FCHODoviny
ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV ROČNÍK 7 2008
11
Mrtví však ožijí a opět vstanou k životu. Všichni, kteří se proměnili v prach, procitnou a radostně zajásají. Přijdeš jako svěží ranní rosa a země opět vydá své mrtvé životu. (Iz 26,19)
2
Ž I VOT
FARN OSTI
FC H OD OV I NY
14. 9. - “Jeden den v Kalkatě” - divadelní příspěvek KCMT ke dnům Prahy 11
w
21. 9. - Křesťanský sportovní klub Kanoistika pro nejmenší
w
w
28. 9. - Křesťanský sportovní klub Závody na divoké vodě 28. 9. - Pohádka “Princezna na hrášku” - divadlo pro děti a Svatováclavský jarmark v KCMT
w
w
w
w
25. 9. - Svatováclavský koncert HHSAPČR v KCMT
4. 10. - Pouť do Filipova
F C H O DOVI NY
SL OVO
N A
Ř ÍJE N
3
Církev měla vždy v úctě Boží Písmo jako samo tělo Páně Ve dnech 5. - 26. 10. 2008 se ve Vatikánu koná XII. řádné zasedání synody biskupů, jehož tématem je „Boží slovo v životě a poslání církve“. Po několik dnů se koná teologická reflexe, která bude mít praktický dopad v životě místních církví. Otcové synodu navazují na dokument Druhého vatikánského koncilu O Božím Slově „Dei Verbum“, který byl podepsán 18. listopadu 1965 a který zdůraznil, že „Církev měla vždy v úctě Boží Písmo jako samo tělo Páně.“ (DV 21). Sv. Pavel k Židům (4,12) píše: „Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce“. V tom je síla slova Božího, není to mrtvé slovo, jako je tomu v případě lidských knih, není to pouhý záznam minulosti. Je to Slovo, které má sílu dnes, protože v sobě nese tu samou moc, se kterou je Bůh vyslovil a vyslovuje v historii. Jak Slovo Boží především vyjadřuje svou sílu? Tím, že podněcuje víru. Slovo je součástí Boha, dává v něm sám sebe, vypovídá o sobě, zve , slibuje, soudí, přikazuje, nabádá. Víra je součást člověka, odpověď, kterou dává Bohu. Člověk naslouchá, dostává, přijímá, nechává se přitahovat, utěšovat. Jestliže Slovo nenalézá odezvu ve víře, zní naprázdno,
nemá účinek. Když je Slovo naopak člověkem přijato prostřednictvím postoje víry, projeví se jeho působení. Projevem působení Slova, přijatého ve víře člověkem, je láska. Slovo je sémě, víra je klín, země člověka, která sémě přijme, láska je plod, který se zrodí ze semene. Z toho nástinu můžeme vyvodit velmi významné závěry pro náš duchovní život. Chceme růst v lásce? Zvolme postup: Slovo, víra, láska. K tomu několik poznámek: Mějme v úctě Písmo svaté, jako ctíme tělo Páně, a děkujme Bohu za dar Písma. Prává úcta vede ke sblížení, čtěme tedy, mějme u sebe Písmo, nebojme se v něm podtrhávat. Používejme Písmo sv. v osobní modlitbě. Zapojme se ke společnému čtení a rozjímání Božího slova v malých společenstvích, Lectio divina. „Na věky, Hospodine, trvá tvé slovo, je pevné jako nebesa. Založil jsi zemi a ona trvá.“ Ž 118 (119). Slovo je pevné, je opravdovou realitou, na níž je založen život. Na tomto základě postavme svůj život. S přáním pokoje P. Michal Bator
Dne 11. listopadu si připomínáme 90 let od ukončení 1. světové války, která si vyžádala 10 mil. mrtvých, 21 mil. zraněných a 8 mil. pohřešovaných. Památku třiceti devíti padlých chodovských spoluobčanů uctíme při pietním setkání u pomníku padlých na Litochlebském náměstí v úterý 11. listopadu v 17.15 hod. Zádušní mše sv. za oběti války bude sloužena následně v 18 hodin v kostele sv. Františka. Pořádá o.s. Chodov.
4
P OUŤ
FC H OD OV I NY
NÁRODNÍ SVATOVÁCLAVSK Á POUˇ T.
Dne 27. září jsme prožili krásný den! A myslím, že nejen malá skupinka nás, chodovských farníků, ale i mnoho dalších poutníků z celé naší krásné země. Slunce svítilo a hřálo nejen na obloze, ale i v duších všech, kteří se zúčastnili Národní pouti ve Staré Boleslavi. Plni radostného očekávání jsme nastupovali do maličkého autobusu, kde jsme si byli opravdu velmi blízko. Než jsme se stačili pomodlit růženec, byli jsme na místě tak důležitém pro náš národ. Časovou rezervu jsme využili ke krátkému ztišení v bazilice Panny Marie a pak spěchali na náměstí nasát atmosféru před očekávanou mší svatou. S očekáváním hlubokého duchovního zážitku z bohoslužby jsme sledovali průvod biskupů a kněží a hlavně pana kardinála, který nesl lebku sv. Václava. Množství přítomných rozšířili nejen členové vlády a představitelé veřejného života, ale tentokrát také i president V. Klaus. Radostná atmosféra panovala i po mši sv., kdy byla příležitost se setkat se známými, občerstvit se nebo pobýt v tichosti v některém z kostelů. Těšíme se, že se opět za rok budeme moci této krásné Národní pouti zúčastnit. Lída Kleňhová
F C H O DOVI NY
ŽIVOT
FA R N OS TI
5
Místní společenství Hnutí fokoláre Dílo Mariino (Hnutí fokoláre) je jedno z laických hnutí v katolické církvi, které vzniklo v Itálii uprostřed nenávisti a násilí 2. světové války. V současné době je rozšířeno mezi lidmi ze 198 zemí světa bez ohledu na jejich věk, národnost, náboženské přesvědčení či společenské postavení. Jeho zakladatelkou je Chiara Lubichová. Tehdy na začátku v roce 1943 se Chiara spolu se skupinou děvčat ptala, zda existuje nějaký ideál, pro který stojí za to žít, který nezničí žádná bomba. Pochopily, že je to Bůh, který je láska a který všechny nesmírně miluje. Četly evangelium, žily ho a jeho přísliby se naplňovaly. Poznání Boha Lásky je vedlo ke hledání toho, co On od nich chce, jaká je jeho vůle. A tou je především vzájemná láska. Když jednou v krytu při bombardování četly slova Ježíšovy závěti: „aby všichni byli jedno…aby svět uvěřil…“ /Jan 17,21/ pochopily, že toto bude magna charta vznikajícího společenství. Usilování o jednotu jako o co nejhlubší vzájemnou lásku člověka k člověku, snaha vidět v každém Krista a podle toho se také k němu chovat, to se stalo charakteristickým znakem celého hnutí. A na druhé straně přijímání bolesti, kříže, věcí těžkých z Boží ruky tak jako Ježíš, který přijal kříž, opuštěnost, smrt, po které však následuje vzkříšení. Spiritualita hnutí fokoláre je komunitární, což znamená, že se snažíme jít k Bohu nejen jako jednotlivci, ale společně. Je nás několik rodin a jednotlivců nejen z této farnosti, ale i z okolí. Dříve jsme se setkávali po bytech podle přání a potřeby účastníků, nyní každé první pondělí v měsíci v klubovně KCMT. V listopadu to bude 3.11. ve 20 hodin. Hlavním tématem večera je vždy Slovo života, což je jedna vybraná věta z Písma s komentářem na každý měsíc, stejná pro Hnutí fokoláre po celém světě. Na setkáních nad aktuálním Slovem přemýšlíme a pak si sdělujeme zkušenosti s tím, jak jsme minulé Slovo konkrétně žili v různých životních situacích uplynulého měsíce. Letos se chceme postupně také seznamovat s knížkou Slovo Boží od Chiary Lubichové a více se tak zamýšlet nad naším přijímáním a žitím Slova Božího. Ve společenství se snažíme mezi sebou o vztahy vzájemné lásky, o to nést radosti a starosti jedni druhých /prakticky i v modlitbě/, aby se tak mohla uskutečňovat Ježíšova slova: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“ (Mt 18,20) Učíme se jednotě mezi námi, abychom ji pak mohli přinášet do rodiny, do zaměstnání, do společnosti, všude tam, kde jsme. Účastníme se podle svých možností a zájmu i dalších aktivit Hnutí fokoláre u nás, jako jsou různé programy v centru Hnutí fokoláre v Praze - Vinoři (setkání, semináře pro rodiny, konference o médiích), letní prázdninové týdny „Mariapoli“ v některém pěkném koutě Čech, cyklus nedělních odpolední „Zlatá Praha“ (duchovní obnova sebe i svého města, „pozlacování“ města láskou). V rámci projektu Adopce na dálku máme v adopci jedno děvče v Brazílii v Sao Paolu. Jsme společenství, které se schází na JM už dlouho, ale rádi přivítáme mezi sebou další nové zájemce, které tímto chceme srdečně pozvat. Kontakt a další informace: Jana a Viktor Friedovi (272 919 276 nebo 731 625 949)
6
S VĚ DCI V Í RY
FC H OD OV I NY
Mít Boží slovo v srdci a srdce u Boha
František se modlí. Souhrnnou zprávu o tom nacházíme u Tomáše z Celana: „František se naučil nehledat své, nýbrž myslel především na to, co žádá spása bližních… Nade všechno si však žádal odpoutat se a být s Kristem… Vůči světské hřmotnosti se stal necitlivým, celou vnitřní silou ovládal své smysly a svá hnutí, aby zůstával svobodným jen pro Boha. Hnízdil v trhlinách skal a zdržoval se v kamenných slujích… oproštěn ode všeho přebýval v nebeských sídlech a dlouho dlel v ranách Vykupitele. Se zvláštní zálibou vyhledával osamělá místa, aby svou mysl bez vyrušování obracel k Bohu. Jeho nejjistějším útočištěm byla modlitba. A nemodlíval se krátce. Jeho modlitba nebyla ješitná ani smělá, nýbrž dlouhá, plná oddanosti a pro pokoru Bohu milá. Když se večer začal modlit, těžko skončil do rána. Když seděl i když chodil, když jedl i pil, byl ponořen do modlitby. S oblibou vyhledával osamělé a opuštěné kostely, aby tu mohl strávit celou noc a zcela sám na modlitbách…“
V dlouhé modlitební katechezi, obohacené mnoha slovy evangelia, napomíná František bratry, aby srdce zaměřili na Boha a učinili je obydlím pro Boha a jeho Slovo. Srdce je středem člověka, středem jeho rozhodování. Svým slovem sídlí v srdci buď satan, nebo Bůh. Pokud lidé žijí, jsou v nebezpečí, že „přijde ďábel a odejme slovo z jejich srdcí, aby neuvěřili a nebyli zachráněni“ (Lk 8,12). Proto František napomíná: „Velmi se chraňme před zlobou a prohnaností satana, který chce odvrátit mysl a srdce člověka od Pána Boha.“ Bratři se proto mají především starat, „aby očištěným srdcem a ryzí myslí sloužili Pánu Bohu, jeho milovali, klaněli se mu a ctili ho.“ Modlitba je tedy mnohem víc, než teoretické uvažování o Bohu, a také víc než mnoho slov (srov. Mt 6,7). Je to milující prodlévání u Boha, trvalé spojení s ním. Základní kontemplativní postoj se má zachovávat také při práci, aby se „při tom nepotlačoval duch svaté modlitby a zbožnosti, kterému mají sloužit všechny časné věci“.
Leonhard Lehmann: František - mistr a učitel modlitby (Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1998) vybrala Renata
F C H O DOVI NY
D U Š IČ K Y
7
Čas odpus tit i nechat odejít Jsou dny, kdy můžeme mít pocit, že život plyne hodně rychle. Cítíme, že Pán života a smrti odkrajuje někomu z našich bližních poslední dny, hodiny, minuty a není v naší moci s tím něco udělat. Je to jen pár týdnů, co jsem doprovázela svoji babičku na cestě od života ke smrti. Babička byla na svůj věk (84) hodně čiperná. Ke konci jejího života začaly ale síly náhle rychle ubývat. Náhle se jí hodně přitížilo a museli jsme ji nechat odvézt do nemocnice. Její stav byl velmi vážný. Poprosila jsem P. Antonína, zda by mohl se mnou babičku navštívit, a jestli to bude jen trochu možné, posloužit jí svátostí pomazání nemocných. Neodmítl mě a hned jsme vyrazili. Do nemocnice jsme přijeli jen pár minut předtím, než šla babička na operační sál. Po narkóze se už neprobrala a s nikým z rodiny už nemohla mluvit ani ho vidět. Snad jen vnímala a cítila naši přítomnost při návštěvách. Den po operaci, kdy mně lékař řekl, že čekání na konec může trvat týdny, dny, ale i jen pár hodin,… jsem v noci skoro nespala. Měla jsem hrůzu z toho, že může kdykoliv zazvonit telefon a oznámit konec života naší babičky. Velice jsem si uvědomovala, že život babičky je v rukách nejen lékařů, ale hlavně Pána. Chodila jsem na návštěvy do nemocnice sama i spolu s jejími dětmi, pro které to bylo těžké. Když jsem u babičky byla, tak jsem na ni mluvila, i když ona mě prý už nevnímala a neslyšela. Modlila jsem se za ní. Říkala jsem jí co je doma nového. Měsíc po operaci a nepříznivé prognóze zazvonil krátce před půlnocí telefon. Ženský hlas mně oznámil, že babička zemřela ve spánku. Tiše, bez bolesti. Pán nám všem dal čas. Čas na přehodnocení, na odpuštění, čas na to říci, že nám bude chybět, ale i to, že má právo odejít. Proč to všechno píšu? Snad proto, že se blíží dny, kdy vzpomínáme na naše zemřelé. Přemýšlím o tom, jak moc bych chtěla já jednou odcházet k Pánu smířená a nazývat Smrt svojí sestrou jako sv. František. Sestrou, která mě odvede do Boží náruče. Chci mít čisté srdce, čisté svědomí a to nejen vůči Bohu, ale i svým bližním. Vlasta Hamalová Přicházejí podzimní dny, kdy se zvlášť modlíme za naše zemřelé. To může být pro někoho příležitostí k tomu, aby si uvědomil vlastní stáří, nemoc a s nimi související lidskou opuštěnost, osamocení… Ale my věříme, že nejsme sami, že Pán Ježíš je stále s námi. Sám nás o tom ujistil svými slovy: „Já jsem s vámi až do konce světa.“ Přesto můžeme mít tyto lidské pocity, kdy potřebujeme pomoc a posilu. Zvláště v době, kdy přijde chvíle nemoci, nepohyblivost, stáří. Možná že někteří z vás máte ostych, bojíte se požádat o službu lásky, abychom se mohli společně pomodlit a tak prožít chvíle vzájemné naděje. Nebojte se, ozvěte se nám, nebo vzkažte po někom známém. Přijdeme k vám s modlitbou a s Tělem Kristovým. váš jáhen Pavel Urban
8
ROK
S V.
PAV L A
FC H OD OV I NY
Sedm pravidel pro četbu Bible V průběhu století se dával různým způsobem návod k četbě Bible, jak v židovství, tak v křesťanství. Pro společnou četbu se dnes nabízejí dobré metody, které lze uplatnit i při četbě ve skupinách a na školách. Sedm pravidel, které předkládáme a jež lze doplnit ještě mnoha jinými, chtějí v prvé řadě posloužit k soukromé četbě Písma svatého. Neomezují se na metodické návody, nýbrž popisují základní postoje - přidržujíce se biblických textů - které jsou předpokladem pro každé plodné zacházení s Biblí. 1. Hledat slovo Páně (Am 8,12) Prorok Ámos 8,11-12 vyhrožuje národu ve jménu Jahve velkým hladomorem: „Pošlu na zem hlad, ne hlad po chlebu, nýbrž po slyšení slov Hospodinových. Budou vrávorat od moři k moře a ze severu na východ; budou pobíhat a hledat slovo Hospodinovo, ale nenajdou.“ Tento soudní výrok předpokládá, že lidé nemohou trvale žít bez poučení Bohem: „Ne samým chlebem živ je člověk.“ (Dt 8,3; Mt 4,4). Nedostatek tělesné potravy, strach před vyhladověním neohrožují tolik člověka jako nedostatek potravy, která pomáhá poznat smysl života a dosáhnout jeho cíle. „Hledat slovo Pána“ a nenajít je je podle Am 8,11-12 ten nejnepříjemnější úděl. Ještě horší je situace těch, kteří nepociťují žádný hlad po Božím slově. Kdo se domnívá, že všechno přesně ví a zná, bude sotva ochoten namáhat se, aby "hledal slovo Hospodinovo". Proto je předpokladem každé četby bible pociťovat tento hlad po slově Hospodinově. Zkušenost hranic lidského pokroku a selhání sebedokonalejší techniky vede dnes mnohé k tomu, že vyhlížejí poučení, směrnici, která by jim dala perspektivu trvalého štěstí a pravého vyplnění života. Jako kniha Stvořitele a Pána světa si dělá bible nárok na to, mít slova věčného života. O ní platí: „Pane, ke komu půjdeme, ty máš slova věčného života.“ (J 6,68) 2. Kdo čte, rozuměj. (Mk 13,14) Toto poučení pochází z apokalyptické literatury, která načrtává často zašifrovaným způsobem budoucí dění (srv. Da 9,23-25; Zj 13,9.18; 17,9). Ale platí to pro četbu Bible celé. S tím je příbuzné zvolání: „Kdo má uši k slyšení, slyš!“ (Mk 4,9; Mt 11,15; L 14,35; Zj 2,7.11.17.29; 3,6.13.22). Čtenář je vybídnut, aby věnoval textu zvláštní pozornost a snažil se mu porozumět. Aby mohl člověk číst Bibli s užitkem, musí si pro čtení rezervovat určitý čas v denním a týdenním plánu - a to by neměla být nejnevhodnější hodina, k tomu se především hodí sobotní večer a neděle. 3. Jak bych mohl rozumět, když mi to nikdo nevyloží. (Sk 8,31) V židovské synagóze byla Bible po přečtení v hebrejštině překládána parafrá-
F C H O DOVI NY
ROK
S V.
PAV L A
9
zovitě (opisným a objasňujícím způsobem) do aramejštiny. Evangelista Lukáš líčí dojemně a s ohledem na učitelskou činnost prvotní církve, jak zmrtvýchvstalý Pán vykládá Písmo učedníkům, jdoucím do Emauz (L 24,27; srv. 24,32). Vydání textů a jejich překlady (často přeložené volně v úzké návaznosti na originální text) jsou cennými ukazateli cest. Krátké úvody k jednotlivým biblickým (textům) spisům, jak je nacházíme u většiny vydání Bible, poskytují orientaci o autoru, době vzniku, okolním světě, podnětu k sepsání, o historii té které knihy a o jejích základních myšlenkách. Krátké poznámky vysvětlují pojmy, představy a myšlenkové proudy, které jsou nám cizí, a budují spojení k jiným biblickým výpovědím. Podrobné komentáře, slovníky a jednotlivá pojednání, ryze vědecká a všeobecně srozumitelná, přicházejí na kloub problémům, které vyvstávají před dnešním čtenářem Bible. 4. Každý den zkoumali v Písmu, zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel. (Sk 17, 11) Těmito slovy líčí Lukáš vzorné chování Židů v Beroji: nepřijali nekriticky kázání apoštola Pavla, charakterizované jako „Boží slovo“ (Sk 17,13), nýbrž zkoumali důkladným studiem, které trvalo hodiny, zdali výklad Písma, jak jej podává apoštol, souhlasí se spisy Starého zákona. Pro dnešního čtenáře Bible je tento text povzbuzením ke kritické četbě Bible a výzvou k vlastnímu studiu, a to ne jako v Beroji za účelem přezkoušení křesťanské interpretace Starého zákona, nýbrž lepšímu porozumění Bibli vůbec. Kdo chce znát Bibli, musí ji číst stále znovu. Často je užitečné číst určitý text pomalu a nahlas. Písmo svaté bylo původně určeno především k předčítání a poslechu při bohoslužbě. Texty, které se nám zdají nesrozumitelné anebo nemají pro nás dnes přímo žádný význam (např. dlouhé seznamy jmen, rituální předpisy aj.), můžeme přitom přejít. Otázky, které se vynoří při vlastní četbě, bychom měli klidně podržet před očima, případně si je napsat. Na mnohé otázky najdeme sami odpověď při časté četbě. A je známo, že odpověď, kterou sami objevíme, má pro náš život mnohem hlubší význam než odpověď, kterou jsme převzali od jiných. Abychom porozuměli dobře úryvku Písma, je radno si ho rozdělit a studovat ho v kontextu (co bezprostředně úryvku předchází, co následuje), učit se nazpaměť, vypisovat si - to je stará a osvědčená pomoc při soukromém čtení Písma. 5. Mluv, Pane, tvůj služebník slyší. (1 Sam 3,2) Pro zbožného Žida jsou Božím slovem spisy Starého zákona, pro přesvědčeného křesťana nad to spisy Nového zákona. Pro četbu Bible z toho plyne požadavek mít úctu k Písmu svatému. Proto je dobré před čtením se na chvíli v modlitbě zastavit. Kremer, Jakob: Sedm pravidel pro četbu bible - Základní postoje pro plodné zacházení s biblí převzato z www.vira.cz pokračování příště
10
K CMT
FC H OD OV I NY
Katolický básník Josef Kostohryz Literární večer v Komunitním centru Matky Terezy představí 6. listopadu nové, rozšířené vydání knihy manželky Josefa Kostohryze „Polární záře nad pastvištěm“. Na programu kromě recitace veršů Josefa Kostohryze a několika slov autorky promluví také Josef Svoboda, emeritní profesor Torontské univerzity, který emigroval do Kanady v roce 1968. Dostal vysoké kanadské vyznamenání a čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně za práci v Arktidě – pozorování klimatických změn. Ten vzpomíná na své seznámení s básníkem Josefem Kostohryzem takto: „Po známé stávce muklů Jáchymovských uranových lágrů v r. 1955 (Duch Ženevy) odvezli některé stávkující na Slovensko, do pevnosti Leopoldov. Dostal jsem se na celu s prominentním katolickým básníkem, Václavem Renčem. Zatkli mě dvacetiletého v roce 1949, o literatuře jsem moc nevěděl. Dozvěděl jsem se od něho o moderní katolické literární avantgardě. Také se zmínil o Josefu Kostohryzovi, svém spolukomplici z inscenovaného procesu Zelená internacionála. Toužil jsem dostat se mezi kněze. Byla to elitní skupina a já jsem dychtil po poznání a spirituálním prostředí. Když nás po několika týdnech třídili podle povolání, vydával jsem se za seminaristu. Dostal jsem se na odloučené kněžské oddělení. Tam jsem se setkal s osobnostmi, jako byli Áťa Mandl, Antonín Bradna, provinciál jezuitů Adolf Kajpr, dominikán Silvio Braito, biskup Trochta, slovenští biskupové Vojtaššák a Gojdič, Karel Pilík a jiní vzácní představitelé katolického kléru. Sdělil jsem jim, že jsem až dosud sdílel samotku s Václavem Renčem a sám jsem se dozvěděl, že Josef Kostohryz je také v Leopoldově. Drali jsme peří, plátovali staré moučné pytle, dělali povřísla pro kombajny. Styk s ostatními bloky byl velmi omezený. V roce 1957 někteří z nás byli přesunuti do Kartouz, což je název věznice Valdice u Nového Jičína. Původně to byly mnišské poustevny s horní celou, kde se mnich modlil a spal, a dolní místností, kde pracoval. Když klášter proměnili na věznici, podlaha horního patra se vybourala. Společnost nám tvořili lapkové a jiné hrubé a vulgární živly. Většinu z nás přidělili na brusírnu ornamentálního skla. Učili jsme se vybrušovat „vachtle“, přívěsky z olovnatého skla do křišťálových lustrů. Dělo se to na brusech z jemného pískovce, které se točily jako hrnčířský kruh. Tahle nimravá práce vyžadovala trpělivost, zručnost a přesnost, kterou každý neměl. Norma byla vysoká a nesplnitelná. Hotové, lesknoucí se přívěsky jsme odkládali na prkénko pro kontrolu.
F C H O DOVI NY
K C MT
11
Vybroušené plošky, fasety, se musely přesně sbíhat do styčných bodů. Tam, na brusírně jsem se setkal s mužem středního věku jménem Josef Kostohryz. Všichni jsme byli hubení, ale Josef byl doslova na kost vyzáblý. O sobě mluvil málo, jen pomalu jsem se dozvěděl, že před válkou byl dva roky v Itálii lektorem českého jazyka, učil v Praze na gymnáziu, po válce na ministerstvu. O tom, že dříve psal básně a překládal z několika jazyků, se nezmínil.“ Součástí večera bude také výstavka knih, pohoštění a malé hudební vystoupení. Přijďte ve čtvrtek 6. listopadu v 18 hodin do KCMT.
Modlíme se za naše kněze Matka Tereza milovala nejchudší z chudých. Ujímala se dětí odložených po porodu. Říkala: „Dejte mi děti, které nechcete.“ Ujímala se nemocných, umírajících, sbírala je na ulici, pečovala o ně až do smrti. „Jdeš k Otci!“ říkala ve chvíli jejich odchodu z pozemského života. Ujímala se těch, kdo byli vyhnáni z vlastní rodiny. V Evropě potkala jednoho opuštěného mladíka. „Doma mě nechtějí,“ řekl Matce Tereze, „protože mám dlouhé vlasy.“ Blahoslavená Terezie z Kalkaty byla v pozemském životě ztělesněním přirozeného mateřství tam, kde toto zklamalo nebo bylo ve vzpouře proti Stvořiteli. Toto zástupné mateřství bylo však jen praktickým naplňováním duchovního mateřství, jež spočívá v přinášení Ježíše bližním. A v tomto duchovním mateřství nám svěřila vzácný poklad – duchovní mateřství vůči kněžím. Ti by měli být duchovními otci. Oni zprostředkovávají mocí Ducha svatého ve svátostech církve setkání a život s Ježíšem. I osobně - svým příkladem, životem, svědectvím, vyučováním by měli jako duchovní otcové vést k tomuto setkání svěřené duše: svým čistým životem bezvýhradně zasvěceným Ježíši Kristu, svou poslušností a sjednocením se Svatým otcem, svým pokorným, prostým životem. Matka Tereza viděla kněze, kteří prožívali krizi povolání svěřeného jim Ježíšem a vyzvala nás – své sestry – ke stejnému postoji jako vůči potratům, euthanasii či rezignaci na zodpovědnost vychovávat – k modlitbě, k účinné pomoci.. Vyzvala nás k duchovnímu mateřství pro kněze, k modlitbě za jednotlivé kněze, k duchovní adopci, v níž se každá sestra modlí za jednoho kněze. Zveme vás ke společným modlitbám v tomto duchu za naše kněze každý poslední pátek v měsíci zde v Komunitním centru blahoslavené Matky Terezy v 17 hodin při adoraci nejsvětější svátosti. Věříme, že tento účinný skutek lásky jim nejvíce pomůže ve všech jejich těžkostech. Vyprosme našim kněžím, aby byli svatí. Ježíš je ke svatosti povolal. Potřebují naše modlitby. Sestry Misionářky lásky - Dramatická dílna pro děti a mládež (příležitost pro amatérské herce, scénáristy, hudebníky…). Každé pondělí v 17.00 h v budově KCMT. - Turistický oddíl Lumíci – každé pondělí v 17.00 h v budově KCMT. - Výtvarná dílna pro děti – každou středu v 15.30 h v budově KCMT. - Nízkoprahový sportovní a turistický klub – každý čtvrtek v 16.00 h v KCMT. Informace a přihlášky na www.kskpraha.org nebo 603 256 411 (Ing. J. Olšanský)
12
C HARI TA
FC H OD OV I NY
Zprávičky z Farní charity Vážení přátelé, V dnešním článku bych vám ráda vyprávěla příběh dalšího z našich klientů. Na začátku bych chtěla zdůraznit, že všichni pracovníci všem klientům samozřejmě vykají. Někteří klienti, týká se to především těch mladších, si ale přejí být oslovováni křestními jmény. Protože to je případ i klienta, o kterém budu psát, říkejme mu třeba Honza. S Honzou jsem se seznámila téměř před devíti lety, když jsem do naší charity nastoupila jako zdravotní sestřička a šla na jednu ze svých prvních návštěv. Tehdy jsme se starali ještě o Honzovu maminku. Zdravotní stav maminky se ale rychle horšil, několikrát byla hospitalizována a následně vrácena do domácí péče. Zhruba po dvou letech boje s nádorovým onemocněním Honzova maminka zemřela a Honza zůstal sám. Asi bych měla napsat, že Honza má jisté obtíže, které nemohu blíže specifikovat, a proto byl zcela oprávněn nadále čerpat naše sociální služby. Honza nesl maminčinu smrt velmi těžce a také se velmi těžko vyrovnával se svojí samotou. Řešení nalezl v alkoholu. A tak naše pečovatelky při pravidelných poradách každý týden hlásily stejný stav: „Honza byl opilý, v bytě je nepořádek, nejí, hubne a jediné, co chce koupit, je chleba a Božkov“ (míněna láhev vodky). Byt se pozvolna proměňoval v neobyvatelné doupě špíny, pečovatelky tam opakovaně potkávaly cizí lidi, které si Honza přivedl večer z hospody. Mizely peníze, často nebyly finance ani na nakoupení základních potravin. Sousedi si začali stěžovat.
Situaci samozřejmě řešili naši sociální pracovníci, ale my jako nevládní organizace nemáme žádné pravomoci. Když se ani po opakovaných rozhovorech situace nezlepšila, tak jsme se obrátili o pomoc na příslušný sociální odbor místního úřadu. Společně s odborem jsme Honzu přesvědčili, aby se nechal na přechodnou dobu ubytovat do pobytového sociálního zařízení, kde se specializují na klienty s jeho zdravotními obtížemi. Současně jsme od Honzy získali souhlas, abychom mohli v jeho nepřítomnosti uklidit byt. Sociální odbor zaplatil malíře, deratizaci i úklidovou firmu a po třech měsících se Honza vrátil domů. V pobytovém zařízení samozřejmě nemohl konzumovat alkohol, takže určitou dobu služba probíhala bez problémů. Postupně se ale celá situace začala opakovat. Byli jsme už poučeni, a tak jsme odbor kontaktovali prakticky okamžitě, při prvních problémech. Jenže po prvním telefonátu sociální pracovnice z úřadu Honza zmizel z bytu. Nebyl doma, do své oblíbené hospody nechodil, jeho kamarádi o něm nevěděli. Pátrali jsme po něm my i sociální odbor, ale po několik měsíců zcela neúspěšně. Až asi po půl roce jsme se dozvěděli, že se Honza přestěhoval k nějakým známým mimo Prahu a nikomu z nás se to neobtěžoval sdělit. Uplynulo několik let a najednou nám volají ze sociálního odboru, že je Honza zpět a chce zase naše služby. Několik měsíců služba probíhala bez problémů, potom Honza zase začal pít. Do bytu se zase začala stahovat podezřelá individua a mizet peníze. Sociální
F C H O DOVI NY
odbor začal, po dohodě s Honzou, příspěvky na péči vyplácet přímo na náš účet a my za něj platili složenky, nakupovali jídlo i všechny služby. Nakonec nám jednoho dne zavolala jedna z pečovatelek překvapující informaci. Honza právě prodal byt. Náš sociální pracovník Honzovi ihned volal a ptal se ho, kam se bude stěhovat, abychom mu tam mohli sehnat služby. Honzovy obtíže jsou velmi vážné a on bez pomoci druhé osoby nemůže být. Honza se podivil, že prý zatím neví. Prodat byt mu prý přišlo jako dobrý nápad. V Praze se mu nelíbí, tak půjde někam mimo Prahu. Po této informaci celý vedoucí tým charity zůstal bez dechu. Nikoho z nás by nikdy nenapadlo prodat vlastní byt a nemít zajištěné náhradní ubytování. Za Honzou opět vyra-
C H A R ITA
13
zila delegace sociálních pracovníků od nás i z úřadu. Nakonec všechno dobře dopadlo, našli jsme Honzovi příjemný domov pro klienty s jeho zdravotními obtížemi. Domov je téměř u hranic. Je to tam příjemné, domácí atmosféra, jde o malé sociální zařízení umístěné v přírodě. Honza tam už nějakou dobu spokojeně bydlí, a pokud máme informace, tak se mu tam líbí a nepije. Asi se nám všem ulevilo, že to tak dopadlo. Vždycky mě potěší, když naše služba vede k dobrému konci. Dokonce i v případě, kdy tím dobrým koncem je dobrá smrt ve smíření s lidmi i Bohem. Přeji vám požehnaný listopad. Eva Černá
Proběhne již tradiční podzimní burza oblečení a obuvi. Příjem ošacení je v neděli 23. 11. v 9.30 – 12.00 (v době mše zavřeno) a v pondělí 24. 11. v 16.00 19.00. Vybrat si můžete přijít v úterý 25. 11. a ve středu 26. 11. v 16.00 - 18.00. Věci, které přinesete do burzy, mohou být poškozené, ale musí být čisté! Po přebrání budou odvezeny Diakonií Broumov k dalšímu využití. Příspěvek na dopravu bude i tentokrát vítán. Dle možností prosíme také o zajištění papírových krabic nebo velkých pytlů. Také prosím o pomoc při balení ve středu 26. 11. po 18. hod. Bližší informace Jolana Šimandlová (737 374 921) Úmysly Apoštolátu modlitby na listopad 2008 1. Všeobecný úmysl: Aby svědectví lásky svatých upevnilo křesťany v úctě k Bohu a bližním a v napodobování Krista, který přišel, aby sloužil, a ne, aby se mu sloužilo. 2. Misijní úmysl: Aby křesťanská společenství v Asii, rozjímající o Kristu, nalézala vhodný způsob, jak ho hlásat lidu kontinentu s tak bohatou kulturou a spiritualitou. 3. Národní úmysl: Ať v Božím lidu roste vnímavost ke svátosti pomazání nemocných, aby tak nikdo nezemřel nesmířen s Bohem.
Komunitní centrum Matky Terezy nabízí možnost pronájmu: • denního klubu např. k oslavám dětských narozenin atp. • víceúčelového sálu (kapacita 300 osob) ke konání firemních, společenských a kulturních akcí, prezentací, módních přehlídek apod.
14
P RO G RAM
K C MT
P R O G RFACMH OK DC OMVTI N21 Y
lis topad v KCMT 6. 11. 18.00 Nad knihou Marie Kostohryzové „Polární záře nad pastvištěm“ - literární večer 9. 11. 16.00 „Jak se mlčí nahlas“ - pohádka pro děti, mim Michal Dufek 10. 11. 16.00 ThDr. Václav Wolf: „Buddha a Kristus“ - přednáška v rámci Klubu křesťanských seniorů 13. 11. 10.00 gynekoložka MUDr. R. Koubová - Vetešníková: „Plánování další gravidity po porodu“ - přednáška v rámci denního klubu 17. 11. 19.00 „Afghánistán očima vojenského kaplana“ - beseda s vojenských duchovním kpt. Mgr. Petrem Svobodou 20. 11. 19.00 Filmový klub – promítání filmu s následnou debatou, vstup volný 22. 11. 14.00 - 22:00 VOX 008 – hudební festival křesťanských kapel (etno, folk-rock, pop, gospel, emo-metal, worship) 30. 11. 16.00 1. Adventní koncert - Musica Pro Sancta Cecilia - vokální a instrumentální koncert renesanční a barokní hudby
pr av i del n ý p r ogr am v KCM T ve š ko l ní m r o c e 2 0 0 8 /0 9 Trápí vás problémy, které nemáte s kým sdílet? Nabízíme možnost promluvit si a podělit se o své problémy, zkušenosti a názory ve skupině, doprovázení a pomoc v těžkých životních situacích i v momentálních vyprahlostech, ve kterých se člověk může cítit sám. První setkání ve středu 24. září v 17.30. (731 625 970). Taneční kurzy pro dospělé probíhají od 4. 11. 2008 každé úterý. Začátečníci - 18.45 - 20.30, pokročilí - 20.30 - 22.15 Informace a přihlášky na tel. 604 808 515 nebo www.astra-praha.cz. Setkání klubu autorů Jižního Města - každé poslední úterý v měsíci Info. na tel. 272 912 514 (Mgr. J. Polák) Denní klub pro maminky s dětmi. Úterý až pátek od 9.30 do 12.30 hodin. Vstup 40 Kč, děti zdarma. Prostor k posezení pro maminky a herna pro děti. V rámci klubu nabízíme půlhodinový program: každé úterý v 10.30 zpívání a každou středu v 10.30 cvičení pro děti. Anonymní alkoholici - každou středu v 17.30 v klubovně KCMT Další informace Miloš (774 964 914) a Eva (604 272 940)
NOVINKY Z KOMUNITNÍHO CENTRA
„Denní klub pro děti bez maminek“ - každé pondělí 8.30 – 11.30 pro děti od jednoho roku. Hlídání dětí pro maminky které si potřebují vyřídit pochůzky po úřadech, lékaře, nákupy… Program: hry, dobrá pohoda, výtvarné hrátky, zpívání, tanečky apod. Zajišťuje učitelka MŠ M. Mrázková. S sebou pitíčko, svačinu. Cena 180 Kč za dopoledne, platí se při příchodu do klubu. Přihlášky předem jsou velmi vítané, ale nejsou povinné. info: Monika Mrázková 732 468 648, Romana Kraleva 731 625 970 Hledáme ochotné dobrovolníky, kteří by pomáhali s úklidem v Komunitním centru Matky Terezy. Hlásit se můžete u Romi. Děkujeme všem.
F C H ODOVI NY
INFORMAČ N Í
S E RV IS
program na měsíc listopad
15
• V sobotu 1. 11. je Slavnost Všech svatých. Mše sv. bude podle obvyklého pořádku v 7.30 v kostele sv. Františka. 1. 11. odpoledne a 2. 11. po celý den je možno při návštěvě kteréhokoli kostela získat plnomocné odpustky, přivlastnitelné pouze duším v očistci. Kromě tří obvyklých podmínek (sv. zpověď, sv. přijímání a modlitba na úmysl Svatého otce) je podmínkou pomodlit se při návštěvě kostela modlitbu Páně a vyznání víry. Od 1. do 8. 11. je možno získat po splnění tří obvyklých podmínek denně plnomocné odpustky, přivlastnitelné pouze duším v očistci, navštíví-li někdo hřbitov a pomodlí se tam třeba jen v duchu za zemřelé. V ostatních dnech lze takto získat odpustky částečné. • V neděli 2. 11. vykonáme při mších sv. listopadovou sbírku na charitní činnost v arcidiecézi. V roce 2007 bylo celkem vybráno a zasláno Arcidiecézní charitě Praha 594.170,50 Kč. • Zveme na společné vití adventních věnců, které se bude konat v pátek 28. 11. 15 - 18 h a v sobotu 29. 11. 9 - 12 h ve farním sále. Hlídání menších dětí je zajištěno. Přineste si svíce, stojánky nebo hřebíky, nit nebo drát, pentle a stálezelené větvičky jehličnanů, myrty, cesmíny a jiné. Prosíme také o případnou pomoc s následným úklidem sálu v sobotu okolo poledne. Dana Bláhová (776 859 148) • V neděli 30. 11. vykonáme při mších sv. Mikulášskou sbírku na bohoslovce. V roce 2007 bylo vybráno celkem 498.566 Kč a prostředky byly použity na stravné a ubytování bohoslovců v Teologickém konviktu v Olomouci a v Arcibiskupském semináři v Praze. • 30. 11. je první neděle adventní. Přinesené adventní věnce si můžete nechat požehnat při všech mších sv. ve farnosti. • O první neděli adventní 30. 11. jsou všichni farníci srdečně zváni ke společné modlitbě křížové cesty na Petřín. Sraz ve 14.30 na nádvoří Strahovského kláštera před bazilikou. • Zveme vás na modlitební skupinku, kde se modlíme v duchu charismatické obnovy. Je nás tak kolem pěti. Scházíme se v klubovně kostela nebo na faře jednou za tři týdny v pondělí od 20 h, tak do 21.30 h. Listopadová setkání jsou 3. a 24. 11. V případě zájmu mi raději zavolejte, může se změnit termín nebo i místo. Děkuji a těším se. Katka Friedová (603 286 513) • Dětské mše sv. budou v měsíci listopadu 6. a 20. 11. v 17.30 v kostele sv. Františka. • Setkání maminek na mateřské dovolené probíhají ve středu od 9.30 do 11.30 ve farním sále (suterén fary). Listopadová setkání jsou 5., 12. a 19. 11. Maminky prosí ochotné paní o pomoc. Během setkání se modlíme a sdílíme, přichází i kněz, když je někdo, kdo pomůže s hlídáním dětí, můžeme setkání prožít lépe. Paní nemusí přicházet pravidelně, může se s někým střídat. Stačí přijít před desátou a po jedenácté odejít. Děkujeme. Katka Friedová (603 286 513) • Mše svaté v domově důchodců v Donovalské ulici se konají ve čtvrtek jedenkrát za čtrnáct dní v 15 h. V měsíci listopadu budou 13. a 27. 10. • Společenství mládeže se schází ve farním sále každý druhý pátek v měsíci v 19 hodin. Termíny listopadových setkání jsou 7. a 21. 11.
16
KONTAKT Y
FC H OD OV I NY
LEŽÍ NÁS TU CELÝ HŘBITOV POLOŽENÝCH PO BOJI. NECHCEŠ-LI SE POMODLITI, NECH NÁS ASPOŇ V POKOJI. CO JSTE VY, TO JSME BYLI MY. CO JSME MY, BUDETE I VY. slova nad vchodem na Lomeckém hřbitově zaslal Ladislav Tůma
PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY
Fara a kostel sv. Františka z Assisi
Na Sádce 18, 149 00 Praha 4 /fax: 272 934 261
[email protected] http://chodovska.farnost.cz
Pondělí
Komunitní centrum Matky Terezy U Modré školy 1, 149 00 Praha 4 731 625 970
[email protected] www.kcmt.cz
Sv. František
Matka Tereza
6.30
Úterý
18.00 + adorace
17.00
Středa
18.00
17.00
Čtvrtek
jednou za 14 dní
17.30
Pátek
18.00
Sobota
7.30
Neděle
8.30
dětská
7.30
10.30 20.00
17.00
10.00
e-mail
Michal Antoni Bator (farář)
606 296 419
[email protected]
Antoni Kośmidek (farní vikář)
731 402 478
[email protected]
Pavel Urban (jáhen)
272 911 264
Romana Kraleva (pastorační asistentka)
731 625 970
[email protected]
David Wendelin (pastorační asistent)
724 124 699
[email protected]
Martin Flosman (pastorační asistent)
777 637 280
[email protected]
Eva Černá (ředitelka Charity)
737 322 569
[email protected]
Kancelář Charity (pečovatelská služba)
272 941 972
[email protected]
• Z pravodaj farnosti Chodov • redakce: Martin, Katka, Renata • typografie: Josef, Martin • korektury: Stáňa • • za obsah odpovídá: M. Bator • fotografie v tomto čísle: Romi, Pavel, Lída, KSK • • e - m a i l : f c h o d o v i n y@c e n t r u m . c z • h t t p: // w w w. k c m t . c z / f c h o d o v i n y •
FCHODoviny
