Fasády na stupních vítězů

Fasády na stupních vítězů Stanislav ZEMAN

V pražském Hudebním divadle Karlín proběhlo slavnostní vyhlášení vítězů prestižní soutěže, organizované již po jedenácté firmou Baumit, Fasáda roku. Odborná porota udělila celkem osm ocenění. V hlavních kategoriích novostavba a rekonstrukce bylo oceněno vždy po třech stavbách. Navíc odborná porota udělila zvláštní cenu v kategoriích „Rodinný dům“ a „Rekonstrukce bytového domu“. Svého favorita vybrali i zástupci mediálních partnerů, kteří ocenili novou budovu Onkologického centra při Fakultní nemocnici v Plzni v Lochotíně. Zvláštní pozornost si v letošním ročníku vysloužilo i Kongresové centrum Zlín, které si odneslo ocenění ředitele společnosti Baumit, jejíž fasádní systémy jsou na soutěžících stavbách využity. V soutěži se sešlo rekordních 206 staveb. O vítězích ve dvou hlavních kategoriích a o dvou mimořádných oceněních rozhodovala porota složená ze stavebních odborníků, které předsedal prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc. Dalšími členy poroty byli: architektka Ing. arch. Iva Poslušná, PhD., z brněnského VUT, doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc., z pražského ČVUT, Ing. Tomáš Chromý, člen ČKAIT, Ing. Pavel Štěpán, viceprezident ČSSI, Ing. arch., Akad. arch. Vladimír Štulc a Ing. Pavel Med, jednatel Baumit, spol. s r.o. V porotě mediálních partnerů zasedali: Mgr. Jitka Korčeková z vydavatelství Economia, PhDr. Matěj Šišolák z Jaga Media, Mgr. Antonín Gottwald z vydavatelství BusinessMedia, s.r.o. a Mgr. Jan Táborský z EXPO DATA, spol. s r.o. Kategorie Novostavba Porota již tradičně hodnotila fasádu z inovačního hlediska, architektonické ztvárnění a krajinný kontext, stejně jako kvalitu realizace a prove4

dení konstrukčních detailů. V kategorii novostavba získal první místo rodinný dům v pražských Modřanech (Ing. arch. V. Čáp, Ing. arch. K. Čápová, Ing. R. Vejmelko – uvedeni jsou pouze architekti a projektanti staveb), který si současně odnesl i zvláštní ocenění v kategorii Rodinný dům. Porota na něm ocenila vyvážené proporce a použití kontrastních přirozených materiálů odlišné barevnosti, subtilních ocelových detailů, zábradlí a oplocení, které utváří kompaktní architektonický objekt se soudobou tváří. Druhé místo putuje do moravské metropole. Odbornou porotu zaujal geometrický rastr fasády nové brněnské dominanty, administrativního centra Triniti o jedenácti podlažích (Hrůša a spol., Ateliér Brno). Autoři projektu vsadili namísto běžně užívané ocelové konstrukce se skleněnou fasádou na železobetonový skelet s výplňovým zdivem. Nový městský palác oblékli do prvoplánově střídmého, až funkcionalistického pláště, který potvrzuje známé přísloví, že v jednoduchosti je krása. Třetí místo porotci udělili novostavbě bytového domu v pražských Štěrboholích (Ing. arch. T. Gajdošík). Čisté, jednoduché a střízlivé řešení, respektování pouhých dvou barev ve všech detailech celé stavby a precizní řemeslné zpracování – to jsou přednosti, které porota ocenila u této nominované stavby. Kategorie Rekonstrukce První cenu v této kategorii získaly stavební úpravy budovy Městského divadla v Mladé Boleslavi (Ing. arch. T. Šantavý). Porota ocenila použití soudobé technologie (Baumit Nanopor) na tvarově, materiálově a výrazově náročné historické fasádě, stejně jako citlivý přístup autora při obnovování

všech původních prvků včetně barevnosti. Druhé místo získala radikální proměna bývalé štábní budovy v areálu někdejších kasáren v Uherském Hradišti (Ing. J. Křivánek). Tento dům na Zeleném náměstí oživil jednotvárnou kasárenskou architekturu výraznou barevností a členitostí a stal se především pro rodiny s dětmi zajímavou alternativou bydlení v nové městské lokalitě. Jediným zástupcem panelové výstavby se v letošním roce stala rekonstrukce Polikliniky Opatovská na pražském Jižním městě (Ing. Z. Havlina, Ing. arch. T. Horský, Ing. archt. P. Hoffman). Porota ocenila nápadité až provokující barevné řešení fasády, které přineslo oživení do fádního obytného souboru na Jižním Městě. Zvláštní ocenění Ředitel společnosti Baumit Ing. Pavel Med udělil v letošním ročníku zvláštní ocenění monumentální novostavbě Kongresového centra ve Zlíně (Al-DESIGN). Vyslovil tím uznání výjimečnému architektonickému pojetí a kombinaci materiálů, které ostře kontrastují s tradiční funkcionalistickou baťovskou zástavbou. Skleněná předsazená fasáda v kombinaci s bílými zateplenými plochami zdůrazňuje futuristický dojem, který je umocněn barevnými světelnými efekty. Stavba je dominantou multifunkčního komplexu v centru města. Posledním oceněným je novostavba Onkologického centra Fakultní nemocnice v Plzni (K4), která zaujala porotu mediálních partnerů vedenou Mgr. J. Korčekovou. Porota ocenila kombinaci copilitové fasády parteru s jednoduchou fasádou hlavního traktu budovy, členěnou jen různě velkými okny. Umírněnost ve výrazu kontrastuje s odvážným konstrukčním řešením vykonzolovaného křídla, které si vyžáda-

P o v r c h o v é ú p r a v y 3 / 2 0 11

lo i zateplení zespodu. Střídmé pojetí obou fasád velmi dobře vystihuje účel stavby jakožto zdravotnického zařízení.

Rodinný dům v pražských Modřanech Dvoupodlažní stavba (obr. 1-3), jež se zrodila z aktivní spolupráce klienta s realizačním týmem, poskytuje rodině zázemí v příjemném prostředí s velkými okny, které dovnitř propouštějí maximum světla. Porota na projektu ocenila kompaktnost soudobé architektury s vyváženými proporcemi. Moderní stavba na první pohled zaujme svým zasazením do okolní zástavby a menšího městského pozemku, kombinací světlé fasády s modřínovými obklady

Obr. 1

a promyšleným dispozičním řešením. Nový rodinný dům dostal do vínku tři příznivé faktory: osvícené investory, zkušené architekty a stavební firmu, která dbá na detaily. Představa investorů o budoucím bydlení byla celkem jasná. Chtěli pohodlný dům pro čtyřčlennou domácnost, který bude plně akceptovat životní styl rodiny. Podstatou jejich domu neměl být okázalý architektonický styl, ale užitná hodnota domu. Při prohlídce domu se lehce pozná, zdali si investor s realizační firmou porozumněli. V případě nominovaného domu panovala shoda nadmíru přínosná. Ukázkou bezvadné spolupráce je přizpůsobení projektu malému pozemku se svahem, který předurčil budoucí dispozici domu. Čtyřčlenná rodina v něm má vše, co pro svůj chod potřebuje, nic není neúčelné a zároveň má každý své soukromí. Základním konceptem bylo využít svah tak, aby s ním dům maximálně splynul. Oříškem pro architekty bylo zpracování návrhu, který propojuje svažitý terén s malým pozemkem. Úkolu se zhostili celkem tři projektanti, kteří si chytře poradili se zapuštěním v zemi. Vzhledem k 45% zastavěnosti pozemku zbylo jen minimum prostoru pro manipulaci s přesunem zeminy a skalního podloží. Tato skutečnost kladla na realizační firmu vysoké nároky v podobě podrobného naplánování každé jednotlivé etapy výstavby a přesné organizaci dílčích prací.

Obr. 4

Obr. 5

Administrativní centrum Trinity

Obr. 2

Obr. 3

P o v r c h o v é ú p r a v y 3 / 2 0 11

Stavba (obr. 4 - 6) je první z výškových budov, které mají tvořit jádro tzv. brněnského jižního centra, oblasti na jih od současného vlakového nádraží. Centrum je rozděleno do tří samostatných celků. Dva šestipatrové trakty plní funkci kancelářských objektů s přízemními obchodními prostory, desetipodlažní věžová dominanta má obytnou funkci. Celý komplex je podsklepen dvěma podzemními podlažími, ve kterých se nachází plochy pro parkování osobních automobilů a technické prostory. Na střeše administrativního centra se pak nacházejí střešní zahrady, odpočinkové prostory a technická zařízení.

Obr. 6

Architekti ve svých návrzích respektovali důraz investora na ekologický provoz a celoročně komfortní mikroklima a proto ustoupili od ocelového skeletu se skleněnou fasádou, který je dnes nejtypičtější konstrukcí, používanou při projektování výškových staveb. Tvůrci projektu dali před5

nost železobetonovému monolitu s výplňovým zdivem. Výsledkem vybraného řešení se stalo neotřelé pojetí fasády, která dává vyniknout geometrickému rastru. Na první pohled střídmá, až funkcionalistická fasáda nového brněnského paláce v sobě skýtá důmyslnou barevnou a materiálovou kombinaci. Vertikální osu fasády podtrhují tmavší, šedivé odstíny, horizontální osu tlumí světlejší odstíny. Pevněji stavbu k zemi kotví první podlaží obložené kamenem z božanovského pískovce. Obvodový plášť objektu kombinuje provětrávaný a kontaktní zateplovací systém. Nosnou konstrukci pláště tvoří obvodová nosná železobetonová stěna. Vnější líc je opatřen tepelnou izolací z minerálního vlákna o tloušťce 160 mm. V přízemní je mezi izolací a kamennými deskami větraná vzduchová mezera o tloušťce 3 cm. Obklady jsou mechanicky kotveny přes nerezové kotvy. Od prvního patra byl navržen kontaktní zateplovací system. Jako první vrstva se na armovací stěrku nanášela silikátová omítka o zrnitosti 1,5 mm a pro dosažení vysoce hladkého povrchu se jako finální vrstva natahovala ještě vyhlazovací omítka 0,5 mm. Velmi netradičně se projektanti chopili řešení okenních výplní, když využili předsazeného zasklení, které je typické spíše pro celoskleněné objekty. Administrativní centrum Trinity má trojí zasklení o rovnici 2+1. Autoři projektu navrhli v interiéru tepelněizolační okna s dvojsklem. Vnější zasklení tvoří studený rám vyplněný bezpečnostním sklem, který má především funkci protihlukové stěny a bezpečnostní zábrany před otevíranými okny s velmi nízkým parapetem. Mezi vnějším a vnitřním zasklením se nachází zhruba patnácticentimetrová provětrávaná mezera, v níž byly instalovány žaluzie. Celé ekonomické i architektonické řešení komplexu Triniti bylo navrženo tak, aby nedocházelo ke zbytečným tepelným ztrátám ani ziskům. Předpokládaná úspora provozních nákladů je 25 až 30 % proti běžnému standardu administrativních staveb. Provozní náklady minimalizuje nejen promyšlená sendvičová konstrukce s atypickým řešením okenních výplní, ale také výjimečný systém chlazení místností prostřednictvím tzv. aktivovaného železobetonového jádra. Do monolitických stropních desek bylo integrováno centrálně řízené potrubí, které akumuluje 6

chlad do betonu. Stavba se tak obejde bez klasické klimatizace a uživatelům nabízí zdravé a komfortní prostředí po celý rok.

Bytový dům v pražských Štěrboholích První co na domě (obr. 7 - 9) upoutá je jeho exteriér. Potvrzuje se rčení, že fasáda dělá dům. Harmonickou stavbu založenou na jednoduchých pravoúhlých tvarech s minimálním množstvím detailů podtrhuje vytříbená barevná skladba s vyváženými proporcemi. Moderní architektura obytného domu ctí okolní prostor v podobě nízké rodinné zástavby a spojuje tak kvalitní prostředí pro bydlení s účelnou architekturou. Blízký pás zeleně vytváří přívětivou atmosféru a stává se místem, kde mohou rodiče bez obav nechat svým dětem volnost. Atraktivní prostředí si vyžádalo nadstandardní provedení stavby. Bytový dům byl zateplen kontaktním systémem s izolantem o tloušťce 10 cm

Obr. 7

Obr. 9

v kombinaci z polystyrenových a minerálních desek. Lepen a stěrkován byl pomocí vysoce paropropustné stěrky.

Stavební úpravy budovy Městského divadla v Mladé Boleslavi Exteriér reprezentativní budovy Městského divadla v Mladé Boleslavi (obr. 10 - 12) byl navržen na přelomu 19. a 20. století architekty Janem Kříženeckým a Emilem Králíkem. Bohaté dekorativní prvky propůjčily divadlu jedinečnou tvář a stavba se bezesporu řadí mezi nejzajímavější secesní pa-

Obr. 10

Obr. 11

Obr. 8

mátky v Čechách. V loňském roce stavba prošla rozsáhlou rekonstrukcí fasády i interiérů. Divadlo mělo poslední generální rekonstrukci v letech 1977-1985 a téměř třicet let bez oprav zanechalo na vnějším plášti své stopy. Součástí nového investičního záměru města Mladá Bo-

P o v r c h o v é ú p r a v y 3 / 2 0 11

nem o tloušťce 10 cm a s finální probarvenou silikonovou omítkou. To významně přispělo k oživení jednotvárné kasárenské architektury výraznou barevností a členitostí a dům se stal především pro rodiny s dětmi zajímavou alternativou bydlení v této nové městské lokalitě.

Obr. 12

leslav byla mj. i celková sanace navlhlého zdiva a obnova historické omítky. Při pohledu na fasádu divadla nás na první pohled zaujme skulpturální výzdoba a barevné keramické masky, znázorňující jednotlivé druhy dramatického umění. Soudě podle této bohaté výzdoby bylo od začátku zřejmé, že oprava fasády nebude snadná a bude chtít svůj čas. Přesto se podařilo celou úpravu neuvěřitelně zvládnout během dvouměsíčních divadelních prázdnin. Úkolem číslo jedna byla zmíněná sanace navlhlého zdiva (budova divadla je podsklepená a kvůli nedostatečné izolaci se do zdí stahovala voda). Poté následovala vlastní rekonstrukce fasády. Původní omítky se částečně oškrábaly a nahradily novými a to na minerální bázi (cca ve 20% objemu). Na celou fasádu se následně nanášel unikátní nátěr, který představuje technologickou novinku. Je překvapivé, že památkáři, kteří jsou někdy odbornou veřejností kritizováni za zbytečně zpátečnické a tradicionalistické přístupy, dali v případě boleslavského divadla souhlas k aplikaci této inovativní technologie. Vápenný nátěr, který památkáři v naprosté většině případů upřednostňují, byl tentokrát zamítnut kvůli patrným šmouhám, které při aplikaci zanechával.

Bytový dům v areálu kasáren Uherské Hradiště Rozlehlý areál o rozloze 17 hektarů představoval pro město obrovskou výzvu a možnost využít území pro další rozvoj města a ke zlepšení kvality života místních obyvatel. Součástí rozsáhlé koncepce na revitalizaci kasáren se stala výstavba obytných zón, které by opuštěný areál proměnily v plnohodnotnou městskou čtvrť. V soutěži Fasáda roku nezůstal bez povšimnutí nový bytový dům na Zeleném náměs-

P o v r c h o v é ú p r a v y 3 / 2 0 11

Obr. 13

Obr. 14

Poliklinika Opatovská na pražském Jižním Městě Regenerace zastaralého panelového fondu je aktuální a stále ještě palčivou otázkou českého stavebnictví. Absence koncepčního řešení z rukou městského architekta vybarvila mnohé městské části jako omalovánky - každý dům v jiném barevném stylu. Jednou z prvních městských částí, která zavedla tzv. barevné zóny, bylo pražské Jižní Město. Zde se také nachází Poliklinika Opatovská. Tato poliklinika je typickým představitelem staveb sociální vybavenosti z přelomu 70. a 80. let. Od začátku slouží jako zdravotnické zařízení. Realizace jeho nového exteriéru (obr.

Obr. 15

tí (obr. 13 - 15), v němž bychom jen stěží hledali původní štábní budovu. Areál kasáren v Uherském Hradišti se rozkládá v těsné blízkosti centra čtyřicetitisícové slovácké metropole. Po převzetí areálu, v němž se nacházelo přibližně 60 objektů, zastupitelé rozhodli o jeho rozdělení na obytnou, komerční a vzdělávací zónu. Za souhlasu městského architekta tak vznikl moderní projekt bytového domu s 25 bytovými jednotkami a s komerčními prostory situovanými do přízemí objektu. Objekt prošel radikální proměnou. Na jejím konci přišel o původní sedlovou střechu, některé části byly nově přistaveny a celkově nabyla stavba díky lodžiím a ustupujícímu patru v nejvyšším podlaží členitější architektonický výraz. Součástí projektu byla také energetická sanace, na kterou bylo čerpáno z dotace programu Zelená úsporám. Jako fasádní izolant byl aplikován kontaktní zateplovací systém s polystyre-

Obr. 16

Obr. 17

7

Obr. 18

16 - 18) předpokládala kromě zateplení a barevné fasády i výměnu výplní všech dveřních a okenních otvorů a instalace vnějších žaluzií. Na první pohled se mohlo zdát, že půjde o běžnou zakázku bez větších komplikací. Jenže předepsaný barevný rastr se záhy ukázal jako veliký technologický rebus. Problémem byla barevná kombinace. Sytost některých barev, nedovolovala použít stejný, levnější typ omítky na celou fasádu. Bylo nutné vybrat ze dvou možností. Buď použít na celý plášť stejnou, ale dražší omítku, nebo realizaci barevného rastru rozdělit na dva typy omítkovin. S ohledem na rozpočet a zájem investora zvítězila druhá varianta. Výslednou fasádu nakonec tvoří z převážné většiny silikonová omítka, jen u sytých červených odstínů byla použita probarvená omítka z řady intenzivních odstínů ArtLine. Jako dodatečná izolace byl použit kompletní zateplovací systém s minerálními deskami o deseticentimetrové tloušťce. Různorodá sestava barev a materiálů pochopitelně zkomplikovala vlastní realizaci omítek. Tato realizace musela navíc probíhat během nejvyšších ročních teplot od června do září, což přinášelo další těžkosti. Při omítání bylo nutné obvodové stěny dostatečně stínit a zabránit přímému slunečnímu záření, které by urychlovalo zasychání omítky a bránilo souvislému napojování nanesených ploch.

Kongresové centrum Zlín Polyfunkční budovu Kongresového centra Zlín (obr. 19 - 21) navrhla známá česká architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná. Unikátní stavba vzbudila vášnivé debaty mezi odborníky i obyvateli Zlína a dá se říci, že rozdělila město na dva nesmiřitelné tábory. Tématem polemiky byla především monumentál8

Obr. 19

Obr. 20

Obr. 21

nost projektu, ale i svérázné tvarosloví, které vyčnívá z kontextu přísně funkcionalistického a architektonicky odměřeného Zlína. A byla to právě odvaha a tvůrčí nesvázanost autorského týmu, které zaujaly ředitele společnosti Baumit k udělení zvláštního ocenění. Stavba je výjimečná svým architektonickým pojetím i použitím materiálů, které ostře kontrastují s tradiční funkcionalistickou baťovskou zástavbou. Skleněná předsazená fasáda v kombinaci s bílými zateplenými plochami zdůrazňuje futuristický dojem, který je umocněn barevnými světelnými efekty. Hlavní ozdobou stavby je její originální zastřešení, při jehož návrhu se Eva Jiřičná nechala inspirovat přírodou. Střecha má tvar diatomu – miniaturní mořské řasy, jež má uprostřed dvě tepny, z nichž vedou ke krajům malá žebírka. Kongresové centrum Zlín se skládá ze dvou objektů. V proskleném vstupním vestibulu se nacházejí šatny, po-

kladny, informační středisko a restaurace s terasou v prvním patře. Ve druhé, dominantní části kongresového centra se nacházejí dva víceúčelové sály, menší a větší. Kongresové centrum bylo zamýšleno jako domovské sídlo zlínské filharmonie, proto byl při výstavbě kladen důraz na výjimečnou akustiku. Stěny obou koncertních sálů jsou obloženy akustickými panely o váze 260 kg, v některých místech až ve výšce 11 metrů, což komplikovalo vlastní montáž. Obklady se kvůli nejvyšší kvalitě šíření slova a tónu ladily v laboratorních podmínkách. S ohledem na akustiku byl projektován i vnější plášť stavby. Eva Jiřičná navrhla fasádu jako zdvojenou. Ta předsazená je zcela v jejím charakteristickém stylu: prosklená a připevněná na subtilních ocelových konstrukcích. Je tvořena luxferovými panely, které jsou v noci nasvícené třemi odstíny fialové. Právě tento skleněný plášť nese funkci první akustické clony, neboť tlumí rušný provoz z hlavní dopravní tepny, u které se Kongresové centrum nachází. Vnitřní nosnou konstrukci kongresového centra tvoří oblouk z monolitického železobetonu, na který byl použit zateplovací system. Na obvodovou konstrukci byl aplikován izolant z minerální vaty o tloušťce 16 cm a v závislosti na jednotlivých úsecích oválného pláště se někdy přidávalo i více. Všechny nepřesnosti se posléze dorovnávaly pomocí menších proužků izolantu, nikoliv tedy stěrkou. Na dorovnaný povrch se nanášelo paropropustné lepidlo a silikonová omítka zrnitosti 1,5. Zdvojená fasáda a střecha ve tvaru diatomu dává budově kongresového centra futuristický vzhled, který svou lehkostí doplňuje dominantní, ucelenou budovu sousedního Univerzitního centra.

Onkologické centrum Fakultní nemocnice v Plzni Nová budova onkologie (obr. 22 - 23) vyrostla v blízkosti vjezdu do fakultní nemocnice a s ostatními objekty areálu je spojena podzemní chodbou. Objekt pavilonu má tři podzemní a pět nadzemních podlaží. Autoři návrhu využili svažitosti terénu a provozy, kde se nejvíce pracuje s radiačním zářením, umístili pod zem. V nadzemních podlažích je pak lůžková část, která má

P o v r c h o v é ú p r a v y 3 / 2 0 11

kapacitu devadesát pacientů. Architektonickou zajímavostí podzemní části je pochozí střecha s pěti nezastřešenými atrii od druhého podzemního podlaží do úrovně přízemí, kterými bude do suterénů pronikat přirozené denní světlo. S ohledem na provozní úspory byl koncipován i vnější plášť stavby. Copilitovou fasádu parteru doplňuje jednoduchá pohledová fasáda vykonzolovaného hlavního traktu budovy, která je členěna různě velkými okny. Na celou

Obr. 22

stavbu byl aplikován kontaktní zateplovací systém s minerálním izolantem v tloušťce 140 mm. Certifikovaná skladba zateplovacího systému byla daná projektovou dokumentací. Na zateplovací systém byla v Plzni zvolena jako povrchová úprava silikonová omítka se škrábanou strukturou o zrnitosti K 1,5 – pro své technické parametry a ideální vlastnosti odpovídající zvolenému zateplovacímu systému. Barevnost byla doladěna v průběhu realizace na základě předložených barevných vzorků omítky.

Obr. 23

Střídmé pojetí fasády koresponduje s účelem stavby. Důstojnou léčbu ve vlídném prostředí má v pacientech evokovat i okolní zeleň. Na místě budovy bylo nově vysazeno 68 stromů a dvanáct tisíc keřů. V novém areálu bylo nově vyseto devět tisíc metrů čtverečních trávy. Plzeňská onkologie je zhmotněním myšlenky, že tělo je třeba léčit společně s duší. ■

P o v r c h o v é ú p r a v y 3 / 2 0 11

9