Ahoj děti!
Správné řešení zasílejte na adresu: FARNÍ ÚŘAD VELKÉ NĚMČICE 691 63 nebo osobně do rukou otce Petra nebo pana jáhna.
FARNÍ ZPRAVODAJ
číslo 2
2012 Uherčice Velké Němčice Křepice
Maličký Bůh Není to tak dávno, co byly v Mikronésii objeveny nové ostrůvky. A na těchto ostrovech žili prostí a nevzdělaní domorodci. Protože kolem těchto ostrůvků byla velká mělčina, tak námořní loď nemohla dorazit až ke břehu. Námořníci byli nuceni nasednout do člunu a plout ke břehu v malé lodičce. To už domorodci stáli na břehu a všechno bedlivě pozorovali. Velmi dobře viděli obří loď, která kotvila v patřičné vzdálenosti, ale této lodi nevěnovali pozornost. Naopak veškerou pozornost věnovali malé lodičce. Jak to, že je nezajímala velká loď? Bylo to proto, že domorodci tak velkou loď v životě neviděli. Tato loď přesahovala veškeré jejich vědění a chápání. Pozornost věnovali tito domorodci tomu, co byli schopni pochopit a přijmout. Stejně tak, aby byl člověk schopen přijmout velkého Boha, musel se Bůh hodně zmenšit. Náš Král sestoupil ze svého trůnu, odložil své královské roucho a stal se malým dítětem. Vstoupil do našeho času a prostoru. Ten, který nemá žádné hranice, přijal omezení malého děťátka, aby se ho lidé nemuseli bát. O tomto podivuhodném sestupu vypráví krásné svědectví. V jedné rodině se narodilo postižené dítě. Bylo to dítě autistické, které nikdy neřeklo ani slovo. Rodiče dělali všechno proto, aby se jejich dítě stalo zcela normálním a zdravým. Až jednoho dne zjistili, že naopak oni musí vstoupit do jeho světa. Bylo to nesmírně vyčerpávající. Maminka vstupovala do světa dítěte jeho způsoby – sedávala na podlaze a hrála zdánlivě pošetilé a bezcílné hry se svým synem, mávala rukama jako on a tímto způsobem vstupovala do jeho světa. Po létech k nim jejich syn poprvé promluvil. A tak jako maminka se musela přizpůsobit svému dítěti, sestoupit k němu, naladit se na jeho uvažování, tak i Bůh sestoupil k nám. Sklonil se k nám a my žasneme nad malým dítětem v jesličkách, o kterém víme, že je to náš Bůh. Radostné a pokojné prožití svátků vánočních Vám přeje P.Petr a jáhen Josef.
Nasycení, ale stále znudění a nenaplnění
Špetka humoru
Děti už ani neděkují. Vánoční dárky? Je jich příliš mnoho. Poslouží nám na pár dní, týdnů, pak je…rozdáme? Ale kdepak – vyhodíme je. Protože se objevil „poslední výkřik módy.“ Můj kamarád už ho má, proč ne já? Musím být přece „in“, „značkový.“ Chci ho za každou cenu. A hned, bez doprošování. Mám na to přece právo. V reklamě to říkali, včera večer v televizi. A budu rodičům dělat scény, dokud ho nedostanu. A jestli nepodlehnou, poradím si i tak: s kamarádem ho ukradneme. Budu ho mít stůj co stůj! Jinak si mě nepřejte! Tyranie značek. Jaké pokořování dětí, které si je nemohou dovolit! Značky se stávají synonymem moci, proto se všechno vedle nich jeví jako bezvýznamné. A tak jsme stále smutní, protože nemáme nikdy dost. Jsme čím dál víc připoutáni k věcem. Milujeme věci a používáme lidi, místo abychom používali věci a milovali lidi. Tak se z lidí samotných stávají věci. Věci k použití a strávení: stále nové a čerstvé jednohubky, servírované k mému potěšení. Drásá mi to srdce, když vidím děti bez skutečného dětství, když vidím dospívající, kteří jsou plní nudy. Tím, že podléháme každému jejich rozmaru, vytváříme z nich malé starce, s vyhaslým znuděným pohledem a přehnaným, falešným smíchem. Když se někdy vracím do černého srdce Afriky, nacházím tam ještě děti výskající radostí, mládež překypující životem. Nacházím děti, které jsou dětmi. Všechno je jim dobré ke hře, třeba i kousek dřeva nebo pár oblázků nebo kuliček. Při sebemenší příležitosti se roztančí. Smějí se a pláčou. I ten nejmenší dárek vyvolá pohled plný úžasu a záplavu díků z hloubi srdce. Tady se prostě žije! Zde platí, že prostota života umožňuje radovat se i z maličkostí. Ryzí chudoba totiž plodí radost, otevírá se úžasu a dává svobodu. Kdo totiž nemá nic nebo jen málo, očekává vše od druhého, především od Boha. Je proto stále otevřený pro nové překvapení. A to nejen v rovině materiální, ale především v oblasti duchovní. Jakou žízeň po Bohu pozorujeme v takzvaných chudých zemích! Jaký smysl pro základní věci… Zatímco my jsme už všechno viděli, všechno jsme zažili. Na všechno už jsme si sáhli. Po ničem už netoužíme. V nic už nedoufáme. Nečekáme na nikoho. Nečekáme na nic. Ani od života. (Daniel Ange – Pramen radosti)
Asi padesátiletý muž přichází na faru domlouvat svatbu. "Snad se nechcete ženit?" ptá se kněz. "Ale kdepak, já jdu vyřizovat svatbu mého otce." "Prosím vás, co ho to napadlo?" nestačí se divit pan farář. "Víte, abych vám pravdu řekl, oni ho nutí jeho rodiče." "Tati, kdo je to, prosím tě, pokrytec?" ptá se Pepíček svého otce. Otec se krátce zamyslí a povídá: "Víš, pokrytec to je člověk, který napíše knihu o vědeckém ateismu a potom se modlí, aby se dobře prodávala." Na dálnici dojde k nehodě. Havarují tři auta - rolls royce slavného zpěváka, mercedes bohatého podnikatele a fabia kněze. Auta jsou zcela zdemolována, ale řidiči vyvázli bez zranění. Zpěvák začne naříkat: "Moje krásné auto! To je celý plat za jedno moje koncertní vystoupení!" Podnikatel je také v šoku: "Můj nový mercedes! Šetřil jsem na něho celý týden!" Kněz má hlavu v dlaních a pláče: "Moje auto! Šetřil jsem na něho deset let!" Zpěvák i podnikatel se na sebe podívají, potom na kněze a povídají: "A prosím vás, proč si kupujete tak drahé auto?" Farářova statistika: 20% smrtelných úrazů je způsobeno automobilovou dopravou. Proto je nebezpečné jezdit autem. 17% všech zranění vzniká v domácnostech, proto je nebezpečné zůstávat doma. 16% dopravních nehod je v souvislosti s vlakem nebo letadlem, proto je nebezpečné cestovat těmito hromadnými prostředky. V 15% dopravních nehod jsou postižení chodci, proto je nebezpečné potulovat se po ulicích. Ale pouze 0,001% všech úrazů se stane v kostele. Proto se nerozmýšlejte a klidně přijďte na mši svatou! Zemře terorista a zatluče na nebeskou bránu. Svatý Petr otevře, podívá se na něho a povídá: "Ty jsi terorista, nezlob se, ale tebe do nebe nemůžu pustit." "Já tam také nechci, ale vy tady máte pět minut na to, abyste to tu vyklidili!" Na konci půlnoční bohoslužby přeje kněz všem přítomným: "Přeji vám radost z narozeného Spasitele a vám, kteří sem chodíte jednou za rok zároveň přeji i šťastný nový rok, požehnané Velikonoce a vydařenou dovolenou..."
Z vody a Ducha svatého se narodili: Křepice: Lukáš Oldřich Nečas Josef Horák Amálie Marie Hýblová Tadeáš Antonín Machala Petr Volf Viktorie Markéta Machalová Jakub Volf Pavlína Kotačková Lukáš Volf Nela Kunovská Nela Martina Zelená Jan Josef Strouhal Veronika Skoumalová Markus Daniel Velké Němčice: Tobiáš Petr Žáček Tereza Anna Ptáčková Ivana Marie Jelínková Švanda Vojtěch Švanda Jakub Frank Valerie Anna Malá Denisa Kateřina Hlivová Denisa Mrkvicová Matěj Šabata Uherčice: Ema Alžběta Urbánková Rostislav Oldřich Jan Vrána Jindřich Jan Tichý Sára Anna Skalníková Eliška Barbora Mrkvicová Tamara Anna Mahovská Anna Furchová Anežka Vávrová Elena Bečvová Šimon František Cupák Věrnost a lásku si přísahali: Křepice: Jan Maťa a Šárka roz. Wittmanová
Mikuláš Prokeš Martin Václav Lakatoš Ondřej Tobiáš Maška Antonín Maška Marie Ryšavá Julie Urbánková Marie Anna Křížová Sofie Kateřina Šudáková Michaela Prchalová Helena Urbánková Daniel Růžička Vanesa Křivinková Filip Petr Hanzlík Filip Josef Furch Jolana Anna Vybíralová Gabriela Celinová Kryštof Haloda Šimon Rohrer
Martin Jiříkovský a Kristýna roz. Vintrlíková Radek Steinbock a Lenka roz. Hanušová Ivo Brychta a Kateřina roz. Papežová Jan Kittler a Marie roz. Lengálová Radek Strouhal a Dana roz. Vintrlíková Velké Němčice: David Ryšavý a Petra roz. Francová Tomáš Peroutka a Alena roz. Partyková Jiří Frank a Jiřina roz. Křikavová Christian Reiter a Jana roz. Bukovinská Uherčice: Otakar Zetka a Zdislava roz. Rohrerová Miloš Urbánek a Helena roz. Zacpálková Radovan Koisser a Dana roz. Fleková David Ondruš a Terezie roz. Bartlová Ve společenství víry, naděje a lásky se rozloučili: Křepice: Anežka Mašková František Kosina Jan Hromek Jarmila Ježková Marie Losová Hedvika Vavřinová Božena Dvořáková Drahomíra Vintrlíková Velké Němčice: Jan Fousek Jaroslav Tomek Jaroslav Helma Bedřich Bartoš Uherčice: Zdeněk Baštař Helena Rausová Hedvika Aleksová Ludmila Schwarzová Vlasta Birknerová Kamil Rohrer
Vladimír Bažant Růžena Rohrerová Ladislav Mrkvica František Šabata Antonie Rohrerová Marie Furchová Emilie Schwarzová Stanislav Valnoha Josef Fojtík Bedřich Himer
Václav Schwarz Vánoční příběh Zatímco Josef s Marií putovali do Betléma, jeden z andělů svolal všechna zvířata, aby mezi nimi vybral ta nejvhodnější, která budou v chlévě pomáhat Svaté Rodině. Jako první se samozřejmě hlásil lev: „Jen král je hoden sloužit Králi světa,“ zavrčel. „Já se postavím ke vchodu a každého, kdo by se chtěl k Ježíškovi jen přiblížit, roztrhám!“ „Jsi příliš hrubý,“ odmítl ho anděl. Andělovi se k nohám ihned začala lísat liška. Vychytrale ho s nevinným pohledem přesvědčovala: „Nejvhodnější jsem přece já. Každého rána pro Božího syna ukradnu nejlepší med a mléko. A Marie s Josefem se se mnou také budou mít dobře. Každý den jim přinesu mlaďoučkou slepici.“ „Ty jsi příliš nepoctivá,“ namítl anděl. Po těch slovech před andělem roztáhl svůj nádherný ocas páv. Zamával mu peřím duhových barev před očima a prohlásil: „Se mnou se i obyčejná stáj změní v královský palác, který by jim záviděl i Šalomoun!“ „Ty jsi zase moc pyšný,“ mínil anděl. Zvířata předstupovala před anděla jedno po druhém a vychvalovala své největší přednosti. Marně. Andělovi se nezamlouvalo ani jedno z nich. Ale všiml si osla a vola. Pracovali na poli u vesničana, který bydlel poblíž betlémské stáje. Anděl na ně zavolal: „A co můžete nabídnout vy?“ „Nic,“ odpověděl osel a sklopil skromně dlouhé uši. „My jsme se nenaučili ničemu - jenom pokoře a trpělivosti. Všechno ostatní nám přinese jenom rány holí.“ Vůl však nesměle namítl, aniž by vzhlédl od země: „Ale čas oč času bychom mohli odhánět mouchy dlouhým ocasem.“ Konečně se anděl spokojeně usmál: „Právě vás jsem potřeboval!“ Kdo se chce přiblížit k druhému člověku, natož k betlémskému dítěti, nemůže to dělat s mocí a násilím. Ani lstivost a mazanost není solidním vkladem do dobrých vztahů. A už vůbec nemůžeme potřebovat pýchu, která vidí jen sama sebe a to často velmi nepravdivě. Příběh nám líčí, že pokora a trpělivost vola a osla byly tím nejlepším, co se mezi zvířaty našlo. Nenašlo by se něco takového u nás lidí? Vždyť máme v prostotě betlémské stáje objevit kus krásy a blízkosti Boží. Takže pokud se někdy cítíte tak trochu jako osel nebo občas děláte pěkné voloviny, věřte, že se do betléma docela dobře hodíte. Když se nám tedy podaří u jesliček sundat masku člověka mocného, lstivého či pyšného, objevíme tam především sami sebe – takové, jací jsme. A teprve tehdy se
můžeme opravdu setkat s Boží láskou. To je jeden ze zázraků, které nám Ježíšek svým narozením nabízí. INFORMACE 20.12. Vánoční zpívání dětí ze ZŠ ve Velkých Němčicích v 17.00 v kostele. 22.12. Příležitost ke svátosti smíření: So Uherčice 9.00 – 11.30 23.12. Ne Velké Němčice 14.00 – 16.30 24.12. Štědrý den Křepice 20.00
Uherčice 21.30
Křepice 14.00 – 16.30
Velké Němčice 23.00
25.12. Boží hod vánoční - Slavnost Narození Páně Uherčice 8.00 Křepice 9.30 Velké Němčice 11.00 Po mši Te Deum a svátostné požehnání. Velké Němčice, vánoční koncert „Pokaždé jinak“ a jejich hostů v 17.00 v kostele. 26.12. Svátek svatého Štěpána Mše sv. jsou tak jako v neděli. 27.12. Živý Betlém před kostelem ve Velkých Němčicích v 18.00. 30.12. Svátek Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa Při bohoslužbách obnova manželských slibů.
1.1. 2013 Slavnost Matky Boží Panny Marie mše sv. viz 25.12. - světový den modliteb za mír
- při mši sv. si budeme vyprošovat požehnání pro celý rok - po mši Te Deum a svátostné požehnání