farní list pro farnosti Březina, Boseň, Dolní Krupá, Kněžmost, Loukov, Mnichovo Hradiště, Mukařov a Všeň DUBEN 2015 „ Nebojte se! Moc Kristova kříže a vzkříšení je větší než veš veškeré zlo, z něhož by člověk mohl a musel mít strach.““ Jan Pavel II. Drazí přátelé, bratři a sestry, Velikonoce jsou pro nás, katolické křesťany křesťany, duchovně nejvýznamnějšími svátky v liturgickém roce. Prožíváme v těchto dnech nejdůležitější okamžiky života Pána Ježíše a zároveň si uvědomujeme, že Kristus i nám svým zmrtvýchvstání otevírá naši věčnou ou budoucnost. Přeji nám všem, ať nadcházející dny v nás prohloubí pravou křesťanskou radost ze Vzkříšení, které je připraveno pro každého člověka. otec Pavel +
-1-
VELIKONOCE
Květná neděle je poslední postní nedělí, po níž začíná "Svatý týden". Označení "květná" připomíná Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma před židovskými velikonočními svátky paschou, kdy ho zástupy nadšeně vítaly a mávaly ratolestmi. Při bohoslužbách této neděle se poprvé čtou "pašije" (od slova passio = části evangelia, které popisují zatčení, odsouzení a umučení Ježíše Krista). Dodnes je častým zvykem pašije zpívat či dramatizovat. Svatý týden Poslední dny postní doby mají název "Svatý týden". Jsou obecně věnovány památce Ježíšova utrpení - to je však jen jeden pól velikonočního tajemství. Celistvé poselství Velikonoc je obsaženo v tom, že Kristovo utrpení má svůj cíl v Ježíšově zmrtvýchvstání a ve vykoupení člověka. Velikonoční třídení (triduum) Vrcholem a středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně. Toto třídení začíná večerní mší (po západu slunce) na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o Velikonoční neděli. Slavnost Velikonoc je tak tvořena Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí zmrtvýchvstání. (Podle židovského počítání začínal nový den po západu slunce, proto jsou tyto dny skutečně tři.) Zelený čtvrtek Zelený čtrtek je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost kněžství a Eucharistie (tedy svátost Ježíšova Těla a Krve). V biskupských kostelech (katedrálách) se koná dopoledne -2-
bohoslužba za účasti biskupa a všech kněží, kteří mohou přijít. Této mši se také říká Missa Chrismatis, protože se při ní světí posvátné oleje - oleum infirmorum (olej nemocných), oleum chrismatis (křižmo) a oleum catechumenorum (olej katechumenů). Dále se při této bohoslužbě obnovují kněžské a jáhenské sliby. Večer se pak slaví mše svatá se symbolickým mytím nohou učedníkům, rovněž jako vzpomínka poslední večeře, při které Ježíš umyl svým učedníkům nohy. Umývání nohou bylo úkolem otroků vůči hospodářům domu a Ježíš dal tímto gestem najevo, že nechce vládnout, ale sloužit a že jeho láska k lidem nemá hranic a vede až k vydanosti ve smrti kříže. Tato mše je rovněž vzpomínkou na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě, podává se přijímání pod způsobou chleba a vína (Těla a Krve Krista), utichají zvony a ostatní hudební nástroje. Podle Ježíšova příkladu může během bohoslužby Zeleného čtvrtku biskup či kněz umýt nohy několika věřícím (tradičně dvanácti). Velký pátek Velký pátek je dnem přísného půstu a připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. V tento den se od pradávna neslaví mše, jen liturgická památka, která se skládá ze tří částí: bohoslužby slova, uctívání kříže a přijímání. Těžištěm bohoslužby slova jsou pašije podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše - beránka a ztotožňují jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení vykoupení. Ježíšovo "dokonáno jest" na kříži je jeho triumfem. Nápis na Ježíšově kříži (INRI - Ježíš Nazaretský, král židovský) napsaný hebrejsky, řecky a latinsky - v tehdejších jazycích, poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů. Jedním z projevů účasti na Kristově utrpení za naše hříchy je velkopáteční půst.
-3-
Bílá sobota Bílá sobota je připomínkou Ježíšova přebývání v hrobě a jeho sestoupení do podsvětí. Je to den modliteb, liteb, rozjímání a postu. Na Bílou sobotu církev neslaví mši. Velikonoční noc Velikonoční noc zvěstuje smrt a vzkříšení v jediném celku. Vyjadřuje velikonoční vítězství nad smrtí a "přechod" (pesach) z područí utrpení a smrti do života svobody a plnosti. Slavnost lavnost Veliké noci je odedávna nocí bdění, v níž křesťané očekávají zmrtvýchvstání Páně a slaví je. Velikonoční vigilie (bohoslužba v předvečer svátku) byla od prvních křesťanských dob noční slavností a končila teprve společným stolováním za rozbřesku nového dne. Oslava Velikonoční noci má tuto strukturu: • oslava velikonočního světla (velikonoční velikonoční svíce - "paškál")
oheň,
•
bohoslužba slova
•
křestní obřady (svěcení vody, obnova křestních slibů, křest)
•
bohoslužba oběti - eucharistie
Neděle zmrtvýchvstání Mše této neděle má být co nejslavnostnější. Paškál (velikonoční svíce) - symbol Ježíše Krista, který přemohl hřích a smrt, má být viditelně umístěn v presbytáři (kněžišti).
-4-
PŘEHLED BOHOSLUŽEB A AKTIVIT SVATÝ TÝDE 29. 3. neděle
Květná neděle Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00
31. 3. úterý
úterý Modrý kámen - mše sv. 10:00
1. 4.
středa
středa Mnichovo Hradiště - mše sv. v 18:00 - farní kostel bude udělována svátost pomazání nemocných
2. 4.
čtvrtek
Zelený čtvrtek Mnichovo Hradiště - mše sv. v 18:00 - farní kostel mše na památku Poslední večeře Páně, poté pesachová večeře na faře
3. 4.
pátek
Velký pátek Mnichovo Hradiště - Křížová cesta v 15:00 promítání filmu o P. Josefu Toufarovi farní kostel: v 18:00 obřady na památku utrpení Páně
4. 4.
sobota
Bílá sobota celý den kostel otevřen k tiché modlitbě u Božího hrobu farní kostel: v 19:00 obřady + Vigilie Vzkříšení
5. 4.
neděle
slavnost Zmrtvýchvstání Páně Mnichovo Hradiště – mše sv. v 10:00 – farní kostel doprovod mše: sbor Dvořák, během mše svěcení pokrmů
6. 4.
pondělí pondělí ve velikonočním oktávu Mn. Hradiště - mše sv. v 8:30 - farní kostel
7. 4.
úterý
úterý ve velikonočním oktávu Mn. Hradiště - mše sv. v 18:00 - farní kaple -5-
8. 4.
středa
středa ve velikonočním oktávu Mn. Hradiště - mše sv. v 18:00 - farní kaple
9. 4.
čtvrtek
čtvrtek ve velikonočním oktávu Mn. Hradiště - mše sv. v 8:00 - farní kaple
10. 4. pátek
pátek ve velikonočním oktávu Mn. Hradiště - mše sv. v 18:00 - farní kaple
11. 4. sobota
sobota Kněžmost - mše sv. v 18:00
12. 4. neděle
2. neděle velikonoční (svátek Božího milosrdenství) Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00 Březina - mše sv. v 15:00
14. 4. úterý
úterý Modrý kámen - mše sv. 10:00
17. 4. pátek
pátek Mnichovo Hradiště - mše sv. v 17:00 - poté farní setkání na faře
18. 4. sobota
sobota Boseň - mše sv. v 18:00
19. 4. neděle
3. neděle velikonoční Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00 Všeň - mše sv. v 11:00 Mukařov - mše sv. v 15:00
25. 4. sobota
sobota Klášter Hradiště nad Jizerou - mše sv. v 15:00 Žďár - mše sv. v 18:00
-6-
26. 4. neděle
4. neděle velikonoční Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00 Dolní Krupá - mše sv. v 15:00
28. 4. úterý
úterý Modrý kámen - mše sv. 10:00
30. 4. čtvrtek
čtvrtek Mnichovo Hradiště - mše sv. 18:00 - s májovou pobožností v předvečer měsíce května, poté první farní táborák na faře
1.3.
8.3.
15.3.
21.3.
1705,-
1970,-
1685,-
1750,-
1620,-
201,-
105,-
180,-
320,-
253,-
80,-
120,-
7.3.
22.2.
1605,-
15.2. Mnichovo Hradiště
21.2.
PŘEHLED SBÍREK
Dolní Krupá Loukov Všeň
60,-
Kněžmost Boseň
195,-
120,-
Mukařov Mohelnice Březina Klášter
Všem dárcům upřímné Pán Bůh zaplať! -7-
AKTUALITY Příležitost ke svátosti smíření bude v pondělí 30.3. a v úterý 31.3. od 14.00 do 20.00 na faře. Pomazání nemocných 1.4. středa svatého týdne – při mši svaté se uděluje svátost pomazání nemocných, mohou přistoupit starší sedmdesáti let a všichni, kteří jsou trápení závažnějšími, nebo také chronickými zdravotními problémy. Pesachová večeře 2.4. Zelený čtvrtek – po skončení mše sv. (od 18.00) bude se slavit tradiční Pesachová večeře na faře. Velký pátek je dnem přísného postu. Bílá sobota Od 9.00 do 17.30 je třeba zajistit službu v kostele, prosím všechny ochotné, aby se zapsali do připraveného archu pod kůrem. Slavnost Zmrtvýchvstání 5.4. neděle – mše sv. v Mn.Hradišti v 10.00. Při této mši svaté budou svěceny pokrmy, nezapomeňte si přinést. Rovněž prosím všechny, kteří by byli ochotni přispět k malému občerstvení, které by se konalo po této bohoslužbě u kostela.
-8-
Velikonoční koncert se koná v Kněžmostě v kostele sv. Františka v neděli 5. dubna v 14.00, poté je velikonoční jarmark na zdejším náměstí. Bleší trhy se letos poprvé konají v dopoledne sobotu 18.4. na farním dvoře
VELIKONOČNÍ MODLITBA Vzkříšený Pane Ježíši Kriste, svým zmrtvýchvstáním jsi přemohl smrt. Sestoupil jsi do říše smrti a všechno mrtvé ve mně jsi uchopil do svých rukou, abys to znovu uvedl do světla života. Odvalil jsi kámen, který mě tíží a brání mi žít. Pře Přeťal jsi pouta, která mi nedovolují volně se pohybovat. Vstal jsi z mrtvých a dáváš mi jistotu, že i já mohu vstát spolu s tebou z hrobu vlastního strachu, z hrobu své temnoty ty a rezignace. Ty ses po svém zmrtvýchvstání nejprve ukázal Marii Magdaléně a oslovils vils ji jménem. V setkání s tebou zakusila, že láska odnímá smrti její moc. Dej mi uvěřit, že i mně ve smrti vyjde vstříc tvé slovo lásky. Dej mi důvěru v to, že kdekoliv nás rozděluje svár, tam slovo lásky vnáší nový život. Dej mi dnes účast na svém zmrtvýchvstání, výchvstání, ať přistupuji k druhým lidem zpříma a s nadějí, protože také v nich je tvá láska silnější než smrt.
-9-
SVÁTEK BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ OBRAZ BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ 22. února roku 1931 obdržela sestra Faustyna od Pána Ježíše příkaz k namalování obrazu. Tak o tom píše ve svém Deníčku: „Večer, když jsem byla v cele, uviděla jsem Pána Ježíše oblečeného do bílých šatů. Jednu ruku měl pozdviženou k žehnání a druhá se dotýkala šatů na hrudi. Z poodhrnutých šatů na hrudi vycházely dva velké paprsky: jeden červený a druhý světlý. Mlčky jsem hleděla na Pána, má duše byla naplněna bázní, ale i velkou radostí. Po chvíli mi Ježíš řekl: Namaluj obraz podle toho, co vidíš, s nápisem: Ježíši, důvěřuji Ti. Toužím, aby byl tento obraz uctíván nejprve ve vaší kapli a na celém světě. Slibuji, že duše, která bude tento obraz uctívat, nezahyne. Slibuji také už zde na zemi vítězství nad nepřáteli a obzvlášť v hodině smrti. Já sám ji budu bránit jako svou slávu.“ /Deníček 47–48/. V roce 1933 přijela sestra Faustyna do Vilna. Tam jí její zpovědník, P. Michal Sopoćko, pomohl namalovat první obraz. Zajistil malíře, Eugeniusze Kazimirowského, který v roce 1934 obraz namaloval. Přesto, že obraz byl namalován podle slov Ježíše zjevených sv. sestře Faustyně, od začátku se jí nelíbil. Nešlo tady o malíře, ale o krásu Krista. Tak jako všichni mystici i sv. Faustyna říkala, že není pomocí štětce možné jeho krásu zobrazit. Když se nad tím trápila, Pán Ježíš se jí zjevil a potěšil ji slovy: „Velikost tohoto obrazu nespočívá v kráse barev nebo v dovednosti malíře, nýbrž v mé milosti. /Deníček 313/ Uctívání tohoto obrazu nespočívá totiž jen v jeho vystavení a v úžasu nad jeho krásou. Uctívat tento obraz znamená přijmout do svého srdce Boha, který v tomto obrazu zjevuje část své přirozenosti. Prostřednictvím tohoto obrazu - 10 -
nám Ježíš ukazuje svůj vztah k člověku. Pomocí pěti symbolů se nám zde zjevuje obraz milosrdného Boha, který nám nabízí spásu. První symbol je ruka pozdvižená k požehnání. Není to ruka, která chce pokárat, i když mnohokrát Pán Ježíš ve svých zjeveních sestře Faustyně odsuzuje hříchy světa. Je to ruka, která chce všem žehnat a obdarovávat štěstím. Druhým symbolem je postava Ježíše, který jakoby kráčí k nám. Bůh tím chce ukázat, že nečeká neporušený na svém trůnu, až se hříšník přiblíží k němu, i když by to tak mohl udělat, ale že to on první nám vychází vstříc. On první nás miluje, očekává nás a obětuje se za nás. Běží naproti marnotratnému synu, objímá ho a těší se, že ten, který byl mrtvý a hříšný, se vrátil a ožil. Bůh v každé chvíli našeho života jako první vztahuje svou ruku, aby nás zachránil. Třetím symbolem je levá ruka Ježíše, která ukazuje jeho srdce. Ježíš ukazuje své srdce jako pramen milosti. Toto srdce bylo probodnuté na kříži a vytryskla z něj krev a voda, symboly svátostí. Srdce je také symbolem lásky, která je hlavním důvodem zjevení tajemství Božího milosrdenství. Dalšími symboly jsou krev a voda. Mučednictví a milost, utrpení a štěstí. Milost často přichází skrze utrpení. Kristus rozdává plody svého umučení celému tvorstvu. Milosti přicházejí skrze svátosti, zvlášť svátost smíření a Eucharistii, jejichž správcem je Církev. Posledním symbolem jsou slova: Ježíši, důvěřuji Ti. Přijmout milost, která pramení z utrpení, a někdy také skrze utrpení, vyžaduje totiž důvěru. Je třeba, abychom jako Abraham opustili svou zemi, a někdy je také třeba, abychom se vzdali veškeré své pozemské naděje a celou svou důvěru vkládali jen v Boha, tak, aby on sám byl naší konečnou nadějí.
- 11 -
Řeholní sestra svatá Faustyna Kowalská (1905-1938) Patří k předním mystikům katolické církve. Měla řadu vidění vztahujících se k Božímu milosrdenství, které zapisovala do svého duchovního deníku (tzv. Deníček). Na základě těchto vidění vznikla modlitba “Korunka k Božímu milosrdenství” spojená s příslibem vyslyšení: “V tuto hodinu – řekl Pán Ježíš – nic neodmítnu duši, která mě prosí pro mé utrpení” (viz. Deníček 1320). Papež Jan Pavel II. vyhlásil 2. neděli velikonoční jako Neděli Božího milosrdenství. Korunka k Božímu milosrdenství: Ve jménu Otce, i Syna, i Ducha Svatého Otče náš, jenž jsi na nebesích Zdrávas Maria Věřím v Boha 1x
Věčný Otče, obětuji Ti Tělo a Krev, Duši a Božství Tvého nejmilejšího Syna a našeho Pána Ježíše Krista, na smír za hříchy naše i celého světa.
10 x Pro jeho bolestné utrpení bud' milosrdný k nám i k celému světu. Tento desátek se modlí celkem 5 x. Na zakončení: 3x
Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý nesmrtelný, smiluj se nad námi a nad celým světem.
Farní list vydává pro svoji interní potřebu Římskokatolická farnost – děkanství Mnichovo Hradiště. Administrátor farnosti: P. Pavel Mach. Kontakt: 1. máje 232/2, 205 01 Mnichovo Hradiště, tel.: 736 148 567,
[email protected], www.dekanstvimh.cz.
- 12 -
