farní list pro farnosti Březina, Boseň, Dolní Krupá, Kněžmost, Loukov, Mnichovo Hradiště, Mukařov a Všeň BŘEZEN 2014 „Zkus v postní době ze svého života odstranit to, co ti bere čas a co není tak důležité a potřebné. A do uvolněného prostoru vpusť Boha...“ (P. Aleš Opatrný) Drazí přátelé, bratři a sestry, v příštím týdnu nám popeleční středou začíná doba postní. Znovu budeme o Popeleční středě a o 1. neděli postní označováni na čele znamením popelce, abychom si uvědomili, že náš pozemský život je jen dočasný a skutečně pomíjivý jako prach. Přeji nám všem ať v této čtyřicetidenní době vnitřního ztišení si u hlouběji uvědomíme pravý smysl lidské existence. Všem Vám přeji upřímné vnitřní prožití postní doby. P. Pavel +
-1-
POSTNÍ DOBA NÁS ZVE NA CESTU DOMŮ... Příprava na Velikonoce Postní období je i příhodným časem k obnovení chápání křesťanského života jako velkého putování do domu Otcova. Toto období začíná na Popeleční středu udělováním “popelce” - sypáním popela na hlavu s výzvou: “Obraťte se a věřte evangeliu” (Mk 1,15). Těmito slovy započal Ježíš své poslání na zemi, aby smířil lidstvo s Otcem a aby uvedl každého na cestu života. Bůh Otec totiž připravil plán spásy pro všechny lidi, kteří od něho pocházejí a k němu směřují. Cesta k Otci, aneb Bůh není mrzutý Nejasné přesvědčení, že Bůh je s námi nespokojen, že je tvrdý, mrzutý, mstivý a lhostejný, prostě takový, jací bychom byli na jeho místě my, v nás zabíjí naději, víru, lásku a život vůbec... Celé Zjevení nám však říká, že Bůh není jako my. Je Otec, původce lásky. Právě o tomto mluví Ježíš v podobenství o milosrdném otci a marnotratném synu (srov. Lk 15,11). Jeho láska se nabízí a přizpůsobuje každému z nás. Svou láskou nás naplňuje ale do té míry, jak se jí otevřeme. Hřích a pokání, aneb život z vlastních sil Od Boží lásky nás dělí nedůvěra k Bohu, snaha dosáhnout štěstí a naplnění života pouze vlastními silami. Toto vše vede člověka ke hříchu, jenž je bariérou v přijímání Boží lásky, někdy přímo jejím odmítnutím. Obrácení (pokání) proto spočívá v tomto: obrátit se k Bohu, nechat se Bohem milovat a v síle této lásky se pak vydávat po jeho cestách. Cesta obrácení s sebou přináší jak “negativní” aspekt: osvobození od hříchu a zla, tak aspekt “pozitivní”: rozhodnutí pro dobro. V této perspektivě lze pak slavit svátost pokání, jakožto zásadní bod cesty obrácení pokřtěného člověka. -2-
KONKRÉTNÍ KROKY V POSTNÍ DOBĚ... ...aneb staletími obrácení:
osvědčené
prostředky
na
cestě
1. Modlitba Modlitbou se sbližujeme s Bohem. Je příležitostí přezkoumat a probrat s Pánem vše důležité z našeho života. Modlitba je ale též projevem naší lásky k bližním, modlíme-li se za druhé, za známé i neznámé, za lidi, kterým tato služba může prospět. Několik tipů: Učiň si z modlitby zvyk: modli se ráno, večer, před jídlem. Modlete se společně v rodině, pro začátek alespoň při zvláštních příležitostech. Čti bibli: nejprve možná jen spontánně, později pravidelně. Vyprávěj o Bohu dětem. Účastni se liturgického života své farnosti: křížové cesty, bohoslužby smíření... Snaž se o dobré myšlenky, jsou předpokladem každého rozvoje. Modlitbou už je vědomý život v Boží přítomnosti 2. Půst Postem zdaleka není myšleno jen odepření si jídla. Půst je zřeknutí se čehokoliv, co je v našem životě postradatelné, zbytečné nebo překážející, co nás spoutává. Skrze něj dáváme ve svém životě větší prostor Bohu a máme možnost více poznat sami sebe... -3-
Několik tipů: Cvič se ve zdrženlivosti: v jídle, pití, kouření, sledování televize, nakupování... Dodržuj Popeleční středu a Velký pátek jako zvláštní dny půstu: jen jednou se najez dosyta a odřekni si maso. Přinášej páteční oběť - může mít různé formy: zřeknutí se masa, omezení konzumu. To, co je díky této páteční oběti ušetřeno, by mělo přijít k dobru lidem v nouzi. Smyslu páteční oběti odpovídají také různé formy osobní a společné modlitby stejně jako služba a pomoc druhým. Jako postní oběť dej stranou určitou částku peněz: pro hladovějící a jinak trpící Zřeknutí znamená, když nutkání "muset mít" řekneme ne. Zřeknutí znamená svobodný, zodpovědný a uvědomělý život. 3. Almužna, činění dobra Almužnou, činěním dobra - tím, čeho se postem vzdáme, můžeme obohatit toho, kdo to potřebuje. Almužna může znamenat: dávat sebe, svůj čas, zájem, trpělivost, hmotné prostředky všem těm, kteří to potřebují. Počínaje vlastními dětmi, životními partnery, rodiči, až po lidi osamělé, nešťastné, trpící, únavné... Zřeknutím se něčeho ve prospěch bližních realizujeme základní přikázání lásky a ztotožňujeme se s Kristem. Několik tipů: Pomáhej druhým nést jejich nouzi a poznávej skrytou bídu. Otevři uši i srdce pro malomyslné, bezradné a zoufalé. Měj starost o staré, nemocné a postižené lidi. -4-
České slovo almužna vzniklo z řeckého "elemosyné", které znamená milosrdenství, milosrdný vztah. Dobro činíme už tehdy, když s druhými sdílíme čas a pozornost, radost i bolest. 4. Smíření Několik tipů: Připravuj se na smíření v myšlenkách. Smíření není především něco, co musí být protrpěno, ale něco, co musí být slaveno. Smíření s Bohem a s bližním je pramenem radosti. Účastni se na slavení smíření bohoslužebnou formou: především při bohoslužbě pokání a ve svátosti smíření. Nech v sobě působit smíření, které ti bylo dáno. Sám nabízej smíření: učiň první krok k novému společnému začátku - objevuj v druhém to dobré vzpomeň na to vše společné pěkné. Smíření je postoj, který nás orientuje na Boha. Zakusit smíření znamená vyměnit zlo za spásu.
NIKDO NENÍ BEZVÝZNAMNOU FIGURKOU... Jen obyčejný kněz Na začátku postní doby, drazí přátelé, chci připomenout jeden lidský kněžský osud z padesátých let, který svědčí o věrnosti Kristu i za cenu oběti nejvyšší, cenu vlastního života. Nezapomínejme na svědectví skutečných mučedníků, pro které víra v Boha nebyla jen nějakým folklorem, ale životodárným zdrojem, pro který se vyplatí i zemřít. Ať jejich životní svědectví je pro nás také jasným povzbuzením, abychom se uměli těšit ze všeho krásného a dobrého a rovněž -5-
jasně uměli pojmenovat a odmítnout ideologie, které berou člověku lidskou důstojnost a svobodu a zlo ve všech jeho podobách. Tak jak si Kristus přeje. Josef Toufar nebyl nijak nadaný kazatel, nebyl ani zručný, ani sportovec, ani intelektuál, navíc neměl zdravé srdce. Byl ale bláznem pro Krista, neohlížel se na to co neumí, nesrovnával se s druhými lidmi. Šel ale houževnatě za svým cílem Kristem se svými vlastními hřivnami, obdarováními i slabostmi. Svou sílu nacházel u Boha, v modlitbě. Jen tak mohl přinést trvalý užitek. Číhošťský zázrak Komunistický režim bezprostředně po převzetí moci usiloval o likvidaci svých ideologických odpůrců. Jedním z nich byla i římskokatolická církev, která měla vliv zejména na venkově a byla tak potencionální překážkou v plánované kolektivizaci vesnice. Režim stupňoval útoky proti jejím představitelům a hledal vhodné záminky k jejich likvidaci. Ta se naskytla na sklonku roku 1949. Na třetí adventní neděli 11. prosince 1949 se v malé vesničce Číhošti u Ledče nad Sázavou při kázání (na téma evangelia o Janu Křtiteli "hlasu volajícím na poušti") zřetelně vychýlil křížek na hlavním oltáři. Zdejší duchovní správce P. Josef Toufar, který sloužil mši byl na tento neobvyklý úkaz upozorněn věřícími, avšak se snažil své farníky uklidnit. Ze všeho nejméně si totiž přál nějakou velkou publicitu právě v době nastupující represe proti církvi. Avšak zpráva se brzy roznesla, a z malého vesnického kostelíka se stalo poutní místo. Sjížděli se tam lidé ze širokého okolí. Tyto skutečnosti nemohly nechat zůstat chladnými tehdejší vládce. -6-
Již 9.ledna 1950 se dostavil do číhošťské fary bývalý četník, nyní strážmistr SNB Antonín Goldbricht z Ledče nad Sázavou. Byl ochotně přijat P. Toufarem, který jej zavedl do kostela a ukázal inkriminovaný kříž. Goldbricht si vše dokonale prohlédl a nezjistil nic, co by způsobovalo pohyb kříže. Dále vyslechl několik svědků (Růženu Prchalovou, Františka Černohuba, Karla Urbana a další), kteří shodně vypovídali o pohybu kříže a zcela vyloučili možnost, že by s ním farář mohl jakýmkoli způsobem manipulovat. O této skutečnosti sepsal podrobné hlášení ze dne 10.ledna 1950. O tuto událost se ale již začal zajímat sám Gottwald a pověřil svého zetě vyšetřením tohoto případu a k jeho propagandistickém využitím. 28.ledna 1950 přijeli pracovníci útvaru 701 A Státní bezpečnosti do Číhoště na faru. Zde se vydávali za pracovníky zahraniční tiskové agentury a požádali P. Toufara, aby jim ukázal kostel. Když farář vyšel před faru byl násilím vtažen do auta a odvezen do Valdic u Jičína. Zde byl vystaven krutým výslechům, které vedl vyšetřovatel Ladislav Mácha. Přesto z něho nemohl dostat doznání o podvodné manipulaci s křížem. Proto posílá velitel StB O. Závodský svého podřízeného Josefa Čecha s písemným rozkazem:"Dosáhnout doznání za každou cenu." Mácha s Čechem podrobují Toufara krutému mučení, farář je bit obušky, týrali žízní a temnotou. Teprve 22. února ztýraný kněz podepsal protokol s přiznáním, že pomocí provázků a gumiček hýbal s křížem, zároveň byl vypracován další protokol, ve kterém se přiznává k pohlavnímu zneužívání dětí, nechyběl i přípis kde měl stvrdit, že proti němu nebylo použito násilí. O den později 23. února byl odvezen do Číhoště, kde měla proběhnout rekonstrukce, která byla nafilmována. Tento -7-
propagandistický film se měl pod názvem: "Běda tomu, skrze něhož....." promítat ve všech kinech jako svědectví o odhalení "spiknutí katolické církve a Vatikánu proti lidově demokratickému zřízení". Avšak během natáčení se zmučený kněz zhroutil a musel být odvezen do nemocnice. Proto Toufara na kazatelně manipulujícího s křížem nahradil pracovník Generální prokuratury dr. Čížek. Toufar je okamžitě operován, avšak 25. února 1950 umírá na zánět pobřišnice. StB se nepodařilo zprovoznit mechanismus na manipulaci s křížem, takže jeho pohyb nebyl nikdy vysvětlen. Zmíněný film byl záhy stažen z kin a zničen, byly však tajně pořízeny tři kopie. L. Mácha byl v roce 1963 potrestán stranickou důtkou za mučení a propuštěn z ministerstva vnitra, v roce 1968 byl vzat do vazby pro podezření ze spáchání vraždy a zneužití veřejného činitele. Soud v Příbrami mu však vraždu neprokázal a zneužití bylo promlčeno.V roce 1998 Obvodní soud pro Prahu 6 jej uznal vinným ze zneužití úřední moci a těžkého poškození na těle a odsoudil jej na pět let nepodmíněně. O rok později mu městský soud v Praze snížil trest na dva roky nepodmíněně. Ostatní aktéři buď již zemřeli (Čepička) či nebyli dosud potrestáni. Číhošť - geografický střed České republiky Číhošť je geografický střed České republiky, zároveň byla Číhošť působištěm umučeného kněze Josefa Toufara. Symbolika, která mluví sama za sebe! Číhošť - srdce naší vlasti. Odkaz Josefa Toufara se může stát středobodem pro obnovu naší vlasti. Odkaz Josefa Toufara je výzvou, abychom se nesoustředili jen na to čeho se nám nedostává, nereptali nad tím, "co nefunguje", ale abychom využívali svých obdarování k obnově společnosti a církve. Odkaz Josefa -8-
Toufara je zároveň výzvou, abychom nepodléhali žádnému totalitnímu myšlení a nenechali se svést a ovládnout žádnou ideologií. Ten, který se nesoustředil na to, co neumí, nezná, nedovede, ale přijal hřivny, které měl, a těm dal s pomocí Boží vzrůst - právě ten se stal Božím nástrojem obnovy života z víry. Žádný člověk totiž není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.
PŘEHLED BOHOSLUŽEB A AKTIVIT 2. 3.
neděle
4. 3.
úterý
5. 3.
středa
6. 3.
čtvrtek
7. 3.
pátek
8. 3.
sobota
9. 3.
neděle
12. 3. středa 13. 3. čtvrtek
8. neděle v mezidobí Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00, Všeň - mše sv. v 11:00 8. týden v mezidobí Mnichovo Hradiště – mše sv. v Domově důchodců Modrý kámen v 10:00 POPELEČNÍ STŘEDA Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kostel čtvrtek po Popeleční středě Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:00 - farní kaple pátek po Popeleční středě Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kaple sobota po Popeleční středě Kněžmost – mše sv. v 18:00 1. neděle postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00 středa po 1. neděli postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kostel čtvrtek po 1. neděli postní (výroční den zvolení papeže Františka) Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:00 - farní kaple -9-
14. 3. pátek
15. 3. sobota 16. 3. neděle
18. 3. úterý
19. 3. středa 20. 3. čtvrtek 21. 3. pátek
23. 3. neděle
25. 3. úterý 26. 3. středa 27. 3. čtvrtek 28. 3. pátek 30. 3. neděle
pátek po 1. neděli postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kostel, farní setkání sobota po 1. neděli postní Boseň – mše sv. v 18:00 2. neděle postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00, Všeň - mše sv. v 11:00 úterý po 2. neděli postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v Domově důchodců Modrý kámen v 10:00 slavnost sv. Josefa Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kaple čtvrtek po 2. neděli postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:00 - farní kostel pátek po 2. neděli postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kaple, farní setkání 3. neděle postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00 Slavnost Zvěstování Páně středa po 3. neděli postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kaple čtvrtek po 3. neděli postní Mnichovo Hradiště, mše sv. v 8:00 - farní kaple pátek po 3. neděli postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kaple 4. neděle postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00 ODLET POUTNÍKŮ DO SVATÉ ZEMĚ, IZRAELE
Pozor! Nastává změna času! 2:00 » 3:00! - 10 -
4. 4.
pátek
6. 4.
neděle
pátek po 4. neděli postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kaple
5. neděle postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00 7. 4. pondělí pondělí po 5. neděli postní NÁVRAT POUTNÍKŮ ZE SVATÉ ZEMĚ 8. 4. úterý úterý po 5. neděli postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v Domově důchodců Modrý kámen v 10:00 9. 4. středa středa po 5. neděli postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kaple 10. 4. čtvrtek čtvrtek po 5. neděli postní Mnichovo Hradiště, mše sv. v 8:00 - farní kaple 11. 4. pátek pátek po 5. neděli postní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kaple, farní setkání 12. 4. sobota sobota po 5. neděli postní Kněžmost – mše sv. v 18:00 13. 4. neděle
KVĚTNÁ NEDĚLE Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00
Vážení farníci, v důsledku mé účasti na farní pouti do Svaté země, jsou zrušeny následující bohoslužby: 2.4. středa v 17.00 ve farní kapli v Mn. Hradišti 3.4. čtvrtek v 8.00 ve farní kapli v Mn. Hradišti 5.4. sobota v 18.00 v kostele v Bosni Nedělní a ostatní bohoslužby se konají beze změny. Děkuji za pochopení. P. Pavel - 11 -
23. 2.
15.-16. 2.
8.-9.-2.
2.2.
26.1.
18. - 19. 1.
11.-12. 1.
5. 1.
29.12.
24.-25. 12.
22. 12.
15. 12.
PŘEHLED SBÍREK
Mnichovo 6587,2400,- 3800,2200,- 2655,- 1640, - 1820,- 2005,- 1980,- 1195,- 1780,- 2085,4852,Hradiště Solec Loukov
190,- 205,- 890,- 720,- 280,- 320,- 390,- 401,- 225,-
Všeň
140,-
560,-
Kněžmost
105,-
210,100,-
Boseň
550,-
435,-
180,-
160,-
245,-
40,100,-
105,-
Mukařov
40,1050,-
Mohelnice Březina
380,-
Klášter
Vážení přátelé, všem Vám patří velké poděkování, za vaši pomoc a příspěvky do farních sbírek. V současné době má farní obvod zahrnující osm farností (tj. 18 objektů) na svém účtu 141.000,-Kč. Všem dárcům upřímné Pán Bůh zaplať!
STAVEBNÍ AKTIVITY V ROCE 2013... Přehled stavebních aktivit ve farním obvodu v roce 2013 Rekonstrukce střechy a krovu kostela narození Panny Marie v Klášteře nad Jizerou (4. etapa) – v hodnotě 500.000,-Kč, z toho 400.000,-Kč přispělo Ministerstvo - 12 -
Kultury (fond Záchrany architektonického dědictví) a 100.000,-obec Klášter nad Jizerou. V letošním roce by se zde mělo pokračovat a má být prostavěno 700.000,-Kč (rovněž z prostředků Min. kultury a obce Klášter). Restaurování průčelní stěny presbytáře kostela N.P. Marie na Solci – v hodnotě 137.000,-Kč, z toho 107.000,-Kč přispělo Min. kultury (Havarijní fond). Rekonstrukce dveří kostela N.P. Marie v Mohelnici – 3 ks, v hodnotě 109.000,-Kč. Z toho 97.000,-Kč přispělo Ministerstvo kultury (fond Obce s rozšířenou působností), zbytek z farních prostředků. Byl pořízen projekt na rekonstrukci krovu, střešního pláště a stropu kostela sv. Františka v Kněžmostě v hodnotě 95.000,-. Na pořízení přispěla obec Kněžmost částkou 35.000,-Kč, dále: fa. Agro Vation Kněžmost k.s. 30.000,-Kč, Farid Comercia s.r.o. 10.000,-Kč, KautexTextron Bohemia spol. s.r.o. 20.000,-Kč. Všem dárcům patří naše velké poděkování. V budově děkanství byla zrekonstruována ubytovací místnost zejména pro turisty, poutníky a potřeby našich farníků, pokud by bylo třeba ubytovat vaši návštěvu. V souvislosti s obnovou této prostory bylo rekonstruováno plynové topení a to jak v přízemí, kde byl vyměněn stávající kotel za kondenzační a v 1. patře byl vyměněn měděný rozvod za původní nevyhovující. Z víceúčelové knihovny byla vytvořena jídelna v prvním patře a knihovna umístěna do severozápadní části budovy. Byla pořízena nová kamna do jídelny a zároveň vyvložkován komín z prvního patra. Vzhledem k tomu, že všechny práce ve farní budově byly prováděny svépomocí a materiál nakoupen se sponzorskými slevami, celková částka která byla na toto dílo proinvestována činila 158.000,-. - 13 -
LIDOVÉ POJMENOVÁNÍ POSTNÍCH NEDĚLÍ... Někteří snad ještě mohou pamatovat lidová označení názvů pro jednotlivé postní neděle. V komentáři uvádíme nejen jména, ale také krátké vysvětlení: 1. NEDĚLE POSTNÍ - ČERNÁ - v českém prostředí nazývaná černá, pravděpodobně proto, že během postu odkládaly zvláště ženy pestré oblečení a halily se do černých šátků a plen, - jiné označení je neděle pučálka podle pokrmu z namočeného a usmaženého hrachu. 2. NEDĚLE POSTNÍ - PRAŽNÁ - v lidovém prostředí zvaná pražná podle postního jídla pražma – to je staroslovanský pokrm, který se zhotovoval pražením nedozrálého obilí, - dokladem o oblibě tohoto jídla jsou četné archeologické nálezy velkých pražnic. 3. NEDĚLE POSTNÍ - KÝCHAVÁ Dříve existoval druh středověkého moru, jehož onemocnění se projevovalo kýcháním. V 16. století se psalo: „Jakž kdo kejchl, hned náhle umříti musil. Lidé obávajíce se, aby z toho odkejchnutí neumřeli, vinšovali sobě ta slova prý – Pomáhej Pán Bůh anebo Pozdrav tě Pán Bůh.“ 4. NEDĚLE POSTNÍ - DRUŽEBNÁ - v náboženství, stejně jako v tradičním zvykosloví, měla zvláštní postavení, neboť toho dne bylo možno uvolnit postní kázeň, - výrazem byla i krátkodobá změna barvy rouch v kostele – dosavadní fialová byla nahrazena růžovou, - od úlev povstal název družebná neděle, někdy také růžová nebo středopostí, - mládeži bylo povoleno sejít se na návsi a poveselit se, - 14 -
- název družebná se vykládá od družby, neboť právě o tuto neděli chodíval družba se ženichem navštívit dům, do něhož chtěli přijít o velikonoční pomlázce na námluvy – z toho vznikl ve Slezsku zkomolený název tohoto dne – Droužkensontag. 5. NEDĚLE POSTNÍ - SMRTNÁ - neděle smrtelná či smrtná ( někdy i černá ) byla těsně před Velikonocemi, - v kostelech se na oltářích zahalovaly kříže, - je to zřejmě tradice sahající až do starokřesťanských počátků života svaté církve, - ve 3. a 4. století kříže ještě nenesly postavu umírajícího Krista, byly však často zdobeny drahými kameny – aby výzdoba nerušila vážnost postní doby, zakrýval se již tehdy celý kříž, - o smrtelné neděli byl obecně ve slovanském světě rozšířen zvyk vynášení smrti ( smrtholky, Morany, Mořeny, Mařeny), jež však nemělo s křesťanskou liturgií žádnou spojitost – původ tohoto zvyku je třeba hledat již v pohanských dobách, kdy byl nejspíše spojen s koncem zimy a počátkem jara. 6. NEDĚLE POSTNÍ - KVĚTNÁ - neděle Květná (též Květnice) je dnem, v němž se připomíná památka Kristova vjezdu do Jeruzaléma – s tím se v řadě zemí, především v Německu a Rakousku, ale místy i u nás, pojilo procesí, v němž se na památku této události táhl dřevěný osel na kolečkách, na němž seděla figura Krista nebo dokonce přestrojený člověk, - Květná neděle nese název od květů, neboť přijíždějícího Krista vítali mnozí palmovými ratolestmi – u nás převzaly tuto funkci větvičky jívy – „kočičky“, - se svěcenými kočičkami se prováděly rozmanité praktiky, hraničící z hlediska církve až s pověrou – posvěcené kočičky se zastrkovaly za domácí kříž ve světnici, za svaté obrázky nad stolem, zapichovaly se také na okraj pole k ochraně úrody, dávaly se do sklepa, aby chránily „před jedovatinami“, - 15 -
někde lidé dokonce jednu až tři posvěcené kočičky polykali na ochranu před bolestmi krku a zimnicí, také se jimi vytíraly oči, aby nebolely.
ŽIVOTNÍ VÝROČÍ A JUBILEA V měsíci březnu oslaví své šedesáté narozeniny paní Hana Masopustová z Mnichova Hradiště. Paní Hedvika Hakenová ze Všeně se dožívá krásných devadesáti let. Oběma jubilantkám děkujeme za jejich práci a obětavost pro naše farnosti, přejeme hojnost Božího požehnání, stálou ochranu Panny Marie, pevné zdraví a mnoho dalších šťastných let v kruhu farnosti a svých blízkých.
VEČERNÍ MODLITBA Dřív, nežli k spánku ulehnu, k Bohu své ruce pozvednu. Bože, buď chválen, ctěn a veleben, za vše, co dals mi dnešní den. A jestli v čem jsem pochybil, prosím, bys mě to odpustil. Pak spokojeně mohu spát, můj anděl bude při mně stát. Maria, Boží Rodičko! Ochraň, ochraň mě Matičko. A ty, můj Kriste Ježíši, můj Bože, Dobro nejvyšší. V tvé rány sebe zavírám, pak šťastně, klidně usínám. Amen.
Farní list vydává pro svoji interní potřebu Římskokatolická farnost – děkanství Mnichovo Hradiště. Administrátor farnosti: P. Pavel Mach. Kontakt: 1. máje 232/2, 205 01 Mnichovo Hradiště, tel.: 736 148 567,
[email protected], www.dekanstvimh.cz.
- 16 -
