INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE
• • • • • • • • • • •
Evropský parlament Evropská komise Evropská rada Rada Evropské unie Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman
INSTITUCIONÁLNÍ ROVNOVÁHA • Zásada institucionální rovnováhy = každá instituce jedná v souladu se svěřenými pravomocemi. • Žádná instituce nesmí zasahovat do pravomocí instituce jiné. • Sdílení politické odpovědnosti: Komise navrhuje, EP doporučuje, Rada EU rozhoduje, Soudní dvůr rozhoduje spory, Evropská rada stimuluje, Evropský účetní dvůr kontroluje finance, Evropská investiční banka podporuje, Hospodářský a sociální výbor diskutuje, Výbor regionů reprezentuje zájmy regionů, Evropský ombudsman dozírá a ECB pečuje o cenovou stabilitu.
SMLOUVA Z NICE • Schválena na zasedání Evropské rady v Nice dne 11. prosince 2000. • Ratifikována členskými státy, tj. vstoupila v platnost dne 1. února 2003. • Většina ustanovení platila do roku 2009.
• Smlouva doplnila ostatní smlouvy a otevřela cestu k první velké institucionální reformě v rámci integračního procesu.
Smlouva z Nice • institucionální reforma – příprava na rozšíření: - rozšíření principu většinového hlasování na 29 oblastí - hlasování v Radě ministrů EU: počet hlasů adekvátní podílu obyvatelstva na celkové populaci EU + 3 velké státy mohou přehlasovat ostatní - počet komisařů v EK: velké státy se vzdají 2. komisaře, celkem max. 27 komisařů; po dalším rozšíření další negociace - posílení pravomocí předsedy EK (možnost odvolávat komisaře) - počet poslanců EP 720, později 736
SMLOUVA Z NICE – HLAVNÍ ZMĚNY Složení a omezení rozsahu Evropské komise. Rozšíření možností pro hlasování kvalifikovanou většinou do dalších oblastí. Nové rozdělení vážení hlasů v Radě EU. Zajištění větší flexibility pro zpřesněná ujednání o spolupráci. Zjednodušení smluv, definování pravomocí, začlenění Charty základních práv a role národních parlamentů. Deklarace o budoucnosti Unie – stanovení dalších kroků k prohloubení institucionálních reforem.
Rozhodování v Evropské unii
• Evropská komise, • Evropský parlament, • Rada Evropské unie
Evropská rada • sdružuje hlavy států nebo předsedy vlád členských států + předsedu Komise • poskytovat podněty pro rozvoj EU a definovat všeobecné politické směrnice a politická rozhodnutí • spojování řešených otázek do „jednacích balíků“ • rozhodování zpravidla konsensem (jednomyslně) • setkání min. 2x ročně, předsedá zástupce předsednické země
RADA EU • • • • • • • • •
Obecné záležitosti a vnější vztahy Hospodářství a finance (ECOFIN) Spravedlnost a vnitřní věci Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele Konkurenceschopnost Doprava, telekomunikace a energie Zemědělství a rybolov Životní prostředí Vzdělávání, mládež a kultura
ÚKOLY RADY EU • Schvalovat evropské právní předpisy • Koordinovat hlavní směry hospodářské politiky členských států. • Uzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a dalšími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. • Spolu s Evropským parlamentem schvalovat rozpočet EU. • Rozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku • Koordinovat spolupráci vnitrostátních soudů a policejních složek v trestních věcech
COREPER • V Bruselu má každý členský stát EU stálou skupinu delegátů, zastupujících zájmy svých zemí v EU(vedoucím je „stálý zástupce“). •
"stálí zástupci" se každý týden scházejí v rámci Výboru stálých zástupců (COREPER).
• Úkolem tohoto výboru je připravovat práci Rady(kromě otázek zemědělství-speciální výbor • COREPER je ve své činnosti podporován řadou pracovních skupin, které tvoří úředníci národních administrativ.
Předsednictví Rady • Mění se v šestiměsíčních intervalech. • Každá země tedy po dobu 6 měsíců zodpovídá za program jednání Rady. • Předsednictví je podporováno generálním sekretariátem, který připravuje a zajišťuje hladké fungování práce Rady na všech úrovních.
Hlasování v Radě • Nejčastěji dochází k hlasování tzv.“kvalifikovanou většinou“ - návrh může být přijat jen za podpory určitého minimálního počtu hlasů. • V citlivých oblastech však musejí být rozhodnutí přijata jednomyslně. • Česká republika spolu s Belgií, Řeckem, Maďarskem a Portugalskem disponuje 12 hlasy.
Předsednictví ČR v Radě EU „Evropa bez bariér“. RNDr. Alexandr Vondra místopředseda vlády pro evropské záležitosti
Rozpočet: 700 mil. Kč pro rok 2008 a 1 mld. Kč pro rok 2009 • Francie (červenec - prosinec 2008) • Česká republika (leden - červen 2009) • Švédsko (červenec - prosinec 2009)
??
Současný předseda Rady EU - Dánsko • Dánové budou muset rozpracovat prosincová rozhodnutí Evropské rady týkající se posílení rozpočtové kázně a stabilizace ekonomiky. • Budou též dohlížet na realizaci opatření zaměřených na správu ekonomických záležitostí a historicky první hodnocení rozpočtu členských států. Na programu bude také urychlení reforem, jejichž cílem je zpřísnění regulace finančního sektoru, jež má zamezit další krizi. • Zásadního pokroku bude třeba docílit při jednáních o rozpočtu Unie na období 2014–2020, aby mohla být do konce roku 2012 dokončena.
Evropská komise • je jedním z hlavních orgánů Evropské unie • Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku. • Připravuje návrhy nových evropských právních předpisů • má na starosti provádění politik EU a využívání finančních prostředků Unie.
Předseda EK Předseda Komise (2010 2014) • José Manuel Barroso
Evropská Komise • Vznik v 50. letech 20. stol. jako výkonný orgán EU • pětileté funkční období • Složena z 27 komisařů • „vláda“ Evropské unie • Sídlo Brusel • Nadnárodní princip
SKLADBA A JMENOVÁNÍ KOMISE do 30. dubna 2004: 1 předseda + 19 členů (komisařů)
od 1. května 2004 do 31. října 2004: původních 20 členů + 10 přidružených
od 1.listopadu 2004: 1 předseda + 24 členů
SKLADBA A JMENOVÁNÍ KOMISE jmenování členů Komise: do roku 1993 v rukou vlád členských států od roku 1993 dohoda vlád členských států a Evropského parlamentu volební období je 5 let činnost je prověřována Evropským parlamentem
Hlavní úkoly EK • Předkládání návrhů právních předpisů parlamentu a radě • Řízení a provádění politiky EU, plnění rozpočtu • Vymáhání zákonů EU (společně se soudním dvorem) • Zastupování EU na mezinárodní scéně
SKLADBA A JMENOVÁNÍ KOMISE Změny dané smlouvou z Nice – viz výše Změny dané Lisabonskou smlouvou Od roku 2014 se měl počet komisařů rovnat dvěma třetinám počtu členských států (v EU o 27 členech je to 18) – po odmítavém referendu v Irsku změněno na původních 27 - přímá vazba mezi výsledky voleb do Evropského parlamentu a výběrem kandidáta na funkci předsedy Komise. - Předseda Komise zároveň získá novou pravomoc odvolávat jednotlivé komisaře.
SKLADBA A JMENOVÁNÍ KOMISE
nezávislí na svých vládách zodpovědní za určitou oblast skládají přísahu věrnosti EU
FUNKCE KOMISE Komise vystupuje ve 3 hlavních rolích:
1. ZÁKONODÁRNÁ INICIATIVA 2. STRÁŽCE SMLUV 3. ŘÍZENÍ A VÝKON POLITIK UNIE A MEZINÁROVNÍCH OBCHODNÍCH 4. VZTAHŮ
Činnosti EK • Předkládat návrhy právních předpisů Evropskému parlamentu a Radě. • Řídit a provádět politiky EU a plnit rozpočet. • Vymáhání evropského práva. • Zastupování EU na mezinárodní scéně.
Zaměstnanci v EK • Nyní má komise 50 000 zaměstnanců. • Jejich počet se do roku 2018 sníží o dvacetinu. • Dosud zaměstnanci EK pracovali 37,5 hodiny týdně, nyní by to ale mělo být 40 hodin. Věk pro odchod do důchodu, který byl až doposud 63 le
Práce v EK
Evropský parlament • • • • •
(dříve Shromáždění) zastupitelský orgán EU od roku 1979 volen v přímých volbách 1 poslanec zastupuje cca 600 tis. voličů dle smlouvy z Nice celkem 785 poslanců, ČR má 24 poslanců • pravomoci v oblasti legislativní (viz dále), rozpočtové (schvalování rozpočtu, navrhování změn a dodatků k návrhu EK, Výbor pro kontrolu rozpočtu, projednání výroční zprávy Evropského účetního dvora), kontrolní (politická kontrola výkonných orgánů EU) • Štrasburk/Brusel/Lucemburk
Evropský parlament • Římské smlouvy: pouze poradní role • postupným doplňováním zakladatelských smluv pravomoc doplňovat a spolurozhodovat o legislativě ES • procedura konzultační, procedura spolupráce, procedura spolurozhodování, procedura souhlasu
Září 1952
Březen 1957
Leden 1973
Červen 1 979
…….
Květen 2004
Červen 2004
Leden 2007
Červen 2009
Něm ecko
18
36
36
81
…….
99
99
99
99
Francie
18
36
36
81
…….
87
78
78
72
Itálie
18
36
36
81
…….
87
78
78
72
Belgie
10
14
14
24
…….
25
24
24
22
Nizozem sko
10
14
14
25
…….
31
27
27
25
Lucembursk o
4
6
6
6
…….
6
6
6
6
Spojené království
36
81
…….
87
78
78
72
Dánsko
10
16
…….
16
14
14
13
Irsko
10
15
…….
15
13
13
12
Řecko
…….
25
24
24
22
Španělsko
…….
64
54
54
50
Portugalsko
…….
25
24
24
22
Švédsko
…….
22
19
19
18
Rakousko
…….
21
18
18
17
Finsko
…….
16
14
14
13
Polsko
…….
54
54
54
50
Česká republika
…….
24
24
24
20
Maďarsko
…….
24
24
24
20
Slovensko
…….
14
14
14
13
Litva
…….
13
13
13
12
Lotyšsko
…….
9
9
9
8
Slovinsko
…….
7
7
7
7
Kypr
…….
6
6
6
6
Estonsko
…….
6
6
6
6
Malta
…….
5
5
5
5
Rumunsko
…….
35
33
Bulharsko
…….
18
17
785
736 * (751)
Celkem
78
142
198
4 10
…….
788
732
Složení EP a ČR • Smlouva z Nice - maximální počet 732 (přechodně narostl na 785 poslanců). • Po volbách v červnu 2009 počet opět poklesl, a to na 736 poslanců (navýšeno o 4 mandáty oproti původnímu návrhu ve smlouvě z Nice) • Následně dle Lisabonské smlouvy na 750 poslanců + předseda EP). • Česká republika měla do roku 2009 v EP 24 europoslanců, od roku 2009 potom 22 poslanců. • Historicky první volby do Evropského parlamentu v České republice probíhaly ve dnech 11. až 12. června 2004.
Evropské právo • Je základem Evropské intergace • Jedná se o nezávislý právní systém, který je nadřazen právním systémům jednotlivých států. • Společné právo má tři oblasti, které se ale navzájem prolínají: • Primární právo • Sekundární právo • Judikatura (výkon soudní moci, souzení).
Primární právo • Sestává především ze smluv, ale i dalších úmluv. • Dohody uzavřené mezi vládami členských zemí • Musí být ratifikovány parlamenty členských států • Upravují legislativní, exekutivní a judikativní postupy společného práva EU
Sekundární právo • Předpisy (nařízení) – jsou bezprostředně platné a ve všech členských zemích právně závazné, aniž by k tomu byly potřebné, nebo vyhrazené, jakékoliv kroky na národní úrovni • Směrnice - zavazují členské země dosáhnout určitých cílů během určené doby, přičemž národní instituce mohou určit prostředky, jak jich dosáhnout, směrnice musí být převedeny do práva jednotlivých členů • Rozhodnutí a usnesení - jsou pro příjemce závazná, nevyžadují, nepředpokládají žádné další kroky na národní úrovni, aby vešly v platnost. • Doporučení a stanoviska – která nejsou závazná.
Judikatura • Vykonávání soudní pravomoci EU, obsahuje rozsudky Evropského soudního dvora, Soudu první instance, ve sporech, které jsou jim předloženy Komisí, soudy členských států, organizacemi nebo jednotlivci.
