Farní zpravodaj. leden Uvnitř tohoto vydání:

leden 2016

Foto Jiří Stejskal

Farní zpravodaj

V lednu oslavíme 150. výročí zjevení Panny Marie ve Filipově, které se událo 13. 1. 1866. Na snímku mozaika z filipovské baziliky.

Uvnitř tohoto vydání: Svatý rok milosrdenství Ze zasedání Pastorační rady farnosti – Naše vesnické farnosti Farnost Světec u Bíliny Kostel sv. Jakuba Většího – Akce farnosti Světec v roce 2016 Kurzy Alfa Misijní perníčky Misijní klubko Národní eucharistický kongres 2015 Alianční týden modliteb Setkání ve Volkachu Sv. Tomáš Akvinský Zprávy ze Salesiánského střediska Štěpána Trochty Laudato si’ – Buď pochválen… (2.) Kniha na leden Akce farnosti

2 4 6 9 10 11 12 13 15 16 17 18 21 23 24

Milí farníci a čtenáři Farního zpravodaje, jménem všech salesiánů v Teplicích i jménem členů redakce FZ vám přeji rok naplněný Boží láskou. Jsme v Roce Božího milosrdenství. Buďme otevření k osobnímu prožitku milujícího Boha a k dispozici, aby Bůh mohl skrze nás přistoupit k lidem, kterým tato osobní zkušenost chybí. Proto nechme se oslovit Pastýřským listem našeho biskupa Jana, slovy papeže Františka i osobní komunikací s Hospodinem. „Vybízím vás pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.“ (Ř 12,1) P. Jan Blaha SDB Žanek

Svatý rok milosrdenství Misericordiae Vultus – tak zní oficiální název (a taky první slova) buly vyhlašující Svatý rok milosrdenství, zatím poslední dokument papeže Františka. Vyhlášena (zveřejněna) byla v Římě 11. dubna na vigilii svátku Božího milosrdenství léta Páně 2015 ve třetím roce pontifikátu papeže Františka. Zajímavá je tato bula hned první větou, kde se uvádí, že je určena „všem, kdo čtou tento list“, ne jenom křesťanům nebo dokonce jenom katolíkům. Máme-li se zamýšlet nad obsahem tohoto dokumentu, vezměme si nejprve na pomoc definici pojmu „milosrdenství“ nebo lépe pojmu „skutky milosrdenství“. Tuto definici najdeme v článku 2447 Katechismu katolické církve a zní takto: Co jsou skutky milosrdenství. „Skutky milosrdenství jsou skutky lásky, kterými pomáháme svému bližnímu v jeho tělesných nebo duchovních potřebách. Učit, radit, těšit, posilovat – to jsou skutky duchovního milosrdenství, stejně jako odpouštět a trpělivě vše snášet. Skutky tělesného milosrdenství spočívají obzvláště v tom, že dáváme najíst tomu, kdo má hlad, že hostíme toho, kdo nemá střechu nad hlavou, že odíváme toho, kdo nemá co na sebe, že navštěvujeme nemocné a vězněné, že pohřbíváme zesnulé. Dávat almužnu chudým je mezi těmito skutky jedno z hlavních svědectví bratrské lásky, je to také úkon spravedlnosti, který se líbí Bohu.“ 2

Farní zpravodaj Teplice

Náš biskup Jan vydal k zahájení Roku milosrdenství pastýřský list, který byl v kostelích čten o první adventní neděli a máme možnost se s jeho obsahem seznámit i v tomto čísle našeho FZ. Přesto by bylo moudré dovědět se víc o tomto Františkově důležitém poselství. Pojďme to zkusit. Jubilejní Svatý rok milosrdenství byl zahájen 8. prosince 2015 a ukončen bude na svátek Krista Krále 20. listopadu 2016. Důležité podrobnosti pro křesťany litoměřické diecéze se dočteme v Pastýřském listu otce Jana v tomto čísle FZ, jsou to především data a místa tzv. svatých bran milosrdenství, k nimž máme všichni možnost putovat a setkat se tam s „misionáři milosrdenství“ vybavenými papežskými zpovědními pravomocemi. Ano, je to poprvé v historii, kdy jsou z rozhodnutí papeže otevřena tato místa i v diecézích. Návštěva takového místa se má stát osobním vrcholem Roku milosrdenství každého z nás. Svatý rok milosrdenství je zcela mimořádnou příležitostí pro každého z nás. Vždyť milosrdenství je pro každého podmínkou naší spásy. „Milosrdenství je slovem, které zjevuje tajemství Nejsvětější Trojice. Milosrdenství je poslední a svrchovaný čin, kterým nám Bůh vychází vstříc. Milosrdenství je základním zákonem, který přebývá v srdci každého člověka hledícího upřímným zrakem na bratra, kterého v životě potká. Milosrdenství je cesta, která sjednocuje Boha a člověka, protože otevírá srdce naději, že jsme milováni navždy i přes omezení svého hříchu.“ Na tomto vymezeném místě není možné vypsat všechno a vystihnout úplný smysl Františkova poselství. Mnoho z nás má dnes možnost využívat elektronické spojení se světem. Na adrese www.radiovaticana.cz velmi snadno najdeme vše potřebné a kliknutím na slovo Encykliky snadno najdeme celé znění papežových dokumentů, tedy i buly Misericordiae Vultus. Opravdu stojí za přečtení a prostudování. Některé z důležitých statí se budeme snažit čtenářům přibližovat i na stránkách FZ. jš Rembrandt van Rijn (1606–1669): Návrat marnotratného syna

leden 2016

3

Ze zasedání Pastorační rady farnosti 1. 12. 2015 Zhodnotili jsem proběhlé akce od září do listopadu. M. Sloup informoval o propagaci kurzů Alfa, které začnou v lednu v SSŠT na Luně. Proběhla diskuse o otevření kostela sv. Jana Křtitele o nedělích. J. Blaha bude oslovovat lidi a pokusí se vytvořit služby. Informace o výstavě v Praze – od 27. 11. 2015 do 13. 3. 2016 se koná ve Valdštejnské jízdárně výstava s názvem Bez hranic – Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí.

Plánované větší akce do 30. 6. 2016 31. 1. 9.30 Oslava Dona Boska v Trnovanech, hlavní celebrant P. Michael Martinek SDB 12. 3. Postní obnova farnosti a Den farností – přednášející R. D. Josef Čermák, děkan v Kadani 25. 3. Velikonoční akce se SSŠT 15. 5. Divadelní představení Víti Marčíka ml. 28.–29. 5. Zahájení lázeňské sezóny 5. 6. Poutní slavnost v Trnovanech 10. 6. Noc kostelů JBŽ

Naše vesnické farnosti Na podzim minulého roku jsme měli možnost oslavit 25 let působení salesiánů v Teplicích a v prosincovém FZ jsme si mohli přečíst zajímavé ohlédnutí za čtvrtstoletím práce salesiánů. V článku bylo vyjmenováno hodně úspěchů – střediska mládeže fungují jako výkladní skříně naší farnosti, práce v teplických farnostech a mnoho dalších věcí. Mně ale v ohlédnutí něco chybělo, a to jakákoliv zmínka o našich vesnických farnostech. Z Teplic jsou spravovány čtyři farnosti, do farních obvodů ještě patří dalších 16 obcí; dohromady zde žije 5 553 obyvatel, a v našem ohlédnutí není žádné připomenutí?

4


Nutí mě to k zamyšlení: Jaký mají tepličtí farníci vztah k těmto jim svěřeným farnostem? Bohužel síly a možnosti teplických salesiánů jsou logicky omezené a priority jejich práce leží zde v Teplicích. Výsledkem toho je, že vesnické farnosti jsou na druhé koleji a tak trochu v zapomnění. Tento rok bude ve FZ vycházet seriál o našich vesnických farnostech. Bude představena jejich mnohdy zajímavá historie a popsán současný stav. Cílem je vyvolání diskuse, jak dál a jaký vztah bychom měli jako tepličtí farníci k těmto farnostem zaujmout. Naše vesnické kostely budou v blízké budoucnosti potřebovat značné investice vzhledem k vnitřnímu dluhu (který ale není naší vinou), které jsou ale zcela mimo naše možnosti. A tak se nabízí otázka: Pro koho je třeba investovat tolik energie a prostředků? Pro těch pár zbylých farníků?

Foto: Vladimír Bártl a Dan Fiker

Sám vycházím z myšlenky, že pokud mám něco ve správě, je mou povinností se o danou věc starat co nejlépe. Inspirací by nám mohla být farnost v blízkém Jeníkově, která je jako adoptivní spravována dokonce až z Moravy. Velkou inspirací z minulosti by nám také mohl být bořislavský farář P. Sitte, jenž byl obětí komunistického režimu. Ač sám nebyl místním rodákem, kraj a jeho obyvatele si zamiloval a i přes nepřízeň doby v podobě nacismu, odsunu většiny jeho oveček, a doby komunismu, byl schopen se starat nejen o své farníky, ale i o nespočet kaplí a kostelů. Proto prosím, pojďme se společně zamyslet, jak dál, jak jinak uchopit téma našich vesnických farností. Nabízí se třeba setkání na dni teplických farností v březnu, kde bude k tomuto tématu utvořena pracovní skupina. leden 2016

5

Nikdo z nás neví, kam se bude společnost ubírat třeba za sto let. Je možné, že vesnické kostely budou zase plnit zcela svůj účel, proto si myslím, že naši pozornost si zaslouží. Vzpomeňme si občas ve svých modlitbách na naše farnosti na venkově.

Farnost Světec u Bíliny Historie světecké farnosti a kostela sv. Jakuba Většího je na svém počátku spjata z řádem Křížovníků s červenou hvězdou – strážců Božího hrobu, kteří k nám přišli z Polska. Řád se řídil augustiniánskou řeholí a jeho hlavním posláním byla ochrana poutníků do Svaté země a zakládání špitálů. Ve Světci sídlil jeho ženský konvent a v Praze Na Zderaze (dnes ulice u Karlova náměstí, dříve samostatná obec) byla mužská větev řádu. Do Světce „božehrobce“ přivedl významný velmožský rod Hrabišiců, a to buď osobami Hrabišice III. a jeho manželky, nebo Zámek a kostel sv. Jakuba Většího ve Světci. Kolorovaná rytina z poč. 19. stol. F. R. Neuman, Dresden Hrabišicova syna Kojaty IV. a jeho manželky Vratislavy. Přesný rok založení z historických pramenů neznáme, ale i z dochovaných románských fragmentů ve věžích kostela lze založení položit někde k roku 1200. Z pražského Zderazu se o duchovní záležitosti jeptišek staral probošt, ve Světci pak působili řeholní kaplani a „prokurátor“ starající se o hospodářské záležitosti. Zdá se, že světecký konvent příliš nestál o podřízenost zderazskému proboštovi, a tak máme zaznamenány dva velké konflikty v letech 1257 a 1310, které museli dokonce řešit římští papežové Alexandr IV. a Klement V. V průběhu dějin byla světeckému klášteru přiznávána významná privilegia a ochrana panovníka, které svými listinami potvrdili Václav II., Jan Lucemburský, Karel IV. a Václav IV. První vážný útok proti fyzické existenci konventu podnikla braniborská vojska německého krále po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278, kdy byly vypáleny i sousední kláštery v Oseku a v Teplicích. V období vlády českého krále Jana Lucemburského 6


klášter konečně prožíval léta svobodného rozvoje. Vznešené rody posílaly své dcery do kláštera. Na přelomu 14. a 15. století tak vzbuzovala existence kláštera optimismus. Klášter vzkvétal, bohužel ale jen do období husitských bouří. Již v roce 1421 byl pobořen a jeptišky se rozprchly do okolních měst. A právě o prchajících jeptiškách, které zanechaly sošku Panny Marie v koruně stromu v Krupce, hovoří jedna z nekrásnějších podkrušnohorských legend, která později stála u založení jednoho z nejvýznamnějších poutních míst v litoměřické diecézi. Teprve po doznění husitských válek konvent ožil. Největšího rozmachu dosáhl za převorky Doroty z Doupova. Ta klášteru v roce 1549 darovala zvon, který svolává věřící na mše až do dnešních dnů. V roce 1532 byl rozpuštěn mužský konvent na Zderaze, a tak klášter disponoval značným majetkem. Po smrti Doroty z Doupova přijala její hodnost Anna ze Schöbrunu, brzy však vlivem neshod mezi sestrami a vlivem rozmachu luteránství v kraji dochází k úpadku kláštera. Poslední převorkou byla Kateřina z Kladna, která měla k dispozici již jen dvě sestry. V roce 1580 tak dochází z rozhodnutí císaře Rudolfa II., které později potvrdil papež Řehoř XIII., k zániku kláštera. Ten tím přešel ke statkům pražského arcibiskupství, jež pro svou obnovu potřebovalo velké hospodářské zdroje. V držení pražského arcibiskupství byl Světec až do velké pozemkové reformy na začátku první republiky. Do dějin Světce se z celé řady pražských arcibiskupů nejvíce zapsal Jan Lohelius. Ten byl také u rozbušky, která zažehla třicetiletou válku, a to u příkazu nechat zbořit evangelický kostel v nedalekém Hrobě. Po bitvě na Bílé hoře pak rázným způsobem zahájil rekatolizaci celé země. Dalším z řady arcibiskupů blízkým tomuto kraji byl majitel duchcovského panství, kníže Jan Bedřich z Valdštejna, a jeho nástupce, hrabě Jan Josef Breuner. Ti podnítili ve Světci čilý stavební ruch. Barokní přestavbu kostela pak dokončil arcibis- Jan Mořic Gustav z Manderscheid‑Blankenheimu kup Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu a Geroldsteinu, který měl rozepře s císařovnou Marií Terezií, a proto za válek o rakouské dědictví korunoval českým králem Karla Bavorského. Poté, co Marie Terezie zvítězila, zakázala arcibiskupovi přístup ke dvoru, a tak arcibiskup trávil spousty svého času ve Světci. Důkaz jeho vztahu k tomuto místu je donátorství hlavního oltáře a kazatelny v kostele. Posledním leden 2016

7

arcibiskupem, který se výrazněji podepsal do dějin Světce je Alois Josef Schrenk z Nötzingu a Emaningu, který byl milovníkem přírody. Ve Světci zdokonalil zámecký park a v dnes již neexistujících blízkých Pohradicích vybudoval první ,‚rozhlednu‘‘ v Českém středohoří. Společně s Ledeburky z nedaleké Křemýže vybudoval dnes již také neexistující komplex empírových staveb, sloužících lázeňským hostům z Teplic. V období první republiky, po konfiskaci arcibiskupského majetku v pozemkové reformě, byl pak Světec samostatnou farností. Nejdéle sloužícím administrátorem byl P. Otomar Pohl, který měl Světecký kostel v současnosti k dispozici tři kaplany; ve Světci působil rekordních 35 let. Posledním farářem žijícím na nedaleké faře, která dnes slouží jako kulturní centrum obce, byl P. Linke. Po jeho smrti byla farnost spravována z Kostomlat pod Milešovkou a s příchodem salesiánů do Teplic až do loňského října farnost s láskou spravoval náš milý otec P. František Pospíšil. Dnes na pravidelné nedělní mše Adventní koncert v prosinci 2009 dochází průměrně deset farníků z okolních obcí i z Teplic. O hudební doprovod se starají vynikající hudebníci, manželé Skaličtí. Společenství je v současné době sice malé, ale vládne v něm takřka rodinné prostředí a vřelost, kterou zde ve společenství jako odkaz své práce zanechal otec František. V minulém roce se podařilo zrealizovat několik akcí, jejichž účelem bylo více vtáhnout místní obyvatele do dění okolo kostela. Byla prohloubena spolupráce s vedením a zaměstnanci obce; měla by to být jedna z cest, jak více pozvednout světeckou farnost.

8


Kostel sv. Jakuba Většího Původně románský klášterní kostel postavený kolem roku 1200 byl později goticky přestavěn. Barokní přestavbu realizoval v roce 1731 významný litoměřický stavitel Antonio Octavio Broggio. V interiéru se nachází hodnotný barokní hlavní oltář s obrazem, který znázorňuje sv. Jakuba neseného do nebes anděly. Tento světec, patron poutníků, naznačuje také symbolickou souvislost s nejvýznamnějším poutním místem diecéze – Bohosudovem, a jeho uctívanou soškou Piety, kterou v dutině staré tamější lípy zanechaly řeholnice prchající ze světeckého konventu. Právě barokní verze této sošky je osazena ve svatozáři v nástavci oltářní architektury, obklopená adorujícími anděly, a upomíná tak na původ tohoto mariánského kultovního místa. Ze stejné doby jako hlavní oltář pochází výpravná pozdně barokní kazatelna s dynamicky zprohýbanou poprsnicí nesoucí reliéfy ze života Ježíše Krista a završená seskupením andělů s deskami Desatera. V čele bočních lodí se nacházejí dva pozdně barokní oltáře. Levý byl upravený pro sochu Nejsvětějšího Srdce Páně, nese v nástavci obraz sv. Aloise. Pravý je v rekonstrukci. Zařízení lodi doplňují další barokní obrazy a sochy. Dnešní příspěvek o farnosti bychom mohli zakončit životním krédem místní farnice paní Soni Prachfeldové, dlouholeté starostky obce, které vyjadřuje citát mořeplavce Thora Heyerdahla: „Nemůžeme utéci od sebe samých, nemáme se kam vrátit, nemáme jinou možnost, než pomáhat jeden druhému, stavět životaschopnou civilizaci v harmonii s tím životním prostředím, které nám zbývá.“ Robert Kotyšan

Akce farnosti v roce 2016 10. 6. Noc kostelů 26. 7. Farní pouť k sv. Jakubu Jarní a podzimní benefiční koncerty na opravu kostela Podzimní setkání kostelníků leden 2016

Příště: Farnost Křemýž 9

Kurzy Alfa V přímluvách při mši v Trnovanech jsme mohli zaznamenat přímluvu za nově vznikající alfa kurz v naší farnosti. Co vlastně je vůbec Alfa kurz? Kurzy Alfa vznikly na konci 70. let 20. století ve sboru anglikánské církve v Londýně jako vzdělávací kurz pro nově obrácené křesťany. Tehdejší představený sboru Charles Marnham během nich zval konvertity k povídání o křesťanství a diskusím nad Biblí. Setkání bylo spojeno s obědem. Jeho nástupce, vikář John Irvin, v roce 1981 kurz upravil do deseti lekcí a přidal víkend o Duchu svatém. V roce 1990 se pořádání kurzů začal věnovat anglikánský vikář Nicky Gumbel, který zjistil, že se kurzu účastní i lidé, kteří nejsou křesťany, víru teprve hledají, ale mají mnoho otázek, na něž hledají odpovědi. Uvědomil si obrovský potenciál, který takovýto program má. Pokusil se tedy obsah kurzů upravit tak, aby témata odpovídala požadavkům hledajících, provedl některé organizační změny a dal kurzům Alfa víceméně současnou podobu. Myšlenka tohoto způsobu nové evangelizace se rychle rozšířila i do dalších denominací i krajů v naší zemi. Dnes kurzy pořádají tyto církve: Apoštolská církev, Armáda spásy, Bratrská jednota baptistů, Církev adventistů sedmého dne, Církev bratrská, Církev československá husitská, Evangelická církev metodistická, Jednota bratrská, Křesťanské společenství, Římskokatolická církev, Slovo života a několik dalších nedenominačních sborů. Všechny církve používají stejné materiály, a provádějí drobnější úpravy, jen když je to vhodné s ohledem na místní poměry. To dává kurzům jednoznačně ekumenický charakter. Podle posledních informací probíhá v současnosti ve světě kolem 60 000 kurzů ve 176 zemích světa, materiály jsou přeloženy do 112 světových jazyků a do letošního roku prošlo Alfou asi 19 milionů účastníků. Kurzy Alfa jsou určeny především lidem, kteří se nepovažují za věřící a nenavštěvují bohoslužby. Účastní se jich lidé nejrůznějšího věku, profesního zaměření a životní 10


orientace. Každé setkání začíná společnou večeří nebo občerstvením, které vytváří prostor k seznámení se s ostatními účastníky kurzu. Následuje krátká promluva a pak je prostor k diskusi. Během diskuse má každý účastník možnost položit otázku či sdílet vlastní zkušenosti. Samotný kurz má 11 setkání a společnou víkendovou akci. Kurzy Alfa nabízejí příjemnou a přátelskou atmosféru, proto pokud má někdo z našich farníků ve svém okruhu známých nebo přátel někoho hledajícího, jsou kurzy Alfa ideální volba. Kurzy Alfa začínají ve čtvrtek 21. ledna od 19.00 hodin v prostorách Salesiánského střediska na Luně v Trnovanech. Možnost přihlásit se a získat více informací se nabízí na www.kurzyalfateplice.cz Za tým Alfa Standa Vocásek ,,Balů‘‘

Misijní perníčky Letos děti z naší farnosti už třetím rokem pokračovaly v tradici zdobení a „prodeje“ misijních perníčků. Poslední listopadovou sobotu se nás sešlo na faře tolik, že jsme se skoro nevešli k pracovním stolům. Ale dobrých lidí se nakonec „vejde všude“. Děti se s chutí chopily sáčků s citrónovou polevou i barevných tubiček a mně nezbylo, než obdivovat jejich fantazii a tvořivost. Vykouzlily nejrůznější ornamenty, vzory, úsměvy andílků i sněhuláků, které obdivovali mimo jiné i němečtí přátelé na Cínovci, kam jim Benno doručil ochutnávku. Ve zdobení se pokračovalo ještě v prosinci díky skvělé spolupráci větších dívek – sester Agátky a Stely a Veroniky.

leden 2016

11

Můj dík ovšem patří všem dětem, na prvním místě Terce S., která dofrčela na faru už dopoledne pomoci s pečením, a též dospělým – Gábině M., Petře V., a Evě P., která zachránila moji první řídkou várku polevy. Prodávalo se o třetí adventní neděli po bohoslužbách, celkový výtěžek sbírky je 9 000 Kč. Věnujeme ho, jak jste už slyšeli v ohláškách, dvěma projektům: 1. podpoře středisek pro uprchlíky zřízené litoměřickou charitou (v Bělé pod Bezdězem a v Dluhonicích), 2. podpoře křesťanských komunit v syrském velkoměstě Aleppu. Allepo je již dlouhodobě ostřelováno a obyvatelům chybí nejnutnější věci – voda, zásoby potravin, elektřina, atd. Chebské farnosti se podařilo navázat spolupráci s místním biskupem Battahem, který se stará též o syrské uprchlíky v Bejrútu. Přispět lze i dlouhodobě na účet 781704309/0800, zpráva pro příjemce je „Sýrie“. Věra G.

Misijní klubko Od ledna 2016 bychom rádi rozšířili aktivity naší farnosti o Misijní klubko. Misijní klubko je součástí Papežských misijních děl a je určeno primárně pro děti ve věku od 6 do 14 let. Co jsou to Papežská misijní díla? Papežská misijní díla (dále jen PMD) koordinují a zajišťují misijní činnost katolické církve ve všech kontinentech, zvěstují Evangelium, učí lidi v misiích hospodařit, vedou je k spoluúčasti, respektují jejich důstojnost. PMD pomáhají potřebným bez ohledu na jejich barvu pleti, náboženské vyznání či národnost, (viz www.missio.cz). Součástí PMD jsou hlavní čtyři sdružení, unie, a to Papežské misijní dílo šíření víry, Papežské misijní dílo sv. Petra apoštola, Papežská misijní unie a Papežské misijní dílo dětí. Právě Misijní klubko je součástí Papežského misijního díla dětí (PMDD). 12


A jaká je náplň Misijního klubka? Prvním úkolem je formovat děti ke štědrosti a otevřenosti pro druhé lidi. Klasickou formou je tvoření malých dárkových předmětů, které se budou prodávat na Misijním jarmarku. Jinou možností je organizace divadelních či hudebních představení, karnevalu apod. s výtěžkem určeným na misie – pomoc především v oblastech zasažených chudobou, negramotností a nemocemi. V našem Misijním klubku jsme se navíc rozhodli pomoci i lidem v našem okolí, a to především lidem osamělým, například návštěvou domova seniorů. Součástí klubka je v neposlední řadě modlitba za misie, informace a přátelství s dětmi celého světa, různé zajímavé podněty a akce nabízené skrze české centrum PMDD ve Špindlerově Mlýně, jednou ročně setkání misijních klubek litoměřické diecéze, atd. Misijní klubko se bude scházet jednou měsíčně, předběžně každý třetí pátek v měsíci od 15 do 16 hod. Pokud si myslíte, že byste Misijní klubko mohli zkusit, přihlaste se Věrce Gajdůškové na tel. 739 175 818 nebo Vlaďce Červenkové na tel. 724 312 353 či e-mailu [email protected], kde vám obě rády zodpovíme vaše dotazy. Jestliže byste chtěli pomoci jakoukoliv formou i vy dospěláci, neváhejte! Na spolupráci se těší Vlaďka Červenková a Věra Gajdůšková

Národní eucharistický kongres 2015 Ve dnech 15.–17. 10. 2015 jsme byly vyslány jako delegátky za teplickou farnost do Brna, abychom se účastnily Národního eucharistického kongresu. Účastnit se Národního eucharistického kongresu byla pro nás pocta a hluboce se nám vryl do duše i mysli. Proto se prostřednictvím tohoto článku chceme s vámi podělit o naše duchovní zážitky, které jsme si z kongresu odnesly. I díky kongresu jsme si začaly naplno uvědomovat hloubku a pravý význam Eucharistie, což bylo podtrženo i přednášejícími v jejich příspěvcích. Nikde jinde nedosáhne člověk tak velký nárůst své hodnoty, jako právě v Eucharistii. Kristus se nám dává jako duchovní pokrm v Eucharistii, čímž se s ním sjednocujeme a tvoříme tak s ním leden 2016

13

jedno mystické tělo. Můžeme tedy říct, že Eucharistie je zároveň také oslavou člověka. Kristus se doznává k nám a rovněž k naší krásné zemi. Kongres by měl být oslavou naší víry. Posíleni vírou skrze Eucharistii a Boží slovo bychom všichni měli jít k těm, kteří touží po naší solidaritě a po Evangeliu. Mše svatá se skládá ze dvou rovnocenných částí, a to z „liturgie Božího Slova“ a z druhé části, kterou tvoří právě Eucharistie. Druhá část začíná přípravou obětních darů a zahrnuje v sobě eucharistickou modlitbu (proměňování) a pak přijímání (communio, tj. společenství). Eucharistie je označována jako společenství, a to společenství s Bohem a s lidem. V Eucharistii je zpřítomněn živý Ježíš. V Eucharistii je Kristovo tělo a Kristova krev. Je tam zpřítomněna jeho smrt a zmrtvýchvstání. V přednášce o Eucharistii nám P. Mohelník přiblížil Eucharistii jako oběť Krista. Každé nové vydání oběti znamená nový úkon lásky. Úkon lásky se stal v těle; Ježíš se vzdává toho, co mu je nejvlastnější, výhradně z lásky a obětuje svůj lidský život. Kristova oběť je oběť výhradně z lásky. Každý dobrý skutek je oběť, je oslavou Boha. Snažíme se o spojení s Bohem, se kterým se můžeme spojit skrze Eucharistii, skrze nábožné čtení Božího slova a skrze konání dobrých skutků. Dosažení spojení s Bohem je naším cílem. Musíme se tedy zcela zříct sebelásky, což není lehké, protože zříkání se sebelásky způsobuje bolest. A my za tu bolest dostáváme odměnu. Bůh nás odměňuje svou láskou a milosrdenstvím vůči nám, slabým. Eucharistie je milost, kterou nám Bůh uděluje ze své svaté vůle. Je to svátost „Lásky“, znamení lásky. Eucharistie je příčina lásky v nás. Je znamením víry, naděje a lásky. Víra a láska nás pojí s Bohem. Co můžeme Bohu dát my? Vždyť jemu všechno patří, on je Stvořitelem všeho viditelného i neviditelného. Jsou tady skutky milosrdenství – to je právě to nejcennější, co Bohu můžeme dát. Skrze tyto skutky milosrdenství se můžeme s ním pojit. 14


My jsme si jeho lásku ničím nezasloužili. On ze svého rozhodnutí se k nám sklonil ve svém nesmírném milosrdenství a dává se nám z lásky. Kéž bychom tyto skutečnosti měli na mysli, když přistupujeme k eucharistické hostině a když odcházíme z kostela se závěrečným požehnáním kněze, abychom nesli Krista a jeho radostnou zvěst (tedy evangelium) do světa kolem nás. P. V. a G. M.

Alianční týden modliteb Teplice 3.–10. 1. 2016

Téma: „Radost, kterou vám nikdo nevezme“ Setkání vždy od 18.00 hodin Pondělí 4. 1. Sbor Církve adventistů sedmého dne, Křičkova 13 Sbor Bratrské jednoty baptistů kazatel Církve bratrské Pavel Benák Blahoslavení chudí duchem, plačící,… Úterý 5. 1. Sbor Apoštolské církve – Církev bez hranic, Školní 2 (nad prodejnou Levné knihy, první patro) farář pravoslavné církve Miroslav Vachata Blahoslavení tiší… leden 2016

15

Středa 6. 1. Sbor Českobratrské církve evangelické, Sládkova 16 kazatel Církve adventistů sedmého dne Zbyšek Jonczy …kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti,… Čtvrtek 7. 1. Církev římskokatolická, sál děkanství – fara, Zámecké náměstí 71/9 pastor Apoštolské církve Marek Janovský Blahoslavení milosrdní,… Pátek 8. 1. Pravoslavná církev, chrám Povýšení sv. kříže, Zámecké náměstí farář Českobratrské církve evangelické Dan Páleník „Taizé“ farář římskokatolické církve Václav Čunek Blahoslavení čistého srdce,… Sobota 9. 1. Sbor Církve československé husitské, Českobratrská 22 farář římskokatolické církve Jan Blaha Blahoslavení, kdo působí pokoj,… Neděle 10. 1. Sbor Církve bratrské, Poštovní 10 farářka Církve československé husitské Daniela Klimešová …kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost,… Součástí každého večera je i finanční sbírka na podporu projektu ČEA.

Setkání ve Volkachu V roce 2016 se uskuteční setkání členů obou partnerských farností ve Volkachu v termínu od 9. do 12. června 2016. Zván je každý z farníků, každý zájemce bude mezi již přihlášenými srdečně vítán. Svou účast prosím nahlaste nejpozději do 31. ledna 2016 na níže uvedených kontaktech. Partnerství trvá od roku 1997. Od této doby se snažíme o udržování, upevňování a prohlubování vzájemných vztahů každoročním společným programem. Každou 16


druhou neděli v měsíci je prosba na tento úmysl zařazována do přímluv při všech bohoslužbách. Každý z vás farníků může přispět modlitbou a zapojením se svou přítomností i při letošní návštěvě partnerské farnosti. Informace o podrobnostech obdržíte také na níže uvedených kontaktech. Těšíme se na každého, kdo se ohlásí. Kontakty: Iva Růžičková – 731 158 924 Michaela Hrebíčková – 605 333 084

Sv. Tomáš Akvinský Tomáš Akvinský, italský teolog a filozof, žák sv. Alberta Velikého, jeden z nejvýznamnějších myslitelů historie, tvůrce nejrozsáhlejšího naukového systému středověku, přišel na svět v roce 1225 (podle některých pramenů v roce 1226) v Itálii na zámku Roccasecca u Aquina jako syn hraběte Landulfa z Aquina, příbuzného hohenstaufské císařské rodiny. Jako pětiletý chlapec byl Tomáš dán na vychování do benediktinského kláštera v Monte Cassino (tento klášter byl založený samotným sv. Benediktem). Ještě jako chlapec pak Tomáš studoval na univerzitě v Neapoli svobodná umění. V sedmnácti letech vstoupil do dominikánského řádu, který jej pak v roce 1243 vyslal do Paříže. Tam se měl Tomáš dál duchovně vzdělávat – na cestě jej ale zajali rodní bratři, kteří nesouhlasili s jeho přáním stát se duchovním, a odvezli ho na rodný zámek. Tomáš byl ale rozhodnut stát se duchovním – z Roccaseccy brzy uprchl a odešel do Paříže, kde se jeho učitelem stal Albert Veliký. Toho pak Tomáš jako autoritu ctil po celý svůj život. leden 2016

17

Po tříletém studiu v Paříži pak odešel se svým učitelem do Kolína nad Rýnem, kde pod jeho vedením studoval další čtyři roky. V roce 1252 se vrátil do Paříže, kde zahájil svoji akademickou činnost: vyučoval teologii. Poté pobývá nějaký čas v rodné Itálii (mimo jiné jako teolog papežského dvora v Orvietu), kde se setkává s dominikánem Vilémem z Moerbeke, jenž z řečtiny do latiny překládá řadu Aristotelových děl. S těmito překlady se pak Tomáš zevrubně seznamuje, přičemž do Aristotelova díla proniká mnohem hlouběji než jeho učitel Albert, opírající se při svém studiu Aristotela o překlady z arabštiny. Vrchol Tomášovy vědecké dráhy pak přišel za jeho druhého pařížského pobytu v letech 1269–1272. Tomáš se stává nejoslavovanějším učitelem teologie, ke všem sporným teologickým otázkách je vyžadováno jeho mínění, mnohé spory pak řeší rozhodujícím způsobem. Po svém druhém pařížském pobytu byl Tomáš dominikánským řádem vyslán do Neapole, kde měl založit řádovou univerzitu. Z Neapole jej pak papež povolal k účasti na lyonském koncilu (1274). Během cesty ale Tomáš Akvinský v klášteře Fossa Nova, ležícím mezi Neapolí a Římem nedaleko Priverna, umírá. Z internetu, zkráceno.

Zprávy ze Salesiánského střediska Štěpána Trochty http://teplice.sdb.cz/stredisko-mladeze

Středisko Luna V listopadu naše středisko vyhlásilo již počtvrté výtvarnou soutěž Namaluj svého anděla, do které se mohou přihlásit děti již od 4 let i mládež do 26 let. Obrázky se mohou posílat až do půlky ledna, kdy proběhne slavnostní vyhlášení nejlepších 18


obrázků spojené se zábavným programem. Vernisáž obrázků z loňského roku proběhla 11. 12. ve Fokus kafe Teplice, kde se zpěvem představily děti ze střediska a podařilo se vydražit několik obrázků. Výtěžek z dražby i z prodeje dalších obrázků poputuje k našemu adoptivnímu chlapci do Indie, kterého podporujeme již 8 let a kterého v únoru navštívil i bývalý ředitel – salesián Ladislav Nádvorník. Díky tomu také víme, že podobná aktivita má smysl a naše podpora pomáhá, kde je potřeba. Obrázky k podívání i k prodeji zůstanou ve Fokus kafe až do konce ledna. V listopadu jsme se s dětmi také zapojili do vzpomínkové akce k 17. listopadu. Děti si nacvičily dvě písničky (Jednou budem dál a Náměšť) a společně s ostatními návštěvníky akce ji zazpívaly u kašny na Benešově náměstí. A protože se nám přiblížil advent, mohl si kdokoli u nás ve středisku vyrobit adventní věnec. Děti si vyrobily věnce domů a některé pomáhaly udělat adventní věnce do teplických kostelů. O víkendu 28.–29. 11. jsme pro osm mládežníků uspořádali sportovně zaměřenou víkendovou akci. Návštěvníci měli možnost sledovat zápasy Bundesligy ve fotbale a zápasy severoamerické NHL v hokeji, které jsme promítali ve středisku na Luně. Živě jsme navštívili zápas v Ústí nad Labem, kde se konalo severočeské derby HC Slovan Ústí nad Labem versus HC Baník Most. Utkání mělo jednoznačný průběh ve prospěch domácích, ale to nikomu nevadilo. Odměnou pro návštěvníky bylo několik vystřelených puků a jedna čepice, která nám omylem vyletěla až na led. Ve středisku si děti pak zahrály své oblíbené hry, mj. stolní leden 2016

19

fotbal a kulečník, a protože byly po celou dobu víkendovky hodné, uspořádali jsme jim diskotéku. S blížícími se svátky se proměňuje do vánoční podoby i naše středisko. S dětmi se aktivně připravujeme na vánoční besídku, při které letos sami obdarujeme lidi kolem nás. Během vánočních prázdnin budeme mít sice otevřeno jen tři hodiny odpoledne, ale pro děti bude připraven zajímavý program – výroba dárků z fimo hmoty, silvestrovský pinčesový turnaj a při troše sněhu i soutěže na saních.

Středisko Prosetice Aj, šťastná byla chvíle, v radost změnil se žal, když Bůh sám Panně milé zprávu andělskou dal. Že v nedalekém čase přijde k národa spáse Kristus, slíbený král. (rorátní zpěvy) I naše středisko se začalo připravovat na vánoční čas. Společně s obyvateli Prosetic jsme se sešli u vánočního stromečku a předvedli, jak vypadá takový normální střediskový den. Vedoucí Lucka s pomocnicí Lucinkou moderovaly chod střediska, děti „procházely“ pódiem a předváděly, co umí. Někdo zpíval, někdo hrál, další tančili a všichni společně vytvořili obraz našeho střediska. Tak se obyvatelé Prosetic měli možnost seznámit s tím, jak to u nás probíhá a na co se u nás mohou těšit. A aby to těšení se na Vánoce nebylo tak dlouhé, přišel k nám do střediska takový malý vánoční předvoj – svatý Mikuláš. V pátek 4. prosince jsme otevřeli brány střediska, kde na děti čekal čert s lumpárnami a nabádal je ke špatnostem. Anděl se jim ze všech sil snažil tyto lumpačiny 20


překazit a nabídnout jim lepší cestu. A protože se děti nenechaly svést čertem, svatý Mikuláš přišel a každého obdaroval. Jelikož se ale někde zdržel (přece jenom toho měl zrovna v tu dobu docela dost na práci), zabavili jsme se vyráběním, tancováním a soutěžemi. A na vánoční dobu se připravujeme i v obyčejných adventních dnech, zdobíme si středisko, pečeme vánoční cukroví a každý den losujeme jednoho šťastlivce, který si může domů odnést pozornost z adventního kalendáře. Každé úterý a čtvrtek všichni společně zasedáme k adventnímu věnci a vedoucí si po vzoru Dona Boska připravují pro děti krátká slůvka. Jsou to chvíle, kdy se můžeme všichni ztišit a s pohledem na čím dál více rozsvícený adventní věnec se těšit na to, co přijde, nebo si více uvědomit to, co již máme. Helena

Laudato si’ – Buď pochválen… (2.) Papež František končí úvod encykliky Laudato si’ naléhavou výzvou k ochraně našeho společného domova. Chce sjednotit „celou lidskou rodinu v hledání udržitelného rozvoje“. Vyzývá k obnovení dialogu o způsobu, jímž pojímáme budoucnost planety. Chce, abychom se do tohoto jednání zapojili všichni, vždyť krize životního prostředí je věcí nás všech. Co se děje našemu domovu? Papež František konstatuje a připouští neustálé urychlování nástupu různých změn, které však jsou v rozporu s přirozenou pomalostí biologické evoluce, změn, které nejsou vždy zaměřeny k obecnému dobru. Změna sama je něco žádoucího, je však znepokojující, vede-li ke zhoršování světa i kvality života lidstva. Cílem tohoto zamyšlení není hromadit informace, nýbrž uvědomit si a přijmout jako své vlastní utrpení to, co se děje světu, a poznávat, jak může každý z nás pomoci. leden 2016

21

Existují formy znečištění, které se lidí dotýkají dennodenně a způsobují řadu zdravotních obtíží i miliony předčasných úmrtí, zvláště u nejchudších lidí. Především jde o zplodiny spalování v domácnostech, znečištění prostředí dopravními prostředky, průmyslovou činností, hnojivy a toxickými chemickými prostředky (herbicidy, pesticidy, fungicidy, insekticidy). Problémem jsou miliony tun odpadů mnohdy těžko rozložitelných nebo radioaktivních. Papež kritizuje kulturu „použij a vyhoď“, která ohrožuje celou planetu.

Foto: Jana Švecová

Dalším problémem je globální oteplování způsobené velkou koncentrací skleníkových plynů vznikajících především lidskou činností. Oteplování má vliv na koloběh uhlíku a zhoršuje dostupnost přírodních zdrojů, jako jsou pitná voda, energie a zemědělská produkce. Při tání polárních a vysokohorských ledovců hrozí rizikový únik metanu a rozklad zamrzlé organické hmoty, který může zvýšit emise oxidu uhličitého. Ubývají tropické pralesy, zvyšuje se kyselost oceánů a narušuje se tak mořský potravní řetězec; hrozí zvýšení hladiny oceánů. Mnozí chudí žijí v místech zvláště zasažených jevy souvisejícími s oteplováním a prostředky jejich obživy závisí na přírodních zdrojích. Chudí nemají jiné ekonomické možnosti a mají omezený přístup k sociálním službám. Zvyšuje se počet migrantů utíkajících před bídou a devastací životního prostředí. Vůči těmto tragédiím panuje všeobecná lhostejnost. „Chybějící reakce na tato dramata našich bratří a sester je znamením ztráty smyslu pro odpovědnost za naše bližní.“ Víme, že je nemožné udržet nynější stupeň spotřeby rozvinutých zemí. Zvyk plýtvat a zahazovat dosáhl nevídaných rozměrů. Byly již překonány maximální meze drancování planety, aniž by byl vyřešen problém chudoby.

22


Pitná a čistá voda představuje otázku primární důležitosti, neboť je neodmyslitelná pro lidský život. Vážný problém představuje kvalita vody dostupné chudým lidem, což denně způsobuje mnohá úmrtí. Přístup k nezávadné pitné vodě je podstatným, základním všeobecným lidským právem, protože na něm závisí přežití a je tedy podmínkou uplatňování ostatních lidských práv. Problém vody je otázkou výchovy a kultury. V následujících statích se papež František zabývá dalšími hrozícími problémy, jako jsou ztráta biodiverzity* na mnoha místech pevnin i oceánů. Volá po nutnosti více investovat do výzkumu, abychom lépe pochopili fungování ekosystémů a mohli náležitě analyzovat veličiny spojené s jakýmkoli důležitým zásahem do životního prostředí. My, všechny stvořené bytosti, se navzájem potřebujeme. jš * Biodiverzita je biologická rozmanitost na všech úrovních vývoje. Malá biodiverzita je v současné době jedním z hlavních ekologických problémů.

Kniha na leden Určitě jste dostali pod stromeček nějakou novou hezkou knihu, tak bych jen chtěla říct, že ti co ji nedostali, si mohou zkrátit zimní den knihou z farní knihovny – určitě si vyberou. K lehkému zamyšlení slouží kniha bratra Efraima Paradoxní Bůh. oč

Tři dary Terezie z Lisieux – stojí za přečtení Newyorský biskup Patrick Ahern byl po celý život fascinován postavou „světice pro dnešní dobu“ – svatou Terezií z Lisieux. Napsal o ní několik knih a je považován za předního odborníka na její spiritualitu. Kniha Tři dary Terezie z Lisieux je jakýmsi vyznáním jeho obdivu ke sv. Terezii. V mistrné zkratce představuje její život a cestu, díky níž se stala pevnou osobností, která „už nepláče“, protože ví, že „všechno je milost“. Ahern ukazuje, jak může být Terezie z Lisieux skutečně stále aktuální a inspirativní světicí pro naše dny a životy. ib leden 2016

23

Akce farnosti od 3. 1. 4.–10. 1. 6. 1. 9.00 9. 1. 16.30 14. 1. 19.00 16. 1. 15.00 27. 1. 9.00 31. 1. 9.30

Tříkrálová sbírka Alianční týden modliteb Setkání pletařek, děkanství Mše svatá pro Romy, kostel sv. Jana Křtitele Ekumenické setkání žen, děkanství Večeřadlo, děkanský kostel, mše svatá v 16.30 – P. Stříž Setkání seniorů, děkanství Oslava Dona Boska, kostel BSP Trnovany

Redakční rada: P. Jan Blaha SDB, RNDr. Norbert Krutský, MUDr. Jan Ševčík, Ing. Ivo Barabáš st., Olga Červená, Ing. Miroslav Palíšek Vychází 1× měsíčně, náklady jsou hrazeny z kostelních sbírek. Telefon: 417 531 041, e-mail: [email protected], http://teplice.sdb.cz/farnost Číslo účtu: 315055313/0300

Farní zpravodaj. leden Uvnitř tohoto vydání:

Recommend Documents