]

Umělecký šéf činohry | Artistic director of the Drama: Michal Dočekal

William Shakespeare KUPEC BENÁTSKÝ Přeložil: Martin Hilský Režie: Martin Čičvák Premiéra: 12. listopadu 2009 ve Stavovském divadle

David Harrower BLACKBIRD Přeložil: David Drozd Režie: Jiří Pokorný Česká premiéra: 11. března 2010 v Divadle Kolowrat

Elfriede Jelinek CO SE STALO, KDYŽ NORA OPUSTILA MANŽELA ANEB OPORY SPOLEČNOSTI Přeložila: Jitka Jílková Režie: Michal Dočekal Česká premiéra: 15. května 2010 na Nové scéně

Bertolt Brecht / Kurt Weill ŽEBRÁCKÁ OPERA Přeložili: Daria Ullrichová a Jan Tošovský Režie: Ivan Rajmont Premiéra: 10. prosince 2009 v Národním divadle

Edward Bond SPASENI Přeložil: Jan Hančil Režie: Michal Dočekal Premiéra: 12. března 2010 na Nové scéně

Lars von Trier DOGVILLE Přeložila: Dana Hábová Režie: Miroslav Krobot Česká premiéra: 10. června 2010 ve Stavovském divadle

Samuel Beckett ČEKÁNÍ NA GODOTA Přeložil: Patrik Ouředník Režie: Michal Dočekal Premiéra: 16. ledna 2010 na Nové scéně

Ivan Stodola ČAJ U PANA SENÁTORA Přeložila: Marie Liehmová Režie: Ladislav Smoček Premiéra: 18. března 2010 ve Stavovském divadle

Milada Součková ZPOVĚĎ PREZIDENTA EMILA HÁCHY (HISTORICKÝ MONOLOG) Režie: J. A. Pitínský Česká premiéra: 15. června 2010 v Divadle Kolowrat

■ 22. února 2010 bude mít na Nové scéně obnovenou premiéru inscenace hry Toma Stopparda ROCK’N’ROLL s Aloisem Švehlíkem, Davidem Prachařem, Janem Hartlem a Ondřejem Pavelkou v hlavních rolích. ■ Jan Hartl a David Prachař Foto B. Holomíček

■ Labutí jezero

Foto: P. Hejný

■

Foto: D. Zehetner

POSLEDNÍ PŘEDSTAVENÍ V SEZONĚ 2009/2010 3. a 4. února 2010 uvedeme naposledy v této sezoně taneční divadlo inspirované životy a písněmi tří zpívajících básníků Jacquesa Brela, Vladimira Vysockého a Karla Kryla s názvem Brel – Vysockij – Kryl / Sólo pro tři. Netradiční projekt ušil na míru sólistům i souboru choreograf a umělecký šéf baletu ND Petr Zuska. Přirozená symbióza scény, světel a kostýmů spolu s vrcholnými výkony tanečníků je vskutku velkou podívanou a hlubokým emocionálním zážitkem. Foto: P. Hejný

Hrají a tančí: Tereza Helšusová, Michaela Procházková, Tereza Slavíčková, Elena Sonenshine, Michal Jurisa, Viktor Konvalinka nebo Petr Štěpánek 18. a 21. 2. 2010 7. a 27. 3. 2010 10. a 13. 4. 2010 20. a 24. 5. 2010

činohra č

■ BREL – VYSOCKIJ – KRYL / Sólo pro tři (Michal Štípa a soubor baletu ND) Foto D. Zehetner

10 balet

24. a 25. února 2010 se rozloučíme s baletem Romeo a Julie, nestárnoucím klenotem světové baletní literatury z dílny světoznámého choreografa Youri Vàmose na hudbu Sergeje Prokofjeva. Radost žití a lidskost jeho postav, vtip, tempo a vzrušení prostupuje celým baletem společně s velmi působivými a dojemnými milostnými scénami. Zveme Vás naposledy v této sezoně na příběh nenaplněné lásky z italské renesance ve strhujícím jevištním vyjádření baletu ND.

11 činohra

činohra ([email protected]) Má cenu ještě něco očekávat? A pokud ano, čekáme vůbec na správném místě?

po premiéře | after premiere


činohra ([email protected]) č

Samuel Beckett

ČEKÁNÍ NA GODOTA Přeložil Patrik Ouředník

Režie: Michal Dočekal Dramaturgie: Lenka Kolihová Výprava: David Marek Kostýmy: Hana Fischerová HRAJÍ: Estragon – David Matásek Vladimír – David Prachař Pozzo – Ondřej Pavelka Lucky – Jan Kačer Dítě – Vojtěch Lavička*/Vlastimil Kaňka* * člen DRDS Premiéra: 16. ledna 2010 na Nové scéně Národního divadla Dále uvedeme: 26. ledna, 1., 10. a 18. února 2010 na Nové scéně Národního divadla ■ Jan Kačer

■ David Prachař, Ondřej Pavelka a David Matásek

K první premiéře činohry na Nové scéně jsme si udělali radost a ve spolupráci s OP TIGER jsme si pořídili stylová biotrička. Trička se vyrábějí ekologickou metodou a tak se při jejich výrobě vzniká minimum skleníkových plynů. O trička a vstupenky na Godota budeme soutěžit na profilu Činohry na síti Facebook.com

■ Michal Dočekal, David Prachař, David Matásek a Ondřej Pavelka Foto H. Smejkalová

12 činohra

■ Ondřej Pavelka David Prachař, Jan Kačer a David Matásek Fotograf inscenace: Bohdan Holomíček

13 činohra

činohra ([email protected])

připravujeme | in preparation

David Harrower Může existovat skutečná láska mezi dospělým mužem a dívkou na pokraji ženství?

BLACKBIRD Přeložil David Drozd

Režie a scéna: Jiří Pokorný Kostýmy: Zuzana Krejzková Dramaturgie: Iva Klestilová

Temná lovestory v Divadle Kolowrat

Česká premié

ra

■ Jiří Štěpnička Foto ze čtené zkoušky H. Smejkalová

Myslel jsem, že to pěkně slíznu

Blackbird – česky kos. Jenže pokud o něčem Harrowerova hra není, tak o ornitologii. Tepr-

činohra ([email protected]) č

Edward Bond

SPASENI Přeložil Jan Hančil ■ Scénický návrh Jana Duška

OSOBY A OBSAZENÍ: Len – Jan Hájek Fred – Jan Dolanský Pam – Lucie Žáčková Harry – Ladislav Mrkvička Mary – Jana Boušková Pete – Rostislav Novák j. h. Colin – Jan Bidlas Mike – Tomáš Kobr j. h. Barry – Michal Kern j. h. Liz – Pavla Beretová Premiéra: 12. března 2010 na Nové scéně

Česká premiéra: 11. března 2010 v Divadle Kolowrat

Asociace zdánlivě nesouvislé

Spaseni není hra pro děti, ale pro dospělé a ti by měli mít odvahu se na ni podívat

Režie: Michal Dočekal Scéna: Jan Dušek Kostýmy: Zuzana Krejzková Dramaturgie: Lenka Kolihová Havlíková

OSOBY A OBSAZENÍ: Raymond – Jiří Štěpnička Una – Jana Pidrmanová j. h. Dívka – Helena Němcová j. h.

„Myslel jsem, že to za Blackbirda pěkně slíznu, zejména od žen. Ale kupodivu nejostřejší reakce přišly od mužů. Byl jsem v ranním vysílání irského rozhlasu, a nějaký chlap, který hru neviděl ani nečetl, mě obtěžoval výklady o tom, že dvanáctileté dívky si mají hrát s panenkama, trhat kytičky a běhat po loukách. To byl snad nejhorší zážitek. Ženy často reagovaly velmi pozitivně. Mnohé se mi svěřily, že měly v mládí vztah se starším mužem, který byl označován jako nepatřičný, o němž ty ženy ovšem tvrdily, že ho měly naprosto pod kontrolou. Věděly přesně, co dělají, i když jim bylo dvanáct, třináct nebo čtrnáct a měly poměr s muži, kterým bylo pětatřicet, osmatřicet, nebo dvaačtyřicet let.“ „Nemělo smysl psát hru o pedofilii a sdělit, že ,pedofilie je nemorální´, to všichni vědí – musel jsem sestoupit hlouběji.“ „Když jsem hru dopsal, zjistil jsem, že ďábel se proměnil v kosa, aby sváděl světce – byl to myslím svatý Benedikt – k tělesné žádosti po mladé dívce. A vyšlo mu to. Škoda že jsem to nevěděl předtím.“ David Harrower, autor hry


Mít odvahu podívat se pravdě do očí

ve hlouběji se skrývají ve slovníkových heslech málo používané významy, které mohou rezonovat s dramatem: v anglickém slangu je „blackbird” také kriminálník, případně – tento význam je uváděn ovšem jako velmi zřídkavý – může označovat oběť únosu, případně osobu prodanou do otroctví. Jenže – kdo koho v této hře vlastně unesl... Krom toho jsem se při čtení nemohl ubránit asociaci zdánlivě zcela nesouvislé: na McCartneyho píseň Blackbird, jenže... Pokud něco v Harrowerově dramatu opravdu chybí, tak jsou to Beatles. (Krom toho - o nich už napsal předchozí hru Presence/Přítomnost.) Až v interview k jednomu ze zámořských uvedení dramatik potvrdil mé nejasné tušení: když Ray a Una ujížděli za svobodou, znělo jim k tomu Bílé album. Minimálně v autorově hlavě.

■ Jana Pidrmanová

Blackbird je druhá Harrowerova hra, která doslova dobyla celý svět. Po světové premiéře na edinburském festivalu roku 2005 byla uvedena v londýnském West Endu a obdržela Laurence Olivier Award za nejlepší hru roku 2007, hrála se v New Yorku a dodnes měla údajně přes čtyřicet uvedení po celém světě. V roce 2008 byla několika recenzenty označena za hru, o které se v anglicky hovořícím světě nejvíce mluví. Stejného opravdu spektakulárního úspěchu dosáhla pouze Harrowerova prvotina Nože ve slepicích z roku 1995. Baladický příběh z neurčitého vesnického dávnověku byl na pozadí vlny in-yer-face divadla naprostým zjevením. David Drozd, překladatel hry Blackbird singing in the dead of night Take these broken wings and learn to fly All your life You were only waiting for this moment to arise

„Neexistuje nic, co by nešlo zobrazit na jevišti,“ řekla o Bondově hře Spaseni (Saved) Sarah Kane. A další z Bondových následovníků Mark Ravenhill líčí své uhranutí touto hrou velmi obsáhle: „Když jsem poprvé četl Edwarda Bonda, věděl jsem, že jsem našel dramatika, který je mým současníkem. (…) V jeho světě jsem se okamžitě poznával. Apatický, lhostejný svět, mládež bez kořenů, náhodný sex, nahodilý výbuch násilí v londýnském South Parku, to byl terén, v němž jsem se pohyboval, když mi bylo dvacet, v roce 1986.“ Bondova hra ovšem vznikla o dvacet let dřív a bez nadsázky se dá říct, že změnila dějiny divadla. Nejenže byla díky ní v Británii zrušena cenzura, která platila od roku 1737, ale především posunula hranice možnosti vyjádření a vnímání divadla a inspirovala dramatiky drsné školy britského divadla, tzv. cool vlny, která ovládla světová jeviště v devadesátých letech minulého století, mezi nimiž těmi nejznámějšími byli a jsou právě Sarah Kane a Mark Ravenhill. Edward Bond se narodil 18. července 1934 v dělnické rodině v severním Londýně. Patří k výraz-

né generaci britského divadla stejně jako Caryl Churchill, David Storey či Tom Stoppard. Bond opustil školu už v patnácti letech, pracoval příležitostně v továrnách či kancelářích, poté strávil dva roky ve službách britské armády. V červnu 1958 byl pozván na první autorskou dílnu v Royal Court Theatre (dále RCT), kde předložil dvě básnické hry The Fiery Tree a Klaxon in Atreus´Place, které ovšem nebyly uvedeny, ani zveřejněny. Jeho oficiální prvotinou se tak stala hra The Pope´s Wedding, uvedená v RCT v roce 1962 v rámci nedělních nočních představení „bez dekorací“. V roce 1965 následovala hra Spaseni, která vyvolala bouřlivé reakce už před svým uvedením English Stage Company v RCT. Premiéra byla skandální, diváci i recenzenti byli pohoršeni zobrazenými scénami násilí. Hra ale našla i své zastánce, jedním z nich byl Laurence Olivier, který pro list Observer řekl: „Spaseni není hra pro děti, ale pro dospělé, a dospělí této země by měli mít odvahu se na ni podívat.“ Scénáře byly v té době předkládány ke schválení Úřadu Lorda komořího, který usiloval o změny

■ Scénický návrh Jana Duška

Black bird singing in the dead of night Take these sunken eyes and learn to see all your life you were only waiting for this moment to be free Blackbird fly, Blackbird fly Into the light of the dark black night. Blackbird fly, Blackbird fly Into the light of the dark black night.

Spaseni jsou hořkou sociologickou analýzou duševně vyprázdněné společnosti, neschopné realizovat city, vztahy, komunikaci. Ústřední scéna hry, v níž parta chuligánů z pouhé nudy ukamenuje dítě v kočárku, přičemž jeden z vrahů je možným otcem dítěte, je apokalyptickým obrazem, který nemá v dějinách divadla obdoby. Přesto by bylo mylné jej vnímat jako oslavu násilí. Bondovy postavy se v násilí nevyžívají, nevyžívají se totiž v ničem, o nic jim nejde a nic je nezajímá. Jejich sociální frustrace vyhřezne v náhlém výbuchu, aby pak jejich život pokračoval beze smyslu dále. Bondovy hry jsou odsudkem světa, v němž nedostatek lásky a soucitu vede k necitelnosti, která hrůzné bere jako normální. Jestliže v době vzniku hry nabádal Lawrence Olivier k odvaze podívat se pravdě do očí a dvacet let od premiéry cítil Mark Ravenhill hru jako žhavě současnou, můžeme dnes, s odstupem čtyřiceti let říct, že hrozivost hry nespočívá v realistickém zobrazení vychýlené společnosti, ale právě v metafoře, že tuto společnost nespasí ani oběť nejvyšší, oběť nevinného dítěte. A přiznat si tuto bolestnou pravdu vyžaduje víc než odvahu. -stet-

Blackbird singing in the dead of night Take these broken wings and learn to fly All your life You were only waiting for this moment to arise, You were only waiting for this moment to arise, You were only waiting for this moment to arise P. McCartney: Blackbird

14 činohra

v textu, zejména ve scéně ukamenování dítěte. Bond ovšem odmítl s tím, že odstranění této stěžejní scény by změnilo smysl hry. Divadlo bylo zažalováno a prohrálo. Následoval vášnivý spor o cenzuru, který se přenesl na parlamentní půdu, kde byl inkriminovaný zákon nakonec zrušen. Pro nás symbolicky se tak stalo v roce 1968, kdy byla hra také uvedena v Československu – a to v Činoherním klubu v režii Ladislava Smočka, v hlavních rolích se objevili Ivan Vyskočil (Len), Jana Marková (Pam) a Jiří Hrzán (Fred). V roce 1969 navštívila English Stage Company Divadlo Jiřího Wolkera v Praze s inscenacemi her Edwarda Bonda Spaseni a Úzká cesta na daleký sever. Poté, co podepsal Bond protestní dopis proti věznění Václava Havla, se stal v Československu zakázaným autorem.

15 činohra

činohra ([email protected])


Ivan Stodola Kde se ve skutečnosti připravují úspěšné politické kariéry?

ČAJ U PANA SENÁTORA Přeložila Marie Liehmová ■ Alois Švehlík a Eva Salzmannová Foto ze čtené zkoušky: H. Smejkalová

Režie: Ladislav Smoček Scéna: Karel Glogr Kostýmy: Šárka Hejnová Dramaturgie: Iva Klestilová OSOBY A OBSAZENÍ: Baltazar Slíva, majitel pohřebního ústavu František Němec Slívová, jeho manželka Eva Salzmannová Elena, jejich dcera Antonie Talacková Sergej Ivan Lopuškin Václav Postránecký Dr. Hronec Vladimír Javorský j. h. Sekera, řezník a bývalý poslanec Alois Švehlík Tajemník ústředí politické strany „Všeobecného blahobytu“ Vladislav Beneš Motouz, obchodník Milan Stehlík Rypák, redaktor místního časopisu Oldřich Vlček Potkan, senátor Petr Pelzer Paní Potkanová, manželka senátora Kateřina Burianová Paní ministrová Johanna Tesařová Premiéra: 18. března 2010 ve Stavovském divadle Ivan Stodola (1888–1977) patřil mezi nejznámější a nejhranější slovenské dramatiky, byl oblíbený mezi ochotníky a oceňovaný i mezi profesionály. Tvořil až do své šedesátky, dokonce mu roku 1963 udělili titul zasloužilého umělce a roku 1967 i titul národního umělce. Zdálo by se, že prožil šťastný a úspěšný život. Byl uznávaný lékařský odborník, doma i v zahraničí patřil k respektovaným osobnostem někdejšího československého zdravotnictví. Odešel jako poslední ze známého „stodolovského“ souhvězdí svých strýců: Aurel Stodola (1859–1942) – vědec a technik, Emil Stodola (1862–1945) – právník a politik, Kornel Stodola (1866–1946) – politik a podnikatel. Dramatik a lékař Ivan Stodola svou divadelní a odbornou činností přispěl k slávě mikulášského, národně uvědomělého rodu. Období po r. 1948 bohužel vneslo do jeho uměleckého i občanského života nečekaný zvrat. V r. 1947 byla zakázána inscenace satirické komedie Kde bolo, tam bolo, a Stodola byl jako dramatik odstaven. Další rána na sebe nenechala dlouho čekat. V letech 1951–1953 byl jako představitel tehdejšího zdravotnictví nespravedlivě vězněn ve vykonstruované finanční kauze, což mělo za následek lidské ponížení a veřejnou potupu. O této černé etapě svého života napsal memoárovou knihu Smutné časy, smutný dom za kultu (1969) jako osobní svědectví i dobový dokument.

Vynadali mi do „hlinkovců“ Čaj u pana senátora jsem napsal asi za deset dní. Pozdější hry mi už daly více práce. Nahlédnul jsem se totiž do „kuchyně“ dramaturgie a kvalifikovaní kritici mě upozorňovali na přednosti, ale i nedostatky. Hodně jsem se naučil od Dr. Milana Pišúta, který mé hry četl většinou jako první. Dalším dramaturgem, který mě velice ovlivnil, byl František Götz. On byl tím, kdo dramaturgicky připravil Kariéru Jožky Púčika pro Národní divadlo v Praze. Bylo to pro mne velkým vyznamenáním, protože šlo o první slovenskou hru uvedenou na exklusivní scéně v Praze. O mé hry měli zájem v Ostravě, Plzni, Brně a hráli je i ochotníci, mnohdy častěji než na Slovensku. Zažil jsem ale i nepříjemné epizody. Poslal jsem Franku Tetauerovi, dramaturgovi vinohradského divadla, jednu svoji hru – nepamatuji již si kterou. Čekal jsem na odpověď a po měsíci jsem mu poslal obálku na odpověď s poznámkou, že by mi měl odpovědět, byť by byla odpověď negativní. Vynadal mi do „hlinkovců“, takže jsem mu už nikdy nic neposlal. Hned po roce 1945 jsem do téhož divadla zanesl Marínu Havranovů. Dramaturg mě nepřijal, poslal tajemníka s dotazem „co chci?“ Od té doby jsem už nikdy nikomu svoje hry nenabízel. Přece však v Národním divadle zahráli ještě Bankový dům a Marínu Havranovů. Tu však stáhli z repertoáru po čtyřech představeních (ačkoliv hlediště bylo plné) – pro ideologické nepochopení tehdejší doby. Čaj u pana senátora ještě zahrálo i smíchovské divadlo. (Ivan Stodola: Veselé i smutné vzpomínání dramatického autora – Kaleidoskop mého života) Satira dokáže být nevděčná Jednou jsme se setkali s Borodáčovými v Korytnici. Stěžovali si na nedostatek slovenského re-

16 činohra

pertoáru. Obecenstvo by prý uvítalo veselohru. Neměl bych chuť něco napsat? Popřemýšlel jsem. A co něco z politického života? Na tomto poli se vynořily opravdu humorné případy. Tak se narodil Čaj u pana senátora. Poprvé ho zahráli ochotníci v Mikuláši a Martině. V Bratislavě měla hra premiéru 15. března 1929. Borodáč měl pravdu, obecenstvo se chtělo smát. Satira dokáže být ale i velice nevděčná. Jedni se ochotně posmívají a vysmívají, druzí se cítí dotčení a uraženi. Uražení se cítili i někteří senátoři. Přišel mi i výhružný anonym z Martina. Jistý senátor zase dotčeně řekl, že se mnou nebude celý rok mluvit. Ale i mnohé dámy se poznávaly v postavě paní Slívové. Neurazili se jen ti, kteří se urazit mohli – totiž mistr a paní mistrová, podle kterých jsem manžele Slívovi napsal. Na premiéře v Bratislavě byli dva advokáti – tehdy ministři – a po představení se mě s úsměvem ptali, kde jsem to všechno vypozoroval, protože na začátku politické kariéry měli podobné těžkosti s bontonem jako Baltazar Slíva. Čaj byl tedy můj první pokus o satiru. Přiznávám, že jsem si při jeho psaní neuvědomil, jaké nebezpečí se v tomto žánru skrývá.

zprávy z činohry

činohra – zprávy ([email protected]) č

Rockń´Roll se stěhuje Inscenace hry Toma Stopparda Rockń´Roll bude po třech úspěšných letech v historické budově Národního divadla přenesena na Novou scénu. Při své premiéře se inscenace bezesporu stala nejen kulturní, ale i společenskou událostí. Každého zajímalo, jak světový dramatik reflektuje dobu normalizace u nás, jakým způsobem ji konfrontuje s děním v Británii, s levicovými ideály, které v západním světě nebyly zdaleka tak mrtvé jako u nás. Událostí se stala nejen inscenace, ale také milieu kolem ní, od návštěvy autora na premiéře, přes veřejná vyjádření aktérů událostí, které jsou ve hře zobrazeny, a zejména kultovním se stal koncert The Plastic People of the Universe, který se odehrává před každou reprízou inscenace. Plastic People před Hynaisovou oponou jsou zážitek nejen pro české, ale i mnohé zahraniční publikum. Je dobře známo, že Tom Stoppard se narodil v roce 1937 ve Zlíně jako Tomáš Straussler, jeho zájem o problémy naší země je dlouhodobý. Rock'n'Roll je už třetí hrou, kterou Tom Stoppard věnuje reflexi komunistické diktatury v Československu. Rock'n'Roll – hudba, která překonává hranice, je svorníkem dění mezi komunistickým Československem a svobodnou Británií. Hra zahrnuje časové období dvaceti let. Jan, pro něhož je rock vším, studuje v Cambridgi u profesora Maxe Morrowa, zapřisáhlého marxisty, kterého ani tanky v pražských ulicích nepřesvědčí o zhoubnosti této ideologie. Je rok 1968 a Jan se vrací do své země, „aby zachránil rockń´roll“. Atmosféra normalizace, otázka smysluplnosti disidentství, spor o Plastic People of the Universe… To vše Tom Stoppard konfrontuje s životem v poklidné Cambridgi,

kde se nad šálkem čaje řeší překlady sapfické poezie – i tady se bojuje o pravý význam slov, i tady člověk přichází o ideály. Neúprosná Stoppardova konkrétnost přináší jednotlivé lidské osudy na pozadí doby, v níž jsou nuceny se utvářet – někomu StB rozbije rockové desky a někdo umírá na rakovinu, někdo skončí ve vězení a někdo prohraje souboj se svým svědomím… Hra přinesla inscenátorům i divákům otázky, které rezonovaly s potřebou sebereflexe v naší společnosti a její uvedení právě v historické budově Národního divadla bylo bezesporu důležitým gestem. Ohlasy na české uvedení se objevily i v zahraničí, Rock'n'Roll v podání činohry Národního divadla úspěšně hostoval například v Izraeli. V současné době se činohra Národního divadla vrací do prostoru Nové scény, do prostoru, jehož architektura nese výrazné rysy doby, v níž budova vznikla. Nabídla se nám tady možnost vdechnout inscenaci Rock'n'Rollu nový život a také pokročit snad v interpretaci textu o další rozměr. Bylo by škoda této možnosti nevyužít. Lenka Kolihová Havlíková

Na Novou scénu bude po třech úspěšných letech v historické budově Národního divadla přenesena inscenace hry Toma Stopparda ROCKŃ´ROLL. Obnovená premiéra je plánována na 22. února 2010 v 19.30 hodin. V režii Ivana Rajmonta se můžete opět těšit na Davida Prachaře, Aloise Švehlíka, Jana Hartla, Miluši Šplechtovou a Ondřeje Pavelka. Pro členy KPČ nabízíme obnovenou premiéru 22. února a reprízu 14. března 2010 za jednotné vstupné 100 Kč. V měsíci únoru a březnu pro Vás dále chystáme s 20% slevou tyto inscenace: Marguerite Durasová ANGLICKÁ MILENKA A co když se to, co vím, bude lišit od toho, co řeknu? V režii Daniela Špinara hrají: Jiří Štěpnička, Kateřina Burianová a Vladislav Beneš. Pro členy KPČ uvedeme v úterý 9., v sobotu 27. února a ve středu 17. března, vždy v 19.00 v Divadle Kolowrat. Lenka Lagronová PLÁČ Každý má právo na mámu a tátu! V režii Jana Kačera hrají: Nina Divíšková j. h., Eva Salzmannová, Jana Boušková a Taťjana Medvecká. Pro členy KPČ uvedeme v úterý 2., ve středu 24. února a v pondělí 1. a úterý 23. března, vždy v 19.00 v Divadle Kolowrat.

■ Rudolf Stärz a David Prachař

■ Pláč Foto H. Smejkalová

■ Miluše Šplechtová a Lucie Žáčková

Mimořádnou slevu 50 % nabízíme na inscenaci: Henrik Ibsen NEPŘÍTEL LIDU Mít moc neznamená mít pravdu! Hrají: David Prachař, Jana Boušková, Jan Hartl, Ladislav Mrkvička, Saša Rašilov, Jan Novotný, Petr Pelzer, Vladislav Beneš a další. Pro členy KPČ uvedeme ve středu 3., v pondělí 15. února a ve čtvrtek 25. března, vždy v 19.00 ve Stavovském divadle.

■ Ondřej Pavelka a David Prachař

Počet vstupenek je omezený! Na jednu legitimaci si můžete se slevou zakoupit dvě vstupenky.

(Bolo, ako bolo, 1965; Súborné dramatické dielo Ivan Stodola – Divadelný ústav Bratislava) redakčně kráceno, připravila Iva Klestilová Milan Pišút (1908–1984) – slovenský literární historik a kritik, profesor dějin slovenské literatury na FF UK v Bratislavě Frank Tetauer (1903–1954) – dramatik, prozaik, esejista, divadelní a literární kritik František Götz (1894–1974) – český literární historik, kritik, dramatik, dramaturg. V letech 1928–1944 a 1965–1969 byl dramaturgem Národního divadla. Ján Borodáč (1892–1964) – herec, režisér, dramaturg, pedagog, překladatel, jeden ze zakladatelů slovenského profesionálního divadla, národní umělec

KLUB PŘÁTEL ČINOHRY Vážení a milí členové Klubu přátel činohry! .

Na jarní měsíce pro členy Klubu připravujeme možnost návštěvy zákulisí Nové scény Národního divadla. O termínu Dne otevřených dveří budou členové včas informováni osobním emailem.

■ Miluše Šplechtová a Alois Švehlík

Foto B. Holomíček

17 činohra

Kontaktní osoba: Jana Tycová Obchodní oddělení, Ostrovní 1, 112 30 Praha 1 tel: +420 224 901 419, fax: +420 224 931 544 mail: [email protected] www.narodni-divadlo.cz

Představujeme 127. sezonu 2009 / 2010 | We present 2009 / 2010 season

PŘED PLATNÉ 2010/11

opera

OPERA ČINOHRA BALET

PREMIÉRY | PREMIERES: Bohuslav Martinů HRY O MARII | THE MIRACLES OF MARY Dirigent | Conductor: Jiří Bělohlávek Režie | Stage director: Jiří Heřman Premiéry | Premieres: 29. & 31. 10. 2009, Národní divadlo | The National Theatre Wolfgang Amadeus Mozart COSÌ FAN TUTTE Dirigent | Conductor: Robert Jindra Režie | Stage director: Martin Čičvák Premiéry | Premieres: 23. & 25. 1. 2010, Stavovské divadlo | The Estates Theatre Jacques Offenbach HOFFMANNOVY POVÍDKY | LES CONTES D’HOFFMANN Dirigent | Conductor: Michel Swierczewski Režie | Stage director: Ondřej Havelka Premiéry | Premieres: 6. & 7. 3. 2010, Národní divadlo | The National Theatre

Vážení a věrní diváci, dovolujeme si Vás upozornit, že se blíží zahájení prodeje předplatného na sezonu 2010/2011. Letošní předprodej přinese vedle tradiční nabídky pestrých předplatitelských skupin také několik změn. Dovolujeme si Vám nabídku i novinky ve zkratce přiblížit.

TERMÍN PRODEJE Prodej předplatného 2010/2011 bude zahájen 15. března 2010 a potrvá do 15. června 2010. Od 15. března do 26. března bude předplatné v prodeji pro stávající předplatitele neměnící skupinu a místa. Garantujeme zachování stávajících míst – nejpozději však do 26. března. Od 29. března bude předplatné v prodeji pro stávající předplatitele měnící skupinu a místa. Od 12. dubna do 15. června si mohou abonmá zakoupit noví předplatitelé. PŘEDPLATITELSKÉ SKUPINY V předplatném Vám Národní divadlo nabídne na 30 různých abonentních skupin! Najdete v nich skupiny ryze činoherní, baletní nebo operní, skupiny s tituly pro rodiny, studenty, seniory či ženy, a samozřejmě jako každou sezonu bohatou nabídku smíšených skupin.

NOVINKY • skupina pro příznivce Laterny magiky • činoherní skupina s představeními na Nové scéně • skupina All exclusive sestavená z oblíbených a tradičně vyprodaných titulů • skupina titulů s ženskou tematikou • mimořádné výhody pro studenty a seniory Více informací o abonentích skupinách přineseme v březnovém čísle časopisu Národního divadla, bude k dispozici na webových stránkách www.narodni-divadlo.cz a jako každý rok stávajícím abonentům s předstihem zdarma poštou zašleme předplatitelskou informační brožuru. Tuto brožuru můžete od 1. března získat zdarma také v pokladnách Národního divadla v provozní budově a v Paláci Kolowrat.

Wolfgang Amadeus Mozart IDOMENEO Dirigent | Conductor: Tomáš Netopil Režie | Stage director: Yoshi Oida Premiéry | Premieres: 6. & 9. 5. 2010, Stavovské divadlo | The Estates Theatre

Vážení předplatitelé, Národní divadlo Vám děkuje za projevenou důvěru a těší se na Vás při předplatném na sezonu 2010/2011!

18 činohra

[email protected]

Umělecký šéf opery | Artistic Director of the Opera: Jiří Heřman

Leoš Janáček KÁŤA KABANOVÁ Režie, scéna, světelný design | Stage director, sets, lighting design: Robert Wilson Dirigent | Conductor: Tomáš Netopil Premiéry | Premieres: 26. & 28. 6. 2010, Národní divadlo | The National Theatre

KONCERTY | CONCERTS: KONCERT K OTEVŘENÍ SEZONY 2009/2010 | CONCERT TO MARK THE OPENING OF THE 2009/2010 SEASON Dirigent | Conductor: Tomáš Netopil 10. 9. 2009, Národní divadlo | The National Theatre Richard Strauss SALOME Koncertní provedení | Concert performance Dirigent | Conductor: Tomáš Netopil 12. 11. 2009, 24. 4. 2010, Národní divadlo | The National Theatre ADVENTNÍ KONCERTY | ADVENT CONCERTS 29. 11., 6., 13. & 20. 12. 2009 Národní divadlo | The National Theatre

ABONENTKA DO NÁRODNÍ DIVADLA VÁM PŘINÁŠÍ NESPORNÉ VÝHODY, např.: • vlastní místo, které si pořízením abonentky koupíte na všechna představení ve skupině • úsporu času při nákupu vstupenek do divadla • dopředu známé termíny představení pro naplánování návštěv divadla • výrazné slevy u vybraných abonentních skupin (senioři, studenti, rodiny) • jedinečnou možnost navštívit tituly, které ve volném prodeji běžně k dostání nejsou • rozložení abonentních představení do celé divadelní sezony od září 2010 do června 2011 • celosezonní tel. linku předplatného pro dotazy, přání, doporučení či organizaci nastalých změn • zdarma vystavení duplikátu při ztrátě • možnost darování nebo zapůjčení třetí osobě • objednání předplatného pro jednotlivce i kolektivy

Rekordní Vánoce Národního divadla Národní divadlo uspělo na předvánočním trhu se svým produktem – Vánočním předplatným. Celkový počet abonentů se vyšplhal na číslo 2 600, což je o 1 200 víc než v minulém roce. Vánoční předplatné 2009 bylo po šesti letech inovováno, objevilo se v něm 13 předplatitelských cyklů, které byly zacíleny na konkrétní skupiny. Mezi nejúspěšnější patřily skupiny Národní divadlo seniorům, skupiny představení v Divadle Kolowrat, rodinné odpolední divadlo a samozřejmě i skupina All exclusive zahrnující nejnavštěvovanější tituly.

■ Così fan tutte – Annely Peebo (Dorabella), Peter Mikuláš (Don Alfonso) a Marie Fajtová (Fiordiligi) Foto: I. Sochorová Mediální partneři opery

opera o

MAGDALENA KOŽENÁ V NÁRODNÍM DIVADLE | MAGDALENA KOŽENÁ AT THE NATIONAL THEATRE Dirigent | Conductor: Kaspar Zehnder Orchestr | Orchestra: Pražská komorní filharmonie | Prague Philharmonia 18. & 20. 12. 2009, Národní divadlo | The National Theatre MOZARTOVY NAROZENINY 2010 | MOZART’S BIRTHDAY 2010 Účinkují | Cast: Pavol Breslik, Marie Fajtová Dirigent | Conductor: Václav Luks Orchestr | Orchestra: Collegium 1704 27. 1. 2010, Stavovské divadlo | The Estates Theatre VELIKONOČNÍ KONCERT | EASTER CONCERT Kontratenor | Countertenor: William Towers Dirigent | Conductor: Marek Štryncl Orchestr | Orchestra: Musica Florea 2. 4. 2010, Stavovské divadlo | The Estates Theatre VIOLETA URMANA PÍSŇOVÝ RECITÁL | SONG RECITAL Hvězda Metropolitní opery a předních evropských scén Klavír | Piano: Jan Philip Schulze 2. 5. 2010, Národní divadlo | The National Theatre

opera ([email protected])


Jacques Offenbach

HOFFMANNOVY POVÍDKY LES CONTES D‘HOFFMANN

Premiéry | Premieres: 6. & 7. 3. 2010, Národní divadlo | The National Theatre

■ Ondřej Havelka

Foto: archiv

Opera by měla být strhující říká režisér Hoffmannových povídek Ondřej Havelka Nedávno jste dokončil práci na inscenaci Straussovy operety Netopýr v Janáčkově divadle v Brně. Offenbach je také autorem převážně operetním. Hledáte či nacházíte při režijních přípravách nějaké souvislosti mezi inscenacemi těchto děl? Ani ne, a trochu se mi chce říci – bohužel. Jedním z hlavních důvodů, proč jsem přijal nabídku režírovat v Brně Netopýra, byl fakt, že se bude hrát v češtině. Je známo, že Offenbach stihl Hoffmannovy povídky dokončit pouze v klavírním rukopisu, některá hudební čísla byla dokonce nalezena pouze v náčrtech, takže toto dílo dotvořili do dnes nejčastěji hrané podoby jiní skladatelé či aranžéři. V té nejstarší verzi je mnoho mluvených dialogů, a kdyby se mohlo hrát česky, určitě bych je s nadšením využil, ale v Národním divadle je jiná situace. Operu hudebně nastuduje francouzský dirigent Michel Swierczewski, představitel hlavní role Marc Laho je Belgičan, tedy i pro něj je francouzština druhým rodným jazykem. Partnerství s těmito dvěma protagonisty je pro mne a celou inscenaci zásadní a provedení ve francouzském originále je logické. Já to vůbec neberu jako handicap, je to pro mne jiný úkol, ji-

říká o verzi opery, která bude uvedena v ND, dirigent Hoffmannových povídek Michel Swierczewski

Offenbach zemřel během zkoušek své opery, která byla uváděna v pařížské Komické opeře. Dokončil klavírní partituru, ale pro orchestr instrumentoval jen prolog a první jednání. Ernest Guiraud dokončil orchestraci a složil recitativy, stejně jako to udělal v Bizetově Carmen. Leonovi Carvalhovi, řediteli Komické opery, se Offenbachova opera zdála být příliš dlouhá, a tak více než jedna třetina byla vypuštěna, včetně Giuliettina jednání. Partitura, kterou vydal Choudens, byla editována více než čtyřikrát. V roce 1970 pak začal proces zevrubné rekonstrukce díla, při níž byly objeveny neznámé Offenbachovy hudební materiály. Abych dal několik příkladů: V tradiční verzi je původní příběh pozměněn. Prolog Múzy se škrtá, někdy se vypouští Giuliettino jednání, případně předchází Antoniinu jednání. Giulietta může Hoffmanna opustit nebo Hoffmann může zabít Pitichinaccia. V roce 1904 byla do opery přidána hudba, kterou nesložil Offenbach, například Dappertuttova tzv. „diamantová árie“ nebo Septet se sborem.

„Chtěl bych do inscenace dostat něco z atmosféry, humoru a bláznovství literární předlohy“

ná výzva. A s Michelem si zatím velmi notujeme, oba chápeme realizaci opery jako tvorbu hudebního divadla. Říkáte, že opereta není váš šálek čaje. Nad brněnskou nabídkou režírovat Netopýra jste váhal a v libretu jste se pak rozhodl škrtat. Máte potřebu uvádět netradičním způsobem také opery a škrtat i v operních libretech? V operních libretech škrtat nelze. A znovu říkám bohužel, protože mnohé klasické operní skvosty by si zasloužily úpravu nebo výměnu libret. Vezměte si třeba oblíbený horký brambor zvaný Dalibor. Vyjádřil jste názor, že pokud si za svou prací nemůžete stát, odmítnete s čistým svědomím i lukrativní nabídku. Podle čeho si vybíráte? Musím si být jist, že mne to bude bavit, že ta práce bude mít nějaký hlubší smysl. I když je to velmi relativní, neboť ve srovnání s prací lidí, kteří třeba pomáhají opuštěným dětem nebo zachraňují aleje před vykácením, je naše snažení na poli umění poněkud malicherné.

20 opera

Čím vás zajímá Offenbachova opera Hoffmannovy povídky a co podle vás může divákovi nabídnout? Neobvyklé, podivně záhadné téma a mnoho skvělých hitů. Offenbachova opera má dokonalý fundament v podobě původních povídek německého romantického spisovatele E. T. A. Hoffmanna. Jsou úžasné, fantaskní, vtipné, plné ironického humoru. Ne nadarmo je Hoffmann přirovnáván k Edgaru Allanu Poeovi. Autoři libreta pravděpodobně vycházeli především (a znovu bohužel) z divadelní hry, která byla napsána na motivy zmíněných povídek. Offenbach hru viděl a byl jí natolik zaujat, že se rozhodl téma zhudebnit. Kdyby se mi podařilo do inscenace dostat něco z atmosféry, humoru a bláznovství té původní Hoffmannovy literární předlohy, byl bych opravdu šťastný. Jste známým příznivcem swingové hudby. Jak je to s operou a s klasickou hudbou a vaším vztahem k nim? Můj otec (hudební skladatel Svatopluk Havelka, pozn. red.) mě nepřivedl pouze k jazzu, ale otevřel mi také cestu do světa klasické hudby. A chcete-li nějaké srovnání – víte, jazz musí být strhující, musí bavit, jinak nemá smysl. Řekl bych, že s operou by to mělo být podobně. Ptala se Mirka Štípková

opera ([email protected]) o

Optika díla je zcela odlišná V čem se verze opery Hoffmannovy povídky, kterou budete uvádět v Národním divadle, liší od konvenční verze, kterou diváci mohou znát z dřívějších inscenací?

Dirigent | Conductor: Michel Swierczewski Režie | Stage director: Ondřej Havelka Scéna | Sets: Martin Černý Kostýmy | Costumes: Jana Zbořilová Světelný design | Lighting design: Daniel Tesař Sbormistr | Chorus master: Martin Buchta Choreografie | Choreography: Jana Hanušová Účinkují | Cast: Hoffmann: Marc Laho / Valentin Prolat Olympia: Jana Bernáthová / Martina Masaryková Antonia: Marie Fajtová / Pavla Vykopalová Giulietta: Maida Hundeling / Jitka Svobodová Múza | Muse, Nicklausse: Kateřina Jalovcová / Atala Schöck Lindorf, Coppélius, Miracle, Dapertutto: Tomasz Konieczny / Donnie Ray Albert Nathanael, Spalanzani: Jan Ježek / Richard Samek Luther, Crespel: Ondrej Mráz / Zdeněk Plech Hermann, Schlémil: Aleš Hendrych / František Zahradníček Andrés, Cochenille, Frantz, Pitichinaccio: Václav Lemberk / Jan Markvart Matka Antonie | Mother of Antonia: Stanislava Jirků / Yvona Škvárová


Edice Michaela Kaye a Jeana-Christopha Kecka, kterou jsme zvolili, obsahuje všechny tyto doplňky a změny. Mění se těmito úpravami optika celé opery, nebo jde spíše o dílčí změny? Tyto změny jsou zcela zásadního charakteru, jak z pohledu hudebního, tak i divadelního, takže optika díla je úplně odlišná. Jak se vám jako rodilému Francouzi pracuje na francouzské opeře v jiném jazykovém i kulturním prostředí? Pro mě opera není „la musica poi la parole“. Opera je divadlo v hudební formě. To znamená, že zpěváci jsou herci, a fakt, že musí krásně zpívat, je něčím samozřejmým. Nikoho by nenapadlo přemýšlet o něčem takovém u houslisty nebo klavíristy. Hudebník přijde do práce s nástrojem, který funguje, a stejně tak operní

pěvec přijde do opery se svým vlastním nástrojem, kterým je jeho hlas. Zkráceně řečeno, krásný hlas u operního pěvce není dostačující. A k otázce jazyka: Nejenže se francouzský jazyk musí správně vyslovovat, navíc je nutné pochopit význam i podtexty. Jedině když jsou tyto podmínky splněny, může být nalezen styl inscenace. V ČR dirigujete poměrně často. Jak se zrodila vaše spolupráce s českými orchestry? Začalo to v roce 1998, kdy jsem dostal příležitost dirigovat Pražskou komorní filharmonii. Po úspěchu tohoto koncertu moje spolupráce s tímto orchestrem pokračovala. Během tří let (2003–2006), kdy jsem zastával post hlavního hostujícího dirigenta PKF, jsem započal intenzivní spolupráci s Francouzským institutem v Praze. Podařilo se nám pak uskutečnit náročné projekty, mj. stále pokračující celoroční cyklus soudobé hudby Le Bel aujourd’hui (Krása dneška), z něhož vzešel nový hudební ansámbl Prague Modern. Dirigoval jsem také koncerty s Českou filharmonií a úzce spolupracuji s festivalem Struny podzimu. Rozhovor připravila Mirka Štípková

Za spolupráci děkujeme Francouzskému institutu v Praze

„Opera je divadlo v hudební formě a zpěváci jsou herci. Krásný hlas nestačí.“

Co byste zejména doporučil pozornosti publika v pasážích, které se v posledních desetiletích podařilo znovuobjevit? V roce 1970 získal proslulý dirigent a offenbachovský odborník Antonio de Almeido ze soukromé sbírky na pařížském předměstí více než 1250 stran rukopisu z různých fází kompozice Hoffmannových povídek. Obsahovaly skici, podstatnou část Offenbachova klavírního výtahu, fragmenty libreta (včetně textů recitativů z jeho pera, z nichž byla velká část posléze zhudebněna Ernestem Guiraudem), partitury připravené Offenbachovými opisovači Artusem, Rousseauem a Vaquierem, provozovací materiály použité při koncertě v Offenbachově domě v roce 1879, při němž byly představeny výňatky z opery, orchestrální partituru Giuliettina aktu s recitativy v Guiraudově redakci, jak byla publikována Choudensem. Další stopy Offenbachovy práce na Hoffmannových povídkách byly nalezeny v roce 1984, kdy se více než tři sta padesát dříve neznámých stran Offenbachova autografu dostalo do dražby v londýnském Sotheby’s. Tyto rukopisy zahrnovaly rozsáhlé, plně orchestrované části kompletní partitury, jak se zkoušely v Komické opeře, včetně hudby k Giuliettinu jednání vypuštěnému před světovou premiérou opery. Stejného původu je rukopis poslední scény Giuliettina jednání, který byl nedávno nalezen v nedostupné soukromé sbírce v Paříži ve vlastnictví Raoula Gunsbourga. Tento materiál objevil offenbachovský badatel Denis Michel-Dansac. Text o čtyřiadvaceti stranách koresponduje (s drobnými modifikacemi) s libretem, které ředitel divadla Leon Carvalho předložil pařížskému cenzorovi.

■ Michel Swierczewski

21 opera

Foto: archiv

opera ([email protected])



opera ([email protected]) o

Wolfgang Amadeus Mozart

Leoš Janáček

COSÌ FAN TUTTE

VĚC MAKROPULOS

Dirigent: Robert Jindra Režie: Martin Čičvák Scéna: Tom Ciller Kostýmy: Marija Havran Sbormistr: Martin Buchta

■ Jiří Hájek (Guglielmo) a Katarzyna Kuncio (Dorabella)

Dirigent | Conductor: Tomáš Hanus Režie | Stage director: Christopher Alden Režijní spolupráce | Co-director: Peter Littlefield Scéna | Sets: Charles Edwards Kostýmy | Costumes: Sue Willmington Světelný design | Lighting design: Adam Silverman Sbormistr | Chorus master: Martin Buchta

Účinkují | Cast: Fiordiligi: Csilla Boross / Marie Fajtová / Pavla Vykopalová Dorabella: Stanislava Jirků / Katarzyna Kuncio / Annely Peebo Ferrando: Aleš Briscein / Jaroslav Březina Guglielmo: Jiří Hájek / Adam Plachetka / Svatopluk Sem Despina: Kateřina Kněžíková / Lenka Máčiková / Yukiko Šrejmová Kinjo Don Alfonso: Martin Gurbal‘ / Peter Mikuláš / František Zahradníček Reprízy | Reruns: 9. & 16. 2., 13. & 24. 3. 2010, Stavovské divadlo | The Estates Theatre ■ Katarzyna Kuncio (Dorabella), František Zahradníček (Don Alfonso) a Csilla Boross (Fiordiligi)

■ Peter Mikuláš (Don Alfonso) a Kateřina Kněžíková (Despina)

Emilia je přes mrazivou auru trpící ženou říká Gun-Brit Barkmin, představitelka Emilie Marty: Setkala jste se s hudbou Leoše Janáčka předtím, než jste byla v loňské sezoně v ND obsazena do hlavní role v opeře Věc Makropulos? Mým prvním kontaktem s Janáčkovou hudbou byla role Jenůfy, kterou jsem měla moc ráda. I když jsem ji zpívala v němčině – ta hudba je tak krásná, emotivní a silná, tak plná barev, že to byla radost nezávisle na jazyce. Později jsem zpívala Káťu v Kátě Kabanové, nejdřív opět v němčině, ale pak v jiné inscenaci konečně v češtině. Teprve tehdy jsem zjistila, jak fenomenálně na ta slova Janáček svou hudbu napsal. Jsem Janáčkovým oddaným fanouškem!

Souznění mezi dramatickým příběhem a náročnou hudbou je vždycky podnětným úkolem. Ale nejen dramatické role jsou výzvou – i lyričtější role nebo takzvaný „Zwischenfach“ přinášejí obtíže. Pro mě je nejzajímavějším úkolem najít klíč k roli a k její hudbě a také vzít si něco z každé role, kterou zpívám.

Pro držitele operních předplatitelských skupin O1, O2, O3 a O4 nabízíme 50% slevu při nákupu vstupenek na libovolnou reprízu opery Věc Makropulos!

2. & 12. 2., 18. & 23. 3. 2010, Národní divadlo | The National Theatre

Jak byste popsala svoji interpretaci role Emilie Marty v této opeře? Pro mě je podstatné divákům ukázat, že Emilia Marty je, přes svou počáteční mrazivou auru, cynismus a pohrdání muži, zneužitou ženou, která velmi trpí, neboť ztratila všechny své lidské schopnosti a city, které souvisejí se smrtelností. Zůstalo jí jen nekonečné opakování.

POUZE ČTYŘI REPRÍZY V TÉTO SEZONĚ!

Chystáte se zpívat titulní roli ve Straussově opeře Salome. Jsou pro vás největší výzvou dramatické role?

Účinkují | Cast: Emilia Marty: Gun-Brit Barkmin Albert Gregor: Gianluca Zampieri Vítek: Jan Markvart Kristina: Alžběta Poláčková Jaroslav Prus: Martin Bárta Janek: Tomáš Kořínek Dr. Kolenatý: Gustáv Beláček Strojník | Stagehand: Bohuslav Maršík Poklízečka | Charwoman: Lenka Šmídová Hauk-Šendorf : Jan Ježek Komorná | Chamber-maid: Stanislava Jirků

Rozhovor připravila Mirka Štípková

SPECIÁLNÍ AKCE PRO PŘEDPLATITELE!

Vstupenky můžete zakoupit v pokladnách Národního divadla, kde vám bude po předložení předplatitelské průkazky automaticky odečtena sleva 50 %.

■ Così fan tutte – 1. jednání

■ Věc Makropulos – Gun-Brit Barkmin jako Emilia Marty, za ní Jan Markvart (Vítek), Gianluca Zampieri (Albert Gregor), Gustáv Beláček (Dr. Kolenatý) a Alžběta Poláčková (Kristina) Foto: H. Smejkalová a I. Sochorová

22 opera

Foto H. Smejkalová

23 opera

opera ([email protected]) Wolfgang Amadeus Mozart


nová scéna n

nová scéna

LA CLEMENZA DI TITO (TITUS)

Dirigent | Conductor: Jan Chalupecký Režie | Stage director: Ursel Herrmann / Karl-Ernst Herrmann Scéna, kostýmy | Sets, costumes: Karl-Ernst Herrmann Sbormistr | Chorus master: Pavel Vaněk

www.novascena.cz

Ředitel Nové scény | Director of New Stage: Štěpán Kubišta

3. 2. | 19.30 Rimini Protokoll VÙNG BIÊN GIÓ'I Mezi Drážďanami a Prahou leží Vietnam Za armádami zahradních trpaslíků, za hradbami CD s pirátskými kopiemi a pytli s napodobeninami značkového oblečení se v česko-německém pohraničí skrývá malý Vietnam. Repríza úspěšného projektu německo-švýcarské umělecké skupiny.

Účinkují | Cast: Tito: Jaroslav Březina Sesto: Atala Schöck Annio: Kateřina Jalovcová Publio: Adam Plachetka Vitellia: Pavla Vykopalová Servillia: Petra Perla Nôtová 5. & 20. 2. 2010, Stavovské divadlo | The Estates Theatre

Operu La clemenza di Tito objednali u Mozarta čeští stavové pro oslavy korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Premiéra se uskutečnila roku 1791 v dnešním Stavovském divadle. Inscenace manželů Herrmannových získala řadu ocenění i obdiv diváků.

■ Adam Plachetka (Publio) a Jaroslav Březina (Tito) Foto H. Smejkalová

Leoš Janáček

Únor 2010 | February 2010

Po r o

ce o

a sc n t ě p

éně

14.2. | 14.00 Dětská opera Praha OPERA NÁS BAVÍ Zábavné odpoledne na Nové scéně inspirované úspěšnou knihou Opera nás baví a stejnojmenným oblíbeným pořadem České televize. Součástí pestrého rodinného programu bude také premiéra veselé miniopery Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře Karkulka.

22. 2. | 19.30 Obnovená premiéra | Renewed premiere Tom Stoppard ROCKŃ´ROLL Světový dramatik napsal hru o Československu! Zásadní roli ve Stoppardově hře hraje rocková hudba. Není jen ilustrací své doby, je přímo jakýmsi médiem života: nositelkou energie, námětem debat, společným zážitkem, možností sebepojmenování, prostorem svobody. Přesně dva roky po své premiéře se inscenace Ivana Rajmonta přesouvá na Novou scénu.

JEJÍ PASTORKYŇA | JENŮFA

Dirigent | Conductor: Ondrej Lenárd Režie | Stage director: Jiří Nekvasil Scéna, kostýmy | Sets, costumes: Daniel Dvořák Sbormistr | Chorus master: Pavel Vaněk Účinkují | Cast: Stařenka | Grandmother: Lenka Šmídová Laca: Tomáš Černý Števa: Valentin Prolat Kostelnička: Eva Urbanová Jenůfa: Dana Burešová Stárek | Foreman: Vratislav Kříž Rychtář | Mayor: Luděk Vele Rychtářka | Mayor‘s Wife: Jitka Soběhartová Karolka: Alžběta Poláčková Barena: Lívia Obručník Vénosová a další 14. & 17. 3., 14. 5. 2010, Národní divadlo | The National Theatre

Leoš Janáček vytvořil libreto podle stejnojmenného dramatu Gabriely Preissové. Svým osobitým kompozičním způsobem dosáhl strhujícího účinku díla, které svému skladateli otevřelo cestu do celého světa. ■ Eva Urbanová (Kostelnička) a Dana Burešová (Jenůfa) Foto F. Ortmann

24 opera

V tét

o se

po zoně

p r vé ■ VÙNG BIÊN GIÓ'I Foto: archiv Hlavní mediální partner projektu NS-live:

Mediální partneři projektu NS-live:

28. 2. | 14.00 KAŠPÁREK V ROHLÍKU I Fenomenální bejbypank míří na Novou scénu! Projekt Davida Dvořáka a souboru loutkohry českobudějovického Jihočeského divadla si za dva roky své existence získal tisíce fanoušků. Od února se bejbypankový kabaret bude pravidelně každý měsíc objevovat na Nové scéně.

nová scéna (www.novascena.cz)

Uvádíme | On stage

NOVÁ SCÉNA VÁS V ÚNORU ZVE ■ VÙNG BIÊN GIÓ'I Foto: archiv

Rimini Protokoll

VÙNG BIÊN GIÓ'I

Výtvarné umění a architektura

NOVÁ SCÉNA – PROSTOR PRO VÝTVARNÉ UMĚNÍ A ARCHITEKTURU Připravujeme pro Vás

Mezi Drážďanami a Prahou leží Vietnam Úspěšný projekt se vrací na Novou scénu na jedinou reprízu! Mezi Drážďanami a Prahou leží Vietnam. Je to hraniční oblast jedné generační zkušenosti: Vietnamců, kteří do bratrských komunistických zemí Československa a NDR přišli jako smluvní dělníci. Jejich děti vyrostly ve stáncích s levným textilem, večerkách a příhraničních tržištích. Dnes chtějí dosáhnout víc… Pro unikátní projekt Vùng biên gió'i se vynikající divadelníci z umělecké skupiny Rimini Protokoll vydali do největší vietnamské tržnice v České republice Sapa. Koupíte tam vše od živých krabů přes oblečení a letenky až po umělé květiny: je to skutečné město ve městě, malý Vietnam. A další jedinečný materiál pro svůj projekt pak nasbírali podél česko-německé hranice, na místech, které obývá z velké části vietnamská komunita. Vznikl průvodce po tomto výlučném

teritoriu, stejně podstatný a překvapivý pro diváky z Česka i Německa.

„Zkušení inscenátoři umějí vytvořit působivou a lehkou formu, která překračuje zažité pohledy na to, kdo má na scéně vystupovat.“ (aktuálně.cz)

Koprodukce: Národní divadlo, Zipp – česko-německé kulturní projekty, Státní činohra Drážďany (Staatsschauspiel Dresden) a Pražský divadelní festival německého jazyka 3. února 2010, 19.30 Představení je simultánně tlumočeno z němčiny do češtiny.

nová scéna (www.novascena.cz) n

■ Nová scéna ND Foto: L. Žentel

V březnu připravujeme na Nové scéně uskuteční tematický večer s názvem Anatomie Nové scény, v rámci kterého bude mít široká i odborná veřejnost příležitost vyslechnout 4 odborné přednášky věnované architektonickému vývoji budovy Nové scény, této veřejností hojně diskutované a rozporuplně nahlížené stavby. Přední odborníci v oblasti architektury a její historie zhodnotí odkaz architektů a urbanistů, jejichž tvorba se promítla do podoby budovy Nové scény. Současně bude zahájena výstava Changing the face, která představí výsledy ideové architektonické soutěže na návrh pláště budovy Nové scény. V rámci večera Anatomie Nové scény budou slavnostně předány ceny vítězným projektům ideové architektonické soutěže changing the face, která probíhá ve spolupráci se společností DUPONT.

Výstava Nevadí

■ Nová scéna – interiér

Ve spolupráci s Revolver Revuí proběhne na Nové scéně výstava Nevadí (výběr z řezu – replika) tvůrčí formace kunstWerk. „Svaté obrázky zavěšené na stromech krášlí českou přírodu od nepaměti. Vybízejí poutníky i houbaře ke spočinutí a krátkému usebrání. Známé osobnosti, tito svatí dneška, se takové konkrétní pocty dočkali až nyní. Při náhodném setkání na lesní procházce tak mohou vybídnout pocestné k podobnému zamyšlení nad odkazem svých skutků. Ať každý posoudí sám. Vadí? Nevadí? Vystavený soubor představuje instalační repliku původních artefaktů vyhotovených přímo v přírodě,“ říkají tvůrci výstavy. Vernisáž výstavy se uskuteční 20. února 2010 na Nové scéně Národního divadla v rámci večera 25 let Revolver Revue. Tvůrčí formace kunstWerk se ustavila okolo roku 2000 po mnohaleté spolupráci svých dvou zakládajících členů. Kromě nich má ještě jednoho člena In Memoriam a proměnlivý počet hostujících členů. Formace dosud připravila výstavy „Wochenendhäusergesamtkunstwerk“ (2001) a „heimliche Ausstellung“ (2004). Vedle vlastní výtvarné činnosti se věnuje také teorii umění a kurátorství. Členové kunstWerku se v poslední době zabývají též duchovní obrodou společnosti a stáli u zrodu chatařské církve Sekula, v rámci které se věnují misijní a pastorační činnosti. dp

RODINNÁ PŘEDSTAVENÍ NA NOVÉ SCÉNĚ Nová scéna se otevírá také dětem! Nedělní odpoledne nyní patří rodinným představením. Dětská opera Praha OPERA NÁS BAVÍ

■ Opera nás baví Foto: archiv

Veselé představení, které vzniklo podle úspěšné knihy Opera nás baví a stejnojmenného oblíbeného pořadu České televize. Zábavnou formou se představují různé divadelní profese, nahlédneme do divadelního zákulisí a při ukázkách hudebních děl se do představení zapojují i publikum. Pestrým odpoledním programem provede malé diváky paní Notičková (Jiřina Marková) a Pepa Nota (Josef Kotěšovský). Soubor Dětské opery si zazpívá ukázky z Mozarta, Martinů, Bizeta či Brittena. A po přestávce bude na diváky čekat malé překvapení: miniopera Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka Karkulka! Populární autorská dvojice napsala již na čtyři stovky písniček, k jejich tvorbě však patří i miniopery pro děti a mezi nimi i svérázná Karkulka, věnovaná všem se smyslem pro humor. Tento projekt vznikl ve spolupráci s Českou televizí. 14. února 2010, 14.00

KAŠPÁREK V ROHLÍKU I

■ Kašpárek v rohlíku Foto: archiv

Fenomenální bejbypank míří na Novou scénu! Od února se u nás budete pravidelně každý měsíc setkávat s Kašpárkem v rohlíku, uhozeným kabaretem, plným veselých písniček, scének, pojančených bláznivin a dobře praštěných postaviček. V divadelním rychlo občerstvení najdete odpovědi na tyto otázky: Vezme si panenka B. panáčka K. za muže? Děje se něco na různých krajích lesa? Proč andělé nenosí kulichy a šály? Jak se jezdí na popelářském autě? Sedne si Soňa na šaty? Kde se Kašpárek zpozdil? Ministerstvo hovadin varuje: Kabaret není jedlý pro suchary, učitele se špičatými nosy a Boženu Němcovou! 28. února 2010, 14.00 Pozor! Kašpárek v rohlíku se vrátí na Novou scénu znovu 28. 3. a také ve své koncertní verzi 11. 4., vždy ve 14.00. Vstupenky jsou již v prodeji.

26 nová scéna

Foto scéna H. Smejkalová ■ Nová – interiér

27 nová scéna

nová scéna (www.novascena.cz)

Laterna magika (www. laterna.cz)

Laterna magika (www. laterna.cz)

VYTVOŘIT TÝM NAPŘÍČ GENERACEMI

DRAMATICKÝ CASANOVA | A DRAMATIC CASANOVA

Několik otázek pro uměleckého šéfa Laterny magiky Zdeňka Prokeše V čem vidíte hlavní princip a podstatu Laterny magiky? Princip Laterny magiky vnímám především ve spojení divadla a filmu, v čem byla Laterna jako žánr absolutní novinkou. Do té doby v divadelnictví neexistovalo, aby příběh byl takto propojen, aby herci vystupovali z filmového plátna na jeviště a obráceně, to bylo opravdu světové prvenství. Dnes existuje spousta nových technologií ve vizuálním umění, které by se daly velmi dobře využít, ale především chci zdůraznit, že návrat ke kořenům neznamená jen techniku, ale především propojení, aby obě složky byly zcela rovnocenné a byly součástí obsahu konkrétního divadelního kusu. Znamená to tedy, že tento princip v současné tvorbě Laterny magiky nevidíte? Domnívám se, že u posledních inscenací už skutečně nefungoval. Nedošlo k propojení oněch složek, stalo se, že film vyprávěl jeden příběh a na jevišti se odehrával jiný příběh, bylo vidět, že ti tvůrci si každý pracovali velmi nezávisle na sobě. A to ještě v tom lepším případě, v tom horším se z Laterny magiky stalo taneční divadlo s doprovodem pohyblivých obrázků. Kde podle vás hledat řešení? V novém projektu, který by se vrátil ke způsobu skutečné týmové spolupráce. Sestavit takový tvůrčí tým, ve kterém by lidé na sebe slyšeli, dokázali prostě najít společnou řeč, která se v poslední době vytratila. Chyběla možná nějaká vůdčí osobnost, jeden člověk, který by tvůrčí kolektiv stmeloval… Je také třeba sestavit takový tým široce, protože to, co Laternu v minulosti nejvíc obohatilo, bylo, že na projektech pracovala spousta špičkových odborníků, odborníků ve svém oboru, kdy každý přišel s nějakým nápadem a ten byl zužitkován. Ideální by bylo vytvořit tým napříč generacemi a přizvat jak ty zkušené tvůrce, kteří dříve vytvářeli Laternu v jejím nejlepším období, tak také mladé, kteří se orientují v nových technologiích ve vizuálním umění.

A few questions for Zdeněk Prokeš, Artistic Director of Laterna magika

■ Zdeněk Prokeš Foto: L. Svítil

Jednal jste již s některými z nich? Je o spolupráci zájem? Ano, myslím na konkrétní tvůrce a už se s některými lidmi scházím, zatím jsme ale opravdu na úplném začátku. Co mě přesvědčuje o tom, že princip Laterny magiky není mrtvý nebo překonaný, je fakt, že spousta zajímavých a současných tvůrců má o takovou práci zájem a chce se na nějakých nových projektech podílet. A to je také hlavní důvod, proč jsem tuto práci přijal: protože si myslím, že bez toho, abychom my, tedy nejen ti, kteří jsou za chod souboru zodpovědní, ale i tanečníci, měli před sebou vidinu nějakého nového projektu a zajímavé práce. Jinak by podle mě nemělo smysl udržovat divadlo bez vize do budoucna. Zmínil jste se o tanečnících, kolik členů bude nyní soubor mít? Zůstalo tu jádro nejkvalitnějších tanečníků, kteří od ledna pracují na externí smlouvy, a s dalšími počítáme na nárazovou spolupráci. Vlastní soubor má 14 členů. Jsou jimi Pavel Bilík, Veronika Blažejovská, Karolina Kohoutová, Zuzana Kvačková-Herényiová, Lucie Jansová, Jan Kotěšovský, Petr Münch, Milan Odstrčil, Radka Slatinská, David Stránský, Alexandr Volný, Viktorie Vrublevská, Jakub Zapletal a Eva Zápotocká. Vedením souboru byl pověřen Pavel Knolle. lk

■ Kouzelný cirkus Foto: archiv

A What is the main principle and essence of Laterna magika? I perceive the Laterna magika principle primarily in the melding of theatre and film, in which Laterna magika as a genre was a completely new phenomenon. Until that time, stories hadn’t been interconnected in this manner, actors had never stepped out of the film screen on to the stage and vice versa. It was truly a world first. Today, there are plenty of new visual arts technologies that could be made use of very well. I would like to stress that going back to the roots does not only entail technology but, above all, interconnection of these two components in such a manner that they are fully equal and part of the content of a specific theatre piece. Does it mean that you don’t see this principle in the current Laterna magika creation? I suppose that it really didn’t work in the case of the last few productions. These components were not interconnected, it occurred that the film told a story and another story took place on the stage. It was evident that the creators were working very independently of each other. And that was in the best case. In the worst, Laterna magika had become a dance theatre accompanied by moving pictures. Where do you think the solution should be sought? In a new project that would represent a true return to team work. Putting together a creative team in which people would listen to each other, would simply be able to find a common language, which has edged away of late. Perhaps a guiding personality has been lacking, a person who would weld the creative team together… It is also necessary to set up such a team in a broad manner, since that which most enriched Laterna magika in the past was that numerous top specialists, true specialists in their branch, worked on the projects, with everyone coming up with an idea and this idea being utilised. It would be ideal to create a cross-generational team and then invite the seasoned artists who previously created “Laterna” in its best period, as well as young people who are skilled in new visual arts technologies. Have you already held discussions with any such artists? Is there any interest in collaboration? Yes, I have in mind specific creators and I have been meeting some people; yet for the time being we are really at the very beginning. What convinces me that the Laterna magika principle is not dead or outworn is the fact that many interesting and contemporary artists are interested in such work and want to participate in some new projects. And that is also the main reason why I accepted this job: because I think that we, meaning not only those responsible for the ensemble’s operation, but also the dancers, must have a vision of new projects and interesting work. Otherwise, in my opinion, maintaining a theatre without a vision for the future wouldn’t make any sense.

nová scéna (www.novascena.cz) n

Casanova zastupuje v repertoáru Laterny magiky typ dramatického příběhu. Osobnost Giacoma Casanovy láká umělce v každé epoše a jeho osudy nabízí zpracování v jakémkoli žánru: naše taneční představení sleduje životní eskapády svérázného dobrodruha a spisovatele od mládí až po odchod z tohoto světa, ale s velmi volným dobovým zařazením. Pod představením se jako režisér v roce 1995 podepsal Juraj Jakubisko, hudbu vytvořil oblíbený skladatel Zdeněk Merta. V době vzniku tohoto představení byl uměleckým ředitelem souboru francouzský choreograf a rodák z Lyonu Jean-Pierre Aviotte, který se stal choreografem nejen Casanovy. Casanova represents a type of dramatic story in the Laterna magika repertoire. The personality of Giacomo Casanova has fascinated artists through the ages and his fate has served as inspiration across the genres. Our dance performance follows the world-famous adventurer and writer’s escapades from his youth until his departure from this world, yet with a very loose period setting. The performance was premiered in 1995 with Juraj Jakubisko directing and the music created by the popular composer Zdeněk Merta. At the time of the performance’s origination, the ensemble’s artistic director was the French choreographer Jean-Pierre Aviotte. Josef Svoboda do scénografie začlenil nové technické prvky, poprvé to bylo použití elektronického obrazu ze čtyř pohyblivých projektorů, což dalo představení jiné možnosti co do kompozice, rytmu a skladby prostoru. Jednotlivé promítací plochy zvětšují opticky prostor a vytvářejí přechody z prostředí do prostředí bez střihu. Představení se po taneční stránce nese v duchu neoklasiky bez špiček, se sborovými výstupy, soubojovou scénou i milostnými duety (ústřední duet podbarvuje část Koncertu E-dur J. S. Bacha). Giacomo Girolamo Casanova (1725–1798) proslul svým skandálním životem, ačkoli jinak byl především literátem, autorem historických spisů

■ Casanova Foto: archiv

a Pamětí, ve kterých popsal život v Evropě své doby, kde měl na mnoha místech významné přátele (a nepřátele), aby dožil na českém zámku v Duchcově jako knihovník hraběte Valdštejna. Čitelný taneční příběh, který předkládáme našim divákům, se na dobrodruha dívá trochu jako na postavu ovládanou vlastním osudem. Není vytržen z dějin jako historická osobnost, spíš je přetvořen v archetyp, a tak může svá dobrodružství prožívat i na sklonku 19. století nebo v prvorepublikovém šantánu… Jeho přitažlivost i jeho náruživá přelétavost jsou mu darovány magicky múzou – a je to dvojsečné dědictví. Skutečné city se mohou dotknout jeho srdce, ale nezakoření. V honbě za požitky a touze po dokonalosti, která v pozemském světě ani neexistuje, odvrhuje city a nemůže si pomoci. Divák neví, jestli má litovat zestárlého svůdníka, který umírá v chudobě a zapomnění, nebo čistou Angeliku, která nesmí naplnit svou životní lásku. Ten příběh není cizí ani naší době. Neexistují skutečně muži, které jak se říká „není možné nemilovat“ a kteří nechtějí ubližovat, a přesto kolem sebe šíří smutek a slzy, bez vlastní viny? Jen tím, že jsou? Že jsou tak výjimeční, že na ně nemá žádná žena právo? Takový možná byl Casanova, alespoň Casanova Jakubiskův a Aviottův.

■ Casanova

You mentioned the dancers. How many members will the ensemble now have? The best dancers have remained, and since January they have been working on the basis of freelance contracts, and we have others waiting in the wings for occasional co-operation. The actual ensemble has 14 members: Pavel Bilík, Veronika Blažejovská, Karolina Kohoutová, Zuzana Kvačková-Herényiová, Lucie Jansová, Jan Kotěšovský, Petr Münch, Milan Odstrčil, Radka Slatinská, David Stránský, Alexandr Volný, Viktorie Vrublevská, Jakub Zapletal and Eva Zápotocká. Pavel Knolle has been entrusted with managing the ensemble. lk

28 nová scéna

29 nová scéna

■ Casanova

Juraje Jakubiska jako autora režie celého představení i filmového materiálu není nutné představovat. Jako nekonformní režisér filmů jako Tisícročná včela nebo Sedím na konári a je mi dobre či posledního velkofilmu Báthory je známý snad každému divákovi. Věnuje se ale i operní režii, Slovenské národní divadlo uvádí dvě opery Eugena Suchoně, Svätopluk a Krútňava, v jeho režii. Nejblíže k tanečně-divadelní formě se dostal právě při spolupráci s Laternou magikou, která vždy v projektech spojovala umělce mnoha žánrů, kteří jinak kralují ve svém ohraničeném hájenství. Na filmové projekci v představení Casanova poznáme i tváře oblíbených herců a tanečníků (např. Kateřinu Brožovou jako Múzu ovládající jeho osud, Miroslava Táborského v roli nájemního detektiva nebo Vlastimila Harapese právě jako stárnoucího hrdinu v závěru). Ačkoli je představení vystavěno na principech Laterny magiky, jde především o taneční divadlo, které zaujme zejména milovníky tance a baletu. lk Hrajeme: 26., 27. a 28. 2. v 19.30 9., 10., 11. a 12. 4. v 19.30 5., 12. a 13. 6. ve 20.00

společenský kaleidoskop | society kaleidoscope Vánoční ohlédnutí

1

společenský kaleidoskop | society kaleidoscope 2

Před Vánocemi se v prostorách historické ředitelny sešli s ředitelem ND Ondřejem Černým v příjemné atmosféře umělci, zaměstnanci a hosté ND.

14

15

16

17

18

13) Šéf činohry Michal Dočekal 14) Premiéroví hosté ve foyeru Nové scény 3

4

15) Arnošt Goldflam a autor výpravy David Marek 16) Miloslav Vlk, kardinál a arcibiskup pražský, s Tomášem Halíkem 17) Herečka a malířka Iva Hüttnerová si popovídala s Ivanem Rajmontem a jeho manželkou Kateřinou

3) Finanční ředitel ND Tomáš Olexa a barytonista Ivan Kusnjer 4) Karel Kmoch (ostraha objektu ND) a sopranistka Dana Burešová, za nimi Ondřej Černý a Jiří Srtska, ředitel DILIE 5) Tomáš Němeček (inspektor hlediště ND) a první sólistka baletu Tereza Podařilová, za nimi Helena Bartlová (PR baletu)

13

Na Novou scénu se opět vrátila činohra Národního divadla, a to premiérou Beckettova Čekání na Godota. A čekání se vyplatilo – inscenace vzbudila pozornost a velký potlesk!

1) Martin Štěpánek, JUDr. Dominika Kolowrat-Krakovská a člen činohry Alois Švehlík 2) Přípitek Ondřeje Černého s L. Kovaříkovou (vedoucí personálního oddělení), B. Kaupou (technickohospodářské oddělení), D. Hirscheovou (agenda FKSP) a A. Velkovskou (vedoucí mzdové účtárny)

Čekali jsme na Godota

18) Herečka a dabingová hvězda Martina Hudečková

5

6

Koncert Magdaleny Kožené V lednu se konal v Národním divadle koncert světové sopranistky Magdaleny Kožené a Pražské komorní filharmonie pod taktovkou Kaspara Zehndera. 6) Dr. Dadja Altenburg-Kohl, módní návrhářka Daniela Flejšarová, která byla autorkou modelů Magdaleny Kožené, a ředitel ND Ondřej Černý

připravila D. Flídrová, foto H. Smejkalová 7

8

Nominace na Ceny Thálie 2009

7) Magdalena Kožená 8) Dirigent Kaspar Zehnder a Magdalena Kožená 9) Ing. Daniel Patka, generální ředitel společnosti IVECO Czech Republic, a Giorgio Zino, marketingový ředitel IVECO Czech Republic, s jejich partnerkami 10) Jakub Chytil, člen představenstva společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a David Pospíšil, vedoucí oddělení sponzoringu ND

9

10

Bedřich Gregorini 70. narozeniny Kdo zná Bedřicha Gregoriniho, poradce ředitele ND, jen těžko uvěří, že tento znalec Národního divadla a divadla vůbec, osobnost plná humoru, vitální člověk, který má po ruce vždy trefnou poznámku skvělě hodnotící jakoukoli situaci, oslavil 70. narozeniny. Ale – vždyť 70 není zase až tolik… Jsme rádi, že Vás v Národním máme, pane Gregorini!

Ceny Thálie vyhlašuje letos už posedmnácté Herecká asociace. Ceny se udělují za mimořádné jevištní výkony v inscenacích, které vznikly v České republice a jejichž premiéra nebo obnovená premiéra se uskutečnila na české scéně v období od 1. prosince předminulého roku do 30. listopadu roku minulého. Laureáty nakonec určí Kolegium Cen Thálie tajným hlasováním, jehož výsledky jsou za účasti notáře zjišťovány až těsně před vyhlašováním cen. Záštitu nad letošními Cenami Thálie převzal ministr kultury Václav Riedlbauch.

Vyhlášení Cen Thálie 2009 se uskuteční v sobotu 20. března od 20 hodin v Národním divadle, jež je stálým partnerem Herecké asociace při pořádání této akce.

■ Kateřina Burianová Foto: H. Smejkalová

NOMINACE Balet Alexandre Katsapov za roli Rothbarta v Labutím jezeru Nikola Márová za roli Odetty-Odilie v Labutím jezeru Činohra Kateřina Burianová za Violet Westonovou v Srpnu v zemi indiánů

11

12

11) Oslavenec a Ondřej Černý si připíjejí s přítomnými 12) Bedřich Gregorini, ministr kultury Václav Riedlbauch a Jindřich Gregorini, ředitel Divadla na Vinohradech – vlastně rovněž oslavenec (najděte 5 rozdílů)

■ Alexandre Katsapov Foto: H. Smejkalová

30 společenský kaleidoskop

Do širších nominacích se dostali dále v baletu Klára Jelínková za sólo v Camoufl.AGE Richard Kročil za roli Rothbarta v Labutím jezeru Michal Štípa za Prince v Labutím jezeru Viktor Konvalinka za sólo v Camoufl.AGE v činohře Jiří Štěpnička za roli Shylocka v Kupci benátském Jan Hartl za Petra Stockmana v Nepříteli lidu Další nominace našich umělců Pavla Beretová za Salome v Divadle Rubín a Vojtěch Dyk za titulní roli v muzikálu Kudykam ve Státní opeře Praha

31 společenský kaleidoskop

■ Nikola Márová Foto: D. Klimentová

s

Mecenášský klub

Divadelní kronika d

Mecenášský klub Vážení přátelé, Je naším potěšením vás informovat, že za pouhých 50 dní své existence má Mecenášský klub ND již třináct Přátel, čtyři Patrony a jednoho Mecenáše. Tímto všem svým členům srdečně děkujeme za přízeň a přejeme jim mnoho krásných zážitků v Národním divadle. Na druhou polovinu února je plánováno první oficiální setkání se všemi členy Mecenášského klubu ND, o němž vám v příštím čísle přineseme krátkou reportáž s několika fotografiemi. Tak tedy Národ divadlu – Divadlo národu! V dnešním čísle Vám přinášíme ukázku nové reklamní kampaně Mecenášského klubu ND. Při její tvorbě jsme se inspirovali tradicí Národního divadla, v jejímž duchu se ostatně nese samotná idea stojící při založení Mecenášského klubu ND. Hledání tváří pro reklamní kampaň Mecenášského klubu ND nás zavedlo do archivu Národního divadla, kde jsme objevili fotografie jako stvořené pro vytvoření důstojné propagace Mecenášského klubu. Prosím, posuďte sami. (Pro reklamní kampaň byla použita fotografie Huga Haase (Pavel) a Zdeňka Štěpánka (Petr) ze Štěpánkovy hry „Kamaráde, kde jsi?“ z roku 1936. ) Hugo Haas

■ Karel Petr

POKRAČUJME V NÁRODNÍ TRADICI! STAŇTE SE ČLENEM MECENÁŠSKÉHO KLUBU NÁRODNÍHO DIVADLA

www.maxfactor.cz

www.narodni-divadlo.cz

DRAMATICKÁ DÉLKA JIŽ OD KOUTKŮ OČÍ

VZPOMÍNÁME 20. února 2010 si připomeneme 125. výročí narození herečky Zdenky Baldové (20. 2. 1885–26. 9. 1958), manželky režiséra K. H. Hilara. Po ochotnických začátcích se stala v roce 1907 členkou Vinohradského divadla, odkud v roce 1922 přešla do Národního divadla, kde působila až do své smrti (1958). Zdena Baldová byla jedinečným typem ženského komika. Z jejích divadelních rolí si připomeňme např. paní Čipernou ze Shakespearových Veselých žen windsorských, Lady Teazlovou ze Sheridanovy Školy pomluv, Agatu v Gogolově Ženitbě a Sochařovu ženu v Nezvalově hře Dnes ještě nezapadá slunce nad Atlantidou.

40 let uplyne v únoru od úmrtí dirigenta a šéfa opery ND Jaroslava Vogela (11. 1. 1894–2. 2. 1970). Během studií na gymnáziu v Plzni se učil hře na housle u O. Ševčíka a kompozici soukromě u V. Nováka. Odjel také studovat do Mnichova a do Paříže. 1913–14 byl korepetitorem v ND a poté působil jako dirigent operety v Plzni a po skončení 1. světové války v SD Ostrava. V roce 1923 se vrátil do Prahy, vyučoval hudbu, psal referáty do kulturní rubriky deníku Čs. republika a příležitostně dirigoval. V roce 1926 se stal dirigentem opery v Plzni, v letech 1927–1943 byl šéfem opery v SD Ostrava, poté krátce vedl operu Českého lidového divadla v Brně. V roce 1946 přijal místo dirigenta Čs. rozhlasu v Praze. V Národním divadle v Praze byl angažován jako dirigent v letech 1949–59, z toho ve funkci šéfa opery v sezoně 1950/51 a pak 1956–58. Podstatně zde přispěl k obohacení a k rozvoji operní interpretace především wagnerovské (Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští, Bludný Holanďan). Vedle Wagnerovy tvorby byla na předním místě jeho zájmu díla Janáčkova. Po odchodu do důchodu působil ještě jako šéf St. filharmonie Brno. Zkomponoval také tři opery. Mareja měla premiéru v Olomouci (1923), Mistr Jíra v Národním divadle (1926) a Jovana v SD Ostrava (1939).

Zdeněk Štěpánek

Kontakt: Karolína Peštová [email protected] tel: +420 224 901 470 gsm: +420 731 603 641 Mediální partneři Mecenášského klubu Národního divadla

BLAHOPŘEJEME! 26. února oslaví 80. narozeniny pěvec Karel Petr (*26. 2. 1930). Během studia na gymnáziu se učil zpěvu u M. Jakoubkové. Dále studoval zpěv u D. Levytského na Konzervatoři Praha a na Hudební fakultě AMU. Již během studií nastoupil angažmá v Ústí nad Labem (1953–1957). V letech 1957–1962 působil v Olomouci, odkud pak odešel do Berlína (Komische Oper, 1962–1965). V letech 1967–1975 byl členem opery v Plzni, během tohoto angažmá byl v sezoně 1971/1972 zároveň na krátkodobou smlouvu angažován v opeře v Kaiserslautern a hostoval také v Mannheimu, Saarbrückenu, Wuppertalu a Bielefeldu. V letech 1973–1976 vystupoval pravidelně v ND jako host. Členem opery ND byl od 12. 4. 1976 do roku 1992. Hostoval též na švýcarských a francouzských scénách, a to zejména ve Wagnerových operách. V zahraničí se hojně věnoval i činnosti koncertní.

NÁ· NEJDEL·Í KARTÁâEK

EXTRÉMNù PRODLUÎUJÍCÍ ¤ASENKA

NOVINKA

líč en i

kosmetik

Civilní foto: archiv ND

20. února uplyne 40 let od úmrtí pěvkyně Marty Krásové (16. 3. 1901–20. 2. 1970). Vyrůstala v hudebním prostředí, od dětství se učila hře na housle, k pěveckému školení ji přivedl O. Ševčík. V roce 1915 začala studovat učitelský ústav v Českých Budějovicích a hudební školu B. Jeremiáše, který ji vyučoval zpěvu. Hru na klavír studovala krátce u O. Jeremiáše. Ve zpěvu se zdokonalovala u O. Valouškové, R. Maturové, L. Neumannové, K. Wallersteina, C. Emericha, A. Granforteho a u M. Ullanovského ve Vídni. Ještě jako

ou ■ Drahomíra Drobková

32

■ Zdenka Baldová

rci ND v Pr

u jso

LASH EXTENSION EFFECT

BLAHOPŘEJEME! 28. února oslaví 75. narozeniny pěvkyně Drahomíra Drobková (*28. 2. 1935) Svou kariéru zahájila v divadle v Banské Bystrici. V letech 1966–1983 byla členkou ostravského operního souboru, kde zpívala velké mezzosopránové úlohy. V šedesátých letech vystupovala jako host na scéně Národního divadla, kam byla v roce v 1983 angažována. Následně zde vystupovala v operách Bedřicha Smetany (Panna Róza v Tajemství, Martinka v Hubičce nebo Radmila v Libuši), Antonína Dvořáka (Ježibaba v Rusalce), Giuseppe Verdiho (mj. Azucena v Trubadúrovi) nebo Giacoma Pucciniho (Suzuki v Madame Butterfly) a účastnila se řady hostování souboru doma i v zahraničí (v roce 1991 vytvořila na festivalu ve finské Savonlinně roli Ježibaby ve Dvořákově Rusalce). Proslavila se také jako oratorní a písňová pěvkyně; jako sólistka vystupovala s Českou filharmonií, se kterou interpretovala zejména díla českých skladatelů. Je držitelkou Ceny Thálie 1993 za roli Eboli ve Verdiho Donu Carlosovi, podílela se také na řadě kompletních operních nahrávek.

e az

He

Foto: J. Svoboda

Foto: archiv ND

■ Marta Krásová

Foto: J. Svoboda

33 divadelní kronika

■ Jaroslav Vogel

Foto: archiv ND

žačka O. Valouškové hostovala v Českých Budějovicích. V roce 1922 ji angažoval šéf opery M. Zuna do Slovenského národného divadla Bratislava. Po výkonu v úloze Oktaviána (Strauss: Růžový kavalír) v sezoně 1925/1926 jí autor díla nabídl angažmá ve vídeňské Staatsoper. V roce 1927 byla pozvána O. Ostrčilem k hostování v ND v úlohách Amneris (Verdi: Aida) a Panny Rózy (Smetana: Tajemství). V roce 1928 byla přijata do souboru ND, v němž setrvala až do roku 1966. Jako vynikající komorní a oratorní zpěvačka se podílela na řadě rozhlasových, gramofonových i televizních nahrávek. Na sklonku života hrála ve filmu P. Hobla Velká neznámá. Mnohokrát hostovala i v zahraničí, spolupracovala s dirigenty B. Molinarim, F. Weingartnerem, A. Honeggerem, E. Kleiberem, B. Walterem a dalšími. Jako laureátka pěvecké soutěže v Salcburku 1937 podnikla v roce 1938 turné po USA a Kanadě. Na druhém zájezdu do USA v roce 1939 jí byla nabídnuta smlouva s Metropolitní operou v New Yorku, kterou však nepřijala.

now available in Brussels

LEADERS MAGAZINE

PHOTO COVERAGES FROM TOP EVENTS CONCERTS – SEMINARS – CONFERENCES – GALA EVENINGS

INTERVIEWS WITH TOP PEOPLE CULTURE – BUSINESS – POLITICS – SPORTS

PR ARTICLES, ANALYSIS AND MUCH MORE

Leaders Magazine® focuses on lifestyle, estyle interviews, business, culture and luxury products and covers many r important and interesting events. Our readers are people from diplomatic society, government officials t and decision makers in business. The targeted distribution is cca 20 000 copies including 1400 pcs to the top EU officials in Brussels. hovo s význanými osobnostmi obchodní, politické, umělecké a kulturní Leaders Magazine® publikuje rozhovory sféry a přináší fotoreportáže z důležitých společenských událostí v ČR. Našimi čtenáři jsou osoby s rozhodovacími pravomocemi v diplomatické, státní a soukromé sféře. Cílená distribuce je cca 20 000 ks včetně 1400 ks představitelům EU v Bruselu.

For Full Electronic Version Go To www.leadersmagazine.cz

únor a březen 2010 | February and March 2010

repertoár | repertoire

Činohra | Drama

Opera

Národní divadlo

Národní divadlo

Bertolt Brecht: ŽEBRÁCKÁ OPERA | THE THREEPENNY OPERA 5. 2. (19.00), 21. 2. (17.00), 3. 3. (19.30), 30. 3. (19.00) Julius Zeyer: RADÚZ A MAHULENA | RADÚZ AND MAHULENA 13. 2. (14.00, 19.00), 9. 3. (19.00), 24. 3. (19.00)

Jacques Offenbach: HOFFMANNOVY POVÍDKY | LES CONTES D’HOFFMANN 6. 3. (19.00 1. premiéra | 1st premiere), 7. 3. (19.00 2. premiéra | 2nd premiere), 12. 3. (19.00), 28. 3. (19.00) Bedřich Smetana: PRODANÁ NEVĚSTA | THE BARTERED BRIDE 14. 2. (11.00), 22. 3. (19.00) Antonín Dvořák: RUSALKA 10. 2. (19.00), 15. 2. (19.00) Antonín Dvořák: ČERT A KÁČA | THE DEVIL AND KATE 6. 2. (11.00) Leoš Janáček: VĚC MAKROPULOS | THE MAKROPULOS CASE 2. 2. (19.00), 12. 2. (19.00), 18. 3. (19.00), 23. 3. (19.00) Leoš Janáček: JEJÍ PASTORKYŇA | JENŮFA 14. 3. (19.30), 17. 3. (19.00) Bohuslav Martinů: HRY O MARII | THE MIRACLES OF MARY 26. 2. (19.00) Petr Iljič Čajkovskij: EVŽEN ONĚGIN | EUGENE ONEGIN 11. 2. (19.00) Giuseppe Verdi: AIDA 8. 2. (19.00), 1. 3. (19.00) Giuseppe Verdi: LA TRAVIATA 14. 2. (19.00), 4. 3. (19.30) Georges Bizet: CARMEN 6. 2. (19.00), 22. 2. (19.00), 19. 3. (19.00), 29. 3. (19.00)

Alois Jirásek: LUCERNA | LANTERN 1. 2. (19.00), 23. 2. (19.00), 5. 3. (19.30), 21. 3. (14.00, 19.00) Božena Němcová: BABIČKA | GRANDMOTHER 9. 2. (19.00), 28. 2. (19.00), 26. 3. (19.00) Ladislav Stroupežnický: NAŠI FURIANTI | OUR UPPISH AND DEFIANT FELLOWS 7. 2. (14.00, 19.00), 13. 3. (14.00, 19.00) Edmond Rostand: CYRANO Z BERGERACU | CYRANO DE BERGERAC 16. 2. (19.00), 27. 2. (14.00), 27. 3. (14.00), 31. 3. (19.00) Carlo Goldoni: SLUHA DVOU PÁNŮ | THE SERVANT OF TWO MASTERS 12. 2. (19.00 Stavovské divadlo), 27. 2. (19.30), 1. 3. (19.00 Stavovské divadlo), 27. 3. (19.30), 31. 3. (19.00 Stavovské divadlo)

Stavovské divadlo

DRAMATICKÉ

RUBRIKY

V ÚNOROVÉM ČÍSLE

OSUDY

JOSEF ŠKVORECKÝ

ŽHAVÁ TÉMATA Ž

PRESTIŽNÍCH AUTORŮ

ROZHOVORY SE ZAJÍMAVÝMI OSOBNOSTMI

REPORTÁŽE

SPORT

HISTORIE

DOMŮ, ČESKÉ ŠLECHT Y A DYNASTIÍ

Ivan Stodola: ČAJ U PANA SENÁTORA | A TEA PARTY AT THE SENATOR’S 18. 3. (19.00 1. premiéra | 1st premiere), 19. 3. (19.00 2. premiéra | 2nd premiere), 22. 3. (19.00) William Shakespeare: KUPEC BENÁTSKÝ | THE MERCHANT OF VENICE 10. 2. (19.00), 18. 2. (19.00), 7. 3. (14.00, 19.00) Tracy Letts: SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ | AUGUST: OSAGE COUNTY 13. 2. (19.00), 25. 2. (19.00), 20. 3. (17.00), 29. 3. (19.00) Henrik Ibsen: NEPŘÍTEL LIDU | AN ENEMY OF THE PEOPLE 3. 2. (19.00), 15. 2. (19.00), 8. 3. (19.00), 25. 3. (19.00) Hadar Galron: MIKVE | MIKVEH 1. 2. (19.00), 23. 2. (19.00), 5. 3. (19.00), 17. 3. (19.00) Hans Christian Andersen: SNĚHOVÁ KRÁLOVNA | THE SNOW QUEEN 6. 2. (14.00, 18.00), 28. 3. (14.00, 18.00) Molière: DON JUAN 11. 2. (19.00), 26. 2. (20.00), 15. 3. (19.00) Nikolaj Vasiljevič Gogol: REVIZOR | THE GOVERNMENT INSPECTOR 8. 2. (19.00), 19. 2. (19.00), 10. 3. (19.00), 16. 3. (19.00) William Shakespeare: RICHARD III. 2. 2. (19.00), 24. 2. (19.00), 23. 3. (19.00)

Stavovské divadlo Wolfgang Amadeus Mozart: COSÌ FAN TUTTE 9. 2. (19.00), 16. 2. (19.00), 13. 3. (19.00), 24. 3. (19.00) Wolfgang Amadeus Mozart: LA CLEMENZA DI TITO (TITUS) 5. 2. (18.00), 20. 2. (19.00) Wolfgang Amadeus Mozart: DON GIOVANNI 27. 2. (14.00, 19.00), 21. 3. (14.00, 19.00) Wolfgang Amadeus Mozart: LE NOZZE DI FIGARO (FIGAROVA SVATBA) 9. 3. (19.00) Wolfgang Amadeus Mozart: KOUZELNÁ FLÉTNA | THE MAGIC FLUTE 21. 2. (17.00), 13. 3. (13.00), 26. 3. (19.00)

Divadlo Kolowrat Aleš Březina, Jiří Nekvasil: ZÍTRA SE BUDE… | TOMORROW THERE WILL BE… 13. 2. (19.00), 15. 3. (19.00)

Divadlo Kolowrat David Harrower: BLACKBIRD 11. 3. (19.00 premiéra | premiere), 18. 3. (19.00), 22. 3. (19.00) Lenka Lagronová: PLÁČ | THE CRY 2. 2. (19.00), 24. 2. (19.00), 1. 3. (19.00), 23. 3. (19.00) Brial Friel: LISTY DŮVĚRNÉ (LEOŠE JANÁČKA) | (LEOŠ JANÁČEK’S) INTIMATE LETTERS 8. 2. (19.00), 19. 2. (19.00), 16. 3. (19.00) Birgir Sigurđsson: DEN NADĚJE | A DAY OF HOPE 23. 2. (19.00), 25. 3. (19.00) BAREVNÝ ŽIVOT (Benefice Blanky Bohdanové) | A COLOURFUL LIFE (A Tribute to B. Bohdanová) 6. 3. (16.00) Marguerite Durasová: ANGLICKÁ MILENKA | THE ENGLISH LOVER 9. 2. (19.00), 27. 2. (19.00), 17. 3. (19.00) William Nicholson: NA ÚSTUPU | THE RETREAT FROM MOSCOW 12. 2. (19.00), 22. 2. (19.00), 3. 3. (19.00) NÁRODNÍ ČÍTANKA (scénické čtení | stage reading) 20. 2. (19.00), 2. 3. (19.00)

Balet | Ballet Národní divadlo CAUSA CARMEN 20. 2. (15.00, 19.00) BREL – VYSOCKIJ – KRYL (SÓLO PRO TŘI | SOLO FOR THREE) 3. 2. (19.00), 4. 2. (19.00) Sergej Prokofjev: ROMEO A JULIE | ROMEO AND JULIET 24. 2. (19.00), 25. 2. (19.00) DARIA KLIMENTOVÁ – BALET GALA 10. 3. (20.00), 11. 3. (20.00)

Stavovské divadlo

Nová scéna TO

VŠE V NEBULVÁRNÍM DUCHU

WWW.XANTYPA.CZ

KULTURNĚ-SPOLEČENSKÝ KULT KU LT TURNĚ Ě-SPO SPO POLE EČE ČEN NSKÝ KÝ ÝM MĚSÍČNÍK ĚS ČNÍK ĚSÍČ ĚS K

FAUST 28. 2. (14.00, 19.00), 2. 3. (19.00), 3. 3. (19.00) Vladimír Franz: ZLATOVLÁSKA | GOLDILOCKS 7. 2. (14.00, 18.00), 17. 2. (19.00)

Samuel Beckett: ČEKÁNÍ NA GODOTA | WAITING FOR GODOT 1. 2. (19.30), 10. 2. (19.30), 18. 2. (19.30), 6. 3. (19.30), 28. 3. (19.30) Edward Bond: SPASENI | SAVED 12. 3. (19.30 premiéra / premiere), 19. 3. (19.30), 22. 3. (19.30) Tom Stoppard: ROCK’N’ROLL 22. 2. (19.30), 14. 3. (19.30)

Divadlo Kolowrat Camoufl·AGE Taneční divadlo Jana Kodeta a Janka Růžičky 16. 2. (19.00), 4. 3. (19.00), 5. 3. (19.00)

Změna programu vyhrazena!

36

r

37 repertoár

program

únor 2010 | February 2010

březen 2010 | March 2010

únor 2010 | February 2010 Národní divadlo 1. 2.

PO/MON ÚT/TUE

3.

ST/WED

4.

ČT/THU

5. 6.

PÁ/FRI SO/SAT

7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

NE/SUN PO/MON ÚT/TUE ST/WED ČT/THU PÁ/FRI SO/SAT

14.

NE/SUN

15. 16. 17. 18. 19. 20.

PO/MON ÚT/TUE ST/WED ČT/THU PÁ/FRI SO/SAT

21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

NE/SUN PO/MON ÚT/TUE ST/WED ČT/THU PÁ/FRI SO/SAT

28.

NE/SUN

Lucerna | Lantern Věc Makropulos | The Makropulos Case Brel – Vysockij – Kryl (Sólo pro tři | Solo for Three) Brel – Vysockij – Kryl (Sólo pro tři | Solo for Three) Žebrácká opera | The Threepenny Opera Čert a Káča | The Devil and Kate Carmen Naši furianti | Our Uppish and Defiant Fellows Naši furianti | Our Uppish and Defiant Fellows Aida Babička | Grandmother Rusalka Evžen Oněgin | Eugene Onegin Věc Makropulos | The Makropulos Case Radúz a Mahulena | Radúz and Mahulena Radúz a Mahulena | Radúz and Mahulena Prodaná nevěsta | The Bartered Bride La traviata Rusalka Cyrano z Bergeracu | Cyrano de Bergerac nehraje se | no performance nehraje se | no performance nehraje se | no performance Causa Carmen Causa Carmen Žebrácká opera | The Threepenny Opera Carmen Lucerna | Lantern Romeo a Julie | Romeo and Juliet Romeo a Julie | Romeo and Juliet Hry o Marii | The Miracles of Mary Cyrano z Bergeracu | Cyrano de Bergerac Sluha dvou pánů | The Servant of Two Masters Babička | Grandmother

březen 2010 | March 2010 Stavovské divadlo

19.00 19.00

Č O

19.00

B

B1

19.00

B

Č4 V

19.00 11.00 19.00 14.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 14.00 19.00 11.00 19.00 19.00 19.00

Č O O Č Č O Č O O O Č Č O O O Č

OS4 III

I S1

OS3 15.00 VII 19.00 OM2 17.00 19.00 19.00 VI 19.00 19.00 19.00 14.00 19.30 19.00

B B Č O Č B B O Č Č Č

1. 2. 3. 4. 5. 6.


7.

NE/SUN

8. 9. 10. 11. 12. 13.


14.

NE/SUN

15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

PO/MON ÚT/TUE ST/WED ČT/THU PÁ/FRI SO/SAT NE/SUN PO/MON ÚT/TUE ST/WED ČT/THU PÁ/FRI SO/SAT

28.

NE/SUN

program p

Mikve | Mikveh Richard III. Nepřítel lidu | An Enemy of the People nehraje se | no performance La clemenza di Tito (Titus) Sněhová královna | The Snow Queen Sněhová královna | The Snow Queen Zlatovláska | Goldilocks Zlatovláska | Goldilocks Revizor | The Goverment Inspector Cosi fan tutte Kupec benátský | The Merchant of Venice Don Juan Sluha dvou pánů | The Servant of Two Masters Srpen v zemi indiánů | August: Osage County Děvčátko se sirkami | The Little Match Girl (Bohemia Balet) Nepřítel lidu | An Enemy of the People Cosi fan tutte Zlatovláska | Goldilocks Kupec benátský | The Merchant of Venice Revizor | The Goverment Inspector La clemenza di Tito (Titus) Kouzelná flétna | The Magic Flute nehraje se | no performance Mikve | Mikveh Richard III. Srpen v zemi indiánů | August: Osage County Don Juan Don Giovanni Don Giovanni Faust Faust

Národní divadlo

II S2 OM4 Č7 OM1

19.00 19.00 19.00

Č Č Č

18.00 14.00 18.00 14.00 18.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00

O Č Č B B Č O Č Č Č Č

16.00

B

19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 17.00

Č O B Č Č O O

19.00 19.00 19.00 20.00 14.00 19.00 OM3 14.00 S4 19.00

Č Č Č Č O O B B

O2 S3 VIII

O1 B1 Č2 O3 OS1 IV Č6 Č8

1. 2. 3. 4. 5.

PO/MON ÚT/TUE ST/WED ČT/THU PÁ/FRI

6.

SO/SAT

7.

NE/SUN

8. 9. 10. 11.

PO/MON ÚT/TUE ST/WED ČT/THU

12.

PÁ/FRI

13.

SO/SAT

14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

NE/SUN PO/MON ÚT/TUE ST/WED ČT/THU PÁ/FRI SO/SAT NE/SUN

22. 23. 24. 25. 26. 27.


28.

NE/SUN

29. 30. 31.

PO/MON ÚT/TUE ST/WED

Aida nehraje se | no performance Žebrácká opera | The Threepenny Opera La traviata Lucerna | Lantern HOFFMANNOVY POVÍDKY | LES CONTES D’HOFFMANN 1. premiéra | 1st premiere HOFFMANNOVY POVÍDKY | LES CONTES D’HOFFMANN 2. premiéra | 2nd premiere nehraje se | no performance Radúz a Mahulena | Radúz and Mahulena Daria Klimentová – Balet Gala Daria Klimentová – Balet Gala Hoffmannovy povídky | Les contes d’Hoffmann Naši furianti | Our Uppish and Defiant Fellows Naši furianti | Our Uppish and Defiant Fellows Její pastorkyňa | Jenůfa nehraje se | no performance nehraje se | no performance Její pastorkyňa | Jenůfa Věc Makropulos | The Makropulos Case Carmen Ceny Thálie 2009 | Thalia Awards 2009 Lucerna | Lantern Lucerna | Lantern Prodaná nevěsta | The Bartered Bride Věc Makropulos | The Makropulos Case Radúz a Mahulena | Radúz and Mahulena nehraje se | no performance Babička | Grandmother Cyrano z Bergeracu | Cyrano de Bergerac Sluha dvou pánů | The Servant of Two Masters Hoffmannovy povídky | Les contes d’Hoffmann Carmen Žebrácká opera | The Threepenny Opera Cyrano z Bergeracu | Cyrano de Bergerac

Stavovské divadlo 19.00

O

1.

PO/MON

19.30 19.30 19.30

Č O Č

19.00

O

19.00

O

2. 3. 4. 5. 6. 7.

ÚT/TUE ST/WED ČT/THU PÁ/FRI SO/SAT NE/SUN

8.

PO/MON

19.00 20.00 20.00

Č B B

19.00

O

OM3 14.00 I 19.00 O4 19.30

Č Č O

9. 10. 11. 12. 13.

ÚT/TUE ST/WED ČT/THU PÁ/FRI SO/SAT

19.00 19.00 19.00 20.00 OM4 14.00 19.00 VI 19.00 VII 19.00 19.00

O O O x Č Č O O Č

19.00 14.00 19.30

Č Č Č

Č3 VIII

Č5

S1

III O1

19.00

O

Č8

19.00 19.00 19.00

O Č Č

Nová scéna 1.

PO/MON

4.

ČT/THU

5.

PÁ/FRI

6.

SO/SAT

7.

NE/SUN

9.

ÚT/TUE

10. 12. 13.

ST/WED PÁ/FRI SO/SAT

Čekání na Godota | Waiting for Godot Zlatovláska – podle M. D. Rettigové (Divadlo DRAK Hradec Králové) Přehlídka České divadlo 2010 Probuzení jara (Městské divadlo Brno) Přehlídka České divadlo 2010 Dědeček automobil (Městské divadlo Mladá Boleslav) Přehlídka České divadlo 2010 Maryša (Městské divadlo Zlín) Přehlídka České divadlo 2010 Soirée française – Francouzský večer (Bohemia Balet) Čekání na Godota | Waiting for Godot Kouzelný cirkus | Wonderful Circus (Laterna magika) Kouzelný cirkus | Wonderful Circus (Laterna magika)

19.30

Č

NE/SUN

18.00

16. 18.

ÚT/TUE ČT/THU

19.30

19.

PÁ/FRI

20. 22. 24. 25. 26. 27.

SO/SAT PO/MON ST/WED ČT/THU PÁ/FRI SO/SAT

28.

NE/SUN

18.00 19.30

B

19.30 19.30 19.30

Č

Opera nás baví (Dětská opera Praha ve spolupráci s Českou televizí) Cocktail 008 (Laterna magika) Čekání na Godota | Waiting for Godot Soirée française - Francouzský večer (Bohemia Balet) 25 let Revolver revue Rock’n’Roll Kouzelný cirkus | Wonderful Circus (Laterna magika) Kouzelný cirkus | Wonderful Circus (Laterna magika) Casanova (Laterna magika) Casanova (Laterna magika) Kašpárek v rohlíku I. (Loutkohra Jihočeského divadla České Budějovice) Casanova (Laterna magika)

14.00

O

19.30 19.30

Č

19.30

B

19.30 19.30 19.30 19.30 19.30 19.30

Č

14.00 19.30

1. 2. 6. 7.

PO/MON ÚT/TUE SO/SAT NE/SUN

10. 11. 12. 13. 14. 15. 18. 19.

ST / WED ČT/THU PÁ/FRI SO/SAT NE/SUN PO/MON ČT/THU PÁ/FRI

Kouzelný cirkus | Wonderful Circus (Laterna magika) Kouzelný cirkus | Wonderful Circus (Laterna magika) Čekání na Godota | Waiting for Godot Mach a Šebestová (Divadlo Lampion) Poslední oheň | The Last Fire (Divadelní studio Továrna) Poslední oheň | The Last Fire (Divadelní studio Továrna) Kouzelný cirkus | Wonderful Circus (Laterna magika) SPASENI | SAVED premiéra | premiere Cocktail 008 (Laterna magika) Rock’n’Roll Cocktail 008 (Laterna magika) Bohemia Balet Spaseni | Saved

19.30 19.30 19.30 14.00 19.30 19.30 19.30 19.30 19.30 19.30 19.30 19.30 19.30

ÚT/TUE

8.

PO/MON

9. 12. 13.

ÚT/TUE PÁ/FRI SO/SAT

16.

ÚT/TUE

18.

ČT/THU

Pláč | The Cry Listy důvěrné (Leoše Janáčka) | (Leoš Janáček’s) Intimate Letters Anglická milenka | The English Lover Na ústupu | The Retreat from Moscow Zítra se bude… | Tomorrow There Will Be… Camoufl·AGE (Taneční divadlo Jana Kodeta a Janka Růžičky) Emotion Collection

19.00

Č

19.

PÁ/FRI

19.00

Č

SO/SAT NE/SUN PO/MON ÚT/TUE ST/WED SO/SAT

19.00 19.00 19.00

Č Č O

19.00

B

20. 21. 22. 23. 24.

19.00

B

27.

18.

ČT/THU

19.

PÁ/FRI

20. 21.

SO/SAT NE/SUN

22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

PO/MON ÚT/TUE ST/WED ČT/THU PÁ/FRI SO/SAT NE/SUN

29.

PO/MON

30. 31.

ÚT/TUE ST/WED

K Č B B

19.00 19.00 14.00 19.00 17.00 19.00 19.00 19.00

Č Č Č K Č O Č

13.00 19.00 17.00 19.00 19.00 19.00

O O K Č Č Č

19.00

Č

19.00

Č

17.00 OM1 14.00 19.00 Č1 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 17.00 V 14.00 18.00 17.00 19.00

Č O O Č Č O Č O K Č Č K Č

19.00

Č

S2 S3 OS1

S4 IX

IV

38 program

20. 21.

SO/SAT NE/SUN

22. 25. 26. 27.

PO/MON ČT/THU PÁ/FRI SO/SAT

28.

NE/SUN

29.


Č

Č Č B Č

31.

Kouzelný cirkus | Wonderful Circus (Laterna magika) Kouzelný cirkus | Wonderful Circus (Laterna magika) Kouzelný cirkus | Wonderful Circus (Laterna magika) Spaseni | Saved Rendez-vous (Laterna magika) Rendez-vous (Laterna magika) Rendez-vous (Laterna magika) Rendez-vous (Laterna magika) Kašpárek v rohlíku II. (loutkohra – JČD České Budějovice) Čekání na Godota | Waiting for Godot Poslední oheň | The Last Fire (Divadelní studio Továrna) Grafitti (Laterna magika) Grafitti (Laterna magika)

19.30 14.00 19.30 19.30 19.30 19.30 14.00 19.30

19.30 19.30 19.30 19.30

Č

Zítra se bude… | Tomorrow There Will Be… Listy důvěrné (Leoše Janáčka) | (Leoš Janáček’s) Intimate Letters Anglická milenka | The English Lover Blackbird Blackbird Pláč | The Cry Den naděje | A Day of Hope Emotion Collection

19.00

O

19.00

Č

19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00

Č Č Č Č Č B

Č

14.00

Divadlo Kolowrat

Divadlo Kolowrat 2.

NE/SUN PO/MON ÚT/TUE ST/WED

17.00 19.00 19.00 19.00

Nová scéna

14.

19.30

14. 15. 16. 17.

Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) Sluha dvou pánů | The Servant of Two Masters Faust Faust nehraje se | no performance Mikve | Mikveh Czech Grand Design Kupec benátský | The Merchant of Venice Kupec benátský | The Merchant of Venice Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) Nepřítel lidu | An Enemy of the People Le nozze di Figaro (Figarova svatba) Revizor | The Government Inspector nehraje se | no performance nehraje se | no performance Kouzelná flétna | The Magic Flute Cosi fan tutte Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) Don Juan Revizor | The Government Inspector Mikve | Mikveh ČAJ U PANA SENÁTORA | A TEA PARTY AT THE SENATOR’S 1. premiéra | 1st premiere ČAJ U PANA SENÁTORA | A TEA PARTY AT THE SENATOR’S 2. premiéra | 2nd premiere Srpen v zemi indiánů | August: Osage County Don Giovanni Don Giovanni Čaj u pana senátora | A Tea Party at the Senator’s Richard III. Cosi fan tutte Nepřítel lidu | An Enemy of the People Kouzelná flétna | The Magic Flute Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) Sněhová královna | The Snow Queen Sněhová královna | The Snow Queen Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) Srpen v zemi indiánů | August: Osage County nehraje se | no performance Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters

Listy důvěrné (Leoše Janáčka) | (Leoš Janáček’s) Intimate Letters Národní čítanka (scénické čtení | stage reading) Emotion Collection Na ústupu | The Retreat from Moscow Den naděje | A Day of Hope Pláč | The Cry Ceny Alfréda Radoka 2009 | Alfréd Radok Awards 2009 Anglická milenka | The English Lover

19.00

Č

19.00 19.00 19.00 19.00 19.00

Č B Č Č Č

16.00 19.00

Č

1. 2. 3.


4.

ČT/THU

5.

PÁ/FRI

6.

SO/SAT

7. 11.

NE/SUN ČT/THU

Pláč | The Cry Národní čítanka (scénické čtení | stage reading) Na ústupu | The Retreat from Moscow Camoufl·AGE (Taneční divadlo Jana Kodeta a Janka Růžičky) Camoufl·AGE (Taneční divadlo Jana Kodeta a Janka Růžičky) Barevný život (Benefice Blanky Bohdanové) | A Colourful Life (A Tribute to B. Bohdanová) Emotion Collection BLACKBIRD premiéra | premiere

K4

19.00 19.00 19.00

Č Č Č

19.00

B

19.00

B

16.00

Č

19.00 19.00

B Č

15.

PO/MON

16.

ÚT/TUE

17. 18. 22. 23. 25. 27.

ST/WED ČT/THU PO/MON ÚT/TUE ČT/THU SO/SAT

39 program

XI K1 K2

Informace pro diváky – Information for visitors POKLADNY Pokladny ND (v provozní budově ND) a StD (v Kolowratském paláci na Ovocném trhu) jsou propojeny počítačovou sítí, lze je tedy využít k nákupu vstupenek na jakékoli představení. V pokladnách lze platit platebními kartami (Eurocard/ MasterCard, Maestro, VISA, VISA Electron, American Express, JCB Cards). Předprodej v pokladnách je již na 5 měsíců dopředu.

THE BOX OFFICES The National Theatre box office (in the National Theatre’s administration building) and the Estates Theatre box office (in the Kolowrat Palace on Ovocný trh) are connected by means of a computer network meaning that they can be used to purchase tickets for any performance. It is possible to use credit cards at the ticket offices (Eurocard/MasterCard, Maestro, VISA, VISA Electron, American Express and JCB Cards). Ticket sales at the ticket offices commence 5 months before each performance.

PROVOZNÍ DOBA DENNÍCH POKLADEN: Po – ne 10 – 18 hod. PROVOZNÍ DOBA VEČERNÍCH POKLADEN: Večerní pokladny v divadlech jsou otevřeny 45 minut před začátkem představení.

THE HOURS OF THE DAYTIME BOX OFFICES: Monday – Sunday 10 am – 06 pm THE OPERATING HOURS OF THE EVENING BOX OFFICES: The evening ticket offices at the theatres open 45 minutes before the beginning of each performance. INFORMATION: +420 224 901 448

INFORMACE +420 224 901 448 INFORMACE O PŘEDPLATNÉM +420 224 901 487

ON-LINE SALES AND RESERVATION OF TICKETS The tickets for the individual performances may also be purchased or reserved via the internet at www.narodni-divadlo.cz. The reservation system enables you to view the individual auditoriums and it shows the seats which are available, reserved or sold in different colours. The current ticket price is displayed for the available seats and they can be easily purchased or reserved. If you purchase the tickets, the payment will take place using a credit card and you may print out the ticket. If you reserve the ticket, you will receive a reservation number and then you can collect and pay for the reserved tickets at any National Theatre ticket office within the designated deadline.

ON-LINE PRODEJ A REZERVACE VSTUPENEK Vstupenky na jednotlivá představení si rovněž můžete koupit či rezervovat přes internet na adrese www.narodni-divadlo.cz. Rezervační systém vám umožní náhled do jednotlivých sálů a barevně odliší volná a rezervovaná nebo prodaná místa. Na volných místech se zobrazí aktuální cena vstupenky a jednoduchým úkonem si ji lze koupit či zarezervovat. Pokud si vstupenky zakoupíte, platba bude provedena prostřednictvím platební karty a vstupenky si můžete vytisknout. Pokud si vstupenky zarezervujete, obdržíte rezervační číslo a poté si vstupenky do stanoveného termínu můžete vyzvednout a zaplatit v kterékoli pokladně ND.

PARKING Parking fees and payment instructions These regulations come into force on 1. 3. 2009. 1. The parking fee for cars and motorcycles is CZK 50 per every started hour of parking. 2. After pushing the button by the entrance post the user automatically receives a parking voucher. 3. Before getting into the vehicle upon departure, the user is obliged to pay the parking fee at the automatic voucher machines located according to the attached layout plan. 4. The maximum time delay from payment to departure of the vehicle is 30 minutes. 5. Upon departing, the user puts the parking voucher into the slot in the exit stand and is then entitled to leave the car park. DISCOUNTS The undermentioned parking fee discounts are valid from 1. 3. 2009 1. The parking fee discount will be granted to the car park user upon the submission of a valid ticket for a performance taking place at the National, Estates or Kolowrat Theatre and at the New Stage on the same day the visitor uses the National Theatre car park. 2. The parking fee discount will be granted to the car park user by the car park attendant by the entrance gate or by the car park exit in the direction of Národní třída. 3. Within the discount, car park users with a valid ticket (see point 1) have 2 hours of free parking. 4. Discounts will be granted to ticket holders in compliance with the aforementioned for a parking time starting 1 hour prior to the beginning of the performance and ending 1 hour after the end of the performance, no later than by 11 p.m. 5. Discounts for persons with cards attesting to special health impairments will be granted in the form of rebate at the level of 3 hours deducted from the total parking time. The special parking fee for users of the National Theatre car park upon concluding a contract for 1 or more months is CZK 9,600/month, including 20% VAT. Information: +420 224 901 443, +420 224 901 320, e-mail: [email protected]

SLEVY ND nabízí 50 % slevu pro držitele ZTP, ZTP/P a příslušníky odboje + studentské karty ISIC, ITIC, EURO 26 (pouze na I. a II. galerii). ND nabízí 30 minut před začátkem každého představení všem vysokoškolským studentům a studentům konzervatoří jednorázové vstupné 50,- Kč. Studenti se musí prokázat platným dokladem. Tato nabídka se automaticky nevztahuje na pronájmy a představení hostujících souborů. PARKING Sazba parkovného a platební pokyny Informace vstupují v platnost 1. 3. 2009. 1. Sazba parkovného pro vozidla a motocykly je stanovena na 50,- Kč / za 1 hodinu parkování, včetně započaté. 2. Uživateli je u vjezdového stojanu po stisknutí tlačítka automaticky vydán parkovací lístek. 3. Před nástupem do vozidla - při výjezdu je uživatel povinen zaplatit parkovné v automatických pokladnách umístěných dle přiloženého situačního plánku. 4. Časová prodleva od zaplacení k výjezdu vozidla je 30 minut. 5. Uživatel při výjezdu vozidla vloží zaplacený parkovací lístek do výjezdového stojanu. Poté bude uživateli umožněn výjezd z parkoviště. SLEVY Platnost poskytování níže uvedených slev z ceny parkovného je od 1. 3. 2009 1. Sleva z ceny parkovného bude poskytnuta uživateli parkoviště po předložení platné vstupenky na představení Národního a Stavovského divadla, Nové scény a Divadla Kolowrat, které se koná ve stejném dni, kdy návštěvník využil parking ND. 2. Sleva z ceny parkovného bude uživateli parkoviště poskytnuta u obsluhy parkoviště v prostoru u vjezdové závory a v prostoru východu z parkoviště směrem na Národní třídu. 3. Návštěvník parkingu s platnou vstupenkou (viz. bod 1) má v rámci slevy 2 hodiny zdarma. 4. Sleva držiteli vstupenky bude poskytnuta v souladu s výše uvedeným na dobu parkování počínaje 1 hodinu před začátkem představení a konče 1 hodinu po skončení představení, a to nejpozději do 23:00 hodin. 5. Sleva pro držitele průkazu ZTP bude poskytnuta formou rabatu ve výši – 3. hodin z celkové doby parkování. Zvýhodněná sazba pro uživatele parkoviště Národního divadla při uzavření smlouvy na dobu 1 měsíc a více činí 9.600,- Kč/měs. vč. DPH 20%. Informace +420 224 901 443, +420 224 901 320, e-mail: [email protected]

NÁRODNÍ DIVADLO

STAVOVSKÉ DIVADLO

Pocta Otomaru Krejčovi 1. a 2. balkon

Mozartova Zahradnice a její osudy Mozartův salonek

Století Marie Podvalové kuloár přízemí historické budovy

Znovuzrození barokní opery U příležitosti premiéry Händelovy opery Rinaldo Nostitzův salonek

kunstWerk – Nevadí (výběr z řezu – replika) ve spolupráci s Revolver Revue – foyer Nové scény

MECENÁŠI NÁRODNÍHO DIVADLA

Please come attired in evening dress!

NÁRODNÍ DIVADLO – Výstavy v únoru 2010

NOVÁ SCÉNA

PARTNER ČINOHRY ND

PARTNER INSCENACÍ ND

Prosíme o zachování konvence společenského oděvu!

Parking a přístup do historické budovy ND je upraven i pro bezbariérový přístup! The parking and entrance to the historical building of the National Theatre is modified to enable barrier-free acces!

Julius Zeyer, Karel Höger v Národním divadle 1. galerie historické budovy

PARTNEŘI NÁRODNÍHO DIVADLA

DIVADLO KOLOWRAT Hrajeme v Divadle Kolowrat Inscenace činohry na fotografiích H. Smejkalové

Výstavy v interiéru jsou přístupny před představením a během přestávek

40

127. SEZONA ND INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ NÁRODNÍHO DIVADLA ŘEDITEL ND: ONDŘEJ ČERNÝ ŠÉF ČINOHRY ND: MICHAL DOČEKAL ŠÉF OPERY ND: JIŘÍ HEŘMAN ŠÉF BALETU ND: PETR ZUSKA ŠÉF LATERNY MAGIKY: ZDENĚK PROKEŠ ŘEDITEL NS: ŠTĚPÁN KUBIŠTA VYCHÁZÍ 10x ROČNĚ | IČ 023337 ADRESA REDAKCE: OSTROVNÍ 1, 112 30 PRAHA 1, TEL.: 224 901 537 REDAKTOŘI A AUTOŘI INFORMAČNÍCH TEXTŮ SOUBORŮ (není-li uvedeno jinak): ČINOHRA – TOMÁŠ STANĚK, KATEŘINA ONDROUŠKOVÁ 224 902 126, [email protected], [email protected] OPERA – MIRKA ŠTÍPKOVÁ 224 901 656, [email protected] BALET – HELENA BARTLOVÁ 224 902 527, [email protected] NOVÁ SCÉNA – BÁRA ČERMÁKOVÁ 606 472 646, [email protected] OBCHODNÍ INFORMACE: MAREK NOVOBÍLSKÝ 224 901 520, [email protected] PROGRAMOVÉ A REPERTOÁROVÉ INFORMACE: ZDENĚK STAŇKOVSKÝ 224 901 603, [email protected] ODPOVĚDNÁ REDAKTORKA: DANA FLÍDROVÁ, [email protected] GRAFICKÁ ÚPRAVA, PREPRESS: AMOS Typografické studio spol. s r. o. TISK: AMOS Typografické studio spol. s r. o. PŘEKLAD: HILDA HEARNE (balet), DAVID BEVERIDGE (opera) TOTO ČÍSLO VYCHÁZÍ: 29. 1. 2010 REDAKČNÍ UZÁVĚRKA: 30. 12. 2009 PROGRAMOVÁ UZÁVĚRKA: 18. 1. 2010 PŘÍŠTÍ ČÍSLO VYJDE: 28. 2. 2010 ISSN 1212-1045

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

February sezona

Recommend Documents