SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA V NITRE FAKULTA BIOTECHNOLÓGIE A POTRAVINÁRSTVA 2113335
VÝSKYT AUTOCHTÓNNYCH TAXÓNOV RODU PRUNUS L. A MOŽNOSTI ICH VYUŽITIA V POTRAVINÁRSTVE
2010
Anna ORIHELOVÁ, Bc.
SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA V NITRE FAKULTA BIOTECHNOLÓGIE A POTRAVINÁRSTVA
VÝSKYT AUTOCHTÓNNYCH TAXÓNOV RODU PRUNUS L. A MOŽNOSTI ICH VYUŽITIA V POTRAVINÁRSTVE
Diplomová práca
Študijný program: Študijný odbor:
Technológia potravín 1 6.1.13. Spracovanie poľnohospodárskych produktov
Školiace pracovisko:
Katedra botaniky
Školiteľ:
Tibor BARANEC, Doc. RNDr. CSc.
Nitra 2010
Anna ORIHELOVÁ, Bc.
Čestné vyhlásenie Podpísaná Anna Orihelová vyhlasujem, že som záverečnú prácu na tému „VÝSKYT AUTOCHTÓNNYCH TAXÓNOV RODU PRUNUS L. A MOŽNOSTI ICH VYUŽITIA V POTRAVINÁRSTVE“ vypracovala samostatne s použitím uvedenej literatúry. Som si vedomá zákonných dôsledkov v prípade, ak uvedené údaje nie sú pravdivé.
V Nitre 10. apríla 2010
Anna Orihelová
Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, doc. RNDr. Tiborovi Baranecovi, CSc., nejen za jeho metodické a cíleně orientované vedení, odbornou a velmi užitečnou pomoc, cenné rady a připomínky, ale hlavně za jeho lidskou podporu, srdečný přístup a porozumění při zpracování a řešení mé diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala mým blízkým, svému dědečkovi Ing. Antonínu Svobodovi a zejména spřízněné duši Ing. Martinovi Adámkovi, PhD., za trpělivost, porozumění a podporu. Nakonec bych ráda poděkovala Ing. Ludmile Mravcové z Fakulty chemické, Vysokého učení v Brně za pomoc při zpracování vzorků.
Abstrakt Diplomová práce byla zaměřena na observačně-morfologickou analýzu, která stanovuje zastoupení jednotlivých autochtonních taxonů rodu Prunus L. a stanovuje výskyt a rozšíření jejich populací s popisem jejich místa výskytu a charakteristickými znaky. Jedním z hlavních cílu této práce je získat znalosti a informace o tomto rodě. Populace trnek byly sledovány na katastrálním území obce Voderady. U hodnocení charakteristik jedinců byla využita výšková struktura, věková struktura, vitalita a dominantní jedinec. Vitalita populací a jedinců byla odhadovaná. Populace trnky byly analyzované na 4 lokalitách, na kterých byly zaznamenány Prunus spinosa L. subsp. spinosa, Prunus spinosa L.subsp. dasyphylla (Schur) Domin a Prunus spinosa subsp. fruticans (Weihe). Druhá část diplomové práce o produktech z Prunus spinosa byla zaměřena na výrobce, informací o trnce, které lidé všeobecně znají a chemické analýze vybraných produktů pomocí plynové chromatografie. Klíčová slova: Prunus spinosa L., observačno – morfologická analýza, populace, Voderady, produkty z trnky Abstract The diploma thesis was focused to observational and morphological analysis, which determined the occurrence of individual autochthonous taxons of the genus Prunus L. and determined the presence and distribution of their populations with a description of their habitat and characteristics. The one of main aims of this thesis is the obtaining knowledge and information about this genus. The population of Prunus was observed in the cadastral territory of the village Voderady. In assessing the characteristics of subjects were used as high-rise structure, age structure (by measuring the thickness of the tree trunk), vitality and the dominant individual. The vitality of populations and individuals was estimated. The population of Prunus spinosa L. was analyzed in 4 localities. Prunus spinosa L. subsp. spinosa, Prunus spinosa L.subsp. dasyphylla (Schur) Domin and Prunus spinosa subsp. fruticans (Weihe) was recorded in this localities. Second part of diploma thesis about products from Prunus spinosa was focused to producers, information about Prunus spinosa, which peoples generally know and chemical analysis of select products by gas chromatography. Key words: Prunus spinosa L., observational and morphological analysis population, Voderady, products form plums
Abstrakt
Diplomová práca je zameraná na observačno-morfologickú analýzu jednotlivých autochtonných taxónov rodu Prunus L. a stanovuje výskyt a rozšírenie ich populácií s opisom miesta výskytu. Jedným z hlavných cieľov tejto práce je získat informacie o populáciách trniek v katastrálnom území obce Voderady. Pri hodnotení charakteristík jedincov bola využitá výšková, veková štruktúra, vitalita a dominantnosť jedincov. Populácie trnky boli analyzované na 4 lokalitách, na ktorých boli zaznamenané taxóny: Prunus spinosa L. subsp. spinosa, Prunus spinosa L.subsp. dasyphylla (Schur) Domin a Prunus spinosa subsp. fruticans (Weihe). Druhá časť diplomovej práce o produktoch z Prunus spinosa bola zameraná na informácie o výrobcoch produktov z trniek, chemické analýzy vybraných produktov pomocou plynovej chromatografie. Kľúčové slová: Prunus spinosa L., observačno – morfologická analýza, populácie, Voderady, produkty z trnky
Obsah Obsah ............................................................................................................................... 6 Úvod ................................................................................................................................. 8 1 Přehled o současném stavu řešené problematiky................................................. 10 1.1
Trnka obecná – popis a využití............................................................................ 10
1.1.1
Taxonomická charakteristika trnky obecné ................................................. 10
1.1.2
Morfologická charakteristika trnky obecné ................................................. 14
1.1.3
Variabilita trnky obecné............................................................................... 17
1.1.4
Fytocenologie a ekologie ............................................................................. 20
1.1.5
Význam a využití trnky obecné ................................................................... 21
1.2
Charakteristika přírodních poměrů na sledovaných územích ............................. 26
1.2.1
Rozšíření trnky obecné na Slovensku a Česku ............................................ 26
1.2.2
Vymezení sledovaných lokalit..................................................................... 27
1.2.3
Rostlinstvo a živočišstvo na sledovaných územích ..................................... 28
1.2.4
Geomorfologie a geologické poměry........................................................... 31
1.2.5
Půdní poměry ............................................................................................... 32
1.2.6
Klimatické poměry....................................................................................... 33
1.2.7
Vodstvo ........................................................................................................ 35
1.3
Silice .................................................................................................................... 35
2 Cíle diplomové práce............................................................................................... 40 3 Metodika práce........................................................................................................ 41 3.1
Studovaný materiál .............................................................................................. 41
3.2
Metody................................................................................................................. 42
3.3
Zpracování a porovnávání vzorů potravin........................................................... 42
4 Výsledky práce a diskuse........................................................................................ 45 4.1
Seznam taxonů zjištěných na sledovaném území................................................ 45
4.2
Výskyt jednotlivých taxonů na sledovaných lokalitách ...................................... 45
4.3
Struktura populací ............................................................................................... 46
4.4
Věková a výšková struktura sledovaných populací............................................. 48
4.5
Průzkum znalostí veřejnosti o trnce obecné a výrobcích z ní ............................. 50
4.6
Producenti výrobků z trnky obecné ..................................................................... 54
4.7
Porovnání jednotlivých vzorků potravin veřejností ............................................ 55
4.8
Porovnání jednotlivých vzorků potravin chemickou analýzou ........................... 57 6
4.9
Diskuse ................................................................................................................ 59
5 Závěr......................................................................................................................... 62 7 Seznam použité literatury....................................................................................... 64 Přílohy.............................................................................................................................
7
Úvod Už od počátku existence lidstva se člověk snaží přetvářet přírodu podle svých požadavků a neustále více rozšiřovat zpracování zdrojů, které mu příroda nabízí. Neustálé formování krajiny, jehož intenzita se každým rokem zvyšuje, se velmi odráží na počtu jednotlivých rostlinných a živočišných druhů. Některé nové druhy vznikají nebo jsou v současnosti objevovány v hlubinách moře, v pouštním písku nebo tropických pralesích. Mnoho rostlinných a hlavně živočišných druhů však v důsledku lidské činnosti zaniká nebo je na pokraji vyhubení. Důvodem je hlavně intenzivní hospodaření, používání herbicidů, pesticidů a insekticidů ve větší míře, než vyžaduje práh škodlivosti (Maglocký, 2000), vypouštěním nebezpečných a jedovatých látek do přírody a ničením zbytků volné přírody z důvodů kultivační činnosti člověka (např. : vypalování lesů a tropických pralesů v důsledku zemědělské činnosti). V současnosti je vliv člověka na vegetaci tak rozsáhlý, že již není téměř možné označit nějaký větší celek za člověkem neovlivněným. Přestože je příroda pro člověka nevyčerpatelným zdrojem obživy, zdraví, krásy a energie, studnicí poznání a inspirace nejen v oblasti technické, ale i kulturní a umělecké, člověk se k přírodě šetrně nechová. Při neustálé touze člověka po poznání, majetku a podřízením si přírody dochází k nenávratné ztrátě biologicky a geneticky cenných druhů z rostlinné a živočišné říše. Jakýkoliv zásah člověka na zástupce rostlin nebo živočichů se začne okamžitě odrážet nejen ve vlivu na celý druh, ale začne se měnit biorytmus a charakter celých ekosystémů. Takovým zásahem může být např. různé zavlečení rostlinných druhů přepravou se zbožím, nebo neregulovaným vypalováním travnatých porostů. Při něm dochází často ke spálení i okolních dřevnatých porostů, mladých výhonků keřů a mnoha živočichů, kteří tento porost obývali. Příkladem regulovaných zásahů do přírody s pozdějšími negativnými důsledky bylo v minulosti např. zavlečení králíka do Austrálie, rozorání mezí, ničení hájků a remízků a různé meliorační práce. Přestože jsou v současnosti na tyto zásahy do přírody kladeny vysoké nároky, je možné se s nimi neustále setkávat v méně vyspělých zemích. Vše navíc umocňuje vysoká míra stavební činnosti, která neustále intenzivněji ubírá životní prostor jak zástupcům rostlinné tak i živočišné říše. Jako důkaz je možné uvést fakt, že z dendroflóry Slovenska, kterou tvoří přibližně 260 druhů, je v současnosti 40 druhů ohrožených akutně a 30 druhů potenciálně (Baranec, 1990).
8
Jsou to právě dřeviny, které jsou jako víceleté organizmy po mnoho let vystaveny negativnímu vlivu prostředí. Důsledkem je snížení vitality jedinců a narušení reprodukčních schopností. U některých dřevin byla dokonce zjištěná značná stagnace lokálních populací (Baranec 1990). Důsledkem všech zásahů člověka je snižování potravinových zdrojů na již rekultivovaných územích a to nejen pro člověka, ale i pro ostatní živočišné druhy. Dochází proto nejen ke snižování potravin, ale i její kvality např. usazováním těžkých kovů a jiných potenciálně jedovatých látek produkovaných člověkem v plodech rostlin. Z tohoto důvodu se člověk zaměřuje na potravinovou velkovýrobu a obrací se k farmacii, než ke klasickým přírodním zdrojům a domácím léčivům, jejichž účinky znalo lidstvo už odpradávna. To navíc potvrzuje dnešní uspěchaná doba. Jedním z druhů jehož potravinářské a léčebné účinky znali lidé už od doby kamenné a který v současnosti poněkud ustupuje do pozadí zájmu, je trnka obecná (prunus spinosa). Trnka obecná, její zastoupení ve vybraných lokalitách zjišťované observačně morfologickou analýzou a vlastnosti potravinářských výrobků z jejích plodů, jsou předmětem studia této práce. Trnka obecná (prunus spinosa) náleží do čeledě růžovité (rosaceae), podčeledě slivoňové (prunoidea) a rodu slivoň (prunus). Studium jedinců bylo realizováno na území Slovenska v mikroregionu Voderady. Pro porovnání vzorků výrobků byly odebrány některé vzorky z oblasti jižní Moravy na území České republiky ve formě domácích produktů z trnek nebo byli zakoupeny u distributorů. Důvodem bylo zjistit nejen rozšíření trnky obecné ve vybrané lokalitě Voderady, ale i porovnání potravinových výrobků z trnek ve srovnání mezi sebou.
9
1 Přehled o současném stavu řešené problematiky 1.1 Trnka obecná – popis a využití Trnka obecná (prunus spinosa), nazývaná také slivoň trnitá nebo slivoň trnka, je hustý listnatý trnitý keř nebo méně často strom, ze kterého se sbírají květy a plody.
1.1.1
Taxonomická charakteristika trnky obecné Trnka obecná (prunus spinosa) se po stránce biologické klasifikace řadí do čeledě
růžovité (rosaceae), podčeledě slivoňové (prunoidea) a rodu slivoň (prunus).
1.1.1.1
Čeleď růžovité (rosaceae)
Čeleď růžovité (rosaceae) sehrává ve fylogenetickém systému velmi důležitou úlohu. Čeleď představuje starou skupinu kdy její zástupci jsou známy už z mladší třídy druhohor (rod crataegus) a třetihor (rubus, prunus). Čeleď růžovité (rosaceae) je vývojově blízká pryskyřníkovitým (ranunculaceae). Podle rozdílu v květné stavbě se čeleď růžovité (rosaceae) dělí na čtyři podčeledi (Hančová - Vlková, 1999): •
tavolníkové (spiraeoideae)
•
růžové (rosoideae)
•
slivoňové (prunoideae)
•
jabloňové (maloideae) Stupeň organizace je uváděn od fylogeneticky primitivnější skupiny vzestupném
směru ke skupinám složitějším. Podčeleď tavolníkovité (spiraeoideae) reprezentuje fylogeneticky primitivnější skupinu, zatím co podčeleď jabloňovité (maloideae) dosáhla vyšší stupeň organizace reprodukčních orgánů. V některé starší literatuře je možné nalézt i podčeleď neuradoideae, kterou uvádí např. Novák (1972). Čeleď růžovité (rosaceae) se vyskytuje zejména v mírném pásmu, svoje zastoupení má však téměř po celé pevnině od tropů až po arktické oblasti a od nížin až do alpského pásma. Růžovité (rosaceae) mají zřetelné příbuzenské vztahy s čeleděmi sazaníkovité (calycanthaceae) a crossomataceae, který náleží do jevnosnubných rostlin. Dále má
10
čeleď určité příbuzenské vztahy k rodu saxifragales, zejména k podčeledi spiraeoideae. (Novák 1972). Do čeledě růžovité (rosaceae) zařazujeme asi 3 000 druhů a přibližně 100 rodů.
1.1.1.2
Podčeleď slivoňové (prunoideae)
Podčeleď slivoňovitých je druhově nejpočetněji zastoupena v Asii. Slivoňovité rostliny jsou však hojně rozšířeny i v Evropě, Americe, Africe, severovýchodní Austrálii a Tichomoří. (URL 6) Podčeleď slivoňovitých zahrnuje okolo 10 rodů. Velké množství druhů, které jsou řazeny do této podčeledi, bylo základem okrasných dřevin a kulturních ovocných dřevin. Krása těchto dřevin je zejména v bohatství jednoduchých nebo plných květů a v nevšední kráse. Protože některé dříve odlišované rody jsou na základě genetického zkoumání příbuznosti slučovány a jiné rozdělovány, je taxonomické dělení této podčeledi neustále měněno. Rozdělit podčeleď slivoňovitých rostlin je možné na třešně, višně (cerasus), slivoně (prunus), střemchy (padus), bobkovišně (laurocerasus) a mandloně (amygdalus). Samostatně se někdy vyčleňují broskvoně (persica) a meruňky (armeniaca). (URL 6) Slivoňovité rostliny jsou dřeviny s jednoduchými listy, přičemž tvorba plodů označovaných jako peckovice je společným typickým znakem pro všechny slivoňovité rostliny. U peckovic je semeno uloženo v oplodí, které se rozděluje na tři vrstvy vnitřní tvoří velice tvrdou pecku, střední je dužnatá a vnější tvoří blanitou slupku. Dále je pro podčeleď slivoňových charakteristický obsah různých chemických sloučenin, mezi jinými i toxických kyanogenních glykosidů, v borce, listech a zejména uvnitř semen. (URL 7) Mezi tyto toxické kyanogenní glykosidy se řadí např. prunasin, který je obsažený pouze ve vegetativních orgánech, a amygdalin obsažený v semenech. Některé druhy jsou pro vysoký obsah těchto látek silně jedovaté. (URL 6)
1.1.1.3
Rod slivoň (prunus)
Rod slivoň (prunus) je rodem velmi rozsáhlým. Řadíme do něj kolem 430 druhů stromů a keřů z čeledi růžovitých. Zahrnuje se do něj i velké množství ovocných dřevin, jako jsou třešeň, višeň, bobkovišeň, bobkotřešeň, broskvoň, mandloň a slivoň. Dnešní
11
kulturní slivoně pocházejí pravděpodobně z trnek. Jejich semena byli dokonce nalezeny v kolových stavbách (LÁNSKÁ, Dagmar. 1990). Některé druhy se užívají i jako okrasné rostliny. Současně se do rodu slivoň řadí i druhy planě rostoucí planě, obr. 1, jako jsou např. sakura, meruňka, střemcha a, mahalebka. Do rodu slivoní náleží i vypěstováné hybridy jako jsou myrabolán a broskvomandloň. (URL 8)
Obr. 1: Planě rostoucí zástupce rodu Prunus, Bulharsko. (foto autor)
Rod slivoň (prunus), roste převážně v mírných šířkách severní polokoule. Přestože byl v minulosti velký problém s taxonomií tohoto rodu, je dnes jisté, že taxon slivoň (prunus) je monofyletický. (URL 8) Mezi nejznámější druhy podle (URL 8) patří: •
třešeň japonská (Prunus japonica),
•
třešeň ptačí (Prunus avium),
•
třešeň křovitá (Prunus fruticosa),
•
sakura ozdobná – třešeň pilovitá (Prunus serrulata),
•
višeň obecná – třešeň višeň (Prunus cerasus),
•
mahalebka obecná – višeň turecká (Prunus mahaleb),
•
bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus),
•
bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica),
•
slivoň myrobalán – slivoň třešňová, myrobalán třešňový (Prunus cerasifera),
•
slivoň (Prunus cocomilia),
12
•
slivoň obecná – slíva (Prunus insititia, někdy Prunus domestica subsp. insititia),
•
slivoň švestka (Prunus domestica),
•
slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica),
•
slivoň mirabelka (Prunus domestica, subsp. syriaca),
•
trnka obecná – slivoň trnka (Prunus spinosa),
•
mandloň obecná (Prunus dulcis),
•
mandloň nízká (Prunus tenella),
•
mandloň trojlaločná (Prunus triloba),
•
střemcha obecná – střemcha hroznovitá (Prunus padus),
•
střemcha pozdní (Prunus serotina),
•
střemcha viržinská (Prunus virginiana),
•
broskvoň obecná (Prunus persica) a
•
meruňka obecná (Prunus armeniaca). Podle literatury BARANEC, T. – POLÁČIKOVÁ, M. – KOŠŤÁL, J. (2007) roste
na Slovensku divoce nebo pěstovaně 7 rodů Prunus. Tato literatura rozděluje druhy slivoní na: •
Trnka obecná (Prunus spinosa) - nejrozšířenějším divoce rostoucím druhem na Slovensku. Je to trnitý, bohatě bíle kvetoucí keř. Květy rozkvétají před rašením listů. Plodem je červenomodrá peckovice.
•
Slivoň domácí (Prunus domestica) - u nás se pěstuje běžně jako ovocný strom. Původem je pravděpodobně Přední Asie. Tvar peckovic je oválný, barva tmavomodrá, pecky nejsou přirostlé k dužině.
•
Slivoň obecná (Prunus insititia) – peckovice jsou kulovité, různé barvy na krátké stopce. Je vyšlechtěná z mnoha odrůd, základ vznikl asi křížením P. spinosa x P. cerasifera.
•
Slivoň třešňová, myrobalán (Prunus cerasifera) – pěstuje se v parcích jako okrasný strom, pochází z Asie, barva listů karmínová. K určení druhu slivoní je také možné použít klíč na určování druhů podle Bertové
(1992), podle kterého je možné rozeznat tyto druhy:
13
1a
Kališní zuby 1 – 2 mm dlouhé. Korunní plátky sněhobílé, podlouhle-vejcovité až elipsovité, 5 - 8 (- 10) mm dlouhé. Plody kulaté, 10 – 15 (- 25) mm v průměru. Boční větve více-méně trnité ………………
1b
P.spinosa
Kališní zuby delší, 2,5 – 5 mm dlouhé. Korunní plátky slonovinově bílé, nazelenalé nebo růžové. Plody větší, ( 20- ) 30 – 50 mm v průměru ………………………………………………
2a
2
Listy nepravidelně tupě pilovité, na líci holé, lesklé, na rubu a na střední žíle chlupaté. Květy po 1 – 2 na brachyblastech. Větve holé, ojediněle v mladosti roztroušeně chlupaté ………………………..
2b
Listy tupě pilkovité, chlupaté. Květy po ( 1- ) 2 – 3 . Větve alespoň v mládí chlupaté …………………………………….
3a
P. cerasifera
3
Větve v mládí chlupaté, později lysé. Květy po 2 – 3 na brachyblastech. Plody ( 3- ) 4 – 7 ( -8 ) cm dlouhé, podlouhle vejcovité, mezokarp od pecky oddělitelný ………………………………………………
3b
P.domestica
Větve v mladosti plstnaté, chlupaté. Květy po 1 – 2 na brachyblastech. Plody 2 – 3 (-4 ) cm dlouhé, více-méně kulaté; mezokarp s peckou více-méně srostlý………………………………………..
1.1.2
P.insititia
Morfologická charakteristika trnky obecné Trnka obecná je opadavý rozložitý keř, který je vysoký až 3 m (Hejný, -
Slavík,1992). Řidčeji může být trnka obecná strom, který může dosahovat výšek až 8 m (HORÁČEK, Petr. 2007.). Keř je zpravidla bohatě větvený s četnými výmladky postraních kořenů. Těmito výmladky se velmi rychle vegetativně rozmnožuje.(BENEŠ, Karel.- RUBCOV, V.G.1984) Větve jsou bohatě trnité s tlustými trny (MACKŮ, Jan – KREJČA, Jindřich. 1988.), vzácněji málo trnité nebo zcela bez trnů. V mládí jsou větve zpravidla chlupaté, později olysalé až lysé, houževnaté, tmavošedé až červenohnědé. Pupeny jsou malé, kulovitého tvaru, s hnědými až červenohnědými šupinami. Šupiny mohou být i chlupaté a brvité (HEJNÝ, Slavomil – SLAVÍK Bohumil, BĚLOHLÁVKOVÁ Radmila aj.1992.). Čepel listu může být vzácně kopinatá, častěji však obvejčitá, široce obvejčitá, eliptická až široce eliptická. Délka listů je průměrně 2 - 4 cm dlouhá, šířka je 1-2 cm. 14
Vrchol listu bývá tupý nebo špičatý.Čepel je na okraji pilovitě zubatá, na rubu až hustě chlupatá. Barva čepele je tmavě až šedavě zelená. Řapík může být chlupatý nebo lysý a dlouhý 2-10 mm. Palisty jsou opadavé, pilovitě zubaté, žláznaté, a čárkovité. Jejich délka je přibližně 5 mm (HEJNÝ, Slavomil – SLAVÍK Bohumil, BĚLOHLÁVKOVÄ Radmila aj.1992.). Listové poupata jsou 2-3 vedle sebe, květné poupata jsou nakupené na bočných větvích, obr. 2, často přeměněné na trny. Listy jsou střídavé (MERGL,J.a kol. 1984)
Obr. 2: Květná a listová poupata u trnky obecné, Slovensko. (foto autor)
Květy trnky se mohou vyskytovat jednotlivě, po dvou nebo v chudokvětých svazečcích, často zcela obalují jednotlivé větve. (BENEŠ, Karel.- RUBCOV, V.G.1984).
Květy
voní
po
hořkých
mandlích,
protože
obsahují
kyselinu
kyanovodíkovou a benzaldehyd. Dále obsahují především flavonoidy (kvercetín, kemferol a jeho ramnozid), minerální soli a cukry. (KRESÁNEK, Jaroslav – DUGAS, Dionýz. 1985.). Květy se vytvářejí již brzy na jaře. Rozkvétají před rašením listů v období března až května. Jsou dvojpohlavní. Velikost květu je až 2 cm v průměru. Květní stopky jsou 5-8 mm dlouhé. Mohou být lysé nebo chlupaté. Jsou tuhé a přímé. Květy jsou bílé s pěti korunními lístky, obr. 3, pěti kališními lístky a 20-25 tyčinkami. Kališní květný lístky jsou trojúhelníkově vejčité, lysé nebo žláznatě chlupaté. Jsou veliké přibližně 2 mm. Korunní lístky bývají obvejčité až podlouhle obvejčité, dlouhé 69 mm (HEJNÝ, Slavomil – SLAVÍK Bohumil, BĚLOHLÁVKOVÄ Radmila aj.1992.). Korunní lístky jsou krátce nehetnaté. Na dně kalichu je semeník, který na podzim dozrává na plod. Kalich uschne. (MACKŮ, Jan – KREJČA, Jindřich. 1988.) 15
Obr. 3: Květy trnky obecné, Slovensko. (foto autor)
Plodem slivoně trnité je peckovice se zelenavou tuhou dužinou, obr. 4 a 5. Plod je velký 10-15 mm, modročerné, modrofialové až tmavě modrofialové barvy. Chuť plodů je trpká, nakyslá, svíravá, ale vzácně může být sladká. Pecka je velká 7-10 mm, kulovitá až vejčitá, na vrcholu zašpičatělá. Často zboku mírně zploštěná. Má světle hnědou až žlutavě hnědou barvu. Od zelenavé tuhé dužiny je zpravidla těžko oddělitelná. Plody kromě dužiny obsahují glykosid amygdalin (MACKŮ, Jan – KREJČA, Jindřich. 1988.), který je ve velkých dávkách jedovatý.V malých dávkách je neškodný. (LÁNSKÁ, Dagmar. 1990)
Kromě něj obsahují zejména třísloviny, antokyanové glukozidy,
organické kyseliny, pektiny a cukry (KRESÁNEK, Jaroslav – DUGAS, Dionýz. 1985.). Z hlediska výživových látek obsahuje asi 20 mg vitamínu C ve 100 g dužiny, provitamín A, vitamíny skupiny B, barviva, hodně vápníku, draslíku a hořčíku. (LÁNSKÁ, Dagmar. 1990)
Obr. 4: Plody trnky obecné, Slovensko. (foto autor)
16
Obr. 5: Plody trnky obecné po zimě, Slovensko. (foto autor)
1.1.3
Variabilita trnky obecné Trnka obecná je velmi proměnlivý druh. Proměnlivý je především tvar a velikost
listů, velikost, tvar a chuť plodů, tvar a velikost pecek, vzrůst a odění. Mění se také velikost květů a doba jejich rozkvétání. Trnku obecnou je proto možné rozčlenit na mnoho vnitrodruhových taxonů, a to na různé poddruhy, odrůdy a formy. Na území Česka a Slovenska se problematikou členění trnky obecné na vnitrodruhové taxony zabývali především Domin (1945) a Hrabětová-Uhrová (1958). Podle Domina je možné rozčlenit Trnku obecnou na 6 poddruhů – subsp. euspinosa DOMIN, subsp. megalocarpa DOMIN, subsp. moravica DOMIN, subsp. ovoideoglobosa DOMIN, subsp. fechtneri DOMIN a subsp. dasyphylla DOMIN. Jednotlivé poddruhy lze od sebe velmi těžko rozlišit. (HEJNÝ, Slavomil – SLAVÍK Bohumil, BĚLOHLÁVKOVÄ Radmila aj.1992.). Poddruh subsp. euspinosa DOMIN se považuje za nejhojnější. Dělí se na velké množství odrůd a forem. Zpravidla se vyznačuje bohatě trnitými větvemi. Poddruh
subsp. megalocarpa DOMIN se v Čechách a na Moravě vyskytuje
roztroušeně. Má hustě trnité větve. Listy má malé, úzké, obráceně kopinaté, 30 x 15 mm, ale větší než typový poddruh. Peckovice mají velikost 15-17 mm v průměru, pecka je vrásčitá (Dostál, 1954). Poddruh subsp. moravica DOMIN (slivka trnková moravská) je popsán z okolí Telče. Plody mají černou barvu a jsou silně lesklé (psí oči). Mladé plody jsou trpké, později ale postupně sládnoucí. Větve jsou zcela bez trnů nebo jen málo trnité. Jsou dlouhé, více-méně nevětvené. Listy jsou větší, listové stopky pápěřité.
17
Poddruh
subsp. ovoideoglobosa DOMIN je znám ze středních Čech
(Libochovičky). Větve jsou málo trnité a plody velké a kulovité. Poddruh subsp. fechtneri DOMIN je stejně jako podruh subsp. ovoideoglobosa DOMIN popsán ze středních Čech (Libochovičky). Větve jsou také málo trnité, ale plody jsou menší a vejcovité. Poddruh subsp. dasyphylla DOMIN je posledním poddruhem popsaným Dominem. Domin jej dále rozděluje na 13 odrůd podle hustoty odění listů a lodyh, tvarů plodů a pecek. Významným znakem pro odlišení poddruh
subsp. dasyphylla DOMIN od
ostatních poddruhů jsou především chlupaté listy. Některé Dominovi poddruhy převzala Hrabětová-Uhrová (1958) a uvádí z jižní Moravy z okolí Hustopeč poddruhy další – subsp. cerasina HRABĚTOVÁ-UHROVÁ, který stojí mezi poddruhy subsp. spinosa a subsp. dasyphylla. Peckovice jsou velikosti třešně, kulaté, více-méně 2 cm v průměru, černofialové. Květy se vyskytují jednotlivě nebo po dvou, mají až 20 mm v průměru. Vejcovitý až vejcovitě-elipsovitý tvar mají listy, které jsou 4-5 x 2-3 cm velké. Občas je tento taxon považován za shodný s taxonem P. fruticans WEIHE (slivoň trnitá křovitá). Pokud je v literatuře trnka dělená na další taxony je nejčastěji uznáván taxon subsp. dasyphylla (SCHUR) DOMIN. Trn však někteří autoři přisuzují k druhům Prunus insititia L. Toto přeřazení zpravidla na listech chlupatých a sladkoplodých trnek se zdá být podle literatury HEJNÝ, Slavomil – SLAVÍK Bohumil, BĚLOHLÁVKOVÄ Radmila aj.(1992.) oprávněné. V další literatuře HORÁČEK, Petr. (2007.) je možné najít i další členění trnky obecné (prunus spinosa) na typy: Plena – je keř vysoký okolo 2 m. Čistě bílé květy jsou plné a okolo 1 cm velké. Purpurea – mladé listy jsou jasně červené, později ze shora spíše zelené s červeným okrajem. Na rubu je list purpurový a lysý. Květy jsou růžové. Variegata – je nepravidelně řídce polokulový keř, jehož větve jsou šikmo a ploše vystoupavé. Výška keře je kolem 2 m. Listy jsou méně nebo více bělavě pestré. Na území Slovenska se nejčastěji uvádí podle STRENAČIKOVÉ (2009) tyto poddruhy – subsp. spinosa, subsp. dasyphylla (SCHUR) DOMIN, subsp. ovoideoglobosa DOMIN, subsp. moravica DOMIN a subsp. fechtneri DOMIN a dalších, které se dosud nepodařilo identifikovat. U subsp. dasyphylla se uvádí varieta brachypoda Borbás a jiné další poddruhy.
18
V literatuře Flóra Slovenska IV/3 (BERTOVÁ, L. a kol. 1992) jsou popsány tyto poddruhy: •
Prunus spinosa L. subsp. spinosa – slivoň trnitá pravá Ic.:Tab. 33, fig.1, p.501 Syn.: Prunus silvestris Gars. Nom. Invalid. – P. spinosa L. a vulgarit G. Beck – P.
spinosa L. a typica A. Schwarz. – P. spinosa L. typica A. Schwarz – P. spinosa L. typica Ascherson et Graebner – P. spinosa L.subsp. euspinosa Domin. Popis: Je to menší, 1-3 m vysoký keř. V mládí jsou větve více-méně řídce chlupaté, později lysé. Boční větve jsou trnité. Listy jsou holé. Květy umístěny jednotlivě na brachyblastech a rozvíjí se před pučením listů. Kališní zoubky, stejně jako stopky květů, jsou více-méně holé. Korunné lupínky jsou 5 mm dlouhé, kratší nebo tak dlouhé jako tyčinky, tvarově široce vejcovité. Tvar peckovice je kulatý, na obou koncích zaoblený. Velikost peckovice je více-méně 1,1 cm. Chromozomy: 2n=32, okr. 5, Devín (Murín et Záborský in: Májovský et al. Acta Fac, Rer. Natur. Univ. Comen.-Bot.26:32,1978). •
Prunus spinosa L.subsp. dasyphylla (Schur) Domin – slivoň trnitá chlupatá Ic.:Tab.33,fig.2,p.501 Prunus spinosa L. subsp. dasyphylla (Schur) Domin Rozpr. 2 Třídy Čes. Akad.
54/27:26, 1944 Bazionym: Prunus spinosa L. c. dasyphylla (Schur) Enum. Pl. Transs. P. 178, 1866, s.em. Syn.: Prunus spinosa L. var. dasyphylla (Schur) C.K. Schneider - Prunus spinosa L. B. dasyphylla (Schur) Ascherson et Graebner - Prunus spinosa L puberula Medv. Et Köppen. – P. vinariensis Hauskn. Popis: Je to keř vysoký (1-) 3-5 m. V mládí jsou větve chlupaté až plstnaté, boční větve jsou více-méně bez trnů. Chlupaté na rubu až plstnaté jsou listy a listové stopky. Květy se rozvíjí téměř současně s listy, obvykle jsou po dvou na brachyblastech. Kališní zoubky a stopky květů jsou chlupaté. Korunní lupínky mají vejcovitý tvar, jsou delší než tyčinky. Jejich délka je (4-) 5-8 mm. Velikost peckovice je 2-2,5 cm. Peckovice mají vejcovitý, mandlovitý tvar, dolní části jsou vypouklé a 1,5x delší než širší. Chromozomy: 2n=32, okr. 8, Bol (Uhlíková et Májovský: Á Love, taxon 32:507, 1983) 19
Za Prunus spinosa subsp. dasyphylla považuje Schul (1866) v původním opisu populace, které jsou málo trnité, s listy v mladosti hustě chlupatými, pučícími současně s květy. Mezi důležité znaky při určování trnek patří tvar plodu, který zde popisuje Domin (1945), jak bylo uvedeno výše. •
Prunus spinosa subsp. fruticans (Weihe) – slivoň trnka křovitá Poddruh byl popsán výše.
•
Prunus x fruticans Weihe = Prunus insititia x P. spinosa – slivoň třešňoplodá O výskytu tohoto zplaněného křížence se zmiňuje Dostál (1954) a Bertová (1992),
avšak nejsou o něm téměř žádné údaje. Domin uvádí od Štúrova populace, které je možné považovat za hybrid mezi Prunus fruticans x Prunus spinosa subsp. dasyphylla.
1.1.4
Fytocenologie a ekologie Trnka pochází z Evropy, Asie a západní Afriky. V současnosti je trnka rozšířená
téměř v celé Evropě od Skotska a jižní Skandinávie na severu až po Alžír na jihu a Irán a Ural na východě (URL 5). V Severní Americe je k nalezení jen zřídka (Strenáčikova Z., 2009). Roste od nížin až po horské oblasti. (HEJNÝ, Slavomil – SLAVÍK Bohumil, BĚLOHLÁVKOVÄ Radmila aj.1992.). V České republice je rozšířená roztroušeně až hojně na celém území, výjimkou jsou vysoké polohy. Nejčastěji roste v nižších polohách mezofytika a v termofytiku. Od nadmořské výšky 500 m nad mořem se vyskytuje vzácněji a od nižších poloh oreofytika se vyskytuje ojediněle. Nejvyšší nadmořská výška, kde byla trnka nalezena je podle literatury HEJNÝ, Slavomil – SLAVÍK Bohumil, BĚLOHLÁVKOVÄ Radmila aj.(1992.) v České republice 929 m nad mořem a byla nalezena nad Velkými Karlovicemi v pohoří Javorníky. Trnka roste při úvozových cestách, u plotů, na slunných stráních, okraji prosvětlených lesů, mezích, pastvinách, slunných skalách, kamenných svazích, sutích, stržích, ve skupinách keřů, v teplomilných dubinách apod. Vzácněji se vyskytuje na druhotných stanovištích jako jsou komunikace (např. železniční náspy), opuštěná místa v okolí obcí aj. Obecně vyžaduje suché a slunné polohy, proto snáší i větší teplo i sucho. Je možné se s ní setkat i na větrných stanovištích a je velmi odolná vůči škůdcům. (URL 9) Na zastíněných plochách může vytvářet nekvetoucí formy (HEJNÝ, Slavomil – SLAVÍK Bohumil, BĚLOHLÁVKOVÄ Radmila aj.1992.), (MERGL,J.a kol. 1984).
20
Má ráda mělké kamenité půdy s trochou vápna. (KRESÁNEK, Jaroslav – DUGAS, Dionýz. 1985.) Obecně ale roste jak na kyselých, tak i zásaditých půdách. Ve společenstvech se vyskytuje nejčastěji s řádem Prunetalia. Protože se velmi rychle rozrůstá a často se dere divoce do okolních porostů a do polí, je často nevítaná. Především v teplejších oblastech vytváří na některých lokalitách často rozsáhlé homogenní porosty, které mohou být příčinou rozrušení teplomilných společenstev bylin. Zejména v rezervacích, které chrání stepní nebo skalní vegetaci se toto nebezpečí může obzvláště projevit. Na druhou stranu oživuje pusté svahy a zakrývá nevzhledné výmoly. Je také útočištěm a hnízdištěm drobného ptactva, kterému v zimě poskytuje obživu, a úkrytem zvěře. (MACKŮ, Jan – KREJČA, Jindřich. 1988.) Spolu s dalšími čeledi rosaceae může vytvářet homogenní neprostupný porost. V případě hlubokého řezu se velmi rychle regeneruje, je velmi přizpůsobivá a velmi často se rozšiřuje kořenovými odnožemi. Dále se množí semeny, které hojně rozšiřují ptáci a jiní živočichové. (URL 9) Přes svou vysokou plodnost a rychlé rozmnožování dochází k častému vytracení trnky obecné z krajiny. Tato skutečnost je způsobena z velké časti zaváděním metod moderního zemědělství. Pro něj se stali drobná pole a meze bezvýznamné. Ekologické výzkumy, ochránci přírody, myslivci, a jiní poukazují na to, že trnka má v přírodě své nezastupitelné místo a je nutné ji, stejně jako další keře rostoucí na okrajích polí, lesů, mezí atd. ochraňovat. (URL 9)
1.1.5
Význam a využití trnky obecné Trnka obecná byla jedním z keřů, který poskytoval člověku nejen obživu, ale byl
používán i pro lékařské a stavební účely. Současné objevy ukazují, že už v mladší a pozdní době kamenné byla trnka sbírána jako potravina zároveň s plody např. lesní jabloně, hrušně, třešně, lísky, malin aj. (Kuneš, P., 2008, URL 1, URL 2) a byla využívána jako stavební materiál pro opěrné stavební pilíře (Strenáčikova Z., 2009). Keltové ji řadily jako posvátnou rostlinu keltského stromokruhu do znamení lípy (13.20. březen, 14.-22. září), kde byli zařazeny také kopřiva a bazalka, benedikt (URL 3, URL 4).
21
1.1.5.1
Využití trnky obecné v potravinářství
Plod trnky se používá v potravinářství na výrobu různých výrobků. Nejznámější je destilát z trnek (lidově trnkovice) a trnkové víno, které při použití kulturních kmenů kvasinek má chuť velmi podobnou portskému vínu. Připravují se z nich povidla, která je potřeba dosladit, (BENEŠ, Karel.- RUBCOV, V.G.1984) dále marmelády, kompoty, likéry aj. Chuť syrových trnek je velmi trpká. Tohoto důvodu se nechávají na keři trochu zmrznou, aby změkly a zesládly. Pak se mohou jíst syrové, sušené nebo častěji obalené v cukru. Plody trnky se mohou přidávat k ovoci s málo výraznou chutí jako chuťový přípravek. (MACKŮ, Jan – KREJČA, Jindřich. 1988.), (LÁNSKÁ, Dagmar. 1990) Mezi nejznámější potravinářské výrobky z trnek náleží trnkový likér, trnkové víno a trnkový kompot. Mezi základní výrobní technologie těchto potravin patří např. postupy podle Lánské (1990), které jsou: •
trnkový likér:
Ingredience:
1 kg
trnkové plody, 1 kousek skořice, 5 hřebíčků, ½
plné lžíce
postrouhaných muškátových ořechů, 1 l vodky, cukrový sirup z 500 g cukru a 3 hrníčků vody. Technologický postup: Plody umýt, rozdrtit, naplnit do širší skleněné láhve a zalít vodkou. Přidat koření a jádra z 5 trnek a nechat 10 dní louhovat. Potom scedit přes ručník nebo plachtu, vymačkat, přelít vychlazeným sirupem, promíchat, nechat 1 den působit (uležet) a nakonec naplnit do pevně uzavíratelných lahví. Sirup je světločervené barvy. •
trnkové víno:
Ingredience:
2½ kg trnkové plody, 2 l vody, vinné kvasnice, sirup z ½ kg cukru a 1 l vody
Technologický postup: Zmrazené nebo zralé trnky umýt,dát do většího poháru, trošku rozdrtit a zalít vřící vodou. Po vychlazení přelít do kvasné nádoby, přidat vyklíčené vinné kvasinky a třetinu sirupu (cukr rozpuštěný v teplé vodě). Promíchat a nádobu uzavřít kvasným uzávěrem. Po týdnu přidat druhou třetinu cukerného roztoku, promíchat a uzavřít. Po týdnu přidat zbytek cukerného roztoku. Po skončení kvašení (plody klesnou ke dnu a tvorba bublinek přestala) tekutinu přečerpat do jiného demižonu, případně
22
pod
kvasným uzávěrem ještě týden nechat dokvasit a potom naplnit do láhví. Trnkové víno má jasně červenou barvu. •
trnkový kompot :
Ingredience:
1 kg
trnkové plody, 750 g cukru, 1 citron, 4-5 hřebíčků, 1 kousek
skořice, ½ l
vody
Technologický postup: Cukr a koření povařit ve vodě, zralé, umyté trnkové plody přidat do vody a krátce povařit. Pak odstranit koření a přidat šťávu z 1 citronu. Plody pomocí dřevěné pěnové lžičky naplnit do malých pohárků a zalít cukrovou šťávou. Sterilizovat při teplotě 85ºC po dobu 15 min.
1.1.5.2
Význam trnky obecné v lékařství a kosmetice
Trnka obecná se řadí mezi léčivé rostliny. Sbírá se její květ a plod. Její léčivé účinky využívali lidé už od starověku, kdy se využíval zejména květ trnky jako lék. Jsou známé trnkové čaje, výluhy, extrakty a maceráty. O léčivých účincích trnky věděli už Galové a Germáni, jako dokládají staré spisy. Léčivou sílu trnkové drogy znala také arabská medicína, jak je známo z informací od lékaře Avicennu. (KRESÁNEK, Jaroslav – DUGAS, Dionýz. 1985.). Asclepiades a Andromachus uznávali trnkové plody jako všestranný lék. Ze šťáv plodů vyráběli účinný a nepostradatelný lék proti úplavici. (URL 12) Ve středověku se stali květy trnky jedním z nejstarších lidových léků. Květy trnky se nejčastěji používali ve formě čaje s laxativními účinky. Čaj zvyšuje také vylučování moči a solí sodíku, je preventivním přípravkem proti močovým a ledvinovým kamenům (URL 9). Dále zvyšuje propustnost krevních vlásečnic a působí protizápalově (KRESÁNEK, Jaroslav – DUGAS, Dionýz. 1985.). Z tohoto důvodu se květ trnky používá také jako základ čaje s potopudným účinkem hlavně při nemocech z prochladnutí (Dorfler, Roselt, 1962). Čaj je vhodný i pro starší osoby a děti. Čaj z trnky se pil také při kožních vyrážkách, na uvolnění kašle a měl také odhlenovací účinek (MACKŮ, Jan – KREJČA, Jindřich. 1988.). Beneš - Rubcov (1984) ve svém díle uvádějí i příznivé vlivy na látkovou výměnu.V dnešní době je její místo v lidovém léčitelství výrazně oslabeno. Dříve se však používala v mnoha zvycích, které se zdají v dnešní době téměř neuvěřitelné, např. v Tyrolských Alpách se trnka používala jako prevence proti žloutence, kdy byla přivázána na levou stranu hrudníku nemocného. Aby
23
měl člověk zajištěnou tzv. trojí úspěšnost, byl v mnoha regionech zvyk sníst tři rozkvetlé trnkové stonky. Pojídání trnkových stonků má také uchránit člověka před horečkou a pakostnicí. (URL 9) Ve farmacii se trnek používá k úpravě chuti léků. (BENEŠ, Karel.- RUBCOV, V.G.1984) Květy se sbírají od dubna do první poloviny května v závislosti na poloze a počasí. Je nutné je sbírat pouze za suchého počasí. (BENEŠ, Karel.- RUBCOV, V.G.1984) Květy se sbírají tak, že je necháme na keři do odkvitnutí, pak se pod keř rozloží plátno nebo papír a poklepem se na ně květy setřesou. Květy z mladých větví je nutné otrhat ručně. Sběr a sušení je nutné provádět opatrně, aby droga neztratila pěknou světle žlutou barvu. (KRESÁNEK, Jaroslav – DUGAS, Dionýz. 1985.). Při sušení se květy ukládají volně, protože zmačkané velmi lehce ztmavnou. Suší se rychle při teplotě maximálně 40°C v tenkých vrstvách.Poměr sušení je 6:1. Správně usušené květy musí mít hořkou chuť, bílou až nažloutlou barvu a jsou bez pachu.Příměsi jiných částí rostlin a tmavých květů snižují kvalitu drogy. Protože ale droga velmi snadno podléhá zkáze, je nutné ji uchovávat v dobře uzavřených nádobách a prohlížet jí, jestli neplesnivý nebo nevlhne. (BENEŠ, Karel.- RUBCOV, V.G.1984) Odvar z květu trnky se připravuje z 2 lžiček sušeného květu zalitého 0,25 l vody. Jestliže má sloužit jako diuretikum, je květ trnky často kombinován s natí přesličky, listem břízy, truskavcem ptačím apod. Čaj se pije po 0,1 l 2-3 krát denně. Vyrábí se i sirup pro děti, kdy se 62 g cukru rozpustí v 38 ml odvaru z květů. Sirup se pije několikrát denně po lžičkách. Sirup je možné použít i jako korigens u přípravků obsahující soli jódu (KRESÁNEK, Jaroslav – DUGAS, Dionýz. 1985.). Plody se sbírají ručně na podzim v době plné zralosti. Podle přírodních poměrů a počasí to bývá v září a v říjnu.plody se zbaví stopek, úlomků, větviček a listů a suší se v tenkých vrstvách na vzdušných a stíněných místech nejlépe pod umělým teplem. Sušící teplota je do 40°C. Předtím však bývá často rychle předsušená na slunci. Poměr sušení je 3:1(BENEŠ, Karel.- RUBCOV, V.G.1984) Plody (ale i listy a kůra) obsahují třísloviny, které mají svíravý účinek. (BENEŠ, Karel.- RUBCOV, V.G.1984).
Proto je možné využít plody
při nespecifických
průjmech dětí jako antidiaroikum a při zápalech trávící soustavy a revmatických zápalech jako antiflogistikum. Odvar z plodů se připravuje z půl lžíce plodů, které se zalijí 0,25 l vody. Odvar se pije po lžičkách 2-4 krát denně. Je vhodný také na kloktání
24
při zápalech ústní dutiny (KRESÁNEK, Jaroslav – DUGAS, Dionýz. 1985.). Plody se mohou do čajů přidávat také jako přísada, obr. 6.
Obr. 6: Plody trnky obecné ve vyráběném čaji, Česká republika. (foto autor)
V kosmetice se produkty trnky používají v řadě přípravků, jedna z možností, kterou už znaly naše babičky je využití spařených trnkových květů k čištění pleti (URL 9). V dnešní době se využívá působení životem nabitých trnkových plodů na vyčerpaný lidský organizmus zejména v jarních měsících. Vyrábějí se hlavně trnkové tělové oleje na posílení a zahřátí pokožky. Tyto oleje příjemně voní a poskytují pokožce svěží vzhled a pěstící účinek. (URL 12) Příkladem může být trnkový pěstící krém od firmy Dr. Hauschka , který se používá v těhotenství a podporuje elasticitu pokožky a slouží jako prevence proti striím. (URL 15) Tato firma využívá výtažky z trnky i při výrobě dalších výrobků jako je např. růžový sprchový krém, který sice po trnce nevoní, ale Prunus spinosa se uvádí v jeho složení (URL 16). Výtažky z trnky obecné je možné najít i v zubních pastách jak uvádí literatura URL 13 a URL 14.
1.1.5.3
Další využití trnky obecné
Porosty trnky obecné (prunus spinosa), má velký význam v přírodě jako úkryt zvěře a prostor pro hnízdění drobného užitečného ptactva. Pro včely je květ trnky velmi významným brzkým zdrojem nektaru a pylu. (BENEŠ, Karel.- RUBCOV, V.G.1984) Tudíž je trnka vysoce ceněnou medonosnou rostlinou. (URL 9) Tento keř využívá i další široké spektrum zvířat jako zdroj potravy, počínaje hmyzem až po ptáky a savce. Létající hmyz má nejvíc v oblibě bílé květy, které nejvíce lákají divoké včely, čmeláky, brouky a mušky. Po květech se na stromě objevují listy, které jsou výbornou potravou pro housenky Otakárka fenyklového, Ostruháčka hnědého
25
i černého i pro ohroženého Bource morušového. Ten staví ve větvích trnky své hedvábné domovy. Může se stát, že celá kolonie trnek může být bez listů.Ve větvích trnky si staví svá hnízda také velké množství ptáků mezi které řadíme hlavně Ťuhýka a Strnada. Pro Strnada obecného je trnkový keř pravý mléčný a medonosný ráj. Zásobárnou potravin a úkrytem se trnkové keře stávají pro hlodavce a ptáky hlavně v zimě, protože trnka patří mezi keře, na kterých lze bobule nalézt i v zimě. (URL 12) Protože trnka velmi dobře odolává i na větrných stanovištích a vytvářela neprostupný hustý porost, využívalo se jí jako větrolamů a rostliny průkopnické na zpevnění hrází a valů, posloužila na zalesnění suchých svahů, pouští a skládek. Pro své výše uvedené vlastnosti a výhody může být označována jako ideální keř. Mezi nevýhody trnky se řadí fakt, že v blízkosti švestkových a třešňových ovocných sadů může být zdrojem společných škůdců. (BENEŠ, Karel.- RUBCOV, V.G.1984). Další předností tohoto nenáročného keře bylo tvrdé dřevo, které se dříve používalo v zemědělství. Naší předkové však dokázali z keře spotřebovat i další části, jako byly trny, které se používali na trnkový inkoust, a kůra, která poskytovala červenou barvu na barvení lnu a ovčí vlny. (URL 12) Tvrdé trnkové dřevo našlo využití při výrobě vycházkových holí. (GRAU, J. , JUNG, R. , MUNKER, B., 1996).
1.2 Charakteristika přírodních poměrů na sledovaných územích 1.2.1
Rozšíření trnky obecné na Slovensku a Česku Mezi nejrozšířenější poddruhy trnky obecné na Slovensku patří Prunus spinosa L.
subsp. spinosa a Prunus spinosa L. subsp. dasyphylla (Schur) Domin. Poddruh Prunus spinosa L. subsp. spinosa je možné nalézt téměř na celém území Slovenska, je roztroušený až hojný v nižších a středních polohách (Bertová a i., 1992). Maximální nadmořskou výšku 1100 m n. m. uvádí Futák (1966). Poddruh Prunus spinosa L. subsp. dasyphylla (Schur) Domin je rozšířený zejména v panonské oblasti, odkud svými severními výběžky kotlin a nížin zasahuje až na jižní okraj karpatské oblasti. Není o něm dostatečný přehled, protože se až donedávna nerozlišoval od nominátního poddruhu. Předpokládá se (Bertová a kol., 1992), že tento jihovýchodoevropský poddruh je v jižní části Slovenska zastoupený hojně. 26
Trnka obecná je v České republice rozšířená roztroušeně až hojně na celém území. Nevyskytuje se ve vysokých polohách, kde se dá nalézt vzácněji (od 500 m.n.m.) a od nižších poloh oreofytika ojediněle. Podle literatury HEJNÝ, Slavomil – SLAVÍK Bohumil, BĚLOHLÁVKOVÄ Radmila aj.(1992.) je nejvyšší nadmořská výška, kde byla trnka nalezena 929 m. n. m. byla zaznamenána nad Velkými Karlovicemi v pohoří Javorníky.
1.2.2
Vymezení sledovaných lokalit Mezi nejteplejší a zemědělsky nejúrodnější oblasti Slovenska patří Podunajská
nížina. Její součástí je území Trnavské pahorkatiny na kterém se rozprostírá také katastr obce Voderady. Celková výměra obce se rozkládá 1 415 ha. Nadmořská výška středu obce je 130 m. n.m. Rozsah nadmořské výšky obce je od 128 do 150 m. n. m. (ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., 1993) V obci Voderady a jejím okolí byla trnka obecná nalezena ve čtyřech lokalitách: •
v zámeckém parku v přední části (lokalita č.1),
•
v zámeckém parku u zadní zdi (lokalita č.2),
•
ve výmole u polní cesty směrem na obec Pavlice (lokalita č.3),
•
u zdi zemědělského statku (lokalita č.4). Nejvýznamnější lokalita byla zaznamenána v katastru obce Voderady v zámeckém
parku. Zámecký park je známým přírodně-sentimentálním parkem, který se významným způsobem zapsal do historie okrasného zahradnictví. Vytvořil ho Bernhard Petri, kterého pozval kníže František Zichy v roce 1794, aby starou francouzskou zahradu rozkládající se za zámkem přizpůsobil soudobím požadavkům. Vytvořený nádherný park byl v posledních dvou stoletích známy po celém Uhersku , a to i proto, že zde bylo založeno a provozováno známé zahradnictví a školka ovocných a okrasných dřevin, která byla známá nejen v oblasti Slovenska. Do dnešních dnů se dochovali v parku vzácné exempláře dubu zimního (Quercus petraea), jejichž věk je odhadován na 200 300 let, jehličnanů a mnohých jiných rostlinných druhů. Po druhé světové válce, kdy zámek s parkem převzali různé subjekty (opravna sovětských tanků, kachní farma, politická škola, atd.), byla naplánována a v některých případech i započata rekonstrukce parku, která však nikdy nebyla dokončena. V současné době park, zejména jeho zadní
27
část, neustále více a více pustne. I když čas od času jsou zde provedeny operace údržby, ale ty nejsou k rostlinstvu v parku často dostatečně citlivé. Dalšími malými lokalitami, kde byl zjištěn výskyt trnky obecné je místo u zdi zemědělského statku a výmol u polní cesty směrem z obce Voderady na obec Pavlice. Polohu jednotlivých lokalit zachycuje volně šiřitelná mapa (URL 18) na obr. 7.
Obr. 7: Poloha jednotlivých lokalit v katastru obce Voderady. Mapa byla použita ze serveru Freemap Slovakia (URL 18).
1.2.3
Rostlinstvo a živočišstvo na sledovaných územích Složení flóry a fauny v katastru obce Voderady a v jejím blízkém okolí je
výsledkem působení mnoho faktorů. Mezi nejvýznamnější patří vliv zemědělské činnosti člověka na okolní přírodu, dále dlouhodobé působení geologických a klimatických změn, které proběhly v dávných historických dobách. Flóru na této lokalitě je možné charakterizovat jako biocenózy (synantropní společenství). Nachází se zde biocenózy rovinných hájů,
kulturní stepi a urbární biocenózy. Protože tyto
společenství uměle zachovává a svou činností řídí člověk, jsou pokládány za druhotné.(ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., 1993) 28
MICHALKO Ján a kol.(1986) v díle Geobotanická mapa ČSSR, SSR, (Bratislava: Slovenská akadémia vied vo vydatel̓stve VEDA: Centrum biologicko-ekologických vied, Ústav experimentálnej biológie a ekológie, 1984-1986.), ze kterého cituje ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., (1993) řadí flóru obce Voderady z fytogeografického hlediska do oblasti středoevropské a jihoevropské teplomilné flóry – Pannonicum, do okresu Podunajská nížina. V katastru obce Voderady je možno nalézt několik původních vegetačních jednotek. Lužní lesy nížinné (Ulnenion) je možné naleznout v povodí potoka Gidra a v širší oblasti dubově-habrových lesů panonské (Querco robori – Carpinenio betuli). Do okrajové části zasahují i dubové xerotermofilní lesy ponticko-panonské (AceriQuercion). Společenství jasanovo-jílmových a dubovo-jílmových lesů jsou základem pro lužní lesy v této oblasti. Ze stromů se vyskytují hlavně tvrdé lužní dřeviny jako je např. jasan úzkolistý (Fracinus angustifolia), dub letní (Quercus robur), dub plstnatý (Quercus pubescens), jilm habrolistý (Ulmus minor), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a javor polní (Acer campestre) spolu s měkkými dřevinami lužních lesů jako jsou např. topol bílý (Populus alba), topol černý (Populus nigra), olše lepkavá (Alnus glutinosa), a různé druhy vrb (Salix sp.). Ve velkém rozsahu roste v lokalitě akát bílý (Robinia pseudoacacia), který patří k nepůvodním dřevinám. Svída krvavá (Swida sanguinea), svída jižní (Swida australis), brslen evopský (Euonymus europea), bez černý ( Sambucus nigra), zob ptačí obecný (Ligustrum vulgare ) a hloh (Crataegus sp.) jsou zástupci křovinatých druhů. Orsej jarní (Ficaria verna), kostřava (Festuca sp.), podražec křovištní (Aristolochia clematis), svízel mořenovitý (Galium rubioides), břečťan popínavý (Hedera helix), kokořík širolistý (Polygonatum latifolium), šťovík krvavý (Rumex sanguineus) a jiné reprezentují bylinné druhy. (ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., 1993) Podle literatury MICHALKO Ján a kol.(1986) se z původních dubovo-habrových lesů panonských a dubových xerotermofilních lesů ponticko-panonských dochovala do současnosti pouze malá část a ve zbytcích rovinných hájků, remízků a skupin stromů převládá hlavně dub dub plstnatý (Quercus pubescens), akát bílý
(Robinia
pseudoacacia), bez černý ( Sambucus nigra), hloh (Crataegus sp.). Na fotografii obr. 8 je vyfocený stoletý dub v oboře. 29
Obr. 8: Dobová fotografie – Stoletý dub v oboře.
Flóru obce dále charakterizují společenstva, které jsou na lokalitách, jenž byly zasaženy a narušeny lidskou činností. Zde se vyskytují hlavně bylinná společenství tvořené kopřivou dvojdomou (Urtica dioica), pelyněk černobýl (Artemisia vulgarit), rýt žlutý (Reseda lutea), lebeda rozkladitá (Atriplex patula), lebeda tatarská (Atriplex tatarica) a atd. (ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., 1993) Podle zoogeografického členění Slovenska zařazujeme faunu obce Voderady a jejího okolí do oblastí paleoarktické (podoblast eurosibiřská). Podle převládajících biotopů zařazujeme faunu Voderad do zóny stepí a lesostepí. Velký vliv na charakter biotopů území (rovinaté háje, remízky, polní biotopy ,..) má složení tamní fauny. Nejbohatší skupinou živočichů jsou bezobratlí. Největší zastoupení má hmyz, červy, slimáci a pavouci. Dále je zde zastoupeno velké množství brouků, ze kterých převládají draví střevlíci, mandelinky a sluníčka, které požíráním škůdců jsou v polních kulturách užitečné. Život v obci často stěžuje bodavý a savý hmyz, zejména komár pisklavý a ovád hovězí. Z vyšších živočichů si pozornost zasluhují např. obojživelníci a plazy např. ropucha obyčejná a několik druhů ryb žijících v potoce Gidra. Z plazů je nejhojnější ještěrka obecná. Nejpočetnější skupinou obratlovců jsou ptáci. Některé druhy jsou 30
významnými lovnými druhy. Loveni jsou zejména bažanti a koroptve pro jejichž chov byla v blízkosti obce vybudována bažantnice. Z dravých ptáků je nejvýznamnější sokol. Kromě běžných druhů ptáků (holub hřivnáč, hrdlička zahradní, havran polní, straka, havran polní, vrána, kavka, sýkorka, brhlík, stehlík a jiné) je zde možné nalézt i některé vzácné druhy např. drop velký, káně sivé apod. Kromě ptáků představují druhou velkou skupinu obratlovců savci. Na sledovaném území jsou nejhojněji zastoupeny zejména malé druhy. Z hmyzožravců je to např. ježek a krtek obecný, z hlodavců je to myš domácí a potkan obecný, dále např. křeček obecný a sysel obecný, kteří dokážou udělat značné škody na zemědělských kulturách. K významným lovným druhům patří zajíc polní, srnec, prase divoké. Vzácně se na sledovaná území zatoulá jelen evropský. Ze šelem je v oblasti Voderad je možno nalézt lasičku obecnou, tchoře obecného a tchoře stepního, lišku obecnou a jiné. (ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., 1993)
1.2.4
Geomorfologie a geologické poměry Geomorfologické poměry obce Voderady je možné přirovnat geomorfologickým
poměrům obce Trnava, jenž dostatečným způsobem popisuje literatura URL 10. Z ní je možno citovat: „Z morfoštruktúrneho hľadiska patrí kataster mesta do oblasti s reliéfom horizontálnej a subhorizontálnej štruktúry, morfotektonicky slabo diferencovanej, so slabým uplatnením litológie. Z morfoskulptúrneho hľadiska ide o akumulačno-erózny reliéf proluviálno-eolickej roviny. Rovina je mierne uklonená k JV. Sklony na fluviálnych nivách, úvalinách a úvalinových dolinách a rovinách sprašovej tabule nepresahujú 3˚. Strmšie sklony sa vyskytujú iba na niektorých miestach eróznodenudačných svahov pozdĺž toku Trnávky v Modranke a Krupského potoka. Najstrmšie svahy v území sa nachádzajú na erózno-denudačných svahoch medzi Bolmutovým dvorom a cestou Trnava-Bučany. Formy reliéfu na území boli vytvorené v naviatych sprašiach, sú preto výsledkom pôsobenia geomorfologických činiteľov pôsobiacich v období neskorého wurmu a holocénu. Ide o procesy gravitačné, zrážkové, fluviálne, eolické a antropogénne. Najvyššie polohy územia majú charakter plochých povrchov a mierne uklonených plošín na sprašovej tabuli. Najnižšie polohy územia predstvujú depresné formy, a to doliny s dobre vyvinutými nivami, úvalinovité doliny, úvalinovité zníženiny, úvaliny a uzavreté
31
depresie. Medzi plochými povrchmi sprašovej tabule a plošinami a depresnými formami sa nachádzajú nevýrazné erózno-denudačné svahy.“ Dále je možné z této literatury citovat: „Charakter úvalinovitých dolín majú doliny, ktoré majú lokálne vyvinutú nivu. Pri ich vzniku mali prevahu derázne procesy nad fluviálnymi. Depresné formy v katastrálnom území Trnavy možno považovať za úvalinové zníženiny a úvaliny. Tieto depresné formy sú veľmi plytké a nachádzajú sa na veľkých plochách, prevažne na úrovni plochého povrchu sprašovej tabule, a na mierne uklonených plošinách. Sú považované za výsledok deflácie.“ Literatura dále pokracuje: „Podunajská nížina, ktorej súčasťou je aj územie katastra mesta Trnava, je výsledkom popaleogénnej germanotypnej tektoniky. Súčasný reliéf je výsledkom vzájomného pôsobenia endogénnych a exogénnych síl počas pliocénu a kvartéru. Hlavnými činiteľmi exomorfogenézy v tomto období boli gravitácia, povrchovo stekajúca voda, rieky, vietor, podpovrchovo odtekajúca voda a stagnujúca
voda
a
od
neolitu
človek,
ktorý
ovplyvnil
nielen
priebeh
exomorfogenetických procesov, ale i tvárnosť foriem reliéfu. Katastrálne územie mesta sa nachádza na nižšie vyzdvihnutom bloku tabulového stupňa Trnavskej pahorkatiny“
1.2.5
Půdní poměry Vývoj každé obce je ovlivněn přírodními poměry, ve kterých se daná obec
nachází. Obec Voderady má z pohledu klimatických podmínek, reliéfu, geologických poměrů,
vodního
režimu
a
hlavně
z půdních
poměrů
velmi
příznivé
podmínky.Katastrální území Voderady se rozprostírá v rovinaté až mírně zvlněné části Trnavské tabule. To je důvodem proč se půdy v tomto katastru nejen dobře obhospodařují, ale nebyly ve výraznější míře poškozené erozí. A to i navzdory některým necitlivým zásahů v zemědělství, které se na tomto území při jeho dlouhodobém vývoji několikrát vyskytly. (ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., 1993) Půdy, které vznikly z původních geologických substrátů na tomto území mají velmi příznivé vlastnosti. V ledových dobách zde byly naváty několik metrů tlusté spraše, které výrazně převládají na celém území katastru.Výhodou spraše jsou příznivé fyzikální a chemické vlastnosti, které při zpracování půdními mikroorganizmy a po kvalitním hnojení poskytují velmi ceněnou vysokohodnotnou drobně-hrudkovitou strukturu.Nevýhodou tohoto typu půdy je, že jsou vysušené a v suchých letech, které se v této oblasti často vyskytují, se výrazně podílejí na velkém vláhovém deficitu půdy. Až 32
z Malých Karpat přinášel potok Gidra při povodních různý štěrk a zvětralé horniny. Tento typ se však vyskytuje jen na malé části území v okolí potoka Gidra. Na území obce převládá černozem, která vznikla na spraších. Jedná se o velmi staré půdy, které jsou pomocí radiouhlíkové metody měření věku humusu datovány na minimálně na 5,5 tis. let. Pravděpodobně jsou ale mnohem starší. Z těchto údajů vyplývá, že na těchto půdách hospodařili už zemědělci v mladší době kamenné, následně Kelti, Římani a nakonec staří Slované. Černozemě mají tloušťku humusového horizontu 0,5 - 0,7 m. Tento humusový horizont je menší pouze na malých plochách z důvodu eroze.Černozemě v této oblasti mají příznivé fyzikální vlastnosti, pH půdy a dobrou přirozenou zásobu živin. Díky těmto vlastnostem mají půdy vysokou úrodnost a zároveň i vysokou odolnost vůči nepříznivým civilizačním činitelům. Vlivem výše uvedeného příznivého pH neutralizují vliv kyselých dešťů a mohou vázat různé škodlivé látky z exhalátů. Tím přispívají příznivě ke kvalitě zemědělských výrobků a k celkové hygieně krajiny. (ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., 1993) V nivě potoka Gidra se vyskytují lužní typy půdy – černice. Tento typ půdy má podobné vlastnosti jako černozem, je však mnohem vlhčí. Ani při současné vysoké vědecko-technické úrovni nebylo zatím možné vytvořit tyto typy půd. (černozem, černice). Mělo by se jim proto věnovat zvýšené pozornosti a ochrany. (ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., 1993)
1.2.6
Klimatické poměry Velká rozmanitost počasí v této oblasti je ovlivněná častým střídáním
vzduchových hmot s rozdílnými vlastnostmi nad tímto územím. Oblast spadá do mírného klimatického pásma na rozhraní mezi oblast s přímořským a kontinentálním klimatem. Podnebí výrazně ovlivňuje proudění vzduchu mírných šířek od Atlantického oceánu. Vzduchové hmoty arktického a subtropického původu se vyskytují ojediněle a vyvolávají výrazné změny počasí. Podle klasifikace území podle Köppena spadá katastr Voderady do klimatického typu Cxb. Tento typ znamená, že nejchladnější měsíc nemá v průměru nižší teplotu než -3°C a nejteplejší měsíc nemá průměrnou teplotu pod 20°C. Dalším požadavkem je, že alespoň 4 měsíce v roce mají průměrnou teplotu nad 10 °C . Nejvíce srážek se zaznamenává na začátku léta a na konci podzimu. Při klasifikaci území podle vláhových kritérií náleží katastr Voderady do okrsku typu A1 vyznačující se teplem, suchem, mírnou zimou, dlouhým slunečným svitem (víc jak 2000 h/rok) a 33
počtem letních dní (s teplotou nad 25 °C) v roce nad 50 dní.Na základě těchto klasifikací a klasifikace ročního deficitu vláhy (300-350 mm/rok) spadá obec Voderady k nejteplejším a současně nejsušším zemědělským oblastem na Slovensku. Protože obec Voderady nemá vlastní dlouhodobé meteorologické měření, bylo na vyhodnocení použito hodnot z meteorologických měření z Trnavy a Králové pri Senci. Tabulky jednotlivých údajů jak je uvádí ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., (1993) jsou uvedeny níže. (ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., 1993) Tab. 1: Průměrné měsíční teploty vzduchu. I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Rok
-1,8
-0,3
4,4
9,7
14,6
18,1
19,6
19,0
13,6
9,6
4,6
0,4
9,4
Tab. 2: Trvání charakteristik průměrných denních teplot ve dnech. Období 1 (≥ 5 °C)
Období 2 (≥ 10 °C)
Období 3 (≥ 15 °C)
Období 4 (≤12 °C)
Z
K
T
Z
K
T
Z
K
T
Z
K
T
20.3.
13.11.
230
17.4.
1.10.
179
30.4.
15.9.
110
1.10.
30.4.
212
Označení: Z – začátek období, K – konec období, T – trvání období ve dnech. Období 1 – určuje trvání širšího vegetačního období. Období 2 – určuje trvání užšího vegetačního období. Období 3 – určuje trvání letního období. Období 4 – určuje trvání topné sezóny.
Tab. 3: Průměrný měsíční úhrn srážek v mm. I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Rok
38
36
33
40
49
71
60
57
35
41
54
46
560
Tab. 4: Průměrný počet dní se srážkami. I
II
III
IV
V
VI
VII
VII
IX
X
XI
XII
I ≥ 1 mm
7,4
6,8
6,7
6,6
7,2
8,4
8,2
7,1
Ro k
6,8
5,4
9,1
8,6
87, 5
34
≥ 10 mm
0,7
0,9
0,7
1,3
1,5
2,3
1,7
1,8
0,9
1,1
1,4
1,1
15, 4
Tab. 5: Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou. XI
XII
I
II
III
IV
Rok
≥ 1 cm
1,6
7,8
17,2
8,0
3,0
0,1
37,8
≥ 5 cm
0,3
3,3
9,3
0,9
1,6
-
15,4
Tab. 6: Trvání období bez srážek ve dnech v závislosti na pravděpodobnosti výskytu.
1.2.7
Pravděpodobnost výskytu jednou za
2
5
10
20
50
100
let
Trvání bezsrážkového období
32
43
51
58
67
73
dní
Vodstvo Katastrální území obce Voderady spadá do povodí Dunaje. Přes území prochází
potok Gidra a na malé části území na východním okraji katastru teče Ronava. Tyto přírodní toky se výrazným způsobem podílely na přinášení různých zvětralin a štěrků při povodních jak bylo uvedeno výše. (ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., 1993).
1.3 Silice Po chemické stránce jsou plody trnky složitým komplexem. Obecně podle ruské literatury (URL 17) plody trnky obsahují ve 100g dužiny plodů: •
1,5 g
bílkoviny,
•
0,3 g
tuky,
•
9,4 g
uhlohydráty,
•
2g
vláknina,
•
2,5 g
organické kyseliny,
•
83 g
voda,
•
9,3 g
monosacharidy a disacharidy,
35
•
0,1 g
škrob,
•
1,3 g
popeloviny.
Ve 100 g dužiny plodů se nachází následující zastoupení vitamínů a jejich prekurzorů: •
200 µg
vitamín PP
•
1400 µg
β-karoten
•
233 ug
vitamín A,
•
40 ug
vitamín B1 (tiamín),
•
50 µg
vitamín B2 (riboflavín)
•
17000 µg
vitamín C
•
500 µg
vitamín E
•
300 µg
vitamín PP (niacínový ekvivalent)
Dále se ve 100 g dužiny plodů se nachází následující významné makroelementy a mikroelementy: •
32 mg
vápník,
•
17 mg
hořčík,
•
14 mg
sodík,
•
239 mg
draslík,
•
25 mg
fosfor,
•
1,9 mg
železo.
Energetická hodnota 100 g dužiny trnky je v literatuře (URL 17) udávaná hodnotou 54 kcal, která odpovídá hodnotě 226 kJ. Silice (éterické oleje, esenciální oleje)
jsou velmi rozsáhlou a
rozmanitou
skupinou organických sloučenin s heterogenní strukturou. Definice chemické podstaty je proto z tohoto důvodu značně složitá. Proto se autor v práci věnoval pouze některým vybraným složkám silic.(URL 21) Velmi obecně lze říci, že silice obsahují těkavé látky vonící a i bez vůně, lipofilní, těžce rozpustné ve vodě. (Devínský 2001), (Tomko 1999). V čerstvém stavu jsou bezbarvé, olejovité, ve vodě nerozpustné, ale dobře rozpustné v ethanolu a dalších polárních organických rozpouštědlech. Při skladování podléhají nepatrně oxidaci, dochází ke změně jejich hustoty a také jejich zabarvení, které je
36
tmavší. Množství a kvalitu silic a jejich množství ovlivňují podmínky prostředí, tj. množství srážek, povětrnostní vlivy, množství světla, tepla, vzdušného kyslíku, živin atd. (URL 21)
Můžou se ukládat v některém rostlinném orgánu. Proto rozlišujeme silice květů, listů, plodů, kůry a podobně. (URL 21). V rostlině se tvoří v cytoplazmě sekrečních buněk a deponují se v silicových žlázkách a zpětně se neresorbují. V čerstvém stavu jsou bezbarvé, skladováním oxidují, živičnatí a tmavnou. (Devínský 2001), (Tomko 1999) Zajímavostí je, že rostliny obsahující alkaloidy silice neobsahují nebo jen v malém množství a naopak. Silice mají velký význam nejen v lékařství, kosmetice a potravinářství, parfumerii, kde se používají pro svou intenzivní specifickou vůni, ale jejich původní význam je ochraňovat rostlinu před predátory, pro které je vůně rostliny nesnesitelná. (URL 21, STARÝ, F. – POSPÍŠIL, F. – HLAVSA, B., 1987, JIRÁSEK, V – STARÝ, F. – SEVERA, F., 1989, MIKA, K., 1988) Aromatické prchavé látky a jim příbuzné sloučeniny jsou využívány již od starověku. Využívaly je už národy starověkého Egypta, Číny a Indie. Tyto produkty se používali jako součást léčebných a omlazujících přípravků a byly vysoce ceněny.Kromě léčebných a kosmetických přípravků byly nepostrádatelnou součástí jídel ve formě koření, čemž svědčí dochované egyptské papyrusové svitky. Dále svitky uvádějí, že byly používány i balzamování mrtvých. Řecký lékař Theophrastos položil na přelomu letopočtu základy aromaterapie – náuky zkoumající a popisující účinky aromatických přírodních látek na lidský organismus. Již v té době bylo známo, že na dýchací systém mají silice velmi příznivý vliv.Technika zdokonalené destilace byla objevena v arabském světě přibližně na počátku 6. století. Tato technika se stala vhodnou metodou pro získávání silic z rostlinného materiálu. V dalších stoletích byla technika destilace neustále zdokonalována.(Kresánek, J. 1999) Destilace se tak stala jedním z nejstarších postupů pro izolaci silic z rostlinných materiálů. U této destilace rozeznáváme dva postupy: •
Destilace vodou – získávání relativně stálých silic z rostlinných materiálů, může docházet ke změnám ve složení silic.(Suchý, V., 1994)
37
•
Destilace vodní parou – mnohem šetrnější metoda,než destilace vodou. Získá se větší množství silic než u extrakce, ale vydestilovaná silice se svým složením částečně liší od extrahované. (Suchý, V., 1994)
Mezi další způsoby patří: •
Extrakce organickými rozpouštědly – neprchavé a méně prchavé silice.(Suchý, V., 1994)
•
Lisování – jsou významné zvláště pro parfumerii. Látky s vysokým obsahem silic, které jsou v povrchových částech rostliny.(citrusy) (URL 22),
•
Extrakce tuky (enfleurage [anfleráž]) – velmi časově náročný, ale nejšetrnější nejšetrnější postup. Tato metoda se provádí tak, že se květy prokládají vrstvou tuku. Výměna květů probíhá do té doby, než se tuk silicemi nenasytí (vzniká pomáda.) (URL 22).
V rostlinách nacházíme silice poměrně často. Silic je známo asi 3000 druhů. Základních druhů je cca 150. Jednodušší uhlovodíkové terpenické látky se vyskytují u mladších rostlin, zatímco kyslíkaté deriváty u rostlin starších. Zejména v horkých letních dnech se silice vypařují, čímž vytvářejí ochranný obal kolem rostliny. Tímto způsobem je rostlina chráněna před vlivy vnějšího prostředí – silice odpuzují živočišné škůdce, bakterie a houby (Suchý, V 1994 ), (Kresánek, J. 1999) Po chemické stránce můžeme silice rozdělit na silice s obsahem: •
acyklických monoterpénů
•
bicyklických monoterpénů
•
seskviterpénů
•
di-, tri-, tetra-, polyterpénů
•
fenylpropánů
Nejznámější složky silic z Prunus spinosa jsou podle literatury Devínský (2001), Tomko (1999) např.: •
eugenol – má antiseptické účinky, využití v medicíně, potravinářství jako ochucovadlo
•
anizol, anetol, fenetol – z chemické stránky jsou étery využívají v potravinářství
•
(lékořicová chuť)
kimonem, nasycený uhlovodík, hlavní složka citrónové silice 38
•
farnezol, nejdůležitější seskviterpén, nenasycený (přídavek do cigaret)
•
skvalén, nejznámější triterpén, je hlavním překurzorem v biosyntéze steroidů
•
karotény - tetraterpény
•
cyklopentanon – cyklický keton
•
acetyleugenol
•
anízový aldehyd
•
metylchavikol
Silice nachází své největší uplatnění v kosmetickém průmyslu. Díky svým výrazným éterickým vlastnostem se přidávají jako součást parfémů, pěn do koupelí, šamponů, atd. Velmi důležité jsou také v potravinářském průmyslu. Nejčastěji se jich využívá jako stomachika (látky mírně dráždící sliznici žaludku, čímž dochází ke zvýšení sekrece žaludečních šťáv). Využívá se též cholagogického účinku (výšení vylučování žluče do tenkého střeva) a nebo karminativního účinku (spasmolytické ovlivnění trávicího traktu). Často se jich využívá i jako korigenčních přípravků. (Kresánek, J. 1999), (Suchý, V 1994 ). Využívají se také v lékařství a farmakologii jako antiflogistika a přípravky s antiseptickými, dezinfekčními nebo antimikrobiálnimi účinky.Využívá se např. složek jako je peruánský balzám, cineol, eugenol, menthol, citronellol a jiné. Skořicová silice, pyretriny, myristicin, kafr a jiné mají insekticidní účinek.(Kresánek, J. 1999)
39
2 Cíle diplomové práce Cílem diplomové práce je: •
observačně – morfologickou analýzou zjistit výskyt a zastoupení druhu Prunus spinosa L. agg., rozšíření populací a popis jejích stanovišť na vybraných lokalitách.
•
získat co nejvíce poznatků o sledovaném druhu a jeho využití v potravinářství, v lidovém léčitelství, farmaceutickém průmyslu a včelařství.
•
získat informace o významu trnky pro potravinářství a zájem lidí o potravinářské výrobky z ní. Součástí je i malý průzkum znalostí lidí o významu a využití trnky obecné a získání přehledu o zpracovatelích a produktech z trnky obecné.
•
chemickou analýzou získat složení různých potravin vyrobených z trnky obecné a jejích vzájemné srovnání se zaměřením na silice (éterické oleje - vonné látky).
40
3 Metodika práce 3.1 Studovaný materiál Diplomová práce byla zaměřená autochtonní taxony rodu Prunus spinosa L.: •
Prunus spinosa L. subsp. spinosa
•
Prunus spinosa L.subsp. dasyphylla (Schur) Domin
•
Prunus x fruticans Weihe Základní určování druhů se provádělo v jarních a v podzimních měsících
(dozrávání plodů, kvitnutí). V zimním období (vegetační klid) bylo vykonáváno průběžné sledování populace trnek ve vybraných lokalitách. Na podzim se sbírali větvičky s listy a plody a na jaře větvičky s květy, ze kterých se určovaly jednotlivé druhy. Byl proveden popis a archivace jednotlivých odebraných vzorků. K určování jednotlivých druhů bylo uskutečňováno podle následující literatury: Flóra Slovenska IV/3 (Bértova a kol., 1992), Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska (Marhold, K. – Hindák, F. 1998), Veľký kľúč na určovanie vyšších rastlín I. (Dostál, J. Červenka, M. 1991) a Kľúč na určovanie drevín podľa púčikov a konárikov (Červenka, M. – Cigárová, K. 1974). Dále bylo stanovení jednotlivých druhů na vybraných lokalitách konzultováno s vedoucím diplomové práce, doc. RNDr. Tiborem Barancem, CSc. Výskyt populací na sledovaných lokalitách, jejichž monitorování a hodnocení bylo uskutečňované v jarním a podzimním období. Na studovaných objektech byly zkoumány a hodnoceny následující znaky: •
věková struktura – věk byl určen na základě měření tloušťky kmínku, tab. 7. Tab. 7: Tabulka stanovení věku jedince na základě měření tloušťky kmene.
Průměr kmene (cm)
0-3
3,1-5
5,1-7
7,1-9
9,1-11
11,1-13
Věk jedince (rok)
0-5
6-10
11-15
16-20
21-25
26-30
•
výšková struktura,
•
určení dominantního objektu (podle průměru nejtlustějšího kmene). Monitorování jednotlivých populací trnek probíhalo ve vybraných lokalitách
v roce 2009-2010. V rámci zpracování bakalářské práce autora této diplomové práce
41
byly některé skutečnosti, zejména v lokalitě zámeckého parku, podchyceny již v roce 2007-2008. Kromě práce v terénu probíhalo také teoretické studium na základě literárních zdrojů
jednotlivých lokalit
po stránce klimatických podmínek, geomorfologie a
geologických poměrů, půdních poměrů, složení flory a fauny na sledovaných územích.
3.2 Metody Na sledovaných plochách ve vybraných lokalitách katastrálního území probíhali podrobné analýzy populací. Jednotlivé populace se od sebe lišili velikosti populace, rozlohou a dalšími stanovištními charakteristikami. Z pohledu velikosti populací, druhotné skladby a podle typu květů v období dubna až května a typu plodů v období září až listopad byly sledovány následující parametry jednotlivých populací: 1. druhové složení (taxony) 2. velikost lokality- plocha lokality, počet jedinců, dominantní jedinec (průměr kmenu, výška, odhadovaný věk) 3. informace o lokalitě – nadmořská výška, expozice, sklon, podklad 4. typ společenství 5. vitalita Výška a obvod jednotlivých exemplářů byla měřena pomocí délkového měřidla – posuvného měřítka a metru. Topografická mapa studovaného území byla použita při určování nadmořské výšky jednotlivých studovaných lokalit. Sklon lokality byl stanovený odhadem, stejně jako vitalita jednotlivých populací.
3.3 Zpracování a porovnávání vzorů potravin Porovnání získaných vzorků potravin bylo provedeno dvěma základními způsoby – chemickou analýzou a senzorickou analýzou (degustací) provedenou zástupci laické veřejnosti. Pro senzorickou analýzu byly zakoupené sušené květy a plody upraveny do formy odvaru a nálevu. Ostatní vzorky potravin byli degustovány bez úprav. Odvar a nálev ze sušených květů a plodů byl připraven následujícím způsobem:
42
Nálev ze sušených květů: Jedna až dvě čajové lžičky se přelijí ¼ litrem vroucí vody, nechají se v zakryté nádobě 15 minut odstát a scedí se. Nálev se připravuje vždy čerstvý. Pije se 1-2 x denně. Odvar ze sušených plodů:Jedna čajová lžička se vsype do ¼ litru studené vody, přivede se k varu a nechá krátce povařit. V zakryté nádobě se nechá 15 minut odstát a scedí se. Odvar se připravuje vždy čerstvý. Pije se 1-2 x denně. Chemická analýza vzorků potravin proběhla na plynovém chromatografu na Fakultě chemické na Vysokém učení technickém v Brně. Při této analýze byla využita metoda mikroextrakce pevnou fází – SPME. Metoda mikroextrakce pevnou fází je vhodná pro izolaci těkavých a středně těkavých látek. Metoda je účinnou a jednoduchou sorpčně/desorpční technikou pro zakoncentrování analytu. Výhodou této metody je rychlost a vyloučení manipulace s extrakčními činidly, protože analyty jsou absorbovány přímo ze vzorku. Časový interval se pohybuje v rozmezí od 2 do 30 min. (Hlaváčová 2007), (URL 23) Na analýzu se použije malé množství sorbetu, které se sorbuje na vlákno z taveného křemene pokryté zakotvenou fází, obr. 9.
Obr. 9: Sonda s vláknem z taveného křemene. (foto autor)
Sorbce se nechá probíhat po určitou dobu, kdy analyt sorbuje na tuhou fázi. Po expozici následuje analýza, která je obvykle prováděna v plynovém chromatografu. Vlákno se při teplotách kolem 300°C termicky resorbuje a analyt vstupuje do chromatografické kolony. V ní se provádí separace a analýza vzorku. (Klouda, 2003) Chromatografie je jednou ze separačních
metod. Oddělují (separují) se u ní
jednotlivé složky obsažené v analytu. Je proto využívána pro kvalitativní a kvantitativní analýzu. (Klouda, 2003) Pro analýzu těkavých látek, které se dají převést do plynného stavu se využívá plynová chromatografie. Vzorek (analyt) je vložen do proudu nosného plynu, který se pohybuje chromatografickou kolonou a unáší tak analyt skrz kolonu k detektoru, jenž je na výstupu z kolony. V průběhu unášení vzorku skrz kolonu se jednotlivé složky analytu v závislosti na své specifické hmotnosti separují. Z tohoto důvodu přichází některé složky k detektoru dřív, jiné později. Z časového průběhu
43
intenzity signálu na detektoru je možné určit druh a množství zastoupení jednotlivých složek. (Klouda, 2003) Příklad chromatografu je ukázán na obr. 10.
Obr. 10: Plynový chromatograf LECO, (foto autor).
44
4 Výsledky práce a diskuse 4.1 Seznam taxonů zjištěných na sledovaném území Na sledovaných územích byly pozorovány tyto taxony: •
Prunus spinosa L. subsp. spinosa – slivoň trnitá pravá
•
Prunus spinosa L.subsp. dasyphylla (Schur) Domin – slivoň trnitá chlupatá
•
Prunus spinosa subsp. fruticans (Weihe) – slivoň trnka křovitá
4.2 Výskyt jednotlivých taxonů na sledovaných lokalitách •
Prunus spinosa L. subsp. spinosa – slivoň trnitá pravá o Lokalita č. 1 – Voderady – zámecký
park
přední
část
–
Orihelová,
26.10.2008, 18.4.2009, 11.9.2009, 7.4.2010 o Lokalita č. 2 – Voderady – zámecký park zadní část - Orihelová, 26.10.2008, 18.4.2009, 11.9.2009, 7.4.2010 o Lokalita č. 3 – Voderady – Pavlice – polní cesta - Orihelová, 26.10.2008, 18.4.2009, 11.9.2009, 7.4.2010 o Lokalita č. 4. – Voderady – zemědělský statek - Orihelová, 26.10.2008, 18.4.2009, 11.9.2009, 7.4.2010 •
Prunus spinosa L.subsp. dasyphylla (Schur) Domin – slivoň trnitá chlupatá o Lokalita č. 1 – Voderady – zámecký
park
přední
část
–
Orihelová,
26.10.2008, 18.4.2009, 11.9.2009, 7.4.2010 o Lokalita č. 2 – Voderady – zámecký park zadní část - Orihelová, 26.10.2008, 18.4.2009, 11.9.2009, 7.4.2010 o Lokalita č. 3 – Voderady – Pavlice – polní cesta - Orihelová, 26.10.2008, 18.4.2009, 11.9.2009, 7.4.2010 •
Prunus spinosa subsp. fruticans (Weihe) – slivoň trnka křovitá o Lokalita č. 1 – Voderady – zámecký
park
přední
část
–
Orihelová,
26.10.2008, 18.4.2009, 11.9.2009, 7.4.2010 o Lokalita č. 3 – Voderady – Pavlice – polní cesta - Orihelová, 26.10.2008, 18.4.2009, 11.9.2009, 7.4.2010 45
4.3 Struktura populací Lokalita č.1- Voderady – zámecký park přední část: 1. Druhové složení: Prunus spinosa L. subsp. spinosa – slivoň trnitá pravá Prunus spinosa L.subsp. dasyphylla (Schur) Domin – slivoň trnitá chlupatá Prunus spinosa subsp. fruticans (Weihe) – slivoň trnka křovitá 2. Velikost lokality: plocha lokality – 4 m x 10 m počet jedinců – 18 dominantní jedinec - průměr kmenu – 7,9 cm - výška – 2,3 m - odhadovaný věk – 18 let 3. Informace o lokalitě: nadmořská výška – 129 m.n.m. expozice – severovýchodní sklon – 2° podklad – hlinitá půda 4. Typ společenství –Querco – Fagetea 5. Vitalita – společenství vitální
Lokalita č. 2 – Voderady – zámecký park zadní část: 1. Druhové složení: Prunus spinosa L. subsp. spinosa – slivoň trnitá pravá Prunus spinosa L.subsp. dasyphylla (Schur) Domin – slivoň trnitá chlupatá 2. Velikost lokality: plocha lokality – 2 m x 4 m počet jedinců – 5 dominantní jedinec
46
- průměr kmenu – 4,6 cm - výška – 1,5 m - odhadovaný věk – 8 let 3. Informace o lokalitě: nadmořská výška – 128 m.n.m. expozice – východní sklon – 10° podklad – hlinitá půda 4. Typ společenství - Querco – Fagetea 5. Vitalita – společenství průměrné
Lokalita č.3 – Voderady – Pavlice – polní cesta: 1. Druhové složení: Prunus spinosa L. subsp. spinosa – slivoň trnitá pravá Prunus spinosa L.subsp. dasyphylla (Schur) Domin – slivoň trnitá chlupatá Prunus spinosa subsp. fruticans (Weihe) – slivoň trnka křovitá 2. Velikost lokality: plocha lokality – 3 m x 8 m počet jedinců – 17 dominantní jedinec - průměr kmenu 6,3 cm - výška – 2,1 m - odhadovaný věk – 13 let 3. Informace o lokalitě: nadmořská výška – 132 m.n.m. expozice – jiho-východní sklon – 0° podklad – spraš 4. Typ společenství - Ligustro – Prunetum dasyphyllae
47
5. Vitalita – společenství vitální
Lokalita č. 4. – Voderady – zemědělský statek: 1. Druhové složení: Prunus spinosa L. subsp. spinosa – slivoň trnitá pravá 2. Velikost lokality: plocha lokality – 1 m x 4 m počet jedinců 3 dominantní jedinec - průměr kmenu – 1,9 cm - výška – 0,9 m - odhadovaný věk – 3 roky 3. Informace o lokalitě: nadmořská výška – 131 m.n.m. expozice – severozápadní sklon – 0° podklad – hlinitá půda 4. Typ společenství - Prunion spinosae 5. Vitalita – společenství vitální
4.4 Věková a výšková struktura sledovaných populací Na základě měření průměru kmene a výše uvedené tabulky pro stanovení věku jedinců byla stanovena věková struktura populací. Věková struktura zjištěných populací je uvedena v tab.8. V další tabulce, tab. 9, je uvedena výšková struktura zjištěných populací. Z těchto tabulek je možné vysledovat, že v lokalitě č. 1 a č. 3 je zastoupení nejvyšších a zároveň nejstarších jedinců. V těchto lokalitách je také zastoupeno nejvíc jedinců ve věku do 5 let a do výšky 0,5m. Na rozdíl od lokality č. 3 byly v lokalitě č. 1 vyšší jedinci spíše mladší.
48
V lokalitě č. 2 jsou nejvíce zastoupeny jedinci ve věku 6 – 10 let a o výšce 0,6 – 1 m. Podle menšího počtu mladších jedinců se dá se usoudit, že vitalita společenství je spíše průměrná. Poslední lokalita č. 4 se dá jednoznačně označit za nejmenší a nejmladší. Jsou v ní pouze 3 jedinci, kteří nejsou starší než 5 let. Jejich výška je menší než 1. Tab. 8: Věková struktura populace Kat. 1 2 3 4
Průměr Věk kmenu jedince (v cm) (rok) 0–3 0–5 3,1 – 5 6 – 10 5,1 – 7 11 – 15 7,1 – 9 16 – 20 Jedinců celkem
Lokalita 1. (počet jedinců)
Lokalita 2. (počet jedinců)
Lokalita 3. (počet jedinců)
Lokalita 4. (počet jedinců)
7 5 4 2 18
2 3 0 0 5
6 6 3 2 17
3 0 0 0 3
Tab. 9: Výšková struktura populace Výška jedince (v cm) 1 0,0 – 0,5 2 0,6 – 1,0 3 1,1 – 1,5 4 1,6 – 2,0 5 2,1 – 2,5 Jedinců celkem
Kat.
Lokalita 1. (počet jedinců)
Lokalita 2. (počet jedinců)
Lokalita 3. (počet jedinců)
Lokalita 4. (počet jedinců)
6 4 4 2 2 18
1 3 1 0 0 5
7 5 2 2 1 17
2 1 0 0 0 3
Věková struktura 8
Počet jedinců (ks)
7 Lokalita č. 1 Lokalita č. 2 Lokalita č. 3 Lokalita č. 4
6 5 4 3 2 1 0 0–5
6 – 10
11 – 15
16 – 20
Věk (rok) Obr. 11: Graf věkové struktury populace na jednotlivých lokalitách.
49
Výšková struktura 8
Počet jedinců (ks)
7
Lokalita č. 1 Lokalita č. 2 Lokalita č. 3 Lokalita č. 4
6 5 4 3 2 1 0 0,0 – 0,5
0,6 – 1,0
1,1 – 1,5 Výška (m)
1,6 – 2,0
2,1 – 2,5
Obr. 12: Graf výškové struktury populace na jednotlivých lokalitách.
4.5 Průzkum znalostí veřejnosti o trnce obecné a výrobcích z ní V této části práce proběhla malá dotazníková akce o znalostech veřejnosti o trnce obecné a výrobcích, které se z trnky vyrábějí. Dotazník se skládal ze dvou částí. V první části A se ověřoval stav znalostí o trnce obecné a výrobcích z ní, v druhé části B byly získány některé charakteristiky respondenta. Dotazníková akce byla anonymní a převážnou část respondentů tvořili mladí lidé, zejména studenti technického zaměření. Většina respondentů proto byly muži ve věku 18-25 let, kteří bydlí ve městě s počtem větším než 50000 obyvatel. Odpovědi na jednotlivé otázky týkající se charakteristik respondenta jsou graficky znázorněny na obr. 13 a na odpovědi ze znalostní části o trnce a výrobcích z ní jsou na obr. 14. Dotazník byl tvořen několika jednoduchými otázkami: A) Znalosti o trnce 1. Znáte rostlinu trnka obecná? 2. Poznáte rozdíl mezi trnkou a švestkou? 3. Poznáte trnku obecnou v přírodě? 4. Znáte využití trnky obecné a výrobky z ní? 5. Jedli/pili jste už někdy výrobky z trnky obecné? 50
6. Myslíte si, že je rozdíl v kvalitě výrobků z trnky obecné při domácí a průmyslové výrobě? 7. Je trnka obecná léčivou rostlinou? 8. Jaký je Váš názor na výrobky z trnek na trhu? Měl by se objem výrobků z trnek na trhu zvýšit? B) Charakteristika respondenta 9. Jaké je vaše pohlaví? 10. Do které věkové skupiny patříte? 11. Pracujete? 12. Kolik má přibližně obec, ve které bydlíte, obyvatel? Na první otázku ve znalostní části byly možné 3 odpovědi – ano/na základní (střední) škole jsme se o ní učili, ale už si nepamatuji podrobnosti/ne. Značná část respondentů (72%) odpověděla na tuto otázku kladně, 8% respondentů odpověděla záporně, a 20% respondentů zaznačilo, že se na základní (střední) škole o trnce obecné učili, ale už si nepamatují podrobnosti. Jak bude vyplývat z odpovědí na další otázky, někteří respondenti se ve svých znalostech přecenili. Např. na otázku č. 3, jestli respondent pozná trnku obecnou v přírodě, odpovědělo už pouze 68 % respondentů kladně. Na druhou stranu otázka č. 2. se ptala na rozdíl mezi trnkou a švestkou. 76% respondentů odpovědělo, že tento rozdíl pozná. Další otázky byly zaměřeny na využití trnky obecné. Na otázku č. 4 zda respondenti znají využití trnky obecné odpovědělo 56% kladně. Úkolem respondentů bylo také vyjmenovat výrobky které znají. Nejvíce respondentů uvedlo jako výrobek destilát a povidla, případně marmelády, v menší míře byly uvedeny kompoty a víno a pouze jediný respondent (žena) uvedl ve svém výčtu také čaj. 44% respondentů uvedlo, že výrobky z trnek už někdy jedli nebo pili. K této otázce byla přidána podotázka zaměřená na chuť trnkových výrobků, které respondenti jedli nebo pili. Jednou byla uvedena konzumace syrového plodu a opět čaj. Vícekrát bylo víno a povidla a marmelády. Nejvíce byl uveden destilát výborné chuti. Někteří respondenti popisovali i vlastnosti jiných výrobků slovy jako trpké a ostré. Pokud byla popsána i vůně, vyjadřovali se o ní respondenti jako o velmi voňavé a příjemné. Otázka č. 6 - Myslíte si, že je rozdíl v kvalitě výrobků z trnky obecné při domácí a průmyslové výrobě? - se dá uvést slovy respondenta „Domácí, vím co v tom je.“ Tento
51
citát vystihuje názor velké většiny respondentů (84%), kteří dále uváděli, že domácí výrobky jsou kvalitnější, bez stabilizátorů a konzervantů, z kvalitnějších surovin, suroviny zadarmo, a že doma je možné ovlivnit výrobní proces, tak jak si to domácí výrobce představuje. Pouze malá část respondentů byla pro průmyslovou výrobu (16%). Jako důvod byl uveden kvalitnější proces výroby. Na otázku jestli je trnka léčivou rostlinou více než polovina respondentů (52%) uvedla, že není. Mnoho respondentů, kteří ji za léčivou považují, však nedokázalo ani odhadnout léčebné účinky nebo je vztáhlo k destilátu (Jistý respondent poznamenal „Léčí na duchu“). Pouze malý počet respondentů určilo správně pomoc při trávících obtížích. Poslední otázka v této části byla zaměřena názor respondentů o postavení výrobků z trnky na trhu. Více než polovina respondentů na tuto otázku svůj názor neuvedla nebo jim bylo postavení výrobků z trnek „jedno“. Asi 40% respondentů uvedlo, že by se měl objem výrobků z trnek na trhu zvýšit. Někteří respondenti uvedli jako důvod, že by zvýšení objemu výrobků z trnky trhu prospělo a že je těchto výrobků na trhu velmi málo.
9. Jaké je vaše pohlaví?
10. Do které věkové skupiny patříte?
11. Pracujete?
12. Kolik má přibližně obec, ve které bydlíte, obyvatel?
Obr. 13: Grafy odpovědí na jednotlivé otázky charakterizujících respondenta.
52
1. Znáte rostlinu trnka obecná?
2. Poznáte rozdíl mezi trnkou a švestkou?
3. Poznáte trnku obecnou v přírodě?
4. Znáte využití trnky obecné a výrobky z ní?
5. Jedli/pili jste už někdy výrobky z trnky obecné?
6. Myslíte si, že je rozdíl v kvalitě výrobků z trnky obecné při domácí a průmyslové výrobě?
? 7. Je trnka obecná léčivou rostlinou?
8. Jaký je Váš názor na výrobky z trnek na trhu? Měl by se objem výrobků z trnek na trhu zvýšit?
Obr. 14: Grafy odpovědí na jednotlivé znalostní otázky v dotazníku.
53
4.6 Producenti výrobků z trnky obecné V České republice byly nalezeni a kontaktováni dva producenti výrobků z trnky obecné. Prvním výrobcem, který byl kontaktován, byla firma Valdemar Grešík NATURA s.r.o., Děčín (URL 19). Firma ve svém dopise autorovi práce popisuje své zpracování a využití trnky obecné takto: „Květy se suší na sítech příp. na papírech, plody umělým teplem do 50 stupňů C. Ročně zpracováváme několik set kilogramů drogy. Květ trnky je obsažen v našem čaji Štíhlá linie pro svůj mírný projímavý účinek. Trnky lze do jídelníčku těžko přímo zařadit pro vysoký obsah tříslovin, vhodnější je trnková štáva nebo víno.“ Firma Valdemar Grešík - NATURA s.r.o. prodává dále, mimo již výše uvedeného čaje a bylinných kapek Štíhlá linie, obr.4.5, i pouze sušené květy a plody, které byly zakoupeny a použity v další části práce.
Obr. 15: Čaj a bylinné kapky Štíhlá linie od firmy Valdemar Grešík - NATURA s.r.o. (uvedeno s písemným souhlasem firmy).
Druhým výrobcem Ing. Marek Motyčka, Kuřim, (URL 20), který vyrábí trnkový sirup a trnkový likér. Z telefonického rozhovoru s výrobcem (1.4.2010) vyplynulo, že výrobce sušené trnky se namočí, potom dají do přístroje, kde se oddělí oplodí od pecky „přístroj na způsob mixéru“ a následně se oplodí mele a lisuje. Vylisovaná šťáva se plní do láhví a nebo se zpracovává jako přísada do dalších výrobků. Producent vyrábí přímo
54
z trnek trnkový sirup, obr. 16, a trnkový likér. Odběratelé potravinářských výrobků z této minoritní plodiny jsou jak domácí, tak i zahraniční např. Rakouska, Německa, Polska. Dodavatelé plodů trnky obecné jsou pouze domácí. Dle vlastních slov Ing. Motyčky „jsou jedinou firmou, která se zpracováním trnek na sirup v České republice zabývá“. Další informace o výrobě nemohl výrobce sdělit z důvodu svého know- how. Od tohoto výrobce byl zakoupen trnkový sirup, jehož analýza je uvedena dále.
Obr. 16: Trnkový sirup - Ing. Marek Motyčka, Kuřim. (foto autor)
Mimo výše uvedených výrobců nebyl pomocí sítě Internet nalezen žádný další producent výrobků z trnky obecné v České nebo Slovenské republice, byla však nalezena velká řada receptů pro zpracování a domácí výrobu potravin z plodů trnky.
4.7 Porovnání jednotlivých vzorků potravin veřejností Porovnání jednotlivých výrobků z trnek bylo rozděleno na dvě části. V první části byla provedena malá degustace výrobků z trnky obecné. Druhá část byla zaměřena na analýzu prchavých látek ve výrobcích z trnky obecné. První část porovnání jednotlivých výrobků, degustace, proběhla 5.4.2010 a přestože se jí účastnil jen skromný počet účastníků z řad laické veřejnosti a každý účastník posuzoval jednotlivé výrobky nezávisle na ostatních, byly výsledky a pocity účastníků velmi podobné. Pro posouzení byly zakoupeny nebo získány následující výrobky:
55
1, Slivovice - domácí destilát ze švestek, 2, Trnkovice - domácí destilát z trnek, 3, Trnkový sirup (Ing. Marek Motyčka), 4, Trnková šťáva bio nepřislazovaná (WELEDA), 5, Trnka plod (Valdemar Grešík - NATURA s.r.o.) - odvar, 6, Trnka květ (Valdemar Grešík - NATURA s.r.o.) - nálev,
Každý posuzovatel byl požádán, aby popsal u jednotlivých vzorků podle svého uvážení barvu, chuť, vůni, vzhled, konzistenci a případně další parametry. U vzorku č.1 popisovali účastníci charakter vzorku jako průzračnou, čirou tekutinu, řídké konzistence, čisté silné chuti. Vzorek byl popisován jako aromatický, švestkové vůně. Druhý vzorek popisovali laici jako průzračnou, slabě nažloutlou tekutinu o čisté alkoholické chuti, která však byla mnohem jemnější než u vzorku č.1.Na rozdíl od vzorku č.1 byl vzorek č.2 charakterizován jako tekutina s výraznou aromatickou vůní. Vzorek č.3 byl trnkový sirup, který na rozdíl od vzorku č.4 (čistá trnková šťáva) byl doplněn výrobcem o další dochucovadla, regulátor kyselosti, antioxidanty a konzervanty. Z tohoto důvodu téměř všichni posuzovatelé posoudili vzorek č. 3 jako sladkou, žlutou, hustou kapalinu s nevýraznou chutí po jablkách, hruškách nebo medu. Čistá trnková bio neslazená šťáva, která byla označená vzorek č. 4 dostala od jednotlivých posuzovatelů průměrně toto hodnocení - světlá, fialovo-hnědá až fialovočervená neprůhledná hustá kapalina, velmi výrazné švestkové vůně, velmi kyselé až svíravé chuti. Další dva vzorky byly nálev a odvar z květů a plodů trnky. Vzorky byly připraveny podle návodů uvedených výrobcem na obalu výrobku. U těchto vzorků se účastníci velmi lišili ve svých posudcích. Např. vzorek č. 5 posuzovali po stránce barvy jako nažloutlý, šedivý nebo zelený a po aromatické stránce jako vzorek vonící po senu, švestkách, petrželi, bylinném čaji nebo dokonce dezinfekci. Dále popisovali chuť jako nevýraznou, hořkou, bylinnou nebo nakyslou. Vzorek byl průhledný a řídký. Obdobným způsobem byl popsán i vzorek č. 6, kde se většina posuzovatelů shodla na průhledné nažloutlé až žluté barvě, řídké konzistence. V oblasti chutě a vůně se posuzovatelé opět rozcházeli. Podle některých byla vůně po senu, čaji, nevýrazné intenzity. Chuť popisovali jako hořkou až velmi hořkou, svíravou. 56
4.8 Porovnání jednotlivých vzorků potravin chemickou analýzou Chemická analýza prchavých látek na plynovém chromatografu byla provedena na Fakultě chemické na Vysokém učení technickém v Brně. Pro měření byly použity následující vzorky, obr. 17: 1, Trnka květ - Valdemar Grešík - NATURA s.r.o., 2, Trnka plod - Valdemar Grešík - NATURA s.r.o., 3, Trnka plod – příroda, 4, Trnková šťáva bio nepřislazovaná – WELEDA, 5, Trnkovice - domácí destilát z trnek, 6, Trnkové víno.
Obr. 17: Vzorky potravin připravené na chemickou analýzu.
57
Pro porovnání byly vybrány některé silice nebo jejich složky, které byly obsaženy v květech, protože se předpokládá největší zastoupení silic. Sledovalo se, jestli sledované složky silic, budou prokázány také v plodech a výrobcích z plodů. Náležely mezi ně: •
à-Caryophyllene,
•
à-Ionene,
•
á-Myrcene
•
Anisole, p-allyl-,
•
Cyclopentanone, 2-(1-methylpropyl)-,
•
ë-Cadinene,
•
Eugenol,
•
Nonanal. Výsledky, které chemická analýza vzorků potravin přinesla, ukazují, že více než
polovina sledovaných silic nebyla v plodech a výrobcích z plodů prokázána, tab.10. Tab. 10: Tabulka výsledků pro anisol, eugenol a nonanal v měřených vzorcích. a) Výsledky analýzy pro anisol v měřených vzorcích.
b) Výsledky analýzy pro eugenol v měřených vzorcích.
c) Výsledky analýzy pro nonanal v měřených vzorcích.
58
Příklad naměřeného grafu pro čistou trnkovou šťávu je uveden na obr. 18.
Obr. 18: Příklad naměřených výsledků z chromatografu pro čistou trnkovou šťávu.
4.9 Diskuse Různé poddruhy, odrůdy a formy je možné nalézt u členění trnky obecné (Prunus spinosa L.), proto je možné rozčlenit trnku obecnou na mnoho vnitrodruhových taxonů. Mezi přední botaniky, kteří se v České a Slovenské republice zabývali členěním trnky obecné na vnitrodruhové taxony v polovině 20. století, patřili Domin (1945) a Hrabětová-Uhrová (1958). Trnku obecnou je možné rozdělit podle Domina na 6 poddruhů: subsp. euspinosa DOMIN, subsp. megalocarpa DOMIN, subsp. moravica DOMIN, subsp. ovoideoglobosa DOMIN, subsp. fechtneri DOMIN a subsp. dasyphylla DOMIN. Na území Slovenska je možné nejčastěji naleznout tyto poddruhy popsané Dominem: subsp. spinosa,
subsp. dasyphylla
(SCHUR) DOMIN, subsp.
ovoideoglobosa DOMIN, subsp. moravica DOMIN a subsp. fechtneri DOMIN. V práci na sledování výskytu a morfologie trnek dále pokračovala Bertová (1992). Tato botanička uvádí a popisuje na území Slovenska tyto poddruhy: subsp. spinosa, subsp. dasyphylla (Schur) Domin, subsp. fruticans (Weihe), Prunus x fruticans Weihe = Prunus insititia x Prunus
spinosa. Na nové spontánní křížence rodu Prunus L.
poukázal Baranec (1990b), který zařadil mezi nejvýznamnější morfotypy, se kterými je možné se na území Slovenska setkat, křížence P.x dominii, P. x schurii, P. x fruticans (Weihe) Ascherson et Graebner, P. x fetchneri dasyphylla Schur emend. Domin.
59
(Domin) Baranec, stat. nov. a P.
V katastrálním území obce Voderady byly zjištěny následující taxony: •
Prunus spinosa L. subsp. spinosa – slivoň trnitá pravá,
•
Prunus spinosa L.subsp. dasyphylla (Schur) Domin – slivoň trnitá chlupatá,
•
Prunus spinosa subsp. fruticans (Weihe) – slivoň trnka křovitá. Byly studovány čtyři lokality, na kterých se výška jedinců pohybovala od 0,2 m do
2,3 m. a věkové rozmezí od 1 roku do 18 let. Věk jedinců byl stanovován z naměřených hodnot průměru kmenu, který se pohyboval od 0,8 cm do 7,9 cm. Věkové a výškové rozmezí ovlivňovalo nejen druhové složení, ale hlavně jednotlivé faktory prostředí, které působí a ovlivňují jak jedince, tak i celou populaci. Specifické podmínky ve sledované oblasti ovlivňovali zejména variabilitu druhu. Vysoká míra variability u druhu Prunus spinosa L. byla zjištěná hlavně v proměnlivosti listové čepele. Tuto variabilitu je však možné přičíst působení místních mikroklimatických podmínek. Další oblast, na kterou se diplomová práce zaměřila, byla věnována produktům a výrobkům z trnky obecné. V první části této oblasti byl proveden průzkum znalostí veřejnosti o trnce obecné. Z tohoto průzkumu vyplývá, že veřejnost dřevinu trnku obecnou zná, dokázala by poznat rozdíl mezi trnkou a švestkou a poznat trnku obecnou v přírodě. Z průzkumu také vyplývá, že více než polovina respondentů zná využití trnky obecné. Jako nejčastější výrobek z jejích plodů uvádějí destilát – trnkovici. Výrobky z trnky obecné konzumovala pouze méně než polovina respondentů, což je méně než autor práce očekával a než by mohlo vyplývat z výše předložených odpovědí na otázky číslo 1 až 3. Protože při zpracování diplomové práce autor nalezl velké množství receptů pro domácí zpracování produktů z trnky obecné, předpokládal, že počet respondentů, kteří konzumovali výrobky z trnek, bude větší. To indikuje, že domácí výroba výrobků z trnky se snižuje. Autor to připisuje konzumnímu způsobu života. Dále autor předpokládal, že při současné snaze lidí o návrat k přírodě, bude znalost a zájem o tuto dřevinu větší. Tuto skutečnost bohužel potvrdila i otázka č. 7 jestli je trnka obecná léčivou rostlinou. Téměř polovina respondentů odpověděla, že není, a mnoho respondentů, kteří odpověděli kladně, nedokázalo ani odhadnout, k čemu by mohla být v lékařství využita. Na otázku č. 6 o rozdílu mezi domácí a průmyslovou výrobou respondenti odpovídali dle předpokladu autora práce, že domácí výroba je podle nich kvalitnější. Poslední otázkou byl názor respondentů na postavení výrobků z trnek na trhu. Nezanedbatelná část respondentů uvedla, že by se měl objem výrobků z trnek na trhu zvýšit. 60
Problémem je náročný sběr a nízká výtěžnost výroby, o čemž svědčí pouze dva producenti výrobků z trnky, kteří byly nalezeni na území České a Slovenské republiky. Oba producenti byli kontaktováni a byly získány základní informace o zpracování plodů a květů trnky obecné. Od uvedených výrobců byly zakoupeny výrobky, které byly senzoricky porovnávány a chemicky analyzovány. U senzorického hodnocení, které bylo provedeno účastníky z řad laické veřejnosti, bylo ověřeno, že výrobky z trnky obecné jsou značně aromatické, často velmi trpké chuti. To potvrzuje informace z dostupné literatury, ve které jsou uvedeny některé senzorické charakteristiky. Dále byla provedená chemická analýza získaných vzorků z trnky obecné pomocí plynového chromatografu (FCH,VUT v Brně ). Chemická analýza byla zaměřena na éterické oleje – silice a jejich složky. Naměřené výsledky ukazují, že 5 z 8 sledovaných složek silic zjištěných v květech nebyly v plodech a výrobcích z plodů prokázány. Prokázány byly pouze anisol, eugenol a nonanal. Zajímavá skutečnost je, že eugenol se prokázal u trnkového vína. Důvodem může být technologický postup, jehož přesné technologické kroky nejsou autorovi práce známé.
Naměřené analýzy dále ukazují,
příloha A, že např. ve čisté trnkové šťávě (WELEDA) byl zaznamenán eucalyptol, nebo prokazují, že alkoholické nápoje obsahují cukry a etanol.
61
5 Závěr Jedním z divoce rostoucích všestranně užitečných keřů je trnka obecná (Prunus spinosa L.), na kterou byla zaměřena tato diplomová práce. Činnosti na diplomové práci probíhali ve dvou základních liniích. První linie byla zaměřena na observační pozorování rodu Prunus spinosa na sledovaných lokalitách na katastrálním území Voderady. Druhá linie byla zaměřena na stanovení významných látek v produktech vyráběných z květu ale zejména z plodu trnky. V první části práce byl studován výskyt populací a rozšíření trnek na vybraných lokalitách katastrálního území obce Voderady a probíhala analýza těchto lokalit. Ve studovaných lokalitách byly zaznamenány 2 poddruhy a 1 hybrid. Jako poddruhy jsou zastoupené Prunus spinosa L. subsp. spinosa – slivoň trnitá pravá, Prunus spinosa L.subsp. dasyphylla (Schur) Domin – slivoň trnitá chlupatá a jako hybrid je zastoupený Prunus spinosa subsp. fruticans (Weihe) – slivoň trnka křovitá. Na studovaném území byly analyzovány 4 lokality s výskytem populace Prunus spinosa L. Na jednotlivých lokalitách byly sledovány následující parametry: druhové složení, velikost lokality, počet jedinců, dominantní jedinec (průměr kmenu, výška, odhadovaný věk), informace o lokalitě (nadmořská výška, expozice, sklon podklad), typ společenství, vitalita společenství. Diplomová práce tvoří součást výzkumu lokálních populací druhu Prunus spinosa L. v různých fytogeografických okresech, které jsou prováděny zejména katedrou Slovenské poľnohospodárskej univerzity v Nitre a získané poznatky o rozšíření druhu Prunus spinosa na sledovaných lokalitách na katastrálním území obce Voderady pomohli k dalšímu doplnění literárních zdrojů a údajů o výskytu druhu Prunus spinosa na Slovensku. Zistené poznatky mohou sloužit i pro další studium z hlediska botanického, ochranářského, enviromentálního aj. Druhá část práce byla zaměřena získat informace o postavení produktů a výrobků z trnky obecné na trhu, průzkum znalostí laické veřejnosti o trnce obecné a chemická analýza vybraných výrobků a produktů pomocí plynového chromatografu. Při získávání těchto informací bylo zjištěno, že objem výrobků z trnky obecné na trhu je relativně nízký, stejně jako povědomí lidí o této dřevině. Z průzkumu vyplynulo, že by bylo vhodné zvýšit informovanost lidí o této všestranně užitečné minoritní plodině a nejen o ní samotné. Důvodem je, že nízká informovanost o této užitečné léčivé dřevině vede
62
k tomu, že ji člověk likviduje i z míst, kde by ji bylo vhodné zanechat z důvodu zachování biologických společenství v dané oblasti. Nejvýznamnejší část práce byla chemická analýza produktů a výrobků z trnky obecné pomocí plynového chromatografu se zaměřením na silice. Protože silice jsou velmi rozsáhlé a rozmanité organické sloučeniny (některé jejích složky nemají dosud ani svůj triviální název), zaměřil se autor práce pouze na 8 vybraných složek nacházejících se v květech. Bylo zjištěno, že z těchto 8 složek pouze 3 byly prokázány u výrobků. Mezi informacemi získanými o trnce obecné byly také informace o zpracování plodů a květů trnky obecné na léčebné účely. Protože je trnka obecná významná všestranná léčivá rostlina bylo by vhodné obsah výrobků z této plodiny na trhu zvýšit (existují pouze 2 zpracovatelé na území České republiky) a zvýšení propagace těchto výrobků. To co člověk zkonzumuje se výrazně odráží na jeho zdraví.
63
6 Seznam použité literatury 1. BARANEC, Tibor, 1990. Biosystematika a fytogeografia zástupcov čeľade Rosaceae L.na Slovensku: záverečná výskumná správa. Viska nad Žitavou: Arborétum Mlyňany – Útav dendrologie SAV, 1990. 2. BARANEC, T. 1990b. Dendrologická sdělení. Praha, 1990b, roč. 34, s. 38. 3. BARANEC, T. – POLÁČIKOVÁ, M. – KOŠŤÁL, J. 2007. Systematická botanika. 2. nezmenené vyd. . Nitra: VES SPU, 2007. 208s. ISBN 978-80-8069-868-3. 4. BENEŠ, Karel.- RUBCOV, V.G.Zelená lékárna, 1.vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1984. 308 s. il. (Planeta. Malá řada, sv.1) 5. BERTOVÁ, L. a kol. 1992. Flóra Slovenska IV/3. Bratislava: VEDA SAV, 1992. 566s. ISBN 80-224-0077-7 6. ČAMBÁLOVÁ, Daniela a kol., 1993. Voderady 1243-1993,1.vyd. Voderady: Obecný úrad Voderady, 1993. s.9-18, 187 s. ISBN 80-900445-8-1 7. ČERVENKA, M.- CIGÁNOVÁ, K. 1974. Kľúč na určovanie drevín podia púčikov a konárikov. Bratislava: SPN, 1974. 240 s 8. DEVÍNSKY, F. a kol.2001.Organická chémia pre farmaceutov. 1. vydanie, Martin: Osveta, 2001.750 s.ISBN 80-8063-056-9 9. DOSTÁL, J. – ČERVENKA, M.1991.Veľký kľúč na určovanie vyšších rastlín I.Bratislava: SPN, 1991. 775 s. ISBN 80-08-00273-5 10. GRAU, J. , JUNG, R. , MUNKER, B., 1996. Dužinaté plody a byliny. Ikar. Bratislava, 285 p. 11. HANČOVÁ, Hana – VLKOVÁ, Marie, 1999.Biologie v kostce 2. vyd. Havlíčkův Brod, FRAGMENT, 1999, 112 s. ISBN 80-7200-340-2 12. HEJNÝ, Slavomil – SLAVÍK Bohumil, BĚLOHLÁVKOVÄ Radmila aj.1992 Květena České republiky.Praha: Academia, 1992, s. 438 , 542 s. ISBN 80-200-0256-1 13. HLAVÁČKOVÁ, Ilona. 2007. Stanovení těkavých látek obsažených v jehličí a v mechu. VUT Brno, 2007. 73 s. Bakalářská práce. 14. HORÁČEK, Petr. 2007. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. 1. vyd. Brno: Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, a.s., 2007. s. 519. ISBN 80-251-1708-8. 15. JIRÁSEK, V – STARÝ, F. – SEVERA, F. 1989: Kapesní atlas léčivých rostlin. Praha, SPN 1989. 64
16. KLOUDA, P.2003: Moderní analytické metody. Nakladatelství Pavel Klouda, Ostrava, 2003. 17. KRESÁNEK, Jaroslav – DUGAS, Dionýz. 1985. Príručný atlas liečivých rastlín. 1. vyd. Martin : Vydavateľstvo Osveta, 1985. s. 127. 18. KRESÁNEK, J., KRESÁNEK, J.(1999): Zázrak zvaný silice. Liečivé rostliny, 36: s. 190-197. 1999 19. KUNEŠ, P., 2008. Predneolitická krajina, vegetace a role moderního člověka ve strední Evrope, Živa 4/2008. 20. LÁNSKÁ, Dagmar. 1990: Wildpflanzen auf unserem Tisch.1. vyd. Praha:Artia, 1990. s 138-139 21. MACKŮ, Jan – KREJČA, Jindřich. 1988. Atlas liečivých rastlín. 4. vyd. Bratislava : VEDA,VSAV, 1988. s. 164-165 22. MARHOLD, K. – HINDÁK, F.1998 Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska. Bratislava: VEDA SAV, 1998. 687 s. ISBN 80-224-0526-4 23. MERGL, J. a kol. 1984. Lesnická botanika. Praha, SNZ Praha, 1984. 231 s. 24. MIKA, K. 1988: Fytoterapia pre lekárov. Matrin, Osveta, 1988. 25. STARÝ, F. – POSPÍŠIL, F. – HLAVSA, B.1987: Rostliny v kosmetice. Praha, Artia, 1987. 26. STRENÁČIKOVÁ, Zuzana, 2009. Výskyt lokálních populácií autochtónnych zástupcov rodu Primus L. vo vybraných lokalitách Juhoslovenskej kotliny.: diplomová práce, Nitra: SPU, 2009. 100 s. 27. SUCHÝ V.1994. Farmakognosie, všeobecná část. Universita Komenského, Bratislava, 1994, (vysokoškolská skripta). 28. TOMKO, J. a kol.1999.Farmakognózia. Učebnica pre farmaceut. fakulty. 2., oprav. vydanie, Martin: Osveta, 1999. 423 s. ISBN 80-8036-014-3
Seznam Internetových stránek: URL 1: Stručné údaje z historie Čech, Moravy, českého Slezska a oblastí se vztahem k jejich historii se zřetelem k zemědělství a stavbám. 2010 [online] [cit. 201004-10]. Dostupné na: http://www.zemedelske.cz/historie.htm
65
URL 2: Přínos, možnosti použití a zásady provádění vizuálního povrchového průzkumu. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://karant.pilsnerpubs.net/files/OZZ-otazky-57-79.rtf URL 3: Keltský stromokruh. 2010 [online] Magazín Boiohaemum - Ve stopách předků, Vydavatel: KELTOI, obč, sdružení. [cit. 2010-04-10]. ISSN: 1802-1794 Dostupné na: http://www.boiohaemum.cz/view.php?cisloclanku=2006042601 URL 4: . 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.pohanstvi.net/inde.php?menu=lesrostlinky URL 5: Rostliny: Prunus spinosa - trnka obecná. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.garten.cz/a/cz/2681-prunus-spinosa-trnka-obecna/ URL 6: Arboretum Žampach, SLIVOŇOVITÉ (PRUNOIDEAE). 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.uspza.cz/index_sub.php?id=10393 URL 7: Jiří Kysilka, Dvouděložné rostliny. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.biotox.cz/naturstoff/biologie/bi-2d-18-ruz.html URL 8: Wikipedia, otevřená encyklopedie, Slivoň. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slivo%C5%88 URL 9: Dr.Hauschka kosmetika,Trnka obecná. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.drhauschka.cz/trnka-obecna-p-753.html URL 10: Referaty.sk, Trnava. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://referaty.atlas.sk/prirodne-vedy/ekologia/36727/?print=1 URL 11: Info Servis VÚPOP - Register pôdy LPIS. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.podnemapy.sk/bpej_vlast/viewer.htm?activelayer=0&layers=000001&quer y=NAZOKRES%3D%27Trnava%27&queryzoom=yes URL 12: Třetí věk, Trnky květ – Prunus spinosa. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.tretivek.cz/200808/trnky-kvet-prunus-spinosa/ URL 13: Levnalekarna.cz. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.levnalekarna.cz/weleda-zubni-pasta-sole-75ml-p-82190.html URL 14: Natural Cosmetics. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.natural-cosmetics.cz/product.php?id=44
66
URL 15: Dr.Hauschka kosmetika, Trnkový pěstící olej. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.yinyang.cz/trnkovy-pestici-olej/ URL 16: Dr.Hauschka kosmetika, Růžový sprchový krém. 2010 [online] [cit. 2010-0410]. Dostupné na: http://www.yinyang.cz/ruzovy-sprchovy-krem/ URL 17: Мой здоровый рацион. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://health-diet.ru/base_of_food/sostav/394.php URL 18: FreeMap Slovakia. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.freemap.sk/ URL 19: Valdemar Grešík - Natura s.r.o. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.gresik.cz/ URL 20: Výroba bylinných preparátů, sirupů, likérů, Ing. Marek Motyčka. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://marek.motycka.sweb.cz URL 21: Silice, Jiří Kysilka. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.biotox.cz/naturstoff/chemie/ch-silice.html URL 22: Parfémy a kosmetika Vůně pro tebe, Jak se vyrábí parfémy 3. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.vuneprotebe.cz/InfoPage.asp?f=249 URL 23: SIGMA-ALDRICH, Gas Chromatography. 2010 [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné na: http://www.sigmaaldrich.com/analytical-chromatography/gas-chromatography.html
67
Přílohy
68
Příloha A: Naměřené výsledky vzorků potravin pomocí chromatografu Graf 1. Trnka květ - Valdemar Grešík - NATURA s.r.o.,
Tabulka: R.T. (s)
Name
Similarity
Area
Height
979,631 1-(3,3-Dimethyl-1-yl)-2,2-dimethylcyclopropene-3-carboxylic acid
810
621304
1120,23 1,2-Benzenedicarboxylic acid, bis(2-methylpropyl) ester
893
545240
64165 51723
1213,63 1,2-Benzenedicarboxylic acid, butyl 2-ethylhexyl ester
956
874528
101219
1177,43 1,2-Benzenedicarboxylic acid, butyl 2-methylpropyl ester
880
449526
55209
1455,23 1,2-Benzenedicarboxylic acid, diisooctyl ester
944
353093
24862
1195,23 1à-Acetoxy-3à,4à-dimethyl-4á-(1,3-dioxolan-2-yl)-8àphenylthiomethyl-8aà-acetoxymethyl-decalin 1293,63 1-Cyclopentene-3,5-dione, 4-hydroxy-1,2,4-tris(trimethylsilyloxy)-
753
388292
39566
861
279266
21821
1102,63 1-Heptadecanamine
925
1234241
116531
984,831 1-Heptadecanamine
878
731998
80876
1203,43 1-Heptadecanamine
837
227539
25337
1226,03 1-Heptadecanamine
837
156679
20708
956,231 1-Heptadecanamine
823
348102
20451
831,631 1-Heptadecanamine
805
218163
20176
1277,43 1-Pentanol, 2,2,4-trimethyl-
789
244288
11893
1417,23 2,4,4,6,6,8,8-Heptamethyl-1-nonene
921
901650
40505
1281,03 2,4,4,6,6,8,8-Heptamethyl-2-nonene
868
259075
14002
1720,83 2,4,4,6,6,8,8-Heptamethyl-2-nonene
778
623806
19722
794,831 2-Cyclohexen-1-one, 2-methyl-5-(1-methylethenyl)-, (S)-
956
455333
30896
904,831 2-Tridecene, (Z)-
884
161381
17356
1139,03 3,5-di-tert-Butyl-4-hydroxybenzaldehyde
766
75057
9068
937,231 3-Buten-2-one, 4-(2,2-dimethyl-6-methylenecyclohexyl)-
808
118899
11712
69
1112,63 3-tert-Butyl-5-chloro-2-hydroxybenzophenone
757
382767
45369
1445,63 4-Acetyl-3-hydroxy-5-(4-isopropyl-phenyl)-1-(2-morpholin-4-yl-ethyl)1,5-dihydro-pyrrol-2-one 1092,03 4-Trifluoroacetoxypentadecane
994
3448931
256989
762
130024
14219
1339,03 5-Isopropyl-2,4-imidazolidinedione
974
7811217
694129
1264,83 6-Undecylamine
803
353800
20090
991,831 9-Phenanthrenemethyl 2,6-dimethylbenzoate
786
158039
16483
972,631 à-Caryophyllene
830
487146
52379
1023,23 Actinidiolide, dihydro-
906
383278
34764
1136,23 á-Chloroethylurea
858
417852
54135
1245,43 á-Chloroethylurea
818
251322
30078
1013,23 à-Ionene
877
131632
13843
998,031 á-Myrcene
825
544083
55816
828,631 Anisole, p-allyl-
902
692509
53165
679,631 Benzoic acid, 2-[(trimethylsilyl)oxy]-, trimethylsilyl ester
782
4966882
201467
1180,83 Benzoic acid, 3,4-methylenedioxy-, (4-formyl-2,6-dimethoxyphenyl) ester 982,031 Bicyclo[2.2.1]heptan-2-one, 4,7,7-trimethyl-, semicarbazone
905
565161
52946
755
195793
17531
946,031 Bicyclo[7.2.0]undec-4-ene, 4,11,11-trimethyl-8-methylene-,[1R(1R*,4Z,9S*)]1355,43 Bis(2-ethylhexyl) methylphosphonate
855
589925
54386
783
1135059
58960
1879,83 Bis(2-ethylhexyl) methylphosphonate
768
864872
25191
1044,83 Butane, 2-iodo-3-methyl-
942
1955291
223427
885,831 ç Dodecalactone
787
390227
30969
915,231 cis-Z-à-Bisabolene epoxide
833
196208
18233
1185,83 Cyclopentanone, 2-(1-methylpropyl)-
894
191425
15555
543,831 Cyclotetrasiloxane, octamethyl-
868
881492
15238
1045,43 Diethyl Phthalate
962
15652875
1716047
1378,23 Docosane, 11-butyl-
949
312089
27580
1009,23 ë-Cadinene
846
174637
15712
1048,43 Eicosane
869
615708
75045
1332,23 Eicosane, 10-methyl-
940
181204
18187
881,231 Eugenol
804
144289
12383
835,231 Formamide, N,N-dibutyl-
804
942265
65643
1059,83 Hexasiloxane, tetradecamethyl-
764
2741206
309695
1405,63 Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)-
837
565051
31072
1260,43 Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)-
752
134643
8325
996,831 Naphthalene, 1,2,3,4,4a,5,6,8a-octahydro-4a,8-dimethyl-2-(1methylethenyl)-, [2R-(2à,4aà,8aá)]663,031 Nonanal
898
524328
32541
937
1829627
56289
877,231 Phenol, 2-[3-(4-morpholinyl)-1-phenylpropyl]-
859
1909922
98264
833,431 Phenol, 3-methyl-5-(1-methylethyl)-, methylcarbamate
765
169719
13992
892,631 Quinoline, 6-methyl-
868
664149
45344
910,831 Tridecane
928
751490
74088
954,231 Trisiloxane, 1,1,1,5,5,5-hexamethyl-3,3-bis[(trimethylsilyl)oxy]-
754
3400118
354040
70
Graf 2. Trnka plod - Valdemar Grešík - NATURA s.r.o.,
Tabulka: R.T. (s)
Name
Similarity
Area
Height
949,631 (+-)-cis-4-Isopentyl-5-methyloxazolidinone
754
1668599
1202,23 (2-Aziridinylethyl)amine
835
88150
9645
946,431 (Z,Z)-à-Farnesene
848
271161
21874
990,231 (Z,Z)-à-Farnesene
853
320367
33389
1213,83 1,2-Benzenedicarboxylic acid, butyl 2-ethylhexyl ester
958
1390393
161742
1177,83 1,2-Benzenedicarboxylic acid, butyl cyclohexyl ester
754
730843
85078
1458,03 1,2-Benzenedicarboxylic acid, diisooctyl ester
948
440288
34117
1043,23 1,2-Benzenediol, 4-(2-amino-1-hydroxypropyl)-
696
121614
11555
787,231 1,2-Benzisothiazole
848
629023
27732
1054,43 1,2-Bis(3,5-dimethylphenyl)-diazene 1-oxide
999
208911
18698
640,431 1,3,4-Thiadiazol-2-amine, 5-(3,4,5-trimethoxyphenyl)-
605
556896
12906
825,031 1,3-Dioxolane, 2-(phenylmethyl)-
616
2302399
217984
714,031 1,5-Pentanediamine
792
1479438
50478
1136,43 1-[3-(3-Chloro-4-propoxyphenyl)propyl]guanidine
821
843738
107556
915,631 1b,5,5,6a-Tetramethyl-octahydro-1-oxa-cyclopropa[a]inden-6-one
824
257841
21180
1089,63 1-Benzylbenzimidazole 3-oxide
755
212730
23389
1345,43 1-Cyclopentene-3,5-dione, 4-hydroxy-1,2,4-tris(trimethylsilyloxy)-
845
228610
19367
985,031 1-Heptadecanamine
933
448949
51307
1074,83 1-Heptadecanamine
785
276924
24107
1102,83 1-Heptadecanamine
891
478451
33080
1008,83 1H-Indene-3-carboxaldehyde, 2,6,7,7a-tetrahydro-1,5-dimethyl-
663
274068
25135
703,631 1-Piperidinecarboxaldehyde
707
1517270
46069
1189,03 1-Propanone, 1-(3-chlorophenyl)-2-((1,1-dimethylethyl)amino)-
872
326099
36626
1070,63 1-Propanone, 1-phenyl-3-[2-(phenylmethoxy)phenyl]-
812
360947
28594
832,031 2-(4,5-Dihydro-3-methyl-5-oxo-1-phenyl-4-pyrazolyl)-5-nitrobenzoic acid 849,431 2,4-Imidazolidinedione, 5-methyl-
777
160829
14525
878
686377
47670
608,031 2,5-Dimethyl-4-hydroxy-3(2H)-furanone
766
619043
12075
886,031 2,7-Dimethyl-2,6-octadien-4-ol
845
352552
28969
944,431 2-Butanol, 2-nitroso-, acetate (ester)
735
598281
52870
795,431 2-Cyclohexen-1-one, 2-methyl-5-(1-methylethenyl)-, (S)-
942
1136244
77228
1134,83 2-Chloro-11H-pyrido[3',2'-4,5]pyrrolo[3,2-c]quinoline
700
385528
49123
1336,43 2-Propenoic acid, tridecyl ester
960
479877
46489
1187,03 3-(Prop-2-enoyloxy)tetradecane
703
644918
44638
525,231 3,4-Furandiol, tetrahydro-, trans-
641
335147
13586
71
123921
1115,43 3-Pyrrolidin-2-yl-propionic acid
682
217953
20712
893,431 4-tert-Butylcyclohexyl acetate 1217,23 5,10-Diethoxy-2,3,7,8-tetrahydro-1H,6H-dipyrrolo[1,2-a;1',2'd]pyrazine 1092,43 5-Dodecanol acetate
808
259984
24373
746
1130422
90658
1016,43 6-Undecylamine
773
95874
10974
798
738093
73032
1265,43 6-Undecylamine
946
318780
33200
766,231 7-Oxabicyclo[4.1.0]heptane
720
414470
18715
1114,03 à Isomethyl ionone
799
149446
15837
1245,63 á-Chloroethylurea
837
359330
39878
829,231 Anisole, p-allyl-
894
743277
56322
881,631 Arabino-Hex-1-enitol, 1,5-anhydro-2-deoxy-
639
227445
22057
822,831 Benz[c]acridine, 5-methyl-
740
1761931
164223
1109,43 Benzene, (1-ethoxyethyl)-
704
171731
22360
1076,83 Benzene, (1-propylheptyl)-
728
214058
25376
979,831 Benzene, 1-(1,5-dimethyl-4-hexenyl)-4-methyl-
793
299282
32996
1042,23 Benzene, 1-ethynyl-4-fluoro-
999
106799
11637
837,431 Benzene, 1-isocyano-2-methyl-
754
171813
9524
679,831 Benzoic acid, 2-[(trimethylsilyl)oxy]-, trimethylsilyl ester
791
5268381
205753
876,231 Bicyclo[2.2.1]heptane, 2,2-dimethyl-3-methylene-, (1S)-
862
309668
30137
768,831 Bicyclo[4.1.0]hepta-2,4-diene, 2,3,4,5-tetraethyl-7,7-diphenyl-
649
438743
27915
912,431 Biphenyl
914
167208
15551
994,031 Butylated Hydroxytoluene
841
225893
25815
1269,23 ç Dodecalactone
842
278752
29349
1193,43 Cyamemazine
999
1482981
115542
736,831 Cyclohexanol, 5-methyl-2-(1-methylethyl)-, [1R-(1à,2á,5à)]-
852
377107
16252
998,431 Cyclohexene, 1-methyl-4-(5-methyl-1-methylene-4-hexenyl)-, (S)-
834
202213
20974
939,431 Cyclopentasiloxane, decamethyl-
696
691562
68675
532,031 Cyclotetrasiloxane, octamethyl-
850
4458647
66737
818,431 Cyclotetrasiloxane, octamethyl-
875
714419
56369
995,431 d,l-trans-4-Methyl-5-methoxy-1-(1-methoxy-1-isopropyl)cyclohex-3ene 754,631 Decanal
795
171551
15008
743
543690
26297
701,631 Deoxyspergualin
691
111074
7229
742,231 D-Galactose, 6-deoxy-
770
1232126
45519
1021,63 Di(3-Methylbutyl)amine
760
1033095
50858
1045,63 Diethyl Phthalate
962
4493219
491974
968,031 Dodecane, 1-chloro-
912
568839
61895
1093,63 Dodecane, 1-chloro-
869
158444
12516
1048,63 Eicosane
791
661381
80522
769,831 Ethanol, 2-phenoxy-
806
907941
47126
977,031 Ethanone, 1-(6,6-dimethylbicyclo[3.1.0]hex-2-en-2-yl)-
772
296657
26965
203,958 Ethyl N-hydroxyacetimidate
999
4598184
835,831 Formamide, N,N-dibutyl-
747
12615405 9 565974
1101,63 Gibberellic acid
678
80312
10038
1260,23 Hexadecane, 1-chloro-
943
528196
43157
1060,03 Hexasiloxane, tetradecamethyl-
763
2543768
298867
735,831 Hydroperoxide, 1-methylhexyl
768
399228
11599
873,431 Isobutylamine
743
265022
18141
1307,03 Isobutylamine
769
135034
14549
1012,03 Lilial
915
298340
32502
715,031 Limonene oxide, trans-
710
1309118
37200
1293,83 Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)-
747
298181
31246
1099,63 n-Hexyl salicylate
720
389060
37172
72
40014
1149,43 Nonadecane
878
208602
25637
663,631 Nonanal
910
1579934
36929
1132,03 Octanal, 2-(phenylmethylene)-
647
311084
39504
1080,63 Octane, 3-chloro-
623
434415
44358
1157,83 Oleic Acid
829
302856
33294
1195,23 Penicillamine, tri-TMS
812
637022
50421
1045,03 Pentanoic acid, 2,2,4-trimethyl-3-carboxyisopropyl, isobutyl ester
919
687218
75920
1346,23 Phenol, 2-[3-(4-morpholinyl)-1-phenylpropyl]-
929
216811
22562
834,031 Phenol, 2-methyl-5-(1-methylethyl)-
917
2321504
195385
745,631 p-Chlorophenyl N-(cyanomethyl)carbamate
676
110260
4573
1065,83 Pipradrol
790
567102
20767
752,431 p-menth-1-en-8-ol
815
263810
13808
1112,43 Pterin-6-carboxylic acid
757
225390
22486
329,173 Pyridine
927
3365870
413,08 Pyridine
942
12872726 9 26201374
1163,83 Pyrrolo[1,2-a]pyrazine-1,4-dione, hexahydro-3-(2-methylpropyl)-
616
91156
9899
1208,03 Pyrrolo[1,2-a]pyrazine-1,4-dione, hexahydro-3-(2-methylpropyl)-
745
173057
18336
1679,03 Squalene
869
585592
28203
932,431 Sucrose
789
1107767
75378
964,031 trans-3,4-Dimethylcyclopentanone
704
155900
12993
911,231 Tridecane
973
638716
65686
954,631 Trisiloxane, 1,1,1,5,5,5-hexamethyl-3,3-bis[(trimethylsilyl)oxy]-
763
1910445
208183
761,231 Unknown 1
584
384297
18103
800,431 Unknown 2
581
253236
12943
1124,43 Unknown 3
582
179739
22842
1173,83 Unknown 4
540
105158
14713
1097,23 Vitamin A aldehyde
746
273898
33421
73
995848
Graf 3, Trnka plod – příroda
Tabulka: R.T. (s)
Name
Similarity
Area
Height
1113,63 (1S,4R)-p-Mentha-2,8-diene, 1-hydroperoxide
747
127872
12217
1134,43 (7-Methyl-4,6,6a,7,8,10a-hexahydroindolo[4,3-fg]quinolin-9-yl)methanol 1213,43 1,2-Benzenedicarboxylic acid, butyl 2-ethylhexyl ester
619
96063
12452
963
1061920
121282
1177,43 1,2-Benzenedicarboxylic acid, butyl 2-methylpropyl ester
876
570554
67626
1457,63 1,2-Benzenedicarboxylic acid, diisooctyl ester
934
171323
12862
1054,03 1,2-Bis(3,5-dimethylphenyl)-diazene 1-oxide
999
167567
14453
1128,23 1,3-Cyclopentadiene, 2-(4-bromobutyl)-5,5-dimethyl-
714
38748
4833
946,831 13-Octadecenal, (Z)-
758
86562
8444
1111,23 1-Eicosanol
874
277746
19534
910,831 1-Heptadecanamine
923
1312157
134709
977,831 1-Heptadecanamine
858
283675
22060
1008,23 1-Heptadecanamine
865
239574
17885
1048,43 1-Heptadecanamine
918
1572107
195271
1074,63 1-Heptadecanamine
820
367600
31534
1189,43 1-Heptadecanamine
823
302295
36740
1192,83 1-Naphthalenesulfonic acid, 5-(dimethylamino)-, 3-[2(dimethylamino)ethyl]-1H-indol-5-yl ester 1195,43 1-Nitro-á-d-arabinofuranose, tetraacetate
999
286160
20237
706
144983
17905
747,431 1-Octanol, 2-butyl-
849
413267
24011
719,031 1-Pentanol
795
1607622
42268
786,031 2-(Prop-2-enoyloxy)tetradecane
752
753329
37064
1281,63 2-(Prop-2-enoyloxy)tetradecane
834
120868
12305
1101,43 2,6-Diisopropylnaphthalene
766
76821
9362
1120,63 2,6-Diisopropylnaphthalene
812
68869
8804
1124,03 2,6-Diisopropylnaphthalene
927
130418
16396
1127,03 2,6-Diisopropylnaphthalene
910
116237
13734
803,231 2-Decenal, (E)-
916
773010
42806
885,831 2-Decenal, (E)-
834
557795
48027
800,231 2-Furanmethanol, tetrahydro-5-methyl-, trans-
811
394263
21450
872,031 2-Hexen-1-ol, 2-ethyl-
759
547304
38141
74
1112,43 2-Octyl benzoate
771
1080,23 2-Propenoic acid, 1-methylundecyl ester
748
80214
8470
1186,63 2-Propenoic acid, tridecyl ester
864
827790
111302
598,831 2-sec-Butyl-4,6-dinitrophenyl 3-methylcrotonate (binapacryl)
900
2947716
41362
826,231 2-Undecanone
786
382494
29615
740,831 2-Undecanone, 6,10-dimethyl-
859
526442
20367
1139,03 3,5-di-tert-Butyl-4-hydroxybenzaldehyde
829
117062
14616
1420,03 3,7,11,15,18-Pentaoxa-2,19-disilaeicosane, 2,2,19,19-tetramethyl-
627
440816
34299
1533,23 4-Dimethylsilyloxypentadecane
688
263107
15781
948,831 5,9-Undecadien-2-one, 6,10-dimethyl-, (E)-
943
1066927
84528
1092,03 5-Dodecanol acetate
854
124359
14951
1018,23 6,7-Dihydro-2-methylamino-4H-oxazolo[3,2-a]-1,3,5-triazin-4-one
707
130877
13459
1163,43 9H-Fluorene, 9-methylene-
909
98633
11482
1369,83 9-Octadecenamide, (Z)-
836
136436
10612
1021,03 9-Oxabicyclo[3.3.1]nonan-2-one, 6-hydroxy-
809
357615
20939
1245,23 á-Chloroethylurea
755
216701
22951
1109,03 Benzene, (1,3,3-trimethylnonyl)-
661
151612
19330
1041,83 Benzene, 1-ethynyl-4-fluoro-
999
115778
13501
679,631 Benzoic acid, 2-[(trimethylsilyl)oxy]-, trimethylsilyl ester
790
1882566
78182
1099,23 Benzoic acid, 2-hydroxy-, 2-methylpropyl ester
824
194932
23099
1079,43 Benzophenone
789
207508
21918
912,031 Biphenyl
972
907444
79249
1268,63 ç Dodecalactone
829
412383
34421
869,231 cis-4-Decenal
792
391036
27658
959,831 Cyclopropane, 1-methoxy-2,2-dimethyl-3-(3,3-dimethyl-1-propynyl)-
683
175509
18347
1045,43 Diethyl Phthalate
961
14965651
1664514
1136,23 D-Mannotetradecane-1,2,3,4,5-pentaol
737
349820
42454
984,631 Eicosane
897
346872
34280
1125,03 Eicosane
874
355899
16741
835,231 Formamide, N,N-dibutyl-
879
542772
39150
1333,43 Glycyl-L-tryptophylglycine
635
140198
14039
1427,83 Glycyl-L-tryptophylglycine
642
1265667
84554
1102,23 Heptadecane, 2-methyl-
913
190680
18318
1059,83 Hexasiloxane, tetradecamethyl-
768
4809003
557797
1480,83 Hexasiloxane, tetradecamethyl-
714
398043
17186
1345,23 Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)-
724
289615
23320
1405,83 Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)-
804
292345
21780
663,431 Nonanal
952
7404825
155482
991,831 Phenol, 2,4-bis(1,1-dimethylethyl)-
912
311286
33434
854,031 Phthalic anhydride
858
236163
15558
915,231 Pregan-20-one, 2-hydroxy-5,6-epoxy-15-methyl-
752
286079
19960
1149,03 Silane, trichlorooctadecyl-
920
395882
52227
824,631 Silane, trimethyl(3-methyl-3-phenyl-1-cyclopropen-1-yl)-
712
2413059
232345
1678,83 Squalene
936
7533212
360619
993,631 Tetradecanal
742
118516
13366
1293,03 Tetradecanamide
799
331064
33427
1104,03 Tricosane
945
165842
12381
1132,03 Tricyclo[7.1.0.0(4.6)]decane-5-carboxamide, 10,10-dichloro-N-(2,4,6trimethylphenyl)954,231 Trisiloxane, 1,1,1,5,5,5-hexamethyl-3,3-bis[(trimethylsilyl)oxy]-
736
161613
16074
759
4152549
432802
892,631 Valeramide, N-hexyl-
650
107383
7756
75
466697
53777
Graf 4, Trnková šťáva bio nepřislazovaná – WELEDA,
Tabulka: R.T. (s)
Name
Similarity
Area
Height
343,244 (2-Aziridinylethyl)amine
999
6704371
336975
1213,83 1,2-Benzenedicarboxylic acid, butyl 2-ethylhexyl ester
966
1018196
116249
1177,83 1,2-Benzenedicarboxylic acid, butyl 2-methylpropyl ester
865
3288755
401135
1458,03 1,2-Benzenedicarboxylic acid, diisooctyl ester
947
959194
71533
740,631 1,5-Hexadiene-3,4-diol, 3,4-dimethyl-
742
592742
27493
1223,03 10-Bromodecanoic acid, ethyl ester
883
488955
62612
786,231 10-Undecenoyl chloride
723
572159
27402
1047,23 1-Butanamine
784
47471
3853
948,031 1-Butanol, 3-methyl-, benzoate
874
352834
35268
539,031 1-Cyclohexene-1-methanol
631
1159495
19422
911,031 1-Heptadecanamine
931
1150429
118436
1193,63 1-Naphthalenesulfonic acid, 5-(dimethylamino)-, 3-[2(dimethylamino)ethyl]-1H-indol-5-yl ester 1237,83 2,4,4,6,6,8,8-Heptamethyl-2-nonene
999
431463
34571
722
168323
19322
850,831 2,4-Heptadienal, (E,E)-
744
334890
26176
714,231 2-Decenal, (E)-
882
464642
17756
803,031 2-Decenal, (E)-
920
1133834
79209
885,831 2-Decenal, (E)-
845
1163717
108448
636,231 2-Furanmethanol, 5-ethenyltetrahydro-à,à,5-trimethyl-, cis-
835
727935
19485
1045,03 2-Furanmethanol, tetrahydro-, acetate
994
11372986
1254683
872,231 2-Hexen-1-ol, 2-ethyl-
785
1197468
99470
1282,03 2H-Pyran-2-one, 6-heptyltetrahydro-
895
150447
16439
1134,63 2-Chloro-11H-pyrido[3',2'-4,5]pyrrolo[3,2-c]quinoline
680
190382
23792
1126,23 2-Keto-3-methylvalerate oxime, bis(trimethylsilyl)- deriv.
762
256911
26858
619,431 2-Octenal, (E)-
838
907751
15090
621,631 2-Piperidinone
784
215302
4762
599,231 2-sec-Butyl-4,6-dinitrophenyl 3-methylcrotonate (binapacryl)
771
4917589
80556
1428,23 2-Trimethylsilyloxypentadecane
706
734728
48435
826,231 2-Undecanone
798
312295
25651
1420,23 3,7,11,14,18-Pentaoxa-2,19-disilaeicosane, 2,2,19,19-tetramethyl-
658
128274
10775
1000,43 3-Buten-2-one, 1-(2,3,6-trimethylphenyl)-
822
129867
13980
752,431 3-Cyclohexene-1-methanol, à,à4-trimethyl-
893
1822860
98268
1136,43 3-Octanol, 3,7-dimethyl-
763
564465
71687
76
904,431 4-Cyclopropylcarbonyloxytridecane
630
186083
18741
1217,03 5,10-Diethoxy-2,3,7,8-tetrahydro-1H,6H-dipyrrolo[1,2-a;1',2'd]pyrazine 949,031 5,9-Undecadien-2-one, 6,10-dimethyl-, (E)-
791
1427093
147764
813
877328
76823
1293,83 6-Heptene, 1-cyclopropylidene-1-trimethylsilyl-
819
349978
38518
1080,23 6-Nonenal, 3,7-dimethyl-
705
399247
44477
1027,43 à-Calacorene
844
258448
28393
828,831 Acetic acid, 1,7,7-trimethyl-bicyclo[2.2.1]hept-2-yl ester
860
549684
38340
294,067 Benzene
882
15091979
230300
990,031 Benzene, 1,3,5-trimethyl-2-(1,2-propadienyl)-
714
199830
22288
795,431 Benzene, 1,3-bis(1,1-dimethylethyl)-
949
6758826
500819
891,231 Benzene, 2-(1,3-butadienyl)-1,3,5-trimethyl-
857
153815
14057
680,031 Benzoic acid, 2-[(trimethylsilyl)oxy]-, trimethylsilyl ester
787
1438734
54226
1006,03 Benzoic acid, 4-ethoxy-, ethyl ester
662
150091
14954
784,831 Bicyclo[2.2.1]hept-2-ene, 1,7,7-trimethyl-
879
1052305
66265
664,831 Bicyclo[2.2.2]oct-2-ene
691
594567
18056
912,231 Biphenyl
959
1560348
146493
869,631 cis-4-Decenal
796
713546
50084
650,831 cis-Linaloloxide
816
708443
21536
787,431 Cyclohexanol, 1-ethyl-
745
555020
32474
377,609 Cyclopentanol, 2-methyl-, trans-
752
2022531
46439
753,831 Decanal
919
589674
29341
1045,63 Diethyl Phthalate
803
499444
52495
805,631 Dihexyverine
707
299899
12886
603,631 Eucalyptol
859
624837
13858
558,631 Furan, 2,2'-[oxybis(methylene)]bis-
823
3743571
40307
800,631 Glycyl-dl-alanine
646
683828
40189
1048,63 Heptadecane, 2,6,10,14-tetramethyl-
923
919096
102592
468,854 Heptanal
919
4266841
31525
437,452 Hexanal
633
573829
17577
1059,83 Hexasiloxane, tetradecamethyl-
748
1211962
111352
1063,83 l-Pyrrolid-2-one, N-carbamoyl-
905
625490
31561
217,634 Meglumine
999
32993253
587563
1345,63 Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)-
807
311395
29027
751,831 Methyl Salicylate
907
2142430
102140
1428,83 N-Benzyloxy-2-carbomethoxyaziridine
786
985502
83603
1061,43 n-Capric acid isopropyl ester
907
364815
43625
1158,23 n-Capric acid isopropyl ester
924
627911
81549
1039,23 N-Cyclohexyl-2-pyrrolidone
755
363431
19785
662,831 Nonanal
946
14410991
421717
1149,43 Octadecane
955
166241
21220
571,631 Octanal
847
2101061
23998
1098,63 Octanoic acid, 2-[(trifluoroacetyl)amino]-, butyl ester
812
204108
18225
640,031 Oxirane, 2-(hexyn-1-yl)-3-methoxymethylene-
724
1815122
48293
850,231 Oxirane, heptadecyl-
755
254197
19102
1195,43 Penicillamine, tri-TMS
794
449694
52488
1245,63 Penicillamine, tri-TMS
802
422113
47421
992,031 Phenol, 2,5-bis(1,1-dimethylethyl)-
896
193413
19183
1015,83 Phenol, 2-[3-(4-morpholinyl)-1-phenylpropyl]-
719
257514
15138
881,431 Phenol, 2-methoxy-3-(2-propenyl)-
914
847386
72414
1301,63 Phenol, 4,4'-(1-methylethylidene)bis-
864
117044
11975
854,231 Phthalic anhydride
794
306226
21665
880,831 Propanoic acid, 2-methyl-, 2,2-dimethyl-1-(2-hydroxy-1methylethyl)propyl ester
781
266030
23141
77
896,631 Propanoic acid, 2-methyl-, 2-ethyl-3-hydroxyhexyl ester
724
247842
23290
824,831 Silane, tetramethyl-
717
2332637
215431
1678,83 Squalene
922
555478
28904
1043,23 Tetradecanoic acid, ethyl ester
816
348449
39810
1145,43 Tetradecanoic acid, ethyl ester
938
250047
31338
954,631 Trisiloxane, 1,1,1,5,5,5-hexamethyl-3,3-bis[(trimethylsilyl)oxy]-
753
489017
48045
950,631 Unknown 1
591
50920
4390
1269,23 Valeric acid, 3-tetradecyl ester
811
298628
29403
78
Graf 5. Trnkovice - domácí destilát z trnek,
Tabulka: R.T. (s)
Name
Similarity
Area
Height
625,831 (+)-Phendimetrazine
769
135533
4104
1163,23 (2-Aziridinylethyl)amine
999
97172
9271
1116,83 1-(3,3-Dimethyl-but-1-ynyl)-2,2,3,3tetramethylcyclopropanecarboxylic acid 1268,03 1,12-Dodecanediamine
665
30806
3521
696
454109
46148
949,031 1,2,4-Triazino[5,6-E][1,2,4]-triazine-3,6-dione, hexahydro-
645
300788
27383
1213,43 1,2-Benzenedicarboxylic acid, butyl 2-ethylhexyl ester
955
2922165
327509
1177,23 1,2-Benzenedicarboxylic acid, butyl 2-methylpropyl ester
905
784640
84555
1457,63 1,2-Benzenedicarboxylic acid, diisooctyl ester
962
289927
21782
797,831 1,2-Dideoxy-l-erythro-pentitol
746
1611115
113137
989,631 1,3,6,10-Dodecatetraene, 3,7,11-trimethyl-, (Z,E)-
908
4297102
459865
717,631 1,3,6-Octatriene, 3,7-dimethyl-, (Z)-
663
1687382
78777
1004,63 1,3-Di(cyclohexyl)but-1-ene
744
385529
37258
945,831 1,6,10-Dodecatriene, 7,11-dimethyl-3-methylene-, (Z)-
765
848290
78259
570,431 1,7-Diaminoheptane
799
29320483
342554
805,431 1,7-Dioxaspiro[5.5]undec-2-ene
790
323052
20044
1185,83 10-Bromodecanoic acid, ethyl ester
857
287185
34067
785,431 10-Undecenoyl chloride
741
3016753
195995
1006,83 1-Bromo-4-bromomethyldecane
766
113013
10011
565,631 1-Butanamine
848
14550561
212637
717,031 1-Decanol
710
2715566
120061
935,231 1-Decanol, 2-hexyl-
780
82722
6539
950,031 1-Dodecen-3-ol
708
379810
35711
971,031 1H-Benzocycloheptene, 2,4a,5,6,7,8,9,9a-octahydro-3,5,5-trimethyl9-methylene-, (4aS-cis)943,631 1-Heptadecanamine
811
185176
17709
815
144445
12221
1226,43 1-Heptadecanamine
854
32679
4268
1257,23 1-Hexadecanol
925
288763
15627
1127,63 1-Hexanol, 2,2-dimethyl-
802
1032214
128041
79
701,631 1-Piperidinecarboxaldehyde
699
1273023
34791
981,631 1-Tetradecanamine
734
1102118
86353
1273,03 2(3H)-Furanone, 3-butyldihydro-
753
390176
40380
800,031 2(3H)-Furanone, dihydro-5-pentyl-
999
5966424
299876
1167,23 2-(4,5-Dihydro-3-methyl-5-oxo-1-phenyl-4-pyrazolyl)-5-nitrobenzoic acid 1204,63 2-(4,5-Dihydro-3-methyl-5-oxo-1-phenyl-4-pyrazolyl)-5-nitrobenzoic acid 1230,03 2-(4,5-Dihydro-3-methyl-5-oxo-1-phenyl-4-pyrazolyl)-5-nitrobenzoic acid 1420,23 2-(4-Hydroxy-4-methyl-tetrahydro-pyran-3-ylamino)-3-(1H-indol-2-yl)propionic acid 592,431 2(5H)-Furanone, 5-ethyl-
720
463671
34382
755
217957
18014
746
258575
23538
642
615595
36074
719
3345494
64441
593,431 2(5H)-Furanone, 5-ethyl-
819
315885
9169
600,631 2(5H)-Furanone, 5-ethyl-
868
1208543
19607
914,831 2-(Prop-2-enoyloxy)pentadecane
769
2104014
191621
1110,23 2-(Prop-2-enoyloxy)tetradecane
726
37714
4535
521,231 2,2-Dimethylpropionic acid, cyclohexyl ester
689
1871649
50315
974,031 2,3-Anhydro-d-galactosan
717
734978
72654
1063,43 2,4,4,6,6,8,8-Heptamethyl-1-nonene
649
110563
11164
1166,23 2,4,4,6,6,8,8-Heptamethyl-1-nonene
779
82520
10466
962,631 2,4,4,6,6,8,8-Heptamethyl-2-nonene
941
1431323
123068
1061,63 2,4,4,6,6,8,8-Heptamethyl-2-nonene
795
158085
13501
1100,43 2,4,4,6,6,8,8-Heptamethyl-2-nonene
831
2253734
90803
747,031 2,4,6,8-Tetramethyl-1-undecene
823
445012
27975
654,831 2,4-Decadien-1-ol
828
314028
9078
828,431 2,4-Dodecadienal, (E,E)-
824
311080
24900
1112,43 2-Butenedioic acid (E)-, bis(2-ethylhexyl) ester
689
234039
27151
781,831 2-Butenoic acid, hexyl ester
662
314859
23187
1345,83 2-Decanamine, N-butyl-
986
136390
13560
994,031 2-Decen-1-ol
859
253109
21900
789,431 2-Decenal, (E)-
844
505666
21552
963,631 2-Decenal, (E)-
846
123370
12142
720,831 2-Dodecenal, (E)-
857
4272947
126966
813,631 2-Heptanol, 6-amino-2-methyl-
838
11421397
894188
825,631 2-Heptanone, 6-methyl-
755
5279579
394744
872,031 2-Hexen-1-ol, 2-ethyl-
806
3486489
302153
1020,63 2-Hexen-1-ol, 2-ethyl-
820
3143982
362699
1080,43 2-Hexen-1-ol, 2-ethyl-
792
374756
43328
1368,43 2H-Pyran-2-one, tetrahydro-6-nonyl-
879
208562
17879
1281,63 2H-Pyran-2-one, tetrahydro-6-octyl-
917
1390317
135863
1085,23 2-Methyl-Z,Z-3,13-octadecadienol
832
487047
53914
1182,43 2-Methyl-Z,Z-3,13-octadecadienol
847
305981
25559
1190,63 2-Nonanone, 9-[(tetrahydro-2H-pyran-2-yl)oxy]-
724
148105
17969
802,631 2-Nonenal, (E)-
892
15507174
1193929
830,831 2-Nonenal, (E)-
863
225364
17738
931,431 2-Nonynoic acid
657
442879
45476
648,831 2-Octanone
797
4005196
81501
1010,03 2-Pentene, 5-bromo-2,3-dimethyl-
739
27504
2919
1171,23 2-Propenamide, N-(hydroxymethyl)-
704
260977
33275
1353,83 2-Propenoic acid, 3-(4-methoxyphenyl)-, 2-ethylhexyl ester
801
108029
8599
968,631 2-Propenoic acid, 3-phenyl-, ethyl ester
917
1077428
95792
551,431 2-t-Butyl-6-chloromethyl-[1,3]dioxan-4-one
654
2442492
44063
885,631 2-Undecenal
884
2575205
247549
1049,83 3-(But-3-enyl)-cyclohexanone
717
359287
28052
80
1068,03 3-(But-3-enyl)-cyclohexanone
773
152414
14755
794,631 3,6-Dimethyl-4-octyn-3,6-diol
643
455106
24210
1203,43 3,6-Dimethylpiperazine-2,5-dione
744
57539
6264
1066,23 3-Amino-1,2,4-triazole-5-carboxylic acid
718
581335
39184
773,831 3-Cyclohexene-1-acetaldehyde, à,4-dimethyl-
797
886187
40468
878,431 3-Dodecylcyclohexanone
803
727957
57013
1123,03 3-Heptafluorobutyroxypentadecane
708
113256
12370
814,831 3-Heptanol, 4-methyl-
768
126970
10207
1017,43 3-Nonynoic acid
808
390443
36408
1090,43 3-Oxa-6-thia-2,7-disilaoctane, 2,2,7,7-tetramethyl-
678
69843
9002
812,831 3-Pentanol, 1-ethoxy-
734
451001
42123
988,831 3-Propionyloxytridecane
823
324536
35932
685,231 4,6-Decadiyne
699
133798
6223
927,031 4-Bromoheptane
886
10294425
1155692
853,431 4-Cyclopropylcarbonyloxytridecane
617
911932
94606
893,231 4-Decenoic acid, ethyl ester, (Z)-
770
272535
21322
1533,43 4-Dimethylsilyloxypentadecane
712
376771
16269
1038,43 4-Methyl-5-decanol
814
235209
25056
1070,23 4-Octen-3-ol, 2,2-dimethyl-
622
156984
15519
979,231 4-Tetradecene, (Z)-
905
1254060
89492
809,231 4-Undecanone
863
718479
51360
692,031 5-Octen-2-one, 6-methyl-
799
218576
10614
1098,83 5-Tridecene, (Z)-
851
139287
13742
1083,23 6-Tridecene, 2,2,4,10,12,12-hexamethyl-7-(3,5,5-trimethylhexyl)-
821
270504
26197
1265,23 6-Undecylamine
687
205384
24032
619,031 8-Hydroxy-2,2-dimethyl-dec-5-en-3-one
714
5513536
105983
845,431 9(10H)-Acridinone, 1,2-dihydro-3-methoxy-2-oxo-
642
342061
26971
715,631 9,12,15-Octadecatrienoic acid, 2,3-bis(acetyloxy)propyl ester, (Z,Z,Z)877,631 9,12,15-Octadecatrienoic acid, 2,3-bis(acetyloxy)propyl ester, (Z,Z,Z)881,031 9,12,15-Octadecatrienoic acid, 2,3-bis(acetyloxy)propyl ester, (Z,Z,Z)916,831 9,12,15-Octadecatrienoic acid, 2,3-bis(acetyloxy)propyl ester, (Z,Z,Z)1430,83 9,12,15-Octadecatrienoic acid, 2,3-bis(acetyloxy)propyl ester, (Z,Z,Z)1113,43 9-Bromononanoic acid, methyl(ester)
760
404333
14384
712
168797
15090
675
156712
13375
710
252860
19496
721
320142
20317
791
644966
71977
1092,03 9-Heptadecanol
792
237252
16397
964,631 9-Methyl-Z-10-pentadecen-1-ol
647
114047
12747
1033,03 9-Octadecenal
870
391321
40190
1140,43 9-Octadecenal
859
305655
35343
1369,83 9-Octadecenamide, (Z)-
835
432435
35918
1645,23 9-Octadecenamide, (Z)-
916
570263
25342
771,631 9-Octadecenoic acid, (2-phenyl-1,3-dioxolan-4-yl)methyl ester, cis-
687
587037
46291
1284,63 9-Octadecynoic acid
923
1336595
105814
972,231 Acetamide, N-(aminocarbonyl)-2-chloro-
785
142126
11935
836,231 Acetic acid, heptyl ester
870
5318275
490920
752,231 Acetic acid, octyl ester
877
672438
35280
1095,83 á-D-Glucopyranose, 4-O-á-D-galactopyranosyl-
633
115916
8489
675,831 à-D-Glucopyranosiduronic acid, methyl 2-O-methyl-, methyl ester
634
759193
37182
1245,23 á-Chloroethylurea
838
1193635
122404
710,231 Allantoic acid
782
1076105
38264
742,831 à-L-Mannopyranoside, methyl 6-deoxy-2,4-di-O-methyl-, acetate
722
228988
11304
975,831 Aromadendrene
765
192440
19662
822,431 Benz[c]acridine, 5-methyl-
674
843722
79461
81
911,831 Benzene, (2,4-cyclopentadien-1-ylidenemethyl)-
798
1061177
95708
1428,43 Benzene, 1,1'-(2-butene-1,4-diyl)bis-
654
173963
13913
1079,23 Benzeneacetic acid, à-hydroxy-à-phenyl-, 1-methyl-3-piperidinyl ester 875,231 Benzenepropanoic acid, ethyl ester
679
257686
25160
818
1468519
139551
815,631 Benzoic acid, 2-hydroxy-, ethyl ester
913
5334439
346643
727,231 Benzoic acid, ethyl ester
938
22465381
1090026
598,831 Benzyl Alcohol
646
2500077
47973
784,431 Bicyclo[2.2.1]hept-2-ene, 2,7,7-trimethyl-
846
2252652
123856
861,631 Bicyclo[2.2.2]oct-2-ene-1-carboxamide
691
468123
37428
658,831 Bicyclo[3.1.0]hexan-2-ol, 2-methyl-5-(1-methylethyl)-, (1à,2à,5à)-
642
1949558
55700
713,031 Bicyclo[3.1.1]heptan-3-ol, 6,6-dimethyl-2-methylene-, [1S(1à,3à,5à)]537,231 Bis[4-acetamidophenylsulfonyl]phenyl methane
739
6091559
262566
630
953062
16645
543,631 Bis[4-acetamidophenylsulfonyl]phenyl methane
665
1616356
58497
544,631 Bis[4-acetamidophenylsulfonyl]phenyl methane
774
661502
17785
640,631 Boronic acid, ethyl-, bis(2,2-dimethylpropyl) ester
611
671460
16225
728,031 Butanal, 3,3-dimethyl-2-oxo-, hemihydrate
891
16558385
840815
764,631 Butanal, 3,3-dimethyl-2-oxo-, hemihydrate
849
15631844
1186859
1091,03 Butanal, 3,3-dimethyl-2-oxo-, hemihydrate
768
647628
47886
513,831 Butane, 1,1-diethoxy-3-methyl-
665
1449801
44011
722,231 Butanedioic acid, diethyl ester
709
1821160
103445
965,431 Butanetetrone, diphenyl-, 2,3-dioxime
826
637408
42871
776,431 Butanoic acid, 2-methyl-, hexyl ester
866
3421607
243935
1062,43 Butyric acid, 4-pentadecyl ester
831
1104383
118716
1352,03 ç Dodecalactone
833
430937
38074
869,031 cis-4-Decenal
776
2294492
171666
1089,23 cis-8-Dodecen-1-ol acetate
877
342663
20299
1023,23 Cyclobutanecarboxylic acid, 2-pentadecyl ester
763
491727
47113
882,831 Cyclobutanecarboxylic acid, octadecyl ester
758
876851
69257
849,631 Cyclododecanol
813
440409
27031
707,231 Cyclohexanol, 2-(methylaminomethyl)-, trans-
664
254496
6119
859,031 Cyclooctene, 1,2-dimethyl-
682
369918
32048
1260,83 Cyclopropaneoctanoic acid, 2-[[2-[(2ethylcyclopropyl)methyl]cyclopropyl]methyl]-, methyl ester 1340,83 Cyclopropaneoctanoic acid, 2-[[2-[(2ethylcyclopropyl)methyl]cyclopropyl]methyl]-, methyl ester 535,031 Cyclotetrasiloxane, octamethyl-
863
98288
8479
834
348141
26032
636
2227448
27390
1125,63 d,l-trans-4-Methyl-5-methoxy-1-(1-methoxy-1-isopropyl)cyclohex-3ene 753,431 Decanal
999
139740
16901
919
846703
47678
891,031 Decane, 1,1-diethoxy-
841
10893881
1184952
1013,23 Decanoic acid, decyl ester
775
874950
101403
904,431 Decanoic acid, ethyl ester
922
19457883
1529259
790,831 DL-Leucine, N-glycyl-
634
203850
9915
919,431 Dodecanal
894
1889845
130839
978,231 Dodecanoic acid, ethyl ester
875
1705192
180022
1097,63 Dodecanoic acid, ethyl ester
903
575065
64539
967,431 E,E-2,13-Octadecadien-1-ol
718
368608
35825
918,231 E-10-Pentadecenol
788
1376378
97395
1029,23 E-11-Hexadecenoic acid, ethyl ester
745
411766
49628
1134,23 E-11-Hexadecenoic acid, ethyl ester
722
358646
44382
1216,43 E-11-Hexadecenoic acid, ethyl ester
844
861859
84451
1286,43 E-11-Hexadecenoic acid, ethyl ester
781
352486
22886
1048,23 Eicosane
939
3864038
252617
1102,43 Eicosane
904
10244288
1283086
82
1036,63 Erucic acid
848
383297
38925
897,831 Ethyl 9-decenoate
854
1520672
160749
824,431 Ethyl cyclohexanepropionate
671
233685
19688
925,631 Ethyl iso-allocholate
725
151498
15089
1138,83 Ethyl iso-allocholate
623
141845
16700
758,231 Falcarinol
682
258802
13026
808,031 Falcarinol
718
1259704
87735
950,831 Germacrene D
763
1203175
119285
1187,63 Glucopyranuronamide, 1-(4-amino-2-oxo-1(2H)-pyrimidinyl)-1,4dideoxy-4-(D-2-(2-(methylamino)acetamido)hydracrylamido)-, á-D1212,63 Glucopyranuronamide, 1-(4-amino-2-oxo-1(2H)-pyrimidinyl)-1,4dideoxy-4-(D-2-(2-(methylamino)acetamido)hydracrylamido)-, á-D860,831 Glycine, N-methyl-N-(1-oxododecyl)-
759
331780
15601
757
259830
33845
698
282888
26167
955,831 Heptadecane, 2,3-dimethyl-
906
433971
43257
1298,03 Heptadecane, 2,3-dimethyl-
884
200844
20978
1014,23 Heptanal
650
123621
12197
730,231 Heptane, 1,1-diethoxy-
720
1504652
94028
1067,43 Heptane, 3-(bromomethyl)-
762
463641
43560
933,231 Heptane, 3-bromo-
803
846181
82768
651,231 Heptanoic acid, ethyl ester
703
1711573
55086
1111,23 Hexadecanal
913
148408
15735
1164,83 Hexadecanal
744
257949
31576
936,831 Hexadecane, 1-chloro-
766
84210
8788
1444,43 Hexadecanoic acid, 2-hydroxy-1-(hydroxymethyl)ethyl ester
879
374039
23571
642,631 Hexane, 1,1-diethoxy-
739
7036115
257343
624,031 Hexane, 1-chloro-5-methyl-
641
2581665
62123
619,831 Hexanoic acid, 2-methylbutyl ester
845
42818234
897837
556,031 Hexanoic acid, ethyl ester
812
64211110
700724
1059,63 Hexasiloxane, tetradecamethyl-
748
3610721
408538
663,831 Hydroperoxide, heptyl
813
436897
16638
1201,03 Hydroxyurea
776
92033
11001
1208,83 Hydroxyurea
848
178810
20075
1132,03 Chloroacetic acid, 3-pentadecyl ester
750
408821
32244
1198,23 Cholan-24-oic acid, 3,12-dihydroxy-, methyl ester, (3à,5á,12à)-
770
563578
69255
1009,23 Cholesta-8,24-dien-3-ol, 4-methyl-, (3á,4à)-
732
169327
18331
944,431 Isoamyl laurate
913
14066419
1229016
1072,83 Isoamyl laurate
937
3890568
366059
1337,63 Isooctane, (ethenyloxy)-
765
195205
17916
788,031 Isopentyl hexanoate
800
260600
16320
1109,03 m-Anisic acid, 2,6-dimethylnon-1-en-3-yn-5-yl ester
682
316939
34353
1195,03 Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)-
704
2244723
255634
1293,23 Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)-
789
344346
36483
1345,03 Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)-
865
1073363
95233
1405,63 Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)-
756
904386
71231
1480,83 Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)-
738
671730
42249
1577,03 Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)-
755
343907
14909
837,831 Methyl 5-acetamido-1,3,4-thiadiazol-2-yl sulfone
938
287497
23062
999,031 Methyl 6-methyl heptanoate
860
3961452
422685
1317,43 Myristoyl chloride
791
236346
22422
966,631 N-[3-[N-Aziridyl]propylidene]hexylamine
679
723754
56949
532,031 N-[5-(1-Cyano-2-furan-2-yl-vinyl)-[1,3,4]thiadiazol-2-yl]-benzamide
689
1193819
22938
947,431 N-[5-(1-Cyano-2-furan-2-yl-vinyl)-[1,3,4]thiadiazol-2-yl]-benzamide
743
1726516
122508
1119,43 N-2,4-Dnp-L-arginine
689
92297
10962
842,431 Naphthalene, 1,2,3,4-tetrahydro-1,1,6-trimethyl-
719
376773
30858
83
896,631 Naphthalene, 1,2,3,4-tetrahydro-1,1,6-trimethyl-
727
136698
12440
996,631 Naphthalene, 1,2,4a,5,6,8a-hexahydro-4,7-dimethyl-1-(1methylethyl)-, (1à,4aà,8aà)867,231 n-Caprylic acid isobutyl ester
904
8626189
962433
765
217574
22370
847,231 n-Decane, 1,10-dicyclohexyl-
741
626302
50748
748,431 N-Guanyl-l-tyrosine
649
1099620
49016
662,431 Nonanal
934
31136189
973137
796,631 Nonanoic acid
788
1323662
68365
825,031 Nonanoic acid, ethyl ester
938
8162745
726825
901,231 Nonanoic acid, propyl ester
705
91725
8152
801,831 ñ-trans-2-Cyclohexene-1,4-diol
741
752096
45701
984,631 Octadecane
912
3863394
447456
1103,63 Octadecane, 2-methyl-
706
130034
13854
910,631 Octadecane, 6-methyl-
883
3250090
326742
1252,23 Octadecanoic acid, 2-propenyl ester
815
107046
9998
1045,23 Octadecanoic acid, ethyl ester
783
285079
20258
1294,83 Octadecanoic acid, ethyl ester
895
283844
27904
1136,03 Octanal, 7-methoxy-3,7-dimethyl-
822
4785775
557600
708,031 Octane, 4-chloro-
777
3031768
91804
1054,23 Octanoic acid, 2-[(trifluoroacetyl)amino]-, butyl ester
855
5437031
551056
740,831 Octanoic acid, ethyl ester
940
11754355
623568
939,431 o-Ethyl o-3-methylcyclohexyl methylphosphonate, trans-
610
107931
10275
786,831 Pentanal, 2,2-dimethyl-
791
2944504
167127
917,431 Phenol, 4-(1-methylpropyl)-
794
1187966
95844
854,831 Phthalic anhydride
609
183332
13298
1118,43 Prednisolone
662
56247
5734
1001,83 Propanamide
663
344719
27296
1237,43 Propanamide
811
169728
14791
568,631 Propane, 1,1'-sulfonylbis-
986
8709267
114634
734,231 Pterin-6-carboxylic acid
670
210783
11057
940,231 Pterin-6-carboxylic acid
664
80184
8470
952,631 Pterin-6-carboxylic acid
759
46767
4006
1046,63 Pterin-6-carboxylic acid
734
212937
18462
751,431 Silacyclobutane,1-chloro-1-methyl-
709
1329587
63398
1149,03 Silane, trichlorooctadecyl-
920
4579603
476283
1189,43 Silane, trichlorooctadecyl-
944
4803240
569568
1261,43 Silane, trichlorooctadecyl-
953
626693
65113
1043,03 Tetradecanoic acid, ethyl ester
931
4185017
434664
1144,83 Tetradecanoic acid, ethyl ester
950
9479876
1035856
1222,63 Tetradecanoic acid, ethyl ester
951
12818247
1368494
693,231 trans-3-Nonen-2-one
657
441697
14129
1159,83 Tricyclo[4.3.1.1(3,8)]undecan-1-amine
702
211976
24555
1003,03 Tricyclo[5.4.0.0(2,8)]undec-9-ene, 2,6,6,9-tetramethyl-
796
805035
88156
908,031 Tricyclo[6.3.3.0]tetradec-4-ene,10,13-dioxo-
668
143748
10126
954,031 Trisiloxane, 1,1,1,5,5,5-hexamethyl-3,3-bis[(trimethylsilyl)oxy]-
714
285600
27653
838,431 Undecanal
864
419338
30737
848,431 Undecanoic acid, 11-bromo-, methyl ester
925
9047811
907795
1035,03 Undecylenic Acid
706
85108
8806
529,431 Unknown 1
559
2876830
56217
701,031 Unknown 10
592
1044132
32902
719,631 Unknown 11
524
107274
3475
760,631 Unknown 12
562
74098
3910
768,431 Unknown 13
516
77113
5264
84
806,431 Unknown 14
591
211739
14547
930,031 Unknown 15
565
283946
24853
1016,63 Unknown 16
584
225534
20945
1037,23 Unknown 17
566
373144
31531
1105,03 Unknown 18
567
184420
17696
1173,43 Unknown 19
578
103517
13065
546,231 Unknown 2
567
751144
17238
557,831 Unknown 3
506
18322
3505
594,431 Unknown 4
508
878764
13623
610,631 Unknown 5
565
273156
5028
636,431 Unknown 6
562
204519
6220
679,631 Unknown 7
592
2569213
101695
680,831 Unknown 8
574
1243361
34234
690,831 Unknown 9
587
320411
10797
1268,63 Valeric acid, 3-pentadecyl ester
876
2820931
234664
1096,63 Valeric acid, 4-pentadecyl ester
797
88100
9126
891,631 Valeric acid, 4-tridecyl ester
806
630888
56709
1157,23 Vitamin d3
729
354803
25942
936,031 Z,E-2-Methyl-3,13-octadecadien-1-ol
614
140413
11347
895,031 Z,Z-2,5-Pentadecadien-1-ol
673
54039
4299
1174,83 Z,Z-2,5-Pentadecadien-1-ol
759
167394
16453
1355,03 Z,Z-5,16-Octadecadien-1-ol acetate
837
87606
7932
1057,23 Z-2-Dodecenol
848
205873
22314
85
Graf 6. Trnkové víno.
Tabulka: R.T. (s) 768,832 1090,63 1195,23 1213,63 1177,63 1222,83 327,554 1245,43 812,032 849,632 911,032 984,832 1048,43 1149,23 1193,23 1099,43 947,832 1102,43 1167,43 832,032 1186,03 1166,03 1134,63 987,632 1216,83 928,432 1109,43 802,232 1112,63 641,032 948,832 752,432 915,432 658,032 1114,03 798,232
Name [1,1'-Bicyclopropyl]-2-octanoic acid, 2'-hexyl-, methyl ester 1,1,1,3,5,7,9,11,11,11-Decamethyl-5-(trimethylsiloxy)hexasiloxane 1,2-Benzenedicarboxylic acid, 2-butoxyethyl butyl ester 1,2-Benzenedicarboxylic acid, butyl 2-ethylhexyl ester 1,2-Benzenedicarboxylic acid, butyl 2-methylpropyl ester 10-Bromodecanoic acid, ethyl ester 1-Butanamine 1-Butanamine 1-Heptadecanamine 1-Heptadecanamine 1-Heptadecanamine 1-Heptadecanamine 1-Heptadecanamine 1-Heptadecanamine 1-Naphthalenesulfonic acid, 5-(dimethylamino)-, 3-[2(dimethylamino)ethyl]-1H-indol-5-yl ester 1-Octanamine, N-methyl1-Propanone, 2-bromo-1-phenyl1-Tetradecanamine 1-Tetradecanamine 2-(4,5-Dihydro-3-methyl-5-oxo-1-phenyl-4-pyrazolyl)-5-nitrobenzoic acid 2-(4,5-Dihydro-3-methyl-5-oxo-1-phenyl-4-pyrazolyl)-5-nitrobenzoic acid 2,6,10-Dodecatrien-1-ol, 3,7,11-trimethyl2-Chloro-11H-pyrido[3',2'-4,5]pyrrolo[3,2-c]quinoline 2-Methyl-2-propyl methylphosphonofluoridate 2-Propen-1-amine, 2-bromo-N-methyl2-t-Butyl-5-propyl-[1,3]dioxolan-4-one 3-Benzoyl-2-(1-benzyl-3-indolyl)propionic acid 3-Cyclohexene-1-methanol, à,à4-trimethyl3-tert-Butyl-5-chloro-2-hydroxybenzophenone 4-Hydroxymandelic acid, ethyl ester, di-TMS 5,9-Undecadien-2-one, 6,10-dimethyl-, (E)7-Oxabicyclo[4.1.0]heptane, 3-oxiranyl7-Oxabicyclo[4.1.0]heptane, 3-oxiranyl9-Octadecen-12-ynoic acid, methyl ester à Isomethyl ionone Acetic acid, 2-phenylethyl ester
86
Similarity Area Height 656 79862 5422 650 474372 55817 622 344677 40531 985 8154238 971166 862 24793665 2904296 885 811541 101120 829 227420064 1247910 742 261611 28601 895 336559 25273 874 319097 23414 843 786920 57980 777 140333 15104 865 443565 44787 898 144343 17551 999 722 888 859 807
281948 36948 199125 116934 205747
22205 4103 18403 13692 25980
809
383414
26008
759 721 632 844 663 675 740 753 747 731 842 730 767 781 805 959
117247 318605 81058 372176 647333 98814 122454 336745 151261 679792 428198 270831 125276 760190 221075 3721968
13870 29927 10377 39323 63273 7552 13879 24568 12388 15003 43529 13096 9402 24013 17760 267973
534,032 787,232 912,232 679,832 815,832 727,632 599,232 722,632 993,832 1095,63 1097,03 1079,83 538,432 677,232 1335,43 1080,43 904,832 1015,83 218,234 898,032 1136,23 881,432 1073,23 558,432 1059,83 1064,23 788,432 1158,03 1011,83 1293,63 1101,63 1061,23 1233,03 867,432 1132,43 944,632 741,432 1002,23 676,032 1198,63 1045,03 824,832 1043,03 1145,03 954,432 760,832 819,032 1181,43
Benzaldehyde Benzaldehyde, 4-(phenylmethoxy)Benzene, (2,4-cyclopentadien-1-ylidenemethyl)Benzoic acid, 2-[(trimethylsilyl)oxy]-, trimethylsilyl ester Benzoic acid, 2-hydroxy-, ethyl ester Benzoic acid, ethyl ester Benzyl Alcohol Butanedioic acid, diethyl ester Butylated Hydroxytoluene cis-3-Hexenyl salicylate Cortisone Acetate Cyclopentaneacetic acid, 3-oxo-2-pentyl-, methyl ester Cyclotetrasiloxane, octamethylCyclotetrasiloxane, octamethylCyclotridecane Decanethiol, acetate Decanoic acid, ethyl ester Di(3-Methylbutyl)amine Ethanol Ethyl 9-decenoate Ethyl tartrate, tris(trimethylsilyl)Eugenol Hexanal, 3-methylHexanoic acid, ethyl ester Hexasiloxane, tetradecamethylIsoglutamine Isopentyl hexanoate Isopropyl Palmitate Lilial Mercaptoacetic acid, bis(trimethylsilyl)Naphtho[2,3-b]furan-2(3H)-one, 4-(acetyloxy)decahydro-8-hydroxy3,8a-dimethyl-5-methylene-, [3R-(3à,3aà,4à,4aà,8á,8aá,9aá)]n-Capric acid isopropyl ester n-Capric acid isopropyl ester n-Caprylic acid isobutyl ester Octanal, 2-(phenylmethylene)Octanoic acid, 3-methylbutyl ester Octanoic acid, ethyl ester Penicillamine, tri-TMS Phenylethyl Alcohol Propanamide, N-(1-cyclohexylethyl)Propanoic acid, 2-methyl-, anhydride Silane, trimethyl(1-phenylethyl)Tetradecanoic acid, ethyl ester Tetradecanoic acid, ethyl ester Trisiloxane, 1,1,1,5,5,5-hexamethyl-3,3-bis[(trimethylsilyl)oxy]Unknown 1 Unknown 2 Unknown 3
87
782 1096831 946 649406 784 441194 785 1008699 693 301423 941 22124374 955 920434 889 2151141 833 173687 763 288740 754 495965 832 783300 884 2021272 752 418339 711 264110 651 258965 920 14717691 790 138825 960 124997092 896 645685 818 1292843 760 186431 821 825624 942 43909266 768 520237 814 730691 966 835330 901 1211635 926 475039 833 216452
11254 35804 39480 46317 21072 1041966 19091 119910 19268 31084 61074 86742 20700 17670 19039 28246 1290162 12536 4980146 69528 165336 17153 85578 795020 60377 42704 56517 154886 51808 21391
755 191303 831 209500 822 144857 927 492499 884 279143 931 2015128 933 259282340 633 318093 893 4769547 726 150820 997 10077701 721 13511879 928 13296798 947 891066 755 6536839 582 90598 581 261339 594 94723
20767 24866 17602 35898 31958 163633 11926139 36381 157859 18222 1047286 1298403 1464110 110997 703077 5426 22175 10942
