FARMAKOTERAPIE SENIORÙ

FARMAKOTERAPIE SENIORÙ V ÈESKÉ REPUBLICE V KONTEXTU K FARMAKOEKONOMICE L. PRÁZNOVCOVÁ

SOUHRN

KLÍÈOVÁ SLOVA

V článku se popisuje vývoj spotřeby léčiv v ČR ve vztahu k demografické struktuře obyvatel. Na základě vlastního výběrového šetření mezi více než 1 700 respondenty ve věku 60 a více let je referováno o průměrné spotřebě léčiv podle pohlaví a věku, je podán přehled nejčastěji předepisovaných léků a léků volně prodejných, výše doplatků za léky. Při preskripci by mělo být vedle hlediska účinnosti a bezpečnosti u předepisovaných léků bráno v úvahu hledisko ekonomické racionality. Jako naléhavé se jeví postupné vypracování farmakoterapeutických guidelines pro léčení seniorů, výchova lékařů v klinické farmakoekonomice a prohloubení spolupráce mezi lékaři, farmaceuty a pacienty.

výdaje na léky senioři struktura spotřeby léčiv farmakoekonomika preskripce

ABSTRACT

KEY WORDS

Changes of drug consumption in relation to the demographical structure of the poplation in Czech Republic are described in the paper. On the basis of own selective examination in more than 1700 respondents of age 60+, mean consumption of drugs accordig to age and gender, summary of most frequent prescribed or over-the-counter drugs and the extent of payments for drugs is referred. Beside effectiveness and safety of prescribed drugs, economical rationality should be taken into account in drug prescription. Gradual elaboration of pharmacotherapeutic guidelines for the treatment of seniors, education of physicians in clinical pharmacoeconomy and extension of collaboration between physicians, pharmacologisats and patients seems very imperative.

drug expensions

ÚVOD Růst výdajů na léky v ČR se od roku 1990 neustále zvyšuje. Spotřeba léčiv v ČR stoupla v roce 2001 v porovnání s rokem 1990 ve finančním vyjádření více než 6krát, v definovaných denních dávkách stoupla o 30 %. V současné době se vydává v ČR na 1 obyvatele za léčiva kolem 4 000 Kč za rok, v roce 1990 to bylo 634 Kč. Podíl spotřeby léčiv v ČR na výdajích na zdravotnictví je jeden z nejvyšších v evropských zemích a pohybuje se kolem 28 %, v porovnání s 21 % v roce 1990. Léky vydané na recepty tvořily v roce 2002 necelých 25 % z výdajů zdravotních pojišoven ČR. Přitom nutno upozornit na to, že v přepočtu na mezinárodní dolary (parita kupní síly) a 1 obyvatele vydává ČR v absolutní výši na léčiva méně než činí průměr zemí EU, je to 307 dolarů vyjádřených v paritě kupní síly [1]. Příčiny růstu výdajů na léky v ČR jsou obecně známy, jsou to: otevření trhu pro zahraniční výrobce po roce 1990, rozšíření spektra distribuovaných léků, ekonomické narovnání cen léků, inflační jevy, chování poskytovatelů péče a do r. 1995 i určité vlivy tzv. šedé ekonomiky [9]. Významným faktorem spotřeby léčiv jsou faktory demografické, především věková struktura obyvatel. Úroveň ukazatelů nemocnosti a úmrtnosti

ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/2003

jsou funkcí věku, a tak přibližně od 35 let spotřeba zdravotní péče, včetně spotřeby léčiv, prudce vzrůstá. Podle šetření ÚZIS ČR léky předepsané lékaři užívalo v ČR v průměru 41,2 % mužů a 66 % žen. Více než 38 % mužů kromě toho užívalo léky nepředepsané, u žen to bylo více než 56 %. Vývoj spotřeby léčiv v ČR, v závislosti na věku znázorňuje graf 1 [10]. V rámci výzkumné činnosti jsme se zaměřili na spotřebu léků u seniorů. V rozsáhlém výzkumu zahrnujícím 1 764 respondentů jsme mimo jiné zjišovali průměrný počet trvale užívaných léků [12]. Výsledky jsou uvedeny v tab. 1. Vzhledem k rostoucím výdajům na léčiva a v souvislosti se zadržováním výdajů na zdravotní péči (cost containment) v průmyslově vyspělých zemích je stále více kladen důraz na to, aby farmakoterapie

TAB. 1. VÝSLEDKY VÝBÌROVÉHO ŠETØENÍ O SPOTØEBÌ LÉKÙ SENIORY. VÌKOVÁ SKUPINA

ŽENY

60—64 65—69 70—74 75 a více Celkem

2,93 3,44 4,18 4,72 3,74

POÈET LÉKÙ MUŽI CELKEM 2,73 2,90 3,59 3,66 3,19

2,85 3,22 3,94 4,30 3,52

seniors structure of drug consumption pharmacoeconomy of prescription

ÚVOD růst spotřeby léčiv v ČR

VÝSLEDKY VÝ− BÌROVÉHO ŠETØE− NÍ O SPOTØEBÌ LÉKÙ SENIORY THE RESULTS OF SELECTIVE EXAMINATION OF DRUG CONSUMP− TION IN SENIORS

25

FARMAKOTERAPIE SENIORÙ V ÈESKÉ REPUBLICE V KONTEXTU K FARMAKOEKONOMICE

100 90 80 70 60 %

UŽÍVÁNÍ PØEDEPSANÝCH LÉKÙ VE VZTAHU K VÌKU V ÈR (R. 2002) THE USE OF PRESCRIBED DRUGS IN RELA− TION TO AGE IN CZECH REPUBLIC (2002)

50 40 30 Muži 20 Ženy 10 0

15—24

25—34

35—44

45—54

55—64

věk

65—74

75—84 Zdroj: ÚZIS ČR 2003

Obr. 1. Užívání předepsaných léků ve vztahu k věku v ČR (r. 2002).

FARMAKOTERAPIE SENIORÙ V ÈR

26

byla hodnocena nejen z hlediska Užívali respondenti nějaký lék na předpis? klinického, ale i farmakoekonomického [13]. To se plně týká také ČR. Farmakoekonomika by měla všichni senioři být nedílnou součástí rozhodovacích procesů na všech řídících úrovních zdravotnictví, včetně klinickémuži ho rozhodování. Pro účinnou a ekonomicky racionální preskripci léků pro seniory je důležité, aby i u nás ženy byly postupně vytvořeny guedelines, dle kterých by probíhala 0% 20% 40% 60% 80% 100% preskripce zejména ve výběru konpočet seniorů v % krétního léku, dávkování, interakcí (evidence based medicine). V tomto ano ne směru nám může být vzorem Velká Británie a USA, kde jsou tyto Obr. 2. Respondenti a léky na předpis. standardy lékařům k dispozici a velice se osvědčily [2,5]. Cena léku, Informace se opírají o výsledky rozsáhlého projekjeho úhrada ze strany pojišovny a finanční spolutu realizovaného po dobu dvou let v různých okreúčast pacienta jsou důležitými faktory, které je posech ČR. Informace byly získávány pomocí standardtřebné dávat do kontextu k farmakoekonomickým izovaného dotazníku přímo v lékárnách. Na sběru analýzám. informací se podíleli studenti FaF UK v Hradci Králové v rámci svých diplomových prací. Informace byly CÍL A METODIKA ŠETØENÍ získány od 1726 seniorů, z toho bylo 1062 žen. Údaje O FARMAKOTERAPIE SENIORÙ V ÈR na obr. 1 jsou výsledky šetření ÚZIS ČR z r. 2003 a doV rámci výzkumu spotřeby léčiv seniory jsme se zaplňují naše vlastní šetření. bývali problematikou farmakoterapie seniorů. Zvl᚝ Pro stáří je typická častější nemocnost a s ní úzce byla vyhodnocena farmakoterapie pomocí léků na související zvýšená spotřeba léků. Z odpovědí vyplypředpis a bez předpisu — označené jako OTC léky. nulo, že celých 86 % seniorů užívalo v průběhu jedVýběrový soubor tvořilo 1 726 respondentů ve věku noho měsíce alespoň jeden lék. 60 a více let [4]. respondenti

UŽÍVALI RESPONDENTI NÌJAKÝ LÉK NA PØEDPIS? DID THE RESPONDENTS USE A PRE− SCRIBED DRUG?

ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/2003

FARMAKOTERAPIE SENIORÙ V ÈESKÉ REPUBLICE V KONTEXTU K FARMAKOEKONOMICE

Průměrný počet užívaných léků na předpis jedním respondentem asi nejvýstižněji vypovídá o vztahu mezi věkem respondentů a počtem užívaných léků. Zatímco respondenti ve věkové kategorii 60— 64 let užívali průměrně 2,85 léků, respondenti jen o pár let starší již 3,22, popř. 3,59 léků. Respondenti starší 75 let v průměru užívali dokonce 4,30 léků. Tento jev byl u obou pohlaví shodný, přičemž spotřeba léků v souboru žen byla vyšší (např. ženy v první věkové kategorii průměrně užívaly 2,73 léků, zatímco ve čtvrté kategorii nad 75 let 4,72 léků). Variační šíře počtu léků na předpis se pohybovala mezi 1—17 léky. Dotazovaní respondenti se nejvíce léčili čtyřmi (15,53 %), popř. třemi (15,02 %) léky, za nimi následuje terapie dvěma (13,15 %) a pěti léky (12,47 %). Jeden lék vystačil 10 % respondentů. Respondenti, kteří užívali 12, 13, 14 léků, představují necelé jedno procento. Jedna žena dokonce uvedla plných 17 léků (!). Je zřejmé, že při tomto počtu užívaných léků je nemožné kontrolovat účinně interakce užívaných léků [4]. Zatímco senioři 60—64letí a 65—69letí nejčastěji užívali po 2, 3 či 4 lécích, v dalších dvou skupinách je pořadí poněkud odlišné. Respondenti ve věku 70—74 let obvykle užívali čtyři léky (18,54 %), tři (13,04 %), popř. pět léků (12,81 %). Senioři nad 75 let jsou obvykle léčeni větším počtem léků, konkrétně pět léků uvedlo 17,38 % a čtyři léky 14,44 % dotázaných osob.

STRUKTURA LÉKÙ UŽÍVANÝCH SENIORY U seniorů bez rozdílu věku a pohlaví byly nejvíce zastoupeny přípravky ovlivňující kardiovaskulární systém (45,47 % z celkového počtu léků; především kardiaka, diuretika, periferní vazodilatancia), zažívací trakt a metabolismus (15,08 %; hlavně náhrady minerálních prvků, antidiabetika a antacida, antiulceróza a antiflatulencia), centrální nervový systém (12,27 %; velice často zástupci psycholeptik a analgetik) a léky mající vliv na muskuloskeletální systém (10,56 %; z velké části antirevmatika, antiflogistika a léky proti bolestem svalů a kloubů k topické aplikaci). Zvláštní postavení má skupina léků ovlivňujících krev a krvetvorné orgány, která je významně zastoupena především u mužů (7,23 %, zejména Anopyrin — ten byl také u obou pohlaví nejčastěji předepisovaným lékem) [4]. Samostatné vyhodnocení stěžejních skupin léků přineslo také zajímavé výsledky. Mezi léky skupiny A — ovlivňujícími zažívací trakt a metabolismus — se objevují nejvíce náhrady minerálních prvků (30,83 % z celkového počtu léků skupiny A, zejména přípravky Cardilan, Kalium chloratum, Calcium), antidiabetika (20,95 %; z nich to byly nejčastěji Maninil, Inzuli-

ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/2003

ny, Minidiab, Dirastan), vitaminy (10,39 %, např. Pyridoxin) a antacida, antiulceróza a antiflatulencia (10,05 %; v této podskupině byl nejvíce oblíben Anacid). Tyto uvedené léky byly z převážné části plně hrazeny VZP či na ně byl malý doplatek, přičemž většina z nich byla česko—slovenské výroby. Ve věkové kategorii 60—64 let na prvních místech figurují antidiabetika, náhrady minerálních prvků a antacida, antiulceróza, antiflatulencia. Senioři 65— 69letí nejvíce užívali náhrady minerálních prvků a antidiabetika. U 70—74letých jsou léky na prvních dvou místech shodné s předchozí věkovou kategorií. V poslední, čtvrté věkové kategorii jednoznačně převládají antidiabetika a náhrady minerálních prvků [4]. Léky ovlivňující kardiovaskulární systém (skupina C) tvořily necelou polovinu z celkového počtu užívaných léků na předpis. Každý čtvrtý lék této skupiny náležel mezi kardiaka (25,39 % z celkového počtu léků skupiny C; ponejvíce přípravky Digoxin, Nitro— Mack), diuretika představovala 17,25 % (velmi často byly předepisovány Moduretic a Furon) a periferní vazodilatancia (14,52 %; prim hrají Agapurin a Oxyphyllin). Téměř se stejnou četností (cca 10 %) byla zastoupena vazoprotektiva (Anavenol), blokátory kalciového kanálu (Diacordin) a betablokátory (Vasocardin, Trimepranol). Další vyhodnocení byla zaměřena na zastoupení jednotlivých podskupin C v různých věkových kategoriích. Ve všech věkových kategoriích se na první místo dostala kardiaka (jejichž spotřeba s věkem rapidně roste), na druhou pozici diuretika, pouze u seniorů nad 75 let se jako druhá umístila periferní vazodilatancia. Největší oblibě se těšily opět léky tuzemského původu, jejichž cena základního balení v době průzkumu nepřesáhla 90,00 Kč a které byly plně hrazeny VZP. Lékům ovlivňujícím muskuloskeletální systém převládala antirevmatika a protizánětlivé léky (66,01 % z celkového počtu léků skupiny M; zejména Ibuprofen ve formě dražé a Surgam) a léky proti bolestem kloubů a svalů k topické aplikaci (21,34 %; nejčastěji Veral gel). Antiuratikám náleží třetí místo (9,15 %; Milurit). I v této skupině léků patřily k nejoblíbenějším léky česko—slovenské výroby a plně nebo z větší části hrazené VZP. Největší podíl léků ve skupině N — tj. léků ovlivňujících centrální nervový systém, představují psycholeptika (37,4 % z celkového počtu léků skupiny N; Diazepam či Rohypnol, který byl dokonce ve skupině N nejčastěji předepisován), analgetika (23,75 %; velké oblibě se těší Tramal, Paralen a Alnagon). Psychoanaleptika (především Kalicor, Prothiaden) a jiné

průměrný počet užívaných léků seniory

skupina léků ovlivňujících kardiovaskulární systém

STRUKTURA LÉÈIV UŽÍVANÝCH SENIORY léčiva ovlivňující kardiovaskulární systém skupina léků ovlivňujících muskuloskeletární systém skupina léků ovlivňující krev a krvetvorné orgány skupina léků ovlivňujících zažívací trakt a metabolismus skupina léků ovlivňujících CNS

27

FARMAKOTERAPIE SENIORÙ V ÈESKÉ REPUBLICE V KONTEXTU K FARMAKOEKONOMICE

SPOTØEBA OTC LÉKÙ V ÈR A V ZEMÍCH EU THE CONSUMP− TION OF OTC DRUGS IN THE CZECH REPUBLIC AND IN EU COUNTRIES

ÈESKÁ REPUBLIKA

ZEMÌ EU vitamíny a minerály 18%

ostatní 20%

vitamíny a minerály 18% kožní onemocnění 7%

ostatní 20%

kožní onemocnění 7%

respirační onemocnění 20%

alimentární onemocnění 13% bolest 22%

alimentární onemocnění 13%

respirační onemocnění 20%

bolest 22%

Graf 3. Spotřeba OTC léků v ČR a v zemích EU.

TAB. 2. SPOTØEBA OTC LÉKÙ SENIORY – VÝSLEDKY ŠETØENÍ. SPOTØEBA OTC LÉKÙ SENIORY – VÝSLEDKY ŠETØENÍ THE CONSUMP− TION OF OTC DRUGS IN SE− NIORS – EXAMI− NATION RESULTS

NEJÈASTÌJI NAKUPOVANÉ OTC LÉKY THE MOST FRE− QUENTLY BUYED OTC DRUGS

skupina léků ovlivňujících respirační systém

SPOLUÚÈAST STARŠÍCH PACIENTU

28

POØADÍ

ATC

1. N02 2. A11 3. PD 4. CA 5. A12 6. V11 7. R05 8. R01 9. M01 10. M02 ostatní podskupiny OTC léků

POPIS PODSKUPINY

POÈET LÉKÙ

%

522 483 133 116 97 86 79 61 56 43 348

25,80 23,88 6,57 5,73 4,79 4,25 3,91 3,02 2,77 2,13 17,20

analgetika vitaminy potravinové doplňky čaje náhrady minerálních prvků fytofarmaka léky při kašli a nachlazení nosní přípravky antirevmatika a protizánětlivé léky léky proti bolesti kloubů a svalů k top. aplikaci

léky CNS včetně parasympatomimetik (obzvl᚝ Cinarizin) jsou zastoupena necelými 15 %. Bez rozdílu věku či pohlaví byla na prvním místě psycholeptika, na druhém analgetika (ve skupině žen celých 40 % připadalo na psycholeptika, na analgetika 22 %; u mužů byl poměr mezi psycholeptiky a analgetiky téměř shodný). Zjištěné výsledky potvrdily zvýšenou spotřebu těchto skupin léků u starších respondentů, což lze také prohlásit o antiparkinsonikách [4]. Téměř polovinu léků skupiny R — léků ovlivňujících respirační systém — řadíme mezi antiastmatika (49,34 % z celkového počtu léků skupiny R; na prvním místě se jako nejvíce užívaný lék skupiny R umístil Syntophyllin, dalšími předepisovanými antiastmatiky byly např. Pharophyllin či Euphyllin). Léky při kašli a nachlazení (nejvíce mukolytika — Mucosolvan, Bromhexin) představují 28,62 % a antihistaminika pro systémové použití (18,09 %; Dithiaden, Zyrtec). Nosní, popř. krční přípravky uváděli respondenti spíše sporadicky (výjimkou jsou nosní kapky Sanorin). Lze konstatovat, že spotřeba antiastmatik se zvyšuje úměrně s věkem.

SPOLUÚÈAST STARŠÍCH PACIENTÙ Z celkového počtu 1 726 respondentů, kteří užívali nějaký lék, jich za své léky doplácela necelá polovina (46 %). Pokud již dopláceli, pak nejvíce v rozmezí 20,00 Kč — 50,00 Kč. V průměru za své léky dopláce-

TAB. 3. NEJÈASTÌJI NAKUPOVANÉ OTC LÉKY. NÁZEV LÉKU

ATC

POÈET LÉKÙ

%

Acylpyrin Paralen Celaskon B-komplex Ataralgin Vitamin E Ibuprofen drg. Vitamin C Geladrink Sanorin

N02 N02 A11 A11 N02 A11 M01 A11 PD R01

199 125 99 79 66 57 47 40 34 33

25,55 16,05 12,71 10,14 8,47 7,32 6,03 5,13 4,36 4,24

li 17,20 Kč (ženy 17,90 Kč, muži 16,00 Kč). Pokud bychom brali v úvahu pouze průměrný doplatek těch respondentů, kteří užívali léky s doplatkem, představuje tato částka na jednoho respondenta 37,30 Kč (37,20 Kč, popř. 37,60 Kč) za 1 měsíc [4]. Český statistický úřad pravidelně sleduje strukturu výdajů domácností (viz Statistická ročenka ČR 1995—2001), mimo jiné i výdaje na částečně hrazené léky předepsané lékařem (tj. tzv. doplatky). Zatímco v letech 1995—1998 se spoluúčast v domácnostech důchodců pohybovala kolem 150 Kč ročně na hlavu, v roce 1999 to bylo již více než 250 Kč a v roce 2000 se spoluúčast přiblížila částce 500 Kč na hlavu a rok. Prudký nárůst v roce 2000 se ovšem týkal téměř všech sledovaných domácností [11].

ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/2003

FARMAKOTERAPIE SENIORÙ V ÈESKÉ REPUBLICE V KONTEXTU K FARMAKOEKONOMICE

VOLNÌ PRODEJNÉ LÉKY (OTC) A SAMOLÉÈENÍ SOUHRN VÝSLEDKÙ ŠETØENÍ

struktura používaných OTC léků

RESPONDENTI A POÈET OTC LÉKÙ

ZÁVÌR

30

VOLNÌ PRODEJNÉ LÉKY (OTC LÉKY) A SAMOLÉÈENÍ Volně prodejné léky a samoléčení se stávají postupně součástí farmakoterapie i v České republice. Volně prodejný lék je lék, jehož výdej není vázán na lékařský předpis (vždy s výjimkou omamných a psychotropních látek a injekčních lékových forem), pokud splňuje požadavky kvality, účinnosti a bezpečnosti. Výrobce, který žádá o zařazení svého léčivého přípravku do kategorie volně prodejných léků, musí o takové zařazení výslovně zažádat a musí především doložit jeho dostatečnou bezpečnost v dané indikaci a dávkování (s přihlédnutím k délce terapie). Většinou se jedná o léky, které byly dlouhou dobu na trhu a s jejich užíváním mají zkušenosti jak pacienti, tak lékaři [6]. (Někdy bývají OTC léky zaměňovány se skupinou parafarmaceutik, popř. potravinových doplňků. Tyto přípravky jsou ovšem pouze schvalovány hlavním hygienikem a obecně nemusí splňovat tak přísná kritéria jako OTC léky.) Struktura používaných OTC léků se v ČR výrazně přiblížila struktuře v zemích EU. V podskupině respiračního a trávicího systému jsou podíly spotřeby prakticky totožné. Relativně vysoké zastoupení vitaminů a minerálů je způsobeno tím, že tyto přípravky jsou v EU ve skupině potravinových doplňků. Stále je v ČR vyšší spotřeba analgetik a naopak nižší zastoupení dermatologik [4].

RESPONDENTI A POÈET OTC LÉKÙ Nejvíce dotázaných respondentů si zakoupilo jeden (43,06 % z celkového počtu respondentů), dva (28,07 %) a tři léky (18,51 %). Se čtyřmi léky z lékárny odcházelo 6,44 %, se šesti léky 2 % seniorů (tab. 2) [4]. Nejčastěji si senioři zakoupili léky, které řadíme mezi analgetika (N02; 25,8 %) a vitaminy (A11; 23,88 %), společně představují více než polovinu z celkového počtu zakoupených OTC léků. Relativně často se senioři „zastavili“ v lékárně pro různé potravinové doplňky (PD; 6,57 %), čaje (CA; 5,73 %), náhrady minerálních prvků (A12; 4,79 %) a fytofarmaka (V; 4,25 %). Necelá 4 % z celkového počtu OTC léků představují léky při kašli a nachlazení (R05; 3,91 %) a nosní přípravky (R01; 3,02 %). Překvapující je umístění léků ovlivňujících muskuloskeletální systém (M) na posledních dvou místech „TOP ATC podskupin OTC léků“ (antirevmatika a protizánětlivé léky, M01, 2,77 % a léky proti bolestem kloubů a svalů k top. aplikaci, M02, 2,13 %). Všechny ostatní podskupiny OTC léků představují 17,2 % [4]. Ve vztahu k samoléčení za použití OTC léků je důležité, aby jak pacienti, tak i lékaři byli vzájemně informováni. Je logické, že vedle léků na předpis pacienti užívají i tuto kategorii léků. Bereme-li v úvahu,

že farmakoterapie seniorů pomocí léků na předpis je rozsáhlá, pak při dalším navýšení o kategorii OTC musí být ve zvýšené míře věnována pozornost zejména dávkování a interakcím.

SOUHRN VÝSLEDKÙ ŠETØENÍ 1. S rostoucím věkem roste spotřeba léků, a to u obou pohlaví, a zvyšuje se také počet současně užívaných léků, přičemž ženy mají vyšší spotřebu léků. 2. Lékaři, až na malé výjimky, se většinou snažili respektovat zásady farmakoterapie ve stáří, tj. jednoduchost. 3. Bez rozdílu věku i pohlaví se největší spotřebou vykazují léky ovlivňující kardiovaskulární systém, zažívací trakt a metabolismus, centrální nervový systém a muskuloskeletální systém (především kardiaka, diuretika, antirevmatika a antiflogistika, periferní vazodilatancia, antitrombotika a psycholeptika). To v podstatě odpovídá struktuře nemocnosti v těchto populačních skupinách. 4. Mezi seniory, kteří užívali alespoň jeden lék, více než polovina nedoplácela; pokud ano, většinou v rozmezí 20,00 Kč — 50,00 Kč měsíčně. 5. Srovnání „TOP léků“ s aktuálním stavem v oblasti cenotvorby ukázalo, že ceny léků nestoupají tak rychle jako doplatky za léky. 6. Mezi nejčastěji předepisovanými léky byla většinou tzv. generika, která pocházela ponejvíce od česko—slovenských výrobců. Ceny těchto léků, popř. doplatky za ně nebyly vysoké. 7. Některá analgetika či hypnotika nejsou pro skupinu seniorů ani částečně hrazena zdravotními pojišovnami. 8. Skupina volně prodejných léků (OTC léků) není cizí ani této věkové kategorii, i když ochota k samoléčení s rostoucím věkem výrazně klesá. 9. Mezi nejčastěji kupované OTC léky patří česko— slovenská generika [4].

ZÁVÌR Farmakoterapie seniorů si vyžaduje zvláštní přístup. Bude potřebné, aby klinické a farmakoekonomické aspekty byly komplexně posouzeny a využity při vytváření optimální farmakoterapie u seniorů v České republice. Po vzoru některých zemí EU by měly být více aplikovány ve farmakoterapii klinické guidelines. Rovněž by měla být prohloubena spolupráce mezi lékaři a lékárníky. I při farmakoterapii seniorů je třeba brát v úvahu ekonomická omezení. K tomu je nezbytné vybudovat informační systém zahrnující náklady na farmakoterapii vybraných skupin diagnóz a jednotlivých věkových skupin a podle jednotlivých poskytovatelů péče (praktičtí lékaři, ambulantní odborníci, nemocnice);

ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/2003

systém musí vzít v úvahu demografické charakteristiky pacientů. Je nutno rovněž prohloubit výchovu lékařů v oblasti klinické farmakoekonomiky a přijmout opatření, která by zabránila neodůvodněné poptávce po léčivech ze strany pacientů [12].

LITERATURA 1. Práznovcová L. Úloha farmakoekonomiky v racionalizaci financování léků v České republice, přednáška, Praha — FARMako 03, Praha, květen 2003. 2. Simonson W. Zkušenosti s farmakoterapií seniorů v USA, přednáška, Praha, říjen 2001, pracovní den ČLS JEP, Senioři a léky. 3. Práznovcová L .Závěrečné výsledky průzkumu Senioři a léky v ČR, přednáška, Praha, říjen 2001, pracovní den ČLS JEP, Senioři a léky. 4. Šplíchalová J. Detailní analýza preskripce léků seniorů. Rigorózní práce, Hradec Králové, 2002, str.52 —61, 67 —69, 74 — 77, 79 — 81, 85 — 86, 89 — 90, 91 — 94, 95 — 98, 99— 103, 5. Armour D, Cairns Ch. Medicines in the Elderly. Pharmaceutical Press 2002, ISBN 085369446X: 6 —9. 6. Práznovcová L. Volně prodejné léky v EU. Volně prodejná léčiva. 2. vyd. Praha, Panax 1996: 29 —33. 7. OECD — Health Data 1997, 2002, 2003 (CD verze). 8. Rath D, Sojka M. Léky — náklady a regulace (2002). www.lkcr.cz/tm/clanek.php?id=875. 9. Durda L. Analýza procesu tvorby a realizace lékové politiky v České republice. In: Zdravotní politika a ekonomika 2003; 1. IZPE Kostelec nad Černými lesy. 10. Zdravotnická ročenka České republiky, roč.1989 — 2002, ÚZIS. 11. Práznovcová L. Senioři a léky. Závěrečná zpráva grantu UK 318/96/A—SP/FaF. 12. Práznovcová L, Bootman JL. Farmakoekonomika a možnosti jejího uplatnění ve zdravotnictví. Mednews, leden/únor 2003: 88—89. do redakce doručeno dne 27. 9. 2003 přijato k publikaci dne 10. 10. 2003

PHARMDR. LENKA PRÁZNOVCOVÁ, PH.D. FARMACEUTICKÁ FAKULTA UK KATEDRA SOCIÁLNÍ A KLINICKÉ FARMACIE [email protected]

PHARMDR. LENKA PRÁZNOVCOVÁ, PH.D. V roce 1984 ukončila Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové a v roce následujícím získala titul PharmDr. Atestaci I. stupně z lékárenství složila v roce 1988, v roce 1996 absolvovala certifikovaný kurs Public Health, který byl pořádaný ve spolupráci s WHO. Disertační práci ukončila a následně získala titul Ph.D. v roce 1999 na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. V letech 1995 až 2000 se zúčastnila mnoha zahraničních odborných stáží. Je hlavní řešitelkou čtyř grantů, zodpovědnou účastnicí mezinárodních projektů, členkou ČLS J. E. Purkyně, Farmaceutické společnosti, kde pracuje jako předsedkyně sekce sociální farmacie, FIP a European Association of Hospital Pharmacy. Dále pracuje jako expert pro lékovou politiku MZ ČR. V současné době působí na katedře sociální a klinické farmacie Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. Je zodpovědná za výuku předmětu Sociální farmacie — lékárenství v anglickém jazyce.

ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 4/2003

31