2/3 Ahoj cestovatelé! Vítejte v příběhu o cestě. O cestě do daleké země. O cestě, kterou vás příběh neprovede, ale kterou budete muset najít sami. Máte odvahu? Tak se dejte do čtení! Na každé straně je úkol, který musíte splnit, abyste se v příběhu dostali dál. Bude se vám hodit papír s tužkou a atlas světa. Nebudete-li si vědět rady, hledejte tuto kočku, napoví vám. A teď už dávejte dobrý pozor, příběh začíná... Kdybyste šli v pátek třináctého července po ostrově Kampa v Praze, možná byste si všimli malé kočky, jak se vyhřívá na sluníčku na zídce nad řekou Čertovkou. Odpočívá po obědě a těší se, jak půjdou s kocourem Barnabášem večer na myši. Najednou zaslechne, jak si někdo zpívá: „Kampala, tralala, Kampala." Otevře oči a uvidí starého pána, jak sedí o kousek dál na lavičce a zpívá pořád dokola: „Kampala, tralala, Kampala." Pán má černou pleť a ťuká hůlkou do taktu. Kočka jde k němu a sedne si před něj na pískovou cestičku: „Vy mě znáte?" Pán si kočku dobře prohlédne: „Ne, myslím, že ne."
„Tak jak víte, že se jmenuju Kampala?" Starý pán vypadá překvapeně: „Ty se jmenuješ Kampala?“ Kočka Kampala přikývne: „O čem tedy zpíváte?“ Uhodnete-li, jaký rytmus vyťukává starý pán do země, dozvíte se, o čem zpívá. Klepněte na správný rytmus.
6/7 (zpět) „Aha, tak v Ugandě,“ řekne poučně Barnabáš. „Pojď, půjdeme se podívat, jestli už přišla z Ugandy odpověď.“ Běží ke Kampale domů a najdou paní Voráčkovou a Jindříška skloněné nad počítačem. Paní Voráčková čte nahlas: Vážená paní Voráčková, děkuji Vám za Váš dopis. Jak se správně domníváte, rodina šimpanze Jindřicha žije nyní v našem pralesu Mpanga. Moc rádi Jindřicha uvítáme zpět. Bohužel nemáme prostředky pro jeho převoz, proto na Vás spoléháme, že jej k nám dovezete. S úctou, Joseph Buganda, ředitel parku Mpanga Paní Voráčková vzhlédne od počítače celá smutná: „No jo, ale jak Jindříška převezeme? Já se na cestu do Afriky vůbec necítím. Navíc taková cesta stojí spoustu peněz.“ Kampala s Jindříškem smutně stojí. Barnabáš se však nenechá odradit: „Paní Voráčková, nechte to na nás, my něco s Kampalou vymyslíme.“ Kampale pak potichu řekne: „Jindříška tam dovezeme!“ „Dovezeme? To jako my dva? Vždyť nemáme auto, ani ho neumíme řídit. A letenky pro kočky a opice se asi nevystavují. A jízdenky do vlaku či autobusu taky ne.“
Barnabáš má ale jasno. Konečně bude cestovat: „Pojď, musíme se podívat na mapu, abychom zjistili, jak se dá do Ugandy dojet!“ a táhne Kampalu do profesorova domu. „Pane profesore, kde je atlas světa?“ Profesor Karpíšek, který si mezitím znova
malinko zdříml, jim rozespale poradí: „Není na žádné z horních ani spodních polic, je v levé části knihovny, je to nejvyšší kniha v polici, no, ta vedle knihy s oranžovým hřbetem." Klepněte na atlas.
8/9 (zpět) Projedou nejrychlejší cestou a sviští dál po dálnici k Mnichovu, kde se dostanou do obrovské zácpy. „No jo, je sobota dopoledne, to jede každý na výlet nebo nakoupit. Co se dá dělat, třeba to nebude na dlouho,“ bručí Giovanni. Trpělivě sedí a čekají, Giovanni krokem popojíždí a zpívá bez ustání. Jindříšek už má poslouchání Giovanniho písní tak akorát, tak vyskočí z okna a pověsí se na zpětné zrcátko. Vedle poskakuje autobus s dětmi, asi je veze na tábor. Mávají na Jindříška, který se předvádí, dělá veletoče na zrcátku a tančí na střeše. „Tohle dělá často?“ zeptá se Giovanni. „Když je kolem dostatek diváků, tak jo a rád. I když se tváří, že ho to obtěžuje,“ řekne Kampala. Barnabáš dodá škodolibě: „Na Kampě už se okoukal.“ „Nechci ti kazit představení, Jindříšku,“ volá Giovanni na Jindříška, který teď visí na zrcátku autobusu s dětmi, „ale musíme zastavit u čerpací stanice. Potřebujeme naftu a měli bychom se trochu najíst.“ Kampala s Barnabášem horlivě přikývnou. Od rána, kdy každý vypil misku mléka, už uběhlo mnoho hodin a kručí jim v žaludku. Jindříšek skočí za potlesku dětí zpět do kabiny a přehlíživě poznamená: „Zase se na mě všichni budou dívat a nabízet mi banány, no musím to vydržet.“
Giovanni prohodí: „Víte, co je horší, než jedna nafoukaná opice?“ Než se někdo zmůže na odpověď, Giovanni natankuje a zve všechny do restaurace. Giovanni, Kampala a Barnabáš si dají misku rybí polévky, Jindříšek ovocný salát. Kampala s Barnabášem oběd zapijí sklenicí mléka, Jindříšek a Giovanni sklenicí džusu.
Podle ceníku zjistěte, kolik Giovanni zaplatil za oběd. Klepněte na Jindříškovo jídlo.
Miska ovocného salátu
3€
Miska rybí polévky
4€
Sklenice džusu (různé druhy)
3€
Sklenice mléka (polotučné, plnotučné)
2€
10/11 (zpět) „Pěšky nepůjdeme,“ řekne Barnabáš, „to bychom se do Vánoc opravdu nevrátili. Musíme vymyslet jiný způsob.“ „Každá řeka se přece vlévá do moře,“ zamyslí se Kampala, „tak nasedneme na Vltavě na loď a doplujeme do Afriky." „Jenže Vltava se vlévá do Labe, které teče na sever, tedy úplně na opačnou stranu, než potřebujeme.” Chvíli je ticho, je slyšet jen tikot hodin v pracovně a lehké chrápání profesora Karpíška. „Co kdybychom jeli vlakem? Schováme se třeba v poštovním voze a vystoupíme až na konci cesty.”
„No jo, jenže když nás najdou, bez řečí nás vysadí a kdoví, jak se dostaneme zpět. Nebo by Jindříška mohli poslat rovnou do nejbližšího zoo. Kdepak, ten, kdo nás poveze, o nás musí vědět.” „Možná by nás vzal řidič kamionu, aby mu nebylo na cestě smutno.” „To je nápad! Jak ale najdeme řidiče kamionu?“ Zase je ticho, slyšet je ještě poletující moucha a v dálce Vltava, která teče opačným směrem. „Už to mám!" povídá najednou Kampala, „v našem okolí je přece několik restaurací, které nabízí cizí jídla a vozí zásoby z cizích zemí. Můžeme se zeptat nějakého řidiče."
Kampala s Barnabášem hned vyrazí na výzvědy. Procházejí ulicemi Malé Strany a najdou několik cizokrajných restaurací. Kterou mají zvolit? Pomůžete Kampale s Barnabášem najít restauraci ze země, která je po cestě autem do Ugandy?
Která země je na cestě do Ugandy ?
12/13 (zpět) Kampala s Jindříškem přibíhají přesně v pět hodin před restauraci Messina, kde už netrpělivě čeká Barnabáš. Giovanni vychází z restaurace s hrnečkem kávy v ruce: „Ahoj! Vítám tě ve svém voze Jindřichu. Jsi první a asi taky poslední opice, kterou vezu. Tak nasedat, cesta je dlouhá!" „Jsem zvědav, jestli umíte řídit,“ Jindříšek na to, „o Italech kolují v tomto směru hrozné pověsti.“ A povzdechne nad svým osudem. Jedou po dálnici do Německa. Giovanni si brouká italskou píseň ‘O sole mio’, kterou Kampala zná od paní Voráčkové. Trochu popotáhne, protože se jí po paní Voráčkové zasteskne, ale připomene si, že mají důležitý úkol. Barnabáš hledí důležitě do mapy. Jindříšek sedí se zacpanýma ušima. „Jindříšku, proč jedeš vlastně do Ugandy?“ zeptá se Giovanni, když svou píseň dozpívá asi po desáté a Jindříšek si konečně vytáhne prsty z uší. „Stručně řečeno,“ řekne věcně Jindříšek, „takové africké opice nemají ani ponětí o tom, co je třeba divadlo. Jedu je vzdělat.“ Giovanni vyprskne smíchy, ale podaří se mu, aby to vypadalo jako kašel. V Německu narazí na stavební úpravy dálnice. Musí jet objížďkou. Barnabáš se dívá do mapy a počítá, která z cest bude asi nejrychlejší. Pomůžete Barnabášovi najít nejrychlejší cestu? Vesnice vás zdrží 4 minuty, hrboly na
silnici 3 minuty, kluzká silnice 2 minuty a předjetí pomalého auta minutu. Kolik minut trvá nejkratší zdržení? Klepněte na jedinou vesnici, kterou musí projet.
1 minuta
(předjetí auta)
4 minuty
(vesnice)
2 minuty
(kluzká silnice)
3 minuty
(hrboly)
16/17 (zpět) Barnabáš bydlí se starým profesorem Karpíškem v domě s velikou zahradou. Všechny děti z okolí se jejich domu vyhýbají, protože se povídá, že profesor Karpíšek je kouzelník. Doma má obrovskou knihovnu plnou starých velkých knih. Krom toho má velikou kočku – Barnabáše – který často sedává v okně s knihou. A jak všechny děti ví, jen kouzelnická kočka může pročítat encyklopedie. Když Kampala skočí otevřeným oknem do Barnabášova domu, vysype na něj všechny novinky najednou: „Barnabáši! Jmenuju se podle města Kampala v Africe a Jindříšek tam možná pojede za svou rodinou a paní Voráčková už do Afriky psala a pojď se rychle se mnou k nám podívat, jestli už přišla odpověď!“ Barnabáš vzhlédne od rozečtené knihy a dlouze a pozorně se na Kampalu zadívá, jestli nedostala ze sluníčka úžeh: „Pěkně po pořádku. Kde ta tvoje Kampala je?“ „No, někde v Africe...” „Aha, neví!” řekne nechápavě Barnabáš a vede Kampalu do knihovny. V knihovně najdou profesora Karpíška sedět v křesle s knihou. „Pane profesore," řekne Barnabáš, „ve které zemi leží Kampala?" Profesor Karpíšek, který si pod knihou po obědě zdříml, sebou trhne: „Co? Kampala, no jistě, ta leží....“
Maroko
Libye
Alžírsko
Mauretánie Mali
Egypt
Súdán
Niger
Nigérie
Čad
Jižní Súdán
Guinea
Kongo
Víte, kde leží Kampala? Škrtejte postupně všechny pojmenované státy, které: Zambie začínají a končí na stejnou Angola samohlásku; mají v názvu víc, než sedm nebo méně, než pět písmen; začínají na souhlásku; začínají na samohlásku a končí na souhlásku. Namibie Už víte, ve kterém státě Kampala leží? Klepněte na jeho název.
Etiopie
Uganda
Tanzánie
Madagaskar
22/23 (zpět) Kampala se ráno vzbudí celá zpocená. Zdálo se jí o Africe. Stála s Barnabášem a Jindříškem na vrcholu písečné duny a Barnabáš pozoroval v lahvi poslední tři kapky vody, které s sebou měli. Kampala potichu obejde Barnabáše, který oddychuje na koberci před krbem a Giovanniho, který pochrupuje na posteli. Vyjde z chaty ven a začne se po kočičím způsobu umývat. Venku je ještě mlha, ale osvětlená sluncem, které co nevidět vyjde. Kampala ještě chvíli sedí v tichu před chatou a když už se slunce vyhoupne nad obzor a osvítí jezero, slyší, jak vevnitř vstává Giovanni a za zpěvu své oblíbené ‚O sole mio‘ vaří vodu na čaj. Barnabáš se probudí zvukem pískající konvice a snaží se rychle vzpomenout si, kde je. Zrovna se mu zdálo o novém košíku na spaní a Giovanni mu do snu nezapadá. Vyjde před osluněnou chatu a přidá se ke Kampale. V korunách stromů zpívají ptáci, cvaknou dveře a Giovanni vyjde s hrnkem čaje a chystá se napít: „Au! Co to bylo?!“ vykřikne a dívá se kolem sebe. Co ublížilo Giovannimu? Až vyluštíte šifru, klepněte na ni.
NIJ ÍŘD
KEŠ Co ublížilo Giovannimu?
DOH ŠLI
KŠI UO
Rozluštěte šifru!
24/25 (zpět) V restauraci je Jindříšek ovšem středem pozornosti: „Jé, mami, dívej, opice! Já bych taky chtěl takovou opici!“ Jindříšek se usilovně tváří, že ho to otravuje. Jedna malá holčička nadšeně volá: „Páni, ta je ohromná!“ Jindříšek se blahosklonně usměje. Jenže holčička ukáže na Kampalu: „Hezčí kočku jsem ještě neviděla!“ Giovanni se zašklebí a řekne: „Dvě opice!“ Když se Kampala s Barnabášem a Jindříškem na Giovanniho nechápavě podívají, vysvětlí: „Horší, než jedna nafoukaná opice, jsou dvě nafoukané opice!“ A sám se rozesměje svému vtipu. „No počkej,“ myslí si Jindříšek. „Já ti ještě ukážu, kdo se narodil v Africe!“ Po jídle nasednou do kamionu a jedou dál. Projedou Rakouskem do Itálie a Giovanni povídá: „Dál už dnes nepojedeme, stmívá se a na Sicílii je ještě daleko. Můj kamarád Giuseppe má tady blízko u jezera Garda chatu, na které můžeme přespat. Klíče bývají někde u chaty." Jedou úzkými cestičkami podél jezera Garda, kde byli vloni vnuci paní Voráčkové na prázdninách. Giovanni za chvíli zastaví před malou chatou s výhledem na jezero. „Nejdřív musíme najít, kde je schovaný klíč," obchází Giovanni chatu. Před chatou je veranda s dlaždicemi, u které se zastaví: „Myslím, že klíč bude v mezeře mezi čtyřmi dlaždicemi. Které to jsou, najdeme podle tohoto stolečku." A ukazuje
na stoleček vedle terasy, na kterém jsou nalepené čtyři dlaždice. „Musíme hledat stejnou skupinu dlaždic, jako je tato. Pod ní bude klíč. Jestli se nám to nepovede, budeme muset spát venku. To by byla otrava, těch komárů!" Tak se rychle dejte do hledání správné skupiny dlaždic. Klepněte na ni.
38/39 (zpět) Odemknou klíčem, vejdou dovnitř a rozhlíží se kolem. Chata je útulná, je v ní i krb. Na stěnách jsou fotografie Giuseppovy rodiny na jezeře, v horách, s kanárkem, ve vlaku a v restauraci. Na všech fotkách Giuseppe s rodinou svačí. Kampale bezděčně zakručí v žaludku. Nad krbem je velká mapa světa. „Povečeříme a půjdeme spát. Zítra máme před sebou dlouhou cestu," řekne Giovanni a krájí chleba a sýr. „Giovanni, byl jsi někdy v Africe?“ zeptá se Barnabáš. „Jo, jednou na dovolené. V Egyptě. Byli jsme pár dní v Káhiře a pak jsme jeli do oáz na poušti. Ženě a dětem se to líbilo, viděli jsme různé druhy kamení a písku, no neví. Ale v noci byla vidět spousta hvězd. Na poušti jsou hvězdy krásně vidět,“ řekne Giovanni a krájí si veliký plátek ovčího sýra. „Ale mě už tam nikdo nedostane. Vedro horší, než na Sicílii. Příště pojedeme do Finska.“ „Ale Uganda není na poušti, že ne,“ ptá se s nadějí v hlase Kampala. „To ne,“ odpoví Barnabáš zamračeně, „ale dostaneš se tam jedině přes poušť.“ A ukáže Kampale na nástěnné mapě žlutou poušť Saharu, která je dělí od Ugandy. Po večeři pátrá Giovanni v kredenci: „Teď bych si dal ještě čaj. Nejradši mám heřmánkový." V polici je několik krabiček s čajem, některé nemají čitelné názvy, protože je někdo postříkal
rajčatovou šťávou. Místo meduňky, heřmánku, šípku, lékořice a mateřídoušky vidí Giovanni jen med, mák, šíp, lék a ouška. Nakonec sáhne po zelené krabičce: „To jsem zvědav, co si uvařím.“ Jindříšek se škodolibě zachechtá: „Možná jsou to sušené myší bobky.“ „Ty mám nejradši hned po heřmánkovém čaji.“ Poradíte Giovannimu, která krabička je správná?
42/43 (zpět) Kampala s Barnabášem stojí před restaurací Messina a pozorují, jak nějaký pán vykládá z kamionu s italskou poznávací značkou zásoby: hory těstovin, hroudy parmezánů, sudy vín, konve olivového oleje a jiné dobroty. „Dobrý den, nesvezl byste nás prosím do Itálie?" zeptá se nesměle a potichu Kampala. Pán přestane vykládat bedny s vínem a podívá se kolem. Nikoho nevidí, jen na chodníku sedí dvě kočky a upřeně jej pozorují. Kampala to zkusí znovu, víc nahlas: „Dobrý den, nesvezl byste nás prosím do Itálie?" Pán překvapeně mlčí, ale nakonec pokrčí rameny: „Ale jo, aspoň mi ta dlouhá cesta líp uteče. To víte, pojedeme až na Sicílii. Já jsem Giovanni," napřáhne ruku na pozdrav. Kampala s Barnabášem podají Giovannimu tlapky: „A mohli bychom s sebou vzít ještě opici? Vezeme ji totiž do Afriky.“ Giovanni se rozesměje: „No opici jsem několikrát měl, ale autem jsem ji nevezl. Jasně, opici bereme. Ještěže nevezete krokodýla. Zítra vyrazíme v pět, tak si nařiďte budík, ať nezaspíte!“ Paní Voráčková se zprvu na Barnabášův nápad odvézt Jindříška do Ugandy netváří moc nadšeně, má o všechny strach. Souhlasí, až když jí Kampala slíbí, že budou dávat dobrý pozor a volit jen bezpečnou dopravu. Když jí navíc Jindříšek vysvětlí, že bez něj zůstane chudák jeho rodina
bez povědomí o Evropě, je paní Voráčkové jasné, že Jindříšek nemůže zůstat ani o minutu déle. Ráno se Kampala s Jindříškem rozloučí s dojatou paní Voráčkovou a vyběhnou z domu k restauraci Messina. Najděte nejkratší cestu od domu paní Voráčkové k restauraci Messina a klepněte na číslo shodné se součtem 3 minut této cesty.
11
4
4
3
2
2 4 7
12 13
2 3
14 15
2
9
4
4
4
4
16 7
2
44/45 (zpět) „Písnička je o městě Kampala, které je v Africe. Tam jsem se narodil," řekne pán zasněně. „Opravdu?“ Kampala je rozčilením celá bez sebe. Dosud si myslela, že se jmenuje podle ostrova Kampa, kde se narodila. Ale co když ne! Co když se jmenuje podle dalekého města z horké Afriky! Hned to musí zjistit. Rozloučí se rychle s pánem a běží domů.
Kampala bydlí v domě nad říčkou Čertovkou se starou a milou paní Voráčkovou a protivným dorostencem Jindříškem. Jejich dům je docela malý, ale není nejmenší v ulici. Má hranaté dveře a hranatá okna, ale okénko ve dveřích hranaté není.
Jejich dům je docela malý, ale není nejmenší v ulici. Má hranaté dveře a hranatá okna, ale okénko ve dveřích hranaté není.
46/47 (zpět) Barnabáš vytáhne z police veliký a ohmataný atlas a najde v něm mapu Afriky. „To je hrozně daleko!" vyděsí se Kampala. „Než se do Kampaly dostaneme, budou Vánoce." Barnabáš se trochu otřese. Přeje si pod stromeček nový košík na spaní a nechce u této očekávané události chybět. Přece ale kvůli tomu nezůstane doma! „Když pojedeme chytře, budeme do konce prázdnin doma. Pane profesore, nezjistil byste prosím, jak dlouho cesta do Kampaly trvá?“ Profesor Karpíšek vstane z křesla a sedne ke starému počítači. Chvíli to v něm chrochtá (v počítači, ne v profesoru Karpíškovi) a pak pan profesor řekne: „Našel jsem, jak dlouho trvá cesta letadlem, pěšky a autem. Je to 72 dní, 6 dní a 10 hodin." Ale nepopletl to profesor Karpíšek? Jak dlouho trvá cesta letadlem? Klepněte na správný časový údaj.
10 hodin
6 dní
72 dní
58/59 (zpět) Kampala skočí oknem dovnitř a uvidí Jindříška, který visí na lustru a tváří se otráveně. Paní Voráčková sedí v křesle a na hlavě má mokrý kapesník: „Když jsem byla pro mléko, vytahal z prádelníku všechna prostěradla a udělal z nich liány. To je jen o trochu lepší, než když minulý týden osprchoval koupelnu, aby tam bylo vlhko jako v pralese.“ Jindříšek visí a potichu si brblá: „No, to je řečí, když si musím Afriku dělat sám! Pche, prales u Čertovky, to je jako stavět iglú na pouti.“ Kampala namočí a vyždímá kapesník, který má paní Voráčková na hlavě: „Babi, proč se jmenuju Kampala?" „Když byl děda v Afrce lékařem, Kampala bylo jedno z měst, kde sloužil. Moc se mu tam líbilo. Právě odtud přivezl Jindříška,“ pokyne paní Voráčková směrem k visícímu zvířeti. Tak je to tedy! Až to řekne kocouru Barnabášovi, ten bude koukat. Barnabáš je totiž velmi sečtělý
kocour, který sní o tom, že pojede na cestu kole světa. Občas si chodí ovídat o světě s Jindříškem, který se v Africe narodil a trošku si Afriku pamatuje. Jindříšek si spíš ale vymýšlí, protože pan Voráček ho přivezl do Prhy ještě jako miminko. A moc si toho tedy pamatovat nemůže. Jindříšek byl tehdy hodně nemocný, ale pan Voráček jej vyléčil a Jindříšek u Voráčků zůstal. Jindříšek si myslí, že je důležitější, než ostatní zvířata, protože ze všech zvířat, co na Kampě žijí, se narodil v Africe jako jediný. Čte si cestopisy a kihy o velkých hrdinech a nechává si říkat Jindřich osmý, po tom anglickém králi. Co je vlastně Jindříšek za víře? Přečtěte si znova pozorně tuto stránku. Z červených slov zmizela písmena. Doplníte-li zmizelá písmena popořádku za sebe do kroužků, dozvíte se to. Klepněte na kolečko s Barnabášem.
70/71 (zpět) Paní Voráčková si sundá kapesník rozhodně z čela: „Jindřichu, musíme tě nějak dostat do pralesa, ke tvé rodině. Tady z tebe vyroste budižkničemu. Od té doby, co tě náš děda vyléčil, jsi zdravý jako řepa a život v pralese ti jen prospěje. Co bys řekl tomu, kdybychom napsali do Kampaly a zeptali se, zda se můžeš vrátit domů?“ Jindříšek visí na lustru, přemýšlí a neříká nic. Kampala se nakloní k paní Voráčkové: „Na něj se musí jinak, babi.“ „Jindřichu osmý, jsi opice s bohatými zkušenostmi s životem v Evropě. Nemyslíš, že je na čase, aby ses o ně podělil se svou rodinou? Trošku je poučil o životě ve velikém městě s nádražími a divadly a liánami z prostěradla?“ Jindříšek se chvíli beze slova houpe na lustru, ale pak důležitě seskočí: „No proč ne, nakonec vždycky jsem věděl, že jsem předurčen k něčemu významnému. Babi, můžeš do Kampaly napsat.“ Paní Voráčková najde na internetu adresu do veliké rezervace Mpanga poblíž Kampaly, kde žijí velké rodiny šimpanzů a hned tam napíše e-mail. Kampala zatím běží všechny novinky povědět Barnabášovi. Ve kterém domě bydlí Barnabáš? Máte před sebou mapu. Půjde-li Kampala z červeného domu paní Voráčkové, půjde na západ, na křižovatce na jih, na západ a znovu na jih, zase na západ a nakonec znovu na jih. Klepněte na Barnabášův dům.
2/3 Zkuste si ťukat tužkou do stolu v rytmu holí na obrázcích a rytmus uhodnete.
Nápověda
4/5 Mezipřistání jsou v Čadu, Mauretánii, Španělsku, Francii a Itálii. 8/9 Jindříškův ovocný salát je poslední miska vpravo dole. 12/13 Pojedou přes kluzkou silnici, další kluzkou silnici, vesnici a předjedou auto. 18/19 Hledejte v každém slově písmeno v pořadí, které udává sloupec s čísly. Např.: 4 rajčata, čtvrté písmeno ve slově rajčata je č. Najdete-li všechna písmena, dozvíte se číslo stránky, na kterou postoupíte. 22/23 Přečtěte všechny řádky šifry pozpátku. 28/29 Krokodýl uplave 1 metr za vteřinu, 33 metrů tedy uplave za 33 vteřin. 30/31 Dům, od kterého je vidět přístaviště, má v zahradě červený strom. 34/35 Steve má dvě děti, Paul má tři děti, profesor Hutchinson má pět dětí. Číslo strany je napsané ve sloupci pod pětkou. 42/43 Nejkratší cesta je dlouhá 1 + 3 + 2 + 3 + 2 + 2 minut. 48/49 K cíli vede 20 šipek. 52/53 Karimova rodina vypadá takto: Dědeček Mustafa má syny Karima a Omara. Karim má syny Ahmeda a Khaleda. Omar má syna Mohameda. 54/55 Tajenka je: červený mercedes.
MERCEDES
60/61 Kontejnery v posledním vlaku vždy začínají modrým a pak se střídá pořadí: červená, zelená, oranžová pak zase oranžová, zelená, … 62/63 Sudoku se luští tak, že v každém řádku, sloupci a malém čtverci musí být vždy jen jeden ze čtyř symbolů (kolečko, trojúhelník, ...). 64/65 1. kocour, 2. profesor z Prahy, 3. řidič kamionu, 4. profesor z Londýna, 5. babi, 6. kočka, 7. ředitel Joseph, 8. profesorka, 9. strojvůdce.
MERCEDES
Toto není správná stránka! Vrať se a zkus to znovu!
August
