farní list pro farnosti Březina, Boseň, Kněžmost, Loukov, Mnichovo Hradiště, Mukařov a Všeň
BŘEZEN 2013 Náš velikonoční beránek – Kristus – je obětován. Proto slavme svátky s vnitřní opravdovostí a životem podle pravdy. Aleluja (Srv. 1 Kor 5, 7-8) Drazí přátelé, další číslo našeho farního listu vychází na počátku měsíce března, ve kterém budeme slavit nejvýznamnější křesťanské svátky, kterými jsou Velikonoce. Nejen samotné velikonoční třídenní je příležitostí k opětnému prohloubení vztahu k našemu Pánu Ježíši Kristu, ale i dny předešlé, jsou naplněny řadou významných biblických událostí, které jsou pro nás velmi důležité. Rovněž v nadcházejících dnech se má Kristova církev dočkat nového papeže a tak všichni vnímáme, že jsou to zlomové okamžiky pro celé křesťanské společenství. Ze srdce nám všem přeji, ať je to pro nás všechny doba, která opět oživí naši víru a touhu po duchovních hodnotách a životě s Kristem. P. Pavel
SVATÝ TÝDEN Velikonoce nejsou svátkem jako ty ostatní: je to "svátek svátků", "slavnost slavností". (KKC 1169). Slavením velikonočního tajemství se křesťané spojují v důvěrném společenství s Kristem a vydávají se s ním cestou kříže ke vzkříšení a k životu s Bohem. KVĚTNÁ NEDĚLE Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě. Tuto myšlenku vyzdvihuje zvláště žehnací modlitba nad ratolestmi: "… požehnej také nás, ať s radostí jdeme za svým Králem Kristem." -1-
Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno… ZELENÝ ČTVRTEK Tématem večerní liturgie jsou dvě události: Ježíšova večeře, při níž ustanovuje tajemství eucharistie a myje apoštolům nohy; Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí. Kristus nás posiluje svým tělem a svou láskou. V této síle se pak můžeme vydávat na cestu do zaslíbené země. Na cestu, která vede i přes poušť utrpení a smrti, ale též skrze bránu vzkříšení. Cílem této cesty je "země", ze které nebudeme vyhnáni, totiž "nové nebe a nová země" nebeského království. VELKÝ PÁTEK Podle prastaré tradice se dnes neslaví eucharistická oběť, ale obřady na památku utrpení Páně. Ty mají tři části: bohoslužbu slova (ve které se čtou pašije) zakončenou přímluvami za celý svět; uctívání kříže; přijímání. Proklet je každý, kdo visí na dřevě (srov. Gal 3,13). Ježíšův spásný čin spočívá v tom, že všechen následek hříchu dopadl na něj, místo na nás. Vzal naše prokletí na sebe. Na kříži protrpěl to, co způsobuje hřích - ztrátu Boha. Toto největší utrpení vytrpěl až do dna. “Bože můj, Bože můj” - zvolal na kříži - “proč jsi mě opustil?” (Mt 27,6). Podle evangelií odpoledne ve tři hodiny zemřel Ježíš na kříži. Proto se přibližně v tento čas věřící scházejí k zvláštní bohoslužbě - není to běžná mše, otvírá se smysl utrpení a smrti Krista při čtení Bible, připomíná se pokleknutím před křížem, přednáší se modlitby za velké bolesti celého světa (rozdělení, války, špatné vztahy, nejednota křesťanů, ...) BÍLÁ SOBOTA Bílá sobota je tzv. aliturgickým dnem, neboť se dnes zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Bílá sobota je příležitostí prožít u Kristova hrobu skutečnost smrti, beznaděje a prázdnoty. Tedy všeho toho, v čem bychom byli díky hříchu uvězněni, nebýt Ježíšova vítězství, slaveného o velikonoční noci. Dle starodávného zvyku, vycházejícího ze židovského (resp. orientálního) počítání času, začíná nový den již po západu slunce (předešlého dne). Oslava význačných svátků a událostí tak začínala již v předvečer příslušného svátku - tzv. vigilie. Oslava vzkříšení tak tedy začíná (dle našeho počítání) večer na Bílou sobotu, anebo v noci. -2-
VELIKONOČNÍ NOC (vigilie) Velikonoční vigilie je oslavou svaté noci, kdy Pán vstal z mrtvých, kdy rozlomil pouta smrti a jako vítěz vystoupil z hrobu, aby i nám otevřel cestu k životu. Oslava Veliké noci vyjadřuje mnohými symboly a texty tento velikonoční "přechod" (pesach) ze zajetí utrpení a smrti do života svobody a plnosti. O celém velikonočním tajemství, vsazeném do plánu spásy, vypráví velkou lyrickou básní velikonoční chvalozpěv Exsultet. V mistrné zkratce vidí vzkříšení v souvislosti se Starým zákonem i se životem současného křesťana. VELIKONOČNÍ NEDĚLE Kristus vstal z mrtvých za svítání “prvního dne v týdnu”, neboli “prvního dne po sobotě” (která byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému “lámání chleba” a tento den nazvali “dnem Páně”. Každá neděle v roce je tedy “oslavou Velikonoc” - zpřítomněním Kristova vykupitelského činu, ze kterého můžeme čerpat posilu pro naši vlastní cestu zmrtvýchvstání.
JAK SE VOLÍ PAPEŽ - KONKLÁVE Zhruba asi od 12. století se volba římského biskupa a hlavy katolické církve uskutečňuje v konkláve. Tento termín pochází z latinského výrazu cum clave, což znamená „s klíčem“, tedy dělat něco v separaci a zároveň uzavřeni na klíč, a vztahuje se jednak na místo, jednak na způsob dotyčné volby. Má tím být zvenčí zaručena nezávislost voličů a současně jejich vnitřní svoboda v rozhodování. Avšak podle nové Apoštolské konstituce papeže Jana Pavla II. z 22.2.1996 zůstává v platnosti pouze separace, už ne uzavření na klíč. Papežská volba prodělala ve své dvoutisícileté historii velké změny. Teprve od 11. století volí papeže výlučně kardinálové, předtím po celý křesťanský starověk a po celý raný středověk volil papeže římský klérus a římský lid. Byla to přímá účast na volbě svého biskupa, jež byla samozřejmě regulována určitými předpisy, ale přesto docházelo ke zmatkům, a hlavně k manipulaci širokého spektra voličů, především ze strany římské aristokracie. Proto papež Mikuláš II. ve své konstituci In nomine Domini z roku 1059 ustanovil za voliče výlučně kardinály jakožto nejvyšší církevní hodnostáře a své nej-3-
bližší spolupracovníky. Je ovšem třeba podotknout, že kardinály jmenoval papež, a mohl tak ovlivnit volbu svého nástupce. KONKLÁVE V HISTORII Do konkláve se kardinálové poprvé uzavřeli při volbě papeže Gelasia II. v r. 1118 a od r. 1179 se k volbě požadovala dvoutřetinová většina hlasů. Avšak teprve při volbě papeže Inocence III. v r. 1198 konkláve znamenalo nejen uzavřené místo, ale také místo zvenku střežené, a voliči poprvé odevzdali své hlasy písemně. Rýsuje se tak nová církevní instituce, která po dlouhá staletí přetrvává: při volbě nástupce svatého Petra zasahují lidé za spolupůsobení Ducha Svatého; faktor lidský a faktor božský. Ve středověku se konkláve konalo obyčejně v místě, kde zemřel papež. Na důkaz toho stačí uvést velmi známé konkláve v Perugii v r. 1216, kdy byl zvolen papežem Honorius III., anebo ještě známější konkláve ve Viterbu, které trvalo po celé tři roky (1268–1271) a při němž netrpělivý a rozezlený lid nakonec odkryl střechu budovy, kde se volba konala, aby přiměl kardinály k jejímu ukončení. Je příznačné, že od r. 1522, kdy byl zvolen Nizozemec Hadrián VI., až do r. 1978, kdy byl zvolen Polák Jan Pavel II., byli všichni nástupci sv. Petra italského původu. Odráží se v tom jistě staletá historická situace Papežského státu. Volba papeže mimo Řím se však nekonala jenom ve středověku, nýbrž dokonce ještě před dvěma sty lety, kdy byl v Benátkách v r. 1800 pod ochranou rakouské monarchie zvolen za papeže Pius VII. KONKLÁVE DNES Dnešní praktický postup v konkláve je popsán v nejnovější Apoštolské konstituci papeže Jana Pavla II. ze dne 22. února 1996, nazvané podle svých prvních slov Universi Dominici Gregis, a neznamená už, jako dříve, uzavřít se na klíč, ale uchýlit se do ústraní za účelem volby nástupce sv. Petra a nemít při tom na zřeteli nic jiného než Boží slávu a dobro církve. Podle tohoto nejnovějšího dokumentu musí být konkláve svoláno děkanem kardinálského sboru do patnácti dnů (toto zrušil Benedikt XVI.) od uprázdnění papežského stolce, což může být prodlouženo z technických či jiných důvodů o dalších pět dnů, avšak ne více. Sedesvakance čili uprázdnění stolce nastává smrtí papeže anebo po jeho rezignaci. Volby nového papeže se musí ze zákona povinně zúčastnit všichni kardinálové, kteří nedovršili 80 let svého věku, jejich počet je však omezen na 120. Kromě kardinálů voličů jsou do konkláve připuštěni: generální sekretář kardinálského sboru, magistr papežských ceremonií s dvěma ceremonáři, dva -4-
sakristáni a asistent kardinála děkana. Kardinálům a všem ostatním je zakázána jakákoliv korespondence, telefonické rozhovory, četba novin, poslech rádia a televize, aby se z papežské volby nestal politický boj. Ve stanovený den v odpoledních hodinách se konklavisté v průvodu za zpěvu hymnu Veni Creator odeberou do Sixtinské kaple, kde kardinálové zasednou na předem určená místa. Následuje nejdříve společná přísaha o přísném zachování všech předpisů a o mlčenlivosti stran veškerých operací týkajících se volby, kterou přečte kardinál děkan a kterou pak potvrdí každý z kardinálů osobně. Po výzvě magistra ceremonií „Extra omnes“ zůstanou v kapli jenom kardinálové voliči a dvě osoby: vzpomenutý magistr a kazatel, který pronese úvodní meditaci. Po jejím ukončení se vzdálí i tito dva a kardinálové přistoupí po modlitbě kardinála děkana k volbě. Ze tří způsobů volby, kterých bylo možno v minulosti použít, tj. z aklamace, kompromisu a skrutinia, zůstává nyní v platnosti pouze třetí: tajná volba pomocí hlasovacích lístků, přičemž se ke zvolení požaduje dvoutřetinová většina. Postupuje se následovně: Kardinál volič napíše jméno kandidáta na volební lístek a v ustanoveném pořadí ho osobně nese k oltáři, kde po pokleknutí a krátké modlitbě vysloví latinskou formuli, která v překladu zní: „Dovolávám se za svědka Krista Pána, který mne bude soudit, že odevzdávám hlas tomu, jehož před Bohem považuji za hodného zvolení.“ Potom položí složený volební lístek na talíř a jím jej pak shrne do připravené nádoby na oltáři. Hlasy sčítají kardinálové skrutátoři ihned po volbě před oltářem a předseda oznámí výsledek. Nedosahuje-li předepsané většiny, přistoupí se okamžitě k nové volbě, a jelikož se volí dvakrát za den, jsou připuštěna čtyři skrutinia denně. Tři bezvýsledné turnusy opravňují kardinály k tajnému hlasování s nadpoloviční většinou hlasů. Dosáhne-li se nakonec alespoň této většiny, nejmladší kardinál jáhen zavolá do kaple generálního sekretáře konkláve spolu s magistrem ceremonií a jeho asistenty. Před nimi a před celým shromážděním se kardinál děkan nebo jeho zástupce obrátí na zvoleného s otázkou, zda volbu přijímá. Je-li tedy odpověď kladná, následuje otázka ohledně jména, kterým se chce nově zvolený nazývat. Tento zvyk sahá do raného středověku, ale odvolává se na samotné evangelium, kde Kristus apoštola Šimona nazývá Petrem. Konkláve končí v okamžiku, kdy nově zvolený papež vysloví souhlas se svým zvolením, a tímto aktem se také ujímá s plnou mocí a odpovědností svého úřadu. Avšak ještě v Sixtinské kapli mu nejdříve kardinálové vzdají první hold poslušnosti a celá akce se ukončí děkovným hymnem Te Deum -5-
laudamus. Teprve potom se ve vhodný okamžik toto zvolení oznámí veřejnosti z centrální lodžie baziliky sv. Petra. Učiní tak nejstarší kardinál jáhen známými latinskými slovy „Nuntio vobis gaudium magnum: Habemus Papam“ a připojí k nim jméno zvoleného kardinála i jeho nové jméno jako papeže. Nový papež pak obyčejně pozdraví lid a udělí své první apoštolské požehnání Urbi et orbi. www.teologicketexty.cz/casopis/2004-5/Jak-se-voli-papez.html
PŘEHLED BOHOSLUŽEB A AKTIVIT 3.3. neděle 4.3. pondělí 8.3. pátek 10.3. neděle 13.3. středa 15.3. pátek 17.3. neděle 18.3. pondělí 22.3. pátek 23.3. sobota 24.3. neděle 27.3. středa
28.3. čtvrtek 29.3.pátek 30.3. sobota 31.3. neděle
3. neděle postní - mše sv. - LOUKOV 10:00; VŠEŇ 11:00; MUKAŘOV 15:00 příprava na biřmování na faře v 17:00 po mši svaté farní setkání na faře 4. neděle postní - mše sv. - LOUKOV 10:00 mše sv. - DD Modrý kámen 10:00 po mši svaté farní setkání na faře 5. neděle postní - mše sv. - LOUKOV 10:00; VŠEŇ 11:00 MUKAŘOV 15:00 příprava na biřmování na faře v 17:00 mše sv. mimořádně v kostele v 17:00 za účasti generálního vikáře St. Přibyla, poté beseda na téma „Církevní restituce“ Diecézní setkání mládeže v Litoměřicích Květná neděle - mše sv. - LOUKOV 10:00 mše sv. v kostele sv. Jakuba 18:00 - během mše se bude udílet svátost pomazání nemocných (týká se všech, kdo mají dlouhodobé zdravotní potíže, nebo osob starších 70 let) Zelený čtvrtek - mše sv. 18:00, poté následuje Pesachová večeře, při které si připomeneme dějiny Izraelského národa Velký pátek - křížová cesta 15:00; promítání biblického filmu 16:00 na faře; obřady 18:00 Bílá sobota - vigilie - LOUKOV 18:00; MNICHOVO HRADIŠTĚ 19:00 Slavnost Zmrtvýchvstání páně - mše sv. pouze v MNICHOVĚ HRADIŠTI v 10:00, zpívá sbor Dvořák -6-
PŘEHLED SBÍREK 2013
M. Hradiště
20.1
27.1
1050,-
1420,-
125,-
220,-
3.2
10.2.
17.2.
24.2.
1320,- 1135,-
1085,-
1380,-
140,-
180,-
110,-
Březina Klášter Hradiště nad Jizerou Kněžmost Loukov
190,-
Mohelnice Mukařov
750,-
Solec Všeň
95,-
90,-
Boseň
210,200,-
Všem dárcům upřímné Pán Bůh zaplať!
PASTÝŘSKÝ LIST BISKUPŮ Bratři a sestry, milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista (srov. Ef 1,2) Na začátku roku 2013, kdy začal platit zákon o majetkovém narovnání, vás chceme seznámit s širším pohledem na tuto skutečnost. Podle sdělovacích prostředků můžeme vypadat jako ti, kteří touží po majetku. Odpůrci nám vytýkají, že zrazujeme Kristovu chudobu. Někteří se ptáte, jestli bychom se neměli raději všeho majetku vzdát v duchu evangelia, které říká: „Kdo ti bere plášť, tomu neodpírej ani šaty“ (Lk 6,29). Tento zákon se však netýká jen restitucí, i když se mu tak říká. Je především o nezávislosti a novém způsobu financování církví. Z čeho žila církev před komunismem? Především z vlastního majetku a ze státních peněz tam, kde vykonávala službu pro stát, například vedení matrik a výuka ve školách. Významný podíl na platech kněží a opravách kostelů měli takzvaní patroni, kteří za to, že významně přispívali, mohli spolurozhodovat o umístění kněží. -7-
Komunistický režim zabral církevní majetek i patronátní práva. Zavázal se platit provoz církve, ve skutečnosti však hradil prakticky pouze platy duchovních, které byly nízké. Hlavně však v duchu totalitního myšlení zavedl udělování státního souhlasu kněžím k výkonu jejich služby. Komu ho nedal, ten jako kněz nesměl působit. Takoví kněží pracovali v továrnách. Kněžská služba bez dovolení státu se považovala za trestný čin. Dobré kněze pustili většinou jen do bezvýznamných farností. Měli silný nástroj na ovládání církve. Po pádu komunismu byl v roce 1990 zrušen státní dozor nad církvemi a zablokován bývalý církevní majetek s příslibem, že se brzy vyřeší i financování církví. Během 20 let jednání byly předloženy různé návrhy. Někteří politici chtěli blokovaný majetek dát do veřejného fondu, který by spolu s církví spravoval stát, aby mohl dále církev ovládat. Toto řešení by bylo pokračováním státního dozoru nad církvemi a církve by navíc nedokázaly uhlídat, aby prostředky z fondu nebyly odvedeny jinam, jak se už v minulosti stalo u jiných fondů kontrolovaných státem. V rámci předchozích jednání o určení daní či daňových asignacích dospěly jak stát, tak církve k názoru, že ani toto navrhované řešení není pro žádnou stranu výhodné. Před pěti lety jsme se dohodli s vládou, že nám za zabraný majetek vyplatí finanční náhradu a nechá nás samostatně hospodařit, abychom si vydělali na svůj provoz. Bylo dokázáno, že jednáme se státem velkoryse a žádáme méně, než je spravedlivé. Dohodli jsme se se všemi církvemi financovanými ze státního rozpočtu, že jim necháme takový podíl, aby mohly žít jako dosud. Tehdy ovšem levice zákon zablokovala. Nyní platí zákon, v němž se finanční náhrada zmenšila o tu část, která bude vydána naturálně, a zkrátilo se také přechodné období. Církev nezbohatne, jak si někteří myslí. Přibude nám starostí a budeme žít ještě skromněji než dnes, ale budeme svobodní. Poneseme velkou zodpovědnost, ale nepochybujeme o tom, že mezi věřícími je dost poctivých a zdatných odborníků, kteří nám pomohou. Diecéze budou spolupracovat v rámci České biskupské konference, ale každá bude hospodařit samostatně a všechny budou počítat s aktivním zapojením farností, které ponesou svůj podíl nejen na financování provozu, ale i na platech kněží. Věříme, že se nám s Boží pomocí podaří nejen zajistit další financování, ale že také dáme příklad zodpovědného hospodaření podle sociální nauky církve, že s křesťanským přístupem k majetku a podnikání pomůžeme najít -8-
nový hospodářský model, o kterém mluví Svatý otec, když říká: „Ekonomický model, který převažoval v posledních desetiletích, usiloval o maximalizaci zisku a spotřeby z individualistického a egoistického pohledu, jenž hodnotil člověka jen z hlediska jeho schopnosti vyrovnávat se s požadavky soutěživosti. Avšak jiný pohled poukazuje na to, že pravého a trvalého úspěchu člověk dosahuje darováním sebe samého, svých intelektuálních schopností a své podnikavosti, jelikož udržitelný, a tedy autenticky lidský ekonomický rozvoj stojí na principu nezištnosti jako výrazu bratrství a logiky daru. Tvůrce míru… provozuje hospodářskou činnost pro obecné dobro, nasazuje se pro něco, co překračuje jeho vlastní zájem a co je ku prospěchu současných i budoucích generací. Tak zajišťuje nejen sebe, ale i důstojnou práci pro druhé a jejich budoucnost“ (Poselství ke Dni míru 2013). Můžeme říct, že naše církev je už dnes společenství s největším počtem dobrovolníků, kteří s láskou pracují pro Boha, církev i společnost. Rozvíjení a prohlubování vztahu ke Kristu, který se celý daroval pro naši spásu, bude pak nejlepší zárukou životaschopnosti církve a její užitečnosti pro společnost, která čeká na svůj podíl na Božích darech, jimiž jsme zahrnováni. Bratři a sestry, děkujeme vám za důvěru i odvahu ke spolupráci na náročné cestě, která je před námi. Prosíme také o vzájemnou modlitbu a každému z vás ze srdce žehnáme Vaši biskupové
TAJENKA Zaškrtněte správné odpovědi na následující otázky a z vybraných písmen získáte slovo chybějící v citátu Benedikta XVI. „Kdo se vyhýbá kříži, vyhýbá se ......“ (Benedikt XVI.) 1. Kdo volí papeže? č) nejvýznamnější kněží š) vybraní biskupové ž) všichni kardinálové do 80 let 2. Zvolení nového papeže je signalizováno e) zvoněním zvonů i) bílým dýmem o) zpěvem chvalozpěvů -9-
3. Prvním papežem, zástupcem Ježíše na Zemi, byl u) sv. Pavel v) sv. Petr w) sv. Jan 4. Kterou ze svátostí neustanovil Ježíš na Zelený čtvrtek? o) biřmování p) eucharistie q) kněžství 5. V noci před svým umučením se Ježíš modlil r) na hoře Sinaj s) v chrámě v Jeruzalémě t) v Getsemanské zahradě 6. Hrob, do kterého bylo uloženo Ježíšovo tělo, patřil t) Šimonovi z Kyrény u) Josefovi z Arimatie v) Kaifášovi
FARNÍ POUŤ Dne 8. - 9. 6. (sobota a neděle) naše farnost pořádá
CYRILOMETODĚJSKOU POUŤ k výročí 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. Program poutě: Sobota 8.6. V 6:00 odjezd z Mnichova Hradiště od kostela, v 6:30 z Mladé Boleslavi, prohlídka hradu Buchlov, oběd a ubytování v poutním domě Stojanov na Velehradě, prohlídka Velehradské baziliky, areálu a skanzenu, večeře v poutním domě, mše svatá Neděle 9.6. Snídaně, odjezd na Hostýn, nedělní mše svatá a prohlídka areálu, nedělní oběd z vlastních zdrojů, odjezd do Olomouce, prohlídka katedrály sv. Václava a návštěva poutního místa Sv. Kopeček, návrat kolem 21 hodin Cena 900 kč zahrnuje: ubytování, 1x oběd, 1x večeře, 1x snídaně, cestovné Přihlášky u P. Pavla Macha - 10 -
MODLITBA ZA VOLBU NOVÉHO PAPEŽE Bože, věčný pastýři, ty sám ustavičně řídíš a chráníš svou církev: vyslyš naše prosby a dej, ať se naším novým papežem stane ten, kdo se ti líbí svatostí života a bude se o tvůj lid starat s apoštolskou horlivostí a láskou. Pošli nám takového pastýře, který zná své ovce a dává za ně svůj život. Bože, dej dary svého Ducha všem volícím kardinálům, aby je vedla láska ke tvé církvi a věrnost evangeliu. Ať upřímně hledají tvou vůli a stanou se tvým nástrojem pro dobro Božího lidu. Ty sám, Bože, ukaž toho, který se jako nový papež stane pro nás otcem a světu ukáže cestu k tobě. Maria, Matko církve, oroduj za nás. Amen.
KŘÍŽOVÁ CESTA První věta každého zastavení je myšlenka k rozjímání, druhá věta námět na modlitbu. Zde se dává nejširší prostor k vlastním myšlenkám. 1. Soud. Pane, snášíš pobuřující nespravedlnost. Učíš mě snášet i to, co se mi zdá nezasloužené. 2. Kříž. Pane, bereš na ramena kříž. Učíš mě, abych byl připravený na utrpení, když jsou nevyhnutelná. 3. Pád. Ježíši, padáš. A vstáváš. Posilňuj mě, když kříž bude převyšovat moje síly. 4. Marie. Ježíši, tvá matka tě provázela i na křížové cestě. Nauč i mě provázet své blízké v jejich těžkostech. 5. Šimon. Šimon ti pomáhá. Dej, ať se nikdy nevyhýbám pomáhat ti ve svých bližních. 6. Veronika. Ježíši, vděčně odměňuješ Veroniku. Naplňuj mě pozorností vůči těm, kteří mi prokážou i sebemenší službu. 7. Druhý pád. Padáš za ty, kteří tě vedou na popravu. Dej mi sílu pracovat i pro ty, kteří mi činí zlo. - 11 -
8. Ženy. I ve svém utrpení poučuješ a napomínáš. I v bolesti a utrpení chci zůstat věrný svému povolání. 9. Třetí pád. Potřetí padáš a vstáváš. Nežádáš tedy, abych nikdy nebyl slabý, ale žádáš, abych vstal. 10. Vysvlékání ze šatů. Vysvlékání se přidávalo k tělesným mukám jako duchovní potupení. Dej, ať si vždy vzpomenu na tebe, když mě budou tupit. 11. Přibíjení. Znemožnili ti každý pohyb, ale přesto nerezignuješ ve svém spásném díle. Dej, abych v jakýchkoli omezeních nerezignoval na cestě za tebou. 12. Smrt. Nikdo ti nevzal život. Sám ho dáváš. Z lásky. Dej, abych byl mužem oběti. Z lásky. 13. Snímání. Matka bere do náruče tvoje mrtvé tělo. Matko, vezmi mne do náruče nyní i v hodině mé smrti. 14. Hrob. Nezůstal jsi v hrobě ležet. Vstal jsi, Pane, a žiješ. Ježíši, dej, ať s tebou zemřeme a s tebou věčně žijeme. Amen.
VÝZVA REDAKCE Pokud máte nějaký zajímavý článek nebo informaci, o kterou byste se rádi podělili s ostatními farníky, můžete je zaslat na e-mailovou adresu
[email protected] nebo zanést na faru. Farní list vydává pro svoji interní potřebu Římskokatolická farnost – děkanství Mnichovo Hradiště. Jazyková korektura tohoto čísla:Lenka Konopková Administrátor farnosti: P. Pavel Mach. Kontakt: 1. máje 232/2, 295 01 Mnichovo Hradiště, tel.: (+420) 736 148 567,
[email protected], www.dekanstvimh.cz.
- 12 -
