Farní zpravodaj
září 2014
uvnitř tohoto vydání: 2
Co se ve farnostech v Teplicích dělá
3
Z Řetenic na Střekov
4
Go for freedom
6
Stěhujeme se, doma je hlad
7
Charita u nás působí již 15 let
8
Nová pamětní deska v Bohosudově
9
Slavnost posvěcení kostela v Horním Prysku
11
Zbořená kaple v Předním Cínovci
12
Sv. Ludmila
13
Zprávy ze Salesiánského střediska Štěpána Trochty
15
Popáté o evangelizaci – Evangelii gaudium (5)
Co se ve farnostech v Teplicích dělá Naše katechetka Věrka Gajdůšková ukončila bakalářské studium na KTF UK v Praze. Závěrečnou práci zpracovala na téma „Práce našich farností v Teplicích“. Celou práci si budete moci přečíst na webu naší farnosti. Dnes předkládám pouze výčet činností:
Diakonie – služba pro druhé Spolupráce se salesiánským střediskem Pletení obvazů Tříkrálová sbírka a další sbírky pro misie Služba v nemocnici Spolupráce s domovy důchodců u Nových lázní a v Bystřanech Spolupráce s věznicí Rodinná poradna Farní knihovna Oblastní charita Teplice Pomoc lidem bez domova
Koinonia – společenství, sdílení Farní rada a ekonomická rada Modlitební skupinky Fatimský apoštolát Mariánská družina Setkávání předškolních dětí a jejich maminek Společenství dětí školního věku Setkání seniorů Ekumena Podpora česko-německých vztahů Farní ples
Martyrie – svědectví o Bohu K první evangelizaci existují některé programy a akce celonárodního charakteru, např. Vstupy do škol a Noc kostelů, jiné akce se vážou na liturgické období především Vánoc a Velikonoc, další na specifické charakteristiky farnosti i města (Zahájení lázeňské sezony). Příprava na přijetí svátostí Trvalá katecheze Farní zpravodaj strana 2
Liturgie Schola, chrámové sbory Farní zpravodaj Teplice
Údržba objektů Úklid a výzdoba objektů Revize elektro a požární ochrany Uvědomuji si, že ve výčtu se mohlo na něco zapomenout, ale přesto je třeba vidět za každou aktivitou konkrétní lidi. Děkuji a s radostí jdeme dál. P. Jan Blaha Žanek
Z Řetenic na Střekov se vydala skupinka řetenických dětí, které se od Velikonoc scházejí na faře. Během čtyř dnů 10.–13. 7. si tyto děti nacvičovaly všeliké schopnosti a dovednosti, aby podobně jako mladší děti v červnu dobývaly hrad Skřekov, toho času okupovaný skřety. Děti neodradil ani nedostatek sportovního vybavení, ani déšť, který se spustil zrovinka během hry se stříkačkami. V rámci nácviku výborně zvládly orientaci a postřeh v terénu, plížení či uzlování. Konečně nastal den rozhodujícího střetu se skřety. Po cestě na hrad v jednu chvíli začali skřeti zasahovat děti svými koulemi, hlavní bitva se však odehrála v podhradí. Odvaha, rychlost a přesnost zásahů se strany dětí byla téměř neuvěřitelná, hradu se zmocnily za pouhé tři minuty! (Pro srovnání – dětem z náboženství to trvalo kolem 20 minut a ztráty na životech měly mnohem větší). Za odměnu nás provedla svým panstvím velmi milá a sličná paní Aragornová, se kterou jsme se nakonec v hradní kapli pomodlili a podepsali se do zdejší kroniky. V závěrečný nedělní den jsme se
září 2014
strana 3
zúčastnili bohoslužby s místními farníky, kterým jsme udělali radost svými písněmi. Poté jsme společně nachystali slavnostní nedělní stůl; musím dodat, že děti tak rády pomáhaly v kuchyni, že jsem měla „práci“ vymyslet pro ně práci. Sladká tečka a malé odměny završily hezky prožitý společný čas. Věrka
Go for freedom, neboli „cestou ke svobodě“ prošly děti 1.–6. tříd naší farnosti během deseti srpnových dní v oblasti Sloupu v Čechách. Tedy původním naším letoviskem byla skautská klubovna v Novém Boru, kde se však nedalo ani větrat ani vařit. A tak jsme si našli lepší ubytování na osvědčené faře ve Sloupu, kde nás uvítali jako v příjemném rekreačním zařízení hostitelé z Egypta. Jaké však bylo překvapení, když druhého rána se změnila pravidla pobytu. Např. jsme museli chodit po schodech ob dva, aby se zbytečně nepošlapaly, pít jsme mohli pouze mimo jídelnu, protože faraonovi vadilo srkání, a vůbec, na veškeré živobytí jsme si museli vydělat otrockou a mnohdy nesmyslnou prací a činností. Sice se někteří z nás velkou pílí dopracovali ke statutu občana namísto otroka, nicméně brzy takové statusy faraon opět zrušil. Není divu, že jsme brzy začali přemýšlet o útěku. Na základě spravedlivých voleb a dojímavých řečnických projevů jsme si zvolili Mojžíše a s pomocí Božích zásahů v neprospěch Egypta jsme se po vydatné večeři Pesach vydali nocí na cestu. Prošli jsme okraj Rudého moře a v následujících dnech jsme při putování pouští znovu zakoušeli vydatnou strana 4
Farní zpravodaj Teplice
Boží péči a přízeň. Bůh se staral o naši duši i tělo, když nám daroval manu, křepelky a vodu ze skály. Z hory Sinaj nám Mojžíš přinesl Desatero, a poté, v rámci duchovních témátek, jsme se zabývali i tím největším Božím přikázáním: láskou k sobě, k druhým, k Bohu. Museli jsme zvítězit v několika bojích nad Amálečany a naopak jsme v sobotní podvečer přivítali i milé hosty – Kukuje, kteří nám pomohli v nočním boji a druhý den si pro nás připravili (slovy Tomáše Pančuse při modlitbě) „super atrakce“ neboli další akční zkoušky připomínající biblické putování. Zaslíbené země jsme sice pro zdravotní indikace, podobně jako v Bibli, v blízkém čase nedosáhli, ale prožili jsme tolik událostí a dobrodružství, že by na to Farní zpravodaj nestačil… Spřátelili jsme se zde i s místní husitskou obcí či s nejstaršími obyvateli obce, pro které jsme připravili vtipnou scénku o nebi. Jednou se tam beztak všichni sejdeme. Věrka P. S. Dokumentující fotky naleznete na stránkách teplických salesiánů http://teplice. sdb.cz
září 2014
strana 5
Stěhujeme se, doma je hlad Ocitáme se v době Starého zákona. Izraelité právě přicházejí do Egypta, protože doma je hladomor. Cítí naději na lepší život. Izraelitů je dvanáct. Přesně tolik bylo účastníků letního tábora farní mládeže, který se uskutečnil od 30. 7. do 8. 8. 2014 v Osečné u Liberce. „Ano, ubytujeme vás,“ vítá nás při příchodu Josef, faraonův správce, „ale nebude to zadarmo.“ Po dojednání podmínek života v Egyptě se konečně dostáváme k první egyptské večeři. Ale sliby – chyby. Druhý den začíná otroctví. Nesmíme mluvit, musíme uctívat faraona, dokonce i oči nám zavázali. Vrcholem bylo, když nás na 1,5 hodiny zavřeli do temného sklepa. Ale máme štěstí. Přichází Mojžíš v podání externí vedoucí z Prahy Evy Sobkové. „Propusť můj lid z Egypta,“ žádá Mojžíš faraona. Ten je však neoblomný. Hospodin se na to již nemůže dívat a trestá Egypt morem, komáry, vředy a dalšími sedmi ranami. V noci nás Mojžíš budí: „Vstávej, můj lide. Faraon nás propustil!“ Remcáme, ale rychle balíme věci a utíkáme z Egypta. Jsme na cestě téměř tři dny. Nohy na konci již pociťují únavu 40 kilometrů. Cestou Mojžíš odchází na horu Sinaj a přináší od Hospodina desky s Desaterem. Vyrábíme schránku – archu úmluvy. Utahaní, ale spokojení dorážíme do Sloupu, kde právě probíhá tábor mladších farních dětí. Slavíme mši svatou společně i s malými dětmi. I oni prožívají příběh Izraelitů. Připravujeme jim proto na odpoledne soutěžní stanoviště, na kterých se lépe seznámí s příběhy Izraelců při obsazování zaslíbené země. Pondělí je odpočinkový den. Máme návštěvu – P. Mirka Maňáska. Někteří využívají možnost svátosti smíření, jiní odpočívají.
strana 6
Farní zpravodaj Teplice
Další dny po vzoru Davida střílíme prakem po Goliášovi a vyrábíme hudební nástroje. Král Šalamoun nás předposlední den učí jeho moudrosti. Společně hledáme řešení různých situací v rodině, farnosti i ve světě. Poslední etapa končí v noci v Šalamounově chrámě, který jsme si ten den v lese postavili. A protože Kukujové, jak se skupina farní mládeže nazývá, už nejsou děti, čekaly nás kromě celotáborové hry i vážnější programy, tzv. „témátka“. Červenou nití bylo téma „Na světě nejsme sami“. Abych byl přínosný i pro společnost, je potřeba: • znát sám sebe, svoje limity, silné stránky • korigovat svůj názor míněním druhých, protože někdy může být můj obrázek o sobě zkreslený • všimnout si, že kolem mě jsou lidé, kteří mají také své potřeby • vnímat, že moje chování ovlivňuje chování druhých ke mně (budu-li na ně křičet, budou oni na mě taky) • vnímat problémy kolem sebe a naučit se, že kritizovat umí kdekdo, ale hledat řešení jen někteří Každé z těchto témat doprovázely různé aktivity – psychotesty, hry, úkoly. A hodnocení většiny účastníků? Radost, povzbuzení, pokrok. Těšíme se na další společný víkend! Jana Švecová
Charita u nás působí již 15 let V roce 2014 vstoupila Oblastní charita Teplice do patnáctého roku své existence. Během těchto let se nám s Boží pomocí a s pomocí dobrých lidí z teplické farnosti i mimo ni podařilo realizovat několik sociálních služeb, a to především Azylový dům pro matky s dětmi Agapé a Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi v Krupce, Občanskou poradnu v Teplicích a další. Jako všechny nestátní neziskové organizace (NNO) působící v oblasti sociálních služeb potýkáme se i my v podstatě od svého založení v roce 2000 s nekoncepčností financování sociálních služeb, čehož důsledkem je každoroční martyrium nejistoty v jakém rozsahu bude možno sociální služby v dalším roku poskytovat a dokonce zda vůbec.
září 2014
strana 7
V této souvislosti bych připomenul rok 2012, kdy bylo ohroženo zrušením mj. přes 200 sociálních služeb poskytovaných pouze organizacemi Charita Česká republika. Zástupci Charit i dalších NNO téměř každoročně jednají s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a s hejtmany krajů, nicméně kromě dohody ad hoc na příslušný rok, se nějaké dlouhodobé koncepce dosáhnout nepodařilo. Je velkou otázkou, zda se ve financování sociálních služeb poskytovaných Charitami nějak projeví otázka restitucí církevního majetku. Nápad ministra školství Chládka, že by se měly omezit dotace ze státního rozpočtu církevním školám v souvislosti s restitucemi, může být (a je velice pravděpodobné, že i bude) inspirací i pro ministryni Marksovu-Tominovou z MPSV. Vzhledem k obrovskému podfinancování sociálních služeb je jakékoli snižování dotací ze státního rozpočtu bez zajištění jejich kompenzace z jiných zdrojů likvidační pro většinu sociálních služeb. Onou kompenzací si zřejmě úředníci ministerstev a krajů budou představovat příspěvky zřizovatelů jednotlivých Charit, tj. jednotlivých biskupství. Pomineme-li nespravedlnost a jistou formu diskriminace, kdyby byly sníženy dotace pouze církevním organizacím, které své služby poskytují plošně, bez ohledu na příslušnost k církvi atp., vedla by tato situace jak k omezení sociálních služeb a tudíž k jejich horší nebo žádné dostupnosti pro potřebné, tak by se mohlo jednat o nástroj, jak navrátit finanční prostředky poskytnuté církvím v rámci restitucí zpět do státního rozpočtu. Pro lepší představu - celková výše dotace na sociální služby se pohybuje okolo 7 mld. korun za rok. Charita jako celek (tzn. jednotlivé Charity celkem) na své sociální služby přijímají dotaci ve výši asi 2 mld., představovalo by roční dofinancování jen při 10% (lze předpokládat, že by mohlo být větší) snížení téměř půl miliardy korun ročně. Zřizovatelé (biskupství) by tedy byli nuceni sociální služby provozované Charitou buď dofinancovat, nebo podstatně omezit, ne-li zrušit. pm
Nová pamětní deska v Bohosudově V neděli dne 21. září 2014 bude v bohosudovské bazilice sloužena slavnostní poutní mše svatá. Při ní bude účinkovat také pražský pěvecký sbor a orchestr pod vedením hudebního skladatele Miloše Boka, věrného příznivce Bohosudova a především osobního přítele nedávno zemřelého dlouholetého administrátora bohosudovské farnosti P. Josefa Cukra SJ. Při slavnosti bude provedena jedna ze slavných Mozartových mší. Máme se tedy na co těšit, slavnost bude jistě velice důstojnou oslavou a vzpomínkou na čestného občana města Krupka P. Josefa Cukra SJ. Otec Josef Cukr se pro všechny občany v Krupce již za svého působení v letech 1968–2001 stal známým pojmem, především svou pílí a zarputilostí s níž zveleboval strana 8
Farní zpravodaj Teplice
vzhled mnohých kulturních a sakrálních památek ve městě i v okolí. Za jeho zásluhy mu také prezident republiky udělil státní vyznamenání „Za zásluhy“ 1. stupně. Veliké zásluhy má otec Cukr také o školství ve městě Krupka. Byl to především on sám a jeho píle, vytrvalost a schopnosti v získávání prostředků doslova z „půlky Evropy“, které všechny vložil do rychlého obnovení činnosti biskupského gymnázia, základní školy a mateřské školy v klášterním areálu v Bohosudově. V ocenění těchto zásluh otce Josefa Cukra mu město Krupka udělilo v roce 2006 čestné občanství. Toto všechno má také připomínat nová pamětní deska, které bude v neděli dne 21. září 2014 slavnostně odhalena nad hlavním vchodem do areálu biskupského gymnázia hned po skončení slavnostní bohoslužby, tj. asi v 11.30 hodin za účasti mnoha čestných hostů. Vítáni budou všichni občané města Krupky i z okolí. jš
Slavnost posvěcení kostela sv. Petra a Pavla v Horním Prysku V sobotu 21. června 2014 se konala slavnost posvěcení kostela sv. Petra a Pavla, zejména nového obětního stolu, v Horním Prysku. Spolu s otcem Františkem Pospíšilem, SDB, a díky jemu jsme s manželem měli tu čest mít účast na této velké a slavné události. Barokní jednolodní kostel byl postaven architektem a stavitelem Petrem Pavlem Columbanim v letech 1718–1721. Ke kostelu náleží ještě zvonice (z r. 1680) a márnice (z r. 1722), které jsou spolu s kostelem sv. Petra a Pavla chráněny jako kulturní památka České republiky. Za záchranu hodně poničeného a zchátralého kostela sv. Petra a Pavla vděčíme především nezměrné iniciativě pana Mgr. Marcela Hrubého, administrátora farnosti, a nemalému počtu sponzorů, bez kterých by jeden z nejkrásnějších barokních chámů Českolipska nezazářil v plné nádheře, v jaké jej můžeme spatřit a obdivovat dnes. září 2014
strana 9
Z Vesničky, části Prysku, vyšel průvod a shromáždil se před kostelem. Muži oděni do jihomoravského kroje pak v procesí slavnostně na nosítkách vnesli sochu Panny Marie z mariánského oltáře do kostela za zvuku trub a zrenovovaných rokokových varhan. Sochu Panny Marie z mariánského oltáře položili k bočnímu oltáři, kterému pak vévodila během celé slavnosti. Samotná slavnost byla zahájena slavnostní mší svatou. Hlavním celebrantem byl Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický, který na začátku slavné mše svaté požehnal a svěcenou vodou pokropil zdi opraveného kostela a následně posvětil nový obětní stůl. Hlavní ceremoniář, děčínský vikář P. Vojtěch Suchý, SJ, arciděkan P. František Segeťa spolu s dalšími koncelebranty z Česka a Německa vytvořili nezapomenutelně slavnostní atmosféru. Celá slavnost byla perfektně zorganizována. Mši svatou doprovázel Chrámový sbor sv. Kateřiny z Mutěnic z jižní Moravy. Rokokové varhany rozezvučel Josef Ilčík v jejich plné kráse. Hlavním kazatelem byl Mons. Jan Baxant. Ve svém kázání vyzvedl neocenitelnou iniciativu administrátora farnosti Mgr. Marcela Hrubého a vyjádřil své vroucí poděkování všem, kteří se po jakékoliv stránce podíleli na obnovení kostela sv. Petra a Pavla v Horním Prysku. Starosta obce pan Jan Sviták ve svém proslovu také poděkoval všem, kteří přispěli svou pomocí k zrenovování vzácné sakrální barokní památky. Odpoledne v 15.30 hod. udělil Mons. Jan Baxant slavnostní požehnání všem poutníkům.
strana 10
Farní zpravodaj Teplice
Sobotní slavnost byla ukončena koncertem duchovní hudby v 16.00 hod. Na koncertu zpíval Chrámový sbor sv. Kateřiny z Mutěnic, Mužský sbor z Mutěnic a Dívčí barokní trio „Luce del sole“. Domů jsme se vrátili obohaceni o hluboký duchovní zážitek, z něhož čerpáme radost a sílu do dnešních dnů. pv
Zbořená kaple v Předním Cínovci K obci Cínovec (Zinnwald), ležící při hranici se Saskem, patřila i osada Přední Cínovec (Vorderzinnwald), při silnici východním směrem na Fojtovice. V osadě mezi silnici a státní hranicí stála již asi od 15. století větší kaple v původně gotickém slohu. V 50. letech 20. století došlo k likvidaci osady v rámci vytvoření hraničního pásma a společně s osadou byla zbořena i kaple. Tato větší kaple, spíše kostelík, zasvěcená Navštívení Panny Marie, byla zároveň poutní kaplí. Sem putovali poutníci z širokého okolí. Byla to pseudogotická mešní kaple obdélného tvaru, s pětibokým uzavřeným presbytářem, okna měla po stranách lodi i po stranách presbytáře. V průčelí stála hranolovitá věž. Největšímu obdivu se těšil oltář, který prodělal několik stěhování. Šlo o trojdílný pozdně gotický vyřezávaný oltář Nanebevzetí Panny Marie z počátku 16. století,
Obr. 1 Pohled na kapli u silnice v Předním Cínovci před zbořením (zdroj fotografie: www. znicenekostely.cz Obr. 2 Trojdílný oltář Nanebevzetí Panny Marie po restaurování je dnes součástí sbírky gotického umění Regionálního muzea v Teplicích (zapůjčeno z Diecézního muzea v Litoměřicích)
září 2014
strana 11
se sochou Panny Marie s Ježíškem uprostřed a s výjevy z mariánské legendy na křídlech. Tento oltář stál původně v saském Fürstenau a do Předního Cínovce byl přenesen v roce 1887. Tím jeho putování nekončí. Dostal se pak do farního kostela v Cínovci, dále do Teplic a skončil ve výstavních prostorách Regionálního muzea v Teplicích, kde je součástí sbírky gotického umění. K likvidaci a zboření Předního Cínovce i jeho kaple došlo mezi lety 1957 a 1959. Dnes vidíme poblíž silnice jenom trosky kaple – cihly a opracované kameny jen do výšky 30 cm u jedné zdi a zatopenou kryptu. nk
Sv. Ludmila, jejíž staré slovanské jméno znělo Lidmila a znamená „lidu milá“, se narodila kolem roku 860, pravděpodobně na hradě Pšov v místech dnešního Mělníka. Její otec Slavibor byl knížetem malého kmene Pšovanů, obývajících část úrodného Polabí. Zřejmě z politických důvodů byla kolem r. 874 provdána za Bořivoje I., knížete Čechů. V rozmezí let 869–883 byl český kníže pokřtěn na Velehradě, snad samotným Metodějem. Z Moravy sebou přivedl i slovanské kněze na čele s Pavlem Kaichem. Sídlem této misie se stal Levý Hradec, kde byl také postaven první český chrám ke cti sv. Klimenta, jehož ostatky nalezli sv. Cyril a Metoděj na Krymu a které vzali s sebou na podporu šíření evangelia na území Velké Moravy. Členem této slovanské misie byla také v Čechách pokřtěná i Ludmila. Po Metodějově smrti r. 885 byli kněží slovanské liturgie z Moravy vyhnáni a někteří nalezli útočiště v Čechách. Manželství Bořivoje a Ludmily bylo požehnáno třemi syny a čtyřmi dcerami. Po otci vládl nejprve Spytihněv I. a po něm mladší Vratislav I., který zemřel 13. února 921, patrně při obraně proti Maďarům. Ten byl ženat s Drahomírou, pocházející z kmene Stodoranů. Když Drahomíra ovdověla, zemští velmoži rozhodli svěřit jí regentství v zemi. Měla dva syny. Václavovi bylo 13 a Boleslavovi asi 8 let. Ludmila, babička nezletilých kněžiců, měla dohlížet na jejich výchovu. Neshody v tomto rozdělení vlivů strana 12
Farní zpravodaj Teplice
byly zřejmě jádrem sporu mezi oběma ženami. Ludmila však ustoupila a uchýlila se na své vdovské sídlo hrad Tetín. Tam ji v noci z 15. na 16. září 921 přepadli členové Drahomířiny družiny, stáhli ji z lože, a ač žádala po vzoru prvních Kristových mučedníků smrt mečem, zardousili ji jejím vlastním závojem. Vrahové, patrně poučeni, přísně dbali na to, aby nebyla prolita krev, což bylo pro mučednictví tehdy nezbytnou podmínkou. Po vraždě z Tetína uprchl i kněz Pavel Kaich, a tak neměla první historicky známá kněžna ani církevní pohřeb. Služebnictvo zahrabalo její tělo u hradební zdi. Nad místem vraždy dala Drahomíra později z původního obytného domu zřídit chrám sv. Michala, dnes kostel sv. Jana Nepomuckého. Veškeré dochované písemnosti popisují kněžnu Ludmilu jako laskavou, milovanou a horlivě zbožnou ženu. Brzy po svém nástupu na knížecí stolec dal sv. Václav vyhnat matku Drahomíru z Prahy a dne 10. listopadu 925 dal za účasti řezenského světícího biskupa Michala převést ostatky své babičky do Svatojiřského chrámu založeného jeho otcem Vratislavem I. na Hradě pražském. Vedle biskupského zápisu do martyrologie bylo tehdy přenesení ostatků na významnější místo v zemi nejen známkou, ale i podmínkou svatořečení. U chrámu pak založili Boleslav II. a ctihodná Mlada první český klášter a uvedli do něj benediktinky, které pečovaly o šíření kultu první české světice. Písemně je však tato úcta doložena až od konce 11. století. Její svatost byla oficiálně uznána v letech 1143–1144, kdy dlel v Praze papežský legát Quido kardinál di Catello. Z knihy Rok se svatými, zkráceno
Zprávy ze Salesiánského střediska Štěpána Trochty http://teplice.sdb.cz/stredisko-mladeze
Středisko Luna Po dobu letních prázdnin jsme uspořádali tři turnusy Léta v sídlišti. První týden v sídlišti se konal od 7. 7. do 11. 7. V tomto týdnu byla nejžádanější akcí Aquapalace Praha. Zde jsme s dětmi jezdili na všech tobogánech, skluzavkách, trychtýři a zápasili o přežití v divoké řece. Druhý týden v sídlišti se konal od 28. 7. do 1. 8., zde jako v prvním létě v sídlišti bylo nejúspěšnější akcí Babylon v Liberci, jako další akce byl např. minigolf v Bílině, bowling a další. září 2014
strana 13
Třetí týden v sídlišti se konal od 11. 8. do 15. 8. Tento týden v sídlišti byl zaměřen na Indiány, proto probíhaly akce jako indiánská dílna, sportovní indiánské odpoledne, Aquacentrum Teplice, pečení šneků a další. Mezi Týdny v sídlišti byla otevřena nízkoprahová služba, během níž se nekonaly akce, ale byla volně otevřena herna, kde se mohly hrát různé hry, jako je např. kulečník, ping-pong a stolní hry. V této době byly nejžádanější klávesy, na které mládežníci hráli různé skladby.
Středisko Prosetice Od pondělí 30. 6. začal příměstský tábor. Během tohoto týdne jsme jeli do děčínské ZOO, Babylonu v Liberci a užili jsme si i minigolf v Bílině. Na dvoře proběhla vodní bitva, která děti vždy velice baví. Kdy jindy je možné postříkat vedoucí a netřeba se bát trestu? Také proběhla prohlídka kostela spojená s návštěvou fary a opékáním buřtů. V týdnu od 7. 7. do 11. 7. byl dětem k dispozici nízkoprahový klub. Od 14. 7. do 23. 7. jsme odjeli na letní pobytový tábor do Jitravy. Tématem letošního tábora byly klasické pohádky. Od 21. 7. do 25. 7. se uskutečnil příměstský tábor. Z akcí namátkou vybíráme: minigolf v Bílině a koupání tamtéž, prohlídka biofarmy teplického gymnázia, bruslení, Aquapalace Praha, výlet na Větruši a 5D kino v Galerii.
strana 14
Farní zpravodaj Teplice
Další týden od 28. 7. do 1. 8. navazovala opět otevřená nízkoprahová herna. Od 4. 8. do 8. 8. k nám jako již tradičně přijely na pobyt děti z kláštereckého DDM. S nimi jsme podnikli akce, např. piknik na Doubravce, Aquapalace Chomutov, paintball, lezecká stěna v Ústí nad Labem a diskotéka s přespáním ve středisku. Týden od 11. 8. do 15. 8. byl vyplněn otevřenou nízkoprahovou hernou. A v tomto týdnu proběhla také instalace výstavy o našem středisku v Seumeho kapli u teplické knihovny. V příštím čísle si můžete přečíst podrobné zprávy z našeho tábora v Jitravě a průběh výstavy našich výtvarných prací v Seumeho kapli.
Popáté o evangelizaci – Evangelii gaudium (5) V červencovém čísle FZT jsme si vysvětlovali jednu z nejobtížnějších částí Františkovy exhortace Evangelii gaudium, a to otázku našeho pastoračního působení misijního. Na rozdíl od osobní pastorace, tj. pravidelných návštěv bohoslužeb a plnění každodenních náboženských povinností vůči své osobě a své rodině, plnit také všechny povinnosti tzv. pastorace misijní, tj. každodenní soustavné vykonávání drobných služeb a jiných skutků milosrdenství vůči všem našim bližním okolo nás. Papež František nazval tuto kapitolu ve své exhortaci slovy „Misijní proměna církve“ a hned v první části nazývá tuto činnost slovy „Církev vycházející“. Církev, tedy každý z nás, má „vycházet“ ze své dosavadní náboženské osobní uzavřenosti, vyslyšet tak boží výzvu („Jděte do celého světa…“), „vykročit z vlastního pohodlí a mít odvahu vydat se do všech periferií, které potřebují světlo evangelia,“ světlo každodenních drobných služeb a pozorností vůči všem svým bližním, kteří tyto naše služby potřebují. To je „radost evangelia“. Služby této misijní pastorace mohou být různé, a to nejen podle potřeb konkrétního bližního, ale především podle schopností poskytovatele této služby. Jednou bude touto službou drobný dárek potřebnému, jindy přátelské slovo či zkušenost nebo také slovo evangelia předávané vhodnou formou ve vhodnou dobu za vhodných září 2014
strana 15
podmínek. Takto předávaná radost evangelia může být opravdovou radostí ve smyslu Františkovy exhortace. „Každý křesťan a každé společenství budou rozlišovat, jakou cestu od nich Pán žádá, nicméně všichni jsme pozváni přijmout toto povolání – vykročit z vlastního pohodlí a mít odvahu vydat se do všech periferií, které potřebují světlo evangelia.“ jš/0914
Vzkaz novým školákům Začíná nový školní rok, pro mnohé děti radost ze setkání se spolužáky, nové knihy, učebnice. Ale ne pro všechny je snadné začít se učit a číst si. Rodiče a prarodiče, jděte příkladem dětem, a ukažte jim, že taky berete knížku do ruky, třeba půjčenou z naší farní knihovny. Je zde veliký výběr a určitě si vyberete. Poradím s výběrem pravidelně ve středu od 16 hod., nebo po domluvě. knihovnice Olga Červená
Akce farnosti 3. 9. 9.00 4. 9. 19.00 6. 9. 15.00 11. 9. 19.00 13. 9. 16.30 20. 9. 15.00 24. 9. 9.00 1. 10. 9.00 1. 10. 17.15 4. 10. 15.00
Setkání pletařek, děkanství Teplické varhanní léto – Věra Heřmanová, kostel sv. Alžběty, Šanov Fatimský apoštolát, kostel sv. Jana Křtitele Měsíční ekumenické setkání žen, děkanství Mše svatá pro Romy, kostel sv. Jana Křtitele Večeřadlo, děkanský kostel, mše svatá v 16.30 – P. Stříž Setkání seniorů, děkanství Setkání pletařek, děkanství Biblická hodina, děkanství Fatimský apoštolát, kostel sv. Jana Křtitele
redakční rada: P. Jan Blaha SDB, RNDr. Norbert Krutský, MUDr. Jan Ševčík, Ing. Ivo Barabáš st., Olga Červená, Ing. Miroslav Palíšek vychází 1× měsíčně, náklady jsou hrazeny z kostelních sbírek telefon: 417 531 041, e-mail:
[email protected], http://teplice.sdb.cz/farnost číslo účtu: 315055313/0300
