FAST VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Fakulta stavební. [Organizace a řízení staveb.] Prof. Ing. Darja Kubečková, Ph.D. Ing. Marek Jašek, Ph.D

FAST VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

Fakulta stavební [Organizace a řízení staveb.] Prof. Ing. Darja Kubečková, Ph.D. Ing. Marek Jašek, Ph.D.

2013

OBSAH 1

2

Legislativní procesy ve výstavbě ......................................................................... 2 1.1

Správní řád .................................................................................................... 5

1.2

Historický vývoj stavebního práva ................................................................. 7

Stavební zákon .................................................................................................. 12 2.1

Základní pojmy ............................................................................................ 14

2.2

Výkon veřejné správy .................................................................................. 16

2.2.1

Působnost ve věcech územního plánování ........................................... 17

2.2.2

Působnost ve věcech stavebního řádu ................................................. 19

2.3

Územní plánování........................................................................................ 21

2.3.1

Územně plánovací podklady ................................................................. 22

2.3.2

Politika územního rozvoje ..................................................................... 22

2.3.3

Územně plánovací dokumentace .......................................................... 22

2.3.4

Územní rozhodování ............................................................................. 25

2.4

Územní rozhodování ................................................................................... 26

2.4.1

Veřejnoprávní smlouva o umístění stavby ............................................ 27

2.4.2

Územně plánovací informace ................................................................ 29

2.4.3

Územní rozhodnutí ................................................................................ 33

2.4.4

Územní souhlas .................................................................................... 43

2.5

Stavební řád ................................................................................................ 48

2.5.1

Ohlášení jednoduchých staveb, terénních úprav a udržovacích prací .. 49

2.5.2

Stavební řízení ...................................................................................... 52

2.5.3

Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby .......................................... 56

2.5.4

Institut autorizovaný inspektor............................................................... 58

2.6

Změna stavby před jejím dokončením ......................................................... 62

2.7

Užívání staveb ............................................................................................. 63

2.7.1

Oznámení o užívání stavby................................................................... 63

2.7.2

Kolaudační souhlas ............................................................................... 64

2.8

Změna v užívání stavby............................................................................... 66

2.9

Odstranění stavby ....................................................................................... 67

2.9.1

Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení ....................... 67

2.9.2

Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení ........................ 69

3

4

Povinnosti a odpovědnost účastníků přípravy, realizace a užívání staveb ........ 72 3.1

Stavební dozor stavebního úřadu ................................................................ 73

3.2

Stavebník..................................................................................................... 75

3.3

Stavbyvedoucí a stavební dozor.................................................................. 76

3.4

Vlastník stavby a zařízení ............................................................................ 77

3.5

Požadavky na stavby ................................................................................... 78

3.6

Stavební deník............................................................................................. 78

3.7

Vybrané činnosti ve výstavbě ...................................................................... 79

3.7.1

Projektová činnost ve výstavbě ............................................................. 80

3.7.2

Odborné vedení provádění stavby nebo její změny .............................. 80

Prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu ....................................................... 83 4.1

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ....................................... 84

4.2

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ... 85

4.3 Vyhláška č. 503/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona o územním řízení, veřejnoprávní smlouvě a územním opatření 85 4.4 5

Příprava a plánování výstavby .......................................................................... 89 5.1

6

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby ............... 86 Stavebně technologická příprava stavby ..................................................... 90

5.1.1

Stavebně technologická studie (STS) ................................................... 92

5.1.2

Stavebně technologický projekt (STP) .................................................. 93

5.1.3

Provozní příprava stavby ...................................................................... 94

5.2

Operativní plánování ................................................................................... 95

5.3

Kapacitní plánování ..................................................................................... 98

5.3.1

Plánování lidí ........................................................................................ 99

5.3.2

Plánování strojů, zařízení a mechanismů ............................................100

5.3.3

Plánování materiálů a výrobků .............................................................100

5.3.4

Plánování subdodávek .........................................................................101

Časové plánování .............................................................................................105 6.1

Tvorba časových plánů ...............................................................................106

6.1.1

Aktualizace časových plánů .................................................................108

6.1.2

Grafické vyjádření časové organizace výrobních procesů ...................108

6.1.3

Modelování časových struktur..............................................................109 2

7

8

6.1.4

HARMONOGRAM ...............................................................................109

6.1.5

CYKLOGRAM – ČASOPROSTOROVÝ GRAF ....................................109

Rozpočtování stavebních prací ........................................................................116 7.1

Novodobá historie tvorby cen stavební produkce .......................................117

7.2

Náklady spojené s výstavbovým projektem ................................................118

7.3

Oceňovací metody pro stanovení ceny stavebního díla .............................120

7.4

Základní popis programů pro rozpočtování a oceňování stavebních prací .122

Přílohy ..............................................................................................................132

3

PROJEKT INOVACE PROGRAMU STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ

ZPRACOVÁNÍ KAPITOL: Kapitola 1:

Ing. Marek Jašek, Ph.D.

Kapitola 2:


Kapitola 3:


Kapitola 4:


Kapitola 5.1:

prof. Ing. Darja Kubečková, Ph.D.

Kapitola 5.2, 5.3:


Kapitola 6:

prof. Ing. Darja Kubečková, Ph.D.

Kapitola 7:


1


1

LEGISLATIVNÍ PROCESY VE VÝSTAVBĚ

CÍLE KAPITOLY Pochopit průběh legislativních procesů ve výstavbě. Naučit se postupy a činnosti správních orgánů, historií stavebního práva. Zvládnout rozdělení orgánů státní správy a samosprávy.

RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY Působnost orgánů státní správy a samosprávy. Správní řád. Historie stavebního práva.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Prostudování této kapitoly zabere 1 x 2 přednáškové hodiny.

KLÍČOVÁ SLOVA Orgány státní správy, orgány samosprávy, správní řád, historie stavebního práva.

PRŮVODCE STUDIA

Legislativní proces (někdy uváděný jako zákonodárný proces) je proces zabývající se tvorbou právních norem, tzn. tvorbou pravidel, co jak má být. Právní normy jsou vydávány 2


ve formě právních předpisů, což jsou právně závazné dokumenty. V České republice se vyskytují tyto právní předpisy [1]: -

Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod a ústavní zákony,

-

zákony a zákonná opatření,

-

nařízení vlády, obce, kraje,

-

vyhlášky ústředního orgánu státní správy, správního orgánu a orgánu územní samosprávy.

Pro vytváření právních norem a zajištění jejich dodržování jsou zřízeny orgány státní správy a územní samosprávy. Tyto orgány zastupují stát při výkonu veřejné správy. Orgány státní správy dělíme na: -

ústřední orgány státní správy,

-

ostatní orgány státní správy.

Ústřední orgány státní správy jsou orgány výkonné moci s celostátní působnosti a mezi ně patří: -

vláda České republiky,

-

ministerstva (v čele je člen vlády České republiky), např. Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí apod.

-

další ústřední orgány státní správy, které jsou: o přímo řízené vládou, např. Český báňský úřad, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Úřad průmyslového vlastnictví, Český telekomunikační úřad apod.

Mezi ostatní orgány státní správy patří správní úřady s celostátní územní působností většinou podřízené ministerstvu a správní úřady s působnosti omezenou věcně (odvozena od působnosti nadřízených ústředních správních úřadů) i územně (zpravidla se shoduje s územní organizaci státu - kraje, okresy). Ostatními orgány státní správy jsou: -

podřízené ministerstvu, např. Česká inspekce životního prostředí, Česká školní inspekce, Česká obchodní inspekce, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví apod.

-

územně odborné správní úřady, např. finanční úřady, katastrální úřady, krajské hygienické stanice, úřady práce apod.

-

nezávislé správní úřady, např. Úřad pro ochranu osobních údajů, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Nejvyšší kontrolní úřad apod. 3


Výkon územní samosprávy v přenesené působnosti vykonávají orgány obcí a krajů, popřípadě soukromé fyzické a právnické osoby (např. stanice technické kontroly, lesní stráž). Jsou to především krajské úřady, magistráty statutárních měst, městské úřady a obecní úřady. Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů tvořící územní celek a je vymezena hranicí území. (obce = základní územní samosprávný celek, kraj = vyšší územní samosprávný celek). Krajský úřad vykonává pro orgány obcí metodickou a odbornou pomoc ve věcech přenesené působnosti. Dle působnosti můžeme obce rozdělit na obce: -

se samostatnou působnosti (spravuje své záležitosti), tj. obec se základním rozsahem přenesené působnosti,

-

s přenesenou (delegovanou) působnosti státní správy, tj.: o obec s pověřeným obecním úřadem, o obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Obrázek 01: Rozdělení obcí dle působnosti Stát může prostřednictvím zákonů delegovat státní správu na orgány obce jako přenesenou působnost. Jedna z kompetencí obecního úřadu obce s rozšířenou působností je výkon úřadu územně plánovací činnosti, u obcí s pověřeným obecním úřadem pak výkon obecného stavebního úřadu. Na úseku stavebního práva se vyskytuje celá řada právních předpisů. Mezi základní právní předpisy ve výstavbě patří: -

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 1. 2006,

-

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 1. 2007,

-

zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů, účinná od 1. 1. 2007, 4


-

zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, účinná od 1. 1. 2007,

-

vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, ve znění pozdějších předpisů, účinná od 1. 1. 2007,

-

vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, účinná od 1. 1. 2007,

-

vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, účinná od 1. 1. 2007,

-

vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, účinná od 1. 1. 2007,

-

vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření ve znění pozdějších předpisů, účinná od 1. 1. 2007,

-

zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 7. 7. 1992,

-

vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, účinná od 26. 8. 2009,

-

vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, ve znění pozdějších předpisů, účinná od 18. 11. 2009.

1.1 Správní řád Správní řád je název zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který upravuje postupy a činnosti správních orgánů a také stanovuje práva a povinnosti občanů ve správním řízení. Správní řád představuje procesní normu upravující pravidla správního řízení v oblasti veřejné správy. Proces rozhodování správního orgánu se nazývá správní řízení (někdy se můžeme setkat s pojmem správní proces) a je dle tohoto zákona definován jako postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí. V některých případech se nevydává rozhodnutí (tzn. nevede se správní řízení) a vydává se jen sdělení ve smyslu § 154 a následujících paragrafů. Jde o pouhý souhlas správního orgánu s požadovaným záměrem a nelze jím ukládat jakékoliv podmínky, ani dotčených orgánů. Sdělení nabývá právní účinnosti dnem vydání (nelze se odvolat), lze ho jen přezkoumat v přezkumném řízení. Jedná se např. o územní souhlas, souhlas s ohlášením jednoduchých staveb, kolaudační souhlas atd. V tomto zákoně jsou uvedeny základní pravidla (zásady) správního řízení vycházející z Listiny základních práv a svobod, např. že příslušný správní orgán je vždy povinen jednat v souladu s veřejným zájmem a dle okolností daného případu tak, aby při rozhodování v podobných případech nedocházelo k protichůdným rozhodnutím. Dále správní orgán je povinen zajistit rovné zacházení se všemi občany, poskytnout jím pomoc a ponaučení o 5


právech a povinnostech vyplývajících s požadovaného úkonu. Každý účastník správního řízení má právo podat odvolání proti vyhotovenému rozhodnutí atd. Správní řád se skládá z těchto 8 částí: -

část první

Úvodní ustanovení (předmět úpravy a základní zásady činnosti správních orgánů),

-

část druhá

Obecná ustanovení o správním řízení,

-

část třetí

Zvláštní ustanovení o správním řízení,

-

část čtvrtá

Vyjádření, osvědčení a sdělení,

-

část pátá

Veřejnoprávní smlouvy,

-

část šestá

Opatření obecné povahy,

-

část sedmá

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení,

-

část osmá

Účinnost.

Nejrozsáhlejší části Správního řádu je část druhá, která se zabývá postupem správního orgánu před zahájením řízení, během samotného správního řízení, dále způsobem podávání žádostí a doručováním písemností fyzickým a právnickým osobám, popř. možnosti doručování veřejnou vyhláškou (písemnost či oznámení se vyvěsí na veřejně přístupné úřední desce správního orgánu). Doručování veřejnou vyhláškou se využívá při řízení s velkým počtem účastníků (s více než 30 účastníky řízení). Veřejnou vyhlášku lze také využit v případech, pokud se jedná o doručování osobám neznámého pobytu nebo sídla, dále osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat a osobám, které nejsou známy. Účastníkem řízení je žadatel a také další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech a rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Účastníka řízení může za jistých podmínek zastupovat zmocněnec. V některých případech nařizuje příslušný správní orgán ústní jednání účastníků řízení. O ústním jednání musí být účastníci informováni nejméně s pětidenním předstihem. Správní řád taxativně definuje dotčené orgány. Jsou to [4]: -

orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon,

-

správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu.

Výsledkem správního řízení je individuální právní akt (rozhodnutí). Potřebné náležitosti vyhotoveného rozhodnutí, zejména pokud se jedná o obsah a formu rozhodnutí, jsou přesně specifikovány v § 67 -70 tohoto zákona. Vyhotovené rozhodnutí se v závislosti na konkrétním správním řízení obvykle skládá ze tří částí a to z: -

výrokové části s právním ustanovením, podle nichž bylo rozhodováno, 6


-

odůvodnění,

-

poučení účastníků řízení.

Nedílnou součásti zákona je i proces odvolávacího a přezkumného řízení, ve kterém lze podávat námitky vůči průběhu správního řízení a vyhotovenému rozhodnutí. Dále jsou v předpisu uvedeny lhůty k provedení jednotlivých úkonů, způsob počítání času a postup vyrozumění příslušných účastníků správního řízení o vyhotoveném rozhodnutí. Například lhůta pro odvolání činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, v případě účastníka řízení, kterému nebylo rozhodnutí oznámeno, činí lhůta 30 dní. Lhůta pro zahájení řízení s větším počtem účastníků nesmí být kratší než 15 dnů ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce.

1.2 Historický vývoj stavebního práva Novodobou historii stavebního práva lze v zásadě rozdělit do pěti základních vývojových etap. V prvním období od roku 1886 do konce čtyřicátých let 20. století platilo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku celkem 5 stavebních řádů. V Čechách to byly dva stavební řády, první vyčleňující Prahu, Plzeň a České Budějovice a druhý platný pro všechny ostatní obce v Čechách. Pro Moravu platily také dva stavební řády, které odlišovaly města Brno, Olomouc, Jihlavu a Znojmo a jejich obce předměstské od ostatních obcí. Slezsko mělo svůj vlastní stavební řád. Doplňkem stavebních řádů byly zákony o stavebním ruchu, které obsahovaly úlevy po stránce technické i procesní. Stavební řády měly převážně policejní ráz a svojí povahou znamenaly především omezení práva vlastnického.

Obrázek 02: Seznam stavebních zákonů od roku 1886 do konce čtyřicátých let 20. století v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Základní principy veřejného stavebního práva, pravidla pro povolování staveb, ohlašování stavebních úprav a změn staveb, zásady pro dohled nad prováděním staveb a kolaudací dokončených staveb zakládají stavební řády z r. 1886 a let následujících. Stavební zákon byl jediným předpisem, který upravoval tyto otázky a řešil i technické náležitosti staveb, stavebních konstrukcí i stavebních materiálů a zároveň stanovil i působnost a pravomoc stavebních úřadů a upravil správní trestání za přestupky ve věcech stavebních. 7


Obrázek 03: Ukázka Stavebního řádu pro král. hlavní město Prahu, platný i pro Karlín, Smíchov, Král. Vinohrady, Žižkov, Košíře, Třešovice s Trešovičkami, Břevnov s Týnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troju, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí, pro Plzeň a Budějovice

Druhá etapa trvala až do roku 1958, kdy byla provedena první novela stavebních řádů, a to vládním nařízením č. 109/1942 Sb., o změně stavebních řádů, které upravovalo dílčí otázky a v samostatné kapitole byly upraveny požadavky na silniční ochranná pásma a řešení konfliktů při střetu zájmů výstavby s omezeními vyplývajícími vymezených ochranných pásem. V navazujících předpisech byly řešeny otázky územního plánování, vládním nařízením byly nově položeny podmínky pro opatřování plánů obcí a byla zřízena plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí. Zároveň byly vydány zvláštní předpisy pro některé druhy staveb: biografy, jatky, pohodnice, stáje, zemědělských podniků, plovárny a koupaliště, tělocvičny a hřiště, chaty v inundaci, povrchové stavby na dolech a stanoveny podmínky pro stavby u dráhy a v blízkosti dálnice a také byly upraveny podmínky pro zřizování reklamních a informačních zařízení. Následující úprava z roku 1949 založila pojem územní plánování jako 8


nástroj komplexního řešení území. Dochází k oddělení technických požadavků ze zákona, k jejich úpravě v prováděcí vyhlášce a k podrobnější úpravě stavebního řízení v téže vyhlášce. Byly definovány základní pojmy stavebního řádu: novostavba, přístavba, nástavba, stavební změna, udržovací práce, stavební pozemek a staveniště. Třetí období je ohraničené léty 1958 a 1976. Ve druhé polovině padesátých let byly novelizovány předpisy územního plánování a stavebního řádu. Předpisy z roku 1958 (zákon), resp. 1959 (vyhláška) jsou velmi podrobné z hlediska stanovení podmínek místního šetření, přezkoumání ve stavebním řízení a stanovení vztahu připomínek ze strany stavebního úřadu ve směru k orgánu posuzujícímu a schvalujícímu dokumentaci stavby po investorské linii. Předpisy stavebního řádu však ještě neobsahovaly technické požadavky na stavby, které byly specifikovány až v roce 1976. Ve čtvrté etapě od roku 1976 do roku 2006 byl v platnosti zákon č. 50/1976 Sb. ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a ve znění zákona č. 262/1992 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Tento stavební zákon a jeho prováděcí předpisy prodělaly za dobu své platnosti celou řadu změn. Zákon byl za dobu své platnosti celkem novelizován 23krát. Nejrozsáhlejší byla novela v roce 1992 (zákon č. 262/1992 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) reagující na společenské a ekonomické změny přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Samotný stavební zákon byl členěn do devíti částí, jejichž náplní bylo územní plánování, stavební řád, sankce, vyvlastnění, stavební úřady a jejich působnost, ochrana zvláštních zájmů, soustava informací a evidence, společná ustanovení a ustanovení přechodná a závěrečná. Pátá etapa vývoje stavebního práva byla zahájena 1. ledna 2007, kdy nabyl na účinnosti zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který upravuje soubor právních předpisů územního plánování a stavební řádu a také oblasti související. Tento zákon navazuje na reformu veřejné správy, na správní zákon č. 500/2004 Sb. Některá ustanovení týkající se institutu autorizovaného inspektora a upravující náhrady za vyvlastnění však již v předstihu nabyly na účinnosti 1. července 2006 a naopak ustanovení, která upravují náhrady za změnu v území, až teprve k 1. lednu 2012 [5]. Dne 1. 1. 2013 nabyla v účinnosti komplexní novela stavebního zákona. Zákon č. 350/2012 Sb. ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a některé související zákony. Novela vyšla ve Sbírce zákonů 22. října 2012 v částce 130 pod číslem 350/2012 Sb. Novela stavebního zákona nemění doposud platnou koncepci stavebního zákona, jen zpřesňuje znění jednotlivých ustanovení. Přináší změny jak v části územního plánování, tak i v části stavebního řádu. Nově jsou definovány kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecním stavebním úřadě. Dochází k rozšíření okruhu staveb, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Také se rozšířil okruh staveb nevyžadující stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Dále se upravilo problematické ustanovení institutu autorizovaného inspektora o vydávání certifikátu o kontrole stavby. Hlavním cílem novely je zjednodušení vyřizování procesů územního a stavebního řízení a zabránění korupčního jednání. 9


Samostatnou část právní úpravy územního plánování a stavebního řádu tvoří obecné technické požadavky na výstavbu (vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, tzv. OTP, dále vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb). Dle Stavebního zákona, § 2 odst. 2 písm. jsou obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

TEST 1 (KAPITOLA 1): TEST 1: 1) Mezi ústřední orgány státní správy patří: a) vláda České republiky b) Česká inspekce životního prostředí c) krajská hygienická stanice 2) Který z níže uvedených právních předpisů pozbyl platnosti? a) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) b) vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu c) vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb 3) Správní řád se skládá z: a) 9 částí b) 8 částí c) 7 částí 4) Správní řád upravuje: a) strukturu principu dělby moci b) postupy a činnosti správních orgánů c) postupy a činnosti privátních orgánů 5) Vyhotovení rozhodnutí správního orgánu se obvykle skládá z: a) výrokové části, odůvodnění, poučení b) vyrozumění, odůvodnění c) informace o stavu jednání

10


ŘEŠENÍ TESTU 1 TEST 1 (KAPITOLA 1) Otázka č. 1 - a Otázka č. 2 - b Otázka č. 3 - c Otázka č. 4 - b Otázka č. 5 - a

SHRNUTÍ KAPITOLY Orgány správy zajišťují zastupování státu při výkonu veřejné správy. Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) popisuje postupy a činnosti správních orgánů včetně stanovení práv a povinností občanů ve správním řízení. Základním právním předpisem ve výstavbě je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). První stavební zákony vznikly na konci 19. století a platily pro Čechy, Moravu a Slezsko.

DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE Literatura: [1] KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995, 247 s. ISBN 80-7179028-1. [2] POUROVÁ, Irena. Nové stavební právo. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2008, 149 s. ISBN 97880-01-04164-2. [3] TOMÁNKOVÁ, Jaroslava, Dana ČÁPOVÁ a Dana MĚŠŤANOVÁ. Příprava a řízení staveb. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2008, 199 s. ISBN 978-80-01-04166-6. [4] Česko. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 174. [5] WOLFOVÁ, Marie et al. Příprava a provádění staveb. Ostrava : VŠB - Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební. 2. Legislativa související s přípravou a realizací 11


staveb a veřejnoprávním projednáváním stavby, 2009, s. 10-13. ISBN 978-80-248-21528. [6] KADEČKA, Stanislav a Filip RIGEL. Výkon státní správy – kompetence, odpovědnost. Brno, 2009. [7] Česko. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 163.

2

STAVEBNÍ ZÁKON

CÍLE KAPITOLY Pochopit povolovací procesy stavebního zákona. Naučit základní pojmy používané ve stavebním zákoně. Zvládnout základní informace o stavebním právu.

RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY Základní pojmy, výkon veřejné správy, územní plánování, územní rozhodování, stavební řád, užívání staveb, odstranění staveb.

12


ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Studium této kapitoly zabere 2x 2 přednáškové hodiny + 1 x 2 hodiny cvičení. Doba samostudia je značně individuální a může se podstatně lišit od výuky přednášené.

KLÍČOVÁ SLOVA Stavební zákon, územní souhlas, územní řízení, ohlášení jednoduchých staveb, stavební řízení, institut autorizovaného inspektora, oznámení o užívání stavby, kolaudační souhlas.

PRŮVODCE STUDIA

Výchozím souborem právních předpisů upravující územní plánování a stavební řád je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zkráceně nazývaný jako stavební zákon. Celkové pojetí stavebního zákona oproti dříve 30 let platné právní úpravě stavebního zákona se z pohledu veřejného práva podstatně změnilo. Jedná se zejména o nástroje a procesní postupy správního řízení, definování povinností účastníků výstavby a konkretizace pravomocí příslušných správních úřadů. Stavební zákon si pokládá za hlavní cíl vytvoření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, vycházející z rovnováhy založené na hospodářském rozvoji, ochraně životního prostředí a sociální soudržnosti obyvatel daného území. Proces posuzování a projednávání ochrany veřejného zájmu se přesouvá z části stavebního řádu již do části územního plánování, což vede k liberalizaci procesu stavebního řízení při povolování staveb. Stavební řízení se zejména zaměřuje na stavebně technické podmínky pro provedení stavby a v rámci legislativního procesu řízení se již nebudou brát na zřetel námitky, které již byly uplatněny nebo mohly být uplatněné v územním řízení. Stavební zákon stejně jako již neplatný zákon č. 50/1976 Sb. obsahuje dvě stěžejní části a to: -

část územní plánování,

-

část stavební řád.

V části územního plánování se především definují cíle a úkoly územního plánování. Zabývá se tvorbou a vydáváním územně plánovací dokumentace a územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu užívání na území, dělení nebo zcelování pozemků a 13


o ochranném pásmu. Dále popisuje orgány územního plánování a vliv záměru na udržitelný vliv území spočívající v ochraně nezastavěného území. Nedílnou součásti této obsahové části je posuzování vlivů záměru z hlediska životního prostředí a stanovení podmínek, za kterých lze výstavbu realizovat. Část stavební řád se zabývá zejména povolováním staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení. Vymezuje stavby a její změny, které nebudou povolovány v procesu stavebního řízení ani ohlášení a rozšiřuje okruh staveb pro ohlášení. Dále definuje podmínky pro užívání staveb, popřípadě pro jejich odstranění, upravuje zvláštní pravomoci stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost stavebníků, vlastníků a také osob účastnících se přípravy a realizace staveb. Obsahová část stavebního zákona se člení na sedm části: Část první:

Úvodní ustanovení

Část druhá: Výkon veřejné moci Část třetí:

Územní plánování

Část čtvrtá: Stavební řád Část pátá:

Společná ustanovení

Část šestá:

Přechodná a závěrečná ustanovení

Část sedmá: Účinnost

2.1 Základní pojmy V úvodním ustanovení stavebního zákona jsou definovány základní pojmy používané v tomto zákoně. Je vhodné se tyto pojmy osvojit. Následné pojmy jsou převzaté ze stavebního zákona. Stavební pozemek je pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem. Zastavěný stavební pozemek je pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami Zastavěné území je území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (tzv. intravilán). Veřejná infrastruktura pozemku, stavby, zařízení, a to: 1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení, 2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, apod.

14


3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, 4. veřejné prostranství, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu. Stavební podnikatel je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů). Stavebník je osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. Změnou dokončené stavby je: -

nástavba, kterou se stavba zvyšuje,

-

přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,

-

stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu. Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu. Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce; zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby. Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

15


2.2 Výkon veřejné správy Orgány územního plánování a stavební úřady mají postupovat při správním řízení takovým způsobem, aby co nejméně zatěžovaly dotčené osoby a přednostně využívaly zjednodušené postupy. Pokud lze v dané věci vydat pouze jedno rozhodnutí, je třeba upustit od dalšího povolování záměru. Pokud je spolu se stavbou hlavním předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební úřad projedná všechny stavby v režimu stavby hlavní. Orgány územního plánování a stavební úřady mohou v souladu se stavebním zákonem uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Orgány územního plánování a stavební úřady musí vždy postupovat ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány, které zajišťují ochranu veřejného zájmu podle zvláštních předpisů. Jedná se například o tyto právní předpisy: -

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 1. 2002,

-

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 6. 1992,

-

zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 9. 2012,

-

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 7. 1992,

-

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 1. 1988,

-

zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 7. 1986,

-

zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 4. 1997,

-

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 1. 2001.

Dotčené orgány vyhotovují pro vydání rozhodnutí stavebního úřadu nebo autorizovaného inspektora závazná stanoviska a pro postupy, které nejsou samostatným rozhodnutím (v případě souhlasu správního orgánu s požadovaným záměrem) správního řízení, vydávají stanoviska. Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Ke změně závazného stanoviska a stanoviska dotčeného orgánu může dojít jen v zákoně stanovených případech, především ale v případě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky vydání původního stanoviska. V následných řízeních se již nepřihlíží k závazným stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci území, nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě nově zjištěných a doložených skutečností dle předchozí věty. Dotčené orgány kontrolují dodržování svých stanovisek ve vyhotovené výrokové části rozhodnutí příslušného správního úřadu. 16


Pokud je tentýž úřad dotčeným orgánem podle zvláštních předpisů (jedná se zejména o obec s rozšířenou působností) ve více věcech v rámci jednoho správního řízení, vydává pouze jedno souhrnné, tzv. koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko. Ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonávají působnost tyto orgány státní správy: -

Orgány obcí a krajů (zastupitelstvo, rada).

-

Ministerstvo obrany – na území vojenských újezdů, apod.

-

Ministerstvo pro místní rozvoj.

-

Obecné stavební úřady.

-

Speciální stavební úřady: o pro stavby letecké, stavby drah, dálnic a silnic, vodních děl, apod.

-

Vojenské, újezdní úřady (Ministerstvo obrany, vnitra, spravedlnosti, průmyslu a obchodu - u těžby, jaderných zařízení apod.).

2.2.1 Působnost ve věcech územního plánování ORGÁNY OBCE Vykonávají působnost ve věcech územního plánování jako přenesenou působnost. Pokud nestanoví-li zákon jinak, o věci rozhoduje zastupitelstvo obce. Orgány obce se dělí dle stavebního zákona na Úřad územního plánování, Stavební úřad, Zastupitelstvo obce a Radu obce. Úřad územního plánování - obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti zajišťuje zejména: -

pořizování územního plánu a regulačního plánu pro území své obce, taktéž pořizuje tyto podklady na požádání obce ve svém správním obvodu,

-

uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí, jako dotčený orgán v územním řízení.

Stavební úřad vydává především územní rozhodnutí, územní souhlas a poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace. Zastupitelstvo obce rozhoduje o pořízení územního plánu a regulačního plánu, následně vydává vypracovaný územní plán a regulační plán. Rada obce vydává vymezení zastavěného území, územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře a podává námitky k zásadám územního rozvoje a připomínky k územnímu plánu sousední obce.

17


Obrázek 04: Orgány ve věcech územního plánování

ORGÁNY KRAJE Taktéž jako obce vykonávají působnost ve věcech územního plánování jako přenesenou působnost a mohou zasahovat v případě nadmístního významu do činností orgánů obcí, ale jen v zákonem předepsaných případech. Orgány kraje se dělí dle stavebního zákona na Krajský úřad, Zastupitelstvo kraje a Radu kraje. Krajský úřad v přenesené působnosti pořizuje především zásady územního rozvoje. U ploch a koridorů nadmístního významu pořizuje v zákonem stanovených případech také regulační plán. Krajský úřad je taktéž dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení o změnách v území podle zvláštních právních předpisů (např. při posuzování vlivu na životní prostředí). V případech, které jsou předepsané v zákoně, zajišťuje vydávání územního rozhodnutí. Zastupitelstvo kraje vydává zásady územního rozvoje, dále schvaluje zadání, popřípadě pokyny pro vyhotovení návrhu zásad územního rozvoje. V zákonech předepsaných případech zajišťuje vydání regulačního plánu. Rada kraje obstarává stanoviska k návrhu politiky územního rozvoje a územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře v případech definovaných v zákoně.

MINISTERSTVO OBRANY Ministerstvo obrany je správním orgánem pro území vojenských újezdů v rámci úseku územního plánování. Ministerstvo především vydává územní plán a regulační plán pro toto území. Pořízení těchto plánů má ve své gesci Újezdní úřad pro území vojenského újezdu.

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem ve věcech územního plánování a stavebního řádu. 18


Jeho hlavní činnosti je výkon státního dozoru nad činnostmi na úseku územního plánování, pořizování politiky územního rozvoje (územní plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech). Dále zajišťuje metodickou podporu ve věcech územního plánování.

2.2.2 Působnost ve věcech stavebního řádu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Taktéž jako ve věcech územního plánování vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj státní dozor v této působnosti. Sleduje závažné a opakující se vady ve výstavbě v rámci systému stavebně technické prevence, dále je analyzuje a navrhuje opatření pro jejich eliminaci. Data o výskytu závad, poruch nebo havárií staveb předávají ministerstvu prostřednictvím systému stavebně technické prevence stavební úřady. Ministerstvo také zajišťuje technické předpisy pro výstavbu a dbá na jejich aktualizaci. Dále se zabývá koordinací vzájemné součinnosti všech orgánů ve věcech územního plánování a stavebního řádu a v neposlední řadě vykonává dozor nad činnosti autorizovaných inspektorů.

Obrázek 05: Orgány ve věcech stavebního řádu

STAVEBNÍ ÚŘADY Dle působnosti se stavební úřady dělí na: -

Obecné stavební úřady: o ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu (např. u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů, u staveb jaderného zařízení, u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu apod.), o krajský úřad, o obecní úřad obce s rozšířenou působností, o pověřený obecní úřad, 19


o městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2012. -

Speciální stavební úřady ve věcech stavebního řádu u: o staveb leteckých, o staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, o staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, o vodních děl.

Stavební zákon definuje kvalifikační požadavky na vzdělání a praxi zaměstnanců obecných stavebních úřadů vykonávající činnost na úseku územního plánování a stavebního řádu. Kvalifikační požadavky na fyzické osoby jsou: -

vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu ve studijním oboru stavebního, architektonického, právnického směru nebo,

-

vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 2 roky praxe v oboru nebo,

-

střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 3 roky praxe v oboru,

-

zvláštní odborná způsobilost ověřena zkouškou a prokázána osvědčením dle § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

V případě nesplnění požadavků podle zvláštního právního předpisu může fyzická osoba vykonávat činnost na úseku územního plánování a stavebního řádu pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky, avšak maximálně po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru. Speciální stavební úřady se v rámci své činnosti řídí zejména stavebním zákonem, popř. zvláštními právními předpisy. Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí. Tento souhlas ale není správním rozhodnutím. V případě neuskutečnění územního řízení, postačuje vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.

VOJENSKÉ A JINÉ STAVEBNÍ ÚŘADY Na území vojenských újezdů vykonávají působnost stavebních úřadů újezdní úřady. U vybraných druhů staveb, s výjimkou pravomoci ve věcech územního plánování, se vyskytují jiné stavební úřady a to: -

Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu.

-

Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu.

20


-

Ministerstvo spravedlnosti u staveb pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních jednotek.

-

Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb jaderných zařízení, u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu apod.

-

Obvodní báňské úřady v dobývacích prostorech.

2.3 Územní plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území při zachování principu rovnováhy tři aspektů: -

životní prostředí,

-

hospodářský rozvoj,

-

soudržnost společenství obyvatel území.

Územní plánování zajišťuje komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území při současném zachování souladu veřejných a soukromých zájmů (zájmy samosprávy na rozvoji obce či kraje, zájmy dotčených orgánů a zájmy jednotlivých vlastníků nemovitostí). Koordinaci veřejných a soukromých zájmů v území zabezpečují orgány územního plánování vymezením veřejného zájmů. Dle zvláštních právních předpisů se ve veřejném zájmu zajišťuje zejména ochrana a rozvoj: -

území s přírodní hodnotou,

-

území s kulturní hodnotou,

-

území s civilizační hodnotou,

-

urbanistické dědictví,

-

architektonické dědictví,

-

archeologické dědictví.

Tyto podmínky ochrany veřejného zájmu slouží pro hospodárné využívání zastavěného území a ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků před negativními vlivy.

ZÁKLADNÍ NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Základními nástroji územního plánování jsou: -

územně plánovací podklady,

-

politika územního rozvoje (dokument pro celé území republiky),

-

územně plánovací dokumentace: 21


o zásady územního rozvoje (dokument pro území kraje), o územní plán (dokument pro území obce), o regulační plán (dokument pro část území obce). -

rozhodování v území (územní rozhodnutí, územní opatření, úprava vztahů v území).

2.3.1 Územně plánovací podklady Územní plánovací podklady slouží jako podklad pro další nástroje územního plánování a to především pro pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území. Územně plánovací podklady se skládají z: -

územně analytických podkladů, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území,

-

územní studie, která ověřuje možnosti daného území a podmínky jeho změn.

Územně analytické podklady pořizuje buď úřad územního plánování (obecní úřad obce s rozšířenou působností) pro svůj správní obvod nebo krajský úřad pro území kraje. Podklady jsou pořizovány na základě průzkumů území a údajů o území. Údaje o území jsou získávány od orgánů veřejné správy a vlastníků dopravní a technické infrastruktury. Územně analytické podklady se aktualizují každé dva roky, popřípadě na základě nových údajů.

2.3.2 Politika územního rozvoje Stanovuje priority a určuje strategií územního plánování v rámci celé republiky z důvodu zajištění udržitelného rozvoje území. Jedná se např. o plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu atd. Politika územního rozvoje koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, taktéž zapracovává koncepty ministerstev, ústředních správních úřadů a krajů. Součásti je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, zejména na vyhodnocení závažných vlivů priorit územního plánování na životní prostředí vypracovaném Ministerstvem životního prostředí. Návrh politiky územního rozvoje obstarává Ministerstvo pro místní rozvoj a schvaluje ji vláda České republiky. Návrh politiky územního rozvoje se konzultuje se sousedními státy České republiky. Je to závazný dokument pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Politika územního rozvoje se aktualizuje každé čtyři roky, popřípadě se vypracuje nový návrh politiky územního rozvoje.

2.3.3 Územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentace představuje tři dokumenty, které se vzájemně odlišují vymezeným územím a rozsahem zpracovaného záměru. Jsou to tyto dokumenty: 22


-

Zásady územního rozvoje.

-

Územní plán.

-

Regulační plán.

Dokumenty územně plánovací dokumentace musí být vždy v souladu s nadřazenou dokumentací, tzn. s politikou územního rozvoje.

Obrázek 06: Základní nástroje územního plánování ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE Je to dokument vyhotovený pro celé území kraje (lze si je představit jako „krajský územní plán“), který stanovuje klíčové požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území, dále vymezuje plochy a koridory nadmístního významu včetně požadavků na jejich využití, zejména pokud se jedná o veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Stanovují také územní rezervy, což jsou vymezené plochy a koridory pro budoucí využití území. Součásti dokumentu je vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, zejména procesu posuzování vlivu zamýšleného záměru nebo stavby na životní prostředí. Pořizovatel dokumentu zásad územního rozvoje je krajský úřad. Námitky k projednávanému návrhu zásad územního rozvoje mohou podat dotčené obce, oprávněný vlastník (jedná se o vlastníka, správce nebo provozovatele veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury) a zástupce veřejnosti (osoba zmocněná určitým počtem občanů). Zásady územního rozvoje se vydávají formou opatření obecné povahy (je to závazné opatření, které není právním předpisem ani individuálním rozhodnutím) a je závazné pro pořizované a vydávané územní plány, regulační plány a pro rozhodování v území.

23


ÚZEMNÍ PLÁN Územní plán představuje základní koncepční dokument rozvoje území celé obce, respektive pro celé území hlavního města Prahy nebo pro celé území vojenského újezdu. Stanovuje především urbanistickou koncepci území a koncepci veřejné infrastruktury. Dále vymezuje zastavěné území a zejména zastavitelné plochy. Pořizovatel dokumentu územního plánu je obec, o pořízení rozhoduje zastupitelstvo obce: -

z vlastního podnětu,

-

na návrh orgánu veřejné správy,

-

na návrh občana obce,

-

na návrh fyzické nebo právnické osoby s vlastnickým právem k pozemku nebo stavbě,

-

na návrh oprávněného investora.

Taktéž jako zásady územního rozvoje se územní plán vydává formou opatření obecné povahy. Každý občan může k návrhu územního plánu uplatnit své připomínky a dotčené osoby (vlastníci pozemků a staveb, oprávněný investor, zástupce veřejnosti) také námitky. Dokument územního plánu je závazný pro pořízení a vydávání regulačního plánu a pro rozhodování v území.

REGULAČNÍ PLÁN Regulační plán je dokument vydaný pro část území obce nebo kraje, který stanovuje podrobné podmínky: -

pro využití pozemků,

-

pro umístění a prostorové uspořádání staveb,

-

pro ochranu hodnot a charakteru území,

-

pro vytváření příznivého životního prostředí,

-

pro uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.

Ve schváleném rozsahu regulačního plánu nahrazuje územní rozhodnutí. Pořizovatelem regulačního plánu je krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností (úřad územního plánování). Vydává se z podnětu (zastupitelstva příslušného kraje, obce či Ministerstva obrany v území vojenského újezdu) nebo na žádost (fyzické či právnické osoby) formou opatření obecné povahy. Návrh regulačního plánu se nejdříve projednává s dotčenými orgány a s obcí, pokud není zároveň pořizovatelem regulačního plánu. Následného veřejného projednávání posouzeného návrhu regulačního plánu se může zúčastnit i veřejnost. Každý může u pořizovatele regulačního plánu písemně uplatnit své připomínky, účastnící územního 24


řízení mohou podat i námitky. Regulační plán je závazný pro rozhodování v území a je vždy podřízen zásadám územního rozvoje a územnímu plánu.

2.3.4 Územní rozhodování Dalším nástrojem územního plánování je rozhodování v území, které se skládá z: -

územního rozhodnutí,

-

územního opatření o stavební uzávěře a o sanaci území,

-

úpravy vztahů v území.

V územním rozhodnutí se umísťuje naplánovaný záměr a stavba. Územní opatření o stavební uzávěře omezuje nebo zakazuje stavební činnost ve vymezeném území po dobu trvání stavební uzávěry. Územní opatření o asanaci území se vydává na území, které bylo postižené živelní pohromou, závažnou havárií nebo u závadných staveb (např. z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, atd.). Úprava vztahů v území představuje dle stavebního zákona předkupní právo pro veřejně prospěšné stavby nebo veřejné prostranství, které jsou vyspecifikované územním plánem nebo regulačním plánem a má účinky věcného břemena.

TEST 2 (KAPITOLY 2.1, 2.2, 2.3) TEST 2: 1) Stavební zákon se skládá ze dvou stěžejních částí: a) základní pojmy a povolování staveb d) územní plánování a stavební řád e) územní plánování a povolování staveb 2) Dle stavebního zákona veřejnou infrastrukturou pozemku, stavby a zařízení je: a) dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, občanské vybavení, veřejné prostranství f) dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, občanské vybavení g) dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, technické zařízení budov 3) Co tvoří územně plánovací dokumentaci? a) zásady územního rozvoje, územní plán, vymezující plán b) územně plánovací podklady, územní plán, vymezující plán c) zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán 25


4) Územní plán se vydává ve formě: a) rozhodnutí b) sdělení c) opatření obecné povahy 5) Obecným stavebním úřadem je: a) ministerstvo, krajský úřad, obecní úřad s rozšířenou působností, pověřený obecní úřad, městský a obecní úřad s působnosti ke dni 31. prosince 2012 b) krajský úřad, obecní úřad s rozšířenou působností, pověřený obecní úřad, městský a obecní úřad s působnosti ke dni 31. prosince 2012 c) ministerstvo, obecní úřad s rozšířenou působností, pověřený obecní úřad

ŘEŠENÍ TESTU 2 TEST 2 (KAPITOLA 2.1, 2.2, 2.3) Otázka č. 1 - b Otázka č. 2 - a Otázka č. 3 - c Otázka č. 4 - c Otázka č. 5 - a

2.4 Územní rozhodování Povolování staveb nebo zařízení, případně jejich změn, se dle stavebního zákona provádí ve dvou fázích. První fáze se zabývá umísťováním staveb vzhledem ke stavebnímu pozemku a k okolnímu území (stavba se umisťuje v území), druhá fáze se zaobírá procesem povolováním staveb pro jejích vlastní realizaci (povoluje se technické provedení stavby).

26


Obrázek 07: Formy projednávání stavebního záměru v procesu územního rozhodování

Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich užívání na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak. Jedná se o institut územního řízení, územního souhlasu, zjednodušeného územního řízení a veřejnoprávní smlouvy. Taktéž vyhotovený regulační plán může v řešené ploše území ve schváleném rozsahu nahradit územní rozhodnutí.

2.4.1 Veřejnoprávní smlouva o umístění stavby Dle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území, která nahradí územní rozhodnutí. V případě, že pro záměr bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí, nelze veřejnoprávní smlouvu uzavřít. Uzavřením veřejnoprávní smlouvy lze zkrátit proces vydání územního rozhodnutí v závislosti na počtu účastníků řízení a dotčených orgánů. V návrhu veřejnoprávní smlouvy, který vypracovává žadatel a předkládá stavebnímu úřadu, jsou uvedeny smluvní strany veřejnoprávní smlouvy (žadatel a příslušný stavební úřad). K žádosti se připojuje dokumentace v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí. Návrh veřejnoprávní smlouvy rovněž musí obsahovat i podmínky stanovené dotčenými orgány včetně písemného souhlasu všech účastníků řízení a doklad prokazující vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě. Bez souhlasu všech účastníků řízení nebo souhlasného závazného stanoviska dotčených orgánů nelze veřejnoprávní smlouvu uzavřít.

27


Obrázek 08: Ukázka žádosti o uzavření veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby

28


Během 30 dnů stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy, zda splňuje podmínky pro uzavření veřejnoprávní smlouvy a zda je záměr v souladu s požadavky dle § 90 stavebního zákona. Informace o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy musí být vyvěšena po dobu 8 dní na úřední desce příslušného stavebního úřadu. Stavební úřad buď návrh veřejnoprávní smlouvy přijme, nebo odmítne. V případě uzavření veřejnoprávní smlouvy vyvěsí stavební úřad oznámení na úřední desce po dobu 15 dnů. Doba účinnosti veřejnoprávní smlouvy je 2 roky a po dohodě ji lze prodloužit maximálně na 5 let. Dle správního řádu lze veřejnoprávní smlouvu přezkoumat v přezkumném řízení nejpozději do jednoho roku od nabytí účinnosti.

2.4.2 Územně plánovací informace Územně plánovací informace je předběžnou informací dle § 21 stavebního zákona. Poskytuje informace o: -

podmínkách využívání území a změn jeho využití vycházejících z územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,

-

podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů,

-

podmínkách vydání územního souhlasu včetně seznamu dotčených orgánů.

Obecně se jedná o „návod nebo seznam“ co vše bude orgán státní správy vyžadovat pro umístění záměru. Územně plánovací informaci poskytují v rámci své působnosti orgány státní správy ve věcech územního plánování (krajský úřad, úřad územního plánování a stavební úřad).

29


Obrázek 09: Ukázka žádosti pro vydání územně plánovací informace

30


Obsahové náležitosti územně plánovací informace stanovuje prováděcí právní předpis č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění pozdějších předpisů. Ve vyhlášce č. 503/2006 Sb., která platila do 28. března 2013, byla uveřejněna i žádost pro vydání územně plánovací informací. V současném platném znění vyhlášky (po novelizaci dne 29. března 2013) jsou uvedeny jen obsahové náležitosti, které musí být uvedeny v žádosti. Forma žádosti pro vydání územně plánovací informace záleží na žadateli, lze ale využít žádosti z dříve platné vyhlášky. Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní údaje o svém záměru, dále účel a technické provedení stavby. K žádosti se přikládá situační výkres ve dvou vyhotoveních. Z předložených podkladů musí být zejména patrné, zda navrhovaná stavba bude umístěna v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, zda se poměry v území podstatně nemění, že se nevyžadují nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu. Po vyplnění žádosti o územně plánovací informaci se žádost včetně přílohy odevzdává na podatelnu pověřené instituce, kde je mu přiřazena spisová značka. V případě, kdy na úřadě není podatelna pro příjem žádostí, se žádost odevzdává v kanceláři příslušného orgánu státní správy ve věcech územního plánování. Obvyklá lhůta pro vydání územně plánovací informace je 30 dnů. Odpovědí orgánu státní správy ve věcech územního plánování je územně plánovací informace, ve které jsou stanoveny podmínky, za jakých lze určitý záměr uskutečnit a o tom, podle jakých hledisek bude stavební úřad posuzovat žádost a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. Územně plánovací informace se nevydává formou správního rozhodnutí, ale pouze opatřením (vyjádřením), které nemá žádný opravný prostředek. Územně plánovací informace se žadateli doručuje psaním do vlastních rukou.

31


Obrázek 10: Ukázka vyhotovení územně plánovací informace

32


V téže věci lze předběžnou informaci požadovat jen jednou. Platnost územně plánovací informace je jeden rok ode dne jejího vydání. Popřípadě může platnost skončit dnem, kdy je žadatel informován orgánem státní správy o změně podmínek, za kterých byla územně plánovací informace vydána. Za vyhotovení územně plánovací informace není stanoven poplatek.

KORESPONDENČNÍ ÚKOL Č. 1 Vyplňte žádost o územně plánovací informaci. Žádost lze nalézt ve vyhlášce č. 503/2006 Sb., ve znění do 28. března 2013. Vyhotovenou žádost o územně plánovací informaci zašlete na emailovou adresu přednášejícího předmět Organizace a řízení staveb.

2.4.3 Územní rozhodnutí Proces vydání územního rozhodnutí se uplatňuje u všech záměrů, u kterých nepostačuje územní souhlas. Dle stavebního zákona se územní rozhodnutí vydává pro: -

umístění stavby nebo zařízení (obecně jen rozhodnutí o umístění stavby),

-

změnu využití území,

-

změnu vlivu užívání stavby na území,

-

dělení nebo scelování pozemků,

-

ochranné pásmo.

ROZHODNUTÍ O UMÍSTĚNÍ STAVBY Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje především stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, také stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění (zejména s pohledu ochrany veřejných zájmů), dále podmínky pro zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení nebo ohlášení a požadavky pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Stavby, které jsou uvedené v odstavci 2 § 79 stavebního zákona, nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Jedná se zejména o tyto stavby -

informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťována mimo ochranná pásma pozemních komunikací,

-

stožáry pro vlajky do výšky 8 m,

-

signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,

-

podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích, 33


-

opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,

-

cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,

-

sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti,

-

antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,

-

skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,

-

stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,

-

bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,

-

přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky,

-

výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma atd.

V případě, že se záměr posuzuje z hlediska vlivů na životní prostředí, stavba vyžaduje územní rozhodnutí nebo územní souhlas.

ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ VYUŽITÍ STAVBY Stanovuje nový způsob užívání pozemků a podmínky, za jakých lze pozemek využívat. Toto rozhodnutí vyžadují: -

terénní úpravy v závislosti na rozloze,

-

stanovení dobývacího prostoru,

-

odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy v závislosti na rozloze,

-

hřbitovy,

-

změny druhu pozemku (zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů) v závislosti na rozloze,

-

úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody. 34


Výjimky pro záměry, které nevyžadují územní rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas, jsou uvedeny v odstavci 3 § 80 stavebního zákona.

ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ VLIVU UŽÍVÁNÍ STAVBY NA ÚZEMÍ U staveb, jejichž změna užívání má vliv na životní prostředí nebo nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, je vyžadováno rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, které obsahuje podmínky, za jakých lze tuto změnu užívání provést, dále také podmínky a požadavky vyplývajících ze závazných stanovisek dotčených orgánů. Jedná se zejména o změny staveb, které podstatně mění nároky na okolní prostředí, např.: -

nástavby,

-

přístavby.

Naopak stavební úpravy a udržovací práce rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby ani územní souhlas nevyžadují.

ROZHODNUTÍ O DĚLENÍ NEBO SCELOVÁNÍ POZEMKŮ Určuje podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků. Rozdělení nebo scelení pozemků musí být v souladu s územně plánovací dokumentací a každá část pozemku po rozdělení nebo scelení musí být přístupná z veřejně přístupné komunikace

ROZHODNUTÍ O OCHRANNÉM PÁSMU Rozhodnutí o ochranném pásmu se většinou vydává současně s rozhodnutím o umístění stavby, s rozhodnutím o změně využití území nebo s rozhodnutím o změně vlivu užívání stavby na území. Rozhodnutí nám zajišťuje ochranu stavby, zařízení nebo pozemku před negativními vlivy okolí a také ochranu okolí stavby, zařízení nebo pozemku před negativními účinky záměru.

ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ Územní řízení zůstává jedním ze základních postupů pro umisťování staveb. V územním řízení se vydává územní rozhodnutí. Obvyklá lhůta územního řízení je 120 dnů. Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí musí být zpracovaná oprávněnou osobou (projektantem). Proces územního řízení vede a následně rozhodnutí vyhotovuje příslušný stavební úřad, popřípadě speciální stavební úřad. Mezi účastníky územního řízení patří: 35


-

žadatel,

-

obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn,

-

ostatní účastníci: o vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo (např. věcné břemeno, právo zadržovací, právo zástavní) k tomuto pozemku nebo stavbě, o osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno (jsou to nejen majitelé se společnou hranici tzv. „mezující sousedé“, ale i majitelé nesousedních staveb a pozemků, vlastníci veřejné technické a dopravní infrastruktury; záleží vždy na uvážení stavebního úřadu, koho stanoví jako přímo dotčeného účastníka), o osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis (např. občanská sdružení).

Účastníky řízení ale nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků. Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí stanovuje příloha č. 1 prováděcího právního předpisu č. 503/2006 Sb. Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu také základní údaje o požadovaném záměru, identifikační údaje o pozemku a stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit, uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich. K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí: -

doklady prokazující jeho vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám,

-

závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů (vyjma koordinovaného závazného stanoviska nebo závazného stanoviska vydávaného správním orgánem, jenž je i příslušný vydat územní rozhodnutí),

-

stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,

-

smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury k napojení,

-

podmínky k dotčeným ochranným a bezpečnostním pásmům,

-

dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

36


Žádost včetně příloh se odevzdává na podatelnu pověřené instituce, kde je mu přiřazena spisová značka. V případě, že pověřená instituce nemá podatelnu, odevzdává se žádost v kanceláři stavebního úřadu. Neobsahuje-li žádost požadované náležitosti, žadatel je vyzván stavebním úřadem k jejímu doplnění a stavební úřad řízení přeruší. Usnesení o přerušení se oznamuje pouze žadateli. Stavební úřad oznamuje zahájení územního řízení a další úkony účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě. V oznámení o zahájení řízení musí být účastníci řízení poučeni o podmínkách pro uplatňování námitek. V případě řízení s velkým počtem účastníků (nad 30 účastníků řízení) postačí záměr uveřejnit na úřední desce příslušného úřadu, jednotlivě se ale vždy oznamuje žadateli, příslušné obci, vlastníkovi pozemku nebo stavby (pokud není žadatelem) a dotčeným orgánům.

Obrázek 11: Obvyklá lhůta územního řízení K projednání žádosti nařizuje stavební úřad ústní jednání (bez účasti veřejnosti) s případným ohledáním na místě za účasti účastníků řízení a dotčených orgánů. Účastníci řízení musí být seznámení o konání ústního jednání minimálně 15 dnů předem. V případě, kdy je stavební úřad dobře obeznámen s poměry v území a žádost obsahuje dostatečné informace o záměru, může stavební úřad upustit od ústního jednání. Závazná stanoviska dotčených orgánů a námitky účastníků řízení musí být vždy uplatněny nejpozději při ústním jednání. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být uplatněny ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů, jinak se k nim nepřihlíží. Pokud byl záměr posuzován ve zjišťovacím řízení o posuzování vlivů na životní prostředí nebo bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí, nařídí se veřejné ústní jednání (s účasti veřejnosti, tj. zúčastnit se může každý, kdo má zájem).

37


Obrázek 12: Obvyklá lhůta územního řízení – ztížené řízení Stavební úřad posuzuje v územním řízení záměr žadatele, zda je v souladu s (§ 90 stavebního zákona): -

vydanou územně plánovací dokumentací,

-

charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,

-

požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

-

obecnými požadavky na využívání území,

-

požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

-

požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů.

Přerušit územní řízení může stavební úřad z důvodů uvedených ve správním řádu a také v případě, pokud záměr klade nové požadavky na dopravní a technickou infrastrukturu, jenž je potřeba nově vybudovat nebo případně realizovat úpravu stávající infrastruktury. Stavební úřad vyzve k předložení plánovací smlouvy nebo smlouvy s vlastníky dopravní a technické infrastruktury, že budou v dostatečné rozsahu vybudovány. Účelem plánovací smlouvy je smluvní zajištění dopravní a technické infrastruktury každého záměru před samotným povolením výstavby a také zabezpečení následného provozování této infrastruktury. Vydaným územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanovuje podmínky pro využití a ochranu území, dále podmínky pro další přípravu a realizaci záměru včetně uvedení doby platnosti rozhodnutí. Ve výrokové části rozhodnutí jsou uvedeny námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti a způsob jejich vypořádání. Rozhodnutí o umístění stavby: -

vymezuje stavební pozemek, 38


-

umisťuje navrhovanou stavbu,

-

stanoví její druh a účel,

-

stanoví podmínky pro její umístění,

-

stanoví podmínky pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, stanoví podmínky pro ohlášení stavby,

-

stanoví podmínky pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Proti územnímu rozhodnutí lze podat odvolání v 15ti denní lhůtě ode dne doručení. Odvolání se podává ke správnímu orgánu, který vydal napadené rozhodnutí. Za splnění stanovených podmínek (§ 90 správního zákona) může správní orgán o odvolání rozhodnout sám, jinak předává do 30ti dnů spis odvolacímu (nadřízenému) správnímu orgánu (krajskému úřadu, resp. magistrátu města). Stavební úřad po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí doručí žadateli vyhotovení územního rozhodnutí spolu s ověřenou projektovou dokumentací. Platnost územního rozhodnutí o umístění stavby je 2 roky ode dne nabytí právní moci, nejdéle však 5 let. Žadatel může požádat o změnu územního rozhodnutí v rozsahu změny z důvodu změny územně plánovací dokumentace, podkladů pro územní rozhodnutí nebo podmínek v území. Stavební úřad projedná návrh na změnu územního rozhodnutí a jeho dosavadní část se nahradí novým rozhodnutím. Za vydání územního rozhodnutí je stanoven poplatek ve výši dle položky č. 17 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

KORESPONDENČNÍ ÚKOL Č. 2 Vyplňte žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby. Žádost lze nalézt na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (Úvodní strana > Územní a bytová politika > Územní plánování a stavební řád > Vzory a formuláře >). Vyhotovenou žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby zašlete na emailovou adresu přednášejícího předmět Organizace a řízení staveb.

SPOLEČNÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Principem společného územního a stavebního řízení je sloučení obou řízení v jeden proces pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, tzv. společného rozhodnutí. Podaná „společná dokumentace“ musí splňovat požadavky na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a požadavky na projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení. V případě, že povaha věci nebo závazná stanoviska dotčených orgánů vylučuji společné řízení, stavební úřad nejprve projednává žádost procesu územního řízení a

39


po nabytí právní moci územního rozhodnutí započne projednávání žádost procesu stavebního řízení. Způsob projednávání společného rozhodnutí a doručování úkonu řízení je obdobný jako u územního řízení: -

podání žádosti o společné projednání,

-

oznámení o zahájení společného řízení (jednotlivě, resp. veřejnou vyhláškou),

-

oznámení o konání společného ústního jednání doručené nejméně 15 dnů předem,

-

případné upuštění od ústního jednání (jsou-li dobře známé poměry v území a žádost obsahuje dostatečné podklady pro posouzení), stanovení lhůty pro uplatnění námitek a závazných stanovisek dotčených orgánů, nejméně však 15 dnů,

-

přezkoumání žádosti dle požadavku na územní řízení (§ 90 stavebního zákona) a stavební řízení (§ 111 stavebního zákona),

-

společné rozhodnutí s výrokovou části pro výrok o umístění stavby a pro výrok o povolení stavby (každý výrok se odůvodňuje zvlášť) a s poučením účastníků řízení pro možné podání odvolání proti vydaným rozhodnutím (lhůta pro odvolání, odkdy se tato lhůta počítá, kdo rozhoduje o odvolání a ke komu se odvolání podává).

Obrázek 13: Obvyklá lhůta společného územního rozhodnutí a stavebního povolení Doba platnosti společného rozhodnutí činí 2 roky po dni nabytí moci, platnost společného rozhodnutí lze prodloužit na odůvodněnou písemnou žádost stavebníka podanou před uplynutím doby platnosti. Obsahové náležitosti žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení stanovuje příloha č. 6 prováděcího právního předpisu č. 503/2006 Sb.

40


Obrázek 14: Obvyklá lhůta společného územního rozhodnutí a stavebního povolení – ztížené řízení

KORESPONDENČNÍ ÚKOL Č. 3 Vyplňte žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Žádost lze nalézt na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (Úvodní strana > Územní a bytová politika > Územní plánování a stavební řád > Vzory a formuláře >). Vyhotovenou žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení zašlete na emailovou adresu přednášejícího předmět Organizace a řízení staveb.

ZJEDNODUŠENÉ ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ Zjednodušené územní řízení zkracuje dobu správního řízení a používá se pro rozhodnutí o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků. Podmínky, zda kterých lze využít zjednodušeného územního řízení, jsou: -

záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,

-

záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,

-

žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů,

-

souhlas účastníků řízení (osoby vlastníka nebo jiného věcného práva k pozemkům nebo stavbám, mezující sousedé) s navrhovaným záměrem vyznačený na situačním výkresu).

41


V případě, že žádost splňuje výše uvedené podmínky, stavební úřad posoudí záměr žadatele podle § 90 stavebního zákona. Pokud žádost nesplňuje dané podmínky, je žadatel v usnesení stavebního úřadu obeznámen o změně projednání na územní řízení. Vyhotovený návrh výroku rozhodnutí se uveřejní na úřední desce po dobu nejméně 15ti dnů a také se doručí žadateli a dotčeným orgánům. Informaci o návrhu výroku rozhodnutí žadatel bezodkladně po doručení vyvěsí na místě určeném stavebním úřadem po dobu 15ti dnů.

Obrázek 15: Obvyklá lhůta zjednodušeného územního řízení Účastníci řízení můžou do 15ti dnů ode dne vyvěšení návrhu výroku rozhodnutí na úřední desce podat písemně námitku. K námitkám účastníků řízení, kteří souhlasili s navrhovaným záměrem, se přihlíží jen v případě, pokud se změnily podklady pro jejich souhlas. Dotčené orgány mohou podat výhrady k návrhu výroku rozhodnutí, jestli nejsou uvedené podmínky stanovené v závazném stanovisku nebo záměr je v rozporu s rozhodnutím dotčeného orgánu. Nejsou-li uplatněny výhrady nebo námitky, rozhodnutí nabývá platnosti následný den po uplynutí lhůty pro podání námitky a stavební úřad doručí žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí včetně odůvodnění.

Obrázek 16: Obvyklá lhůta zjednodušeného územního řízení – ztížené řízení

Proces zjednodušeného územního řízení nelze spojit s institutem stavebního řízení. 42


2.4.4 Územní souhlas Další variantou schvalování záměru o umístění stavby je územní souhlas. Územní souhlas lze místo územního rozhodnutí vydat za těchto podmínek (§ 96, odstavec 1 stavebního zákona): -

záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,

-

poměry v území se podstatně nemění,

-

záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

-

záměr se neposuzuje ve zjišťovacím řízení, nebo nebylo pro něj vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Územní souhlas se dle § 96 stavebního zákona vydává u těchto záměrů: -

stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení uvedené v § 103 stavebního zákona,

-

ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení uvedené v § 104 stavebního zákona,

-

změn staveb,

-

změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,

-

staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,

-

terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,

-

odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.

43


Obrázek 17: Obvyklá lhůta územního souhlasu Žádost o vydání územního souhlasu podává žadatel na podatelnu správního orgánu. Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního souhlasu stanovuje příloha č. 7 prováděcího právního předpisu č. 503/2006 Sb. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. Dále se k žádosti dokládají: -

doklady prokazující jeho vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám; doklady není potřeba připojit, pokud lze vlastnická práva ověřit v katastru nemovitosti dálkovým přístupem,

-

souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů,

-


-

souhlas účastníků řízení (osoby vlastníka nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům nebo stavbám, mezujících sousedů) s navrhovaným záměrem vyznačený na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m,

-

jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.

44


Obrázek 18: Obvyklá lhůta územního souhlasu – ztížení řízení Splňuje-li žádost a záměr požadované podmínky, stavební úřad vydá do 30ti dnů od podání žádosti o vydání územního souhlasu a nabývá právní účinnosti dnem doručení žadateli. Žadateli je také doručen územní souhlas spolu s ověřeným situačním výkresem. Územní souhlas s vyznačením účinnosti se taktéž doručuje osobám, které daly souhlas k žádosti žadatele, dále dotčeným orgánům a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem a také případnému speciálnímu stavebnímu úřadu. Vyhotovení se vždy doručuje do vlastních rukou, u fyzických osob v obálce s červeným pruhem, u právnických osob v bílé obálce s dodejkou. Pokud žádost nebo záměr nesplňuje požadované podmínky, rozhodne stavební úřad usnesením o provedení územního řízení. O podaných námitkách se v rámci institutu územního souhlasu nerozhoduje, územní souhlas lze jen přezkoumat v přezkumném řízení do 1 roku od nabytí platnosti rozhodnutí. Platnost územního souhlasu je 2 roky, dobu platnosti však nelze prodloužit.

KORESPONDENČNÍ ÚKOL Č. 4 Vyplňte žádost o vydání územního souhlasu. Žádost lze nalézt na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (Úvodní strana > Územní a bytová politika > Územní plánování a stavební řád > Vzory a formuláře >). Vyhotovenou žádost o vydání územního souhlasu zašlete na emailovou adresu přednášejícího předmět Organizace a řízení staveb.

SPOLEČNÝ ÚZEMNÍ SOUHLAS A SOUHLAS S PROVEDENÍM OHLÁŠENÉHO STAVEBNÍHO ZÁMĚRU Po novelizaci stavebního zákona vznikla nová varianta zjednodušující povolovací správní proces dle § 96a. U jednoduchých staveb, terénních úprav a udržovacích prací, které vyžadují ohlášení, může stavebník současně podat žádost o územní souhlas a ohlášení stavebního 45


záměru. Jedná se o sloučení dvou povolovacích procesů v jeden společný povolovací proces. V případě, že záměr splňuje požadavky uvedené v § 96 a § 105 stavebního zákona, příslušný stavební úřad vydá společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, tzv. „společný souhlas“. Posuzovaná žádost a ohlášený záměr musí splňovat požadované podmínky jak pro územní souhlas, tak i pro souhlas s provedením ohlášeného záměru. Vyhotovené rozhodnutí o společném souhlasu se doručuje stavebníkovi a také dotčeným orgánům, osobám uvedených v procesu územního souhlasu a ohlášeného stavebního záměru. Stavebníkovi se ještě doručuje ověřená dokumentace nebo projektová dokumentace a štítek obsahující identifikační údaje o stavbě. Platnost společného souhlasu je 2 roky, dobu platnosti nelze prodloužit.

TEST 3 (KAPITOLA 2.4) TEST 3: 1) Formy projednávání stavebního záměru v procesu územního rozhodování jsou: a) územní řízení, územní souhlas, zjednodušené územní řízení, veřejnoprávní smlouva o umístění stavby, regulační plán h) územní řízení, územní souhlas, zjednodušené územní řízení, veřejnoprávní smlouva o umístění stavby i) územní řízení, územní souhlas, veřejnoprávní smlouva o umístění stavby, regulační plán 2) Doba platnosti veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby je: a) 1 rok j) 2 roky k) 3 roky 3) Co je to územně plánovací informace? a) předběžná informace o podmínkách využívání území, vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí a souhlasu včetně seznamu dotčených orgánu b) sdělení stavebního úřadu o průběhu stavebního řízení c) rozhodnutí stavebního úřadu 4) Dle stavebního zákona se územní rozhodnutí vydává zejména pro: a) umístění stavby nebo zařízení b) užívání stavby c) povolení technického provedení stavby 5) V územním řízení se vydává: a) územní souhlas b) územní rozhodnutí c) stavební povolení 46


6) V procesu územního souhlasu se vydává: a) územní souhlas b) územní rozhodnutí c) stavební povolení 7) Zjednodušeného územního řízení lze využít za těchto podmínek: a) záměr je v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, nevyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí a žádost je doložena souhlasnými stanovisky a souhlasem účastníků řízení b) záměr je v zastavěném území nebo zastavitelné ploše a nevyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí c) kdykoli 8) Doba platnosti územního rozhodnutí je: a) 1 rok l) 2 roky m) 3 roky 9) Doba platnosti územního souhlasu je: a) 1 rok n) 2 roky o) 3 roky

ŘEŠENÍ TESTU 3 TEST 3 (KAPITOLA 2.4) Otázka č. 1 - a Otázka č. 2 - b Otázka č. 3 - a Otázka č. 4 - a Otázka č. 5 – b Otázka č. 6 – a Otázka č. 7 – a Otázka č. 8 – b Otázka č. 9 – b

47


2.5 Stavební řád Stavební řád je čtvrtou části stavebního zákona a zabývá se jednak povolováním a ohlašováním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, ale také i užíváním staveb, jejich odstraňováním, stavebním dozorem, pravomocemi stavebního úřadu, institutem autorizovaného inspektora, povinnostmi a odpovědnostmi osob při přípravě, provádění a užívání staveb. Úkolem stavebního řádu je ověření způsobilosti dokumentace stavebního záměru pro jeho provedení a stanovení podmínek pro vlastní výstavbu tohoto záměru (povoluje se technické provedení stavby).

Obrázek 19: Formy projednávání stavebního záměru v procesu povolání staveb

Ve stavebním řádu v § 103 jsou taxativně uvedeny druhy staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které nevyžadují pro svůj záměr stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Níže jsou uvedeny některé příklady: -

terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,

-

úpravy pozemků s vlivem na schopnost vsakování vody, provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby, pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,

-

udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde-li o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,

-

stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde-li o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,

-

stavby: 48


o o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení, o stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, o vodovodní, kanalizační a energetické přípojky, o zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m, o oplocení, o reklamní a informační zařízení, o výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, o odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.

2.5.1 Ohlášení jednoduchých staveb, terénních úprav a udržovacích prací Povolovací proces ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují záměry taxativně stanovené v § 104 stavebního zákona. Jedná se zejména o tyto záměry: -

stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,

-

podzemní stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem,

-

stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let, dobu dočasnosti nelze prodloužit,

-

stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

-

stavby pro reklamu,

-

stavby zařízení staveniště (ohlášení nevyžadují dle § 103 odstavce 1 písmene e) bodě 1 stavebního zákona stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží-li k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení), 49


-

stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,

-

stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.

Obrázek 20: Obvyklá lhůta souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru V povolovacím procesu ohlášení jednoduchých staveb, terénních úprav a udržovacích prací se vydává písemný souhlas s provedením ohlášeného záměru. Vyhotovená žádost pro ohlášení stavebního záměru obsahuje základní údaje o stavebníkovi, o pozemku, o stavebním záměru, jeho rozsahu, účelu, způsobu a době provádění, dále o využití sousedního pozemku nebo stavby. Součásti žádosti jsou i tyto přílohy: -

doklady prokazující jeho vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám; doklady není potřeba připojit, pokud lze práva ověřit v katastru nemovitosti,

-

souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů,

-


-

souhlas účastníků řízení (osoby vlastníka nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům nebo stavbám, mezujících sousedů) s navrhovaným záměrem vyznačený na situačním výkresu,

-

dokumentace nebo projektová dokumentace dle konkrétního druhu záměru v rozsahu uvedeného v § 105 v odstavci 2 až 7 stavebního zákona.

V případě, že podaná žádost je úplná, splňuje všechny požadavky a stavební záměr je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, se závaznými stanovisky nebo rozhodnutími dotčených orgánů a také v souladu s rozhodnutím v území, stavební úřad vydá do 30 dnů ode dne podání žádosti souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. V opačném případě rozhodne stavební úřad usnesením o provedení stavebního řízení. 50


Obrázek 21: Obvyklá lhůta souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru – ztížené řízení Vydaný souhlas ohlášeného stavebního záměru obsahuje: -

identifikační údaje o stavebníkovi,

-

údaje o pozemku a stavbě, popis druhu a účelu stavebního záměru,

-

podmínky pro provedení stavebního záměru,

-

poučení účastníků řízení.

Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Souhlas se doručí stavebníkovi spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a štítkem obsahujícím identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru. Souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru se rovněž doručuje osobám, které daly souhlas k žádosti stavebníkovi, dále místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není současně stavebním úřadem a také případnému speciálnímu stavebnímu úřadu. Jedno vyhotovení ověřené dokumentace nebo projektové dokumentace se doručí místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem. Platnost souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru je 2 roky ode dne vydání, doba platnosti se však neprodlužuje. Proti vydanému rozhodnutí lze podat podnět k provedení přezkumného řízení dle § 94 správního řádu a to do 1 roku ode dne nabytí právního účinku souhlasu.

KORESPONDENČNÍ ÚKOL Č. 5 Vyplňte žádost o ohlášení stavby. Žádost lze nalézt na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (Úvodní strana > Územní a bytová politika > Územní plánování a stavební řád > Vzory a formuláře >). Vyhotovenou žádost o ohlášení stavby zašlete na emailovou adresu přednášejícího předmět Organizace a řízení staveb.

51


2.5.2 Stavební řízení Stavební záměry, které nepodléhají ohlášení a stavební zákon nestanoví jinak, jsou povolovány v procesu stavebního řízení. V povolovacím procesu stavebního řízení se vydává stavební povolení. Obvyklá lhůta stavebního řízení je 105 dnů. Při nedodržení lhůt uvedených ve stavebním zákoně však nevzniká stavebníkovi automaticky právo stavět, stavebník ale může požádat o přijetí opatření proti nečinnosti správního orgánu. Povolovací proces stavebního řízení vede a následné rozhodnutí vyhotovuje příslušný stavební úřad, popřípadě speciální stavební úřad. Mezi účastníky stavebního řízení patří: -

stavebník,

-

vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný stavební záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo (např. věcné břemeno, právo zadržovací, právo zástavní) k tomuto pozemku nebo stavbě,

-

osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být prováděním stavby přímo dotčeno,

-

osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis (např. občanská sdružení, obce dotčené záměrem, krajská hygienická stanice, hasičský záchranný sbor apod.), pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí.

Účastníky stavebního řízení ale nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků. Obsahové náležitosti žádosti o vydání stavebního povolení stanovuje příloha č. 9 prováděcího právního předpisu č. 503/2006 Sb. Žádost o vydání stavebního povolení obsahuje kromě obecných náležitostí základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemcích a stavbách. V případě, že stavební záměr bude využívat sousední pozemek, je nutno dodat vyjádření vlastníka sousední nemovitosti. Dále se k žádosti připojují: -

doklady prokazující jeho vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám; doklady není potřeba připojit, pokud lze práva ověřit v katastru nemovitosti dálkovým přístupem,

-

projektovou dokumentaci zpracovanou dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. oprávněnou osobou (projektantem),

-

plán kontrolních prohlídek stavby,

-

souhlasná závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů,

-

stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.

52


Projektová dokumentace stavby se předkládá minimálně ve dvou vyhotoveních. Pokud ale není obecní úřad zároveň stavebním úřadem, předkládá se pak trojmo. Žádost včetně příloh se odevzdává na podatelnu pověřené instituce, kde je mu přiřazena spisová značka. V povolovacím procesu stavebního řízení stavební úřad přezkoumává podanou žádost a ověřuje požadované náležitosti, zejména zda: -

lze stavbu provést podle připojených podkladů,

-

projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací,

-

projektová dokumentace je úplná, přehledná a je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu,

-

je zajištěn příjezd ke stavbě, včetně technického vybavení potřebného k užívání stavby,

-

předložené podklady vyhovují požadavkům dotčených orgánů.

V případě nesplnění požadovaných náležitostí, je stavebník vyzván stavebním úřadem k doplnění a stavební řízení se přeruší. O přerušení stavebního řízení je informován pouze stavebník. Stavební úřad oznamuje zahájení stavebního řízení účastníkům řízení a dotčeným orgánům nejméně 10 dnů před konáním ústního jednání. V oznámení o zahájení řízení musí být účastníci stavebního řízení poučeni o podmínkách pro uplatňování námitek. Závazná stanoviska dotčených orgánů a námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání. V případě řízení s velkým počtem účastníků (nad 30 účastníků řízení) postačí záměr uveřejnit na úřední desce příslušného úřadu, účastníci řízení se identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí. Jednotlivě (tj. do vlastních rukou) se ale úkony vždy oznamují stavebníkovi, příslušné obci, vlastníkovi pozemku nebo stavby (pokud není stavebníkem) a dotčeným orgánům.

Obrázek 22: Obvyklá lhůta stavebního řízení K projednání žádosti nařídí stavební úřad ústní jednání (bez účasti veřejnosti) s případným ohledáním na místě za účasti účastníků řízení a dotčených orgánů. V případě, kdy je stavební úřad dobře obeznámen s poměry v území a žádost obsahuje dostatečné informace o záměru, 53


může stavební úřad od ústního jednání upustit. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být uplatněny námitky a připomínky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 10 dnů, jinak se k nim nepřihlíží. Ve stavebním zákoně jsou přesně taxativně definovány okruhy k věcem, ke kterým může účastník řízení uplatnit námitky. Jedná se o námitky k projektové dokumentaci, ke způsobu provádění a užívání stavby nebo námitky k požadavkům dotčených orgánů omezující jeho vlastnické právo. K námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny v předešlých povolovacích řízeních (např. územní řízení, regulační plán apod.) se nepřihlíží.

Obrázek 23: Obvyklá lhůta stavebního řízení – ztížené řízení

Vydané rozhodnutí stavebního úřadu se nazývá stavební povolení, které stanovuje podmínky pro provedení stavby. Jedná se zejména o zabezpečení ochrany veřejných zájmů, dodržení obecných požadavků na výstavbu a požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Dále stanovuje stavebníkovi povinnost informovat stavební úřad ve stanovených fázích výstavby a to z důvodu možné kontrolní prohlídky stavby. U staveb s technologickým zařízením lze stanovit dobu trvání zkušebního provozu pro ověření bezpečného užívání.

54


Obrázek 24: Obvyklá lhůta stavebního řízení při použití veřejné vyhlášky

Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost a vlastnost provedené stavby. Zkušební provoz se povoluje na žádost stavebníka nebo na požadavek dotčeného orgánu, popřípadě z jiného odůvodněného požadavku. Vydané rozhodnutí o zkušebním provozu obsahuje dobu jeho trvání a případně jeho podmínky. Doklad o vyhodnocení výsledků zkušebního provozu se přikládá k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

Obrázek 25: Obvyklá lhůta stavebního řízení při použití veřejné vyhlášky – ztížené řízení

Stavební úřad zasílá stavebníkovi po dni nabytí právní moci stavebního povolení jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Platnost stavebního povolení je 2 roky, dobu platnosti stavebního povolení lze prodloužit na žádost stavebníka před uplynutím platnosti. 55


Za vydání stavebního povolení je stanoven poplatek ve výši dle položky č. 18 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

KORESPONDENČNÍ ÚKOL Č. 6 Vyplňte žádost o stavební povolení. Žádost lze nalézt na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (Úvodní strana > Územní a bytová politika > Územní plánování a stavební řád > Vzory a formuláře >). Vyhotovenou žádost o stavební povolení zašlete na emailovou adresu přednášejícího předmět Organizace a řízení staveb.

2.5.3 Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby Jako u povolovacího procesu o umístění staveb, může stavební úřad u staveb vyžadující stavební povolení uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahrazuje stavební povolení. Podmínkou pro uzavření veřejnoprávní smlouvy je souhlas všech účastníků řízení, kteří by jinak byli účastníky stavebního řízení. Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat náležitosti jako žádost pro vydání stavebního povolení. V povolovacím procesu stavební úřad přezkoumá návrh veřejnoprávní smlouvy dle požadavků žádosti o stavební povolení a ověří požadované náležitosti. Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů po předložení buď příjme, nebo odmítne. V případě odmítnutí sdělí stavebníkovi důvody odmítnutí.

56


Obrázek 26: Ukázka žádosti o uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby

57


Doba platnosti veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby je 2 roky a po dohodě jí lze prodloužit. Dle správního řádu lze veřejnoprávní smlouvu přezkoumat v přezkumném řízení nejpozději do jednoho roku od nabytí účinnosti.

2.5.4 Institut autorizovaný inspektor Stavebník může za úplatu uzavřít smlouvu o kontrole projektové dokumentace stavby s autorizovaným inspektorem. Pro výkon autorizovaného inspektora musí fyzická osoba splňovat tyto základní požadavky: -

vysokoškolské magisterské vzdělání stavebního nebo architektonického směru,

-

autorizace (autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr) dle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění,

-

15 let odborné praxe v projektové činnosti, v odborném vedení provádění stavby nebo na stavebním úřadě jako osoba se zvláštní odbornou způsobilosti dle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů,

-

vykonaná zkouška,

-

bezúhonnost.

Při splnění těchto požadavků je fyzická osoba jmenována ministrem ministerstva pro místní rozvoj autorizovaným inspektorem na dobu 10 let. Dobu lze prodloužit o dalších 10 let bez nutnosti vykonání zkoušky. Autorizovaný inspektor je povinen o všech úkonech vést evidenci po dobu nejméně 5 let a být součinný se stavebním úřadem. Autorizovaný inspektor může na základě svého mandátu: -

osvědčovat certifikátem v povolovacím procesu stavebního řízení, že navrhovaná stavba nebo změna stavby před jejím dokončením může být provedena,

-

vydávat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu,

-

dohlížet na provádění stavby (dozorová činnost).

Autorizovaný inspektor nahrazuje stavební úřad v povolovacím procesu stavebního řízení. Jeho úkolem je posouzení projektové dokumentace stavby a připojených dokladů totožně jako u žádosti o stavební povolení, tzn. posouzení s požadavky jako u stavebního povolení. Uzavření smlouvy se neprodleně oznamuje stavebnímu úřadu. Institutu autorizovaného inspektora nelze využít u staveb uvedených ve zvláštních právních předpisech a u staveb, u kterých to stavební úřad rozhodl v územním rozhodnutí. Po kontrole projektové dokumentace autorizovaný inspektor překládá stavebnímu úřadu oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora včetně náležitostí. Jedná se o: 58


-

certifikát autorizované osoby o posouzení projektové dokumentace stavby a připojených dokladů, který není starší než 3 měsíce,

-

doklady prokazující vlastnické právo stavebníka, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám; doklady není potřeba připojit, pokud lze práva ověřit v katastru nemovitosti dálkovým přístupem,

-

plán kontrolních prohlídek stavby,

-

souhlasná závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů,

-

souhlas vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení,

-

souhlas všech účastníků řízení, kteří by jinak byli účastníky stavebního řízení.

Obrázek 27: Obvyklá lhůta oznámení stavebního záměru

Projektová dokumentace stavby se předkládá stavebnímu úřadu v jednom vyhotovení. Pokud ale není zároveň obecní úřad stavebním úřadem, předkládá se pak dvojmo. Stavební úřad následně vyvěsí oznámení stavebního záměru na úřední desku a ponechá vyvěšené po dobu minimálně 30 dnů. Stavební úřad a dotčené orgány můžou během této doby uplatnit výhradu k oznámení stavebního záměru z důvodu, že: -

se jedná o stavbu, u které nelze využít institut autorizovaného inspektora,

-

oznámení nesplňuje zákonné podmínky a požadované náležitostí,

-

posouzení nesplňuje požadavky uvedené v povolovacím procesu stavebního řízení,

-

autorizovaný inspektor je ve střetu zájmů (na stavbě je nějak zainteresován nebo osoba jemu blízká),

-

stavba je posuzována stavebním úřadem v povolovacím procesu stavebního řízení.

Účastnící řízení můžou podat námitky jen k věcem, které neodpovídají podkladům, ke kterým dali svůj souhlas nebo z důvodu jejich chybějícího souhlasu. O případných podaných námitkách a uplatněných výhradách je stavebník informován stavebním úřadem. Následně 59


stavební úřad předloží do 15 dnů projednávanou věc příslušnému správnímu orgánu, který přezkoumá oznámení stavebního záměru. Rozhodnutí příslušného správního orgánu o přezkoumání se doručuje stavebníkovi, autorizovanému inspektorovi a osobám, které podali námitky. Konečné rozhodnutí je právně platné a nelze se proti němu odvolat.

Obrázek 28: Obvyklá lhůta oznámení stavebního záměru – ztížené řízení

Právo provést oznámený záměr vznikne marným uplynutím lhůty v případě nečinnosti nebo dnem po dni oznámeného rozhodnutí. Stavebníkovi je následně zaslán štítek s identifikačními údaji povolené stavby a autorizovaného inspektora včetně dne nabytí práva provést stavbu. Účinnost platnosti práva provést stavbu je 2 roky a po dohodě ji lze prodloužit. Všechny dokumenty oznámení stavebního záměru archivuje příslušný stavební úřad. Obsahové náležitosti oznámení stavebního záměru stanovuje příloha č. 10 prováděcího právního předpisu č. 503/2006 Sb.

KORESPONDENČNÍ ÚKOL Č. 7 Vyplňte žádost o oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Žádost lze nalézt na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (Úvodní strana > Územní a bytová politika > Územní plánování a stavební řád > Vzory a formuláře >). Vyhotovenou žádost o oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora zašlete na emailovou adresu přednášejícího předmět Organizace a řízení staveb.

60


TEST 4 (KAPITOLA 2.5) TEST 4: 1) Formy projednávání stavebního záměru v procesu povolování staveb jsou: a) stavební řízení, ohlášení jednoduchých staveb, oznámení stavebního záměru, veřejnoprávní smlouva o provedení stavby p) stavební řízení, ohlášení jednoduchých staveb, oznámení stavebního záměru q) územní řízení, územní souhlas, veřejnoprávní smlouva o umístění stavby, regulační plán 2) Doba platnosti veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby je: a) 1 rok r) 2 roky s) 3 roky 3) Dle stavebního zákona nevyžadují pro svůj záměr stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu: a) jakékoliv stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 stavebního zákona c) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené ve správním řádu 4) V stavebním řízení se vydává: a) souhlas s provedením stavby b) územní rozhodnutí c) stavební povolení 5) V procesu ohlášení jednoduchých staveb se vydává: a) souhlas s provedením stavby b) územní rozhodnutí c) stavební povolení 6) Autorizovaná osoba je fyzická osoba, která vydává: a) certifikát v povolovacím procesu stavebního řízení b) certifikát v povolovacím procesu územního řízení c) stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí 7) Doba platnosti stavebního povolení je: a) 1 rok t) 2 roky u) 3 roky 8) Doba platnosti souhlasu s provedením ohlášení stavby je: a) 1 rok v) 2 roky 61


w) 3 roky

ŘEŠENÍ TESTU 4 TEST 4 (KAPITOLA 2.5) Otázka č. 1 - a Otázka č. 2 - b Otázka č. 3 - b Otázka č. 4 - c Otázka č. 5 – a Otázka č. 6 – a Otázka č. 7 – b Otázka č. 8 – b

2.6 Změna stavby před jejím dokončením Pokud před prováděním stavby nebo v průběhu provádění stavby dojde ke změně stavby oproti jejímu povolení nebo projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem, může stavební úřad na žádost stavebníka povolit její změnu. Žádost obsahuje základní identifikační údaje, popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a ověřenou projektovou dokumentací a zdůvodnění změny. K žádosti se přikládá projektová dokumentace změn stavby nebo kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn. Změna stavby musí být v souladu s rozhodnutím v území. Není-li změna stavby v souladu s rozhodnutím v území, lze tuto změnu povolit v povolovacím procesu společného územního a stavebního řízení. V případě, že: -

změna stavby se nedotkne práv účastníků řízení,

-

změny se nedotýkají podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných dotčenými orgány

-

dotčený orgán se změnou písemně souhlasí,

může stavební úřad povolit změnu stavby na místě zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě.

62


V ostatních případech stavební úřad projedná změnu s účastníky stavebního řízení a s dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se přímo dotýká jejich práv. Stavební úřad postupuje dle ustanovení stavebního řízení, u změny ohlášených staveb dle ustanovení pro ohlášení, popřípadě na základě veřejnoprávní smlouvy se souhlasem účastníků řízení.

2.7 Užívání staveb Dokončené stavby uvedené ve stavebním zákoně, popřípadě část stavby schopné samostatnému užívání, lze užívat pouze na základě oznámení o užívání stavby stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Nutnou podmínkou stavebníka před započetím užívání stavby je zajištění revizí a zkoušek dle zvláštních právních předpisů. Dokončenou stavbu lze využívat jen k účelu, který byl povolen. Stavební úřad během uvádění stavby do užívání zejména zkoumá splnění těchto podmínek: -

zda je stavba provedena dle podmínek uvedených ve vydaných rozhodnutích (soulad s územním rozhodnutím, se stavebním povolením),

-

je v souladu se schválenou projektovou dokumentací,

-

je v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, rozhodnutími dotčených orgánů,

-

stavba splňuje obecné požadavky na výstavbu,

-

neohrožuje-li skutečné provedení stavby život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost a životní prostředí.

Stavba se vždy posuzuje podle technických norem nebo jiných technických předpisů platných v době zpracování dokumentace, resp. projektové dokumentace.

2.7.1 Oznámení o užívání stavby Nejméně 30 dnů před plánovaným zahájením užívání stavby je stavebník povinen informovat o této skutečnosti příslušný stavební úřad. V oznámení jsou uvedeny základní údaje o stavbě (název, účel, místo stavby), identifikační údaje stavebníka, informace o rozhodnutích a povoleních a předpokládaný termín dokončení stavby a následného zahájení jejího užívání včetně příloh uvedených v části B oznámení o užívání stavby (např. geometrický plán, doklady o výsledcích revizí a zkoušek, doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby, stanoviska nebo závazná stanoviska, rozhodnutí dotčených orgánů, dokumentace skutečného provedení stavby atd.). Seznam příloh pro užívání stavby vždy závisí na druhu a typu konkrétního stavebního záměru. Oznámení se doručuje poštou nebo osobně na podatelnu příslušného správního orgánu (stavebního úřadu). Stavbu lze započít užívat následující den po kontrolní prohlídce stavby, na které stavební úřad ověřil splnění podmínek pro řádné užívání stavby a zapsal vše do protokolu, nebo pokud stavební úřad nezakáže do 30 dnů od podání oznámení užívání stavby. Proces oznámení o 63


užívání stavby se neprojednává ve správním řízení, správní řízení je vedeno jen v případě zakázání užívání stavby.

Obrázek 29: Obvyklá lhůta oznámení o užívání stavby

V případě nesplnění podmínek pro řádné užívání stavby stavební úřad zakáže užívání stavby. Stavbu lze započít užívat až po odstranění nedostatků bránících užívání stavby a následném písemném souhlasu stavebního úřadu. U nových budov, které splnily podmínky pro řádné užívání, stavební úřad písemně informuje příslušnou obec o přidělení čísla popisného, případně orientačního. Obsahové náležitosti oznámení o užívání stavby stanovuje příloha č. 11 prováděcího právního předpisu č. 503/2006 Sb.

KORESPONDENČNÍ ÚKOL Č. 8 Vyplňte žádost oznámení o užívání stavby. Žádost lze nalézt na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (Úvodní strana > Územní a bytová politika > Územní plánování a stavební řád > Vzory a formuláře >). Vyhotovenou žádost oznámení o užívání stavby zašlete na emailovou adresu přednášejícího předmět Organizace a řízení staveb.

2.7.2 Kolaudační souhlas Stavby, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit (nespecifikovaný okruh uživatelů), můžou být užívány pouze na základě kolaudačního souhlasu. Jedná se především o stavby určené pro veřejnost, např.: -

nemocnice, škola,

-

nájemní bytový dům,

-

stavba pro obchod a průmysl,

-

stavba pro shromažďování většího počtu osob,

-

stavba dopravní a občanské infrastruktury,

-

stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, 64


-

stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu,

-

změna stavby, která je kulturní památkou,

Stavební úřad také může ve stavebním povolení rozhodnout, že stavbu lze započít využívat jen na základě kolaudačního souhlasu. Stavebník podává žádost o vydání kolaudačního souhlas na příslušný stavební úřad. Obsahová náležitost žádosti je obdobná jako u žádosti o oznámení užívání stavby, jen je žádost doplněna o údaj o zkušebním provozu. Žádost se doručuje stavebnímu úřadu (poštou nebo osobně) a stavební úřad je povinen do 15 dnů ode dne doručení žádosti stanovit termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a uvede doklady, které požaduje předložit stavebníkem. Lhůta, do kdy musí být vykonána závěrečná kontrolní prohlídka stavby, je nejvýše 60 dnů ode dne doručení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. V případě splnění podmínek pro uvádění stavby do užívání a nezjištění závad bránící bezpečnému užívání stavby, vydá stavební úřad do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas. Kolaudační souhlas není správním rozhodnutím, tzn. že není rozhodnutím podle správního řádu, proto se proti němu nelze odvolat. Kolaudační souhlas lze jen přezkoumat v přezkumném řízení do 1 roku od nabytí právní účinnosti rozhodnutí. Pokud nejsou splněny podmínky pro uvádění stavby do užívání a na stavbě jsou závady bránící jejímu bezpečnému užívání, stavební úřad kolaudační souhlas nevydá a rozhodnutím užívání stavby zakáže. Toto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Po odstranění nedostatků a ověření stavebního úřadu, že tomu tak je, vydá do 15 dnů kolaudační souhlas.

Obrázek 30: Obvyklá lhůta kolaudačního souhlasu

Stavební úřad může od závěrečné kontrolní prohlídky stavby upustit, pokud stavebník dodá k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu odborný posudek (certifikát) autorizovaného inspektora a na základě tohoto odborného posudku autorizovaného inspektora vydá kolaudační souhlas. Platnost kolaudačního souhlasu nabývá dnem jeho doručení stavebníkovi.

65


Obsahové náležitosti kolaudačního souhlasu stanovuje příloha č. 12 prováděcího právního předpisu č. 503/2006 Sb. U dokončovaných staveb, které neohrozí bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat, neohrožovaly životní prostředí a jsou uživatelné, může stavební úřad vydat na žádost stavebníka časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby při splnění zákonem stanovených podmínek.

KORESPONDENČNÍ ÚKOL Č. 9 Vyplňte žádost o kolaudační souhlas. Žádost lze nalézt na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (Úvodní strana > Územní a bytová politika > Územní plánování a stavební řád > Vzory a formuláře >). Vyhotovenou žádost o kolaudační souhlas zašlete na emailovou adresu přednášejícího předmět Organizace a řízení staveb.

2.8 Změna v užívání stavby Stavbu lze užívat jen k účelu, který je povolen stavebním úřadem. V případě, že vlastník stavby má zájem o změnu účelu užívání stavby, její části, provozního zařízení, způsobu výroby nebo o podstatné rozšíření výroby nebo změnu v činnosti, jenž může ohrozit bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat, ohrožovat životní prostředí, musí vlastník podat žádost oznámení změny užívání stavby na příslušný stavební úřad. Záměr změny užívání stavby musí být vždy v souladu s územně plánovací dokumentací, s obecnými požadavky na výstavbu a s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a zvláštními právními předpisy. V případech, kdy změna v užívání stavby vyžaduje změnu dokončené stavby, která má vliv na vydané ohlášení nebo stavební povolení, stavebník musí se stavebním úřadem projednat změnu stavby před jejím dokončením s uvedením navrhované změny v užívání. V žádosti oznámení změny v užívání stavby uvede vlastník stavby (popř. oznamovatel) základní identifikační údaje o stavbě, údaje o navrhované změně včetně odůvodnění zamýšlené změny včetně připojených závazných stanovisek nebo rozhodnutí dotčených orgánů, pokud jsou zvláštními předpisy vyžadovány, popřípadě stanovisek vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, pokud to změna vyžaduje. Pokud oznámení splňuje všechny náležitosti a je v souladu se stavebním zákonem, vydá stavební úřad do 30 dnů souhlas se změnou v užívání stavby. O udělení souhlasu jsou vyrozumění dotčené orgány a vlastník stavby, pokud není oznamovatelem. Souhlas se změnou v užívání stavby není správním rozhodnutím (nelze se proti němu odvolat), lze jej jen přezkoumat v přezkumném řízení do 1 roku od nabytí právní účinnosti rozhodnutí. V případě, že oznámení není úplné nebo změna v užívání stavby: -

se dotýká práv třetích osob,

-

vyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, 66


-

vyžaduje zkušební provoz,

-

vyžaduje podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů,

stavební úřad projedná změnu v užívání ve správním řízení. Zahájení správního řízení se oznamuje v usnesení oznamovateli a má neodkladný právní účinek. Součásti oznámení je i vyrozumění o doplnění dalších podkladů. Rozhodnutí ke správnímu řízení je povinen stavební úřad vydat nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Změna v užívání stavby, která má významný vliv na životní prostředí nebo na nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, se projedná v územním řízení z hlediska změny vlivu užívání stavby na území a změny v užívání stavby, popřípadě v jejich spojeném řízení. Obsahové náležitosti změny v užívání stavby stanovuje příloha č. 14 prováděcího právního předpisu č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.

2.9 Odstranění stavby Odstranit stavbu, terénní úpravu a zařízení lze dle stavebního zákona dvojím způsobem, buď na návrh vlastníka, nebo z moci úřední, kdy stavební úřad nařídí odstranění stavby. 2.9.1 Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení Vlastník stavby může v mezích zákona požádat o odstranění stavby. Odstranění stavby lze provádět buď stavebním podnikatelem, nebo u staveb nevyžadující stavební povolení svépomoci při zajištění stavebního dozoru odborně způsobilou osobou, u staveb obsahující azbest pak osobou s oprávněním pro odborné vedení provádění staveb podle autorizačního zákona (stavbyvedoucím). Odstranění se povoluje v závislosti na druhu a typu stavby na základě ohlášení nebo povolení odstranění stavby.

OHLÁŠENÍ ODSTRANĚNÍ STAVBY Záměr o odstranění stavby je povinen vlastník ohlásit stavebnímu úřadu. Výčet staveb, u kterých není potřeba ohlášení ani povolení odstranění stavby, specifikuje stavební zákon (stavby dle § 103, vyjma odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8). Jedná se o některé stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, pokud v nich není obsažen azbest. Žádost ohlášení odstranění obsahuje základní údaje o stavbě, vlastníkovi stavby, způsobu odstranění stavby, údaje o naložení s vybouraným materiálem a předpokládaný termín zahájení a ukončení prací. U staveb, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení, se přikládá dokumentace bouracích prací zpracovaná dle přílohy č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb. Součásti dokumentace bouracích prací jsou: -

závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů dle zvláštních právních předpisů,

67


-

vyjádření dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu odpojení, popřípadě podmínky k dotčeným ochranným a bezpečnostním pásmům,

-

doklad prokazující vlastnické právo (pokud nelze v katastru nemovitostí ověřit vlastnické právo).

Dokumentace bouracích prací se předkládá ve dvou vyhotoveních, pokud ale není obecní úřad zároveň stavebním úřadem, tak ve třech vyhotoveních. Platí-li, že: -

žádost je úplná,

-

záměr se nedotýká práv třetích osob,

-

závazná stanoviska a stanoviska neobsahují podmínky pro odstranění stavby nebo pro zajištění ochrany veřejných zájmů,

-

stavba neobsahuje azbest, stavební úřad vydá do 30 dnů od podání žádosti souhlas s odstraněním stavby.

Na souhlas s odstraněním stavby se nevztahuje druhá a třetí část správního řádu, tzn. že není správním rozhodnutím (nelze se proti němu odvolat), lze jej jen přezkoumat v přezkumném řízení do 1 roku od nabytí právní účinnosti rozhodnutí. Souhlas s odstraněním stavby nabývá právní účinnosti doručením vlastníkovi, současně se vlastníkovi doručuje ověřená dokumentace bouracích prací. Stavební úřad také vyrozumí dotčené orgány o udělení souhlasu.

POVOLENÍ ODSTRANĚNÍ STAVBY V opačném případě, pokud žádost ohlášení odstranění stavby není úplná, nesplňuje výše uvedené podmínky a taktéž se: -

záměr se nachází v památkově chráněném území (např. památkové zóny, památkové rezervace) nebo v ochranném pásmu památkově chráněného území a ve závazném stanovisku orgán státní památkové péče stanoví podmínky pro odstranění stavby,

-

v nemovitosti je obsažen azbest,

stavební úřad zahajuje správní řízení a zasílá vlastníkovi stavby usnesení o zahájení správního řízení ve věci povolení odstranění stavby. Novou žádost pro povolení odstranění stavby již není potřeba podávat, stavební úřad může ale požádat vlastníka o případné doplnění žádosti. Pokud vlastník stavby přímo podá žádost o povolení odstranění stavby, správní řízení se zahajuje přímo a usnesení se nevydává. Obsahové náležitosti žádosti o povolení odstranění stavby jsou obdobné jako u ohlášení odstranění stavby a stanovuje je příloha č. 15 prováděcího právního předpisu č. 503/2006 Sb. 68


Stavební úřad je povinen nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení vydat rozhodnutí. Rozhodnutí o povolení odstranění stavby obsahuje taktéž podmínky, které zajistí ochranu veřejných zájmů nebo práva účastníků řízení. Mezi účastníky povolení odstranění stavby patří: -

vlastník,

-

obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn,

-

ostatní účastníci: o osoby, které mají jiné věcné právo (např. věcné břemeno, právo zadržovací, právo zástavní) k tomuto pozemku nebo stavbě, o osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno (jsou to nejen majitelé se společnou hranici tzv. „mezující sousedé“, ale i majitelé nesousedních staveb a pozemků, vlastníci veřejné technické a dopravní infrastruktury; záleží vždy na uvážení stavebního úřadu, koho stanoví jako přímo dotčeného účastníka), o osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis (např. občanská sdružení).

Účastníky řízení ale nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků. Stavbu, která je kulturní památkou, není možné odstranit, neboť zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ukládá vlastníkům kulturních památek povinnost na vlastní náklad o ně pečovat, udržovat je v dobrém stavu, chránit je před poškozením či znehodnocením. 2.9.2 Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení Při zajišťování veřejných zájmů může stavební úřad z moci úřední nařídit odstranění stavby vlastníkovi nebo se souhlasem vlastníka i další osobě, např. stavebníkovi, uživateli. Důvody pro nařízení odstranění stavby jsou ve stavebním zákoně taxativně stanoveny. Jedná se o zejména o tyto důvody: -

stavba, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob. Přičemž byl vlastník rozhodnutím stavebního úřadu vyrozuměn o odstranění závadného stavu stavby ve stanovené lhůtě; u kulturní památky se postupuje podle zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů,

-

stavba je prováděna nebo byla provedena bez rozhodnutí nebo v rozporu s ním. Stavbu lze dodatečně povolit v případě, že vlastník požádá o dodatečné povolení stavby a v průběhu řízení žadatel prokáže, že stavba je v souladu s požadavky zákona (není umístěna v rozporu s územně plánovací dokumentací, splňuje obecné požadavky na výstavbu a je v souladu s veřejným zájmem atd.),

-

ve veřejném zájmu bylo stavební povolení zrušeno Ministerstvem kultury z důvodu nálezu mimořádného významu a stavba byla prohlášena kulturní památkou, 69


-

u staveb nevyžadující územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, prováděná nebo provedené v rozporu s právními předpisy. V případě dodatečné nápravy vlastníkem stavby stavební úřad usnesením zastaví řízení o odstranění stavby (dodatečné povolení se nevydává),

-

u staveb, u kterých bylo v přezkumném řízení vydané rozhodnutí pravomocně zrušeno nebo rozhodnutím soudu a stavba nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení,

-

u dočasné stavby po uplynutí stanovené doby jejího trvání. Dočasnou stavbu lze prodloužit v případě podání žádosti o změnu v užívání dočasné stavby nebo při změně na trvalou stavbu.

V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby stavební úřad poučí vlastníka stavby o možnosti podání žádosti o dodatečné povolení stavby do 30 dnů od zahájení řízení. Žádost o dodatečné povolení lze podat i před zahájením řízení o odstranění stavby. Pokud vlastník stavby podá v zákonné lhůtě žádost o dodatečné povolení stavby, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby. Stavební úřad následně přiměřeně pokračuje podle postupu povolovacího procesu odpovídajícího povaze stavby (např. podle postupu pro vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení nebo ohlášení) a žadatel předloží podklady požadované k danému stupni povolovacího procesu. U dodatečného povolení stavby je povinnosti stavebního úřadu důkazní ohledání (stavby) na místě. Účastníky řízení jsou totožné osoby odpovídající procesu územního nebo stavebního řízení. Vydá-li stavební úřad povolení o dodatečném povolení stavby, řízení o odstranění stavby se zastaví. Ve vyhotoveném rozhodnutí stavební úřad stanovuje podmínky pro její dokončení. V opačném případě stavební úřad zahájí přerušené řízení o odstranění stavby. Účastníky nařízení odstranění stavby jsou totožné osoby jako u povolení odstranění stavby. Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby obsahuje taktéž podmínky, které zajistí ochranu veřejných zájmů nebo práva účastníků řízení a způsob archivace dokumentace. Náklady na odstranění stavby nese vlastník stavby. Vlastník stavby nejpozději do 30 dnů od odstranění stavby je povinen informovat příslušný stavební úřad o této skutečnosti. Při odstraňování terénních úprav a zařízení se postupuje obdobně a vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí.

TEST 5 (KAPITOLY 2.6, 2.7, 2.8, 2.9) TEST 5: 1) Dokončenou stavbu nebo její část lze užívat na základě: a) souhlasu s provedením stavby x) oznámení o užívání stavby y) uvážení stavebníka 70


2) Obvyklá lhůta oznámení o užívání stavby je: a) 30 dnů z) 15 dnů aa) 0 dnů 3) Kolaudační souhlas se vydává u staveb a) rozsáhlých staveb b) jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit c) vždy 4) Obvyklá lhůta kolaudačního souhlasu je: a) 30 dnů bb) 15 dnů b) 90 dnů 5) Stavbu lze odstranit na základě: a) povolení cc) nařízení souseda b) uvážení vlastníka

ŘEŠENÍ TESTU 5 TEST 5 (KAPITOLA 2.6, 2.7, 2.8, 2.9) Otázka č. 1 - b Otázka č. 2 - a Otázka č. 3 - b Otázka č. 4 - c Otázka č. 5 – a

SHRNUTÍ KAPITOLY Tato kapitola pojednává o stavebním zákoně. Nejprve jsou uvedeny základní pojmy, které by si studenti měli osvojit. Dále popisuje nástroje územního plánování, legislativní procesy územního rozhodování a povolování staveb.

71


DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE [1] POUROVÁ, Irena. Nové stavební právo. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2008, 149 s. ISBN 97880-01-04164-2. [2] TOMÁNKOVÁ, Jaroslava, Dana ČÁPOVÁ a Dana MĚŠŤANOVÁ. Příprava a řízení staveb. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2008, 199 s. ISBN 978-80-01-04166-6. [3] Česko. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 174. [4] Česko. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 163.

3 POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST PŘÍPRAVY, REALIZACE A UŽÍVÁNÍ STAVEB

ÚČASTNÍKŮ

CÍLE KAPITOLY Pochopit práva a povinnosti účastníků ve výstavbě, které vyplývající ze stavebního zákona. Naučit se povinnosti a odpovědnost účastníků výstavby. Zvládnout dozorovou činnost, kterou se zajišťuje ochrana veřejných zájmů.

RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY Dozorová činnost správních orgánů, práva a povinnosti účastníků ve výstavbě. 72


ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Studium této kapitoly zabere 1x 2 přednáškové hodiny + 1 x 2 hodiny cvičení.

KLÍČOVÁ SLOVA Stavební zákon, stavební dozor stavebního úřadu, stavebník, stavbyvedoucí, stavební dozor, vlastník, stavební deník, vybrané činnosti ve výstavbě.

PRŮVODCE STUDIA

3.1 Stavební dozor stavebního úřadu Soustavný státní stavební dozor vykonávají stavební úřady a jejich hlavním úkolem je zajištění ochrany veřejných zájmů ve výstavbě a práv osob. Pod pojmem veřejný zájem se zejména zajišťuje: -

provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo opatřením stavebního úřadu,

-

užívání stavby jen povolenému účelu,

-

neohrožování bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat, životního prostředí,

-

zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousedních staveb,

-

odstranění stavebně bezpečnostních, požárních, hygienických, zdravotních nebo provozních závad.

Stavební zákon taxativně stanovuje pravomoci státního stavebního dozoru: -

provádění dozorové činnosti na stavbě (kontrolní prohlídky stavby),

-

nařízení neodkladného odstranění staveb. Nařizuje se v případě ohrožení životů osob nebo zvířat možným zřícením stavby, 73


-

provedení zabezpečovacích prací. Provádí se u staveb ohrožující svým technickým stavem životy osob nebo zvířat, ale není je nutno odstranit,

-

provedení nezbytných úprav. U staveb ohrožující životní prostředí, nepřiměřeně obtěžující uživatele a okolí nežádoucími vlivy, zajišťující ochranu dědictví, odstraňující závady apod.,

-

provedení udržovacích prací. U staveb řádně neudržovaných,

-

vyklízení stavby. U staveb bezprostředně ohrožující životy nebo zdraví osob nebo zvířat, u odstraňovaných staveb a nutných zabezpečovacích pracích,

-

opatření na sousedním pozemku nebo stavbě. Pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby.

Dozorová činnost se provádí především formou kontrolních prohlídek rozestavěných a dokončených staveb, terénních úprav a zařízení. Smyslem kontrolních prohlídek staveb je zjištění, zda jsou dodržovány podmínky vydaného rozhodnutí, stavba se provádí podle ověřené dokumentace nebo projektové dokumentace, není v rozporu s veřejným zájmem a stavebník plní své povinnosti uvedené ve stavebním zákoně. Kontrolní prohlídka rozestavěné stavby se provádí zejména ve fázi, která je uvedena v podmínkách vyhotoveného rozhodnutí a dle plánu kontrolních prohlídek stavby. Taktéž se kontrolní prohlídka stavby provádí z úřední povinnosti na základě jakéhokoliv podnětu třetích osob. O vykonaných kontrolních prohlídkách stavby se vede evidence s uvedením data, identifikace stavby a výsledku prohlídky. V případě zjištění závady vyzve stavebníka nebo osobu vykonávající dozor nad prováděním stavby k zajištění nápravy. Pokud nebude náprava realizována ve stanovené lhůtě, stavební úřad vydá rozhodnutím příkaz (správní rozhodnutí vydané ve zkráceném řízení) pro zajištění nápravy. Stavební úřad také může nařídit přerušení stavebních a montážních prací a stanovit podmínky pro jejich pokračování. Rozhodnutím o nápravě se zahajuje správní řízení (jedná se o první úkon v řízení) a případné odvolání nemá odkladný účinek. Při provádění nebo odstraňování stavby bez řádného povolení je pravomocí stavebního úřadu vydání bezodkladného zastavení prací. Během kontrolní prohlídky stavby má stavební úřad pravomoc povolit změnu stavby před jejím dokončením. Dalším dozorem správního orgánu, se kterým se můžeme setkat ve stavebním zákoně, je státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu, který vykonávají ministerstvo pro místní rozvoj, krajské úřady jako orgány územního plánování, úřady územního plánování a stavební úřady. Jejich posláním je zabezpečení dodržování stavebního zákona a příslušných právních předpisů, dále i dodržování opatření obecné povahy vydaných rozhodnutí. Oprávněná úřední osoba zajišťující stavební dozor stavebního úřadu může při plnění úkolů vyplývajících ze stavebního zákona vstupovat na cizí pozemek, stavby a do stavby s vědomím jejich vlastníků v případě: -

zjišťování stavu stavby a pozemku,

74


-

opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí nebo opatření.

Pokud ale hrozí bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob a zvířat, smí vstupovat na cizí pozemek, stavby a do stavby bez vědomí jejich vlastníků. Oprávněná úřední osoba se ale vždy musí prokázat zvláštním průkazem.

3.2 Stavebník Stavebník má práva a povinnosti vyplývající ze stavebního zákona. Mezi obecné povinnosti stavebníka patří dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, terénních úprav a zařízení při současném zajištění ochrany života a zdraví osob nebo zvířat, ochrany životní prostředí a majetku i provádění stavby s ohledem na šetrnost k sousedství. Pod pojmem šetrnost k sousedství se nejen skrývá dodržování právních a technických předpisů, technických norem, ale i ohleduplné jednání stavebníka vůči sousedním pozemkům (např. neobtěžování a nerušení hlukem, prachem a světlem při provádění stavby atd.). Totéž platí u staveb a případně jejich změn, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. U těchto staveb je ale povinnosti stavebníka informovat v dostatečném předstihu osoby o zahájení prací, které jsou těmito pracemi přímo dotčené. U stavby, kterou provádí stavebník svépomocí, je povinen zajistit soulad prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. U staveb, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen: -

v předstihu oznámit stavebnímu úřadu termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele provádějícího stavbu, u stavby svépomocí jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby vykonávající stavební dozor; taktéž se oznamují změny v těchto skutečnostech,

-

před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby; u rozsáhlých staveb lze umístit informační panel s uvedenými údaji ze štítku,

-

zajistit k dispozici na stavbě ověřenou dokumentaci stavby a všechny související doklady prováděné stavby,

-

ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby a případně účastnit se těchto kontrolních prohlídek stavby,

-

neprodleně oznámit stavebnímu úřadu případné zjištěné závady na stavbě ohrožující životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby,

-

předem oznámit stavebnímu úřadu o zahájení zkušebního provozu.

Stavebník je také povinen u staveb prováděných stavebním podnikatelem jako zhotovitelem, které jsou financované z veřejného rozpočtu, zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby a autorský dozor projektanta pro soulad prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Úkolem technického dozoru stavebníka je především dohlížet nad prováděním stavby a kontrolovat hospodárné čerpání finančních prostředků. Stavební zákon a 75


živnostenský zákon nestanovuje pro výkon technického dozoru stavebníka žádné kvalifikační požadavky (technický dozor stavebníka nepatří mezi vybrané činnosti ve výstavbě vyžadující oprávnění podle zvláštního právního předpisu, proto nevyžaduje autorizaci). Pravomoc, odpovědnost a rozsah činnosti technického dozoru stavebníka není obecně stanovena. Další povinnosti stavebníka, vyplývající ale ze zákona č. 309/2006 Sb., zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je doručení oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli u staveb, a to u staveb, kde -

celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo

-

celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

U staveb, kde na staveništi současně působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, je povinnosti stavebníka určit koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. U vykonávaných prací a činností, které vystavují fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, musí stavebník zajistit před zahájením prací na staveništi zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

3.3 Stavbyvedoucí a stavební dozor Stavbyvedoucí je osoba zabezpečující odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění (autorizaci) podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Fyzická osoba vykonávající funkci stavbyvedoucího musí splňovat tyto základní požadavky: -

na vzdělání: o středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání technického směru, o autorizační zkouška (autorizace - autorizovaný inženýr, autorizovaný technik).

-

na praxi - odborná praxe při provádění staveb: o 3 roky u VŠ magisterského studia (autorizovaný inženýr), o 5 roků u VŠ bakalářského studia (autorizovaný inženýr, 3 roky autorizovaný technik) nebo střední či vyšší odborné vzdělání obdobného studijního směru (autorizovaný technik).

76


Hlavním úkolem stavbyvedoucího je zajištění provádění stavby v souladu s právoplatným rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací. Stavbyvedoucí musí zajistit dodržování ochrany života a zdraví osob nebo zvířat, ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce, zajistit řádné uspořádání a provoz staveniště, vytyčení tras technické infrastruktury a dbát na dodržování obecných požadavků na výstavbu, technických předpisů a technických norem. Při zjištění závady během provádění stavby musí zajistit její odstranění a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu neodstraněné závady. Dále stavbyvedoucí musí zajistit součinnost s osobou technického dozoru stavebníka, autorského dozoru nebo koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vytvářet vhodné podmínky pro kontrolní prohlídku stavby. Stavební dozor je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí, jedná se o dozorovou činnost (neřídí provádění stavby). Stavebník si na základě smluvního ujednání zajišťuje výkon činnosti stavebního dozoru. Požadavky pro výkon stavebního dozoru jsou tyto: -

vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo středoškolské vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou

-

odborná praxe 3 roky při provádění staveb.

Stavební dozor nepatří mezi vybrané činnosti ve výstavbě vyžadující oprávnění podle autorizačního zákona, z tohoto důvodu výkon stavebního dozoru nevyžaduje autorizaci. Hlavní náplní práce stavebního dozoru je především zajišťování v součinnosti se stavebníkem soulad prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací a soulad stavby s rozhodnutím stavebního úřadu. Dále dbá na řádné dodržování obecných požadavků na výstavbu, obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, technických předpisů a technických norem. Tato osoba sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména s ohledem na bezpečnost instalací a provozu technických zařízení, rovněž vede stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě a působí k odstranění závad při provádění stavby. Závady, které se nepodaří odstranit, musí neprodleně oznámit stavebnímu úřadu.

3.4 Vlastník stavby a zařízení Hlavním úkolem vlastníka stavby nebo zařízení je udržovat jej po celou dobu užívání v dobrém stavebním stavu, aby se prodloužila doba její uživatelnosti a nedocházelo ke znehodnocování. V případě výskytu závady na stavbě nebo zařízení, která ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost stavebnímu úřadu. Také umožňuje kontrolní prohlídku stavby, uchovává stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby a po celou životnosti stavby archivuje dokumentaci skutečného provedení stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci a další důležité doklady stavby.

77


3.5 Požadavky na stavby Stavba může být navržena a provedena jen z takových výrobků, materiálů a konstrukcí, jejichž vlastnosti splňují požadavky na: -

mechanickou odolnost a stabilitu,

-

požární bezpečnost,

-

hygienu,

-

ochranu zdraví a životního prostředí,

-

bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby,

-

ochranu proti hluku

-

úsporu energie a ochranu tepla.

Výrobky, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a můžou představovat zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky a nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů.

3.6 Stavební deník U staveb, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, musí být veden stavební deník při provádění stavby. U ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) postačí jednoduchý záznam o stavbě. Stavebník deník vede zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Dle stavebního zákona jsou oprávněny provádět záznamy do stavebního deníku: -

stavebník,

-

stavbyvedoucí,

-

osoba vykonávající stavební dozor,

-

osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby (např. státní stavební dozor),

-

osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací,

-

osoba vykonávající technický dozor stavebníka,

-

osoba vykonávající autorský dozor,

-

koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

-

autorizovaný inspektor,

-

další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů. 78


Stavebník deník se vede ode dne předání a převzetí staveniště až po dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků. Stavebník deník musí být na stavbě neustále k dispozici všem oprávněným osobám. Součásti stavebního deníku jsou originální listy a požadované množství kopií, všechny strany jsou číslované a při zapisování se v něm nesmí vynechávat volná místa. Do stavebního deníku se zapisují záznamy o postupu prací a její souvislosti a to tentýž den, popřípadě až následující den. U jednoduchých záznamů o stavbě postačí záznam jednou za týden. Pokud jsou všechny zúčastněné osoby vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou. Stavebník získá originál stavebního deníku po dokončení stavby od zhotovitele a archivuje jej do dobu nejméně 10 let. Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení stanovuje příloha č. 9 prováděcího právního předpisu č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

3.7 Vybrané činnosti ve výstavbě Jedná se o činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě. Tyto činnosti lze vykonávat jen fyzickými osobami, které mají oprávnění podle zvláštního právního předpisu (dle autorizačního zákona), to znamená, že vykonaly autorizační zkoušku a získaly autorizaci. Mezi vybrané činnosti dle stavebního zákona patří: -

projektová činnost ve výstavbě, která zahrnuje zpracování: o územně plánovací dokumentace, o územní studie, o dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, o dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, o projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona, o projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, o projektové dokumentace k uzavření veřejnoprávní smlouvy, o projektové dokumentace k posouzení záměru autorizovaným inspektorem, o projektové dokumentace pro provádění stavby, o projektové dokumentace změn stavby, o projektové dokumentace k opakovanému k dodatečnému povolení stavby,

stavebnímu

řízení

nebo

o projektové dokumentace pro nezbytné úpravy. 79


-

odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

3.7.1 Projektová činnost ve výstavbě Ve stavebním zákoně není pojem projektant přímo definován, ale z kontextu vyplývá, že se jedná o fyzickou osobu, která vykonává projektovou činnost ve výstavbě na základě autorizačního zákona. Obecně lze říci, že projektant jako osoba vykonávající projektovou činnost ve výstavbě vypracovává v rámci územního plánování dokumentaci a v procesech stavebního řádu projektovou dokumentaci viz výše uvedené rozdělení projektové činnosti ve výstavbě. Projektant z pohledu své působnosti zodpovídá: -

za správnost, celistvost a úplnost dokumentace zejména s ohledem na ochranu veřejných zájmů,

-

za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby jím zpracované projektové dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení. Statické a jiné výpočty musí být zpracované tak, aby byly kontrolovatelné. Projektant odpovídá za projektovou dokumentací jako celek. V případě, že projektant není způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je nutné ke zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci (přizvaná osoba odpovídá za zpracovanou část).

Projektant je dále povinen dodržovat právní předpisy, technické předpisy, technické normy a obecné požadavky na výstavbu a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb, může (kromě projektanta) vypracovat projektovou dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k).

3.7.2 Odborné vedení provádění stavby nebo její změny Provádět stavbu, pokud se ale nejedná o stavbu svépomocí, může provádět jen stavební podnikatel v pozici zhotovitele (stavby prováděné dodavatelsky) při současném zabezpečení odborného vedení provádění stavby stavbyvedoucím a pokud jsou na stavbě realizovány práce vyžadující zvláštní oprávnění, zabezpečil jejich realizaci osobami s potřebným opatřením. Jako na výše uvedené účastníky výstavby, tak i na zhotovitele stavby jsou stavebním zákonem kladeny povinnosti. Zhotovitel stavby musí vždy provádět stavbu v souladu s právoplatným rozhodnutím, popř. s jiným opatřením stavebního úřadu, a také s ověřenou projektovou dokumentací. Dále musí dbát na dodržování obecných požadavků na výstavbu, technických předpisů a technických norem, zajistit dodržování ochrany života a zdraví osob nebo zvířat, ochrany životní prostředí a bezpečnosti práce, 80


Stavby prováděné svépomocí lze provádět jen v případě zajištění stavebního dozoru, není-li sám odborně způsobilý. Výjimku tvoří stavby pro bydlení nebo změna stavby, která je kulturní památkou, u kterých je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

TEST 6 (KAPITOLA 3) TEST 6: 1) Kdo vykonává soustavný státní stavební dozor: a) autorský dozor dd) stavební úřad ee) technický dozor stavebníka 2) Stavebník je povinen informovat oblastní inspektorát práce: a) u staveb veřejných b) u staveb, kde celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu ff) všech staveb 3) Stavbyvedoucí jako autorizovaný inženýr musí splňovat požadavek na odbornou praxi při provádění staveb v délce: a) 3 roky b) 2 roky c) 3 roky 4) Stavební dozor je: a) technický dozor stavebníka b) dozor nad prováděním stavby svépomocí c) zajištění odborného vedení stavby při provádění 5) Vlastník stavby je povinen uchovat stavební deník po dobu: a) 10 let b) 5 let c) životnosti stavby 6) Vybranou činnosti ve výstavbě je: a) projektová činnost ve výstavbě b) autorský dozor c) stavební dozor

81


ŘEŠENÍ TESTU 6 TEST 6 (KAPITOLA 3) Otázka č. 1 - b Otázka č. 2 - b Otázka č. 3 - a Otázka č. 4 - b Otázka č. 5 – a Otázka č. 6 – a

SHRNUTÍ KAPITOLY Při provádění staveb je nutno zajistit ochranu veřejných zájmů, dodržování stavebního zákona, příslušných právních předpisů a dodržování rozhodnutí vydaných stavebním úřadem. Stavební zákona stanovuje práva a povinnosti na účastníky výstavby – stavební dozor stavebního úřadu, stavebníka, vlastníka, stavbyvedoucího, projektanta. Dále stanovuje základní požadavky na stavby.

DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE [1] POUROVÁ, Irena. Nové stavební právo. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2008, 149 s. ISBN 97880-01-04164-2. [2] TOMÁNKOVÁ, Jaroslava, Dana ČÁPOVÁ a Dana MĚŠŤANOVÁ. Příprava a řízení staveb. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2008, 199 s. ISBN 978-80-01-04166-6. [3] Česko. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 174. [4] Česko. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 163.

82


4

PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY KE STAVEBNÍMU ZÁKONU

CÍLE KAPITOLY Pochopit náležitosti prováděcích vyhlášek stavebního zákona. Naučit obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Zvládnout obsahové náležitosti prováděcí vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY V této kapitole jsou stručně popsány nejdůležitější prováděcí právní předpisy stavebního zákona.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Studium této kapitoly zabere 1x 2 přednáškové hodiny + 1 x 2 hodiny cvičení.

KLÍČOVÁ SLOVA Prováděcí vyhláška stavebního zákona, vyhláška č. 499/2006 Sb., vyhláška č. 501/2006 Sb., vyhláška č. 503/2006 Sb., vyhláška č. 268/2009 Sb., vyhláška č. 398/2009 Sb.

PRŮVODCE STUDIA

83


4.1 Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb Jedná se o jednu z prováděcích vyhlášek ke stavebnímu zákonu. Tato vyhláška stanovuje rozsah a obsah dokumentace pro rozhodování v území a projektové dokumentace stavebního řádu. Jedná se o tyto dokumentace a projektové dokumentace: -

dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (příloha č. 1),

-

dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (příloha č. 2),

-

dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (příloha č. 3),

-

dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení u staveb v působnosti obecných stavebních úřadů a u staveb vodních děl (příloha č. 4),

-

projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona, projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, k uzavření veřejnoprávní smlouvy a k posouzení autorizovaným inspektorem (příloha č. 5),

-

projektové dokumentace pro provádění stavby (příloha č. 6),

-

dokumentace skutečného provedení stavby (příloha č. 7).

Dále stanovuje obsah a rozsah dokumentace bouracích prací (příloha č. 8), obsahové náležitosti stavebního deníku, jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení (příloha č. 9). Tato vyhláška se ale nevztahuje na stavby dopravní infrastruktury, stavby letecké, stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Vyhláška č. 499/2006 Sb. byla naposled novelizována (změněna) vyhláškou č. 62/2013 Sb., která byla uveřejněna dne 14. března 2013 ve Sbírce zákonů s účinností ode dne 29. března 2013. Pro stavby, pro které byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována před nabytím účinnosti změny vyhlášky (tj. do 28. března 2013) a současně byla předložena žadatelem stavebnímu úřadu nejpozději do 31. prosince 2014, platí přechodné ustanovení a ve správním řízení se postupuje podle v té době platné právní úpravy. V novelizované vyhlášce dochází k větší provázanosti územního a stavebního řízení, jehož důsledkem je vyjmutí rozsahu a obsahu níže uvedených dokumentací z vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, a začlenění rozsahu a obsahu: -

dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení,

-

dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území,

-

dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území,

do změněné vyhlášky č. 499/2006 Sb.

84


4.2 Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Změna stavebního zákona si vyžádala i novelizaci vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vyhláškou č. 431/2012 Sb. s účinnosti od dne 1. ledna 2013. Vyhláška především stanovuje obecné požadavky na využívání území při: -

vymezování ploch a pozemků (např. ploch pro bydlení, rekreaci, občanského vybavení atd.),

-

stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich (např. řešení vzájemných odstupů staveb),

-

rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území.

Ve vyhlášce je oproti doposud platné verzi změněno pouze ustanovení § 21 vyhlášky, které upravuje požadavky na využívání pozemků staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci a umisťování staveb na nich.

4.3 Vyhláška č. 503/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona o územním řízení, veřejnoprávní smlouvě a územním opatření Z důvodu změny stavebního zákona byla dnem 14. března 2013 novelizována vyhláška č. 503/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona o územním řízení, veřejnoprávní smlouvě a územním opatření, uveřejněním ve Sbírce zákonů pod číslem 63/2013 a s účinnosti patnáctým dnem po dni jejích vyhlášení, tj. ode dne 29. března 2013. Hlavní změnou vyhlášky je rozšíření vyhlášky o celý obsah vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, a následné zrušení vyhlášky č. 526/2006 Sb. Jedná se o základní prováděcí předpis ve věcech územního rozhodování a stavebního řádu. Vyhláška č. 503/2006 Sb. především upravuje obsahové náležitosti: -

ve věcech územního rozhodování: o žádosti o územně plánovací informaci, o žádostí o vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí a jejich příloh, o žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení a jejích příloh, o informace o záměru v území a o podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, o jednotlivých druhů územních rozhodnutí, o společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, o žádosti o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném řízení, 85


o informace o návrhu výroku rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení, o žádosti o územní souhlas a jejích příloh, o územního souhlasu, o veřejnoprávní smlouvy, kterou se nahrazuje územní rozhodnutí, o územního opatření o stavební uzávěře, o územního opatření o asanaci území. -

ve věcech stavebního řádu: o ohlášení staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona a jeho příloh, o žádosti o stavební povolení a jejích příloh, o oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, žádosti o povolení předčasného užívání stavby, oznámení o užívání stavby, žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, certifikátu autorizovaného inspektora, oznámení změny v užívání stavby, ohlášení odstranění stavby a dokladů k nim připojovaných, o rozhodnutí stavebního úřadu, kterými se povoluje provedení staveb, veřejnoprávní smlouvy, kterou lze nahradit stavební povolení, kolaudačního souhlasu, souhlasu a rozhodnutí o změně v užívání stavby, souhlasu a rozhodnutí o odstranění stavby a rozhodnutí, jímž se poskytuje stavební příspěvek, o výzvy ke zjednání nápravy a rozsahu zjišťování při kontrolní prohlídce stavby, o výskytu závady, poruchy nebo havárie.

Změněná vyhláška již jen rámcově stanovuje obsah žádosti o územně plánovací informaci a z příloh vyhlášky byly vypuštěny oba formuláře její žádosti. Nedílnou součásti vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., jsou přílohy s 15 závaznými formuláři pro podávání některých žádostí, ohlášení, oznámení atd. na stavební úřady.

4.4 Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Tato vyhláška stanoví technické požadavky na stavby, zařízení, změny dokončených staveb, udržovací práce, změny v užívání staveb a také na dočasné stavby zařízení staveniště, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. Vyhláška nahrazuje dřívější vyhlášku č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Vyhláška stanovuje základní požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb pro navrhování a provádění, které musí splňovat stavba při běžné údržbě a po dobu její plánované životnosti. Základními požadavky na stavby jsou: -

mechanická odolnost a stabilita,

-

požární bezpečnost, 86


-

ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí,

-

ochrana proti hluku,

-

bezpečnost při užívání,

-

úspora energie a tepelná ochrana.

Tyto základní požadavky se také vztahují na navržené a použité výrobky, materiály a konstrukce, které jsou do stavby zabudované. Na základní požadavky navazují vedle obecného popisu podrobnější technická řešení stavebních konstrukcí a technických zařízení budov, přičemž vyhláška využívá systému normových hodnot (odkazuje v jednotlivých případech na technické normy). Z tohoto důvodu vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj pracovní pomůcku se seznamem českých technických norem, které obsahují normové hodnoty použité v ustanoveních této vyhlášky. Pracovní pomůcku lze nalézt na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (Úvodní strana > Územní a bytová politika > Územní plánování a stavební řád > Stanoviska a metodiky >). Vyhláška se podrobně věnuje zvláštním požadavkům na vybrané druhy staveb (např. bytové domy, rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení a další) z hlediska speciálního účelu, objemového nebo konstrukčního řešení, četnosti výskytu apod. Platnost vyhlášky č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je na celém území České republiky s výjimkou území hlavního města Prahy, které má vlastní vyhlášku č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze. Pro stavby a její částí, které mají zabezpečit jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let (zkráceně „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) stanovuje základní požadavky vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb.

TEST 7 (KAPITOLA 4) TEST 7: 1) Vyhláška č. 499/2006 Sb. stanovuje: a) obsah a rozsah dokumentací a projektových dokumentací gg) technické požadavky na stavby hh) obecné požadavky na využívání území 2) Vyhláška č. 501/2006 Sb. stanovuje: a) obsah a rozsah dokumentací a projektových dokumentací 87


ii) technické požadavky na stavby jj) obecné požadavky na využívání území 3) Vyhláška č. 268/2009 Sb. stanovuje: a) obsah a rozsah dokumentací a projektových dokumentací kk) technické požadavky na stavby a) obecné požadavky na využívání území 4) Příloha č. 5 prováděcí vyhlášky č. 499/2006 Sb. stanovuje obsah a rozsah: a) dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení b) projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona, projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, k uzavření veřejnoprávní smlouvy a k posouzení autorizovaným inspektorem c) stavebního deníku

ŘEŠENÍ TESTU 7 TEST 7 (KAPITOLA 4) Otázka č. 1 - a Otázka č. 2 - a Otázka č. 3 - b Otázka č. 4 - b

SHRNUTÍ KAPITOLY Nedílnou součásti stavebního zákona jsou prováděcí vyhlášky. Popisují rozsah a obsah dokumentací pro územní rozhodování a projektové dokumentace stavebního řádu, obsahové náležitosti ve věcech územního rozhodování a stavebního řádu, technické požadavky na stavby a další požadavky.

DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE [1] POUROVÁ, Irena. Nové stavební právo. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2008, 149 s. ISBN 97880-01-04164-2. 88


[2] TOMÁNKOVÁ, Jaroslava, Dana ČÁPOVÁ a Dana MĚŠŤANOVÁ. Příprava a řízení staveb. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2008, 199 s. ISBN 978-80-01-04166-6. [3] Česko. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 174. [4] Česko. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. [5] Česko. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. [6] Česko. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. [7] Česko. Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. [8] Česko. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. [9] Česko. Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika.

5

PŘÍPRAVA A PLÁNOVÁNÍ VÝSTAVBY

CÍLE KAPITOLY Pochopit přípravu a organizaci výstavby, systém plánování výstavby. Zvládnout stavebně technologickou přípravu stavby.

89


RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY Příprava stavby předvýrobní a výrobní, stavebně technologické projektování.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU 2x 2 přednáškové hodiny + 2 x 2 hodiny cvičení.

KLÍČOVÁ SLOVA Plán, investice, výstavba, projekt, stavebně technologické projektování, stavba, realizace.

PRŮVODCE STUDIA

5.1 Stavebně technologická příprava stavby Vazby mezi prvky výrobního procesu stavby a objektu zkoumá příprava stavby. Jedná se vždy o sestavení modelu postupu výstavby. Příprava stavby má tři základní rozhodující fáze: 1. předvýrobní přípravu, 2. výrobní přípravu, 3. provozní přípravu. Předvýrobní příprava je fází přípravy stavby prováděná se zpracováním studie proveditelnosti (feasibility study), podnikatelského záměru, územně plánovací dokumentace a projektu pro stavební povolení, vč. zpracování nabídky. Výrobní příprava je fází přípravy stavby v rámci zpracování realizační dokumentace. Zahrnuje zpravidla stavebně technologický projekt a výrobní kalkulace.

90


Provozní příprava je fází přípravy stavby věcně a časově aktualizovaná a rozvíjející výrobní přípravu, zpracovává se pro bezprostřední zajištění realizace celé stavby a objektu. Zahrnuje zpracování operativních plánů, úkolových listů, výrobních a odbytových faktur, aktualizaci dokumentů stavebně technologického projektu prováděného dle skutečného průběhu výstavby. Základ celého systému přípravy stavby tvoří stavebně technologické projektování, což je projektování výrobního procesu staveb a objektů, souběžně s jejich investorskou přípravou a přípravou projektové dokumentace. Výsledkem stavebně technologického projektování je projekt výrobního procesu objektů a stavby, a jeho model. Stavebně technologické projektování probíhá souběžně s tvorbou architektonické a konstrukční projektové dokumentace celé stavby. Metody stavebně technologického projektování vycházejí z principu, že souběžně s architektonickým a konstrukčním projektováním investičních celků a objektů musí být projektována i jejich stavební technologie a postup realizace, které mají zásadní vliv na náklady a cenu staveb a objektů, a proto celý tento proces musí začínat již s vytvářením podnikatelského záměru či studie proveditelnosti, kde se navrhuje koncepce stavby nebo souboru staveb. Stavebně technologické projektování probíhá na straně investora a na straně dodavatele stavby. Stavebně technologický projekt souvisí s investičním projektem. Investiční projekt v současné stavební praxi zahrnuje několik fází: -

Ve fázi předinvestiční se jedná o fázi přípravnou, kdy se rozhoduje, že investiční projekt bude realizován. S rozhodnutím o realizaci projektu je obvykle spojeno rozhodnutí o variantě koncepčního řešení a související jednání. V současné době je rozhodnutí o realizaci projektu přijímáno obvykle na základě technickoekonomické studie (užívá se pojem Feasibility Study).

-

Fáze zadávání realizace projektu je obdobím mezi konečným a zásadním rozhodnutím o realizaci projektu a uzavřením smlouvy mezi osobou, která projekt zadává (zadavatel) a osobou (osobami), které projekt budou realizovat. Toto období zahrnuje zpracování dokumentace konečného souborného řešení projektu (dnes nazýváno Basic Design) a realizací takových jednání a řízení (stavební řízení), aby veškeré vnější a vnitřní souvislosti byly vyřešeny a schváleny, a to tak, aby mohly být uzavřeny mezi dotčenými stranami smlouvy.

-

Fáze realizační přípravy projektu zahrnuje zpracování realizační dokumentace projektu (nazýváno Detail Design) a zahrnuje také uzavírání smluv mezi jednotlivými účastníky investiční výstavby.

-

Fáze realizace projektu na úrovni stavby je fází, která je charakterizována obdobím mezi zahájením a ukončením všech prací na projektu, a to tak, aby mohly být ověřeny všechny funkce realizovaného stavebního díla. Fáze zahrnuje související jednání a řízení jako je kolaudační řízení, změnová řízení, zkušební provozy, aj.

-

Fáze ověření a průkazů je fází mezi zahájením provozu stavby a mezi dosažením možnosti plného užívání, které vede ke splnění cíle projektu. 91


-

Fáze užívání je konečná fáze investiční výstavby, je označována také jako fáze provozní, ve které je obvykle prokázáno, že cíle projektu byly splněny.

5.1.1 Stavebně technologická studie (STS)

STAVEBNĚ TECHNOLOGICKÁ STUDIE

PŘEDVÝROBNÍ PŘÍPRAVA STAVBY

Činnosti a dokladové části, které vypracovává dodavatel před a v rámci zpracování vlastní nabídky nazýváme stavebně technologickou studií. Kvalita a komplexnost zpracování nabídky záleží na podkladech, které dodavatel získal od investora jakožto objednatele, k dispozici. Cílem v předvýrobní přípravě je získání nabídky, což předpokládá na straně dodavatele nalezení optimální technologie realizace investičního celku, stanovení základní koncepce staveništního provozu a dalších realizačních podmínek stavby (např. Bezpečnost a ochrana zdraví, Požární ochrana). Vstup dodavatele do investičního procesů je různý. Zpravidla záleží jen na investorovi, v které fázi zpracování a projednávání projektové dokumentace vypíše výběrové řízení [2].  Podklad pro zpracování stavebně technologické studie tvoří: -

podnikatelský záměr, studie;

-

projektová dokumentace pro územní řízení;

-

v některých případech i projekt pro stavební povolení.  V rámci stavebně technologické studie (STS) se zpravidla zpracovává:

-

popis prostorové struktury komplexního stavebního procesu, tj. technologické schéma, návrh členění stavby na jednotlivé stavební objekty s určením hlavních konstrukčních systémů a technologií, způsob dodavatelského zajištění (dodavatel, subdodavatel);

-

rozdělení komplexního stavebního procesu na objektové procesy, procesy stupně rozestavěnosti, řídící procesy;

-

charakteristika staveniště, využití stávajících objektů pro účely zařízení staveniště (ZS), koncepce zásobování stavby, dopravy materiálů na stavbu, deponie a mezideponie vytěžené zeminy, součinnost s projektem organizace výstavby (POV), který se zpracovává v rámci projektové dokumentace pro stavební povolení;

-

posouzení stavby z hlediska využití firemních kapacit v blízkém okolí stavby;

-

zásady pro schéma postupu výstavby, určení hlavních strojů a mechanismů, zdvihacích prostředků; 92


-

stanovení základní koncepce staveništního provozu, jeho napojení na sítě, okolní komunikace, energie, stanovení staveništního a mimostaveništního provozu;

-

technologický normál;

-

dodržování bezpečnosti práce;

-

dodržování kvality práce a kontroly jakosti, ochrana životního prostředí;

-

návrh časové plánu (harmonogram, časoprostorový graf, síťový graf).

5.1.2 Stavebně technologický projekt (STP)

STAVEBNĚ TECHNOLOGICKÝ PROJEKT

VÝROBNÍ PŘÍPRAVA STAVBY

Stavebně technologický projekt zpracovává dodavatel stavby v rámci výrobní přípravy stavby. Dodavatel jako odborná firma, která realizuje podle smlouvy stavbu, garantuje kvalitu a provedení díla v plném rozsahu. Stavebně technologický projekt představuje výsledek přípravy stavby, skládá se ze synteticky zpracovaného modelu výrobního procesu stavby, který je vytvořen na základě analýzy prostorové, technologické a časové struktury stavebního procesu.  Mezi hlavní úkoly stavebně technologického projektu patří: -

upřesnění podmínek pro realizaci konstrukce budov a stavebních objektů;

-

vyjasnění, zda je možné vyrobit navrženou konstrukci z hlediska průběhu stavebních procesů (stabilita konstrukce, pracovní spáry, průběh procesů, podpůrné a záchytné konstrukce, BOZP);

-

vyjasnění průběhu stavebních procesů (převládající technologie, technologické postupy a technologické operace, mechanizace, pracovní síly, plynulost stavební výroby a realizace stavebního díla).  Hlavní činnosti při stavebně technologickém projektování zahrnují:

-

definování stavebně technologických podmínek pro všechny realizované stavební objekt, stanovení podmínek pro technologické etapy;

-

rozvaha o dodávkách, kapacitách, rozvaha o vlastních kapacitách, stanovení potřeby subdodavatelů;

-

definování podmínek pro montáž strojů;

-

návrh procesu výstavby (modelování stavební výroby);

93


-

formulace technologických předpisů a rozborů postupu provádění pro nové technologie a vybrané významné činnosti;

-

tvorba kontrolních a zkušebních plánů;

-

zásady organizace výstavby, návrh zařízení staveniště,

-

zhodnocení konstrukčních detailů z výrobního hlediska;

-

BOZP, environmentální aspekty, požární bezpečnost.  Základní dokumenty stavebně technologického projektu tvoří:

-

technologické schéma, prostorová struktura;

-

návrh a potřeba jeřábu;

-

výrobní kalkulace;

-

určení dodavatelů jednotlivých stavebních prací, zhodnocení vlastní kapacit;

-

technologický rozbor;

-

časové plánování;

-

grafy potřeby zdrojů (finance, pracovníci, základních materiály a nasazení strojů a mechanizmů),

-

kontrolní a zkušební plán,

-

technologické předpisy;

-

návrh zařízení staveniště,

-

technická zpráva.

Ze stavebně technologického hlediska rozlišujeme objekty sourodé a nesourodé. -

Objekty sourodé jsou takové, v nichž jednotlivé druhy rozhodujících konstrukcí jsou rovnoměrně rozloženy, a proto je i rovnoměrně rozložena jejich pracnost (např. bytová výstavba s opakujícími se podlažími).

-

Objekty nesourodé jsou takové objekty, v nichž jednotlivé druhy rozhodujících konstrukcí jsou nerovnoměrně rozloženy a pracnost také (jsou např. objekty výrobně složité s umístěním několika provozních souborů).

5.1.3 Provozní příprava stavby Provozní příprava stavby probíhá na staveništi, na úrovni stavbyvedoucího. Při výstavbě dodržujeme stavebně technologické zásady a pravidla, úkoly a činnosti, které patří ke stavebně technologickému projektování. Patří zde:

94


-

určení podmínek pro návrh konstrukcí z hlediska základních, přípravných, pomocných a dopravních procesů;

-

ujasnění vyrobitelnosti navrhovaných konstrukcí z hlediska postupu výroby jejich části, stability těchto částí, namáhání těchto konstrukcí při výstavbě;

-

určení stavebně technologických podmínek pro návrh hrubé spodní stavby, hrubé vrchní stavby a hrubých vnitřních konstrukcí;

-

určení stavebně technologických podmínek pro návrh technických zařízení budov;

-

určení podmínek montáže provozních souborů a zařízení, zejména z hlediska stavební připravenosti;

-

určení stavebně technologických podmínek pro návrh dokončovacích konstrukcí;

-

návrh objektového procesu, tj. určení sledu dílčích a etapových procesů a procesů stupně rozestavěnosti a jejich dob a termínů;

-

návrh objektového zařízení staveniště;

-

posouzení konstrukčních detailů z hlediska výrobních postupů.

Tab.1 Základ systému přípravy stavby, stavebně technologické projektování

Příprava stavby

Stavebně technologické projektování

Projektování výrobního procesu

Předvýrobní příprava stavby

Výrobní příprava stavby

Provozní příprava stavby

Stavebně technologická studie (STS)

Stavebně technologický projekt (STP)

Probíhá přímo na staveništi na úrovni stavbyvedoucího

CÍL

CÍL

CÍL

Získání nabídky Zákon č. 137/2006 Sb.

Výsledek - komplexní příprava stavby

Realizace stavebního díla

5.2 Operativní plánování Hlavním cílem stavebního podniku je, aby se stavba (zakázka) zrealizovala ve smluvně dohodnuté kvalitě, lhůtě a ceně a pokud možno s optimálním ziskem. Jedna z metod 95


používanou pro řízení staveb je operativní plánování. Úkolem operativního plánování je, aby nedocházelo k výskytu odchylek naplánovaného stavu (předcházení odchylek) a pokud se odchylky vyskytnou, tak jejich operativní řešení. Po výskytu odchylek by měla následovat analýza, proč k výskytu odchylek došlo a provést taková opatření, aby u následných staveb k výskytu odchylek nedocházelo, tzn. provést zpětnou vazbu. Operativní plánování představuje soustavu plánů na určité období s uvedením všech zdrojů, které jsou potřebné pro zhotovení naplánované stavby. Mezi základní zdroje, které jsou potřebné pro realizaci stavby, patří: -

lidé (pracovníci),

-

materiály a výrobky,

-

stroje, zařízení a mechanismy,

-

finance.

Základním podkladem pro vyhotovení operativních plánů je časový plán výstavby. Rozsah a podrobnost operativních plánů se odvíjí od rozsáhlosti a náročnosti zakázky. Nejčastěji se na stavbách setkáváme s týdenními, měsíčními nebo čtvrtletními plány. Podklady, které potřebujeme pro vyhotovení operativních plánů a které musí být vždy aktualizované dle skutečného průběhu výstavby, se nejčastěji získávají ze stavebně technologického projektu. A jsou to především tyto podklady [1]: -

časový plán výstavby,

-

údaje o postupu vlastních stavebních prací,

-

údaje o postupu prací subdodavatelů,

-

výrobní kalkulace s uvedením potřeb zdrojů,

-

technologické předpisy,

-

technologické schéma, prostorová struktura.

Každý pracovník splní svůj úkol, pokud dopředu zná cíle, které je nutno splnit. Pracovník musí vědět, co má vykonat (množství práce), v jaké kvalitě, kolik má na to času (časový plán) a co za to dostane (finanční ohodnocení). Tyto údaje pracovník získává z úkolových listů, které by měly být součásti operativních plánů. U postupů stavebních prací (vlastních i subdodavatelských) se především sleduje [1]: -

stav prací, tzn. započaté, prováděné, dokončené, nezahájené,

-

čas od zahájení výstavby,

-

množství uskutečněných prací,

-

množství, které je potřeba ještě uskutečnit,

-

mezní termíny.

96


Postup stavebních prací můžeme sledovat ve stavebním deníku nebo na základě obhlídky staveniště, popř. v rámci kontrolních dnů na stavbě. Dle náročnosti a rozsáhlosti stavby se dopředu stanoví časové období, kdy se bude provádět kontrola plnění operativního plánu. Operativní plán se nejčastěji kontroluje týdně, výjimečně i denně. Zároveň se věcně kontroluje plnění operativních plánů jednou za měsíc na základě výrobní faktury, kde se porovnává zhotovený plán a skutečné množství provedených prací. PLÁN (VÝROBNÍ PŘÍPRAVA)

x

SKUTEČNOST x

(VÝROBNÍ FAKTURA)

Pro zajištění plnění zhotovených plánů se používají nástroje a to především [1]: -

výrobní porady,

-

operativní evidence.

Výrobní porady lze dle časového období rozdělit na: -

denní,

-

týdenní,

-

měsíční.

Náplň výrobních porad vždy vychází z organizační struktury stavebního podniku. Denní výrobní porady se především uskutečňují za účasti stavbyvedoucího (hlavní stavbyvedoucí, dílčí stavbyvedoucí), mistrů a vedoucích pracovních čet. Náplní výrobních porad je přiřazení pracovních čet na jednotlivá pracoviště, stanovení postupu jejich prací, kontrola plnění předešlých prací z hlediska výrobního, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, ochrany životního prostředí a případné řešení vzniklých nedostatků a odchylek. Na měsíčních výrobních poradách na stavbě se zejména kontroluje plnění operativních plánů a zabezpečení stavby požadovanými zdroji na další měsíc. Dále probíhají týdenní a měsíční výrobní porady na úrovni stavebního podniku za účasti výrobního ředitele, vedoucích jednotlivých útvarů stavebního podniku a stavbyvedoucího. Při poradách se v závislosti na rozsáhlost a náročnost stavby kontrolují: -

hospodářské výsledky stavby,

-

průběh čerpání zdrojů,

-

kontrola subdodávek,

-

plnění termínů výstavby,

-

požadavky na vlastní zdroje.

97


U malých a středních stavebních podniků se také využívá forma výrobních porad přes komunikační sítě prostřednictvím konferenčních hovorů, tzv. dispečing. Pro zajištění plnění naplánovaných úkolů se na stavbách vede operativní evidence, která zahrnuje tyto dokumenty: -

evidence materiálových zásob,

-

mzdové evidence, evidence docházky,

-

soupisy skutečně provedených prací,

-

faktury subdodavatelů,

-

výrobní faktury atd.

Každý stavební podnik si vytváří vlastní formu a rozsah operativní evidence, která je vyspecifikovaná ve vnitropodnikovém řádu stavebního podniku. Stavební podnik by měl mít jednotnou formu operativní evidence. Vyhotovené dokumenty se vedou v peněžních nebo množstevních jednotkách a jsou základem pro účetnictví a statistiku. Operativní evidence poskytuje stavbyvedoucímu údaje o [1]: -

vznikajících nákladech,

-

využití pracovní doby,

-

výkonech mechanizmů,

-

výkonech jednotlivých čet,

-

plnění dílčích termínů.

5.3 Kapacitní plánování Pro zajištění bezproblémového procesu výstavby stavebního díla je potřeba před samotnou výstavbou naplánovat požadované zdroje (lidé, materiály a výrobky, stroje, zařízení a mechanismy, finance), určit pracovní postupy a znát konkrétní pracovní a výrobní podmínky. Tento proces plánování zdrojů výstavby se nazývá kapacitní plánování, někdy se můžeme setkat i s pojmem zdrojová analýza.

98


Obrázek 31: Podmínky pro uskutečnění výstavby

Jak již vyplývá z názvu, hlavním posláním kapacitního plánování je naplánování všech zdrojů pro výstavbu konkrétního stavebního díla a provázání těchto zdrojů s časovým plánem výstavby. Při časové analýze zdrojů dochází na základě kapacitních možností stavebního podniku a subdodavatelů k vyrovnávání potřeb zdrojů v čase. V rámci časové analýzy se snažíme rozložit zdroje nekritických stavebních a montážních činností a využívat časové rezervy jednotlivých činností pro optimální návrh zdrojů v daném čase, aby během výstavby nedocházelo k přetěžování a k nadbytečnému kumulování těchto zdrojů. Rozsah kapacitního plánování [1]: fáze procesu přípravy stavby

- definování potřeb zdrojů, - definování potřeb rozvržených v čase, - vyrovnávání potřeb zdrojů, - zhodnocení dostupnosti zdrojů.

fáze procesu realizace stavby

- sledování využití strojů, - aktualizace potřeb zdrojů.

5.3.1 Plánování lidí Při plánování lidí (pracovníků) se v první řadě snažíme v co největší míře využívat vlastní kapacity stavebního podniku, pokud toho ale nelze dosáhnout, zabezpečujeme realizaci daných stavebních a montážních činností subdodavatelskou firmou, tzv. subdodávkou. Pracovník musí být vždy dopředu seznámen s cílem, tzn. co se má provést, kolik času na to bude mít, dále obeznámen s pracovním postupem, výrobními podmínkami a výslednou kvalitou a taktéž i finančním ohodnocením, kolik za to dostane. Dle zákoníku práce je povinen zaměstnavatel (zhotovitel) proškolit pracovníky před nástupem na staveniště v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, zejména s ohledem na organizaci práce a pracovní postupy na staveništi, dále je povinen seznámit 99


všechny pracovníky s plánem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, pokud je pro stavební dílo zpracován. Při plánování rozboru potřeb pracovníků se vychází především z časového plánu výstavby a výrobní kalkulace (udává plánované množství nákladů na plánovaný objem produkce v členění dle kalkulačního vzorce), ze kterých získáme přehled o kvantitativních a kvalitativních požadavcích na pracovníky. Jedná se zejména o [1]: -

strukturu a objem prací a výkonů,

-

rozbor nároků podle jednotlivých profesí,

-

objem mzdových a ostatních nákladů,

-

časové parametry uskutečnění jednotlivých prací,

-

minimální mzda podle kategorií prací.

Pro jednotlivé stavební činností se pak vypracovávají úkolové listy s rozborem potřeb a na jejich základě se také kontroluje jejich plnění. 5.3.2 Plánování strojů, zařízení a mechanismů Cílem plánování je zajištění požadovaného funkčního stroje v daném čase na konkrétním místě včetně kvalifikované posádky stroje. Stroje můžeme rozdělit na vlastní a na stroje zajišťované subdodavatelsky (zapůjčené). Při zabezpečování vlastních strojů a zařízení může dojít k reálnému nebezpečí z důvodu kolize potřeb daného stroje i na jiných stavbách (disponibilita stroje v konkrétním čase). U strojů zajišťovaných subdodavatelsky je nutné věnovat zvýšenou pozornost rozhodujícím strojům a v dostatečném předstihu si je zamluvit, tzn. rezervovat si nosné stroje. Při plánování strojů je potřeba vyspecifikovat konkrétní druh stroje s požadovaným výkonem odpovídající tempu postupu výstavby, dále potřebné strojové sestavy a počet strojů. Pro dané stroje je také nutno vytvořit na staveništi vhodné pracovní podmínky, aby zbytečně nedocházelo k prostojům těchto strojů a zařízení, které zbytečně zvyšují náklady na jejich provoz. 5.3.3 Plánování materiálů a výrobků Plánování materiálů a výrobků je potřeba věnovat velkou pozornost, neboť zaobírají velký podíl z celkových nákladů na výstavbu. Stavební podnik většinu materiálů a výrobků nakupuje od dodavatelů (pokud nejsou výhradním dodavatelem nebo výrobcem materiálů nebo výrobků). Cílem plánování materiálů a výrobků je minimalizování nákladů na jejich nákup. V dostatečném předstihu musíme určit, jaké materiály budeme potřebovat, kdy, v jakém množství a v jaké kvalitě. Při objednávaní materiálů a výrobků se především zaměřujeme na materiály kritické z hlediska kvality, času a nákladů. Nejprve je nutno přesně specifikovat požadavky na materiál a výrobky, následně provést před samotným objednáváním průzkum trhu a zjistit nejvýhodnější nabídku na dodávku materiálů a výrobků. Při objednávání materiálů a výrobků od stávajícího dodavatele je vhodné 100


v určitých časových intervalech provádět průzkum trhu z důvodu ověření nabízené ceny. Po vybrání nejvýhodnější nabídky se provádí objednávka materiálů a výrobků. Již při objednávání se nesmí zapomenout na prokazování požadované jakosti dodávaných materiálů a výrobků (např. certifikát shody, prohlášení o shodě). Také je potřeba dopředu naplánovat způsob skladování na staveništi, ale také i podmínky pro přísun a manipulaci, aby nedocházelo k znehodnocování a zbytečnému kumulování materiálů a výrobků. Způsob dopravy a skladování materiálů a výrobků řeší projekt organizace výstavby. 5.3.4 Plánování subdodávek Stavební a montážní práce, které zhotovitel nedokáže zajistit v daném místě a čase z důvodu nedostatečné vlastní kapacity, dále velmi specializované práce nebo práce realizované s vyššími náklady než subdodavatelské, zabezpečuje zhotovitel pomocí subdodávek. V dnešní době se prakticky žádná větší zakázka nerealizuje bez subdodávek. U běžných stavebních zakázek se objem prováděných stavebních a montážních prací pohybuje až okolo hodnoty 80 %. Subdodávky se začínají poptávat již ve fázi výběrového řízení na stavební zakázku, kdy se v nabídkové ceně zhotovitele zakalkulují náklady na subdodávky. Zhotovitel zakázky nejdříve stanoví stavební a montážní práce, které se budou realizovat subdodávkou a termín jejích realizací. Největší pozornost však věnuje zhotovitel subdodávkám, které jsou kritické z hlediska kvality, termínů a nákladů, tzv. nosným subdodávkám. Při plánování subdodávek se pro poptání (poptávku) stavebních a montážních prací zpracovává zadávací dokumentace, která se většinou skládá z: -

poptávkového listu se specifikováním: o předmětu zakázky, o termínu realizace, zabezpečení kvality, záručních podmínek, o obchodních podmínek včetně platebních, o požadavků na způsob zpracování nabídky, o způsobu hodnocení nabídek, o prokázání kvalifikace, o případně dalších podmínek.

-

projektové dokumentace vztahující se k poptávaným stavebním a montážním pracím,

-

výkazu výměr poptávaných prací.

Vlastní proces způsobu poptávání a výběru možných subdodavatelů se odvíjí od formy, kterou zhotovitel zvolí. Nejčastější způsoby jsou: -

veřejná soutěž,

-

oslovení potenciálních subdodavatelů, 101


-

přímé zadání jednomu subdodavateli.

Po zaslání nabídek subdodavatelů se vyhodnocují jejich nabídky, následně se vyhotoví oznámení o výběru nejvýhodnějšího subdodavatele a uzavře se smlouva o dílo se subdodavatelem. V některých případech ale nabídky jen slouží pro zjištění (ověření) cen stavebních a montážních prací. Zhotovitel si vytváří vlastní databázi subdodavatelů včetně jejich hodnocení pro zjištění možných spolehlivých subdodavatelů. Subdodavatelé se nejčastěji vyhodnocují na základě dodržení smluvené ceny včetně případných víceprací, požadovaných termínů výstavbu a zda byly práce realizované dle dohodnuté kvality.

K ZAMYŠLENÍ Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

TEST 8 (KAPITOLA 5) TEST 8: 1) Stavebně technologické projektování probíhá jen na straně investora. a) ano ll) ne mm)

probíhá na straně investora i na straně dodavatele stavby

2) Zákon o „veřejných zakázkách“ je součástí přípravy stavby. a) ano nn) ne oo) zákon již neplatí 3) Prostorová struktura je součástí stavebně technologického projektu. a) ano b) ne c) v technologii se s tímto pojmem nesetkáváme 4) BOZP je součástí technologického projektování. a) ano, vždy 102


b) ne c) jen ve vybraných případech 5) Posouzení konstrukčních detailů daného objektu v technologii neřešíme. a) ano, řešíme b) ne, neřešíme c) řešíme jen v projektové dokumentaci pro provedení stavby 6) Časové plánování je součástí stavebně technologického projektování. a) ano b) ne c) časové plánování není potřeba v procesu výstavby řešit 7) Cyklogram patří do časového plánování. a) ano b) ne c) cyklogram není časový plán 8) Sourodé objekty mají zpravidla totožný konstrukční systém. a) ano b) ne c) sourodé objekty mají vždy jiný konstrukční systém 9) Ve stavebně technologickém procesu zohledňujeme environmentální aspekty. a) ano b) ne c) jen u vybraných druhů staveb 10) Znalosti z oblasti statiky stavebních konstrukcí jsou v technologii nutností. a) ano b) ne c) těchto znalostí je potřeba jen v ojedinělých případech 11) Hlavním cílem stavební firmy je: a) realizace stavební zakázky ve smluvně dohodnuté kvalitě, lhůtě a ceně b) realizovat stavební zakázku co nejrychleji c) realizovat stavební zakázku co nejpomaleji 12) Základními zdroji ve výstavbě jsou: a) lidé, materiály, stroje, finance b) stavební činnosti, materiály, stroje, finance c) lidé, materiály, stroje

103


ŘEŠENÍ TESTU 8 TEST 8 (KAPITOLA 5) Otázka č. 1 - c Otázka č. 2 - a Otázka č. 3 - a Otázka č. 4 - a Otázka č. 5 – a Otázka č. 6 – a Otázka č. 7 – a Otázka č. 8 – a Otázka č. 9 – a Otázka č. 10 – a Otázka č. 11 – a Otázka č. 12 – a

SHRNUTÍ KAPITOLY Technologie a technologická příprava stavby patří mezi základní činitele při zpracování projektových dokumentací a následně realizace celého stavebního díla.

DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE Doporučená literatura: [1] HAČKAJLOVÁ, Ludmila a kol. Stavební ekonomika a management, Sobotáles, Praha 2006. 104


[2] KLVAŇA, Jaroslav. Operační výzkum ve stavebnictví I., II. Praha, ČVUT 1990, 1993. [3] JELEN, Václav. Ekonomika stavebního díla 40, ČVUT, 2000. [4] TOMÁNKOVÁ, Jaroslava a Jana Frková. Ekonomika stavebního díla 42, ČVUT Praha 2000. [5] JARSKÝ, Čeněk a kol. Technologie staveb II, CERM, 2003. [6] KOZLOVSKÁ, Mária a Ivan HYBEN. Stavbyvedúci – manažer stavebného procesu. Bratislava : Eurostav, 2005. [7] TOMÁNKOVÁ, Jaroslava, Dana ČÁPOVÁ a Dana MĚŠŤANOVÁ. Příprava a řízení staveb. Praha : ČVUT, 2008.

6

ČASOVÉ PLÁNOVÁNÍ

CÍLE KAPITOLY Pochopit podstatu časového plánování v procesu výstavby. Naučit se druhy časových plánů a jejich využití ve stavební praxi. Zvládnout základní teoretické znalosti.

105


RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY Druhy časových plánů, jejich tvorba.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU 2 x 45 minut + 2 x 45 minut procvičení.

KLÍČOVÁ SLOVA Stavba, zařízení staveniště, řízení výstavby, plánování, časové plánování.

ČASOVÉ PLÁNOVÁNÍ V DOKUMENTACI STAVEB

6.1 Tvorba časových plánů Časové plány jsou nedílnou součástí přípravné i projektové dokumentace staveb. Zobrazují postup další přípravy a realizace staveb v čase. Jejich obsah se mění a postupně zpřesňuje v závislosti na vyjasňování představ o stavbě a liší se v různých stupních projektové dokumentace staveb. Časové plány se zpracovávají pro zadání stavby, pro jednotlivé stupně projektové dokumentace i pro výrobní dokumentaci dodavatelů. Účelem časového plánu je zejména: -

určit celkovou dobu výstavby,

-

určit dobu výstavby jednotlivých činností,

-

stanovit rozhodující termíny výstavby (milníky),

-

znázornit hlavní návaznosti mezi činnostmi (vazby),

-

umožnit bilancování nákladů a potřeb.

Všechny tyto údaje se vyhodnocují přiměřeně podrobně vzhledem k jednotlivým stupňům dokumentace staveb. 106


V zadání stavby se časový plán omezuje na určení požadovaných lhůt pro zpracování přípravné a projektové dokumentace, pro zahájení stavby a její uvedení do trvalého provozu (užívání). Ve stadiu projektování projektant svým návrhem časového plánu prokazuje objednateli (případně i dodavateli) že stavbu lze v daném čase realizovat s přijatelnými náklady (na zdroje pracovníků v jednotlivých profesí, na potřebu těžkých stavebních mechanizmů, na zdroje finančních prostředků apod.), tj. že lhůta je optimální. Časový plán obsahuje: -

graf postupu přípravy staveb podle jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů s uvedením zpracovatelů s termíny: o schválení projektové dokumentace, o dodání prováděcích projektů investorovi, o předání prováděcích projektů, které zabezpečuje dodavatel investora jako součást své dodávky a které nezpracovává generální projektant, generálnímu projektantovi, o předání výchozích technických podkladů a předání projektových podkladů pro zpracování prováděcích projektů;

-

graf postupu provádění stavby od předpokládaného zahájení do odevzdání a převzetí, a to v členění na provozní soubory, stavební objekty s uvedením jednotlivých dodavatelů (subdodavatelů) investora a s uvedením termínů (lhůt): o předání staveniště, o zahájení a ukončení stavebních prací na stavebních objektech s uvedením lhůt stavební připravenosti, o zahájení a ukončení montážních prací jednotlivých provozních souborů se lhůtami jejich předání k dokončení stavebních prací, o odstávek provozu, o zahájení a ukončení předepsaných zkoušek a revizí, o předání a převzetí stavebních objektů a provozních souborů, dokončených ucelených částí, etap, dilatačních celků, o zahájení a ukončení zkušebních provozů, o uvedení staveniště do původního nebo smluveného stavu s termínem zpětného předání staveniště investorovi;

-

časové rozvržení finančních objemů díla (finanční rozvaha);

-

výkaz hlavních objemů a potřeb hlavních materiálů (v členění podle grafu postupu provádění stavby); 107


-

časové rozvržení příchodu a odchodu pracovníků (nasazení pracovníků) pro provádění stavebních prací a pro montáž technologického zařízení jako podklad pro zajištění potřebného rozsahu sociálního zařízení staveniště pro pracovníky v průběhu provádění stavby.

Při zpracovávání časového plánu je žádoucí spolupráce projektanta s budoucími dodavateli stavby. Projektant svou koncepcí časového plánu prokazuje dodavateli, že stavbu lze v daném čase realizovat. Zatímco dodavatelé koncipují své časové plány jako oponenti projektantů s cílem, aby dosáhli lepších výchozích podmínek. Mohou si však na nich také ověřovat, jak by mohli dosáhnout lepších výsledků ve srovnání se sjednanou lhůtou.

6.1.1 Aktualizace časových plánů Jestliže v průběhu realizace výstavby některý proces nepostupuje ve skutečnosti tak, jak mu bylo modelem předepsáno, je nutné časový plán aktualizovat, tj. promítnout do něj všechny změny, které během provádění nastaly. Jde nejen o změny lhůt, ale i o změny návazností jednotlivých činností. Aktualizované časové plány mohou včas signalizovat nebezpečí, že plánované termíny a lhůty nebudou dodrženy, a lze tedy včas učinit opatření potřebná k jejich dodržení. Aktualizace se skládá z těchto kroků: -

určíme termín (datum), k němuž budeme plán aktualizovat,

-

sestavíme výkaz rozpracované produkce k tomuto datu, tj. zjistíme činnosti, které jsou ukončeny, rozpracovány a nezapočaty,

-

určíme objem produkce, který ještě zbývá k dokončení v jednotlivých činnostech,

-

upravíme podle potřeby předpokládanou výkonnost pracovních jednotek a lhůty pro dokončení stavby,

-

sestavíme nový model.

Z výše uvedeného postupu tedy vyplývá, že harmonogramy nebo cyklogramy je nutno v takových případech zkonstruovat znovu. U síťových grafů zpravidla postačí tyto zkontrolovat a podle potřeby opravit začátky a konce činností již ukončených nebo rozpracovaných a následně posoudit, zda je třeba upravit i některé vazby mezi činnostmi. Potom již výpočtem snadno získáme nový časový plán, v němž je skutečnost k danému datu respektována a další optimální postup naznačen.

6.1.2 Grafické vyjádření časové organizace výrobních procesů Budování stavebního díla probíhá v čase. V jednotlivých obdobích výstavby jsou kladeny na počty a druhy stavebních strojů, na potřeby materiálu i pracovních sil rozdílné požadavky. Z toho vyplývá, že stavba musí být předem řešena i ze strany časových návazností. 108


Návrh časové struktury výrobního procesu je základním úkolem stavebně technologického projektování. Prvky časové struktury procesů tj. lhůty, přestávky a termíny je třeba určit pro výrobní procesy na všech jejich úrovních. Činnosti, které kloubíme do procesů navazují na sebe těsně nebo s odstupy, překrývají se částečně nebo úplně (probíhat souběžně).

6.1.3 Modelování časových struktur Běžnými modely, kterými zabezpečujeme časový průběh výrobních procesů všeho druhu jsou: -

Harmonogramy,

-

Cyklogramy - Časoprostorové grafy,

-

Síťové grafy.

6.1.4 HARMONOGRAM Harmonogram lze použít pro zobrazení jakéhokoliv procesu na běžných stavbách. Jeho velkou výhodou je přehlednost a jednoduchost. Tato výhoda ale klesá s rostoucí komplikovaností staveb a s rostoucím množstvím závislostí mezi jednotlivými činnostmi. Harmonogram představuje jednoduchý model průběhu činností v závislosti na čase. Na svislou osu grafu řadíme jednotlivé činnosti a základní údaje o nich. Na vodorovnou osu grafu vyznačíme zvolené časové jednotky (hodiny, dny, pracovní směny, týdny, měsíce apod.). Dobu trvání jednotlivých činností, jejich začátky i konce pak znázorníme v řádcích čarami, jejichž poloha vzhledem k časové ose udává i termíny, přestávky apod. Pokud mají některé činnosti zvláštní vlastnosti, lze jejich znázornění provést odlišně, jinou grafickou úpravou jejich čáry. Můžeme tak jednoduše zdůraznit nutné technologické přestávky, časové rezervy, odlišit práci na směny nebo v noci, rozlišit práce prováděné subdodavateli apod.

6.1.5 CYKLOGRAM – ČASOPROSTOROVÝ GRAF Cyklogram je dvojrozměrný model, kterým můžeme znázornit průběh výrobních procesů nejen vzhledem k času, ale také vzhledem k prostoru v němž jednotlivé činnosti probíhají. Na vodorovnou osu vyznačíme zvolené časové jednotky obdobně jako u harmonogramu. Na svislou osu však seřadíme prostorové jednotky, např. jednotlivá podlaží vícepatrového objektu, jednotlivé lodi výrobní haly, dilatační nebo technologické celky apod. Zvolené prostorové jednotky vynášíme v hodnotách objemu např. tis. Kč, obvykle zdola nahoru.

109


Průběh činností pak vyznačujeme přímkou nebo lomenou čarou, která odpovídá průběhu práce v určitém prostoru a času. Podle potřeby mohou být čáry pro jednotlivé činnosti graficky upraveny nebo opatřeny popisem. Ze zpracovaného cyklogramu lze vyčíst celou řadu informací o zobrazených činnostech: -

Plynulost postupu prací – čára činnosti je nepřerušovaná.

-

Rychlost postupu prací – strmá čára znamená rychlý postup prací, plochá naopak pomalý postup.

-

Vzájemné zobrazení činností – rovnoběžné činnosti probíhají stejnou rychlostí.

-

Kříží-li se čáry činností, střetávají se činnosti ve stejný čas ve stejném prostoru.

-

Vyčteme zde pořadí a směr postupu činností a jejich vzájemné vazby.

Cyklogram je vhodný pro modelování časového průběhu procesů při proudové výstavbě, kdy se procesy opakují cyklicky v podobných prostorových jednotkách. Cyklogramy lze využít ve všech fázích přípravy výrobního procesu.

Obrázek 32: Harmonogram – příklad řešení K harmonogramu: Množství (fyzický objem), Směny (finanční objem).  SÍŤOVÝ GRAF Síťové grafy patří do vědeckého oboru operační analýzy. Pomocí prvků operační analýzy byly plánovány mimo jiné válečné operace, mezi nimi např. invaze spojenců do Evropy v roce 1944. Pomocí síťového grafu byl řízen i projekt NASA dobývání kosmu Apollo. 110


Síťové grafy rozdělujeme na:  Stochastické

 Deterministické  hranově definované  uzlově definované

Stochastické síťové grafy využívají pro stanovení doby trvání činnosti pravděpodobnost.

Doba trvání jednotlivých činností je matematicky stanovena.

Síťový graf typu PERT, GERT

Síťový graf typu: CPM, BKN, STSG

(základem je teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky)

(CPM-Critical Path Method: základem je metoda kritické cesty)

Základní názvosloví síťových grafů: (přesné názvosloví síťové analýzy je uvedeno v ČSN 01 0111 Názvosloví metod síťové analýzy) -

projekt: soubor činností, z kterých se skládá námi řešený pracovní proces, jeho modelem je síťový graf,

-

činnost: základní prvek síťového grafu, který představuje určitou předem vymezenou část projektu, klade nároky na čerpání času, zdrojů,

-

síťový graf: grafické zobrazení projektu, vyjadřující závislost mezi činnostmi,

-

hranově definovaný síťový graf: činnosti jsou znázorněny hranami,

-

uzlově definovaný síťový graf: činnosti jsou znázorněny uzly,

-

uzel: základní prvek síťového grafu, v hranově definovaném síťovém grafu představuje okamžik zahájení nebo ukončení jedné nebo více činností, neklade nároky na čas ani zdroje, je statického charakteru, v síťovém grafu uzlově definovaném uzel představuje činnost, pro koncový uzel pro metodu CPM platí: Tn(0) = Tn(1), platí, že v síťovém grafu existuje alespoň jedna cesta, kdy doby nejdříve možného zahájení a nejpozději přípustného ukončení činnosti splynou, tato cesta dává celkovou dobu trvání projektu a nazýváme ji „kritickou cestou“- rozhodující, všechny ostatní cesty jsou kratší a vykazují určité rezervy,

-

hrana: spojnice dvou uzlů,

-

smyčka: hrana, která začíná a končí v stejném uzlu,

-

cyklus: cesta, která začíná a končí ve stejném uzlu,

-

milník: uzel, který představuje určitý rozhodující stav projektu,

-

cesta v síťovém grafu: posloupnost činností, která prochází od počátečního uzlu do koncového uzlu síťového grafu, 111


-

topologie síťového grafu: vzájemný vztah činností a uzlů síťového grafu vyjadřující jejich návaznost.

-

nejdříve možný začátek činnosti (časový okamžik, v němž se může příslušná činnost nejdříve zahájit), ZM, ti(0)

-

nejdříve možný konec činnosti (časový okamžik v němž je možné příslušnou činnost nejdříve ukončit), KM, tj(0)

-

nejpozději přípustný začátek činnosti (časový okamžik v němž se musí příslušná činnost nejpozději zahájit), ZP, tj(1)

-

nejpozději přípustný konec činnosti (časový okamžik v němž se musí příslušná činnost nejdříve ukončit), KP, tj(1).

Vybrané názvy CPM – Metoda kritické cesty (Critical Path Method), BKN – Metoda stavebnicového síťového plánování (Baukasten Netzplanung), STSG – Metoda stavebně technologického síťového grafu (systém CONTEC). Při sestavování síťového grafu rozeznáváme: -

činnost reálnou, tj. činnost, která se realizuje, má vlastní konkrétní obsah a lze ji ohodnotit časově a zdroji, v grafu se zobrazuje plnou čarou,

-

činnost fiktivní, tj. činnost, která vyjadřuje závislost mezi činnostmi, doba trvání je nulová, neklade nároky na zdroje, znázorňuje se čárkovanou čarou,

-

činnost distanční, tj. činnost, která vyjadřuje závislost mezi uzly a činnostmi, klade nároky na čas nikoliv na zdroje, zakresluje se čerchovaně.

Modely časového plánování (harmonogram, cyklogram, síťový graf) mají vždy několik částí: 1. část identifikační, tj. seznam činností a jejich náležitost k příslušným procesům, 2. část udávající zdroje a množství, z nichž lze odvozovat lhůty a termíny, 3. část grafickou, která zobrazuje činnosti a vazby mezi nimi, jejich lhůty a termíny, 4. část sumarizační, v nichž se zdroje přiřazují k časovým intervalům. Výhody a nevýhody jednotlivých modelovacích struktur: Modelovací struktura

Harmonogram

Výhody přehlednost jednoduchost

Nevýhody míra výhodnosti klesá s rostoucí komplikovaností staveb a s rostoucím množstvím 112


použití pro zobrazení jakéhokoliv závislostí procesu na běžných stavbách činnostmi

Cyklogram

mezi

jednotlivými

dvojrozměrný model, kterým se aktualizace modelu je obtížná znázorňuje průběh výrobních míra výhodností, viz nevýhody procesů vzhledem k času i prostor harmonogramu vyjadřuje závislosti jednotlivých činností

Síťový graf

odhaluje činnosti, které jsou na náročnost na výpočet, tzv. „kritické cestě“, a při předpoklad PC realizaci procesu je zvlášť pečlivě sledujeme

nutný

 Ganttův diagram Ganttův diagram (GD) užíváme k znázornění časové náročnosti a znázornění posloupnosti ve výstavbě investičního celku. Pro sestrojení využíváme aplikace jako je např. MS Project, MS Visio, ev. lze GD sestavit v Excelu.

113


Obrázek 33: Ukázka Ganttova diagramu

TEST 9 (KAPITOLA 6) TEST 9: 1) Účelem časového plánu je: a) určit celkovou lhůtu výstavby pp) nalezení subdodavatelů qq) vydání stavebního povolení 2) Mezi časové plány patří: a) harmonogram, stavebně technologická studie rr) harmonogram, cyklogramy, síťové grafy ss) výrobní kalkulace 3) Nejjednodušší forma časového plánu je: 114


a) harmonogram b) cyklogram c) síťový graf 4) Cyklogram je: a) jednorozměrný model b) dvourozměrný model c) trojrozměrný model 5) Nejpřehledněji znázorňuje závislosti jednotlivých činností: a) harmonogram b) cyklogram c) síťový graf

ŘEŠENÍ TESTU 9 TEST 9 (KAPITOLA 6) Otázka č. 1 - a Otázka č. 2 - b Otázka č. 3 - a Otázka č. 4 - b Otázka č. 5 – c

SHRNUTÍ KAPITOLY Časové plánování je nedílnou součásti stavebně technologické přípravy stavby projektování, které zobrazuje postup přípravy a realizace stavby v čase. Dále prokazuje, že stavbu lze v daném čase zrealizovat v obvyklé kvalitě s přijatelnými náklady.

115


DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE [1] JARSKÝ, Čeněk a kol. Technologie staveb II, CERM, 2003.

7

ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ

CÍLE KAPITOLY Pochopit podstatu nákladů spojených s výstavbovým projektem. Naučit se základy rozpočtování a oceňování stavebních prací. Zvládnout výpočet jednotkové ceny stavební práce.

RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY Osvojení si vypracování nákladů spojených s výstavbovým projektem a také základů rozpočtování a oceňování stavebních prací.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU 2 x 45 minut + 2 x 45 minut procvičení.

KLÍČOVÁ SLOVA Náklady spojené s výstavbovým projektem, oceňovací metody, oceňovací podklady, kalkulační vzorec. 116


PRŮVODCE STUDIA

Při plánování stavebních děl se vychází z německého pravidla pěti w: was?, wie?, wer?, wann? a wieviel?, což v češtině znamená co?, jak?, kdo?, kdy? a za kolik? [1]. Otázkou co? se definuje představa investora o stavebním díle, jak? nám dává přehled o všech stavebních činnostech, které je potřeba provést pro zhotovení stavebního díla. Otázka kdo? nám poskytuje odpověď na zhotovitele stavebního díla. Kdy? ukazuje dobu trvání stavebního díla a otázka za kolik? pak finanční náklady na zhotovení stavebního díla. V posledních létech, v době ekonomické stagnace, se do popředí dostává především otázka za kolik?, a to nejen ve stavebnictví, ale i ve všech oblastech lidské činnosti.

7.1 Novodobá historie tvorby cen stavební produkce V první polovině 20. století se ve stavebnictví používala autonomní tvorba cen. Výrobní ceny stavební produkce (např. stavebního objektu nebo jeho ucelené části, jednotlivé stavební práce nebo konstrukce, časové jednotky práce dělníka apod.) se zjišťovaly buď na základě nákladově orientovaného přístupu (vycházelo se ze struktury kalkulačního vzorce) nebo konkurenčně orientovaného přístupu tvorby cen. Od roku 1949 byla zrušena autonomní tvorba ceny a přechází se na centrální tvorbu cen. Na tvorbu cen dohlíží ústřední orgán. Vytvářejí se centrálně jednotné a závazné ceny, které jsou vydávány v úředních vyhláškách a velkoobchodních cenících. Do roku 1966 se velkoobchodní ceníky měnily po každých 5-ti létech a to v létech 1955, 1960 a 1965 [2]. K datu 1. 1. 1967 dochází ke komplexní přestavbě velkoobchodních cen a k postupné individualizaci cen, od roku 1971 jsou ceny řízeny plánem vývoje cen (indexem cen). Další komplexní přestavby velkoobchodních cen ve stavebnictví se uskutečnily k 1. 1. 1977, 1. 1. 1984, 1. 1. 1989 a 1. 1. 1990. Dne 1. 1. 1961 vznikl jako národní podnik Ústav racionalizace ve stavebnictví. Hlavní náplni podniku byla tvorba cen stavebních prací, normování stavebních činností, oceňování, stavební třídění a klasifikace. Ústav vydával velkoobchodní ceníky cen stavebních prací, metodiku oceňování stavebních prací, vytvářel výkonové normy stavebních prací a databáze technickohospodářských ukazatelů ve stavebnictví. Po sametové revoluci se Ústav racionalizace ve stavebnictví přetransformoval na soukromou společnost. V roce 1992 se nástupnickou organizaci stala společnost ÚRS PRAHA, a.s. Důležitým milníkem při tvorbě cen se stal rok 1991, neboť dnem 1. 1. 1991 byla zrušena regulace cen stavebních prací (vyhláškou č. 22/1990 Sb., o tvorbě a kontrole cen). Od té doby se cena stavební produkce sjednává mezi dodavatelem a objednatelem jako smluvní (dohodnutá). V současné době se stavební produkce nejčastěji ohodnocuje pomocí směrných (orientačních) cen. Směrné ceny se získávají z kalkulace množství potřeb stanovených k jednotlivým položkám v členění podle kalkulačního vzorce. 117


7.2 Náklady spojené s výstavbovým projektem Výstavbový projekt stavebního díla zahrnuje různé náklady od nákladů na realizaci samotného stavebního díla až po náklady na vybavení a provoz díla. Na základě dlouhodobých zkušeností se časem vyvinuly tři úrovně struktury nákladů a to [3]: I.

úroveň – náklady na provedení stavební činnosti, a. náklady vycházejí z kalkulačního vzorce.

II. III.

úroveň – náklady na ucelený stavební celek, např. stavební objekt, úroveň – celkové náklady výstavbového projektu.

Náklady I. úrovně se stanovují na tzv. kalkulační jednici, která představuje určitý výkon (výrobek či službu) vymezený kvalitativními podmínkami a měrnou jednotkou. Za kalkulační jednici (základní jednotku) je zvolena jednotlivá stavební konstrukce nebo práce (tzv. položka stavebních prací), popř. vyšší úroveň např. stavební objekt nebo jeho ucelená část. Jednotka určité konstrukce nebo stavební činnosti pak odpovídá položce stavební práce. Nejčastěji se používají položky stavebních prací vymezené názvem, jednotkou množství, kvalitativními a dodacími podmínkami atd. [3]. Jednotková cena položky stavební práce se obvykle získává z kalkulačního vzorce: Cena = Materiál + Mzdy + Stroje + Ostatní přímé náklady + Režie výrobní + Režie správní + Zisk V nákladech II. úrovně již řešíme náklady vyšších stavebních celků a to ve formě stavebních objektů, resp. jeho ucelených částí. Náklady z I. úrovně se pak nacházejí v části A. Základní rozpočtové náklady (viz níže). Dodávka (specifikace) v tomto případě znamená samostatně zadávaný základní (nosný) materiál, který již není specifikován v montáži. Náklady II. úrovně zahrnují nejen náklady přímo související se samotnou realizací stavebního díla, ale i náklady spojené s umístěním stavby (NUS), dříve známé jako vedlejší rozpočtové náklady (VRN), které mají velký vliv na bezproblémový průběh výstavby. Náklady II. úrovně se pak skládají z těchto částí [3]: A. Základní rozpočtové náklady (ZRN) a. Hlavní stavební výroba (HSV): 

dodávka (specifikace),



montáž.

b. Přidružená stavební výroba (PSV): 




montáž.

c. Montážní práce (M): 118







nosný materiál,



montáž.

d. Hodinové zúčtovací sazby (HZS) B. Náklady spojené s umístěním stavby (NUS) a. Zařízení staveniště b. Mimostaveništní doprava c. Územní vlivy d. Provozní vlivy e. Ostatní C. Náklady na přípravu, realizaci a organizaci stavby 

kompletační a inženýrská činnost

D. Doplňkové náklady 

práce přesčas, bez pevné podlahy a jiné

Náklady III. úrovně (jsou součásti tzv. souhrnného rozpočtu stavby) zahrnují všechny náklady spojené s výstavbovým projektem. Struktura nákladů III. úrovně vychází z vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb (§ 45). Tato vyhláška poprvé popisovala strukturu nákladů (členění celkových nákladů na 11 hlav). Struktura nákladů výstavbového projektu, resp. způsob členění rozpočtu nebo rozpočtových nákladů, se nacházela i v následných vyhláškách (vyhláška č. 5/1987 Sb. a č. 43/1990 Sb.) a nakonec byla právně zrušena dne 1. 7. 1992. Od té doby není žádnou právní normou nijak řešen způsob členění rozpočtu nebo rozpočtových nákladů. Ve stavebnictví se stále tato struktura nákladů zachovala a dále se v hojné míře využívá. Náklady III. úrovně se většinou skládají z těchto 12 hlav [3]: A. Projektové a průzkumné práce: 

projektové práce,



průzkumné práce.

B. Provozní soubory: 

dodávka,



montáž.

C. Stavební objekty: 

základní rozpočtové náklady,



HZS a doplňkové náklady. 119


D. Stroje, zařízení, inventář. E. Umělecká díla. F. Vedlejší náklady spojené s umístěním stavby). G. Ostatní náklady. H. Rezerva. I. Ostatní investice. J. Nehmotný investiční majetek. K. Provozní náklady na přípravu a realizaci stavby. L. Kompletační činnost.

7.3 Oceňovací metody pro stanovení ceny stavebního díla Ve stavebnictví se používají různé metody pro stanovení celkové ceny stavebního díla, resp. jen pro ocenění samotné stavební části stavebního objektu. Zpracovatel rozpočtu musí vždy dbát na to, aby při stanovení ceny byly zahrnuty všechny vznikající náklady odpovídající zadání stavební zakázky. Výběr vhodné metody pro stanovení celkové ceny stavebního díla, resp. ocenění stavební části, vychází z prvotního zadání, na základě kterého si můžeme zodpovědět na tyto otázky:  Co je předmětem stanovení ceny? (Definuje se rozsah stavební zakázky.)  Pro koho se zpracovává? (Pro investora, dodavatele, projektanta, řemeslníka.)  Jaké podklady máme k dispozici a v jaké podrobnosti? Jako podklady pro stanovení ceny se využívají výstupy z předprojektové nebo projektové dokumentace stavby a to především:  předprojektová dokumentace na úrovni návrhu (studie) koncepčního řešení,  dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby,  projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení,  projektová dokumentace pro provádění stavby. Přičemž by mělo platit pravidlo, že čím podrobnější metodu pro stanovení ceny si zvolíme, tím podrobnější by měla být i projektová dokumentace, resp. dokumentace. Ve stavební praxi ale často tomu tak není. Pro stanovení celkové ceny stavebního díla se nejčastěji setkáme s těmito 3 oceňovacími metodami [3]: 120


1. Propočet – první orientační (hrubá) cena. Jako podklad slouží předprojektová dokumentace stavby na úrovni studie nebo dokumentace pro rozhodování v území 2. Souhrnný rozpočet – slouží pro přesnější stanovení nákladů stavebního díla a vychází z nákladů III. úrovně viz kapitola 7.2. 3. Porovnatelné investice (cenové srovnání) – používá se k jednoduchému a rychlému stanovení orientační ceny stavebního díla a to zejména na základě předprojektové dokumentace stavby na úrovni studie. Pro ocenění samotné stavební části stavebního objektu se používají tyto oceňovací metody [3]: A. Metoda ukazatelů: 

„kubíková cena“ – počet měrných jednotek MJ (např. m3 OP, m2 ZP atd.) x cena MJ,



účelové ukazatele – počet účelových jednotek UJ (např. byt, pokoj atd.) x cena UJ.

B. Metoda porovnávací: 

výběrem porovnatelného stavebního objektu nebo činnosti s již známou cenou,



použití porovnatelných rozpočtů (THU ukazatelů) na úrovni stavebních dílů.

C. Metoda skladebná: 

položkový rozpočet na různém stupni agregace: a. agregované položky stavebních prací, b. položky stavebních prací.



výrobní kalkulace,



individuální kalkulace,



HZS (časová jednotka práce) + soupis materiálů tzv. limitky.

Rozpočtové ukazatele jsou součásti technickohospodářských ukazatelů (THU). Rozpočtové ukazatele vycházejí z již realizovaných stavebních objektů. Porovnávací metoda slouží pro rychlé a jednoduché ocenění stavební části. Nejpoužívanější metodou pro ocenění stavební části je metoda skladebná. Při rozpočtování zde platí zažité pravidlo 80/20, což znamená, že 80 % všech nákladů na stavební část zaujímá jen 20 % stavebních činností. Právě pro těchto 20 % stavebních činností, které tvoří největší část nákladů, se provádí individuální kalkulace. Pro zbytek stavebních prací se pak využívají směrné ceny. Na výběru metody ocenění také závisí vhodně zvolená kalkulační jednice. Při zvolení kalkulační jednice na úrovni stavebních objektů především používáme pro ocenění rozpočtové ukazatele, pro úroveň stavebního dílu pak agregované položky a na úrovni jednotlivých stavebních prací položky z katalogu popisu a směrných cen a popisů.

121


Pro ocenění nákladů spojených s umístěním stavby (NUS), jedná se zejména o náklady na zařízení staveniště, mimostaveništní dopravu, územní vlivy, provozní vlivy atd., se používají tyto postupy [3]:  výpočet: o vlastní metodika (hodinové sazby, procenta z ceny apod.), o převzatá metodika (ÚRS, UNIKA).  individuální kalkulace,  koeficienty,  dohodnutý paušál,  jinak (ceny energií, pronájmy, leasingy, nájemné pozemků, skládkové atd.). Nejpoužívanější způsob pro stanovení nákladů spojených s umístěním stavby je pomocí procentuální přirážky. Základnu pro výpočet nákladů tvoří základní rozpočtové náklady (ZRN). Běžná výška procentuální přirážky se pohybuje v rozmezí od 2 do 5 %. Z důvodu tržního hospodářství (konkurenceschopnosti) a zjištění skutečných vlastních nákladů souvisejících s umístěním stavby je vhodněji stanovit náklady na základě individuální kalkulace. K sestavení rozpočtu se používají oceňovací podklady zpracované odbornými organizacemi. Jedná se např. o:  katalogy popisů a směrných cen stavebních prací,  katalog agregovaných položek,  rozpočtové ukazatele (RU),  sborník potřeb a nákladů,  sborník pořizovacích cen materiálů (SPCM),  sborník sazeb strojohodin,  indexy cen stavebních prací,  sazebník UNIKA,  Výkonový a honorářový řád atd.

7.4 Základní popis programů pro rozpočtování a oceňování stavebních prací V současné době existuje na stavebním trhu řada programů pro rozpočtování a oceňování stavebních prací a to od nejjednodušších, které využívají tabulkové editory (např. tabulek 122


systému MS Excel), až po komplexní systémy. Komplexní systémy se využívají pro řízení celé stavební zakázky. Nejpoužívanější systémy pro rozpočtování a oceňování stavebních prací v České republice jsou např. systém ASPE fy Valbek, spol. s r.o., BUILDpower fy RTS, a. s., euroCALC fy Callida, s. r. o., KROS plus ÚRS PRAHA, a. s. a WinKaRoK fy Porings spol. s r. o. a další. Programy pro rozpočtování a oceňování stavebních prací (rozpočtové programy) by měly obsahovat alespoň následující základní funkce [4]: a. Databázi cen prací a materiálů. b. Úpravu cen prací a materiálů. c. Tvorbu výkazu výměr. d. Sestavení rozpočtu. e. Úpravu rozpočtu. f. Tvorbu tiskových sestav. Ad a. Databáze cen prací a materiálů Nejdůležitější součásti rozpočtových programů je datová základna (databáze). Z hlediska původu můžeme datovou základnu rozdělit na vlastní a převzatou. Vlastní datovou základnu si rozpočtář či kalkulant vytváří sám pomocí individuální kalkulace nákladů, která se vypracovává podle kalkulačního vzorce. Výhodou vlastní databáze je struktura a členění vytvořené podle potřeb rozpočtáře. Nevýhodou je pak velká pracnost při tvorbě datové základny, složitá aktualizace a dále malý rozsah.

Obrázek 34: Schéma kalkulačního vzorce

123


Převzatá datová základna je vytvořena organizacemi, které se zabývají oceňováním stavebních prací (např. Callida, s. r. o., Porings, spol. s r. o., RTS, a.s., ÚRS PRAHA, a. s.). Výhodou datové základny je její velký rozsah datové základny a pravidelná aktualizace (obvykle pololetní). Pro přehlednost se datová základna člení na menší díly, na tzv. katalogy (např. katalogy HSV, PSV, M). Jednotlivé katalogy obsahují vždy úvodní část, kde jsou uvedeny všeobecné informace o jednotlivých stavebních procesech (činnostech). Jedná se zejména o způsobu měření a použití ceny, obsahu ceny, poznámky k obsahu apod. V programech pro rozpočtování se můžeme setkat různými typy položek. Nejčastěji používané typy položek jsou [5]:  Práce – položka obsahují jak stavební práci, tak i základní materiál.  Agregovaná položka – seskupení (agregace) logicky navazujících činností do jedné položky.  Specifikace – samostatně zadávaný základní (nosný) materiál. Používá se u stavebních prací, které neobsahuji základní materiál.  Přesun hmot – položka zohledňující manipulaci s materiálem na stavbě. (Práce HSV – 1 přesun hmot za HSV. Práce PSV – přesun hmot pro každý jednotlivý řemeslný obor PSV).  Přesun suti – zohledňuje manipulaci s vybouranou sutí na stavbě.  Subdodávka – subdodavatelsky realizovaná položka rozpočtu (stavební práce nebo materiál).  R – položka (rozborová položka) – individuálně zadávána položka (stavební práce nebo materiál).  Stroj – položka do rozpočtu zadává náklady na provoz stavebních strojů.  HZS – ocenění stavebních prací pomocí hodinových sazeb.  Nosný materiál – materiálové náklady montážních prací. Ad b. Úprava cen prací a materiálů Rozpočtové programy umožňují zadání vlastních variant cen prací a materiálů a jejich následné uložení do datové základny. Provádí se buď úpravou směrných cen jednotlivých položek, nebo vytvořením vlastních cen prací a materiálů. Běžně používané databáze v rozpočtových programech obsahují položky stavebních prací a materiálů, agregované ceny, technickohospodářské ukazatele (THU), rozbory položek apod. Ad c. Tvorba výkazu výměr Výkaz výměr je soupis všech konstrukčních prvků stavebního objektu, což znamená: výkaz výměr = množství (výměra) stavební konstrukce a práce. Výkaz výměr obsahuje popis jednotlivých položek, měrnou jednotku položky a samotný výpočet množství měrných 124


jednotek. Pro stanovení množství měrných jednotek je potřeba dodržovat určitý řád, který nám zaručuje přehlednost výkazu výměr. Pro zápis výměry platí pravidlo [3] k zapisování sledu jednotlivých údajů a to: výměra = délka x šířka x výška x počet kusů resp. rozměr (x) x rozměr (y) x rozměr (z) x počet kusů Pro rozlišení výrazů měrných, hmotnostních jednotek a počtu kusů lze pro přehlednost použít pravidlo, že množství jednotlivých měrných jednotek a hmotnostních jednotek, se zapisují s desetinnou čárkou a počet kusů jen jako celé číslo. Jednotlivé údaje pro určení výměry se získávají z projektové dokumentace. Dále je vhodné pro přehlednost a kontrolu doplnit výpočet slovním popisem. Výkaz výměr obsahuje především [3]:  popis položky,  číselný kód – používaný v katalozích cen stavebních prací,  dílčí naměřené množství – uvedené vždy ke každé položce,  množství celkem – vypočtené za jednotlivou položku,  měrnou jednotku.

125


Obrázek 35: Ukázka výkazu výměr

Ad d. Sestavení rozpočtu Položkový rozpočet je úplný soubor finančně ohodnocených položek, odpovídajících stavbě, stavebnímu objektu nebo provoznímu souboru, obvykle na úrovni položek stavebních a montážních prací, stavebních materiálů. Sestavení rozpočtu se skládá z prvotního vytvoření hierarchické struktury stavební zakázky (založení stavby, stavebních objektů a k nim přiřazených rozpočtů). Následně spočívá ve vyhledávání položek v katalozích a přiřazení výkazu výměr k jednotlivým položkám. Tato činnost se dokola opakuje až do vyhledání všech položek daného rozpočtu.

KORESPONDENČNÍ ÚKOL Č. 10 Vytvořte jednotkovou cenu zvolené stavební práce dle výše uvedeného kalkulačního vzorce. Korespondenční úkol zašlete na emailovou adresu přednášejícího předmět Organizace a řízení staveb. Zjednodušeně lze postup pro sestavení položkového rozpočtu stanovit jako:  Založení rozpočtu, resp. prostorové struktury zakázky.  Sestavení výkazu výměr se slovním doprovodem. 126


 Vyhledávání položek.  Výpočet ceny za položku: o cena (Kč) = množství (m.j) × jednotková cena (Kč/m.j.)  Výpočet hmotností pro přesun hmot: o Suma hmotností daných položek: hmotnost celkem (t) = množství (m.j) × jednotková cena (Kč/m.j.). o Práce HSV – 1 přesun hmot za HSV. Práce PSV – přesun hmot pro každý jednotlivý řemeslný obor PSV.  Základní rozpočtové náklady (ZRN) – suma jednotlivých položek HSV a PSV.  Výpočet nákladů spojených s umístěním stavby.  Výsledná cena položkového rozpočtu – součet základních rozpočtových nákladů a nákladů spojených s umístěním stavby. Při založení rozpočtu se zadávají základní údaje o rozpočtu a to zejména: číslo rozpočtu, název rozpočtu, zařazení rozpočtu, zatřídění stavby dle JKSO a případně další údaje. Založení prvního rozpočtu zakázky je obvykle spojeno se zadáním prostorové struktury zakázky (stavby). Jednotlivé stavební procesy (položky činností) můžeme vyhledat těmito 3 způsoby: 1. Dle datové hierarchie – procházením struktury jednotlivých katalogů. 2. Dle popisu položek – do vyhledávácího pole zadáme popis položky, popř. část popisu položky. 3. Dle kódu položek – vyhledávání podle číselného označení položky. Po vyhledání dané položky přiřadíme k položce odpovídající výměru, tj. množství měrných jednotek, které je uvedeno ve vytvořeném výkazu výměr. Ad e. Úprava rozpočtu Rozpočtové programy uživateli zpříjemňují a usnadňují práci prostřednictvím globálního přednastavení, které lze snadno upravit podle požadavku uživatele (např. způsob zobrazení, struktura kalkulačního vzorce, cenová úrovně, DPH a zaokrouhlování apod.). Dále umožňují vytváření vlastní struktury rozpočtu a to buď pomocí automatického, nebo ručního řazení položek do rozpočtu, respektive kombinací těchto dvou možností. Jednotlivé položky vytvořeného rozpočtu je možné zpětně upravovat. Jedná se zejména o změnu údajů položek (přímé úpravy cen, množství měrných jednotek), cenové úrovně nebo indexace apod.

127


Ad f. Tvorba tiskových sestav Důležitou součásti rozpočtových programů je konečný výstup. Jedná se o přímé tiskové nebo elektronické výstupy. Pro přímé tiskové výstupy jsou k dispozici přednastavené šablony, které může uživatel upravovat a vytvářit si vlastní šablony pro následný tisk. Mezi nejpoužívanější elektronické výstupy patří export do tabulkového excelovského souboru .xls nebo do formátu .pdf. Vzájemná komunikace mezi rozpočtovými programy je zajišťována pomocí vhodných elektronických formátů: např. formát typu .orf (obecný rozpočtový formát) nebo formát .evv (elektronický výkaz výměr). Konečný tiskový výstup položkového rozpočtu se nejčastěji skládá z těchto 3 částí: 1. Krycí listu. 2. Rekapitulace rozpočtu. 3. Položkový rozpočet.

128


Obrázek 36: Ukázka položkového rozpočtu

129


Pro výběrové řízení na zhotovitele stavby se používá tisková sestava ve formě tzv. slepého rozpočtu, kde jsou uvedeny jednotlivé výměry stavebních konstrukcí a prací, ale bez uveřejnění jednotkových cen. Jednotlivé jednotkové ceny si dosadí zhotovitelská firma na základě své vytvořené datové základny.

K ZAMYŠLENÍ Časové plánování – investice – finanční úspora.

TEST 10 (KAPITOLA 7) TEST 10: 1) Kolik existuje úrovní struktur nákladů spojených s výstavbovým projektem: a) 2 tt) 3 uu) 4 2) Ocenění samotné stavební části stavebního objektu lze provést pomocí metody: a) ukazatelů vv) projektové ww) náhodné 3) Na základě kalkulačního vzorce zjistíme: a) jednotkovou cenu stavební práce b) dobu trvání stavební činnosti c) kvalitu stavební produkce 4) Výměra stavební konstrukce a práce se stanoví jako: a) jednotková cena x počet kusů b) rozměr (x) x rozměr (y) x rozměr (z) x počet kusů c) jednotková cena x počet dnů

130


ŘEŠENÍ TESTU 10 TEST 10 (Kapitola 7) Otázka č. 1 - b Otázka č. 2 - a Otázka č. 3 - a Otázka č. 4 - b

SHRNUTÍ KAPITOLY V posledních létech, v době ekonomické stagnace, se do popředí dostává otázka za kolik?, a to nejen ve stavebnictví, ale ve všech oblastech lidské činnosti. V této kapitole jsou představeny postupy pro určení finančních nákladů stavebních děl (děl pozemního, průmyslového, inženýrského a vodního stavitelství apod.) nebo dílčích stavebních děl (což jsou některé stavební konstrukce a práce na stavebním díle).

DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE [1] TOMÁNKOVÁ, Jaroslava, Dana ČÁPOVÁ a Dana MĚŠŤANOVÁ. Příprava a řízení staveb. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT Praha, 2008. ISBN 978-80-0104166-6. [2] NOVÝ, Martin. Cenová statistika ve stavebnictví. Statistika. 2002, č. 3, s. 87-92. [3] ÚRS PRAHA a.s. Rozpočtování a oceňování stavebních prací. Praha : ÚRS PRAHA, a.s., 2009. 210 s. ISBN 978-80-7369-239-1. [4] JAŠEK, Marek, et al. Příprava a provádění staveb. Ostrava : VŠB - Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební. 10.3 Software pro přípravu a řízení výrobního procesu výstavby, 2009, s. 131-139. ISBN 978-80-248-2152-8. [5] Uživatelská příručka k systému BUILDpower. Brno : BUILDpower. 2009. 152 s.

131


8

PŘÍLOHY

Žádost o územně plánovací informaci Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby Žádost o stavební povolení Žádost o vydání kolaudačního souhlasu

132

FAST VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Fakulta stavební. [Organizace a řízení staveb.] Prof. Ing. Darja Kubečková, Ph.D. Ing. Marek Jašek, Ph.D

Recommend Documents