FCHODoviny. Stanislav Hanzík: Socha knížete Václava na náměstí v Příbrami ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV ROČNÍK

FCHODoviny

ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV ROČNÍK 7 2008

28. září Bože, dej, ať po vzoru svatého mučedníka Václava žijeme moudře a spravedlivě, ať statečně hájíme tvůj pokoj a přemáháme zlo dobrem.” z mešní liturgie

“

Stanislav Hanzík: Socha knížete Václava na náměstí v Příbrami

9

2

S LOVO

NA

ZÁŘ Í

FC H OD OV I NY

SLAVNOST POSVĚCENÍ KOSTELA Milí farníci, 4. září slavíme 70. výročí posvěcení našeho farního kostela sv. Františka. Místa, kde se setkáváme s Bohem. Sluší se vděčně vzpomenout těch rukou, které před sedmdesáti lety tento kostel stavěly, které jej i dnes, v naší současnosti, opravují, čistí, zdobí… Na všechny kněze, kteří zde za tuto dobu působili. Filozoficky řekněme, že není žádné privilegované místo ve vesmíru, které by mělo výsadní postavení mezi místy jinými. A přesto si Bůh vybral jedno místo, na kterém přišel na tento svět, a dovoluje člověku, aby si i on vybral místo, kde se chce s Bohem setkávat zvláštním způsobem: kostel, oltář. A potvrzuje tuto volbu člověka svým svátostným vstoupením na toto místo pod způsobami chleba a vína. Kostel je místem setkání Boha s člověkem. Stvořitele se svým tvorem. Je místem dialogu obou, místem modlitby křesťana a modlitby celé církve. Chtěl bych zvlášť zdůraznit: kostel je místem, kde se setkává a spojuje celá církev. Zde

se naplňuje společenství svatých, které vyznáváme ve vyznání víry. Sv. Petr nám ve svém prvním listě (2. kapitola) odhalil hluboký symbolický význam chrámu. Chrám je svými kameny, položenými na sebe a tvořícími zdi okolo oltáře, obrazem jiného chrámu, který je vytvořen ze živých kamenů, jimiž jsou pokřtění, vybudovaným na vzácným úhelném kameni, kterým je Ježíš Kristus. To Kristus působí, že v té stavbě je všechno pevně spojeno dohromady a že z ní tak vyrůstá svatý chrám v Pánu. To Kristus se za nás obětuje a vyzývá ke svatosti, k tomu, abychom šli ukazovat cestu jiným. Kéž v nás tato slavnost probudí lásku k Božímu chrámu, pochopení jeho hlubokého významu a touhu přicházet sem na začátku nového týdne. S přáním pokoje P. Michal Bator

Výročí 70 let vysvěcení našeho farního kostela sv. Františka z Assisi čtvrtek 4. 9. Slavnostní mše sv. bude sloužena v 18 hodin, následuje společné agapé ve farním sále. Proto nebude mše v 17. hodin v kapli KCMT! sobota 6. 9. od 15 hodin hry a soutěže pro děti na faře v 16 hodin koncert v kostele U příležitosti výročí je ve farním sále připravena výstava z historie farnosti, která bude přístupná od září 08 do dubna 09 každou neděli od 9.30 do 12.00 hodin.

F C H O DOVI NY

SLOVO

N A

ZÁ Ř Í

3

apoš tolát modlitby Pro apoštolát modlitby je charak teristické, že se na něm může p o dí l et k a žd ý b ez r ozdí l u s t av u č i v zd ě l á ní. Z ár ove ň vš a k a p o š to l át m o d lit by otevír á n ej je d n o d u š ším zp ů s o b e m š iro kou m ožn o st ov li v n ě n í d o b r a i z l a v B o ží m k r á l o v s t v í n a z e m i , p r o t o ž e m o d l i t b a j e t a k d ů l eži t á a t a k ú č i n n á , že n á m to př i p ad á a ž n e m ožn é. Do modlitby vkládám vše, co jsem a co mám. I když to může vypadat jako zcela nepatrné, nabývá to na síle a velikosti proto, že vše činím v Duchu svatém a s Ježíšem Kristem. Takto vše přijímá Otec s laskavostí a velmi si toho cení. Denně se modlím obětní modlitbu a do ní vkládám všechno, co je mi na světě drahé, k tomu svou modlitbu a práce, radosti a bolesti celého dne. Vše spojuji s obětí, kterou přináší Kristus Otci a tím vše nabývá na hodnotě. Zároveň dostává i můj vlastní život, přes svou nedokonalost a nepatrnost, hluboký smysl, i když náležím třeba k těm, s nimiž se už nepočítá pro jejich stáří, nemoc nebo tělesnou neschopnost. Při celé své jednoduchosti apoštolát modlitby všechny spojuje se skutečně důležitými problémy církve na celém světě. Tím se opět naše darování násobí a  stává se ještě důležitějším. Počet zapojených do apoštolátu modlitby se nevede. Odhaduje se však, že nás je asi 50 až 70 milionů na celém světě. převzato z: www.jesuit.cz Úmysly Apoštolátu modlitby na září 2008 1. Všeobecný úmysl: Aby křesťané obhajovali práva těch, kteří museli opustit domovy kvůli válce nebo pronásledování. 2. Misijní úmysl: Aby každá křesťanská rodina rozvíjela hodnoty lásky a společenství a evangelizovala s citlivostí a otevřeností k potřebám bližních. 3. Národní úmysl: Aby ve studijních programech škol a v péči rodičů měla náboženská výchova své nezastupitelné místo.

4

K S K

PRAHA

FC H OD OV I NY

Letní tábory Křesťanského sportovního klubu Dobrodružný tábor v Ratibořských Horách

V červenci proběhl dobrodružný stanový tábor. KSK Praha udržuje tradici tohoto tábora, kterou nastartovalo sdružení Kamínek již před neuvěřitelnými patnácti roky. Tehdy se jednotlivá modtilební společenství naší farnosti sv. Františka složila na stany pro děti. Stany vynikajícím způsobem slouží dětem dodnes. Když se ocitly v Ratibořských horách, kde má KSK pronajatou louku, zjistily děti, že se staly římskými občany, kteří mají jedinečnou šanci získat trůn po právě zesnulém císaři. Korunován však mohl být představitel jen toho rodu, který získal nejvíce bodů od římského senátu, ve který se proměnil tým vedoucích. Třicet římských občanů se během tábora oblizovalo až za ušima nad vybranými pokrmy říšské kuchyně vedené na slovo vzatým gastrovirtuózem Vojtou Hrabánkem. V říšské pohanské správě se objevily trhliny, protože slovutní kandidáti na trůn i senátoři dvakrát navštívili křesťanskou mši v Ratibořských Horách. Blahodárný účinek římského lázeňství pocítili účastníci ve vířivkách a dalších atrakcích Aquaparku Tábor. Díky dobrodružnému táboru se může Jihočeský kraj honosit tím, že zaznamenal přesuny římských legiií v rámci táborových puťáků a podělil se o prestiž s Pekingem, neboť hostil olympijské hry, navíc starořímsky laděné. Tábora se zúčastnilo 30 dětí, 4 vedoucí, 4 praktikanti (z toho dva vynikající kytaristé), jeden kuchař a jedna zdravotnice. Díky technické zručnosti vedoucích mimo táboráků obohatily večerní programy i diskotéky - jedna open air a druhá v kuchyňském provedení.

Základní vodácký výcvik

Začátkem srpna proběhl na Vltavě putovní vodácký tábor „Základní vodácký výcvik“. Hned po příchodu na první tábořiště si účastníci vyzkoušeli, zda si umí postavit stan i za mírného deště. Po úvodním testu vodáckých dovedností byli účastníci rozděleni do posádek. Úvodní trénink základních záběrů a řízení lodi byl akčně vystřídán adrenalinovým splouváním krumlovských jezů a ukázkou manévrů ve vodním válci. Základna v nádherném lesním zákoutí u Českého Krumlova byla po dvou dnech vystřídána vodáckou základnou pod kempem Zlatá koruna. V klášteře Zlatá Koruna, speciálně pro vodácký tábor, sloužil mši sv. náš farní vikář P. Antonín. Tři týmy astrogeologů

F C H O DOVI NY

K S K

P R A H A

5

se vypravily hledat naleziště vltavínů, aby elektronicko - astrofyzikální metodou podpořily teorii jejich kosmického původu. Tábor byl zakončen na slalomovém kanále v Českém Vrbném, kde hlavní sportovní instruktor tábora Martin, za bouřlivého fandění všech účastníků, obsadil výborné 10 místo ve vodním slalomu ICF mezi 76 kajakáři z celého světa.

Pokročilý vodácký výcvik

Na základní vodácký výcvik navázal výcvik pokročilý. Započal jeden a půl denním tréninkem na slalomovém kanále. Z kanálu nás bodrý vodácký přepravce Břéťa přesunul do středu Štýrska. To už se k táboru připojil i kajakář a katolický kněz Jirka Šindelář CSsR. Zahraniční program započal mší sv. v poutnické kapli v Mariazell. Přímo z tohoto poutního místa odtéká modrozelená divoká voda horské řeky Salza. Většina účastníků sjela na Salze vše, co se dalo, a navíc vystoupila na hřeben pohoří Hochschwab do výšky 2059m. Všem mimořádným sportovním výkonům předcházelo Jirkovo kněžské požehnání, a tak celý pokročilý tábor proběhl jen s jediným zvrhnutím lodi a bez vážnějších komplikací, přestože byl organizován až na hranici výkonnosti jednotlivých účastníků. Lze se tedy snad nadít, že tábor o kousek posunul účastníky nejen výkonnostně, ale také trochu i duchovně. Za KSK Praha Jarda Olšanský

6

P OUŤ

FC H OD OV I NY

Pouť do Lurd, Nevers a La Salette V pátek 1. srpna se vydalo 45 poutníků na cestu do mariánských míst ve Francii. Z naší farnosti nás bylo devět. O duchovní náplň se obětavě starali P. Ladislav Souček a náš jáhen Pavel Urban. P. Souček posloužil během pouti svátostí smíření a sloužil pro nás všechny mše sv., první a poslední den cesty v Černošíně u Stříbra. Jáhen Pavel neúnavně a inspirativně kázal. Cestou jsme navštívili klášter Saint Gildard v Nevers. Sv. Bernadeta tam žila od roku 1866 a tam také ve svých 35 letech 16. dubna 1879 zemřela. Zde je i pochována, její nedotčené tělo je vystaveno ve skleněné rakvi v kapli kláštera. Neděli 3.8. jsme prožili v krásném městě Le Puy en Velay. Mši sv. jsme slavili v kapli katedrály Notre Dame du Puy, nádherné románské svatyni z 2. pol. 12.  století, proslavené díky poutníkům, uctívajícím sochu Černé Panny Marie na proslulé poutnické cestě ke sv. Jakubu z  Compostely. Nad katedrálou se tyčí socha Matky Boží Francouzské (výška 16 m, váha 110 t), na druhé vulkanické skále vysoké 80 m je románská kaple sv. Michaela. První mši sv. v Lurdech jsme měli v pondělí v Kryptě pod Horní bazilikou Neposkvrněného Početí. Odpoledne jsme se zúčastnili Eucharistického průvodu a večer jsme z ochozů pozorovali světelný průvod, spolu s  desetitisícovým shromážděním poutníků zpívali refrén lurdské písně Ave Maria a pokoušeli se modlit růženec předříkávaný v nejrůznějších světových jazycích. Úterý 5. 8. začalo brzkým probuzením, tichým pochodem za tmy měs-

tem a mší sv. u Jeskyně v 6 hodin ráno. Zde měla Bernadeta 11. února 1858 první ze svých osmnácti zjevení. Mše sv. P. Součka a kázání jáhna Pavla utvrdily neopakovatelnost posvátné chvíle a připomněly Boží milosti zprostředkované P. Marií a  sv. Bernadetou. Nevím už, zda to bylo vysloveno v tomto, nebo v jiném kázání: „jsme tu, abychom se mohli rozhořet, protože jen ten, kdo hoří, může zapálit jiné“. Po snídani jsme odešli ke koupelím, vystáli a vyseděli si v tichu a v modlitbě dvou až tříhodinovou frontu a byli jsme po krk ponořeni do chladivé vody lurdského pramene. Péče obsluhy při koupeli byla dojemná. Každý jsme do fronty dostali letáček s poselstvím P. Marie, které dala Bernadetě: „Pojďte se k prameni napít a  v  něm očistit!“ To je mottem k použití nabírané lurdské vody poutníky u množství kohoutků. Odpoledne jsme společně prošli jubilejní odpustkovou cestu Lurdami. Při této pěší cestě za horka jsme ještě více zažili tu nápadnou, od jiných shromáždění velkých davů lidí se odlišující skutečnost: žádné strkanice, poutníci trpělivě čekají, až se uvolní místo, přednost mají vždy nemocní, zvláště ti na vozíčcích. Večer po osmé hodině přišla bouř-

F C H O DOVI NY

ka a liják, který trval až do noci, světelný průvod se nekonal, byla jen modlitba růžence. Díky několika našim farníkům, kteří k bazilice dorazili včas a dali nás zaregistrovat, jsme se mohli česky pomodlit do mikrofonu tři poslední Zdrávasy pátého desátku růžence světla: který ustanovil eucharistii. Ve středu dopoledne jsme se zúčastnili mezinárodní mše sv. v podzemní bazilice Pia X., kam se vejde až 27 000 lidí, tentokrát nás bylo asi 15 tisíc. Odpoledne jsme vyrazili autobusem na výlet do Pyrenejí do Gavarnie, pak pěšky až pod vodopád Grande Cascade vysoký 405 metrů. Čtvrtek odpoledne jsme rozjímavě prošli křížovou cestu nad bazilikami a  návštěvou vsi Bartres, kde Bernadeta pobývala jako novorozeně a  později jako pasačka ovcí u  své dobroditelky paní Marie Aravant, jsme se rozloučili s Lurdami. Kéž bychom měli víru jako Bernadeta! Na zpáteční cestě jsme se zastavili v  historickém městě Carcassonne, se zachovalým dvojitým prstencem hradeb a   románsko-gotickou bazilikou sv. Nazaria, dále v městě Saintes Maries de la Mer (Svaté Marie Mořské) v kraji Camargue v deltě řeky Rhony. V sobotu za nádherného počasí jsme se mší sv. a  rozjímáním v poutním místě La Salette rozloučili s Francií. Jsme velmi rádi, že jsme přijali pozvání našeho jáhna Pavla na tuto pouť. Byla a  zůstane povzbuzením do dalších dnů. Karel a Olga Tomkovi

P OU Ť

7

8

ROZ HOVO R

FC H OD OV I NY

EM J S Ě L H Á N S I KRÁLÍKÁRN U

Moc se mi líbilo, co otec Michal napsal ve svém prvním slově pro naši farnost: „Žiji a pracuji pro tuto farnost s plným nasazením. Nežiji minulostí - svůj dluh vděčnosti, ten závazek – naplňuji tady a odejdu-li, budu ho plnit tam.“ Abychom ho o trošku více poznali, poprosila jsem ho o zodpovězení následujících otázek. Věřím ale, že hlavní poznání jeho samotného nás teprve čeká skrze osobní setkávání a spolupráci s ním, na kterou se moc těším. Milý otče Michale, v prázdninovém čísle jste se nám krátce představil. Řekl jste nám o svém kněžském působení v Polsku, o Vašem rozhodnutí pro Česko a kde jste u nás už působil. Můžeme se zeptat na rodinu, ve které jste vyrůstal, a  na to, jak se ve Vás zrodilo a zrálo poznání kněžského povolání? Narodil jsem se před čtyřiceti lety v  Rzeszowie na jihovýchodě Polska v  tradičně věřící rodině a vyrostl ve vesnici Gwoznica Gorna. Rodiče zeS poutníky ve Svaté zemi

mědělci mi byli prvními svědky víry a příkladem manželské lásky. Během dopívání dozrávalo i moje kněžské povolání. Četba Písma sv., svátosti, společenství mládeže, liturgická služba oltáře a osobní svědectví kněží způsobilo, že po maturitě jsem se rozhodl na cestu kněžství nastoupit. Od roku 1994 působíte jako kněz. Kde jste studoval a byl vysvěcen? Přípravu ke kněžské službě a teologická studia jsem absolvoval v diecézním semináři v Przemyslu, vysvěcen jsem byl 21. 5. 1994 v Reszowie, v nově utvořené diecézi . Osm let sloužíte na výzvu svatého otce Jana Pavla II. v naší republice. Na co nejraději vzpomínáte, máte nějakou humornou historku? Jak se Vám daří překonávat jazykovou bariéru?

F C H O DOVI NY

2005: Licenciát z teologie

Samozřejmě pobyt zde v České republice od začátku nebyl jednoduchý. Bylo zapotřebí překonat administrativní záležitosti ohledně povolení k pobytu na územi České republiky. A jak z médií víte, kontakt s cizineckou policií zde není zrovna přejemná záležitost. Nastaly problémy s pracovním povolením, třikrát jsem musel jet do Katowic na ambasádu ČR kvůli vízu. Dnes v rámci EU tyto problémy už nejsou. Jakkoliv se říká, že polská a česká řeč jsou si blízké, přiznám se, že začátky v tomto ohledu nebyly jednoduché. Přišel jsem bez jakékoliv jazykové znalosti a po dvou měsících intenzivní přípravy jsem byl pověřen vedením českobrodské farnosti. Snažil jsem se všemu porozumět a nejlepší školou se stala každodenní jednání a osobní práce s učitelem češtiny. Tak se rozšiřovala moje slovní zásoba a dorozumění se zlepšovalo. Pochopitelně v okamžiku, kdy jsem se měl okamžitě o něčem rozhodnout, vyžádal jsem si lhůtu na rozmyšlenou a všechno si ověřoval. Snažil jsem se dělat minimum chyb i v písemném projevu.

ROZH OVOR

9

A ta humorná historka? V roce 2001 jsem řekl v rádiu Regina, že smyslem mého působení v českobrodské farnosti je především člověk a jedním ze způsobů komunikace je otevřená fara. Kdo chce, může přijít – nezáleží na příslušnosti k církvi. Na základě toho pořadu přijel jeden pán z Kolína. Pili jsme čaj a já se snažil rozhovorem dosáhnout jádra jeho problému. On se však přiznal, že mě jen chtěl vyzkoušet, zda to, co jsem řekl do rozhlasu, je skutečně pravda. V Českobrodském zpravodaji jsem jednou napsal, jak se snažím lidem v  rámci svých možností pomoci ve

10

ROZ HOVO R

všem, co je trápí, že jsem sháněl opraváře, nábytek, zajišťoval odvoz do nemocnice, k lékaři atd., dokonce jsem, bohužel neúspěšně, sháněl králíkárnu. Představte si: po dvou týdnech přišla nabídka i králikárny, tak jsem ji zprostředkovával.

FC H OD OV I NY

všechny důsledky. Nebudu lhát, že můj nástup do farnosti doprovázela určitá nervozita farníků způsobená nesouhlasem se změnou faráře, někteří mi to dali osobně najevo. Vážím se každého názoru. Dobu prázdnin jsem využil na co nejlepší seznámeni se s ekonomickou a pastorační problematikou farnosti. Svůj nástup do KCMT jsem zahájil sekáním trávy okolo kostela a údržbou zelené plochy na střeše a terase. Chci vás ujistit, že se cítím ve farnosti velmi dobře, těším se na spolupráci s P. Antonínem, jáhnem Pavlem, pastoračními asistenty i vámi, drazí farníci.

Během léta je mnoho z nás mimo svou farnost, takže to hlavní seznámení nastává až teď během září a podzimu. Ale i tak vás prosím, prozraďte nám svůj první dojem z Vašeho nového působiště? Už jsem minule napsal, že nástup do chodovské farnosti beru jako součást Rozhodl jste se bydlet v KCMT, co mé kněžské služby. Rozhodl jsem se zůstat v pražské ar- od této změny (otec Karel bydlel na cidiecézi na dalších 5 let, tak přijímám faře) můžeme očekávat? To, že bydlím v KCMT, není mé rozhodnuti, ale mých představených. Je to model, který lze vyhodnotit teprve za rok. Co já očekávám, je větší kontakt s veřejností. Ráda bych se dozvěděla něco o Vašich zájmech a koníčcích. Co rád děláte ve volném čase? Máte oblíbené místo, kam se rád vracíte? Nebo kam byste se rád podíval? Který světec a  jaká spiritualita jsou Vám nejbližší? Přiznám se otevřeně, že moc času na koníčky mi nezbývá. Ale samozřejmě sportuji - lyže, kolo, plavání. Mé oblíbené místo je pochopitelně moje rodiště. Čtu jak odbornou literaturu spojenou s problematikou úlohy církve v procesu evropské integrace, ale i duchovní, právě teď soukromé dopisy bl. Matky Terezy. Spiritualita - kněžská. Vysvětlím. Každá spiritualita je výjimečnou cestou

F C H O DOVI NY

k Bohu, nelze být knězem diecézním a  řídit se ve 100 % františkánskou, ignaciánskou či benediktinskou spiritualitou. Ale rád využívám meditace podle sv. Ignáce, benediktinský přistup k liturgii a františkánský přistup k člověku a přírodě. Velmi rád čtu příběhy kněží ze současné doby, kteří prakticky ukazují jak v životě naplnit kněžství. Základem v duchovním životě mi jsou každoroční exercicie, dobrý zpovědník a duchovní vůdce.

kkkkkkk

ROZH OVOR

11

Chcete něco na sebe prozradit, na co jsem se nezeptala a co bychom měli o vás vědět? Nic mne nenapadá. Doufám, že bude příležitost k osobnímu setkání a poznání. Děkuji vám, otče Michale, za rozhovor a přejeme vám a vyprošujeme hojnost darů Ducha svatého pro práci v naší farnosti. Kéž vám Pán dává dostatek moudrosti pro každou situaci. Katka Friedová

Nový farář Římskokatolické farnosti u kostela sv. Františka z Assisi Praha - Chodov ThLic. Michal Antoni Bator byl do svého úřadu oficiálně uveden generálním vikářem pražské arcidiecéze Mons. Michaelem Slavíkem při mši sv. 6. července v kapli blahoslavené Matky Terezy z Kalkaty v KCMT.

12

V ÝRO ČÍ

FC H OD OV I NY

S E D M D E S ÁT L E T KO S T E L A SV. F R A N T I Š K A Po staletí náleželi katolíci z Chodova i přilehlých obcí do Hostivařské farnosti Stětí sv. Jana Křtitele. I když ve středověku a také později se objevují mezi majiteli chodovského panství církevní instituce, v samotném Chodově až do dvacátého století sakrální stavba neexistovala. Pokud nepočítáme kapli, která byla součástí tvrze v době jejího držení benediktiny (1676 – 1728). Po vzniku tzv. velké Prahy v roce 1922 vyrostl v jejích hranicích Spořilov a v něm nový kostel tehdy blahoslavené Anežky České. Ten byl vysvěcen 27. října 1935. Příkladem Spořilovských se inspirovali i obyvatelé Chodova a začali usilovat o stavbu vlastního kostela. Dne 31. března 1934 podal odborový rada Dr. Augustin Sochr žádost o registraci stanov nově vzniklého Spolku pro postavení katolického chrámu Páně

kkkkkkk

v Chodově. Ty byly schváleny Zemským úřadem v Praze výnosem ze dne 17. dubna 1936. Podle nich bylo jeho účelem „vystavěti na Chodově katolický chrám Páně

Šedesátá léta: Pohřební průvod směřuje z kostela k chodovskému hřbitovu nad dnešní stanicí metra Opatov. Na snímku je dobře patrná původní zástavba v ulici Na Sádce.

F C H O DOVI NY

a farní budovu, opatřovati je potřebnými předměty a pěstovati duchovní katolický život.“ Ustavující schůze spolku se konala v  neděli 3. května Stavitel Vojtěch Pospíšil 1936 ve tři hodiny odpoledne v hostinci U Žáků. Předsedou byl zvolen Josef Vondruška, místopředsedou Václav Němec, jednatelem Václav Voženílek, zapisovatelem Josef Hartman, pokladníkem Josef Svoboda a matrikářem Josef Skřivan. Duchovním rádcem františkán Mořic Kunovjánek. „Hmotné prostředky opatřuje si spolek k dosažení svého účelu členskými příspěvky, dary a odkazy, pořádáním sbírek na Chodově v kostele i po domech, výtěžkem vlastních podniků: koncertů, divadelních představení, dobročinných loterií, přednášek a besídek, sbírkami do pokladniček ve veřejných místnostech při veřejných slavnostech a podnicích.“ Podle sběrací listiny z roku 1936 se prvním dárcem stala Kateřina Žáková z Chodova č. 53, která věnovala částku 5 000 Kč. Jako vhodné místo pro stavbu kostela byla vybrána hospodářská budova (9,10 x 17 m) pana Josefa Birnbauma, řezníka a obchodníka v Chodově č. 103, která původně sloužila jako porážka. Podle trhové smlouvy ze dne 26. června 1936

V Ý ROČ Í

13

byla zakoupena i s přilehlými parcelami o  celkové výměře 533 m2 za cenu 37 500 Kč. Na její zakoupení zapůjčilo 30 000 korun arcibiskupství. Pro realizaci byl vybrán stavitel Vojtěch Pospíšil, který o dva roky dříve provedl také stavbu kostela na Spořilově. Ten vypracoval projekt adaptace původního objektu včetně rozpočtu, který předložil 15. března 1937. Stavební povolení vydal Obecní úřad v Chodově dne 30. června. Smlouva o dílo byla uzavřena 27. července a se stavbou se započalo počátkem srpna 1937. Předpokládaná cena byla 106 717, 40 Kč. Práce zahrnovaly také sejmutí původní taškové krytiny, rozebrání krovů, vybourání dělicích příček, žlabu a přizdívek uvnitř budovy, vrat, dveří a oken a vytrhání podlahy. Stavba probíhala v ekonomicky obtížné době mezi hospodářskou krizí a světovou válkou a existovala zde snaha maximálně ušetřit. V rozpočtu se proto u každé položky (latě, trámy, tašky, cihly…) počítá s roztříděním, očištěním a  uskladněním znovu použitelného materiálu. Projekt obashoval přestavbu samotného kostela z původních jatek, přístavbu kůru, věže a zákristie a  vybudování záchodu a  oplocení. Pan František Birnbaum, Na původní majitel původního objektu

kkkkkkk

14

V ÝRO ČÍ

kamenné zdivo se napojila železobetonová konstrukce nesoucí strop. Devět párů oken tvořících výplně mezi jednotlivými pilíři nese votivní tabulky se jmény dárců. Cena jednoho okna činila 365 Kč. V průběhu stavby došlo v Praze ke stávce stavebních dělníků. Ta skončila dohodou mezi dělníky a staviteli o zvýšení mezd o 12 %. To se dotklo také stavby kostela v Chodově. Náklady na stavbu v jejím průběhu vzrostly o více než 40 tisíc korun. Celkové náklady (pozemek i stavba) na vybudování chodovského kostela si tedy vyžádaly dohromady 185 000 korun. Přesto se je podařilo v neuvěřitelně krátké době, převážně z darů místních farníků, uhradit, takže podle závěrky k  31. prosinci 1940 měl Spolek závazek u Občanské záložny v Praze – Spořilově už pouze 8 300 korun a za lakování lavic a  úpravu chodníků nesplacenou fakturu na 1 440 korun. V červnu 1941 byla splacena poslední pohledávka a kostel byl zcela bez dluhů. V květnu 1938 byla konzistoř požádána o vysvěcení nového kostela. To vykonal v neděli 4. září 1938 pražský arcibiskup kardinál Karel Kašpar, který také daroval na stavbu prostého kostelíku největší částku 50 000 Kč. Za sedmdesát let své historie byl kostel sv. Františka útočištěm několika generací věřících a místem mnoha setkání s Bohem. S vděčností vzpomínáme na všechny duchovní, kteří zde během této doby sloužili Božím Slovem a svátostmi. Letošní kulaté výročí je také příležitostí k tomu, abychom si připomenuli námahu a obětavost našich předků, kteří se v nelehké době zasloužili o stavbu chodovského kostela. Martin Flosman

FC H OD OV I NY

kkkkkkk

V šedesátých letech nastalo pro kostel kritické období, neboť hrozilo jeho zbourání v souvislosti s plány na výstavbu Jižního Města. Chodov míval na starosti kaplan spořilovské farnosti, který tam vyvíjel iniciativu podle svého uvážení. V té době to byl P. Vladimír Filipovič. Vřelý vztah věřících ke kostelu však pomohl odvrátit toto nebezpečí. P. Vladimír upozornil, že se na Staroměstské radnici koná výstava plánů na výstavbu JM a plány že nepočítají se zachováním kostela. Vyzval, aby se věřící chodili zapisovat do pamětní knihy na výstavě a požadovali jeho zachování. Této akce se účastnili i věřící ze Spořilova, kde P. Filipovič rovněž na výstavu upozornil. Odvaha mladého kněze zaslouží úcty. Pokud by byl tento podnik označen za podpisovou akci, mohla se věci ujmout Státní bezpečnost a takové akce pak končily zatčením organizátorů. Povzbuzeni P. Vladimírem se modlili farníci na Chodově růženec, a to nepřetržitě po 40 dní a nocí (zapisovali se na určité hodiny). Modlitbami věřících a odvahou mladého kněze byl kostel zachráněn a komunikace Türkova, která na něj původně směřovala, byla odkloněna. Ostatní domy a stavení v okolí takové štěstí neměly.

F C H O DOVI NY

S V Ě D C I V ÍRY

15

Sv. Václav Kníže Václav osvědčoval hned na počátku své vlády mírnosť, a jsa upřímně nábožný, stkvěl se křesťanskou pokorou. Z toho soudili někteří lechové, že nemá tolik statečnosti, jako míval otec jeho Vratislav, a že tedy nedovede odolati brannému odporu, který zvykli si zdvihati, kdykoli naskytala se jim příležitosť ku seslabení knížat zemských. Ale zrádní lechové, ti přepočetli se, neboť mladý Václav uměl býti v pravý čas rázným i statečným, a uhájil proti nim celistvosti země i knížecí moci své nad ní celou. Zlický vévoda Radslav nepřestávaje na rozsáhlém panství svém, jež pomocí bavorského vojska rozmnožil na úkor rodu Přemyslova, jal se proti mladému knížeti strojiti pikle a škoditi krajinám jeho. I pokusil se Václav o pokoření tohoto hrdého nepřítele a kázav státi k vojně táhl polem proti němu. U Žitoměře (nyní Štolmíř, u Českého Brodu) schylovalo se k boji. A tu ukázala se jednak bohatýrská zmužilosť, jednak otcovská láska svatého knížete k lidu poddanému v překrásném světle. Zželeloť se mu krve lidu, která kvůli odbojnému Radslavovi na obou stranách prolévati se měla. I neváhal jako pravý otec lidu svého a křesťanský hrdina vydati vlastní život všanc na ušetření krve nevinné. Vyzvalť zrádného Radslava před tváří obojího vojska na rytířský souboj, aby z nich budoucně ten byl hlavním knížetem v Čechách, kdo v zápase tom zvítězí. Pyšný Radslav jen ze studu přijal toto pozvání, a zápas sotva zahájený skončil vítězstvím Václavovým. Spatřilť Radslav nad přilbicí knížete Václava skvoucí se kříž a jemu po boku anděly, kteří odbojnému vévodovi hrozili. I byl Radslav pojat strachem, a seskočiv z koně kořil se hluboce knížeti poddávaje se mu a prose za odpuštění. A Václav odpustil rád a  přistoupil nezištně k míru s nepokojným vévodou řka mu: „Vrať se domů s pokojem a měj dosti na svém; jáť tvého nic nežádám.“ Tak svatý kníže zvítěziv nad odpůrcem osvědčil ducha ušlechtilé smířlivosti. František Ekert: Životopisy svatých a světic. Praha 1896 vybrala Renata

16 K AT E C H E Z E O M Š I S V.

FC H OD OV I NY

12. Svaté přijímání Obřad přijímání, při němž kněz i věřící přijímají chléb, který se stal Kristovým Tělem, je přirozeným důsledkem všeho, co se dělo před tím. Chléb přece není k  ničemu jinému, než k jídlu. Ježíš dal při Poslední večeři apoštolům k jídlu chléb, který se stal jeho Tělem, a už dříve vyzýval všechny, aby se tímto svatým chlebem živili, a dokonce říkal, že v opačném případě nedojdou do života věčného. A tak je eucharistická hostina integrální částí mše svaté. Proto je smutné, že mnoho věřících vůbec necítí potřebu přistoupit k oltáři a dokonce to nedělají, i když nemají žádné formální překážky. Je to, jako kdyby někdo přišel ke známým na návštěvu, a když by bylo všechno připraveno k večeři, tak by se rozloučil a odešel.

Před svatým přijímáním se třikrát opakuje zvolání: „Beránku Boží, který snímáš hříchy světa…“. V Janově evangeliu nazývá jako Beránka Božího Jan Křtitel Ježíše. Obraz beránka, tohoto milého a  příjemného zvířete, v nás vyvolává sentimentální náladu, ale je třeba, abychom si uvědomili, že to bylo obětní zvíře, které bylo v den Paschy masově zabíjeno na nádvoří jeruzalémského chrámu. Ježíš jako Beránek Boží je obětí, která je zabitá za nás a za naše hříchy, krvavě a krutě umučený na kříži právě v tom okamžiku, kdy tekla potokem krev beránků, obětovaných v den Paschy. Eucharistie je opakováním a zpřítomněním této svaté oběti Božího Beránka, a to si připomínáme, když říkáme „Beránku Boží…“ Je to zvlášť důležité v dnešní době, kdy lidé neradi mluví o oběti, sebezáporu, kříži a sebepřekonání. Když věřící říkají výše uvedená slova, kněz láme hostii. Toto gesto na jednu stranu navazuje na oběť smrti Ježíše Krista, na druhou stranu opakuje to, co on sám učinil při Poslední večeři – lámal a rozdával chléb apoštolům. Dělal to už předtím i později. Toto gesto bylo pro jeho učedníky tak spojené s jeho postavou, že jej při lámání chleba okamžitě poznali v  Emauzích, i když jej před tím podle jeho slov nepoznali. Pro prvotní křesťany to bylo tak důležité gesto, že nazývali eucharistii prostě „lámáním chleba“. Samozřejmě, chléb nelámeme jen tak, ale proto, abychom jej mohli rozdávat. V tomto prostém Ježíšově gestu se soustředil veškerý smysl Ježíšova života, protože jeho život byl vlastně vydáním se. V tomto gestu lámání a rozdávání

F C H O DOVI NY

Kristova Těla všem, kteří je chtějí přijmout, se ukazuje Boží láska: „Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna…“ V osmé kapitole Matoušova evangelia římský setník prosí Ježíše, aby uzdravil jeho služebníka. Protože se však cítí být nehodným, aby přijal Mistra do svého domu, prosí, aby Ježíš řekl jen jedno slovo, protože to určitě postačí. Jistě si tento člověk, který se v evangeliu objevuje jen na okamžik, nemyslel, že jeho prostá a  spontánní slova budou opakovat miliony křesťanů na celém světě: „Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena“. S hlubokou pokorou vyznáváme tuto nehodnost před tím, než vykročíme k oltáři, abychom přesto Tělo Páně přijali. Nejsme hodni, ale jsme poslušni Ježíšovy výzvy, abychom to činili. Neodvoláváme se na naše zásluhy, ale na jeho milosrdenství. Jsme ubozí a nemocní, ale právě proto potřebujeme lékaře, a Ježíš ustanovil eucharistii jako lék. Když přicházíme ke svatému přijímání, na slova rozdávajícího: „Tělo Kristovo“

K AT E C H E Z E O M Š I S V.

17

odpovídáme „Amen“. O významu tohoto slova byla řeč už dříve, je tedy jasné, co znamená: „Ano, vím, že je to Kristovo Tělo, je mi jasné, že to není obyčejný chléb, jsem si vědom, proč jej přijímám a jaké tím na sebe beru závazky. Kéž by se pro mě toto Tělo stalo pokrmem k životu věčnému a ne odsouzením v den Božího soudu.“ Je zřejmé, že je vhodné za tak veliký dar, jakým je Tělo Syna Božího, nějak poděkovat. Formy tohoto díkůčinění mohou být různé: může to být tichá modlitba, může to být také zpěv, který plyne z  hloubi srdce, zpěv z vděčnosti. Díkůčinění po svatém přijímání zakončuje a  shrnuje modlitba kněze, která je zpravidla prosbou, aby přijetí Těla Páně přineslo plody svatosti v našem životě a  abychom se stávali podobni svatému chlebu, který jsme před chvílí přijali – připraveni denně se rozdávat. Wojciech Zagrodzki CSsR, Janusz Serafin CSsR pokračování příště (převzato z časopisu Svatá Hora)

Komunitní centrum Matky Terezy nabízí možnost pronájmu: • denního klubu např. k oslavám dětských narozenin atp. • víceúčelového sálu (kapacita 300 osob) ke konání firemních, společenských a kulturních akcí, prezentací, módních přehlídek apod. - Dramatická dílna pro děti a mládež (příležitost pro amatérské herce, scénáristy, hudebníky…). Každé pondělí v 17.00 h v budově KCMT. - Turistický oddíl Lumíci – každé pondělí v 17.00 h v budově KCMT. - Výtvarná dílna pro děti – každou středu v 15.30 h v budově KCMT. - Nízkoprahový sportovní a turistický klub – každý čtvrtek v 16.00 h v KCMT. Informace a přihlášky na www.kskpraha.org nebo 603 256 411 (Ing. J. Olšanský)

18

C HARI TA

FC H OD OV I NY

Zprávičky z Farní charity „Tento způsob léta zdá se mi být poněkud podivuhodný,“ pomyslela jsem si zhruba uprostřed své dovolené, když jsem vylezla nahoru na Štramberskou Trůbu, následována pěti různě intenzivně nadávajícími dětmi a můj batoh začal intenzivně pípat a zvonit. Oba moje služební mobilní telefony nadšeně na kopci, po několikadenním absťáku, nasály signál a spolu s ním i všechny nepřijaté smsky a hovory. Vyndala jsem telefony z batohu a všechny přítomné děti svorně spustily: „Mami / teto, nemáš náhodou dovolenou?“ a celá ta banda svorně protočila oči vzhůru. Uplatila jsem tu smečku zmrzlinou a zatímco spokojeně lízali, ponořila jsem se do světa mobilní komunikace. Vážení přátelé, jako každý rok i v roce letošním jsem strávila 14 dní dovolené ve Štramberku. I letos jsem si užívala skutečnosti, že v domečku mých přátel není signál T-mobilu, a tak si alespoň na chvilku dopřávám klidu bez telefonů. Přesto byla letošní dovolená rušnější než obvykle, protože moji přátelé si nechali zavést Internet, a tak ke mně pracovní problémy doputovaly elektronickou cestou... Zmínila jsem se o tom už v minulém článku. Toto léto je skutečně naprosto výjimečné. Ještě nikdy jsme v letních měsících neměli tolik práce. Letos po celé léto přijímáme nové klienty, naše zdravotní sestry vykázaly v měsíci červenci nejvyšší fakturaci za celý tento rok a pečovatelská služba a služba osobní asistence vykázala obrovský počet návštěv a stejně neuvěřitelný počet přesčasů. Opravdu máme spoustu práce, a tak se zaměstnanci, kteří nejsou zrovna na dovolené, mají co otáčet. Typický průběh služby dokumentuje následující příběh. Přijela jsem ze Štramberka v pátek večer. Moji synové v sobotu ráno odjeli na tábor a já se jala likvidovat pozůstatky zavazadel po dovolené. V tom mi zazvonil mobilní

telefon. Nevolal klient, ale paní doktorka Marie Svatošová. Marie mi vysvětlila, že je mimo Prahu a má problém. Volala jí paní z Prahy, které doma umírá manžel. Byl v pátek propuštěn z nemocnice, naprosto bez jakéhokoli zajištění odbornou službou. Paní si neví rady, je nešťastná, že manželovi neumí lépe posloužit, a hledá pomoc. Marie věděla, že už jsem přijela do Prahy, proto mě prosila o pomoc. Smutně jsem pohlédla na hromadu na zemi a slíbila, že pomohu. Dostala jsem telefonní číslo, a tak jsem zavolala. Naštěstí bydlím nedaleko od nešťastných manželů, takže jsem vzala batoh a vyrazila do terénu. Pán byl ve stavu odborně zvaném préterminálním (tedy těsně před úmrtím). Nicméně netrpěl bolestmi, byl dostatečně zavodněn, neměl proleženiny, opravdu nebyl žádný důvod pro hospitalizaci. Jeho manželku zneklidňovala především skutečnost, že pán nepřijímal potraviny a tekutiny. To je v tomto stavu běžné, ale také je běžné, že to příbuzné zneklidňuje. Nemohla jsem pro manžele mnoho udělat, jen uklidňovat a těšit. Totéž jsem pak dělala i po telefonu a během dalších návštěv. Muž pokojně zesnul z neděle na pondělí v noci. Jeho paní

F C H O DOVI NY

byla ráda, že se vše v pokoji a poklidu podařilo doma. Podobné příběhy jsou toto léto typické krátké, střídající se služby na pár dní. Buď klienta v pokoji dochováme několik posledních dní doma, nebo zastupujeme dovolenkující rodinu. Pomalu denně volají další a další lidé. Někdy nám přijde až jako zázrak, že se nám nakonec podaří rozpis služeb rozepsat mezi zaměstnance, kteří jsou zrovna v práci. Zatím se nám daří a jsme za to vděčni. Máme ještě jednu novinku: od 1. září nám přibude do charity nový „zaměstnanec“. Po

kkkkkkk

UDÁLOSTI

19

dlouhém zvažování jsme se rozhodli pořídit do naší charity první auto. Auto je koupené samozřejmě na úvěr. Nekoupili jsme ho z rozmaru nebo touhy po přepychu. Už delší dobu vnímáme akutní potřebu mít dopravní prostředek k zajištění dovozu věcí, lidí a samozřejmě zajištění nočních a víkendových služeb. Doufám, že se nám podaří zajistit dostatek financí po celou dobu splácení úvěru, a také doufám, že nám autíčko bude sloužit dobře, věrně a všichni naši řidiči v něm dojedou bezpečně do cíle. Přeji vám klidný začátek školního roku. Eva Černá

Náš farník RNDr. Martin Svoboda, kterého dobře známe z jeho působení v občanském sdružení Kamínek i ve skupině Hallelu a který v roce 2004 působil také jako pastorační asistent, byl dne 16. srpna v Dolní Čermné oddán se slečnou Lenkou Šilarovou. Novomanželé nyní bydlí v Pardubicích.

20 K C M T

FC H OD OV I NY

Jako většina kulturních 29. 7. - Studentský sbor z Kanady center v Praze, které nejsou určené vyloženě k turistickému ruchu, i my jsme měli o prázdninách zredukovaný provoz. Nabídli jsme pár možností těm, kteří zůstali ve městě a měli chuť se odreagovat. Proběhly tři koncerty vážné a populární hudby ze zahraničí. Maminky navštěvovaly Denní klub každou středu, některé dokonce „přispěly“ novými členy v podobě novorozenců, kterí navštívili DK již v prvních dvou týdnech svého života. V předposledním prázdninovém týdnu proběhl letní intenzivní kurz angličtiny pořádaný školou Linda. Už je zde konec dovolených, opět jsme zpátky a můžeme začít znova. Doufám že jste si jako já obnovili svoje síly ke 2. 7. - Zvonkohra z Kanady střetávaní se se světem starostí a povinností. Pro mě osobně nový rok nezačíná 1.ledna, ale v září. Září mi vždy připomíná nový začátek, možnost vidět a cítit novým způsobem staré věci. Ale duševní a tělesné posilnění, získané během dovolené, brzy zase spotřebuji a upadnu do pasti, typické pro novodobého člověka, který se neustále nechává zdrcovat výroky jako: „Zmákni to. Změň to. Udělej to, jak chceme. Zlepši to, co je. Dokaž to. Stihni to“. Snadno zapomínám na opravdové hodnoty: maličkost, otevřenost, přijetí a sebevzdání. A tak si na začátku roku připomínám, čeho je opravdu zapotřebí, nosnou a bezpečnou oporu, svůj vnitřní střed, kde se setkávám s Jiným, s Nekonečným zdrojem síly. A to do nového roku ze srdce přeju i vám, opravdovou protiváhu, která bude působit stále. Romi

F C H ODOVI NY

P ROGR A M

K C MT

21

září v KCMT 1. 9. 17.00 3. 9. 15.30 4. 9. 16.00 12. 9. 10.00 14. 9. 18.00 18. 9. 19.00

Zápis do dramatického kroužku a turistického oddílu Zápis do výtvarné dílny Zápis do sportovního a turistického kroužku Mgr. Zuzana Tešínská: „Rodinná terapie“ – přednáška v rámci Denního klubu, možnost konzultace a poradenství v oblasti rodinných problémů Matka Tereza - kreslený film Filmový klub - promítání s následnou debatou, vstup volný

V pátek 5. 9. je památka bl. Matky Terezy z Kalkaty. Mše sv. v kapli KCMT bude podle obvyklého pořádku v 7.30 hod. Hlavní poutní slavnost oslavíme v neděli 7. 9. při mši v 10.00.

SVATOVÁCL AVSKÉ SL AVNOSTI NA JIŽNÍM MĚSTĚ v Komunitním centru Matky Terezy čtvrtek 25. 9. 18.00 Svatováclavský koncert: Hudba Hradní stráže a Policie České republiky neděle 28. 9. 11.00 - 17.00 Svatováclavský jarmark - prodej výrobků chráněných a terapeutických dílen 16.00 „Princezna na hrášku“ - divadelní představení pro děti

p r av i del n ý pr o gr am v KCM T ve š ko l ní m r o c e 2 0 0 8 /0 9 Trápí vás problémy, které nemáte s kým sdílet? Nabízíme možnost promluvit si a podělit se o své problémy, zkušenosti a názory ve skupině, doprovázení a pomoc v těžkých životních situacích i v momentálních vyprahlostech, ve kterých se člověk může cítit sám. První setkání ve středu 24. září v 17.30. (731 625 970). Taneční kurzy pro dospělé probíhají od 4. 11. 2008 každé úterý. Začátečníci - 18.45 - 20.30, pokročilí - 20.30 - 22.15 Informace a přihlášky na tel. 604 808 515 nebo www.astra-praha.cz. Setkání klubu autorů Jižního Města - každé poslední úterý v měsíci Info. na tel. 272 912 514 (Mgr. J. Polák) Denní klub pro maminky s dětmi. Úterý až pátek od 9.30 do 12.30 hodin. Vstup 40 Kč, děti zdarma. Prostor k posezení pro maminky a herna pro děti. V rámci klubu nabízíme půlhodinový program: každé úterý v 10.30 zpívání a každou středu v 10.30 cvičení pro děti. Anonymní alkoholici - každou středu v 17.30 v klubovně KCMT Další informace Miloš (774 964 914) a Eva (604 272 940)

22 I N F O R M A Č N Í S E R V I S

FC H OD OV I NY

NÁRODNÍ

SVATOVÁCLAVSKÁ POUŤ STARÁ BOLESLAV PÁTEK 26. 9.

BASILIKA SV. VÁCLAVA 18.00 20.00

SOBOTA 27. 9.

2008

Mše svatá ke cti sv. Kosmy a D Damiána amiána SLAVNOSTNÍ SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT NEŠPORY SKÝ K ONCERT A NEŠP ORY Gregoriánský chorál a svatováclavská čtení

BASILIKA SV. VÁCLAVA

MODLITBA SE ČTENÍM LATINSKÁ MŠE SV. V KRYPTĚ RANNÍ CHVÁLY MŠE SV. V KRYPTĚ Prohlídka basiliky s výkladem MŠE SV. V KRYPTĚ

10.00 12.00 20.00

SLAVNOSTNÍ KONCELEBROVANÁ POUTNÍ BOHOSLUŽBA předsedá Miloslav kardinál Vlk Hudební a divadelní programy na koncertních pódiích Ohňový průvod sv. Václava a ohňostroj

12.00 17.00

Duchovní program s uctíváním Palladia Chrámový koncert Hudby Hradní stráže

14.00

Koncert – G. Verdi: Requiem

MARIÁNSKÉ NÁMĚSTÍ

BASILIKA PANNY MARIE LETNÍ SCÉNA HOUŠTKA

ořádá Sdružení přátel Václavského náměstí, Hl. město Praha a Městská část Praha 1.

� V kryptě basiliky sv. Václava budou k uctění vystaveny svatováclavské relikvie. � Chrámy budou otevřeny k prohlídkám v doprovodu průvodců mimo časy bohoslužeb do 18.00 hodin. � Možnost přijetí sv. smíření v basilice sv. Václava dopol. a v basilice Nanebevzetí P. Marie během celého dne.

PRAHA PÁTEK 26. 9.

VÁCLAVSKÉ NÁM. POD SOCHOU SV. VÁCLAVA

NEDĚLE 28. 9.

KATEDRÁLA SV. VÍTA, VÁCLAVA A VOJTĚCHA

17.00

Svatováclavské duchovní zastavení

9.30

SLAVNOSTNÍ KONCELEBROVANÁ MŠE SVATÁ Předsedá kardinál Miloslav Vlk 8.00, 11.00 MŠE SVATÉ 17.00 České zpívané nešpory ke slavnosti sv. Václava 18.00 Slavnostní koncert Pražského katedrálního sboru a orchestru www.svatovaclavskapout.cz

Pou� se koná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Středočeského kraje

Ka olický týdeník

Pořádají: Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Arcibiskupství pražské, Česká biskupská konference, Kapitula sv. Kosmy a Damiána, Pallotini SAC, Česká křes�anská akademie

6.30 7.00 7.45 8.00, 9.00 14.30 16.30

F C H ODOVI NY

INFORMAČ N Í

S E RV IS

23

program na měsíc září •  Společenství mládeže se bude scházet ve farním sále každý druhý pátek v  měsíci v 19 hodin. Termíny zářijových setkání jsou 12. a 26. 9. • Setkání maminek na mateřské dovolené probíhají ve středu od 9.30 do 11.30 ve farním sále (suterén fary). Zářijová setkání jsou 17. a 24. 9. Katka Friedová (603 286 513) • Pravidelná setkávání „Život z víry“ se konají každou středu po mši sv. ve farním sále. Zahajujeme 24. 9. v 18.45. Setkání jsou otevřena každému, kdo má chuť prožít příjemné chvíle ve společenství a dozvědět se něco o křesťanské nauce. Přijďte mezi nás, těšíme se na vás. Vede jáhen Pavel Urban. •  Je možné se hlásit na Národní svatováclavskou pouť do Staré Boleslavi, která se koná v sobotu 27. 9. Hlavní poutní mši sv. v 10 h celebruje kardinál Miloslav Vlk. Pro účastníky bude zajištěn autobus. Odjezd je v 8.00 od Komunitního centra Matky Terezy a v 8.20 od kostela sv. Františka z Assisi. Cena 150 Kč. Přihlášky a informace otec Antonín. •  V neděli 28. 9. vykonáme při mších sv. Svatováclavskou sbírku na církevní školství. V loňském roce bylo v celé arcidiecézi vybráno 561 765,50 Kč a prostředky byly rozděleny školám a školským zařízením působícím v arcidiecézi. • Pro zájemce o bližší poznání vlivu křesťanství na architekturu, výtvarné umění a historii bude možno navštěvovat kroužek Křesťanství a kultura. Vhodné od třinácti let i jako příprava ke studiu. Hlásit se můžete na [email protected] nebo vhoďte svoji přihlášku do krabice s nápisem FCHODoviny v předsíni kostela. V obou případech uveďte jméno a příjmení, věk a zanechte na sebe telefon a adresu. Termíny setkání budou upřesněny po dohodě s přihlášenými. • Zájezd do Rumburku a na poutní místo Filipov, kterému se říká „české Lurdy“, se koná v sobotu 4. 10. Cena 150 Kč, odjezd v 7.30 h od KCMT. Zájezd do Roudnice nad Labem a kláštera Doksany se koná v sobotu 25. 10. Mši sv. bude sloužit P. Karel Kočí. Cena zájezdu je 120 Kč, odjezd v 8.00 h od KCMT. Oba zájezdy pořádá Sdružení křesťanských seniorů. Zájemci se mohou hlásit u Dr. Deckera (272 920 904) nebo Ing. Řivnáčové (774 877 495). •  Milí přátelé, září je tady a já vás zvu na farní výlet. Uskuteční se v sobotu 11. 10. Projdeme se krásným Hornopožárským lesem v Posázaví. Celá trasa bude mít nejvýše 13 km. Přesnou trasu a její délku upřesním na plakátcích na vývěskách v kostele a v KCMT. Sraz bude v 9.15 h na nádraží v Braníku. Všichni jsou vítáni! Na společný výlet se těší Barbora Palečková (604 821 606). •  Farní knihovna sv. Františka z Assisi je otevřena každou neděli od 9.30 do 12.00 hod.

24

KONTAKT Y

FC H OD OV I NY

Je zapotřebí sestra Tereza nositelka Nobelovy ceny chodí a sbírá pohozené děti nedůvěřivé oči posadí ke stolu ke lžíci

někteří jí vytýkají prozatímní nedokonalé řešení je přece zapotřebí radikálního zásahu je zapotřebí revolučních myšlenek je zapotřebí uzdravovat lidskou společnost od základu je zapotřebí zapotřebí

koukni tady máš místo pro panenku a tady můžeš ode dneška spát

sestra Tereza nic nenamítá chodí a sbírá pohozené děti zatím než

Jiřina Axmannová (1982)

PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY

Fara a kostel sv. Františka z Assisi



Na Sádce 18, 149 00 Praha 4  /fax: 272 934 261 [email protected] http://chodovska.farnost.cz

Pondělí

Komunitní centrum Matky Terezy U Modré školy 1, 149 00 Praha 4  731 625 970 [email protected] www.kcmt.cz

Sv. František

Matka Tereza

6.30

Úterý

18.00 + adorace

17.00

Středa

18.00

17.00

Čtvrtek

jednou za 14 dní

17.30

Pátek

18.00

Sobota

7.30

Neděle

Michal Antoni Bator (farář) Antoni Kośmidek (farní vikář) Pavel Urban (jáhen) Romana Kraleva (pastorační asistentka) Nenad Kralev (pastorační asistent) David Wendelin (pastorační asistent) Martin Flosman (pastorační asistent) Eva Černá (ředitelka Charity) Kancelář Charity (pečovatelská služba)

8.30



dětská

7.30

10.30 20.00

 606 296 419 731 402 478 272 911 264 731 625 970 739 751 747 724 124 699 777 637 280 737 322 569 272 941 972

17.00

10.00

e-mail [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

• Z pravodaj farnosti Chodov • redakce: Martin, Katka, Renata • typografie: Josef, Martin • korektury: Dana • • za obsah odpovídá: M. Bator • fotografie v tomto čísle: archiv farnosti, Nenad, Pavel, J. Hodík, KSK Praha • e-mail: [email protected] • http://www.kcmt.cz/fchodoviny •

FCHODoviny