Evropský polytechnický institut, s.r.o.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
PAVLÍNA TYLOVÁ
Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně
KOMERČNÍ POJIŠŤOVNICTVÍ A LEGISLATIVNÍ ZMĚNY V PRAXI
(Bakalářská práce)
Autor: Pavlína TYLOVÁ Vedoucí práce: Mgr. Jana Gajdošíková
Kunovice, 2012
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracovala
samostatně
pod
vedením
Mgr. Jany Gajdošíkové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
Kunovice, 2012
Děkuji paní Mgr. Janě Gajdošíkové za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.
Kunovice, 2012
Pavlína Tylová
Obsah: ÚVOD .................................................................................................................................... 7 1
TEORETICKÝ ZÁKLAD ........................................................................................ 10 1.1 POJISTNÉ PRÁVO, PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠŤOVNICTVÍ .................................................. 10 1.1.1 Zákon o pojistné smlouvě ................................................................................. 11 1.1.2 Zákon o pojišťovnictví...................................................................................... 11 1.1.3 Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ....... 11 1.1.4 Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech ............................ 12 1.1.5 Zákon o finančních konglomerátech ................................................................ 12 1.1.6 Občanský zákoník ............................................................................................ 12 1.2 ZÁKLADNÍ POJMY ..................................................................................................... 13 1.3 POJISTNÝ TRH A FINANCE .......................................................................................... 16 1.3.1 Finanční trh ..................................................................................................... 16 1.3.2 Pojistný trh ....................................................................................................... 18 1.3.3 Ukazatele úrovně pojistného trhu .................................................................... 20 1.4 ČLENĚNÍ A CHARAKTERISTIKA POJIŠTĚNÍ PODLE PŘEDMĚTU ..................................... 21 1.4.1 Pojištění majetku.............................................................................................. 21 1.4.2 Pojištění odpovědnosti za škodu ...................................................................... 24 1.4.3 Pojištění osob ................................................................................................... 26 1.5 ZAJIŠTĚNÍ A SOUPOJIŠTĚNÍ ........................................................................................ 28 1.5.1 Soupojištění ...................................................................................................... 28 1.5.2 Zajištění ........................................................................................................... 29
2
CHARAKTERISTIKA ČESKÉ POJIŠŤOVNY A. S. ........................................... 31 2.1 PRODUKTY ČESKÉ POJIŠŤOVNY, A. S. ........................................................................ 32 2.1.1 Život ................................................................................................................. 33 2.1.2 Zvířata .............................................................................................................. 34 2.1.3 Odpovědnost .................................................................................................... 34 2.1.4 Majetek............................................................................................................. 34 2.1.5 Cestování ......................................................................................................... 35 2.1.6 Auto .................................................................................................................. 35 2.2 SWOT ANALÝZA ČESKÉ POJIŠŤOVNY, A. S. .............................................................. 36 2.2.1 Silné stránky ..................................................................................................... 37 2.2.2 Slabé stránky .................................................................................................... 37 2.2.3 Příležitosti ........................................................................................................ 38 2.2.4 Hrozby .............................................................................................................. 38 2.2.5 Zhodnocení SWOT analýzy .............................................................................. 38
3
ANALÝZA VÝVOJE POJISTNÉ LEGISLATIVY ............................................... 40 3.1 POČÁTKY POJIŠŤOVNICTVÍ, DĚJINY DO ROKU 1918 ................................................... 40 3.1.1 Počátky pojišťovnictví v českých zemích ......................................................... 44 3.1.2 Rozvoj pojišťovnictví v českých zemích ........................................................... 45 3.2 VÝVOJ POJISTNÉ LEGISLATIVY V LETECH 1918 – 1945 ............................................. 45 3.2.1 Poválečná léta 1918 – 1923............................................................................. 45 3.2.2 Zákonná úprava a státní dozor pojišťovnictví za I. republiky ......................... 46 3.2.3 Útlum českého pojišťovnictví v období protektorátu Čechy a Morava ........... 47 3.3 VÝVOJ OD ZNÁRODNĚNÍ POJIŠŤOVNICTVÍ V ROCE 1945 AŽ PO ZRUŠENÍ MONOPOLU V ROCE 1991 ..................................................................................................................... 47 3.4 POJIŠŤOVNICTVÍ VE SVĚTĚ A INTEGRACE EVROPSKÉHO POJIŠŤOVACÍHO TRHU.......... 48 3.5 SROVNÁNÍ POJISTNÉ LEGISLATIVY PŘED VSTUPEM DO EU A V SOUČASNOSTI ........... 50 3.5.1 Účel zákona...................................................................................................... 52
4
PREDIKCE VÝVOJE POJIŠŤOVNICTVÍ V ČR ................................................. 53 4.1.1 4.1.2
5
Pojistné podvody .............................................................................................. 55 Predikce pomocí fuzzy logiky ........................................................................... 56
NÁVRH STRATEGIE .............................................................................................. 60 5.1.1 5.1.2
Strategie proti pojistným podvodům ................................................................ 61 Strategie pro nepojistitelná rizika.................................................................... 62
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 63 HODNOCENÍ PODNIKU ................................................................................................ 67 ABSTRAKT ....................................................................................................................... 68 ABSTRACT ........................................................................................................................ 69 LITERATURA ................................................................................................................... 70 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK........................................................................................ 73 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 74
ÚVOD Pojišťovnictví je charakteristické tím, že pomáhá zajišťovat veškeré hodnoty včetně zdraví a života, které jsou často ohrožovány mnoho riziky ekonomických i neekonomických činností člověka.
Zadané téma bakalářské práce, Komerční pojišťovnictví a legislativní změny v praxi, bylo zvoleno, protože význam pojišťovnictví v tržní ekonomice není doposud dost dobře doceněn. Pojišťovnictví patří mezi významné a dynamicky se rozvíjející odvětví každé ekonomiky. Svými aktivitami, tj. pojistnou ochranou klientů, pojišťovnictví přispívá a podporuje ekonomickou stabilitu země.
Kromě pojistné ochrany má velký význam i akumulace velkého objemu peněžních prostředků, které získávají komerční pojišťovny od svých klientů a spravují je. Vyplacením pojistného plnění po pojistné události pomáhají pojišťovací instituce svým klientům při obnově jejich majetku, zdraví a dalších hodnot.
Vzhledem k hlavnímu tématu práce se zaměříme pouze na pojištění provozovaná komerčními pojišťovnami, tj. pojištění sjednávaná mimo rámec nebo nad rámec sociálního zabezpečení – tzv. komerční pojištění.
Cílem této práce je analyzovat vývoj pojišťovnictví se zaměřením na vývoj legislativy po vstupu České republiky do Evropské unie, navrhnout optimální strategii České pojišťovně, zpracovat a zhodnotit její SWOT analýzu, predikovat vývoj pojišťovnictví na českém trhu v budoucích letech pomocí fuzzy logiky a navrhnout optimální strategii pro Českou pojišťovnu, a.s.
Teoretická část bude charakterizovat pojistné právo a právní úpravu pojišťovnictví prostřednictvím platných zákonů, pro lepší pochopení práce vysvětlí základní pojmy používané v oblasti pojišťovnictví, ukáže vazbu mezi pojistným trhem a financemi, kde vyjmenuje ukazatele úrovně pojistného trhu, rozdělí pojištění podle předmětu a obhájí neméně důležitou funkci zajištění a soupojištění. 7
Druhá kapitola nám představí Českou pojišťovnu jako nejsilnější pojišťovací instituci na našem trhu se všemi klady i zápory a formuluje její SWOT analýzu s výstupem, kterým je zhodnocení.
Třetí kapitola obsahuje analýzu vývoje pojistné legislativy od prvních počátků vývoje a srovnání pojistné legislativy před vstupem do EU a v současnosti, protože touto událostí byly schváleny a publikovány dvě nové právní normy, které upravují pojistné právní vztahy a postavení osob zabývajících se uzavíráním pojistných smluv a likvidací pojistných událostí. Také byl zásadním způsobem novelizován zákon o pojišťovnictví a zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.
Poslední dvě kapitoly mají za cíl predikovat vývoj pojišťovnictví na našem území, kde budou aplikovány vlastní poznatky využity ve fuzzy logice a také bude navržena optimální strategie pro Českou pojišťovnu, a.s.
Rozvoj českého pojistného trhu po roce 1990 přinesl mnohé nové prvky v komerčních pojišťovnách, v soukromém pojišťovnictví i na pojistném trhu. Tyto prvky byly předtím v příkazové ekonomice potlačovány a až po vzniku konkurenčního prostředí a po zániku monopolu jedné pojišťovny se mohly projevit moderní trendy konkurence a tržní ekonomiky. Proces transformace pojišťovnictví umožnil vytvoření pojistného trhu. Na pojistném trhu se objevily i zahraniční pojišťovací instituce s novými pojistnými produkty evropského standardu, novým know-how, novými přístupy ke klientům a novými úkoly pro rozvoj pojišťovnictví.
Se vstupem České republiky do Evropské unie došlo k vytvoření jednotného evropského pojišťovacího trhu, ale také došlo k prohloubení konkurenčního prostředí a zvýšení tlaku zahraničních pojišťoven na ovládnutí domácího pojišťovacího trhu.
Pojišťovnictví je významnou částí ekonomického potenciálu vyspělých zemí. V mnoha zemích západní Evropy ovládá větší kapitál než bankovní sektor a např. ve Velké Británii, Švýcarsku nebo Švédsku tvoří podíl pojistného na tvorbě hrubého domácího produktu více než 8 %. Podíl investic na hrubém domácím produktu bývá především díky rezervám životního pojištění ještě podstatně vyšší. Není proto divu, že prosperita pojišťovacího 8
sektoru velmi úzce souvisí s celkovým hospodářským vývojem jednotlivých států a kontinentů.
Na celosvětovém trhu je nejsilnějším a nejdynamičtěji rostoucím trhem Asie následovaná Severní Amerikou a Evropou. Jednotlivé kontinenty se od sebe liší co do struktury pojištění. Zatím co v Evropě a v Severní Americe má větší podíl na trhu neživotní pojištění, v Asii je tomu naopak. Velmi vysoký podíl životního pojištění v asijských zemích (72 % v roce 1992) lze vysvětlit nižší úrovní státního sociálního zabezpečení. Všeobecný vývoj posledních deseti let je však ve znamení rychlejší dynamiky růstu pojistného v životním pojištění než v neživotním pojištění.
Nedílnou součástí pojistného trhu jsou zajišťovny. Jejich úloha „pojištění pojišťoven“ obzvlášť v případě krytí velkých rizik je nezastupitelná.
Úsilím každého většího pojistitele vždy bylo rozšířit trhy o zahraniční a to nejen z důvodů obchodních, ale také z důvodů pojistně-technických (větší rozptyl rizik). V pojišťovnictví je v rámci svobodného trhu služeb Evropské unie jednotný pojišťovací trh právní realitou pro členské státy od 1. července 1994. Vytvoření jednotného pojišťovacího trhu nebylo zlomovou záležitostí, ale procesem postupného přijímání jednotlivých direktiv, který se odehrával v časovém horizontu více než dvaceti let.
Hlavním principem integrovaného trhu je systém jediného povolení, který umožňuje jakékoliv pojišťovně založené a registrované v jednom státu Evropské unie prodávat své produkty prostřednictvím poboček, či zastoupení v jiném státě nebo je prodávat přímo ze svého sídla přes hranice na celém evropském teritoriu na základě původního povolení a technické a finanční kontroly v zemi původu.
Nejzávažnější důsledky některých předem určených nahodilých událostí se sociálním dopadem na obyvatelstvo jsou zmírňovány státem, který přímo organizuje tzv. sociální pojištění. V České republice je sociální pojištění realizováno systémem zdravotního pojištění a nemocenských, důchodových a jiných dávek. Obecně lze pojištění organizované státem označit jako formy sociálního zabezpečení.
9
1
Teoretický základ
Do osobního života všech lidí i do všech forem podnikatelské a průmyslové činnosti někdy až velmi často zasahují důsledky působení přírodních sil nebo nežádoucího chování lidí. Tyto důsledky jsou nepříznivé, někdy je nelze vůbec předpokládat (např. úraz, povodně, požár), jindy je zcela jisté, že tyto situace nastanou, avšak nikdy není předem jisté, kdy nastanou. Časově nejistý důsledek je především smrt. Ke zmírnění negativního působení těchto důsledky a situací byl vytvořen právě institut pojištění. Hlavním účelem pojištění je odstranit nebo alespoň do jisté míry zmírnit nepříznivé důsledky nahodilých událostí. Nejzávažnější důsledky některých předem určených nahodilých událostí se sociálním dopadem na obyvatelstvo jsou zmírňovány státem, který organizuje sociální pojištění. V České republice je sociální pojištění realizováno systémem zdravotního pojištění a systémem nemocenských, důchodových a některých dalších sociálních dávek. Mimo sociální pojištění (obecně sociální zabezpečení) existuje pojištění provozovaná komerčními pojišťovnami, která jsou sjednávaná mimo rámec nebo nad rámec sociálního zabezpečení a ty označujeme jako komerční pojištění. Z ekonomického hlediska lze pojištění charakterizovat jako vytváření finanční rezervy, která slouží k úhradě potřeb nebo škod, které v budoucnosti vzniknou pojištěným z nahodilých událostí. Je samozřejmostí, že tato finanční rezerva se vytváří z prostředků pojištěných subjektů neboli pojistného, které je cenou za poskytování pojistné ochrany. Z právního hlediska je pojištění označováno závazkovým právním vztahem, v němž mají jeho účastníci rovné postavení (charakteristika platí pouze pro pojištění provozované komerčními pojišťovnami, nikoli pro sociální zabezpečení).
1.1
Pojistné právo, právní úprava pojišťovnictví
Pojištění je právní institut, na jehož základě se zavazuje pojišťovna poskytnout určité plnění sjednané v pojistné smlouvě, nastane-li nahodilá událost v pojistné smlouvě definovaná. Pojistníkův závazek je platit pojistné. Zároveň z pojištění plynou další práva a povinnosti obou smluvních stran, jako například předcházet pojistné události, pravdivě 10
odpovídat na otázky související s pojištěním apod. Komerční pojištění může vzniknout jen tehdy, jestliže je uzavřena platná pojistná smlouva.
1.1.1
Zákon o pojistné smlouvě
Dne 17. 12. 2003 byl schválen a pod č. 37/2004 Sb. publikován Zákon o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, který nabývá účinnosti dne 1. ledna 2005 (s výjimkou některých ustanovení). Právní úprava pojistné smlouvy v ČR je obsažena v Zákoně o pojistné smlouvě a v Občanském zákoníku. Obsahem této právní úpravy je zejména:
vymezení základních pojmů souvisejících s provozem pojistné služby (užívaných ve vztazích mezi pojištěnými a pojistiteli),
taxativní vymezení obsahu pojistné smlouvy,
rozdělení komerčního pojištění na pojištění obnosové a škodové,
určení podmínek konstrukce a uplatnění obnosového a škodového pojištění,
vymezení podmínek vzniku, přerušení, změny a zániku pojistné smlouvy,
určení podmínek a lhůt souvisejících s realizací pojistných plnění. [2, s. 72]
1.1.2
Zákon o pojišťovnictví
Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví, vše v souladu pravidly platnými v rámci Evropské unie.
1.1.3
Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
Každý, kdo chce vyjet se svým vozidlem na tuzemské komunikace, musí být pojištěn, tak nám stanoví Zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, který upravuje:
pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, 11
zřízení České kanceláře pojistitelů, její právní postavení, organizaci a předmět činnosti.
1.1.4
Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech
1. ledna 2005 nabyl účinnosti Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, který upravuje některá pravidla vztahující se k pojištění. Hlavním důvodem jeho vzniku bylo zabezpečení koordinace a slučitelnosti s pravidly platnými v rámci EU.
1.1.5
Zákon o finančních konglomerátech
Banky, pojišťovny, spořitelní a úvěrová družstva, obchodníci s cennými papíry i ostatní finanční instituce se musí pohybovat v rámci legislativně vymezených pravidel. Úprava doplňkového dohledu nad těmito subjekty je srozumitelně upravena v zákoně č. 377/2005 Sb. o finančních konglomerátech.
1.1.6
Občanský zákoník
Část Občanského zákoníku upravuje práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění, která nejsou upravena zákonem o pojistné smlouvě. Ve vztahu k občanskému zákoníku je Zákon o pojistné smlouvě (dále PS) zvláštním právním předpisem, tzn., je-li v Zákoně o PS obsažena právní úprava odlišná od úpravy v občanském zákoníku, platí speciální úprava, tedy Zákon o PS. Pokud však Zákon o PS některá ustanovení týkající se právních vztahů neobsahuje, aplikují se analogicky ustanovení obecné právní úpravy, tedy občanského zákoníku. V této souvislosti je nutné upozornit, že Zákon o PS zrušil s účinností od 1. 1. 2005 celou hlavu patnáctou části osmé občanského zákoníku o pojistných smlouvách. [1, s. 59]
12
1.2
Základní pojmy
Pojištění definujeme jako specifický druh peněžní služby, kdy pojistitel za úplatu (přijaté pojistné) poskytuje pojistnou ochranu - vyplácí pojistné plnění v případě, že dojde k nahodilé pojistné události. [6, s. 58] Pojištění a rozložení rizika vede ke stabilizaci spotřeby v různých stavech světa. Pojištění uchopí rozsáhlá individuální rizika a rozloží je do takové šíře, že se pro velké množství jednotlivců stanou snesitelnými. Pojištění je přínosem, neboť díky vyrovnání spotřeby v různých nejistých stavech dochází ke zvýšení očekávaného užitku. [3, s. 220] Nahodilá skutečnost, událost bývá definovaná jako skutečnost, která je možná a u které není nikdy jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec někdy nastane, nebo není známa doba jejího vzniku. Pojistná událost - nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává. S pojistnou událostí je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. [1, s. 60] Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout v předem sjednaném rozsahu pojistné plnění a pojistník se zavazuje řádně platit pojistné po celou dobu platnosti pojistné smlouvy. Zkráceně tedy můžeme označit pojistnou smlouvu za právní dokument, na jehož základě vzniká smluvní pojištění právnických a fyzických osob. Pojistná smlouva musí mít písemnou formu. Výjimka je pouze případ, kdy zakládáme pojištění s pojistnou dobou kratší než jeden rok. Náležitosti pojistné smlouvy:
určení pojistitele a pojistníka,
určení oprávněné osoby (oprávněných osob),
určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové,
vymezení pojistného nebezpečí a pojistného rizika,
výše pojistného, jeho splatnost, a zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové,
vymezení pojistné doby a doby platnosti pojistné smlouvy, 13
u pojištěných osob, pokud byl dohodnut podíl oprávněné osoby na výnosech pojistitele, způsob podílu na těchto výnosech.
Součástí pojistné smlouvy jsou dále pojistné podmínky (připojeny k pojistné smlouvě):
vymezení pojistné události,
výluky z pojištění,
podmínky vzniku, trvání a zániku pojištění,
způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. [2, s. 74]
Pojistná částka je částka, která představuje pojistné plnění při naplnění podmínek a okolností přesně stanovených v pojistné smlouvě. Pojistitel je vždy právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona. Jejím základním právem je právo na pojistné. Dále má právo vyžadovat předložení dokladů a součinnost, v případech stanovených zákonem či smlouvou snížit pojistné plnění, odmítnout výplatu plnění, uplatnit postih, disponovat smlouvou (způsobit zánik pojištění). Hlavní povinností pojistitele je v případě pojistné události poskytnout pojistné plnění na základě šetření, které musí být provedeno bez zbytečného odkladu. [7] Pojistník je osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu, také má svá práva a povinnosti. Jeho základní povinností je platit pojistné, není-li ze zákona zproštěn této povinnosti. Dále musí pravdivě a úplně odpovědět na všechny dotazy pojistitele, týkající se sjednávaného pojištění nebo jeho změny. Základním právem pojistníka je dispozice se smlouvou, vrácení nespotřebovaného pojistného či výplatu odbytného, v pojištění osob určit osobu, které má smrtí pojištěného vzniknout právo na plnění. Tuto osobu může pojistník měnit i v průběhu pojištění. Pojištěný – tj. ten, na jehož majetek, život (zdraví) nebo odpovědnost za škodu se pojištění vztahuje a má právo na plnění z pojistné události. Dále má právo požádat o vyplacení zálohy, na náhradu nákladů účelně vynaložených na odvrácení pojistné události či zmírnění jejích následků, vstoupit na místo pojistníka. Mezi jeho povinnosti patří odpovědět pravdivě a úplně na dotazy pojistitele, jako je povinen i pojistník. [6, s. 60]
14
Obmyšleným nazýváme osobu určenou pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného (určuje se jménem a datem narození nebo vztahem k pojištěnému). Pokud pojistník není pojištěným, může ji určit jen se souhlasem pojištěného, pokud není určen v okamžiku smrti, nastupují osoby v tomto pořadí: manžel pojištěného, děti pojištěného, rodiče pojištěného, osoby, které s ním po dobu alespoň 1 roku žily ve společné domácnosti a společně pečovaly o společnou domácnost nebo na něho byly odkázány výživou, dědici. [2, s. 73] Oprávněná osoba je ten, komu v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Skoro ve všech případech je tou osobou pojištěný. Není-li oprávněná osoba určena, nabývají tohoto práva osoby určené zákonem. Používá se převážně u životního pojištění. [27] Časová cena je definována jako cena, kterou měla věc před pojistnou událostí. Stanoví se z nové ceny věci (pojem nová cena je vysvětlován rozdílně), přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení, nebo jiného znehodnocení, anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její modernizací, opravou… Nová cena je charakterizována jako cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou opět pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a také účelu. Poškozeným je myšlena osoba, které je způsobena škoda. Jde o majetkovou újmu vyjádřenou v penězích, ale také o újmu na zdraví, morální škodu či jiný typ poškození. Za poškozeného je považovaná i taková osoba, které majetková škoda vznikla, a které již byla škoda uhrazena. U povinného ručení je poškozeným osoba, které byla provozem jiného vozidla způsobená škoda. Tento člověk má nárok na náhradu škody. Platí se z povinného ručení toho, kdo nehodu zavinil. [7]
15
1.3
Pojistný trh a finance
Nabídka a poptávka v oblasti pojištění a zajištění probíhá na pojistném trhu. Jestliže je tento pojistný trh solidní a důvěryhodný, je důkazem zdravé a úspěšné ekonomiky. Vývoj na pojistném trhu směřuje k větší komplexnosti služeb, novým formám komunikace a kontaktů, většímu komfortu pro klienty, čímž si jednotlivé komerční pojišťovny vytvářejí určité konkurenční výhody. Globalizace světové ekonomiky ulehčuje dosahování zmíněných cílů, znásobuje však i rizika. Zároveň se zostřuje konkurence, zvyšuje se koncentrace ekonomiky, a tím se smazávají tradiční hranice mezi jednotlivými sektory ekonomiky a státy. [5, s. 11] Pojistný trh České republiky v roce 2010 oproti předešlému roku zaznamenal růst i pokles současně. Celkové předepsané pojistné stouplo na 151,1 miliardy korun, což je tedy o 8 %. U předepsaného pojistného v životním pojištění došlo k růstu o 19,2 % na celkových 70,5 miliardy korun. V neživotním pojištění se předepsané pojistné snížilo o 0,2 % na 80,6 miliardy korun. [9, s. 155] Objem pojistného
Podíl
(v mld. Kč)
(v %)
Česká pojišťovna
38,4
25,4
Kooperativa pojišťovna
30,9
20,4
Allianz pojišťovna
10,6
7,0
ČSOB pojišťovna
10,2
6,8
9,2
6,1
Pojišťovna
Pojišťovna České spořitelny
Tab. č. 1: Největší pojišťovny v ČR dle výše předepsaného pojistného Zdroj: [9, s. 155]
1.3.1
Finanční trh
Finanční trhy – trhy s finančními instrumenty, například s akciemi a obligacemi. Finanční zprostředkovatelé – Instituce poskytující finanční služby a produkty. Patří mezi ně depozitní instituce (komerční banky, spořitelny) a nedepozitní instituce (fondy na měnovém trhu, makléřské společnosti, pojišťovny a penzijní fondy). [3, s. 735] 16
Finanční trh je systém ekonomických vztahů a institucí, které zprostředkovávají soustředění, alokaci a realokaci volných finančních prostředků prostřednictvím finančních nástrojů. Soustřeďuje se zde nabídka a poptávka po těchto finančních instrumentech. Finanční instrumenty jsou platební prostředky, drahé kovy, cenné papíry a jiné. Subjekty v ekonomice se potýkají se situací, kdy buď mají přebytek anebo nedostatek finančních prostředků (buď chtějí získat peněžní prostředky na financování svých potřeb, či pro svůj rozvoj, nebo chtějí investovat své dočasně volné prostředky za účelem zhodnocení). Systém finančních trhů umožňuje přemisťovat finanční prostředky a zdroje mezi těmito subjekty. [23, s. 5-9] Existují dva základní způsoby přerozdělování finančních prostředků mezi přebytkovými a deficitními subjekty – přímý a zprostředkovaný. Při přímém způsobu přerozdělování jsou finanční prostředky alokovány od přebytkových subjektů k deficitním prostřednictvím cenných papírů. Deficitní subjekty emitují různé druhy cenných papírů a přebytkové subjekty investují své úspory do těchto instrumentů za asistence investičních bank, obchodníků s cennými papíry apod. Zprostředkovaný způsob je charakterizován účastí finančních zprostředkovatelů (banky, pojišťovny, spořitelny), kteří emitují sekundární finanční instrumenty, tedy transformují peníze získané od věřitelů a poskytují je dále dlužníkům v jiných formách s jinými charakteristikami. Můžeme říci, že finanční zprostředkovatelé ulehčují realizaci peněžních transakcí za úplatu (úrok, pojistné, marže). Finanční trh plní mnoho úloh a funkcí – akumulační, alokační, přerozdělovací, selekční, odráží vyspělost, celkovou hospodářskou situaci tržních ekonomik a subjektů. Význam finančního trhu neustále roste. Finanční trh obvykle členíme podle času (krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý), nebo podle jednotlivých segmentů. [5, s. 17]
17
FINANČNÍ TRH
PENĚŽNÍ TRH – Trh s úvěry, půjčkami a cennými papíry s dobou splatnosti do 1 roku KAPITÁLOVÝ TRH – Trh s úvěry, půjčkami a cennými papíry s dobou splatnosti nad 1 rok DEVIZOVÝ TRH Trh měnami a nástroji v cizích měnách
s cizími
KOMODITNÍ TRH – Trh s cennými kovy a jinými komoditami POJISTNÝ TRH – Trh pojištění a zajištění Graf č. 1: Struktura finančního trhu z hlediska jednotlivých segmentů Zdroj: [5, s. 18]
Každý ze segmentů finančního trhu má své další nástroje, členění i zvláštnosti, prostřednictvím kterých se na něm realizují veškeré obchody.
1.3.2
Pojistný trh
Pojistný trh funguje na principu shromažďování a rozdělování finančních prostředků, tzv. rezerv. Rezervy se v pojišťovnictví neustále vytváří pro případ úhrady náhodných potřeb. Nelze předem jednoznačně určit spotřebu či akumulaci a typický je nárok na jejich čerpání při splnění určitých podmínek obsažených v zákoně, vyhlášce, pojistné smlouvě apod. Podstatu pojistného trhu můžeme definovat na základě málo známé teorie her. Podle ní se jednotlivé pojišťovací obchody rovnají loterii s časem a výhrami podle neurčitých tahů. Pojišťovny vystupují jako protihráči a také se snaží o rozšiřování pojištění – vyrovnávání 18
rizika. Účelem pojištění je potom eliminace negativních následků náhody pro člověka, prostředkem k tomu je hra a pojišťovna potom musí zevšeobecňovat tuto hru, když neobstojí, může i zkrachovat. Klíč hráče k výběru strategií v teorii her spočívá v úvaze nad vlastním cílem i cílem soupeře, s tím, že oblasti předpokládáme, že nás protivník si zvolí svoji nejlepší možnost. Pak si vybereme strategii, která maximalizuje náš přínos. Vždy předpokládáme, že stejně analyzuje naše možnost i náš protivník. [3, s. 221] Na pojistném trhu se střetává nabídka a poptávka po pojistné ochraně. Předmětem obchodů je potom pojištění a zajištění, což jsou služby pojišťovnictví. Tyto služby mají ovšem fiktivní charakter, musí se za ni platit a je tady riziko, že kupující může dostat svoji protihodnotu až po realizaci pojištěného rizika. Jde o velmi neurčitou a rizikovou návratnost peněžních prostředků. Pojistný trh se jeví trhem, na kterém převládá nabídka. O své budoucí klienty se tady uchází pojistitelé, zajistitelé a zprostředkovatelé. Převládá-li nabídka, stává se zároveň zárukou soutěže, ovlivňované tvorbou cen a pojistných produktů, jako je tomu na jiných segmentech finančního trhu. Částečně je tato soutěživost ovlivňována dozorem v pojišťovnictví a jeho nástroji, což částečně tržní soutěž a konkurenci omezuje. Je tedy možné říci, že pojistný trh je ovlivňován zásahy státu. Na pojistném trhu platí velmi specifické
principy,
a
to
princip
solidárnosti,
podmíněné
návratnosti
a neekvivalentnosti. [5, s. 19] Specifikem pojistného trhu je i to, že na rozdíl od ostatních trhů nebývá soustředěný na jedno místo, ale jde o celou síť pojišťoven, pojistitelů, zprostředkovatelů a zajistitelů na různých místech a ti tvoří právě nabídku na pojistném trhu. Stranu poptávky představují fyzické osoby, právnické osoby a sdružení. Členění pojistného trhu je ovlivňováno mnoha faktory a platí na něm stejná ekonomická pravidla jako na kterémkoli jiném trhu.
19
POJISTNÝ TRH
VĚCNÝ NABÍDKA A POPTÁVKA PO POJIŠTĚNÍ A ZAJIŠTĚNÍ
INVESTIČNÍ INVESTOVÁNÍ DOČASNĚ VOLNÝCH PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ
Graf č. 2: Členění pojistného trhu Zdroj: vlastní
Členění pojistného trhu je ovlivňováno mnoha faktory. Za vnější faktory považujeme např. vývoj a objem HDP, inflaci, nezaměstnanost, počet obyvatel, příjmy obyvatelstva, výdaje domácností, tedy základní makroekonomické veličiny. Vnitřní faktory – ovlivňují pojistný trh zevnitř:
pojišťovací a zajišťovací činnost a jiná související činnost, kterou vykonávají komerční pojišťovny a zajišťovny,
zájem o pojištění vytvářený pojistníky, resp. pojištěnými,
chápání významu pojištění ze strany pojistníků, resp. pojištěných,
regulace pojistného trhu dozorem v pojišťovnictví,
zprostředkovatelská činnost zprostředkovatelů pojištění,
činnost asociace pojišťoven,
další faktory. [5, s. 23]
1.3.3
Ukazatele úrovně pojistného trhu
Pojistný trh má v každé tržní ekonomice významné postavení se svými specifickými úkoly, principy, pravidly a významem. Dobře hodnotit vývoj pojistného trhu není možné bez posouzení vývoje ukazatelů úrovně. Obecně můžeme říci, že ukazatele úrovně pojistného trhu hodnotí účinnost použití zdrojů a vynaložených prostředků. Výběr ukazatelů úrovně pojistného trhu je vhodné orientovat takovým způsobem, aby byl trh hodnocen pokud možno komplexně a jednalo se o ukazatele užívané i ve vyspělých ekonomikách. [5, s. 26] 20
Jde hlavně o tyto ukazatele:
předepsané pojistné (v životním či neživotním pojištění), které je stanoveno na dohodnuté pojistné období a po odpočítání nákladů tvoří základ pro výpočet daně z příjmů pojišťovny,
pojistné plnění (v životním či neživotním pojištění) představující především peněžité plnění komerční pojišťovny klientovi po vzniku pojistné události na základě pojistné smlouvy,
škodovost (v životním či neživotním pojištění), neboli ukazatel, který vyjadřuje poměr mezi výší poskytnutých pojistných plnění a výší předepsaného či přijatého pojistného uvedený v procentech,
pojištěnost – jeden z nejdůležitějších ukazatelů rozvoje pojistného trhu, vyjadřuje poměr předepsaného pojistného k hrubému domácímu produktu v běžných cenách,
počet komerčních pojišťoven na trhu,
počet zaměstnanců v pojišťovnictví,
počet uzavřených pojistných smluv, jenž dobře odhaluje nejen úroveň pojistného trhu, ale i efektivnost práce v komerčních pojišťovnách,
průměrné pojistné na jednu uzavřenou pojistnou smlouvu,
počet vyřízených pojistných událostí,
průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou událost,
koncentrace pojistného trhu, což je také velmi významný ukazatel úrovně pojistného trhu, který představuje podíl největších komerčních pojišťoven na předepsaném pojistném a většinou se sleduje v pěti až patnácti největších pojišťovnách. [28]
1.4
Členění a charakteristika pojištění podle předmětu
Následující kapitola představuje základní rozčlenění a krátkou charakteristiku pojištění s některými určitými specifiky.
1.4.1
Pojištění majetku
Předmětem pojištění je majetek fyzických nebo právnických osob. Z vlastnického pohledu můžeme pojištění členit: 21
pojištění majetku obyvatelstva,
pojištění průmyslových a podnikatelských rizik,
pojištění zemědělských rizik.
Pojištění se dělí na pojištění věcí (nemovitých a movitých) a na pojištění zájmů. Nemovité věci jsou spojeny se zemí pevným základem a zpravidla jsou zapsány v katastru nemovitostí, movité věci jsou přemístitelné. Pojištěním zájmů se rozumí pojištění pohledávek, úvěrů, vkladů, zisků a dalších finančních škod, ke kterým může dojít v důsledku nepříznivého působení podnikatelských nebo obchodních rizik. Věci jsou v pojistné smlouvě určeny jednotlivě nebo jsou součástí vymezeného souboru věcí (tj. mají stejný nebo podobný charakter anebo jsou určeny ke stejnému hospodářskému účelu). Pojištěný má věci: ve vlastnictví nebo má právo s nimi hospodařit (věci vlastní), oprávněně u sebe nebo je používá na základě dohody (věci cizí), převzaté za účelem provedení objednané činnosti nebo služby (cizí věci převzaté). [1, s. 21] Pojištění majetku se v návaznosti na jednotlivá rizika rozděluje odvětvová pojištění uvedená v následujících odstavcích. Živelní pojištění, kde mezi základní rizika patří požár, úder blesku, výbuch, náraz letadla nebo jeho zřícení, pád stromů, stožárů, povodeň a záplava, bouřlivý vítr, krupobití, atmosférické srážky, sesuv půdy, zřícení skal či zemin, tíha sněhu a zemětřesení. Vodovodní pojištění pro případ poškození nebo zničení věcí vodou z vodovodních zařízení, kryty jsou také škody na pojištěných budovách, na věcech v domácnosti nebo na věcech a zásobách u podnikatelů. Pojištění pro případ odcizení, které se vztahuje na věci, které byly odcizeny způsobem, při kterém musel pachatel překonat překážky nebo opatření chránící věc před odcizením, zahrnuje také škody způsobené loupeží. Pojištění budov a staveb, kde jsou předmětem obytné a hospodářské budovy, přístavby, garáže, kůlny, chaty, zídky, ploty a jiné. 22
Základní pojištění kryje škody způsobené:
požárem, výbuchem, přímým úderem blesku, pádem letadla, případně jeho částí nebo nákladu,
povodní nebo záplavou,
vichřicí nebo krupobitím,
sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením sněhových lavin,
pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů,
tíhou sněhu nebo námrazy,
zemětřesením,
vodou vytékající z vodovodních zařízení,
přetlakem nebo zamrzáním vody,
odcizením věcí krádeží nebo loupeží,
úmyslným poškozením nebo úmyslným zničením věci,
poškozením nebo zničením stavebních součástí způsobené jednáním pachatele směřujícímu k odcizení věci. [9, s. 158]
Pojištění domácnosti patří mezi základní druhy pojištění majetku. Pojištěn je soubor zařízení domácnosti živelním pojištěním, vodovodním pojištěním a pojištěním pro případ odcizení. Libovolně lze připojistit věci zvláštní hodnoty a odpovědnost všech členů domácnosti za škody způsobené v běžném občanském životě. Havarijní pojištění motorového vozidla pro případ poškození, zničení nebo odcizení krádeží nebo loupeží. Jaké výhody havarijní pojištění přináší:
kryje vzniklé škody i v případech, které si pojištěný způsobí sám (např. zaviněná dopravní nehoda),
volitelná spoluúčast pojištěného na škodě, sleva na pojistném za bezeškodní průběh, tzv. bonusový systém, možnost slevy na pojistném při zvýšené ochraně zabezpečení proti odcizení (elektronické, mechanické).
23
Existuje i možnost připojištění následující doplňků:
připojištění čelního skla nebo všech skel, avšak toto pojištění se sjednává pouze pro případ poškození či zničení skel,
připojištění zavazadel přepravovaných pojištěným vozidlem - jedná se o doplňkové pojištění pro případ odcizení či poškození zavazadel z vozidla,
úrazové pojištění osob dopravovaných pojištěným vozidlem, kdy pojištění poskytuje cestujícím ve vozidle finanční náhradu za škody na životě, trvalých následků na zdraví v souvislosti s úrazem při dopravní nehodě a pojištění je možné sjednat na všechna sedadla ve vozidle dle VTP nebo jen na sedadlo řidiče,
připojištění náhradního vozidla - pojištění se vztahuje na úhradu nákladů na nájemné za náhradní vozidlo, pronajaté v důsledku poškození vlastního vozidla následkem dopravní nehody,
asistenční služby - poskytují pomoc v případě nehody či nenadálé poruchy, pomohou zajistit opravu a odtah nepojízdného vozidla, ať již v České republice nebo v zahraničí, zajišťuje je smluvní partner pojišťovny a to v rozsahu stanoveném pojistnými podmínkami dané pojišťovny. [10]
Dopravní pojištění, které se vztahuje na případy poškození, zničení, odcizení nebo ztráty věci při přepravě či úkonech s ní souvisejících. Za přepravu se považuje časový úsek od přípravy věci k přepravě a jejího naložení až k vydání věci příjemci v místě doručení. K pojištění majetku se dále řadí – pojištění strojů a strojních zařízení, pojištění elektronických zařízení, pojištění obsahu chladících zařízení, pojištění skel, pojištění stavebně montážní, pojištění důsledků vyplývajících z přerušení provozu (tzv. šomážní pojištění), pojištění zemědělských rizik a pojištění úvěrů.
1.4.2
Pojištění odpovědnosti za škodu
Jedná se o pojištění, ze kterého má pojištěný subjekt právo, aby za něj pojišťovna uhradila škody, jež způsobil jinému subjektu na majetku, zdraví a na životě a kde vzniká právo na bolestné, na odškodnění za ztížení společenského uplatnění, na náhradu za ztrátu na výdělku nebo důchodu a na náhradu nákladů spojených s léčením.
24
Pojištění odpovědnosti se podle formy pojistně právního vztahu uplatňuje v podobě: zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, povinného smluvního pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozováním profesní činnosti, dobrovolného pojištění odpovědnosti. Dobrovolné pojištění odpovědnosti: pojištění odpovědnosti za škody občanů z činnosti v běžném občanském životě, pojištění odpovědnosti za škodu vlastníka, držitele, nájemce nebo správce nemovitostí, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem organizace, pojištění odpovědnosti za výrobek, pojištění odpovědnosti z přepravních smluv, pojištění odpovědnosti za škodu manažerů, členů představenstev a jiných statutárních orgánů, pojištění právní ochrany. [29] Škody mohou vzniknout jinému poškozením nebo zničením věci nebo jejím pohřešováním anebo jiné osobě úrazem nebo nemocí této osoby. Z pojištění odpovědnosti za škodu vzniká pojištěnému právo, aby v případě vzniku škody za něj pojišťovna s poškozeným projednala vznesené nároky na náhradu škody, oprávněné nároky uhradila a neoprávněné nároky odmítla. Pojištění lze sjednat i pro případ událostí, které mohou nastat v zahraničí. To je důležité zejména pro firmy, které vyvážejí své výrobky do zahraničí. Takové pojištění potom totiž kryje i rizika v zahraničí známá pod pojmem "odpovědnost za výrobek". Pojišťovny často sjednávají i tzv. povinná pojištění. O povinném pojištění hovoříme v těch případech, kdy právní předpis přímo ukládá provozovateli určité činnosti povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. [9, s. 161]
25
1.4.3
Pojištění osob
Podle pojistných událostí se pojištění osob člení na: pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití, pojištění zdravotního stavu, které zahrnuje pojištění pro případ úrazu, vážných onemocnění, invalidity, pracovní neschopnosti, léčebných výloh a podobně. Poznamenejme, že první tři uvedené možnosti spadají do odvětví životního pojištění, čtvrté pak (v případě, že se nejedná o připojištění k životnímu pojištění) do odvětví neživotního pojištění. [1, s. 33] Pojistné plnění je vypláceno podle dohodnutého způsobu výplaty v pojistné smlouvě (jednorázově, periodicky vyplácené částky, popřípadě jejich kombinace). Z hlediska výplaty pojistného plnění můžeme přiřadit i pojištění s výplatou důchodu – důchodová pojištění. Životní a úrazová pojištění se mohou v pojistných produktech kombinovat. Kromě pojištění osob nabízí komerční pojišťovny kolektivní pojištění osob, kterým lze pojistit i celé skupiny lidí. Pojištění pro případ smrti lze sjednat na dobu určitou i neurčitou. Pokud mezi začátkem a koncem pojistné doby osoba zemře, je oprávněným osobám vyplacena sjednaná pojistná částka. Pokud se pojištěný dožije konce sjednané pojistné doby, pojištění zaniká. Vyskytuje se v nejrůznějších podobách, například pojištění nákladů na pohřeb, kdy je smluvená pojistná částka vyplacená osobě, která zajistila pohřeb. V souvislosti s bankovními úvěry jsou používány riziková životní pojištění k úvěrům, kdy v případě smrti pojišťovna uhradí bance nedoplatek dlužené částky úvěru. Pojištění pro případ dožití je charakteristické tím, že pojištěný obdrží od pojišťovny sjednanou pojistnou částku, jen když se dožije konce pojistné doby. Pokud pojištěný v průběhu trvání zemře, obmyšlené osoby nedostávají nic. Pojištění pro případ smrti nebo dožití je potom kombinací dvou předešlých, pojistnou událostí je smrt pojištěného v průběhu pojistné doby nebo jeho dožití konce pojistné doby. V případě úmrtí pojišťovna obvykle vyplatí sjednanou pojistnou částku. 26
Důchodové pojištění v Česku tvoří dva pilíře – povinné základní důchodové pojištění, které je státní a dobrovolné doplňkové, které je odborně označováno za příspěvkově definované. Jde o penzijní připojištění se státním příspěvkem, někdy také nazývané důchodové připojištění. Podobný charakter mají i některé produkty komerčních pojišťoven, hlavně investiční životní pojištění. Pojišťovny nabízejí i produkt s názvem důchodové pojištění, které v podstatě představuje nákup doživotní renty. [11] Úrazové pojištění je nejvíce variabilní a umožňuje si libovolně zvolit rozsah pojistné ochrany. Pojištění se vztahuje na smrt úrazem, trvalé následky úrazu a na dobu nezbytného léčení poškozeného. K úrazovému pojištění dospělých si můžeme sjednat za výhodných podmínek: připojištění progresivního plnění, které nám při úrazech s vážnými následky zajistí podstatně vyšší pojistné plnění. U úrazového pojištění mládeže je progresivní plnění zahrnuto již v základní sazbě, připojištění drobných úrazů u pojištění, které zahrnuje pojištění doby nezbytného léčení, připojištění vysoce rizikové činnosti, které poskytuje pojistnou ochranu, až na malé výjimky, při všech druzích sportů, které provozujete jako aktivní účastník organizovaných soutěží. [9, s. 163] Pojištění vážných onemocnění (také pojištění těžkých nemocí), u kterého je celá pojistná částka nebo její část vyplacena pojištěnému v případě, že u něj bude diagnostikována některá z předem určených vážných nemocí, například rakovina. Obdrženou sumu pak může použít na kvalitnější léčbu či kompenzaci ztraceného výdělku. Cestovní pojištění nejčastěji zahrnuje pojištění léčebných výloh při cestách do zahraničí, úrazové připojištění, pojištění zavazadel, pojištění storna zájezdu anebo řadu nepředvídaných událostí. Zdravotní pojištění, kde máme na mysli smluvní dobrovolné pojištění u komerční pojišťovny. Smyslem pojištění je hlavně kompenzace ušlého výdělku, může být nabízeno jako připojištění k rizikovým životním pojištěním k úvěrům, leasingovým smlouvám, smíšeným, univerzálním a důchodovým pojištění. 27
Kolektivní a manažerská pojištění nejčastěji sjednává pro své zaměstnance zaměstnavatel, případě odborová organizace. Jedná se o nadstandardní smluvní dobrovolné pojištění, které je velmi perspektivní. Pojišťovny jsou schopny podle přání klientů skombinovat životní, úrazové a zdravotní pojištění, popřípadě i pojištění léčebných výloh, odpovědnosti za škody a jiné. [1, s. 59]
1.5
Zajištění a soupojištění
Pojistitel vždy přebírá od svého klienta riziko. Pokud je portfolio pojistných smluv dostatečně velké a homogenní, lze předpokládat, že náhodnost jednotlivých rizik se vzájemně vyruší a součet všech pojistných plnění bude možno dostatečně dobře odhadnout. V opačném případě, kdy je portfolio pojistných smluv malé nebo jednotlivé pojistné smlouvy jsou významně jiné, náhodnost se nevyruší a pojistitel se vystavuje riziku, které pro něho nemusí být přijatelné. K tomuto jevu dochází především v případě pojištění velkých průmyslových rizik – pojišťovna s regionální působností může často pojistit pouze jediné riziko daného typu (například přerušení provozu významného podniku), ale s problémem se však lze setkat prakticky ve všech pojistných odvětvích. Za účelem snížení rizika, respektive pro zvýšení pojistné kapacity, využívají pojišťovny soupojištění a zajištění, popřípadě vytvářejí sdružení (takzvané pooly) pojistitelů. Kvalita či existence zajištění má ve velké míře vliv na obchodní i hospodářské výsledky společnosti. Pro tento účel je podstatná nejen sama konstrukce soupojištění či zajištění, ale i kvalita soupojistitelů a zajistitelů, kteří musí za všech okolností dostát svým závazkům. V některých případech může pojistník podmiňovat uzavření pojistné smlouvy existencí soupojištění s jinou, zpravidla kapitálově vybavenější pojišťovnou, nebo spoluprácí s určitým zajistitelem. V případě katastrofických událostí může soupojištění či zajištění rozhodovat i o samotné další existenci pojišťovny. [1, s. 226]
1.5.1
Soupojištění
Představuje primární rozdělení rizika. Jeho podstatou je horizontální dělení rizika mezi více pojistitelů, kteří odpovídají za své podíly z celkového rizika. [8]
28
Soupojištění se užívá především v pojištění majetkových rizik a jeho výhoda spočívá v přímém kontaktu, vzájemné znalosti pojistníka a všech subjektů, které přebírají riziko. Pojišťovna může riziko lépe řídit a některé specifické potřeby pojistníka lze lépe uspokojit. V případě soupojištění odpovídá pojištěnému každý pojistitel zvlášť, do výše svého podílu. Tento přímý kontakt ale můžeme hodnotit i negativně – znamená nutnost kontaktu velkého počtu pojistitelů s pojistníkem při konstrukci vhodného pojistného programu. Problémy tedy mohou vznikat kvůli jiným metodikám pro ocenění rizik a likvidaci pojistných událostí. Velkým problémem může být i existence velkého množství soupojistitelů a jejich konkurenční boj, protichůdné zájmy, nízká otevřenost. Tyto negativa lze částečně řešit existencí vedoucího soupojistitele, podle něhož metodiky se pojištění bude řídit, a který může zprostředkovat veškerý platební styk.
1.5.2
Zajištění
Metoda, jak se vyhnout riziku pomocí určité transakce. Zemědělec prodávající pšenici se může vyhnout cenovým výkyvům tím, že již na jaře prodá pšenici, kterou ale vypěstuje až na podzim. Fotbalista v italské či české lize si může (ač nelegálně) vsadit na prohru svého týmu, vydělá v případě výhry (odměna klubu) i v případě prohry (odměna sázkové kanceláře). [3, s. 752] Odborně řekneme, že zajištění pojišťovny představuje postoupení rizika na další subjekt, laicky je to zajištění pojištění pojišťovny. Vztah pojistitele a zajistitele je odlišný od vztahu pojištěného a pojišťovny. Zásadní rozdíl spočívá ve kvalitě komunikace, neboť spolu hovoří odborníci ve společném zájmu obou partnerů. Je zde velmi důležitá důvěra mezi pojistitele a zajistitelem. Zajištění se objevuje ve všech pojistných odvětvích, častější je v neživotním pojištění, speciálně v pojištění průmyslu a škod na zdraví, kde je míra nejistoty samozřejmě nejvyšší. Hlavní výhody zajištění spočívají především v bezpečnosti (pojištění pojišťovny), neméně důležité stabilitě a významné kapacitě. Kapacita spočívá v tom, že pojistitel nemůže převzít od klienta libovolné riziko. Výše rizika souvisí s velikostí pojistitele, mohutnosti kmene a vytvořením rezervy. Zajištění pak zvyšuje velikost rizika, které může pojistitel převzít. Nevýhodou je prakticky cena zajištění, protože na rozdíl od soupojištění je třeba za 29
přenos rizika zaplatit. Finanční zajištění využívá pojistně-technických nástrojů, avšak jeho primárním účelem není snížit riziko. Prostřednictvím finančního zajištění se například vylepšují finanční ukazatele pojišťovny, zlepšuje (zvyšuje) poměr mezi skutečnou a požadovanou solventností nebo financuje zavedení nového pojistného produktu. Základní princip finančního zajištění lze popsat jako rozložení finančních toků pojišťovny v čase tak, aby finanční síla v každém okamžiku co nejlépe odpovídala zájmům společnosti, často se například ujednává přenesení povinnosti tvořit rezervy na pojistná plnění na zajistitele, za což bude zajistiteli v budoucnu poskytnuto zajistné. [1, s. 243]
30
Charakteristika České pojišťovny a. s.
2
Roku 1827 byla v Praze založena První česká vzájemná pojišťovna, která zpočátku provozovala jen požární pojištění nemovitostí. Počátkem 20. století začala tato pojišťovna nabízet také životní pojištění, pojištění proti vloupání a pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu. Po roce 1948 vznikla Československá pojišťovna, která byla monopolem a své postavení si držela až do roku 1991, kdy byl zákonem o pojišťovnictví otevřen trh dalším pojišťovnám. Je na místě poznamenat, že si své výsadní postavení, i přes řadu překážek, které musela překonat, drží dodnes. Česká pojišťovna má více než 180letou bohatou tradici poskytování životního i neživotního pojištění a je největší na českém trhu. Poskytuje jak individuální životní a neživotní pojištění, tak i pojištění pro malé, střední a velké klienty. V současnosti má přibližně 3900 zaměstnanců a 5600 obchodních zástupců na více než 3000 obchodních místech. Jeden z jejich hlavních cílu je maximální spokojenost klientů. Jako důkaz slouží například umístění v první desítce nejobdivovanějších firem české ekonomiky v rámci ankety Czech Top 100 v roce 2011. V roce 2009 získala titul Hospodářských novin Nejlepší pojišťovna roku. Česká pojišťovna je jednou ze tří společností v České republice, které se mohou pyšnit oceněním Olympijská značka. V současné době je v Česku změřeno 252 značek, přívlastek "olympijská", označující nejvyšší hodnotu, však vedle ČP náleží už jen firmám Škoda Auto a Nokia. Celkové předepsané pojistné podle metodiky České asociace pojišťoven v roce 2010 činilo 38,4 miliardy korun. Česká pojišťovna spravuje téměř devět milionů pojistných smluv a její tržní podíl na domácím trhu přesahuje 25 procent. [12] Generální ředitel České pojišťovny se jmenuje Pavel Řehák, jeho funkční období začalo 1. července 2010. Kromě generálního ředitele a osmi náměstků řídí a dohlíží na Českou pojišťovnu: valná hromada, dozorčí rada, výbor pro audit, představenstvo společnosti se čtyřmi členy. Klientský servis České pojišťovny je všem k dispozici nepřetržitě. Volající tak můžou získat informace o službách a produktech České pojišťovny, nahlásit škodu (z pojištění 31
motorových vozidel, pojištění majetku, pojištění odpovědnosti), nebo získat informace o nahlášených škodných událostech a konkrétních smlouvách (pojištění motorových vozidel, pojištění majetku, odpovědnosti, životní pojištění, úrazové a důchodové pojištění). Pohodlné je i prostřednictvím telefonu sjednání pojištění či zaplacení pojistného prostřednictvím platební karty, samozřejmě jen pokud má klient povolenu možnost placení přes internet. Novinkou roku 2011 v produktech České pojišťovny se stala mobilní aplikace Pojišťovna, která umožní rychlý a snadný přístup ke službám a produktům České pojišťovny kdekoliv a kdykoliv bude třeba. Vybrané produkty mobilní aplikace: nahlášení dopravní nehody, průvodce doporučenými kroky po dopravní nehodě, sjednání cestovního pojištění, uživatelský profil pro efektivní práce se zadanými úkoly, interaktivní mapa poboček České pojišťovny se zobrazením otevírací doby a kontaktních údajů, průvodce první pomoci. [12] Díky neustálé aktualizaci a modernizaci webových stránek České pojišťovny nemusí klient nebo zájemce chodit na pobočku a může využít nabízených služeb (sjednání pojištění, nahlášení pojistné události) ihned po vyplnění krátkého a přehledného dotazníku prostřednictvím internetu.
2.1
Produkty České pojišťovny, a. s.
Tato část bakalářské práce je rozdělená do šesti sekcí se zaměřením na pojištění pro občany.
32
2.1.1
Život
investiční životní pojištění Zajištěný Výnos Plus – unikátní zhodnocení ve výši 20 % za 5 let, spojení investičního životního a úrazového pojištění, životní pojištění Diamant – umožní nastavit a měnit podíl spořicí a pojistné složky, zajistí jednotlivce či rodinu pro případ nemoci i úrazu, životní pojištění Multirisk – životní pojištění bez spořící složky, vhodné pro krytí hypotéky, dětské pojištění Sluníčko Plus – široká pojistná ochrana, unikátní kombinace garantované výplaty při dožití a zhodnocování ve fondech, úrazové pojištění – komplexní úrazový program pro dospělé, děti, rodiny i zaměstnance, kteří si sami určí rozsah pojistných rizik i výši pojistných částek, životní pojištění Patriot – bezpečné uložení peněz s konzervativním zhodnocením 2,45 % p. a., zdravotní a úrazová asistence – pomůže najít nejbližšího lékaře či lékárnu, životní pojištění Profi Život – kombinace příspěvku zaměstnavatele i zaměstnance a hromadné platby, ke zhodnocování peněz lze využít aktivně řízené fondy, životní pojištění Manažer – životní pojištění pro zaměstnance firem v rámci programů zaměstnaneckých výhod, efektivní nástroj pro finanční motivaci klíčových zaměstnanců, životní pojištění Partner - umožňuje kombinaci příspěvku zaměstnavatele i zaměstnance a hromadnou platbu, garantuje zhodnocení vložených prostředků, kombinované vkladové pojištění – bezpečné uložení peněz s garantovaným zhodnocením 2,5 % p. a., úrazové pojištění s návratem vkladu na konci pojištění, možnost kdykoliv navýšit vklad a upravovat jednotlivá pojištění, pojištění pohřbu Pieta – vybaví pohřeb, zbývající prostředky vrátí obmyšlenému, Důchodové pojištění – jistota pro období zaslouženého odpočinku, garantované zhodnocení. [13]
33
2.1.2
Zvířata
Česká pojišťovna nabízí jediné pojištění v této sekci s názvem Mazlíček, které finančně zmírní následky úrazu, nemoci, či úhynu domácího zvířete.
2.1.3
Odpovědnost
pojištění odpovědnosti za škodu občana se sjednává prostřednictvím jedné smlouvy, která chrání celou rodinu s možností pojištění až do výše 20 milionů korun standardně bez spoluúčasti, pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání – pro všechny profese bez omezení na způsobené škody vůči zaměstnavateli, vztahuje se i na škody v zahraničí, pojištění odpovědnosti za škodu vlastníka, držitele, nájemce nebo správce nemovitosti, které ochrání vlastníka nemovitosti za škody jiné osobě, pojištění odpovědnosti za škodu pro myslivce s nabídkou pojištění zbraně zdarma a nejnižším pojistným na trhu.
2.1.4
Majetek
pojištění domu a souvisejících staveb bez prohlídky, škody jsou hrazeny v nových cenách s ochranou domu včetně zahrady, pojištění vybavení domácnosti s nonstop havarijní asistencí, pojištění věcí ve sklepě i garáži, pojištění bytu a souvisejících prostor – nejlepší pojištění k hypotéce ihned a bez prohlídky, pojištění chaty a chalupy proti přírodním živlům i zlodějům včetně zahrady, skleníku i zahradní techniky, pojištění asistence pro dům a byt s rychlou pomocí v nouzové situaci – 24 hodin denně 7 dní v týdnu, úhrada nákladů do 10 000 Kč, individuální pojištění movitých věcí lze sjednat i krátkodobě na všechna nebezpečí,
34
pojištění stálých plateb s ČP Zdraví včetně splátek úvěru a hypotéky pro zaměstnance i OSVČ.
2.1.5
Cestování
Česká pojišťovna je velmi široce zaměřená na oblast pojištění cestování. Pojištění kryjí vybraná rizika, nebo je kombinují, nahrazují storna zájezdů, nabízejí právní pomoc v cizí zemi anebo nabízí individuální sestavení vlastního balíčku. Druhy pojištění: k moři, turistika a poznání, sport, cyklo, lyže a snowboard, adrenalin, eurovíkend, pracovní cesta, cestovní pojištění do Tuzemska, dovolená a zábava, student, cestovatel, au-pair, za prací, cestovní pojištění Individuál. [14]
2.1.6
Auto
Komplexní pojištění vašeho vozu – šetří náš čas, levnější než při koupi jednotlivých produktů, 1. povinné ručení Bez povinností – pomoc v každé situaci bez ztráty pohodlí,
35
havarijní pojištění – krytí škod způsobených havárií, živelními událostmi, odcizením, vandalismem a neoprávněným užitím vozidla v ČR, ale i v Evropě s rozsáhlou asistenční službou zdarma, havarijní pojištění starších vozů.
2.2
SWOT analýza České pojišťovny, a. s.
Při určování strategických cílů organizace používáme strategickou analýzu SWOT. Stanovíme-li vizi a cíle, můžeme přistoupit k procesu strategického plánování. Strategické plánování navazuje na vývojové tendence makroprostředí. [15, s. 100] S - strengths - silné stránky (zdroje, pověst, pozice na trhu, jedinečnost atd.) W - weaknesses - slabé stránky (absence strategie, nevyužité kapacity, zdroje atd.) O - opportunities - příležitosti (nové trhy, nové technologie atd.) T - threats - hrozby (konkurence, substituty, odběratelé, dodavatelé, zákazníci, legislativa, vývoj ekonomiky atd.) [16, s. 58] Silné stránky:
Slabé stránky:
(S – Strengths)
(W – Weaknesses)
Skutečnosti, které přinášejí výhody jak
Činnosti, které firma nedělá dobře nebo
zákazníkům, tak firmě.
ty, ve kterých si ostatní firmy vedou lépe.
Příležitosti:
Hrozby:
(O – Oportunities)
(T – Threats)
Skutečnosti, které mohou zvýšit
Skutečnosti, trendy, události, které mohou
poptávku nebo mohou lépe uspokojit
snížit poptávku nebo zapříčinit
zákazníky a přinést firmě úspěch.
nespokojenost zákazníků.
Tabulka č. 2: SWOT analýza Zdroj: [16, s. 58]
36
2.2.1
Silné stránky
Největší pojišťovna na českém trhu, nabídka nejrozmanitějších pojistných produktů, nejvíce klientů ze všech pojišťoven v ČR, více jak čtyřicetiletá tradice pojišťování – značná výhoda rozšíření pojištění pro českého konzervativního klienta, držitelka významného ocenění Olympijská značka, pohotovost, přizpůsobivost (Česká pojišťovna se velmi rychle přizpůsobila trendu zahraničních pojišťoven tím, že v roce 2003 zavedla digitalizaci pojistných smluv a veškerých pojistných událostí), stále rychlejší zdokonalení odškodňování pojistných událostí klientů, propracovaný systém školení zaměstnanců, odměny za výkony zaměstnanců (motivace k co nejvyššímu počtu nově uzavřených smluv s pojišťovnou), vysoce kvalitní zaměstnanci, kteří jsou schopni odškodnit pojistnou událost na základě lékařských zpráv (ušetření nákladů za služby doktora), možnost sjednání pojištění z domu prostřednictví internetových stránek, mobilní aplikace Pojišťovna, která umožní rychlý a snadný přístup ke službám a produktům České pojišťovny kdekoliv a kdykoliv, nepřetržitý klientský servis – volající můžou nahlásit škodu nebo získat informace o nahlášených škodních událostech a konkrétních smlouvách prostřednictvím telefonu.
2.2.2
Slabé stránky
Uvedení digitalizace do provozu trvalo České pojišťovně poměrně dlouhou dobu, přibližně 2 roky, odliv klientů z důvodu větší orientace na movitější klientelu, zvyšování ceny pojistného.
37
2.2.3
Příležitosti
Zlepšení efektivity svých zaměstnanců, vyšší motivace zaměstnanců prostřednictvím firemních bonusů, rychlejší pronikání na zahraniční trh, individuální cenotvorba pro stávající i nové klienty, ještě větší nabídka pojistných produktů.
2.2.4
Hrozby
Nárůst pojistných podvodů, selhání lidského faktoru, odliv stávajících zkušených zaměstnanců z důvodu jejich nedocenění (značná výhoda pro konkurenci), silné zahraniční pojišťovny pronikající na český trh, stále rostoucí konkurence v České republice.
2.2.5
Zhodnocení SWOT analýzy
Hlavním výstupem SWOT analýzy je chování společnosti, která maximalizuje přednosti a příležitosti a na druhé straně minimalizuje své nedostatky a hrozby. Silné stránky České pojišťovny jsou vyjmenovány v podkapitole výše a je na místě zmínit, že tato pojišťovna neměla svou cestu vývoje příliš jednoduchou, ale i přes to se může pyšnit titulem pojišťovny s největším počtem klientů na českém trhu. Přes všechna obdržená ocenění je největší úspěch spokojenost a stálost klientů, o které v dnešní době silné konkurence musí patřičně pečovat všichni zaměstnanci České pojišťovny. Dle mého názoru je Česká pojišťovna skutečně silnou pojišťovnou v České republice, která má nepřeberné množství silných stránek, avšak za nejzávaznější slabou stránkou České pojišťovny v posledních pár letech je považováno větší odliv klientů z důvodu přednější orientace na movitější klientelu, což se v době ekonomické krize nemusí vyplatit. Otázkou 38
je, zda mít dlouhodobějšího klienta, který je pojištěn u této společnosti cca 10-20 let, platí nižší pojistné a přitom nežádá žádné odškodnění. Česká pojišťovna se v současné době orientuje na klientelu „bohatší“ se značně vyšším pojistným, přičemž se jedná o nové klienty, kteří jsou pojištěni krátkodobě a jsou si dobře vědomi výše případného odškodného za škodu. Myslím si, že Česká pojišťovna musí vynaložit více nákladů na odhalování případných fiktivních škod a pojistných podvodů. Příležitostí každé pojišťovny je zajisté neustále péče o své zaměstnance, zlepšování jejich efektivity,
propracovaný
systém
proškolování
a
v neposlední
řadě
motivace
prostřednictvím firemních bonusů. Každá společnost, nejen Česká pojišťovna, by si měla svých zaměstnanců vážit. Ze strany příležitostí zákazníků můžeme jmenovat především individuální cenotvorbu pro všechny své klienty, zajištění vysoké péče a rostoucí nabídku nových pojistných produktů.
39
3
Analýza vývoje pojistné legislativy
Tato kapitola analyzuje (rozebírá, zkoumá) vývoj pojišťovnictví od úplného počátku vzniku a poskytuje srovnání pojistné legislativy před vstupem do Evropské unie a v současnosti.
3.1
Počátky pojišťovnictví, dějiny do roku 1918
První zmínkou o pojištění je fakt, že již ve starém Egyptě, asi kolem roku 2500 před n. l., uzavírali kameníci vzájemné dohody o společném krytí výdajů na pohřby z pravidelně vybíraných příspěvků. Za vlády krále Chammurabiho ve staré Babylónii uzavírali majitelé karavan dohody o vzájemném krytí ztrát, jež by vznikly na plánované cestě (kolem roku 2000 před n. l.), a také ve staré Indii se vytvářely různé druhy pojištění úvěrů v kastě obchodníků (asi 1000 let před n. l.). Tato tvrzení nejsou přesně doložena, stejně jako tvrzení o tom, že v antickém Řecku existoval určitý druh sociálního pojištění pro případ zmrzačení ve válce (Athény kolem roku 400 před n. l.). [30] Důkazy o pojišťovací anebo podpůrné činnosti máme i ze starého Říma, kde působily nejrůznější spolky s vlastními stanovami a cílem zabezpečit důstojný pohřeb členů a později i správně přerozdělit finanční prostředky pro pozůstalé po svých členech. Charakteristické rysy komerčního pojišťovnictví měly tzv. námořní zápůjčky (faenus nauticum), jejichž podstatou bylo, že věřitel půjčoval na vysoké úroky určitý obnos s tím, že dlužník není povinen dlužnou částku vracet v případě, že loď nedopluje do místa určení. [17, s. 22] S rozvojem obchodu a řemesel stále větší skupiny lidí začaly pociťovat potřebu sdružovat se v zájmu přežití v různá profesní seskupení, vznikala tzv. bratrstva neboli gildy (sdružení kupců) a cechy (sdružení řemeslníků). Postupně svým vývojem se dopracovali až do fáze, kdy byly stanoveny pravidelné příspěvky do společné pokladny a určil se okruh pojistných událostí a výše náhrady za vniklou škodu.
40
Od konce 10. století ožil i námořní obchod, především ve Středomoří. Námořní doprava v té době byla velice riskantní, a to nejen pro nedokonalost lodí, omezenost navigačních zařízení atd., ale i pro bující pirátství a neustále se opakující války. V souvislosti s tím se nejprve ve Středomoří a později i v zemích při Atlantiku vytvořilo námořní pojištění jak ve vzájemnostní, tak komerční podobě. V Portugalsku se v 60. – 80. letech 14. století vytvářela „vzájemná společenství plavců“ s povinným přístupem. Z tohoto období je zachována i první pojistná smlouva, podepsaná v italské Pise 13. dubna 1379, zahajující v Evropě éru komerčního námořního pojištění a současně i počátky námořního práva (např. barcelonské Consolato del Mare). Velká rizika, související s pojišťováním lodí a jejich nákladů, vedla jednotlivé pojistitele ke snahám spojovat se při pojišťování zvláště nebezpečných
rizik,
tedy
k pokusům
rozdělovat
riziko
cestou
soupojištění
(tzv. horizontální členění rizika) a pak i cestou zajištění (tzv. vertikální členění rizika). První doklady o zajistných smlouvách se dochovaly ze 14. století v Anglii a Itálii. [17, s. 21-23] Od počátku 15. století vznikaly smlouvy podobající se dnešnímu důchodovému pojištění. Vzorem byla smlouva o důchodu z roku 1317, dosud uchovávaná v Holandsku a ve které jsou podrobně uvedeny podmínky důchodového pojištění – renty, platební lhůty atd. Rozvoj kapitalistického pojišťovnictví připisujeme především Anglii, kde od konce 80. let 17. století vytvářelo svérázné centrum námořního pojištění Lloyd´s. Koncem 17. století byla totiž v Londýně na Tower Street otevřena kavárna, jejíž majitel Edward Lloyd využil toho, že se u něj scházeli kapitáni lodí a různí obchodníci, a organizoval pro ně výměnu informací o námořní přepravě. Postupně se jeho kavárna stala místem, kde se provozovalo námořní pojištění. Makléř (broker), který dostal pokyn k pojištění lodi, nákladu i posádky, obcházel s archem papíru hosty v kavárně a každý zájemce zaznamenal částku, za kterou byl ochoten ručit. Podle dílčích podílů bylo z uvedených faktů vypočteno pojistné, které zákazník upisovatelům zaplatil. I po smrti Edwarda Lloyda kavárna fungovala jako velké pojišťovací centrum. V roce 1720 získali noví majitelé od parlamentu výlučné právo provozovat námořní pojištění. Dále už se sféra pojištění vyvíjela rychle a díky velkému požáru v Londýně roku 1666 byla založena roku 1680 první komerční pojišťovna na světě, londýnská The Fire Office. [30] Roku 1705 dal pruský král Bedřich I. podnět k vybudování veřejné požární pojišťovny pro celé Prusko. Roku 1786 londýnská pojišťovna Phoenix, jako první pojišťovna na světě překročila s požárním pojištěním hranice vlastní země a začala podnikat v Hamburku 41
(prostřednictvím svého zmocněnce Williama Hanburyho), v Hantex a Le Havre. V roce 1790 provozovala pojišťovna Phoenix požární pojištění nejen v Německu a Francii, ale i ve Španělsku a Portugalsku. Velký požár v Hamburku v roce 1824 byl podnětem pro budování požárních pojišťoven na komerčním základě i v těch německých státech, kde dosud bylo provozováno jen veřejné pojištění. [17, s. 24] V různých státech vznikaly další formy pojištění – krupobití a pojištění hospodářských zvířat, pojištění odpovědnosti za škody, vodovodní pojištění, pojištění úvěrů, obchodu a reklamy, pojištění proti následkům stávek. Koncem 19. století vznikla celá řada okrajových pojištění majetku, odpovědnosti za škody a úrazového pojištění, jako pojištění jízdních kol, úrazové pojištění předplatitelům novin atd. Kapitalistické životní pojištění se začalo rozvíjet rychlým tempem po vytvoření vědeckých základů pro jeho provozování. Jakýmsi „přechodným druhem“ mezi feudálním a kapitalistickým životním (důchodovým) pojištěním byly tzv. tontiny, které se staly významnou finanční institucí v 17. a 18. století a v pozměněné podobě přežívaly ještě koncem 19. století např. v české pojišťovací bance Slavii. Tontiny, jejichž tvůrcem je italský lékař Lorenzo Tonti měly sloužit původně jako zdroj příjmů pro strádající francouzskou státní pokladnu. Tonti navrhl francouzskému kardinálovi Mazarinovi, aby byla vypsána státní půjčka a upisovatelé byli rozděleni do deseti skupin podle věku. Úrok měl být každým rokem vyplácen žijícím věřitelům příslušné věkové skupiny. Vzhledem k vymírání souboru takto stanovený doživotní důchod každým rokem pro jednotlivce rostl, po úmrtí posledního věřitele ve skupině celý zapůjčený kapitál propadl ve prospěch státu. První tontina byla ve Francii vypsána až v roce 1689, zatímco v Holandsku již roku 1670. Tontiny se pak ujaly i v jiných zemích. Rozvoj hazardu v 16. století vedl k vědeckým výzkumům problémů pravděpodobnosti. Rozhodujícím okamžikem pro vývoj životního pojištění bylo zpracování úmrtnostních tabulek založených na statistických údajích prostřednictvím pravděpodobnosti. [17, s. 25] První komerční životní pojišťovnou, založenou alespoň částečně na vědeckých základech, byla londýnská Society of Assurance of Windows and Orphans (Společnost pro pojišťování vdov a sirotků), založená roku 1699. Provozovala jen pojištění pro případ smrti a při pojistné události dávala možnost volby mezi jednorázovou výplatou a vyplácením důchodu v určitém omezeném rozsahu (nejprve 30 % pojistné částky), od roku 1771 jen 42
18 % pojistné částky. Roku 1745 musela tato pojišťovna zastavit všechny výplaty a zachránila se jen díky státní podpoře a dalšímu snížení důchodů. Koncem 18. století se vyskytlo pár problémů, souvisejících s odchylkami od normálního pojištění – sebevraždy, smrt v souboji, pojištění osob s narušeným zdravím. Pojišťovny si nastavily nová pravidla a vesměs pojistné částky vyplácely i tak. [30] Životní pojištění se dlouho omezovalo jen na Anglii, ale v roce 1778 vznikla v Hamburku životní „pokladna“, která nahrazovala životní pojištění (zanikla až v roce 1957). Ve Francii se jako první životním pojištěním zabývala monopolní pojišťovna Compagnie Royale d´Assurances (Královská pojišťovací společnost). V carském Rusku to byla Ruská společnost pro pojištění kapitálu a důchodů, založená v roce 1835. Měla monopol na životní pojištění, ale v podmínkách zaostalého, feudálního samoděržaví se toto odvětví pojištění rozvíjelo jen velmi pomalu. Vývoj pojištění v 19. století stále více zdůrazňoval nedostatečnost soupojištění a potřebu členění rizik na vyšší úrovni. Vzhledem k zákazu provozování zajištění v anglosaských zemích vznikla první profesionální zajišťovna v Německu – Mnichovská zajišťovací společnost. Charakteristická pro zajišťovací styky byla vzájemná důvěra partnerů. V Anglii také nemohli zakládat zajišťovny, ale zákaz obcházeli tím, že doma i v zahraničí „pojišťovali pojišťovny“. Pro kapitalistické pojišťovnictví a zajišťovnictví je typická internacionalizace, přelévání kapitálu z jedné země do druhé. Prakticky ve všech zemích, a tedy i v Rakousko-Uhersku včetně Českých zemí a Slovenska, působily zahraniční pojišťovny buď přímo, prostřednictvím svých generálních agentur, filiálek, atd., nebo nepřímo tím, že zakládaly „domácí“ pojišťovny, v nichž měly rozhodující kapitálový podíl a tedy také rozhodující podíl na ziscích. Zahraniční kapitál v pojišťovnách, které působily v Českých zemích a na Slovensku, komplikoval nejen činnost tehdejším domácím pojišťovnám, ale po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 deformoval i vývoj pojišťovnictví Československé republiky. [17, s. 24-28]
43
3.1.1
Počátky pojišťovnictví v českých zemích
Požární řád pro město Prahu je znám již z druhé poloviny 14. století. Tento požární řád stejně jako řád o ohni pro celé království z roku 1785 však ještě neřešil náhradu škody. Poškození obdržely pouze tzv. žebravé licence anebo se v jejich prospěch požádaly sbírky v kostelech (povoleny patentem z 3. dubna 1750). Historie pojišťovnictví na území České republiky je doložena od konce 17. století. Kolem roku 1699 podal Jan Kryštof Bořek na tehdejší dobu originální a dobře promyšlený návrh na zavedení obligatorního (povinného) požárního pojištění bude v Čechách. Tento návrh spočíval v tom, že by v každém městě byl vytvořen protipožární fond, do něhož by povinně přispívali všichni „skutečně usazení občané při koupi domu“, ale i „neusazení“, pokud požívají místní ochrany a provozují svou živnost. Ke zřízení fondu však nedošlo. Císařsko-královské kamerální panství v Brandýse nad Labem, jako jediné v té době zřídilo pro poddané roku 1776 pojišťovnu proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku. Tato pojišťovna však neměla dlouhého trvání a brzy zanikla. Po svém založení v roce 1822 zahájily svou činnost na našem území dvě zahraniční pojišťovny, a to C. k. priv. Azienda Assecuratrice z Terstu a C. k. priv. První rakouská pojišťovací společnost z Vídně. [31] V roce 1827 byl v Praze založen „Císařsko-královský privilegovaný český společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav“. Název ústavu byl později změněn na První českou vzájemnou pojišťovnu a od roku 1827 se odvíjí tradice českého pojišťovnictví až do současné doby. Téměř současně vznikl v Brně „Císařsko-královský privilegovaný pospolný ústav pohořelný pro Moravu a Slezsko“, který se změnil na Moravsko-slezskou vzájemnou pojišťovnu. Obě tyto pojišťovny provozovaly zpočátku jen požární pojištění. První česká vzájemná pojišťovna začala provozovat pojištění nemovitostí a krupobitní pojišťění až v roce 1864 a teprve rozhodnutím učiněným na 81. valné hromadě dne 10. května 1909 rozhodla pojišťovna o rozšíření činnosti na nová pojišťovací odvětví – životní pojištění, pojišťění proti vloupání a o pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu. [18, s. 35]
44
3.1.2
Rozvoj pojišťovnictví v českých zemích
Zakládací vlna českých pojišťoven a pojišťovacích spolků proběhla až ve druhé polovině 19. století. K významným ústavům patřily např. Asekurační spolek cukrovarníků (1862), Pražská městská pojišťovna (1865), Slavia, vzájemně pojišťovací banka, Praha (1869) apod. V sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století bylo české pojišťovnictví již tak silné, že jeho ekonomickou stabilitou neotřásla ani největší náhrada škody poskytnutá za jednu škodu v 19. století po požáru Národního divadla. Vyplacená částka 297 869 zlatých rakouské měny umožnila téměř okamžitě zahájit práce na obnově budovy Národního divadla. Díky odborným znalostem a politické prozíravosti vedoucích představitelů v oblasti pojišťovnictví se podařilo převést svěřené finanční prostředky i přes obtížné válečné období 1914 – 1918 a po vzniku samostatné Československé republiky zahájit novou etapu nyní již československého pojišťovnictví. [31]
3.2
Vývoj pojistné legislativy v letech 1918 – 1945
Základy společného státu obyvatel Čechů a Slováků byly kladeny ve velmi bouřlivých letech první světové války (1914 – 1918), kdy právo na sebeurčení a v závěru války i na odtržení od Rakousko-Uherska prosazovali nejen Češi a Slováci, ale i ostatní národy habsburské monarchie. Československý stát vznikl 28. října 1918.
3.2.1
Poválečná léta 1918 – 1923
Zánikem Rakousko-Uherska došlo k posunu politického významu a rozsahu vlastnictví jednotlivých skupin podle nového národnostního uspořádání. V Československu posílili své hospodářské a politické pozice představitelé českého kapitálu a v mnohem menší míře i kapitálu slovenského. Podnikatelé cítili potřebu osobního pojištění, především pojištění pro případ úmrtí, dopravního pojištění (kvůli dodávkám zboží do válkou postiženého prostoru a rostoucímu obchodu) a požární 45
pojištění. Hospodářský rozvoj si pak postupně vynucoval zavádění nových druhů pojištění. Formulovala se také pojistná věda a s ní související pojistná matematika a statistika. Neméně úspěchů než „pojistná věda“ dosahovalo v prvních poválečných letech v Československu „pojistné právo“, a to také především díky dlouholeté tradici vědecké práce v tomto vědním oboru. Např. jméno českého právníka JUDr. Karla HermannaOtavského bylo již za první světové války pojmem nejen v našich, ale i rakouskouherských odborných právních kruzích. Za celou dobu existence první Československé republiky se „pojistným právem“ všeobecně rozuměl souhrn zákonných ustanovení, upravujících právní poměry v soukromém pojišťovnictví. Tato zákonná ustanovení byla členěna na soukromé a správní pojistné právo. [18, s. 30-35] Po roce 1918 zaujaly rozhodující pozice nejstarší pojišťovny – První česká vzájemná pojišťovna (zal. r. 1827), Praha, Slavia, vzájemně pojišťovací banka, Praha, Moravskoslezská vzájemná pojišťovna v Brně, Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického a některé další pojišťovny. K nim se pak postupně přidružovaly pojišťovny, založené v prvních poválečných letech (Continentale, Čechoslavia, Elbe, Merkur…). K nejvýznamnějším úspěchům domácího pojišťovnictví patřilo, že se ujasnil problém abnormálních rizik. Pojistní teoretikové totiž vycházeli z toho, že životní pojištění musí být dostupné nejen zdravým lidem, ale také nějakým způsobem postiženým (vadným) a jejichž dálka života se nedala předpokládat. [31]
3.2.2
Zákonná úprava a státní dozor pojišťovnictví za I. republiky
V průběhu let byly činěny různé pokusy o reformu a unifikaci soukromého práva pojistného v Československé republice. Byly však neúspěšné, protože se rozhodovalo mezi tím, zda má být uveden plně v účinnost rakouský zákon o smlouvě pojistné, nebo má být vydán československý zákon. Teprve v roce 1934 byl přijat zákon o smlouvě pojistné číslo 145 Sb. zákonů a nařízení. Šlo o přepracovaný a zdokonalený rakouský zákon č. 501/1917 Sb. Smyslem tohoto aktu bylo zamezit násilnému přerušení kontinuity právních norem. Státní dozor nad pojišťovnictvím byl všeobecně odůvodněn povahou pojistné smlouvy jako základu soukromého pojišťování. Na základě pojistné smlouvy jedna strana plní (klient), aniž vždy ví, že jí bude plněno. Druhá strana (pojišťovna) se naproti tomu zavazuje („slibuje“), že bude plnit, nastane li jistá, ve smlouvě uvedená pojistná událost. 46
Dozor mněl za úkol kontrolovat, zda založení i vedení pojišťovny poskytuje záruku splnitelnosti převzatých závazků („slibů“) a zda dodržuje platné předpisy (např. výpočet rezerv, uložení kapitálu, správnost, jasnost a úplnost zpráv o činnosti a účetní uzávěrky). Řízením dozoru nad pojišťovnami bylo pověřeno Ministerstvo vnitra a vládní komisaři. [18, s. 214-295]
3.2.3
Útlum českého pojišťovnictví v období protektorátu Čechy a Morava
Události let 1938 a 1939 a období Protektorátu do roku 1945 zasáhly pronikavě do vývoje českého hospodářství a zasáhly i vývoj soukromého pojišťovnictví. Pojistné kmeny musely být předány pojišťovnám německým, maďarským a později slovenským podle působnosti na odtrženém území. Celé území Protektorátu Čechy a Morava bylo postupně podrobeno říšským pojišťovacím předpisům a říšské pojišťovny bez odporu vnikaly na české území.
3.3
Vývoj od znárodnění pojišťovnictví v roce 1945 až po zrušení monopolu v roce 1991
Do roku 1945 působilo v Československu více než 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků. Dekretem presidenta republiky č. 103/1945 Sb. ze dne 24. října 1945 se znárodnilo zestátněním smluvní (soukromé) pojišťovnictví na území Československé republiky. Za účelem jednotného vedení pojišťovnictví byla zřízena Pojišťovací rada se sídlem v Praze, která byla podřízena Ministerstvu financí. Vyhláškami č. 2086, 2088, 2090, 2092 a 2094 vydanými dne 20. listopadu 1946 bylo od 1. ledna
1947
ustaveno
v Československu
pět
pojišťoven,
národních
podniků
a to: pojišťovna Slavie, n. p., Pražská pojišťovna, n. p., První československá pojišťovna, n. p., pojišťovna Slovan, n. p. a Nemocenská pojišťovna, n. p. Po únoru 1948 byl se zpětnou platností od 1. ledna 1948 vytvořen jeden ústav – Československá pojišťovna, národní podnik se sídlem v Praze a ředitelstvím pro Slovensko v Bratislavě, který se stal monopolní pojišťovnou na území Československé 47
republiky pro vnitrostátních
i zahraničních rizik. Stalo se tak vyhláškou ministra financí č. 977 ze dne 25. května 1948. Únor 1948 přerušil tak jako v jiných oblastech, na několik desetiletí přirozený tržní vývoj pojišťovnictví. Velmi negativní dopad na vývoj pojištění, zejména životního, měla měnová reforma provedená v roce 1953. Zcela nevýhodný kurz přepočtu hodnot životního pojištění výrazně poškodil většinu pojištěných a na dlouho dobu otřásl důvěrou pojištěných v tuto formu zajištění. V roce 1958 byla do tehdejší Státní pojišťovny začleněna První česká zajišťovací banka a byla vytvořena Státní pojišťovna, pojišťovací a zajišťovací podnik Praha. Zákonem č. 162/1968 Sb. o pojišťovnictví byly v souvislosti s federativním uspořádáním státu vytvořeny ze Státní pojišťovny dva samostatné subjekty – Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská státní pojišťovna se sídlem v Bratislavě a to s účinností od 1. ledna 1969. Právní rámec pro změny související se zaváděním tržní ekonomiky a soukromého podnikání byl v oblast pojišťovnictví vytvořen zejména novými zákony o pojišťovnictví. Na základě nové právní úpravy byly vytvořeny podmínky pro zrušení monopolu dřívější České státní pojišťovny na území České republiky. Udělením povolení Ministerstva financí ČR a SR, jako dozorčího orgánu nad pojišťovnictvím mohly od té doby na území České a Slovenské federativní republiky podnikat v pojišťovnictví další pojišťovny. Rozdělením federativního státu k 1. lednu 1993 se vytvořily podmínky pro samostatný vývoj českého pojistného trhu. [20, s. 149-296]
3.4
Pojišťovnictví ve světě a integrace evropského pojišťovacího trhu
Pojišťovnictví je významnou částí ekonomického potenciálu vyspělých zemí. V mnoha zemích západní Evropy ovládá větší kapitál než bankovní sektor a např. ve Velké Británii, Švýcarsku nebo Švédsku tvoří podíl pojistného na tvorbě hrubého domácího produktu více než 8 %. Podíl investic na hrubém domácím produktu bývá především díky rezervám životního pojištění ještě podstatně vyšší. Není proto divu, že prosperita pojišťovacího sektoru velmi úzce souvisí s celkovým hospodářským vývojem jednotlivých států a kontinentů.
48
Na celosvětovém trhu je nejsilnějším a nejdynamičtěji rostoucím trhem Asie následovaná Amerikou a Evropou. Jednotlivé kontinenty se od sebe liší co do struktury pojištění. Zatím co v Evropě a v Severní Americe má větší podíl na trhu neživotní pojištění, v Asii je tomu naopak. Velmi vysoký podíl životního pojištění v asijských zemích (72 % v roce 1992) lze vysvětlit nižší úrovní státního sociálního zabezpečení. Všeobecný vývoj posledních deseti let je však ve znamení rychlejší dynamiky růstu pojistného v životním pojištění než v neživotním pojištění. Úsilím každého většího pojistitele vždy bylo rozšířit trhy o zahraničí a to nejen z důvodů obchodních, ale také z důvodů pojistně-technických (větší rozptyl rizik). Často sám charakter pojištění předurčuje tuto kosmopolitnost. V pojišťovnictví je v rámci svobodného trhu služeb Evropské unie jednotný pojišťovací trh právní realitou pro členské státy od 1. července 1994. Vytvoření jednotného pojišťovacího trhu nebylo zlomovou záležitostí, ale procesem postupného přijímání jednotlivých direktiv, který se odehrával v časovém horizontu více než dvaceti let. Hlavní principem integrovaného trhu je systém jediného povolení umožňuje jakékoliv pojišťovně založené a registrované v jednom státu Evropské unie prodávat své produkty prostřednictvím poboček, či zastoupení v jiném státě nebo je prodávat přímo ze svého sídla přes hranice na celém evropském teritoriu na základě původního povolení a technické a finanční kontroly v zemi původu.
49
3.5
Srovnání
pojistné
legislativy
před
vstupem
do
EU a v současnosti Počátek roku 2004 je možné označit za významný mezník v oblasti českého pojistného práva. Schváleny a publikovány byly dvě nové právní normy, upravující pojistné právní vztahy a postavení osob zabývajících se uzavíráním pojistných smluv a likvidací pojistných událostí. Zásadním způsobem byly novelizovány další dvě právní normy, a to zákon o pojišťovnictví a zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Důvodem zvýšené legislativní aktivity v oblasti pojistného práva byla vedle vstupu ČR do EU a s tím související nutnost kompatibility tuzemského právního řádu s evropským též nutnost podtržení významu pojistně právních vztahů a pojištění vůbec. Dne 17. 12. 2003 byl schválen a pod č. 37/2004 Sb. publikován Zákon o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2005 s výjimkou několika ustanovení, která byla nezbytná v souvislosti s přistoupením České republiky k Evropské Unii, a proto nabyla účinnosti k 1. 5. 2004, kdy nabyla platnost smlouva o přistoupení. Jde o paragrafy: § 23 odst. 4 až 6 (týká se zvláštní úpravy pro pojistné smlouvy uzavřené formou obchodu na dálku), § 30 – upravující soupojištění, § 42 – upravující pojištění právní ochrany s důležitými specifiky, např. týkající se uzavření rozhodčí smlouvy, § 63 a § 64 obsahující speciální úpravu pro soukromé pojištění sjednávané v rámci členských států, a to z hlediska plnění informační povinnosti, důsledků likvidace pojistitele a aplikace práva, § 64 - § 67 upravující informační povinnost pojistitele před uzavřením pojistné smlouvy a během jejího trvání, § 70 obsahující zrněnu zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním (toto ustanovení má specifický význam pro volbu práva platného pro konkrétní pojištění). [32]
50
Zákon o pojistné smlouvě obsahuje 73 ustanovení. Je rozdělen do sedmi částí, a to tak, že první část upravuje pojistnou smlouvu, resp. pojištění, neboť to je přesnější vyjádření obsahu - i toto označení bylo ponecháno v zájmu kontinuity a zachování tradice. Část druhá obsahuje nezbytnou novelu občanského zákoníku, který spočívá pouze ve zrušení některých ustanovení, a to § 104, který upravoval speciálně určený počátek během promlčecí lhůty pro právo na plnění z pojištění v případě pojistné události. Nová úprava tohoto promlčení je obsažena v § 8, a to pro životní pojištění (definované v § 54, nikoli podle přílohy č. 1 k zákonu o pojištění) odlišně od dosavadní úpravy, neboť ze tří let je délka této lhůty prodloužena na deset let. Přitom počátek běhu i této lhůty je ponechán nezměněn na 1 rok od pojistné události. Výslovně se těmito promlčecími lhůtami řídí i přímý nárok poškozeného na pojistné plnění a tzv. refundace, tj. právo pojištěného na úhradu toho, co poškozenému na náhradu škody uhradil. Dále je občanského zákoníku vypouštěna celá dosavadní úprava pojistné smlouvy obsažené v části osmé hlavě patnácté. Část třetí se týká drobnějších změn zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Jde pouze o změnu návrhu povinného pojištění záruky a nový odkaz na zákon o pojistné smlouvě. Novela tohoto zákona, se stejnou účinností, obsahuje i zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Část čtvrtá se týká již zmíněné zrněny zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním. Významnou úpravu po pojistitele obsahuje část pátá, týkající se změny zákona o péči o zdraví lidu, neboť v návaznosti na ustanovení § 43 a § 50 zákona o pojistné smlouvě umožňuje, aby pojistitelem vyžádané údaje o zdravotním stavu mohla pověřená zdravotnická zařízení získat i od ošetřujících lékařů. Část šestá obsahuje významné ustanovení, z něhož vyplývá, že pracovní vztahy (nikoliv jen práva a povinnosti účastníků) vzniklé z pojistných smluv uzavřených před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy. Zakládá to tedy nezbytnost dvojího režimu. 51
Současně se zákonem mění pojem „odbytné“ na „odkupné“ ve všech právních předpisech, kde je užit. Část sedmá pak upravuje účinnost tohoto zákona.
3.5.1
Účel zákona
Účelem Zákona o pojistné smlouvě je úprava vztahů účastníků pojištění, vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis ne upravuje tyto vztahy jinak. Vyčlenění problematiky pojistných smluv z občanského zákoníku umožnilo ucelenější a podrobnější úpravu práv a povinností všech účastníků pojistného vztahu. Zákon o pojistné smlouvě pracuje s pojmem soukromé pojištění (§1 odst. 1), čímž odlišuje vztahy
upravené
tímto
zákonem
od
vztahů
upravených
např.
zákonem
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Zákon o pojistné smlouvě zavádí celou řadu pojmů, vztahů, práv a povinností, které v minulé právní úpravě nebyly obsaženy a pojistitelé je v řadě případů museli zakomponovat do pojistných podmínek.
52
4
Predikce vývoje pojišťovnictví v ČR
Dosavadní analýza změn českého pojišťovacího práva dosahuje v 90. letech 20. a na počátku 21. století tomu, že právní úprava pojištění a pojišťovnictví a její změny byly v předmětném období historicky určovány především dvěma hlavními tendencemi. Zaprvé to byla snaha dotvořit četné mezery původní úpravy z počátku devadesátých let s cílem zajistit větší důvěryhodnost, efektivnost a bezpečnost sektoru pojišťovnictví, která se v právu se projevila především v devadesátých letech. Zadruhé změny, které nastaly v souvislosti s harmonizací našeho právního řádu s právem evropským, které byly otázkou spíše přelomu tisíciletí a období po něm. Většina ustanovení, která k nám pronikla z evropských směrnic, je motivována snahou zajistit větší bezpečnost v pojišťovnictví a v důsledku znamenala "zaplnění českých mezer". Na druhou stranu bylo jasné, že Česká republika se v budoucnu stane členským státem Evropské unie a bude muset uvést své právo v soulad s Evropou.
Již
v devadesátých letech jsme zaznamenali některé právní změny, které souvisely s harmonizací - postupný ústup od dozorování všeobecných pojistných podmínek, který započal v zákoně o pojišťovnictví z roku 1999. Nejvýznamnějším momentem bylo přijetí nových zákonů, tj. zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb., zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí č. 38/2004 Sb. a novely zákona o pojišťovnictví č. 39/2004 Sb. Evropská legislativa do českého pojistného práva pronikala postupně. V současné době lze tvrdit, že české pojistné právo je prakticky plně v souladu s evropskými předpisy. Drtivá většina legislativních změn v pojišťovnictví měla významnou souvislost s evropskou legislativou, s právem Evropských společenství. Při odhadu budoucího vývoje predikuji období třech následujících let nežli delší časový úsek, neboť budoucnost je vždy nejistá a s větším časovým rozsahem odhadu stoupá i nebezpečí nesprávné a zavádějící predikce. A zejména v pojišťovnictví, oboru založeném na riziku, může nastat spousta nečekaných okolností, které změní jeho tvář a v důsledku toho i podobu regulace a dohledu v tomto oboru.
53
Při predikování vývoje budu vycházet ze základních pojistných ukazatelů v posledních pěti letech prostřednictvím výsledků členů reprezentantky českého pojišťovnictví, tedy České asociace pojišťoven (tj. sdružení tuzemských komerčních pojišťoven). Bude mě zajímat ukazatel podíl na trhu dle celkového pojistného. Pro tuto analýzu jsem si vybrala tři nejsilnější pojišťovny roku 2010: Česká pojišťovna, a.s., Kooperativa, pojišťovna, a.s., Allianz pojišťovna, a.s.
45 40
Allianz
35 30
Kooperativa
25
Česká pojišťovna
20 15 10 5 0 2006
2007
2008
2009
2010
Graf č. 3: Podíl na trhu dle celkového pojistného Zdroj: vlastní
Z grafu vyplývá, že Česká pojišťovna, i když s mírně klesajícím trendem, je stále top z důvodu, že v roce 2010 měla 25% podíl na trhu s částkou 38 399 459 korun za přijaté pojistné. Kooperativa si za posledních pět let také polepšila rostoucím trendem na 30 894 705 korun a stejně tak pojišťovna Allianz s částkou přijatého pojistného 10 651 217 korun a 7 % podílem na trhu v roce 2010. Obchodní výsledky členů České asociace pojišťoven (ČAP) za rok 2010 potvrzují výrazný růst objemu trhu. Celkové předepsané pojistné se zvýšilo oproti předchozímu roku o 8 %. Současně však meziročně poklesl počet uzavřených smluv v životním pojištění o 1,3 %. Z celkového nárůstu 19,2 % v předepsaném pojistném u životního pojištění je pouze 1,9 % z oblasti běžně placeného pojistného. Předepsané pojistné v oblasti pojištění 54
motorových vozidel se snížilo o 6,2 %. Růst předpisu u životního pojištění s běžně placeným pojistným se zpomalil v porovnání s předchozím rokem. V roce 2010 se zvýšil pouze o necelá 2 %. Rozdíl se projevil zejména v porovnání objemu nové obchodní produkce v životním pojištění o 9,4 % a poklesem počtu smluv o téměř 90 tisíc. „Tato čísla jasně dokládají, že sice roste absolutní částka pojistné ochrany jednotlivce, ale část klientů stávající smlouvy pravděpodobně vypovídá ve prospěch sjednání nových nebo smlouvy ruší úplně“ říká Tomáš Síkora, výkonný ředitel ČAP a dodává: „Nenavyšuje se tedy absolutní počet osob se zajištěním životních rizik.“ [21] Je více než jasné, že v budoucích třech letech bude Česká pojišťovna stále v čele s nejvyššími čísly a Kooperativa zůstane také na druhém místě. Uzavírání pojistných smluv je ovlivněno ekonomickou krizí, která zasáhla všechny občany. Zřejmě nijak závratně nebude růst trh s uzavřením pojistných smluv, ale jeho objem bude přibližně stejný.
4.1.1
Pojistné podvody
Je obecně známo, že pojistné podvody dosahují okolo 15 % podílu všech pojistných škod a úspěšnost při odhalování je pouze 10 %. Z této skutečnosti vyplývá, že přibližně 90 % pojistných podvodů zůstává neodhalených. Počet podvodů má tendenci růstu. Když uvážíme, že úspěšnosti při odhalování podvodů mají jen ty nejlepší a nejsilnější pojišťovny na trhu, a to i tak neodhalí všechny podvody, jaké je skutečné číslo pojistných podvodů a můžeme mu předejít? V současnosti prakticky neprobíhá systematická prevence pojistných podvodů a případy se řeší, až když se na ně narazí. Odhalování pojistných podvodů je na likvidátorech a detektivech. Lze říci, že neprobíhá dostatečná prevence a chytit jednotlivce, či propracovanou skupinu lidí páchající podvody je nad síly většiny pojišťoven. Boj s podvodem by měl být záležitostí celé pojišťovny. Součástí tohoto boje by měla být předem stanovená strategie a systematická prevence, protože je více než jasné, že čísla pojistných podvodů budou opravdu jen narůstat, pokud se pojišťovny nezaměří na nové metody prevence a odhalování pojistného podvodu. Návrhem strategie v oblasti pojistných podvodů se budu zabývat v následující kapitole. 55
4.1.2
Predikce pomocí fuzzy logiky
L. Zadeh vytvořil teorie fuzzy množin a fuzzy logiky, kdy se určuje, „jak moc“ prvek do množiny patří nebo ne (proměnná x je definována v rozmezí od 0 po 1 - 0 znamená úplné nečlenství a 1 úplné členství). Užití míry členství odpovídá v řadě situací lépe než užití konvenčních způsobů zařazování členů do množiny podle přítomnosti či nepřítomnosti. Fuzzy logika tedy měří jistotu nebo nejistotu příslušnosti prvku k množině. Obdobně se rozhoduje člověk při činnosti v oblasti duševní a fyzické u nezcela algoritmizovaných činností. Pomocí fuzzy logiky lze najít řešení pro daný případ z pravidel, která byla definována pro podobné případy. Metoda, užívající nezřetelných množin (fuzzy), patří mezi metody, které se používají v oblasti řízení firem. Kromě aplikací z fuzzy logiky se lze setkat i s kombinovanými systémy, např. s neuronovými sítěmi, tzv. neurofuzzy aplikacemi, apod. [22, s. 11] Tvorba systému obsahuje tři základní kroky: fuzzifikaci, fuzzy inferenci a defuzzifikaci. První krok znamená převedení reálných proměnných na jazykové proměnné. Definování jazykových proměnných vychází ze základní lingvistické proměnné. Obvykle se používá sedm atributů základní proměnné. Stupně členství atributů proměnné v množině je vyjadřováno matematickou funkcí. Druhý krok definuje chování systému pomocí pravidel typu
, na jazykové úrovni. V těchto algoritmech se objevují podmínkové věty, vyhodnocující stav příslušné proměnné. Tyto podmínkové věty mají známou formu z programovacích jazyků. Třetí krok převádí výsledek předchozí operace fuzzy inference na reálné hodnoty. Reálnou akcí může být stanovení výše rizika. Cílem deffuzifikace je převedení fuzzy hodnoty výstupní proměnné tak, aby slovně co nejlépe prezentovala výsledek fuzzy výpočtu. [22, s. 11-12]
56
Pro aplikaci fuzzy logiky na predikci vývoje pojišťovnictví v České republice jsem zvolila následující rizika: FIR – finanční riziko, POR – politické riziko, LER – legislativní riziko, PPR – riziko pojistných podvodů, ZAR – riziko konkurence ze zahraničí, PRR – riziko práce (pojistní odborníci). Míru rizika jsem určila jako: VVR - velmi vysoké riziko, VR - vysoké riziko, SR - střední riziko, NR - nízké riziko, VNR - velmi nízké riziko, ŽR - žádné riziko. Pro transformační matici bylo použito hodnocení 0 – 1, kde 0 označuje žádné riziko a 1 označující velmi vysoké riziko. Pro všechny atributy výše uvedené bylo použito stejné hodnocení.
Míra rizika
Hodnocení
Velmi vysoké riziko
1
Vysoké riziko
0,8
Střední riziko
0,6
Nízké riziko
0,4
Velmi nízké riziko
0,2
Žádné riziko
0
Tabulka č. 3: Stupnice hodnocení Zdroj: vlastní
57
Transformační matice byla vytvořena na základě výše uvedené hodnotící stupnice.
Míra rizika
FIR
POR
LER
PPR
ZAR
PRR
VVR
1
1
1
1
1
1
VR
0,8
0,8
0,8
0,8
0,8
0,8
SR
0,6
0,6
0,6
0,6
0,6
0,6
NR
0,4
0,4
0,4
0,4
0,4
0,4
VNR
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
ŽR
0
0
0
0
0
0
Tabulka č. 4: Transformační matice Zdroj: vlastní
Stavová matice uvedená v další tabulce určuje, jaká je riziko u konkrétního případu. Tuto tabulku jsem vyplnila na základě vlastních poznatků.
Míra rizika
FIR
POR
LER
PPR
ZAR
PRR
VVR ano
VR SR
ano
NR
ano ano
ano ano
VNR ŽR Tabulka č. 5: Stavová matice Zdroj: vlastní
Míru rizika získáme skalárním součinem transformační a stavové matice. 1x0,6+1x0,4+1x0,4+1x0,8+1x0,6+1x0,2=3
58
Pro konečné stanovení míry rizika použijeme retransformační matici na převedení číselné hodnoty na lingvistickou.
Počet bodů
Riziko
6,3 - 7
Velmi vysoké riziko
4,9 – 6,3
Vysoké riziko
3,5 – 4,9
Střední riziko
2,1 – 3,5
Nízké riziko
1,4 – 2,1
Velmi nízké riziko
0 – 1,4
Žádné riziko
Tabulka č. 6: Retransformační matice Zdroj: vlastní
Na základě získaných informací dosažených do transformační matice jsme zjistili, že míra rizika související s vývojem pojišťovnictví v České republice dosahuje velmi dobré hodnoty 3, což znamená nízké riziko ohrožení vnějšími či vnitřními vlivy. Můj názor je, že vývoj pojišťovnictví v České republice a je od samého začátku dobrý, jsme země, která rychle reaguje na nové trendy, a umíme využít znalostí a dovedností našich odborníků.
59
5
Návrh strategie
Všechny pojišťovny na trhu musí mít pečlivě vytvořený strategický plán vycházející z vizí managementu za zohlednění tržních podmínek. Formulování takové dlouhodobé či krátkodobé strategie je považováno za jeden z nejdůležitějších úkolů. Hlavním výstupem se stává dodržení vytyčeného cíle. Aby byla vytvořená strategie úspěšná, musí se odlišit od ostatních institucí a nabídnout potencionálnímu zákazníkovi originální produkt. Jak již bylo v této práci několikrát zmíněno, Česká pojišťovna je díky svému dlouhodobému působení na trhu a mnoholetými zkušenostmi jedničkou na českém trhu. I přes nepříznivou situaci na finančních trzích vykázala Česká pojišťovna za první tři čtvrtletí letošního roku velmi dobré výsledky, přičemž čistý technický zisk meziročně vzrostl o 718 milionů korun. K pozitivnímu hospodářskému výsledku nejvíce přispěla stabilizace kmene a prozatím také příznivý vývoj škod v občanském i průmyslovém pojištění,“ komentoval hospodaření České pojišťovny její generální ředitel Pavel Řehák. „Meziroční pokles celkového předepsaného pojistného je dlouhodobě ovlivněn situací na trhu pojištění motorových vozidel, avšak v životním pojištění již zaznamenáváme meziroční růst. Naše výsledky dokazují, že strategické změny aktuálně probíhající v České pojišťovně vedou správným směrem,“ doplnil Pavel Řehák. Předepsané pojistné neživotního pojištění dosáhlo za první tři čtvrtletí roku 2011 hodnoty 15,6 miliardy korun. Největší meziroční nárůst zaznamenalo podnikatelské pojištění (o 88,4 milionu Kč více oproti loňské skutečnosti), kde se Česká pojišťovna opět stala lídrem trhu. Nejvíce se přitom dařilo zejména zemědělskému pojištění. Předepsané pojistné v životním pojištění dosáhlo výše 9,8 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 145 milionů Kč. [19] Jedno z největších rizik pro Českou pojišťovnu může být distribuce pojistných produktů a související závislost na finančních zprostředkovatelích, proto by se ve své strategii měla zaměřit na co největší podporu pojišťovacích zprostředkovatelů prostřednictvím školení, zajištění odborných seminářů a následné ověření znalostí testováním. Dalším klíčovým ukazatelem pro Českou pojišťovnu by měla být implementace získávání zpětné vazby od klienta. Kontaktování klienta nejen bezprostředně po ukončení škodní 60
události, ale i průběžné získávání informací o spokojenosti klientely může napomoci zlepšení služeb. Dnešním trendem bankovních a pojišťovacích institucí je nabídnout klientovi širokou škálu služeb a produktů, např. banky nabízí mimo finančních služeb doplňkové pojištění, nebo naopak některé pojišťovací ústavy začínají nabízet finanční produkty typu zakládání běžných účtů, poskytování úvěrů či půjček. Dle mého názoru by mělo být strategií České pojišťovny zaměřit se především na komplexní nabídku pojistných produktů.
5.1.1
Strategie proti pojistným podvodům
Myslím si, že je naprosto klíčové poznat pečlivě klienta a porozumět mu. Chování klienta je potřeba analyzovat a pochopit ho. Nejdůležitější při odhalování pojistných podvodů je právě „znalost klienta“, která může sloužit při prevenci pojistného podvodu. Chování klienta je potřeba nejen stále sledovat, ale také definovat, co je v tomto případě standardní. Na základě znalosti standardů chování se pak dají identifikovat odchylky od takového chování a výstupy předávat. V souvislosti s tím je potřeba sledovat vazby klienta, identifikovat ty, které jsou podezřelé a informace opět předat dál. Pokud se zjistí, že klient chtěl pojišťovnu podvést, tak by takový klient měl být nějak označený i pro další pojišťovny a jeho pojištění by mělo být ihned ukončeno. Na odhalení podvodu se musí podílet všichni zaměstnanci České pojišťovny, a.s. Proto je dobré zaměstnance finančně či jinak motivovat při plnění tak nelehkého úkolu jako je odhalení pojistného podvodu. Role zaměstnanců se samozřejmě liší. Obchod musí zachytávat podezřelé okolnosti a chování klientů, respektovat jejich rizikový profil. Motivací pak může být i provize závislá na kvalitě kmene. Oddělení správy smluv musí zachytávat podezřelé okolnosti (podpisy dokumentů, změněné dokumenty). Motivací může být odměna za „dobrý tip“. Klientské centrum může zachytit podezřelé okolnosti, jako jsou například podivné či neobvyklé dotazy, zvláštní průběh pojistné události. Stejně jako v předchozích případech, které jsem jmenovala lze motivovat určitými odměnami při úspěšnosti v odhalování. 61
Když potom jednotlivec či celé oddělení identifikuje správně pojistný obchod, přijde na řadu marketingové oddělení a PR – je na nich zveřejnit úspěchy (odhalení jak běžných, tak sofistikovaných podvodů), aby to odradilo potencionální pachatele takového činu. Nejlepší by bylo vytvořit dojem, že v konkrétní pojišťovně nemáte šanci úspěšně vytvořit pojistný podvod.
5.1.2
Strategie pro nepojistitelná rizika
Pojistit si nemůžeme všechno. Všichni významní pojistitelé používají při své práci systém MaGIS – geografický informační systém rizikových území záplav, a proto se někteří klienti stali na některá rizika nepojistitelnými. Velmi důležitou roli při výskytu kalamit (např. povodně) má stát, který poskytuje pomoc postiženým oblastem. Ale je zde otázka, jestli je taková pomoc opravdu dostatečná. Můj názor je, že by mělo být zavedeno povinné privátní pojištění proti živelným pohromám. Tuto problematiku a vyjednávání má ve své kompetenci Česká asociace pojišťoven a bylo by opravdu dobré vyřešit pojišťování takových kalamit, dokud nějaká neudeří na naše území.
62
ZÁVĚR Člověk musel
odpradávna bojovat
s přírodou, aby přežil. Pro společnost
je
charakteristické, že ve svém vývoji získává stále rychleji vědomosti o zákonitosti vývoje a fungování jevů – nutných i nahodilých. Náhodnost se v lidském životě projevuje jako nejistota a tím vzniká riziko. Pro zmírnění dopadů rizik vznikl institut pojištění.
Cílem této práce bylo analyzovat vývoj pojišťovnictví se zaměřením na vývoj legislativy po vstupu České republiky do Evropské unie, navrhnout optimální strategii České pojišťovně, zpracovat a zhodnotit její SWOT analýzu a predikovat vývoj pojišťovnictví na českém trhu v budoucích letech prostřednictvím fuzzy logiky. Tato práce je vypracována mimo jiné pro potřeby České pojišťovny, a.s. Její přínos konkrétně spočívá ve výstupu SWOT analýzy, predikce vývoje pojišťovnictví v České republice a návrhu budoucí strategie pro Českou pojišťovnu, a.s. Závěrem mimo jiné shrneme i zkušenosti s aplikací zákona č. 37/2004 Sb., Zákona o pojistné smlouvě v praxi komerčních pojišťoven. Zákon o pojistné smlouvě má mimo jiné řešit zlepšení informovanosti a pozice poškozeného ve vztahu ke komerčním pojišťovnám. Pozice poškozeného, jakožto jedince bez technického zázemí a potřebné znalosti problematiky pojišťovnictví je mnohdy více než nevýhodná. Pojišťovna sama stanovuje rozsah poškození, také ho sama hodnotí a vyplácí. Spotřebiteli, který tuto ochranu potřebuje, jsou zákonem o pojistné smlouvě dány určité garance ochrany jeho práv a zároveň je mu dáván i určitý díl vlastní odpovědnosti za výběr a koncipování a fungování tohoto právního vztahu. Vyspělá Evropa již dávno ví, že v případě pojišťovnictví jde o specifickou kategorii kapitálového trhu. Vzhledem k rozvoji jednotného trhu pojišťovacích služeb, je třeba dbát na rychlost a operativnost sjednávání pojistných smluv s převahou typizovaných pojištění, pro která pojistitel vytvořil samostatný produkt. V podmínkách jednotného evropského pojistného trhu musí tento produkt odpovídat principům „ochrany spotřebitele“ a jednotným pravidlům při likvidaci pojistné události. Není možné zanedbat ani ochranu pojistitele a princip, že pojistka nesmí sloužit k obohacení pojištěnce. Z tohoto pohledu je Zákon o pojistné smlouvě přínosem především v kategorii občanského pojištění. Ze strany pojišťoven dochází ke snaze o maximální omezení vlivu lidského faktoru a k zavádění 63
jednak typizovaných pojistných smluv a dále k typizaci a automatizaci likvidace pojistných událostí. Z hodnocení právní úpravy pojistné smlouvy v České republice vyplývá, že Zákon o pojistné smlouvě (37/2004 Sb.) je moderní zákon, který řeší jak ochromu spotřebitele jako „slabší strany“ v kategorii občanského pojištění, tak smluvní volnost v oblasti podnikatelských a průmyslových rizik, kde je možno uplatnit princip podnikatelské svobody, která přináší zákazníkovi nejlevnější služby. Dále Zákon o pojistné smlouvě zahrnuje nezbytné prvky komunitárního práva s ohledem na přistoupení k EU. V České republice proběhl proces sjednocování pojistně právních předpisů, který vyvrcholil dne 17. 12. 2003 schválením a pod č. 37/2004 Sb. publikováním Zákona o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Zákon o pojistné smlouvě nabyl účinnosti dne 1. 1. 2005. Důležité pro aplikaci dopadů zákona o pojistné smlouvě do pojistně-právních vztahů je pochopení vzájemných vazeb mezi ním a dalšími relevantními právními normami. Ve vztahu k předchozí právní úpravě obsažené od 1. 1. 1992 pouze v občanském zákoníku (§788- 828), bylo nezbytné rozšířit rozsah právní regulace tak, aby byla kodifikována všechna potřebná pravidla pro tuto oblast a aby byly v zájmu srozumitelnosti vysvětleny používané termíny. Tuto potřebu prohloubila i skutečnost, že od účinnosti zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, přestal státní dozor schvalovat všeobecné pojistné podmínky (až na výjimky stanovené zákonem) a od 1. 4. 2004, kdy nabyl účinnosti § 8 odst. 9 zákona č. 39/2004 Sb., tj. novely zákona o pojišťovnictví, je veškeré toto schvalování nahrazeno následnou kontrolou souladu pojistných podmínek s právními předpisy. Dále bylo třeba odstranit některé praxí potvrzené nedostatky bývalé právní úpravy, a zejména bylo nezbytné zahrnout do této normy nezbytné prvky komunitárního práva s ohledem na přistoupení ČR k EU. Z reakcí na schválení Zákona o pojistné smlouvě je možno pozorovat dva odlišné postoje a přístupy k problematice pojistné smlouvy. První přístup zohledňuje specifika pojišťovnictví jako zvláštního oboru finančních služeb a považuje přjetí zákona o pojistné smlouvě za vyvrcholení dlouhého procesu, který sahá hluboko do minulosti. Zařazení problematiky pojistných smluv do samostatného zákona má nejen významný aspekt historický, což představuje návaznost na dosud nejdokonalejší úpravu zákona č. 145/1934 Sb., ale umožnilo to i rozvinutí rozsahu a vyjádření specifik 64
pojištění. Opačný přístup je reprezentován hlavně liberálními ekonomy, kteří zdůrazňují typ liberální legislativy, který umožňuje pojišťovnám plnou podnikatelskou svobodu a přináší zákazníkovi nejlevnější služby. Z hlediska vývoje pojistně smluvních vztahů předpokládali téměř úplné zrušení kontroly smluvních podmínek a sazeb a její nahrazení dozorem nad solventností pojišťovny, jejími akcionáři a managementem. Hlavním výstupem SWOT analýzy je Česká pojišťovna uvedena jako velmi dobrá instituce, která svou cestu vývoje neměla příliš jednoduchou, ale i přes to se může pyšnit titulem pojišťovny s největším počtem klientů na českém trhu. Přes všechna obdržená ocenění je největší úspěch spokojenost a stálost klientů, o které v dnešní době silné konkurence musí patřičně pečovat všichni zaměstnanci České pojišťovny. Slabou stránku tvoří odliv klientů z důvodu přednější orientace na movitější klientelu, což se v době ekonomické krize nemusí vyplatit a neúspěšnost při odhalování případných fiktivních škod a pojistných podvodů. Při predikování vývoje pojišťovnictví v České republice bylo dosaženo závěru, že v budoucích třech letech bude Česká pojišťovna stále v čele s nejvyššími čísly a Kooperativa zůstane také na druhém místě. Uzavírání pojistných smluv je ovlivněno ekonomickou krizí, která do jisté míry zasáhla všechny občany. Zřejmě nijak závratně neporoste trh s uzavřením pojistných smluv, ale jeho objem bude přibližně stejný. Co se pojistných podvodů týče, lze říci, že neprobíhá dostatečná prevence a chytit jednotlivce, či propracovanou skupinu lidí páchající podvody je nad síly většiny pojišťoven. Boj s podvodem by měl být záležitostí celé pojišťovny a jeho součástí by měla být předem stanovená strategie a systematická prevence, protože je více než jasné, že čísla pojistných podvodů budou opravdu jen narůstat, pokud se pojišťovny nezaměří na nové metody prevence a odhalování pojistného podvodu. Na základě získaných informací dosažených do transformační matice bylo zjištěno, že míra rizika související s vývojem pojišťovnictví v České republice dosahuje velmi dobré hodnoty, což znamená nízké riziko ohrožení vnějšími či vnitřními vlivy. Poslední část této práce, návrh strategie, je zaměřena na distribuci pojistných podvodů a související závislost na finančních zprostředkovatelích, implementaci získávání zpětné vazby od klienta s doporučením kontaktování klienta nejen bezprostředně po ukončení škodní události, ale i průběžné získávání informací o spokojenosti klientely, což může napomoci zlepšení služeb a také je zde uveden nový trend bankovních a pojišťovacích 65
institucí - nabídnout klientovi širokou škálu služeb a produktů, např. banky nabízí mimo finančních služeb doplňkové pojištění, nebo naopak některé pojišťovací ústavy začínají nabízet finanční produkty typu zakládání běžných účtů, poskytování úvěrů či půjček s výchozí strategií zaměřit se především na komplexní nabídku pojistných produktů. Nejdůležitější výstup této kapitoly je boj proti pojistným podvodům se závěrem, že je naprosto klíčové poznat pečlivě klienta a porozumět mu. Chování klienta je potřeba analyzovat a pochopit ho. Nejdůležitější při odhalování pojistných podvodů je právě „znalost klienta“, která může sloužit při prevenci pojistného podvodu. Nová strategie České pojišťovny by měla spočívat i v pojištění tzv. nepojistitelných rizik, protože pojistit si nemůžeme všechno a někteří klienti stali na některá rizika nepojistitelnými. Sledované cíle bakalářské práce se podařilo naplnit a její výsledky můžou přispět České pojišťovně, a.s. ke zlepšení své pozice na trhu.
66
Hodnocení podniku
67
ABSTRAKT Pavlína TYLOVÁ Komerční pojišťovnictví a legislativní změny v praxi. Kunovice, 2012. Bakalářská práce. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Vedoucí práce: Mgr. Jana Gajdošíková
Klíčová slova: pojišťovnictví, pojištěný, pojistná událost, pojistná smlouva, pojišťovna, právní normy, predikce, strategie, historie, SWOT analýza Bakalářskou práci tvoří teoretický základ a praktická část. Teoretický základ představuje pět hlavních kapitol, které jsou zde uvedeny pro lepší pochopení problematiky pojištění. Praktická část uvádí Českou pojišťovnu a.s. jako nejsilnější pojišťovací instituci na Českém trhu, vytváří, hodnotí a navrhuje řešení prostřednictvím SWOT analýzy. Neméně důležitá třetí část této práce se zabývá analýzou pojistné legislativy, vývoje od první počátků pojištění jak ve světě, tak na území Československé a později i České republiky. Důraz je kladen na vstup České republiky do Evropské unie a je zde rozebrán tehdy nový zákon č. 37/2004 Sb. O pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2005 (s výjimkou několika ustanovení, která byla nezbytná v souvislosti s přistoupením
České
republiky
k Evropské
Unii,
a
proto
nabyla
účinnosti
k 1. 5. 2004, kdy nabyla platnost smlouva o přistoupení). V posledních dvou částech byla navrhnuta České pojišťovně, a.s. optimální strategie zaměřena na boj s pojistnými podvody a pojištění tzv. nepojistitelných rizik, a také práce uvádí predikci vývoje pojišťovnictví v České republice s aplikováním fuzzy logiky. V závěru je definováno naplnění práce, její cíle a jsou shrnuty zkušenosti s aplikací zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě v praxi komerčních pojišťoven.
68
ABSTRACT Pavlína TYLOVÁ Commercial insurance and legislative changes in practice. Kunovice, the 2012th Thesis. The Polytechnic Institute, Ltd. Supervisor: Mgr. Jana Gajdošíková
Key words: insurance, the insured, insurance claim, insurance contract, insurance company, legal rules, prediction, strategy, history, SWOT analysis
Bachelor thesis consists of the theoretical basis and practical part. The theoretical basis presents five main chapters, which are listed here for better understanding of insurance topic. The practical part introduces Česká pojišťovna, a.s. as the strongest insurance institution in the Czech insurance market, generates, evaluates and proposes solutions through SWOT analysis. Equally important third part of this work deals with the analysis of the insurance legislation, developments since the first beginnings of insurance as in the world, as in the Czechoslovakia and later Czech Republic. Emphasis is placed on the Czech Republic's accession to the European Union and there is decommissioned then the new Law No. 37/2004 Coll. of Insurance Contract and conversion of the related laws that came into force on 1.1.2005 (with the exception of several provisions that were needed in connection with the accession of the Czech Republic to the European Union, and therefore came into force on 1.5.2004, when the Treaty of Accession came into force). In the last two parts there is the optimal strategy aimed at combating insurance fraud and the insurance of socalled uninsurable risks designed for Česká pojišťovna, a.s. and also provides forecasts of insurance development in the Czech Republic with the application of fuzzy logic.
In the conclusion there is the fulfillment of work and its goals defined, and the experience with the application of Law No. 37/2004 Coll. of Insurance policy in practice of commercial insurance companies summarized.
69
Literatura [1]
HORA, Jan et. al. Příručka pro zprostředkovatele pojištění. Praha: Linde Praha, a. s., 2004. 255 s. ISBN 80-7201-488-9.
[2]
MAJTÁNOVÁ, Alena, et al. Teorie a praxe Pojišťovnictví. 1. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 288 s. ISBN 80-86929-19-1.
[3]
NORDHAUS, William a Paul SAMUELSON. Ekonomie. 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007. 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3.
[4]
HRADECKÝ, Karel. Pojištění v otázkách a odpovědích. Klatovy: Chobot, 1992. 127 s. ISBN 80-900839-2-7.
[5]
ČEJKOVÁ, Viktória. Pojistný trh. Praha: GRADA Publishing, 2002. 119 s. ISBN 80-247-0137-5.
[6]
DAŇHEL, Jaroslav et al. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1. vydání. Praha: Česká asociace pojišťoven, 1996. 176 s.
[7]
Epojištění
[online].
2011
[cit.
2011-10-31].
Poškozený.
Dostupné
z:
http://www.epojisteni.cz/pojem-poskozeny/. [8]
Pojisteni [online]. 2010 [cit. 2011-11-29]. Soupojištění-pojištění. Dostupné z: http://www.pojisteni.cz/clanky/a/109/soupojisteni.html.
[9]
HLAČINA, Tibor a Ladislav OBDRŽÁLEK. Bankovnictví a pojišťovnictví. Kunovice: Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2011. 172 s. ISBN 978-80-7314248-3.
[10]
Financni vzdelavani [online]. 2007 [cit. 2011-11-30]. Finanční vzdělávání Dostupné
Produkty.
z:
http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=413. [11]
Penize [online]. 2011 [cit. 2011-11-30]. Důchodové pojištění. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchodove-pojisteni.
[12]
Ceskapojistovna [online]. 2011 [cit. 2011-11-30]. Profil - Česká pojišťovna, a. s. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/profil.
[13]
Ceskapojistovna [online]. 2011 [cit. 2011-12-02]. Produkty pro občany Život – Česká
pojišťovna,
a.
s.
Dostupné
z
WWW:
. [14]
Ceskapojistovna [online]. 2011 [cit. 2011-12-03]. Produkty pro občany Cestování Česká
pojišťovna,
a.
s.
http://www.ceskapojistovna.cz/obcane/p?cestovani. 70
Dostupné
z:
[15]
GUINN, A., I. HASHESH a O. KRATOCHVÍL. Management. Kunovice: Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2011. 242 s. ISBN 978-80-7314-228-5.
[16]
GUINN, A., I. HASHESH a O. KRATOCHVÍL. Strategický management malých a středních podniků. Kunovice: Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2007. 198 s. ISBN 978-80-7314-125-7.
[17]
MARVAN, Miroslav et al. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. díl. Praha: Novinář, 1989. 364 s.
[18]
CHALOUPECKÝ,
Josef
a
Miroslav
MARVAN.
Dějiny
pojišťovnictví
v Československu. 2. díl. Bratislava: Alfa Konti spol s r. o., 1993. 360 s. ISBN 8088739-01-2. [19]
Opojisteni
[online].
10.11.2011
[cit.
2011-12-30].
Dostupné
z:
http://www.opojisteni.cz/pojistovny/vysledky-ceske-pojistovny-za-prvni-trictvrtleti-potvrdily-jeji-pozici-lidra-trhu/ [20]
CHALOUPECKÝ,
Josef
a
Miroslav
MARVAN.
Dějiny
pojišťovnictví
v Československu. 3. díl. Praha: GSW Praha, 1997. 445 s. [21]
Finance [online]. 2011 [cit. 2011-12-31]. Předepsané pojistné za rok 2010. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/statistika/predepsane-pojistne/2010/
[22]
DOSTÁL, Petr. Optimalizační metody. Kunovice: Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2008. 44 s. ISBN 978-80-7314-136-3.
[23]
PILBEAM, Keith. Finance and financial markets. China: Palgrave, 2010. 479 s. ISBN 1-4039-4835-6.
[24]
HILL, Charles. International Business. United Kingdom: McGraw-Hill Higher Education, 2008. 738 s. ISBN 978-0-07-128798-2
[25]
ADAMCOVÁ, Lenka. Rozvojová ekonomika. Praha: Oeconomica, 2009. 343 s. ISBN 978-80-245-1515-1.
[26]
GREENAWAY, David. The world economy. New Jersey: Pearson Prentice Hall, 2007. 525 s. ISBN 0-13-2436689-2.
[27]
Mesec [online]. 2012 [cit. 2012-01-29]. Slovníček pojmů – oprávněná osoba. Dostupné z: http://www.mesec.cz/slovnicek/opravnena-osoba/
[28]
Pojisteni [online]. 2010 [cit. 2012-02-27]. Ukazatelé úrovně pojistného trhu. Dostupné
z:
http://www.pojisteni.cz/clanky/a/120/ukazatele-urovne-pojistneho-
trhu.html [29]
Pojisteni [online]. 2011 [cit. 2012-02-26]. Pojištění odpovědnosti za škodu. Dostupné z: http://www.pojisteni.cz/cs/pojisteni-odpovednosti-za-skodu.html 71
[30]
Brokerteam [online]. 2011 [cit. 2011-01-14]. Historie pojišťovnictví. Dostupné z: http://www.brokerteam.cz/index.php/historie
[31]
Poradci [online]. 2010 [cit. 2011-12-29]. Z historie českého pojišťovnictví. Dostupné z: http://poradci.sweb.cz/stranky/historie.htm
[32]
Business.center [online]. 2005 [cit. 2011-11-12]. Zákon o pojistné smlouvě. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistna_smlouva/
72
Seznam grafů, tabulek Tabulka č. 1: Největší pojišťovny ČR dle výše předepsaného pojistného Tabulka č. 2: Swot analýza Tabulka č. 3: Stupnice hodnocení Tabulka č. 4: Transformační matice Tabulka č. 5: Stavová matice Tabulka č. 6: Retransformační matice
Graf č. 1: Struktura finančního trhu z hlediska jednotlivých segmentů Graf č. 2: Členění pojistného trhu Graf č. 3: Podíl na trhu dle celkového pojistného
73
Seznam příloh Příloha č. 1: Příspěvek na mezinárodní studentskou konferenci - Analýza pojistného trhu v ČR
74
Příloha č. 1: Příspěvek na mezinárodní studentskou konferenci - Analýza pojistného trhu v ČR
ANALÝZA POJISTNÉHO TRHU V ČR Pavlína Tylová Kollárova 287, Kyjov, tel.: 773 962 864, e-mail: [email protected]
Abstrakt: Člověk musel odpradávna bojovat s přírodou, aby přežil. Pro společnost je charakteristické, že ve svém vývoji získává stále rychleji vědomosti o zákonitosti vývoje a fungování jevů – nutných i nahodilých. Náhodnost se v lidském životě projevuje jako nejistota a tím vzniká riziko. Pro zmírnění dopadů rizik vznikl institut pojištění. Vyspělá Evropa již dávno ví, že v případě pojišťovnictví jde o specifickou kategorii kapitálového trhu. Velký význam má akumulace velkého objemu peněžních prostředků, které získávají komerční pojišťovny od svých klientů a spravují je. Vyplacením pojistného plnění po pojistné události pomáhají pojišťovací instituce svým klientům při obnově jejich majetku, zdraví a dalších hodnot. Klíčová slova: pojištění, pojišťovna, zajištění, pojistný trh, pojištěný, pojistitel, zprostředkovatel, životní pojištění, pojistná smlouva Úvod Pojišťovnictví je charakteristické tím, že pomáhá zajišťovat veškeré hodnoty včetně zdraví a života, které jsou často ohrožovány mnoho riziky ekonomických i neekonomických činností člověka. Rozvoj českého pojistného trhu po roce 1990 přinesl mnohé nové prvky v komerčních pojišťovnách, v soukromém pojišťovnictví i na pojistném trhu. Tyto prvky byly předtím v příkazové ekonomice potlačovány a až po vzniku konkurenčního prostředí a po zániku monopolu jedné pojišťovny se mohly projevit moderní trendy konkurence a tržní ekonomiky. Proces transformace pojišťovnictví umožnil vytvoření pojistného trhu. Na pojistném trhu se objevily i zahraniční pojišťovací instituce s novými pojistnými produkty evropského standardu, novým know-how, novými přístupy ke klientům a novými úkoly pro rozvoj pojišťovnictví. Se vstupem České republiky do Evropské unie došlo k vytvoření jednotného evropského pojišťovacího trhu, ale také došlo k prohloubení konkurenčního prostředí a zvýšení tlaku zahraničních pojišťoven na ovládnutí domácího pojišťovacího trhu. Nedílnou součástí pojistného trhu jsou zajišťovny. Jejich úloha „pojištění pojišťoven“ obzvlášť v případě krytí velkých rizik je nezastupitelná. Úsilím každého většího pojistitele vždy bylo rozšířit trhy o zahraniční a to nejen z důvodů obchodních, ale také z důvodů pojistně-technických (větší rozptyl rizik). V pojišťovnictví je v rámci svobodného trhu služeb Evropské unie jednotný pojišťovací trh právní realitou pro členské státy od 1. července 1994. Vytvoření jednotného pojišťovacího trhu nebylo zlomovou záležitostí, ale procesem postupného přijímání jednotlivých direktiv, který se odehrával v časovém horizontu více než dvaceti let. Hlavní principem integrovaného trhu je systém jediného povolení, který umožňuje jakékoliv pojišťovně založené a registrované v jednom státu Evropské unie prodávat své produkty prostřednictvím poboček, či zastoupení v jiném státě nebo je prodávat přímo ze svého sídla přes hranice na celém evropském teritoriu na základě původního povolení a technické a finanční kontroly v zemi původu. Právní úprava pojišťovnictví v ČR Pojištění je právní institut, na jehož základě se zavazuje pojišťovna poskytnout určité plnění sjednané v pojistné smlouvě, nastane-li nahodilá událost v pojistné smlouvě definovaná. Pojistníkův závazek je platit pojistné. Zároveň z pojištění plynou další práva a povinnosti obou smluvních stran, jako například předcházet pojistné události, pravdivě odpovídat na otázky související s pojištěním apod. Komerční pojištění může vzniknout jen tehdy, jestliže je uzavřena platná pojistná smlouva. Zákon o pojistné smlouvě Dne 17. 12. 2003 byl schválen a pod č. 37/2004 Sb. publikován Zákon o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, který nabývá účinnosti dne 1. ledna 2005 (s výjimkou některých ustanovení). Právní úprava pojistné smlouvy v ČR je obsažena v Zákoně o pojistné smlouvě a v Občanském zákoníku.
1/3
Zákon o pojišťovnictví Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví, vše v souladu pravidly platnými v rámci Evropské unie. Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Každý, kdo chce vyjet se svým vozidlem na tuzemské komunikace, musí být pojištěn, tak nám stanoví Zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, který upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a zřízení České kanceláře pojistitelů, její právní postavení, organizaci a předmět činnosti. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech 1. ledna 2005 nabyl účinnosti Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, který upravuje některá pravidla vztahující se k pojištění. Hlavním důvodem jeho vzniku bylo zabezpečení koordinace a slučitelnosti s pravidly platnými v rámci EU. Zákon o finančních konglomerátech Banky, pojišťovny, spořitelní a úvěrová družstva, obchodníci s cennými papíry i ostatní finanční instituce se musí pohybovat v rámci legislativně vymezených pravidel. Úprava doplňkového dohledu nad těmito subjekty je upravena v zákoně č. 377/2005 Sb. o finančních konglomerátech. Občanský zákoník Část Občanského zákoníku upravuje práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění, která nejsou upravena zákonem o pojistné smlouvě. Ve vztahu k občanskému zákoníku je Zákon o PS zvláštním právním předpisem, tzn., je-li v Zákoně o PS obsažena právní úprava odlišná od úpravy v občanském zákoníku, platí speciální úprava, tedy Zákon o PS. Pokud však Zákon o PS některá ustanovení týkající se právních vztahů neobsahuje, aplikují se analogicky ustanovení obecné právní úpravy, tedy občanského zákoníku. V této souvislosti je nutné upozornit, že Zákon o PS zrušil s účinností od 1. 1. 2005 celou hlavu patnáctou části osmé občanského zákoníku o pojistných smlouvách. [1, s. 59] Pojistný trh a finance Finanční trh plní mnoho úloh a funkcí – akumulační, alokační, přerozdělovací, selekční, odráží vyspělost, celkovou hospodářskou situaci tržních ekonomik a subjektů. Význam finančního trhu neustále roste. Finanční trh obvykle členíme podle času (krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý), nebo podle jednotlivých segmentů (peněžní, kapitálový, devizový, komoditní, pojistný). Nabídka a poptávka v oblasti pojištění a zajištění probíhá na pojistném trhu. Jestliže je tento pojistný trh solidní a důvěryhodný, je důkazem zdravé a úspěšné ekonomiky. Vývoj na pojistném trhu směřuje k větší komplexnosti služeb, novým formám komunikace a kontaktů, většímu komfortu pro klienty, čímž si jednotlivé komerční pojišťovny vytvářejí určité konkurenční výhody. Globalizace světové ekonomiky ulehčuje dosahování zmíněných cílů, znásobuje však i rizika. Zároveň se zostřuje konkurence, zvyšuje se koncentrace ekonomiky, a tím se smazávají tradiční hranice mezi jednotlivými sektory ekonomiky a státy. [2, s. 11] Pojistný trh České republiky v roce 2010 oproti předešlému roku zaznamenal růst i pokles současně. Celkové předepsané pojistné stouplo na 151,1 miliardy korun, což je tedy o 8 %. U předepsaného pojistného v životním pojištění došlo k růstu o 19,2 % na celkových 70,5 miliardy korun. V neživotním pojištění se předepsané pojistné snížilo o 0,2 % na 80,6 miliardy korun. [9, s. 155] Pojišťovna Česká pojišťovna Kooperativa pojišťovna Allianz pojišťovna ČSOB pojišťovna Pojišťovna České spořitelny
Objem pojistného (v mld. Kč) 38,4 30,9 10,6 10,2 9,2
Tab. č. 1: Největší pojišťovny v ČR dle výše předepsaného pojistného Zdroj: [3, s. 155]
2/3
Podíl (v %) 25,4 20,4 7,0 6,8 6,1
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2006
Allianz Kooperativa Česká pojišťovna
2007
2008
2009
2010
Graf č. 1: Podíl na trhu dle celkového pojistného Zdroj: vlastní Z grafu vyplývá, že Česká pojišťovna, i když s mírně klesajícím trendem, je nejsilnější pojišťovnou – v roce 2010 měla 25 % podíl na trhu s částkou 38 399 459 korun za přijaté pojistné. Kooperativa si za posledních pět let také polepšila rostoucím trendem na 30 894 705 korun a stejně tak pojišťovna Allianz s částkou přijatého pojistného 10 651 217 korun a 7 % podílem na trhu v roce 2010. Obchodní výsledky členů České asociace pojišťoven (ČAP) za rok 2010 potvrzují výrazný růst objemu trhu. Celkové předepsané pojistné se zvýšilo oproti předchozímu roku o 8 %. Současně však meziročně poklesl počet uzavřených smluv v životním pojištění o 1,3 %. Z celkového nárůstu 19,2 % v předepsaném pojistném u životního pojištění je pouze 1,9 % z oblasti běžně placeného pojistného. Předepsané pojistné v oblasti pojištění motorových vozidel se snížilo o 6,2 %. Růst předpisu u životního pojištění s běžně placeným pojistným se zpomalil v porovnání s předchozím rokem. V roce 2010 se zvýšil pouze o necelá 2 %. Rozdíl se projevil zejména v porovnání objemu nové obchodní produkce v životním pojištění o +9,4 % a poklesem počtu smluv o téměř 90 tisíc. „Tato čísla jasně dokládají, že sice roste absolutní částka pojistné ochrany jednotlivce, ale část klientů stávající smlouvy pravděpodobně vypovídá ve prospěch sjednání nových nebo smlouvy ruší úplně“ říká Tomáš Síkora, výkonný ředitel ČAP a dodává: „Nenavyšuje se tedy absolutní počet osob se zajištěním životních rizik.“ [4] Závěr Pojišťovnictví je významnou částí ekonomického potenciálu vyspělých zemí. V mnoha zemích západní Evropy ovládá větší kapitál než bankovní sektor a např. ve Velké Británii, Švýcarsku nebo Švédsku tvoří podíl pojistného na tvorbě hrubého domácího produktu více než 8 %. Podíl investic na hrubém domácím produktu bývá především dík y rezervám životního pojištění ještě podstatně vyšší. Není proto divu, že prosperita pojišťovacího sektoru velmi úzce souvisí s celkovým hospodářským vývojem jednotlivých států a kontinentů.
Literatura: [1] HORA, J.; ŠULCOVÁ, J.; ZUZAŇÁK, A. Příručka pro zprostředkovatele pojištění. 1. dotisk. Praha : Linde Praha, a. s., 2004. 255 s. ISBN 80-7201-488-9. [2] ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. Praha : GRADA Publishing, 2002. 119 s. ISBN 80-247-0137-5. [3] HLAČINA, T.; OBDRŽÁLEK, L. Bankovnictví a pojišťovnictví. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2011. 172 s. ISBN 978-80-7314-248-3. [4] Finance [online]. 2011 [cit. 2011-12-31]. Předepsané pojistné za rok 2010. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/statistika/predepsane-pojistne/2010/
Adresa: Pavlína Tylová Kollárova 287 697 01 Kyjov tel.: 773 962 864 e-mail: [email protected]
3/3
