farní list pro farnosti Březina, Boseň, Dolní Krupá, Kněžmost, Loukov, Mnichovo Hradiště, Mukařov a Všeň PROSINEC 2014 „Boží Boží Syn se stal člověkem, aby měl člověk domov u Boha Boha“ (Hildegard von Bingen Bingen) Drazí přátelé, vánoční svátky jsou jedním z nejkrásnějších chvil během celého roku. Přeji Vám všem ať v těchto dnech načerpáte mnoho radosti a nových sil v kruhu svých blízkých a prožíváte pravou lásku, kterou na tento svět přineslo betlémské dítě Ježíš. Ať tato obětující ící láska Vás provází nejen o Vánocích, ale v každém dni vašeho života. Ze srdce Vám všem přeji radostné a požehnané Vánoce a Boží požehnání do nového roku. otec Pavel +
-1-
PROŽIJME SKUTEČNÉ VÁNOCE! Slavení Vánoc ánoc se rok od roku stává hlučnější, nákladnější a povrchnější. Až do samotných svátků mnohý naříká, co je třeba ještě nakoupit, udělat, komu napsat. A tak místo toho, abychom oslavovali narození našeho Spasitele a Zachránce, zabýváme se jen sami sebou. Z Vánoc ánoc se udělala rodinná slavnost, rodinné show, které se liší od jiných rodinných slavností jen tím, že je v něm více sentimentality. Rodiče cítí vinu, že na své děti neměl neměli čas, a tak se jim to na Štědrý večer snaží vynahradit hromadou dárků. Vánoc se zmocnil průmysl a obchod, takže se s stávají záležitostí peněženky. Udusili jsme svátek Kristova narození hromadami balícího papíru s jedlovými větvičkami, kilometry pozlacených stužek, hromadami vánočních pozdravů a hromadami jídla na vánočních stolech. Tajemství Boha, který se stal člověkem, tato převratná událost, která se stala přelomem dějin, se zploštila na nasládlou idylu jmelí. Copak se stal Bůh člověkem proto, abychom se jednou za rok sentimentálně dojímali u vánočního stromku, cpali se vánočním kaprem aprem a cukrovím, abychom si z křesťanských Vánoc ánoc udělali záminku pro pitky a hodování?! Sabotovali jsme prostotu této věty evangelia: "Porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plének a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou." hou." (Lk 2,7) Právě tyto řádky odsuzují naše bohaté, přesycené a nabubřelé Vánoce, ánoce, které jsou tak chudé na Spasitele, ale plné sentimentálního dojetí. Proč roč bychom nemohl nemohli naše "bohaté" Vánoce ánoce alespoň trochu obohatit betlémskou chudobou, abychom byli naplněni ěni pravou vánoční radostí!? Proč bychom se nemohli ztišit a tak umožnit našemu Spasiteli a Zachránci, aby se s námi setkal, aby k nám vešel, abychom se pak nevraceli do všedních dní bez lásky, -2-
abychom se netrmáceli slepě životem, zatímco bychom mohli být vnitřně šťastni a spokojeni?!
NĚCO MÁLO O BETLÉMU... ODKUD JE TRADICE STAVĚNÍ BETLÉMŮ? (ODPOVÍDÁ DÁ MARTIN WEIS)
Zvyk stavět v našich chrámech či domácnostech betlém souvisí s úctou k místu narození Spasitele, která je velice starobylá. Její kořeny sahají až k životu sv. Jeronýma, jenž se roku 385 odebral z Říma do Betléma, kde žil v blízkosti betlémské jeskyně až do své smrti roku 420. Zde, na místě, kde se narodil Pán Ježíš, vznikl také jeho překlad Písma svatého do latiny a většina jeho listů. V jednom z nich píše: "Kdykoliv pohlédnu na místo, kde se narodil můj Spasitel, dávám se s ním do rozhovoru. Říkám mu: Ach Pane Ježíši, v jak tvrdých jeslích zde ležíš pro mou spásu. Jak ti to mám oplatit? A tehdy, jakoby mi božské Děťátko pravilo: Nežádám si ničeho, leč abys zpíval Sláva na výsostech Bohu..." Jesle, ve kterých spočinul narozený Spasitel světa, měli podle sv. Jeronýma ve veliké úctě už první křesťané. Zbožná císařovna sv. Helena je pak nechala umístit do stříbrné schrány a v roce 642 byly přeneseny do Říma. Své místo nalezly v podzemní kapli baziliky ziliky Sancta Maria Maggiore. Každoročně je pak věřící uctívali, když byly o vánočních svátcích vystavené spolu s obrazem Ježíška na slámě. Nadšeným ctitelem božského Jezulátka byl sv. František z Assisi. Uvádí se, že na Vánoce roku 1223 zbudoval v lese poblíž blíž Grecia chlév s jeslemi, do kterých položil na slámu sošku milostného Jezulátka. K jeslím pak přivedl také živého vola a osla. U jesliček pak spolu se svými řeholními spolubratry i lidmi z širokého okolí slavili v noci narození -3-
lice brzy se tato vánoční pobožnost Spasitele mši svatou. Velice rozšířila i do dalšího křesťanského světa. Zpočátku bývalo představení vánočních jeslí v chrámech i domácnostech velmi jednoduché v duchu obyčeje sv. Františka. Později začali středověcí umělci vyobrazovat místo narození ní Páně jako budovu, aby tak naznačili, že chlév v Betlémě byl vlastně prvním křesťanským chrámem. Kromě znázornění Jezulátka, Panny Marie a sv. Josefa se začínají u jesliček objevovat také pastýři, jak mladí, tak i staří, anděl s nápisem "Sláva na výsostech ch Bohu", někdy i postavy proroků ze Starého zákona. Na svátek Zjevení Páně (Tří králů) pak jesličky doplnily postavy tří mudrců vedené hvězdou k Betlému. Lidová zbožnost také často umísťovala jesličky do panoramatu národní krajiny či města a připojila i postavy v národních krojích, aby se tak znázornilo, že Kristus přišel na svět pro lidi celého světa a všech národů.
BETLÉMSKÉ SVĚTLO SNAHOU KAŽDÉHO SVĚTLA JE PROZÁŘIT TMU TMU... Takhle nějak si to museli říkat i pracovníci rakouského rozhlasu v Linci, když v roce 1986 přemýšleli, jak ozvláštnit sbírku pro zrakově postižené stižené děti, nazvanou Světlo ve tmě. Mohla je také inspirovat pověst italského města Florencie. Římský papež Urban II. (1088–1099) 1099) vyzval v té době evropské rytíře, aby zorganizovali válečnou výpravu do Palestiny a osvobodili od mohamedánů především Betlé Betlém a Jerusalém – rodiště a hrob Ježíše Krista. Podle červených křížů, které si připevňovali na oděvy, se jim proto začalo říkat „křižáci“. Dalo se na ni najmout i několik mládenců z Florencie. Jeden z nich při odjezdu přísahal, že když výpravu přežije a vrátí tí se, donese do rodného města plamínek ohně z věčného světla, které hoří v Betlémské basilice. Málokdo mu tehdy věřil. Po několika letech, těsně před Vánocemi, se před -4-
branami města objevilo několik otrhaných a zubožených postav, v jejichž čele šel jeden s hořící svící. Těžko v nich Florenťané poznávali svoje syny, kteří před lety odešli z domova do války proti mohamedánům. Všichni ale přísahali, že plamínek na svíci, kterou nesli, je skutečně přímo z Betléma. Ochránili ho v každém počasí, vezli ho po souš souši i po moři, jen aby splnili svůj slib. Ve středověku to tak bylo první a zároveň poslední Betlémské světlo. A nápad byl na světě! Dopravit před Vánocemi do Rakouska světlo z Betléma jako poděkování těm, kteří ochotně a rádi přispějí nějakým způsobem post postiženým dětem. V té době nikdo z nich ovšem netušil, že za pár let se z tohoto nápadu zrodí jeden z novodobých vánočních zvyků. Jak tedy Světlo dopravit? Musela tu být spojitost se zrakově postiženými dětmi, protože sbírka rka Světlo ve tmě byla určena zejm. pro ně. Z fondů sbírek se prostředky uvolnit nemohly, a tak se pracovníci rozhlasu obrátili se svojí žádostí na leteckou společnost AUA a cestovní kancelář Raiffeisen. Tak bylo zajištěno, že jedno dítě a malý televizní štáb pojedou do Betléma pro světlo zdarma. Tehdy však ještě v důsledku politických situací bylo zapotřebí spousta povolení, navíc pro natáčení v zemi tak dbající na bezpečnostní opatření, jako je právě Izrael. Díky ochotě všech zainteresovaných se ale podařilo vše zvládnout včas. A tak se od roku 1986 začala novodobá éra dovozu Betlémského světla. ,
PŘEHLED BOHOSLUŽEB A AKTIVIT 21. 12. neděle
4. neděle adventní Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00 Všeň - 11:00 Mnich. Hradiště - 18:00 4.. adventní koncert
23. 12. úterý
úterý před Štědrým dnem Modrý kámen - mše sv. 10:00 -5-
ZAČÍ'Á VÁ'OČ'Í DOBA 24. 12. středa
25. 12. čtvrtek
26. 12.pátek 27. 12. sobota
Štědrý den Mn. Hradiště - od 13:00 otevřen kostel k prohlídce betléma Mukařov - mše sv. 14:00 Dolní Krupá - mše sv. 15:00, Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00, Boseň - bohoslužba slova 21:00, Všeň - mše sv. 21:00, Loukov - mše sv. 22:30, Mnichovo Hradiště - mše sv. (půlnoční) 24:00. Slavnost 'arození Páně - Boží hod Vánoční Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 - farní kostel, Loukov - mše sv. v 10:00, Mn. Hradiště - kostel otevřen od 14:00 k prohlídce betléma svátek sv. Štěpána Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 - farní kostel svátek sv. Jana, apoštola Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kaple, posvěcení vína
28. 12. neděle
slavnost Sv. Rodiny Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Obnova manželských slibů 29. 12. pondělí pátý den v oktávu 'arození Páně Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kaple 30. 12. úterý šestý den v oktávu 'arození Páně Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kaple 31. 12. středa sv. Silvestra Mnichovo Hradiště, mše sv. v 17:00 - farní kostel děkovná mše sv., následuje silvestrovské setkání na faře 1. 1.
čtvrtek
2. 1.
pátek
slavnost Matky Boží, Panny Marie - 'ový rok Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kostel památka sv. Basila Velikého a Řehoře 'aziánského Mnichovo Hradiště – mše sv. v 17:00 - farní kaple -6-
3. 1.
sobota
4. 1.
neděle
sobota po Oktávu 'arození Páně Boseň, mše sv. v 18:00
2. neděle vánoční - svěcení vody, křídy a kadidla Mnichovo Hradiště – v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00, Všeň - mše sv. v 11:00 Mnichovo Hradiště - 16:00 Tříkrálový průvod a hudebně duchovní zastavení v kostele sv. Tří Králů na zámku Při nedělních bohoslužbách posvětíme vodu, křídu a kadidlo. 6. 1. úterý Slavnost Zjevení Páně Mnichovo Hradiště – v 17:00 farní kaple 10. 1. sobota sobota po Zjevení Páně Kněžmost - mše sv. v 18:00 11. 1. neděle
Křest Páně Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00
KO'ČÍ VÁ'OČ'Í DOBA 17. 1. sobota
památka sv. Antonína, opata Boseň - mše sv. v 18:00
18. 1. neděle
2. neděle v mezidobí Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00, Všeň - mše sv. v 11:00 2. týden v mezidobí Mnichovo Hradiště - mše sv. v 10:00 - Modrý kámen
20. 1. úterý 25. 1. neděle
1. 2.
neděle
3. neděle v mezidobí Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00, Všeň - mše sv. 11:00 4. neděle v mezidobí Mnichovo Hradiště – mše sv. v 8:30 – farní kostel Loukov - mše sv. v 10:00, Všeň - mše sv. 11:00 Při nedělních bohoslužbách se slaví svátek Uvedení Páně do chrámu (Hromnice) a světí se svíčky.
Bohoslužby ve středu, čtvrtek a pátek jsou vždy v pravidelném čase, a to ve farní kapli. -7-
25.-26. 10.
1.-2. 11.
811.-9. 11.
15. - 16. 11.
23.11.
30. 11.
6. 12.
13. 12.
PŘEHLED SBÍREK
1600,-
1680,-
1850,-
1990,-
2150,-
1985,-
2010,-
1990,-
165,-
184,-
285,-
205,-
108,-
352,-
165,-
Mnichovo Hradiště Dolní Krupá
350,-
Loukov
110,-
Všeň
460,-
Kněžmost
390,-
20,-
200,-
Boseň
160,-
200,-
Mukařov
685,-
400,-
Mohelnice Březina Klášter
295,200,-
Všem dárcům upřímné Pán Bůh zaplať!
AKTUALITY Farní setkání Farní setkání se koná v měsíci lednu v pátek: 16.1 a 30.1. Prohlídka betléma Na Štědrý den a Boží hod vánoční bude odpoledne otevřen kostel k prohlídce betléma, kdo budete ochotný nabídnout svůj čas a setrvat v kostele, zapište se prosím do připraveného archu vzadu pod kůrem. Tříkrálová sbírka Se uskuteční v M. Hradišti dne 5.1. (pond (pondělí). Výtěžek půjde na hendikepované studenty v našem městě. -8-
KRÁTKÁ ÚVAHA NA TÉMA RODINA Drazí přátelé, bratři a sestry, rozhodně bych tímto skromným článkem necht nechtěl zasahovat do duchovních kompetencí P. Macha. Dovolte mi jen krátkou úvahu u příležitosti svátku, který mnohdy ve srovnání s významností Božího narození v našich myslích tak trochu zapadá - svátku Svaté Rodiny. Osobně si dokonce myslím, že téma tohoto svátku je natolik aktuální a důležité v lidské společnosti, že bychom nad ním měli rozjímat častěji než jedenkrát v roce. Jak je vůbec staré slovo „rodina“? Víme, že je v současnosti hodně rozšířené a je při různých příležitostech skloňováno v mnoha podobách. Známe však jeho původní význam? Pro odpověď na tuto otázku se musíme vydat až k samému stvoření světa (počátku světa). Hned z první knihy Mojžíšovy se dozvídáme, že Bůh kromě mě země stvořil také člověka „k svému obrazu“. Dále víme, že Bůh řekl: „Není dobré, aby byl člověk sám“ a stvořil mu veškerou polní zvěř a nebeské ptactvo. Dále Bůh uložil člověku, aby je pojmenoval. Člověk dostává za úkol všechny tvory pojmenovat jižž na samotném počátku jejich existence – v jakémsi společenském žebříčku je tedy umístěn nad všemi.. Je proto zřejmé, že mezi zvířaty nenachází člověk pomoc sobě rovnou. Z tohoto důvodu Bůh stvořil ženu a přivedl ji k muži. Požehnal jim a řekl: „Ploďte a množte se, a naplňte zemi“. A v téže části první knihy Mojžíšovy je psáno: „Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.“ Zaměřme se zejména na poslední slova: „stanou se jedním tělem.“ Bezpochyby y je zřejmé, že se jedná o tělo duchovní. Všimněme si, že již na začátku lidstva se hovoří o manželství, o rodině. Mluví se o tom jako o dobru pro lidstvo lidstvo. Manželství, tedy spojení muže a ženy, je základním ladním kamenem při stavbě rodiny. Vždyť sám Ježíš Kristus toto manželství
-9-
prohlašuje za svátost! Jak významná je tedy rodina, má-li skrze samotného Krista význam svátosti! A nyní se porozhlédněme kolem sebe a ptejme se, jestli lidstvo koná Boží vůli. Zda-li vstupují muži a ženy do vzájemných svazků manželských s plným vědomím o důležitosti tohoto činu... Lidé se začali domnívat, že jsou natolik silní, že Boha nepotřebují. Ale jedná se opravdu o lidskou sílu? Nemálo kdy slyšíme kolem sebe názor – cože z toho my křesťané máme, když musíme neustále žít podle nějakých pravidel a přikázání. Vždyť nám to prý ubírá svobodu. A u tohoto tvrzení se na chvíli zastavme... Není tomu tak dlouho, co jsem v televizi slyšel myšlenku, že – a nad tím se všichni zamysleme – svobodu tvoří pravidla (tzn., že podmínkou pro vznik svobody, je existence určitých pravidel; nebo jinak – že bez pravidel není svoboda). Když se nad tímto výrokem zamyslíme, možná se nám bude zdát zprvu jako nesmyslný. Je to možná tím, že zaměňujeme dva pojmy - svoboda a anarchie (česky bezvládí či rozpad řádu). Pro mě osobně znamená svoboda možnost svévolně se rozhodovat a vědět, že ať učiním to či ono rozhodnutí, bude vždy v mezích morálky a správného života. "V mezích" - a to jsou ta pravidla. Je zřejmé, že člověk může učinit jakákoliv rozhodnutí a ne vždy jsou tato rozhodnutí pro společnost či jeho duši dobrá. Pokud je ale mé rozhodování "omezeno" vymezením mezí "spásy mé duše", jsem za toto "omezení", které záměrně píši do uvozovek, velmi rád, neboť to již nechápu jako určitou restrikci, ale pomůcku, návod či doporučení, které když budu respektovat, jistě nepochybím. Máme tedy jako křesťané v sobě jakousi zábranu, danou právě Božími přikázáními, která všechny špatnosti odmítá. Jak nebezpečné potom musí pro člověka být, když žádné zábrany neuznává!? A v tom je právě, bratři a sestry, ta naše svoboda – že se můžeme v mezích Božích zákonů, tedy do té naší pomyslné zábrany, pohybovat - 10 -
naprosto neomezeně a přitom zcela bezpečně víme, že neohrozíme spásu své duše. Lidem začaly být těsné Boží zákony a domnívají se, že bez nich budou svobodnější. Co z toho vzchází? Jak často jsou v dnešní době tyto zákony překračovány! Do slovníčku mladých lidí se pojednou dostává na přední pozice slovo sex. Stává se běžnou součástí života – vídáme to v televizi, čteme v novinách a časopisech. Není pak divu, že mladí lidé, ale nejenom oni, začínají svůj vztah právě takto. Osobně si nemyslím, že by toto slovo bylo špatné, ba naopak, fyzická stránka vztahu je dosti důležitou záležitostí. Avšak otázkou je, zda má dnešní společnost správně nastavené pořadí priorit. Resp., zda "chce" mít dnešní společnost správně nastavené pořadí priorit. Sex je záležitostí čistě fyzickou, nevyžaduje příliš mnoho přemáhání a svým způsobem se jedná o pudovou záležitost. A nyní toto zobecněme. Stejně tak je to i s jinými aktivitami, které člověk dělá svévolně, bez nutnosti sebeovládání (lenivost, lakota, chamtivost, sebestřednost, apod.). Jako by ve společnosti nebylo dostatek síly a vůle ovládat tyto svévolné činy a skutky. A co je nejhorší - zdá se mi, že dnešní trend je naprosto opačný tomu, co je pro společnost a spásu duše člověka potřebné. Z lidské slaboty, která nedokáže odporovat svévolnosti, se stává veřejně a za podpory všech médií, boj za jakási "lidská práva". Ať už se jedná o homosexuály a stavění registrovaného partnerství na roveň rodiny, a to dokonce s možnou adopcí dětí, či legální přerušování těhotenství s odůvodněním, že do 2 měsíců od početí se přece ještě nejedná o člověka. Je toto podle Božího záměru? Asi ne... A jsme zpět u těch pravidel... Při této příležitosti se stále více zamýšlím nad slovy apoštola Pavla, která píše v prvním listě Korinťanům: „Nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého?“ Zamysleme se u příležitosti svátku Sv. Rodiny nad tímto odkazem. Svatá rodina není pouze vzorem správného - 11 -
o všechny jedince manželského života, ale vzorem chování pro bez rozdílu. Bratři a sestry – podívejme se i my na svůj rodinný život a to nejen z pohledu manželství, ale z obecného společenského hlediska a ptejme se Boha, zda-li li bychom neměli něco změnit, něco zdokonalit. Vždyť mnohdy stačí zdánlivě maličkost! Kdy jsme např. naposledy řekli někomu, že ho máme rádi,, že si ho i přes jeho chyby, které také máme, vážíme. a závěr bych rád vzpomenul slova našeho známého kněze Na doktora Tomáše Halíka. Četl jsem je nedávno u příležitosti vánočních ánočních svátků v MF DNES. Myslím, že tato slova dokonale vystihují důležitost všeho toho, co zde bylo dnes řečeno. Doktor Halík píše: „To, co je podstatné pro život se neodehrává ve světě vysoké politiky, ale v rodinách.“ A doplňme - "...v rodinách a v nás samotných". S přáním všeho dobrého Jiří Blekta (pastorační asiste asistent)
VÁNOČNÍ MODLITBA Drahý Pane, v tomto čase dávání a přijímání přehléd přehlédnu snadno dary, které mi dáváš ty. Děkuji ti za místo, kde mohu bydlet, za oděv, jídlo a všechny dobré věci, které mi denně opatřuješ. ješ. Děkuji za lidi, které jsi postavil do mého života, kteří znají mé nedostatky, ale stále mne milují. Děkuji ti, že zůstáváš se mnou v nesnázích života a táhneš mne blíž k sobě. Děkuji za pokoj, který dáváš jedině ty. Nejvíc ze všeho ti děkuji, Pane, za a to, že ses narodil pro mou záchranu. Děkuji ti, že moje budoucnost je ve tvých rukou. Děkuji ti, že jsi nadějí pro každého člověka. Amen. Farní list vydává pro svoji interní potřebu Římskokatolická farnost – děkanství Mnichovo Hradiště. Administrátor farnosti: P. Pavel Mach. Kontakt: 1. máje 232/2, 205 01 Mnichovo Hradiště, tel.: 736 148 567,
[email protected], www.dekanstvimh.cz www.dekanstvimh.cz.
- 12 -
