Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Evropské fondy a regionální rozvoj Diplomová práce
Autor:
Bc. Miroslav Mertl Finance
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Ladislav Soukup
Duben, 2014
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 20. 4. 2014
Bc. Miroslav Mertl
Anotace Předkládaná diplomová práce je zaměřena na problematiku Evropských fondů a regionálního rozvoje. Teoretická část se věnuje obecnému pojetí regionálního rozvoje, je zde definován pojem region, regionální rozvoj a teoreticky ukotven regionální rozvoj České republiky. Dále se tato část zabývá dotačními tituly podporovanými z Evropských fondů, a to v období 2007 – 2013, přičemţ jsou uvedeny také informace k období následujícímu, tedy 2014 – 2020. Praktická část je zaměřena na konkrétní region, a to Tachovsko. Po charakteristice regionu je zařazen příklad úspěšného projektu, který má na rozvoj zmíněného regionu nemalý dopad. Dále je zde předloţen návrh projektu na zvýšení kvalifikace pracovní síly. Závěrečná část je věnována dotazníkovému šetření, jehoţ se zúčastnilo 74 respondentů z tachovského regionu. Klíčová slova: Evropské fondy, region, regionální rozvoj, dotace.
Annotation This diploma thesis is focused on the issues of European funds and regional development. The theoretical part deals with the general concept of the regional development; there is explained the definition of term region, and regional development and regional development theory used in the Czech Republic. Furthermore, this section deals with grant programs supported by European funds in the period 2007 - 2013 and is also given information to the upcoming period 2014 - 2020. The practical part is focused on a specific region called Tachovsko. Following the characteristics of the region is shown an example of a successful project, which has a considerable impact on the development of this region. Furthermore, there is submitted a project proposal to increase the skills of the workforce. The final section is devoted to the survey, which was attended by 74 respondents from the Tachov region. Key words: European funds, region, regional development, grant.
Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 5 Teoretická část ......................................................................................................................... 6 1 Regionální rozvoj .................................................................................................................. 6 1.1 Regionální politika ......................................................................................................... 6 1.1.1 Definice regionální politiky .................................................................................... 6 1.1.2 Výchozí principy regionální politiky ...................................................................... 8 1.1.3 Zaměření regionální politiky ................................................................................... 9 1.1.4 Ukazatelé regionálních rozdílů .............................................................................. 10 1.2 Region – definice, klasifikace ...................................................................................... 11 1.3 Nástroje regionální politiky .......................................................................................... 15 1.4 Regionální politika České republiky ............................................................................ 17 1.5 Rostoucí, stagnující a zaostávající regiony České republiky ....................................... 21 2 Dotační tituly Evropské unie ............................................................................................... 23 2.1 Regionální politika Evropské unie a její cíle ................................................................ 23 2.2 Fondy Evropské unie .................................................................................................... 26 2.2.1 Tematické operační programy pro období 2007-2013 .......................................... 27 2.2.2 Regionální operační programy (ROP) ................................................................... 35 2.2.3 Program rozvoje venkova ČR ............................................................................... 36 2.3 Další moţnosti rozvoje regionu .................................................................................... 39 2.3.1 Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje ..................................... 39 2.4 Programové období 2014 – 2020 ................................................................................. 40 Praktická část ......................................................................................................................... 43 3 Rozvoj tachovského regionu ............................................................................................... 43 3.1 Charakteristika Tachovského regionu .......................................................................... 43 3.2 Příklad úspěšného projektu financovaného z dotací EU v Tachovském regionu......... 46 3.2.1 Odborné vzdělávání ve společnosti GRAMMER CZ, s.r.o. závod Tachov .......... 47 3.3 Moţnosti dalšího rozvoje v tachovském regionu ......................................................... 49 3.3.1 Návrh projektu ke zvýšení kvalifikace pracovní síly ........................................... 49 4 Výzkumná část .................................................................................................................... 54 4.1 Stanovení hypotéz ........................................................................................................ 54 4.2 Metoda výzkumného šetření ........................................................................................ 55 4.3 Statistické údaje o respondentech................................................................................. 55 4.4 Výsledky výzkumného šetření ..................................................................................... 59 4.5 Ověření hypotéz ........................................................................................................... 71 Závěr ...................................................................................................................................... 73 Seznam pouţité literatury ....................................................................................................... 75
ÚVOD Vstupem České republiky do Evropské unie se jednotlivým regionům otevřely moţnosti získávání finančních prostředků z různých dotačních titulů. Pojmy jako regionální rozvoj, projekt, dotace, operační programy, jsou od té doby skloňovány téměř denně. Pro mnoho institucí se staly evropské fondy hlavním zdrojem příjmů a vzniklo nepřeberné mnoţství agentur, které zpracovávají ţádosti o dotace často za astronomické sumy těm, kteří se v záplavě pravidel a nařízení ztrácejí. Diplomová práce se zabývá tím, jaký vliv mají evropské fondy na regionální rozvoj. V teoretické části budou nejprve představeny jednotlivé dotační tituly vztahující se k evropským fondům. Poté bude následovat pojednání o regionálním rozvoji, vysvětleno, čeho se uvedená problematika týká, a to takovým způsobem, který bude srozumitelný i pro laickou veřejnost. K tomu je zapotřebí vysvětlit, z čeho iniciativy na podporu regionů vycházejí. Základními dokumenty jsou Strategie hospodářského růstu ČR a Strategie regionálního rozvoje, které se zabývají regionální politikou České republiky a vycházejí z regionální politiky Evropské unie. V kapitole budou také vysvětleny pojmy jako regiony soudržnosti či rostoucí, stagnující a zaostávající regiony. Teoretickou část uzavře kapitola týkající se dalších moţností získávání finančních prostředků pro regionální rozvoj. Zde bude představen především Program rozvoje venkova, který by mohl být zařazen do první kapitoly spolu s evropskými dotačními tituly, ale je natolik specifický, ţe je vhodné začlenit jej mezi ostatní moţnosti. Teoretická část má za cíl představit čtenářům jednotlivé moţnosti získávání finančních prostředků pro rozvoj regionu a vysvětlit problematiku regionálního rozvoje České republiky. Praktická část je zaměřena na příklady úspěšných projektů financovaných z dotací EU v Tachovském regionu. Dále budou v této části navrţeny moţnosti dalšího rozvoje v Tachovském regionu, a to na základě výzkumu, jeţ bude realizován dotazníkovým šetřením. Cílem diplomové práce je podat přehled o moţnostech regionálního rozvoje za pomoci dotací z evropských fondů, analýza situace na Tachovsku a návrh dalších moţností rozvoje tohoto stále slabého regionu.
5
TEORETICKÁ ČÁST 1 REGIONÁLNÍ ROZVOJ Regionálním rozvojem rozumíme vyšší vyuţívání a zvyšování potenciálu daného systematicky vymezeného prostoru (území). Zvýšení a vyšší vyuţití se projevuje v lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, ţivotní úrovni obyvatel, stavu ţivotního prostředí apod.
1
Regionální rozvoj můţeme také charakterizovat jako růst socioekonomického
a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionů vedoucí ke zvyšování ţivotní úrovně a kvality ţivota jejich obyvatel. V tomto ohledu jde o dynamický a vyváţený rozvoj regionální struktury příslušného územního celku a jeho částí (regionů, mikroregionů) a odstraňování popřípadě zmírňování regionálních disparit.
2
K rozvoji regionů slouţí
regionální politika.
1.1 Regionální politika Chceme-li se podrobněji zabývat moţnostmi čerpání finančních prostředků z Evropských fondů, je třeba nejdříve pochopit pojem regionální politiky. Regionální politiku chápeme jako soubor opatření, nástrojů, s jejichţ pomocí má dojít ke zmírnění nebo odstranění rozdílů v ekonomickém rozvoji dílčích regionů. Jedná se o koncepční činnost státu, regionálních a místních orgánů, která je zaměřená na: podporu rozvojových aktivit v jednotlivých regionech, předcházení či zmírňování negativních důsledků nerovnoměrného rozvoje jednotlivých území (regionů).3
1.1.1 Definice regionální politiky Definovat regionální politiku není jednoduché, neboť v průběhu let dochází k jejímu vývoji, konkrétní vymezení je ovlivněno aktuálním ekonomickým vývojem, sociální
1
WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. a kol. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008. str. 12 2 Strategie regionálního rozvoje. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2006. 3 WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do EU. Praha: VŠE – Oeconomica, 2003. str. 4-5
6
ekonomikou a hospodářskou politikou. V odborné literatuře je regionální politika definována následovně: „Regionální politikou se rozumí ovlivňování hospodářských procesů v území státu nebo většího ekonomického prostoru, a to prostřednictvím veřejného sektoru. Přitom se má korigovat prostorová alokace vytvořená trhem. Regionální politika se snaží většinou o ovlivnění větších územních celků.“4 Regionální politika představuje soubor intervencí, zaměřených podle konkrétní situace státu a jeho regionů a podle očekávaných vývojových tendencí, na podporu opatření vedoucích k růstu ekonomických aktivit a lepšímu územnímu rozloţení v území a k rozvoji infrastruktury. Základní podmínkou je jasné definování priorit a koncentrace prostředků na tyto priority.5 Regionální politika je také definována jako koncepční činnost státu, regionálních a místních orgánů. Jejím cílem je vyváţený a harmonický vývoj jednotlivých regionů, sniţování neodůvodněných rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a zlepšení regionální hospodářské struktury.6 Regionální politika představuje soubor opatření, kterými vláda uskutečňuje vyváţený rozvoj státu nebo územního obvodu kraje v rámci přijatých opatření, včetně státní podpory regionálního rozvoje. Regionální politika vytváří podmínky pro koordinaci a realizaci hospodářské a sociální soudrţnosti. Nedílnou součástí veřejné podpory v rámci regionální politiky je politika regionální rozvoje, která je zaměřena na regiony se soustředěnou podporou státu a ostatní regiony.7 Regionální politika má za úkol korigovat některé důsledky působení trţního mechanismu, které jsou pro danou společnost z ekonomických či jiných důvodů nepřijatelné, a které mohou v dalším období vést k neúplnému vyuţívání dostupných zdrojů. Jde o soustavu opatření s cílem překonat neţádoucí sociální a ekonomické disparity mezi regiony. Zpravidla spočívá především v podpoře hospodářského a sociálního rozvoje zaostávajících 4
MALINOVSKÝ, J., SUCHÁČEK, J. Velký anglicko-český slovník regionálního rozvoje a regionální politiky EU. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2008. 959 str. 5 Strategie regionálního rozvoje. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2006. 6 WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. a kol. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008. s. 29-30. 7 Strukturální fondy, *cit. 2014-02-16+, dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/glosar
7
regionů pomocí finančních podpor, vzdělávání, rekvalifikace a dalších opatření a také v usměrňování rozvoje bohatších oblastí.8 Aby bylo moţné realizovat regionální politiku, je nutné splnit tři základní předpoklady, a to: musí existovat programy, neboli strategie regionálního rozvoje, ve formě programových dokumentů, kde jsou specifikovány priority, cíle a opatření k jejich dosaţení; musí být zajištěny zdroje na realizaci stanovených programů a strategií (lidské, technické a hlavně finanční); musí být vytvořen institucionální rámec pro přípravu programových dokumentů, realizaci projektů a programů. 9 Pokud nejsou splněny výše uvedené předpoklady, je regionální politika neúspěšná.
1.1.2 Výchozí principy regionální politiky Mezi výchozí principy regionální politiky řadíme:10 Princip koncentrace Tento princip vychází z potřeby zacílit prostředky a úsilí na podporu těch regionů, které se dlouhodobě potýkají s niţší ekonomickou výkonností a ţivotní úrovní. Tyto regiony nazýváme jako regiony se soustředěnou podporou rozvoje ze strany státu. Princip programování Princip programování je zaloţen na myšlence koncepčního přístupu při zajišťování rozvoje jednotlivých regionů včetně programové koordinace aktivit různých subjektů podílejících se na rozvoji konkrétního území. Namísto na izolované projekty jsou podpory vázány na programy, jeţ mají stanoven pevný časový průběh, ohraničené spektrum podpor, vyhrazený rámec pro podíly účasti zadavatelů projektů a pevně vyčleněný (alokovaný) objem prostředků. 8
MATES, P., WOKOUN, R. a kol. Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2001. s. 115 9 SKOKAN, K. Evropská regionální politika v kontextu vstupu České republiky do Evropské Unie. Ostrava: Repronis, 2003. str. 12 10 SKOKAN, K. Evropská regionální politika v kontextu vstupu České republiky do Evropské Unie. Ostrava: Repronis, 2003
8
Princip partnerství Aby bylo dosaţeno hlavního cíle regionální politiky, tedy rozvoje regionu, je nutná úzká spolupráce nejen orgánů státní správy, ale také samosprávy a dalších orgánů a organizací. Spolupráce musí být zajištěna jak na horizontální úrovni, kdy spolupracují např. obce a regiony mezi sebou, tak vertikální, při níţ dochází ke spolupráci mezi ministerstvy s regiony, popř. obcemi. Partnerství musí být zajištěno jiţ od stadia samotných příprav programu, přes realizaci, aţ po vyhodnocení a kontrolu plnění přijatých opatření. Princip subsidiarity Princip subsidiarity vychází z předpokladu, ţe především samotný region a obce vědí, co je pro jejich území nejvíce potřebné a jaké jsou problematické oblasti bránící jejich rozvoji. Z tohoto důvodu je nutné, aby iniciativy řešení regionálních problémů vycházely především z této úrovně (tento princip je nejvíce patrný v metodě LEADER, kdy je zajištěno tzv. plánování zespodu). Organizace na vyšší (např. státní) úrovni nemůţe suplovat roli samotného regionu či obce a mělo by zasahovat aţ v případě, kdy není moţné řešení dosáhnout z niţší institucionální úrovně. Princip doplňkovosti Princip doplňkovosti je postaven na zásadě, ţe prostředky státu nejsou většinovým, ale pouze doplňkovým zdrojem, který přispívá k podpoře aktivit zaměřených na rozvoj regionu. Jestliţe např. obec obdrţí tyto podpůrné prostředky, nemůţe sníţit vlastní výdaje na rozvojové aktivity regionu.
1.1.3 Zaměření regionální politiky Regionální politika je zaměřena na:11 1. Podporu rozvoje předem stanovených regionů: a) strukturálně postiţených regionů (průmyslové oblasti s útlumem tradičních odvětví a vysokou mírou nezaměstnanosti); b) hospodářsky slabých regionů (především venkovské oblasti s niţší ţivotní úrovní)
11
Nová regionální politika. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2002.
9
c) dalších regionů se specifickými problémy (např. příhraniční oblasti, ekologicky zatíţené regiony, území postiţená povodněmi atd.). 2. Koordinaci aktivit ústředních orgánů, které mají výrazný regionální dopad do území, která se týká celého území ČR a všech regionů.
1.1.4 Ukazatelé regionálních rozdílů Jedním z cílů regionální politiky je vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými regiony. Tyto rozdíly mohou pramenit z historického vývoje, či z rozdílného působení trţních sil. Tyto rozdíly můţeme vyjádřit různými ukazateli, např.: ekonomická situace v regionu – hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele; nezaměstnanost – míra registrované nezaměstnanosti, počet uchazečů o zaměstnání na 1000 obyvatel, počet volných pracovních míst na 1000 obyvatel; ţivotní prostředí – roční emise SO, NO, CO v tunách na km2; demografická situace – celkový přírůstek na 1000 obyvatel, index stáří; ţivotní úroveň – průměrná plocha bytu, počet místností na 1 člena domácnosti, podíl domácností ţijících pod hranicí ţivotního minima, čistý příjem domácností, podíl výdejů na bydlení, podíl domácností, pro něţ jsou náklady na bydlení velkou zátěţí, podíl domácností, které vycházejí s příjmem s velkými obtíţemi. Ţivotní úroveň obvykle definujeme jako stupeň uspokojování
ţivotních
(hmotných
a duchovních)
potřeb
obyvatelstva
a zároveň jako souhrn všech uţitných hodnot materiálních, sociálních a morálních, které má obyvatelstvo v daném čase a prostoru k dispozici a také podmínek, za kterých se tyto potřeby uspokojují. Sociální oblast – podíl příjemců důchodů, podíl příjemců starobních důchodů, průměrná výše starobního důchodu; kriminalita – počet kriminálních činů na 1000 obyvatel; zdraví obyvatelstva – střední délka ţivota muţů a ţen, počet lékařů na 1000 obyvatel;
10
1.2 Region – definice, klasifikace Vzhledem k tomu, ţe existuje více definic regionů, z nichţ kaţdá na tento pojem nahlíţí z jiného úhlu, je prakticky nemoţné vybrat pouze jednu správnou. Na regiony lze pohlíţet z několika hledisek, a to: z geografického; funkčního; podle typu účelu; na základě stejnorodosti či rozdílnosti uskutečňovaných aktivit, z pohledu regionální politiky Evropské unie, z hlediska jejich ekonomické výkonnosti, z hlediska zákona o podpoře regionálního rozvoje.12
Základní definici lze převzít ze Stručného Oxfordského slovníku, kde je region definován jako: oblast, pruh země, prostor, místo, které má více či méně stanovené hranice nebo určité vlastnosti; určitá část státu.13 Jak je jistě patrné, výše uvedená definice je velmi obecná, k pochopení pojmu region je tedy nutné opřít se o konkrétnější výklad tohoto pojmu. Jeden z těchto výkladů je obsaţen v zákoně o podpoře regionálního rozvoje, kde je region definován jako územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností obcí nebo sdruţení obcí, jehoţ rozvoj je podporován podle tohoto zákona.14 Z geografického pohledu lze regiony chápat jako část geografického prostoru, která je charakterizována souhrnem přírodních a socioekonomických prvků, vazeb a prostoru.
12
LACINA, K. Regionální rozvoj a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007 Podle REGIO databáze Reference Guide, Luxemburg: EC, 2001 14 Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. 13
11
Specifickým rozmístěním a uspořádáním těchto prvků je vytvořena určitá prostorová struktura s vnitřními zákonitostmi, které odlišují tento prostor od ostatních.15 Pro dělení regionů podle funkčnosti je důleţité sledovat vazby mezi bydlišti a pracovišti jejich obyvatel. Význam je v tomto případě kladen na vzájemné propojení bydlišť a pracovišť technickými sítěmi, a to silničními, ţelezničními a vodními cestami, popř. letecky.16 Při dělení regionů podle typu a účelu jsou rozlišovány dvě formy regionů, a to administrativní a účelové. Administrativní regiony jsou vymezovány pro potřeby veřejné správy, jedná se o administrativní jednotky vytvořené uměle rozhodnutím administrativních orgánů.17 Mezi jejich jednotlivými úrovněmi existují dva základní vztahy: skladebnost, která znamená, ţe region vyšší úrovně je tvořen několika celky niţší úrovně; vztah podřízenosti a nadřízenosti vyjadřuje závaznost norem přijatých na vyšší úrovni pro regiony úrovně niţší. U těchto regionů je nutná určitá časová stabilita. 18 Účelové regiony jsou vymezovány pro řešení určitých problémů, s nimiţ se dané regiony potýkají. 19 Často mívají omezenou časovou platnost. Nejčastěji jde o zvláštní hospodářské zóny, např. bezcelní zóna, vědeckotechnický park, podnikatelský inkubátor, technopolis (region s výraznou koncentrací vědeckého, technologického a výrobního potenciálu, ale i výrobních sluţeb a občanské vybavenosti). Zde lze vyčlenit i regiony „programové“ formulované pouze pro určitý rozvojový záměr nebo strategii.20 Na základě stejnorodosti či rozdílnosti uskutečňovaných aktivit jsou regiony rozdělovány na homogenní a heterogenní, vyznačující se vzájemným propojením jednotek a funkčními vazbami. Homogenní region lze chápat jako vnitřně stejnorodý územní celek (např. národnostně, ekonomicky, geograficky).
21
Homogenní regiony se vyznačují
stejnorodostí či podobností sledovaných znaků, coţ je uplatňováno např. při rozlišování zaostávajících, zemědělských či průmyslových regionů. Heterogenní regiony (funkční, polarizované, centralizované, nodální) vycházejí z hierarchického uspořádání a územních 15
LACINA, K. Regionální rozvoj a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007 Tamtéž 17 SKOKAN, K. Evropská regionální politika v kontextu vstupu České republiky do Evropské unie. Ostrava: Repronis, 2003 18 Metodická podpora regionálního rozvoje. Regionální rozvoj. [cit. 2013-02-16+, dostupné z http: //www.regionalnirozvoj.cz/index.php/regiony_red.html 19 LACINA, K. Regionální rozvoj a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007 20 Metodická podpora regionálního rozvoje. Regionální rozvoj. [cit. 2013-02-16+, dostupné z http: //www.regionalnirozvoj.cz/index.php/regiony_red.html 21 ABZ slovník cizích slov. Pojem homogenní region. [cit. 2013-02-16+, dostupné z http: //slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/homogenni-region 16
12
vztahů prostoru. Jsou tvořeny prostorovými jednotkami různých velikostí, které se mezi sebou liší v úrovních občanské vybavenosti, technické infrastruktury a zároveň jsou na sobě také určitým způsobem závislé.22 Regionální politika Evropské unie člení regiony na NUTS a Euroregiony. Pojem NUTS (La Nomenclatue des Unités Territoriales Statistiques) byl zaveden v roce 1988 Evropským statistickým úřadem Eurostat jako klasifikace územních jednotek. Tato klasifikace je určena pro: sběr, přípravu a harmonizaci regionálních statistik členských států Evropské unie; sociálně-ekonomickou analýzu regionů a určování dopadů regionální politiky v rámci Evropské unie; směrování zásahů regionální politiky Evropských společenství podle jednotlivých cílů strukturální politiky při poskytování pomoci ze strukturálních fondů. Statistické jednotky NUTS dělíme na: NUTS I – jde o největší jednotku, nejčastěji odpovídá území státu; NUTS II – řádově niţší jednotka, jeţ obvykle odpovídá úrovni středního článku územně správního členění státu. Tuto jednotku srovnat s územím tzv. regionů soudrţnosti. NUTS III – této jednotce odpovídá území kraje. NUTS IV – okresy; NUTS V – obec, tj. zpravidla základní územní jednotky.23 Euroregionem nazýváme formální nástroj (strukturu) pro přeshraniční spolupráci regionálních organizací a obcí spojených případně s partnery ze všech sociálních a hospodářských oblastí. Motto euroregionů zní: „Mnoho obyčejných lidí, kteří bydlí v malých obcích podél hranic a dělají malé věci, mohou změnit tvář světa.“ Říká se, ţe hranice jsou jizvy dějin, které přinášejí hraničním regionům převáţně zřetelné nevýhody. Hraniční regiony
22 23
LACINA, K. Regionální rozvoj a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007 WOKOUN, R. Strukturální fondy č. 1 – Přípravy ČR na využívání strukturálních fondů. Praha: 1998.
13
trpí historickými důsledky své periferní polohy a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce má pomoci tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat ţivotní podmínky.24
24
EurActiv.cz. Euroregiony. [cit. 2013-02-16+, dostupné z http://www.euractiv.cz/regionalnirozvoj/analyza/euroregiony
14
1.3 Nástroje regionální politiky K naplňování stanovených cílů regionální politiky se vyuţívá tzv. nástrojů regionální politiky. Mezi ně patří: informace a poradenství, finanční podněty, infrastrukturní opatření, regulační opatření. Jednotlivé nástroje se navzájem odlišují podle druhu, síly vlivu, podle adresátů, jimţ jsou určeny a také svým obsahovým zaměřením (orientací). Informace a poradenství – jsou nejslabším intervenčním zásahem. Jejich vliv je závislý na znalostech a hodnotových postojích jednotlivých aktérů. V rámci tohoto nástroje vznikají např. poradenská místa pro obyvatele a pracovní síly daného regionu, speciální poradenská zařízení pro začínající podnikatele apod. Cílem těchto opatření je především zvyšovat jak mezisektorovou, tak i meziregionální mobilitu pracovních sil. Finanční podněty - existují ve formě příspěvků, dotací, daňových zvýhodnění nebo levných úvěrů. Příjemci mohou být obce, podnikatelé (podpora inovačních přístupů a technologií), ale také obyvatelé (příspěvky na vzdělání, podpora dojíţdění, finanční pomoc při stěhování, vyšší mzdy v cílovém regionu aj.). Rozlišujeme přímé a nepřímé finanční podněty. Přímé finanční podněty jsou ve většině případů účelově vázané a spočívají v přímém poskytnutí finančních prostředků na předem stanovený účel. Přímými finančními podněty mohou být: dotace na pracovní místa, dotace na podporu podnikání, bezúročné půjčky či půjčky s nízkým úrokem, dotace na rozvoj veřejných sluţeb – technická a infrastrukturní vybavenost obcí, veřejná doprava apod. Nepřímými finančními podněty rozumíme: nezdanitelné částky, odčitatelné poloţky, slevy na daních, 15
daňové prázdniny pro investory a další. 25 Infrastrukturní opatření - zčásti mají obdobný účinek jako finanční podněty. Investice do infrastruktury také přímo ovlivňují předpoklady pro podnikání. Jedná se o určitou minimální vybavenost území občanskou vybavenosti, energetickými, dopravními a telekomunikačními sítěmi atd. Ve vztahu k obyvatelstvu to znamená podpora bytové výstavby, škol a univerzit a dalších vzdělávacích institucí, sociálních a kulturních zařízení. Infrastrukturní opatření působí spíše formou všeobecného zlepšení kvality stanoviště. Mají trvalejší účinek neţ finanční podněty. Regulační opatření - představují tvrdší zásahy, které dovolují určité jednání a způsoby chování a ostatní mohou zakazovat. Administrativní opatření se většinou zaměřují na to, aby zamezovaly společensky neţádoucímu vývoji nebo alespoň tento vývoj regulovaly. Pomocí těchto nástrojů ale nelze pozitivním způsobem stimulovat hospodářský rozvoj v ekonomicky slabých oblastech. Mezi regulační opatření zahrnujeme také protekcionismus, který lze definovat jako státní ovlivňování dovozů pomocí dovozních limitů a cel. Tento makroekonomický nástroj se snaţí orientovat poptávku na domácí produkci, avšak můţe mít také odvetný efekt, kdy stejná opatření mohou přijmout i ostatní státy.26 Pro efektivní a účinnou regionální politiku je ovšem důleţité, aby nástroje byly konzistentní – aby byly spojovány bezrozporně a zaměřovaly se na specifické cíle, resp. cílové skupiny.
25
WOKOUN, R., MATES, P. Management regionální politiky a reforma veřejné správy. 1. vyd. Praha: Linde Praha, 2006. 26 WOKOUN, R., MATES, P. Management regionální politiky a reforma veřejné správy. 1. vyd. Praha: Linde Praha, 2006.
16
1.4 Regionální politika České republiky Českou regionální politiku v současné době chápeme jako koncepční činnost státu, regionálních a místních orgánů. Cílem této činnosti je přispět k vyváţenému rozvoji jednotlivých regionů v České republice, sniţovat neodůvodněné rozdíly mezi úrovněmi rozvoje regionů a především zlepšit regionální hospodářské struktury. Regionální politika České republiky tedy: představuje koncepční a výkonnou činnost státu a územních samosprávných orgánů; stanovuje hlavní směry a strategické cíle regionálního rozvoje na jednotlivých úrovních; vytváří metody a postupy k zajištění realizace stanovených cílů a priorit; se uskutečňuje především prostřednictvím systémových opatření na podporu regionálního rozvoje.27 V České republice se regionální politika uplatňuje z úrovně Evropské unie vůči vybraným regionům soudrţnosti, jeţ nazýváme NUTS 2, z úrovně České republiky vůči státem podporovaným regionům a z úrovně krajů vůči vybraným mikroregionům. Mikroregionem nazýváme dobrovolné sdruţení několika obcí za účelem naplnění společného cíle. Základními úrovněmi pro realizaci regionální politiky ČR jsou: regiony soudrţnosti (NUTS 2), kraje (NUTS 3), okresy, správní obvody obcí s rozšířenou působností, obce.28 Konkrétní obsahové vymezení regionální politiky je podmíněno aktuální sociálněekonomickou situací a jí odpovídající státní hospodářskou či sociální politikou. Úzká vazba na celkovou hospodářskou politiku, která se vyznačuje rozsáhlou koncepční rozmanitostí, je tak důvodem, proč do současnosti nedošlo ani k rámcovému sjednocení názorů na obsahové vymezení tohoto pojmu.
27
WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. a kol. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008. s. 397-398 28 Strategie regionálního rozvoje České republiky. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2006
17
Obrázek 1: Mapa regionů soudržnosti a krajů ČR
Zdroj: BusinessInfo.cz. Regionální politika Evropské unie. [cit. 2013-11-22], z http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/regionalni-politika-evropske-unie-3614.html
dostupné
Základním dokumentem regionální politiky ČR na úrovni státu je Strategie regionálního rozvoje 29 , která vychází ze Strategie hospodářského růstu ČR. Dokument je samozřejmě v souladu s prioritami EU, jeţ jsou stanoveny v politice hospodářské a sociální soudrţnosti v obnovené Lisabonské strategii. Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména: analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku silných a slabých stránek v rozvoji regionů, strategické cíle regionálního rozvoje ČR, vymezení státem podporovaných regionů, doporučení dotčeným ústředním správním orgánům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti.30 Nejdůleţitějšími aktéry regionální politiky jsou stát a příslušná ministerstva. Ve vyspělých zemích se však zvýšil počet těchto aktérů, kteří dnes tvoří komplex různých institucí, jsou to:
29
§ 5 zák. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje a usnesení Vlády ČR č. 682 ze dne 12. 7. 2000, o Strategii regionálního rozvoje ČR 30 KLIKOVÁ, CH., KOTLÁN, I. Hospodářská politika. Praha: Institut vzdělávání SOKRATES, 2006. str. 273
18
Evropská unie jako nadnárodní instituce, která má vlastní regionálně politické cíle, programy a opatření, řada regionů a měst, která sama realizují regionální politiku na bázi městského a regionálního marketingu, různé polostátní či soukromé fondy a agentury, které přebírají úlohu státu a fungují na principu poradenských center.31 Důvodů, proč je nutné, aby stát či nadnárodní instituce podporovali rozvoj konkrétních regionů, je hned několik. Z ekonomického hlediska je třeba zacílit podporu tam, kde existují nevyuţité zdroje (výrobní faktory) a zajistit tak lepší mobilitu pracovních sil a kapitálu. Dalším důvodem existence regionální politiky jsou sociální rozdíly mezi jednotlivými regiony. Tyto rozdíly vyplývají z odlišných ţivotních podmínek, které mají za následek niţší příjmy v určitých oblastech či vysokou nezaměstnanost. V tomto případě je cílem zlepšení kvality ţivota obyvatel v daném regionu. V posledních letech je kladen stále větší důraz na cíle, které jsou zaměřeny na ţivotní prostředí. Zachování přírodního základu společenského ţivota a zachování přírodní a kulturní krajiny většinou představuje hlavní cíl. Vývoj v jednotlivých regionech České republiky se projevuje rozdílnou dynamikou i rozdílnými změnami územních ekonomických struktur. Z porovnání hlavních faktorů regionálního rozvoje je zřejmá tendence prohlubování meziregionálních rozdílů, které lze charakterizovat takto: dochází k poměrně významnému prohlubování rozdílů v ekonomické výkonnosti krajů v řadě ukazatelů rozhodujících pro ţivotní úroveň obyvatelstva (HDP/obyvatele, průměrné mzdy, nezaměstnanost aj.), existují významné rozdíly mezi okresy v míře nezaměstnanosti a v příjmech na obyvatele, v krajích postiţených nezbytností rozsáhlé restrukturalizace průmyslu (zejména v Ústeckém a Moravskoslezském kraji) je stále vysoká nezaměstnanost, nedaří se dostatečně rychle efektivně realizovat potřebné strukturální přeměny, prohlubuje se odlišnost venkovského prostředí komparativně nevýhodně vůči prostředí městskému, obce ve venkovských oblastech mají nepříznivé podmínky pro podnikání a dochází ke stárnutí venkovského obyvatelstva,
31
WOKOUN, R. Regionální rozvoj: Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008.
19
zaostává ekonomická úroveň značné části příhraničních okresů, přetrvává nedostatečné napojení severovýchodní Moravy a Slezska na transevropské komunikační tahy a hlavní město, coţ výrazně přispívá k nezájmu investorů, zejména zahraničních, o toto území, existují rozdíly mezi podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí ve dvou největších městech (Praha a Brno) a ostatními krajskými městy, projevuje se stále narušené ţivotní prostředí v důsledku minulé průmyslové činnosti v severozápadních Čechách a na severní Moravě a v důsledku rozvoje automobilové dopravy v Praze a dalších velkých městech.
20
1.5 Rostoucí, stagnující a zaostávající regiony České republiky Rozvíjející se regiony: Do této skupiny patří Praha jako nejrychleji se rozvíjející region, který představuje významný článek v hierarchii středoevropských metropolí a plní nadnárodní funkce. Lze sem zařadit i Středočeský kraj, který má významný růstový potenciál související s polohou Prahy uvnitř tohoto regionu. Zařazení Plzeňského kraje do této skupiny je ovlivněno úspěšným procesem tvorby pracovních míst v nově se rozvíjejících zónách a podnicích. Jihomoravský kraj lze zařadit do této skupiny především díky dominantnímu postavení Brna, zároveň však vykazuje určité slabiny především ve svých jiţních a jihovýchodních oblastech. Mezi regiony s průměrnou nebo nižší dynamikou rozvoje patří Jihočeský, Královéhradecký, Pardubický, Zlínský a Liberecký kraj a dále pak také kraj Vysočina. Tyto kraje na jedné straně vykazují velmi dobré výsledky určitých ukazatelů, zároveň však v mnoha dalších ukazatelích nedosahují průměru ČR). Překáţkou pro některé kraje je především špatná dopravní dostupnost (Jihočeský a Zlínský kraj), ve všech krajích pak je problémem mimo jiné existence a dostupnost odlehlých venkovských území. V případě Vysočiny se jedná o nově vytvořený kraj na pomezí Čech a Moravy v méně příznivých přírodních podmínkách. Území kraje sestává z oblastí bez výrazné tradice průmyslové výroby s výjimkou krajského města Jihlavy a celkově má spíše venkovský charakter. Skrytý potenciál rozvoje cestovního ruchu nebyl prozatím dostatečně vyuţit. V kraji se rovněţ negativně projevil útlum zemědělské produkce. Nicméně v posledním období začal vykazovat růst i kraj Vysočina. Zaostávající nebo jinak problémové regiony: Karlovarský, Olomoucký, Ústecký a Moravskoslezský kraj. Základním problémem Karlovarského kraje je jeho odlehlost a nízká úroveň dopravního spojení s ostatními centry v ČR. Tuto skutečnost v případě Karlovarského kraje nepřekonává ani jeho sousedství se SRN, které se v ostatních případech projevuje pozitivně. Dalším problémem je vnitřní rozmanitost Karlovarského kraje, jeho území je tvořeno lázeňskými oblastmi a oblastmi výrazně postiţenými restrukturalizací, jako je např. Sokolovsko. Hospodářství kraje postihla restrukturalizace průmyslových výrob, která se projevuje růstem zaostávání kraje za průměrnými mzdami v ostatních krajích. Kraj patří k mladším regionům, avšak omezená nabídka středních škol se projevuje podprůměrnou vzdělanostní úrovní jeho obyvatel v rámci ČR. V důsledku naznačených problémů se kraj potýká s velmi nízkým růstem HDP ve srovnání s ostatními kraji.
21
V případě Moravskoslezského a Ústeckého kraje se jedná především o problémy spojené s útlumem dříve dominantních odvětví a v důsledku toho vzniklých problémů jako jsou např. vysoká míra nezaměstnanosti, existence sociálně patologických jevů či odchod mladé a kvalifikované pracovní síly. V Olomouckém kraji, byť vykazuje obdobné problémy jako dva výše uvedené kraje, jsou příčiny odlišné. Za základní příčiny současného postavení Olomouckého kraje lze povaţovat jeho výraznou vnitřní rozmanitost, silně okrajové regiony na severu a nedostatečné vyuţití růstového potenciálu, který skýtá krajské město s vysokou úrovní vzdělanosti obyvatel, převaţující venkovský charakter a dlouhodobě nízká rozvinutost některých částí jeho území, která jsou orientována převáţně na zemědělství. Rozvoj slabých regionů je podporován především z fondů Evropské unie (viz níţe), ale také z dalších dotačních titulů, jeţ jsou vyhlašovány jednotlivými ministerstvy nebo kraji. Kromě toho mají obce moţnost čerpat finanční prostředky z grantů poskytovaných nestátními organizacemi. Největší objem dotací však do regionů přichází právě z fondů Evropské unie, jeţ byly zaloţeny jako projev solidarity slabším členským státům. V následující kapitole se tedy budu zabývat regionální politikou Evropské unie a podporou rozvoje chudších regionů.32
32
POSTRÁNECKÝ, J. Urbanismus a územní rozvoj: Regionální politika a regionální rozvoj v České republice. Ročník XII – číslo 5/2010. Praha: Ústav územního rozvoje při Ministerstvu pro místní rozvoj, 2010.
22
2 DOTAČNÍ TITULY EVROPSKÉ UNIE Evropské fondy, neboli také Strukturální fondy Evropské unie, jsou v dnešní době jistě hlavním zdrojem finančních prostředků plynoucích do rozvoje jednotlivých regionů. Prostřednictvím těchto fondů jsou naplňovány cíle regionální politiky Evropské unie, která je téţ nazývána politika hospodářské a sociální soudrţnosti.
2.1 Regionální politika Evropské unie a její cíle Regionální politika Evropské unie je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy přispívají na rozvoj chudších států a regionů, aby se zvýšila kvalita ţivota obyvatel celé Evropské unie, v současné době sleduje tato politika tři cíle, a to: cíl Konvergence, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, cíl Evropská územní spolupráce.33 Cíl Konvergence – v rámci tohoto cíle jsou podporovány regiony soudrţnosti s hrubým domácím produktem (HDP) přepočteným na jednoho obyvatele niţším neţ je 75% průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Finanční prostředky jsou směřovány k těm regionům a členským státům, které jsou v rámci EU nejméně rozvinuté. Mezi hlavní oblasti podpory proto patří infrastruktura, zaměstnanost, inovace, informační a komunikační technologie a také výkonnost veřejné správy a veřejných sluţeb. V České republice pod něj spadají všechny regiony s výjimkou hlavního města Prahy. Tento cíl je financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), z Evropského sociálního fondu (ESF) a z Fondu soudrţnosti.34 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - pod tento cíl spadá v České republice pouze hlavní město Praha, neboť jsou v jeho rámci podporovány ty oblasti, které
33
Strukturální fondy, *cit. 2013-11-23+, dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informaceo-fondech-EU 34 Evropská komise. Regionální politika – Inforegio. [cit. 2013-11-23+, dostupné z http://ec.europa.eu/regional_policy/glossary/convergence_objective_cs.cfm
23
nesplňují (přesahují) limity pro zařazení do cíle Konvergence. Cíl je naplňován z prostředků Evropského sociálního fondu pro regionální rozvoj.35 Cíl Evropská územní spolupráce - v jeho rámci jsou podporovány ty aktivity, které vedou k rozšiřování přeshraniční spolupráce regionů na úrovni krajů (NUTS 3). Tyto regiony od sebe nesmí být vzdáleny více neţ 150 km. Podporována je také meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Do tohoto cíle nespadají Středočeský kraj a Praha. Cíl je financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).36 Obrázek 2: Územní vymezení přeshraniční spolupráce v letech 2007 - 2013
Zdroj: Centrum pro regionální rozvoj České republiky. Cíl 3. [cit 2013-11-23], dostupné z http://www.cil3.cz/evropska_uzemni_spoluprace.htm
35
Euroskop – Věcně o Evropně. Regionální politika. [cit. 2013-11-23+, dostupné https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/ 36 Centrum pro regionální rozvoj České republiky. Evropská územní spolupráce 2007-2013. [cit. 2013-11-23], dostupné z http://www.cil3.cz/evropska_uzemni_spoluprace.htm
24
z
Následující tabulka uvádí rozdělení finančních prostředků pro Českou republiku na období 2007-2013 mezi jednotlivé cíle. Tabulka 1: Rozdělení fondů EU mezi jednotlivé cíle pro ČR v období 2007 - 2013
Cíl
Fondy pro ČR (v mld. Kč)
Konvergence
730,00
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
11,73
Evropská územní spolupráce
10,97
Celkem
752,70
Zdroj: Strukturální fondy. Fondy Evropské unie: 26,7 miliard € pro Českou republiku. [cit 2013-2311], dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU
Jak je z výše uvedené tabulky patrné, největší část finančních prostředků alokovaných pro Českou republiku, je určeno k naplňování cíle Konvergence. Na tento cíl je vyčleněno 96,98% financí. Následující graf znázorňuje rozdělení finančních prostředků pro Českou republiku mezi jednotlivé cíle. Obrázek 3: Rozdělení fondů EU mezi jednotlivé cíle
Konvergence
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce
Zdroj: Strukturální fondy. Fondy Evropské unie: 26,7 miliard € pro Českou republiku. [cit 2013-2311], dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU
25
2.2 Fondy Evropské unie Jak je jiţ zmíněno výše, jednotlivé cíle jsou naplňovány prostřednictvím fondů Evropské unie, jimiţ jsou: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – je objemem peněz největším ze strukturálních fondů EU. Z prostředků tohoto fondu jsou podporovány investiční akce, zaměřené především na rozvoj infrastruktury, podporu zaměstnanosti a zvyšování konkurenceschopnosti jednotlivých regionů. Jedná se např. o budování silnic a ţeleznic, bytovou výstavbu, rekonstrukci kulturních památek, výstavbu sportovišť a volnočasových zařízení s důrazem na podporu cestovního ruchu, podporu podniků apod.37 Evropský sociální fond (ESF) – tento fond je zaměřen na podporu tzv. neinvestičních (často se můţeme setkat také s výrazem měkkých) projektů, jeţ mají rozvíjet především lidský potenciál v daném regionu. Podporovány jsou tedy akce týkající se rekvalifikace pracovních sil, zvýšení vzdělanosti, tvorby speciálních programů pro znevýhodněné skupiny obyvatel apod.38 Fond soudržnosti (FS) je zaměřen na podporu rozvoje chudších států, nikoliv pouze regionů, jak tomu je u předcházejících dvou případů. Stejně jako v případě Evropského fondu pro regionální rozvoj jsou podporovány investiční projekty zaměřené na rozvoj infrastruktury většího rozsahu (dálnice, silnice I. třídy apod.) a také na ţivotní prostředí (např. vyuţívání energie z obnovitelných zdrojů apod.)39 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) je zaměřen na podporu začínajících i jiţ fungujících zemědělských subjektů, ale také rozvoje lesnictví a venkova jako takového. Tento finanční nástroj však nepatří mezi strukturální fondy EU a nespadá do politiky hospodářské a sociální soudrţnosti, ale do společné zemědělské politiky EU.40 Finanční
prostředky
jednotlivých
fondů
jsou
rozdělovány
prostřednictvím
takzvaných operačních programů. V aktuálním programovacím období pro roky 2007-2013 jsou k dispozici čtyři kategorie operačních programů, a to: tematické operační programy; regionální operační programy; 37
EurActiv. Evropský fond sociálního rozvoje. [cit. 2013-24-11+, dostupné z http://www.euractiv.cz/index.php?id=evropsky-fond-regionalniho-rozvo 38 Evropský sociální fond v ČR. [cit. 2013-24-11+, dostupné z http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr 39 Evropská komise. Fond soudržnosti. [cit. 2013-11-24]. Dostupné na WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/cohesion/index_cs.cfm 40 Strukturální fondy. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. [cit. 2013-11-24+. Dostupné na WWW:http//www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/Glosar/E/Evropsky-zemedelsky-fond-prorozvoj-venkova-(EAFRD
26
Program rozvoje venkova operační programy Praha; Evropská územní spolupráce. Další výklad bude podrobněji zaměřený pouze na první tři kategorie operačních programů, a to proto, ţe operační program Praha se této práce vůbec netýká a program Evropská územní spolupráce je natolik obsáhlý, ţe by o něm mohla být zpracována samostatná práce.
2.2.1 Tematické operační programy pro období 2007-2013 Tematických operačních programů (zkr. OP) je v tomto programovacím období celkem osm a spadají pod cíl Konvergence. Kaţdý z osmi tematických operačních programů má své specifické zaměření a je určen pro území celé České republiky kromě hlavního města Prahy. Mezi tematickými operačními programy nalezneme také tři, které jsou tzv. vícecílové. To znamená, ţe jsou financovány nejen z prostředků určených pro naplňování cíle Konvergence,
ale
také
z prostředků
přidělených
na
podporu
cíle
Regionální
konkurenceschopnost a zaměstnanost. Tematické operační programy jsou připravovány ministerstvy, do jejichţ resortu daná problematika spadá.
Operační program Doprava Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo dopravy České republiky. Operační program Doprava je zaměřen na zkvalitnění infrastruktury nadnárodního významu (dálnice, rychlostní komunikace, silnice I. třídy) a je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudrţnosti. Jedná se o největší operační program v České republice – připadá na něj 5,821 mld. EUR tj. zhruba 22% ze všech prostředků pro Českou republiku z fondů EU pro období 2007-2013. Okruh moţných příjemců podpory z tohoto operačního programu je značně omezen, mohou jimi být pouze: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa ţelezniční dopravní cesty, státní organizace, Ředitelství vodních cest ČR, Hlavní město Praha,
27
další vlastníci či správci dotčené infrastruktury.41 Specifickými cíli OP Doprava jsou: výstavba a modernizace sítě TEN-T a sítí navazujících; výstavba a modernizace regionálních sítí dráţní dopravy; výstavba a rozvoj dálniční sítě a sítě silnic I. třídy mimo TEN-T; zlepšování kvality dopravy a ochrany ţivotního prostředí z hlediska problematiky dopravy; výstavba a modernizace důleţitých dopravních spojení na území hl. m. Prahy.
Obrázek 4: Celková alokace OP Doprava dle jednotlivých prioritních os (v %)
Modernizace železniční sítě 2.00%
1.20% Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T
5.70% 37.70%
18.90%
Modernizace železniční sítě sítě mimo síť TEN-T 6.80% Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T
27.70%
Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl.m. Praze Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Technická pomoc
Zdroj: Operační program Doprava. Dostupné z http: www.doprava.cz 41
Operační program doprava. Základní http//www.opd.cz/cz/Zakladni-informace
informace.
28
[cit.
2013-11-24+.
Dostupné
na
WWW:
Operační program Životní prostředí Operační program ţivotní prostředí spadá do působnosti Ministerstva ţivotního prostředí České republiky. Cílem tohoto programu je zkvalitnění ţivotního prostředí, které má vliv i na zdraví člověka. 42 Z pohledu finančních prostředků je druhým největším českým operačním programem. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudrţnosti je na tento program vyčleněno téměř 4,92 ml. €, coţ činí přibliţně 18,4% veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku.43 Oprávněnými ţadateli jsou i obce, které mají široké moţnosti čerpání prostředků z tohoto programu. OP Ţivotní prostředí zahrnuje 8 tzv. prioritních os, coţ jsou určité logické celky týkající se konkrétní problematiky. Jednotlivé prioritní osy jsou dále rozděleny do tzv. oblastí podpor, které jasně udávají, jaké typy aktivit mohou být z programu financovány. Prioritní osy jsou následující: Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní – osa zahrnuje tři oblasti podpory, a to: Sníţení znečištění vod, Zlepšení jakosti pitné vody a Omezování rizika povodní. Podporovány jsou projekty zaměřené např. na výstavbu a rekonstrukci čističek odpadních vod (ČOV), výstavbu a rekonstrukci stokových systémů, výstavbu a rekonstrukci úpraven pitné vody, opatření na sníţení rizik povodní. Ţadatel můţe získat nenávratnou finanční pomoc (dotaci) ve výši aţ 90% způsobilých (uznatelných) výdajů. U kaţdé oblasti podpory je však stanovena výše minimálních výdajů, které musí ţadatel dodrţet, aby mohl ţádat o dotaci. Tyto minimální výdaje jsou stanoveny ve výši od 500 000 Kč aţ do 5 mil. Kč, dle konkrétní oblasti podpory. Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí – osa zahrnuje 2 oblasti podpory, a to: Zlepšení kvality ovzduší a Sniţování emisí. Také v tomto případě mohou být ţadateli obce, které mohou získat dotaci aţ 90% způsobilých výdajů. Minimální výdaje na projekt jsou stanoveny ve výši 500 000 Kč. Udržitelné využívání zdrojů energie – osa zahrnuje dvě podoblasti, jeţ podporují výstavbu nových zařízení a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem zvýšení vyuţívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla a elektřiny a realizaci úspor energie 42
Operační program životní prostředí. Implementační dokument. [cit. 2013-11-26]. Dostupné na WWW: http//www.opzp.cz/sekce/392/obecne-predpisy/ 43 Strukturální fondy. Operační program životní prostředí. [cit. 2013-11-26+. Dostupné na WWW: http//strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Zivotniprostredi
29
a vyuţívání odpadního tepla. V rámci této osy mohou ţádat obce o dotaci na projekty, jeţ jsou v minimální výši 300 000 Kč. Opět lze získat aţ 90% z celkových uznatelných výdajů. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstranění starých ekologických zátěží – osa zahrnuje dvě oblasti podpory, v jejichţ rámci jsou podporovány projekty zaměřené např. na budování systémů odděleného sběru odpadů, budování zařízení na vyuţívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů, rekultivace starých skládek, sanace váţně kontaminovaných lokalit apod. Mezi oprávněné ţadatele spadají i obce, které mohou získat aţ 90% ze způsobilých výdajů, jeţ musí být minimálně 500 000 Kč. Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik – osa zahrnuje pouze jednu oblast podpory, která je zaměřena na podporu projektů vedoucích k rozvoji a inovacím technologií, jeţ přispívají ke sniţování průmyslového znečištění, a dále podporuje aktivity na rozvoj informačních systémů o znečišťování ţivotního prostředí. Také v této prioritní ose jsou obce oprávněnými ţadateli, kteří mohou získat aţ 90% z celkových uznatelných výdajů. Minimální výdaje na jeden projekt nesmí klesnout pod částku 500 000 Kč. Zlepšování stavu přírodní krajiny – cíle této osy jsou naplňovány prostřednictvím šesti oblastí podpor, jeţ jsou zaměřeny např. na opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů zvířat a rostlin, obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích a geoparcích, výsadbu a obnovu remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů, zakládání a revitalizaci významné sídelní zeleně, stabilizaci nebo sanaci sesuvů a skalních masivů apod. Obce, které taktéţ patří mezi oprávněné ţadatele, mohou získat 70% aţ 95% ze způsobilých výdajů. Minimální výše způsobilých výdajů není u této osy určena. Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu – cílem této osy je podporovat projekty zaměřené především na nákup, rekonstrukci, výstavbu a technické vybavení objektů za účelem vzniku nových center a poraden, tvorba environmentálních osvětových, informačních a odborných materiálů a vzdělávacích a metodických pomůcek apod. Přestoţe jsou mezi oprávněnými ţadateli také obce, moţnosti čerpání z této osy příliš nevyuţívají.
30
Technická pomoc – osa není určena přímo k čerpání dotací. Prostředky alokované do této osoby slouţí k zajištění chodu operačního programu. Jsou z nich placeni zaměstnanci řídícího orgánu, kteří se podílejí především na organizaci a monitoringu. Dále jsou hrazeny výdaje spojené s povinnou publicitou a propagací samotného operačního programu. Následující tabulka udává finanční prostředky alokované do jednotlivých os OP Ţivotní prostředí. Tabulka 2: Finanční prostředky v jednotlivých osách OP Životní prostředí
Alokované finanční prostředky v mld. EUR
Prioritní osa Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie Zkvalitnění nakládání s odpady a odstranění starých ekologických zátěţí Omezování průmyslového znečištění a sniţování environmentálních rizik Zlepšování stavu přírodní krajiny Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Technická pomoc Celkem
1,99 0,63 0,67 0,78 0,06 0,60 0,04 0,14 4,91
Zdroj: Strukturální fondy EU
31
Obrázek 5: Celková alokace OP Životní prostředí dle jednotlivých prioritních os (v %) Zlepšování vodohospodářské infrastruktura a snižování rizika povodní Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí 0.83% 1.22%
2.85%
Udržitelné využívání zdrojů energie
12.22% 40.53%
15.88%
Zkvalitnění nakládání s odpady a odstranění starých ekologických zátěží Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik
13.64% 12.83%
Zlepšování stavu přírodní krajiny
Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Technická pomoc
Zdroj: Strukturální fondy ČR.
Operační program podnikání a inovace Řídícím orgánem OP Podnikání a inovace je Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Třetí největší operační program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a spadá pod cíl Konvergence. Celkem zahrnuje 7 prioritních os, z nichţ čtyři jsou zaměřeny přímo na podnikatelské subjekty, jedna osa je určena na technickou pomoc (jako u OP Ţivotní prostředí) a ve dvou zbývajících osách mohou být ţadateli také obce. Prioritní osy programu jsou následující: vznik firem, rozvoj firem, efektivní energie, inovace, prostředí pro podnikání a inovace, 32
sluţby pro rozvoj podnikání, technická pomoc. Cílem tohoto programu je podpora rozvoje podnikatelského prostředí a podpora přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Program podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem. Pro tento program je z Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčleněno 3,12 mld. EUR.44 Obrázek 6: Celková alokace OP Podnikání a inovace dle jednotlivých prioritních os (v %) Vznik firem
2.92% 2.47%
1.30% Rozvoj firem 26.04%
26.53%
13.43%
Efektivní energie Inovace Prostředí pro podnikání a inovace
27.31%
Služby pro rozvoj podnikání Technická pomoc
Zdroj: CzechInwest. Operační program Podnikání a inovace.
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Řídícím orgánem tohoto operačního programu je Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Tento program spadá mezi vícecílové tematické operační programy a je zaměřen na sniţování nezaměstnanost prostřednictvím aktivní politiky trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je financován z prostředků Evropského sociálního fondu a jeho prostřednictvím jiţ bylo v České republice vytvořeno před 50 tisíc pracovních míst a bylo podpořeno více neţ 4,5 tisíce projektů. Z Evropského sociálního fondu je pro tento program
44
Czechinvest. Co je to operační program Podnikání a inovace? [cit. 2013-26-11+. Dostupné na WWW: http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi
33
vyčleněno celkem 1,88 mld. EUR. OP Lidské zdroje a zaměstnanost má 5 prioritních os podpory, a to: Adaptabilita – předcházení nezaměstnanosti prostřednictvím podpory investic do rozvoje lidských zdrojů a moderních systémů jejich řízení. Aktivní politiky trhu práce – zlepšení přístupu k zaměstnání, trvalé začlenění osob hledajících zaměstnání a prevence nezaměstnanosti skupin ohroţených na trhu práce. Sociální integrace a rovné příleţitosti – pomoc osobám ohroţeným sociálním vyloučením, zvyšování kvality a dostupnosti sociálních sluţeb a zavedení opatření vedoucích ke zvyšování zaměstnatelnosti těchto osob včetně prosazování rovných příleţitostí ţen a muţů na trhu práce. Veřejná správa a veřejné sluţby – zvýšení institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti činností institucí veřejné správy a zvyšování kvality a dostupnosti veřejných sluţeb. Mezinárodní spolupráce – podpora mezinárodní spolupráce v rámci rozvoje lidských zdrojů.45
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoţivotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Řídícím orgánem je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Prostředky na aktivity spadající do priorit operačního programu jsou poskytovány z Evropského sociálního fondu. Tento operační program v sobě zahrnuje celkem pět prioritních os, a to: Počáteční vzdělávání, Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, Další vzdělávání, Systémový rámec celoţivotního učení; Technická pomoc.
45
Evropský sociální fond. *cit. 2013-26-11+. Dostupné na WWW: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz
34
Z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost mohou získávat dotace jak vzdělávací instituce, tak obce. Cílem tohoto operačního programu je vytvořit moderní, kvalitní a hlavně efektivní systém celoţivotního učení. Pro Českou republiky je z fondů EU na tento program vyčleněno 1,79 mld. EUR.46
Integrovaný operační program Tento operační spadá do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a jsou z něj financovány aktivity s celorepublikovou působností. Jedná se o projekty velkého rozsahu zaměřené na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné sluţby a územní rozvoj: rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních sluţeb, veřejného zdraví, sluţeb zaměstnanosti a sluţeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik.47
2.2.2 Regionální operační programy (ROP) Regionální operační programy (ROP) zpracovávají tzv. regionální rady v jednotlivých regionech soudrţnosti. Těchto regionů je v České republice celkem sedm a odpovídají označení NUTS 2. Rozdíl mezi těmito programy a tematickými operačními programy spočívá v tom, ţe ROP nejsou zpracovávány pro celou Českou republiku centrálně, ale právě samotnými regiony soudrţnosti, které přebírají také veškerou zodpovědnost za jejich řízení. Tím je zajištěno, ţe finanční prostředky podporují v jednotlivých regionech specifické problémové oblasti. Vzhledem k tomu, ţe jsou regiony soudrţnosti tvořeny mnohdy i několika kraji, rozvíjí tyto operační programy také spolupráci mezi jednotlivými kraji. Jak jiţ bylo zmíněno, kaţdý region soudrţnosti má své vlastní ROP, které postihují konkrétní oblasti, do nichţ je třeba v daném regionu zacílit podporu. Není třeba, aby zde byly rozebírány všechny ROP, vzhledem k tomu, ţe Tachovský region se nachází v Plzeňském
46
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. [cit. 2013-12-03]. Dostupné na WWW: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/cile-op-vk 47 Strukturální fondy. Integrovaný operační program. [cit. 2013-12-03+. Dostupné na WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/IOP
35
kraji, bude další výklad zaměřen na ROP Jihozápad, do kterého spadá Plzeňský a Jihočeský kraj. Regionální operační program NUTS 2 Jihozápad se zaměřuje na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k ţivotu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Tento ROP je rozdělen na čtyři prioritní osy, z nichţ tři jsou určeny ţadatelům o dotace a prostředky ve čtvrté ose připadají opět na technickou pomoc. Prioritní osy na podporu rozvoje regionu jsou následující: Dostupnost center – v rámci této prioritní osy jsou financovány projekty zaměřené např. na výstavbu, rekonstrukci a modernizaci silnic II. a III. třídy, výstavbu a modernizaci parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu, podporu pořízení vozidel veřejné dopravy, podporu přeměny autobusů na ekologický pohon, dopravní terminály, ţelezniční stanice, zastávky, informační systémy apod. Stabilizace a rozvoj měst a obcí - v rámci této prioritní osy jsou financovány projekty zaměřené např. na přípravu rozvojových území pro podnikání a sluţby, revitalizaci center měst, památkových zón, zanedbaných areálů a ploch, výstavbu a rekonstrukci místních komunikací, výstavbu, rekonstrukci a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní ţivot, výstavbu, rekonstrukci a modernizaci objektů sociální a vzdělávacích infrastruktury, objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti, rekonstrukci, modernizaci a vybavení zdravotnických zařízení, vyuţití moderních léčebných technologií, výstavbu, rekonstrukci, modernizaci a vybavení zařízení péče o seniory apod. Rozvoj cestovního ruchu -
v rámci této prioritní osy jsou financovány projekty
zaměřené např. na výstavbu a rekonstrukci turistických cest včetně doprovodné infrastruktury a značení, rozvoj ubytovacích kapacit, opravu památek apod.
2.2.3 Program rozvoje venkova ČR Program rozvoje venkova České republiky (dále jen PRV) je nástrojem pro získání podpory poskytované Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Existence a realizace PRV ČR přispívá k dosaţení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru České republiky na
36
bázi trvale udrţitelného rozvoje, zlepšení stavu ţivotního prostředí a sníţení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Klasická definice trvale udrţitelného rozvoje ze zprávy Komise OSN pro ţivotní prostředí a rozvoj z roku 1987 zní: „Udrţitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniţ by bylo ohroţeno splnění potřeb generací příštích, a aniţ by se to dělo na úkor jiných národů.“48 Program dále umoţňuje vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních
potravinářských
komoditách,
podporuje
rozšiřování
a diverzifikaci
49
ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, sníţit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáleţitost obyvatel na venkově. 50 Řídícím orgánem PRV je Ministerstvo zemědělství ČR, které administrací tohoto programu pověřilo Státní zemědělský a intervenční fond (dále jen SZIF). PRV ČR je zaměřen na čtyři oblasti podpory (prioritní osy), a to: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví, Zvýšení biologické rozmanitosti, ochrana vody a půdy, zmírnění klimatických změn, Zkvalitnění ţivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství na venkově, LEADER – realizace místních rozvojových strategií a spolupráce místních partnerství. Osa IV LEADER je postavena na myšlence plánování zdola nahoru. Tento princip je velice specifický a vymyká se všem ostatním dotačním programům. V rámci této osy fungují takzvané Místní akční skupiny (dále jen MAS), které jsou dobrovolnými seskupeními aktivních obyvatel, podnikatelských subjektů, veřejné správy a neziskového sektoru. Členové MAS společně spolupracují při plánování rozvoje regionu, přičemţ hlavní důraz je kladen
48
Ministerstvo životního prostředí. Udržitelný rozvoj. [cit. 2014-02-11+. Dostupné na WWW: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj 49 Diverzifikace = rozrůzňování, strategie podnikání, která se snaží snižovat rizika tím, že se nespoléhá na jediný produkt, ale rozděluje své aktivity do různých oblastí. 50 Státní zemědělský intervenční fond. Program rozvoje venkova. [cit. 2014-02-11+. Dostupné na WWW: http.//www.szif.cz
37
na to, ţe právě tito aktivní obyvatelé nejlépe vědí, co konkrétně je v jejich regionu zapotřebí podpořit.51
51
Státní zemědělský intervenční fond. Program rozvoje venkova. [cit. 2014-02-11+. Dostupné na WWW: http.//www.szif.cz
38
2.3 Další možnosti rozvoje regionu Kromě výše zmíněných dotačních titulů financovaných z fondů Evropské unie, existují další moţnosti, odkud lze čerpat potřebné finanční prostředky na rozvoj regionu. Jedná se především o granty a dotační tituly vyhlašované samotnými kraji, které jsou financované z krajských rozpočtů. Dá se říci, ţe tyto programy jsou přímou reakcí na potřeby daného regionu a snaţí se podporu zacílit přímo tam, kde je jí nejvíce potřeba. Vzhledem k tomu, ţe jsou jednotlivé kraje velice rozdílné, liší se i dotační tituly konkrétních krajů.
2.3.1 Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje je vypisován kaţdoročně, a to jiţ od roku 2005. Cílem programu je podpora rozvoje venkovských oblastí v Plzeňském kraji. Podporované aktivity jsou financovány z rozpočtu Plzeňského kraje. V letech 2005 – 2007 bylo kaţdý rok mezi obce rozděleno 60 milionů Kč, v roce 2008 a 2009 to bylo dokonce 65 milionů Kč, od roku 2010 je kaţdý rok rozdělováno 50 milionů Kč. V rámci tohoto programu jsou vyhlašovány pro rok 2014 dva dotační tituly, a to: Projekty obcí – zde mohou ţádat obce s počtem obyvatel do 1.500 a dále obce oceněné stuhou v soutěţi Vesnice Plzeňského kraje roku 2013. Dotace mohou být přiděleny na pořízení, stavební úpravy a opravy majetku obce, který je hmotného nemovitého charakteru. Územní plány – dotace je poskytována na zpracování nového územního plánu obcí do 2.000 obyvatel a můţe být aţ ve výši 200 tisíc Kč.52 Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje je mezi ţadateli velice oblíben díky své jednoduchosti a nízké administrativní zátěţi. Ţadatelé vyplňují pouze jednostránkovou ţádost, coţ je oproti dotačním titulům financovaným z fondů EU jistě příjemná změna. Také pokyny pro ţadatele a příjemce dotace nejsou nijak obsáhlé, jsou stručné a srozumitelné. Administrací tohoto programu je pověřen Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Plzeňského kraje a poskytování dotace je schvalováno Zastupitelstvem Plzeňského kraje. 52
Plzeňský kraj. Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje 2014. [cit. 2014-02-11+. Dostupné na WWW: http://www.plzensky-kraj.cz
39
2.4 Programové období 2014 – 2020 Příprava programového období 2014 – 2020 stále probíhá a v současné době ještě není zcela jasná jeho konkrétní podoba, a to včetně konečné alokace finančních prostředků mezi jednotlivé operační programy. Předběţně je pro Českou republiku na toto období vyčleněna částka ve výši 20,5 mld. EUR, která se však můţe ještě nepatrně změnit. Významnou změnou oproti programovému období 2007 – 2013 je počet Evropských fondů, ze kterých bude podpora poskytována. V předcházejícím období se jednalo o fondy tři, nové období bude podporováno pěti fondy, a to: Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudrţnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova, Evropským námořním a rybářským fondem. Další změnou je sníţení cílů ze tří na dva, a to: Investice pro růst a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce. Kromě zmíněného rozšíření počtu zapojených fondů a sníţení počtu naplňovaných cílů patří mez novinky následující záleţitosti: vyčlenění 3 kategorií regionů podle parametrů jejich ekonomické výkonnosti, nastavení systému předběţných podmínek, vyšší měřitelnost přínosu podpořených aktivit (bude kladen vyšší důraz na plnění stanovených indikátorů), vyšší míra uplatnění finančních nástrojů na úkor dotací, zjednodušená a mezi fondy sblíţená pravidla pro způsobilost výdajů, zpřísnění pravidel pro vyplácení záloh členským státům.53
53
Ministerstvo pro místní rozvoj. Příprava období 2014 – 2020. [cit. 2014-02-11+. Dostupné na WWW: http://www.mmr.cz
40
Nejvýznamnější změnou je financování projektů z Evropského sociálního fondu, pod který jiţ nebudou spadat dva operační programy (v letech 2007 – 2013 to byly OP Rozvoj lidských zdrojů a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost), ale program jeden, a to OP Zaměstnanost. Tento program v sobě bude zahrnovat 4 prioritní osy, které kombinují oblasti podpory dvou operačních programů z předchozího období. Prioritní osy OP Zaměstnanost jsou: Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly – do této osy spadá posílení aktivní politiky zaměstnanosti, modernizace sluţeb zaměstnanosti, zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků včetně rozšíření o potenciální zaměstnance, rovné příleţitosti ţen a muţů na trhu práce a sladění rodinného a pracovního ţivota. Sociální začleňování a boj s chudobou. Sociální inovace a mezinárodní spolupráce. Efektivní veřejná správa – podpora reformy veřejné správy.54 Z Evropského sociálního fondu bude spolufinancován také OP Praha – pól růstu ČR, který má za cíl přivést Prahu na úroveň dynamického a konkurenceschopného města. Z dalších čtyř strukturálních fondů Evropské unie budou podporovány následující operační programy: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, OP Doprava, Integrovaný regionální OP, OP Rybářství, Program rozvoje venkova, OP ČR – Polsko, OP Nadnárodní spolupráce, OP INTERREG EUROPE. 54
Evropský sociální fond v ČR. OP Zaměstnanost 2014 – 2020. [cit. 2014-02-11+. Dostupné na WWW: http://www.esfcr.cz/op-zamestnanost-2014-2020
41
Jak je vidět, oproti programovému období 2007 – 2013 došlo ke zredukování počtu operačních programů.
42
PRAKTICKÁ ČÁST 3 ROZVOJ TACHOVSKÉHO REGIONU 3.1 Charakteristika Tachovského regionu Tachovský region (dříve okres Tachov) patří jiţ po dlouhá léta k hospodářsky slabým regionům, a to díky absenci těţkého průmyslu a nízké vzdělanosti obyvatel. Před rokem 1989 patřilo Tachovsko k přísně střeţeným příhraničním oblastem, coţ výrazně ovlivnilo jeho celkový hospodářský vývoj. Díky hustému zalesnění se zde rozvinul dřevozpracující průmysl a byl také kladen velký důraz na zemědělskou výrobu. Na okrese byla zakládána velká jednotná zemědělská druţstva a státní podniky zaměřené na zemědělství a lesnictví. Po roce 1989 nastal útlum zemědělské činnosti a postupný úpadek regionu, který neměl vybudovanou ţádnou průmyslovou tradici, takţe nebyl moţný transfer pracovních sil do jiných odvětví hospodářství. Postupem času došlo k velkému odlivu mladých lidí do nedaleké Plzně a dalších větších měst, a to především proto, ţe tito lidé neměli důvod se po studiích vrátit zpět na Tachovsko, kde by nenašli pracovní uplatnění, a kdyţ ano, tak za mnohem niţší finanční ohodnocení, nebo na niţší pozici, neţ by odpovídala jimi dosaţenému vzdělání. Jako i jiné příhraniční regiony patří okres Tachov k oblastem s vysokou nezaměstnaností, která zde úzce souvisí s nízkou vzdělaností a kvalifikovaností obyvatelstva. V minulých letech vznikl v regionu nový průmyslový park, kde nalezlo uplatnění mnoho pracovníků. Bohuţel, díky novému pojetí politiky zaměstnanosti, kdy otěţe vyhledávání zaměstnání a umisťování pracovníků převzaly od úřadu práce personální agentury, mnohdy pochybné minulosti i praktik, jsou zde zaměstnáni ve velké míře zaměstnanci importovaní personálními agenturami z východních zemí, jako např. Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Polsko apod. Tito pracovníci jsou ochotni za minimální mzdu pracovat nad rámec zákonem stanovenou pracovní dobu, a to bez nároku na proplácení přesčasů. Tito pracovníci však obsazují především nekvalifikované pozice, nebo taková pracovní místa, se kterými mají zkušenosti z jiných oblastí, kde jiţ pro agenturu pracovali. Pozice, kde je zapotřebí vyšší vzdělání a kvalifikace, jsou mnohdy obsazovány pracovníky, kteří dojíţdí z jiných regionů (např. Mariánské Lázně, Plzeň) či z nedalekého Německa. V průmyslovém parku jsou soustředěny
firmy
zabývající
se
lehkým
zpracovatelským
průmyslem,
převáţně
automobilovým, a logistické firmy specializující se na skladování a distribuci zboţí. 43
V samotném Tachově je největším zaměstnavatelem firma GRAMMER, kde našlo uplatnění více neţ 500 zaměstnanců. Podnik se specializuje na výrobu interiérových doplňků do automobilů, které dodává předním výrobcům automobilů. V Tachovské pobočce se vyrábí také sedadla pro nákladní vozy značky DAF a Daimler. Za 15 let působení v Tachově podnik investoval do svého závodu přes půl miliardy korun, zaměstnává ve dvousměnném provozu lidi z okruhu 30 kilometrů, které si sám také školí. Hlavním pozitivem je, ţe Grammer má pouze své vlastní zaměstnance a nevyuţívá sluţeb personálních agentur, coţ má jistě kladný vliv na motivaci zaměstnanců. Dalšími většími zaměstnavateli jsou v Tachově firmy zaměřující se na zpracování plastů a práci s kovy, a to především BHS Corrugated, FORMY Tachov, Rotarex, Inotech a Alfa Plastik. Na rozvoji regionu se podílí nejen veřejná správa, kdy se města a obce snaţí získávat prostředky z evropských fondů, a to především na opravu infrastruktury, zkvalitnění občanské vybavenosti a sníţení nezaměstnanosti, ale také nezisková uskupení, která se soustřeďují na sociální oblast a komunitní činnost. Rozvoj vzdělanosti zajišťují místní střední školy, které se angaţují hlavně v podpoře technického vzdělávání. Díky tomu vzniklo v Tachově dobrovolné sdruţení „TEO“. Jedná se o Sdruţení pro rozvoj technického odborného vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů v regionu Tachov. Hlavním cílem sdruţení je zvýšit zájem o technické vzdělávání a jeho podpora. Zainteresovanými subjekty jsou nejen tachovské firmy, jako Grammer, BHS Corrugated, Rotarex Praha, Inotech, Kermi Stříbro, Technické pruţiny Scherdel, Ketnet, Stakus-Ingstav, ale také Střední průmyslová škola v Tachově, která se zaměřuje na strojírenství a stavebnictví. Spolupráce spočívá mimo jiné v motivaci ţáků a studentů ke studiu technických oborů, a to pomocí prospěchových stipendií, která jsou úspěšným a pilným ţákům vyplácena z prostředků TEO. Další formou spolupráce je umoţnění ţákům a studentům získat během studia praktické znalosti a dovednosti ve formě stáţí a odborných praxí v zapojených firmách, kde po úspěšném zakončení studia mohou nalézt uplatnění. Všechny zúčastněné strany mají z této formy partnerství prospěch. Ţáci a studenti mají jiţ během studia jasnou představu o uplatnění se ve svém oboru a jsou motivováni nejen stipendii ale také moţností získání dobrého zaměstnání. Firmy, platící pravidelné příspěvky určené na stipendia a rozvoj technického vzdělání, mají jistotu, ţe za svou investici obdrţí kvalitně připravené zaměstnance, kteří budou „šití na míru“ přímo jejich potřebám a Střední průmyslová škola získává dobré jméno, díky uplatnitelnosti absolventů v praxi. Kromě výše uvedeného systému stipendií a odborných stáţí studentů, se TEO snaţí 44
získávat finance z Evropských fondů. Jedním z úspěšných projektů byl projekt s názvem Přizpůsobení vzdělávací nabídky potřebám trhu práce v regionu Tachov, který byl realizován v programovém období 2004 – 2006 v rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Díky tomuto projektu vzniklo mnoho odborných učebních materiálů, a to jak tištěných, tak elektronických, bylo nakoupeno potřebné vybavení pro výuku technických oborů a hlavně vyučujícím, mistrům a zástupcům firemního sektoru, kteří během výuky přijdou do styku se studenty, bylo umoţněno rozšíření kvalifikace, a to díky odborným kurzům a stáţím hrazeným z přidělené dotace. Kromě výše zmíněného sdruţení TEO, které je orientováno na technickou oblast, působí v tachovském regionu tři místní akční skupiny, a to: MAS Zlatá cesta, která je nejmladší z těchto tří skupin a působí přímo v Tachově a jeho blízkém okolí, oddělila se od MAS Český les. MAS Český les, která sídlí v Halţi (7 km od Tachova) a sdruţuje subjekty z Boru, Starého Sedliště, Přimdy a okolí. MAS Český Západ se sídlem v Černošíně, která působí na Plánsku, Černošínsku a Konstantinolázeňsku. Všechny výše uvedené MAS fungují na principu metody LEADER, kdy jejich členové sami rozhodují, které oblasti v jejich regionu je nutné podpořit. MAS Zlatá cesta se zaměřuje především na rozvoj občanské vybavenosti a podporu zemědělců, MAS Český les se orientuje na podporu projektů regionálních potravin a MAS Český Západ je velice aktivní v projektech zaměřujících se na zachování kulturního dědictví venkova. Nedílnou součástí rozvoje tachovského regionu je také Regionální vzdělávací a informační středisko, příspěvková organizace (dále jen REVIS) v Tachově. Vznik této vzdělávací instituce je spojen taktéţ s podporou získanou z Evropských fondů. REVIS byl zaloţen v roce 2004 a jiţ tehdy se jednalo o jedinečný projekt v rámci celé České republiky, protoţe ţádné jiné město nemá vlastní příspěvkovou organizaci primárně zaměřenou na rozvoj regionu. Vybudování vzdělávacího střediska bylo podpořeno ze Společného regionálního operačního programu (SROP), který spadal do programového období 2004 – 2006. Z tohoto programu se podařilo městu Tachov získat 16 milionů korun, přičemţ 2,75 milionu korun investovalo město a 1,5 milionu korun bylo financováno státním rozpočtem. Většina prostředků byla určena na rekonstrukci 80 let staré budovy základní školy, která byla uzpůsobena potřebám vzdělávání dospělých. Kromě moderně vybavených učeben je v budově 45
také tělocvična a deset dvoulůţkových pokojů. REVIS se v současné době zaměřuje především na vzdělávání dospělých, firemní školení a také na poradenství v oblasti čerpání prostředků z Evropské unie. Kromě toho také samo středisko podává ţádosti o dotace a realizuje vzdělávací aktivity podpořené z evropských peněz. Jednou z těchto aktivit je projekt Podnikání pro ţivot, spolufinancovaný z Evropského sociálního fondu. Cílem tohoto projektu je podpořit podnikatelské znalosti, dovednosti, schopnosti a sociální kompetence ţáků základních a středních odborných škol v Plzeňském kraji. V minulých letech REVIS organizoval vzdělávací projekt Konzultant rozvoje venkova, který byl financován z operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (programové období 2004 – 2006). Cílem projektu bylo vyškolit odborníky na zpracovávání ţádostí o dotace z evropských fondů. V současné době je však nejdůleţitější nastartovat ekonomiku v regionu a sníţit nezaměstnanost, zlepšit kvalifikovanost a vzdělanost obyvatel, vytvořit nová vhodná pracovní místa a zajistit, aby vzdělaní mladí lidé s vysokou kvalifikací neodcházeli za prací jinam. V případě odlivu těchto lidí, kteří jsou vyšší příjmovou skupinou obyvatelstva, přichází region nejen o cenné odborníky, ale také o mnoho financí z hlediska rozpočtového určení daní. Jak je známo, daň z příjmu připadá obci, v níţ má pracovník trvalé bydliště.
3.2 Příklad úspěšného projektu financovaného z dotací EU v Tachovském regionu Tachovský region je v získávání dotací z Evropských fondů velmi aktivní. Svědčí o tom mnoho úspěšně realizovaných projektů, do kterých jsou zapojeny nejen subjekty státní správy, ale také neziskové organizace, školy, soukromí podnikatelé a velké výrobní podniky. K tomu, aby bylo docíleno co nejvyšší úspěšnosti při podávání ţádostí o dotace, byl zřízen i samostatný odbor Městského úřadu v Tachově, a to Odbor rozvoje a evropské integrace (OREI), který kromě zpracovávání ţádostí za město Tachov také poskytuje poradenství, pomoc a podporu všem ostatním potenciálním ţadatelům. Kromě OREI působí jako poradní instituce výše zmiňovaný REVIS, či MAS Zlatá cesta. Z mnoha realizovaných projektů v Tachově je následující výklad věnován realizovanému vzdělávacímu projektu, který probíhá ve výrobním závodě společnosti GRAMMER Tachov. Tento projekt je jedinečný v tom, ţe je největším vzdělávacím projektem zrealizovaným výrobním podnikem na Tachovsku.
46
3.2.1 Odborné vzdělávání ve společnosti GRAMMER CZ, s.r.o. závod Tachov Neinvestiční projekt zaměřený na vzdělávání a rozvoj zaměstnanců je v současné době realizován díky dotaci z Evropského sociálního fondu ve výši 1.179.462 Kč. Myšlenka realizovat tento projekt vznikla ve společnosti Grammer díky potřebě kvalifikovaných pracovníků, kteří by ovládali nejen stávající výrobu, ale i nové výrobní programy a byli mezi sebou vzájemně lépe zastupitelní. Bylo tedy nutné zvýšit odborné znalosti a praktické dovednosti zaměstnanců, coţ je velice finančně náročné. Společnost tedy vypracovala ţádost o dotaci, kterou předloţila v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v programovém období 2007 – 2013. Ţádost o dotaci byla schválena a projekt dne 1. 9. 2013 zahájen. Hlavním cílem projektu je zvýšit kvalifikaci zaměstnanců firmy Grammer na všech úrovních, manaţery počínaje, pracovníky ve výrobě konče. Pozornost je věnována také na administrativní pracovníky, a to personalisty, účetní a mzdové účetní. Jak je patrné, záběr aktivit projektu je velice široký. Inovativním prvkem projektu je zapojení i rizikových skupin zaměstnanců, a to mladých lidí do 25 let věku, kteří jsou nejčastěji čerstvými absolventy, a proto patří mezi hůře zaměstnatelné osoby, a dále pracovníků na 50 let. Zaměstnanci ve věkové kategorii 50 let a více mohou společnosti přinést velké mnoţství ţivotních i pracovních zkušeností, na coţ je přihlíţeno i během realizace projektu. Tito zaměstnanci budou proškoleni tak, aby mohli nadále působit i jako interní lektoři firmy a předávali tak své znalosti, zkušenosti a dovednosti dalším zaměstnancům. Pro společnost je to výhodný krok, neboť přinese značnou úsporu za školení zaměstnanců v dalších letech. Hlavním cílem projektu, který bude ukončen 30. 4. 2015, je tedy především rozvoj lidských zdrojů na všech úrovních společnosti v závodě v Tachově za účelem rozšíření zakázek, optimalizace stávajících procesů, zvyšování výkonnosti společnosti a zlepšení konkurenceschopnosti. Realizace vzdělávacích aktivit je zajištěna externím dodavatelem, který byl vybrán na základě výběrového řízení. Výběrové řízení bylo rozděleno do dvou částí, přičemţ v první části byl vybírán dodavatel vzdělávacích sluţeb a ve druhé části dodavatel výpočetní techniky nutné pro realizaci projektu. Dodavatelem vzdělávacích sluţeb je společnost GRADUACEGOS s.r.o. se sídlem v Praze, která byla vybrána ze čtyř uchazečů, mezi nimiţ byla také Západočeská univerzita v Plzni. Vítězným dodavatelem výpočetní techniky se stal tachovský podnikatel CZ počítače – Martin Krýsl, který předloţil cenově nejvýhodnější nabídku.
47
Výstupem projektu bude inovovaný firemní vzdělávací systém a vytvořená základna interních lektorů. Dále bude zvýšena konkurenceschopnost firmy, a to díky kvalifikovaným zaměstnancům a efektivnímu vyuţívání pracovní síly.
48
3.3 Možnosti dalšího rozvoje v tachovském regionu 3.3.1 Návrh projektu ke zvýšení kvalifikace pracovní síly V současné době, kdy ještě není známá konečná podoba programového období 2014 – 2020, a to včetně finančních alokací a podmínek pro ţadatele o dotaci, je velmi sloţité navrhovat projekt na rozvoj regionu, který je zcela závislý na podpoře z Evropských fondů. Vzhledem k tomu, ţe je jiţ dostupný nástin OP Zaměstnanost, který bude financován z Evropského sociálního fondu, je moţné navrhnout projekt, jeţ se bude moci ucházet o dotaci z tohoto fondu. Navrhovaný projekt je neinvestičního charakteru, jedná se tedy o tzv. měkký projekt. Neinvestiční projekty zaměřené na vzdělávání jsou pro ţadatele méně náročné, avšak dá se očekávat velký počet ţádostí, ze kterých budou některé neúspěšné. Důvodem velkého zájmu o dotace na měkké projekty je jistě snadnější administrativa spojená nejen se samotnou přípravou ţádosti o dotaci, ale v případě schválení a přidělení dotace také méně komplikovaná administrativa během řízení celého projektu. Na rozdíl od velkých investičních projektů odpadá povinnost předkládat např. studii proveditelnosti, která je vţdy pro ţadatele velkým problémem, neboť vyţaduje značné odborné znalosti, mnohdy aţ za hranicemi znalostí ţadatele. Z tohoto důvodu vzkvétají konzultační agentury, které studie proveditelnosti zpracovávají, a to za nemalý obnos. Obvykle se částka pohybuje okolo 200.000 Kč, avšak některé agentury poţadují za své sluţby aţ 5% z přiznané částky dotace. V případě, ţe je investiční projekt nutno také předfinancovat, vznikají tak ţadatelům nemalé finanční problémy jiţ před samotným zahájením projektu. Nutnost předfinancování s následnou výplatou způsobilých (neboli uznatelných) výdajů je pro ţadatele v případě neinvestičního projektu také méně bolestivé a snadněji realizovatelné, neţ např. v případě výstavby výrobní haly za 300 milionů korun. Díky niţším částkám, které jsou na vzdělávání a prohlubování kvalifikace rozdělovány, tak mají ţadatelé větší šanci zvládnout první měsíce financování projektu sami. Navrhovaný projekt na rozvoj regionu Tachov reaguje především na potřebu kvalifikované pracovní síly, které se místním zaměstnavatelům nedostává. Projekt je zaměřen na zvyšování kvalifikace skupin ohroţených dlouhodobou nezaměstnaností, čímţ naplní nejen poţadavek zvyšování kvalifikovanosti pracovní síly v regionu, ale vezme potaz také sociální hledisko, neboť se zaměří na ty osoby, které jsou mnohdy jako pracovní síla přehlíţeny. Ţadatelem o dotaci bude zájmové sdruţení právnických osob TEO. V případě, ţe TEO 49
nebude při vyhlášení výzvy spadat mezi oprávněné ţadatele, je moţné ţádost předloţit ještě prostřednictvím Regionálního vzdělávacího střediska REVIS, které je příspěvkovou organizací města Tachova. V tomto případě by REVIS neřešil vzdělávací sluţby dodavatelsky, ale mohl by pouţít své vlastní lektory. Jak jiţ bylo uvedeno, tachovský region je region s převaţujícím lehkým zpracovatelským průmyslem, zaměřeným na výrobu automobilových komponentů. Jsou zde situovány nejen výrobní podniky, ale v CT Parku Nová Hospoda také podniky zabývající se logistikou (skladování, distribuce zboţí). Díky těsné blízkosti hranic se Spolkovou republikou Německo převaţují firmy s německou účastí ve vedení a němčina je tedy hlavním „úředním“ jazykem v těchto firmách. Do mnoha firem v CT Parku jsou personálními agenturami importováni zahraniční pracovníci, kteří jsou přesouváni mezi různými areály a mají tak nasbírané zkušenosti z oblasti skladování a automotive. Na pozice skladníků, skladových operátorů a výrobních operátorů (dělníků) je ve většině případů poţadováno alespoň základní vzdělání, základy práce s počítačem, základní znalost německého jazyka a v případě skladníků také oprávnění k řízení vysokozdviţných vozíků či retrucků (informace čerpány z pracovních inzerátů na portálech zabývajících se nabídkou volných pracovních míst). Popis projektu Vzdělávací projekt se zaměřuje na rozvoj dovedností a znalostí, které jeho absolventům umoţní pracovat v oblasti logistiky a skladování, tj. uplatnitelnost ve většině firem, které jsou situovány v tachovském regionu. Součástí výuky, jeţ bude zajišťována externím dodavatelem vybraným na základě výběrového řízení, bude také jazykové vzdělávání, a to konkrétně německý jazyk, aby byli absolventi schopni porozumět v základních komunikačních situacích. Němčina je také důleţitá pro ty uchazeče o zaměstnání, kteří hodlají pracovat v některé z firem s německou účastí (např. Loxxess, Grammer, Ideal Automotive, Autoneum), protoţe veškeré vnitřní počítačové programy a systémy jsou v německém jazyce. Dále je pozornost věnována práci s počítačem, protoţe především starší generace a uchazeči se základním vzděláním mají nízkou gramotnost v této oblasti. Projekt bude zaměřen také prakticky, a to především na skladovou problematiku, skladové hospodářství a obsluhu skladovací techniky. Součástí vzdělávacího kurzu budou také zkoušky k získání oprávnění k obsluze vysokozdviţných vozíků a retrucků.
50
Důleţitou součástí projektu bude navázání kontaktů a spolupráce s budoucími zaměstnavateli, kteří budou moci specifikovat poţadavky na odborné znalosti a dovednosti pracovníků. Komu je projekt určen Projekt je zaměřen především na osoby ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností, a to na uchazeče o zaměstnání se základním vzděláním či vyučením, absolventy učilišť a středních škol bez praxe, ţeny po rodičovské dovolené s nízkým vzděláním vracející se do práce, či hledající zaměstnání, osoby nad 50 let věku dlouhodobě hledající zaměstnání.
Cíl projektu Cílem projektu je vyškolení kvalifikovaných pracovníků rekrutovaných ze skupin ohroţených nezaměstnaností a pomoci jim najít uplatnění na trhu práce. Jedním z cílů projektu je také, v návaznosti na spolupráci s budoucími zaměstnavateli, zajistit absolventům zaměstnání přímo u zaměstnavatele, aniţ by bylo místo zprostředkováváno personální agenturou. Mnoho potenciálních zaměstnanců má z pracovních agentur strach a chová k nim spíše nedůvěru, a to díky poniţujícímu zacházení s pracovníky na dělnických postech.
Realizace projektu Tento projekt bude realizován formou vzdělávacího kurzu, přičemţ výuka bude zajišťována externím dodavatelem (vzdělávací institucí). Hlavní důraz bude kladen na jazykové vzdělávání, práci s počítačem a získání základního povědomí o skladovém hospodářství. Součástí výuky bude také rozvoj komunikačních dovedností, asertivity, zvládání stresových situací, bezpečnost práce, pracovněprávní předpisy a finanční gramotnost. Tyto oblasti budou zařazeny především z toho důvodu, ţe dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí pracovní návyky a mnohdy jsou, ač třeba ne vlastní vinou, vyloučeni na okraj společnosti. Je tedy nutné naučit je správné formě komunikace, a to jak s nadřízenými, tak s kolegy. Co se týče finanční gramotnosti, ta je zařazena proto, ţe lidé s niţším vzděláním v mnoha případech neumí hospodařit s penězi, jsou častými ţadateli o půjčky u různých nebankovních institucí a díky tomu jsou ohroţeni tzv. dluhovou pastí a z ní vyplývajících důsledků např. ve formě exekucí, coţ můţe být pro tyto osoby likvidační. Je proto důleţité naučit uchazeče, jak správně hospodařit s penězi, jaká jsou rizika nadměrného zadluţování se, aby byli schopni 51
finančně se osamostatnit a nebýt závislí na sociálních dávkách či jiţ zmíněných pochybných půjčkách. Bezpečnost práce a pracovněprávní legislativa budou mít za cíl seznámit účastníky s jejich právy a povinnostmi vyplývajícími z pracovněprávního vztahu. Vzhledem k tomu, ţe jedním z výstupů projektu bude vznik rekvalifikačního kurzu, je nutné dodrţet předepsanou hodinovou dotaci kurzu. Navrhovanému kurzu odpovídá nejvíce rekvalifikační kurz Skladník, pro který Ministerstvo mládeţe a tělovýchovy České republiky stanovuje minimální hodinovou dotaci 100 vyučovacích hodin. Vzdělávací kurz bude zakončen závěrečnou zkouškou, skládající se z písemného testu (němčina, obsluha vysokozdviţného vozíku, bezpečnost práce), praktického úkolu (práce s počítačem), ústní zkoušky před komisí a samozřejmě praktické zkoušky z obsluhy vysokozdviţného vozíku.
Výstupy projektu Výstupem projektu jsou kvalifikovaní vyškolení pracovníci, kteří mohou být přijati na pozice skladových či výrobních operátorů ve výrobních či logistických firmách. Tito pracovníci zvládají práci s počítačem, mají základy německého jazyka a díky osvědčení na řízení vysokozdviţných vozíků, mohou obsluhovat i skladovou manipulační techniku. Dalším výstupem projektu je předloţení ţádosti o schválení akreditace vzdělávacího programu jakoţto rekvalifikačního kurzu, který by byl v následujících letech nabízen, v rámci udrţitelnosti projektu, úřadům práce. SWOT analýza projektu Silné stránky projektu – hlavní silnou stránkou projektu je jeho zaměření na konkrétní potřeby pracovního trhu v regionu, a to díky prokonzultování těchto potřeb s největšími místními zaměstnavateli. Další silnou stránkou je poměrně široký záběr vzdělávacích aktivit, kdy je pozornost věnována i jazykovému vzdělávání. V případě neúspěchu při hledání zaměstnání, můţe absolvent zkusit najít uplatnění v nedalekém Německu. Slabé stránky projektu – mezi slabými stránkami je nutné zmínit především sloţení cílové skupiny, a to konkrétně uchazeče o zaměstnání s nízkým vzděláním a dlouhodobě nezaměstnané. U těchto osob, které nemají téměř ţádné pracovní návyky, je riziko, ţe vzdělávací kurz nedokončí z důvodu nízké motivace. Je proto potřeba ošetřit jejich účast v projektu smluvní sankcí za předčasné ukončení a nedokončení kurzu. Dále je nutné těmto 52
uchazečům neustále zdůrazňovat výhody, jakým se jim dostane v případě absolvování kurzu a získání zaměstnání a tím je motivovat, aby se dokončení kurzu pro ně stalo prioritou. Příležitosti – tento projekt otvírá moţnost navázat novou formu spolupráce mezi jednotlivými zaměstnavateli v regionu. Podnikům je nutné zdůraznit, ţe v případě pracovní síly nemohou vystupovat jako konkurenti, ale společně definovat poţadavky a nároky na kvalifikovanost pracovní síly. Hrozby – největší hrozbou je nezájem zaměstnavatelů o takto kvalifikované zaměstnance. Další hrozbu představují všudypřítomné personální agentury dodávající levnou pracovní sílu z východních zemí ve velkém. Existující smlouvy mezi personálními agenturami a zaměstnavateli i dodávání pracovníků jsou pro obyvatele regionu hlavní překáţkou v získávání vhodného zaměstnání. Za hrozbu, která by měla přímý vliv na neúspěch projektu, můţeme povaţovat také nezájem ze strany nezaměstnaných o zapojení se do vzdělávacího kurzu. V tomto případě můţe být nápomocen pracovní úřad, který doporučí vhodné kandidáty na umístění do kurzu. K tomu, aby mohlo dojít k realizaci projektu, je nutné sledovat vyhlášené výzvy k předkládání ţádostí o dotace. V tomto případě by byla ţádost podávána v rámci operačního programu Zaměstnanost, který je financován z Evropského sociálního fondu. Pro tento fond fungují v České republice velmi přehledné a pravidelně aktualizované webové stránky, kde jsou vyvěšovány aktuálně vyhlášené výzvy. Ţadatelé zde získají všechny potřebné informace, a to včetně metodických pokynů, pravidel a příruček nejen pro ţadatele, ale také pro následné příjemce dotace. Aby byla ţádost úspěšná, musí být splněny všechny poţadavky stanovené konkrétní výzvou. Je nutné striktně dodrţet všechny poţadované náleţitosti, aby nedošlo ke zbytečnému vyřazení ţádosti např. z důvodu formálních chyb nebo jiných nedostatků.
53
4 VÝZKUMNÁ ČÁST Výzkumná část diplomové práce je zaměřená na to, jaké povědomí panuje mezi obyvateli tachovského regionu o moţnostech vyuţívání dotací z fondů EU, jaké mají s případnými projekty zkušenosti a jak vnímají přínos projektů pro rozvoj regionu. Ke zjištění potřebných informací je zvolena jako výzkumná metoda dotazníkového šetření. Cílem výzkumu je zapojit do šetření nejen běţné občany, ale také zástupce veřejného, neziskového a firemního sektoru. Díky širšímu spektru respondentů je tedy moţné nejen zhodnotit, jaké názory na problematiku dotací převládají ve společnosti, ale také porovnat odpovědi jednotlivých skupin respondentů, rozdělených podle shodných kritérií.
4.1 Stanovení hypotéz Pod pojmem hypotéza rozumíme výpověď, jejíţ platnost se pouze předpokládá, ale zároveň musí být formulována takovým způsobem, abychom ji mohli potvrdit, nebo vyvrátit. Hypotézu můţeme tedy charakterizovat jako vědecký zdůvodněný předpoklad moţného stavu skutečnosti.55 Při stanovování a formulaci hypotéz je třeba dodrţovat tři základní pravidla, která bývají označována jako zlatá pravidla hypotézy: hypotéza, je tvrzení, které je vyjádřeno oznamovací větou, hypotéza musí vyjadřovat vztah mezi dvěma proměnnými, proto musí být vţdy formulována jako tvrzení o rozdílech, vztazích nebo následcích, hypotézu musí být moţno empiricky ověřit. Proměnné, jeţ v hypotéze vystupují, musí být změřitelné (byť jen na základě kategorizace).56 Hypotéza č. 1:
Lidé s vyšším vzděláním se více zajímají o problematiku regionálního
rozvoje, neţ lidé se vzděláním niţším. Hypotéza č. 2:
Časté korupční skandály mají výrazný negativní vliv na potenciální ţadatele
o dotace, kteří tak mnohdy ztrácí důvěru k zainteresovaným institucím a díky tomu o podporu ani neţádají. 55
PSTRUŽINA, K. Atlas filozofie vědy. (Fond rozvoje MŠMT F5 1747/1999) (Fond rozvoje MŠMT F5 1588/2002). [cit. 2013-12-02+. Dostupné na WWW: http://nb.vse.cz/kfil/win/atlas1/hypoteza.htm 56 CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. (2007). Praha: Grada Publishing a.s. s. 17
54
Hypotéza č. 3:
Veřejnost vnímá problematiku dotací z Evropských fondů spíše negativně.
Hypotéza č. 4:
Pro rozvoj tachovského regionu je třeba větší podpory zaměstnanosti,
vzdělanosti a rozvoje lidských zdrojů.
4.2 Metoda výzkumného šetření Výzkum je proveden pomocí dotazníkového šetření. V dotazníku byly pouţity jak uzavřené otázky, kdy respondenti vybírali z předem daných odpovědí, tak otevřené otázky, kdy mohli dotazovaní uvést svůj názor vlastními slovy. Dotazník obsahoval 17 otázek týkajících se regionálního rozvoje a čerpání dotací z Evropských fondů. Osloveno bylo 100 respondentů, přičemţ navráceno bylo 74 kompletně vyplněných dotazníků, tzn. návratnost 74%.
4.3 Statistické údaje o respondentech Sloţení respondentů bylo různorodé, aby byl zajištěn co nejširší vzorek veřejnosti. Byli osloveni muţi i ţeny, podnikatelé, zaměstnanci, studenti, důchodci, představitelé veřejné správy. V případě důchodců nebyl získán ţádný vyplněný dotazník, všichni oslovení odmítli spolupráci, neboť je prý uvedená problematika jiţ nezajímá. Nejaktivněji se do průzkumu zapojily ţeny.
Složení respondentů podle pohlaví Z celkového počtu 74 odevzdaných vyplněných dotazníků, jich bylo 49 vyplněno ţenami, které projevovaly vyšší zájem o realizované dotazníkové šetření neţ muţi. V následujícím grafu je zobrazeno procentní zastoupení ţen a muţů, kteří se zúčastnili výzkumu.
55
Obrázek 7: Složení respondentů podle pohlaví
33.78%
muži 66.22%
ženy
Zdroj: vlastní výzkum
Věkové složení respondentů Respondenti byli rozděleni do pěti věkových kategorií, a to 15 – 25 let, 26 – 35 let, 36 – 45 let, 46 – 55 let, 56 let a více. Poslední z kategorií nebyla zastoupena. V následujícím grafu je zobrazeno procentní zastoupení jednotlivých věkových kategorií. Obrázek 8: Věkové složení respondentů 44.40% 45.00% 40.00% 35.00%
27.80%
30.00% 25.00% 20.00%
16.60%
15.20%
36 - 45 let
46 - 55 let
15.00% 10.00% 5.00% 0.00% 15 - 25 let
26 - 35 let
Zdroj: vlastní výzkum
56
Složení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání Zastoupeny byly všechny kategorie vzdělání, od základního aţ po vysokoškolské, přičemţ více zájmu o vyplnění dotazníku projevovali středoškoláci a vysokoškoláci. V následujícím grafu je přehled procentního zastoupení respondentů podle nejvyššího dosaţeného vzdělání. Obrázek 9: Složení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání
5.53%
11.11%
38.90%
základní odborné s vyučením
38.90%
středoškolské s maturitou vyšší odborné
5.56%
vysokoškolské
Zdroj: vlastní výzkum
Složení respondentů podle ekonomické aktivity Mezi respondenty byly zastoupeny čtyři kategorie, přičemţ nejpočetnější skupinu tvořili zaměstnanci, a to jak soukromého, tak veřejného sektoru, druhou početnou skupinou byli osoby studující. Nechyběli ani soukromí podnikatelé a osoby spadající do kategorie v domácnosti / na mateřské / nezaměstnaný. V následujícím grafu je zobrazen přehled respondentů rozdělených dle ekonomické aktivity.
57
Obrázek 10: Složení respondentů podle ekonomické aktivity
zaměstnanec
11.10% 16.70%
38.90%
student v domácnosti/na mateřské/nezaměstnaný
33.30%
osoba samostatně výdělečně činná
Zdroj: vlastní výzkum
58
4.4 Výsledky výzkumného šetření Po čtyřech otázkách zjišťujících statistické údaje o respondentech následovalo celkem 13 otázek týkajících se problematiky regionálního rozvoje a dotací z Evropských fondů. Jedenáct otázek bylo uzavřených, dvě otázky otevřené. V následujícím textu jsou interpretovány výsledky výzkumného šetření.
Otázka: Zajímáte se vy osobně o rozvoj regionu, ve kterém žijete? Otázka zjišťovala, do jaké míry se respondenti zajímají o rozvoj regionu, ve kterém ţijí, v tomto případě byl myšlen tachovský region, neboť všichni dotazovaní měli bydliště ve zmíněném regionu. Převáţná většina dotazovaných se o rozvoj svého regionu zajímá, a to jak aktivně, tak pasivně. V následujícím grafu je zpracováno procentní zastoupení jednotlivých odpovědí na tuto otázku.
Obrázek 11: Zajímáte se vy osobně o rozvoj regionu, ve kterém žijete?
5.50% 16.70%
11.10% ano, aktivně se zapojuji ano, ale pouze pasivně ne, nezajímá mě to
66.70%
ne, je to zbytečné
Zdroj: vlastní výzkum
59
Otázka: Sledujete problematiku dotací z Evropských fondů? Tato otázka zjišťovala, zda se respondenti aktivně zajímají o problematiku dotací z Evropských fondů. Opět převaţovaly kladné odpovědi. Procentní zastoupení jednotlivých odpovědí je zobrazeno v následujícím grafu. Obrázek 12: Sledujete problematiku dotací z Evropských fondů?
27.7
16.7
ano, o tuto problematiku se aktivně zajímám ano, ale pouze okrajově
55.6
ne, tato problematika mě nezajímá
Zdroj: vlastní výzkum
Otázka: V jaké míře jsou podle vás dostupné informace o možnostech čerpání dotací z fondů EU? Tato otázka patřila vzhledem k získaným odpovědím k těm s překvapivými výsledky, neboť převáţná většina respondentů se domnívá, ţe informace jsou sice dostupné, ale pouze těm, kteří se o danou problematiku aktivně zajímají. Pouze 5,6% dotázaných je toho názoru, ţe informace jsou dobře dostupné kaţdému a v dostatečném mnoţství. Procentní zastoupení jednotlivých odpovědí je znázorněno následujícím grafem.
60
Obrázek 13: V jaké míře jsou podle vás dostupné informace o možnostech čerpání dotací z fondů EU?
myslím si, že informací je dostatek a jsou pro každého dobře dostupné 5.60% 11.11% 38.89% 44.40%
informace jsou dostupné jen těm, kteří jsou v problematice zainteresováni informace jsou dostupné, ale zájemce si je musí složitě vyhledávat informace nejsou dostupné
Zdroj: vlastní výzkum
Otázka: Zaznamenali jste v poslední době (cca 3 měsíce) v médiích nějakou zprávu, která se týkala (ať negativně nebo pozitivně) čerpání dotací z EU? Tato otázka reaguje především na mnoţící se zprávy o neefektivnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU. Dle článku, zveřejněného dne 10. února 2014 zpravodajským serverem Novinky, je Česká republika v čerpání evropských dotací nejhorší ze všech evropských zemí. V roce 2013 nedočerpala ČR deset miliard korun, v letošním roce pravděpodobně nedočerpá aţ 24 miliard korun. Dne 12. února 2014 byla stejným zpravodajským serverem zveřejněna zpráva, ţe Ministerstvo ţivotního prostředí nevyčerpalo v roce 2013 celkem devět miliard korun a v letošním roce je moţné, ţe ztráta bude navýšena o dalších 13 miliard korun. Z tohoto důvodu byla zařazena výše uvedená otázka, která měla za cíl zjistit, zda respondenti registrují zprávy o čerpání dotací v médiích. Následující graf zobrazuje procentní zastoupení jednotlivých odpovědí.
61
Obrázek 14: Zaznamenali jste v poslední době (cca 3 měsíce) v médiích nějakou zprávu, která se týkala (ať negativně nebo pozitivně) čerpání dotací z EU?
11.10%
ano, zpráva byla pozitivní
38.90%
ano, zpráva byla negativní 50% ne, nezaznamenal/a jsem žádnou zprávu
Zdroj: vlastní výzkum
Otázka: Pokud jste na předchozí otázku odpověděl/a ANO, prosím přibližte alespoň heslovitě, o jakou zprávu se jednalo a jaký jste z ní měl/a pocit. V první ze dvou otevřených otázek měli respondenti moţnost vyjádřit se ke zprávě v médiích, kterou zaznamenali v souvislosti s čerpáním dotací z fondů EU. Nejčastěji respondenti zmiňovali nedostatečné čerpání dotací. Nejzajímavější odpovědi (neupravená citace): ČR je nejhorší v čerpání v celé EU, nejhorší je Fond ţivotního prostředí, pozdě vyhlašoval dotace. Financování projektů z Evropských sociálních fondů (Od kočárku k podnikání – určitě příznivý pocit). Jednalo se o zprávy komentující chybné postupy při čerpání dotací, které vedly k zamítnutí dotace. Dobrý pocit z toho nemám – je sice pravda, ţe newspeak EU je příšerný a administrativa zdrcující, ale snad by aspoň lidé, co se podobnými věcmi zabývají, mohli věci aspoň trošku rozumět. Neefektivní čerpání dotací, korupční skandály. Špatné čerpání dotací, vypršení lhůty pro čerpání dotací. Za období let 2007 – 2013 ČR nevyčerpá cca 10 miliard Kč, které jsme mohli mít z EU. Dojem mám velmi špatný, protoţe za tyto peníze mohlo být 200 čističek odpadních vod v malých obcích (do 2.000 obyvatel). 62
Vţdyť i Slovenská republika víc peněz dostává, neţ odevzdává do EU. Organizace čerpající finanční prostředky z OP VK JMK v rámci podpory 3.2 čerpala peníze na vzdělávání dospělých (kosmetičky apod.) a podváděla. vytaţení případu na světlo Boţí mě opravdu zaujalo, neboť organizaci provozuje švagrová hejtmana JMK a překvapilo mě, ţe uţ začíná docházet na kamarádíčky. Podvody s dotacemi – můj dojem byl negativní. ROP Severozápad – zlodějna na druhou. Jak je vidět z uvedených reakcí, respondentům spíše ulpívají v paměti negativní zprávy, neţ ty pozitivní.
Otázka: Jaké projekty financované z Evropských fondů mají, dle vašeho názoru, největší vliv na rozvoj regionu, ve kterém žijete? V této otázce měli respondenti uvést, jaké oblasti jsou pro rozvoj jejich regionu nejpodstatnější. Nejvíce dotazovaných uvedlo, ţe projekty zaměřené na infrastrukturu, druhá příčka patří ochraně ţivotního prostředí a jako třetí byla nejčastěji zmiňována podpora podnikání. Obyvatelé tachovského regionu jsou si patrně dobře vědomí důleţitosti ochrany ţivotního prostředí, neboť Tachovsko se pyšní, díky absenci těţkého průmyslu, téměř nezničenou krajinou, v mnohých místech i nedotčenou. Toto je třeba zachovat i pro budoucí generace. Procentní zastoupení jednotlivých odpovědí je znázorněno následujícím grafem.
63
Obrázek 15: Jaké projekty financované z Evropských fondů mají, dle vašeho názoru, největší vliv na rozvoj regionu, ve kterém žijete? infrastruktura (komunikace, technické sítě apod.) 6.25%
ochrana životního prostředí
6.25%
podpora podnikání
29.16%
8.33%
občanská vybavenost
8.33% 10.42%
16.67%
podpora aktivní politiky zaměstnanosti
14.58%
podpora vzdělanosti rozvoj lidských zdrojů zachování kulturního dědictví
Zdroj: vlastní výzkum
Otázka: Česká republika čerpá prostředky z EU fondů neefektivně (nevyčerpá vše, co je pro ni určeno). Co si myslíte, že je hlavním důvodem? Taktéţ tato otázka se opírá o jiţ zmíněné zprávy o nevyčerpaných prostředcích z Evropské unie. Otázka měla za cíl zjistit, co je, dle názoru respondentů, hlavním důvodem vysoké neúspěšnosti České republiky v této oblasti. Nejvíce se dotazovaní přikláněli k tvrzení, ţe neefektivní čerpání prostředků z EU je způsobeno vysokou administrativní zátěţí při zpracování ţádosti o dotaci a následné realizaci projektu. Shodné procento dotazovaných uvedlo, ţe důvodem je nedostatek zkušeností a malá informovanost ţadatelů, skepse a nedůvěra potenciálních ţadatelů způsobená několika korupčními aférami a sloţitá, nesjednocená a stále se měnící pravidla pro čerpání dotací. Nejméně dotazovaných uvedlo, ţe příčinou je dlouhá čekací doba na proplacení finanční podpory. V následujícím grafu je zobrazeno procentní zastoupení jednotlivých odpovědí na tuto otázku.
64
Obrázek 16: Česká republika čerpá prostředky z EU fondů neefektivně (nevyčerpá vše, co je pro ni určeno). Co si myslíte, že je hlavním důvodem?
vysoká administrativní zátěž při zpracování žádosti o dotaci a následné realizaci projektu nedostatek zkušeností a malá informovanost žadatelů 2.41% 7.14%
skepse a nedůvěra potenciálních žadatelů způsobená několika korupčními aférami
21.43%
11.90%
19.04%
19.04%
složitá, nesjednocená a stále se měnící pravidla pro čerpání dotací
19.04% zdlouhavá administrativa a proces schvalování ze strany řídících orgánů v mnoha případech potřeba vlastního předfinancování celé akce dlouhá čekací doba na proplacení finanční podpory
Zdroj: vlastní výzkum
Otázka: Domníváte se, že prostředky z EU fondů míří skutečně tam, kde je jich potřeba? Otázka měla za cíl zjistit, jak vnímají respondenti účelnost vyuţití finančních prostředků z EU, zda jsou, dle jejich názoru, zamířeny opravdu tam, kde je jich potřeba, zda jsou podporovány projekty a aktivity, které mají smysl a jsou pro rozvoj regionu přínosem. Z obdrţených odpovědí je patrné, ţe většina dotazovaných se domnívá, ţe jsou podporovány spíše nepotřebné aktivity. V několika dotaznících se u otázky objevily poznámky, ţe mnoho projektů vzniká uměle, aby byly vyčerpány peníze, přestoţe jejich přínos je značně pochybný. 65
Mnoho respondentů také poznamenalo, ţe jim není zcela jasný důvod přehnaných poţadavků na publicitu, kdy jsou na tisk bilboardů „Podpořeno z fondů EU“, vlaječek EU a výrobu bronzových pamětních desek vynakládány horentní sumy, jeţ by mohly být vyuţity mnohem smysluplnějším způsobem. Pouze 5,26% dotazovaných je přesvědčeno, ţe peníze z EU fondů jsou skutečně vyuţívány efektivně na smysluplné účely. Výsledek tedy poněkud ţalostný. Procentní zastoupení jednotlivých odpovědí je zobrazeno v následujícím grafu. Obrázek 17: Domníváte se, že prostředky z EU fondů míří skutečně tam, kde je jich potřeba?
10.54%
nevím, nedokážu posoudit absolutně ne, peníze jsou využívány na projekty, které nejsou ničím přínosné
21.05%
převážně ne, je mnoho zbytečných projektů a mezi nimi několik světlých výjimek
21.05% 42.10%
převážně ano, ale některé projekty jsou zbytečné ano, myslím, že jsou využívány efektivně na smysluplné účely
5.26%
Zdroj: vlastní výzkum
Otázka: Na jakou oblast by podle vás měly být především zaměřeny finanční prostředky z EU fondů v následujících letech (myšleno pro váš region)? V této otázce měli dotazovaní moţnost vyjádřit se, do jakých oblastí by měly být namířeny prostředky finanční podpory z EU fondů v následujících šesti letech, tj. v programovém období 2014 -2020. Nejvíce se respondenti přikláněli k nutnosti podpořit zaměstnanost a malé a střední podnikatele. Procentní zastoupení jednotlivých odpovědí je uvedeno v následujícím grafu.
66
Obrázek 18: Na jakou oblast by podle vás měly být především zaměřeny finanční prostředky z EU fondů v následujících letech (myšleno pro váš region)?
věda a výzkum
1.89%
podpora průmyslových podniků
1.90% 3.77%
podpora malých měst a obcí (do 2.000 obyvatel)
9.43%
ochrana životního prostředí zemědělství, podpora zemědělců
11.32%
využívání obnovitelných zdrojů energie
11.32%
výstavba silniční a železniční sítě
11.32%
podpora rozvoje vzdělanosti a lidských zdrojů
11.32% 15.09%
podpora malých a středních podnikatelů
22.64%
podpora zaměstnanosti 0.00%
5.00%
10.00%
15.00%
20.00%
25.00%
Zdroj: vlastní výzkum
Otázka: Financování jakých oblastí z EU fondů je, dle vašeho názoru, pro region, ve kterém žijete, nepodstatné (nepotřebné) v následujících šesti letech? V této otázce bylo úkolem dotazovaných zamyslet se, jaká oblast je pro rozvoj jejich regionu nepodstatná. Velkým překvapením bylo nejvíce odpovědí u podpory malých měst a obcí do 2.000 obyvatel, přestoţe Tachovsko patří k hospodářsky slabším regionům, a to především kvůli svému venkovskému charakteru. Je zde velké mnoţství obcí a malé mnoţství větších měst. Na druhém místě byla zvolena podpora vědy a výzkumu. Vzhledem k tomu, ţe na Tachovsku není ţádná vysoká škola ani instituce zabývající se vědou a výzkumem, je tento výsledek logický. Na shodné příčce se umístila podpora zemědělců. Procentní zastoupení všech odpovědí znázorňuje následující graf.
67
Obrázek 19: Financování jakých oblastí z EU fondů je, dle vašeho názoru, pro region, ve kterém žijete, nepodstatné (nepotřebné) v následujících šesti letech?
2.70%
podpora zaměstnanosti podpora rozvoje vzdělanosti a lidských zdrojů podpora malých a začínajících podnikatelů ochrana životního prostředí výstavba silniční a železniční sítě podpora průmyslových podniků využívání obnovitelných zdrojů energie zemědělství, podpora zemědělců věda a výzkum podpora malých měst a obcí (do 2.000 obyvatel)
2.70% 5.40% 5.40% 8.11% 10.81% 13.51% 16.22% 16.22% 18.92%
Zdroj: vlastní výzkum
Otázka: Jaká z následujících oblastí je, dle vašeho názoru, finančně nadhodnocená? Tzn. z EU fondů je pro ni vyhrazeno příliš mnoho prostředků na úkor ostatních oblastí? V této otázce respondenti posuzovali, zda jsou podle nich nějaké oblasti finančně nadhodnocené na úkor jiných oblastí. Nejvíce dotazovaných uvedlo, ţe neví, či nedokáţe posoudit. Procentní zastoupení jednotlivých odpovědí je uvedeno v následujícím grafu. Obrázek 20: Jaká z následujících oblastí je, dle vašeho názoru, finančně nadhodnocená? Tzn. z EU fondů je pro ni vyhrazeno příliš mnoho prostředků na úkor ostatních oblastí? podpora malých měst a obcí (do 2.000…
5.26%
podpora malých a začínajících podnikatelů
5.26%
ochrana životního prostředí
5.26%
zemědělství, podpora zemědělců
10.53%
výstavba silniční a železniční sítě
10.53%
využívání obnovitelných zdrojů energie
15.79%
podpora průmyslových podniků
15.79% 31.58%
nevím, nedokážu posoudit
Zdroj: vlastní výzkum
68
Otázka: Jaká z následujících oblastí je, dle vašeho názoru, finančně podhodnocená? Tzn. z EU fondů je pro ni vyhrazen nedostatečný objem prostředků? V této otázce jiţ byli dotazovaní více rozhodní, neţ v otázce předchozí. Dle jejich názoru je finančně podhodnocená především oblast podpory malých a začínajících podnikatelů a podpora zaměstnanosti. Jednotlivé odpovědi v procentním vyjádření zobrazuje následující graf. Obrázek 21: Jaká z následujících oblastí je, dle vašeho názoru, finančně podhodnocená? Tzn. z EU fondů je pro ni vyhrazen nedostatečný objem prostředků?
věda a výzkum
5.26%
podpora rozvoje vzdělanosti a lidských zdrojů
5.26%
podpora průmyslových podniků
5.26%
ochrana životního prostředí
5.26%
zemědělství, podpora zemědělců
10.53%
výstavba silniční a železniční sítě
10.53% 15.79%
podpora zaměstnanosti podpora malých a začínajících podnikatelů
21.05%
nevím, nedokážu posoudit
21.05%
Zdroj: vlastní výzkum
Otázka: Zde je místo pro vaše další poznatky, názory a připomínky. Poslední otázka spadá do kategorie otázek otevřených. Respondenti měli moţnost vyjádřit se k dané problematice vlastními slovy. V dotaznících se objevilo velmi mnoho nelichotivých komentářů, které obsahovaly i vulgarismy na adresu těch, kteří mají na starosti rozdělování a administraci dotací z EU fondů. Zde jsou uvedeny některé ze slušných zajímavých reakcí: Bohuţel kvůli podvodům s dotacemi je celý proces získání dotací přebyrokratizovaný a doplácí na to potřebné uţitečné projekty. Na získání dotací je nutno platit nemalými částkami poradce, aby se dotace mohla získat. Měli by se více podporovat zemědělci, abychom byli zase soběstační v pěstování a výrobě potravin a nemuseli jsme vše dováţet ze zahraničí. Vţdyť jsme dříve bývali jako okres zemědělskou velmocí.
69
Měli by se více podporovat malí a střední podnikatelé, protoţe ti dávají lidem práci. EU fondy jsou dobrá myšlenka, ale špatně provedená, stejně jako před lety kuponová privatizace. Cíl dobrý, cesta špatná. V dotacích je místo hlavně pro ty, kteří si chtějí jen nakapsovat a umí je zneuţívat. Dotace jsou jen pro vyvolené, obyčejný malý ţivnostník na ně nedosáhne. Pravidla jsou udělaná tak, aby je splnil jen vyvolený okruh osob s dostatečným kapitálem. Z Evropských fondů je především placena spousta „projektů“, které si to vůbec nezaslouţí, jelikoţ jejich majitelé mají svých prostředků dost (např. Maximus resort), nebo jsou jejich finance uţ tak dost netransparentní (Farma Bolka Polívky). Tyhle projekty se skrývají pod hesly typu „rozvoj turismu a kultury“, ale přijde mi to jako cpaní do kapes uţ tak dost bohatých podnikatelů. Pominuli fakt, ţe mi celá EU přijde jako obrovský nesmysl a zásadně nesouhlasím s její existencí, „evropské peníze“ by měly směřovat především na podporu soběstačnosti
kaţdého
státu
(tzn.
zemědělství,
průmysl,
vzdělání,
zaměstnanost, ţivotní prostředí). Jak je vidět z výše uvedených reakcí, mezi respondenty převaţuje především negativní postoj k systému přidělování dotací, který je podporován častými korupčními aférami a zneuţíváním dotací. Je vidět, ţe ve společnosti panuje spíše skeptický a nedůvěřivý postoj k celé problematice.
70
4.5 Ověření hypotéz Cílem výzkumného šetření bylo nejen získat cenné informace o dané problematice od obyvatel regionu, ale také potvrzení či vyvrácení předem stanovených hypotéz. Hypotéza č. 1:
Lidé s vyšším vzděláním se více zajímají o problematiku regionálního
rozvoje, než lidé se vzděláním nižším. Tato hypotéza byla výzkumným šetřením potvrzena. Kompletně vyplněný dotazník odevzdalo větší procento lidí s vyšším neţ středním odborným vzděláním zakončeným výučním listem. Nejmenší zájem o problematiku rozvoje regionu a dotací z EU fondů projevovali lidé se základním vzděláním.
Hypotéza č. 2:
Časté korupční skandály mají výrazný negativní vliv na potenciální
žadatele o dotace, kteří tak mnohdy ztrácí důvěru k zainteresovaným institucím a díky tomu o podporu ani nežádají. Taktéţ druhá hypotéza byla dotazníkovým šetřením potvrzena. Dotazovaní povaţují za jednu z hlavních příčin nízkého čerpání dotací z EU skepsi a nedůvěru potenciálních ţadatelů, která je způsobena korupčními skandály. Tato odpověď byla v dotazníkovém šetření zastoupena v 19,04%.
Hypotéza č. 3:
Veřejnost vnímá problematiku dotací z Evropských fondů spíše negativně.
I třetí hypotéza byla výzkumem potvrzena. Dotazovaní se přikláněli k názoru, ţe projekty financované dotacemi z EU jsou z větší míry nepotřebné, zatímco ty skutečně uţitečné podporovány nejsou. Hypotézu potvrzuje také velké mnoţství negativních reakcí v obou otevřených otázkách, přičemţ poslední otázka se dočkala mnoha nelichotivých a i vulgárních reakcí na adresu čerpání finančních prostředků z EU fondů.
Hypotéza č. 4:
Pro rozvoj tachovského regionu je třeba větší podpory zaměstnanosti,
vzdělanosti a rozvoje lidských zdrojů. Hypotéza byla částečně potvrzena. Nejvíce respondentů se přiklánělo k názoru, ţe v následujících šesti letech je zapotřebí zacílit podporu hlavně na oblast zaměstnanosti. Na
71
druhém místě však zmiňovali podporu malých a středních podnikatelů, zatímco rozvoj vzdělanosti a lidských zdrojů byl aţ na třetím místě.
72
ZÁVĚR Předkládaná diplomová práce byla zaměřena na regionální rozvoj a evropské fondy. V teoretické části byly vysvětleny základní pojmy, které jsou pro pochopení problematiky zcela zásadní. Dále se teoretická část zabývala jednotlivými dotačními tituly, a to nejen pro programové období 2007 – 2013, ale byly nastíněny i změny v připravovaném období 2014 – 2020. Praktická část se přímo zaměřovala na rozvoj konkrétního regionu, a to hospodářsky stále slabého Tachovska. Po charakteristice regionu byl představen jeden z úspěšně fungujících projektů, který je realizován největším zaměstnavatelem v Tachově, a to výrobním podnikem Grammer Tachov. V návaznosti na výklad týkající se charakteristiky regionu je v diplomové práci předloţen také návrh projektu na rozvoj lidských zdrojů a zvýšení kvalifikace místní pracovní síly. Poslední část, tedy výzkumná, byla vypracována na základě dotazníkového šetření provedeného mezi obyvateli regionu, a to se zaměřením na všechny věkové skupiny od 15 let výše. Šetření se zúčastnili obyvatelé různého vzdělání a různé ekonomické aktivity. Z výsledků výzkumného šetření, ale také z mediálně zveřejňovaných zpráv, vyplývá, ţe Česká republika je stále, řekněme, „amatérem“ v čerpání dotací z Evropských fondů. Hlavním důvodem je stále nejednotný, chaotický a stále se měnící systém pravidel pro čerpání dotací, kdy kaţdý orgán administrující příslušné ţádosti operuje se svými vlastními pravidly. Díky tomu musí ţadatelé neustále nastudovávat nové a nové poţadavky, musí se orientovat v nekonečné záplavě nařízení a poţadavků. Kaţdý správce dotačního titulu chce po ţadatelích a příjemcích dotací něco jiného, coţ je pro potenciální ţadatele značně demotivující. Dalším důvodem je jistě nízká pruţnost těch, kteří jsou pověřeni přípravou programových období a poté vyhlašováním výzev. V současné době, kdy jiţ máme rok 2014, ještě není jasná konečná podoba programového období na následujících šest let. Díky tomu budou opět vyhlašovány výzvy k předkládání dotací na poslední chvíli, pravidla budou šitá, lidově řečeno horkou jehlou a pravděpodobně se v roce 2020 ocitneme v téţe situaci jako nyní, a to s nevyčerpanými finančními prostředky. K pozitivnímu náhledu veřejnosti na celou problematiku evropských dotací jistě nepomáhají ani časté korupční skandály, podvody a zneuţívání dotací. Pravdou je, ţe existuje velké mnoţství naprosto nepotřebných a zbytečných projektů, které byly realizovány buď na základě korupčního jednání, nebo z důvodu, aby byly prostředky z EU fondů včas vyčerpány. Mnozí lidé přisuzují tento fakt chybnému jednání ze 73
strany Evropské unie, ale ve skutečnosti je to chyba České republiky. Nejsme schopni vytvořit jednotný systém jasných pravidel, máme zbytečně moc dotačních titulů (operačních programů), které řídí přímo armáda úředníků, nejsme schopni zajistit efektivní kontrolu čerpání dotací a zabránit korupčnímu jednání. Všechny tyto zmíněné záleţitosti mají výrazný vliv na potenciální ţadatele, kteří pak ztrácejí chuť navrhovat projekty a rozvíjet tak regiony, ve kterých ţijí. Pro zvýšení efektivity čerpání evropských peněz je nutné: sjednotit systém pravidel jak nejvíce to jen bude moţné; zajistit častější kontroly čerpání finančních prostředků; zpřísnit postihy těch, kteří budou dotace zneuţívat; snaţit se zabránit korupčnímu jednání; sníţit mnoţství operačních programů a zpřehlednit systém přidělování dotací. Z výše uvedeného vyplývá, ţe Česká republika má před sebou ještě dlouhou cestu. Pozitivním krokem vpřed je jiţ to, ţe v následujícím programovém období je navrhováno podstatně méně operačních programů, coţ celý systém přidělování dotací jistě usnadní. Doufejme, ţe v následujícím období budeme čerpat pro nás vyčleněné prostředky efektivně a na aktivity, které jsou opravdu potřebné.
74
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 272 s. ISBN 978-80-247-1369-4 KLIKOVÁ, CH., KOTLÁN, I. Hospodářská politika. Praha: Institut vzdělávání SOKRATES, 2006. 339 s. ISBN 80-8657-237-4 LACINA, K. Regionální rozvoj a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007. 69 s. ISBN 978-80-86754-74-1 MALINOVSKÝ, J., SUCHÁČEK, J. Velký anglicko-český slovník regionálního rozvoje a regionální politiky EU. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2008. 959 s. ISBN 80-248-1117-0 MATES, P., WOKOUN, R. a kol. Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2001. 200 s. ISBN 80-7175-100-6 Nová regionální politika. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2002. 42 s. POSTRÁNECKÝ, J. Urbanismus a územní rozvoj: Regionální politika a regionální rozvoj v České republice. Ročník XII – číslo 5/2010. Praha: Ústav územního rozvoje při Ministerstvu pro místní rozvoj, 2010. SKOKAN, K. Evropská regionální politika v kontextu vstupu České republiky do Evropské Unie. Ostrava: Repronis, 2003. 114 s. ISBN 80-7329-023-5 Strategie regionálního rozvoje. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2006 WOKOUN, R. Strukturální fondy č. 1 – Příprava České republiky na využívání strukturálních fondů. Praha: MMR ČR, 1998, 85 s. WOKOUN, R., MATES, P. Management regionální politiky a reforma veřejné správy. 1. vyd. Praha: Linde Praha, 2006. 351 s. ISBN 80-7201-608-3 WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. a kol. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008. 475 s. ISBN 80-7201-699-7 WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do EU. Praha: VŠE – Oeconomica, 2003. 326 s. ISBN 80-2450-517-7
75
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
Elektronické zdroje ABZ slovník cizích slov. Pojem homogenní region. Dostupné z WWW: http: //slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/homogenni-region BusinessInfo.cz.
Regionální
politika
Evropské
unie.
Dostupné
z WWW:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/regionalni-politika-evropske-unie-3614.html Centrum pro regionální rozvoj České republiky. Cíl 3. Dostupné z WWW: http://www.cil3.cz/evropska_uzemni_spoluprace.htm Czechinvest. Co je to operační program Podnikání a inovace? Dostupné z WWW: http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi EurActiv.cz. Euroregiony. Dostupné z WWW://www.euractiv.cz/regionalnirozvoj/analyza/euroregiony EurActiv. Evropský fond sociálního rozvoje. Dostupné z WWW: http://www.euractiv.cz/index.php?id=evropsky-fond-regionalniho-rozvoje Euroskop – Věcně o Evropně. Regionální politika. Dostupné z WWW: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/ Evropská komise. Regionální politika – Inforegio. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/glossary/convergence_objective_cs.cfm Evropská komise. Fond soudržnosti. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/cohesion/index_cs.cfm Evropský sociální fond v ČR. Dostupné z WWW: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialnifond-v-cr Metodická
podpora
regionálního
rozvoje.
Regionální
rozvoj.
Dostupné
z WWW:
http://www.regionalnirozvoj.cz Ministerstvo pro místní rozvoj. Příprava období 2014 – 2020. Dostupné z WWW: http://www.mmr.cz Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/cile-op-vk 76
Ministerstvo ţivotního prostředí. Udržitelný rozvoj. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj Operační program doprava. Základní informace. Dostupné z WWW: http//www.opd.cz/cz/Zakladni-informace Operační program ţivotní prostředí. Implementační dokument. Dostupné z WWW: http//www.opzp.cz/sekce/392/obecne-predpisy/ Plzeňský kraj. Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje 2014. Dostupné z WWW: http://www.plzensky-kraj.cz Státní zemědělský intervenční fond. Program rozvoje venkova. Dostupné z WWW: http.//www.szif.cz Strukturální fondy. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Dostupné z WWW: http//www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/Glosar/E/Evropsky-zemedelskyfond-pro-rozvoj-venkova-(EAFRD Strukturální fondy. Fondy Evropské unie: 26,7 miliard € pro Českou republiku. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU Strukturální
fondy.
Integrovaný
operační
program.
Dostupné
z
WWW:
http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Tematicke-operacniprogramy/IOP Strukturální
fondy.
Operační
program
životní
prostředí.
Dostupné
z
http//strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Tematicke-operacniprogramy/OP-Zivotni-prostredi
77
WWW:
