6Ja t
Farm Projekt
Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA Ing. Miroslav Vraný, Jindřišská 1748, 53002 Pardubice tel./fax: +420 466 657 509; mobil: +420 602 434 897; e-mail:
[email protected]
OZNÁMENÍ Podle § 6 a přílohy 3 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí
Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Zadavatel: Panattoni Czech Republic Development s.r.o. Na příkopě 859/22, 110 00 Praha 1
Zpracoval: Ing. Vraný Miroslav č.j. osvědčení 15 650/4136/OEP/92
Říjen 2016
Farm Projekt
Obsah: A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ......................................................................................................... 4 1.
Obchodní firma ......................................................................................................................................... 4
2.
Identifikační údaje..................................................................................................................................... 4
3.
Sídlo (bydliště)........................................................................................................................................... 4
4.
Oprávněný zástupce oznamovatele .......................................................................................................... 4
B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ......................................................................................................................... 5 I.
Základní údaje ....................................................................................................................................... 5 1.
Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ...................................................................................... 5
2.
Kapacita (rozsah) záměru .......................................................................................................................... 5
3.
Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ...................................................................................... 5
4.
Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry.......................................................................... 6
5.
Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, respektive odmítnutí.................................................. 9
6.
Stručný popis technického a technologického řešení záměru ................................................................ 10
7.
Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení...................................................... 15
8.
Výčet dotčených územně samosprávných celku..................................................................................... 15
9.
Výčet navazujících rozhodnutí dle § 9a odst. 3 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. 15
II.
Údaje o vstupech ................................................................................................................................. 16 1.
Půda ........................................................................................................................................................ 16
2.
Voda ........................................................................................................................................................ 18
3.
Ostatní surovinové a energetické zdroje ................................................................................................ 19
4.
Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ............................................................................................. 21
III.
Údaje o výstupech ............................................................................................................................... 27 1.
Ovzduší .................................................................................................................................................... 27
2.
Odpadní vody .......................................................................................................................................... 29
3.
Odpady .................................................................................................................................................... 34
4.
Hluk, vibrace, záření ................................................................................................................................ 36
5.
Rizika havárií ........................................................................................................................................... 38
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ................................ 39 I.
Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ......................................... 39
II.
Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území ........................................... 40 1.
Ovzduší a klima ....................................................................................................................................... 40
2.
Voda ........................................................................................................................................................ 43
3.
Půda ........................................................................................................................................................ 43
4.
Horninové prostředí a přírodní zdroje .................................................................................................... 44
5.
Fauna a flóra ........................................................................................................................................... 44
6.
Ekosystémy a chráněná území ................................................................................................................ 44
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 2/68
Farm Projekt 7.
Krajina ..................................................................................................................................................... 45
8.
Obyvatelstvo ........................................................................................................................................... 46
9.
Hmotný majetek ..................................................................................................................................... 46
10.
Kulturní památky..................................................................................................................................... 46
D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNĚ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...................................................................................... 47 I.
Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ................................................ 47 1.
Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů ................................................................... 47
2.
Vlivy na ovzduší a klima .......................................................................................................................... 47
3.
Vlivy na hlukovou situaci a eventuálně další fyzikální a biologické charakteristiky ................................ 48
4.
Vlivy na povrchové a podzemní vody...................................................................................................... 49
5.
Vlivy na půdu........................................................................................................................................... 50
6.
Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ....................................................................................... 50
7.
Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ......................................................................................................... 50
8.
Vlivy na krajinu ........................................................................................................................................ 50
9.
Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ......................................................................................... 52
10.
Vlivy na infrastrukturu a funkční využití území ....................................................................................... 52
II.
Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ...................................................................... 52
III.
Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice ................................ 52
IV.
Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí 53
V.
Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů ............ 56
E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ........................................................................... 57 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE.................................................................................................................... 57 1.
Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v Oznámení .................................................................... 57
2.
Další podstatné informace oznamovatele .............................................................................................. 57
G. VŠEOBECNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ............................................. 58 H. PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 61
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 3/68
Farm Projekt
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma Panattoni Czech Republic Development s.r.o.
2. Identifikační údaje Identifikační číslo:
28190882
DIČ:
CZ 28190882
3. Sídlo (bydliště) Sídlo provozovatele:
Na příkopě 859/22, 110 00 Praha 1
4. Oprávněný zástupce oznamovatele Jméno, Příjmení, titul a funkce: Společnost: Adresa: Telefon: Email:
Ing. Josef Brejcha, na základě plné moci RotaGroup s.r.o. Národní obrany 45, 160 00 Praha 6 773 463 657
[email protected]
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 4/68
Farm Projekt
B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název: Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever Zařazení: Dle přílohy č. l k Zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů jde o záměr podle přílohy č. 1. kalorie II.:
bod 10.6 - Nové průmyslové zóny a záměry rozvoje průmyslových oblastí s rozlohou nad 20 ha. Záměry rozvoje měst s rozlohou nad 5 ha. Výstavba skladových komplexů s celkovou výměrou nad 10 000 m2 zastavěné plochy. Výstavba obchodních komplexů a nákupních středisek s celkovou výměrou nad 6000 m2 zastavěné plochy. Parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 500 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.
Záměr podléhá zjišťovacímu řízení podle Zákona 100/2001 Sb. a příslušným úřadem je Krajský úřad Ústeckého kraje.
2. Kapacita (rozsah) záměru Bod 10.6 - přílohy č. 1. Kategorie II.: Hala
Jednotka m2 % m2 % m2 % m2 %
Střechy Zpevněné plochy Zatravněné plochy Celkem Parkování Počet parkovacích stání pro osobní automobily Počet parkovacích stání pro nákladní automobily
Jednotka m.j. m.j.
Hala 64463 45% 29760 21% 49099 34% 143322 100% Hala 150 0
3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj:
Ústecký
Okres:
Ústí nad Labem
Obec:
Libouchec
Katastrální území:
Knínice u Libouchce
Pozemky:
p .č. 940/3,
Sledovaná lokalita se nachází severně od Ústí nad Labem a je vymezena silnicí I/13 Teplice – Děčín, trasou dálnice D8, silnicí Žďárek Knínice.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 5/68
Farm Projekt Nejbližší objekty se od záměrů se nachází:
Cca 300 m západně od hranice dotčených parcel na stavební parcele číslo 42 se nachází objekt k bydlení číslo popisné 8 k. ú. Knínice u Libouchce 795151
Cca 300 západně od hranice dotčených parcel na stavební parcele číslo 36 se nachází objekt k bydlení číslo popisné 1 k. ú. Knínice u Libouchce 795151
Cca 390 m jižně od hranice dotčených parcel na stavební parcele číslo 90 se nachází stavba pro rodinnou rekreaci číslo evidenční 19 k. ú. Knínice u Libouchce 795151
Cca 520 m jižně od hranice dotčených parcel na stavební parcele číslo 58 se nachází stavba pro bydlení číslo popisné 11 k. ú. Knínice u Libouchce 795151
4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru Objekt je navržen jako skladový nebo pro výrobu drobnou, nerušivou bez negativních vlivů přesahující hranice areálu pro jednoho nebo více nájemců. V rámci limitů EIA dané kategorií záměru se nebude jednat o skladované materiály s nebezpečnými vlastnostmi. Stejně tak je pro tuto fázi vyloučený výrobní provoz spadající do jakékoliv jiné kategorie EIA než posuzované. Kapacita prostor je dána obestavěným respektive využitelným prostorem skladových hal. Manipulace s materiálem uvnitř hal bude prováděna elektrickými vysokozdvižnými vozíky, systém skladování bude přizpůsoben požadavkům jednotlivých nájemců. Vnější dopravní řešení vychází z požadavků objednatele, doprava bude prováděna kamiony. Z toho vychází návrh vnitřních komunikací a parkovišť v areálu. Kromě parkovišť kamionů jsou v areálu navržena i parkoviště pro osobní vozidla. Možné kumulace vlivů s jinými záměry A. ULK 896 „Multifunkční zábavní centrum s restaurací a hotelem“ Link: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK896 Charakter záměru: Předmětem záměru oznamovatele je výstavba nového zábavního centra, jehož součástí je restaurace a ubytování krátkodobého charakteru. Stavba je členěna na vlastní objekt zábavního centra, komunikace a zpevněné plochy, sadové úpravy a ostatní objekty, venkovní rozvod kanalizace, vody, plynu a nízkého napětí. Objekt je navržen ze skeletového nosného systému s cihelným výplňovým zdivem, třípodlažní, nepodsklepený, o půdorysu členitého obdélníka, zastřešen sedlovou střechou. Objekt bude vytápěn samostatnou nezávislou otopnou soustavou s vlastním zdrojem tepla o celkovém výkonu min. 885 kW. Odpadní vody ze sociálních zařízení v jednotlivých objektech budou svedeny splaškovou kanalizací do nové, lokální ČOV. Dešťové vody ze střech a komunikací budou svedeny dešťovou kanalizací do navržené retenční nádrže sloužící zároveň jako požární nádrž. Přepad bude veden do zasakovacího lože. Stavba bude napojena novým sjezdem ze stávajícího kruhového objezdu na výjezdu z dálnice D8 směr Drážďany. Kapacita (rozsah) záměru: Zastavěná plocha objektů je 3 183,4 m2 , obestavěný prostor 39 283 m3 , kapacita parkoviště 135 parkovacích stání pro osobní automobily. Maximální trvalý zábor půdy ze ZPF je 8840 m2. Spotřeba zemního pokynu
Maximální hodinová spotřeba plynu 130 m3/hod
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 6/68
Farm Projekt
Roční spotřeba zemního plynu 275 000 m3/rok
Předpokládaná intenzita dopravy generovaná provozem areálu záměru je: 135 osobních automobilů (270 pojezdu osobních automobilu) a 5 nákladních automobilů (10 pojezdu) za 24 hodin. Obrátkovost na jednom parkovacím stání za 24 hodin je s ohledem na charakter řešeného objektu uvažována jednou. Areál multifunkčního zábavního centra je napojen na okružní křižovatku a dále na silnici I. třídy c. 13 a dálnici D8. B. ULK 762 „Vědecko technický park Nupharo“ Link: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK762 Charakter záměru: Navrhovaný Vědecko technický park Nupharo (dále jen VTP Nupharo) je souhrn budov, který bude využíván jako vědeckotechnický park pro výzkum, školení, administrativu, lehkou výrobu, skladování a doprovodné funkce stravování a ubytování. Areál VTP Nupharo je určen k následujícím funkcím: Vědecký a technologický park (výzkum, testování, předvádění a výroba malých sérií např. v oblastech energetiky, stavebnictví či životního prostředí se zřetelem k novým technologiím, úsporám energie, novým zdrojům apod.) Centrum pro technologie (školící prostory, konferenční prostory, ubytování a stravování, správa areálu) Podnikatelský inkubátor (recepční část, výstavní pavilon, výstava prototypů, kancelářská část, projekční kanceláře, dílny a modelárny) Technologický park (prostory pro lehkou výrobu a montáž, sociální vybavení) Uvedené funkce budou umístěny do jednotlivých stavebních objektů. Proto bude areál realizován v jednotlivých etapách (celcích), do kterých budou uvedené funkce postupně umísťovány. Objekty mají vesměs 1 – 2 nadzemní podlaží, ojediněle (objekt ubytování) je plánováno 3. nadzemní podlaží. Kapacita (rozsah) záměru: Plocha řešeného území je 62 654 m2 dle KN. Zastavěná plocha (na úrovni nadzemní část 1.np) bude 22 306 m2, plocha komunikací, chodníků a zpevněných ploch 19 098 m2, a plocha zeleně a vodní plochy bude činit 21 250 m2. V areálu je projektováno celkem 225 parkovacích stání (z toho 12 pro osoby tělesně postižené). Celkový počet osob v budovách vědecko technického parku může dosáhnout za plného provozu až cca 800 pracovníků různých profesí a funkcí. Spotřeba zemního pokynu
Maximální hodinová spotřeba plynu 392 m3/hod
Roční spotřeba zemního plynu 284 000 m3/rok
Dopravní zatížení Zatímco u záměru Nupharo Park je uvažováno s počtem 225 parkovacích stání a průjezdem 700 osobních automobilů / 24 hod, resp. 80 nákladních automobilů / 24 hod. Aktuální stav dle dostupných informací: park zatím odvrátil bankrot, jeho další využití je však nejisté. Zájem o lokalitu je velmi nízký, v současností je využíván málo. (Zdroj internetové zprávy.) EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 7/68
Farm Projekt C. ULK 405 CPI PARK ŽĎÁREK Link: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK405 Kód: ULK405 Kapacita (rozsah) záměru: Jedná se o logistické centrum, které zahrnuje skladové objekty hal, komunikace a zpevněné plochy, sadové úpravy, přeložky a přípojky inženýrských sítí včetně retenčních nádrží pro zadržování dešťových vod, vnitroareálovou infrastrukturu a vrátnici s oplocením. Areál je rozdělen do tří zón – západ, východ a sever a zaujímá celkovou plochu 535 330 m 2. Z toho 41,8 % je plocha zastavěná objekty hal, 20,4% zaujímají zpevněné plochy a 37,8% plochy bude tvořit zeleň. Dále zde bude zřízeno 420 parkovacích míst pro sklady a 215 míst pro administrativu a zaměstnance. Předpokládá se , že při dosažení plného provozního stavu zde bude zaměstnáno v nepřetržitém provozu (třísměnný provoz, 350 dnů/rok) až 3300 osob (při plném využití pro lehkou výrobu) a průjezd nákladních automobilů dosáhne hodnot až 1500/den (naopak při plném využití pro logistiku). Charakter záměru: Nový logistický areál bude sloužit pro příjem zboží, jeho skladování včetně manipulace a kompletace před odvozem k finálním odběratelům. V případě požadavků budoucích klientů se může uvažovat i s možností využití hal pro lehkou nerušící výrobu. Haly se navrhují jako přízemní, zpravidla o světlé výšce 10m a jejich součástí jsou vestavby pro administrativu hygienické zázemí, situované většinou při čelní straně objektu. Haly se dispozičně řeší tak, aby byla umožněna postupná realizace jednotlivých částí podle zájmu a potřeb nezávislých uživatelů. K dopravě budou využívána především nákladní auta s návěsy a menší nákladní auta. Dopravní napojení bude řešeno prostřednictvím nově budované okružní křižovatky na silnici II. třídy, procházející budovaným areálem. potřeba zemního pokynu
Maximální hodinová spotřeba plynu 2 022 m3/hod
Roční spotřeba zemního plynu 1 790 000 m3/rok
Doprava Předpokládá při 420 parkovacích stáních u skladů (NA) a dalších 215 pro administrativu (OA) průjezd 1770 OA/24 hod, 1500 NA / 24 hod. D. ULK 183 Toyota Parts Center Czech republic Dle podkladů bylo od záměru s konečnou platností upuštěno, neboť byl vybudován v jiné lokalitě. Ostatní záměry, kde by mohlo dojít ke kumulacím, jsou dostatečně vzdáleny, aby se dala předpokládat kumulace zejména v dopravě, ta je hodnocená jako celek, stejně tak jsou emise hodnoceny i s emisním pozadím. Oznamovateli dále není známo, že by v dotčeném území byly v současné době projednávány jiné záměry s významným vlivem na životní prostředí, které by měly být součástí tohoto posuzování.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 8/68
Farm Projekt
5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, respektive odmítnutí Zdůvodnění potřeby záměru Oznamovatel je podnikatelem připravujícím nové prostory pro podnikání budoucím partnerům. Plánované haly mají vytvořit prostor pro podnikání v území. Oznamovatel prostřednictvím realizace záměru plánuje udržet a rozšířit své podnikání a realizovat přiměřený zisk při dodržení všech opatření k minimalizaci dopadů vlivu záměru na životní prostředí. Smluvní partneři plánují využít strategické umístění ČR ve středu Evropy i dostupných kvalifikovaných pracovních sil pro rozvoj svého podnikání dle popisu v tomto dokumentu. Zdůvodnění umístění záměru Klíčové při výběru lokality bylo najít místo s dobrým dopravním napojením, územním plánem umožňujícím realizaci záměru, přístupem k inženýrským sítím. Navrhovaná lokalita všechny podmínky splňuje. Zvažované varianty Jednotlivé varianty byly zvažovány v rámci projektové přípravy, do tohoto dokumentu již vstupuje jediná varianta technologického uspořádání. Případné drobné úpravy v dalších fázích budou znamenat jen málo významné změny bez zaznamenatelných posunů vlivů na jednotlivé složky životního prostředí.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 9/68
Farm Projekt
6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Stavební řešení Z hlediska stavebního se jedná o halu s nutným administrativním, sociálním a technickým zázemím a skladovými prostory pro potřeby výroby, skladování samotného. Hala je obdélníkového půdorysného tvaru o rozměrech 508 x 134,8 x 13,0 m s vnitřním úskokem 159 x 26,8 x 13 m a nájemní ploše 64274,2 m2. V hale se nachází šest dvoupodlažních administrativních vestavků o celkové půdorysné ploše 2144,8 m2. Manipulace s materiálem uvnitř haly bude prováděna elektrickými vysokozdvižnými vozíky, systém skladování bude přizpůsoben požadavkům jednotlivých nájemců. Vnější dopravní řešení vychází z požadavků objednatele, doprava bude prováděna kamiony. Z toho vychází návrh vnitřních komunikací a parkovišť v areálu. Součástí projektu je i výstavba zpevněných ploch, parkovacích stání, oplocení areálu, sadových úprav a napojení na příslušné přípojné body inženýrských sítí v lokalitě – vybudování přípojek inženýrských sítí. Jedná se o napojení přípojky vodovodu, splaškové kanalizace, STL plynovodu, přípojku elektřiny VN, přípojku datového kabelu, napojení dešťové kanalizace. V jihovýchodní části areálu se nachází sprinklerová nádrž se strojovnou. Retenční nádrž se nachází v severovýchodní části areálu. Dopravní napojení hal bude provedeno v jihovýchodním cípu lokality z kruhového objezdu ze silnice I/13, v místě navrhovaného dopravního napojení dle ÚPD. Areálová komunikace bude řešena jako objízdná. V místě vjezdu do řešeného území se bude nacházet vrátnice se závorami. Expedice naskladněného zboží bude zajištěna doky pro nákladní automobily. Základové konstrukce Objekt je založen na velkoprofilových pilotách. Základní nosný systém je v rastru 24/12 m. Velikost pilot bude určena statickým výpočtem. Vnitřní nosné stěny vestavku jsou založeny na železobetonových základových pasech. Variantně je možné provést založení hal na základových patkách. Podlaha haly Na podlahu haly jsou kladeny vysoké požadavky co do únosnosti a rovinatosti. Navržena je podlaha drátkobetonová s horní obrusnou vrstvou tvořenou zaleštěným silikátovým vsypem proveden na zhutněné podloží a štěrkopískovou vrstvu. V šířce 2m od obvodové konstrukce je podlaha zateplená izolací z XPS tl.80mm. Podlaha bude dilatována v rastru 6x6 m nebo dle požadavků dodavatele systému podlahy. Nosná konstrukce haly Na železobetonové sloupy budou osazeny ocelové vazníky. Železobetonové střešní vazníky jsou na ŽB sloupy uloženy kloubově jako prosté, nebo jako spojité nosníky. Železobetonové střešní vazníky jsou navrženy jako plnostěnné – v základním průřezu tvaru „I“ či „T“ . Ocelové střešní vazníky jsou na ŽB sloupy uloženy kloubově jako prosté, nebo jako spojité nosníky. Horní hrany střešních vazníků určují sklony střech. Tvar střech nad jednotlivými loděmi je sedlový se sklonem 2%. Mezi vazníky je v kolmém směru uložen trapézový plech s vysokou vlnou, který je použit jako nosný podklad pro izolační vrstvy střešního pláště. Tuhost střešní roviny je zajištěna systémem střešního ztužení a smykovou tuhostí střešního pláště. Prostorová tuhost je zajištěna vetknutými ŽB sloupy a propojením se střešní rovinou a železobetonovými stěnami přístavku. Hlavním nosným prvkem stěn je systém stěnových ŽB sloupů. Stěnové sloupy jsou v patě vetknuty, nebo uloženy kloubově, v hlavě se sloup opírá kloubově do tuhé střešní roviny. EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 10/68
Farm Projekt Střešní plášť Střešní plášť objektu je řešen jako lehký, tepelně–izolační, vícevrstvý, skládaný při montáži, s fóliovou hydroizolační povrchovou vrstvou. U bezvaznicového střešního systému budou jako nosná vrstva střešního pláště použity trapézové FeZn plechy, při výrobě lakované, uložené v pozitivní poloze a připevněné na železobetonové vazníky spodní nosné konstrukce. Stěnový plášť Stěnový plášť objektu je řešen jako lehký, jednovrstvý, tepelně-izolační, kdy jsou použity stěnové izolační panely s jádrem z minerální vaty. Panely jsou v horizontálním skladebném uspořádání připevněny na sloupy spodní nosné konstrukce a zároveň tvoří interiérovou plochu pláště. Tepelná izolace bude zajištěna vrstvou tepelné izolace z minerálních vláken, která tvoří jádro stěnového panelu. Tepelná izolace musí vykazovat dle příslušných ČSN předepsané stavebně-fyzikální parametry. Stěnový plášť jako celek musí mít maximálně potlačené tepelné mosty, musí minimálně splňovat tepelně-technické hodnoty předepsané v příslušných platných normách a předpisech, které budou doloženy platnými certifikáty, korespondující s hodnotami tepelně-technického výpočtu. Administrativní vestavky Svislou nosnou konstrukci vestavku tvoří u obvodové stěny ŽB prefa sloupy haly s ŽB prefa průvlaky, uvnitř haly prefabrikované železobetonové stěny. Tyto stěny a průvlaky slouží pro uložení stropní konstrukce. Strop je též prefabrikovaný z předem předpjatých dutinových panelů. Veškeré vnitřní dělící konstrukce jsou provedeny ze sádrokartonu. Je použito dvojité opláštění deskami tl. 12,5 mm, v místech s rizikem vyšší vlhkosti jsou použity desky impregnované. Tloušťka SDK příček je standardně 125 mm, v místě rozvodů zdravotních instalací jsou příčky rozšířeny na tloušťku až 300 mm. Ve všech místnostech je proveden minerální kazetový podhled s rastrem 600x600 mm zavěšený ve výšce 3000 mm, v sociálním zařízení ve výšce 2400 mm nad podlahou. V podhledu jsou provedeny TZB rozvody. Podél obvodové stěny je zbudována SDK předstěna tl. 75 mm, do které je vloženo 50 mm minerální vaty. Podél vnitřní nosné stěny je zbudována SDK předstěna tl. 50 mm, do které je vloženo 20 mm minerální vaty. Tyto předstěny slouží pro zlepšení tepelně technických vlastností a také pro rozvod TZB rozvodů. Nášlapná vrstva podlahy je podle druhu provozu z keramické dlažby (sociály, šatny, chodby), ze zátěžového koberce (kanceláře) a u serveru je použito antistatické linoleum. Pro zajištění tepelné pohody v místnostech je použit v podlaze extrudovaný polystyrén tloušťky 80 mm. Stěny jsou opatřeny akrylátovým nátěrem. U sociálního zařízení je použit keramický obklad do výšky 2000 mm. V místě velké náročnosti na vlhkost je pod obklad použita hydroizolační stěrka (v místech sprch, umyvadel, podlaha umývárny). Schodišťová ramena se provedou z prefabrikovaných železobetonových dílů s povrchovou úpravou z keramické dlažby. Bude použita dlažba s protiskluzovou povrchovou úpravou v místě nášlapu.. Vrátnice U příjezdové komunikace bude umístěn objekt hlavní areálové vrátnice. Jedná se o EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 11/68
Farm Projekt jednopodlažní nepodsklepený kontejnerový objekt o rozměrech 6,0x2,5x3,565 m, světlá výška vrátnice hs = 2,6 m. Objekt vrátnice je určen pro trvalou službu, kontrolující vstup do oplocených částí areálu. Konstrukční systém celého objektu je nehořlavý. Vybavení bude včetně sociálního zázemí, včetně přívodu pitné vody, NN a odkanalizování. Sprinklerovna V areálu budou pro každý halový objekt umístěny sprinklerové nádrže s technickými objekty, na které bude napojen sprinklerový systém v halách a venkovní rozvody požární vody pro hydranty. Nádrže budou umístěny v zelené ploše – viz situace. Objemy sprinklerových nádrží a počty čerpadel jsou upřesněny v požárně bezpečnostním řešení. Oplocení Oplocení je tvořeno sloupky TR Ø44,5/4 mm ve vzdálenostech po 3 m. Sloupky se kotví do betonových základů nebo takovým způsobem, který zajistí jejich dostatečnou statickou stabilitu. Stabilita se dále zajistí vzpěrami sloupků. Vzpěry se umístí u každého čtvrtého sloupku (po 12 m). Mezi sloupky se napnou napínací dráty tl. 3 mm - u země, uprostřed a u vrcholu sloupků. Oplocení má výšku 2,0 m, pletivo je poplastované o rozměrech ok 55x55mm. Plot se provede bez podhrabových desek. Infrastruktura Kanalizace dešťová Venkovní kanalizace uvnitř areálu bude provedena jako oddílná. V rámci projektu dešťové kanalizace byly odděleny čisté dešťové vody od vod, které mohou být znečištěny ropnými látkami. Dešťové vody z manipulačních ploch pro nákladní automobily a parkoviště jsou odkanalizovány samostatnou chráněnou kanalizací a před zaústěním do dešťové kanalizace předčištěny v odlučovačích ropných látek, který spolehlivě zabrání každému havarijnímu úniku ropných látek a díky sorpčnímu stupni zajistí vyčištění na hodnotu NEL pod 0,2 mg/l. Kvalita srážkových vod odváděných do vodoteče musí splňovat podmínky Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a vod odpadních, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech včetně přílohy 3. Napojení přípojek od jednotlivých objektů je řešeno tak, aby množství a kvalitu vypouštěné vody bylo možné v případě potřeby kontrolovat. Vypouštění veškerých vod ze zpevněných ploch znečištěných ropnými látkami je realizováno přes odlučovače ropných látek (ORL) s účinností 0,2 mg/l. Dešťové vody ze střech jsou odvodňovány přímo do dešťové kanalizace. Dešťová kanalizace nechráněná Vnitroareálovou dešťovou kanalizaci tvoří stoky a přípojky. Do dešťové kanalizace jsou napojeny přípojky dešťové kanalizace z objektů, uličních vpustí a odvodňovacích drénů. Dešťové vody ze střech budou jímány střešními vpustěmi a odváděny podtlakovým systémem. Odpadní potrubí bude vedeno pod vazníky pod úžlabím střechy a svedeno při krajních řadách sloupů. Zde bude v úrovni podlahy napojeno na beztlaké kanalizační svody. Vzhledem k množství dešťových vod, bude v areálu vybudována retenční nádrž. Dešťová kanalizace kontaminovaná Srážkové vody z parkovacích a manipulačních ploch jsou odkanalizovány chráněnými stokami do betonových odlučovačů ropných látek (ORL). Navržené odlučovače jsou třístupňové - 1st.gravitační odlučovač, 2st. koalescenční filtr a 3st. sorpční filtr. Parkoviště EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 12/68
Farm Projekt a manipulační plochy jsou odvodněny odvodňovacími žlaby a uličními vpustmi. Pro odběr vzorků má zařízení odběrné místo nad výtokovým potrubím, ve vstupní šachtě pro údržbu. Napojení kanalizace na otevřené koryto bude pomocí opevněného výustního objektu. Toto koryto bude upraveno a opevněno tak, aby bezpečně odvádělo průtoky z dešťové kanalizace vč. povrchových odtoků z přilehlého lokálního povodí. Retence Objem nádrže RN1 bude min. 2 212 m3 s regulovaným odtokem 43 l/s. Zaústění bude do vodoteče vedoucí severně od záměru, jedná se o přítok Klíšského potoka. Výpočet je dále v textu. Kanalizace splašková Splašková voda vzniká ze sociálního zázemí administrativních částí, sociálních zázemí hal a vrátnic. Svodným potrubím v zemi pod podlahou je splašková voda odváděna přes revizní šachty co možná nejkratší cestou do přípojky splaškové kanalizace. Vnitřní splašková kanalizace bude odvádět splaškové odpadní vody z jednotlivých zařizovacích předmětů (sociální zařízení zaměstnanců) a lapák nečistot. Produkované splaškové vody jsou standardního charakteru komunálních vod. Předpokládá se vybudování samostatné ČOV Pro odvod splaškových vod je navržena vlastní areálová ČOV 600 EO, která umožní zajistit kapacitu pro záměr. Navržená ČOV je dvoulinková v sestavě ČS, denitrifikace, nitrifikace, dosazovací nádrž. Čerpací stanice s akumulací bude zřízena ve stávající šachtě, kde budou osazena čerpadla v sestavě 1+1 a také strojní mechanické předčištění vertikálními šroubovými česlemi. Je navržena ČOV se skladbou z betonových prefa nádrží, které umožňují rychlou výstavbu s omezením „mokrých“ prací na minimum (podkladní beton). ČOV je složena z ČS kruhového tvaru D = 2,25 m, osazenou čerpadly v sestavě 2+1, česlovým košem, indukčním průtokoměrem. Vlastní návrh ČS je závislý na výšce/počtu nátoku, hladině podzemní vody atd. Dále je ČOV tvořena pěti prefabrikovanými nádržemi o celkovém půdorysu cca. 120 m2 – nádrže je možné poskládat do různých tvarů ( od „nudle“ po „čtverec“) podle požadavku. V rámci ČOV jsou použity ponorná čerpadla. Nad hladinou jsou umístěny dmychadla a rozvaděč, které je možné umístit také do podzemního kontejneru resp.(provozní objekt není u této velikosti ČOV nutný). Pokud je nutno osadit provozní objekt je možné ho řešit jako prefabrikát nebo ocelový kontejner. Popis technologie: OV jsou po nátoku ČS přes strojní česle do společné denitrifikace a následně do dvojice nitrifikačních nádrží, kde jsou OV provzdušňovány. Aktivní kal je následně oddělen v dosavadních nádržích. Vratný kal se vrací do aktivace, přebytečný je ukládán do kalové nádrže. ČOV je možné doplnit o chemické srážení fosforu a variantě o technologii na odvodnění kalu. Odvod vody bude do recipientu společný s dešťovými vodami. Vodovod pitný Zásobování řešené stavby pitnou vodou bude zajištěno napojením vodovodní řad Severočeských vodovodů a kanalizací.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 13/68
Farm Projekt Vodovod požární Na požárním vodovodním řadu jsou osazeny nadzemní hydranty DN 100. Hydranty jsou na vodovodní síti navrženy z provozních důvodů (odvzdušnění, odkalení řadu, vypouštění řadu odběr vzorku vody, proplachy, měření tlaku na síti) nebo z důvodu zásobování požární vodou. U hydrantů s požární funkcí musí Vnější plynovod Zemní plyn bude v areálu využíván pro vytápění, ohřev TUV. Tomuto využití odpovídá i charakteristika odběru a následné bilance spotřeb zemního plynu, viz výpočty dále. Vytápění a ohřev TV Jako zdroj tepla pro vytápění a větrání administrativní části bude sloužit plynová teplovodní nízkotlaká kotelna, která bude umístěna v samostatné místnosti. Otopná soustava bude teplovodní, s rozdělením na samostatné topné větve dle druhů spotřeby tepla (ÚT, VZT, TV). Topný okruh v sociálně administrativním přístavku bude zásobovat topná tělesa, umístěná převážně pod okny. Jako vlastní zdroje tepla převážně pro administrativní vestavky jsou navrženy plynové kondenzační kotle o jmenovitém tepelném výkonu 45 kW, s plynulou regulací (modulováním) při teplotním spádu 80/60°C. Kotle jsou v provedení turbo, s nuceným odvodem spalin do komína a přívodem spalovacího vzduchu vestavěným ventilátorem. Krytí tepelné ztráty prostoru skladových hal v zimním období zajistí plynové infrazářiče a plynové teplovzdušné jednotky (SAHARY). Tyto jednotky budou zajišťovat 0,25 násobnou výměnu vzduchu v prostoru haly (s 15% podílem čerstvého vzduchu). Tepelné ztráty skladových částí haly budou pokryty tmavými plynovými zářiči a Saharami o výkonu 49,5 kW. Plynové zářiče budou zavěšeny pod střechou haly. Umístění zářičů bude respektovat dispozici skladování případně technologie. Regulace zářičů bude závislá na požadované teplotě v hale (dle teplotního čidla umístěného ve výšce 1,5m nad podlahou). Každý zářič bude opatřen komínem pro výfuk spalin a potrubím pro přívod spalovacího vzduchu. Pro ohřev teplé vody jsou v prostoru kotelny osazeny zásobníkové ohřívače teplé vody. Objem jednotlivých zásobníků bude navržen v dalším stupni PD. Topná voda pro ohřev teplé vody je vedena z kotle do zásobníkových ohřívačů. Topný rozvod pro ohřev teplé vody je proveden z ocelového potrubí. Na vstupu topné vody do každého zásobníkového ohřívače je osazen kulový uzávěr s pohonem, který je řízen podle teploty teplé vody v zásobníkovém ohřívači. Ve vratném potrubí je osazen ruční regulační ventil pro každý zásobníkový ohřívač. Počet zaměstnanců Zaměstnanci 1. směna - výroba/sklad 1. směna - administrativa 2. směna - výroba/sklad 2. směna - administrativa 3. směna - výroba/sklad 3. směna - administrativa Celkem - výroba/sklad Celkem - administrativa Celkem areál Předpokládaná pracovní doba v týdnu Předpokládaný počet pracovních dnů EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Jednotka osob osob osob osob osob osob osob osob osob dny dny/rok
Hala 200 70 150 15 150 15 500 100 600 7 365 Strana 14/68
Farm Projekt
7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení stavby:
2017 až 2025
Dokončení stavby:
2017 až 2025
8. Výčet dotčených územně samosprávných celku Kraj:
Ústecký
Okres:
Ústí nad Labem
Obec:
Libouchec
Katastrální území:
Knínice u Libouchce 795151
Pozemky:
p .č. 940/3
9. Výčet navazujících rozhodnutí dle § 9a odst. 3 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. Územní rozhodnutí podle stavebního zákona Městský úřad Libouchec Stavební povolení podle stavebního zákona – Městský úřad Libouchec Alternativně je možné společné stavební a územní řízení. Kolaudace stavby – Městský úřad Libouchec
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 15/68
Farm Projekt
II. Údaje o vstupech 1. Půda Pozemky dotčené výstavbou záměru ležící v katastrálním území Knínice u Libouchce 795151. Pozemky dotčené realizací záměru: Katastrální číslo pozemku
Majitel
Celková výměra pozemku (m2)
Nalos Daniel MUDr., Strážky 43, 40340 Ústí nad Labem
940/3
Druh pozemku /ochrana
143 125
Orná půda
Celkem 143 598 Pozemky již vyňaté ze ZPF či jejich části katastrální území Knínice u Libouchce 795151. Katastrální číslo pozemku 940/3
BPEJ
Plocha celkem (m2)
Třída ochrany
55004 55011 55001 55014
21 123 822 19 250 32
IV. III. III. V.
Pro hodnocení jednotlivých druhů půdy ovlivněných změnami je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů. Charakter a vlastnosti půdy zařazené do ZPF se v praxi vyjadřují v číselném kódu bonitované půdně-ekologické jednotky (BPEJ). První číslice kódu BPEJ udává klimatický region, druhé dvě číslice označují hlavní půdní jednotku, čtvrtá číslice udává kombinaci sklonitosti a expozice, poslední číslo dává informace o skeletovitosti a hloubce půdy. Dle BPEJ se jedná o region:
Charakteristika půdy BPEJ (2 a 3 číslo) 50
Charakteristika
Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Třída ochrany půd Třídy ochrany ZPF stanovuje Vyhláška 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 16/68
Farm Projekt Třídy ochrany půd: třída charakteristika ochrany I. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci II. jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s III. průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu. 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční IV. schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické V. jednotky (dále jen "BPEJ"), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Celkem bilance: Z hlediska BPEJ budou realizací dotčeny půdy s průměrnými produkčními schopnostmi. Územní plán toto využití umožňuje, je však nezbytné provést všechna opatření k zachování orniční a podorniční vrstvy. V rámci vyjmutí ze ZPF je nutno provést oddělenou skrývku ornice a podorničí z ploch, které budou trvale zastavěny a využít kulturní vrstvu ke zlepšení půdních vlastností na jiných zemědělských pozemcích horší kvality, kde dojde k navýšení mocnosti orniční vrstvy. Využití kulturní vrstvy se předpokládá v rámci okolních zemědělských pozemků, část bude využita i pro sadové úpravy. Skrytá ornice a podorničí bude odvezena na pozemky k přímému využití, případně bude dočasně uloženo na deponii a využita mimo vegetační dobu. V dalším stupni projektové dokumentace bude řešeno konkrétní využití kulturní vrstvy se specifikací vhodných pozemků. O prováděné skrývce, jejím přemístění a zpětném využití bude veden protokol (pracovní deník) dle § 10 odst. 2 vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, který bude předložen orgánům ochrany ZPF při případné kontrole dodržování podmínek souhlasu. Investor zajistí ochranu ornice na deponii před znehodnocením a ztrátami a její řádné ošetřování až do doby jejího využití. Dotčení lesních pozemků Plánovaná stavba není navržena v ochranném pásmu lesa.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 17/68
Farm Projekt
2. Voda Vodovod pitný Zásobování řešené stavby pitnou vodou bude zajištěno napojením na veřejný vodovod Severočeských vodovodů a kanalizací. Fáze realizace záměru Většina materiálů vyžadujících spotřebu vody - betonové směsi - budou dováženy připravené k použití. Voda bude v podstatě používána zejména ke skrápění ploch pro snížení prašnosti a pro potřeby pracovníků stavby. Jedná se o zcela obvyklé spotřeby vody během výstavby. Fáze provozu záměru Pitná voda – veřejný vodovod Vody pro sociální zařízení (WC a umývárny, administrativa - pitná voda) (Potřeba pitné vody je kvantifikována podle přílohy č. 12 k vyhlášce 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích) Bilance pitné vody Jednotka Hala Zaměstnanci (výroba/sklad) osob 500 Zaměstnanci administrativa osob 100 Počet strávníků strávníků 435 Potřeba vody pro výrobu/sklad (70l/OS) l/den 35000 Potřeba vody pro administrativu (40l/OS) l/den 4000 Potřeba vody pro stravování (33l/strávník) l/den 14355 Potřeba pitné vody celkem m3/den 53,4 Potřeba vody pro technologii m3/den 0 Potřeba vody celkem m3/den 53,4 Maximální potřeba vody celkem (kd = 1,5) m3/den 80,0 Součinitel hodinové nerovnoměrnosti 2,6 Hodinová potřeba vody l/hod 8670 Potřeba vody l/s 2,4 Potřeba vody pro výrobu/sklad (26m3/OS) m3/rok 13000 Potřeba vody pro administrativu (14m3/OS) m3/rok 1400 Potřeba vody pro stravování (12m3/strávník) m3/rok 5220 Potřeba pitné vody celkem m3/rok 19620 Potřeba vody pro technologii m3/rok 0 Potřeba vody celkem m3/rok 19620 Vodovod požární Na požárním vodovodním řadu jsou osazeny nadzemní hydranty. Hydranty jsou na vodovodní síti navrženy z provozních důvodů (odvzdušnění, odkalení řadu, vypouštění řadu odběr vzorku vody, proplachy, měření tlaku na síti) nebo z důvodu zásobování požární vodou. U hydrantů s požární funkcí musí být zajištěn přetlak min. 0,2MPa, při odběru nemá přetlak klesnout pod 0,05 MPa. Hydranty jsou dimenzovány dle ČSN 730873. Voda pro požární účely je zajištěna nadzemními hydranty.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 18/68
Farm Projekt
3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Fáze realizace Při stavebních pracích bude potřebná elektrická energie (osvětlení, provoz mechanismů), bude využito stávajícího napojení areálu. Odběr není vyčíslen, není předpokládán ve významném množství z hlediska vlivů na životní prostředí. Fáze provozu Elektrická energie Rozvodná soustava nn: 3/N/PE AC 400/230 V 50 Hz / TN-C-S Energetická bilance Celkový instalovaný příkon areálu:
4,5 MW
Celková uvažovaná soudobost:
0,4
Celkový soudobý příkon areálu:
1,8 MW
Spotřeba zemního plynu Jako zdroj tepla pro vytápění a větrání administrativní části bude sloužit plynová teplovodní nízkotlaká kotelna, která bude umístěna v samostatné místnosti. Otopná soustava bude teplovodní, s rozdělením na samostatné topné větve dle druhů spotřeby tepla (ÚT, VZT, TV). Topný okruh v sociálně administrativním přístavku bude zásobovat topná tělesa, umístěná převážně pod okny. Jako vlastní zdroje tepla převážně pro administrativní vestavky jsou navrženy plynové kondenzační kotle o jmenovitém tepelném výkonu 45 kW, s plynulou regulací (modulováním) při teplotním spádu 80/60°C. Kotle jsou v provedení turbo, s nuceným odvodem spalin do komína a přívodem spalovacího vzduchu vestavěným ventilátorem. Krytí tepelné ztráty prostoru skladových hal v zimním období zajistí plynové infrazářiče a plynové teplovzdušné jednotky (SAHARY). Tyto jednotky budou zajišťovat 0,25 násobnou výměnu vzduchu v prostoru haly (s 15% podílem čerstvého vzduchu). Tepelné ztráty skladových částí haly budou pokryty tmavými plynovými zářiči a Saharami o výkonu 49,5 kW v kombinaci s vytápěcími vzduchovými jednotkami umístěnými v prostorech s vraty, velkými světlíky a doky. Plynové zářiče budou zavěšeny pod střechou haly. Umístění zářičů bude respektovat dispozici skladování případně technologie. Regulace zářičů bude závislá na požadované teplotě v hale (dle teplotního čidla umístěného ve výšce 1,5m nad podlahou). Každý zářič bude opatřen komínem pro výfuk spalin a potrubím pro přívod spalovacího vzduchu. Uvažovaná teplota v hale je 16°C. Bilance vytápění Plynový kond. kotel 45 kW (4,58 m3/h) Vytápěcí plyn. jednotka 59 kW (6,9 m3/h) Tmavý plynový zářič 49,5 kW (5,5 m3/h) Ztráty objektu Celkový topný výkon Maximální hodinový průtok plynu na vytápění Denní spotřeba plynu na vytápění Spotřeba energie na vytápění Spotřeba plynu na technologii Denní spotřeba plynu technologii
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Jednotka ks ks ks kW kW m3/h m3/den MWh/rok m3/h m3/den
Hala 6 12 34 2579 2661 297,3 4756 6 335 0 0
Strana 19/68
Farm Projekt Spotřeba energie na technologii MWh/rok 0 Spotřeba energie celkem MWh/rok 6 335 Předpokládaný letní odběr energie MWh 1 901 Předpokládaný zimní odběr energie MWh 4 435 Spotřeba plynu m3/rok 600 477 Ostatní surovinové zdroje pro výrobu - jsou předpokládány spotřeby surovin bez nebezpečných vlastností, vzhledem k fázi projektu je nelze dále specifikovat. Pohonné hmoty Spotřeba pohonných hmot se bude lišit na základě použitého dopravního prostředku, vzdálenosti a dalších faktorů. Vyčíslit absolutně takovou spotřebu je jak v této fázi, tak provozu v podstatě nemožné – vzdálenosti jsou proměnné dle odběratelů.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 20/68
Farm Projekt
4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Komunikační napojení
Měřené úseky dle sčítání dopravy 2010 dle ŘSD
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 21/68
Farm Projekt Tabulky dostupných dopravních intenzit v okolí záměru Úsek 4-0407 – silnice I/13 – severní směr
Úsek 4-0427 – silnice I/13 – jižní směr
Úsek 4-8280 – dálnice I. třída D8 severní úsek
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 22/68
Farm Projekt Úsek 4-8270 – dálnice I. třída D8 jižní úsek
Úsek 4-3410 – západní směr komunikace III/25362h
Úsek 4-4526 – východní směr komunikace II/528
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 23/68
Farm Projekt Legenda
Napojení stavby na dopravní infrastrukturu Dopravní napojení hal bude provedeno v jihovýchodním cípu lokality z kruhového objezdu ze silnice I/13, v místě navrhovaného dopravního napojení dle ÚPD. Areálová komunikace bude řešena jako objízdná. V místě vjezdu do řešeného území se bude nacházet vrátnice se závorami. Expedice naskladněného zboží bude zajištěna doky pro nákladní automobily. Doprava spojená s výstavbou V rámci realizace výstavby bude nutno zabezpečit dopravu pro převoz materiálu z místa výroby na místo určení. Lze předpokládat nárazovou dopravu v době výstavby, a to s ohledem na pracovní operace, které se budou provádět. Dle odhadu vyplývajícího z obdobných staveb bude četnost dopravy ve špičkách cca 2-4 nákladní automobily za hodinu v denní době od 7:00 do 18:00. Takto vysoká četnost dopravy bude v rámci celé výstavby omezena pouze na několik týdnů v denní době, kdy bude odvážena zemina a naváženy objemné stavební materiály. Nákladní doprava bude vedena mimo obytnou zástavbu na hlavní komunikační síť v území.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 24/68
Farm Projekt Doprava spojená s provozem záměru Počet parkovacích míst Osobní vozidla Nákladní vozidla Nakládací doky Drive in doky Doprava agregovaná
Celkem nový míst 150 0 66 6
Celkem nový jízdy ks/den jízd/den Osobní automobily 225 450 z toho den 150 300 z toho noc 75 150 Nákladní automobily 300 600 z toho den 270 540 z toho noc 30 60 Celkem 525 1050 Vnitro objektová doprava pak bude prováděna za pomoci elektrických vysokozdvižných vozíků o nosnosti 1 až 4t, z části potom ručními manipulačními vozíky. Další část dopravy zajišťují dopravníky.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 25/68
Farm Projekt Grafické řešení předpokládané distribuce dopravy – záměr – automobilů za den
Osobní (10) 7 den 3 noc Nákladní (145) 131 den 14 noc
Osobní (140) 93 den 47 noc Nákladní (145) 131 den 14 noc
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Osobní (75) 50 den 25 noc Nákladní (10) 8 den 2 noc
Osobní (225) 150 den 75 noc Nákladní (300) 270 den 30 noc
Osobní (150) 100 den 50 noc Nákladní (290) 262 den 28 noc
Strana 26/68
Farm Projekt
III.
Údaje o výstupech
1. Ovzduší Emise v etapě stavebních prací Při výstavbě bude docházet k přesunu materiálu, stavebních hmot a stavebních mechanismů. Jedná se o plochy, kde se nedá vyloučit prašnost při zemních pracích, především pokud bude převládat suché počasí a vyšší teploty. Tato prašnost bude pouze po omezenou dobu a je možno ji eliminovat zkrápěním materiálů, se kterými bude manipulováno. Prašnost vzniklou při výstavbě lze s ohledem na možnost eliminace, rozsah stavby a vzdálenost od obydlí, dostupnost vody lze považovat za málo významnou. Jiné významné vlivy na ovzduší se s ohledem na jednoduchost konstrukcí neočekávají. Emise z provozu I. Vytápění Vytápění je zajištěné zemním plynem. Kategorizace zdroje Vytápění dle specifikace dále patří mezi vyjmenované zdroje dle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, jedná se dle přílohy č. 2 o:
Kotle administrativy budu mít s nejvyšší pravděpodobností příkon v palivu nižší než 0,3 MW, bude se jednat o nevyjmenované zdroje znečišťování ovzduší. Pokud by byly v budoucnu instalovány kotle o vyšším příkonu než 300 kW, jednalo by se o bod 1.1. Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně.
Infrazářiče – jsou souborem nevyjmenovaných zdrojů.
Zákon 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší uvádí v §4: „(7) Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně4) a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů. Obdobně se postupuje u stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. V případě, že výrobce spalovacího stacionárního zdroje neuvádí jeho jmenovitý tepelný příkon, vypočte se jako podíl jmenovitého tepelného výkonu a jemu odpovídající tepelné účinnosti, případně výpočtem z jiných dostupných parametrů.“ METODICKÝ POKYN ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ke sčítání jmenovitých tepelných příkonů spalovacích stacionárních zdrojů a projektovaných kapacit jiných stacionárních zdrojů a k jejich zařazování podle zákona o ochraně ovzduší uvádí: 3.2.1 Sčítání spalovacích stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší V příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší jsou kotle, plynové turbíny, pístové spalovací motory a teplovzdušné přímotopné spalovací zdroje uvedeny po d různými kódy. To znamená,
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 27/68
Farm Projekt že se jmenovité tepelné příkony mezi těmito různými typy spalovacích stacionárních zdrojů nesčítají. Důvodem je to, že jejich svedení do společného komína a společné odlučování znečišťujících látek není s ohledem na jejich specifika a odlišné vlastnosti odpadního plynu technicky snadné a v některých případech ani možné, což vyplývá z bezpečnostních předpisů a technických norem, jakož i z pokynů výrobců těchto spalovacích stacionárních zdrojů. V případě zářičů (spalujících zpravidla zemní plyn), které předávají teplo do vytápěného prostoru, ať už sáláním nebo přímo horkými spalinami, je možnost svedení spalin do společného komína, s ohledem na jejich princip a konstrukci, prakticky vyloučena, a proto se jejich jmenovité tepelné příkony také nesčítají. Bilance spotřeby zemního plynu Jednotka Hala Plynový kond. kotel 45 kW (4,58 m3/h) ks 6 Vytápěcí plyn. jednotka 59 kW (6,9 m3/h) ks 12 Tmavý plynový zářič 49,5 kW (5,5 m3/h) ks 34 Ztráty objektu kW 2579 Celkový topný výkon kW 2661 Maximální hodinový průtok plynu na vytápění m3/h 297,3 Denní spotřeba plynu na vytápění m3/den 4756 Spotřeba energie na vytápění MWh/rok 6 335 Spotřeba plynu na technologii m3/h 0 Denní spotřeba plynu technologii m3/den 0 Spotřeba energie na technologii MWh/rok 0 Spotřeba energie celkem MWh/rok 6 335 Předpokládaný letní odběr energie MWh 1 901 Předpokládaný zimní odběr energie MWh 4 435 Spotřeba plynu m3/rok 600 477 K výpočtu bylo využito sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečisťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.
Celkem emise Vypočtené emise Roční produkce emisí Emise za hodinu (maximální)
TZL
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
SO2
0,0 0,0
NOx
0,0 0,0
679 336,0
CO
29 14,3
Jednotka Kg/rok g/h
Strana 28/68
Farm Projekt Liniové a plošné zdroje znečištění - Emise z dopravy Četnost dopravy spojená s provozem záměru je uvedena v kapitole: „Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.“ Emise jsou následně zpracované v rámci Rozptylové studie. Doprava spjatá s provozem celého záměru z hlediska emisí není nevýznamným činitelem v oblasti. Lze však konstatovat, že hlavní objem dopravy bude mimo obytnou zástavbu. U osobní dopravy si je nezbytné uvědomit, že je kalkulovaná na maximální úrovni, reálně bude nižší. Rovněž nelze tvrdit, že by vznikala veškerá nová, část lidí již někde pracuje a změní se jejich dopravní cesta, která mohla vést daným územím. U Nákladní dopravy je hodnocená dopravní špička, průměry budou nižší. Na základě zpracované RS je objem dopravy plně akceptovatelným v území.
2. Odpadní vody Odpadní vody vznikající při výstavbě Při výstavbě budou vznikat v minimálním množství pouze splaškové odpadní vody. Zaměstnanci stavby budou využívat mobilní zařízení. Odpadní vody vznikající během provozu Kanalizace splašková Splašková voda vzniká ze sociálního zázemí administrativních částí, sociálních zázemí hal a vrátnic. Svodným potrubím v zemi pod podlahou je splašková voda odváděna přes revizní šachty co možná nejkratší cestou do přípojky splaškové kanalizace. Vnitřní splašková kanalizace bude odvádět splaškové odpadní vody z jednotlivých zařizovacích předmětů (sociální zařízení zaměstnanců) a lapák nečistot. Produkované splaškové vody jsou standardního charakteru komunálních vod. Předpokládá se vybudování samostatné ČOV Pro odvod splaškových vod je navržena vlastní areálová ČOV 600 EO, která umožní zajistit kapacitu pro záměr. Navržená ČOV je dvoulinková v sestavě ČS, denitrifikace, nitrifikace, dosazovací nádrž. Čerpací stanice s akumulací bude zřízena ve stávající šachtě, kde budou osazena čerpadla v sestavě 1+1 a také strojní mechanické předčištění vertikálními šroubovými česlemi. Je navržena ČOV se skladbou z betonových prefa nádrží, které umožňují rychlou výstavbu s omezením „mokrých“ prací na minimum (podkladní beton). ČOV je složena z ČS kruhového tvaru D = 2,25 m, osazenou čerpadly v sestavě 2+1, česlovým košem, indukčním průtokoměrem. Vlastní návrh ČS je závislý na výšce/počtu nátoku, hladině podzemní vody atd. Dále je ČOV tvořena pěti prefabrikovanými nádržemi o celkovém půdorysu cca. 120 m2 – nádrže je možné poskládat do různých tvarů ( od „nudle“ po „čtverec“) podle požadavku. V rámci ČOV jsou použity ponorná čerpadla. Nad hladinou jsou umístěny dmychadla a rozvaděč, které je možné umístit také do podzemního kontejneru resp.(provozní objekt není u této velikosti ČOV nutný). Pokud je nutno osadit provozní objekt je možné ho řešit jako prefabrikát nebo ocelový kontejner. Popis technologie: OV jsou po nátoku ČS přes strojní česle do společné denitrifikace a následně do dvojice nitrifikačních nádrží, kde jsou OV provzdušňovány. Aktivní kal je následně oddělen v dosavadních nádržích. Vratný kal se vrací do aktivace, přebytečný je ukládán do kalové nádrže. EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 29/68
Farm Projekt ČOV je možné doplnit o chemické srážení fosforu a variantě o technologii na odvodnění kalu. Odvod vody bude do recipientu společný s dešťovými vodami. Bilance odpadních vod Zaměstnanci (výroba/sklad) Zaměstnanci administrativa Počet strávníků Potřeba vody pro výrobu/sklad (70l/OS) Potřeba vody pro administrativu (40l/OS) Potřeba vody pro stravování (33l/strávník) Množství splaškových vod Množství splaškových vod z technologie Množství splaškových vod celkem Potřeba vody pro výrobu/sklad (26m3/OS) Potřeba vody pro administrativu (14m3/OS) Potřeba vody pro stravování (12m3/strávník) Množství splaškových vod Množství splaškových vod z technologie Množství splaškových vod celkem Přepočet na ekvivalentní osoby (1EO = 35 m3/rok)
Jednotka osob osob strávníků l/den l/den l/den m3/den m3/den m3/den m3/rok m3/rok m3/rok m3/rok m3/rok m3/rok EO
Hala 500 100 435 35000 4000 14355 53,4 0 53,4 13000 1400 5220 19620 0 19620 561
Přítok – očekávané znečištění Parametr
Koncentrace
CHSKCr
727 mg/l
BSK5
364 mg/l
NL
333 mg/l
NC
67 mg/l
PC
15 mg/l
Odtokové parametry: V souladu s NV 401/2015 v platném znění splňují odtokové parametry požadavky BAT. Parametr CHSKCr
„p“
„m“
110 mg/l
170 mg/l
BSK5
30 mg/l
50 mg/l
NL
40 mg/l
60 mg/l
2 mg/l
5 mg/l
PC * * V případě chemického srážení Ostatní:
Spotřeba el. energie : odhad cca. 120 k Whod./den.
Produkce směsného kalu : 30 kg a.s./ d, tedy cca. 1,0 m3/den.(3% sušiny)
Spotřeba síranu železitého na srážení fosforu bude maximálně 25 l za den, průměr 15 l/den. Bezpečnostní list je v příloze. Maximální skladovaný objem bude 200 l.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 30/68
Farm Projekt Kanalizace dešťová Venkovní kanalizace uvnitř areálu bude provedena jako oddílná. V rámci projektu dešťové kanalizace byly odděleny čisté dešťové vody od vod, které mohou být znečištěny ropnými látkami. Dešťové vody z manipulačních ploch pro nákladní automobily a parkoviště jsou odkanalizovány samostatnou chráněnou kanalizací a před zaústěním do dešťové kanalizace předčištěny v odlučovačích ropných látek, který spolehlivě zabrání každému havarijnímu úniku ropných látek a díky sorpčnímu stupni zajistí vyčištění na hodnotu NEL pod 0,2 mg/l. Kvalita srážkových vod odváděných do vodoteče musí splňovat podmínky Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a vod odpadních, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech včetně přílohy 3. Napojení přípojek od jednotlivých objektů je řešeno tak, aby množství a kvalitu vypouštěné vody bylo možné v případě potřeby kontrolovat. Vypouštění veškerých vod ze zpevněných ploch znečištěných ropnými látkami je realizováno přes odlučovače ropných látek (ORL) s účinností 0,2 mg/l. Dešťové vody ze střech jsou odvodňovány přímo do dešťové kanalizace. Dešťová kanalizace nechráněná Vnitroareálovou dešťovou kanalizaci tvoří stoky a přípojky. Do dešťové kanalizace jsou napojeny přípojky dešťové kanalizace z objektů, uličních vpustí a odvodňovacích drénů. Dešťové vody ze střech budou jímány střešními vpustěmi a odváděny podtlakovým systémem. Odpadní potrubí bude vedeno pod vazníky pod úžlabím střechy a svedeno při krajních řadách sloupů. Zde bude v úrovni podlahy napojeno na beztlaké kanalizační svody. Vzhledem k množství dešťových vod, bude v areálu vybudována retenční nádrž. Dešťová kanalizace kontaminovaná Srážkové vody z parkovacích a manipulačních ploch jsou odkanalizovány chráněnými stokami do betonových odlučovačů ropných látek (ORL). Navržené odlučovače jsou třístupňové - 1st.gravitační odlučovač, 2st. koalescenční filtr a 3st. sorpční filtr. Parkoviště a manipulační plochy jsou odvodněny odvodňovacími žlaby a uličními vpustmi. Pro odběr vzorků má zařízení odběrné místo nad výtokovým potrubím, ve vstupní šachtě pro údržbu. Napojení kanalizace na otevřené koryto bude pomocí opevněného výustního objektu. Toto koryto bude upraveno a opevněno tak, aby bezpečně odvádělo průtoky z dešťové kanalizace vč. povrchových odtoků z přilehlého lokálního povodí. Retence Objem nádrže RN1 bude min. 2 212 m3 s regulovaným odtokem 43 l/s. Zaústění bude do vodoteče vedoucí severně od záměru, jedná se o přítok Klíšského potoka. Výpočet je dále v textu.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 31/68
Farm Projekt Bilance zpevněných ploch Jednotka m2 % m2 % m2 % m2 %
Střechy Zpevněné plochy Zatravněné plochy Celkem
Hala 64463 45% 29760 21% 49099 34% 143322 100%
Bilance dešťových vod – stávající stav Plocha pro odvod dešťové vody Součinitel odtoku (zatravněné plochy, pole -spád 1-5%) Redukovaná plocha Lokalita Periodicita deště Intenzita deště dle regionu (pro 15 min. déšť) Množství dešťových odpadních vod Specifický přípustný odtok z území dle TNV 75 9011 Maximální možný regulovaný odtok z území
AE = = Ared = p= i= Qr = i ∙ Ae ∙ = qc = Qo =
143322 0,125 17915 Knínice 0,5 0,0164 294 3 43,0
m2 m2 rok-1 l / s . m2 l/s l / (s.ha) l/s
Bilance dešťových vod - navržený stav Druh plochy Zastavěné plochy nad 10 000 m2 Účelové a manipulační plochy Plochy zeleně Celkem Plocha pro odvod dešťové vody Součinitel odtoku (průměr pro areál) Redukovaná plocha Lokalita Periodicita deště Intenzita deště dle regionu (pro 15 min. déšť) Množství dešťových odpadních vod
Výměra [m2] 64463 29760 49099 143322 AE = = Ared = p= i= Qr = i ∙ Ae ∙ =
Součinitel Redukovaná odtoku plocha [m2] 0,9 0,7 0,1 0,58
58017 20832 4910 83759
143322 0,58 83759 Knínice 0,5 0,0164
m2 m2 rok-1 l / s . m2
1374 l / s
Přiřazená srážkoměrná stanice dle mapy izolinií pro denní úhrny srážek: 7 Místo Mšeno Nadmořská výška H= 352 m.n.m Periodicita deště p= 0,2 rok-1 Regulovaný odtok z území Součinitel bezpečnosti vsaku/retence
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Qo = f=
43 l / s 2
Strana 32/68
Farm Projekt Výpočet potřebného objemu nádrže pro Q5 (intenzity dle ČSN 75 9010) tc [min] 5 10 15 20 30 40 60 120 240 360 450 600 720 1080 1440 2880 4320
Potřebný objem nádrže dle ČSN 75 9010 Doba prázdnění nádrže
Vvz [m3] 900,1 1222,2 1418,7 1548,2 1715,0 1840,0 1989,4 2178,0 2211,8 2111,6 2021,8 1718,6 1459,2 681,2 -180,6 -3049,8 -6421,6
hd [mm] 10,9 14,9 17,4 19,1 21,4 23,2 25,6 29,7 33,8 36,3 38 39 39,6 41,4 42,2 52,3 56,4
Vvz max= Tpr max=
Tpr [h] 5,8 7,9 9,2 10,0 11,1 11,9 12,9 14,1 14,3 13,6 13,1 11,1 9,4 4,4 -1,2 -19,7 -41,5
2212 m3 14 hod
VÝPOČET JMENOVITÉ VELIKOSTI ODLUČOVAČE ROPNÝCH LÁTEK - č. 1 Plocha pro odvod dešťové vody Součinitel odtoku vody z odvodňované plochy Redukovaná plocha Intenzita deště pro p=0,5 Maximální odtok dešťových vod Maximální odtok odpadních vod Součinitel hustoty pro příslušnou lehkou kapalinu Přitěžující součinitel v závislosti na druhu odtoku Jmenovitá velikost odlučovače Množství kalu Minimální objem lapáku kalu
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
AE = = Ared = i= Qr = Qs = fd = fx = NS = V=
29760 0,70 20832 0,0164 342 0 1,0 0 342 střední 68329
m2 m2 l/s.m2 l/s l/s NS l
Strana 33/68
Farm Projekt
3. Odpady Nakládání s odpady se řídí zákonem č. 185/2001 Sbírky, o odpadech a o změně některých dalších předpisů v platném znění a vyhláškou číslo 383/2001 Sbírky, o podrobnostech nakládaní s odpady v platném znění. Kategorizace odpadů v následujícím textu je provedena podle vyhlášky č. 93/2016 Sb. ze dne 17. října 2001, kterou se stanoví Katalog odpadů. Kvalifikace a případná kvantifikace odpadů provedená v tomto dokumentu vychází z rámcových úvah a míře podrobností daných aktuální znalostí jednotlivých kroků spojených s realizací. Detailní upřesnění bude k dispozici v rámci projektové dokumentace. Odpady z fáze realizace výstavby Při přípravě záměru se předpokládá vznik stavebních odpadů uvedených v následující tabulce. Kód 08 01 11 08 01 12 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 06 15 01 10 15 02 02 17 01 01 17 01 07 17 02 01 17 02 03 17 04 05 17 04 11 17 05 04 17 06 04 17 09 04 20 01 21 20 03 01 20 03 04
Název odpadu Kategorie Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné N nebezpečné látky Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 O Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly O Dřevěné obaly O Směsné obaly O Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito N látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů N jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Beton O Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických O výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 Dřevo O Plast O Železo a ocel O O Kabely neuvedené pod 17 04 10 O Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 O Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 O 01, 17 09 02 a 17 09 03 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N O Směsný komunální odpad Kal ze septiků a žump O
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 34/68
Farm Projekt Odpady z provozu S ohledem na charakter provozu budou hlavní odpady představovat: Kód 10 12 13 13 02 06
Název odpadu Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Syntetické motorové, převodové a mazací oleje
13 05 02
Kaly z odlučovačů oleje
13 01 10 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 16 01 20
Nechlorované hydraulické minerální oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Kovové obaly Sklo Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 12 Vyřazená zařízení neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 13 Kaly z čištění komunálních odpadních vod
15 02 02 15 01 10 16 02 13 16 02 14 19 08 05
Kategorie
Původ
O
Čištění odpadních vod cca 1 m3/den Údržba
N N N O O O O O N
Odlučovač ropných látek Údržba Skladování Skladování Skladování Skladování Údržba Údržba
N
Údržba
N
Údržba
O
Údržba
O O
ČOV Administrativa, 20 01 01 Papír a lepenka balení 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N Údržba 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O Úklid 20 03 01 Směsný komunální odpad O Úklid 20 03 03 Uliční smetky O/N Úklid Objemy vznikajících odpadů bude možné specifikovat přesněji až na základě zpřesnění jednotlivých záměrů. Cílem je však nekonfliktní provoz. Při nakládání s odpady v obou fázích (výstavba i provoz) s nimi bude dále zacházeno podle jejich skutečných fyzikálně chemických vlastností a budou tříděny dle druhů a v zájmu jejich co nejvyššího využití pro recyklaci. V případě vzniku nebezpečných odpadů, budou tyto umístěny do zabezpečených nádob, či obalů odpovídajících povaze nebezpečné látky, tak aby bylo zamezeno úniku látek do okolního prostředí a minimalizována všechna potencionální rizika. Tyto odpady budou předávány oprávněným osobám a doklady o jejich způsobilosti budou skladovány dle předpisů. Manipulace s odpady bude zaznamenávána v průběžné evidenci a pro nebezpečné odpady bude vypracováván evidenční list pro přepravu. Ostatní odpady budou vytříděné skladovány dle své povahy na místech jim určených zajištěných tak, aby byly chráněny před povětrnostními a jinými vlivy včetně odcizení.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 35/68
Farm Projekt Veškeré odpady budou předávány oprávněným osobám k využití nebo odstranění a doklady o oprávněnosti těchto osob budou archivovány po dobu danou předpisy. Odpady po dobu výstavby zabezpečí na staveništi stavební firma provádějící výstavbu, tyto odpady budou následně předány oprávněné osobě k jejich využití nebo odstranění dle Zákona 185/2001. Se zeminou vzniklou při terénních úpravách bude zacházeno v souladu se zákonem číslo 185/201 Sb., o odpadech a v souladu s vyhláškou 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Přesná kubatura hrubých terénních úprav a výkopů bude zpracována až na úrovni řešení projektové dokumentace. Odpady vznikající při ukončení provozu a stavby Po ukončení provozu záměru v případě celkové sanace by se jednalo o obdobný odpad jako je uvedena při stavebních úpravách. O množstvích a druzích odpadů, které by v takovém případě vznikly, lze pouze spekulovat, proto nejsou dále specifikovány. Charakter stavby i provozu však nepředpokládá vznik nebezpečných odpadů či odpadů, jejichž odstranění by bylo problematické.
4. Hluk, vibrace, záření Hluk z výstavby Nejbližší chráněné venkovní prostory, chráněné venkovní prostory staveb Dle Zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění: Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti ve stavbách zařízení pro výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti ve všech stavbách. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, stanoví prováděcí právní předpis. Nejbližší objekty se od záměrů se nachází:
Cca 300 m západně od hranice dotčených parcel na stavební parcele číslo 42 se nachází objekt k bydlení číslo popisné 8 k. ú. Knínice u Libouchce 795151
Cca 300 západně od hranice dotčených parcel na stavební parcele číslo 36 se nachází objekt k bydlení číslo popisné 1 k. ú. Knínice u Libouchce 795151
Cca 520 m jižně od hranice dotčených parcel na stavební parcele číslo 58 se nachází stavba pro bydlení číslo popisné 11 k. ú. Knínice u Libouchce 795151
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 36/68
Farm Projekt Hluková zátěž - etapa výstavby Po dobu realizace výstavby lze předpokládat v území zvýšenou hladinu akustického výkonu v souvislosti s provozem stavebních strojů při zemních a stavebních pracích a z dopravy, která bude zabezpečovat dovoz stavebních materiálů. Hladina hluku u stavebních strojů a zařízení se pohybuje 80 - 95 dB (A) ve vzdálenosti 1 m. Hluk nákladních vozidel je 75 - 90 dB ve vzdálenosti 1m. Hladina hluku se bude měnit v závislosti s nasazením stavebních mechanismů, jejich interakci, době a místě jejich působení. Veškeré stavební činnosti se předpokládají v denní době v rozsahu od 7 do max. 21 hodin. Rozsah stavby a navržený konstrukční systém objektů bude zajišťovat rychlou výstavbu. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti. (pro chráněný venkovní prostor) je: +-------------------------------+-------------------------------+ | Posuzovaná doba [hod.] | Korekce [dB] | +-------------------------------+-------------------------------+ | od 6:00 do7:00 | 50 + 10 | +-------------------------------+-------------------------------+ | od 7:00 do 21:00 | 50 + 15 | +-------------------------------+-------------------------------+ | od 21:00 do 22:00 | 50 + 10 | +-------------------------------+-------------------------------+ | od 22:00 do 6:00 | 50 + 5 | +-------------------------------+-------------------------------+
Míru hluku ze stavební činnosti na nejkratší vzdálenost k nejbližším využívaným chráněným prostorům je možné dle obecných postupů vypočíst z: L2 = L1 – 20 log (r2/r1) + Kodr. kde, L2 je hladina hluku (hladina akustického tlaku v pásmu) ve vzdálenosti r2 (m) od zdroje, L1 je hladina hluku (hladina akustického tlaku v pásmu) ve vzdálenosti r1 (m) od zdroje, Kodr. Je koeficient respektující odrazivost okolních ploch, v tomto případě app. 2 dB Hladina hluku při použití jednoho stroje na staveništi: Akustický tlak v 1 m Vzdálenost od zdroje Akustický tlak v bodě dB (A) m dB (A) 95 dB 10 77,0 95 dB 20 71,0 95 dB 30 67,5 95 dB 40 65,0 95 dB 50 63,0 95 dB 60 61,5 95 dB 70 60,0 95 dB 80 69,0 95 dB 90 58,0 95 dB 100 57,0 95 dB 300 47,5 Jedná se o demonstrativní výpočet poklesu akustického tlaku se vzdáleností. Jak je patrné pro zde uvedený stroj, by bylo možné pracovat bez přerušení od 7 do 21 hodin až ve vzdálenosti 40 m a vyšší. Při souběhu dvou strojů by byl příspěvek o 3 dB vyšší a na útlum by bylo třeba cca 60 metrů, to je v intencích záměru ve chvíli, kdy by stroje pracovaly nejblíže obytné zástavbě.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 37/68
Farm Projekt Výpočet byl proveden za předpokladu, že by se oba stroje pohybovaly zároveň na okraji areálu nejblíže k posuzovanému chráněnému prostoru ve stejný čas, tedy za nejméně příznivé situace. Výpočet zde provedený vychází z předpokladu šíření hluku ve volném prostoru, tedy za nejméně vhodných okolností. Reálně nebude výstavba ani slyšitelná. Dočasný nárůst četnosti dopravy spojený s dopravou materiálu, odvozem zeminy, bude vzhledem k rozsahu úprav středně významný a bude znamenat nejvýznamnější složku hluku při výstavbě. Maximální četnosti dopravy lze předpokládat na úrovni cca 2-4 NV za hodinu v době od 8 do 15 hodin po několik týdnů, doprava bude orientovaná mimo obytnou zástavbu. S ohledem na charakter stavby, její rozsah a umístění, lze předpokládat, že nebudou překračovány hygienické limity hluku z výstavby jak při výstavbě samotné tak při dopravě materiálu. Při výstavbě je však nezbytné, aby v rámci povolení stavby byl vypracován časový harmonogram výstavby tak, aby zejména nákladní doprava spojená s výstavbou, výkopové a stavební práce za pomoci těžké techniky byly vyloučeny ve večerních hodinách a dnech klidu, či po dobu delší než určují hygienické limity. Hluk z provozu – je komplexně řešen v samostatné hlukové studii, který je součástí příloh. Vibrace Vibrace může představovat průjezd dopravních prostředků zásobujících stavbu. Dále je možno počítat se vznikem vibrací u některých stavebních prací, jako jsou potřebné zemní práce. Výskyt bude převážně krátkodobý, omezí se pouze na denní pracovní dobu a přenos do nejbližší obytné zástavby se s ohledem na vzdálenost výstavby od případných zdrojů vibrací nepředpokládá. Vibrace během provozu budou zejména působeny dopravou. Intenzita provozu ze záměru v žádném případě nedosáhne hodnot, které by mohly mít nepříznivý vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel nejbližších obytných objektů. Záření radioaktivní a elektromagnetické Nelze předpokládat žádného zdroje radioaktivního nebo elektromagnetického záření, pouze v průběhu výstavby je možno očekávat krátkodobé používání svářecích zařízení. Ultrafialové záření se bude vyskytovat pouze krátkodobě po dobu montáží konstrukcí či technologií při svařování obloukem či plamenem a přitom budou využívány běžné osobní ochranné pomůcky. Při výstavbě nebudou použity materiály, u nichž by se účinky radioaktivního záření daly očekávat. Sváření během provozu bude automatické v ochranné atmosféře.
5. Rizika havárií Rizika havárií jsou v tomto případě omezena pouze na:
Běžnou havárii dopravního, manipulačního prostředku s únikem provozních kapalin, v takovém případě lze předpokládat zásah profesionálů z řad HZS.
Požár objektu – je nezbytné aplikovat všechny zásady protipožární ochrany.
Rozlití maziv, hořlavin a podobně – riziko je kontaminace povrchových a podzemních vod, vzhledem k povaze podlah a předpokládaným objemům se jedná o riziko minimální,
Riziko exploze rozvodů zemního plynu – riziko je velmi nízké, plynovodní potrubí jsou kontrolována dle platných norem, z hlediska rizika je nejvyšší zranění osob nacházející se v blízkosti zařízení.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 38/68
Farm Projekt
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ I. Výčet nejzávažnějších dotčeného území
environmentálních
charakteristik
Záměr stojí v rámci ploch zemědělských v těsné vazbě na komunikaci D8. Z hlediska dopravního je areál napojen na hlavní komunikační síť bez přímé interakce s obytnou zástavbou. Jedná se o neorané pozemky orné půdy, které tak neplní nějaký čas svůj primární účel, tedy zemědělskou výrobu. Biologické hodnocení ve smyslu §67 podle §45i zákona 114/1992 Sb. v lokalitě Knínice u Ústí nad Labem Zpracoval: Ing. Pavel Majer v červenci 2016. Chráněná území, ochranná pásma - Posuzovaná lokalita a její okolí není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). - V předmětné lokalitě se nenacházejí zdroje podzemních vod, záměr není umístěn v ochranných pásmech vodních zdrojů a ani v blízkém okolí se nevyskytují zdroje minerálních stolních a léčivých vod. - Přímé dotčení lesních pozemků se nepředpokládá, záměr nezasahuje ani do ochranného pásma lesa. - Záměr není v interakci s registrovanými prvky. - Lokalita a její širší okolí nejsou zranitelnou oblastí podle Nařízení vlády 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. - Záměr znamená zábor ze zemědělského půdního fondu, jedná se zejména o třetí třídu ochrany. Zvláště chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění, § 14 upravuje kategorie zvláště chráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky) – posuzovaný záměr není v interakci. Evropsky významné lokality a ptačí oblasti Evropsky významné lokality dle § 45 a – c zák. č. 218/2004 Sb., jenž jsou zahrnuty do národního seznamu těchto lokalit podle § 45a ve smyslu příloh NV č. 318/2013 Sb. nebo vymezených ptačích oblastí podle § 45e tohoto zákona. – není v interakci. Chráněná území dle zákona 44/1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v aktuálním znění – posuzovaný záměr není v interakci. Území historického, kulturního nebo archeologického významu - pravěké nálezy na území nejsou dosud známy, nelze je však jednoznačně vyloučit.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 39/68
Farm Projekt
II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území 1. Ovzduší a klima Klimatické faktory V ČR se vyskytují tři klimatické oblasti: teplá, mírně teplá a chladná. Danou oblast můžeme podle klasifikace E.Quitta zařadit do pomezí oblasti MT2 - charakteristické pro tuto oblast je krátké, mírně chladné mírně vlhké léto, krátká s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je pak normálně dlouhá, mírné teploty, suchá, normálně dlouhé trvání sněhové pokrývky. Klimatické ukazatele oblasti MT2 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazivých dnů Počet letních dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zamračených dnů v roce Počet jasných dnů v roce
Průměrné hodnoty za rok 20-30 140-160 110-130 40-50 -3°C až -4°C 16°C až 17°C 6°C až 7°C 6°C až 7°C 120-130 [mm] 450-500 [mm] 250-300 [mm] 80-100 150-160 40-50
a MT4 - charakteristické pro tuto oblast je krátké léto, suché až mírně suché období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatické ukazatele oblasti MT4 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazivých dnů Počet letních dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zamračených dnů v roce Počet jasných dnů v roce
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Průměrné hodnoty za rok 20-30 140-160 110-130 40-50 -2°C až -3°C 16°C až 17°C 6°C až 7°C 6°C až 7°C 110-120 [mm] 350-450 [mm] 250-300 [mm] 60-80 150-160 40-50
Strana 40/68
Farm Projekt Emisní pozadí Dle podkladů se jedná o lokalitu průměrnou kvalitou ovzduší v rámci ČR. Záměr jako takový ovlivní emisní pozadí v lokalitě plně akceptovatelnou měrou. Koncentrace v jednotlivých sledovaných bodech – pětileté klouzavé průměry 2011 - 2015 NO2 [µg.m-3] SO2 [µg.m-3] roční průměrná koncentrace 4. nejvyšší hodnota 24 hodinové průměrné konc.
PM10 [µg.m-3]
PM10_M36 [µg.m-3]
roční průměrná koncentrace
36. nejvyšší hodnota 24 hodinové průměrné konc.
PM2,5 [µg.m-3]
Benzen [µg.m-3]
roční průměrná koncentrace
roční průměrná koncentrace
Benzo[a]pyren [ng.m-3] roční průměrná koncentrace
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 41/68
Farm Projekt Koncentrace v jednotlivých sledovaných bodech – pětileté klouzavé průměry 2010 - 2014 NO2 [µg.m-3] SO2 [µg.m-3] roční průměrná koncentrace 4. nejvyšší hodnota 24 hodinové průměrné konce
PM10 [µg.m-3]
PM10_M36 [µg.m-3]
roční průměrná koncentrace
36. nejvyšší hodnota 24 hodinové průměrné konc.
PM2,5 [µg.m-3]
Benzen [µg.m-3]
roční průměrná koncentrace
roční průměrná koncentrace
Benzo[a]pyren [ng.m-3] roční průměrná koncentrace
Lokalita patří z hlediska znečištění ovzduší mezi průměrné až nadprůměrné lokality v ČR.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 42/68
Farm Projekt
2. Voda Povrchové vody Název povodí: Číslo hydrologického pořadí: Název povodí 3. řádu: Číslo hydrologického pořadí: Název toku: Plocha hydrologického povodí: Plocha povodí od pramene závěrnému profilu: Podzemní vody
Labe 1-14-01 Bílina 1-14-01-1030-0-00 Klíšský potok 6,08 km2 k
6,08 km2
Útvary podzemních vod základní vrstvy ID útvaru: Mezinárodní ID útvaru: Název útvaru: Plocha, km2: ID hydrogeologického rajonu: Název hydrogeologického rajonu: Horizont: Pozice: Geologická jednotka: Dílčí povodí: Mezinárodní ID oblasti povodí: Povodí: Správce povodí:
46120 CZ_GB_46120 Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část 331,796 4612 Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část 2 základní vrstva sedimenty svrchní křídy Ohře, Dolní Labe a ostatní přítoky Labe CZ_5000 Labe Povodí Ohře, státní podnik
Ostatní Záměr není součástí CHOPAV (Chráněná oblast přirozené akumulace vod). Přímo v předmětné lokalitě se nenacházejí zdroje podzemních vod, záměr není umístěn v ochranných pásmech vodních zdrojů a ani v blízkém okolí se nevyskytují zdroje minerálních stolních a léčivých vod. Plánovanou realizací nedojde k zásahu do hydrogeologické situace v lokalitě při dodržení dostupných opatření.
3. Půda Oblast patří dle Taxonomické Klasifikace Systému Půd (TKSP) mezi Pseudogleje modální. Dle klasifikace World reference base for soil resources 2006 se jedná o Haplic Stagnosols. Záměr znamená zábor ze zemědělského půdního fondu, viz příslušná kapitola. Přímé dotčení lesních pozemků se nepředpokládá, záměr nezasahuje do ochranného pásma lesa.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 43/68
Farm Projekt
4. Horninové prostředí a přírodní zdroje Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží řešené území: Systém: Provincie Subprovience
Hercynský Česká vysočina Krušnohorská soustava
Oblast:
Podkrušnohorská oblast
Celek:
Mostecká pánev
Pocelek:
Chomutovsko-teplická pánev
Okrsek:
Libouchecká brázda
Mostecká pánev (dříve Severočeská hnědouhelná pánev, SHP) je geomorfologický celek v Podkrušnohorské oblasti Krušnohorské subprovincie. Tektonická sníženina se nachází v severních Čechách na území okresů Chomutov, Most, Teplice a Louny. Ze severu je lemována městy Klášterec nad Ohří, Kadaň, Chomutov, Jirkov, Litvínov, Teplice, Krupka a Ústí nad Labem, proti nim pak Bílina a Most. V prostoru mezi Kadaní a Mostem, resp. mezi Doupovskými horami a Českým středohořím se pánev rozšiřuje k jihu až za Žatec (který ještě geomorfologicky k pánvi patří na rozdíl od východněji ležících Loun). [http://cs.wikipedia.org/wiki/ Mostecká_pánev] Přírodní zdroje V zájmovém území ani v bezprostředním okolí nejsou evidována ložiska výhradních nebo nevýhradních surovin. Ostatní Stavba se nenachází v záplavovém území. Stavba se nenachází v poddolovaném území. Radonová zátěž je přechodná až střední.
5. Fauna a flóra Je řešeno v rámci: „Biologické hodnocení ve smyslu §67 podle §45i zákona 114/1992 Sb. v lokalitě Knínice u Ústí nad Labem Zpracoval: Ing. Pavel Majer v červenci 2016.“ Toto je součástí příloh.
6. Ekosystémy a chráněná území Maloplošná, velkoplošná chráněná území Zájmové území posuzované výstavby se nenachází na území ani v ochranném pásmu Národní přírodní památky, Národní přírodní rezervace, Přírodní památky, Přírodní rezervace, Chráněné krajinné oblasti, Národního parku. Evropsky významné lokality, ptačí oblasti Evropsky významné lokality dle § 45 a – c zák. č. 218/2004 Sb., jenž jsou zahrnuty do národního seznamu těchto lokalit podle § 45a ve smyslu příloh NV č. 318/2013 Sb. nebo vymezených ptačích oblastí podle § 45e tohoto zákona. – není v interakci. Územní systémy ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnějších EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 44/68
Farm Projekt částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů a minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému (Míchal I., 1994). Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Záměr není v interakci s registrovanými prvky ÚSES. Vliv na migrační kvality území Jedná se o plochy orné půdy, které budou zvěří využívány zejména při hledání obživy, takových ploch je ale v okolí dostatek. Lze předpokládat, že zvěř záměru bez problému přivykne a přijme jej jako novou charakteristiku území bez větších komplikací. Díky D8 je migrační potenciál nízký.
7. Krajina Zařazení krajiny dle typologické klasifikace: Dle typologické klasifikace krajiny leží posuzovaný záměr: I. Typologická řada podle charakteru osídlení krajiny (členění vychází z období, kdy se krajina stala sídelní, tj. člověkem osvojená) 5 – Krajiny pozdní středověké kolonizace (19,83% území ČR) II. Typologická řada podle využití krajiny (členění vychází z charakteristik současného využívání území) M – Lesozemědělské krajiny (52,33% území ČR) III. Typologická řada podle reliéfu krajiny (členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu) 7 – krajiny sopečných pohoří (1,14% území ČR) Vzácnost typů krajin v ČR (Typologie České krajiny MŽP) Všechny typy krajiny mají přírodní, kulturní nebo historickou hodnotu. Krajinu nelze apriori členit na krásnou či škaredou, cennou či bezcennou. Společensky přijatelné je členění typů krajin z hlediska jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci ČR a střední Evropy na: Typ unikátní, který je potřeba chránit přísně ve všech aspektech, typ význačný, který je potřeba chránit přísně ve všech zachovaných aspektech, typ běžný, který je potřeba chránit alespoň v jedné reprezentativní lokalitě v ČR Lokalitu a její okolí lze zařadit mezi běžné typy krajin, neboť nepatří mezi vyjmenované unikátní a význačné krajinné typy. Významné krajinné prvky - jiným typem území se zvýšenou ochranou přírodních hodnot jsou tzv. významné krajinné prvky (VKP). VKP se sice neřadí mezi ZCHÚ, oproti zbytku krajiny mají ale přeci jenom zvýšenou právní ochranu. Co se pod pojmem VKP rozumí, definuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 45/68
Farm Projekt rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části přírody, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako VKP,… Posuzovaný záměr není v přímé interakci s VKP.
8. Obyvatelstvo Nejbližší obytná zástavba od záměru diskutována v kapitolách dříve, kde je i analyzován vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Obyvatelstvo okolních obcí bude provozem areálu zasaženo zcela minimálně. Knínice (německy: Kninitz) je malá vesnice, část obce Libouchec v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Libouchce. Knínice leží v katastrálním území Knínice u Libouchce o rozloze 6,04 km2. V katastrálním území Knínice u Libouchce leží i Žďárek. [http://cs.wikipedia.org/wiki/ Knínice_(Libouchec)
9. Hmotný majetek Okolní území nebude dotčeno nad míru obvyklou, dotčeno bude zejména posuzované území.
10. Kulturní památky V rámci drobných zemních prací se nepředpokládají archeologické nálezy. Pokud by se při zemních pracích objevily, je povinností provádějící firmy zabezpečit nález a přivolat pracovníky archeologického ústavu. Před zahájením stavebních prací bude proveden archeologický průzkum.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 46/68
Farm Projekt
D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ ZÁMĚRU NA VEŘEJNĚ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
VLIVŮ
I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti významnosti
a
Každá antropogenní činnost je určitým zdrojem rizika jak pro člověka, tak i životní prostředí. Zvyšující se míra zdravotních i ekologických rizik se může následně projevit v poklesu odolnosti organismu. Cílem ochrany životního prostředí a zdraví je nalezení takového vyrovnaného systému životního prostředí a lidské činnosti, jehož cílem by byl akceptovatelný rozvoj antropogenních aktivit, kvality životního prostředí a kvality života a zdraví.
1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Zatížení obyvatelstva hlukem, emisemi z provozu a dalšími faktory jsou diskutovány v příslušných kapitolách dále. Z hlediska sociálně ekonomických vlivů, lze předpokládat, že realizace vytvoří několik set stabilních pracovních míst, to je významný pozitivní sociálněekonomický dopad. Narušení faktoru pohody nelze předpokládat, záměr je kvalitně napojen na dálniční síť, samotný je pak vzdálen několik set metrů od obytné zástavby. Turistický tras se záměr přímo nedotýká. Záměr je vybudován ve vazbě na hlavní silniční síť, která zabezpečuje kvalitní napojení na komunikační síť v území.
2. Vlivy na ovzduší a klima Emise z výstavby Jedná se o emise z dopravy stavebních materiálů a technologií a emise prachu ze stavebních prací. Jde o zvýšení přechodné, omezené velmi krátkou dobou výstavby, která bude maximálně zkrácena vhodnou organizací celé realizace. Působení těchto vlivů potrvá maximálně několik týdnů během hrubých stavebních prací. Vzhledem k vysoké účinnosti možných opatření, vzdálenosti a rozsahu záměru se jedná o vliv málo významný. Emise spojené provozem dopravních prostředků při výstavbě lze považovat za málo významný vliv. Emise z provozu Spalování zemního plynu Z hlediska příspěvků záměru k imisním limitům lze pokládat příspěvky provozu záměru akceptovatelné a nelze předpokládat, že by realizací záměru došlo k výraznému zhoršení situace v oblasti, či dokonce k překročení imisního limitu. Roční emise v absolutních číslech dosahují plně akceptovatelných hodnot. Doprava Záměr vytváří dopravní zatížení spojené s dopravou zboží, zaměstnanců i zákazníků. Emise z dopravy jsou akceptovatelné v území.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 47/68
Farm Projekt
3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuálně další fyzikální a biologické charakteristiky Znázorněné prahové hodnoty vycházejí z hlukových směrnic WHO z roku 1999 a 2009 a platí obecně bez specifikace zdroje hluku. Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěže – denní doba (LAeq,6-22h) dB (A) Nepříznivý účinek 40- 45- 50- 55- 60- 65- 70+ 45 50 55 60 65 70 Sluchové postižení * Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Ischemická choroba srdeční vč. IM Zhoršená komunikace řečí Silné obtěžování Mírné obtěžování *přímá expozice hluku v interiéru (LAeq, 24 hod)
Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěže – noční doba (LAeq,22 - 6h) Prokázané účinky hluku v noci
Biologické účinky Kvalita spánku Pohoda Lékařská diagnóza
Prahová hodnota
Indikátor
EEG změny (probouzení) LAmax(v interiéru) První pohyby LAmax(v interiéru) Změny ve fázích spánku LAmax(v interiéru) Buzení se během noci nebo brzy LAmax(v interiéru) ráno Ln(venku) Zvýšený pohyb, převalování se Subjektivní rušení spánku Ln(venku) Užívání léků na spaní Ln(venku)
35 dB 32 dB 35 dB
Nespavost (Environmental insomnia) Ln(venku)
42 dB
42 dB 42 dB 42 dB 40 dB
Vysvětlivky: Ln je ekvivalentní hladina akustického tlaku A v noční době (22:00 – 06:00 hod), LAmax je maximální hladina akustického tlaku A v noční době.
Účinky hluku v noci s omezenými důkazy
Indikátor
Pohoda
Ln(venku) Ln(venku) Ln(venku) Ln(venku)
Lékařská diagnóza
Stížnosti Hypertense (zvýšený krevní tlak) Infarkt myokardu (srdeční příhoda) Psychické poruchy
Prahová hodnota 35 dB 50 dB 50 dB 60 dB
Vysvětlivky: Ln je ekvivalentní hladina akustického tlaku A v noční době (22:00 – 06:00 hod)
Z tabulek vyplývá, že při dodržení hygienického limitu 50 pro dobu denní 40dB pro dobu noční se nepředpokládá vznik zdravotních rizik hluku pro exponované osoby. Nelze ovšem vyloučit možnost určité míry obtěžování i úrovní hluku podlimitní v případě hluku se zvýšeným rušivým vlivem, jako je hluk doprovázený vibracemi, hluk obsahující nízké frekvenční složky, hluk s kolísavou intenzitou nebo obsahující výrazné tónové složky, pokud však má hluk tónovou složku je limit o 5 dB nižší. Hluk z výstavby S ohledem na charakter stavby a její rozsah, vzdálenost od obytné zástavby lze předpokládat, že nebudou překračovány hygienické limity hluku z výstavby jak z areálu samotného, tak z dopravy na pozemních komunikacích. Při výstavbě je však vhodné, aby v rámci povolení stavby byl vypracován časový harmonogram výstavby tak, aby zejména nákladní doprava spojená s výstavbou, výkopové a stavební práce za pomoci těžké EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 48/68
Farm Projekt techniky byly vyloučeny ve večerních hodinách a dnech klidu, či po dobu delší než určují hygienické limity. Hluk z provozu záměru Lze konstatovat, že během běžného provozu nebudou vlivem provozu zdrojů hluku u nejbližší obytné zástavby a chráněných venkovních prostor překročeny limitní hladiny hluku dané hygienickými předpisy. Provoz záměru samotného je nekonfliktní, stejně tak i doprava díky napojení na silniční síť. Vibrace Vibrace jsou mechanické kmity a chvění strojů, nástrojů a předmětů s pravidelnou nebo nepravidelnou frekvencí a amplitudou. Celkové vibrace přenesené na sedícího pracovníka (nebezpečné frekvence jsou 2 – 6 Hz) nebo na stojícího pracovníka (nebezpečné frekvence 4 -12 Hz) se mohou projevit předčasnou únavou, bolestí hlavy, nevolností a kinetózou. Místní vibrace přenášené na ruce při práci s vibrujícími nástroji mohou při frekvenci do 30 Hz poškodit kosti, klouby, šlachy a svaly horních končetin, při frekvenci 20 – 400 Hz mohou vyvolat onemocnění cév s charakteristickým záchvatovitým bělením prstů (vazoneuróza). Vyvolávajícím faktorem je chlad. Frekvence 50 Hz mohou poškodit nervy, vibrace přenášené zvláštním způsobem mohou poškodit páteř a hlavu. Přenos vibrací na pracovníky je možno předpokládat při používání některých druhů ručního nářadí, jako jsou rozbrušovačky, elektrické šroubováky…. Podíl této práce se předpokládá jen při stavbě. Vibrace se dají minimalizovat osobními ochrannými prostředky. Vliv přenosu vibrací na obyvatelstvo se s ohledem na četnost dopravy a instalované technologie v areálu neprojeví.
4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Dešťové vody Dešťové vody budou řešeny odvedením do retenční nádrže, která slouží ke kompenzaci a částečnému zásaku přívalových dešťů, retence je však dimenzována bez vsakování, chyba je na straně bezpečné. Dešťová kanalizace ze zpevněných ploch a parkovišť je vybavena odlučovači ropných látek. Zaústění je do stávající vodoteče severně od záměru. V případě potřeby dojde na vyústění dešťové kanalizace k opevnění břehu na styku tak, aby nedocházelo k vymývání. Odpadní vody splaškové a technologické Bude vybudována vlastní ČOV, odpadní vody jsou běžného komunálního typu, čističky v současné době dosahují takové účinnosti, že kontinuální přísun vody z ČOV do recipientu je spíše pozitivním nadlehčením toku v době sucha bez negativních dopadů a rizik v území. Vody na vstupu Záměr má vyřešené napojení na rozvody pitné vody z veřejného řádu. Obecné Kvalita povrchových a podzemních vod musí být nedotčena, to souvisí s prevencí opatření, které by mohly způsobit kontaminaci ropnými látkami z vozidel při přepravě při havárii. Tato situace se nepředpokládá, nelze ji však nikdy vyloučit. Za dodržení všech opatření je záměr v území nekonfliktním z hlediska ochrany vod. EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 49/68
Farm Projekt
5. Vlivy na půdu Záměr znamená zábor zemědělské půdy. Zemědělská půda je nenahraditelnou, strategickou surovinou, je nezbytné provést řádnou skrývku ornice a podorničí a tuto půdu řádně využít tak, aby došlo k jejímu zachování. Za předpokladu dodržení všech opatření je záměr i z tohoto aspektu akceptovatelný.
6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Nedojde k ovlivnění horninového prostředí.
7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Samotný prostor je tvořen plochami orné půdy. Vzhledem k umístění nelze předpokládat významné vlivy na faunu a flóru v oblasti. Nejbližší lesní porosty jsou dostatečně vzdáleny, negativní dopady na les důsledkem provozu se nevyskytnou. Oblasti ochrany ptáků i evropsky významné lokality nebudou posuzovanou stavbou narušeny ani ohroženy. Migrační území zvěře rovněž nebude dotčeno zaznamenatelným způsobem – jedná se o lokalitu u dálnice s tím, že z jihu navazuje park NUPHARO.
8. Vlivy na krajinu Záměr nebude znamenat negativní změnu krajinného rázu v širších pohledových vztazích, jedná se o skladovou zónu, záměr je v souladu s územním plánem. Současně platný zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který v § 12 určuje a vymezuje vztahy umisťovaných staveb ke krajinnému rázu, bude dodržen. Turistických aktivit se vlastní místo výstavby ve svém okolí nedotýká a ani je neovlivňuje – lokalita v těsné blízkosti dálnice není atraktivní pro turistiku.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 50/68
Farm Projekt Vyhodnocení míry vlivu na krajinný ráz Klasifikace identifikovaných znaků
Posouzení míry vlivu na identifikované znaky
Dle projevů
Dle významu v KR
Dle cennosti
Pozitivní zásah Žádný zásah Slabý zásah Středně silný zásah Silný zásah Stírající zásah Slabý zásah
Znaky dle § 12
Konkrétní identifikované znaky a hodnoty
Pozitivní Neutrální Negativní
Zásadní Spoluurčující Doplňující
Jedinečný Význačný Běžný
Znaky přírodní charakteristiky vč. přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ
Krajina podhůří
Pozitivní
Spoluurčující
Běžný
Kulturní agrokrajina – rozsáhlé polní plochy i plochy lesa
Pozitivní
Spoluurčující
Běžný
Středně silný zásah
Znaky kulturní charakteristiky vč. kulturních dominant
Vymezená sídla
Neutrální
Spoluurčující
Běžný
Slabý zásah
Rozvody vysokého napětí
Negativní
Doplňující
Běžný
Slabý zásah
Dálnice D8
Negativní
Spoluurčující
Běžný
Žádný zásah
Okolní průmyslové areály Krajina pozměněná člověkem za mnoho staletí interakce Poměr přírodní a kulturní krajiny v oblasti
Negativní
Doplňující
Běžný
Žádný zásah
Neutrální
Spoluurčující
Běžný
Slabý zásah
Neutrální
Spoluurčující
Běžný
Slabý zásah
Podhledové horizonty v oblasti
Neutrální
Spoluurčující
Běžný
Slabý zásah
Znaky historické charakteristiky Znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině
Z hlediska krajinného rázu se jedná o oblast člověkem významně pozměněnou – v území vznikl již park NUPHARO, který významně zasáhl do krajinného rázu, další záměry pak povedou k pozměnění charakteru krajiny v území. Jedná se o území severně od Ústí nad Labem, kde je třeba dlouhodobě vybudovat pracovní zázemí jeho obyvatelům. Samotný záměr vzniká podél dálnice ve vazbě na NUPHARO a dotváří tak liniový charakter průmyslové zástavby. Díky jeho umístění mezi komunikacemi lze konstatovat, že krajinný ráz území bude dodržen. Pro širší pohledové horizonty je nezbytné areál ozelenit, to bude provedeno. § 12 Zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Ochrana krajinného rázu a přírodní park: (4) Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 51/68
Farm Projekt
9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V místě stavby se žádné architektonické ani archeologické památky nenacházejí. Archeologické nálezy však nelze vyloučit, jedná se však o málo pravděpodobnou situaci. Zahájení zemních prací bude v předstihu oznámeno příslušnému archeologickému ústavu. Realizace záměru je podmíněna souhlasem majitelů pozemků s realizací.
10. Vlivy na infrastrukturu a funkční využití území Záměr je umístěn v území s vyřešenou dopravní infrastrukturou i ostatními sítěmi. Jedná se o dobře připravenou zónu.
II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Nároky na vstupy Z hlediska energetického bude záměr vyžadovat elektrickou energii, zemní plyn, pohonné hmoty. Výstupy Z hlediska ovzduší bude docházet k uvolňování zplodin z provozu dopravních prostředků, spalování zemního plynu. Z hlediska produkce odpadních vod se jedná o vody ze sociálního zařízení, to bude mít zbudováno ČOV. Z hlediska odpadů během provozu budou vznikat běžné druhy odpadů. Ty nemohou mít při správném nakládání žádné negativní dopady na složky ŽP. Emise hluku – nedojde k ovlivnění obytné zástavby ani jiných objektů zájmu v okolí nad rámec daný platnými hygienickými předpisy. Do přilehlé vodoteče jsou zaústěné dešťové vody, dojde k odstranění píku a prodloužení zvýšeného, regulovaného odtoku. V případě potřeby je možné provést opatření na vtoku tak, aby nedocházelo k vymývání koryta. Jedná se výhradně o lokální vliv na vtoku. Shrnutí Realizací záměru nedojde k významnějšímu negativnímu ovlivnění životního prostředí v blízkém i vzdálenějším okolí. Žádná z jednotlivých složek životního prostředí ani životní prostředí jako celek nebude ovlivněno nad míru trvale udržitelného rozvoje.
III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Předkládaný záměr nebude zdrojem negativních vlivů přesahujících státní hranice. Záměr je realizován v dostatečné vzdálenosti od státní hranice.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 52/68
Farm Projekt
IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, nepříznivých vlivů na životní prostředí
případně
kompenzaci
Navržené řešení provozovny vychází z předpokladu, aby bylo v maximální míře zabezpečeno proti nestandardním stavům a možným haváriím. Technická a organizační opatření Opatření jsou rozdělena do třech základních částí a to na územně plánovací a předprojektová opatření, opatření pro období výstavby a období pro vlastní provoz. Opatření, která vyplývají ze zákona je třeba dodržovat bez ohledu na proces EIA. a) fáze územně plánovací a předprojektová opatření mimo opatření natura, která jsou dále
Z hlediska botaniky doporučujeme v místě přiléhajícím k potoku a mokré louky minimalizovat technické a stavební zásahy (severovýchodní části zkoumané plochy) ani další antropogenní aktivity. V každém případě jakýkoliv terénní zásah v lokalitě provádět pod dozorem odborně způsobilé osoby v oblasti ochrany přírody. Otevřené vyústění dešťové kanalizace do vodoteče navrhnout tak, aby byla zachována přírodní struktura dna, aby mohlo docházet k průběžnému zasakování. Na otevřeném korytě dešťové kanalizace nebudou příčné migrační překážky, břehy nebudou opevněné. Je nutné zajistit kontakt tekoucí vody s okolním horninovým prostředím.
Nezbytnou součástí záměru je výsadba autochtonních dřevin pro zapojení lokality do přirozené zeleně. Z hlediska místní fauny je vhodné zachovat luční charakteristiku území s tím, že dojde k fragmentové výsadbě stromové a keřové zeleně tak, aby vytvářela přirozené, oddělené ostrůvky v území, souvislé pásy zeleně o vysoké mocnosti nejsou vhodné, neboť nevytváří přirozený biotop pro sledované druhy.
Vzhledem ke zjištěným výsledkům z průzkumů z let 2006 až 2009 a 2016 je nutno při plánovaných pracích zachovat cca 20-30 m ochranný pás podél dálnice v západní části lokality a vodotečí severně a jižně. Napojení skrze kruhový objezd dle návrhu v jihovýchodní části lokality je přípustné. Hranice případné stavby je nutné jednoznačně definovat předem a zajistit jejich neporušování. Zbylá zelená plocha v lokalitě bude vytvářet trofický a reprodukční prostor pro organismy, včetně zvláště chráněných, a bude sloužit i jako místo migrace a komunikace populací (včetně větších savců) mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Tento komunikační „kanál“ zabrání fragmentaci celé oblasti i v budoucnu. Vhodnými technickými opatřeními a stavebními úpravami případných budoucích komunikací je vhodné především obojživelníky a střevlíkovité navést do bezpečných zelených pásů v okrajích dotčené plochy. (Zvýšené obrubníky, kvalitní tvorba zelených ploch.) Oplocení areálu bude redukováno na nezbytný rozsah tak, aby pásy zelně okolo byly ponechány volně průchozí. Pro případ, že by se do areálu dostala drobná fauna, budou v oplocení ponechány únikové prostory pro opuštění území.
Pro projekt jsou závazné právní a technické normy ČR, rozsah daný tímto rámcem je pro záměr zcela dostatečný.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 53/68
Farm Projekt b) fáze výstavby
Po celou dobu výstavby a před jejím zahájením zajistit přítomnost biologického dozoru, který při zahájení stavebních nebo jiných úprav na sledované ploše pomůže zminimalizovat nutné negativní dopady na stávající biotopy popřípadě zajistí případné transfery zvláště chráněných taxonů organismů nebo jiná (například kompenzační) opatření.
Zemní práce (skrývka zeminy) musí být provedena mimo hnízdní období chřástala polního a ostatních druhů ptáků – tj. mimo 1.3. až 31.7. běžného kalendářního roku. Aby nedocházelo k rušení a usmrcování jedinců na hnízdech, likvidaci snůšek, či jiným zásahům do přirozeného vývoje (§ 50 a § 5a zákona č. 114/1992 Sb.). Tuto podmínku lze porušit v případě, že před konkrétním zásahem bude proveden kontrolní průzkum biologického dozoru (aktuální monitoring), který v místě zásahu případně vyloučí hnízdění ptáků a zaručí minimalizaci negativních dopadů stavby na prvky přírody.
Před zahájením a následně i v celém průběhu všech zemních a stavebních prací zabezpečí staveniště před vstupem jedinců střevlíka zlatitého z okolí - např. formou mírně vykloněných, do země zapuštěných zábran (dřevěných, funkčně obdobných plastových) o výšce min. 25 cm, instalovaných po obvodu plochy. Před zahájením prací, eventuálně i v jejich průběhu (po instalaci výše popsaných zábran), provede na předmětné ploše záchranné odchyty střevlíka zlatitého a lokální transfery formou živolovných pastí. Zemní práce realizuje stavebník jednosměrně od okraje ke středu plochy a dále, aby jedinci měli možnost samovolného přemísťování (nejlépe v kombinaci s odchyty a transfery). Z hlediska druhu střevlíka zlatitého je potenciálně nejvhodnějším termínem pro tuto činnost období hlavní předreprodukční aktivity imág (od 1.4. do 15.6.) - to se ale překrývá s hnízdním obdobím ptáků, ve kterém je naopak navrženo zemní práce neprovádět (tento střet zájmů v ochraně druhů by měl být řešen v rámci udělených výjimek, kde orgán ochrany přírody rozhodne o prioritě v ochraně předmětných druhů).
Přístupové cesty a celé staveniště budou zajištěny tak, aby bylo minimalizováno riziko znečištění recipientu. V blízkosti vodního toku nebudou umisťována zařízení staveniště a nebudou zde vytvářeny žádné manipulační ani skladovací plochy. Minimalizovat negativní vlivy dopravy v průběhu výstavby na nejbližší okolí, a to tak, že práce budou omezeny na denní hodiny a doprava na dohodnutých trasách s tím, že investor bude dbát na plynulost dopravy a bude provádět pravidelnou očistu přilehlých komunikací. Provádět očistu kol techniky před výjezdem na komunikace. V případě zvýšené prašnosti při suchém počasí provádět skrápění míst, kde prašnost vzniká. Ochrannou zeleň navrženou v rámci sadových úprav vysadit nejpozději ke kolaudaci. Pro projekt jsou závazné právní a technické normy ČR, rozsah daný tímto rámcem je pro záměr zcela dostatečný.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 54/68
Farm Projekt c) fáze provozu stavby Na zelených plochách zajistit počet sečí 2 až 3x ročně, sekat mimo období hlavní aktivity imág střevlíka zlatitého od 1.4. do 15.6. Před sečí provést kontrolu území na výskyt hnízdění ptactva a přizpůsobit tomu dobu a rozsah seče. Jako částečné kompenzační opatření za zásahy do biotopu a jeho zábor bude užitečné, aby investor zajistil na vybraných plochách v nezasažených částech dlouhodobý management zlepšující podmínky pro trvalý výskyt druhu - jedná se především o průběžné odstraňování náletových dřevin.
K zimní údržbě zpevněných ploch bude používán štěrkopísek, sníh z manipulačních ploch a komunikací bude odstraňován mechanicky. Tento postup bude předepsán v provozním řádu areálu.
Ošetřovat nově vysázenou zeleň. Pro projekt jsou závazné právní a technické normy ČR, rozsah daný tímto rámcem je pro záměr zcela dostatečný.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 55/68
Farm Projekt
V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů V rámci výpočtů jednotlivých výstupů a vstupů provozu se postupovalo dle běžných metod a ukazatelů. Snaha zpracovatele byla z uvedených důvodů spíše nadsadit parametry, které se promítají do vlivů na životní prostředí tak, aby nedošlo k jejich podcenění. To se týká zejména nároků na vstupní materiály, média a energie, které jsou vždy na horní mezi odhadů a výpočtů a především skutečnosti, že veškeré parametry byly vypočítávány nikoliv na průměrný stav ale na maximální kapacitu zařízení. Při zpracování dokumentace bylo postupováno v následujících krocích: sběr vstupních dat a informací, vyhodnocení archivních podkladů, rešerše odborné literatury, analýza vstupů, modelové výpočty, vyhodnocení a srovnání s požadavky legislativy, zpracování oznámení. V rámci posuzovaní se vycházelo z běžných metod hodnocení jednotlivých složek životního prostředí. Použité podklady pro zpracování dokumentace: Místní šetření, Informace od oznamovatele, Podklady od projektanta stavby, Zákony, nařízení vlády, vyhlášek České republiky, EU související se záměrem, Údaje z katastru nemovitostí, ČHMÚ, Internetové stránky Českého geologického ústavu a Geofondu Praha, Internetové stránky Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM Praha, Internetové stránky kraje, internetové stránky www.portal.gov, Internetové stránky www.mapy.cz, www.irz.cz, www.mapy.cz, google.com , Google Earth a dalších, Vlastní zkušenosti s obdobnými provozy. Lze konstatovat, že zpracovatel oznámení měl dostatečné podklady pro objektivní posouzení záměru.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 56/68
Farm Projekt
E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Umístění, kapacita, řešení stavebního provedení a volba technologií byla stanovena investorem na základě diskuze před zahájením projektových prací v rámci zvažování investice. Do tohoto dokumentu již vstupovala jediná varianta.
F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení Viz kapitola H. příloha, kde jsou obrazové a jiné přílohy.
2. Další podstatné informace oznamovatele Všechny podstatné informace jsou součástí příslušných kapitol.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 57/68
Farm Projekt
G. VŠEOBECNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Název:
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Zařazení:
Dle přílohy č. l k Zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů jde o záměr podle přílohy č. 1. Kategorie II.:
bod 10.6 - Nové průmyslové zóny a záměry rozvoje průmyslových oblastí s rozlohou nad 20 ha. Záměry rozvoje měst s rozlohou nad 5 ha. Výstavba skladových komplexů s celkovou výměrou nad 10 000 m2 zastavěné plochy. Výstavba obchodních komplexů a nákupních středisek s celkovou výměrou nad 6000 m2 zastavěné plochy. Parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 500 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.
Záměr podléhá zjišťovacímu řízení podle Zákona 100/2001 Sb. a příslušným úřadem je Krajský úřad Ústeckého kraje. Umístění záměru: Kraj:
Ústecký
Okres:
Ústí nad Labem
Obec:
Libouchec
Katastrální území:
Knínice u Libouchce
Pozemky:
p .č. 940/3
Kapacita záměru: Hala Střechy Zpevněné plochy Zatravněné plochy Celkem Parkování Počet parkovacích stání pro osobní automobily Počet parkovacích stání pro nákladní automobily Charakter záměru
Jednotka m2 % m2 % m2 % m2 %
Hala 64463 45% 29760 21% 49099 34% 143322 100%
Jednotka
Hala
m.j.
150
m.j.
0
Objekt je navržen jako skladový nebo pro výrobu drobnou, nerušivou bez negativních vlivů přesahující hranice areálu pro jednoho nebo více nájemců. V rámci limitů EIA dané kategorií záměru se nebude jednat o skladované materiály s nebezpečnými vlastnostmi. Stejně tak je pro tuto fázi vyloučený výrobní provoz spadající do jakékoliv jiné kategorie EIA než posuzované. Kapacita prostor je dána obestavěným respektive využitelným prostorem skladových hal. EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 58/68
Farm Projekt Manipulace s materiálem uvnitř hal bude prováděna elektrickými vysokozdvižnými vozíky, systém skladování bude přizpůsoben požadavkům jednotlivých nájemců. Vnější dopravní řešení vychází z požadavků objednatele, doprava bude prováděna kamiony. Z toho vychází návrh vnitřních komunikací a parkovišť v areálu. Kromě parkovišť kamionů jsou v areálu navržena i parkoviště pro osobní vozidla. Z hlediska stavebního se jedná o halu s nutným administrativním, sociálním a technickým zázemím a skladovými prostory pro potřeby výroby, skladování samotného. Hala je obdélníkového půdorysného tvaru o rozměrech 508 x 134,8 x 13,0 m s vnitřním úskokem 159 x 26,8 x 13 m a nájemní ploše 64274,2 m2. V hale se nachází šest dvoupodlažních administrativních vestavků o celkové půdorysné ploše 2144,8 m2. Manipulace s materiálem uvnitř haly bude prováděna elektrickými vysokozdvižnými vozíky, systém skladování bude přizpůsoben požadavkům jednotlivých nájemců. Vnější dopravní řešení vychází z požadavků objednatele, doprava bude prováděna kamiony. Z toho vychází návrh vnitřních komunikací a parkovišť v areálu. Součástí projektu je i výstavba zpevněných ploch, parkovacích stání, oplocení areálu, sadových úprav a napojení na příslušné přípojné body inženýrských sítí v lokalitě – vybudování přípojek inženýrských sítí. Jedná se o napojení přípojky vodovodu, splaškové kanalizace, STL plynovodu, přípojku elektřiny VN, přípojku datového kabelu, napojení dešťové kanalizace. V jihovýchodní části areálu se nachází sprinklerová nádrž se strojovnou. Retenční nádrž se nachází v severovýchodní části areálu. Dopravní napojení hal bude provedeno v jihovýchodním cípu lokality z kruhového objezdu ze silnice I/13, v místě navrhovaného dopravního napojení dle ÚPD. Areálová komunikace bude řešena jako objízdná. V místě vjezdu do řešeného území se bude nacházet vrátnice se závorami. Expedice naskladněného zboží bude zajištěna doky pro nákladní automobily. Rekapitulace Z hlediska posouzení dopadů provozu na jednotlivé složky životního prostředí nebyly prokázány žádné vlivy, které by mohly životní prostředí nezvratně poškodit. Provoz bude splňovat veškeré hygienické limity a požadavky právních předpisů v životním prostředí. Veškeré dopady na jednotlivé složky životního prostředí jsou málo významné nebo nevýznamné. Realizace záměru za předpokladu dodržení všech norem, pracovní a technologické kázně, řádné evidence a zacházení s odpady nepřinese pro okolí žádná rizika bezpečnostní, ekologická ani požární, která by mohla nepříznivě působit na okolí. Náplň záměru lze hodnotit jako přijatelnou v řešeném území.
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 59/68
Farm Projekt Datum zpracování dokumentace:
10/2016
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení: Ing. Vraný Miroslav Farm Projekt Jindřišská 1748 530 02 Pardubice tel.: 466 675 509, 602 434 897 Na oznámení spolupracovali: Ing. Martin Vraný
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 60/68
Farm Projekt
H. PŘÍLOHY 1.
VYJÁDŘENÍ PŘÍSLUŠNÉHO STAVEBNÍHO ÚŘADU K ZÁMĚRU Z HLEDISKA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ......................................... 62
2.
STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU DLE §45I ODST. 1 ZÁKONA 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY .................................................................. 63
3.
UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU – ŠIRŠÍ VZTAHY ...................................................................... 65
4.
UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU – FOTOMAPA ........................................................................... 65
5.
UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU – FOTOMAPA SE ZÁKRESEM ........................................... 66
6.
SITUACE KOORDINAČNÍ ............................................................................................... 67
7.
VIZUALIZACE ..................................................................................................................... 68
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 61/68
Farm Projekt 1. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace
Poznámka: v rámci přípravy byl název změněn v souladu s budoucím názvem projektové dokumentace. Lokalita a charakter je identická. EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 62 (celkem 68)
Farm Projekt 2. Stanovisko krajského úřadu dle §45i odst. 1 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 63 (celkem 68)
Farm Projekt
Poznámka: v rámci přípravy byl název změněn v souladu s budoucím názvem projektové dokumentace. Lokalita a charakter je identická. EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 64 (celkem 68)
Farm Projekt 3. Umístění záměru – širší vztahy
4. Umístění záměru – fotomapa
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 65 (celkem 68)
Farm Projekt 5. Umístění záměru – fotomapa se zákresem
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 66 (celkem 68)
Farm Projekt 6. Situace koordinační
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 67 (celkem 68)
Farm Projekt 7. Vizualizace
EIA Průmyslová zóna Ústí nad Labem sever
Strana 68 (celkem 68)