Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA

Farm Projekt

Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA Ing. Miroslav Vraný, Jindřišská 1748, 53002 Pardubice tel./fax: +420 466 657 509; mobil: +420 602 434 897; e-mail: [email protected]

OZNÁMENÍ Podle § 6 a přílohy 3 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí

Zimoviště pro masný skot Dubová Hora

Investor: Zdeněk Peter Kamenická 210/47, 170 00 Praha 7

Zpracoval: Ing. Vraný Miroslav č.j. osvědčení 15 650/4136/OEP/92

Říjen 2009

Farm Projekt

Obsah: A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI .................................................................................. 4 1. Obchodní firma ................................................................................................................. 4 2. Identifikační údaje ............................................................................................................ 4 3. Sídlo (bydliště) .................................................................................................................. 4 4. Oprávněný zástupce oznamovatele ................................................................................... 4 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ................................................................................................ 5 I. Základní údaje ................................................................................................................ 5 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ............................................................. 5 2. Kapacita (rozsah) záměru ................................................................................................. 5 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) .............................................................. 5 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry .................................................. 6 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, respektive odmítnutí7 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru ........................................... 8 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ............................. 10 8. Výčet dotčených územně samosprávných celku .............................................................. 10 9. Výčet navazujících rozhodnutí dle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. ......................................................................................................... 10 II. Údaje o vstupech ........................................................................................................... 11 1. Půda ................................................................................................................................ 11 2. Voda ................................................................................................................................ 13 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ......................................................................... 14 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu..................................................................... 15 III. Údaje o výstupech ......................................................................................................... 17 1. Ovzduší............................................................................................................................ 17 2. Odpadní vody .................................................................................................................. 36 3. Odpady ............................................................................................................................ 37 4. Hluk, vibrace, záření ....................................................................................................... 42 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .................. 46 I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ........... 46 II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území ............. 47 1. Ovzduší a klima ............................................................................................................... 47 2. Voda ................................................................................................................................ 48 3. Půda ................................................................................................................................ 49 4. Horninové prostředí a přírodní zdroje ........................................................................... 50 5. Fauna a flóra .................................................................................................................. 51 6. Ekosystémy a chráněná území ........................................................................................ 52 7. Krajina ............................................................................................................................ 55 8. Obyvatelstvo.................................................................................................................... 57 9. Hmotný majetek .............................................................................................................. 57 10. Kulturní památky ............................................................................................................ 57 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNĚ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....................................................... 58 I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ................. 58 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů ........................................... 58 2. Vlivy na ovzduší a klima ................................................................................................. 59 3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky ...... 61 EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora

Strana 2 (celkem 84)

Farm Projekt 4. 5. 6. 7. 8. 9. II.

Vlivy na povrchové a podzemní vody .............................................................................. 62 Vlivy na půdu .................................................................................................................. 62 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje .............................................................. 63 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ................................................................................. 63 Vlivy na krajinu ............................................................................................................... 63 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky .................................................................. 64 KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ ............................................................... 64 III. Charakteristika enviromentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech ............................................................................................................................ 65 IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí ...................................................................... 66 V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů ............................................................................................................. 67 VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování...................................................................................................................... 68 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ......................................................... 68 F. ZÁVĚR .................................................................................................................. 69 G. VŠEOBECNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ............................ 69 H. PŘÍLOHY .............................................................................................................. 71

EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma Zdeněk Peter (SHR)

2. Identifikační údaje Identifikační číslo:

125 73 167

DIČ:

CZ 520 504 312

3. Sídlo (bydliště) Bydliště oznamovatele:

Kamenická 210/47, 170 00 Praha 7

Adresa farmy:

Dubová Hora 7, 471 41 Dubá

4. Oprávněný zástupce oznamovatele Jméno, Příjmení, titul a funkce: Zdeněk Peter, majitel Telefon:

+602 707 040

Email:

[email protected]



Farm Projekt

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název:

Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora

Zařazení zimoviště: Dle přílohy č. l k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů jde o záměr kategorie II, záměry vyžadující zjišťovací řízení bod 1.5 Chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti). Celková kapacita zimoviště je 117 DJ. Záměr podléhá zjišťovacímu řízení podle zákona, příslušným úřadem je Krajský úřad Libereckého kraje.

2. Kapacita (rozsah) záměru Ustájovací kapacita stáje Zimoviště pro skot

Ustájovací kapacita Průměrná váha Ks Kg Krávy BTPM 60 500 Telata u krav 58 100 Jalovice 30 280 Jalovice pro obnovu stáda 8 400 Býčci 28 350 Plemenní býci 2 650 Celkem Dobytčích jednotek Zimoviště pro skot bude mít kapacitu 117 DJ.

Dobytčí jednotky DJ 60 11,6 16,8 6,4 19,6 2,6 117,0

Z hlediska živočišné výroby nedojde v rámci hospodaření investora ke změně, neboť již v současnosti jsou tato zvířata v lokalitě pasena. Zde posuzovaný záměr má zajistit optimální ustájení pro zimní období. Rozsah z hlediska stavebního Celkový půdorys objektu bude 63,3 m x 22,4 m, výška 8,80 m, z toho 45,3 m x 22,4 m bude využito pro ustájení skotu s polohlubokou podestýlkou a 18,0 m x 22,4 m bude využito jako zastřešená manipulační plocha a hnojiště s kapacitou 636 m3

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj:

Liberecký

Okres:

Česká Lípa

Obec:

Dubá

Katastrální území:

Deštná u Dubé 790508

Dotčené pozemky:

p.č. 1533/1 orná půda

Stávající pastevní plochy investora se nachází na plochách mezi obcemi Pavličky, Dubá, EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt Deštná a Zakšín. Posuzovaná stáj pro skot bude umístěna v rámci těchto pastevních ploch. Bližší umístění variant A i B je patrné z grafických příloh. Nejbližší obytné objekty se od záměru nachází (měřeno vždy od nejbližšího okraje objektu v rámci posuzovaného záměru k chráněnému objektu):  Cca 230 m severoseverozápadním směrem na st.p. č. 365 je umístěn obytný objekt číslo popisné 9, tento dům je majetkem oznamovatele a jeho ženy. Dále od farmy tímto směrem jsou umístěny obytné objekty na st.p.č. 366 s číslem popisným 7 a na st. p. č. 734 s číslem popisným 14 se shodnými majiteli. První obytný objekt, jenž není v majetku oznamovatele se nachází na stavební parcele číslo 735 s číslem popisným 12, tento objekt je vzdálen 340 m od plánované výstavby stáje pro skot.  Obytná zástavba obce Dubá je vzdálena cca 1,5 km východním směrem.  Obytná zástavba obce Deštná je vzdálena cca 1,2 km jihojihovýchodním směrem.  Obytná zástavba obce Zakšín je vzdálena cca 1,2 km jihozápadním směrem. Poznámka: v rámci vzdálenějších obytných zástaveb jsou uváděny hranice intravilánu obcí.

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru Oznamovatel již v současnosti chová na pastvinách v okolí záměru masný skot bez tržní produkce mléka, jedná se o tradiční masná plemena s menším tělesným rámcem pocházející ze Skotska - Skotský náhorní skot (Highland Cattle) a Galloway. Jak bylo již uvedeno dříve z hlediska živočišné výroby nedojde v rámci hospodaření investora ke změně v počtu zvířat, neboť již v současnosti jsou tato zvířata v lokalitě chována. Zde posuzovaná výstavba stáje má za úkol zajistit optimální ustájení skotu během zimního období v období od listopadu do března až začátku dubna, dle nástupu vegetace. Ve vegetačním období budou zvířata na pastvinách. Plánovanou výstavbou řeší provozovatel požadavky na chov a vhodné ustájovací podmínky pro dobytek tak, aby vytvořil maximálně vhodné podmínky pro ustájení zvířat ve vztahu k jejich potřebám při zabezpečení všech ustájovacích parametrů a zajištění stavby ve vztahu k ochraně povrchových a podzemních vod a ostatních dotčených předpisů. Z hlediska technologie chovu se jedná o stáj s volným ustájením skotu na polohluboké podestýlce. Kumulace s jinými záměry investora Ve středisku kromě zamýšleného zimoviště je ve výstavbě stáj pro koně s jízdárnou. Jedná se o soubor stájových a pomocných objektů, který bude mít celkovou kapacitu 30 koní. V rámci hodnocení jednotlivých aspektů vlivů na životní prostředí je tento soubor, tam kde je to vhodné, zahrnut. Kumulace se záměry jiných subjektů Ostatní obdobné objekty ŽV ostatních uživatelů jsou dostatečně vzdáleny, zde se vzájemné ovlivňování nepředpokládá. Oznamovateli dále není známo, že by v dotčeném území byly v současné době EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt projednávány jiné záměry s významným vlivem na životní prostředí, které by měly být součástí tohoto posuzování.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, respektive odmítnutí Investor obhospodařuje v oblasti kolem zamýšleného záměru plochy zemědělské půdy v rámci CHKO Kokořínsko, jeho třetí zóny. Již v minulosti se investor rozhodl jím obhospodařované plochy orné půdy v této oblasti zatravnit a přejít na extenzivní pastevní využití.  Pozemky spravované investorem: 222,89 ha  Pozemky využité bezprostředně pro pastvu skotu a koní v území: cca 110 ha Pro zajištění obhospodařování půdy zvolil chov masného skotu s menším tělesným rámcem (Highland, Galloway) s koncentrací chovu danou dle požadavků na ekologické zemědělství. V současnosti zimuje skot volně na pastvě, tento stav znesnadňuje péči o zvířata během zimního období při jeho krmení, porodech a péči o narození telata. Realizace bude znamenat zvýšení kvality péče o zvířata se zvolenou technologií volného ustájení. Realizace záměru bude znamenat nezanedbatelné usnadnění řízení porodů do předjaří, tak aby se telata dostávala na pastvu ve věku dvou až tří měsíců. Realizace záměru bude znamenat i zkvalitnění pastvin, které jsou negativně ovlivňovány volným pohybem zvířat u napajedel, krmiště v zimě zejména v době, kdy nejsou pastviny pokryty sněhem. Variantnost řešení Koncepce vychází z potřeby optimalizovat chov skotu, kdy jako nejvhodnější se jeví ustájení skotu v rámci stávajících ploch, kde jsou již vybudované rozvody vody a polní cesty. Při zohlednění maximálního využití stávajících vhodných uskladňovacích kapacit a po zvážení ostatních lokalit pro realizaci se navrhované řešení v posuzované lokalitě jeví jako nejméně konfliktní a provozně i realizačně nejjednodušší s přímou vazbou na zatravněné pastviny. Významným omezujícím faktorem pro umístění stáje je:  vedení vysokotlakého plynovodu se 40 m ochranným pásmem protínajícího území od západu k východu,  50 m ochranné pásmo lesa  7,5 m ochranné pásmo vedení vysokého napětí od nejbližšího vodiče Umístění v rámci pastvin i stavební řešení bylo konzultováno se Správou chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a je zvoleno tak, aby z hlediska pohledového zapadalo do konceptu krajinně co nejpřijatelnějšího řešení s co nejmenším zásahem do krajiny. Z tohoto důvodu jsou v rámci oznámení hodnoceny dvě varianty umístění vzešlé z diskuze. (viz grafické přílohy)



Farm Projekt WELFARE zvířat - haly a technologie podobného typu jsou plně vyhovující z hlediska dodržení základních etologických a zdravotních požadavků. Další varianty stavebního a technologického řešení nejsou v tomto dokumentu variantně zvažovány, předložená varianta byla vybrána z několika technických návrhů a následné diskuze o nich.

6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Nový objekt zimoviště pro masný skot Umístění posuzované stavby vyplývá z požadavku na umístění v rámci stávajících pastevních ploch, dostupnosti z polní cesty, zásobení vodou v rámci sítě napajedel a stávajících skladovacích ploch pro krmiva při dodržení minimální odstupné vzdálenosti od lesa, ochranného pásma vysokého napětí a vedení vysokotlakého plynu a s přihlédnutím k co nejmenšímu ovlivnění krajinného rázu. Základní rozměry: Celkový půdorys stáje je cca 64 m x 23 m a výška stáje je 8,80 m, z toho: o 45,3 m x 22,4 m je využito jako ustájovací prostory, o 18,0 m x 22,4 m je využito jako:  zastřešená manipulační plocha 191 m2,  zastřešené hnojiště s kapacitou 212 m2 (celkový objem 636 m3). Stavební řešení Objekt řešen v klasickém pojetí architektury zemědělských staveb. Na stáji je navržena šedá sedlová střecha se střední hřebenovou větrací štěrbinou po celé délce stáje. Jako krytina bude použita - Vltava (KOB, ONDUFOR) v kombinaci s prosvětlenými pásy, které zabezpečí dostatečné přívod přirozeného světla do stáje. Štít budovy bude dřevěný v přírodních barvách. Stáj je navržena jako stelivová s lehkou nezateplenou konstrukcí s obvodovým dřevěným pláštěm do cca 1,6 m, ostatní plochy obvodového pláště budou zakryty protiprůvanovou sítí a svinovací plachtou, kterou je možno regulovat přívod vzduchu do stáje. Dřevo pro obvodové stěny a štíty budou v barvě středně hnědého nátěru (ořech), šíře použitých prken nebude menší než 15 cm. Stáj je dispozičně řešena v podélném uspořádání se středovou krmnou chodbou, 2 podélnými krmišti, a 2 řadami leháren. Vlastní stájový prostor je pak příčně členěn technologickými zábranami na skupinové volné kotce pro jednotlivé kategorie skotu. Pro telata budou sloužit oddělené kotce s volným průchodem ke kravám. Ve východní části bude na stáj navazovat zastřešené hnojiště s manipulační plochou, kde bude prováděno shromažďování chlévské mrvy ze stáje s následným naložením na vleky nebo kontejnery pro odvoz. Spodní stavbu stáje bude tvořit železobetonová monolitická vana opatřená vhodným nátěrem jako hydroizolací. Provedení stáje bude v nepropustném provedení tak, aby byla vyloučena kontaminace povrchových a podzemních vod. V rámci stavby podlahy bude pod stájí monitorovací systém s vyústěním do kontrolní šachty vedle stáje, kde bude možno odebírat vzorky případné kontaminované vody. Případná hnojůvka uvolněná při manipulaci s chlévskou mrvou na manipulační ploše, nebo EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt během skladování na zastřešeném hnojišti bude odváděná do záchytné jímky, ve které bude umístěno ponorné čerpadlo. Případnou hnojůvkou bude zkrápěno hnojiště, tak aby se vsákla do zde uloženého slaměného hnoje. Při vyskladňování hnoje a mytí stáje budou kontaminované vody hnojůvkou a mycími vodami čerpány do cisterny a následně rozvezeny na polní plochy. Sociální zařízení - bude využíváno stávajících prostor. Odvod dešťových vod ze střech objektu a zpevněných ploch bude na okolní půdu, kde budou zasáknuty. Rozvody NN - bude provedeno napojení ze stávajících rozvodů sítě. Technologické operace ve stájích 

Krmení - bude se provádět senem a senáží dávkou krmným vozem průjezdem krmištěm na krmné stoly.



Nastýlání steliva se bude provádět cca 1 x týdně zakládacím vozem, a to jak do prostoru leháren, lehacích boxů , tak do plochy krmiště a hnojné chodby.



Napájení zvířat - bude zabezpečeno z napáječek v každém kotci, tyto budou umístěny na betonových soklech a budou osazeny tak, aby neztratily funkčnost až do teploty -30°C, případně bude využito temperovaných napáječek.



Vyhrnování chlévské mrvy - polohluboká podestýlka bude vyhrnována cca jednou za 6 týdnů na zastřešené hnojiště ve východní části. Po vyskladnění skotu ze stáje bude nakládána přímo na dopravní prostředky s rozvozem na polní plochy dle rozvozného plánu, případně na polní zpevněné hnojiště.



Manipulace se zvířaty se bude provádět přeháněním po stáji, při převozech bude využito přepravních prostředků.



Větrání stájí bude zabezpečeno přirozeným větráním - otevřenými bočními stěnami po celé ploše a střešní štěrbinou



Připouštění krav – krytí zajistí býk na pastvě



Organizace telení – zimní telení leden až březen v zimovišti, telata půjdou na pastvu v cca 3 měsících stáří

Počet zaměstnanců k obsluze Živočišná výroba ve středisku vyžaduje cca 1-2 zaměstnance v denní směně a jednoho hlídače pro odpolední a noční směnu v době, kdy se telí krávy. Výroba Hlavními produkty chovu jsou: 

Jateční býci



Jatečné a chovné jalovice



Vysokobřezí jalovice pro obnovu stáda ve věku od cca 36 měsíců

Vedlejšími produkty střediska z hlediska živočišné výroby jsou: 

Jatečné brakované krávy BTPM,



Chlévská mrva ze stáje v zimním období



Farm Projekt Úroveň navrženého technického řešení: Navržené technické řešení odpovídá současným evropským zvyklostem řešení zemědělských farem obdobného typu splňujících všechny požadavky vyplývajících i z požadavků na ekologické zemědělství.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Realizace záměru je plánovaná na období 2010

8. Výčet dotčených územně samosprávných celku Kraj: Okres: Obec: Katastrální území: Pozemky:

Liberecký Česká Lípa Dubá Deštná u Dubé 790508 1533/1 orná půda

9. Výčet navazujících rozhodnutí dle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. Územní rozhodnutí podle stavebního zákona – Dubá Stavební povolení podle stavebního zákona – Dubá Kolaudace stavby – Dubá Souhlas s výstavbou stáje v ochranném pásmu lesa od příslušného orgánu státní správy ochrany lesa. – KÚ Libereckého Kraje



Farm Projekt

II. Údaje o vstupech 1. Půda Pozemky dotčené výstavbou záměru leží v katastrálním území Deštná u Dubé 790508: Pozemky dotčené realizací záměru: Katastrální číslo pozemku

Celková výměra (m2)

1533/1 (v majetku investora)

34 9174

Druh pozemku /ochrana

orná půda zemědělský půdní fond rozsáhlé chráněné území

BPEJ/ rozloha (m2) 53011 / 1092 51400 / 15 8385 51000 / 11 5909 53001 / 3 9263 51410 / 3 4525

Plochy pro vynětí ze zemědělského půdního fondu: Parcela číslo

Plochy pro vynětí ze ZPF [ha] 0,15 ha (stáj) + cca 0,05 ha zpevněné plochy = 0,2 ha

1533/1

BPEJ 5.30.01

Celková výměra k vyjmutí ze Zemědělského Půdního Fondu je cca 0,2 ha (přesný rozsah bude upřesněn podle definitivní zastavovací situace v žádosti o vynětí ze ZPF). Tato plocha bude předmětem vyjmutí ze ZPF dle Z 231/1999 Sb., kterým se vyhlašuje úplné znění zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 10/1993 Sb. a zákonem č. 98/1999 Sb. Charakteristika dle BPEJ (Dle vyhlášky 546 ze dne 12. prosince 2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.) Dle BPEJ se jedná o region MT2 – mírně teplý, mírně vlhký; suma teplot nad 10°C 2200 2500; průměrná roční teplota 7-8 °C; Průměrný roční úhrn srážek 550 – 650 (700) mm; pravděpodobností suchých vegetačních období 15-30% a vláhovou jistotou 4-10. BPEJ 53001

Charakteristika Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší

Dle metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1.10.1996, OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, přílohy metodického pokynu ze dne 12.6.1996 Čj. OOLP/1067/96 Třídy ochrany zemědělské půdy jsou pozemky zařazeny: EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt V rámci vyjmutí ze ZPF je nutno provést oddělenou skrývku ornice a podorničí z ploch, BPEJ 53001

Třída II.

Charakteristika Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

které budou trvale zastavěny a využít kulturní vrstvu ke zlepšení půdních vlastností na jiných zemědělských pozemcích horší kvality, kde dojde k navýšení mocnosti orniční vrstvy. Využití kulturní vrstvy se předpokládá v rámci zemědělských pozemků obhospodařovaných investorem. Předběžná skrývka se předpokládá v mocnosti ornice cca 20 cm v celkovém objemu cca 400 m3 a podorničí cca 4-8 cm v celkovém objemu cca 160 m3. Skrytá ornice a podorničí bude odvezeno na pozemky k přímému využití, případně bude dočasně uložena na deponii a využita mimo vegetační dobu. V dalším stupni projektové dokumentace bude řešeno konkrétní využití kulturní vrstvy se specifikací vhodných pozemků. O prováděné skrývce, jejím přemístění a zpětném využití bude veden protokol (pracovní deník) dle § 10 odst.2 vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, který bude předložen orgánům ochrany ZPF při případné kontrole dodržování podmínek souhlasu. Investor zajistí ochranu ornice na deponii před znehodnocením a ztrátami a její řádné ošetřování až do doby jejího využití. Dotčení lesních pozemků Přímé dotčení lesních pozemků se nepředpokládá, záměr však leží v ochranném pásmu lesa, předpokládaná vzdálenost stavby od hranice lesa je 25m, tak aby bylo dosaženo dostatečné odstupové vzdálenosti vzhledem k absolutní výškové bonitě lesa v této oblasti.



Farm Projekt

2. Voda Potřeba vody vyplývá z potřeb zvířat na vodu napájecí, dále na vodu technologickou, která je třeba na mytí stáje po vyskladnění. K výpočtu byla použita publikace Mze ČR – PP č. 11/1996 – Požadavky na stavby a zařízení pro hospodářská zvířata a ON 73 66 61 Stájový vodovod a vyhláška 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, příloha č. 12. Spotřeba vody bude v podstatě shodná se stávající spotřebou neboť nedojde ke změně počtu chovaných kusů. Voda pro napájení – zimoviště Název objektu Voda pro napájení Krávy BTPM Telata u krav Jalovice Jalovice pro obnovu stáda Býčci Plemení býci Celkem

Kapacita Ks 60 58 30 8 28 2 -

Celková průměrná denní spotřeba vody na záměr [m3/den]: Spotřeba vody za zimní období [m3/zimní období]: Maximální celková denní spotřeba vody na záměr [m3/den]: Maximální hodinová spotřeba vody na záměr [m3/hod]:

Spotřeba ks x l/den 75 15 30 40 30 50 -

Celkem l/den 4500 870 900 320 840 100 7530 7,53 1375 9,0 1,4

Voda k mytí stájí Mytí se provádí vyskladnění chlévské mrvy ze stáje. Roční potřeba vody pro mytí - cca 2-3 m3/rok Další technologickou vodu lze předpokládat příležitostně při porodech, jenž je vzhledem k množství porodů a jejímu objemu nevýznamná z hlediska spotřeby. Nejvyšší podíl spotřeby vody ve středisku je dán spotřebou vody napájecí pro zvířata. Množství napájecí vody je závislé na mnoha faktorech, a to: o na množství vody v objemném krmivu, které je zvířatům zakládáno o na produkci mléka pro telata (na produkci 1 l mléka je třeba 4 až 5 litrů vody (včetně vody v krmivu)). o na teplotě prostředí, v zimě lze předpokládat spíše nižší spotřebu vody oproti standardům Zásobování vodou Bude využito napojení na stávající rozvody vody na pastvinách k napajedlům, celková spotřeba vody v rámci výstavby stáje nebude změněna. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Fáze realizace Při stavebních pracích bude potřebná elektrická energie (osvětlení, provoz mechanismů), bude využito stávajícího napojení areálu. Odběr není vyčíslen, není předpokládán ve významném množství. Fáze provozu Z energetických zdrojů bude stáj napojena na zdroj elektrické energie přes rozvodnou síť. S ohledem na malou energetickou náročnost nové stáje, kde bude el. energie využita na osvětlení stáje, případně temperaci napajedel v zimním období není třeba tuto spotřebu vyčíslovat. Předpokládaný max. současný příkon:

Pp

= 5 kW

Suroviny jako krmivová základna (zajištěno z vlastních zdrojů) Suroviny jako krmivová základna je závislá na jejich výrobě na zemědělské půdě, jde o objemná krmiva v celkovém množství v přepočtu na sušinu. Spotřebu po realizaci změn ve středisku lze odhadnout na 325 tun sušiny z objemných krmiv za rok. (V průběhu pastevního období budou zvířata závislá pouze na pastvě.) Z objemných krmiv se předpokládá zejména zkrmování sena (85% sušina), senáže (38% sušina) Jadrné krmivo může být použito pro přikrmování telat a skotu ve výkrmu v zimním období, předpokládaná spotřeba cca 10 tun/rok. Spotřeba steliva Zimoviště pro skot Krávy BTPM Telata u krav Jalovice Jalovice pro obnovu stáda Býčci Plemenní býci Celkem

Ustájovací kapacita Ks 60 58 30 8 28 2 -

Průměrná váha Kg 500 100 280 400 350 650 -

Celkem za ½ roku v zimovišti =

Dobytčí jednotky DJ 60 11,6 16,8 6,4 19,6 2,6 117

Spotřeba slámy na DJ kg/den 8,5 6,8 8,5 8,5 8,5 8,5 -

Spotřeba celkem kg/den 510 78,88 142,8 54,4 166,6 22,1 974,78

175,5 t/rok

(* spotřeba steliva je uvažovaná při sušině 85 %) Potřeby krmiv a steliva budou pokryty z vlastních zdrojů. V rámci hospodaření investora nedojde ke změně stavů v chovu skotu. Pohonné hmoty Pro zabezpečení vlastního provozu stáje při použití mobilních prostředků bude potřeba ročně cca 4,0 tuny nafty. Toto množství je určeno pro zabezpečení manipulace s krmivy nakládání, dopravu do stáje, vlastní zakládání krmiva; manipulace s chlévskou mrvou vyklízení ze stáje, nakládání na kontejner a odvoz na složiště chlévské mrvy, zakládání steliva do stáje, jeho nakládání na zakládací vůz a podobně. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt Ostatní vstupy Ve výživě se budou používat minerální lizy složené s především ze soli kamenné (cca 1,5 tuny na rok) a přídavných minerálních látek (cca 4 tuny na rok). Jsou k dispozici zvířatům po celou dobu pobytu ve stáji a v pastevním období jsou zpravidla k dispozici u napajedel. Ve stáji budou umístěny v miskách nebo stojanech. Dále lze předpokládat spotřebu čistítcích prostředků, tkaniny, prostředky pro údržbu, ochranného oblečení zaměstnanců a další. Tyto spotřeby nejsou významné z hlediska posuzovaní.

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Komunikační napojení V současnosti je využíváno k bezprostřední obsluze paseného skotu polních cest na pastvinách jejichž lokalizace je patrná z mapových podkladů v přílohách. Umístění střediska vycházelo i z umístění těchto polních cest, tak aby byl minimalizován rozsah potřeby vybudování dalších. Skrze polní cesty je středisko dále napojeno na místní komunikaci směr Dubá – Horní Dubová Hora – Pavličky, ta bude využívána zejména při dopravě slámy, odvozu hnoje na ornou půdu ve správě investora. Tyto plochy se nachází zejména v oblasti kolem letecké dráhy severovýchodně od pastvin cca 900 m od posuzované stáje, kdy transport probíhá mimo obytnou zástavbu. Doprava a její frekvence Doprava vyvolaná záměrem bude celoroční a bude vykazovat sezónní výkyvy spojené se sklizněmi jednotlivých plodin, kdy během letního, podzimního období bude třeba dovézt objemná krmiva a slámu jako zásoby na zimu. Doprava v jarním období mimo středisko bude zaměřena zejména na dopravu slamnatého hnoje na polní složiště, případně přímo na polní plochy. Dovoz krmiv a krmných směsí Po realizaci záměru lze předpokládat spotřebu zejména sena (85% sušina), dále pak senáží (38% sušiny) o celkovém obsahu sušiny v krmivech cca 70%. To představuje spotřebu objemných krmiv na úrovni cca 465 tun za rok. (Skot ustájený v zimovišti je krmený ½ roku). V zimovišti budou rozdružovány velkoobjemové balíky. Navážení objemných krmiv do střediska k celoročnímu skladování bude ze svozné oblasti v rámci zemědělských ploch oznamovatele. Celková četnost dopravy bude vykazovat sezonní charakter a je závislá na objemu jednotlivých krmiv, lze předpokládat, že v době sklizně bude představovat nejvýše 4-6 vozidel denně v průběhu cca 14 dnů při senosečích a otavách. Za předpokladu hmotnosti balíku 400 kg a naložených 25 ks na přepravníku se promítne dovoz velkoobjemových krmiv v celkovém objemu cca 50 vozů/rok na zimoviště. Tento objem však je však dovážen i v současnosti při krmení skotu na pastvinách v zimním období. Doprava jádra není pro provoz záměru s přihlédnutím k chovaným plemenům nezbytná. Alternativně se však může oznamovatel rozhodnout přikrmovat telata rostlinné výživy a býčky ve výkrmu jádrem. V takovém případě by byla doprava jádra prováděna převážně kontejnerovými vozy, a to s nosností cca 8 tun, doprava celkového množství jádra za rok by pak byla cca 2 vozidla na posuzovaný chov. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt Dovoz kamenné soli a minerálních lizů bude probíhat dle aktuální zásoby s četností dopravy cca 4 jízdy za rok. Doprava steliva Pro dovoz a skladování steliva budou použity nové technologie pro sběr slámy do velkoobjemových balíků, lze předpokládat, že celková potřeba dopravy velkoobjemových balíků za předpokladu hmotnosti balíku 400 kg a naložených 25 ks na přepravníku se promítne v potřebě dovozu cca 18-20 vozů/rok na zimoviště. (Při využití vysoce výkonné techniky je dosaženo při lisování několikanásobné specifické hmotnosti lisované slámy, a tím i významné snížení objemu. Přepravníky těchto lisovaných velkoobjemových balíků mají cca tří-násobnou přepravní kapacitu než při původní technologii sběru volně ložené slámy sběracími vozy. Při přepravě velkoobjemových balíků oproti přepravě slámy volně sbírané sběracími vozy dochází k maximálnímu snížení úletu slámy, a tím i následné prašnosti při přepravě.) Produkce tekutých látek produkovaných na středisku V rámci využití tekutých vedlejších produktů ze střediska k hnojení bude na pozemky ročně rozvezeno cca 1-2 m3 tekutých látek na pozemky investora. Předpokládá se odvoz 10m3 cisternovými uzavřenými vozy, tedy za rok cca 1 vůz. Produkce chlévské mrvy Vyskladňování hnoje u zimoviště bude prováděno 1x ročně přímo na rozmetadla hnoje nebo kontejnery. Předpokládaný objem provozu při použití kontejnerů/rozmetadel hnoje o kapacitě 9 tun je cca 72 vozidel na zimoviště. Toto vyvážení bude s četností maximálně 2 vozů na hodinu trvat cca 5 dní pří 8 hodinové pracovní směně. Vyvezený hnůj bude přímo aplikován na polní pozemky dle rozvozného plánu, případně skladován na dočasných polních složištích. Veškeré výše uvedené dopravní a přepravní operace se budou provádět v rámci zemědělského podniku vlastními vozidly. Doprava skotu - předpokládaná četnost dopravy je cca 8-10 automobilů/ rok. Ostatní doprava Nepravidelná doprava bude zajišťována vozidly asanační služby, která bude odvážet kadávery z farmy dle potřeby do 24 hodin. Vzhledem k vysokým standardům chovu, odolnosti chovaných plemen, lze předpokládat jen velmi nízkou četnost dopravy. Další doprava převážně osobní bude prováděna vozidly veterinární služby s předpokládanou četností 1 - 2 x týdně. Doprava zaměstnanců tvoří cca 2-3 jízd denně na posuzovanou stáj. Stavební práce spojené s výstavbou V rámci realizace výstavby bude nutno zabezpečit dopravu pro převoz materiálu z místa výroby na místo určení. Tato doprava bude zabezpečena dodavatelskou firmou zabezpečující stavbu. Lze předpokládat nárazovou dopravu v době výstavby, a to s ohledem na pracovní operace, které se budou provádět. Dle odhadu vyplývajícího z obdobných staveb bude četnost dopravy ve špičkách cca 8 nákladních vozidel za směnu, tedy cca 1-2 nákladní auta za hodinu. Takto vysoká četnost dopravy bude v rámci celé výstavby omezena pouze na několik dní v denní době, kdy bude odvážena zemina a naváženy objemné stavební materiály. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt

III. Údaje o výstupech 1. Ovzduší Emise v etapě stavebních prací Při výstavbě bude docházet k přesunu materiálu, stavebních hmot a stavebních mechanismů. Jedná se o plochy, kde se nedá vyloučit prašnost při zemních pracích, především pokud bude převládat suché počasí a vyšší teploty. Tato prašnost bude pouze po omezenou dobu a je možno ji eliminovat zkrápěním materiálů, se kterými bude manipulováno. Prašnost vzniklou při výstavbě lze s ohledem na možnost eliminace, rozsah stavby a vzdálenost od obydlí lze považovat za nevýznamnou. Jiné významné vlivy na ovzduší se s ohledem na jednoduchost konstrukcí neočekávají. Emise z provozu Chovaný skot je nejvýznamnějším původcem emisí v rámci střediska, méně významný je z tohoto hlediska i chov koní v rámci hospodaření investora. Ustájení zvířat (výdechové plyny, statková hnojiva ve stáji), sklady hnoje, rozmetání hnoje na půdu tvoří svojí podstatou hlavní systémy produkující emise. V rámci těchto zdrojů bude do ovzduší vypouštěna směs výdechových plynů s obsahem oxidu uhličitého, vodních par a dalších plynů; z chlévské mrvy zejména pak uniká amoniak, sirovodík, oxid uhličitý, metan, oxid dusný, kyselina máselná, kyselina octová a další. Podle běžného posuzování je jednoznačně považován za hlavní škodlivou příměs i zápachovou složku ve stájovém ovzduší amoniak. Emise vztahující se k amoniaku Největší pozornost byla věnována emisím čpavku z ustájení zvířat, neboť čpavek je pokládán za důležitý prvek pro okyselování půd a vody. Čpavkový plyn (NH3) má ostrý a čpavý zápach a ve větších koncentracích může dráždit oči, krk a sliznice lidí a faremních zvířat. Z hnoje stoupá pomalu do objektů, odkud je odstraněn ventilačním systémem. Faktory jako teplota, ventilační výkon, vlhkost vzduchu, množství zvířat, kvalita podestýlky a složení krmiva (hrubé bílkoviny) ovlivňují množství čpavku. Jako výsledek činnosti mikrobiální ureázy, může být tato močovina rychle přeměněna na těkavý čpavek. Tvorba plynných látek v ustájení zvířat také ovlivňuje kvalitu vnitřního vzduchu a může ovlivnit zdraví zvířat a vytvořit nezdravé pracovní podmínky pro farmáře. Množství plynných látek v objektech je tedy omezeno na maximální koncentrace. Ostatní plyny Mnohem méně se ví o emisích dalších plynů, nicméně je prováděn výzkum zejména metanu a oxidu dusného. Zvýšené úrovně oxidu dusného mohou být očekávány při ošetřování provzdušněného tekutého hnoje a u tuhého hnoje. Půdní mikrobiální procesy (denitrifikace) produkují N2O (oxid dusný) a N2. Oba plyny mohou vznikat rozkladem dusíku v půdě, jehož původ je odvozen z hnoje, anorganických hnojiv nebo samotné půdy, v každém případě přítomnost hnoje tento proces podporuje.



Farm Projekt Zdroje znečistění v rámci zemědělské výroby střediska Jako nejvýznamnější zdroj znečištění ze živočišné výroby lze považovat amoniak. Z hlediska odbourávaní v přírodě se amoniak snadno a rychle slučuje s kysele reagujícími složkami zvláště ve znečištěném vzduchu. Doba setrvání amoniaku v suché atmosféře je velmi krátká (cca 7 dnů). Za těchto předpokladů mohou tyto emise amoniaku v zásadě ovlivňovat pouze ovzduší pouze v objektech stájí, imise v nejbližším okolí stájových objektů jsou minimální a obtížně měřitelné. Při dostatečném naředění v prostoru stájí tyto koncentrace neovlivní negativně zdravotní stav zvířat ani obsluhy. V okolním prostředí se díky dostatečnému ředění větracím vzduchem negativním způsobem neprojeví. Posuzovaný zdroj spadá dle Nařízení vlády č.615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, příloha č.2 bod 1. Stanovení kategorie zemědělských zdrojů mezi malé zdroje znečišťování ovzduší. Emisní faktory amoniaku v kg NH3/ks/rok stanoveny Nařízením vlády č.615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, příloha č.2 EMISNÍ FAKTORY PRO VYJMENOVANÉ ZEMĚDĚLSKÉ ZDROJE (kg NH3 . zvíře-1 . rok-1) KATEGORIE ZVÍŘAT

Emisní Faktory [NH3 zvíře-1 rok-1] Stáj

Hnůj, podestýlka

Kejda, trus

Zapravení do půdy

Pastva

Skot - stelivové ustájení dojnice optimální způsob

10,0

2,5

0

12,0

2,4

zastaralý způsob

12,0

2,5

0

12,0

2,4

telata, býci, optimální způsob jalovice

6,0

1,7

0

6,0

1,8

zastaralý způsob

9,5

1,7

0

6,0

1,8

2,9

0,9

-

2,2

2,9

Koně

Tabulka 3.3. Referenční a ověřené snižující technologie emisí amoniaku dle nařízení vlády 615/2006

Skot - Stelivové ustájení Referenční technologie stručný popis

Ověřená snižující stručný popis

technologie

Procento snížení emisí amoniaku

Technologie používané ve stájovém prostředí boxové ustájení

odkliz mrvy několikrát denně

Technologie používané na skládkách kejdy a hnoje betonové nebo ocelové zakrytí povrchu jímek fólií jímky na kejdu pevné víko nebo zastřešení jímky EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora

50% 60% 80% Strana 18 (celkem 84)

Farm Projekt pokrytí povrchu jímky rašelinou, slámou, olejm nebo jiným materiálem Bioreaktory ponechání chlévského hnoje ponechání v klidu do vytvoření volně na statkovém hnojišti přírodní krusty

40%

85% 35-50%

zastřešení hnoje 80% Technologie používané při polním hnojení nebo zpracovávaní hnoje a kejdy rozmetání hnoje přímo na zapravení do půdy při orbě do 12 80 % - orná půda pole hodin zapravení do půdy při orbě do 24 60 % - orná půda hodin Vyhodnocení celkové bilance produkce amoniaku střediskem V hodnocení celkové emisní situace je třeba zohlednit emise amoniaku z celého střediska. Pro uvedené zdroje znečišťování ovzduší platí specifický emisní limit pro amoniak na úrovni obecného emisního limitu podle přílohy č.1 vyhlášky č.205/2009 Sb. o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší bod 3.5 amoniak, kde se stanoví, že při hmotnostním toku amoniaku vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m3 znečišťující látky v odpadním plynu. Ve stájích, kde uplatněno aktivní přirozené větrání, lze předpokládat výměnu vzduchu cca 160-260 m3/hodinu na VDJ. Výměna vzduchu a koncentrace amoniaku ve vzdušině bude dosahovat maximálně 10 mg/m3, běžné hodnoty budou významně pod 5 mg/m3. Vzhledem k tomu, že se jedná o systémy s přirozeným větráním regulovaným pouze v období extrémně nejnižších teplot, tedy o systém s téměř úplnou výměnou vzduchu, neexistují obavy, že by mohl být uvedené limity koncentrace amoniaku překračovány. V rámci ustájení živého materiálu – skotu budou zdroji znečištění výdechové otvory ze stáje, kterými bude do ovzduší vypouštěna směs výdechových plynů s obsahem oxidu uhličitého, vodních par a pachovými složkami. Plošným zdrojem znečištění budou případná polní složiště, která budou sloužit pro uskladnění chlévské mrvy do doby aplikace na pozemky k organickému hnojení. Svou povahou budou plošnými dočasnými zdroji znečištění také polní plochy, na které bude rozvážen hnůj, zde však investor dodržuje zásadu zaorání nejdéle do 24 hodin po jeho rozvozu, více jak 50% hnoje je zaoráno do 12 hodin po rozvozu. Pro uvolňování amoniaku ze skladované chlévské mrvy a jeho množství má vliv několik důležitých faktorů, a to způsob ukládání, plocha ukládané mrvy, výška skladového materiálu, zda má hnojiště zpevněné boky a jejich výška, vliv venkovní teploty, sušina skladovaného materiálu. Nejmenší ztráty organické hmoty a současně nejmenší unik amoniaku je u zpevněných hnojišť s vysokou skladovací výškou (3-4 m), největší ztráty jsou u nezpevněných hnojišť, kde skladovací výška je do 1,5 m. V rámci aplikace chlévské mrvy při jejím řádném zapravení je třeba zohlednit, že řádné hnojení pozemků chlévským hnojem vede ke zvýšení podílu organické hmoty v půdě a současně ke snížení problémů při využití živin z průmyslových hnojiv a k jejich sníženému vyplavování do spodních vrstev půdy, což s ohledem na blízkost vodních zdrojů není zanedbatelné. Vyšší obsah humusu v půdě napomáhá snížení vlivů vodní eroze na svažitých pozemcích. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt

Výpočet velikosti zdroje znečišťování ovzduší Objekty živočišné výroby - plošné zdroje znečištění Název objektu

Zimoviště Krávy BTPM Telata u krav Jalovice Jalovice pro obnovu stáda Býččci Plemenní býci Stáj pro koně Celkem

Kapacita

Emise neredukované

Emisní faktor (kg NH3/rok/ks) 10 6 6 6 6 6 2,9 -

Ks 60 58 30 8 28 2 30 -

kg/rok 1356 600 348 180 48 168 12 87 1443

Plošné zdroje znečištění - skladování organických hnojiv v rámci areálu Název

Zimoviště Krávy BTPM Telata u krav Jalovice Jalovice pro obnovu stáda Býččci Plemenní býci Stáj pro koně Celkem

Kapacita

Emise neredukované

Emisní faktor (kg NH3/rok/ks) 2,5 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 0,9

Ks 60 58 30 8 28 2 30 -

-

kg/rok 364,2 150,00 98,60 51,00 13,60 47,60 3,40 27 391,20

Plošné zdroje znečištění - polní hnojení - není započítáno do emisí ve středisku Název

Zimoviště Krávy BTPM Telata u krav Jalovice Jalovice pro obnovu stáda Býččci Plemenní býci Stáj pro koně Celkem Výhledový stav Celkové emise z chovu bez redukce Jedná se o malý zdroj znečišťování


Kapacita Ks 60 58 30 8 28 2 30 -

Emisní faktor (kg NH3/rok/ks) 12 6 6 6 6 6 2,2 -

Emise neredukované kg/rok 1476 720 348 180 48 168 12 66 1542

3376 Kg/rok


Farm Projekt fff

Výpočet emisí amoniaku do ovzduší Objekty živočišné výroby - plošné zdroje znečištění Emise Emisní faktor neredukované (kg Ks NH3/rok/ks) kg/rok Zimoviště 678 Krávy BTPM 60 10 300 Telata u krav 58 6 174 Jalovice 30 6 90 Jalovice pro obnovu stáda 8 6 24 Býččci 28 6 84 Plemenní býci 2 6 6 50 2,9 Stáj pro koně 72,5 Celkem 750,5 * emise ze zimoviště jsou počítány pro zimní období, tedy polovinu roku , obdobě platí i pro koně Název objektu

Kapacita

Redukce není není není není není není není není -

Emise redukované kg/rok 678 300 174 90 24 84 6 72,5 750,5

Plošné zdroje znečištění - skladování organických hnojiv v rámci areálu Název

Kapacita

Emisní faktor (kg NH3/rok/ks) 2,5 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 0,9

Emise neredukované

Ks kg/rok Zimoviště 182,1 Krávy BTPM 60 75,00 Telata u krav 58 49,30 Jalovice 30 25,50 Jalovice pro obnovu stáda 8 6,80 Býččci 28 23,80 Plemenní býci 2 1,70 50 Stáj pro koně 22,5 Celkem 204,60 * emise ze zimoviště jsou počítány pro zimní období, tedy polovinu roku, obdobně platí pro koně



Poznámka

není zastřešení hnoje 80% zastřešení hnoje 80% zastřešení hnoje 80% zastřešení hnoje 80% zastřešení hnoje 80% zastřešení hnoje 80% není -

Emise redukované kg/rok 36,42 15,00 9,86 5,10 1,36 4,76 0,34 22,5 58,92

Farm Projekt Plošné zdroje znečištění - polní hnojení na pastvinách a orné půdě Emise Emisní faktor neredukované (kg Ks NH3/rok/ks) kg/rok Zimoviště 738 Krávy BTPM 60 12 360 Telata u krav 58 6 174 Jalovice 30 6 90 Jalovice pro obnovu stáda 8 6 24 Býččci 28 6 84 Plemenní býci 2 6 6 Skot na pastvě 185,4 Krávy BTPM 60 2,4 72 Telata u krav 58 1,8 52,2 Jalovice 30 1,8 27 Jalovice pro obnovu stáda 8 1,8 7,2 Býččci 28 1,8 25,2 Plemenní býci 2 1,8 1,8 50 2,2 55 Stáj pro koně - stáj 50 2,9 72,5 Stáj pro koně - pastvina Celkem 1050,9 * emise ze zimoviště jsou počítány pro zimní období, tedy polovinu roku, obdobně platí pro koně * emise z psatvy jsou počítány pro 1/2 roku kdy tráví skot čas na pastvě Hnojení - použita redukce 70% za zapravení do půdy při orbě do 12 hodin z 50% a do 24 hodin 50% Výhledový stav Celkové emise z chovu bez redukce 2006 Kg/rok redukované 1344 Kg/rok Emise vyprodukované ve stájích bez redukce 955 Kg/rok redukované 809 Kg/rok Emise vyprodukované mimo stáje bez redukce 1051 Kg/rok redukované 534 Kg/rok Název


Kapacita


Emise redukované

Poznámka

70% 70% 70% 70% 70% 70% 70% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% není není -

kg/rok 221,4 108 52,2 27 7,2 25,2 1,8 185,4 72 52,2 27 7,2 25,2 1,8 55 72,5 534,3

Množství emisí CO2 - stáje pro skot Množství CO2 (stanoveno dle ČSN 73 45 02) množství CO2 kg/hod na 100 kg ž.hm. je 0,027 kg Předpokládané roční množství CO2 z výroby je cca 70 tun/půl roku, jedná se o výdechové plyny zvířat s nevýznamným působením na okolí. Množství H2S je pod hranicí měřitelnosti Množství vodních par je stanoveno dle ČSN 73 4502 množství par za 1 hod na 100 kg ž.h. 73 g Předpokládané roční množství vody z výroby je cca 187 tun/zimoviště, jedná se o výdechové plyny zvířat, jež jsou základní složkou ovzduší. Množství prachu Hlavním zdrojem prachu může být prach ze stelivové slámy, sena které budou používané k podestýlání a krmení. Prašnost bude závislá na % sušiny a způsobu manipulace. Hodnoty prašnosti při běžných manipulacích se stelivem, senem jsou v mezích hygienických norem. Při užívání obilní slámy, sena při řádném uskladnění a následném používání nejsou problémy známy. Horší situace je u použití slámy, sena, jenž podlehly změnám v důsledku plísní. Pak je prach nosičem i spor plísní, které mohou způsobovat zdravotní potíže lidí i zvířat – tomto bude předcházeno skladováním dobře usušené slámy, sena v uzavřených velkoobjemových balících. Předpokládané množství prachu ze stelivové slámy a sena je 0,15 % z celkového množství. Celkové množství prachu za rok: (175,5 + 325)t * 0,15/100 = 0,75 t za rok (zimoviště) Z tohoto množství se dá předpokládat vlivem vlhkosti ve stáji, že dojde k sedimentaci prachu ve stáji v cca 50 % a tento prach bude společně s chlévskou mrvou a smetky z manipulačních chodeb skladován současně s hlubokou podestýlkou ve stáji. Celkový úlet do ovzduší se předpokládá 0,4 t za rok. Hlavní liniové zdroje znečištění V souvislosti s provozem farmy bude nutno zabezpečit dopravu. Jde o dovoz objemných krmiv, stelivové slámy z pole v letním období a ze skladových kapacit v zimním období, přepravu zvířat, odvoz případných kadáverů a odvoz hnoje na polní hnojiště, areálové složiště či rozvoz na polní plochy. Doprava, která bude zajišťována vlastními vozidly: doprava krmiv, přeprava zvířat, odvoz chlévské mrvy, odvoz kejdy a tekutých odpadů. Doprava, která bude zabezpečována v rámci služeb: dovoz krmných směsí, odvoz kadáverů asanační službou do asanačního ústavu, inseminační služby a veterinární služby. Pro dopravu krmiv, slámy a odvoz chlévské mrvy, jejichž doprava bude převládající, budou použity mobilní prostředky se vznětovými motory. % obsah výfukových plynů u vznětových motorů N 76 - 78 netoxický 02 2 - 18 netoxický H20 0,5 - 4 EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


CO2 1 - 10 CO 0 - 0,5 toxický NOX 0,002 - 0,5 toxický nekarcinogenní uhlovodíky 0,01 - 0,05 toxický aldehydy 0,001 - 0,01 toxický saze 0,01 - 1,1 toxické a karcinogenní polyaromatické uhlovodíky 0 - 100 karcinogenní Obsah látek vznikající při spálení 1 t nafty (v kg) CO 20,8 CXHY 4,2 NOX 13,0 sloučeniny síry 7,8 Aldehydy 0,8 V souvislosti s vlastní obslužností (vlastní doprava a ostatní) bude ročně dopravními prostředky spotřebováno cca 4 t nafty motorové (kalkulováno na stáj). Množství emisních látek vypuštěných do ovzduší za rok v souvislosti s dopravou: CO CXHY NOX sloučeniny síry aldehydy Poznámka: celková spotřeba spojená s obděláváním podobně bude vyšší, obvyklá běžným spotřebám zemědělské půdy.

83,2 Kg 16,8 kg 52,0 kg 31,2 kg 3,2 kg polních ploch, zásobením koní a pohonných hmot při obdělávání

Pro dopravu budou využívána vozidla s TP na emise, jejich provoz zajistí minimální znečišťování ovzduší v nezbytně nutném rozsahu hospodárným provozem. (Pro výpočet emisí z dopravy přepočtený na spotřebu nafty motorové byl použit klasický přepočet na množství spálené nafty z důvodu, že převážná část dopravy prováděná ve středisku bude traktory, a to s relativně nízkou pojezdovou rychlostí s pracovními stroji ( rozdružovače balíků) a speciální technikou (UNC, JSB pro odkliz a nakládání chlévské mrvy), kde použití odvozeného výpočtu přes nákladní dopravu by způsobilo větší chybu.)

Osobní doprava bude mít na znečištění jen minimální vliv. Zápach Zápach má místní význam, tento projev je svázán s provozováním chovu hospodářských zvířat a s rozvojem venkovských obytných sídel, která se rozšířila do tradičních zemědělských oblastí. Zápach může být emitován stacionárními zdroji, jako jsou stáje, ale může být také důležitou emisí během rozmetání hnoje na půdu v závislosti na použitém postupu rozmetání. Dopad zápachu se zvětšuje s velikostí produkční jednotky. Prach emitovaný z jednotek přispívá k přenosu zápachu. Nová úprava způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování a způsobu jejího zjišťování byla provedena vyhláškou č.362 ze dne 28. června 2006, která nabyla účinnosti od 1. srpna 2006. Stanovení koncentrace pachových látek se provádí u stacionárních zdrojů uvedených v příloze této vyhlášky postupem stanoveným touto vyhláškou a ČSN EN 13725. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


V příloze této vyhlášky jsou specifikovány pouze tři skupiny zdrojů, u kterých se stanovuje koncentrace pachových látek a vyplývá z ní, že se netýká stacionárních zemědělských zdrojů. V uvedené vyhlášce je pouze v § 1 odst. 1 uvedeno, že přípustná míra obtěžování zápachem je stav pachových látek ve vnějším ovzduší, kterého je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, odstraněním nebo omezením obtěžujícího pachového vjemu. Přípustná míra obtěžování zápachem je podle odst. 3 překročena vždy, pokud si na obtěžování zápachem stěžuje písemně více než 20 osob a pokud alespoň u jednoho z provozovatelů stacionárních zdrojů bylo prokázáno porušení povinnosti podle zákona. Protože neexistuje žádná další legislativní úprava zemědělských zdrojů, je u produkce zápachových látek v tomto oznámení podrobnější zhodnocení navrhovaného stavu provedeno dále podle Metodického postupu, vydaného Státním zdravotním ústavem Praha - Acta hygienica epidemiologica et microbiologica č. 8/1999. Jedná se o stanovení ochranného pásma chovu z hlediska ochrany zdravých životních podmínek obyvatel na základě stanovených emisních konstant pro jednotlivé druhy a kategorie hospodářských zvířat za použití korekcí v metodice uvedených. Jedná se o metodiku, která byla novelizována v roce 1999, používá se již od roku 1983 a pro posouzení areálů živočišné výroby má dobrou vypovídací schopnost. Při stanovení ochranného pásma chovu zvířat byly dle metodiky použity následující korekce: Technologie – zimoviště pro skot – ustájení na polohluboké podestýlce s přistýláním, odvoz podestýlky po ukončení zimního období korekce 0 % Korekce na ochrannou zeleň Mezi střediskem ŽV a obytnou zástavbou je rozptýlená zeleň, je možná další dosadba ochranné zeleně ( pro stávající zeleň aktivní korekce - 10 %, pro plánovanou -5 %) Korekce na převládající směry větrů Větrná růžice - pro výpočet je použita větrná růžice pro lokalitu Dubá od ČHMÚ, jež je vzdálena cca 2 km východně od posuzovaného střediska. Větrná růžice Dubá Rychlost větru [ms-1] Součet [%]

N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

Calm

Součet

3,4

1,8

3,5

5,4

5,2

4,7

12,3

8,8

54,9

100

W

NW

Korekce dle četnosti v jednotlivých směrech: Směr větru korekce

N -17,90%

NE

E

-30,00%

-17,10%

SE -1,90%

S -3,50%

SW -7,50%

30,00%

25,30%

Ostatní korekce - nejsou použity Stanovení ochranného pásma je v následujícím výpočetním listu a v situaci 1 : 2880 Objekt 1. – zimoviště pro skot Objekty 2., 3., 4. – stájové objekty pro koně Výpočet a zobrazení PHO – viz. následující strany. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt

Výpočetní list PHO – Dubová Hora – zimoviště pro skot Řádek a b c d bn f g h i j k l m1 m2 n o p r s t u v x y

Ukazatel OCH Z OŽV KAT STAV O ŽH C ŽH T Cn En TECH PŘEV ZEL VÍTR OST CEL Ekn Ln Ekn.L LES n Ekn.N ES r PHO 

Výpočet pro směr SZ

Výpočet pro směr S Celkem

1 D 60 500 30000 60 0,005 0,3 -5 -1,9 -6,9 0,279 254 71

1 TM 58 100 5800 58 0,003 0,174 -5 -1,9 -6,9 0,162 254 41

1 J 8 400 3200 6,4 0,005 0,032 -5 -1,9 -6,9 0,030 254 8

1 OJ 30 280 8400 16,8 0,005 0,084 -5 -1,9 -6,9 0,078 254 20

1 VS 28 350 9800 19,6 0,005 0,098 -5 -1,9 -6,9 0,091 254 23

1 B 2 650 1300 2,6 0,005 0,013 -5 -1,9 -6,9 0,012 254 3

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0


0,7

0,7

Celkem 1 1 1 1 1 1 D TM J OJ VS B 60 58 8 30 28 2 500 100 400 280 350 650 30000 5800 3200 8400 9800 1300 60 58 6,4 16,8 19,6 2,6 0,005 0,003 0,005 0,005 0,005 0,005 0,3 0,174 0,032 0,084 0,098 0,013 -5 -5 -5 -5 -5 -5 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -3,5 -8,5 -8,5 -8,5 -8,5 -8,5 -8,5 0,275 0,159 0,029 0,077 0,090 0,012

0,7

0,6

165,8 254,0 0,0 0,0 98,0


97,0

Farm Projekt

Výpočetní list PHO – Dubová Hora – zimoviště pro skot Řádek a b c d bn f g h i j k l m1 m2 n o p r s t u v x y

Ukazatel OCH Z OŽV 1 KAT D STAV 60 O ŽH 500 C ŽH 30000 T 60 Cn 0,005 En 0,3 TECH PŘEV ZEL -5 VÍTR -7,5 OST CEL -12,5 Ekn 0,263 Ln Ekn.L LES n Ekn.N ES r PHO 

Výpočet pro směr SV

Výpočet pro směr V Celkem

1 TM 58 100 5800 58 0,003 0,174 -5 -7,5 -12,5 0,152

1 J 8 400 3200 6,4 0,005 0,032 -5 -7,5 -12,5 0,028


1 OJ 30 280 8400 16,8 0,005 0,084 -5 -7,5 -12,5 0,074

1 VS 28 350 9800 19,6 0,005 0,098 -5 -7,5 -12,5 0,086

1 B 2 650 1300 2,6 0,005 0,013 -5 -7,5 -12,5 0,011

0,7

0,6

Celkem 1 D 60 500 30000 60 0,005 0,3 -5 30 25 0,375

94,6


1 TM 58 100 5800 58 0,003 0,174 -5 30 25 0,218

1 J 8 400 3200 6,4 0,005 0,032 -5 30 25 0,040

1 OJ 30 280 8400 16,8 0,005 0,084 -5 30 25 0,105

1 VS 28 350 9800 19,6 0,005 0,098 -5 30 25 0,123

1 B 2 650 1300 2,6 0,005 0,013 -5 30 25 0,016

0,7

0,9

115,9

Farm Projekt Výpočetní list PHO – Dubová Hora – zimoviště pro skot Řádek a b c d bn f g h i j k l m1 m2 n o p r s t u v x y

Ukazatel OCH Z OŽV 1 KAT D STAV 60 O ŽH 500 C ŽH 30000 T 60 Cn 0,005 En 0,3 TECH PŘEV ZEL -5 VÍTR 25,3 OST CEL 20,3 Ekn 0,361 Ln 254 Ekn.L 92 LES 0 n 0,0 Ekn.N ES r PHO 

Výpočet pro směr JV

Výpočet pro směr J Celkem

1 TM 58 100 5800 58 0,003 0,174 -5 25,3 20,3 0,209 254 53

1 J 8 400 3200 6,4 0,005 0,032 -5 25,3 20,3 0,038 254 10

1 OJ 30 280 8400 16,8 0,005 0,084 -5 25,3 20,3 0,101 254 26

1 VS 28 350 9800 19,6 0,005 0,098 -5 25,3 20,3 0,118 254 30

1 B 2 650 1300 2,6 0,005 0,013 -5 25,3 20,3 0,016 254 4

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0


0,7

0,8 214,2 254,0 0,0 0,0 113,4

Celkem 1 D 60 500 30000 60 0,005 0,3 -5 -17,9 -22,9 0,231 254 59

1 TM 58 100 5800 58 0,003 0,174 -5 -17,9 -22,9 0,134 254 34

1 J 8 400 3200 6,4 0,005 0,032 -5 -17,9 -22,9 0,025 254 6

1 OJ 30 280 8400 16,8 0,005 0,084 -5 -17,9 -22,9 0,065 254 16

1 VS 28 350 9800 19,6 0,005 0,098 -5 -17,9 -22,9 0,076 254 19

1 B 2 650 1300 2,6 0,005 0,013 -5 -17,9 -22,9 0,010 254 3

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0


0,7

0,5 137,3 254,0 0,0 0,0 88,0

Farm Projekt Výpočetní list PHO – Dubová Hora – zimoviště pro skot Řádek a b c d bn f g h i j k l m1 m2 n o p r s t u v x y

Ukazatel OCH Z OŽV 1 KAT D STAV 60 O ŽH 500 C ŽH 30000 T 60 Cn 0,005 En 0,3 TECH PŘEV ZEL -5 VÍTR -30 OST CEL -35 Ekn 0,195 Ln 254 Ekn.L 50 LES 0 n 0,0 Ekn.N ES r PHO 

Výpočet pro směr JZ

Výpočet pro směr Z Celkem

1 TM 58 100 5800 58 0,003 0,174 -5 -30 -35 0,113 254 29

1 J 8 400 3200 6,4 0,005 0,032 -5 -30 -35 0,021 254 5

1 OJ 30 280 8400 16,8 0,005 0,084 -5 -30 -35 0,055 254 14

1 VS 28 350 9800 19,6 0,005 0,098 -5 -30 -35 0,064 254 16

1 B 2 650 1300 2,6 0,005 0,013 -5 -30 -35 0,008 254 2

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0


0,7

0,5 115,7 254,0 0,0 0,0 79,8

Celkem 1 D 60 500 30000 60 0,005 0,3 -5 -17,1 -22,1 0,234 254 59

1 TM 58 100 5800 58 0,003 0,174 -5 -17,1 -22,1 0,136 254 34

1 J 8 400 3200 6,4 0,005 0,032 -5 -17,1 -22,1 0,025 254 6

1 OJ 30 280 8400 16,8 0,005 0,084 -5 -17,1 -22,1 0,065 254 17

1 VS 28 350 9800 19,6 0,005 0,098 -5 -17,1 -22,1 0,076 254 19

1 B 2 650 1300 2,6 0,005 0,013 -5 -17,1 -22,1 0,010 254 3

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0

0 0,0


0,7

0,5 138,7 254,0 0,0 0,0 88,5

Farm Projekt Výpočetní list PHO – Dubová Hora – zimoviště soubor stájových objektů pro koně Řádek a b c d bn f g h i j k l m1 m2 n o p r s t u v x y


Výpočet pro směr SZ Celkem 2 3 4 K K K 8 10 12 550 550 550 4400 5500 6600 8,8 11 13,2 0,003 0,003 0,003 0,0264 0,033 0,0396 0,1 -5 -5 -5 -1,9 -1,9 -1,9 -6,9 -6,9 -6,9 0,025 0,031 0,037 0,1


32,1

Výpočet pro směr S Celkem 2 3 4 K K K 8 10 12 550 550 550 4400 5500 6600 8,8 11 13,2 0,003 0,003 0,003 0,0264 0,033 0,0396 0,1 -5 -5 -5 -3,5 -3,5 -3,5 -8,5 -8,5 -8,5 0,024 0,030 0,036 0,1

31,8

Výpočet pro směr SV Celkem 2 3 4 K K K 8 10 12 550 550 550 4400 5500 6600 8,8 11 13,2 0,003 0,003 0,003 0,0264 0,033 0,0396 0,1 -5 -5 -5 -7,5 -7,5 -7,5 -12,5 -12,5 -12,5 0,023 0,029 0,035 0,1 130 113 137 3 3 5 11,0 127,1 0 6,5 19,1 0,0 0,2 0,7 0,8 9,8 31,0


Výpočet pro směr V Celkem 2 3 4 K K K 8 10 12 550 550 550 4400 5500 6600 8,8 11 13,2 0,003 0,003 0,003 0,0264 0,033 0,0396 0,1 -5 -5 -5 30 30 30 25 25 25 0,033 0,041 0,050 0,1

38,0

Farm Projekt Výpočetní list PHO – Dubová Hora – zimoviště soubor stájových objektů pro koně Řádek a b c d bn f g h i j k l m1 m2 n o p r s t u v x y


Výpočet pro směr JV Celkem 2 3 4 K K K 8 10 12 550 550 550 4400 5500 6600 8,8 11 13,2 0,003 0,003 0,003 0,0264 0,033 0,0396 0,1 -5 -5 -5 25,3 25,3 25,3 20,3 20,3 20,3 0,032 0,040 0,048 0,1


37,2

Výpočet pro směr J Celkem 2 3 4 K K K 8 10 12 550 550 550 4400 5500 6600 8,8 11 13,2 0,003 0,003 0,003 0,0264 0,033 0,0396 0,1 -5 -5 -5 -17,9 -17,9 -17,9 -22,9 -22,9 -22,9 0,020 0,025 0,031 0,1

Výpočet pro směr JZ Celkem 2 3 4 K K K 8 10 12 550 550 550 4400 5500 6600 8,8 11 13,2 0,003 0,003 0,003 0,0264 0,033 0,0396 0,1 -5 -5 -5 -30 -30 -30 -35 -35 -35 0,017 0,021 0,026 0,1

28,8


26,2

Výpočet pro směr Z Celkem 2 3 4 K K K 8 10 12 550 550 550 4400 5500 6600 8,8 11 13,2 0,003 0,003 0,003 0,0264 0,033 0,0396 0,1 -5 -5 -5 -17,1 -17,1 -17,1 -22,1 -22,1 -22,1 0,021 0,026 0,031 0,1

29,0

Farm Projekt Výpočetní list PHO – Dubová Hora – zimoviště soubor stájových objektů pro koně, korekce na stájový objekt 2 Řádek a b c d bn f g h i j k l m1 m2 n o p r s t u v x y


Výpočet pro směr SZ Celkem 2 K 8 550 4400 8,8 0,003 0,0264 0,0 -5 -1,9 -6,9 0,025 0,0

15,1


Výpočet pro směr S Celkem 2 K 8 550 4400 8,8 0,003 0,0264 0,0 -5 -3,5 -8,5 0,024 0,0

15,0

Výpočet pro směr JZ Celkem 2 K 8 550 4400 8,8 0,003 0,0264 0,0 -5 -30 -35 0,017 0,0

Výpočet pro směr Z Celkem 2 K 8 550 4400 8,8 0,003 0,0264 0,0 -5 -17,1 -22,1 0,021 0,0

12,3


13,7

Farm Projekt Výpočetní list PHO – Dubová Hora – zimoviště soubor stájových objektů pro koně, korekce na stájový objekt 3 a 4 Řádek a b c d bn f g h i j k l m1 m2 n o p r s t u v x y


Výpočet pro směr SZ Celkem 3 K 10 550 5500 11 0,003 0,033 0,0 -5 -1,9 -6,9 0,031 0,0

Výpočet pro směr S Celkem 3 K 10 550 5500 11 0,003 0,033 0,0 -5 -3,5 -8,5 0,030 0,0

17,2


17,0

Výpočet pro směr SV Celkem 3 K 10 550 5500 11 0,003 0,033 0,0 -5 -7,5 -12,5 0,029 0,0 113 3 3,3 113,0 6,5 0,2 0,2 6,5 16,6

Řádek a b c d bn f g h i j k l m1 m2 n o p r s t u v x y



Výpočet pro směr V Celkem 4 K 12 550 6600 13,2 0,003 0,0396 0,0 -5 30 25 0,050 0,0

22,5

Výpočet pro směr JV Celkem 4 K 12 550 6600 13,2 0,003 0,0396 0,0 -5 25,3 20,3 0,048 0,0

22,0

Výpočet pro směr J Celkem 4 K 12 550 6600 13,2 0,003 0,0396 0,0 -5 -17,9 -22,9 0,031 0,0

17,1

Farm Projekt Grafické vyobrazení návrhu pásma hygienické ochrany – Varianta umístění „A“ vzdálenost od OHO 254 m



Farm Projekt Grafické vyobrazení návrhu pásma hygienické ochrany – Varianta umístění „B“ – vzdálenost emisního středu od OHO 240 m.



Farm Projekt Závěr Dle stanoveného ochranného pásma je zřejmé, že ochranné pásmo chovu nezasahuje žádný z objektů hygienické ochrany (bytové výstavby) ani území z hlediska hygienické ochrany aktuální. Stanovení ochranného pásma je stanovena pro maximální zatížení střediska chovem skotu v zimním období, v letním období bude stáj zimoviště prázdná, tudíž bude provozu pouze stáj pro mladý skot. V zimním období jsou vždy emise pachových látek omezeny se sníženou teplotou na minimální hodnoty, lze tedy navržení PHO považovat za maximální s vysokým stupněm rezervy. Z OP rovněž vyplývá, že objekty stájí koní a zimoviště jsou dostatečně vzdáleny a vzájemně se neovlivňují.

2. Odpadní vody Odpadní vody vznikající při dostavbě Při výstavbě stáje budou vznikat v minimálním množství pouze splaškové odpadní vody. Zaměstnanci stavby budou využívat stávající sociální zařízení v areálu střediska. Odpadní vody vznikající během provozu Splaškové vody Pro provoz záměru bude využíváno stávajícího sociálního zázemí, počet pracovníků nebude realizací záměru změněn (maximálně dva v denní směně a 1 jako dozor při telení odpoledne a v noci). Tyto vody jsou samostatně skladovány v zemních jímkách a dle potřeby odváženy na ČOV. Produkce kontaminovaných vod statkovými hnojivy V prostoru manipulace s chlévskou mrvou – plochy stáje, plochy pro skladování chlévské mrvy, manipulační plochy ve východní části může docházet k vytěsnění hnojůvky. Voda z mytí a dezinfekce stájí (viz spotřeba vody)

1-2 m3/rok *

(* Část vody bude nasáknuta slámou určenou pro finální vyčištění, či zůstane ve stáji a odpaří se) Případná hnojůvka uvolněná ve stáji včetně mycích vod bude nasáknuta čerstvou slámou a následně vyhrnuta do prostor skladovacích ploch pro chlévskou mrvu, nebo přímo naložena na kontejner. Případná hnojůvka a odpadní mycí vody budou tedy vznikat v prostorech pro skladování chlévské mrvy a manipulačních ploch ve východní části stáje, ty jsou vyspádované do záchytné jímky, ve které bude umístěno ponorné čerpadlo, tímto způsobem budou případné vody kontaminované močůvkou čerpány do cisterny a následně rozvezeny na polní plochy. Podlahy budou provedeny v nepropustném provedení s kontrolním monitorovacím systémem tak, aby byla vyloučena kontaminace povrchových a podzemních vod. fyzikálně chemické vlastností hnojůvky sušina organické látky N P205 K20 CaO EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora

4% 3,2% 0,5 % 0,05 % 1,00% 0,02 % Strana 36 (celkem 84)

Farm Projekt pH 8,4 Dešťové vody ze zastřešených a zpevněných ploch bez rizika kontaminace tekutými látkami z živočišné výroby Bilance odtoku množství srážkových vod z pozemků vychází obecně z velikosti jednotlivých druhů ploch, součinitelů odtoku (ČSN 75 6101) a ročního úhrnu srážek. Příklady koeficientů odtoku jsou uvedeny v následující tabulce. tab.: Součinitele odtoku pro některé druhy ploch (dle normy ČSN 75 6101) součinitel odtoku ψ při konfiguraci území způsob zástavby a druh rovinné pozemku, popř. druh úpravy sklonu povrchu do 1% zastavěné plochy (střechy) 0,90 asfaltové a betonové vozovky 0,70 štěrkové cesty 0,30 nezastavěné plochy 0,20 zelené pásy, pole, louky 0,05

při svažité sklonu 1 až 5 % 0,90 0,80 0,40 0,25 0,10

při prudce svažité při sklonu nad 5 % 0,90 0,90 0,50 0,30 0,15

Předpokládané roční srážky:

cca 700 mm/rok

Navýšení zastřešených ploch v rámci dostavby areálu:

1460 m2

Navýšení zpevněných ploch v rámci výstavby

450 m2

Výpočet navýšení odvodu vody ze zastřešených ploch a zpevněných ploch: Navýšení odtoku dešťových vod v rámci areálu: Ze zastřešených ploch 0,9 x 1460 x 0,7 – 0,1 x 1460 * 0,7 =

910 m3/rok

Ze zpevněných ploch 0,4 x 450 x 0,7 – 0,1 x 450 * 0,7 =

95 m3/rok

Celkem

1005 m3/rok

Navýšení nemá zásadní vliv na odtokové množství vod z území. Odvod dešťových vod ze střech a zpevněných ploch bude na okolní půdu, kde bude bez problému zasáknuta.

3. Odpady Nakládání s odpady se řídí zákonem č. 185/2001 Sbírky, o odpadech a o změně některých dalších předpisů v platném znění a vyhláškou číslo 383/2001 Sbírky, o podrobnostech nakládaní s odpady v platném znění. Kategorizace odpadů v následujícím textu je provedena podle vyhlášky č. 381/2001 Sb. ze dne 17. října 2001, kterou se stanoví Katalog odpadů. Kvalifikace a případná kvantifikace odpadů provedená v tomto dokumentu vychází z rámcových úvah a míře podrobností daných aktuální znalostí jednotlivých kroků spojených s realizací. Detailní upřesnění bude k dispozici v rámci projektové dokumentace. Odpady z fáze realizace výstavby Odpady, vznikající při výstavbě lze v současné době s ohledem na projekční připravenost stavby stanovit pouze technickým odhadem na základě zastavovacího plánu a EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt předpokládaného způsobu zakládání hlavního objektu. Při přípravě záměru se předpokládá vznik stavebních odpadů uvedených v následující tabulce. Kód Název odpadu Kategorie 08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo N jiné nebezpečné látky 08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 O 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 15 01 02 Plastové obaly O 15 01 03 Dřevěné obaly O 15 01 06 Směsné obaly O Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito N 15 01 10 látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů N 15 02 02 jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 17 01 01 Beton O 17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických O výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 17 02 01 Dřevo O 17 02 03 Plast O 17 04 05 Železo a ocel O 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O O 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 17 06 04 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 O Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 O 17 09 04 01, 17 09 02 a 17 09 03 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N 20 03 01 Směsný komunální odpad O 20 03 04 Kal ze septiků a žump O Odpady z provozu Odpady vznikající při provozu: S ohledem na charakter provozu budou hlavní odpady představovat: Kód 02 01 08 13 02 05 15 01 01 15 01 03 15 01 06 15 01 10 15 02 02

Název odpadu

Kategorie

Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky (desinfekce) Nechlorované motorové, převodové a mazací oleje Papírové a lepenkové obaly Dřevěné obaly Směsné obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné


N N O O O N N


Farm Projekt oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 18 02 03 Odpady z léčení či prevence nemocí zvířat bez zvláštních O požadavků na prevenci infekce 20 01 01 Papír a lepenka O 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N 20 01 30 Detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29 O 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O 20 03 01 Směsný komunální odpad O 20 03 04 Kal ze septiků a žump O Při nakládání s odpady v obou fázích (výstavba i provoz) s nimi bude dále zacházeno podle jejich skutečných fyzikálně chemických vlastností a budou tříděny dle druhů a v zájmu jejich co nejvyššího využití pro recyklaci. V případě vzniku nebezpečných odpadů, budou tyto umístěny do zabezpečených nádob, či obalů odpovídajících povaze nebezpečné látky, tak aby bylo zamezeno úniku látek do okolního prostředí a minimalizována všechna potencionální rizika. Tyto odpady budou předávány oprávněným osobám a doklady o jejich způsobilosti budou skladovány dle předpisů. Manipulace s odpady bude zaznamenávána v průběžné evidenci a pro nebezpečné odpady bude vypracováván evidenční list pro přepravu. Ostatní odpady budou vytříděné skladovány dle své povahy na místech jim určených zajištěných tak, aby byly chráněny před povětrnostními a jinými vlivy. Veškeré odpady budou předávány oprávněným osobám k využití nebo odstranění a doklady o oprávněnosti těchto osob budou archivovány po dobu danou předpisy. Odpady po dobu výstavby zabezpečí na staveništi stavební firma provádějící výstavbu, tyto odpady budou následně předány oprávněné osobě k jejich využití nebo odstranění dle Zákona 185/2001. Se zeminou vzniklou při terénních úpravách bude zacházeno v souladu se zákonem číslo 185/201 Sb., o odpadech a v souladu s vyhláškou 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Přesná kubatura hrubých terénních úprav a výkopů bude zpracována až na úrovni řešení projektové dokumentace. Kadávery Během chovu dochází k úhynu chovaných zvířat. Zákon č. 185/2001 Sb., v § 2 odst. 1 písm. f, ze své působnosti výslovně vylučuje nakládání s uhynulými těly zvířat a odkazuje na zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů. Provozovatel bude při nakládání s uhynulým skotem postupovat v souladu s tímto zákonem. Odpady vznikající při ukončení provozu a stavby Po ukončení provozu záměru v případě celkové sanace by se jednalo o obdobný odpad jako je uvedena při stavebních úpravách. O množstvích a druzích odpadů, které by v takovém případě vznikly, lze pouze spekulovat, proto nejsou dále specifikovány. Charakter stavby i provozu však nepředpokládá vznik nebezpečných odpadů či odpadů, jejichž odstranění by bylo problematické.



Farm Projekt Vedlejší produkty ze živočišné výroby V minulosti se mezi odpady řadila i produkce vedlejší výroby jako je chlévská mrva, která je v současné době řazena dle vyhlášky o hnojivech jako organické hnojivo. BILANCE PRODUKCE CHLÉVSKÉ MRVY Chlévská mrva Pevné výkaly, moč a stelivová sláma vytvoří ve směsi vedlejší produkt ze stáje – chlévskou mrvu. Produkce chlévské mrvy:

Zimoviště pro skot Krávy BTPM Telata u krav* Jalovice Jalovice pro obnovu stáda Býčci Plemenní býci Celkem


Průměrná váha Kg 500 100 280 400 350 650 -


Produkce chlévské mrvy na DJ tuna/DJ 17,1 20,7 16,6 16,6 16,6 16,6 -

Produkce chlévské mrvy tuna 513 60,03 139,44 53,12 162,68 21,58 949,85

* telata budou ve stáji jen po dobu cca tří měsíců. Zráním dojde ke ztrátám chlévské mrvy a k hnojení bude k dispozici hnoje: Zimoviště pro skot Krávy BTPM Telata u krav* Jalovice Jalovice pro obnovu stáda Býčci Plemenní býci Celkem


Průměrná váha Kg 500 100 280 400 350 650 -


Produkce hnoje na DJ tuna/DJ 11,5 13,9 11,1 11,1 11,1 11,1 -

Produkce hnoje tuna 345 40,31 93,24 35,52 108,78 14,43 637,28

* telata budou ve stáji jen po dobu cca tří měsíců. Hnůj vyprodukovaný v zimovišti bude rozvážen po vyskladnění dobytka přímo na pole, případně skladován na polních složištích na polních složištích na pozemcích oznamovatele. Rozvoz bude a na vybrané pozemky podle schváleného plánu rozvozu. V praxi se počítá s přímou aplikací na pozemky přibližně 1-2 x do roka dle rozvozových plánů.



Farm Projekt Výpočet velikosti skladovacích prostor dle Přílohy č. 3 k vyhlášce č. 274/1998 Sb.:

Zimoviště pro skot Krávy BTPM Telata u krav * Jalovice Jalovice pro obnovu stáda Býčci Plemenní býci Celkem


Průměrná váha Kg 500 100 280 400 350 650 -


Skladové prostory na DJ/6měs m3/DJ 6,8 8,2 6,5 6,5 6,5 6,5 -

Celkem skladovací prostor m3 408 47,56 109,2 41,6 127,4 16,9 750,66

* telata budou ve stáji v průměru jen tři měsíce, v případě kalkulace na celkovou kapacitu bez tohoto zohlednění, by byla teoretická požadovaná kapacita 798,22 m3, tedy i v tomto případě jsou skladovací prostory dostatečné, viz dále. Kapacita stáje se skladovacími prostory: 

Plochy pro skladování chlévské mrvy ve východní části stáje:

636 m3



Polohluboká podestýlka ve stáji:

202 m3

Celkem

838 m3

Dle uvedených podkladů je kapacita stáje dostatečná na 6 měsíční produkci hnoje ve stáji, což odpovídá celému zimnímu období. V případě potřeby je stále možné využít dočasných polních složišť Fyzikálně chemické složení chlévské mrvy sušina org. látky N P2O5

25 % 20 % 0,45 % 0,25 %

K2O CaO MgO Na2O

0,50 % 0,45 % 0,09 % 0,14 %

pH 6,9 Ze zemědělského (zejména agronomicko - pedologického ) hlediska nelze chlévský hnůj považovat za klasický odpad, ale za cenné organické hnojivo, bez kterého nelze dosáhnout optimální struktury půdy ani vyhovující půdní úrodnosti, pro chlévskou mrvu je správnější zařazení z hlediska procesu výroby, že se jedná o vedlejší výrobek, jak bylo v minulosti označováno, než odpadní produkt. Vyhláška 274/1998 označuje chlévskou mrvu za statkové hnojivo.



Farm Projekt

4. Hluk, vibrace, záření Hygienické limity pro posuzování hluku Zjištěný stav akustické situace ve vnějším prostoru (ať už na základě měření, výpočtů, či na základě obojího) se od 1. června 2006 posuzuje podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., kterým se mění původní dotčené předpisy o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hygienické limity hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. a. Základní hladina hluku LAeq,T pro stanovení nejvyšší přípustné hladiny hluku ve venkovním prostoru je 50 dB. b. Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru: Druh chráněného prostoru

Korekce [dB] 1)

2)

3)

4)

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových -5 zdravotnických zařízení včetně lázní

0

+5

+15

Chráněný venkovní prostor zdravotnických zařízení včetně lázní

0

+5

+15

+5

+10

+20

lůžkových

0

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a 0 chráněný ostatní venkovní prostor

1. použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o žel. stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákl. vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů, 2. použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách 3. použije se pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy. 4. použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kde starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb (ChVPS) a v chráněném venkovním prostoru (ChVP) vznikl do 31.12.2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v ChVPS a v ChVP a pro krátkodobé objízdné trasy korekce na denní dobu - denní období od 06.00 do 22.00 hod..................................................................0 dB - noční období od 22.00 do 06.00 hod. (kromě hluku ze železnice)................. -10 dB - noční období od 22.00 do 06.00 hod. (pro hluk ze železnice)......................... - 5 dB korekce na povahu hluku - hluk vysoce impulsní.......................................................................................- 12 dB - hluk s tónovými složkami nebo informačním charakterem............................. - 5 dB Nejbližší chráněné venkovní prostory, chráněné venkovní prostory staveb Dle Zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění: „Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich.“ Nejbližší obytné objekty se od záměru nachází cca 230 m severozápadním směrem, dalšími směry dosahuje vzdálenost více než 1 km. Hluková zátěž - etapa výstavby Po dobu realizace výstavby lze předpokládat v území zvýšenou hladinu akustického výkonu v souvislosti s provozem stavebních strojů při zemních a stavebních pracích a z dopravy, která bude zabezpečovat dovoz stavebních materiálů. Hladina hluku u stavebních strojů a zařízení se pohybuje 80 - 95 dB (A) ve vzdálenosti 1 m. Hluk nákladních vozidel je 70 – 85 dB ve vzdálenosti 1m. Hladina hluku se bude měnit v závislosti s nasazením stavebních mechanismů, jejich interakci, době a místě jejich působení. Veškeré stavební činnosti se předpokládají v denní době v rozsahu od 7 do max. 21 hodin. Rozsah stavby a navržený konstrukční systém objektů bude zajišťovat rychlou výstavbu. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti. (pro chráněný venkovní prostor) je: a. Pro dobu 14 hodin L Aeq,s = 50 dB + 10 . lg [ (429+14) / 14 ] = 65,0 dB b. Pro dobu osmi hodin (7:00 až 15:00) L Aeq,s = 50 dB + 10 . lg [ (429+8) / 8 ] = 67,4 dB EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt c. Pro dobu čtyř hodin L Aeq,s = 50 dB + 10 . lg [ (429+4) /4 ] = 70,3 dB Míru hluku ze stavební činnosti na nejkratší vzdálenost - 230 m severozápadním směrem k nejbližším využívaným chráněným prostorům je možné dle obecných postupů vypočíst z: L2 = L1 – 20 log (r2/r1) kde, L2 je hladina hluku (hladina akustického tlaku v pásmu) ve vzdálenosti r2 (m) od zdroje, L1 je hladina hluku (hladina akustického tlaku v pásmu) ve vzdálenosti r1 (m) od zdroje,

Hladina hluku při použití jednoho stroje na staveništi ve vzdálenosti 340m: L(u objektů 59, 62, 54 z výstavby) = 95 dB(max. hlučnost strojů na staveništi) – 20 log (230/1) dB = 48 dB [A] Hladina hluku při souběhu dvou strojů na staveništi ve vzdálenosti 230m: L(z výstavby, dva stroje) = 10 log (104,8+104,8) = 51 dB (pro dva stavební stroje v souběhu, hladina akustického tlaku 1 m od zdroje 95 dB) Při souběhu dvou strojů, lze předpokládat nárůst hladiny akustického tlaku na 51 dB. (Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti po dobu trvání 14 hodin je 65 dB) Výpočet byl proveden za předpokladu, že by se oba stroje pohybovaly zároveň na okraji staveniště nejblíže k posuzovanému chráněnému prostoru ve stejný čas, tedy za nejméně příznivé situace. Dočasný nárůst četnosti dopravy spojený s dopravou materiálu, odvozem zeminy, bude vzhledem k rozsahu úprav málo významný. Četnosti dopravy lze předpokládat na podobné úrovni jako diskutovanou maximální sezónní zátěž během provozu. S ohledem na charakter stavby, její rozsah a umístění, lze jednoznačně předpokládat, že nebudou překračovány hygienické limity hluku z výstavby jak při výstavbě samotné tak při dopravě materiálu. Při výstavbě je však vhodné, aby v rámci povolení stavby byl vypracován časový harmonogram výstavby tak, aby zejména nákladní doprava spojená s výstavbou, výkopové a stavební práce za pomoci těžké techniky byly vyloučeny ve večerních hodinách a dnech klidu, či po dobu delší než určují hygienické limity. Důsledky pro provoz Z dikce Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. vyplývají následující limity nejvýše přípustných hodnot hladiny akustického tlaku A v chráněných venkovních prostorech. Limity hluku vztažené na posuzovaný areál Z dikce Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. vyplývají následující limity nejvýše přípustných hodnot hladiny hluku u chráněných objektů způsobených provozem: Pro zdroje hluku v areálu: 06.00 – 22.00 hod.: 50 dB 22.00 – 06.00 hod.: 40 dB Pro zdroje hluku z pozemních komunikací: 06.00 – 22.00 hod.: 55 dB 22.00 – 06.00 hod.: 45 dB Konečné stanovení nejvyšších přípustných limitů hluku je v pravomoci místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt Zdrojem hluku ve stáji budou zvířata, jejich hlasitý projev souvisí s obslužným procesem ve stáji a je přímo závislý na spokojenosti zvířat. Hlasitý projev zvířat při bučení dosahuje hladiny okolo 90 dB (1m), spokojená zvířata se zvukově projevují minimálně. Hluk od zvířat nelze předpokládat, neboť volný systém ustájení a monodietická strava trvale založena v krmných stolech, umožňuje po celých 24 hodin trvalý přístup ke krmivu. A zvířata se neprojevují hlasitě z pohledu požadavku krmiva. Krátkodobé zdroje hluku přicházející v úvahu při naskladňování krmiv, dopravě a zakládání krmiva, odvozu chlévské mrvy a ostatních dopravních operacích budou mít hladinu hluku cca 75 - 85dB(1m). Tyto operace se budou provádět v denních směnách a po časově omezenou dobu. Z hlediska hluku z dopravy dojde k určitému navýšení dopravy ve středisku o cca 20 jízd/rok přepravníků se slámou a 76 vozidel/rok spojených s dopravou hnoje na polní plochy. Četnost těchto jízd bude závislá na době vyskladňování hnoje a sklizni obilovin, v žádném případě však nebude znamenat vyšší četnost dopravy než dvě vozidla za hodinu. Vzhledem k tomu, že obsluha střediska je spojena s daným vozovým parkem a počtem pracovních sil nelze předpokládat během té doby žádnou kumulaci se stávající dopravou. Ostatní doprava bude zachována na stávající úrovni. S přihlédnutím k výše uvedeným okolnostem lze konstatovat, že v době výstavby ani běžného provozu nebudou vlivem provozu výše uvedených zdrojů hluku u nejbližší obytné zástavby v žádném případě překročeny limitní hladiny hluku dané hygienickými předpisy. Vzhledem k dostatečné vzdálenosti od nejbližší obytné zástavby, není nutné dle mého názoru nutno provádět detailní hlukovou studii. Vibrace Vibrace může představovat průjezd dopravních prostředků zásobujících stavbu. Dále je možno počítat se vznikem vibrací u některých stavebních prací, jako jsou potřebné zemní práce. Výskyt bude převážně krátkodobý, omezí se pouze na denní pracovní dobu a přenos do nejbližší obytné zástavby se s ohledem na vzdálenost výstavby od případných zdrojů vibrací nepředpokládá. Vibrace během provozu budou zejména působeny dopravou. Intenzita provozu ze záměru v žádném případě nedosáhne hodnot, které by mohly mít nepříznivý vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel nejbližších obytných objektů. Záření radioaktivní a elektromagnetické Nelze předpokládat žádného zdroje radioaktivního nebo elektromagnetického záření, pouze v průběhu výstavby je možno očekávat krátkodobé používání svářecích zařízení. Ultrafialové záření se bude vyskytovat pouze krátkodobě po dobu montáží konstrukcí či technologií při svařování obloukem či plamenem a přitom budou využívány běžné osobní ochranné pomůcky. Při výstavbě nebudou použity materiály, u nichž by se účinky radioaktivního záření daly očekávat.



Farm Projekt

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ I. Výčet

nejzávažnějších

environmentálních

charakteristik

dotčeného území Zimoviště se nachází cca 230 m jihovýchodně od nejbližší obytné zástavby v Dolní Dubové Hoře na úpatí jižního svahu Dubové hory cca 325 metrů nad mořem. Ostatní obytná zástavba v okolí záměru je lokalizovaná do sídel – Dubá, Zakšín, Deštná, Pavličky - ve vzdálenosti nejméně 1 km od záměru. Posuzovaný záměr přímo navazuje na pastevní plochy a ostatní zemědělské plochy oznamovatele v oblasti a z tohoto z hlediska zajišťuje účinné využití surovin blízko místa jejich vzniku. Z hlediska současné i budoucí technologie provozu se jedná o farmu s výraznou specializací na chov skotu bez tržní produkce mléka a koní. Chráněná území, ochranná pásma -

Ochranné pásmo chovu zvířat podle Metodického postupu, vydaného Státním zdravotním ústavem Praha - Acta hygienica epidemiologica et microbiologica č. 8/1999 je navrženo v tomto oznámení.

-

Posuzovaná lokalita a její okolí je součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída.

-

Samotný záměr stojí mimo ochranná pásma zdrojů pitné vody. Nejbližší ochranné pásmo vodních zdrojů PHO2b leží cca 250 m severozápadně.

-

Plánovaná stavba je navržena v rámci 50 metrového ochranného pásma lesa. Předpokládaná vzdálenost stavby od hranice lesa je 25m, tak aby bylo dosaženo dostatečné odstupové vzdálenosti vzhledem k absolutní výškové bonitě lesa v této oblasti.

-

Záměr musí respektovat 7,5 m od krajního vodiče ochranného pásma vysokého napětí vedoucího severně nad stájí.

-

Katastrální území Deštná u Dubé a jeho okolní katastry nejsou zranitelnou oblastí podle nařízení vlády 103 ze dne 3.3.2003 o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a o provádění protierozních opatření v těchto oblastech, v aktuálním znění.

Zvláště chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění, § 14 upravuje kategorie zvláště chráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky) Z hlediska zonace CHKO Kokořínsko leží lokalita ve třetí zóně viz. příloha. Evropsky významné lokality a ptačí oblasti Evropsky významné lokality dle § 45 a – c zák. č. 218/2004 Sb., jenž jsou zahrnuty do národního seznamu těchto lokalit podle § 45a ve smyslu příloh NV č. 132/2005 Sb. nebo vymezených ptačích oblastí podle § 45e tohoto zákona. – posuzovaný záměr není v interakci, viz. mapové přílohy. Chráněná území dle zákona 44/1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v aktuálním znění – posuzovaný záměr není v interakci. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt Území historického, kulturního nebo archeologického významu - pravěké nálezy na území nejsou dosud známy, nelze je však jednoznačně vyloučit.

II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území 1. Ovzduší a klima Klimatické faktory V ČR se vyskytují tři klimatické oblasti: teplá, mírně teplá a chladná. Danou oblast můžeme podle klasifikace E.Quitta zařadit do mírně teplé oblasti MT9, ta je charakterizována dlouhým létem, teplým, suchým až mírně suchým, přechodným obdobím krátkým, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou, mírnou, suchou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Základní klimatologické charakteristiky: Klimatická oblast Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a vyšší Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Úhrn srážek za vegetační období Úhrn srážek v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zamračených dnů Počet jasných dnů Kvalita ovzduší

MT 9, mírně teplá 40-50 140-160 110-130 30-40 -3 až -4 °C 17-18 0C 7-8 0C 7-8 0C 400-450 mm 250-300 mm 60 - 80 120 - 150 40 - 50

V okolních obcích kromě lokálních zdrojů tepla a automobilové dopravy nejsou žádné výraznější zdroje znečišťování ovzduší. Za významnější zdroj znečišťování ovzduší lze považovat silnici první třídy č. 9 s dopravou dle statistik ŘSD z roku 2005 na úrovni 4363 vozidel (cca 1,1 km jihovýchodně od záměru) a silnici druhé třídy číslo 260 s četností dopravy 885 vozidel dle stejných statistik (1,2 km severně od záměru). V blízkém okolí nejsou žádné velké průmyslové aglomerace, které by výrazně ovlivňovaly kvalitu ovzduší území. Území je poměrně málo zasaženo imisní činností. Velký vliv na kvalitu ovzduší má umístění v krajině relativně dobře provětrávané i omezení průmyslu vyplývající z umístění v CHKO Kokořínsko. V oblasti není sledováno imisní pozadí. Celkovou úroveň znečištění ovzduší podstatným způsobem ovlivňují velké sídelní útvary v širších vztazích. Vlastní záměr přispívá k celkovému znečištění ovzduší zanedbatelným způsobem - bude přispívat ke znečištění ovzduší pouze produkcí pachových látek, zejména amoniaku a emisemi z dopravy ze zásobení, které jsou vyhodnoceny v patřičných kapitolách.



Farm Projekt

2. Voda Povrchové vody Povodí:

Oblast povodí Ohře a Dolního Labe

Číslo hydrologického pořadí:

1-12-03-024/0

ID vodního toku:

138990000100

Název vodního toku:

Liběchovka

Povodí třetího řádu:

Labe od Vltavy po Ohři

Liběchovka je potok na rozhraní Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje. Jedná se o pravostranný přítok Labe. Téměř celý jeho tok (78 %) leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a je mokřadní oblastí mezinárodního významu. Pramení v Dokeské pahorkatině severovýchodně od města Dubá v nadmořské výšce 280 metrů. Hlavní směr toku je na jih. Od pramene až téměř k ústí teče potok Liběchovka výrazným, místy až 500 metrů širokým a 90 m hlubokým skalnatým údolím. Části údolí tvoří hranice okresů Mělník a Litoměřice. Tok není regulován; vytváří četné meandry a rozsáhlé mokřady. Na horním toku mezi městem Dubá a místní částí Deštná byla roku 1996 vyhlášena přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky (záměr není součástí); úsek potoka mezi obcemi Chudolazy a Želízy je od roku 2001 osou přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky. Obě rezervace jsou součástí území Mokřady Liběchovky a Pšovky, začleněného do seznamu mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů mezinárodního významu. (zdroj Wikipedia) Podzemní vody Z hlediska hydrogeologického rajónování (HEIS VUV): Rajony základní vrstvy: ID hydrogeologického rajonu:

4522

Název hydrogeologického rajonu:

Křída Liběchovky a Pšovky

Plocha hydrogeologického rajonu:

335,19 km2

Skupina rajonů:

Křída Ohře a Středního Labe po Litoměřice

Geologická jednotka:

Sedimenty svrchní křídy

1. vrstevní kolektor ID hydrogeologického rajonu: Litologie: Typ kvartérního sedimentu: Křídové souvrství: Stratigrafická jednotka: Dělitelnost rajonu: Mocnost souvislého zvodnění: Hladina: Typ propustnosti: Transmisivita:

4522 pískovce a slepence jizerské střední turon nelze dělit >50 m volná průlino - puklinová vysoká >1.10-3 m2/s



Farm Projekt Mineralizace: Chemický typ:

0,3-1 g/l Ca-HCO3

Nejbližší významné odběry vody dle HEIS VUV jsou severozápadně od záměru vzdáleny cca 1,2 km: 

Identifikátor : 330447 Název odběru: SCVK.01.PAVLICKY.DUBA Číslo HGR: 452 Název HGR: Křída pravostranných přítoků Labe Číslo hydrologického pořadí: 11203027 Číslo mapy 1:50000: 02-44 Okres: Česká Lípa



Identifikátor : 330493 Název odběru: VaK Ceska Lipa Pavlicky Číslo HGR: 452 Název HGR: Křída pravostranných přítoků Labe Číslo hydrologického pořadí: 11203025 Číslo mapy 1:50000: 02-44 Okres: Česká Lípa

Ochranná pásma vodních zdrojů - samotný záměr stojí mimo ochranná pásma zdrojů pitné vody. Nejbližší ochranné pásmo vodních zdrojů PHO2b obkružuje záměr od západu k severovýchodu v nejbližší vzdálenosti cca 80m. Bližší informace lze získat z mapových příloh. Posuzovaná lokalita a její okolí je součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. V předmětné lokalitě, v blízkém okolí se nevyskytují zdroje minerálních stolních a léčivých vod. Plánovanou realizací záměru nedojde k zaznamenatelnému zásahu do hydrogeologické situace v lokalitě.

3. Půda Oblast patří dle Taxonomické Klasifikace Systému Půd (TKSP) mezi Hnědozemě modální z jihozápadu a Kambizemě arenické ze severovýchodu. Dle klasifikace World reference base for soil resources 2008 (WRB 2006) se jedná pomezí Haplic Luvisol z jihozápadu a Haplic Cambisol ze severovýchodu. HNĚDOZEM - HN Půdy s profilem diferencovaným na mírně vysvětlený eluviální horizont Ev , přecházející bez jazykovitých (prstovitých či klínovitých) záteků do homogenně hnědého luvického horizontu s výraznými hnědými povlaky pedů (polyedrů – prismat); mikromorfologicky mohou být tyto povlaky pedů a pórů identifikovány jako silně orientované, dvojlom vyvolávající argilany. Texturní diferenciace činí 1,6 – 1,8. Luvický horizont přechází pozvolna u bezkarbonátových a ostře u karbonátových substrátů do půdotvorného substrátu. Formou nadložního humusu je mul až moder. Pod ním leží horizont Ah. Ornice zemědělsky využívaných půd se vytvořila z horizontů akumulace humusu a slabě eluviovaného horizontu. Jsou to půdy sorpčně nasycené v horizontu Bt (VM nad 60 %) u zemědělsky využívaných půd v celém profilu. U lesních půd může nasycenost v horizontu Ev klesnout na 35-60 % (VM). Obsah humusu v ornicích zemědělských půd je nízký – v průměru 1,8 %. Hnědozemě se vytvořily hlavně v rovinatém či mírně zvlněném reliéfu ze spraší, prachovic a polygenetických hlín. KAMBIZEM - KA Půdy se stratigrafií O-Ah nebo Ap- Bv- IIC, s kambickým hnědým (braunifikovaným) horizontem, vyvinutém převážně v hlavním souvrství svahovin magmatických, metamorfických a sedimentárních hornin, ale i jim odpovídajících souvrstvích, např. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt v nezpevněných lehčích až středně těžkých sedimentech. I výrazněji vyvinuté pedy v kambickém horizontu postrádají jílové povlaky – argilany. Půdy se vytvářejí hlavně ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin, v menší míře (sypké substráty) v rovinatém reliéfu. Vznik těchto půd z tak pestrého spektra substrátů podmiňuje jejich velkou rozmanitost z hlediska trofismu, zrnitosti a skeletovitosti, při uplatnění více či méně výrazného profilového zvrstvení zrnitosti, skeletovitosti, jakož i chemických (biogenní prvky, stopové potenciálně rizikové prvky) a fyzikálních vlastností (ulehlost bazálního souvrství, ovlivňující laterální pohyb vody v krajině). V hlavním souvrství dochází obecně k posunu zrnitostního složení do střední kategorie v relaci k bazálnímu souvrství, k čemuž přispívá i jejich obohacení prachem. (zdroj: Taxonomický klasifikační systém půd ČR) Dle Českého Statistického Úřadu je půda obce Dubá z hlediska využití rozdělena následovně: Druh pozemku Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda celkem (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

ha 6059 2064 74 2 737 2877 2731 63 54 335

% celkové výměry 100% 34% 1% 0% 12% 47% 45% 1% 1% 6%

Zemědělská půda zaujímá rozlohu 2877 ha a tvoří významnou část celkové výměry. Z hlediska zemědělské půdy jasně dominuje orná půda, která tvoří 71% veškeré zemědělské půdy, trvalé trávní porosty pak 25%. Lesní plochy tvoří 45% celkové rozlohy katastru, což je v rámci České republiky výrazný nadprůměr.

4. Horninové prostředí a přírodní zdroje Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží řešené území: Systém:

Hercynský

Provincie

Česká vysočina

Subprovience

Česká tabule

Oblast

Severočeská tabule

Celek

Ralská pahorkatina

Pocelek

Dokeská pahorkatina

Okrsek

Polomené hory

Dle biogeografického členění /M. Culek, 1995/ - Horninou udávající ráz celému EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt bioregionu jsou kvádrové pískovce středního turonu. V jižní, střední a západní části obsahují vložky vápnitých pískovců, které však vycházejí jen v mladých erozních roklích nebo v místech, kde tvoří povrch plošin (např. západně od Dubě a na Obrtce). Pískovcová tabule je na mnoha místech, zejména v severní polovině území, proražena čediči, které se sice výrazně uplatňují v geomorfologii krajiny, mají však velmi omezený plošný rozsah. Je zde i několik trachytových vrchů, které jsou masivnější (Vlhošť, Maršovický vrch, Nedvězí). Z pokryvů mají význam především spraše, které zejména v jižní části pokrývají plošiny a tvoří krátké, ale dosti mocné závěje v údolích (Pšovka, Liběchovka). Pod pískovcovými stěnami se vytvořily pískové osypy, nivy pozůstávají rovněž z písčitého materiálu a v místech, kde vystupuje voda, se tvoří mělké slatiny. Základem reliéfu je plochá pískovcová tabule, ukloněná od severu k jihu, v níž se erozí vyvinula hustá síť kaňonovitých údolí. Velká, často mnoho kilometrů dlouhá údolí, z nichž jen málo má vodní tok (Obrtka, Liběchovka, Pšovka) s výraznou plochou nivou, se nazývají důl (doly). Do nich pak ústí stržovité rokle, v nichž dosud probíhá eroze. Nad průměrnou úroveň krajiny vystupují reliktní (i přes 100 m vysoké) pískovcové vrchy, jejichž jádro obvykle tvoří žíly čediče (např. Starý Berštejn, Beškovský vrch). Tvar homolí nebo krátkých hřbetů mají kopce trachytové. Tam, kde silnou erozí byly rozčleněny čisté kvádrové pískovce (Kraví doly, oblast u Osinalic nebo pod Maršovickým vrchem) se vytvořila celá pískovcová bludiště blížící se až skalním městům. K charakteristickým tvarům náleží tzv. pokličky, skalní věže tvaru hřibu, zakončené nahoře odolnou vrstvou slepenců. Z hlediska výškové členitosti má reliéf na jihu charakter členité pahorkatiny s členitostí 75 - 150 m. směrem k severu s rostoucí nadmořskou výškou stoupá i členitost až na 240 m a reliéf má tak charakter členité vrchoviny. Nejvyšší členitost je v okolí neovulkanického suku Vlhošť - nejvyššího vrchu v regionu - až 360 m. Nejnižším bodem je koryto Liběchovky u Libčchova s kótou asi 165 m, nejvyšším Vlhošť-614 m. Typická výška území je 220 - 450 m. Radioaktivita Převažující kategorie radonového rizika z geologického podlaží v oblasti je nízká až přechodná. Přírodní zdroje V zájmovém území ani v bezprostředním okolí nejsou evidována ložiska výhradních nebo nevýhradních surovin.

5. Fauna a flóra Flóra CHKO Kokořínsko je ve srovnání s okolní krajinou charakteristické především větším zastoupením lesů. Na pískovcích převládají bory, které mají v některých málo přístupných místech charakter reliktních borů, vyvíjejících se již dlouho bez přímého vlivu člověka. Floru v blízkém okolí záměru tvoří zemědělské pozemky – pastviny v minulosti zatravněné s převládajícími kulturními bylinami využívanými pro pastevní účely. Širší okolí pak tvoří lesní porosty se zachovalou strukturou přírodně původního travinného, keřového i stromového patra s významně převládajícími listnatými stromy, zejména duby. Samotná dostavba bude realizovaná na trvalém trávním porostu – pastvině, vzhledem k opatřením zabraňujícím vstup skotu na území lesa – stávající bytelný elektrický ohradník EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt se 4 řadami vodičů pravidelně kontrolovaný - lze vyloučit nebezpečí vstupu paseného skotu na lesní pozemky, vlivy produkce amoniaku ze stáje jako emise do ovzduší budou rovněž nevýznamné. Lze tedy s jistotou tvrdit, že výstavbou nebude dotčena chráněná flóra, ani nedojde k ohrožení lesa. Fauna Na lokalitě předpokládat z entomologického hlediska výskyt běžných fytofágních ev. oligofágních a polyfágních druhů, vázaných na zemědělsky využívanou půdu (jedná se především o mšice, třásněnky, ploštice). Z pohledu výskytu obratlovců je možno předpokládat druhovou diverzitu vázanou na blízké lesní porosty, fauna je reprezentována běžnými drobnými zemními savci, zejména se jedná o hraboše polního, ježka západního, myšice křovinné, rejska obecného a podobně. Z lovné zvěře přichází v úvahu občasný výskyt zajíce polního a v omezeném počtu i koroptve a bažanta obecného, příležitostně je možné zaznamenat větší lovnou zvěř (prase divoké, srnec obecný…). Poznámka: Ohraničení pastvin ohradníkem výrazně snižuje přítomnost vysoké a černé zvěře na pastvinách, okolní lesy jsou však pro ni poskytují vhodné útočiště. Z dalších ptáků lze předpokládat výskyt poštolky obecné, straky obecné, sýkory koňadry, vrabce domácího, hrdličky obecné, káněte lesního a podobně. Během místního šetření nebyl zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a lze bezpečně předpokládat, že realizace záměru nebude znamenat zaznamenatelné narušení místní fauny.

6. Ekosystémy a chráněná území Maloplošná, velkoplošná chráněná území Zájmové území posuzované výstavby se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Základní údaje (zdroj www.ochranaprirody.cz): Rozloha:

272 km2

Geografická orientace:

50° 23' - 50° 38' N, 14° 24' - 14° 42' E

Nadmořská výška:

176 m n. m. (Želízy) - 614 m n. m. (Vlhošť)

Vyhlášení:

výnosem MK ČSR č.j. 6070/1976

Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: - 5 přírodních rezervací - 16 přírodních památek Charakteristika (zdroj www.ochranaprirody.cz) Jedná se o oblast České křídové tabule s ojedinělým geomorfologickým reliéfem z kvádrových pískovců. Základní rysy reliéfu určuje vztah dvou hlavních skupin povrchových tvarů: plošin a často hluboce zahloubených několikapatrových údolí, na jejichž hranách se vytvořila skalní města. Selektivním zvětráváním vznikly skalní věže a četné mezo a mikrotvary takové formy a rozsahu, jaké nelze nalézt v žádné jiné pískovcové oblasti České republiky. Nejznámější jsou 'skalní pokličky', na hrubozrnném EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt pískovci tzv. voštiny. Krajinné dominanty jsou tvořeny magmatickými výlevnými horninami, které tvoří znělcové, čedičové nebo trachytové kupy, kužele a homole (Vlhošť 614m n. m., Ronov - 552m n. m., Vrátenská hora - 507m n. m.). Výše uvedené charakteristické rysy oblasti, spolu s klimatickým působením sousedícího teplého Polabí, vytváří pestré podmínky. Důsledkem je výskyt rostlinných druhů v rozsahu od teplomilných (na zbytcích skalních stepí) po chladnomilné (v inverzních polohách). Údolí potoka Liběchovky a Pšovky jsou typická svými vlhkými loukami, mokřadními společenstvy a vodními tůněmi. Zdejší mokřadní společenstva byla v listopadu 1997 zařazena do území chráněných v rámci Ramsarské úmluvy. V mokřadních biotopech se nachází druhy živočichů i rostlin zapsaných v Červeném seznamu. Celých 72% plochy lesních porostů je tvořeno dřevinami přirozené druhové skladby. Bohatá lesnatost a tradiční řídké osídlení tohoto kraje způsobuje jeho neobvyklou zachovalost a ojedinělou krásu, podtrženou velkým zastoupením roubené, hrázděné nebo i zděné původní architektury. Malebnost a romantiku krajiny zvyšuje i známý hrad Kokořín. Kokořínsko lze charakterizovat jako oblast pahorkatinného typu, která je jedinečná přítomností následujících jevů: - specifickou geomorfologií (utváření zemského povrchu), podmíněné převahou kyselých kvádrových pískovců, vytvářejících síť plošin a údolí, na jejichž hranách se vytvořila skalní města, pokličky, skalní brány či okna a další útvary takové formy a rozsahu, jaké nelze nalézt v žádné jiné pískovcové oblasti v České republice; - vysokou biologickou rozmanitostí způsobenou především podkladem, polohou a reliéfem oblasti, která se projevuje zejména značnou variabilitou ekosystémů na poměrně malé ploše; - unikátním kulturním krajinným rázem s vyrovnaným zastoupením lesní a nelesní půdy, podmíněného historicky absencí průmyslu a rozumným zemědělským využíváním v závislosti na reliéfu krajiny; - značným zastoupením lidové architektury a hmotné kultury jak roubené, tak i zděné, která je jedinečná nikoli sama o sobě, ale především svým harmonickým propojením s okolní krajinou v rámci historické sítě osídlení; - existencí rozsáhlých mokřadů mezinárodního významu v nivách Liběchovky a Pšovky s unikátní faunou a flórou; - přítomností rozsáhlých kyselých reliktních borů pralesního charakteru, jejichž výskyt je koncentrován především v severní části oblasti; - rozsáhlými zásobami kvalitní podzemní vody. Zonace (zdroj www.ochranaprirody.cz) CHKO Kokořínsko je podle důležitosti rozdělena na 4 zóny ochrany přírody. 

Nejpřísnější ochranu mají území v I. zóně. Jsou to území se zachovanými přírodními fenomény živé i neživé přírody, jejichž existence je podmíněna buď přirozeným vývojem, nebo specifickým zásahem člověka, který nemůže být pro zachování výše uvedených fenoménů změněn. Celková rozloha I. zóny v CHKO Kokořínsko je 2 568,56 ha.



Území II. zóny má absorbovat rušivé vlivy okolí na plochy I. zóny, dále je prostorem k případné rehabilitaci ploch s významným potenciálem přírodních složek, jejichž stav může být zlepšen. Celková rozloha II. zóny v CHKO Kokořínsko je 3 612,85 ha.



Taktéž III. zóna slouží v podstatě jako nárazníkové pásmo, režim ochrany je zde však



Farm Projekt mírnější. Celková rozloha III. zóny v CHKO Kokořínsko je 19 761,33 ha. – záměr a jeho okolí je součástí této zóny. 

IV. zóna zahrnuje trvale zastavěná území (často intravilán obcí) nebo plochy intenzivní zemědělské činnosti. Celková rozloha IV. zóny v CHKO Kokořínsko je 1 214,40 ha.

Činnosti, které v jednotlivých zónách ochrany přírody v chráněné krajinné oblasti nelze provádět jsou stanoveny v § 26 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí: (Poznámka: Výčet se týká dotčené třetí zóny, nikoliv zón s vyšší ochranou, neboť ty nebudou dotčeny) (1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu, d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály, g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže, h) provádět chemický posyp cest, i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. Evropsky významné lokality, ptačí oblasti Zájmové území posuzované stavby není v přímém kontaktu ani v územní kolizi s některou z evropsky významných lokalit ve smyslu § 45 a – c zák. č. 218/2004 Sb., která je zahrnuta do národního seznamu těchto lokalit podle § 45a ve smyslu příloh NV č. 132/2005 Sb. nebo vymezených ptačích oblastí podle § 45e tohoto zákona. Územní systémy ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů a minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému (Míchal I., 1994). Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jak bylo uvedeno lokalita se nachází v rámci 3 zóny CHKO. Okolní lesní porosty, méně pak vzhledem k oplocení elektrickým ohradníkem trvalé pastevní porosty vytváří systém ekologicky stabilních prvků. Vzhledem k rozsahu stavby a jejím dopadům na okolí, nelze předpokládat, že by jejich funkce byla realizací stavby negativně ovlivněna. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt

7. Krajina Okolní krajina je charakterizována zvlněným terénem (členitá pahorkatina) s poměrným zastoupením lesních ploch a ploch určených k zemědělské výrobě. Území je protkáno poměrně hustou sítí polních cest, které jsou především v letním období využívány vedle zemědělské dopravy jako turistické trasy pro pěší a cykloturistiku. V oblasti nejsou situovány zahrádkářské kolonie ani chatové osady. Mnoho bývalých usedlostí je využíváno k individuální rekreaci - chalupářství. Oblast má vhodné podmínky pro rozvoj agroturistiky a hipoturistiky. Tomu přispívá i významnou měrou oznamovatel, který za tímto účelem chová koně a v našich poměrech nepříliš často vídaný skot – Highland, Galloway, čímž přispívá k údržbě krajiny i rozvoji volnočasových aktivit v přírodě. Zařazení krajiny dle typologické klasifikace : I. Typologická řada podle charakteru osídlení krajiny (členění vychází z období, kdy se krajina stala sídelní, tj. člověkem osvojená) 5 – Krajiny pozdní středověké kolonizace Hercynica II. Typologická řada podle využití krajiny (členění vychází z charakteristik současného využívání území) M - lesozemědělské krajiny, III. Typologická řada podle reliéfu krajiny (členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu) 19 – krajiny skalních měst Viditelnost záměru  Směr severní – na stavbu tímto směrem navazují pastviny a po 70 m navazuje lesní porost úpatí Dubové hory. Svah tímto směrem stoupá z cca 325 m. n m. u lokality až na cca 395 m.n m. - vrchol Dubové Hory po cca 0,31 km. Viditelnost stavby je limitována stoupajícím svahem a lesním porostem, kdy nejzazší teoretická viditelnost skrze lesní porosty odpovídá vrcholu Dubové hory.  Směr severovýchodní – na stavbu tímto směrem navazují pastviny a po 65 m navazuje lesní porost úpatí Dubové hory. Svah tímto směrem stoupá z cca 325 m.n m. u lokality až na střední převýšení cca 360 m n. m – svahy Dubové Hory po cca 0,23 km. Viditelnost stavby je limitována svahem a lesním porostem, kdy nejzazší teoretická viditelnost skrze lesní porosty odpovídá dosažení uvedeného převýšení.  Směr východní – na stavbu tímto směrem navazují pastviny a po 180 m navazují lesní porosty. Svah tímto směrem mírně stoupá z cca 325 m.n m. u lokality až na střední převýšení cca 335 m n. m. po 380 m od záměru. Viditelnost stavby je limitována svahem a lesním porostem, kdy nejzazší teoretická viditelnost skrze lesní porosty odpovídá dosažení uvedeného převýšení.  Směr jihovýchodní a jižní - na stavbu tímto směrem navazují pastviny a po cca 25 m navazují lesní porosty. Svah tímto směrem mírně klesá z cca 325 m.n m. až k toku Liběchovky na cca 235 m. n m. po 1,5 km. Následně svah roste a dosahuje výšek kolem 400 m nad mořem (Kout 411 m. n m., Rač 394 m. n m., , Nedvězí 458,1 m.n m. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt Skaliska 376 m. n m. a další nižší hřebeny tímto směrem ve vzdálenosti cca 2,5 – 3 km od stavby) Viditelnost těmito směry je významně omezena lesními porosty navazujícími na stavbu již po cca 25 – 30 metrech, ty vytvářejí významnou přírodní clonu - zcela odstiňující záměr od svahů směrem k Liběchovce a významně odstiňující od vzdálenějších vrcholků a hřebenů. Lze předpokládat, že vzhledem k umístění budovy, její výšce a umístění lesní clony bude ze vzdálenějších vrcholků a hřebenů nanejvýše patrná střecha budovy, ta je sedlová matné barvy, jenž bude splývat z pozadím. Viditelnost se těmito směry se bude lišit i dle zvolených variant, kdy u varianty umístění „A“ lze předpokládat v podstatě úplné odstínění clonou. U varianty B, lze předpokládat o něco vyšší viditelnost střechy ze vzdálenějších vrcholků.  Směr jihozápadní - na stavbu tímto směrem navazují pastviny a po cca 750 m lesní porosty. Svah tímto směrem zvolna klesá z cca 325 m.n m. až k soutoku Liběchovky s Zakšínským potokem na cca 230 m. n m. po 1,5 km. Následně svah roste a dosahuje výšek kolem 300 -330 m nad mořem po cca 3,5 km od stavby. Viditelnost tímto směrem je omezena lesními porosty navazujícími na pastviny po cca 750 metrech, ty vytvářejí významnou přírodní clonu - zcela odstiňující záměr od svahů směrem k Liběchovce a k Zakšínskému potoku i velkou část následného protisvahu. Stavba však může být viditelná ze vzdálenějších svahů tímto směrem v distanci cca 2,5 – 3,5 km. Jedná se o polní plochy orné půdy a okraje lesa na protilehlých hřebenech. Z důvodu zasažení krajinného rázu v tomto směru doporučuje správa CHKO Kokořínsko i zpracovatel oznámení ozelenění stavby tímto směrem. V případě výsadby vhodné ochranné zeleně druhově shodné s místní květenou a jejího vzrůstu dojde tímto směrem k úplnému odstínění záměru od svého okolí po dosažení tohoto ochranného pásu, tedy již po několika desítkách metrů.  Směr západní - na stavbu tímto směrem navazují pastviny, stáj pro chov koní a po cca 730 m lesní porosty. Svah tímto směrem zvolna klesá z cca 325 m.n m. až k toku Zakšínského potoka na cca 260 m. n m. po 1,4 km. Následně svah roste a dosahuje maximálních výšek kolem 320 m nad mořem po cca 2,1 km od stavby. Viditelnost tímto směrem je omezena lesními porosty navazujícími na pastviny po cca 730 metrech, ty vytvářejí významnou přírodní clonu zcela odstiňující záměr od svahů k Zakšínskému potoku i následného protisvahu, který nedosahuje dostatečného převýšení pro viditelnost.  Směr severozápadní – na stavbu tímto směrem navazují pastviny a po cca 150 m navazuje lesní porost úpatí Dubové hory (339 m. n m.), po 230 m začíná obytná zástavba Horní Dubové hory (340- 350 m.n m.), svah kulminuje po cca 400 m. Viditelnost stavby je limitována stoupajícím svahem a lesním porostem, kdy nejzazší teoretická viditelnost skrze lesní porosty odpovídá cca obytné zástavbě Horní Dubové hory, i zde však bude viditelnost významně ovlivněna odcloněním lesních porostů. Aproximativní zobrazení viditelnosti stavby je součástí příloh. Podotýkám, že se jedná o aproximaci v rámci které mohlo dojít k dílčím chybám ve vyobrazení, které však neovlivní celkové hodnocení. Zahrnuta byla i výsadba ochranné zeleně směrem jihozápadním. Významné krajinné prvky - jiným typem území se zvýšenou ochranou přírodních hodnot jsou tzv. významné krajinné prvky (VKP). VKP se sice neřadí mezi ZCHÚ, oproti EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt zbytku krajiny mají ale přeci jenom zvýšenou právní ochranu. Co se pod pojmem VKP rozumí, definuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části přírody, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako VKP,… Posuzovaný záměr není v přímé interakci s VKP.

8. Obyvatelstvo Dubá (zdroj Wikipedia) Dubá je město ležící vzdušnou čarou 16 km jižně od České Lípy a 9 km jihozápadně od Máchova jezera. Leží v nadmořské výšce 266 m a je obklopeno členitou krajinou, bohatou na lesy a rokle mezi pískovcovými skalami. Je přirozeným střediskem chalupářů z okolních vsí a osad, z nichž většina je k Dubé přičleněna. Městem prochází tranzitní silnice I/9. Ve městě je evidováno asi 830 adres, ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1757 obyvatel.. (dle ČSÚ 1751 obyvatel k 2008) První písemné zmínky o Dubé pocházejí z roku 1253, v té době již existoval hrad Dubá, kostel sv. Petra a Pavla a ves při něm. Archeologické vykopávky, nalezené při stavbě vilové čtvrti u kostela Nalezení sv. Kříže a na dalších místech, dokládají osídlení mnohem starší. Od 18. století se v Dubé rozšířilo pěstování chmele, které znamenalo rozkvět celé oblasti Dubska, postupné upadání chmelařství po roce 1900 znamenalo ekonomický i demografický pokles. V současnosti se Dubá profiluje jako turistická obec. V okolí je zřízena řada turistických penzionů.

9. Hmotný majetek Realizací záměru nebude dotčen hmotný majetek mimo posuzovaný areál. Dotčený pozemek je v majetku oznamovatele.

10.

Kulturní památky

Území historického nebo kulturního významu se v území dotčeném výstavbou nevyskytují. V rámci zemních prací se nepředpokládají archeologické nálezy. Pokud by se při zemních pracích objevily, je povinností provádějící firmy zabezpečit nález a přivolat pracovníky archeologického ústavu.



Farm Projekt

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ ZÁMĚRU NA VEŘEJNĚ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

VLIVŮ

I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti Každá antropogenní činnost je určitým zdrojem rizika jak pro člověka, tak i životní prostředí. Zvyšující se míra zdravotních i ekologických rizik se může následně projevit v poklesu odolnosti organismu. Cílem ochrany životního prostředí a zdraví je nalezení takového vyrovnaného systému životního prostředí a lidské činnosti, jehož cílem by byl akceptovatelný rozvoj antropogenních aktivit, kvality životního prostředí a kvality života a zdraví.

1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Fáze výstavby Zatížení obyvatelstva hlukem, emisemi z provozu a další faktory z výstavby jsou diskutovány v příslušných kapitolách dále. Z hlediska sociálně ekonomických vlivů, lze předpokládat, že realizace stavby vytvoří několikaměsíční pracovní příležitost několika pracovníkům podílejících se na výstavbě. Fáze provozu Sociálně ekonomické důsledky Stavba není spojena se záborem rozsáhlejších přírodních či parkových ploch, je bez kácení vzrostlých stromů. Narušení místních tradic a podobně nelze v souvislosti s výstavbou areálu očekávat. Negativní reakce obyvatel z důvodů technického a technologického řešení stavby ve vztahu k podmínkám chovu jsou prakticky vyloučeny rovněž, neboť se jedná o stavbu, etologicky a ekologicky vyhovujícího typu splňující všechny podmínky pro welfare skotu. Narušení faktoru pohody - realizace hodnoceného záměru a související provoz je situován dostatečně daleko od obytné zástavby a lze konstatovat, že během výstavby ani provozu nedojde k výraznějšímu narušení, je pravděpodobné, že stavba nebude většinou místních obyvatel ani zaznamenána. Pracovní prostředí V současnosti platí nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Mimo jiné stanovuje i přípustné expoziční limity pro prach, jež je nejpravděpodobnějším ohrožením v daném provozu. Tabulka č. 4 výše zmíněného zákona uvádí jako přípustný expoziční limit pro prach z obilí a ostatní rostlinné prachy 6,0 mg m-3. Tento limit bude vzhledem k velké výměně vzduchu v hale a množství prachu bez problému splněn. Dle přílohy č.2 k nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, je přípustný expoziční limit pro amoniak 14 mg m-3 , nejvyšší přípustná koncentrace je pak 36 mg m-3. Tyto limity budou splněny. Povaha záměru nepředpokládá překročení dalších limitů daných touto normou. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt

2. Vlivy na ovzduší a klima Emise z výstavby Jedná se o emise z dopravy stavebních materiálů a technologií a emise prachu ze stavebních prací. Jde o zvýšení přechodné, omezené velmi krátkou dobou výstavby, která bude maximálně zkrácena vhodnou organizací celé realizace. Působení těchto vlivů potrvá maximálně několik týdnů během hrubých stavebních prací. Vzhledem k vysoké účinnosti možných opatření, vzdálenosti a rozsahu záměru se jedná o vliv nevýznamný. Emise spojené provozem dopravních prostředků při výstavbě lze považovat za nevýznamný vliv. Emise z provozu Provozem střediska ŽV budou do ovzduší unikat výdechové plyny zvířat obsahující především amoniak, vodní páry a oxid uhličitý. Emisní limity pro amoniak Povolená koncentrace amoniaku vypouštěného do ovzduší je 50 mg/m3, tato koncentrace nebude překročena, neboť ve vlastním provozu by docházelo při vyšší koncentraci ke zdravotním potížím zvířat. Řešení stáje s přirozenou výměnou vzduchu, kterou lze u stájí ovlivnit přivřením otvorů přiváděného vzduchu bude mít zabezpečenu optimální výměnu vzduchu ve stáji, a tím i limitované parametry stájového vzduchu. (Koncentrace amoniaku vycházející ze stáje je cca do 5 mg/m3, tedy hluboko pod limitem.) Imisní limity pro amoniak Limitní hodnoty imisí jsou uvedeny v nařízení vlády č. 597/2006 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, jsou uvedeny spolu s příslušnými mezemi tolerance v tabulkách přílohy - zvláště pro ochranu zdraví a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Pro amoniak dříve platný denní imisní limit pro hodnotu 100 g/m3 není již stanoven. Srovnání navrhovaného stavu s limity Amoniak, jenž je z hlediska emisních pachů rozhodující představuje celkovou produkci 1344 kg za celý rok z toho ve zimovišti vznikne v zimním období cca 790 Kg amoniaku. Z hodnocení objemů emisí, srovnáním s obdobnými provozy (stáj patří mezi malé provozy, je i malým zdrojem znečišťování ovzduší) je možno konstatovat, že po realizaci posuzovaného záměru nebudou imisní koncentrace s přihlédnutím k imisnímu pozadí v žádném případě dosahovat limitů daných v předchozím textu u obytné zástavby a nebudou mít negativní vliv ani na blízké lesní ekosystémy. Znečištění ovzduší zápachem Limitní hodnoty pro amoniak – obtěžování zápachem Z hlediska koncentrací amoniaku zaznamenatelnými lidskými receptory literatura uvádí velké rozsahy čichových prahů pro amoniak, které jsou v řádech vyšší, než zde uvedené a zvolené jako referenční: 

čichový práh pro amoniak je 26,6 g/m3



pachová koncentrace rozpoznání pachu = 39.9 g/m3.

Poznámka: Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica; 1986 uvádí čichový EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt práh pro amoniak v rozmezí 13- 38,225 g/m3. Legenda: Pachová látka — je látka, která stimuluje lidský čichový systém tak že je vnímán pach. Intenzita pachu - údaj o míře pachu zjištěný pomocí měřicích a zkušebních metod příslušných technických norem, vyjádřený pachovými jednotkami. Prahová koncentrace detekce pachu - nejmenší koncentrace pachových látek, pro které polovina zkoumané populace může zjistit pach. (čichový práh) Prahovou koncentraci rozpoznáni pachu - takový obsah pachových látek v ovzduší, při kterém dojde v 50 % případů vystavení jejich účinkům k jejich identifikaci. Prahová koncentrace rozpoznání pachu leží zpravidla o 3 OUE.m-3 výše než prahová koncentrace detekce pachu. Vyhodnocení vlivů záměru – obtěžování zápachem Přestože je obytná zástavba vzdálená a lze předpokládat, že provoz nebude i z hlediska šíření zápachu problematický, bylo vypočteno ochranné pásmo chovu skotu k potvrzení tohoto tvrzení. V rámci oznámení proveden výpočet pásma hygienické ochrany, který stanovuje pásmo, v němž se pachové látky vyskytují v koncentracích vnímatelných člověkem, to ale neznamená, že by měly být lidskému zdraví škodlivé. V některých střediscích živočišné výroby, kde jsou podnikové bytovky, dlouhodobě žijí lidé – ošetřovatelé, nebyl prokázán negativní dopad na lidi a případné zdravotní problémy z důvodu dlouhodobého pobývání přímo v ochranném pásmu. Ochranné pásmo je dokladováno výpočtem a včetně situace se zákresem ochranného pásma. Výpočty byly provedeny na maximální zatížení stájí. Z navrženého OP vyplývá, že nebudou zasažené chráněné objekty, na základě dlouhodobých zkušeností s obdobnými provozy lze předpokládat na hranici OP koncentraci amoniaku do max. 40 g/m3. Nepříznivé pachové aspekty mohou vznikat při aplikaci hnoje a tekutých odpadů na pozemky zemědělské půdy v rámci obhospodařovaných pozemků. Navrhovaná opatření v rámci hnojného plánu s přihlédnutím k aktuálním rozptylovým podmínkám bude i tento aspekt minimalizován. Aplikace chlévské mrvy na zemědělské pozemky bude při dodržení pravidel pro aplikaci organických hnojiv přínosem pro udržení kvality a úrodnosti zemědělské půdy. Ostatní zdroje emisí v areálu Dalšími zdroji z provozu areálu budou dopravní prostředky zajišťující jeho obsluhu. Tyto emise byly rámcově vyčísleny a komentovány v kapitole týkající se výstupů ze záměru ovzduší. Převážná část emisí je produkována již v současnosti při obdělávání půdních ploch a zásobení stávající živočišné výroby, určitý nevýznamný nárůst bude spojen s odvozem hnoje a dovozem stelivové slámy. Při dodržení emisních limitů pro dopravní prostředky lze s jistotou tvrdit, že tyto emise jsou z hlediska vlivu na imisní pozadí v širší oblasti zanedbatelné. Vlivy na klima Provozem střediska ŽV budou do ovzduší unikat výdechové plyny zvířat obsahující především amoniak, vodní páry a oxid uhličitý. V okolí farmy jsou vzhledem k otevřenému terénu dobré rozptylové podmínky, množství tepla ani obsah látek ve výdechových plynech obsažených nebude ovlivňovat klimatické podmínky. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt

3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky Hodnocení hlukové zátěže je nezbytné realizovat proto, že hluk není o nic méně nebezpečný než znečišťování ovzduší, vody nebo půdy. Lze definovat specifické i nespecifické důsledky hluku na zdraví obyvatel. Mezi základní se uvádějí: -

akutní nebo chronické poškození sluchového orgánu s následným ireverzibilním poškozením sluchu

- funkční poškození sluchového orgánu nebo vestibulárního aparátu s projevy současného posunu sluchového prahu - funkční poruchu vnímání s projevy zhoršeného rozlišování zvukových signálů - funkční poruchu útlumu, projevující se zvýšenou náchylností k poruchám spánkového cyklu - funkční poruchu regulačních a zejména negativních a vegetativních fenoménů s projevy v oblasti zažívacího systému, hluková hladina 65 dB ( A ) je hranicí, od které je u zdravých osob ovlivňován vegetativní nervový systém. - funkční poruchu motorických a psychomotorických funkcí, která má důsledky i v oblasti pracovního výkonu - funkční poruchu emocionální rovnováhy a projevy subjektivního obtěžování - Dříve než lze zaznamenat chorobné změny, projevuje se snížení produktivity práce při zvýšení hladiny hluku o 1 dB nad 75 dB o 1%, nad 85 dB o 2%.

Autorizační návod AN 15/04 verze 2 k hodnocení zdravotního rizika expozice hluku z ledna 2007 uvádí následující prahové hodnoty účinků hlukové zátěže pro denní dobu:

(zdro:j An 15/04 verze 2) Hluk z výstavby S ohledem na charakter stavby a její rozsah, vzdálenost od obytné zástavby lze předpokládat, že nebudou překračovány hygienické limity hluku při výstavbě stáje ani z dopravy na pozemních komunikacích. Je vysoce pravděpodobné, že obyvateli okolních obcí nebude výstavba ani zaznamenána. Hluk z provozu Kapitola III.4. Hluk, vibrace, záření se věnuje jednotlivým potencionálním zdrojům, hluku – stáj má přirozené větrání, v podstatě veškerý hluk je spojen s provozem mobilních prostředků při obsluze stáje. Lze konstatovat, že běžný provoz nebude znamenat u nejbližší obytné zástavby a EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt chráněných prostor v žádném případě překročení limitní hladiny hluku dané hygienickými předpisy, neboť současná četnost dopravy je velmi nízká a navýšení četnosti dopravy oproti stávajícímu stavu je zanedbatelné, situované do několika dní během sklizně obilnin a vývozu hnoje ze stáje k hnojení. Tato doprava bude vzhledem k umístění oznamovatelových polních ploch situována mimo obytnou zástavbu. Vibrace Vibrace jsou mechanické kmity a chvění strojů, nástrojů a předmětů s pravidelnou nebo nepravidelnou frekvencí a amplitudou. Celkové vibrace přenesené na sedícího pracovníka (nebezpečné frekvence jsou 2 – 6 Hz) nebo na stojícího pracovníka (nebezpečné frekvence 4 -12 Hz) se mohou projevit předčasnou únavou, bolestí hlavy, nevolností a kinetózou. Místní vibrace přenášené na ruce při práci s vibrujícími nástroji mohou při frekvenci do 30 Hz poškodit kosti, klouby, šlachy a svaly horních končetin, při frekvenci 20 – 400 Hz mohou vyvolat onemocnění cév s charakteristickým záchvatovitým bělením prstů (vazoneuróza). Vyvolávajícím faktorem je chlad. Frekvence 50 Hz mohou poškodit nervy, vibrace přenášené zvláštním způsobem mohou poškodit páteř a hlavu. Přenos vibrací na pracovníky je možno předpokládat při používání některých druhů ručního nářadí, jako jsou rozbrušovačky, elektrické šroubováky…. Podíl této práce se předpokládá jen při stavbě. Vibrace se dají minimalizovat osobními ochrannými prostředky. Vliv přenosu vibrací na obyvatelstvo se s ohledem četnost dopravy a instalované technologie v areálu neprojeví.

4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Vzhledem k umístění v rámci rozsáhlých pastvin v mírném svahu dojde k nevýznamnému navýšení množství dešťových vod odváděných z území, a to jen za vytrvalých přívalových dešťů. Významným pozitivem je i odvedení deště na zatravněné plochy, kde je riziko půdní eroze minimální. Kvalita povrchových a podzemních vod bude nedotčena, to souvisí s prevencí opatření, které by mohly způsobit masivní kontaminaci tekutými odpady, případně ropnými látkami z vozidel při přepravě při havárii. Tato situace se nepředpokládá, nelze ji však nikdy vyloučit, proto pro tyto případy bude nutno zpracovat havarijní plán. Voda pro zabezpečení stáje bude získána napojením na stávající rozvody k napajedlům. V rámci provozu oznamovatele nedojde ke změně ve spotřebě vody. Podlahy stáje budou vodotěsné, zajištěné dle platných vodohospodářských předpisů. Vlivem posuzovaného záměru nedojde k zásahům do zvodnělé části kolektoru ani jiným změnám ovlivňujícím hydrogeologické poměry.

5. Vlivy na půdu Celková výměra k vyjmutí ze Zemědělského Půdního Fondu je cca 0,2 ha. Rozsah vyjmutých ploch je koncipovaný za účelem minimalizovat zábor ze ZPF. Posuzované území patří do II. třídy ochrany zemědělské půdy (viz. kapitola o půdě). Za dodržení všech opatření spojených se zachováním kulturní vrstvy a jejím využitím je vynětí ze ZPF akceptovatelné, neboť provoz střediska je přímo vázán na půdu v blízkém okolí a její využití. Realizace záměru přispěje přímo k regeneraci trávních ploch, čímž dojde ke zkvalitnění EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt trávních porostů.

6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Provoz stáje nebude mít žádnou souvislost s ložisky nerostných surovin ani dobývacími prostory. Nedojde k ovlivnění horninového prostředí.

7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Modernizací areálu bude dotčena v malém rozsahu stávající fauna a flora pastvin, na kterých bude stáj vystavěná. V rámci provozu objektu budou provedena taková opatření, která povedou ke snižování přítomnosti myši domácí, potkana, případně hraboše polního ve stájích, rovněž budou provedena opatření, která zamezí přístupu vrabců a jiných drobných ptáků do stáje. Bude se jednat o preventivní opatření z důvodu prevence zavlečené nákaz do chovu zvířat, tato opatření budou v souladu s požadavky vzešlými z umístění stavby v III. pásmu CHKO Kokořínsko. Amoniak je v nízkých koncentracích přijímán některými rostlinami jako zdroj N, ve vyšších koncentracích dochází k poškozování rostlin, které se projevuje prosvětlením okrajů listů, později přecházející do nekrosy při delším působení dochází k vadnutí a uschnutí listu. V ovzduší nebude koncentrace škodlivých látek v takové míře, aby poškozovala zeleň v okolí. Lokalita bude umístěna v ochranném pásmu lesa, vzhledem k malé kapacitě stáje se negativní dopady na les důsledkem chovu se nevyskytnou. Nezbytné je však zabezpečení lesních porostů před vniknutím skotu během pastevní sezóny, tato podmínka je již v současnosti zabezpečena. Na farmě bude zabezpečován provoz živočišné výroby. Produkce odpadů bude převážně organického původu. Hnůj bude využíván zpětně na pozemcích zemědělské půdy k hnojivým účelům. Při dodržení technologické kázně při aplikaci na pozemky nedojde k narušení stávající úrovně ekosystémů. Oblasti ochrany ptáků i evropsky významné lokality nebudou posuzovanou stavbou narušeny ani ohroženy.

8. Vlivy na krajinu Skot, který bude ustájen ve stáji v zimě, je v současnosti pasen na pastvinách. Plemena Galloway a Highland jsou v současnosti v České republice neobvyklá plemena blízká původním nepřešlechtěným plemenům z minulosti. Tento skot výborně doplňuje krajinný ráz lokality, dodává mu určitou míru jedinečnosti a napomáhá při jeho údržbě. Setrvávání skotu v zimním období na pastvinách však vede mimo jiné i poškozování pastvin v době kdy regenerační schopnost trávního porostu je významně omezena. Lze tedy konstatovat, že pro pastviny, jejich kvalitu má výstavba stáje pozitivní dopad a přispívá k jejich snazší obnově. Lesy, které bezezbytku obkružují pastviny, poskytují stáji významné odclonění stáje od okolní krajiny a pohledových vjemů. V rámci projektové dokumentace bude dále předložen návrh na odclonění areálu jihozápadním směrem vhodnou ochranou zelení s obdobnou strukturou jako mají blízké lesní porosty. Po vzrůstu této ochranné zeleně lze předpokládat, že záměr bude v podstatě úplně odcloněn od širších pohledových vjemů. Pouze z pohledů jižního a jihovýchodního může být ze vzdálenějších vršků patrná šedá, matná střecha stáje. Vyobrazení území dotčeného viditelností stavby bylo aproximativně EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt provedeno a je součástí příloh oznámení – jedná se o relativně malé území v podstatě nezasahující mimo území pastvin a nejbližších lesních porostů. Ovlivnění významných součástí CHKO – cca 900 jihozápadně se nachází Přírodní památka Deštenské pastviny - vzhledem k lesním vytvářejících pohledovou bariéru nelze předpokládat jakékoliv ovlivnění. To samé se týká i mokřad při Liběchovce a dalších významných lokalit již ve vzdálenějším okolí. Turistických aktivit se přímo vlastní místo výstavby ve svém těsném okolí nedotýká a ani je neovlivňuje. Kulturní charakteristika dotčené oblasti zahrnuje osídlení Horní Dubové hory a vedení vysokého napětí. V případě osídlení budou částečně pohledově dotčeny jihovýchodní pohledy, vzhledem k výraznému výškovému rozdílu mezi obytnými objekty a stájí však nedojde k omezení výhledů do krajiny. Výstavbou záměru se zásah do krajiny, a tím i do krajinného rázu se předpokládá jen v malé míře, neboť bude dodržen architektonický ráz okolí a dotčené území nebude velké. Variantní řešení umístění Varianta A – znamená téměř úplné odclonění záměru jižním a jihovýchodním směrem, výsadba ochranné zeleně směrem jihozápadním je potřeba v menším rozsahu. Není však dosahováno pohledové symetrie se stávajícími stájemi koní. Varianta B – znamená menší odclonění směry jižním a jihozápadním, toto ovlivnění však dotýká jen ploch šedé, matné střechy. Směrem jihozápadním bude třeba rozsáhlejší výsadby ochranné zeleně pro dosažení stejného odstínění. Stavba by však byla ve stejné ose se stájemi pro koně. Z hlediska variantního mírně preferuji variantu „A“, variantu „B“ lze však dle mého názoru rovněž bez problémů realizovat.

9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V místě stavby se žádné architektonické ani archeologické památky nenacházejí. Realizací záměru nebudou dotčeny zájmy jiných právních subjektů. Stávající dopravní systém bude doplněn pouze o přístupové cesty z polní cesty přímo do stáje v malém rozsahu.

II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Nároky na vstupy Z energetických surovin se jedná zejména o pohonné hmoty v nevýznamné míře pak o elektrickou energii. Další suroviny jsou krmivo, stelivo, voda. Vzhledem k rozsahu záměru nelze předpokládat významný vliv na životní prostředí, při zajišťování těchto surovin, kromě steliva jsou všechny tyto suroviny zajišťovány již v současnosti. Výstupy Z hlediska ovzduší bude docházet k uvolňování amoniaku a dalších látek, které mohou EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt ovlivnit bezprostřední okolí záměru. Za účelem zhodnocení těchto vlivů bylo vypracováno pásmo hygienické ochrany prokazující, že stavba je dostatečně vzdálená od obytné zástavby. Rozptylová studie nebyla vzhledem k malé kapacitě stáje - malý zdroj znečišťování ovzduší, velké vzdálenosti od sídelních útvarů, odstínění lesními porosty i terénem zpracována. Vzhledem k uvedeným faktům lze s jistotou tvrdit, že z hlediska životního prostředí bude vliv emisí málo významný jak z hlediska objemu vypouštěného do ovzduší, tak z důvodu setrvání amoniaku v ovzduší jen po relativně krátkou dobu, která znemožňuje jeho transfery na delší vzdálenosti, a tím kumulaci v ovzduší. Z hlediska produkce odpadních vod se jedná pouze o vody ze sociálního zařízení. Ty však vznikají ve stejném objemu i v současnosti, neboť stáj si nevyžádá vybudování nového sociálního zázemí, ani nárůst pracovníků ve středisku. Statková hnojiva - vedlejší produkt z chovu - bude přispívat k úrodnosti polních ploch, na které budou vyváženy, za předpokladu minimalizace všech rizik dle zásad v tomto dokumentu uvedených nedojde v žádném případě k negativnímu ovlivnění životního prostředí. Z hlediska odpadů během provozu bude vznikat pouze minimum odpadů. Ty nemohou mít při správném nakládání žádné negativní dopady na složky ŽP. Emise hluku – samotná stáj bude přirozeně větrná a jedinými zdroji hluku v ní mohou být hlasité projevy zvířat a doprava spojená s obsluhou záměru. Zvířata se v případě dostatku potravy hlasitě neprojevují. Doprava spojená s provozem je v současnosti na velmi nízké úrovni, nově vzniklá potřeba dopravy steliva a odvozu hnoje na polní plochy bude znamenat nevýznamné navýšení z hlediska hladiny hluku, významným pozitivem je i vzdálenost přepravních cest ze stáje na plochy orné půdy ve správě oznamovatele od obytné zástavby, která v podstatě vylučuje vzájemnou interakci. Ostatní vlivy Realizací záměru nedojde k významnějšímu negativnímu ovlivnění životního prostředí v blízkém i vzdálenějším okolí. Ovlivnění životního prostředí mimo Českou republiku je vyloučeno. Žádná z jednotlivých složek životního prostředí ani životní prostředí jako celek nebude ovlivněno nad míru trvale udržitelného rozvoje.

III. Charakteristika enviromentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Vliv provozu farmy na životní prostředí je závislý přímo na technologické kázni při manipulaci s odpady a při obsluze zvířat. Možnosti vzniku havárií jsou při respektování platných předpisů omezeny na minimum. Přesto může dojít např. k požáru v objektu. V takovém případě vzhledem k použitému materiálu na stavbu by znečištění okolí nebylo nebezpečné a znečištění okolí krátkodobé. Skot by v takovém případě byl vypuštěn na zabezpečené pastviny, na kterých by setrval do odstranění škod, či výstavby nové stáje. Podlahy stáje budou provedeny v nepropustném provedení s kontrolním monitorovacím systémem tak, aby byla vyloučena kontaminace povrchových a podzemních vod. V případě manipulace s materiály tj. doprava krmiv a rozvoz organických hnojiv by mohlo dojít k úniku ropných látek. V takovém případě je nutno postupovat dle obecně známých opatření za pomoci chem. přípravku Vapex a sejmutí zasažené vrstvy zeminy. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt V případě nákazy v chovech se bude postupovat stejně jako v současné době v zemích EU. V případě závažných onemocnění zvířat, kdy vyžadují veterinární předpisy uzavření chovu a likvidaci podléhají tyto operace zvláštním veterinárním předpisům.

IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Technická a organizační opatření Opatření technického a organizačního rázu je zapotřebí provést celou řadu. Na tomto místě jsou stanovena pouze rámcově, detailně musí být rozpracována v projektu a dalších dokumentech dle zákona. Jsou uvedena navržená opatření ve stadiu přípravy projektu, výstavby i provozu. Opatření jsou rozdělena do třech základních částí a to na územně plánovací a předprojektová opatření, opatření pro období výstavby a období pro vlastní provoz. a) fáze územně plánovací a předprojektová opatření  Jako součást dokumentace ke stavebnímu povolení zpracovat projekt sadových úprav, tak aby vhodně plnila funkci krajinářsko-estetickou ve vztahu k okolní krajině.  V rámci projektové přípravy počítat s prostory pro odpadové hospodářství, striktně specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů, případně látek škodlivých vodám.  Důsledně připravit systém protipožární a bezpečnostní ochrany areálu.  Vyřešit konkrétní využití kulturní vrstvy se specifikací vhodných pozemků.  V projektu uplatnit zásady zabezpečující nepropustnost stájových podlah, dalších ploch přicházející do styku s chlévskou mrvou. (Budou aplikovány podmínky provedení kontrolního systému v souladu s § 39 zákona č. 254/2001 Sb. a vyhlášky č. 450/2005 Sb.)  Získat souhlas s výstavbou stáje v ochranném pásmu lesa od příslušného orgánu státní správy ochrany lesa. b) fáze výstavby  Povrchové úpravy uvnitř stáje provést s materiály s hygienickými atesty.  V prostoru staveniště a následně při provozu vyloučit odstranění odpadů spalováním, popřípadě zahrabáváním a ukládáním do terénních nerovností staveniště. Odpady ukládat tříděné a následně s nimi nakládat v souladu s platnou legislativou.  Minimalizovat negativní vlivy dopravy v průběhu výstavby na nejbližší okolí, a to tak, že práce budou omezeny na denní hodiny a doprava na dohodnutých trasách s tím, že investor bude dbát na plynulost dopravy a bude provádět pravidelnou očistu přilehlých komunikací.  V prostoru stavby přijmout všechna opatření tak, aby během stavby bylo minimalizováno riziko úniku látek nebezpečným vodám a v případě, že takový únik nastane, aby bylo možné únik účinně sanovat.  V případě zvýšené prašnosti při suchém počasí provádět skrápění míst, kde prašnost vzniká.  Provádět očistu kol techniky před výjezdem na komunikace. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt  Aktualizovat plán havarijních opatření.  Ochrannou zeleň navrženou v rámci sadových úprav vysadit nejpozději ke kolaudaci.  O prováděné skrývce kulturní vrstvy, jejím přemístění a zpětném využití vést protokol (pracovní deník) dle § 10 odst.2 vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, který bude předložen orgánům ochrany ZPF při případné kontrole dodržování podmínek souhlasu. Investor zajistí ochranu ornice na deponii před znehodnocením a ztrátami a její řádné ošetřování až do doby jejího využití. c) fáze provozu stavby  Dodržet veškeré parametry týkající se počtu chovaných zvířat i jejich ustájení.  Udržovat celý areál v čistotě a pořádku včetně vnitro faremních komunikací a přilehlé části příjezdové komunikace.  Vést předepsanou evidenci odpadů v souladu se zákonem o odpadech a navazujícími vyhláškami zabezpečit smluvně nakládání se všemi odpady, zejména nebezpečnými, oprávněnou firmou.  Ošetřovat nově vysázenou zeleň.  Zajistit pravidelné čistění objektu s letněním.  K omezení emisí při provozu dopravních a manipulačních mechanismů vyloučit zbytečný chod motorů naprázdno, pravidelně kontrolovat technický stav používaných vozidel včetně provádění předepsaných emisních kontrol.

V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů V rámci výpočtů jednotlivých emisí a výstupů a vstupů provozu se postupovalo dle běžných metod a ukazatelů uplatňovaných v živočišné výrobě. Záměr výstavby je z technického hlediska poměrně nenáročný především s ohledem na skutečnost, že se jedná pouze o jednoduchý halový objekt se známou technologií chovu. Snaha zpracovatele byla z uvedených důvodů spíše nadsadit parametry, které se promítají do vlivů na životní prostředí tak, aby nedošlo k jejich podcenění. To se týká zejména nároků na vstupní materiály, média a energie, které jsou vždy na horní mezi odhadů a výpočtů a především skutečnosti, že veškeré parametry byly vypočítávány nikoliv na průměrný stav zvířat, ale na maximální naskladňovací kapacitu (ustájovací místa). Skutečný provoz obdobných hal umožnil přesněji precizovat jak spotřeby základních medií a surovin, tak i emise do ovzduší, produkce odpadních i odpady s tím, že bylo vycházeno z dosažených a ověřených parametrů. Při zpracování dokumentace bylo postupováno v následujících krocích:      

sběr vstupních dat a informací, vyhodnocení archivních podkladů, rešerše odborné literatury, analýza vstupů, modelové výpočty, vyhodnocení a srovnání s požadavky legislativy, zpracování oznámení.

Použité vyjmenované metodiky: EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt 

Stanovení pásma hygienické ochrany je zpracováno dle metodického postupu vydaného Státním zdravotním ústavem Praha - Acta hygienica epidemiologica et microbiologica č. 8/1999.

VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování V rámci posuzovaní se vycházelo z běžných metod hodnocení jednotlivých složek životního prostředí. Použité podklady pro zpracování dokumentace: 

Místní šetření,



Informace od oznamovatele,



Diskuze se správou CHKO Kokořínsko,



Návrh dispozičního dokumentace,



Zákonů, nařízení vlády, vyhlášek České republiky, EU související se záměrem,



Údaje z katastru nemovitostí, ČHMÚ, Internetové stránky Českého geologického ústavu a Geofondu Praha, Internetové stránky Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM Praha, Internetové stránky Libereckého kraje, internetové stránky www.portal.gov, Internetové stránky www.mapy.cz, www.irz.cz, www.mapy.google.com , Google Earth a dalších,



Vlastní zkušenosti z obdobnými provozy.

uspořádání

navrhovaného

areálu,

návrh

projektové

Lze konstatovat, že zpracovatel oznámení měl dostatečné podklady pro objektivní posouzení záměru.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Řešení stavebního provedení a volba technologií byla stanovena investorem na základě diskuze před zahájením projektových prací v rámci zvažování investice. Z hlediska technického a technologického do tohoto dokumentu již vstupovala jediná varianta. Umístění stáje vyplývá z požadavků správy CHKO Kokořínsko – zde byly v rámci oznámení navrženy dvě varianty řešící umístění stáje v rámci lokality. Varianta A – znamená zejména menší rozsah výsadby ochranné zeleně pro dosažení odstínění stáje v širších pohledových vztazích. Varianta B je v tomto smyslu o něco náročnější. Celkově však lze konstatovat, že rozdíl mezi variantami není významný a lze je realizovat obě, z hlediska krajinného rázu mírně preferovanou je varianta „A“. Realizace stavby stáje navržena s přihlédnutím ke stávajícím aktivitám investora na tomto místě dle zásad o využití nejlepších dostupných technologií s maximálním důrazem na minimalizaci dopadů na životní prostředí. Předložená varianta vychází optimálně ve vztahu k potřebám vybudování kapacity stájových objektů, minimalizaci nákladů investora stavby a potřeb minimalizace vlivů na ŽP i krajinu.



Farm Projekt

F. ZÁVĚR Z hodnocení vlivu záměru na životní prostředí vyplývá, že realizace a provoz nebudou mít významný negativní vliv na životní prostředí při respektování stanovených postupů a technologií, které povedou k minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. V rámci zpracování nebyly shledány důvody, které by vedly k negativnímu hodnocení plánované „Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora“ Vzhledem k dobrým výsledkům hodnocení vlivů stavby je možné záměr „Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora“ doporučit.

G. VŠEOBECNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora Dle přílohy č. l k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů jde o záměr kategorie II, záměry vyžadující zjišťovací řízení bod 1.5 Chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti). Celková kapacita zimoviště je 117 DJ. Záměr podléhá zjišťovacímu řízení podle zákona, příslušným úřadem je Krajský úřad Libereckého kraje. Stávající pastevní plochy investora se nachází na plochách mezi obcemi Pavličky, Dubá, Deštná a Zakšín. Posuzovaná stáj pro skot bude umístěna v rámci těchto pastevních ploch cca 230 metrů jihovýchodním směrem od osídlení Horní Dubová Hora mezi vedením vysokého napětí a záhybem lesa, tak aby stáj byla co nejvíce odstíněna od okolní krajiny. Ustájovací kapacita stáje Ustájovací Dobytčí Zimoviště pro skot kapacita Průměrná váha jednotky Ks Kg DJ Krávy BTPM 60 500 60 Telata u krav 58 100 11,6 Jalovice 30 280 16,8 Jalovice pro obnovu stáda 8 400 6,4 Býčci 28 350 19,6 Plemenní býci 2 650 2,6 Celkem Dobytčích jednotek 117,0 Z hlediska živočišné výroby nedojde v rámci hospodaření investora ke změně, neboť již v současnosti jsou tato zvířata v lokalitě chována. Zde posuzovaný záměr má zajistit optimální ustájení pro zimní období. Rozsah z hlediska stavebního Celkový půdorys objektu bude 63,3 m x 22,4 m, výška 8,80 m, z toho stáj 45,3 m x 22,4 m bude využito pro ustájení skotu s polohlubokou podestýlkou a 18,0 m x 22,4 m bude využito jako zastřešená manipulační plocha a hnojiště s kapacitou 636 m3. Posuzovaný zdroj spadá dle Nařízení vlády č.615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, příloha č.2 bod 1. Stanovení kategorie zemědělských zdrojů mezi malé zdroje znečišťování ovzduší. EIA – Zimoviště pro masný skot, Dubová Hora


Farm Projekt Velikost stájí z hlediska kapacity i celého střediska patří v současné době ke kapacitám menším s dostatečnou návazností na zemědělskou půdu. Záměr zasahuje do ochranného pásma lesa. Stavba je navržena 25 m od kraje lesa. Z hlediska posouzení dopadů provozu na jednotlivé složky životního prostředí nebyly prokázány žádné výrazné vlivy, které by mohly životní prostředí nezvratně poškodit a lze je v celkovém hodnocení označit za nevýznamné až málo významné. Z uvedených výsledků výpočtů je patrné, že posuzovaný záměr v podstatě neznamená u nejbližší obytné zástavby zaznamenatelnou změnu v imisní zátěži sledované hlavní škodliviny - amoniaku. Počet průjezdů vozidel se neprojeví nad míru danou hygienickými limity. Hlukové vlivy způsobené záměrem nebo dopravou pro záměr nebudou významné, nebudou dotčeny hranice venkovního chráněného prostoru nadlimitními hodnotami. Hlavní dopravní trasy jsou zcela situované mimo obytnou zástavbu. Provoz bude splňovat veškeré hygienické limity a požadavky legislativy v životním prostředí. Veškeré dopady na jednotlivé složky životního prostředí jsou málo významné nebo nevýznamné. Realizace záměru za předpokladu dodržení všech norem, pracovní a technologické kázně, řádné evidence a zacházení s odpady nepřinese pro okolí žádná rizika bezpečnostní, ekologická ani požární , která by mohla nepříznivě působit na okolí. Náplň záměru lze hodnotit jako přijatelnou v řešeném území. Datum zpracování dokumentace:

10/2009

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení: Ing. Vraný Miroslav Farm Projekt Jindřišská 1748 530 02 Pardubice tel . 466 675 509, 602 434 897

Na oznámení spolupracovali: Ing. Martin Vraný



Farm Projekt

H. PŘÍLOHY 1. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace ..................................................................................................................... 72 2.

Vyjádření krajského úřadu, odboru životního prostředí a zemědělství .......................... 73

3.

Umístění záměru – širší pohled ...................................................................................... 74

4.

Stávající pastviny – fotomapa ......................................................................................... 74

5.

Umístění zimoviště – Varianta A.................................................................................... 75

6.

Umístění zimoviště – Varianta B .................................................................................... 75

7.

Územní systémy ekologické stability – dostupná data ze stránek Libereckého kraje .... 76

8.

Ochranná pásma vodních zdrojů (světlezelené šrafované plochy) ................................. 76

9.

Umístění lokality v rámci třetí zóny CHKO Kokořínsko ............................................... 77

10. Ochrana přírody – ostatní ............................................................................................... 78 11. Typologie české krajiny (zdroj: portál veřejné správy) .................................................. 79 12. Pohled na lokalitu ze severu směrem jižním .................................................................. 80 13. Pohled na lokalitu ze severu směrem jihovýchodním .................................................... 80 14. Pohled na lokalitu ze severu směrem jihozápadním ....................................................... 81 15. Pohled ze severní části pastvin směrem západní na budoucí stáj pro koně .................... 81 16. Pohled na lokalitu ze západu směrem severovýchodním ............................................... 82 17. Pohled ze severního okraje stájí pro koně směrem severní k osídlení Horní Dubové hory ........................................................................................................................................ 82 18. Aproximativní zobrazení viditelnosti záměru po výsadbě ochranné zeleně................... 83 19. Dispoziční uspořádání stáje ............................................................................................ 84



Farm Projekt 1. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace



Farm Projekt 2. Vyjádření krajského úřadu, odboru životního prostředí a zemědělství



Farm Projekt 3. Umístění záměru – širší pohled

4. Stávající pastviny – fotomapa



Farm Projekt 5. Umístění zimoviště – Varianta A

Zimoviště

Vedení VN

6. Umístění zimoviště – Varianta B

Zimoviště Vedení VN



Farm Projekt 7. Územní systémy ekologické stability – dostupná data ze stránek Libereckého kraje

8. Ochranná pásma vodních zdrojů (světlezelené šrafované plochy)

První stupeň

PHO2a

PHO2a

PHO2b


Zimoviště


Farm Projekt 9. Umístění lokality v rámci třetí zóny CHKO Kokořínsko



Farm Projekt 10.

Ochrana přírody – ostatní

Roverské skály

Mokřady horní Liběchovky

Deštenské pastviny



Farm Projekt 11.

Typologie české krajiny (zdroj: portál veřejné správy)

3M17 3M5 1M15 5M19

Legenda (barva odpovídá typologické klasifikaci) I. Typologická řada podle charakteru osídlení krajiny (první číselný údaj) (členění vychází z období, kdy se krajina stala sídelní, tj. člověkem osvojená) 1 - Stará sídelní krajina Hercynica a Polonica 3 - Krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynica 5 – Krajiny pozdní středověké kolonizace Hercynica II. Typologická řada podle využití krajiny (druhý písmenný) (členění vychází z charakteristik současného využívání území) M - lesozemědělské krajiny, III. Typologická řada podle reliéfu krajiny (poslední číselný údaj) (členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu) 5 - krajiny rozřezaných tabulí 15 - krajiny zaříznutých údolí 17 - krajiny kuželů a kup 19 – krajiny skalních měst



Farm Projekt 12.

Pohled na lokalitu ze severu směrem jižním

13.

Pohled na lokalitu ze severu směrem jihovýchodním



Farm Projekt 14.

Pohled na lokalitu ze severu směrem jihozápadním

15.

Pohled ze severní části pastvin směrem západní na budoucí stáj pro koně



Farm Projekt 16.

Pohled na lokalitu ze západu směrem severovýchodním

17.

Pohled ze severního okraje stájí pro koně směrem severní k osídlení Horní Dubové hory



Farm Projekt 18.

Aproximativní zobrazení viditelnosti záměru po výsadbě ochranné zeleně



Farm Projekt 19.

Dispoziční uspořádání stáje



Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA

Recommend Documents