Evropského sympozium zdravotního managementu prasat ESPHM Espoo 2011 Jan Bernardy Člen představenstva EAPHM Terezín 2.11.2011
Vybraná témata • Diagnostika a prevalence kulhání Elisabeth Okholm‐Nielsen, Dánsko • Mléčnost prasnic Chantal Farmer, Kanada • Agresivita selat a okusování ocásků Prof. Sandra Edwards, Spojené království • Imunizace a design vakcinačních programů u prasat Enric Mateu, Španělsko
Diagnostika a prevalence kulhání prasat Elisabeth Okholm‐Nielsen Danish Slaughterhouses Dánsko
Diagnostika a prevalence kulhání prasat • Odhalování příčin kulhání a předchozího stavu zvířat = detektivní práce • Kulhání ‐ každodenní problém – všech chovů – všech věkových kategorií
Selata • Často vidíme chodit selata po třech • Postižená končetina je bolestivá, oteklá a horká na dotek • S danými diagnostickými možnostmi odlišíme nanejvýš zlomeninu infekční individuální trauma Kulhání hromadné
hledání společných příčin
Odstávčata, běhouni • Smísením vrhů vzniknou větší skupiny a stres, vystrašená selata překonávají bolestivost • Kulhání bez zjevné příčiny má příčinu v infekci nebo zranění v proximální části – ramenní/kyčelní kloub, loket/koleno. • Z patogenů se nejčastěji uplatní S.suis, H.parasuis, méně často M.hyosynoviae, M.hyorhinis
Výkrm a prasničky Prevalence kulhání ve výkrmu je nízká Projeví se za nepříznivých okolností hromadně Problém zejména u chovných zvířat Tuhá chůze, strmé úhlení kloubů, kymácivé kroky Osteochondrosis, chronická červenka – podání antibiotik malý význam, spíše léky proti bolesti • Akutní laminitida ‐ Mycoplasma hyosyn., obtížná diagnostika‐začervenalé zbarvení kloubního obsahu, léčba TTC, makrolidy, pleuromutiliny.
• • • • •
Prasnice • Kulhání prasnic ‐ obtížně diagnostikovatelné, kvůli váze nemůže skákat po 3 • Fyziologická je i pomalá chůze X patologicky postižená končetina může být rovnoměrně zatěžována (při pocitu ohrožení) ‐ nízké až střední postižení je zakryto, pokud je prasnice nucena k rychlému pohybu
Prasnice • Všímám si: rovnoměrnosti zatěžování končetin, krátkých krůčků, úhlu kloubů, ochoty k pohybu…
Prasnice • Paznehty jsou zjišťovány nejčastěji jako příčina (snadná diagnostika), skutečné důvody? • Studie ve 2 dánských chovech (42 brakovaných prasnic bylo detailně postmortálně vyšetřeno) – 50% artróza (predominantně loket, koleno) – 25% poškození paznehtů a stržení paspárků
• Léze rohoviny byly pozorovány i u nekulhajících prasnic
Prasnice • Diagnostické možnosti kulhání: • Protilátky (ELISA) H.parasuis, E.rhusiopathiae, M.hyosinoviae – používáno jen zřídka • Protein akutní fáze (APP, APR) – nespecifický • RTG, Ultrazvuk – indikace změn chrupavky, kombinace s biomarkery (pentosidin) – mnoho výkrmových prasat má změny chrupavek bez projevu kulhání
Prasnice • Diagnostické možnosti kulhání: • Pitva – vyžaduje zkušeného prosektora, neboť samotný PA nález osteochondrózy nemusí být spojen s kulháním a negativní nález u kulhajícího zvířete není jen důsledkem přehlédnutí změn. Pohybový aparát je složitý, ale nejčastěji pozorujeme intermitentní chromnutí u zvířat s osteochondrózou.
Prasnice Osteochondróza – tři stádia Osteochondrosis latens – fokální . nekróza epifýzy • Osteochondrosis manifesta – patrná makroskopicky a na RTG snímku • Osteochondrosis dissecans – fisury se formují do většího okrsku • •
Prasnice • Diagnostické možnosti kulhání: • Klinické vyšetření je zcela závislé na zkušenosti a posouzení okolností (zda kulhání ustává po chvíli chůze; kluzká podlaha nutí i zdravá prasata k opatrnějšímu našlapování) • Bližší vyšetření větších prasat je komplikované, lze uplatnit skórovací tabulky podle FeetFirst® (Zinpro)
Prasnice Skóre 0
1
2
3
Popis Prasnice se pohybuje snadno, našlapuje na všechny čtyři končetiny. Prasnice se pohybuje relativně normálně, s patrným kulháním. Neochotně přenáší váhu na postiženou končetinu, ale pohybuje se bez větších obtíží z místa na místo. Jsou patrné kompenzační pohyby hlavou nebo hrbení hřbetu při vyvažování kroku postiženou končetinou. Silná neochota k chůzi a přenesení váhy na postiženou končetinu. Přimět zvíře k pohybu je krajně obtížné. Podle Zinpro Performance Minerals®
Prasnice • Léčba antibiotiky není indikována, ačkoliv je často ordinována ve snaze po intervenci a pomoci zvířeti • Protizánětlivá terapie může být účelnější, infekční artritis jen zřídka • Základem správné terapie je zkušenost diagnostika s kulháním
Faktory ovlivňující produkci mléka a vývoj mléčné žlázy prasnice
Chantal Farmer, Dairy and Swine Québec, Agri‐Food Canada
Faktory ovlivňující produkci mléka • Produkce mléka – základní předpoklad růstu a zdroje energie sajících selat • Ovlivněna mnoha faktory (velikost vrhu, parita, výživa prasnice, genetika, management, prostředí vnější a vnitřní (žlázy s vnitřní sekrecí) • Jeden faktor je opomíjen: rozvoj mléčné žlázy prasničky
Faktory ovlivňující produkci mléka • Produkce mléka je závislá na počtu buněk produkujících mléko na počátku laktace. • Byl prokázán vliv množství DNA (indikátor množství buněk) na růst selat. • Mamogeneze probíhá ve dvou stádiích, řízena hormonální interakcí (estrogeny, prolaktin, relaxin) – u prepubertálních prasniček (3 měsíce stáří) – v poslední třetině březosti
Faktory ovlivňující produkci mléka • Endokrinní manipulace mamogeneze pomocí inj. aplikace prolaktinu po 28 dní v 75kg ž.hm. – větší rozvoj ml. žlázy charakterizovaný počtem sekrečních buněk a větším průsvitem duktu • Stupeň rozvoje mléčné žlázy nesouvisel s podanou dávkou prolaktinu
Faktory ovlivňující produkci mléka • Výživa od stáří 6‐10 týdnů do zapuštění nemá zásadní vliv na rozvoj mléčné žlázy • Nicméně – u pokusných skupin omezení výživy o 20% od stáří 90 dnů do puberty mělo drastický vliv na rozvoj parenchymu mléčné žlázy. • Ad libitum vs restrikce krmení stimulovalo rozvoj ml. žlázy, ale snížení proteinu v KD se neprojevilo
Faktory ovlivňující produkci mléka • Podání fytoestrogenu genisteinu (soja) 2,3g/den od 3 měsíců do puberty zvýšilo počet mléčných buněk v 183 dnech stáří • Přídavek lnu v období puberty (lněného semínka) neměl dopad na rozvoj ml.žlázy, zatímco podaný v období 63 dne březosti do odstavu měl pozitivní vliv na rozvoj ml.žl. potomstva
Faktory ovlivňující produkci mléka • K involuci dochází během v průběhu 7‐10 dnů u neodsávané mléčné žlázy, ireversibilní proces nastává po 3 dnech od porodu • Nevyužití struku v první laktaci znamená snížení produkce v dalších laktacích. Selata v druhém vrhu kojená ze struků dříve zaslepených měla o 1,1 kg méně 56.den • Selata rozlišují mezi takovými struky a bojují o místo u struku dříve nezaslepeného.
Faktory ovlivňující produkci mléka • V současném trendu zvyšování velikosti vrhu je požadavek mléčnosti prasnic prvořadým úkolem. • Mléčnost je ovlivněna více faktory, z nichž výživa a použití bioaktivních krmných doplňků s fyto‐estrogeny může hrát důležitou roli u hyperprolifických prasnic
Agresivita selat a okusování ocásků
Prof. Sandra Edwards, Spojené království
Agresivita selat • Okusování ocásků – zdánlivě malicherný problém, vzpurně se objevující u průmyslově odchovávaných prasat • Ve státech s rutinní registrací poranění ocásků na jatkách je prevalence 0,5‐3,4 (EFSA 2007) • Číslo je silně podhodnoceno, těžké případy uhynou, nebo jsou vyřazeni při brakaci • Existuje korelace v jatečné evidenci stupně zašpinění a poranění ocasu dodávaných prasat
Agresivita selat • Poraněná prasata je snadné evidovat a většina prací se soustředí na oběti. Častěji to jsou větší samci. • Existuje domněnka, že existují predisponované oběti. 6 dní před vzplanutím agresivity bývají častěji zraňováni. Po vzplanutí jsou všechna selata napadána rovnoměrně.
Agresivita selat • Důležitější však je charakteristika agresora, zvláště v době před a při začátku vzplanutí agresivity. • Téměř nemožné, časově náročné. • Plemenná dispozice – vyšší u Landrace než BU, nižší u Hampshire • Heritability 0,27 u Landrace; pozitivní korelace se zmasilostí, negativní korelace s výškou hřbetního tuku – možná metabolická vazba
Agresivita selat • Agresoři zvaní „fanatičtí okusovači“jsou selata s signifikantně nižší hmotností než ostatní, s pomalejším růstem před a po odstavu. To odpovídá obecné představě zakrslíka s potravinovým deficitem. • Před vzplanutím je pozorována vyšší aktivita nejen ve žvýkání ocásků, ale i řetězů a dalších prvků obohaceného prostředí.
Agresivita selat • Existuje vztah k neuroendokrinní hladině serotoninu, ovlivňující žravé chování. Snížená hladina tryptofanu, důležitého pro syntézu serotoninu v krmivu, vyvolala zvýšenou žvýkací aktivitu i umělých atrap ocásků nasáklých krví. • Selata krmená čtyřmi úrovněmi tryptofanu vykázala nižší okusování ocásků a uší u dvou skupin krmených vyššími hladinami tryptofanu
Agresivita selat Motivace k okusování • Tři odlišné typy okusování – Běžné dvoufázové okusování, nejdřív nekrvavé při ležení prasat, později intenzivní s krvácením a s eskalací ve skupině. Vyplývá z frustrace sání a nedostatku obohacujících prvků. – Druhý typ agresivní motivace je náhlé a násilné napadání a poškozování bez předchozí nekrvavé fáze. Způsobuje těžší poranění a vyskytuje se v souvislosti s bojem o místo u krmítka, k ležení apod. – Třetí typ je obsesivní návyk, jedno snadno identifikovatelné sele žvýká stále ocásky ostatním. Má spíše patologický než nutriční základ.
Agresivita selat Rizikové faktory ‐ multifaktorilní příčiny • Faktor 1 • nedostatek obohacení prostředí, ve stlaných provozech s neřezanou slámou se vyskytuje podstatně méně často.
Agresivita selat Okus ocásků podle obohacení prostředí Sláma 2x denně
Řetězy 58
Gumové hadice
Slaměné smotky
54
29
8
Agresivita selat • Faktor 2 • Alimentární deficit proteinu, aminokyselin (tryptofan), energie • Vede k potravní motivaci hladem po specifické součásti výživy, dostupné kanibalizmem
Agresivita selat • Faktor 3 • Nedostatek prostoru, nedostatek místa u krmného zařízení, napaječkek apod. ‐ druhý typ agresivní motivace • Negativní korelace počtu krmných míst a poranění uší a ocasů
Agresivita selat • Faktor 4 • Teplotní pohoda a proudění vzduchu • Střídání vysokých a nízkých teplot, proudění vzduchu, prach a stájové plyny překračující normu a další nedostatky: • Ve stáji s rozprašovačem vody v horkých dnech bylo méně okousání než u kontrol bez vlhčení • Průvan v místě ležení selat byl prominentní rizikový faktor (druhý typ agresivity)
Agresivita selat • Taylor et al. (2011) vytvořil tabulku 83 rizikových faktorů sledováním na 65 farmách po 12 měsíců (HAT, Husbandry Advisory Tool) s vyjádřením závažnosti (n) vlivu na okusování ocásků, od vlivu onemocnění (80), po vliv typu hraček pro obohacení prostředí (2,5); dále např. obohacení prostředí (25)
Agresivita selat • Zvládnutí vzplanutí • Přítomnost krve eskaluje okusování a agresivní chování u ostatních selat a vykazuje prvky epidemie. • Pravděpodobnost vzplanutí po zjištění prvního pokousání je 0.55 • Je proto zásadní zastavit okusování záhy. Příznakem může být šest dní předem zvýšení nezraňující manipulace s ocásky a zvýšený neklid ve skupině. U skupiny prasat s nekrácenými ocásky se zvyšuje počet selat nesoucích ocásek svěšený. • Účinným ošetřením skupiny může být nalezení a separace útočníků a podání slámy 2x denně
Agresivita selat • Země EU, které implementovaly Směrnici 91/630 zakazující rutinní zkracování mají 3‐4x vyšší výskyt okusování ocásků • Kontrolovaná studie: 10% u skupiny bez ocásků, 50% u intaktní skupiny s ocásky, zraňování koreluje s délkou kráceného ocásku Délka ocásku (cm)
3
6
9
intakt
Log Podílu rizik (odds.ratio)
‐
2,8
3,3
4,6
Agresivita selat • Některé farmy zvládají odchov prasat s ocásky dořešením obohacení prostředí, jiné nikoliv • Multifaktoriální predispozice ukazují na rezervy v chovu prasat a na míru zátěže prostředím v industriálním odchovu prasat
Imunizace a design vakcinačních programů u prasat
Enric Mateu, CReSA Barcelona Španělsko
Design vakcinačních programů • Udržení zdraví je klíčovou otázkou chovů prasat v Evropě • A) zdravá potravina • B) nemoci stojí peníze • Zvýšený tlak veřejnosti, požadavek na snížení použití antibiotik
Design vakcinačních programů • Vakcinací se rozumí kontrola onemocnění v chovu a omezení léčebné intervence • Vakcinace podle kategorií sleduje odlišné cíle u prasniček, prasnic, odstávčat a výkrmu.
Design vakcinačních programů • Vakcinace prasniček a prasnic se provádí buď živými vakcínami nebo silně adjuvantními inaktivovanými, schopnými silné humorální odpovědi březích zvířat • Imunoglobuliny v séru korespondují s hladinou v kolostru
Design vakcinačních programů • Vakcinace selat má za cíl systémovou ochranu a nejčastěji prevenci respiračních onemocnění • Čím časněji jsou selata vakcinována, tím dříve jsou chráněna, ale dochází k interferenci s mateřskými protilátkami • V některých případech nejsou dostupné komerční vakcíny, nebo jen proti několika subtypům; autogenní vakcíny vyáběné na zakázku v Evropě proti streptokokům, hemofilům apod.
Design vakcinačních programů • Hlavní příčiny vakcinačních chyb jsou • A) neadekvátní aplikace (s.c., do tukové tkáně) • B) neadekvátní vakcinační schema (podání jedné dávky u dvoudávkové vakcíny) • C) interference s mateřskými protilátkami
Design vakcinačních programů • Ověření účinnosti vakcinačního programu • A) klinicko‐patologický monitoring na farmě • B) serologický monitoring přítomnosti protilátek po vakcinaci nebo opačně – kontrola sentinelových zvířat u vakcín se sterilizační imunitou
Design vakcinačních programů Ideální vakcína: Sterilizační imunita Celoživotní imunita Vyvolávající humorální a buněčnou složka imunity • Jednodávková • Bez patogenního potenciálu
• • • •
• www.eaphm.org
• Děkuji za pozornost
