Evropská společnost v praxi

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Katedra obchodního práva

Diplomová práce

Evropská společnost v praxi

Ing. Petr Štrauch 2008

Čestné prohlášení „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a citačními zvyklostmi.“

……………………………… Petr Štrauch

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch

OBSAH

1.

ÚVOD ............................................................................................................................ 2

2.

EVROPSKÁ SPOLEČNOST v evropském kontextu .................................................... 5

2.1. Societas Europaea .......................................................................................................... 5 2.2. Vývoj a vznik právní úpravy .......................................................................................... 7 3.

EVROPSKÁ SPOLEČNOST v právní úpravě .............................................................. 9

3.1. Prameny právní úpravy SE............................................................................................. 9 3.2. Evropská společnost v českém právním řádu .............................................................. 13 3.3. Založení a vznik evropské společnosti ......................................................................... 17 4.

EVROPSKÁ SPOLEČNOST v praxi .......................................................................... 21

4.1. Evropská společnost v číslech ...................................................................................... 21 4.2. Evropská společnost v České republice ....................................................................... 25 4.2.1.

Založení evropské společnosti ............................................................................. 31

4.2.2.

Předmět činnosti evropské společnosti ................................................................ 39

4.2.3.

Počet zaměstnanců evropské společnosti ............................................................. 42

4.2.4.

Struktura a složení řídících orgánů evropské společnosti .................................... 46

4.2.5.

Majetková struktura evropské společnosti ........................................................... 51

5.

EVROPSKÁ SPOLEČNOST – shrnutí ....................................................................... 55

RESUMÉ .......................................................................................................................... 59 Seznamy tabulek a grafů: ................................................................................................. 61 Seznam použité literatury: ................................................................................................ 62 Monografie: ...................................................................................................................... 62 Odborné články: ............................................................................................................... 62 Internetové zdroje: ........................................................................................................... 63

1


1. ÚVOD Název práce „Evropská akciová společnost v praxi“ předurčuje její obsah, zaměření i strukturu. Hlavním tématem, kterému je tato práce věnovaná, je relativně nová forma obchodní společnosti „evropská společnost“, zejména pak její úprava v českém právním řádu s důrazem na její praktické aspekty. Evropská společnost, resp. evropská akciová společnost, je, přestože se myšlenky o vzniku tohoto institutu objevují již před několika desetiletími, relativně novým prvkem v našem, ale i evropském právním řádu. V souvislosti s jeho uvedením do praxe vyvstala řada právních otázek, na které je nutné postupně hledat odpovědi. Jedná se o obchodněprávní oblast, která však přesahuje do dalších právních odvětví a které se v současné době věnuje řada odborných diskusí a vědeckých prací, osobností z řad teoretiků právní vědy i praktických uživatelů. Evropská společnost jako nová forma právnické osoby zakládá zcela nový prostor pro rozšíření jednotného vnitřního trhu v rámci Evropské unie. Je výsledkem několik desetiletí trvající snahy o vytvoření nadnárodní formy společnosti na úrovni komunitárního práva, která by umožnila další stupeň integrace společného trhu a rozvoj základních svobod, zejména pak realizaci svobody pohybu a usazování. Zakotvení institutu evropské akciové společnosti v evropském právu představuje další krok na cestě k plné ekonomické integraci v Evropě zahájené v poválečném období a trvající až do současnosti. Smyslem vzniku této právní úpravy bylo, jak vyplývá z úvodní části Nařízení Rady č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti, posílení ekonomické integrace v rámci vnitřního trhu, postupné odstraňování faktických i právních bariér podnikání na vnitřním trhu a přizpůsobení rámce současným trendům a podmínkám v globálním světě1. Protože se jedná o institut, jehož význam značně přesahuje hranice jednotlivých států, ale zároveň významným způsobem zasahuje do jejich právních řádů, byl jeho vznik spojen s mnohými problémy, což se projevilo nejen na samotném procesu jeho tvorby, ale bohužel rovněž na konečném výsledku, kterými jsou zejména Nařízení Rady ES č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu evropské společnosti (dále jen Nařízení SE, Nařízení nebo NoSE) a navazující Směrnice Rady č. 2001/86/ES (dále jen Směrnice SE, Směrnice nebo SoSE), kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. Přestože bylo dosaženo konsenzu ohledně legislativní úpravy nadnárodní formy akciové společnosti na 1

Preambule Nařízení Rady č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu evropské společnosti (SE)

2

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch úrovni komunitárního práva a jedná se o významný krok směrem k posílení evropského trhu, vzbuzuje nová právní úprava řadu pochybností a otázek. Proces tvorby práva v případě tohoto institutu pokračuje ve fázi aplikace norem a jejich interpretace, při níž bude hrát nezastupitelnou roli zejména Evropský soudní dvůr. Nová forma právnické osoby byla postupně implementovaná do právních řádů všech členských států, které se musely vypořádat s jejím specifickým postavením i úpravou. Evropská společnost přinesla do národního práva nové prvky zejména v oblasti práva společností a práva akciového, ať už se jedná o proces zakládání a vzniku evropské společnosti, modely jejího řízení, tak i práv spojených s vydáváním cenných papírů (zejména akcií) a související ochranou práv menšinových akcionářů a věřitelů. V souvislosti s možností relativně snadné změny sídla (oproti dřívější úpravě) evropské společnosti v rámci členských zemí dochází rovněž ke změně osobního statutu právnické osoby. To může vést k oslabení pozice některých subjektů vůči evropské společnosti a vyvolávat určitou míru nejistoty. Obecně je možné konstatovat, že nová právní úprava přináší řadu otázek, se kterými se musí právní věda vypořádat v procesu její aplikace. Nejasnosti vyvolává rovněž vztah některých ustanovení upravujících evropskou společnost a národních předpisů, zejména souvisejících ustanovení obchodního zákoníku, zákona o přeměnách obchodních společností a družstev a zákona o cenných papírech. Rovněž v praktické rovině vyvolává evropská společnost a její právní úprava pochybnosti nejen o směru a formě úpravy, která byla zvolena, ale i o nezbytnosti samotné existence této formy obchodní společnosti. Po prvotním nadšení z nových možností, které bezpochyby Nařízení a Směrnice přinesly, nastává po několika letech jejich účinnosti doba reflexe a zhodnocení dosavadních zkušeností. V řadě případů se ukazuje, že výhody, které evropská společnost přinesla, byly kompenzovány dílčími úpravami některých zákonů a evropská společnost nesplnila všechna očekávání. Cílem této práce, zejména s ohledem na její rozsah, není postihnout celou širokou oblast související s evropskou společností, ale práce je zaměřena na otázky spojené především se smyslem vzniku a existence institutu evropské společnosti. Práce se věnuje jednotlivým stránkám právní úpravy, její potřebnosti a využitelnosti v běžné praxi. Tam, kde je to vhodné, využívá srovnání se zahraniční úpravou nebo praxí nebo s tuzemskou úpravou národních forem obchodních společností. Na úvod se práce věnuje všeobecným historickým, ekonomickým a právním souvislostem vzniku právní úpravy evropské společnosti. V této spojitosti práce hledá kořeny 3

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch vzniku právní úpravy a její důvody. Dále se práce zabývá otázkou smyslu existence nadnárodní formy společnosti v národním a nadnárodním měřítku, její funkcí a postavení v rámci současné světové ekonomiky. Další kapitola je věnována dílčím pramenům právní úpravy evropské společnosti, kterými jsou zejména Nařízení Rady a Směrnice, včetně jejich vazby na vybrané články primárního práva (svoboda pohybu, zmocnění Rady, atd.). V nezbytné míře je zmíněn systém a hierarchie právních norem, obzvláště s ohledem na mnohdy nejasný vztah národní a komunitární úpravy. Stěžejní část je věnována analýze dosavadních zkušeností s aplikací právní úpravy evropské společnosti. Analýza vychází z aktuálních statistických dat a srovnává zkušenosti a praxi těch členských států, ve kterých je forma evropské společnosti aktivně využívána. Podrobnému rozboru je podrobena především situace v České republice, která poněkud překvapivě patří ke státům s největším počtem vzniklých evropských společností. Snahou je odkrýt právní i ekonomické důvody, které mohou vést k diametrálně odlišnému přístupu k evropské společnosti v českém právním prostředí. Práce využívá komparace speciální úpravy evropské společnosti s obecnou úpravou národních forem obchodních společností i zcela novou úpravou přeměn obchodních společností, včetně nadnárodní fúze nebo přeměny společnosti. Drtivá většina evropských společností zapsaných do obchodního rejstříku, a tedy podléhající českému právnímu řádu, vykazuje některé společné znaky, které lze označit za charakteristické rysy „české“ evropské společnosti. Evropská společnost se stala předmětem obchodu, ve velké míře jsou zakládány prázdné „shelf“ společnosti, které jsou následně převedeny na třetí subjekty. To do jisté míry ovlivňuje chápání evropské společnosti jako nadnárodní formy obchodní společnosti, jejímž hlavním smyslem je větší efektivita při řízení nadnárodních korporací napříč evropským trhem. Práce se postupně věnuje jednotlivým charakteristickým rysům evropské společnosti, rozebírá souvislosti a hledá vhodná alternativní řešení. Poslední část práce je věnována celkovému zhodnocení dosavadní praxe, pozitivním i negativním stránkám úpravy evropské společnosti. Jsou rozebrány jednotlivé aspekty z různých pohledů, zejména ekonomické, daňové a právní důsledky využívání nové formy obchodní společnosti v praxi.

4


2. EVROPSKÁ SPOLEČNOST v evropském kontextu

2.1. Societas Europaea Institut evropské společnosti, tak jak jej předkládá Nařízení o SE, je výsledkem dlouhodobé snahy o vytvoření nadnárodní formy obchodní společnosti, která by odpovídala požadavkům ekonomických subjektů působících na území členských států a jejich současným potřebám v rámci světové ekonomiky a umožnila naplnění zásady volného pohybu osob v rámci vnitřního trhu. Administrativní překážky v podobě dílčích národních úprav koncernového práva a do roku 2008 rovněž výrazná omezení přeshraničních fúzí nebo přesunu sídla společnosti v mezinárodním měřítku fakticky omezovaly volný pohyb osob, jednu ze základních zásad, na nichž stojí Evropská unie. Societas Europaea je jedním z nástrojů, jehož cílem je snaha o přizpůsobení podmínek novým trendům a potřebám nadnárodních společností. Důraz je kladen právě na nadnárodní prvek, který je definičním znakem SE. Tato forma společnosti je určena společnostem, jejichž činnost není omezena na uspokojování pouze čistě místních potřeb, ale na plánování a provádění reorganizace podnikání v měřítku Společenství.2 Základní východiska a cíle úpravy SE nalezneme v preambuli Nařízení o SE. Ačkoliv se jedná o dílčí záměry, všechny mají společného jmenovatele a směřují k vytvoření takových podmínek, které povedou k naplnění agregovaného cíle, vytvoření společného prostoru bez vnitřních administrativních, celních a dalších omezení, který umožní efektivní fungování jednotného trhu a naplnění zásady volného pohybu osob. Mezi základní východiska lze zahrnout především snahu o vytvoření podmínek pro efektivní fungování vnitřního trhu, naplnění zásady volného pohybu osob a přizpůsobení podnikatelských struktur reálným podmínkám Společenství.3 Evropská společnost překlenuje hranice národních právních řádů, vytváří konkurenční prostředí mezi právními řády jednotlivých členských států a přináší nové prvky do více či méně rigidních úprav koncernového práva evropských států. Název Societas Europaea, jak je většinou evropská společnost nazývána, i když to ze samotného názvu a priori nevyplývá, skrývá nadnárodní formu akciové společnosti, která je v dnešní době stále považována za nejvyspělejší způsob organizace kapitálu. Charakter SE 2

Preambule bod (1) NoSE

3

Preambule bod (1) a (2) NoSE

5

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch jako akciové společnosti je zachycen mimo jiné také v preambuli Nařízení v bodě 13, podle kterého musí být evropská společnost kapitálovou společností ve formě akciové společnosti, která je nejvhodnější formou, jak z hlediska financování, tak i řízení, pro potřeby společnosti provozující podnikání v měřítku Společenství.4 Evropská společnost je kapitálovou formou obchodní společnosti a stojí vedle evropské družstevní společnosti5 a ostatních obchodních společností tak, jak je znají vnitrostátní předpisy členských států6. Evropská „akciová“ společnost je charakterizována několika základními znaky, které ji odlišují od ostatních národních společností. Především se jedná o právnickou osobu s vlastní právní subjektivitou, jejíž základní kapitál činí nejméně 120 tis. €, je rozdělen do odpovídajícího počtu akcií v závislosti na jejich nominální hodnotě. Formální odlišnost spočívá ve firmě evropské společnosti, která nese obligatorně dodatek „SE“. Přestože jde o právnickou osobu, která se v prvé řadě řídí Nařízením o statutu evropské společnosti, rozhodující vliv na její osobní statut má její skutečné sídlo. Právním řádem skutečného sídla evropské společnosti se řídí veškeré otázky zakládání, vzniku a fungování evropské společnosti neupravené přímo NoSE. Hlavním charakteristickým znakem a současně podmínkou umožňující vznik evropské společnosti je nadnárodní prvek, který je jejím definičním znakem. S ohledem na charakter SE a cíle její právní úpravy musí být splněna některá z podmínek uvedených v čl. 2 NoSE. Mezi charakteristické znaky evropské společnosti lze dle mého názoru zařadit i způsoby jejího zakládání. NoSE taxativním způsobem upravuje způsoby zakládání evropské společnosti a současně stanoví i další podmínky, které musí splňovat subjekty zakládající evropskou společnost. Z hlediska zařazení evropské společnosti do systému obchodních společností upravených vnitrostátními předpisy dává jednoznačnou odpověď čl. 10 NoSE, evropská společnost je akciovou společností, proto je logické, že se k ní přistupuje tak, jako kdyby se jednalo o akciovou společnost založenou podle práva členského státu, ve kterém má sídlo7.

4


5

Nařízení Rady ES č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti

6

Příloha č. I NoSE

7

čl. 10 NoSE

6


2.2. Vývoj a vznik právní úpravy Kořeny utváření představ o právní úpravě nadnárodní formy společnosti lze sledovat od počátku rozvoje světového obchodu a zejména po první světové válce8. Z hlediska dnešní úpravy je však rozhodující až období ekonomické integrace zahájené po druhé světové válce. V této době se postupně začínají formovat základy společného trhu a v odborných kruzích se objevují návrhy na vytvoření jednotné formy společnosti, která by zohledňovala nadnárodní charakter subjektu. Pro tyto myšlenky existovaly reálné důvody, které spočívaly v rozvoji světového obchodu, ve vzniku a ekonomickém rozvoji subjektů operujících současně ve více členských státech a z toho vyplývajících požadavků na lepší možnosti přeshraniční spolupráce, spojování společností nebo zakládání dceřiných společností v zahraničí. Poměrně vysoká míra protekcionismu národních zájmů se však odrážela i v právní úpravě obchodních společností, které nepřipouštěli svobodnou volbu sídla nebo právního řádu. Nepřekonatelným problémem byla rovněž otázka daňového práva a souvisejících daňových otázek v případě nadnárodních subjektů. Prvním významným průkopníkem myšlenky nadnárodně koncipované úpravy kapitálové společnosti byl pravděpodobně německý právník Karl Geilers, který vyslovil tuto myšlenku na 34. sněmu německých právníků v Kolíně nad Rýnem již v roce 1926.9 Za dalšího, a z hlediska dnešní úpravy mnohem důležitějšího průkopníka myšlenky „evropské společnosti“, je možné označit francouzského notáře Thibièrga a jeho příspěvek na 57. Kongresu notářů Francie. 10 Za další stupeň ve vývoji myšlenky evropské společnosti lze považovat práci nizozemského profesora Pietra Sanderse, který byl pověřen vedením skupiny odborníků, která předložila historicky první ucelený návrh úpravy evropské společnosti. Následující směřování právní úpravy evropské společnosti probíhalo pod patronací Evropské komise, která v sedmdesátých letech minulého století postupně předložila několik návrhů (v roce 1970 a 1975).11 V obou případech se jednalo o návrhy, které vycházely z práce P. Sanderse a byly postaveny na myšlence komplexní a nezávislé nadnárodní úpravy evropské 8

Theisen, M.R., Wenz, M. u.K.: Die Europäische Aktiengesellschaft, Stuttgart: Schäffer-Poeschel Verlag, 2002. str. 28

9

Wenz, M.: Societas Europaea (SE) – Analyse der geplanten Rechtsreform und ihre Nutzungsmöglichkeiten für europäische Konzernunternemern. Berlin: Dunckler u. Humboldt, 1993.

10

Blanquet, F.: Das Statut der Europäischen Aktiengesellschaft. Zeischrift für Unternehmens- und Gesellschaftrecht, 2002, č.1, str. 21

11

Dědič, J., Čech, P.: Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2006. str. 8

7

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch společnosti, která by měla formu akciové společnosti jako nejrozvinutější formy kapitálové společnosti známé právním řádům všech členských států. Protože se jednalo o návrhy, které předpokládaly odloučení nové právní formy společnosti od národních úprav, narazily na značný odpor členských států a v období rostoucího skrytého protekcionismu a světové recese neměly reálnou šanci prosadit se. Myšlenka nadnárodní formy společnosti se na několik let dostala do pozadí zájmu evropských institucí. Impulzem k oživení prací na vzniku právní úpravy evropské společnosti se stal Jednotný evropský akt (1987), resp. již dokument Bílá kniha z roku 1985, který specifikoval jednotlivé kroky vedoucí ke vzniku vnitřního trhu a mimo jiné konstatoval i potřebu vytvoření nadnárodní formy kapitálové společnosti. S ohledem na odpor členských států k dosavadní koncepci vývoje úpravy evropské společnosti založené na myšlence čistě nadnárodní úpravy došlo však v další fázi vývoje k odklonu směrem ke koncepci kombinující nadnárodní úpravu základních principů s úpravou dílčích otázek v režimu národního práva. V průběhu devadesátých let byl připravován návrh nařízení o statutu evropské společnosti doplněný samostatnou směrnicí upravující participaci zaměstnanců na vzniku a řízení evropské společnosti. Postupně se podařilo překlenout hlavní rozpory v základních otázkách úpravy evropské společnosti a pozornost byla nadále věnována předně otázce participace zaměstnanců, která se ukázala být pro některé členské státy (především s rigidní právní úpravou) zásadní. Zlomovým se stal kompromisní návrh vypracovaný skupinou odborníků pod vedením Etienna Davignona, který stanovil podpůrnou aplikaci komunitární úpravy participace zaměstnanců v případě, že se ve stanovených lhůtách nepodaří dosáhnout shody v procesu vyjednávání. Po modifikaci návrhu o další pravidla participace zaměstnanců a překonání španělského veta na zasedání Evropské rady v Nice v prosinci 2000. S konečnou platností došlo ke schválení komunitární úpravy evropské akciové společnosti dne 8. října 2001.12

12

Dědič, J., Čech, P.: Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2006, str. 11 – 12

8


3. EVROPSKÁ SPOLEČNOST v právní úpravě 3.1. Prameny právní úpravy SE Právní úprava evropské společnosti je tvořena několika úrovněmi právních předpisů, které mají různou právní sílu a tvoří ucelený systém norem charakterizovaný vlastní strukturou a vzájemnými vazbami mezi jednotlivými předpisy. Systém tvoří normy komunitárního i národního práva a je dotvářen úpravou v rámci stanov konkrétní evropské společnosti. Míra rozdílnosti jednotlivých právních norem, jejich vzájemný vztah i eurokonformní interpretace vyvolává řadu problémů při jejich aplikaci. V průběhu postupného procesu vzniku právní úpravy SE došlo k zásadní změně koncepce od původně navrhované komplexně pojaté nadnárodní úpravy směrem k hybridnímu modelu kombinujícímu komunitární úpravu s úpravou vycházející z národních předpisů. Vznikla tak nadnárodní forma společnosti, která je v zásadních statusových otázkách podrobena nadnárodní úpravě doplněné národní úpravou obchodních společností v dílčích otázkách SE. Dalším prvkem, který vyvolává nejasnosti, je systematika v Nařízení o SE různě formulovaných odkazů na další právní normy, které zaplňují mezery úpravy provedené Nařízením o SE a jejich vzájemné vazby. Základní pramen právní úpravy SE tvoří dvojice norem – a sice Nařízení Rady 2157/200113 o statutu evropské společnosti ze dne 8. října 2001, jež je doplněno Směrnicí Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. Vzájemný vztah těchto dvou předpisů vyjadřuje mimo jiné bod 19 preambule Nařízení, podle kterého je Směrnice jeho nedílným doplňkem a musí být uplatňována současně.14 Nařízení, jehož ustanovení se dnem jeho účinnosti15 stávají přímo aplikovatelnými na území všech členských států a členských států tvořících EHP, ve svých 70 článcích především upravuje základní otázky podmínek a způsobu zakládání SE na území Společenství a dále obsahuje odkazy na jiné normy a zmocnění pro členské státy upravit některé další otázky SE prostřednictvím vnitrostátních norem. Důležitou roli hrají zejména zmocnění členských států upravit některé oblasti pomocí speciálních vnitrostátních norem, a tedy odlišně od pravidel upravujících fungování akciových společností v mezích národního 13

čl. 9 odst. 1 písm. a) NoSE

14


15

čl. 70 NoSE

9

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch právního řádu. Jedná se o výjimku z pravidla, které zakazuje členským státům upravovat fungování evropské společnosti odlišně, aby nebylo možné prostřednictvím takovýchto norem diskriminovat evropské společnosti ve vztahu k národním kapitálovým společnostem. 16 Hierarchii jednotlivých pramenů práva, které se vztahují k SE, upravuje dále čl. 9 NoSE, podle kterého se SE řídí17: •

Nařízením;

•

svými stanovami, pokud je to v Nařízení výslovně stanoveno;

nebo v případě záležitostí Nařízením neupravených nebo záležitostí Nařízením upravených pouze částečně ve věcech, které neupravuje: •

právními

předpisy

přijatými

členskými

státy

k provedení

opatření

Společenství, která se týkají výhradně SE, •

právními předpisy členského státu, které by se vztahovaly na akciovou společnost založenou podle práva členského státu, ve kterém má SE sídlo,

•

svými stanovami stejným způsobem, jako u akciové společnosti založené v souladu s právními předpisy členského státu, ve kterém má SE sídlo.

Nařízení dále v odst. 2 stanoví pravidlo, které zdůrazňuje povinnost členských států zajistit soulad vnitrostátních norem vztahujících se k SE se směrnicemi, jež se vztahují na národní akciové společnosti. V souvislosti s tím, je nutné ještě zmínit otázku aplikace dalších sekundárních pramenů práva ve vztahu k SE, protože NoSE využívá dvou způsobů odkazů na směrnice. V prvém případě se jedná o odkazy na harmonizované vnitrostátní předpisy přijaté na základě směrnic.18 Druhý případ je tvořen skupinou odkazů, které směřují přímo na texty směrnic, aniž by zmiňovaly harmonizované vnitrostátní právo. Podle některých autorů19 je nutné v těchto případech přiznat těmto ustanovením přímou aplikovatelnost bez ohledu na

16

např. bod 5 Preambule NoSE a čl. 10 NoSE: S výhradou tohoto nařízení se k SE v každém členském státě přistupuje tak, jako kdyby se jednalo o akciovou společnost založenou podle práva členského státu, ve kterém má sídlo.

17

čl. 9 NoSE

18

např. čl. 13 NoSE

19

např. Theisen, M.R., Wenz, M. u.K.: Die Europäische Aktiengesellschaft, Stuttgart: Schäffer-Poeschel Verlag, 2002, str. 47 a násl.

10

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch jejich transformaci do vnitrostátních předpisů. Přímé odkazy na směrnice a jejich ustanovení tvoří druhý stupeň právních pramenů úpravy SE, a to bez ohledu na ustanovení čl. 9 NoSE. V dalším stupni se SE řídí svými stanovami, a to v těch případech, kdy to NoSE výslovně stanoví. S ohledem na znění konkrétní části čl. 9 NoSE je možné dovodit, že v těch případech, kdy tak stanoví NoSE, má úprava obsažená ve stanovách SE přednost před aplikací národních předpisů.20 Naopak odchylná ustanovení stanov v těch případech, kdy k tomu NoSE nedává přímé zmocnění, jsou neúčinná. Národní právní předpisy tvoří další skupinu pramenů práva SE, kterou je však možné rozdělit na více úrovní. Nejvýše stojí prováděcí předpisy, které jsou členské státy zmocněny vydat k provedení některých ustanovení týkajících se SE. V případě České republiky se jedná o zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, kterým jsou upraveny právní poměry evropské společnosti, pokud nejsou upraveny NoSE nebo Směrnicí, a to v rozsahu stanoveném NoSE.21 Bezpodmínečně nutné je, aby byl k takovéto úpravě členský stát zmocněn Nařízením, pokud takové výslovné zmocnění chybí a členský stát přesto provede vlastní odchylnou úpravu, je takové ustanovení nutné považovat za ustanovení vydané v rozporu s platnou komunitární úpravou. Nařízení rozlišuje různé typy zmocnění členských států k provedení vlastní úpravy. V prvé řadě se jedná o zmocnění, která nařizují členskému státu provést speciální úpravu některé oblasti22 v těch případech, kdy národní akciové právo takovou danou úpravu neumožňuje. Za druhé Nařízení členské státy v některých případech zmocňuje, aby určitou oblast upravily odchylně, přičemž záleží na každém členském státu, jak se k tomuto zmocnění postaví. V takovém případě může členský stát stanovit speciální úpravu platnou pro SE nebo odkázat na ustanovení vnitrostátní právní normy nebo svého zmocnění nevyužít. To však může vyvolávat v některých případech nejasnosti ohledně použitelného práva. Pokud není některá oblast upravena přímo nebo nepřímo Nařízením o statutu evropské společnosti a ani zakladatelé nebo akcionáři prostřednictvím stanov nebo členské státy nejsou výslovně zmocněny k provedení odchylné úpravy, aplikují se předpisy národního akciového práva. Ačkoliv se jedná o nadnárodní formu společnosti, jejímž úkolem je zohlednit 20

Takové zmocnění obsahují např. čl. 46 odst. 2 nebo čl. 55 odst. 1 a čl. 56 NoSE

21

§ 1 odst. 1 ZoSE

22

např. čl. 39 odst. 5 NoSE – úprava dualistické struktury řízení SE nebo čl. 43 odst. 4 – úprava monistické struktury řízení SE

11

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch nadnárodní prvky v jejím fungování, v důsledku snahy o dosažení kompromisu a přístupu členských států k celé problematice, tvoří národní akciové právo těžiště úpravy evropské společnosti. Národní úprava hraje hlavní roli především v těch případech, kdy Nařízení žádným způsobem neupravuje některé otázky, a to na základě zmocnění v čl. 9 odst. 1 písm. c bod ii) NoSE. Role národního akciového práva je dále posilována prostřednictvím odkazů obsažených v NoSE nebo prováděcích předpisech na základě zmocnění obsaženém v Nařízení. Zásadní význam zde budou v podmínkách českého právního řádu mít především některá ustanovení obchodního zákoníku, zákona o cenných papírech a po zásadních změnách účinných od 1. července 2008 také zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společnosti a družstev. Za poslední z pramenů práva upravujících SE lze obecně považovat stanovy evropské společnosti v rozsahu stanoveném národní právní úpravou ve státě sídla společnosti. V tomto případě bude záležet především na konkrétním právním řádu a míře svobody, kterou poskytuje akciovým společnostem podléhajícím jeho úpravě. Z obsahového i formálního hlediska představuje Nařízení unikátní právní normu, která se od ostatních „běžných“ nařízení Rady výrazně odlišuje, a to nejen svým zaměřením, ale především zvolenou metodou. Ačkoliv je i NoSE přímo aplikovatelné, bez podrobné úpravy prováděcím předpisem by jeho aplikace byla nemyslitelná. Nařízení vytváří pouze kostru, kterou vyplňují další předpisy, na které NoSE odkazuje. Ale i samotná zvolená forma odkazů na další právní předpisy je považována za nestandardní a vyvolává nejasnosti při interpretaci těchto odkazů. Problematické jsou rovněž mezery v právní úpravě, které je nutné vyplňovat prostřednictvím interpretace práva a analogie. Nezastupitelnou roli tak má Evropský soudní dvůr a jeho rozhodnutí, který je jediný povolaný k rozhodování v otázkách komunitární právní úpravy. Při aplikaci ustanovení vztahujících se na evropskou společnost je nutné se přiklonit k názoru, který dává přednost interpretaci norem (včetně národních) v intencích evropského práva, a to s ohledem na předmět úpravy.

12


3.2. Evropská společnost v českém právním řádu Smyslem této kapitoly, s ohledem na rozsah a charakter práce, není podat vyčerpávající charakteristiku všech ustanovení upravujících evropskou společnost, ale shrnout základní informace o úpravě evropské společnosti v českém právním řádu, představit prováděcí zákon v širších souvislostech a ukázat nejdůležitější rozdíly mezi úpravou evropské společnosti a dalšími obchodními společnostmi dle českého práva. Důraz je kladen především na porovnání úpravy evropské společnosti a české akciové společnosti, jejichž vztah je často chápán jako konkurenční, ve smyslu konkurence právní úpravy. V tomto směru je nutné zdůraznit především možnost volby corporate governance, možnost přesunu sídla evropské společnosti, ale také odlišnou úpravu ochrany minoritních akcionářů nebo věřitelů evropské společnosti v souvislosti s jejím nadnárodním charakterem. Odpovídající pozornost je věnována rovněž otázkám participace zaměstnanců na procesu zakládání a řízení evropské společnosti. Právě tato oblast byla dlouho překážkou přijetí úpravy evropské společnosti, a to z důvodů rozdílných přístupů členských států. Kompromisní úprava participace zaměstnanců na záležitostech evropské společnosti vycházející z modifikované koncepce předložené skupinou vedenou E. Davignonem přináší praktické problémy a v některých případech může vést k odmítnutí formy evropské společnosti. Zejména se jedná o případy členských států, jejichž domácí úprava akciových společností nevyžaduje obligatorně účast zaměstnanců, zatímco v případě evropské společnosti je požadavek alespoň určité míry participace zaměstnanců obligatorní. Prostřednictvím komparace úpravy evropské a české akciové společnosti je možné poukázat na konkrétní problémy, s kterými se lze setkat při zakládání evropské společnosti, a navrhnout možné způsoby jejich řešení včetně případných návrhů de lege ferenda. Některé problémy pramení pouze z nesprávného jazykového překladu Nařízení nebo Směrnice23, které lze odstranit prostřednictvím důsledné jazykové interpretace. S účinností od 14. prosince 2004 byl do českého právního řádu zakomponován zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, jako prováděcí předpis k NoSE a zároveň předpis transponující do českého právního řádu směrnici, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. Současně s tímto zákonem nabyl účinnosti rovněž zákon č. 628/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evropské společnosti. Česká republika tak splnila s určitým zpožděním lhůtu k provedení 23

Srovnej např. ustanovení čl. 54 odst. 1 NoSE

13

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch NoSE. Zákon o SE upravuje právní poměry evropské společnosti, pokud nejsou upraveny nařízením Rady o statutu evropské společnosti a směrnicí Rady, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců.24 V souvislosti s charakterem NoSE a zvolenou metodou úpravy evropské společnosti obsahuje ZoSE úpravu pouze některých otázek. V mnoha případech sám zákon odkazuje na ustanovení vnitrostátních norem upravujících akciové společnosti, jejich přeměny nebo řízení. První část zákona, která je prováděcím předpisem Nařízení, upravuje některé dílčí otázky fungování evropské společnosti25, ale její podstatná část je věnována úpravě ochrany menšinových akcionářů a věřitelů evropské společnosti v souvislosti s procesem jejího založení nebo přemístění sídla a dále pak struktuře evropské společnosti, zejména úpravě monistického systému řízení, který je naší úpravě akciových společností zcela neznámý. Metoda úpravy zákona o evropské společnosti v zásadě kopíruje metodu NoSE a odkazuje na další vnitrostátní předpisy práva obchodních společností, zejména pak obchodní zákoník a s účinností od 1. července 2008 rovněž ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností, kterým se do českého právního řádu transponuje směrnice 2005/56/ES ze dne 26. 10. 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností26. Zvolený způsob obecně formulovaných odkazů na přiměřené použití ustanovení zvláštních předpisů, ustanovení obchodního zákoníku nebo zákona o přeměnách27 vede v praxi k jejich nejasné interpretaci a s tím souvisejícím aplikačním problémům. Lze v tomto případě doporučit spíše příklad německého prováděcího zákona, jenž odkazuje přímo na konkrétní ustanovení28 akciového zákona. Zvolený způsob odkazu na vnitrostátní předpisy není ani zdaleka jediným problematickým bodem zákona o evropské společnosti. Zatímco některá zmocnění poskytnutá Nařízením Česká republika nevyužila a nechala dané otázky bez odezvy29, v jiných případech

24

§ 1 ZoSE

25

Srovnej ZoSE, HLAVA I. - např. rozdělení působnosti mezi orgány evropské společnosti s monistickou strukturou řízení nebo zápisy do obchodního rejstříku

26

Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev zapracovává kromě směrnice 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností také Třetí směrnici Rady 78/855/EHS a Šestou směrnici Rady 82/891/EHS

27

Srovnej § 7, § 13 nebo § 4 odst. 3 ZoSE

28

Srovnej Gesetzt zur Einführung der Europäischen Gesellschaft (SEEG) z.B. § 7 a § 9. [citováno 20. 7. 2008]. Dostupný z: http://www.se-network.org/images/legaltexts/legaltext_5_dl.pdf

29

Srovnej čl. 48 odst. 1 NoSE, ZoSE a § 191 odst. 2 ObchZ

14

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch upravila některé otázky nad rámec zmocnění30. Přestože se podobné chyby a nejasná ustanovení objevují i v prováděcích předpisech jiných členských států, vyvolávají nejasnosti a bude záležet na posouzení Evropského soudního dvora, do jaké míry bude tolerovat překročení legislativních pravomocí členských států s odvoláním na ustanovení čl. 68 odst. 1 NoSE. Česká republika, stejně jako některé další členské státy31, zvolila pro úpravu evropské společnosti variantu společného předpisu pro provedení Nařízení i transpozice ustanovení Směrnice do českého právního řádu. Druhá část ZoSE je věnovaná úpravě zapojení zaměstnanců evropské společnosti se sídlem na území České republiky, jejich dceřiných společností a organizačních složek evropské společnosti do záležitostí evropské společnosti.32 Propojení Směrnice a Nařízení zajišťuje čl. 12 odst. 2 NoSE, podle něhož nemůže být evropská společnost zapsána v členském státě do obchodního rejstříku, dokud nejsou splněny požadavky dané Směrnicí ohledně participace zaměstnanců. Zákon stanoví základní principy a postupy pro zapojení zaměstnanců do záležitostí evropské společnosti, přičemž ponechává velký prostor procesu vyjednávání řídících orgánů a zaměstnanců zúčastněných společností. Pro případ, že by jednání o participaci zaměstnanců nebyla ukončena do stanovené šestiměsíční lhůty, obsahuje zákon podpůrná ustanovení. Tím je zaručena účast zaměstnanců a současně omezena doba, po kterou je možné vést jednání mezi řídícími orgány a zaměstnanci zúčastněných společností. Participace zaměstnanců založená směrnicí stojí na dvou vzájemně se doplňujících pilířích. První pilíř tvoří participace a vliv zaměstnanců na složení orgánů evropské společnosti, který je závislý např. na počtu zaměstnanců zúčastněných společností, jejich poměru a složení vyjednávacího výboru. Druhý pilíř, který je obligatorní a uplatní se vždy s výjimkou případů, kdy o tom rozhodne vyjednávací výbor nebo se tak strany dohodnou, tvoří právo zaměstnanců na informace a projednání. Při aplikaci ustanovení části druhé ZoSE vznikají problémy zejména v souvislosti s nadnárodním charakterem evropské společnosti a aplikací nejméně dvou právních řádů na celý proces33. Přestože rozhodující úlohu v procesu vyjednávání hrají normy právního řádu budoucího sídla evropské společnosti, je nutné počítat rovněž s dopady aplikace norem 30

Srovnej čl. 24 odst. 1 NoSE a § 17 ZoSE ve spojení s § 13 ZoSE

31

Srovnej zákon č. 562/2004 Zb., o európskej spoločnosti a o zmene a doplneni niektorých zákonov;

32

ZoSE § 46 odst. 1

33

Dědič, J., Čech, P.: Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2006, str. 397 – 398.

15

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch právních řádů sídla zúčastněných společností na dílčí otázky spojené např. s procesem svolání a obsazení vyjednávacího výboru. V takovém případě je nutné počítat s tím, že i normy státu budoucího sídla společnosti mohou zakládat povinnosti pro orgány zúčastněné společnosti z jiného členského státu. Ačkoliv se v žádném případě nejedná o přeshraniční působnost vnitrostátních norem v pravém smyslu, jejich dopad je realitou, s kterou se musí zakladatelé evropské společnosti vypořádat.

16


3.3. Založení a vznik evropské společnosti Přestože způsoby založení a vzniku evropské společnosti nejsou předmětem této seminární práce, z hlediska dalšího obsahového zaměření práce považuji za nutné uvést na tomto místě stručnou charakteristiku úpravy zakládání a vzniku evropské společnosti. Způsoby založení evropské společnosti jsou podřízeny společnému cíli právní úpravy uvedenému pod bodem 1 Preambule NoSE, který mimo jiné hovoří o plánování a provádění reorganizace podnikání v měřítku Společenství34. Z toho vychází i způsoby zakládání evropské společnosti, kterou nelze na rozdíl od národních společností založit „na zelené louce“, ale každá evropská společnost odvozuje svou existenci od jiných již existujících subjektů. NoSE vymezuje prostřednictvím svých kogentních ustanovení možné způsoby založení evropské společnosti a ani členským státům nedává možnost tyto způsoby rozšiřovat35. Evropskou společnost je v souladu s ustanovením čl. 2 NoSE možné založit čtyřmi způsoby a sice: a) prostřednictvím fúze dvou či více akciových nebo evropských společností; b) prostřednictvím holdingové evropské společnosti nad alespoň dvěma akciovými, evropskými společnostmi nebo společnostmi s ručením omezeným; c) jako dceřinou společnost alespoň dvou společností ve smyslu čl. 48 odst. 2 SES včetně veřejnoprávních a soukromoprávních právnických osob; d) přeměnou akciové společnosti; Každý z uvedených způsobů založení evropské společnosti vyžaduje splnění několika dalších kritérií. Především se jedná o podmínku nadnárodního charakteru36 evropské společnosti, která je obligatorní pro všechny způsoby založení evropské společnosti a spočívá v požadavku, aby nejméně dvě zakládající, resp. promotorské společnosti měly svá sídla v různých členských státech, řídily se právem různých členských států nebo alespoň dvě 34


35

Srovnej např.: Dědič, J., Čech, P.: Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2006, s. 69 – 72; Teichman Ch.: Die Einführung der Europäischen Aktiengesellschaft – Grundlagen der Ergänzung des europäisches Status durch den deutschen Gesetzgeber. Zeitschrift für Unternemhmens – und Gesellschaftrecht, 2002, str. 411 – 413.

36

Požadavek nadnárodního charakteru evropské společnosti ideově vychází z čl. 308 SES, který upravuje zmocnění evropských orgánů k úpravě některých otázek prostřednictvím komunitárního práva, a to v těch případech, je-li to nutné k dosažení některého z cílů Společenství v rámci společného trhu a SES neposkytuje pravomoci na jiném místě.

17

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch z nich měly po dobu dvou let dceřinou společnost, která se řídí právem jiného členského státu nebo na území jiného členského státu měly organizační složku podniku. Kromě čtyř primárních způsobů založení evropské společnosti upravuje čl. 3 odst. 2 NoSE ještě pátý způsob – a sice založení dceřiné evropské společnosti existující evropskou společností. Kromě

požadavků

z hlediska

oprávněných

subjektů

a

naplnění

podmínky

nadnárodního rozměru musí zakládající společnosti splnit ještě požadavky týkající se umístění sídla budoucí evropské společnosti. V prvé řadě musí být skutečné a zapsané sídlo umístěno ve stejném členském státě nebo dokonce, jako je tomu v případě České republiky, která využila zmocnění dané čl. 7 NoSE, ve stejném místě. Tím jsou požadavky na umístění sídla evropské společnosti rovnocenné s požadavky v případě akciové společnosti zřízené podle českého práva37. Pokud při založení SE nebo kdykoliv v jejím průběhu rejstříkový úřad38 zjistí nesoulad mezi zapsaným sídlem a umístěním hlavní správy, je to důvod pro odmítnutí zápisu SE do rejstříku, resp. zrušení společnosti s její likvidací, pokud na výzvu soudu neuvede zápis do souladu se skutečností. Sídlo budoucí evropské společnosti je hraničním určovatelem použitelného práva pro zakládanou evropskou společnost. Dle čl. 15 odst. 1 se s výhradou ustanovení Nařízení založení evropské společnosti řídí právními předpisy vztahujícími se na akciové společnosti v členském státě, ve kterém se zřizuje sídlo SE. Na procesu založení každé SE se vždy, s výjimkou transformace akciové společnosti na evropskou, uplatňují právní předpisy alespoň dvou členských států. Z hlediska subjektů oprávněných zúčastnit se zakládání evropské společnosti ponechává Nařízení členským státům možnost rozšířit okruh subjektů o společnosti, které mají hlavní správu mimo území Společenství v těch případech, kdy je společnost založena podle práva některého z členských států, sídlí na území tohoto státu a má skutečnou a trvalou vazbu na hospodářství členského státu. Česká republika využila tohoto zmocnění a rozšířila tak okruh subjektů oprávněných se podílet na založení evropské společnosti.

37

§ 19c ObčZ

38

V případě ČR rejstříkový soud

18

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch Tab. 1: Přehled požadavků při zakládání SE Subjekty

Založení SE fúzí

Založení holdingové SE

Společná dceřiná SE

Přeměna a.s. na SE Založení dceřiné SE

Akciové společnosti založené podle práva členského státu se sídlem a hlavní správou na území Společenství. Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným založené podle práva členského státu se sídlem a hlavní správou na území Společenství Společnosti ve smyslu čl. 48 odst. 2 SES a jiné veřejnoprávní a soukromoprávní právnické osoby založené podle práva členského státu se sídlem a hlavní správou na území Společenství. Akciová společnost založená podle práva členského státu se sídlem a hlavní správou na území Společenství. Evropská společnost.

Nadnárodní prvek Alespoň dvě zúčastněné společnosti podléhají právu různých členských států. Alespoň dvě zúčastněné společnosti podléhají právu různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost podléhající právu jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě. Alespoň dvě zúčastněné společnosti podléhají právu různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost podléhající právu jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě. Přeměňovaná společnost má alespoň dva roky dceřinou společnost podléhající právu jiného členského státu. Vyplývá z podstaty SE.

Poznámka: Dle čl. 3 odst. 1 NoSE se SE považuje za akciovou společnost řídící se právem členského státu, ve kterém má sídlo.

Právní subjektivitu nabývá evropská společnost bez ohledu na způsob svého založení dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku určeného právními předpisy členského státu sídla evropské společnosti.39 Za úkony provedené před zápisem evropské společnosti do příslušného rejstříku jejím jménem a závazky takto vzniklé odpovídají společně a nerozdílně fyzické osoby, společnosti nebo jiné právnické osoby, které tyto úkony provedly, pokud vzniklá SE tyto závazky po svém zápisu nepřevezme nebo nebylo dohodnuto něco jiného40. Přestože je koncepce úpravy jednání jménem evropské společnosti před zápisem do rejstříku obdobná úpravě uvedené v § 64 Obch. Z. pro národní obchodní společnosti a družstva, vznikají určité problémy při její interpretaci. Základní otázkou je, jaký význam má poslední věta citovaného ustanovení týkající se možné dohody. Není zřejmé, které subjekty mohou 39

čl. 16 odst. 1 NoSE. V případě ČR se jedná o obchodní rejstřík - § 7 odst. 1 ZoSE

40

čl. 16 odst. 2 NoSE.

19

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch uvedenou dohodu uzavřít, ani v jakém rozsahu. Každopádně se jedná o dispozitivní úpravu a v tomto smyslu je nutné s ní i pracovat. Na rozdíl od úpravy v obchodním zákoníku, jejíž aplikace v daném případě vzbuzuje pochybnosti, Nařízení upravuje lhůtu k převzetí závazků evropskou společností pouze obecně, a to po vzniku společnosti. Z citovaného ustanovení není také zřejmé, který orgán společnosti je oprávněn ke schválení převzetí závazků. Z ustanovení čl. 52 NoSE ve spojení s § 187 odst. 1 písm. l) obch. z. je možné dovodit pravomoc valné hromady k tomuto schválení. Dále je možné zabývat se otázkou přechodu závazkových právních vztahů v případě fúze nebo transformace společnosti. V případě fúze splynutím může nastat situace, kdy jménem vznikající společnosti činí právní úkon zanikající společnost, jejíž jmění včetně všech závazků přechází universální sukcesí na nový subjekt, kterým je evropská společnost. Při fúzi sloučením nebo v případě transformace akciové společnosti nastává další problematická situace, kdy u subjektu jednajícího jménem evropské společnosti před jejím zápisem do rejstříku dojde pouze k přeměně právní formy, nikoliv změně subjektu nebo přechodu jmění. V uvedených případech není k přechodu práv a povinností aktu schválení nebo převzetí třeba, ale dochází k němu automaticky. Evropská společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do příslušného rejstříku. Na zápis se použijí ustanovení čl. 12 až 14 NoSE a příslušná ustanovení právního řádu v místě sídla společnosti.

20


4. EVROPSKÁ SPOLEČNOST v praxi 4.1. Evropská společnost v číslech Za dobu své účinnosti prošla právní úprava evropské společnosti v podobě Nařízení jen dílčími změnami v souvislosti s přistoupením nových členských států. Nařízení má podobně jako jiné komunitární předpisy zabudovaný systém automatické revize, přičemž první by měla proběhnout nejpozději do pěti let po vstupu Nařízení v platnost41. Rovněž prováděcí předpisy neprošly žádnou významnou novelizací, která by měla zásadní vliv na jejich praktické působení, s výjimkou novely ZoSE a obchodního zákoníku v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Nařízení v době své účinnosti poskytovalo prakticky jedinou možnost realizace nadnárodních fúzí, které až do jeho účinnosti národní právní řády neumožňovaly. Přijetím ZoPOS, který do českého právního řádu transponuje směrnici EP a Rady 2005/56/ES ze dne 26. 10. 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností, došlo k radikálnímu posunu v úpravě nadnárodních fúzí společností (nejen evropských) a úprava evropské společnosti tím ztratila část své jedinečnosti a jednu z často uváděných výhod. S ohledem na právě uvedené skutečnosti je možné provést zhodnocení úpravy evropské společnosti, aniž by bylo nutné přihlížet k vlivům v podobě radikálních změn právní úpravy. V době před vstupem úpravy evropské společnosti do praxe se objevovala celá řada názorů týkajících se nezbytnosti úpravy nadnárodní společnosti na úrovni komunitárního práva. Podle původní zprávy Ciampiho skupiny se odhadoval celkový potenciál úspor na cca. 30mld. ročně42. Značný zájem o nadnárodní formu obchodní společnosti a její využití v praxi projevovali také zástupci významných globálních společností43. Mnozí se přitom odvolávali na výhody jednotné formy řízení společností napříč členskými státy, možností volby corporate governance (správní rada, generální ředitel vs. dozorčí rada, představenstvo) a psychologických aspektů SE z hlediska goodwill a prestiže nadnárodní formy obchodní společnosti.

41

čl. 69 NoSE

42

Theisen, M.R., Wenz, M. u.K.: Die Europäische Aktiengesellschaft, Stuttgart: Schäffer-Poeschel Verlag, 2002. str. 33

43

Blanquet, F.: Das Statut der Europäischen Aktiengesellschaft. Zeischrift für Unternehmens- und Gesellschaftrecht, 2002, č. 1, str. 28

21

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch Ke konci září 2008 bylo ve všech členských státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru do veřejných rejstříků určených dle čl. 12 NoSE zapsáno celkem 25944 evropských společností. Za období necelých 4 let účinnosti právní úpravy evropské společnosti vzniklo téměř 300 evropských společností, z nichž některé již dále změnily svou právní formu nebo zanikly. Ačkoliv by se mohlo zdát, že je to počet z hlediska vnitřního trhu relativně velký, při bližším zkoumání zjistíme, že více než 79% těchto společností jsou společnosti prázdné, shelf – ready-made nebo bez zaměstnanců. Pouze necelých 21% ze všech, v současné době platně vzniklých společností, vyvíjí činnost, pro kterou byly založeny45. Ze všech členských států EU a EHP, ve kterých platí úprava evropské společnosti, byla založena alespoň jedna evropská společnost pouze v 17 členských státech. Z hlediska počtu založených evropských společností patří Česká republika společně s Německem k nejaktivnějším. Na prvním místě v počtu vzniklých evropských společností je to právě Česká republika, kde ke konci září 2008 bylo do obchodního rejstříku platně zapsáno 83 evropských společností. Pouze o 4 společnosti méně bylo evidováno v německém Handelsregister. V České republice a Německu tak vzniklo více než 3/5 všech evropských společností. Na třetím místě v počtu zapsaných evropských společností je s 18 evropskými společnostmi Nizozemí. Na zbytek členských států připadá pouze 73 evropských společností46. Ačkoliv z uvedených skutečností je zcela zřejmá disproporce mezi jednotlivými členskými státy, nelze bez bližší analýzy dovozovat závěry ohledně důvodů těchto panujících rozdílů. V obecné rovině by bylo možné uvažovat o vlivu národní úpravy obchodních společností v jednotlivých členských státech nebo daňových či ekonomických důvodech. Ani tak by ale podle mého názoru nebylo možné vysvětlit tak diametrální rozdíly v situaci mezi srovnatelně velkými státy jako je Česká republika a Belgií (7 evropských společností) nebo Nizozemím (18 evropských společností) nebo dokonce s mnohem většími a vyspělejšími státy jako jsou Francie (8 SE) nebo Spojené Království (5 SE).

44

ETUI-REHS (2008), European Company (SE) Factsheets. [citováno 30. 9. 2008]. Dostupný z: http://ecdb.workerparticipation.eu/show_overview.php?status_id=3&title=Established%20SEs&orderField=se_hq_countryid%2 0asc

45

ETUI-REHS (2008), European Company (SE) Factsheets, viz. poznámka pod čarou č. 44

46

ETUI-REHS (2008), European Company (SE) Factsheets, viz. poznámka pod čarou č. 44

22

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch Tab. 2: Přehled SE zapsaných do veřejných rejstříků ve smyslu čl. 12 NoSE Zapsané společnosti

Reálné společnosti

Prázdné/blíže nespecifikované/shelf společnosti47 0 6/0/1

7

Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Francie Kypr Lichtenštejnsko Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemí Norsko Rakousko Slovensko GB Španělsko Švédsko Celkem

83

3

3/35/42

2 3 8 4 2 3 16 2 80 18 6 11 3 5 1 4 259

0 2 3 1 0 2 1 0 26 2 6 7 1 0 0 1 55

0/2/0 0/1/0 0/5/0 1/2/0 0/2/0 0/1/0 1/14/0 2/0/0 11/19/24 9/7/0 0/2/0 2/1/1 1/1/0 2/2/1 1/0/0 0/0/1

Graf 1: Počet SE zapsaných do veřejných rejstříků ve smyslu čl. 12 NoSE Počet SE zapsaných do veřejných rejstříků ve smyslu čl. 12 NoSE 18

80

6

11

3

51

Belgie

Česká republika

Dánsko

Estonsko

Francie

Kypr

Lichtenštejnsko

Lotyšsko

Lucembursko

Maďarsko

Německo

Nizozemí

Norsko

Rakousko

Slovensko

Spojené Království

Španělsko

Švédsko

4 7

2 84

16 3 24

8

3 2

Zdroj: ETUI-REHS (2008), European Company (SE) Factsheets. [citováno 30. 9. 2008]. Dostupný z: http://ecdb.worker-participation.eu/ 47

Označení společností vychází ze statistik publikovaných na stránkách ETUI – REHS. [citováno 30. 9. 2008]. Dostupný z: http://ecdb.worker-participation.eu/index.php; Reálná společnost – společnost vykazuje reálnou činnost, má zaměstnance Prázdná společnost – společnost má zapsané činnosti, nemá zaměstnance, reálně nefunguje Shelf (resp. ready – made) společnost – společnost založena jako prázdná, bez reálné činnosti nebo zaměstnanců; založena do zásoby za účelem jejího dalšího prodeje UFO společnost – společnost bez bližšího určení, nejsou dostupné všechny potřebné statistické údaje

23

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch Přestože je nutné počítat s možnými odchylkami od skutečnosti, a to s ohledem na agregovaný zdroj dat48, nelze těmito statistickými chybami v žádném případě vysvětlit řádové rozdíly v počtech zakládaných evropských společností v jednotlivých členských státech. Příčiny těchto rozdílů je nutné hledat v reálných podmínkách členských států. Důležitou roli zde mohou sehrávat nejen právní podmínky, ale také ekonomické nebo správní důvody. Nicméně faktem zůstává, že většina z dosud založených evropských společností vznikla jako předmět obchodní činnosti společností zaměřujících se na zakládání a prodej ready-made společností. Jako poněkud problematická se v této souvislosti jeví zejména skutečnost, že všechny takto založené společnosti obchází ustanovení týkající se podílu zaměstnanců na záležitostech evropské společnosti, protože všechny tyto společnosti jsou zakládány bez zaměstnanců. Rovněž často nejsou splněny požadavky týkající se zápisu předmětu činnosti, resp. odvětví (sektoru), ve kterém evropská společnost působí. To vše vede k diskuzím, nakolik je zakládání společností „off the shelf“ v souladu s právem a zda jsou tyto společnosti zapisovány do rejstříků oprávněně, podle některých autorů49 je takové jednání nutné považovat za obcházení právních předpisů a takto založené společnosti odmítnout zapsat do veřejného rejstříku, protože nebyla splněna jedna z podmínek pro zápis společnosti, kterou je uzavřená dohoda o podílu zaměstnanců na záležitostech evropské společnosti. Tyto názory jsou však zatím spíše ojedinělé a praxe ukazuje, že rejstříkové orgány se k této otázce alespoň v případě většiny evropských států staví spíše kladně a prázdné společnosti zapisují. Otázkou však zůstává, jak budou tyto společnosti postupovat v případě, že zahájí určitou činnost a přijmou zaměstnance.

48

Agregované informace vycházejí z dat získaných z národních rejstříků nebo Úředního věstníku ES; jsou pravidelně aktualizovány, ale může docházet k mírnému zkreslování v důsledku přebírání dat z různých zdrojů, které mohou být různě strukturované, atd. Celý projekt zaštiťuje European Trade Union Institute for Research, Education and Health and Safety.

49

Blanke, T.: Legal assessment: Formation of “empty shell SEs” is against the law. Law expertise in Longform in German, edition Hans Böckler Stiftung, 2005, č. 161. [citováno 10. 9. 2008]. Dostupný z: http://www.seeurope-network.org/homepages/seeurope/file_uploads/blanke_ga-vorratssesummary_en.pdf

24


4.2. Evropská společnost v České republice Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, stojí Česká republika v čele evropských států z hlediska počtu založených a zapsaných evropských společností. S více než 80 evropskými společnostmi předčila i větší státy s mnohem silnějším tržním potenciálem, jakými jsou Francie, Německo nebo Velká Británie. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že přijetí právní úpravy evropské společnosti bylo u nás dlouho očekáváno a významné společnosti začaly masivně využívat nové možnosti, které nová úprava evropské společnosti přinesla, zejména možnost sjednocení corporate governance, možnosti nadnárodních fúzí nebo transferu sídla do jiného členského státu bez předchozí likvidace společnosti. Při podrobnější analýze je však zřejmé, že ani jedna z těchto možností nebyla důvodem pro vznik těchto evropských společností. Ze všech v současné době zapsaných evropských společností bylo pouze 10 společností založeno jedním ze čtyř základních způsobů založení SE upravených v čl. 2 NoSE. Všechny ostatní byly založeny dle čl. 3 odst. 2 NoSE, jako dceřiné společnosti již existující evropské společnosti. Tyto společnosti byly založeny jako tzv. shelf společnosti určené k prodeji dalším subjektům a všechny vykazují společné znaky50: a) způsob založení – na základě rozhodnutí valné hromady mateřské SE, jako dceřinou společnost; b) předmět činnosti – „pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor“; c) počet zaměstnanců – mateřská i zakládaná dceřiná společnost nemá žádné zaměstnance, na něž by se vztahovala úprava participace zaměstnanců na záležitostech evropské společnosti, tím je eliminována aplikace ustanovení prováděcích předpisů; d) struktura

orgánů

společnosti

–

dualistická

struktura

řízení

společnosti,

s jednočlenným obsazením představenstva i dozorčí rady společnosti; e) majetková struktura – základní kapitál ve výši 120 tis. EUR je rozdělen na relativně malý počet (v rozmezí 1 – 20ks akcií) akcií na majitele. 50

Zdrojem dat byly aktuální údaje zapsané ve veřejné části Obchodního rejstříku – elektronická podoba dostupná přes: www.justice.cz

25

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch Z hlediska struktury evropských společností založených v České republice tak vznikla situace, kdy prostřednictvím relativně malého počtu mateřských evropských společností vznikla široká siť dceřiných evropských společností, které byly následně převedeny na další subjekty. Prostřednictvím pěti mateřských subjektů bylo založeno více než 70 dceřiných SE. Na prvním místě v počtu založených dceřiných společností stojí EUROPEA CAPITAL SE s 32 dceřinými SE.

Tab. 3: Struktura společností mateřské společnosti EUROPEA CAPITAL SE EUROPEA CAPITAL SE IČ 279 00 240 Praha, Koněvova 2660

FH INVEST SE IČ 281 94 306

via Sky SE IČ 279 29 345

CENTURION GROUP SE IČ 282 31 261

FINEP HOLDING SE IČ 279 27 822

AKCENTA GROUP SE IČ 282 52 900

Český pivní festival SE IČ 279 16 979

Contacc SE IČ 279 06 752

Crius Capital, SE IČ 281 82 146

Cronus Holding, SE IČ 281 82 723

DEREX GROUP SE IČ 281 73 015

Iapetus Real, SE IČ 282 14 579

INTERVASCO SE IČ 279 06 833

KVIDO CZECH SE IČ 279 41 817

miraclIS SE IČ 279 38 701

QUICK POWER PLANT SE IČ 279 53 432

Spirall Solutions SE IČ 282 317 16

TEUTON INVEST SE IČ 279 18 560

IPaIDC, SE* IČ 283 73 421

Corporation, SE IČ 283 73 421

MSU International SE IČ 283 65 461

MAGNA GRAECIA, SE IČ 284 43 845

PASIPHAE, SE IČ 284 43 802

Sedlacik Europe SE IČ 282 38 583

EAS CZ, SE IČ 282 40 642

AP Line, SE IČ 282 48 163

World Sport Group, SE IČ 282 46 659

CARPIAS, SE IČ 284 51 368

CENTAURUS REAL SE IČ 282 38 591

Elanor Europe SE IČ 281 73 589

SOFFICE, SE IČ 279 53 459

IBERUS EURO, SE IČ 282 53 761

Marcicom, SE IČ 284 49 797

* International Project and Investment Development Corporation, SE

Zdroj: Obchodní rejstřík – www.justice.cz

Společnost EUROPEA CAPITAL SE byla založena jako dceřiná společnost české společnosti s ručením omezeným a kyperské společnosti Ltd.51 dne 7. května 2007 dle čl. 2 odst. 3 NoSE. Obě společnosti doložily čestným prohlášením, že ke dni založení SE nemají žádné zaměstnance. Z toho důvodu nemohla být uzavřena dohoda dle § 53 ZoSE. Zakladatelé rozhodli o použití podpůrných ustanovení ZoSE v souladu s § 53 odst. 2 ZoSE. Zakladatelé se rozhodli pro dualistickou strukturu řízení společnosti, jako sídlo společnosti byla zvolena Praha, Česká republika. Společnost splnila všechny náležitosti a dne 16. května 2007 byla zapsána do obchodního rejstříku. Jednou z dceřiných společností, která byla však následně převedena, byla i SOFFICE, SE, původně zapsaná pod firmou NALIA DEVELOPEMENT, SE. Tato společnost, která byla stejně jako převážná většina ostatních založena rozhodnutím mateřské společnosti jako 51

Ltd. – obdoba česká společnosti s ručení omezeným

26

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch dceřiná evropská společnost, v současné době funguje rovněž jako mateřská společnost při zakládání nových evropských společností dle č. 3 odst. 2 NoSE. Tab. 4: Struktura společností mateřské společnosti SOFFICE, SE SOFFICE, SE IČ 279 53 459 Hodonín, Janáčkova 1

DIPONA, SE IČ 282 72 013

PATRICIANA, SE IČ 282 80 202

YUVIA, SE IČ 282 84 861

GETIO, SE IČ 283 04 993

PURELINE, SE IČ 283 05 256

MURCIANA, SE IČ 282 83 996

CERVO, SE IČ 283 02 907

EUROWORKER, SE IČ 282 79 140


Jako mateřská společnost založila SOFFICE, SE dalších 9 dceřiných evropských společností, z nichž zatím pouze jedna byla převedena na nového majitele. Ostatní jsou dosud v držení původních zakladatelů a mají společné sídlo v Brně. Jejich společným znakem je dualistická struktura řízení a jednočlenné obsazení představenstva a dozorčí rady. V počtu založených dceřiných společností stojí na druhém místě společnost EUROMATER, SE se sídlem v Praze. Tato společnost byla založena zakladatelskou smlouvou jako dceřiná společnost české a slovenské akciové společnosti a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 12. 12. 2007. Ani jedna ze zakládajících společností neměla ke dni uzavření Zakladatelské smlouvy v pracovním poměru zaměstnance, takže i zde byl využit institut podpůrných ustanovení hlav III. a IV. ZoSE. Základní kapitál společnosti činí 550 tis. EUR a je rozdělen na 20ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě. Za necelý rok své

Tab. 5: Struktura společností mateřské společnosti EUROMATER, SE EUROMATER, SE IČ 282 08 595 Praha, Ovocný trh 572

NEW New Energy Way, SE IČ 282 30 957

MERCADIAN, SE IČ 282 31 015

GIG* SE IČ 283 67 375

MENGOLD, SE IČ 283 67 375

LOHANER, SE IČ 283 95 239

NOYESTON, SE IČ 283 98 033

Bon Art Music, SE IČ 282 53 485

DREAMLINER, SE IČ 284 12 010

FROSINORE, SE IČ 284 21 159

HEND international, SE IČ 283 90 661

GRAYSONER, SE IČ 284 22 686

MABELLIANE, SE IČ 284 25 375

SCANDICgaming, SE IČ 282 30 931

JENSI game, SE IČ 284 00 429

BLACK MORE, SE IČ 284 08 659

MELVINSTON, SE IČ 284 47 671

ROTTANGENE, SE IČ 284 53 263

MEDIUM GROUP, SE IČ 282 31 031

CHECKFAIR, SE IČ 283 03 369

LANGANERE, SE IČ 284 58 648

BALLANGEN, SE IČ 284 60 316

DYVERDALEN, SE IČ 284 61 894

Plaček Holding, SE IČ 284 54 821

GALATONER, SE IČ 284 62 700

* GIG Golem Investment Group, SE


27

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch existence společnost založila 24 dceřiných společností, z nichž 19 bylo postupně převedeno na další subjekty. Další dvě evropské společnosti, které byly založeny za účelem „produkce“ dceřiných evropských

společností,

jsou

CHAMR

Enterprise

SE

se

sídlem

v Praze

a Quick Start Europea SE rovněž se sídlem v Praze. Obě společnosti byly založeny jako dceřiné společnosti dle čl. 2 odst. 3 NoSE ve druhém čtvrtletí 2008, jejich corporate governance je koncipována na dualistickém principu a představenstvo i dozorčí rada jsou pouze jednočlenné. Základní kapitál je v obou případech tvořen listinnými akciemi v celkové jmenovité hodnotě 120 tis. EUR. CHAMR Enterprise SE založila postupně 4 dceřiné SE, Quick Start Europea SE pak 5 dceřiných společností.

Tab. 6: Struktura společností mateřské společnosti CHAMR Enterprise SE CHAMR Enterprise SE IČ 284 07 571 Praha, Bělehradská 381

FULLSPEED TREND SE IČ 278 56 062

NEMOLEASING SE IČ 284 45 899

Cabrio Speedy SE IČ 284 52 038

Undercover trade SE IČ 284 62 254


Tab. 7: Struktura společností mateřské společnosti Quick Start Europea SE Quick Start Europea SE IČ 284 19 154 Praha, Sokolovská 84/366

Twinet SE IČ 284 28 625

Cantopia SE IČ 284 31 669

YES CONTACT SE IČ 284 30 221

Itica SE IČ 284 39 317

Comus SE IČ 284 53 328


Společnost QUICK POWER PLANT HODONÍN SE byla založena jako dceřiná společnost EUROPEA CAPITAL SE pod názvem VICONIA, SE, se shodnými atributy jako ostatní sesterské společnosti, tedy dualistická struktura řízení s jednočlennými řídícími orgány, základním kapitálem 120 tis. EUR a listinnými akciemi na majitele. Následně byla společnost převedena, přesunula své sídlo (v rámci ČR) a založila vlastní dceřinou evropskou společnost CZECH POWER SE se sídlem v Praze. 28

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch Tab. 8: Struktura společností mateřské společnosti QUICK POWER PLANT HODONÍN SE QUICK POWER PLANT HODONÍN SE IČ 284 07 571 Hodonín, Bratislavská 1/6

CZECH POWER SE IČ 283 64 511


Z hlediska

způsobu

svého

vzniku,

majetkové

struktury,

ale

i

klasifikace

ETUI-REHS52 působí v našich podmínkách trochu exoticky 6 evropských společností, z nichž 1 vznikla transformací existující české akciové společnosti na evropskou společnost dle čl. 2 odst. 4 NoSE. Tato transformovaná evropská společnost je vedena jako společnost v kategorii „normal“ ETUI-REHS, má zaměstnance a dualisticky strukturované řídící orgány s vícečlenným obsazením. Jedná se o společnost OMNIA HOLDING, SE. Další dvě společnosti byly založeny jako holdingové společnosti dle ustanovení čl. 2 odst. 2 NoSE. HABASIT HOLDING SE je jednou ze dvou v ČR zapsaných evropských společností, která využila možnosti změny corporate governance a je řízena generálním ředitelem, který je současně předsedou, jinak trojčlenné, správní rady53. Společnost CPI HOLDING, SE, je řízena jednočlenným představenstvem a jednočlennou dozorčí radou. Společnosti DEMONTA Trade, SE a NH – TRANS, SE byly založeny fúzí sloučením české akciové společnosti se zahraniční akciovou společností. Obě mají dualistickou řídící strukturu s vícečlenným obsazením představenstva a dozorčí rady. Poslední

z dosud

založených

evropských

společností

je

společnost

Cosmas Verwaltungs- und Beteiligungs – SE založená jako dceřiná společnost české

52

European Trade Union Institute for Research, Education and Health and Safety. [citováno 25. 9. 2008]. Dostupný z: http://www.worker-participation.eu/

53

V době zpracování podkladů k práci i samotné práce nebyly do obchodního rejstříku (Sbírky listin) vloženy žádné dokumenty, z kterých by bylo možné získat bližší informace o způsobu založení nebo majetkové struktuře společnosti.

29

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch Tab. 9: Ostatní evropské společnosti zapsané do Obchodního rejstříku Demonta Trade SE IČ 634 94 671

Nh-trans SE IČ 476 79 115

HABASIT HOLDING SE IČ 282 76 256

CPI HOLDING, SE IČ 283 83 273

Omnia holding SE IČ 255 69 520

Cosmas Verwaltungs- und Beteiligungs - SE IČ 284 17 372


společnosti s ručením omezeným a německé GmbH54. Její základní kapitál, splacený rovněž v minimální stanovené výši 120 tis. EUR, je rozdělen na listinné akcie na majitele. Společnost je řízena jediným členem představenstva a dvěma členy dozorčí rady. Na začátku této kapitoly jsem uvedl pět charakteristických znaků, které jsou společné téměř všem u nás založeným evropským společnostem. S výjimkou několika málo společností vznikla většina SE jako ready-made společnosti. Příčin, které vedou k zakládání prázdných společností a jejich následnému prodeji, může být celá řada. Mezi hlavní lze určitě počítat především u nás zavedenou praxi prodeje „předzaložených“ společností z dřívějších dob, kdy byly (a dodnes stále jsou) předmětem prodeje i ostatní druhy obchodních společností55. Specializované poradenské společnosti poskytují komplexní služby v oblasti založení společností včetně bankovních účtů, obsazení řídících orgánů nebo zajištění podnikatelské historie. Další příčinu je možné hledat v samotné právní úpravě evropské společnosti, která klade ve srovnání s úpravou založení a vzniku společnosti podřízené výlučně národní úpravě značně zvýšené nároky. V následujících kapitolách budou postupně analyzovány jednotlivé charakteristické znaky „české“ evropské společnosti – způsob založení, předmět činnosti, počet zaměstnanců, corporate governance a částečně také majetková struktura.

54

GmbH – eine Gesellschaft mit beschränkter Haftung – odpovídá české společnosti s ručením omezeným

55

Zápis společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti do obchodního rejstříku trval i několik měsíců, což nepřiměřeně ztěžovalo celý proces založení a vzniku obchodních společností.

30


4.2.1. Založení evropské společnosti Předchozí kapitola ukázala značnou nerovnováhu ve způsobech založení evropské společnosti v ČR. Zatímco nařízení pracuje primárně se čtyřmi základními způsoby založení evropské společnosti a pátý způsob má určitý doplňkový charakter, je situace v ČR zcela opačná. Založení evropské společnosti jako dceřiné společnosti již existující evropské společnosti dle čl. 3 odst. 2 NoSE se stalo nejrozšířenějším způsobem zakládání evropských společností. Ačkoliv je situace v ČR zejména s ohledem na absolutní počet založených společností nejmarkantnější, v relativním srovnání s některými dalšími členskými státy se nejedná o výjimku. Podobně jsou na tom např. Německo, Holandsko nebo Lucembursko56. Prakticky ve všech členských státech, kde je aktivně využíván koncept evropské společnosti, vznikají evropské společnosti jako dceřiné společnosti již existující evropské mateřské společnosti. Z celkem pěti Nařízením upravených způsobů založení evropské společnosti jsou v ČR prakticky používané pouze některé. Čtyři primární způsoby upravuje čl. 2 NoSE, pátý způsob, který má doplňkový charakter, je upraven čl. 3 odst. 2 NoSE. Právě pátý způsob založení evropské společnosti je z hlediska počtu založených společností nejdůležitější a tvoří téměř 88% podíl všech evropských společností zapsaných do obchodního rejstříku. Prostřednictvím fúze, která měla být nejdůležitějším nástrojem při zakládání evropských společností, byly v ČR dosud založeny pouze dvě evropské společnosti, pouze jediná společnost vznikla transformací existující akciové společnosti a pět společností bylo založeno jako společná dceřiná společnost dle čl. 2 odst. 3 NoSE a dvě SE jako holdingová evropská společnost.

56

ETUI-REHS (2008), European Company (SE) Factsheets. [citováno 30. 9. 2008]. Dostupný z: http://ecdb.worker-participation.eu/

31

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch Graf 2: Způsoby založení evropské společnosti v ČR

Rozdělení SE podle způsobu jejich založení

Fúze

73 Holding

Transformace

Založení společné dceřiné společnosti

5 1

2

2

Založení odvozené dceřiné společnosti SE


Největší část právní úpravy je věnována úpravě založení evropské společnosti fúzí. Tento způsob zakládání evropské společnosti měl být pro zakládání evropských společností zásadní. Jeho význam spočíval především v umožnění nadnárodních fúzí akciových společností, které byly až do doby účinnosti Nařízení většinou členských států omezeny nebo zakázány. V rozporu se smyslem a cílem právní úpravy evropské společnosti však tento způsob zakládání evropských společností byl dosud využit pouze ve dvou případech. Společnost DEMONTA Trade, SE vznikla fúzí sloučením slovenské a české akciové společnosti se současnou změnou právní formy z akciové společnosti na evropskou. Společnost NH – TRANS, SE vznikla rovněž fúzí sloučením, ale české akciové společnosti a kyperské veřejné akciové společnosti. Ačkoliv je úpravě založení SE prostřednictvím fúze věnovaná podstatná část NoSE, je tato možnost praxí u nás téměř opomíjena. Je tak vcelku zřejmé, že zakladatelé evropské společnosti, jakož i potenciální účastníci nadnárodní fúze, volí raději jiný způsob realizace svých záměrů. Od 1. července 2008, kdy nabyl účinnosti zákon o přeměnách obchodních společností a družstev, který podstatným způsobem novelizoval zastaralou úpravu přeměn obchodních společností obsaženou v obchodním zákoníku, je možné realizovat nadnárodní fúzi sloučením nebo splynutím v relativně mírnějším režimu, než je tomu v případě úpravy obsažené v NoSE a ZoSE. Přestože Nařízení i zákon o SE ve svých ustanoveních odkazují na aplikaci zákona

32

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch o přeměnách obchodních společností a družstev, upravují některé oblasti samostatně. Podstatným rozdílem je tak právní forma nástupnické nebo nově zakládané společnosti, která pouze v případě aplikace úpravy v NoSE umožňuje vznik evropské společnosti57. Důležitý je také rozdíl ve vymezení subjektů oprávněných zúčastnit se nadnárodní fúze. Zatímco založení evropské společnosti fúzí dle ustanovení NoSE je vymezeno výhradně akciovým společnostem z členských států, které navíc splňují požadavky na existenci nadnárodního prvku, mohou se nadnárodní fúze v režimu zákona o přeměnách obchodních společností zúčastnit alespoň dvě libovolné obchodní společnosti, které se řídí právním řádem jiného členského státu. Další podmínky jsou upraveny v §§ 182 až 184 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev58. V zásadě je tak možné, aby se fúze zúčastnily společnosti s různou právní formou, pokud to umožňují právní předpisy členských států pro případ vnitrostátních fúzí. V případě naší právní úpravy je tak možné uvažovat o přeshraniční fúzi akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným59. Výsledkem může být jak akciová společnost, tak společnost s ručením omezeným. Oproti zvláštní úpravě nadnárodních fúzí představované NoSE a ZoSE má tak obecná úprava v ZoPOD širší uplatnění a nižší nároky na subjekty účastnící se fúze, což může vést k jejímu upřednostňování. Dalším z Nařízením upravených způsobů založení evropské společnosti je založení holdingové evropské společnosti.60 Tímto ustanovením ve spojení s ustanovením čl. 32 až 34 NoSE je položen základ právní úpravy specifického způsobu založení společnosti. Vnitrostátní právní předpisy založení holdingu v podobné míře neupravují. Obchodní zákoník pracuje s holdingem pouze v ust. § 66a, který se týká podnikatelských seskupení. Způsob založení holdingové společnosti, její právní forma ani další aspekty nejsou upraveny. Oproti vnitrostátní úpravě přináší tedy Nařízení výrazně podrobnější úpravu holdingu a vlastního průběhu založení holdingové evropské společnosti. Právní úprava je obsažena v článcích 32

57

čl. 15 NoSE

58

Podle § 183 musí mít při přeshraniční fúzi zanikající i nástupnické korporace stejnou právní formu, ledaže právní předpisy všech členských států, v nichž mají zanikající i nástupnické korporace svá sídla, dovolují vnitrostátní fúze mezi korporacemi těchto různých právních forem. Podle § 184 je v případě, že to umožňují právní předpisy všech členských států, v nichž mají zúčastněné korporace svá sídla, aby měla nástupnická korporace takovou právní formu, kterou nemá žádná ze zúčastněných korporací před zápisem přeshraniční fúze do příslušného veřejného rejstříku.

59

§ 154 a násl. ZoP

60

čl. 2 odst. 2 NoSE

33

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch až 34 Nařízení a není zde uplatněna metoda odkazů na aplikaci vnitrostátních předpisů, k zaplnění případných mezer v právní úpravě lze aplikovat normy transponující do vnitrostátního práva směrnici 78/855/EHS, která upravuje fúze akciových společností61. Ačkoliv existují mezi založením SE fúzí a holdingové SE paralely, jedná se nepochybně o specifický způsob založení společnosti. Hlavní rozdíl spočívá v roli zakládajících resp. promotorských společností. Zatímco v případě fúze splynutím nebo sloučením dochází k zániku alespoň některých společností, při založení holdingové SE promotorské společnosti existují i nadále, přičemž obchodní podíly nebo akcie těchto společností jsou vloženy do holdingové společnosti a společníci nebo akcionáři získají výměnou akcie evropské holdingové společnosti62. Samotnému vzniku holdingové evropské společnosti předchází podobný postup, jako je tomu v procesu fúze. Stejně jako v případě založení evropské společnosti prostřednictvím fúze, nedostalo se ani založení holdingové evropské společnosti dle ust. čl. 2 odst. 2 NoSE příliš do popředí zájmu podnikatelské veřejnosti. Ze všech u nás založených evropských společností vznikly jako holdingové pouze dvě63. Společnost HABASIT HOLDING SE je jako jedna ze dvou SE u nás řízena správní radou, přičemž předseda správní rady je současně i generálním ředitelem společnosti, společnost CPI Holding SE má naopak „tradiční“ strukturu řídících orgánů (jednočlenné představenstvo a dozorčí rada). Oproti založení SE prostřednictvím fúze je možnost založení holdingové SE otevřena více subjektům. Přestože i zde je nutné splnit požadavek nadnárodního prvku, mohou se procesu zakládání zúčastnit nejen akciové společnosti, ale také společnosti s ručením omezeným. Třetím způsobem založení evropské společnosti, který je upraven v čl. 2 odst. 3 ve spojení s články 35 a 36 NoSE, je založení společné dceřiné společnosti ve formě evropské společnosti. Tento způsob založení evropské společnosti je otevřen nejširší skupině

61

Teichmann, C.: Die Einführung der Europäischen Aktiengesellschaft, Grundlagen der Ergänzung des europäischen Statuts durch den den deutschen Gesetzgeber. Zeitschrift für Unternehmens- und Gesellschaftrecht, 2002, č.3, s. 434

62

Dědič, J., Čech, P.: Obchodní právo po vstupu ČR do EU. Praha: Bova Polygon, 2004, s. 159

63

K datu zpracování podkladů k této práci ani samotné práce nebyly do Sbírky listin obchodního rejstříku vloženy žádné dokumenty, s kterými by bylo možné pracovat. Ani z jiných veřejně dostupných zdrojů nebylo možné získat bližší informace o obou společnostech.

34

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch právnických osob z členských států64. Úprava založení dceřiné společnosti ve formě evropské společnosti v Nařízení obsahuje kromě vymezení oprávněných subjektů pouze stručný odkaz na vnitrostátní úpravu založení dceřiné společnosti ve formě akciové společnosti. Na zakladatele a proces založení dceřiné společnosti se jinak aplikují vnitrostátní předpisy členských států sídla zakládajících a zakládané společnosti. Ačkoliv dceřinou společnost může dle obchodního zákoníku65 založit i jediný zakladatel, pokud se jedná o právnickou osobu, z logiky věci vyplývá, že evropskou společnost dle ust. čl. 2. odst. 3 NoSE mohou založit nejméně dva subjekty. Z povahy úpravy v Nařízení rovněž povstává závěr, že není možné aplikovat ustanovení obchodního zákoníku týkající se založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií66. Z Nařízení ani vnitrostátních předpisů na druhou stranu nevyplývá žádné omezení, které by upravovalo podíl jednotlivých zakladatelů v zakládané společnosti. Je možné, aby jeden ze zakladatelů měl většinový podíl. Po vzniku společnosti je možné libovolným způsobem převést akcie založené evropské společnosti na jediného ze zakladatelů nebo na libovolný třetí subjekt. V České republice vzniklo dosud prostřednictvím založení společné dceřiné společnosti pět evropských společností. Zakladateli společností EUROPEA CAPTAL SE a Quick Start Europea SE byly vždy česká a kyperská společnost s ručením omezeným. V obou případech se jednalo o prázdné společnosti bez zaměstnanců. Další dvě evropské společnosti, EUROMATER, SE a CHAMR Enterprise, SE, byly založeny jako dceřiná evropská společnost české a slovenské společnosti s ručením omezeným. Pátá z dosud zapsaných evropských společností byla založena jako dceřiná společnost německé a rakouské společnosti s ručením omezeným s tím, že její sídlo bylo umístěno do České republiky. Z hlediska rozsahu oprávněných subjektů, ale i relativní nenáročnosti celého procesu založení evropské společnosti je určitě uvedený způsob nejdostupnější. Přesto, jak z uvedených statistik vyplývá, není ani tento způsob založení evropské společnosti příliš často využíván.

64

Založit dceřinou evropskou společnost upsáním jejích akcií mohou společnosti ve smyslu čl. 48 odst. 2 Smlouvy a jiné veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby, založené podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství. Čl. 48 odst. 2 SES – Společnostmi se rozumějí společnosti založené podle občanského nebo obchodního práva včetně družstev a jiné právnické osoby veřejného nebo soukromého práva s výjimkou neziskových organizací.

65

§ 162 ObchZ

66

Dědič, J., Čech, P.: Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2006, s. 245

35

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch Posledním z primárních způsobů založení evropské společnosti je transformace existující akciové společnosti na evropskou společnost dle ust. čl. 2 odst. 4 ve spojení s čl. 37 NoSE. Tato forma založení evropské společnosti je určena pouze akciovým společnostem se sídlem a správním ústředím na území Společenství založeným podle práva některého členského státu. Požadavek nadnárodního prvku je splněn v případě, že akciová společnost má alespoň dva roky dceřinou společnost, jenž se řídí právem jiného členského státu. Jedná se o způsob založení SE, který je z dosud uvedených primárních způsobů založení SE možné označit za nejsnazší, zároveň však oproti ostatním způsobům transformace neumožňuje současně přesun sídla společnosti do jiného členského státu. Akciová společnost přeměnou nezaniká ani nevzniká nová společnost, dochází pouze ke změně právní formy již existující společnosti. Transformace společnosti probíhá v rámci jednoho právního řádu. Na rozdíl od ostatních způsobů zde nedochází k často problematickému uplatňování více právních řádů, ale podpůrně jsou aplikována ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Ačkoliv je transformace na evropskou společnost vymezena výhradně akciovým společnostem, právní úprava kromě uvedeného požadavku nadnárodního prvku nestanoví žádné podmínky, které by upravovaly minimální délku historie přeměňované akciové společnosti. Obchodní společnosti jiných právních forem se proto mohou transformovat v evropskou akciovou společnost prostřednictvím dvoustupňové přeměny. V první fázi se přemění na akciovou společnost a v druhém kroku na společnost evropskou. Tento postup byl zvolen i v případě společnosti OMNIA HOLDING, SE, která byla původně založena jako společnost s ručením omezeným. Na základě rozhodnutí valné hromady byla postupně přeměněna na akciovou společnost a následně se transformovala v evropskou společnost. Takovýto postup je zcela v souladu s právními předpisy a otevírá cestu k získání formy evropské společnosti i širšímu okruhu právnických osob. Dosud vymezené čtyři primární způsoby založení SE je z hlediska počtu založených evropských společností možné považovat za marginální. Dosud nedošlo k jejich širšímu uplatnění v praxi a ani dosavadní vývoj nenaznačuje, že by mělo dojít ke změně v míře jejich používání. Naproti tomu pátý způsob, derivativní založení evropské společnosti jako dceřiné společnosti existující evropské společnosti, je jednoznačně možné označit za úspěšný. Od roku 2004 bylo tímto způsobem u nás postupně založeno více než 70 evropských společností.

36

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch Podle ustanovení čl. 3. odst. 2 NoSE může každá evropská společnost založit jednu nebo více dceřiných společností ve formě evropské společnosti. Ustanovení čl. 3 odst. 2 NoSE má ve vztahu k ostatním způsobům založení evropské společnosti postavení lex specialis a uplatní se pouze na případ založení evropské společnosti další, a to jedinou evropskou společností. Nařízení stanoví povinnost těch členských států, jejichž vnitrostátní právní úprava neumožňuje založení akciové společnosti jediným akcionářem, tuto možnost evropským společnostem dát67. Toto není případ české právní úpravy akciových společností, která předpokládá v § 162 obch. z. možnost založení akciové společnosti jediným zakladatelem, je-li jím právnická osoba. Žádné další ustanovení, které by upravovalo tuto formu založení evropské společnosti, Nařízení neobsahuje a odkazuje pouze na obdobné použití ustanovení vnitrostátních předpisů harmonizovaných dle dvanácté směrnice Rady 89/667/EHS ze dne 21. prosince 1989 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem. S tím souvisí poněkud nejasná aplikace ustanovení § 105 odst. 2 obch. z., které stanoví zákaz řetězení jednočlenných společností s ručením omezeným. To by mohlo vést k výkladu, že jednočlenné evropské společnosti, kterými odvozené dceřiné SE jsou, nemohou zakládat další dceřiné společnosti dle ust. čl. 3 odst. 2 NoSE.68 Tento výklad však není konzistentní se zavedenou praxí, protože u nás k tomuto zakládání dceřiných společností jednočlennými společnostmi dochází. Nicméně pokud by ESD rozhodl, že je tento výklad správný, mohl by tím být dán důvod pro prohlášení neplatnosti společnosti ve smyslu § 68a odst. 2 písm. f) obch.z.69 Spolu s transformací lze tento způsob založení evropské společnosti označit za nejsnazší. Zakládající mateřská společnost nemusí splňovat žádné další podmínky k tomu, aby mohla založit dceřinou společnost. Prostřednictvím zakladatelské listiny sepsané ve formě notářského zápisu tak může libovolná evropská společnost založit libovolný počet dalších evropských společností. Tento model je využíván k zakládání shelf společností, které se následně stávají předmětem obchodní činnosti specializovaných poradenských společností. Ačkoliv je tento postup předmětem kritiky některých autorů, je v případě evropských společností běžnou praxí. V ČR tímto způsobem byla založena převážná většina zapsaných evropských společností, přitom minimální cena za jednu evropskou společnost se 67

čl. 3 odst. 2 NoSE

68


69

tamtéž

37

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch v současnosti pohybuje okolo 200 tis. Kč70 u společností založených v roce 2008. S rostoucí délkou historie společnosti se pořizovací náklady úměrně zvyšují. Srovnatelná situace je v Německu, kde je rovněž zakládání společností „do zásoby“ běžnou praxí.

70

Internetová prezentace společností: Společnosti On-line s.r.o. a CHAMR & PARTNERS s.r.o. [citováno 19. 8. 2008]. Dostupné z: http://www.spolecnostionline.cz/cz/cenik-evropskych-spolecnosti; http://www.prodej-ready-made-spolecnosti.cz/

38


4.2.2. Předmět činnosti evropské společnosti Druhým ze společných znaků u nás zapsaných evropských společností je zapsaný předmět činnosti, kterým je ve většině případů – pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor, resp. po novele živnostenského zákona s účinností od 1. 7. 2008 – pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Dle ustanovení čl. 12 odst. 1 NoSE se každá evropská společnost zapisuje v členském státě, ve kterém má sídlo, do rejstříku určeného právními předpisy tohoto členského státu v souladu s čl. 3 první směrnice Rady č. 68/151/EHS71. Nadto čl. 14 NoSE upravuje zajištění nadnárodní

publicity

prostřednictvím

zveřejnění

v Úředním

věstníku

Evropských

společenství. Zápisy do obchodního rejstříku a jejich zveřejňování dále podrobněji upravuje ZoSE v § 7 a § 8. V případě společností se sídlem zapsaným na území ČR je tímto rejstříkem obchodní rejstřík. Na zápisy evropských společností se tak vztahují ustanovení vnitrostátních předpisů upravujících zápisy do obchodního rejstříku, řízení ve věcech obchodního rejstříku a zveřejňování v Obchodním věstníku.72 Podle ustanovení § 35 písm. b) obch. z. se do obchodního rejstříku zapíše předmět podnikání nebo činnosti. Předmět činnosti nebo podnikání je obligatorním prvkem zápisu do obchodního rejstříku, bez kterého by nebylo možné společnost zapsat. Zakladatelé evropské společnosti musí k návrhu na zápis do obchodního rejstříku doložit, že mu nejpozději dnem zápisu vznikne živnostenské či jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět podnikání (činnosti) do obchodního rejstříku zapsán.73 Tuto povinnost je nutné splnit i v případě shelf společností, tedy většiny u nás zapsaných

evropských

společností,

přičemž

konkrétní

podmínky

pro

výkon

podnikatelské činnosti u nás upravuje živnostenský zákon, který definuje činnosti, které jsou živnostmi. Vedle toho podává v § 3 negativní výčet činností, které za živnosti nejsou považovány. Kromě jiného není dle novelizovaného znění živnostenského zákona živností pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, uvedený v § 3 odst. 3 písm. ah)

71

čl. 12 odst. 1 NoSE

72

Jedná se o ustanovení § 27 až § 38l Obch. z., § 200a až § 200e o.s.ř. a nařízení vlády č. 503/2000Sb., o Obchodním věstníku v aktuálním znění.

73

§ 37 ObchZ

39

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch živnostenského zákona.74 Tato činnost může být provozována jako podnikatelská nebo nepodnikatelská podle toho, zda je provozována soustavně za účelem dosažení zisku či nikoliv. Protože tato činnost nepodléhá režimu živnostenského zákona, není k jejímu výkonu nutné živnostenské ani jiné oprávnění. Z těchto důvodů je činnost vymezená v § 3 odst. 3 písm. ah) živnostenského zákona nejčastěji zapsaným předmětem podnikání, resp. činnosti u nás zapsaných evropských společností. Zbývá ještě vyřešit otázku, zda se jedná o předmět podnikání nebo předmět činnosti. Z hlediska platné právní úpravy je možné dovodit, že se na evropskou společnost na základě čl. 10 a 15 NoSE uplatní ustanovení poslední věty § 56 obch. z., které umožňuje, aby společnosti s ručení omezeným a akciové společnosti byly založeny i za jiným účelem než za účelem podnikání. Jisté pochybnosti ohledně správnosti uvedené interpretace vyvolávají především některá ustanovení preambule Nařízení75 nebo ustanovení čl. 1 NoSE, který v českém jazykovém znění Nařízení vymezuje evropskou společnost jako obchodní. Toto vymezení však není obsaženo ve všech jazykových verzích76. Dosud zavedená praxe rejstříkových soudů upřednostňuje první z výše uvedených interpretací. Zatímco u některých společností je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor zapsán jako předmět podnikání, u některých jiných je zapsán jako předmět činnosti.77 Volba zápisu je dle zavedené praxe rejstříkových soudů pouze v rukou zakladatelů, kteří sami určují, v jaké formě má být zápis proveden. Rejstříkový soud není povolán k přezkoumávání, zda zapsaný předmět činnosti společnosti není podnikatelskou činností. Z provedeného šetření v zápisech v obchodním rejstříků vyplývá, že z celkem 83 evropských společností zapsaných do obchodního rejstříku k datu zpracování podkladů k této práci, mělo jako předmět podnikání (činnosti) zapsaný pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor celkem 46 společností. Dalších 32 společností mělo tento předmět zapsán v kombinaci s dalšími činnostmi. Téměř ve všech těchto případech byly další činnosti

74

Novela zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání provedená zákonem č. 130/2008 Sb., o změně živnostenského zákona zrušila dřívější § 4, který upravoval samostatně činnosti spojené s pronájmem nemovitostí a přesunula tuto činnost do § 3 odst. 3 písm. ah) pod označením pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

75

Srovnej např. body 4 a 6 Preambule NoSE

76

Srovnej např. anglické a německé znění NoSE

77

Srovnej výpis z obchodního rejstříku např. společností CARPIAS, SE, IČ 284 51 368 a EUROPEA CAPITAL SE, IČ 279 00 240.

40

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch zapsány až v souvislosti s převodem společnosti. Pouze pět společností mělo od svého vzniku zapsán jiný předmět podnikání, resp. činnosti.

Graf 3: Rozdělení SE podle zapsaného předmětu podnikání (činnosti)

Rozdělení SE podle zapsaného předmětu podnikání (činnosti) Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor

46 50 32

40

Pronájem nemovitostí v kombinaci s dalšími činnostmi

30 20 5

Jiný zapsaný předmět

10 0 Zdroj: Obchodní rejstřík – www.justice.cz

Někteří autoři78 v souvislosti se zápisem předmětu podnikání upozorňují ještě na jednu okolnost

týkající

se

veřejné

nadnárodní

publicity

evropských

společností.

Čl. 14 odst. 1 NoSE vymezuje skutečnosti, které musejí být uvedeny v oznámení o zápisu SE do rejstříku pro informační účely zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství. V důsledku špatného překladu je mezi uvedenými skutečnostmi zařazen i předmět podnikání. Ostatní jazykové verze79 pracují s pojmem odvětví podnikání, který je s ohledem na mezinárodní charakter Úředního věstníku mnohem vhodnější. Lze tak například pracovat s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ).

78

Srovnej Dědič, J., Čech, P.: Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2006, s. 287 288

79

Srovnej německé a anglické znění NoSE

41


4.2.3. Počet zaměstnanců evropské společnosti Zaměstnanci a jejich právo na zapojení do záležitostí evropské společnosti představují významnou část její právní úpravy. Vyřešení otázky podílu zaměstnanců na záležitostech evropské společnosti bylo dlouhou dobu příčinou vážných neshod členských států a překážkou přijetí komunitární úpravy nadnárodní společnosti, kterou se podařilo překonat až přijetím Davignonova kompromisu a vyčleněním otázky participace zaměstnanců do samostatné směrnice. Úprava participace zaměstnanců je tak upravena především druhou částí zákona o evropské společnosti, která je transformací Směrnice o SE do českého právního řádu. Samo Nařízení neobsahuje s výjimkou čl. 12 odst. 2 žádné bližší určení zapojení zaměstnanců do záležitostí SE. Dle citovaného ustanovení nelze zapsat evropskou společnost do veřejného rejstříku, dokud nebyla vyřešena otázka participace zaměstnanců v souladu s ustanoveními směrnice 2001/86/ES. Vzniku evropské společnosti tak vždy předchází řešení otázky participace zaměstnanců na jejích záležitostech, přičemž je nutné dodat, že právní úprava je přes svou rigidní formu kusá a v některých případech nejasná. To je důsledkem dlouhých sporů příznivců a odpůrců práva na zapojení zaměstnanců a z toho vzniklých kompromisních řešení. Přestože cílem této práce není podrobná analýza právní úpravy participace zaměstnanců, ale spíše její praktické souvislosti a důsledky, domnívám se, že je vhodné nastínit alespoň základní rámec jejího fungování. Zákon o SE, resp. ustanovení jeho druhé části, se aplikují na společnosti se sídlem nebo budoucím sídlem na území ČR, jejich dceřiné společnosti a organizační složky. Jejich smyslem je zajistit široké zapojení zaměstnanců do procesu vzniku a rozhodování evropské společnosti. Participaci zaměstnanců upravenou směrnicí lze rozdělit do dvou rovin. První se týká práva zaměstnanců na informace a projednání na nadnárodní úrovni, druhá zahrnuje právo participace zaměstnanců na řízení společnosti prostřednictvím jejich zástupce v dozorčí nebo správní radě evropské společnosti. Rovněž v časové rovině je participace zaměstnanců rozdělena do dvou částí. V úvodní fázi se týká zapojení zaměstnanců do procesu a rozhodování o založení evropské společnosti. Po vzniku SE se participace týká zapojení zaměstnanců do jejího běžného chodu. Na rozhodování ve fázi vzniku společnosti se zaměstnanci podílí prostřednictvím vyjednávacího výboru, jehož svolání je povinností řídících orgánů zúčastněných právnických

42

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch osob, a to bez zbytečného odkladu po zveřejnění návrhu založení evropské společnosti80. Složení vyjednávacího výboru je upraveno v § 48 ZoSE. Zákon stanoví šestiměsíční lhůtu na uzavření dohody o zapojení zaměstnanců evropské společnosti, která může být jednou prodloužena. Pokud se nepodaří sjednat dohodu o zapojení zaměstnanců ve stanovené lhůtě nebo pokud vyjednávací výbor nerozhodne o ukončení jednání a aplikaci národní úpravy na nadnárodní informace81, mohou řídící orgány všech zúčastněných společností rozhodnout o aplikaci podpůrných ustanovení ZoSE. Proces vyjednávání o zapojení zaměstnanců do záležitostí evropské společnosti představuje v praxi dlouhý proces, který výrazně prodlužuje dobu nutnou pro založení evropské společnosti. Řada problémů může pramenit nejen z nejasných ustanovení Směrnice, resp. zákona o evropské společnosti, ale také z faktu, že se na celý proces aplikují ustanovení více právních řádů, a to v závislosti na počtu zúčastněných právnických osob a jejich osobním statutu. Sporný je způsob řešení participace zaměstnanců v těch případech, kdy zakládající společnosti nemají v době založení evropské společnosti žádné zaměstnance, na které by bylo možné aplikovat ustanovení o zapojení zaměstnanců do záležitostí evropské společnosti. V těchto případech není zcela zřejmé, kterou právní úpravu aplikovat. Zda mají být aplikována podpůrná ustanovení prováděcího zákona, nebo obecná úprava obsažená v národních předpisech. Problematická je rovněž otázka participace zaměstnanců v případě založení sekundární dceřiné evropské společnosti dle čl. 3 odst. 2 NoSE. Tato společnost nemá při svém založení žádné zaměstnance, kteří by byli zapojeni do procesu vyjednávání prostřednictvím vyjednávacího výboru, který tak není usnášeníschopný. Podle některých autorů došlo k chybě při tvorbě Směrnice a tento způsob založení SE byl vynechán.82 Rovněž v tomto případě vzniká otázka, jakou úpravu zapojení zaměstnanců takové společnosti aplikovat? Někteří autoři se přiklánějí k interpretaci, podle níž se v takovém případě neaplikují ani ustanovení Směrnice ani národní právo státu dle sídla evropské společnosti. Jiní

80

Návrh založení evropské společnosti je zkratka používaná v ZoSE a zahrnuje všechny způsoby založení SE, tedy návrh fúze nebo založení holdingové evropské společnosti nebo návrh založení dceřiné evropské společnosti nebo změny akciové společnosti v evropskou společnost – viz § 47 ZoSE

81

§ 288 - § 299 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce

82

Dědič, J., Čech, P.: Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2006, s. 436 - 437

43

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch se přiklánějí ke zcela opačné interpretaci, dle které dovozují, že v takovém případě nelze evropskou společnost ani platně založit a nemůže být zapsána do veřejného rejstříku83. Dosavadní praxe u nás i v jiných členských státech se přiklání k aplikaci podpůrných ustanovení Směrnice, resp. hlavy III a IV ZoSE na základě rozhodnutí řídících orgánů zúčastněných společností, resp. zakládající společnosti. S ohledem na shodný způsob založení většiny evropských společností zapsaných do obchodního rejstříku, vykazují i shodný způsob řešení participace zaměstnanců. V případě založení dceřiné evropské společnosti dle čl. 3 odst. 2 NoSE rozhodly řídící orgány zakládající evropské společnosti o aplikaci podpůrných ustanovení hlavy III. a IV ZoSE, a to s ohledem na skutečnost, že ke dni založení evropské společnosti84 nemají zakladatel ani jeho organizační složky nebo pobočky žádné zaměstnance. Z uvedeného důvodu nemohlo být zahájeno jednání dle ustanovení § 53 ZoSE s cílem dosažení dohody o zapojení zaměstnanců ve smyslu ustanovení § 54 ZoSE a řídící orgán zakládající evropské společnosti rozhodl dle ustanovení § 53 odst. 2 ZoSE o aplikaci podpůrných ustanovení hlavy III. a IV ZoSE a zapracování ustanovení §§56 – 62 ZoSE do stanov zakládané SE85. Ve stanovách společnosti je dále zakotvena povinnost představenstva uvést stanovy do souladu se skutečným stavem v případě, že společnost přijme do pracovního poměru zaměstnance. Evropské společnosti založené fúzí dle čl. 2 odst. 1 NoSE86, s výjimkou společností založených za účelem zakládání dceřiných shelf společností87, postupovaly v souladu s ustanoveními druhé části ZoSE. Jejich zaměstnanci byli seznámeni se svými právy a v souladu s § 47 ZoSE, následně dle ust. § 52 odst. 1 ZoSE rozhodli, že vyjednávací výbor 83

Srovnej Dědič, J., Čech, P.: Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2006. s. 438 – 439 a Blanke, T.: Legal assessment: Formation of “empty shell SEs” is against the law. Law expertise in Longform in German, edition Hans Böckler Stiftung, 2005, č. 161.

84

Dnem založení evropské společnosti se v tomto případě rozumí den sepsání zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu.

85

Notářský zápis zakladatelské listiny společnosti PASIPHAE, SE – Obchodní rejstřík, Sbírka listin. [citováno dne 15. 9. 2008]. Dostupný z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=documentList&vypisListin. @cEkSub=100094119

86

Srovnej Projekt fúze a stanovy společnosti DEMONTA Trade, SE, IČ 634 94 671 [citováno dne 15. 9. 2008]. Dostupný z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=documentList&vypisListin. @cEkSub=210240

87

Jedná se o společnosti, které neměli v době založení evropské společnosti žádné zaměstnance a postup odpovídá postupu při založení dceřiné SE dle čl. 3 odst. 2 NoSE.

44

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch nebude ustaven a zapojení zaměstnanců do záležitostí společnosti se omezí na právo na informace a projednání ve smyslu §§ 61 – 62 ZoSE. Tím byl dodržen zákonem stanovený postup a společnost mohla být zapsána do obchodního rejstříku. Z uvedených příkladů je zřejmé, že dosavadní praxe se příliš otázkou participace zaměstnanců na záležitostech evropských společností nezabývá. Oproti předpokladům tvůrců předloh Nařízení a Směrnice nedochází k dlouhým a složitým vyjednáváním mezi zástupci zaměstnanců a řídícími orgány zúčastněných společností. Vliv zaměstnanců je eliminován na nejnižší možnou úroveň a obvykle zahrnuje pouze právo na informace a projednání založené na aplikaci podpůrných ustanovení hlavy II. zákona o evropské společnosti. Lze proto uzavřít, že zakladatelé evropských společností bezezbytku využívají jedné z výhod této formy obchodní společnosti oproti národní akciové společnosti podléhající vnitrostátní úpravě. Dle § 200 odst. 1 obch. z. volí v případě akciových společností s více než 50 zaměstnanci jednu třetinu členů dozorčí rady zaměstnanci společnosti. V případě evropské společnosti se tato úprava neuplatní a její zaměstnanci mohou být z vlivu na složení orgánů společnosti zcela vyloučeni.

45


4.2.4. Struktura a složení řídících orgánů evropské společnosti Za čtvrtý charakteristický znak „české“ evropské společnosti jsem označil strukturu řídících orgánů společnosti, která je téměř ve všech případech tvořena představenstvem a dozorčí radou, má tedy dualistickou strukturu. Důvod, proč lze podle mého názoru označit tento znak za charakteristický pro evropské společnosti, i když české vnitrostátní předpisy akciovým společnostem založeným podle českého práva ani jinou možnost než dualistické uspořádání corporate governance nedávají, spočívá v nevyužívání možnosti, kterou poskytuje Nařízení evropským společnostem, tedy zvolit odlišnou strukturu řízení společnosti. Podle čl. 38 NoSE tvoří orgány SE valná hromada a dozorčí a řídící orgán nebo správní orgán, v závislosti na obsahu stanov. Zakladatelé nebo společníci SE tak mohou volit mezi dualistickým a monistickým modelem řízení společnosti. Hlava III., Oddíl 2 NoSE je věnována úpravě monistické struktury řízení SE, kterou náš právní řád nezná. Proto byla do prováděcího zákona zapracována část88, která upravuje monistickou strukturu orgánů evropské společnosti. Přesto je monistický model řízení u nás aplikován jen ve zcela výjimečných případech. Úprava evropské společnosti tak ztrácí v českých podmínkách další jednu z nejčastěji uváděných výhod, a to přechod na monistický model řízení společností89. Ustanovení obchodního zákoníku upravující strukturu řídících orgánů akciové společnosti mají kogentní charakter. Zákon neumožňuje volbu mezi více možnostmi, takže akciové společnosti založené podle tuzemského práva jsou bez výjimky řízeny představenstvem jako exekutivním orgánem a dozorčí radou v roli dozorového orgánu. Naproti tomu umožňuje Nařízení, aby zakladatelé nebo společníci evropské společnosti kdykoliv rozhodli o změně stanov a zvolili pro řízení společnosti dualistický nebo monistický model. Tato možnost jim je dána nejen v průběhu procesu založení evropské společnosti, ale v podstatě kdykoliv během její existence. Nařízení obsahuje kromě částečné samostatné úpravy jednotlivých modelů i několik ustanovení společných pro oba. Odlišně od české úpravy orgánů akciové společnosti tak nařízení upravuje funkční období členů orgánů společnosti v délce 6 let nebo možnost opakované volby do orgánů společnosti, kterou mohou omezit stanovy společnosti. Nařízení dále umožňuje, aby se v případech, kdy to není omezeno 88

Hlava VI, Díl 2 NoSE – na základě zmocnění obsaženém v čl. 43 odst. 4 NoSE. Obdobné zmocnění obsahuje čl. 40 odst. 5 NoSE pro země, jejichž právní řád neupravuje dualisticky organizované dozorčí a řídící orgány.

89

Monistický model řízení akciových společností je uplatňován ve většině anglosaských zemí a dále ve Francii nebo Itálii. Země kontinentální Evropy uplatňují spíše dualistický model.

46

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch vnitrostátními předpisy vztahujícími se na akciové společnosti, stali členy orgánů evropské společnosti i právnické osoby. Toto ustanovení se však v podmínkách českého právního řádu nepoužije a v orgánech evropské i tuzemské akciové společnosti mohou být pouze fyzické osoby. Monistický model řízení upravený v NoSE a provedený zákonem o evropské společnosti vychází z francouzské předlohy, která se mimo jiné vyznačuje poměrně vysokou mírou flexibility90 spočívající v možnosti volby jednoho ze dvou subsystému monistického modelu corporate governance. První subsystém vychází z amerického modelu spojujícího funkci voleného předsedy správní rady a generálního ředitele odpovědného za obchodní vedení společnosti. V tomto případě má předseda správní rady pozici statutárního orgánu společnosti. Druhý subsystém vychází z oddělení funkcí předsedy správní rady a generálního ředitele. Obě možnosti jsou upraveny v § 26 odst. 2 ZoSE, přičemž volbu jednoho z upravených systémů provádí za podmínek stanovených ve stanovách společnosti přímo správní rada. O svém rozhodnutí správní rada informuje akcionáře a třetí osoby pouze prostřednictvím zápisu v obchodním rejstříku91. Oproti právní úpravě obsažené v prováděcích předpisech jiných členských států92 předpokládá ZoSE existenci funkce tzv. delegovaného ředitele. Na návrh generálního ředitele tak správní rada může jmenovat až pět delegovaných ředitelů, které pověří asistencí generálnímu řediteli. Delegovaní ředitelé se bez dalšího stávají rovněž statutárními představiteli společnosti s plným jednatelským oprávněním vůči třetím osobám. V neposlední řadě je statutárním orgánem evropské společnosti samotná správní rada. Správní rada musí být nejméně trojčlenná a stanovy mohou určit maximální počet jejich členů, který však nesmí překročit 18. Stanovení minimálního počtu členů správní rady může být jedním z činitelů, který omezuje jeho uplatňování v praxi. Úprava dualisticky koncipovaných řídících orgánů evropské společnosti neobsahuje žádná omezení týkající se počtu členů jednotlivých orgánů. Čl. 39 odst. 4 NoSE pouze zmocňuje členské státy, aby stanovily nejnižší nebo nejvyšší počty členů orgánů společnosti. Česká republika toto zmocnění nevyužila, a to ani prostřednictvím

90


91

§ 35 odst. 2 ZoSE

92

Srovnej např. slovenský nebo německý prováděcí zákon.

47

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch odkazu na české právo akciových společností, proto se žádné omezení v počtu členů orgánů neaplikuje. Tím byla otevřena cesta ke vzniku společností, jejichž představenstvo i dozorčí rada budou pouze jednočlenné. To je významná změna oproti tuzemské úpravě obsažené v obchodním zákoníku93, který stanoví požadavek nejméně trojčlenných řídících orgánů. Působnost orgánů monisticky řízené společnosti vymezují blíže ustanovení ZoSE. Kromě speciální úpravy je nutné na rozdělení působnosti správní rady a generálního ředitele aplikovat ustanovení obchodního zákoníku. Rozdělení působnosti se provede podle § 4 odst. 2 a 3 ZoSE. Možnost volby modelu řízení bývá jednou z nejčastěji uváděných výhod evropské společnosti, a to zejména s ohledem na její nadnárodní charakter. Oproti vnitrostátním úpravám práva obchodních společností v jednotlivých členských státech přináší Nařízení relativně flexibilní úpravu, která zohledňuje nadnárodní charakter evropské společnosti a poskytuje možnost sjednocení corporate governance napříč strukturou společností. Druhou nespornou výhodu oproti tuzemské úpravě akciových společností představuje absence stanovení minimálního počtu členů orgánů u dualistického modelu. V každém případě lze u evropské společnosti hovořit o personální úspoře, protože jak v monistickém tak dualistickém modelu lze snížit minimální počet členů orgánů společnosti. Z hlediska praxe byla v našich podmínkách využita v podstatě pouze druhá z obou uvedených výhod. Ze všech dosud založených evropských společností využily možnost volby monistického modelu řízení pouze dvě společnosti94. V jednom případě byl zvolen koncept vycházející z amerického práva, kdy předseda představenstva vykonává současně i funkci generálního ředitele a ostatní členové správní rady mají spíše dozorovou funkci. V druhém případě si správní rada pouze vyhradila právo jmenovat generálního ředitele i delegované ředitele, avšak do data zpracování podkladů nebyl nikdo jmenován. Ve všech ostatních případech byl zakladateli evropské společnosti zvolen model dualistického řízení. Příčinou toho je především skutečnost, že většina společností vznikla jako dceřiné společnosti existující evropské společnosti na území ČR, tedy v podmínkách právního řádu, kterému je dualistický model řízení vlastní. Z 81 společností s dualisticky 93

§ 194 odst. 3 a § 200 odst. 1 ObchZ - Toto omezení se nevztahuje na počet členů představenstva pouze v případě, že má akciová společnost jediného akcionáře.

94

International Project and Investment Development Corporation, SE, IČ 283 73 421 a HABASIT HOLDING SE

48

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch uspořádanými orgány jich celkem 70 má jednočlenné obsazení představenstva i dozorčí rady. Prakticky všechny společnosti tak využily jedné z výhod poskytovaných Nařízením a obsadily své řídící orgány minimálně možným počtem osob. Působnost představenstva i dozorčí rady se řídí ustanoveními obchodního zákoníku s výjimkou některých dílčích úprav obsažených v Nařízení a prováděcím předpise.

Graf 4: Rozdělení SE podle struktury corporate governance (CG)

Rozdělení SE pode struktury CG 85% Dualistický model CG jednočlenné orgány Dualistický model CG ostatní

2%

13%

Monistický model CG


Rozdíl mezi úpravou akciových společností a evropské společnosti tak spočívá zejména v počtu členů orgánů95. Zatímco dle úpravy v obchodním zákoníku musí stanovy přesně určit počet členů představenstva a dozorčí rady, postačí v případě evropské společnosti, když stanovy určí pravidla pro stanovení počtu členů. Úprava poskytuje zakladatelům značnou flexibilitu. Naproti tomu je otázkou, do jaké míry je takto otevřený přístup vhodný, zda by nebylo v zájmu akcionářů, věřitelů nebo dalších subjektů stanovit alespoň v některých případech vyšší obligatorní počty členů. Jako příklad lze uvést německou úpravu, která prostřednictvím ust. § 16 německého prováděcího zákona upravuje povinnost společností se základním kapitálem vyšším než 3 mil. EUR mít alespoň dva členy představenstva. Nicméně ani tato úprava není striktní a umožňuje, aby stanovy výslovně stanovily odlišnou úpravu96. Jiná situace však nastává v těch případech, kdy vnitrostátní předpisy stanoví pro určité subjekty jiný minimální počet členů řídících orgánů. To se 95

Srovnej čl. 39 odst. 4 NoSE a § 173 odst. 1 písm. g) ObchZ

96

Gesetzt zur Einführung der Europäischen Gesellschaft. [citováno 20. 7. 2008]. Dostupný z: http://www.se-network.org/images/legaltexts/legaltext_5_dl.pdf

49

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch v českém právním řádu týká např. bank nebo penzijních fondů97. V těchto případech je rovněž evropská společnost podřízena speciální úpravě těchto předpisů a musí splnit obligatorní požadavky na složení svých řídících orgánů.

97

V některých případech stanoví speciální zákony zvláštní obligatorní pravidla pro složení řídících orgánů společností – srovnej např. § 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách nebo § 7 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

50


4.2.5. Majetková struktura evropské společnosti Posledním z typických znaků evropských společností založených podle českého práva a zapsaných do obchodního rejstříku jsou společné rysy týkající se jejich majetkové struktury, především výše základního kapitálu a druhu, forem a rozdělení emitovaných akcií. Dále se tato kapitola zabývá související otázkou úpravy ochrany práv menšinových akcionářů nebo věřitelů evropské společnosti. Jedním z definičních znaků kapitálových společností napříč všemi právními řády je stanovení minimální výše základního kapitálu, který musí být upsán, aby společnost mohla vzniknout. Minimální výše upsaného základního kapitálu v případě evropské společnosti je stanovena čl. 4 odst. 2 NoSE ve výši 120 tis. EUR. Pokud je evropská společnost založena v členském státě, který v době založení společnosti nevstoupil do třetí etapy hospodářské a měnové unie, může být základní kapitál vyjádřen v souladu s vnitrostátními předpisy. Pokud je základní kapitál společnosti vyjádřen v jednotkách národní měny, musí jeho hodnota odpovídat hodnotě 120 tis. EUR při směnném kurzu, který platil poslední den měsíce, jenž předcházel založení SE98. Současně Nařízení stanoví, že v případech, kdy vnitrostátní úprava vyžaduje pro určitý předmět podnikání vyšší hodnotu upsaného základního kapitálu akciové společnosti, má tato přísnější úprava přednost a aplikuje se i na evropskou společnost řídící se právním řádem daného státu. Výše základního kapitálu byla zvolena tak, aby odpovídala cílům a zaměření evropské společnosti jako nadnárodní formy obchodní společnosti, ale současně nevylučovala z jejího použití střední podnikatele. Nařízení ani prováděcí zákon neobsahují žádná bližší pravidla pro tvorbu základního kapitálu, vydávání akcií nebo jiných cenných papírů, naopak čl. 5 NoSE odkazuje výslovně na aplikaci národní úpravy. Na akcie emitované evropskou společností se sídlem na území ČR se tak uplatní mimo jiné ustanovení §§ 155 – 161f obchodního zákoníku. SE může stejně jako akciová společnost vydávat akcie v listinné nebo zaknihované podobě ve formě akcií na jméno nebo na majitele. V případě u nás založených a zapsaných evropských společností platí, že výše upsaného základního kapitálu dosahuje s výjimkou sedmi společností částky 120 tis. EUR, resp. odpovídajícího korunového ekvivalentu. Všechny společnosti vydaly akcie pouze v listinné podobě, žádná z u nás zapsaných evropských společností nevydala akcie zaknihované. Pouze v jednom případě, a to společnosti Crius Capital, SE, byly vydány jiné 98

Nejasnosti může stejně jako v jiných případech vyvolávat stanovení okamžiku, kdy byla společnost založena.

51

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch než kmenové akcie bez zvláštních práv, a sice prioritní akcie. Společnost Crius Capital, SE vydala celkem 12 akcií, přičemž všechny vydané akcie jsou akciemi prioritními, každá v jmenovité hodnotě 10tis. EUR. To je ovšem v rozporu s ustanovením § 159 obchodního zákoníku, který upravuje podmínky vydání prioritních akcií a mimo jiné omezuje hodnotu vydaných prioritních akcií na maximálně polovinu hodnoty základního kapitálu společnosti. V tomto případě však byla dle zápisu v obchodním rejstříku porušena dikce zákona, když všechny akcie společnosti byly vydány jako akcie prioritní,99 zaručující přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Většina akcií emitovaných evropskými společnostmi je vydána ve formě akcií na majitele. Pouze v 18 případech byly vydány akcie na jméno, které na rozdíl od akcií na majitele umožňují omezení volné převoditelnosti těchto cenných papírů, a to prostřednictvím úpravy podmínek převoditelnosti akcií ve stanovách společnosti. Dále umožňují evidenci akcionářů společnosti prostřednictvím seznamu akcionářů vedeného společností. Naproti tomu v souladu s odst. 7 § 156 obch. z. jsou akcie na majitele neomezeně převoditelné a práva spojená s listinnou akcií na majitele vykonává ten, kdo ji předloží, nebo ten, kdo prokáže písemným prohlášením osoby, která vykonává úschovu nebo uložení podle zvláštního právního předpisu, že akcie je pro něho uložena podle zvláštního právního předpisu100, to vše vede k maximální míře anonymity akcionářů společnosti, která nemá možnost kontroly převodů jejích akcií101. Další hodnocení výše nebo rozdělení základního kapitálu by bylo bez podrobných znalostí daných společností pouze spekulativní a nemělo by prakticky žádnou vypovídací hodnotu. Nadnárodní charakter evropské společnosti vede k úvahám ohledně zajištění některých práv při přeměně tuzemských společností na evropskou společnost zejména v souvislosti s možností transferu sídla evropské společnosti mimo působnost původního právního řádu. Z hlediska praxe má význam zabývat se blíže především otázkou zajištění ochrany práv menšinových akcionářů, společníků a věřitelů. Primárně je ochrana menšinových subjektů 99

V době zpracování podkladů nebyly ve sbírce listin obchodního rejstříku k dispozici aktuální stanovy společnosti, které jediné mohou určit vydání prioritních akcií a nebylo proto možné ověřit splnění zákonných podmínek pro vydání prioritních akcií. http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=documentList&vypisListin. @cEkSub=100070744

100

§ 156 odst. 7 Obch.z.

101

Kotásek, J., Pokorná, J., Raban, P. a kol.: Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 4. vydání, Praha: C. H. BECK, 2005, str. 412 – 413

52

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch poskytována národní úpravou vztahující se na akciové společnosti s povinností zohlednit specifika evropské společnosti. Největší problémy se týkají především otázky zajištění dostatečné ochrany věřitelů v případě, kdy společnost přemísťuje své sídlo mimo územní působnost českého právního řádu a mohlo by dojít k podstatnému oslabení jejich práv. Věřitelé vznikající evropské společnosti mohou požadovat poskytnutí jistoty ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění návrhu přemístění zapsaného sídla.102 Oproti úpravě v případě akciových společností tak dochází nejen ke zkrácení lhůty, ale především k výraznému posunu v možnosti uplatnění tohoto práva ve prospěch věřitelů společnosti. V případě vlastníků dluhopisů se použije obecná úprava dle vnitrostátních předpisů, emitent je povinen svolat schůzi vlastníků dluhopisů, vlastníci dluhopisů mohou za zákonem vymezených podmínek požadovat předčasné splacení dluhopisů, atd.103 Ochrana minoritních akcionářů při vzniku evropské společnosti fúzí je založena čl. 24 odst. 2 NoSE, který zmocňuje členské státy k přijetí speciální úpravy pro SE. Na základě ust. §17 ZoSE jsou u nás aplikována příslušná ustanovení zákona č. 125/2008 Sb.104 Ochrana minoritních akcionářů SE je tak zajišťována v souladu s tuzemskou úpravou prostřednictvím práva na dorovnání a práva odkupu akcií nástupnickou společností. Významnou modifikací práva na dorovnání oproti tuzemské úpravě je ust. čl. 25 odst. 3 NoSE, který omezuje právo na dorovnání pouze na případy, kdy právní řády sídla všech zúčastněných společností toto právo přiznává, nebo kdy valné hromady všech zúčastněných společností vyjádří souhlas s tímto postupem. Úprava práva na odkoupení akcií nástupnickou společností je upraveno v zákoně o přeměnách obchodních společností, je však modifikována ust. čl. 24 odst. 2 NoSE ve spojení s § 17 odst. 3 ZoSE a § 145 ZoP. V případě, že dojde ke změně právního postavení akcionářů některé ze zúčastněných společností, musí být v projektu fúze zakotven závazek nástupnické společnosti odkoupit akcie. Tím je dán smluvní základ této povinnosti a změna osobního statutu nástupnické společnosti nebude mít zásadní vliv postavení akcionářů. V případě založení evropské holdingové společnosti se ochrana vztahuje rovněž na společníky promotorských společností, a to výhradně ty společníky, kteří hlasovali proti projektu založení SE na valné hromadě a odmítli vložit do holdingové společnosti svůj podíl v promotorské společnosti. Takto vymezené skupině společníků přísluší ochrana dle

102

Aplikace ust. § 13 ZoSE na základě ust. §17 odst. 4 ZoSE ve spojení s §35 zákona č. 125/2008 Sb., ZoP čl. 24 odst. 1 písm. b) ve spojení s §§ 36 – 38 z.č. 125/2008 a § 21 a násl. ZDluh 104 Zejména § 45 – § 49 a §§ 206 – 207

103

53

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch § 21 odst. 2 ZoSE ve spojení s ust. ZoP vztahujícími se na vnitrostátní fúzi společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.105 S ohledem na skutečnost, že většina evropských společností u nás vznikla jako dceřiné společnosti existujících evropských společností, není otázka ochrany práv menšinových akcionářů, věřitelů nebo společníků aktuální. Nicméně lze očekávat, že v následujících letech bude postupně docházet k přemísťování sídla těchto společností, což by se za předpokladu zahájení jejich ekonomické aktivity mohlo negativně projevit zejména na právním postavení věřitelů těchto společností. Z hlediska ochrany jejich práv je tak důležité zejména ust. čl. 8 odst. 16 NoSE, které stanoví příslušnost soudů státu dle dosavadního sídla společnosti, a to nejen pro spory zahájené před přemístěním sídla, ale také pro spory zahájené až po přemístění sídla. Druhým pilířem ochrany věřitelů přemísťované společnosti je ust. čl. 8 odst. 7 NoSE, které požaduje, aby notář vydal osvědčení o splnění předpokladů přemístění sídla jen v případě, že je prokázáno, že jsou přiměřeně chráněny zájmy věřitelů a jiných oprávněných osob vůči SE v souladu s požadavky státu dosavadního sídla společnosti. Úprava ochrany zájmu věřitelů je pak obdobná jako je tomu v případě fúze a vychází z modifikované vnitrostátní úpravy. Ochrana práv minoritních akcionářů a společníků i věřitelů evropské společnosti u nás je plně v souladu s evropským právem a zohledňuje specifika úpravy evropské společnosti, zejména vliv více právních řádů na proces založení nebo přemístění sídla společnosti.

105

Dědič, J., Čech, P.: Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2006, s. 240 – 241

54


5. EVROPSKÁ SPOLEČNOST – shrnutí Evropská

společnost

je

relativně

novým

prvkem

v evropském

právním

a hospodářském prostředí, a přestože Česká republika patří k malým státům Evropské unie, je z hlediska počtu založených evropských společností „velmocí“. I nejvyspělejší evropské státy zaostávají v počtu založených evropských společností v řádu desítek a pouze Německo nám může v tomto směru konkurovat. Racionální vysvětlení této skutečnosti však dle mého názoru poněkud pokulhává. Úprava evropské společnosti přinesla do našeho právního řádu nepochybně několik prvků, které představovaly významný posun v právu obchodních společností u nás a v době svého vzniku byly jedinečné. S postupující harmonizací vnitrostátních předpisů však byly některé z nejčastěji uváděných výhod evropské společnosti redukovány nebo zcela eliminovány a úprava evropské společnosti postupně ztrácí na své jedinečnosti. Bezpochyby nejčastěji zmiňovanou výhodou SE byla možnost uzavírání přeshraničních fúzí akciových společností. Dle nové právní úpravy vycházející z 10. Směrnice Evropského parlamentu a Rady lze s účinností od 1. července 2008 realizovat přeshraniční fúze i bez nutnosti změny právní formy nástupnické společnosti na SE.106 Další často zmiňovanou výhodou, kterou si evropská společnost prozatím do jisté míry udržela, je možnost přemístit zapsané sídlo společnosti do libovolného členského státu EU bez nutnosti její likvidace ve státě dosavadního sídla. Společnosti si tak zachovávají právní kontinuitu a tedy i podnikatelskou historii, což se může odrazit např. v možnosti čerpat dotace ze strukturálních fondů, účastnit se tendrů na veřejné zakázky, atd. Ačkoliv obchodní zákoník předpokládá možnost přeshraničního transferu sídla akciových společnosti, je tato možnost vázána na uzavření mezinárodní smlouvy107, která dosud fakticky chybí. Změnu tak pravděpodobně přinese až předpokládané přijetí 14. Směrnice Evropského parlamentu a Rady, která by měla vyřešit otázku přemístění sídla i pro ostatní společnosti. Dosud nepřekonanou výhodou právní úpravy SE je daná flexibilita volby corporate governance mezi dualistickým a monistickým modelem řízení. Tato výhoda je navíc posílena skutečností, že v českém prováděcím předpise není upraven počet členů jednotlivých orgánů, a to ani v případě dualistického uspořádání. Orgány evropské společnosti tak mohou být pouze jednočlenné. Tato úprava reflektuje nadnárodní

106

107

Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev je výsledkem harmonizačních snah Rady v oblasti práva obchodních společností. § 26 ObchZ

55

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch charakter evropské společnosti a byla přijata s cílem sjednotit a zjednodušit systém kontroly a řízení nadnárodních společností. U nás se však zatím ve větším měřítku uplatnila pouze druhá část této výhody, a sice snížení počtu členů orgánů. Monistická struktura, ačkoliv nabízí oproti dualistickému modelu vyšší míru flexibility rozhodování, nemá v našem právním řádu tradici a není dosud ve větší míře využívaná108. Zatímco většina uvedených výhod evropské společnosti se postupně ztrácí vlivem harmonizace právních řádů členských států, její nevýhody jsou dosud patrné a mohou být teoreticky odstraněny až prostřednictvím předpokládané revize NoSE. V tomto směru se jedná především o poměrně složitý systém použitelných právních předpisů, jejichž některá ustanovení vyvolávají aplikační a výkladové problémy nebo vyšší požadavky na participaci zaměstnanců na záležitostech evropské společnosti, která se však postupně prostřednictvím harmonizace prosazuje i v obecném právu obchodních společností či právu pracovním.109 Smyslem této práce bylo ukázat nejen pozitivní a negativní stránky právní úpravy evropské společnosti v obecné rovině, ale především praktickou stránku aplikace této právní úpravy. Na základě analýzy dostupných dat jsem nastínil základní trend užívání statutu evropské společnosti, který se podle mého názoru výrazně odklání od původního smyslu vzniku právní úpravy evropské společnosti deklarovanému nejen politickými proklamacemi, ale především preambulí Nařízení Rady č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti. Evropská společnost jako nadnárodní forma společnosti se měla stát nástrojem realizace přeshraniční spolupráce a podnikání bez administrativních a legislativních překážek, symbolem otevřenosti trhu a volného pohybu osob. Vývoj v České republice, ale i některých jiných členských státech, je však tomuto cíly značně vzdálen. Jen nepatrný zlomek „českých“ evropských společností vzniklo přeshraniční fúzí nebo jako holdingová společnost nad obchodními společnostmi z více členských států s cílem přizpůsobit strukturu svých kapacit rozměrům Společenství.110 Naprostá většina společností byla založena jako dceřiné společnosti existující evropské společnosti, mají pouze obecně formulovaný předmět podnikání, nedisponují žádným majetkem určeným k podnikání a nemají žádné zaměstnance. To vše vyvolává otázku, proč tyto společnosti vznikají, a jak naplňují tyto společnosti 108

S výjimkou společností HABASIT HOLDING SE a International Project and Investment Development Corporation, SE

109

Srovnej např.: Směrnice Rady 94/45/ES, Směrnice Evropské parlamentu a Rady 97/74/ES,

110

Srovnej Preambule bod (1) NoSE

56

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch původní smysl existence evropské společnosti. Výchozím bodem všech úvah je skutečnost, že náš právní řád, na rozdíl od některých jiných, umožňuje zakládání ready-made společností a jejich následný převod. Praxe zakládání a prodeje shelf společností u nás vznikla v 90. letech minulého století, kdy byly předmětem obchodu především akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Předzaložené obchodní společnosti byly jednoduchým řešením založení společnosti v době relativně složité právní úpravy zakládání a vzniku obchodních společností, její administrativní náročnosti a nefunkčnosti státní správy v oblasti obchodního rejstříku111. Evropské společnosti se staly součástí zavedené praxe krátce po přijetí nové právní úpravy. Tato praxe však v případě evropské společnosti vyvolává pochybnosti ohledně smyslu takto založených evropských společností. V žádném případě zde nedochází k naplnění smyslu právní úpravy SE, a lze se proto oprávněně domnívat, že motivem získání těchto společností je především možnost uniknout z daňové jurisdikce a dosahu českých správních orgánů prostřednictvím přemístění sídla společnosti do jurisdikce jiného právního řádu. Dochází tak alespoň k naplnění volného pohybu osob v rámci členských státu EU, včetně z toho plynoucí vzájemné konkurence jednotlivých členských států. Přes spíše negativní hodnocení evropské společnosti u nás, je třeba existující právní úpravu posuzovat v celoevropském měřítku. Formu evropské společnosti si zvolilo několik významných nadnárodních společností, v čele s koncerny Porsche Automobile Holding SE, Allianz SE, BASF SE, Strabag Bauholding SE, a další. V těchto případech dochází k naplnění smyslu právní úpravy, prohloubení spolupráce a přizpůsobení podnikatelských struktur podmínkám Společenství. Právní úprava evropské společnosti znamenala významný posun v právu obchodních společností nejen u nás, ale i v dalších členských státech EU. Výhody, které přinesla, se však postupně prosazují i v obecné úpravě obchodních společnosti a význam evropské společnosti tak klesá. Její největší přínos spatřuji především v tom, že poskytla impuls k větší otevřenosti členských států k harmonizaci práva obchodních společností a postupné konvergenci jejich 111

Ačkoliv v průběhu posledních několika let došlo nejen vlivem harmonizace našeho práva s evropskými normami k výraznému snížení administrativní, časové i finanční náročnosti založení obchodní společnosti, patří ČR podle mezinárodních srovnání k méně vyspělým státům OECD – srovnej např. The Annual Report of The International Bank of Reconstruction and Development / The Word Bank – Doing Business 2009. [citováno 2. 10. 2008]. Dostupný z: http://www.doingbusiness.org/Documents/CountryProfiles/CZE.pdf Podle zprávy patří České republice celkově 75 místo z 181 srovnávaných zemí. Pořadí bylo stanoveno na základě hodnocení zemí z různých hledisek, mezi které patří i hodnocení náročnosti založení obchodní společnosti, daňové a správní předpisy, atd.

57

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch úprav směrem k větší liberalizaci a otevřenosti. Příkladem může být Směrnice 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností, připravovaná úprava „evropské společnosti s ručením omezeným“ nebo 14. směrnice, o přeshraničním přemístění sídla společnosti112. Postupně se tak většina výhod původně poskytovaných pouze evropské společnosti nabízí i národním akciovým společnostem, které tak nemusí k jejich využití měnit svou právní formu na SE. Ve většině členských států znamenají tyto kroky liberalizaci práva obchodních společností, čímž reagují na aktuální požadavky ekonomických subjektů a hospodářství jako celku. Do budoucna lze předpokládat další kroky směřující k harmonizaci právních úprav napříč členskými státy EU a postupné sbližování úpravy evropské společnosti a národních kapitálových obchodních společností.

112

Návrh směrnice o přeshraničním přemístění sídla společnosti – zahrnuje kapitálové společnosti a měl by být schválen na jaře roku 2009. [citováno 28. 9. 2008]. Dostupný z: http://www.mpo.cz/dokument29717.html

58


RESUMÉ European Company (Societas Europea) represents a comparatively new modification and significant shift of business companies’ rights. The form of SE is intended mainly for business in the supranational level in the frame of member states of EU, and as such it helps primarily to vanquish the differences among particular member countries, enables to unify and simplify corporate governance of reciprocally interconnected companies in different member states. First it enabled the realization of international fusions and did not restrict the relocation of the registered office of SE across the state borders within the EU cross-border transfer of the registred office. Council Regulation (EC) No 2157/2001, on the Statute for a European Company came into force in October 2004 and since then it has been applicable in all the member states of EU. Council Directive 2001/86/EC, supplementing the Statute for a European company with regard to the involvement of employees, was implied in our law through the Act No 627/2004, on the European Company, which is valid since 14 February 2004. The four-year period of this new law modification has been a sufficient enough to evaluate preceding experience and practical aspects of complicated change of European Community. In almost 4 years there has been more than 80 SE established in the Czech Republic, which represents more than 1/3 of all SE enrolled in EU so far. Most of these companies were established as subsidiary companies of existing SE according to an article No. 3 paragraph 2 of the Regulation in the form of ready-made companies. The practice of shelf companies is quite usual in our country as well as in other member states of EU, but in case of SE it represents the variation of the original purpose and intention of law modification, which was supposed to lead to intensification of cross-border cooperation within trade companies and fulfilling the principle of peoples’ freedom of movement. Shelf companies established this way do not have any links to another system of law, which are in other respect typical for SE. Subsidiary SE established according to the article No 3 paragraph 2 of the Regulation were originally supposed to be only a secondary way of establishing SE. Practice in CR, Germany and some other Member states took, however, a different direction. Although the modification of SE offers many advantages in comparison with domestic alterations, most of them were not harnessed in our practice and the SE which have been so far established have following 5 mutual characteristics:

59

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch -

Establishment of the company according to the article No 3 paragraph 2 of the Regulation

-

Subject of company’s activity “property management”, which is not a subject of the trade law

-

Zero employees which allows application of supportive regulations of the Act on European Company

-

The two-tier system of the corporate governance with only one-member directorate and supervisory board

-

The capital refunded in a minimal legal amount and stock certificates in the name of the owner

It is possible to expect those companies to move their centrals to countries with more liberal tax policy and as such they will serve to tax optimization. However, in their case the main purpose of formation of the SE modification will probably not be fulfilled as well as any of its cardinal goals to adapt business structures to conditions of EU. Although the practice in our country differs from the primary intentions of the new law modification proposer, in a broader aspect the modification will fulfill its purpose. The council of prominent supranational corporations has decided to take advantages offered by SE and they changed their form into SE – for example Porsche Automobile Holding SE, Allianz SE, BASF SE, Strabag Bauholding SE and many others. Under the influence of Regulation and on the basis of preceding experience with it some further regulations were accepted which lead to harmonization of trade companies law in member states of EU. Most of the privileges originally intended for SE only were later on incorporated into domestic law and enabled for wider range of subjects. For this reason it is necessary to evaluate the modification of SE with no regard to particular results, and in a broader context as a significant point in the liberalization of trade companies’ law.

60


Seznamy tabulek a grafů: Tab. 1: Přehled požadavků při zakládání SE _____________________________________ 19 Tab. 2: Přehled SE zapsaných do veřejných rejstříků ve smyslu čl. 12 NoSE ____________ 23 Tab. 3: Struktura společností mateřské společnosti EUROPEA CAPITAL SE____________ 26 Tab. 4: Struktura společností mateřské společnosti SOFFICE, SE ____________________ 27 Tab. 5: Struktura společností mateřské společnosti EUROMATER, SE _________________ 27 Tab. 6: Struktura společností mateřské společnosti CHAMR Enterprise SE _____________ 28 Tab. 7: Struktura společností mateřské společnosti Quick Start Europea SE ____________ 28 Tab. 8: Struktura společností mateřské společnosti QUICK POWER PLANT HODONÍN SE 29 Tab. 9: Ostatní evropské společnosti zapsané do Obchodního rejstříku ________________ 30

Graf 1: Počet SE zapsaných do veřejných rejstříků ve smyslu čl. 12 NoSE

23

Graf 2: Způsoby založení evropské společnosti v ČR

32

Graf 3: Rozdělení SE podle zapsaného předmětu podnikání (činnosti)

41

Graf 4: Rozdělení SE podle struktury corporate governance (CG)

49

61


Seznam použité literatury: Monografie: 1. Dědič, J., Čech, P.: Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2006. 2. Dědič, J., Čech, P.: Evropské právo společností. 1. vydání, Praha: BOVA POLYGON, 2004. 3.

Dědič, J., Čech, P.: Obchodní právo po vstupu ČR do EU. 2. doplněné a aktualizované vydání, Praha: BOVA POLYGON, 2005.

4. Dvořák, T.: Akciová společnost a Evropská společnost. 1. vydání, Praha: ASPI, 2005. 5. Eliáš, K. a kol.: Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4. vydání, Praha: C. H. BECK, 2003. 6. Kotásek, J., Pokorná, J., Raban, P. a kol.: Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 4. vydání, Praha: C. H. BECK, 2005. 7. Theisen, M.R., Wenz, M. u.K.: Die Europäische Aktiengesellschaft, Stuttgart: SchäfferPoeschel Verlag, 2002. 8. Wenz, M.: Societas Europaea (SE) – Analyse der geplanten Rechtsreform und ihre Nutzungsmöglichkeiten für europäische Konzernunternemern. Berlin: Dunckler und Humboldt, 1993.

Odborné články: 1. Blanquet, F.: Das Statut der Europäischen Aktiengesellschaft. Zeischrift für Unternehmens- und Gesellschaftrecht, 2002, č. 1, str. 20 až 65. 2. Dvořák, T.: Zapsané sídlo evropské společnosti a jeho přemístění. Právní fórum, 2005, č. 2, s. 61 – 69. 3. Ondrejová, D.: Přeshraniční fúze a tzv. národní šampióni. Právní fórum. 2007, č. 1. 4. Pelikánová, I.: Evropská akciová společnost a její význam pro české právo. ASPI/LIT26867CZ. 2003, č. 180. 5. Petr, M.: Evropská společnost – 1. část. Právní rozhledy. 2005, č. 2. 6. Petr, M.: Evropská společnost – 2. část. Právní rozhledy. 2005, č. 3. 7. Stavinohová, P.: Přeshraniční fúze. Právní rozhledy, 2005, č. 16.

62

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch 8. Teichmann, C.: Die Einführung der Europäischen Aktiengesellschaft, Grundlagen der Ergänzung des europäischen Statuts durch den den deutschen Gesetzgeber. Zeischrift für Unternehmens- und Gesellschaftrecht, 2002, č. 3, str. 383 až 464.

Právní předpisy: 1. Nařízení Rady č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu evropské společnosti (SE) 2. Směrnice Rady č. 2001/86/ES, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců 3. Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti 4. Důvodová zpráva k zákonu č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti 5. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 6. Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů 7. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev 8. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech 9. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech 10. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 11. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 12. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 13. Nařízení Rady č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti 14. Gesetzt zur Einführung der Europäischen Gesellschaft 15. Zákon č. 562/2004 Zb., o európskej spoločnosti a o zmene a doplneni niektorých zákonic 16. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách 17. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

Internetové zdroje: 1. Blanke, T.: Legal assessment: Formation of “empty shell SEs” is against the law. Law expertise in Longform in German, edition Hans Böckler Stiftung, 2005, č. 161. Dostupný z: http://www.seeuropenetwork.org/homepages/seeurope/file_uploads/blanke_ga-vorratsse-summary_en.pdf 2. Brand, T., Schmalzl, J.: Einführung der Europäischen Gesellschaft (Societa Europaea – SE). Dostupný z: http://rsw.beck.de/rsw/shop/default.asp?sessionid=EE4C5159E04040EBBE0E565215975 722&docid=129854&highlight=societas+europaea 3. European Trade Union Institute for Research, Education and Health and Safety. Dostupný z: http://www.worker-participation.eu/

63

EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRAXI Ing. Petr Štrauch 4. Evropská komise. Dostupný z: http://ec.europa.eu/index_cs.htm 5. CHAMR & PARTNERS s.r.o. Dostupný z: http://www.prodej-ready-madespolecnosti.cz/ 6. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Směrnice o přeshraničním přemístění sídla společnosti. Dostupný z: http://www.mpo.cz/dokument29717.html 7. Ministerstvo spravedlnosti ČR, Obchodní rejstřík, Sbírka listin. Dostupný z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=searchSubj ect 8. SE – Network. Dostupný z: http://www.se-network.org/ 9. Společnosti Online s.r.o. Dostupný z: http://www.spolecnostionline.cz/cz/cenikevropskych-spolecnosti 10. The Annual Report of The International Bank of Reconstruction and Development / The Word Bank – Doing Business 2009. Dostupný z: http://www.doingbusiness.org/Documents/CountryProfiles/CZE.pdf

64

Evropská společnost v praxi

Recommend Documents