FCHODoviny
ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV ROČNÍK 8 2009
12
Narodil se pro nás chudý, Ježíš Kristus Pán...
2
Ž IVOT FA R N O S T I
FCHOD OVI NY
25. 10. – Bobci v KCMT
SLOVO R E DAKCE Milí přátelé, nevím proč, ale v poslední době se setkávám v obchodech s nepříjemným jednáním ze strany personálu, někdy vůči mně, ale častěji to vidím vůči jiným lidem. Vede mě to k otázce: jak se to může 20 let po pádu komunistů ještě vůbec dít? Cožpak neplatí, co jsme se učili ve škole: náš zákazník – náš pán? Jak si to mohou dovolit? Mají být přece rádi, že přijdeme a uděláme tržbu?! Když jsem nad tím přemýšlela dále, vybavila se mi Panna Maria s Josefem, jak sedí na oslátku v požehnaném stavu a jezdí po Betlémě sem a tam a hledá, kam by hlavu složila. I ona byla vlastně pro ubytovací zařízení zákaznicí. Víme, že měli kvůli sčítání lidu všude už obsazeno a museli je tedy odmítat. Byli na ně příjemní, anebo ne?
V čase před Vánocemi bude přibývat nepříjemností nejen od personálu, ale i od jiných zákazníků, jak to už známe. Protože se zvyšuje nervozita, shon a neohleduplnost. Kéž se s důvěrou uchýlíme pod ochranu Panny Marie, aby nás dobře, bez stresu, provedla tímto časem. Ona s největší pokorou přijímala celý život různé „nepříjemné“ a leckdy bolestivé události. Nezahořkla ve svém srdci, neoplácela zlo zlem. V rozjímání o pokoře nám může pomoci její nový obraz od akademického malíře Pavla Šlegla, který od konce října máme v kapli, a za který chci panu Šleglovi ještě jednou touto cestou poděkovat. Přeji Vám, ať celý zbytek adventu, vánoční svátky a vstup do Nového roku prožíváte pokorně a tak i radostně. Katka
V Komunitní centrum Matky Terezy máme novou ředitelku Od 2. listopadu je obsazena funkce ředitele Komunitního centra Matky Terezy. Pro tuto náročnou práci byla vybrána Bc. Johana Malá. Jak se bude centrum pod jejím vedením dále rozvíjet záleží také na každém z nás. Nedejme prostor kritickým pohledům, ale usilujme o spolupráci, toleranci a nezapomínejme se za ní modlit. Paní ředitelko, přejeme Vám ať Vás práce mezi námi těší, ať mezi námi najdete opravdové přátele, ať se Vám daří zvládat náročnou ekonomickou situaci centra. Pane, prosíme, dávej paní Johaně pevné zdraví, buď jejím rádcem, silou a uskutečňuj skrze ni svoje záměry s tímto centrem.
FCHOD OVI NY
Z Á Z R A K VÁ N O Č N Í
3
Narození Když Maria řekla Josefovi, že se blíží její čas a že by se měl odebrat k modlitbě, vstal a odešel do své ložnice. Než vstoupil do své komůrky, ještě jednou se ohlédl k zadní stěně jeskyně, kde Maria obrácena k němu zády se v kleče modlila na svém lůžku s tváří obrácenou k východu. Spatřil jeskyni plnou světla a bylo to, jako by Maria byla zcela obklopena plameny. Vše vypadalo tak, jako když Mojžíš hledí do hořícího keře. Klesl v modlitbě na svoji tvář a už se více neohlížel. Spatřila jsem, jak záře kolem Marie se stále více zvětšuje. Světla, která Josef zažehl, už nebyla vidět. Maria klečela oblečena v široké bílé roucho, které bylo kolem rozprostřeno. Ve dvanáct hodin, při modlitbě, byla ve vytržení. Viděla jsem ji, jak se vznáší nad zemí, takže podlaha byla pod ní vidět. Ruce měla zkřížené na prsou. Jas kolem ní se zvětšoval a vypadal jako kužel světla, který proudil vzhůru k nebi, v němž jeden jas přecházel v jiný a jedna bytost v druhou, a světelné kruhy se měnily v nebeské postavy. Náhle zrodila Jezulátko... Spatřila jsem je jako zářící, zcela malé děťátko, které bylo zářivější než všechna ostatní záře, jak leží na pokrývce před jejími koleny. Připadalo mi, že je malinké, ale že se před mýma očima zvětšuje. Toto všechno byl jediný prostý okamžik v tak velikém lesku, že už nevím, jak se to přesně odehrálo. Kamenná podlaha a stěny jeskyně byl jako živoucí. Maria byla ještě po nějakou dobu ve vytržení a spatřila jsem, že na Dítě položila roušku a že se ho ani nedotkla, ani nevzala do rukou. Po chvíli jsem viděla, že se Dítě pohnulo a začalo plakat. Maria náhle přišla k sobě, vzala dítě a zahalila je šátkem, kterým ho před tím zakryla, přitiskla je ke své hrudi a tak seděla s dítětem zcela zahalena závojem, a domnívám se, že kojila. Kolem ní jsem viděla anděly v lidské podobě, jak leží tváří k zemi.
Mohla to být asi hodina po narození, když Maria zavolala Josefa, který stále prodléval na modlitbě. Když k nim vešel, vrhl se ve zbožnosti, radosti a pokoře, na svoji tvář. Maria ho vybídla ať pohlédne na svatý dar nebe a on vzal jemně dítě do svých rukou. Svatá Panna potom zavinula Jezulátko napřed jednou červenou rouškou, přes ni bílou až po pažičky, a nahoře zase jiným šátkem. Měla při sobě pouze čtyři pleny. Potom položila Jezulátko do jesliček, které byly vyplněny sítím a jinými jemnými rostlinami a na ně byla položena přikrývka, která po stranách splývala dolů. Jesličky stály na kamenném žlabu, který se nacházel napravo od vchodu do jeskyně, tam, kde se v jeskyni vytvářel hlubší výklenek. Podlaha této části jeskyně ležela svažujíc se stupňovitě poněkud hlouběji než místo, kde se Děťátko narodilo. Když Děťátko položila do jesliček, oba dva u nich stáli v slzách, vzdávajíce chválu. V Betlémě bylo pošmourno a na nebi byl zastřený červenavý přísvit. Avšak v údolí pastýřů a kolem Jeskyně jesliček ležel osvěžující a lesknoucí se mlžný opar. Viděla jsem pastýře jak stojí v pohnutí nad obdivuhodnou nocí před svou chatrčí, rozhlížejí se kolem a jak spatřili nádherný jas nad Jeskyní. Anna Kateřina Emmerichová: Život a hořké umučení Pána našeho Ježíše Krista
4
ADVENT
FCHOD OVI NY
Slovo na advent... Bůh je milosrdný. Nikdy nepřestává mít lidi rád, ani po hříchu, ani když člověk na cestě svým životem zabloudí, ani když hledá a prosí… Už prvním lidem slíbil, že na svět přijde Vykupitel, který vezme na sebe tresty za hříchy všech lidí. Na slíbeného Vykupitele čekali lidé velice dlouho. Napřed měli poznat, že jsou bez něho slabí a neubrání se hříchu. Na Zemi lidí rychle přibývalo. Někteří se snažili být dobří. Ale jiní byli čím dál horší. Od špatných se nakazili i dobří, tak jak to bývá v každé době lidské existence. Ponenáhlu zapomínali na Boha i na slíbeného Vykupitele. Klaněli se slunci, měsíci hvězdám, stromům nebo zvířatům. Stali se z nich pohané. Jen málo bylo těch, kteří zůstali Bohu věrní. Věřili v něho, měli ho rádi a nedali se zlákat špatným příkladem pohanů. Situace stále se opakující v lidské společnosti. Abraham Boha ve všem poslouchal, jeho víra byla velmi silná, jeho víra nám může být vzorem. Proto mu Bůh slíbil: „Udělám z tebe veliký národ. Z toho národa přijde Vykupitel.“ Tehdejší lidé se dovídali o Kristu od proroků – Božích mužů, kterým Bůh předem oznámil
budoucí věci. Od nich také lidé věděli, že se Vykupitel narodí v Betlémě. Že to bude sám Bůh v lidském těle. Že bude za lidi mnoho trpět a tím je zachrání. Dobu před příchodem Vykupitele nám připomíná advent. To slovo znamená příchod. Izraelité toužebně čekali na Vykupitele a prosili, aby už přišel. I my se v adventu připravujeme a těšíme na Vánoce, svátky narození Pána Ježíše. Možná mnozí v adventu hledáme smysl a logiku svého života. Často hledáme ve svém nitru dobro a lásku. Připravujeme se na chvíle Vánoc, kdy máme zářit radostí, že jsme nalezli toho, který je nejdůležitějším pokladem našeho života, Vykupitele lidstva, Ježíše Krista. V podstatě hledáme neradi, nesmírně nás to znervozňuje. Často si myslíme, že nám utíká čas, že děláme něco zbytečného. Přitom hledání nás stále provází během života, neboť možná, že hledáme všechno možné, třeba i něco pomíjejícího. Přitom nás Pán Ježíš upozorňuje: „Napřed hledejte Království Boží, všechno ostatní vám bude přidáno.“ On nám neříká zmatkujte, propadejte nějakému vzteku, zoufalství. Tak jako když někdo ztratí jehlu na
FCHOD OVI NY koberci a má strach, že se malé dítě nějak zraní. K tomu, aby mohl člověk kvalitně hledat a najít, musí se ve svém nitru zklidnit, dát hledání nějaký systém, řád. Mít jasný cíl hledání, ale také touhu najít. V našem případě je to hledání dobra, lásky a pravdy. To znamená najít důvěru v Boha, ale také dát do pořádku cestu k ostatním lidem, ke svým bližním. Advent nás má připravit na příchod Ježíše Krista, toho, který nás miluje, aby ten náš pozemský život byl v harmonii, bez nějakých zmatků a zbytečných problémů. Bez důvěry v Boha, bez Boží pomoci, marné lidské namáhání, marné lidské hledání. Proto je tak důležitá také upřímná modlitba, modlitba srdcem. Proto Ježíš i nám všem říká: „Proste a dostanete, kdo hledá nalezne, kdo tluče tomu bude otevřeno, kdo volá ten bude vyslyšen.“ Jak často to vidíme kolem sebe, když člověk zasahuje do stvořitelského díla Božího. Když si mnohdy myslí, že všechno zvládne bez Boha, bez jeho pomoci. Chaos v přírodě, v počasí, krize v ekonomice atd. Téměř nic se nedá předpovídat. Mnohdy ani jednání nás lidí. Mnozí lidé utíkají, ani nevědí kam. Nemají čas se ani zastavit. Ve zmatku svého nitra hledají smysl svého života. Možná si myslí, že všechno je jen o penězích, o kariéře, o cestování po světě atd. A naplnění nenacházejí, klid a pohoda nepřichází. Chtějí více, dál, a trvalé uspokojení, jakoby se od nich vzdalovalo do nedohledna. A přitom Ježíš nám vysvětluje: „Kdybyste získali celý svět, kdybyste měli nesmírný majetek, objeli jste všechny kontinenty, ale ztratili svou duši, všechno je chvilková radost, v podstatě marnost.“ Někdo možná řekne: „Co já s tím udělám, vždyť sám nezmohu nic.“ Každý můžeme začít u sebe, ve svém stylu života, ve svém rozhodnutí konat dobro, žít v lásce Kristově, mít úctu ke stvořitelskému dílu Božímu. Hledat pravdu a vzájemnou lásku, kvalitní mezilidské vztahy, lidskou solidaritu a přátelství. A doba adventu je dobou, kdy si máme dát do pořádku svou duši. Zastavit se, zamyslet se, jaké jsou mé priority, hodnoty, jak mě oslovuje Ježíš, jak naplňuji svůj život podle evangelia.
ADVENT
5
Mnozí lidé lpí na úklidu svého bytu, zvláště před Vánocemi, vytvářejí si prostory, kde mnohdy chybí pohoda, radost, vzájemná láska (nic proti pořádku). A přitom se tak často zapomíná na to nejdůležitější, na vlastní nitro, na cennou duši, která nejvíce potřebuje úklidu, očištění, aby ten náš život byl krásný, plný dobra a lásky, aby naše svědomí bylo v klidu a v pohodě, abychom s dětskou dychtivostí mohli očekávat Syna Božího – Ježíše Krista. Tu úžasnou jistotu, která přichází na tento svět. Vždyť přichází láska, přichází pravda, přichází nesmírná naděje lidstva. Přichází Ježíš, Spasitel světa. A to je jistě něco úžasného pro každého člověka dobré vůle. Přeji Vám i vaším blízkým radostné Vánoce, hodně Božích milostí, život Bohu milý.¨ Váš jáhen Pavel Urban
Pavel Šlegl: „Panna Maria – Brána nebeská“ (výřez)
6
INVESTICE 2009
I N V E S T I C E
FCHOD OVI NY
FA R N O S T I
Z A
R O K
2 0 0 9
REKONSTRUKCE A DOSTAVBA KOMUNITNÍHO CENTRA MATKY TEREZY Zhotovitel: Likar stavitelství s.r.o. Trvání: 19.1. 2009 – 3.7. 2009 Provedené práce: prostory pro klubovou činnost (keramická a modelářská dílna, 3 učebny, 2 kanceláře, sklad, 3x soc. zařízení, úklidová komora), prostory pro charitativní činnost (5 pracoven pro soc. pracovníky, sklad čistého a špinavého prádla, kuchyňka, 2 sklady, úklidová komora, 2x soc. zařízení), společná komunikační chodba a 2 samostatné chodby pro klubovou a charitativní činnost, schodiště s výstupem na terasu. Cena: 10 752 380,– Kč z toho: 6 478 415,50 Kč dar AP, 3 462 181,– Kč půjčka AP, 540 714,– Kč z prostředků farnosti Další výdaje související se stavbou: 88 231,50 Kč – uložení inž. sítí, 108 538,– Kč – stavební dozor, 34 688,50 Kč – autorský dozor, 16 000,–Kč – elektrický příkon. Děkuji všem, kteří se jakkoli podíleli na financování, přípravě a realizaci celého náročného projektu.
aby vyvažoval hmotu svatostánku. Jeho výška odpovídá délce ramene hlavního kříže, šířka je vypočtena poměrem zlatého řezu. Obraz je složen z malovaného rámu a vlastního obrazu Panny Marie – „Brány nebes“. Obraz je komponován ve škále modří a koresponduje s křížovou cestou, jenž kapli uzavírá. Obraz byl schválen Interdiecézní liturgickou komisí s předsedou kardinálem Miloslavem Vlkem dne 25. 5. 2009. Výtvarné zpracování námětu je záležitostí umělce (v tomto případě Pavla Šlegla), ale ve shodě se „Směrnicí upravující závazný postup při schvalování nových liturgických prostor a úprav stávajících“ – článek 3 – Výzdoba kostela a kaplí.
AKUSTICKÉ ÚPRAVY STĚN KAPLE BL. MATKY TEREZY
NOVÉ SCHODY A VÝMĚNA DLAŽBY NA VŠECH BALKÓNECH BUDOVY FARY
Zhotovitel: AVC Praha, spol. s r.o. Trvání: 18. 6. 2009 –14. 9. 2009 Cena: 619.288,00 Kč Provedené práce: montáž akustických konstrukcí na stěnách v kapli KCMT
Návštěvníci naší chodovské fary si již možná povšimli, že zvnějšku jako by „zkrásněla“. Zásluhou manželů Pavla a Marie Macounových, kteří celý projekt zrealizovali tak říkajíc „na klíč“, včetně jeho financování, se podařilo zrekonstruovat či spíše kompletně vyměnit dlažbu na schodech u hlavního vchodu fary a současně i na všech balkonech a terasách, což kromě nezanedbatelného estetického přínosu pro farní budovu znamená také bezpečnější pohyb všech jejích obyvatel i hostů. Za bezchybně provedené dílo patří oběma naše uznání a upřímné díky. P. Michal Bator
ZHOTOVENÍ A INSTALACE OBRAZU „PANNA MARIA – BRÁNA NEBESKÁ“ DO KAPLE BL. MATKY TEREZY Zhotovitel: Akad. mal. Pavel Šlegl Trvání: 2. 6. 2009 – 27.11. 2009 Cena: 121.975,00 Kč Provedené práce: Obraz Panny Marie pro kapli/presbytář Komunitního centra je umístěn na akustickém obkladu stěny za křížem po pravici plastiky Krista tak,
FCHOD OVI NY
BOHOSLOVCI
7
B O H O S L O V C I IMPRIMATUR PRO ROZJÍMAVÝ RŮŽENEC ZA KNĚŽSKÁ POVOLÁNÍ Bohoslovci Arcibiskupského semináře v Praze vydali speciální rozjímavý růženec za kněžská povolání, aby takto přispěli k Roku kněží, který vyhlásil papež Benedikt XVI. Jedná se o klasický růženec, při kterém se po každém vzývání jména Ježíš vkládá kratší či delší citace Ježíšových slov týkající se povolání učedníků. Růženec se poprvé bohoslovci modlili s návštěvníky duchovního večera s názvem „Pojď za mnou!“ v pátek 30. října 2009 v kostele sv. Ludmily v Praze na Vinohradech. Tento projekt získal 16. 10. 2009 od kardinála Miloslava Vlka imprimatur ve smyslu kán. 826, § 3 CIC (č.j. arc/364/2009) s přáním: „Kéž Panna Maria vyslyší prosby všech těch, kdo se budou tento růženec modlit, a vyprosí nová a svatá kněžská povolání.“ Publikace „Pojď za mnou!“ vyšla v dárkovém provedení v pohlednicovém formátu. Vánoce se blíží; tento rozjímavý růženec je vhodná a zbožná pozornost, která každého katolíka jistě potěší. Možná jste členy růžencového či mariánského společenství a chcete svým členům udělat radost nebo se chcete s přáteli či farníky zapojit do řetězce rozjímavého růžence „Pojď za mnou!“ anebo chcete mít jako církevní organizace nějakou vhodnou pozor-
nost, kterou můžete příležitostně rozdávat. V tom případě si můžete tuto publikaci objednat u Nadace Arcibiskupského semináře v Praze, která podporuje formaci bohoslovců a jejich aktivity ve prospěch pastorace povolání. Publikaci zasíláme po deseti kusech. Budeme rádi, když nám pomůžete pokrýt alespoň náklady této tiskoviny ve výši 249,– Kč na jedno balení o deseti kusech. V případě Vašeho zájmu napište, prosím, na Nadaci (Nadace ASP, Thákurova 3, 160 00 Praha 6 nebo
[email protected]). Tomas van Zavrel generální prefekt Arcibiskupského semináře
ZÁLEŽÍ NA NÁS VŠECH Právě skončila společná večerní modlitba nešpor v kapli kněžského semináře a já se pomalu vracím ztemnělou chodbou na svůj pokoj. Všude je ticho, přerušované jen lehkým zašuměním kleriky některého z procházejících bohoslovců. Nastává čas posvátného silentia – mlčení, doba, kdy se mohu v klidu a samotě uzamknout spolu s Pánem do nejniternější komůrky svého srdce a spočinout s Ním v důvěrném rozhovoru. Mám rád tyto tiché večery plné modlitby a usebrání. Můj pokoj není od kaple příliš vzdálen, ale obvykle nijak nespěchám. V chůzi si jako ostatně téměř pokaždé prohlížím fotografie rozvěšené na stěně chodby. Jsou to skupinové fotografie našich nedáv-
8
BOHOSLOVCI
ných seminárních předchůdců, z nichž většina již pilně slouží Pánu Ježíši i lidem jako kněží ve svých domovských diecézích. Na jedné z fotografií je zvěčnělé i naše současné společenství. Fotografie mě však od počátku mého pobytu v semináři naplňovaly nedefinovatelným znepokojením, které jsem si dlouho nedokázal zdůvodnit. Dnes však již vím: čím mladší fotografie, tím méně seminaristů je na nich zachycených, což znamená, že čím dál tím méně mladých mužů v sobě dokáže najít sílu odpovědět na Ježíšovo volání k následování upřímným a rozhodným „ano“. Ptám se „proč“? Cožpak se za nová kněžská povolání nemodlí milióny věřících? Cožpak Pán bez ustání nevolá tak jako kdysi celníka Léviho: „Pojď za mnou.“? Ano, následovat Ježíše, a zvláště kněžstvím, vyžaduje nejen sílu, ale i odvahu k radikálnímu zapření sebe sama, k opuštění cest svých a k přijetí cest Pánových, což zejména v dnešní hektické době kultu zábavy a falešné svobody není příliš atraktivní perspektiva. Takové rozhodnutí může zodpovědně učinit pouze zcela zralá osobnost vroucí modlitby, hluboké víry, radostné naděje a skutečné lásky k Ježíši Kristu, neboť jedině její „ano“ může být cele vědomé, opravdové a trvalé. Je pochopitelně a především v zájmu nás všech, aby rozhodnutí ke kněžství byla prosta ukvapeností, náhlých citových vzplanutí, případně nebyla jakýmsi negativním vymezením vůči dosavadnímu více či méně vydařenému životu nesplněných nadějí a nerealizovaných osobních ambicí stejně jako pokusem filosofů o nalezení té „správné a naplňující“ životní cesty. To je sice samo o sobě legitimní a povětšinou v podstatě chvályhodné, ale jako důvody rozhodnutí tak zásadního nedostačující. A právě my, seminaristé, si na základě autenticky prožitých zkušeností musíme být vědomi náročnosti, dramatičnosti, ale hlavně vážnosti okamžiku vyslovení onoho „ano“. Snažíme se proto těm, kteří se rozhodli přijmout Boží povolání, řadou prepastoračních aktivit od prezentačních přes víkendová setkání mladých mužů v semináři až k organizování letních táborů pomoci v rozlišení představ, motivace, trasy a cíle jejich dalšího životního směřování. O významu a smyslu této pomoci při rozlišování svědčí skutečnost, že se nejeden ze současných bohoslovců nebo již kněží některé či dokonce několika takových akcí zúčastnil ještě před svým vstupem do semináře. Proto bychom rádi v těchto aktivitách po-
FCHOD OVI NY kračovali a případně je ještě rozšířili. Jen zapojením nás všech ale tyto plány mohou nabýt konkrétnějších podob. Bez pomoci každého, komu nejsou lhostejné klesající početní stavy kněžstva v českých a moravských diecézích, se neobejdeme. Modlitbou, ale také materiální a finanční podporou nám umožníte více se věnovat všem, kteří ve svém nitru zaslechli Ježíšův hlas. Dnes stejně jako kdykoli jindy je zapotřebí svatých kněží, šťastných ve svém poslání a vydávajících pravdivé svědectví o radostné skutečnosti naší spásy. A jestli takové kněze mít budeme, záleží na nás všech. Proto vás prosíme: přispívejte podle svých možností na naše aktivity, které na podporu nových kněžských povolání organizujeme. Pokud je jakákoli finanční podpora naší činnosti nad vaše síly, prosíme o modlitbu. I my na vás na všechny budeme pamatovat mší svatou i přímluvnou modlitbou. A kdo ví, třeba právě do vaší farnosti za několik let přibude kněz, jehož povolání uzrálo i díky vaší podpoře! V modlitbě Jan Primus bohoslovec pražské arcidiecéze 3. ročník Chcete-li se stát přáteli Arcibiskupského semináře v Praze a vaším jednorázovým příspěvkem či trvalým příkazem podpořit formaci bohoslovců a jejich aktivity ve prospěch pastorace povolání, stačí převést Vámi stanovenou částku na účet č. 162795379/0800. Pro naše účetnictví je nezbytně důležité, abyste na trvalém příkazu do „zprávy pro příjemce“ uvedli své jméno a adresu, jinak Vám nemůžeme poslat poděkování a písemné potvrzení, které můžete použít k daňovému přiznání. Váš příspěvek bude v nejbližší době použit k pokrytí nákladů spojených s adventní duchovní obnovou pro mladé muže od 15 do 30 let. Tu bohoslovci pořádají od 27. 11. do 29. 11. 2009 a obvykle se v Arcibiskupském semináři v Praze sejde až 70 mladých mužů ze všech českých diecézí. Nadace Arcibiskupského semináře v Praze Thákurova 3, 160 00 Praha 6
[email protected] www.arcs.cuni.cz
FCHOD OVI NY
SPOLEČENSTVÍ
9
Ž I V O T Z V Í RY Již třináctý rok se schází pravidelně každou středu ve farní m sále otevřené společenství Život z víry. Tenkrát na začátku šlo hlavně o společenství, které je otevřené pro každého, kdo chce sdělit osobní zkušenosti ze své praktikující víry, poznat svou cestu za Ježíšem Kristem. Naše společenství je také určeno těm, kteří nevědí o víře vůbec nic. Cílem je Ježíš, který dává nový život. Jistě, cesta pro každého člověka je jiná, ale inspirace dává člověku širší pohled, mnohá vysvětlení, jak jít po správné cestě tím svým pozemským životem. Společenství nás má také vzájemně posilovat, vždyť Ježíš nám stále zdůrazňuje: „neste břemena jeden druhého“. A kdyby ses potřeboval na některém rozcestí zeptat, jistě potkáš někoho, kdo má cestu už trochu „vyšlápnutou“. To jsou opěrné body našeho setkávání. Vždyť mnozí v tom našem společenství také prošli důkladnou přípravou na svátost biřmování. Na svátost, která zprostředkovává účinky Ducha sv., aby byl biřmovaný hlouběji včleněn do života Božího. Tam vzniklo jádro, které roste dál. Přicházejí další, rozšiřují naše řady. Jistě v našich diskusích nechybí otázky kolem eucharistie, která je centrem křesťanského života, i o dalších svátostech, Písmu sv., o modlitbě, největším kontaktu s Bohem. Určitě, každý z nás potřebuje
další poznání. Kdo se chce něčemu naučit, něco poznat, musí mít dobrou vůli, tj. musí chtít udělat všechno proto, aby tohoto cíle dosáhl. Totéž platí o poznání Boha. K tomu poznání je stále připraveno naše otevřené setkání. Jen přijít mezi nás, kde si často zazpíváme, posedíme u dobrého občerstvení, kde dobrá nálada nechybí. Společenství Život z víry Vás zve na krásná setkání o víře, vždyť věříme, že Boží láska, Boží milosrdenství je větší než naše pády, než naše slabosti. Určitě často naše nitro volá: „Rád bych tě poznal, Pane, dej mi dar větší víry“. Proto přijď mezi nás, čekáme na tebe, aby Pán byl ještě více oslaven, aby i tvá zkušenost nás všechny obohatila. Srdečně čekáme na tvé rozhodnutí, prožít s námi příjemné chvíle, v našem milém společenství. Pane, dej nám více víry, odvahy pro každé dobré dílo! Jáhen Pavel Urban
FA R N Í O R C H E S T R Do Vánoc plánujeme dvě akce, na které všechny srdečně zvu. ■ Dne 10.12. v 18 hodin pořádáme v KCMT koncert sólistů a komorního souboru. Na tomto koncertě si může eventuelně zahrát i kdokoli ze čtenářů Fchodovin. Zatím máme na programu sólové hraní Marušky a Františka Blahových, Honzy Ciganika s kamarádem a několik komorních těles složených z nás a pravidelných návštěvníků pondělních zkoušek v KCMT (na programu bude: G.P. Telemann, J. S. Bach, J. J. Ryba-Slavíček a další). Chcete-li vystoupit a máte-li něco nacvičeného, stačí sdělit repertoár a přijít na jednu z nedělních zkoušek do KCMT. Zkoušky budou 29.11. a 6.12. od 18 hodin. Na náš první koncert samozřejmě zveme každého, kdo chce svou účastí podpořit mladé muzikanty. Touto cestou můžete navíc poznat lidi, s kterými byste případně chtěli po Vánocích společně hrát.
■ Druhou akcí, kterou farní orchestr připravuje, je Česká mše vánoční J.J. Ryby, kterou bychom chtěli realizovat společně se sborem od sv. Václava na Proseku o Vánocích, v neděli 27.12. při večerní mši od 20.00 v KCMT. Mši nacvičujeme s některými mladšími muzikanty již od října. Není ale problém zapojit se až nyní a přijít s nástrojem na naší pondělní zkoušku od 19.00 hodin v KCMT. Vím, že mnozí z vás jsou zkušení muzikanti, kteří Rybovku již několikrát hráli. Proto vás prosím o doplnění našeho souboru a účast na dvou závěrečných zkouškách, kde se Rybovka bude dávat dohromady v orchestru a 27. 12. na generálce před koncertem se sborem. Zkoušky na Rybovku budou 14.12. a 21.12. v 19 hodin v KCMT. Party jednotlivých nástrojů má u sebe pan Olšanský, který vám je kdykoli dodá, abyste si noty mohli v klidu doma projít. Vedoucí Lenka Kůsová
10 R O Z H O V O R
FCHOD OVI NY
„Pána jsem postavila na trůn svého života“ Když se nám jednu nedělní mši v ohláškách krátce Majka představovala jako misionářka, která byla v Mosambiku a zase tam na dva roky pojede, a když nás zvala na přednášku o této její cestě, přišla mi ta informace jako obyčejné sdělení. Nic zvláštního. Prostě hledala Boží vůli a poznala, že má být tam. Tak co je na tom? Ale když jsem si s ní hodinu a půl před touto přednáškou povídala více, poznala jsem, že není vůbec tak jednoduché poznat Boží vůli a nebát se Bohu zcela důvěřovat, když máme jenom pocit, že to je to správné. Schválně, posuďte sami, jak Bůh jedná v jejím případě a jak ona poznávala a hledala Boží vůli. Majko, z jaké rodiny pocházíš a co nám můžeš o sobě říci? Je mi 32 let a pocházím ze Slovenka z malé vesničky Radoľa, která leží kousek na sever od Žiliny. Vyrostla jsem v katolické rodině s dalším sourozencem, ale mám široké příbuzenstvo, se kterým jsem se hodně stýkala. Od dětství chodím do kostela. Po vystudování vysoké školy jsem chvíli pracovala na Slovensku, ale pak pět let v Praze, většinou v oblasti informačních technologií a bankovnictví, i když jsem promovala jako učitelka matematiky a fyziky. Jak se vyvíjel Tvůj vztah k Bohu, říkáš, že chodíš do kostela od dětství…..? Opravdové rozhodnutí pro Pána bylo postupné. Když jsem byla malá, do kostela jsem chodit nechtěla, protože mše byly zrovna v čase nedělních pohádek v televizi a tak jsem si říkala, že až vyrostu, už tam chodit nebudu. Ale v té
době mi maminka četla příběhy o salesiánech a ve mně rostla touha vědět, kdo to byl ten úžasný Don Bosko. Šanci jsem dostala, když po revoluci u nás zavedli ve všední den večerní mše, na které jsem musela s mámou chodit. Potkala jsem tam mladé lidi, kteří mně vzali na spolčo vedené salesiány a díky tomu jsem se pak seznámila s dalšími salesiány. To byl první zlom v mém životě. Uvědomila jsem si, že chci do nebe a musím pro to něco udělat. Pak jsem nastoupila na církevní gymnázium. Tam se konaly letní tábory Oáza pořádané hnutím Světlo-Život. Spolužáci se z nich vrátili plni zážitků a vyprávěli, jak je Bůh miluje, jak prožili Jeho dotyk. To mě zarazilo a uvědomila jsem si, že víra je vztah mezi mnou a Bohem. Začala jsem chodit na biblické hodiny a ve třetím ročníku jsem se pro Pána rozhodla. Odevzdala jsem Mu svůj život. Postavila jsem ho na „trůn svého života“. Dala jsem se mu zcela k dispozici. Mám lísteček s datem odevzdání se Mu, abych, až přijdou krize, to měla černé na bílém. Od té doby, když dělám rozhodnutí, se Boha ptám na Jeho vůli a Jeho názor.
FCHOD OVI NY
R O Z H O V O R 11
Začala jsem sloužit v církvi, pracovala jsem jako vedoucí na různých křesťanských táborech, dělala duchovní obnovy pro mladé i dospělé, byla členem různých týmů, které organizovaly křesťanské konference a setkání, patřila jsem do společenství, které pomáhalo řádu redemptoristů při lidových misijích s evangelizačními programy v ulicích, na školách, v kostelech i při jiných aktivitách. Jak ses dostala do Mosambiku, jak jsi tam byla dlouho? Po vysoké škole jsem měla možnost jít do misijní školy, ale cítila jsem, že je třeba přinášet Boží království do oblastí, které nejsou přímo typické pro věřící lidi – byznys, bankovnictví. Já jsem začala pracovat v bankovnictví. Po šesti letech jsem se začala cítit nespokojená, viděla jsem, že nepřináším ovoce, jaké jsem si představovala, měla jsem pocit, že nejsem na svém místě. Začala jsem rozlišovat: je to čas pro změnu nebo překážky od Zlého? Hodně jsem se za to modlila. Neuměla jsem si představit, že změním zaměstnání. Vůbec jsem nevěděla, kam bych měla jít. Pak mě napadla opět misijní škola. Zjistila jsem, že v Banské Bystrici probíhá osmiměsíční kurs misijní školy. Božím vedením vše vyšlo, v zaměstnání mě pustili k datu, které jsem potřebovala, vlastně během 14 dní (shodou okolností mě nepostrádali, což v mém postavení není běžné). Po třech měsících v misijní škole je výjezd na tři měsíce do misijního místa. Já byla v Mosambiku, v hlavním městě Maputo. Tam jsme spolupracovali s mnohými sbory a církvemi různých denominací, protože naše škola je ekumenická. Během tohoto výjezdu mě tato práce hodně nadchla. Pracovali jsme postupně ve 3 různých dětských centrech, v kterých byly děti bez rodičů nebo i minulosti, ale taky děti z rodin, které se o ně nedovedly postarat, a proto skončily na ulicích nebo měly různé těžké nemoci jako HIV, rakovinu, TBC, jiné zase doma zneužívali přímo ro-
diče nebo jiní příbuzní. Náplň každého dne byla jiná: od hraní, povídaní, učení angličtiny i jiných předmětů, chování a ukolébávání přes krmení, přebalování, uspávání, stříhání nehtů až po uklízení, malování, natírání, stavění dětského hřiště, kosení trávy, údržbu, opravy, vaření. Ne všechna centra nás mohla zaměstnat na plný úvazek a tak jsme se angažovali v různých církveních sborech a farních společenstvích, kde jsme se zapojovali do bohoslužeb různým programem, vydávali svědectví, evangelizovali, vedli různé semináře o Duchu Svatém, o Boží lásce a jiných pravdách víry pro mladé i dospělé, sloužili jsme modlitbou přímluv, návštěvami v nemocnicích, rozdáváním chleba v ulicích, vězeních, na smetišti.
12 R O Z H O V O R
Po návratu jsi už věděla, že tam pojedeš znovu? Když jsme se vrátili, hodně jsem se modlila, co dál. Protože ve mně stále přetrvával „misijní pocit“, ale ještě jsem si jím nebyla stoprocentně jistá, udělala jsem rozhodnutí, že se připojím k nějakému misijnímu týmu alespoň na jeden rok, abych zakusila skutečný misionářský život se všemi následky, doufajíc, že tato zkušenost mi pomůže rozpoznat, jestli je to opravdu Bůh, kdo mě volá anebo jen mé nadšení. Zkoušela jsem některé misijní organizace, ale u žádné to nevycházelo. Díky jednomu mému příteli jsem se zkontaktovala s vedoucí týmu YWAM v Maputo, která mě přijala do týmu na dva roky na plný úvazek. Co tým YWAM nyní v Mosambiku plánuje, co budeš dělat ty? Kdy se chystáš odletět? Tým v Maputo už tvrdě pracuje od konce února tohoto roku. Pronajali a zrekonstruovali domy, ve kterých budeme bydlet a sloužit. Vedeme školu angličtiny, ale potřebujeme víc učitelů. Chceme
FCHOD OVI NY začít potravinový program, ale chybějí ruce, které by podávaly jídlo. V lednu začínáme školu učednictví, která bude trvat do konce června. A tak jeden každý z nás hledá dělníka pro Pánovu žeň a stojí v duchovním boji za toto Boží dílo. A k otázce mého odletu: Podstoupila jsem již řadu očkování, uzavřela jsem všechny možné záležitosti z mého předcházejícího života, abych mohla Evropu na několik let opustit, a momentálně hledám vhodné zdravotní pojištění, finanční řešení a lidi ochotné mě na mé cestě podporovat. YWAM je organizace, ve které všichni pracujeme jako dobrovolnící, tj. nedostáváme plat, ani jinou finanční odměnu a veškerou režii a náklady si pracovníci hradí z vlastních zdrojů např. z finanční podpory od přátel, známých, příbuzných, sponzorů, ale i úplně cizích lidí, kteří jsou ochotni podporovat Boží dílo. Věci se často dost komplikují a tak zatím ještě není stanoveno přesné datum mého odletu, ale pevně doufám, že se mi to povede v průběhu nejbližších měsíců. Majko, děkuji Ti, že ses s námi podělila o své zkušenosti s Božím vedením a působením ve Tvém životě. Přejeme Ti, ať Tě Pán provází svým požehnáním, ať už budeš kdekoli. Katka
FCHOD OVI NY
Pocházím z katolické rodiny. Když jsem se postavila na vlastní nohy, přestala jsem chodit do kostela a odvrátila se od Boha – vůbec jsem ho nepotřebovala. Pán měl se mnou asi jiné úmysly a proto se před 20 stalo to, o čem chci svědčit. Začala mě ochrnovat noha a tak jsem nastoupila do nemocnice na týdenní komplexní vyšetření. Protože jsem byla silný kuřák (20 cigaret denně), vzala jsem si několik krabiček s sebou, abych mohla i tam holdovat své vášni. Nikdy jsem nechtěla přestat kouřit, protože mi to chutnalo, měla jsem pocit pohody a spokojenosti. Proto mě překvapilo, že v nástupní den
S V Ě D E C T V Í 13
jsem vůbec nekouřila. Manžel mě tehdy telefonicky „ujistil“, že si to určitě druhý den vynahradím. Ale chuť na cigaretu jsem už nikdy nedostala. Tenkrát jsem byla velmi zmatená, ale vůbec jsem to nespojovala s Bohem a jeho pomocí. V nemocnici jsem nebyla jen týden, ale skoro rok (komplikovaná operace páteře a další zdravotní prohlídky) a po celou tu dobu jsem byla ležící. Pak mě, nechodící, cvičili půl roku v Kladrubech. Domů jsem se vrátila skoro za jeden a půl roku. Později jsem začala chodit na rehabilitaci a tam jsem se seznámila s jednou paní ze zdejší farnosti. Ta mě přivedla znovu do kostela a zpět k Bohu. Dnes vím, že jedině Bůh věděl, co bude, co mě čeká – že budu ležet jeden a půl roku a že to bude velmi těžké. Proto mě zbavil chuti na cigarety (kuřáci vědí o čem mluvím) a současně mi přivedl do cesty člověka, který mi ukázal cestu zpět k Němu. Chci tímto svědectvím potvrdit, že Bůh na nás sesílá různá trápení a strasti, ale vždy dává sílu a pomoc, abychom to unesli. A pak také, že cesta k Němu je mnohdy velmi klikatá a dlouhá. Bohu díky za to! Dana
„Dcero – odevzdej mi svou ubohost, protože ona je tím, co je výhradně tvé.“ (Deník sv. Faustyny 1318)
14 Ž I V O T F A R N O S T I
FCHOD OVI NY
„KÁČKOVÝ ZÁJEZD – POKUS O REFLEXI “ Předposlední říjnovou sobotu se uskutečnil již poslední z letošních tuzemských zájezdů seniorů naší farnosti. Tentokrát po trase Kolín – Kouřim – Kutná Hora – Kačina – (Pečky).
Při první zastávce v Kolíně jsme si prohlédli interiér (v současné době v restaurování) gotického chrámu sv. Bartoloměje postaveného v letech 1360–1378. Ti z účastníků, kteří v sobě vyburcovali sportovního ducha a vystoupali na blízkou věž, mohli se z jejího ochozu rozhlédnout po širokém okolí. Mě osobně překvapilo, jak krásné náměstí Kolín má. Cesta pokračovala do středověké Kouřimi, kde si mnozí z nás vybavili atmosféru románu K. Poláčka „Bylo nás pět“, jehož televizní verze se zde natáčela. Nynější podoba městečka má původ již v pol. 13. století. Část zachovaných středověkých hradeb, Lechův kámen, zvonice a především románsko-gotický chrám sv. Štěpána s nově rekonstruovanou kryptou, ve které nástěnné fresky připomínají muzikantské nebe, stojí rozhodně za vidění. Ani muzeum lidových staveb v těsné blízkosti Kouřimi návštěvníka nezklame. Do skanzenu jsou přemístěny vesnické stavby (stodola, hospoda apod.) z Budče, podkrkonoší i odjinud a např. rychta z Bradlecké Lhoty s krásnou širokou pecí je od r. 1996 vyhlášena za kulturní památku. Další „Káčko“, které nás na výletě čekalo, byla známá Kutná Hora. Na podrobnější prohlídku by byl jeden den málo. Výstavnost města souvisela samozřejmě s prosperitou kutnohorských stříbrných dolů. Škoda jen, že v době naší návštěvy byla velká část města rozkopaná nebo pod lešením. My jsme měli možnost si podrobně (s průvodcem) prohléd-
nout nádherný arciděkanský chrám sv. Jakuba (gotická stavba z let 1330–1420 s věží vysokou 86 m) s monumentálními varhanami. Po duchovní potravě následovalo také trochu té světské při prohlídce zámku Kačina nedaleko Kutné Hory. Stavba, která je pokládána za nejvýznamnější empírový objekt v České republice, pochází z let 1802 - 1823 a podnět k ní dal hrabě Jan Rudolf Chotek. Bohužel si jí ale moc neužil, protože rok po dokončení (1824) zemřel. My jsme si prohlédli prostřední ze tří částí zámku, kterou tvořily obytné místnosti členů rodiny Chotků (zámek obývali do roku 1911). Posledním majitelem byl německý důstojník, takže od roku 1945 je zámek majetkem státu. Stavba je obklopena rozlehlým anglickým parkem.
FCHOD OVI NY Po 17. hodině se vracíme do Prahy a poslední, ale nejdůležitější zastávkou je město Pečky, resp. kostel sv. Václava a mše sv. sloužená P. Ladislavem Součkem. Musím přiznat, že se mně do studeného kostela po celodenním putování vůbec nechtělo, ale Pán se postaral (nechci, aby to znělo jako fráze) o velký prožitek, k němuž přispěla i promluva jáhna
Ž I V O T F A R N O S T I 15 Pavla Urbana na téma z evangelia sv. Marka „Pane, ať vidím!“ (Mk 10, 51) s mnoha podněty k zamyšlení. Po skončení bohoslužby ještě někteří prohodili pár slov s paterem Ladislavem a po 20. hodině jsme se všichni ve zdraví vrátili domů. Díky těm, kteří se o uskutečnění zájezdu zasloužili. H.S.
Pouť doŘíma aAssisi 3. –12. února 2010 Rámcový program: 1. den – 3. února (středa) odjezd z Prahy ve večerních hodinách 2. den – 4. února (čtvrtek) – La Verna – Rivotorto (nocleh) 3. den – 5. února (pátek) – Assisi (prohlídka města) – Řím 4.–8. den – 6.–10. února – pobyt v Římě na Velehradě, prohlídky významných sakrálních památek, audience u Sv. otce, výjezd z města na poustevny… 9. den – 11. února (čtvrtek) – Orvieto – Padova (nocleh) 10. den – 12. února (pátek) – návrat do Prahy ve večerních hodinách Předpokládaná cena: 9 000–10 000 Kč/osoba (cena je závislá na kurzu eura a obsazení autobusu) V ceně: doprava klimatizovaným autobusem, 8 noclehů, polopenze. Průběh cesty V průběhu poutní cesty budeme věnovat zvláštní důraz na poznání míst, která svým působením a pobytem posvětil sv. František z Assisi. Začneme proto výjezdem na La Vernu (1181 m n. m.) mimořádně poznamenanou jeho přítomností. Po odjezdu z Prahy ve středu 3. února pojedeme přes rakouské a italské Alpy, ve čtvrtek 4. února budeme pokračovat středoitalskou oblastí Apenin na zmíněnou La Vernu a dále do Rivotorta k ubytování. Ráno následující den, v pátek 5. února, oslavíme mši svatou v renesanční bazilice S. Maria degli Angeli. Podíváme se zde také na úmrtní lože sv. Františka, do Porciunkulové kaple a do Rosaria. Odtud odjedeme do Assisi k prohlídce nejvýznamnějších kostelů (sv. Kláry, sv. Rufina, 3 baziliky sv. Františka, S. Maria Minerva,…). Odpoledne přejedeme do Říma, kde se ubytujeme na Velehradě. V průběhu dalších čtyř dnů, tj. od soboty 6. února do úterý 9. února si prohlédneme nejvýznamnější památky Říma (vatikánská muzea, katakomby, hlavní baziliky, Forum Romanum, Colosseum,…) Jeden den bude věnován výletu do blízkého okolí Říma. Ve středu 10. února se zúčastníme audience u papeže. Ve čtvrtek 11. února se po snídani vydáme do Orvieta a na poslední nocleh do Padovy. V pátek 12. února po mši svaté a po snídani se vydáme na cestu do Prahy. Návrat do Prahy předpokládáme v pátek 12. února ve večerních hodinách. Duchovní program je spojen s možností každodenní mše svaté, provázet nás bude P. Antoni Kośmidek. Podrobnější informace na nástěnkách v KCMT a v kostele sv. Františka. Kontakt: Marie Doležalová, tel.: 732 572 319
16 C H A R I T A
FCHOD OVI NY
Zprávičky z Farní charity Vážení přátelé, možná jste si všimli, že se v průběhu listopadu přesunula naše kancelář z přízemí do suterénu KCMT. V současné době nás tedy najdete až na konci chodby v suterénu, zvonky jsou u bočního vchodu KCMT. Přímo u vnitřních vstupních dveří do našeho zázemí zvonky nejsou, proto je třeba hlasitě klepat na dveře, abychom vás slyšeli i přes zavřené dveře kanceláří. V tomto okamžiku jsme do nových prostor přesunuli sociální projekty, zdravotní sestry se budou přesouvat v příštím týdnu. Pokud byste nás chtěli navštívit, tak se teple oblečte. Prozatím je v suterénu strašná zima. My ale pevně věříme, že se povětrnostní podmínky v našich kancelářích časem zlepší. Prostory jsou větší než ty, které jsme dosud využívali. Proto je potřeba je vybavit. Musíme koupit hlavně kuchyňskou linku a vybavení skladů. Proto vás prosím, abyste na nás pamatovali. Dar charitě je možné odečíst ze základu daně, potvrzení vám samozřejmě vystavíme. Nejvíc finančních darů se vždycky sejde na konci kalendářního roku a pomáhají nám přežít tradičně krizový začátek roku. Blíží se Tříkrálová sbírka, takže znovu prosím koledníky, aby se mi přihlásili. Vybavení pro koledníky se
vždy objednává na ústředí již začátkem prosince. Připojuji text dopisu, který farnostem a charitám zaslal prezident Arcidiecézní charity Praha P. Vojtěch Eliáš. Přeji vám požehnaný advent. Eva Černá Milí spolubratři a spolu sestry, rád bych zveřejnil několik bodů ohledně blížící se Tříkrálové sbírky. Je to již deset let, co se koná, a za tu dobu se vyjevily některé skutečnosti, které jsou pro nás samotné překvapením: 1. První cíl sbírky je „zviditelnění“ církve ve společnosti. Je až překvapující, kolik lidí na vesnicích a zapadlých místech naší vlasti oceňuje koledníky „...že jste na mě nezapomněli!“. Koledníci by skutečně měli mít křídu a na přání „domácích“ označit veřeje známým symbolem požehnání. 2. Je to příležitost, jak několik dní za rok mohou ukázat lidé ve farnosti, že to nejsou slova, ale činy, které dokazují jejich ochotu udělat něco ve farnosti. Navíc se ukazuje (a je nutná) ideální spolupráce dospělých a dětí. 3. Finanční efekt není zanedbatelný, ale není rozhodující. Část sbírky se může zpět vrátit do farnosti pro podporu nějakého místního sociálního projektu, nebo se může celá dát k dispozici na podporu projektů celé diecéze. 4. Ukázalo se jako obzvláště vhodné zajít také na oficiální místa, aby se dala i příležitost panu starostovi přispět na společné dobro (v Praze nevynecháme ani pana arcibiskupa a pan generální vikář si „stěžoval“´že již musel přispět aspoň třikrát...). Smysl Tříkrálové sbírky není přidělávat farářům a administrátorům další práci, ale „bez faráře to nejde!“, proto bych prosil o podpoření této činnosti ve farnosti. Samozřejmě doporučuji se Tříkrálové sbírky osobně účastnit – kdo to zkusil, ten ví, že to má zajímavý dopad na lidi ve farnosti – zvláště pokud se použijí „hezké kostýmy“. Radost a odvahu k přípravě přeje P. Vojtěch ELIÁŠ prezident Arcidiecézní charity Praha
FCHOD OVI NY
S L O V N Í Č E K 17
Malý vánoční výkladový slovníček Adventní kalendář – prvním adventním obrázkovým kalendářem byl na počátku 20. století výtvor Němce Gerharta Langa. Když v roce 1908 nápaditý měšťan a majitel prosperující tiskárny v Mnichově na vlastní náklady vytiskl vystřihovací kalendář s názvem V zemi Ježíškově, nechtěně tím vytvořil krásný a dodnes velmi rozšířený zvyk. Betlémské světlo – před Štědrým večerem se z Izraele letecky dopraví, pomocí svíce či v podobě ohně v lucerně, světlo z kaple v Betlémě do některého evropského města. Odtud se toto světlo rozváží vlakem po celé Evropě. Tam si je odebírají všichni lidé dobré vůle. Původ nejznámějších koled – naše historicky doložené koledy sahají až do doby předhusitské. Jako třeba Narodil se Kristus Pán. Počátky této písně bychom našli ve 13. století a ona sama se stala symbolem vánoční melodiky. Ironií osudu je, že naše Naše nejkrásnější koledy vznikly v době pobělohorské. Tehdy vznikly koledy jako Nesem Vám noviny nebo Půjdem spolu do Betléma. Ze zahraničních koled, které jsme převzali, je asi nejslavnější Tichá noc. Krátce před vánočními svátky roku 1818 se v kostele sv. Mikuláše v hornorakouském městečku Obernsdorf porouchaly varhany a bylo zřejmé, že se je do Štědrého dne nepodaří opravit. „Jaká to bude bez varhan půlnoční“, zoufal si pomocník tamního faráře Joseph Franz Mohr. Na něm bylo, aby vymyslel náhradní hudební program, který by místní farníky zaujal. Text koledy, dodaný J. F. Mohrem 24. prosince 1818, zhudebnil varhaník kostela Franz Xaver Gruber a večer tedy poprvé zazněla Tichá noc, ještě pod názvem Píseň z nebes. Nutno podotknout, že ji vesničané nepřijali vlídně. Doprovodným nástrojem byla kytara a farníky, zvyklé a natěšené na známé koledy a varhany, neuspokojila. Na Tichou noc se začalo zapomínat. Po nějakém čase se Tichá noc dostala do Ameriky, kde se stala nedílnou součástí tamních Vánoc. Byla prý přeložena do 45 jazyků, včetně arabštiny, hindštiny a mnoha středoarabských jazyků.
Jesličky a betlémy – tradici vánočních betlémů založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedl do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla, vola a zinscenovali Betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. V Praze byl první betlém postaven pravděpodobně v roce 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta. Jak vypadal, nikdo přesně neví. Předpokládá se, že byl napodobeninou betlémské jeskyně s jesličkami, kde se Ježíšek narodil. Podle tohoto vzoru se jesličky začaly šířit do dalších kostelů a klášterů. Ke konci 18. století, v době osvícenství, jesličky opustily kostely a ujaly se na vesnicích i ve městech mezi prostým lidem. K základním figurkám – Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se stády a třem mudrcům - si lidé přidávali i další postavy ze svého nejbližšího okolí. Postavy byly zasazeny do mnohdy fantastické krajiny. Materiály, z nichž se betlémy stavěly, byly rozmanité. Betlémy byly papírové, ručně malované, vyřezávané ze dřeva nebo modelované z různých tvárných hmot. I v betlémářství se vytvořily v průběhu staletí četné krajové rozdíly, jak v pojetí, tak i v materiálu. Betlémy dodnes vábí mnoho návštěvníků do různých regionálních muzeí. Nejvíce betlémů stavěli v okolí Králíků na Královéhradecku, v Orlických horách, Jeseníkách,. Krkonoších, Třešti. Vánoční mše – Štědrý večer končil vždy půlnoční mší, která se konala v každém kostele. Někdy byly součástí mše i vánoční hry a po mši se chodilo ještě koledovat. Sestavil pan Tůma pro Vánoční seniorský zpravodaj
18 I N F O S E R V I S
V Á N O Č N Í
FCHODOVI NY
B O H O S L U Ž B Y
Konec jedné etapy MC DOMEČEK YMCA Praha Milí rodiče a milé děti, návštěvníci Domečku,končíme své působení v Modletické ulici 1401. Ani po opakovaných jednáních s představiteli MČ Praha 11 se nám nepodařilo změnit verdikt. Proto poslední otevřený den pro veřejnost bude 8. 12. 2009. Ukončíme ve svém starém působišti slavnostně, a to Mikulášskou besídkou pro nejmenší (pokud máte zájem, zakupte si lístek v MC Domeček u služby – počet míst je omezený). Od ledna se můžete těšit na nové prostory. A to v Komunitním centru Matky Terezy na Hájích, kde přebíráme činnost stávajícího „Klubu pro maminky“. K dispozici budeme mít i místnost pro další aktivity, na které by v klubu nebylo dostatek místa. Tyto skoro nové prostory bude třeba odpovídajícím způsobem vybavit. Stávající vybavení je majetkem farnosti, od které jsme získali nájem, a upotřebí je jinde. Maminky, které se podílejí na chodu a činnosti mateřského centra, by rády pomohly rozšířit programovou nabídku Komunitního centra. Chceme, aby i nadále bylo MC Domeček opravdu domečkem a oázou pro rodiče nejen nejmenších dětí na Jižním Městě. Spolu se změnou prostor dochází i k úbytku těch, kteří se aktivně podílejí na službě v mateřském centru (nástup do práce, mateřská). Hledáme maminky, které by se chtěly přidat a pomohly nám jako dobrovolnice v novém rozjezdu. Více informací se můžete dozvědět na www.mc-domecek.cz Kontakt: e-mail:
[email protected], tel. 773993985
Prosíme o pomoc s organizací a propagací Mikulášské v KCMT! Sraz všech, kteří jsou ochotni ke zdaru Mikulášské přispět svou pomocí, se koná ve středu 2.12. od 19.00 v KCMT. Potřebné informace podá Jarda Olšanský
FCHOD OVI NY
I N F O S E R V I S 19
P r o g r a m f a r n o s t i – p r o s in e c ■ Setkání maminek na mateřské dovolené se konají každou středu dopoledne od 9.30 hodin do 11.30 hodin v suterénu farního sálu u kostela sv. Františka z Assisi. V prosinci se maminky sejdou 2., 9. a 16. (Katka Friedová – tel. 603 28 65 13) ■ Setkání společenství modlitby v duchu charismatické obnovy se konají každý 2. a 4. čtvrtek v měsíci od 19. 30 v KCMT. V prosinci se koná 10. ■ Každou středu od 19 h ve farním sále u kostela sv. Františka z Assisi je setkání společenství Život z víry.
V sobotu 5. 12. 2009 od 17 hod. se v KCMT koná již tradiční Mikulášská besídka. Srdečně zveme všechny děti. ■ 7. 12. (pondělí) ve 20. 00 hod – setkání místního společenství Hnutí fokoláre v KCMT. Slovo života na prosinec: „Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích.“ Mt 5, 16 (manželé Friedovi – tel. 731 625 949) ■ 10.12. v 18.00 – adventní komorní koncert mladých farních muzikantů a dramatizace života sv. Františka na hudbu Johana Pachelbela ■ Rybova vánoční mše bude zpívána 27. 12. v KCMT při večerní mši sv.od 20.00 hodin. Již tradičně bude zpívat chrámový sbor z Proseka a jeho hosté. ■ Dary pro farnost. V souvislosti s blížícím se koncem kalendářního roku připomínám možnost přispět finančním darem na provoz farnosti a KCMT. Můžete tak učinit na bankovní účet, a to buď jednorázově, nebo pravidelně během roku (možnost použít trvalý příkaz k úhradě, a to posílaný měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně). O každém poskytnutém daru je možné obdržet potvrzení pro daňové účely.
KO M U N I T N Í C E N T R U M M AT K Y T E R E Z Y 5. 12. 10. 12. 14. 12. 17. 12. 18. 12.
17.00 18.00 16.00 19.00 10.00
20. 12. 13.00 22. 12. 18.00
Mikulášská besídka – dobrovolné vstupné Koncert komorního souboru KCMT – dobrovolné vstupné Mgr. P. Urban: Adventní úvaha – přednáška v rámci Klubu křesťanských seniorů Filmový klub – promítání filmu s následnou debatou Předvánoční besídka pro děti – vstupenku nutno předem zakoupit v Denním klubu (út–pá od 9.30–12.00 aneb dle domluvy, tel. 731625970) Vánoční hra - divadlo pro děti Koncert pražské mobilní zvonkohry - na parkovišti KCMT
CYKLUS ADVENTNÍCH KONCERTŮ: 29. 11. 16.00 1. Adventní koncert: Musica Pro Sancta Cecilia – vokální a instrumentální koncert renesanční a barokní hudby, dobrovolné vstupné 6. 12. 16.00 2. Adventní koncert: Lydie Havláková, emeritní sólistka opery ND v Praze a další sólisté – duchovní árie, písně a adventní zpěvy evropských národů, dobrovolné vstupné 13. 12. 16.00 3. Adventní koncert pro děti: Bob Fliedr a dětský sbor BOBCI, dobrovolné vstupné 20. 12. 16.00 4. Adventní koncert: Hudební soubor Deše, dobrovolné vstupné. PROSBA O ÚKLID • Vzhledem k začátku zimní a taneční sezóny a také rozšířením našeho centra o nové prostory vznikla potřeba dalších dobrovolníků na pravidelný úklid. Pokud rádi přidáte „ruku k dílu“, hlaste se, prosím, pastorační asistence Romi Kralevě. tel: 731 625 970
Čí slo účtu: KCMT 4200060575 / 6800 • farnost 19-9362170227 / 0100
20 K O N T A K T Y • I N F O R M A C E
FCHOD OVI NY
Ú mysl y A p o š t o l á t u m o d l i t by n a p r o s in e c 1. (Úcta vůči dětem) Aby děti byly respektovány, milovány a nikdy se nestaly oběťmi vykořisťování v různých formách. 2. (Aby byl Kristus Světlem světa) Aby o Vánocích lidé na zemi poznali Vtělené Slovo jako Světlo, které osvěcuje každého člověka, a aby národy otevřely své dveře Kristu, Spasiteli světa. 3. (Pokoj, armáda) Aby Kristův pokoj pronikal skrze duchovní službu v armádě ke všem, kteří mají odpovědnost za mír.
Fara a kostel sv. Františka z Assisi Na Sádce 18, 149 00 Praha 11 / fax: 272 934 261
[email protected] http://chodovska.farnost.cz
☎
Komunitní centrum Matky Terezy U modré školy 1 149 00 Praha 11 242 485 826, 242 485 827
[email protected] www.kcmt.cz
☎
PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY Kostel sv. Františka
Kaple bl. Matky Terezy
18.00
–
Úterý
18.00 + adorace
17.00
Středa
18.00
–
Pondělí
Čtvrtek
1 × za 14 dní „dětská“
17.30
17.00
Pátek
18.00
7.30
Sobota
7.30
–
Neděle
8.30, 10.30
10.00, 20.00
Svátost smíření je možné přijmout 30 min. před mší sv. Poradu s knězem ohledně svátostí (svatba, křtiny), také pohřby a návštěvy nemocných lze projednat před nebo po mši sv. Je možné domluvit také telefonicky.
☎
e-mail
Michal Antoni Bator (farář)
606 296 419
[email protected]
Antoni Kośmidek (farní vikář)
731 402 478
[email protected]
Pavel Urban (jáhen)
272 911 264
Romana Kraleva (past. asistentka)
731 625 970
Jaroslav Šrámek (pastorační asistent)
605 974 863
Jaroslav Olšanský (pastorační asistent)
603 256 411
Eva Černá (ředitelka Charity)
737 322 569
[email protected]
Kancelář Charity (pečovatelská služba)
272 941 972
[email protected]
[email protected]
Uzávěrka příštího čísla bude 20. 12. 2009
FCHODoviny
Zpravodaj farnosti Chodov • redakce: Katka, P. Michal • typografie: Josef • korektury: Jitka • za obsah odpovídá: M. Bator • e-mail:
[email protected] • http://www.kcmt.cz/fchodoviny • foto: Pavel, Anička, Tomáš, Michal, Eva, archiv.
