Zdeněk Velíšek Co se stane, když eurozóna přežije zkoušku ohněm? Evropské horizonty, strana 3
Pavel Dobeš, Jiří Šulc, Martin Tesařík a Pavel Poc
komentáře ministra, předsedů Regionálních rad a europoslance Zaostřeno na téma měsíce, strana 2
Milan Cabrnoch a Ivo Strejček
Bude se Londýn opakovat i jinde? Jak se bránit? Co na to europoslanci, strana 4
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
číslo 8 / 2011
ročník 8
cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €
Evropská města zasáhly nepokoje
Moravská Třebová opravuje památky Východočeskému městu nevyšla tradiční cesta získání evropských dotací na opravy jednotlivých památek, a tak tady přišli s nápadem ušitým na míru evropskému dotačnímu titulu. Vznikl zde projekt Cesta od renesance k baroku, který kromě revitalizace památek zahrnuje i vybudování naučné stezky. Projekt by měl přijít na 53 miliony korun a Moravská Třebová na něj získala více než devadesátiprocentní dotaci z evropských fondů.
Tomáš Čoček, náměstek sekce pro realizaci zdrojů pověřen zastupováním ředitele SFDI V současné době vidím z hlediska čerpání evropských zdrojů dva zásadní úkoly. Prvořadé je samozřejmě úspěšné čerpání současné finanční periody. Nesmíme však zapomínat ani na přípravu na nové finanční období po roce 2013. Úspěšná realizace současného programu nyní závisí zejména na důkladném dokladování již realizovaných projektů. V letošním roce jsme procházeli důkladným auditem Evropského účetního dvora a z jeho formy a detailnosti jsme si vzali mnohá ponaučení. Při kontrolách projektů je nutné daleko detailněji posuzovat proces zadávání veřejných zakázek a rovněž opodstatněnost víceprací. Jakkoli mohou být kontroly z úrovně státního fondu a ministerstva dopravy pro investory nepříjemné a zdržující, benefity v podobě jistoty čerpání podpory EU jsou jistě převažující. V oblasti silniční infrastruktury a vnitrozemské vodní infrastruktury již byla převážná část projektů současného OP Doprava realizována a soustředíme se tedy zejména na zpětné kontroly. Na železnici nás ještě významná část projektů očekává. Předmětem dohledu tedy musí být i časové plnění harmonogramu výběrových řízení a projektů tak, aby veškeré čerpání skončilo nejpozději v roce 2015. Velmi důležité je i zajištění realizace náhradních projektů pro současný program. Tyto projekty realizované do roku 2015 a hrazené z národních prostředků budou sloužit k náhradě za potencionálně zpožděné nebo jinak ohrožené evropské projekty. Slouží tedy jako jakási rezerva, umožňující plné čerpání programu i v případě možných problémů na některých projektech v budoucnu. Při řešení současných problémů nesmíme zapomínat ani na přípravu na nové programy od roku 2014. Abychom mohli čerpat již v prvním roce (tj. 2014) musí již nyní probíhat příprava projektů s cílem zahájení výběrových řízení na zhotovitele staveb za necelé dva roky, tedy někdy na jaře 2013. To umožní realizaci projektů již ve stavební sezoně 2014. Závěrem bych rád zdůraznil, že i při nynějším kritickém nedostatku zdrojů v rozpočtu SFDI se snažíme na výše uvedené úkoly vyčlenit co nejvíce prostředků.
Publicistika, strana 3
Za letošní léto bude mít Evropa ve své kronice hned dvě velké negativní události. V červenci to byl teroristický útok norského atentátníka Andrese Breivika, který na ostrově Utoya zastřelil devětašedesát lidí. V srpnu pak nepokoje v londýnské čtvrti Tottenham, které se následně přelily do dalších měst. Žhářské útoky po Londýně zažil nejenom Liverpool nebo Manchester, ale i kontinentální Berlín. Nad událostmi se zamýšlejí i europoslanci na straně 4. foto: REUTERS/Stefan Wermuth
Čerpáme úspěšně, peněz ale stále není dost Rychlejší spojení vlakem, kvalitnější silnice. Do dopravních staveb v České republice v současné době teče sedm miliard eur z Evropské unie. Peníze zdaleka nestačí. Možná i proto, že je většina staveb podle odborných analýz předražená a zemi schází jednoduchá koncepce, která by v první řadě vybudovala například páteřní síť dálnic. V téhle oblasti Češi peníze odčerpají dříve, než Unie zavolá „Ukončete výstup a nástup, dveře pokladny se zavírají“. Sedmadevadesát procent. Na takovou část peněz už je podaná žádost v Operačním programu Doprava. V jednom z nejúspěšnějších proudů, kterými do České republiky připlouvají peníze z Unie. Z celkových asi sedmi miliard eur už žadatelé dostali pět-
apadesát procent. Pro zemi je to slušný výsledek. Jenže. Řada žádostí stojí. „Bohužel jsou v současné době zastaveny všechny žádosti na proplácení silničních a vodních staveb z evropské pokladny. Toto pozastavení musel realizovat exministr dopravy Ra-
dek Šmerda na základě vydaného varování EU. Evropskému účetnímu dvoru se totiž nelíbil průběh veřejné soutěže na rekonstrukci zdvihacího železničního mostu v Kolíně, kde se vítězem stala firma tehdejšího ministra dopravy Aleše Řebíčka. „Opětovné rozjetí proplácení je zatím nejasné,“ upozorňuje poslanec Petr Jalowiczor. Čerpání provází zmatky. „Chaos podle mne způsobují časté obměny na postu ministra. Strategie a koncepce se neustále mění, přepracovává, taktéž výhledy Státního fondu dopravní infrastruktury se neustále mění, přísliby ne-
jsou naplňovány. Hodně ovlivňuje i současná krize, ale některé problémy souvisí s chybnými a neuváženými rozhodnutími z minulých let. A všechno souvisí se vším,“ zmiňuje poslankyně a starostka moravskoslezské obce Velká Polom Ludmila Bubeníková. Odborníci také upozorňují, že jsou stavby často dražší, než by musely být. Mizí tak miliardy korun, které pak chybí jinde. „Projekční kanceláře ani dodavatelé staveb nemají zájem na úsporách investic, kontrolní mechanismy nejsou využívány. (pokračování na straně 3)
Publicistika, strana 4
Pohled do nitra Sněžky Jeskyňáři z České speleologické společnosti - skupiny Albeřice otevřeli pro odvážné návštěvníky novou atraktivní podzemní trasu v nitru Sněžky. Podle mnohých jde o nejzajímavější letní krkonošskou aktivitu. Kdo sem příjde, pochopí, proč právě tady leží základ pověstí o ukrytých Krakonošových pokladech. Aktivita speleologů je součástí širšího projektu „Podzemí Krkonoš“, který se podařilo realizovat díky dotaci z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko.
Politické zmeny cítia najmä cestujúci a prepravcovia Cestovanie naprieč krajinou po kvalitných diaľniciach a rýchlostných cestách, v moderných a rýchlych vlakoch – absolútny ideál. Čo nová vláda – to nové priority v oblasti výstavby diaľnic a termíny spojenia „Západu s Východom“. Všetky kabinety tvrdia, že s dopravnou infraštruktúrou sa k nám nahrnú zahraniční investori a s nimi nové pracovné príležitostí a to aj do najzaostalejších regiónov. Realita je iná. Termíny sa posúvajú, čo žiadnemu užívateľovi rôznych druhov dopravy nevyhovuje. Po dobudovaní by sme mali jazdiť po vyše 1 800 km autostrád. Z plánovaných diaľnic je v prevádzke necelých 60 %, rýchlostné cesty ťahajú za kratší koniec. V prevádzke je len desatina z plánovaných 1 150 km. Príčiny pomalého bu-
dovania diaľnic vysvetľuje generálny riaditeľ Výskumného ústavu dopravy (VÚD) v Žiline Ľubomír Palčák. „K najvážnejším môžeme zaradiť obmedzené finančné prostriedky, nedostatočnú projektovú prípravu diaľničných pro-
jektov, ale napr. aj komplikované majetkovo-právne vysporiadanie pozemkov alebo vlečúce sa verejné súťaže na výber zhotoviteľov úsekov diaľnic a rýchlostných ciest. Z hľadiska náročnosti výstavby prioritných úsekov diaľnice D1 medzi Žilinou a Prešovom je nutné spomenúť zložité geologické podmienky a prítomnosť chránených území. To sa priamo podpisuje pod časový sklz v rámci prípravy a realizácie daných úsekov. A samozrejme čím ťažší terén, tým vyššia finančná náročnosť na realizáciu.“
NAJVÝHODNEJŠIE SÚ EUROFONDY Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja SR (MDVRR) dáva prednosť eurofondom pred projektmi verejnosúkromného partnerstva (PPP projekty), cez ktoré chcela financovať cestnú dopravu predchádzajúca vláda. „Eurofondy sú lacnejšie zdroje vzhľadom na PPP projekty, ktoré boli obstarané ako veľké balíky, čo obmedzovalo súťaž. (pokračovanie na strane 2)
INZERCE
TÉMA MĚSÍCE
2
EN č. 8 / 2011
Politické zmeny cítia najmä cestujúci a prepravcovia (pokračovanie zo strany 1)
Súčasný minister zvolil stratégiu kratších úsekov, ktoré otvárajú možnosti väčšiemu množstvu uchádzačov zapojiť sa do tendrov,“ vysvetľuje hovorca ministra dopravy Martin Krajčovič. Rezortný šéf Ján Figeľ si chce z eurofondov ukrojiť viac, než momentálne má v Operačnom programe Doprava (OPD). Aj preto na jar navštívil Brusel s návrhom presunu peňazí z OP, ktorých čerpanie viazne. Hovorca dodáva: „Najprv ale musíme ukázať, že vieme čerpať náš OPD (3,2 mld. eur). Následne sa môžeme s Bruselom dohodnúť na presune financií z programov, v ktorých reálne hrozí, že peniaze budeme musieť vrátiť. Ide najmä o OP Informatizácia spoločnosti. Aj tým, že čerpanie OPD za posledný rok stúplo z 11 % na 21 %, Slovensko ukazuje, že peniaze čerpať vie a chce. Ministerstvo nevylučuje, že sa k diskusiám o realokácii ešte vráti, avšak vzhľadom na vývoj na trhu a vý-
sledky verejných obstarávaní, pri ktorých sa darí vysúťažiť ceny aj o polovicu nižšie, ako sú odhadované náklady, má rezervy na financovanie ďalších projektov, ďalších kilometrov diaľnic.“ Na otázku EN, či stihneme vyčerpať peniaze určené pre OPD vzhľadom na problémy, ktoré sa objavili pri niektorých projektoch (tender na modernizáciu železničnej trate Zlatovce – Trenčianska Teplá zrušený, protest ochranárov pri úseku diaľnice D1 Turany-Hubová - pozn. red.) hovorca zareagoval: „Ministerstvo dopravy robí všetko preto, aby Slovensko vyčlenenú čiastku na dopravné projekty vyčerpalo. A čo sa týka problémov pri projektoch, ktoré spomínate, ak nastanú komplikácie, MDVRR má v zásobníku aj rezervné, dobre pripravené projekty.“ Diaľnica D1 z Bratislavy do Košíc má termín dokončenia rok 2017. Aspoň zatiaľ. Slovensko využilo výnimku EK, ktorá umožňuje kontrahovať a čerpať finančné prostriedky na
veľké projekty (nad 50 mil. eur) ešte pre ich schválením v Bruseli. „Opodstatnenosť všetkých veľkých projektov, do ktorých realizácie ministerstvo spolu s prijímateľmi pomoci ide, je vopred konzultovaná s expertmi EK (JASPERS), takže je predpoklad, že EK s ich realizáciou bude súhlasiť a oprávnené náklady preplatí. Ide tu predovšetkým o efektivitu a časové hľadisko. Schvaľovací proces u veľkých projektov trvá aj niekoľko rokov. Napríklad začiatkom júla EK schválila žiadosť o nenávratný finančný príspevok na výstavbu úseku diaľnice D3 Hričovské Podhradie – Žilina Strážov, ktorý bol dokončený a daný do užívania ešte v roku 2008,“ spresnil hovorca. Cesty druhej a tretej triedy patria pod samosprávne kraje, ktoré s výnimkou Bratislavského môžu na zvýšenie dopravného komfortu použiť eurofondy v rámci regionálneho OP (ROP). „Na podporu regionál-
Terminál integrovanej dopravy Košice – vizualizácia.
nych komunikácií je vyčlenených necelých 190 mil. eur (eurofondy + zdroje SR). Ku koncu júla máme zazmluvnené 53 projekty v sume viac ako 123 mil. eur“, uviedla tlačová tajomníčka ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Monika Szabová a ďalej dodáva: „V rámci Programu cezhraničnej spolupráce Slovenská republika - Česká republika pre oblasť podpory, zameranej na rozvoj dopravnej infraštruktúry a dostupnosti pohraničia, vyčerpali žiadatelia takmer celú alokovanú čiastku (14,4 mil. eur) z dostupných 16,7 mil. eur. Momentálne prebieha tretia výzva, ktorá sa končí 31. 10. 2011, pričom je k dispozícii 2,3 mil. eur o ktoré sa môžu žiadatelia uchádzať.
Základný kameň prvej časti diaľničného úseku D1 Jánovce-Jablonov poklopali premiérka Iveta Radičová a minister dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja Ján Figeľ. zdroj: MDVRR SR
zdroj: MDVRR SR
dobia na modernizáciu a rozvoj železničnej infraštruktúry. Modernizácia štýlom – jeden kúsok, o pár kilometrov ďalej zasa ďalší sa môže laikovi zdať prinajmenšom zvláštna. Situáciu vysvetľuje Ľubomír Palčák z VÚD: „Tu nejde iba o modernizáciu železničných tratí, ale aj o modernizáciu zabezpečovacieho a oznamovacieho zariadenia, modernizáciu konštrukcie železničnej trate, trakčného vedenia a elektrických inštalácií, výstavbu nástupíšť, výstavbu a rekonštrukciu železničných mostov, priepustov, podchodov ako i ďalšiu modernizáciu. Treba si uvedomiť, že v niektorých prípadoch došlo k určitým zmenám oproti pôvodným plánom, čo predlžuje dobu výstavby. Zvýšenie traťovej rýchlostí na 160 km/h. po Žilinu si vyžaduje nové varianty smerovania, mám na mysli napr. tunelovú variantu (Turecký vrch) alebo na úseku Púchov - Považská Teplá novú
preložku železničnej trate do novej polohy. Výstavba koridoru je veľmi zložitá vec, ide o líniové stavby s dlhou dobou životnosti a kompletnou zabezpečovacou technikou.“ Ale čo s vozovým parkom. Ten sa na niektorých tratiach nezmenil už niekoľko desaťročí. Generálny riaditeľ VÚD dodáva: „Za kritický možno označiť stav železničných koľajových vozidiel v medziregionálnej a regionálnej železničnej osobnej doprave, ktorých je trvalý nedostatok vzhľadom na dlhodobo zanedbanú údržbu a rozptýlenie záloh. V tomto segmente síce železnice pristúpili k rekonštrukcii a modernizácii vozidiel, rozsah rekonštrukcie sa dotýkal iba niekoľkých kusov vozňov. Z hľadiska potreby obnoviť mobilný park je doterajšia miera rekonštrukcie nepostačujúca.“ 177 mil. eur z eurofondov na tento účel sme už využili. Alžbeta Švecová
Cílem evropských investic v Olomouckém a Zlínském kraji je zlepšit dopravní propojení mezi městy a venkovem, zkvalitnit veřejnou dopravu (autobusy, trolejbusy, vlaky) a zpříjemnit občanům cestování pomocí moderních přestupních terminálů. Na rozvoj dopravy bylo v letech 2007 až 2013 pro region Střední Morava alokováno 6,1 miliardy korun, což činí 36 procent z Regionálního operačního programu Střední Morava. Do konce července tohoto roku bylo na rozvoj dopravy schváleno 150 projektových záměrů za přibližně 5 miliard korun. Díky evropským dotacím už dnes máme 92 kilometry nových či zrekonstruovaných silnic
II. a III. třídy, 4 nové přestupní terminály s moderní informační technologií, 65 nových zastávek a ve městech i na venkově budou brzy jezdit nové nízkopodlažní a ekologické autobusy. Velkou změnu v regionu Střední Morava zaznamenal i rozvoj cyklistiky. Z Regionálního operačního programu Střední Morava bylo od roku 2007 nově vybudováno 85 kilometrů cyklotras a cyklostezek. Střední Morava se tak řadí mezi regiony s nejhustější cyklistickou dopravní sítí v České republice. Díky tomu je region atraktivní nejen pro místní obyvatele, ale také pro turisty, kteří vyhledávají aktivní formy relaxace a odpočinku. Peníze z Regionálního operačního
programu Střední Morava určené na zlepšení dopravního propojení mezi regionálními centry a ostatními částmi regionu jsou dobře investované peníze.
Evropské prostředky určené na rozvoj regionální dopravní infrastruktury, rozdělované z Regionálního operačního programu Severozápad, směřují do třech hlavních oblastí. Největší objem dotací připadá na projekty rekonstrukcí silnic II. a III. třídy. Příjemci dotací u těchto projektů jsou Ústecký a Karlovarský kraj, případně krajské příspěvkové organizace zajišťující správu a údržbu komunikací. Ústecký kraj na projekty modernizace svých silnic získal přibližně 2,2 miliardy korun, Karlovarský přes 730 milionů korun. Díky těmto prostředkům byly modernizovány například silnice II/251 v úseku Jirkov - Otvice Havraň nebo silnice II/224 v úseku I/13 - Klášterec - Hradiště – Rusová. Řešeny jsou pochopitelně hlavně komunikace navazující na nejdůležitější páteřní silniční spojení.
Další významná část peněz z ROP Severozápad, určených na rozvoj dopravní infrastruktury pak směřuje do budování a rozvoje cyklostezek. V obou krajích jde o projekty řešící především páteřní cyklostezky, které mají návaznost na další regiony. V Ústeckém kraji cyklostezky Labe, v Karlovarském cyklostezky Ohře. Celkem bylo na podporu tohoto typu projektů z ROP Severozápad poskytnuto bezmála 200 milionů korun. Třetím hlavním typem projektů, které jsou podporovány v oblasti dopravní infrastruktury, jsou dopravní terminály a odbavovací systémy. Díky podpoře z ROP Severozápad vznikají nové dopravní terminály v Sokolově, Chebu a Mariánských Lázních. Nový Integrovaný odbavovací systém pro MHD pak vznikl díky dotaci v Chomutově a Jirkově.
VYNOVENÉ KOĽAJNICE ALE STARÉ SÚPRAVY Vyše 920 mil. eur je k dispozícií počas tohto programového ob-
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE Rozumné země využívají evropské dotace zejména pro obnovu a výstavbu infrastruktury, staví se nebo opravují dálnice, rychlostní komunikace, železnice nebo nakonec i infrastruktura cestovního ruchu. Proces obvykle probíhá tak, že plánované projekty jsou posouzeny z hlediska možností dotačního financování a poté realizovány s přispěním dotačního financování. Jenže u nás k tomu většinou přistupujeme obráceně. Ptáme se „na co jsou dotace“, a to potom děláme. Připadá mi to stejně hloupé jako jít stát frontu na slevy do supermarketu a kupovat zlevněné zboží, protože je zlevněné a ne proto, že ho potřebuji. Je to asi naše národní specifikum. Média potom zpochybňují evropské dotace jako takové, místo aby zpochybňova-
la zdravý rozum investorů u nás. Dotace nejsou špatné, špatné je jejich využívání k realizaci nesmyslů. Problém je také v hospodárnosti nakládání s těmito prostředky. Například české dálnice jsou výrazně dražší než ty německé, jak vyplynulo například v roce 2007 ze společného šetření Bundesrechnungshof a Nejvyššího kontrolního úřadu. A podle všeho dokonce i jedny z nejdražších, ne-li nejdražší, v celé EU. Nicméně pokud jde o budoucí využití evropských dotací, za zcela nezbytné bych považoval urychlené dobudování dálniční sítě v ČR. Především pokud jde o plnohodnotné rozšíření D1, ale také urychlenou výstavbu dálničního spojení s Jihočeským (D3) a Karlovarským krajem (R6), které dosud
nemají potřebné spojení, a omezuje to jejich rozvoj. Totéž platí pro železnici, kde se neustále oddalují termíny dokončení III. a IV. tranzitního koridoru, které měly být po několikerém odsunutí termínů dokončeny v roce 2012 a 2016, ale zřejmě ani to se nepodaří dodržet.
V současné době, kdy se Česká republika potýká s nedostatkem finančních prostředků, jsou evropské dotace nutným předpokladem pro rozvoj dopravní infrastruktury. Mnoho projektů, které jsou financovány v rámci Operačního programu Doprava, by nebylo možné vůbec realizovat či by k realizaci došlo s velkým zpožděním. Nyní jsme ve fázi, kdy máme podepsány smlouvy na projekty, které svou finanční náročností téměř naplňují alokaci přidělených prostředků na operační program. Částka 121 mld. Kč představuje přibližně 87 % celkové alokované částky. To lze na první pohled považovat za úspěch, ale nyní je po-
třeba se soustředit na samotné financování projektů a především na kontrolu, která zajistí, že nám budou všechny výdaje Evropskou komisí proplaceny. Zatím se nám z EU podařilo refundovat 22 mld. Kč. V budoucnu je potřeba se zaměřit především na finančně náročnější akce. Velké projekty s náročností nad 50 mil. eur jsou pro úspěšné vyčerpání Operačního programu Doprava klíčové. Do dnešního dne bylo Evropskou komisí akceptováno sedm projektů, šest železničních a jeden silniční. U silničních projektů Evropská komise požadovala prokázání vlivu projektů na životní prostředí nad rámec le-
gislativy. Podmínky Evropské komise se nám podařilo naplnit a do budoucna by schválení dalších velkých silničních projektů nemělo nic bránit.
Pavel Poc, poslanec Evropského parlamentu
Pavel Dobeš, ministr dopravy
Martin Tesařík, předseda Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Rozdělování dotací pro rozvoj regionální dopravy z ROP Severozápad přitom ještě neskončilo. Výzva k předkládání projektů pro Oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu je otevřena do 7. září a dá se tedy předpokládat, že k podpořeným projektům ještě přibudou další.
Jiří Šulc, předseda Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
EN č. 8 / 2011
Čerpáme úspěšně, peněz ale stále není dost (pokračování ze strany 1)
Podle expertních posudků (například CDV – Centrum dopravního výzkumu Brno) projektů pozemních komunikací i železnic bylo dokázáno, že každá sledovaná stavba se dala při zachování parametrů zlevnit minimálně o patnáct až dvacet procent,“ upozorňuje dopravní expert, vysokoškolský profesor a poslanec Václav Cempírek. MNOHO ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ Úspěšných projektů jsou stovky. Téměř jednu miliardu stálo propojení okruhů v Českých Budějovicích, o osm set milionů víc bylo potřeba na silnici mezi Březhradem a Opatovicemi v Pardubickém kraji, jednou z největších akcí v zemi je ale budování dálnice D3, která spojí Prahu a jižní Čechy. Jen úsek mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí bude stát téměř patnáct miliard korun, Unie přispěje více než devíti miliardami. „Stavba dálnice D3 v úseku Tábor - Veselí nad Lužnicí měří 30,055 kilometru. Je rozdělená do pěti úseků a obsahuje spoustu nákladných prvků, jen mezi Veselím a Soběslaví vzniká dvanáct dálničních mostů,“ popisuje mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. PENÍZE I DO ŽELEZNICE Ilustrační foto: archiv EN Evropské peníze mají také zkvalitnit železniční dopravu. Pět miliard si vyžádala třeba optimalizace trati Zbiroh – Rokycany nebo první etapa rekonstrukce železniční stanice Přerov. „Traťová rychlost v úseku před přerovským nádražím bude po rekonstrukci 160 kilometrů v hodině,“ tvrdí Ptačinský. Velmi obtížné úseky, jako například Běchovice – Úvaly nebo Brandýs nad Orlicí - Ústí nad Orlicí, jsou stále v pořadí. Stejně tak opravy velkých stanic, jako jsou Pardubice, Česká Třebová, Olomouc a další. Podle Václava Cempírka je obecně v tomto plánovacím období v rámci třiceti prioritních projektů EU preferována železnice jako přijatelnější druh dopravy. „Nutno však uvést, že výběr projektů s účastí prostředků EU je na nás, mnoh-
dy se projevují nejen lobby regionů, ale i dodavatelů, tedy co chtějí stavět, bez ohledu na priority podle potřeby. Rozhoduje se tedy více subjektivně než odborně na základě srovnávací a multikriteriální analýzy,“ soudí Cempírek. Přestože je Česká republika v žádostech na dopravní stavby poměrně úspěšná, objem peněz zdaleka nestačí. „Při pohledu na nedostavěný úsek D8 Lovosice –Řehlovice a další podobné musím podotknout, že máme značné rezervy,“ komentuje poslanec Jaroslav Foldyna, podle kterého peníze často tečou do špatných míst. „Pokud bych se orientoval podle toho, jaká je realita v Ústeckém kraji, tak si myslím, že se evropské peníze vážně minuly účinkem. Místo klíčových inves-
tic drahá sportoviště a podobně,“ zdůrazňuje Foldyna. PENĚZ NENÍ NIKDY DOST Všichni politici, které oslovily Evropské noviny, se shodují v jednom: peněz je potřeba několikanásobně více. „Peníze by měly jít do oprav a údržby komunikací první, druhé a třetí třídy a pozemků kolem nich, stromořadí a alejí. V železniční dopravě do rekonstrukce a estetizace vlakových nádraží a stanic, údržby jejich okolí a podobně,“ vyjmenovává Bubeníková. „Chybí obchvaty, celá řada dnes dopravou přetížených měst čeká na výstavbu či dostavbu obchvatu. Dále z pohledu vodní dopravy je to jednoznačně splavnění Labe v úseku Střekov – stát-
ní hranice Hřensko,“ doplňuje ji Foldyna. Podle Václava Cempírka ukazuje nedokončená páteřní infrastruktura silniční i železniční dopravy na neefektivní využívání přidělených prostředků. Čerpání ztěžují žaloby ekologických aktivistů podávané u Evropské komise a tím je problém například s dokončením dálnice D8 nebo výstavbou vodních stupňů na Labi. „To může skutečně vést k naplnění proklamací německé strany, která naše území označuje jako dopravní stín. Pak bude nekonkurenceschopný nejen náš průmysl, ale celá ekonomika, protože dopravní infrastruktura generuje hospodářský rozvoj,“ míní Cempírek. Jan Štifter
3 EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Co se stane, když eurozóna přežije zkoušku ohněm? Od té doby, co byla v r. 2004 Česká republika spolu s celým houfem dalších zemí přijata do Evropské unie, slyšeli jsme každou chvíli o tom, že řešením toho či onoho problému, který se v Unii zrovna jevil jako akutní a delikátní, je „dvourychlostní Evropa“, tedy, že ti, co se chtějí hnout kupředu, půjdou kupředu svým tempem a svou cestou, a ti, co si užívají Evropskou unii takovou, jaká právě je, pojedou „pomalejším vlakem“. Ať už to bylo pro ty prvé řešení, pro ty druhé hrozba, že zůstanou pozadu nebo na trati, Evropská unie nacházela zatím ve svých řadách dostatek jednoty, aby se institucionalizaci takové dvoustupňové formy evropské integrace raději vyhýbala. Vítězila v ní filozofie konsenzu, tedy jednomyslnosti, a to i poté, co v Lisabonské smlouvě dala značný prostor většinovému rozhodování. Zůstávala raději strukturou (do značné míry) suverenních národních států, než by riskovala, že cenou za vytvoření silného a pevného jádra, utvořeného prointegračními vládami, bude rozštěpení Unie a ztráta pozice, kterou zatím Unie zaujímá v globální politice jako kompaktní regionální formace s vahou půlmiliardového společenství národů a jejich ekonomik. Teď ale můžeme dospět k nepříjemnému poznání, že dluhová krize a tlak finančních trhů na země eurozóny a na euro tyto zdánlivě spolehlivé konstanty bortí. Vůle po jednotě, soudržnosti a váze Evropy jako celku ve světové politické aréně může přestat být prioritou. Důležitější se může stát dosažení společné vůle vybavit těmito vlastnostmi – jednotou, soudržností a vahou ve finančním světě – eurozónu. A bude-li to nutné, třeba za cenu zřetelného institucionálního štěpení Evropské unie: na ty, kteří se zasadili o záchranu eura a jsou - nebo činí vše, aby byli - součástí eurozóny, a na ty druhé. Zajímavé je, že se zatím termín „dvourychlostní Evropa“ nestal ve vášnivých debatách , které se vedou o řešení současné krize evropského společneství, mementem něčeho, čeho je třeba se vyvarovat, tak jako se jím stával kdykoli dřív. Tentokrát ten termín vlastně zatím ani pořádně nezazněl. Možná je to tím, že neshody mezi zeměmi eurozóny o tom, jakou metodou záchránit euro, budí spíš dojem názorového zmatku než dojem utváření dvou front, dvou protichůdných koncepcí měnové politiky, tedy riziko dvourychlostní Evropy. Ale do dvou front se názory uvnitř EU přece jen zvolna formují! Ti, co se momentálně přou o nejlepší metodu záchrany eura, jsou všichni bez rozdílu zajedno v tom, že chtějí euro a eurozónu zachránit. Ti, kteří stojí mimo, říkají: „A proč vlastně nenechat ty největší hříšníky proti paktu stability padnout?“ A krčí rameny na tím, že by pravděpodobně padla také už víc než napůl realizovaná idea jednotné evropské měny, tedy idea společenství nikoli jen hospodářského ale také politického. Evropská unie by se vrátila k podobě pouhého společného trhu. Ale bylo by to v jiné době, než v které společný trh vznikal! Bylo by to v době, v níž Evropě nestačí ani její dnešní stupeň integrace k tomu, aby si udržela dosavadní postavení v globalizovaném světě. Ubránit euro a eurozónu je pro ni tedy dnes životně důležité. Pracují na tom ale hlavně či skoro výhradně jen státy eurozóny. A pracují i na prevenci podobných krizí. Podaří-li se jim odvrátit tu současnou a vybudovat mechanismy obrany proti všem dalším podobným , měli bychom počítat s tím, že členské země EU, které teď svou smluvní povinnost přístoupit k euru odkládají „na lepší časy“, se už vůbec nemusejí se státy eurozóny sejít na jedné lodi, nebo že jim přinejmenším bude vpuštění na palubu trvat nepříjemně dlouho. Jednak bude eurozóna rafinovanější (a integrovanější) strukturou, k níž budeme mít podobně daleko jako jsme měli k EU před přistupovou procedurou. Krom toho pak mohou mít státy eurozóny tendenci žárlivě si střežilt svou krizí prověřenou ulitu! Může se stát, že už nebudou mít zájem o to, aby ty váhavé a ne právě proevropské státy splnily závazek, do kterého se nijak nehrnuly ve chvíli, kdy bylo třeba o euro bojovat, a kdy vsadit na euro s sebou neslo riziko ztráty. Nezapomínejme, že od skokového rozšíření v r. 2004, se v EU udržuje a tu a tam se i hlasitě projevuje názor, že to tehdy byla chyba.
PUBLICISTIKA
V Moravské Třebové začíná rozsáhlý projekt obnovy památek Město Moravská Třebová opraví své památkově chráněné objekty v okolí renesančního zámku. Od srpna se tu startuje projekt, který kromě revitalizace památek zahrnuje i vybudování naučné stezky. Díky ní se návštěvníci snáze dostanou k hlavním informacím o historii místa. Moravská Třebová projekt buduje s finanční pomocí Regionálního operačního programu – kapitoly zaměřené na rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu. Město Moravská Třebová hledalo způsob, jak co nejatraktivnější formou představit turistům svou bohatou historii a zároveň zvýšit možnosti relaxace obyvatel i návštěvníků města. Snažilo se získat prostředky na opravy památek. Tradičním způsobem, tedy cestou dotací na obnovu jednotlivých děl to radnici nevycházelo, s žádnou takovou žádostí v minulých letech neuspěla. Ve městě pochopili, že musí přijít se zcela novým
nápadem, ušitým na míru evropskému dotačnímu titulu. Tak vznikl projekt Cesta od renesance k baroku. „Jeho záměrem je vytvoření naučné stezky, která by návštěvníkovi přibližovala zámek a okolí Křížového vrchu, kde jsou cenné renesanční a barokní památky. Město obnoví křížovou cestu a na vrchu zrekonstruuje sousoší Kalvárie,“ vysvětluje ředitelka muzea v Moravské Třebové Jana Martínková.
PO STOPÁCH KOMENSKÉHO POUTNÍKA Projekt se inspiroval Komenského dílem Labyrint světa a ráj srdce. Učitel národů totiž ve městě kdysi pobýval a měl k němu i osobní vazby. Moravská Třebová se k této osobnosti ráda hlásí a nezapomněla na jeho odkaz ani tentokrát. Návštěvník podobně jako Komenského poutník bude procházet Bránou času a po historicko-naučné stezce následně mine více než desítku zastavení. K mnoha památkám nyní nevede žádná nebo velmi nekvalitní cesta, takže vybudování nové stezky má i zcela praktický účel - zlepší jejich dostupnost. Trasu doplní originální, částečně elektronické informační Všudybudky, vycháze-
jící z postavy Všudybuda z Komenského spisu. U jednotlivých památek poutník díky nim získá množství informací rychle a přehledně, bez předchozí návštěvy informačního centra, zámku nebo muzea. Projekt počítá s revitalizací řady památkově chráněných objektů. „Začneme už na zámku, kde nutně čekají za opravu arkády. Nově upravena pak bude část nádvoří a také zámecké zahrady, které budou z větší části otevřeny pro veřejnost poprvé. Obnova se týká i hradeb, Schodů mrtvých a Lapidária na Křížovém vrchu,“ vypočítává Eva Štěpařová z odboru rozvoje města. Jednotlivá zastavení doplní venkovní mobiliář a nově upravená zeleň. Projekt administrativně běží už od loňského roku, nyní finišují výbě-
Na opravy svých památek Moravská Třebová dotace nedostala, proto přišla s projektem Cesta od renesance k baroku. foto: autorka rová řízení na dodavatele prací. „Se stavebními pracemi chceme určitě začít ještě v létě. S dokončením počítáme v říjnu příštího roku,“ dodává místostarosta Moravské Třebové Pavel Brettschneider. Projekt Cesta od renesance k baro-
ku je vyčíslen na 53 miliony korun. Moravská Třebová na něj získala více než devadesátiprocentní dotaci Evropské unie. Definitivní průběh projektu může ještě ovlivnit souběžně postupující archeologický průzkumu. Věra Hofmanová
4
PUBLICISTIKA
CO NA TO EUROPOSLANCI Může podle vás dojít k podobným nepokojům jako v Londýně také v ostatních evropských městech? Jaká preventivní opatření by Evropa měla učinit, aby se londýnské události neopakovaly i jinde? Nepokoje a násilnosti včetně krádeží a rabování, které proběhly v Londýně, jsou tragickou realitou. Důrazně je odsuzuji a oceňuji rozhodnosti britské vlády, s jakou podpořila policii při obnovení pořádku. Udržení bezpečnosti pro každého občana a ochrana jeho života, zdraví a majetku je zásadní úkol každého státu. Je třeba, aby všechny státy, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou členy EU či jiného společenství, tento svůj úkol plnily a podobným událostem se v nejlepším případě podařilo zabránit. Když násilí, rabování, krádeže a ničení majetku propuknou, je třeba je co nejrychleji účinně zastavit. Bohužel nemůžeme vyloučit podobné události nikde na světě. Ochrana bezpečnosti občanů je úkolem jednotlivých států, ne Evropské unie. Nevidím žádný důvod k tomu, aby EU činila nějaké kroky v této oblasti. Pochopitelně pokládám za velice užitečnou spolupráci bezpečnostních sborů
a vlád ve sdílení informací a výměně zkušeností. Ačkoli události v Londýně svádí ke komentářům směrem k imigrační politice EU, já takovou vazbu odmítám. Bezpečnost a pořádek ve Velké Británii jsou odpovědností britské vlády.
Ano, a luxusní vozidla v plamenech v tichých částech Berlína posledních dnů to potvrzují. Francie má s „hořící Paříží“ před několika lety také své zkušenosti, přičemž průběh násilností i motivace rozběsněných násilníků byly totožné s těmi v Londýně. Může být velmi jednoduché, aby násilnosti podobné těm londýnským či pařížským nečekaně vybuchly i jinde. Všude tam, kde existují silné národnostní komunity, které z různých důvodů nesplynuly s většinovým okolím, může k podobným nepokojům a násilnostem dojít. Základními příčinami těchto problémů, jak jim rozumím já, je několik: 1. Nadmíru bohatý, štědrý a neefektivní tzv. evropský stát blahobytu. Zbytečně silná sociální síť, která se v některých zemích spíš podobá peřinám z prachového peří, plná nejrůznějších sociálních dávek a nároků, způsobila skutečnost, že si lidé vybírají mezi prací pro ně „důstojnou“ a takovou, „pro kterou nestojí za to ráno ani vstávat“. Tu „nedůstojnou“ však někdo musí dělat, což je příležitost pro přistěhovalce ochotné pracovat za velmi nízkou mzdu ve velmi skromných podmínkách. 2. Bohatý „Západ“ se po celá desetiletí obklopoval vysokým obranným valem nesmyslných celních bariér a dovozních kvót. Na svůj trh záměrně bránil jednoduššímu přístupu lacinějších výrobků, především zemědělských, z jiných částí světa. Tamní zemědělce ovšem ruinoval vývozem svých dotovaných (a tedy lacinějších) přebytků na jejich trhy. Tím sice Evropa bohatla, ale podílela se na snižování míry blahobytu v zemích mimo své území.
3. Tyto skutečnosti nasály z afrických a asijských zemí levnou (a mnohdy „Evropou“ zdecimovanou) pracovní sílu, která v obrovských komunitách hledá své štěstí v bohatých evropských státech. Na předměstích velkých evropských center vznikly komunity mluvící svým vlastním jazykem, uctívající své vlastní bohy a frustrované skutečností, že jsou po léta pouze lidmi „druhé kategorie“. Součet všech těchto příčin vytvořil třaskavou směs nenávisti proti západní civilizaci, kterou zažehnout ke kolosálnímu výbuchu není vůbec obtížné. Evropa musí zásadně reformovat svůj stát blahobytu a prostřednictvím svobodného obchodu nechat bohatnout lidi tam, kde žijí. Evropa, chce-li přežít, musí odstranit to, co láká imigranty k opouštění jejich domovů. To ale bude Evropany bolet. Chtějí-li přežít, musí to podstoupit.
Je libo nahlédnout do nitra Sněžky? Jeskyňáři z České speleologické společnosti - skupiny Albeřice otevřeli pro odvážné návštěvníky novou atraktivní podzemní trasu v nitru Sněžky. Podle mnohých jde o nejzajímavější letní krkonošskou aktivitu. Kdo sem příjde, pochopí, proč právě tady leží základ pověstí o ukrytých Krakonošových pokladech. Aktivita speleologů je součástí širšího projektu „Podzemí Krkonoš“, který se podařilo realizovat díky dotaci z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko. Krkonoše mají lidé spojeny s lyžováním, turistikou nebo cyklovýlety. Méně už se ví, že už od středověku pronikali do těchto hor hledači drahých kovů a těsně je následovali horníci. Železo, měď a arzen se tu těžil od 15. století. Po vydobyté rudě zůstaly rozsáhlé komory, labyrinty chodeb a šachty. Žádná z krkonošských jeskyní však dosud nebyla zpřístupněna veřejnosti. Povedlo se to až speleologům z Albeřic, kteří po mnohaletém zkoumání získali v roce 2009 finanční podporu pro svůj záměr otevřít důlní dílo Kovárna v Obřím dole. Na projektu spolupracují s městysem Černý důl a polskými obcemi Karpacz a Kowary. LEHČÍ TRASA I ADRENALIN
Milan Cabrnoch, poslanec Evropského parlamentu
Vstup do důlního díla je u bývalé boudy Kovárna, na modré turistic-
ké značce, ve stoupání na Slezskou boudu. Cesta z Pece pod Sněžkou sem trvá přes hodinu. Speleologové nejprve zpřístupnili lehčí trasu, kterou zvládne běžný návštěvník. Druhá trasa, v hloubce 60 metrů, je už pro odvážné. „Lidé se nesmějí bát úzkého profilu štoly, příkrých schodišť, dlouhých žebříků, chladu a uzavřenosti podzemí. Dovnitř mohou v maximálně desetičlenné skupině. Všichni bývají překvapeni, jak velké prostory horníci zanechali. Zájemcům vyprávíme o starých způsobech těžby, všechno včetně původního důlního zařízení a replik nářadí mohou spatřit na vlastní oči. Lépe pak pochopí dřinu tehdejších horníků,“ vysvětluje šéf skupiny albeřických speleologů Radko Tásler. K vidění jsou unikátní geologické struktury i novodobá chodba s kolejemi a vozy, které tu nechali horníci při ukončení těžby v roce 1959.
foto: Radko Tásler - Česká speleologická společnost Projekt „Podzemí Krkonoš“, který přibližuje neživou přírodu hor, získal dvacetimilionovou evropskou dotaci. Speleologům připadlo na opravy zavalených částí štol, rekonstrukce opěrných zdí a přístupových cest přes pět milionů. Další část dotace byla určena pro stavbu geologicko-naučné stezky s odpočinkovým parkem v polské Karpaczi a pro vybudování stezky po památkách hornictví ve Kowarech. PRACUJE SE NA OTEVŘENÍ SPODNÍ ŠTOLY SNĚŽKY Za necelých osm milionů korun bylo také otevřeno muzeum Podzemí Krkonoš v Černém
V Krkonoších nemusíte jen šlapat na tůrách nebo lyžovat. Prohlédnout si největší české hory můžete i zevnitř. foto: Radko Tásler - Česká speleologická společnost
Dole. „Vracíme se v něm zpátky do historie Černého Dolu, který vznikl jako hornické městečko v polovině 16. století," říká starosta městyse Zdeněk Kraus. Muzeum se chlubí největším krkonošským krápníkem a zajímavou sbírkou minerálů. Na figurínách jeskyňářů návštěvníci uvidí, jak velký technologický pokrok speleologie během desetiletí udělala, fotografie představují těžební lokality v nitru Sněžky. V „dotykové expozici“ si zájemci mohou veškeré vybavení pro lezení a slaňování osahat. „Návštěvníci si udělají laický obrázek o tom, jak to v podzemí vypadá. Jsou tu výhradně exponáty, které mají původ v Krkonoších. V řadě případů se jedná o unikáty,“ dodává starosta Kraus. Aktivity albeřických speleologů završením dosavadního projektu nekončí. Už pracují na dalším odvážném plánu - otevřít uvnitř Sněžky spodní štolu s východem na dně Obřího dolu. Technicky velmi náročný záměr je ale během na dlouhou trať, jehož příprava se teprve rozbíhá. I dosavadní možnost prohlídky podzemí Krkonoš ale laika s dobrodružnou duší uchvátí. Příležitost k mimořádné návštěvě nitra nejvyšší české hory se nabízí jen v letních měsících. Na vrcholu Sněžky byl už každý – pravý adrenalin čeká v jejím podzemí! Věra Hofmanová
Eurofon informuje
Otázky k cestování po Evropské unii V letních měsících telefonní linku Eurofon 800 200 200 pravidelně ovládá cestování. Připravili jsme pro vás několik nejčastějších dotazů.
Ivo Strejček, poslanec Evropského parlamentu
EN č. 8 / 2011
Jaké doklady potřebuji při cestování po Evropské unii? Po celé Evropské unii může občan EU cestovat na platný cestovní pas či na platný občanský průkaz.
cestovat s platným občanským průkazem.
Mohu cestovat s občanským průkazem do země EU, i když není součástí schengenského prostoru? Ano. Možnost cestovat bez pasu nesouvisí s členstvím dané země v schengenském prostoru. S občanským průkazem je možné cestovat i do Velké Británie, Irska, Bulharska, Rumunska a na Kypr.
Platnost mého cestovního dokladu končí za půl roku, mohu ještě vycestovat do zemí EU? Ano. V rámci Evropské unie se nevyžaduje několikaměsíční přesah platnosti dokladu, jako je tomu při cestování do jiných zemí světa. Cestovní pas či občanský průkaz musí být platný v době při opouštění území navštívené země EU.
Mohu cestovat s občanským průkazem i do Švýcarska? Ano, můžete. Do zemí Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a do Švýcarska je také možné
Jaké doklady potřebují pro cestování děti? Dítě musí být zapsáno v pase rodičů nebo mít vlastní cestovní pas. Zapisování dětí do pasu rodičů bylo ukončeno 1. červen-
ce 2011. Děti mohou cestovat na zápis v pase rodičů do 26. června 2012. Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009 bude poté třeba, aby každý měl svůj vlastní cestovní doklad. Je možné cestovat na občanský průkaz do Chorvatska? Ano, je to možné. Chorvatsko jednostranně prohlásilo, že umožňuje občanům EU použít platný občanský průkaz jako cestovní doklad při jejich cestě do Chorvatska. Aktuální podmínky cestování do Chorvatska je vhodné si ověřit u zastupitelského úřadu Chorvatska. Martina Finková, Eurofon 800 200 200
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 8, číslo 8, vychází 26. 8. 2011 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
NUTS II PRAHA
EN č. 8 / 2011
Evropské peníze jen na ekologicky příznivou dopravu Praha je v čerpání dotací na dopravní infrastrukturu podobně jako v jiných prioritních oblastech trochu výjimečná – z přidělovaných peněz se například nestavějí ani nerekonstruují silnice, prostředky jdou výhradně na podporu ekologicky příznivé povrchové dopravy. Financování takových projektů z evropských fondů je ale úspěšné. „Čerpání prostředků je velmi úspěšné, v tuto chvíli je z oblasti Podpory ekologicky příznivé povrchové veřejné dopravy zasmluvněno 75 procent, tedy zhruba 1,7 miliardy korun,“ říká Jiří Netík, manažer pro publicitu na odboru fondů EU pražského magistrátu. Na celé období 2007 – 2013 přitom Evropská unie vyčlenila v přepočtu 2,23 miliardy korun. Nejčastěji se stavějí cyklostezky a rekonstruují stávající tramvajové trati. „V současné době probíhá hodnocení 8. výzvy, kde byly v rámci oblasti podpory 1.1 (Podpora ekologicky příznivé povrchové veřejné dopravy) předloženy tři dopravní projekty,“ doplňuje Netík. EVROPSKÉ PENÍZE NA DOPRAVU ČERPÁ MAGISTRÁT A DOPRAVNÍ PODNIK Dopravní projekty řeší Operační program Praha – Konkurenceschopnost, žadateli jsou kromě hlavního města také provozovatel pražské hromadné dopravy – Dopravní podnik hlavního města Prahy - a vlastníci železniční infrastruktury, sta-
nic a zastávek. „Ti mají na dané kalendářní období předpřipraveno několik investičních infrastrukturních projektů a ty, které vyhovují požadavkům řídícího orgánu, potom zpracují jako projektovou žádost do OPPK. Projektové záměry jsou s řídícím orgánem průběžně konzultovány a čerpání tak probíhá bezproblémově,“ vysvětluje Jiří Netík. SPECIFICKÁ KRITÉRIA PRO PRAŽSKÉ DOPRAVNÍ PROJEKTY Kromě kritérií společných pro všechny oblasti podpory (jako je např. povinná publicita – viditelné umístění cedule, že projekt byl financován z fondů EU) jsou i tzv. specifická, v dopravě se hodnotí délka nové nebo modernizované trati a délka nově vybudovaných cyklostezek, úspora času cestujících v systému PID a také jeho atraktivita – tj. zavedení preference veřejné dopravy, informačního systému pro cestující, propojení více druhů dopravy. Body získává i vybudovaný bezbariérový přístup či dopravní dostupnost nových lokalit. „Obecně se dá říci, že všechny
5
KRÁTCE • Hodnotící komise Ústřední čistírny odpadních vod na pražském Císařském ostrově doporučila vítěze veřejné zakázky – je jím Sdružení ÚČOV Praha, finální rozhodnutí je ale na Radě hl. m. Prahy. Nabídky podali tři renomovaní uchazeči: nejnižší cenu nabídlo Sdružení ÚČOV Praha - 6,22 miliardy korun bez DPH. První etapa, během které bude postavena vedle stávající čistírny na pražském Císařském ostrově nová vodní linka s příslušenstvím, bude podle dosavadních odhadů stát 8,15 miliardy korun. Následovat bude regenerace staré čistírny s náklady cca 2,89 miliardy korun, včetně úpravy stávajícího kalového hospodářství, a výhledově také kalová koncovka. • Skončilo formální posuzování žádostí ze 4. výzvy OPPA. Z celkového počtu 455 předložených žádostí jich úspěšně první fází výběru prošlo 408. Dotované projekty podpoří rozvoj ekonomiky znalostí, vstup na pracovní trh či modernizaci počátečního vzdělávání.
foto: archiv MHMP
Rekonstrukce tramvajové trati Plzeňská. projekty v dopravní infrastruktuře jsou velké, neboť náklady na tyto infrastrukturní stavby jsou velké,“ podotýká Jiří Netík. OPPK také spolupracuje v oblasti dopravní infrastruktury s regionem Střední Čechy, do okrajových pražských části se zavádějí tramvajové trati či
cyklostezky a propojují se dále s železniční dopravou. JAK V DALŠÍM PROGRAMOVÉM OBDOBÍ? Pokud se Praze podaří získat v příštím programovém období finanční prostředky z EU na
infrastrukturní projekty, budou dotace v tomto duchu poskytovány i nadále. Hlavní roli ve velkých infrastrukturních projektech bude ale spíše hrát nástupce nynějšího Operačního programu Doprava. Eva Potužníková
• Vedení hl. m. Prahy využije všech prostředků, aby odvrátilo hrozbu, že na rok 2012 nedostane Praha z rozpočtu ministerstva dopravy slíbené finanční prostředky na výstavbu a obnovu dopravní infrastruktury. Takovou možnost připustil v dopise adresovaném primátorovi ministr Pavel Dobeš. Z hlediska výstavby nové infrastruktury je pro Prahu nepřijatelné zejména oddálení stavby 511 Pražského okruhu.
NUTS II STŘEDNÍ ČECHY
Poptávka po dotacích vzrostla dvojnásobně Čerpání prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje v (ERDF) dopravě hodnotí Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy jako velice úspěšné. Evropským novinám to řekla Irena Dudová, vedoucí oddělení Technické pomoci a publicity. „Většina alokace již byla rozdělena a zhruba polovina projektů také úspěšně dokončena,“ dodala. V ROP Střední Čechy je dopravě věnována prioritní osa 1 Doprava, která má dvě oblasti podpory: Regionální dopravní infrastrukturu a Udržitelné formy veřejné dopravy. „V rámci první oblasti podpory již bylo celkem schváleno 66 projektů v jedenácti výzvách a rozděleno 3,26 miliar-
dy korun coby příspěvek ERDF, což je více než tři čtvrtiny alokace fondu pro tuto oblast podpory. Polovina z těchto schválených projektů, ve výši 1,12 milardy korun, již byla úspěšně dokončena,“ uvedla Dudová. Dodala, že v současné době zbývá v oblasti podpory 1.1 zhruba miliarda korun.
V Kladně se za peníze evopských fondů dočkali nového mostu.
„Co se týká místních komunikací, poptávka ze strany obcí významně vzrostla po revizi regionálního operačního programu, kdy byly podmínky v této oblasti ze strany Evropské unie uvolněny pro všechny místní komunikace, zajišťující napojení lokalit hospodářského rozvoje na neregionální silniční síť,“ pokračuje Dudová. Uvedla, že výklad pojmu lokalita hospodářského rozvoje byl záměrně zvolen značně široký, což umožňovalo řešit i komunikace vedoucí k objektům veřejných služeb nebo na-
foto: NUTS II Střední Čechy
příklad drobných živnostníků. Do té doby mohly dotace čerpat pouze místní komunikace napojené na průmyslové areály. V poslední výzvě byl tedy zaznamenán dvojnásobný převis projektových žádostí. CYKLOSTEZEK PŘIBÝVÁ V rámci oblasti Udržitelné formy veřejné dopravy jsou podporovány projekty typu výstavba cyklostezek. Na rozdíl od cyklostezek v cestovním ruchu se jedná o cyklostezky pro pravidelnou dopravu občanů města do zaměstnání nebo škol, výstavbu dopravních terminálů a zastávek veřejné hromadné dopravy a výstavbu systémů Park and Ride. „Za dobu existence ROP Střední Čechy byly schváleny desítky projektů na cyklostezky. Projekty týkající se rekonstrukce nebo výstavby autobusových terminálů jsou méně časté, ale vzhledem k finanční náročnosti mají na čerpání významný vliv. Jedná se například o projekty autobusových nádraží v Příbrami a Pečkách,“ dodala Dudová. Speciální kapitolu představují projekty na podporu obnovy vozového parku autobusové i železniční veřejné dopravy. Podle ROPu jde o finančně objemné projekty – například projekt Moderní elektrická železniční vozidla pro Středočeský kraj, který
řeší nákup pěti elektrických jednotek pro páteřní železniční tratě, má celkové způsobilé náklady 822 miliony korun. V opěračním programu bylo podpořeno dotací ERDF v celkové výši 960 milionů korun 28 projektů ve 22 obcích, polovina ve výši 170 milionů korun z nich již byla úspěšně ukončena. V alokaci na uvedené aktivity zbývá 200 milionů Kč. NEJVÍCE PENĚZ JDE NA SILNICE Vzhledem k finanční náročnosti je však největší objem finančních prostředků určen pro silnice II. a III. třídy. Menší část prostředků je určena na rekonstrukci místních komunikací. V oblasti veřejné dopravy je nejvíce projektů v oblasti cyklostezek pro dopravu obyvatel do škol, zaměstnání apod. a dále rekonstrukce zastávek a terminálů veřejné dopravy, včetně navazujících aktivit. V současné době je již dokončených zhruba padesát projektů v oblasti dopravy, přičemž každý z nich plní určitý účel a je proto úspěšný. Jedná se o mix všech výše uvedených typů projektů kromě vozidel veřejné dopravy. Mimo rekonstrukcí řady úseků silnic II. a III. třídy byl podle ROPu finančně nejnáročnější projekt modernizace autobusového nádraží Příbram. Marek Turek
KRÁTCE • V polovině srpna proběhlo za účasti předsedy Výboru Regionální rady Davida Ratha slavnostní poklepání na symbolický základní kámen dvou projektů na náměstí T. G. Masaryka v Příbrami. Projekty rekonstrukce a revitalizace náměstí T. G. Masaryka v Příbrami řeší celkovou koncepci hlavního náměstí, které bylo ve špatném stavu. Nyní je v běhu archeologický průzkum a započalo se s prvními pracemi projektu. • Modernizace a zvýšení kapacity mateřské školy Pátek se jmenuje projekt rekonstrukce MŠ. Objekt předchozí budovy z 50. let byl na mateřskou školu upraven v roce 1972 a v současnosti již nesplňoval požadavky a nároky stavebně dispoziční, hygienické, ale i kapacitní. Proto se obec rozhodla školku rekonstruovat a budovu přispůsobit moderním trendům předškolní výchovy. Cílem projektu bylo vytvořit novou budovu mateřské školy o kapacitě 40 míst. • V Mělníku rozšířili nabídku služeb Sportovního centra. V rámci realizace tohoto projektu došlo k rozšíření služeb hotelu, restaurace a sportovního centra o přístavbu kongresového sálu až pro 112 osob, dále o nové parkoviště pro 22 auta, stravovací kapacita se zvětšila o 50 jídel za den, vybudovalo se nové travnaté multifunkční hřiště s rozlehlým venkovním altánem. Zároveň byla vytvořena dvě nová pracovní místa.
6
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
EN č. 8 / 2011
Téměř dvě miliardy korun chtějí žadatelé o evropské peníze v Operačním programu Doprava MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – ČERVEN 2011
Během prvního pololetí letošního roku přijal Řídící orgán celkem dvaapadesát žádostí o dotaci z Operačního programu Doprava. Jejich výše dosahuje 1,9 miliardy korun. Vyplývá to z pravidelné monitorovací zprávy o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů. Již 42. pravidelnou měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání fondů a národních zdrojů vydal k 26. červenci 2011 Národní orgán pro koordinaci, který má přístup k informacím o strukturální pomoci Evropské unie v České republice. Jedná se o hlavní výstup finančního monitoringu realizace operačních programů v rámci období 2007 – 2013. Účel vydávání monitorovací zprávy je dvojí - zpráva podává informace o pokroku čerpání strukturální pomoci zainteresovaným institucím i veřejnosti a také je nástrojem efektivního řízení strukturální pomoci Evropské unie. OPERAČNÍ PROGRAM DOPRAVA Z hlediska finančních alokací je nejobjemnějším operačním programem ČR Operační program Doprava (OP Doprava). Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou pro podporu podaných žádostí jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. OP Doprava je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudržnosti (FS). Podpora OP Doprava se soustře-
dí také na pražské metro – intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR. Řídícím orgánem OP Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. POKROK V REALIZACI OP DOPRAVA V PRVNÍM POLOLETÍ ROKU 2011
Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 22 - Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory
Podané žádosti
Žádosti vyřazené z administrace Žádosti ve schvalovacím procesu
počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e f od počátku období od počátku období aktuální stav 25 61 751,7 0 0,0 4 12 362,9 1.1 18 2 570,5 2 21,7 13 822,0 1.2 43 64 322,2 2 21,7 17 13 184,8 1 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 2.1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2.2 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 2 12 4 544,7 0 0,0 0 0,0 3.1 12 4 544,7 0 0,0 0 0,0 3 48 45 774,3 5 10 573,2 0 0,0 4.1 48 45 774,3 5 10 573,2 0 0,0 4 1 18 414,8 0 0,0 1 18 414,8 5.1 2 1 236,1 0 0,0 0 0,0 5.2 3 19 650,8 0 0,0 1 18 414,8 5 25 768,6 13 471,7 9 265,8 6.1 14 3 685,5 1 190,0 0 0,0 6.2 82 130,6 19 28,6 58 94,0 6.3 121 4 584,8 33 690,2 67 359,7 6 18 908,3 0 0,0 0 0,0 7.1 18 908,3 0 0,0 0 0,0 7 169 50 359,1 38 11 263,4 67 359,7 ERDF 86 159 287,9 2 21,7 18 31 599,6 FS OP D Poznámka: Poznámka: - V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. V OPMSC2007 D nejsou žádné nedokončené projekty. Zdroj: – 6.evidovány 7. 2011
Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou počet mil. Kč g h od počátku období 21 49 283,1 3 1 726,8 24 51 010,0 10 72 098,6 0 0,0 10 72 098,6 12 4 532,3 12 4 532,3 43 35 338,2 43 35 338,2 0 0,0 2 1 236,1 2 1 236,1 3 31,1 13 3 495,6 5 7,5 21 3 534,2 18 1 503,6 18 1 503,6 64 38 872,4 66 130 380,6
V průběhu prvních šesti měsíců roku 2011 podali žadate lé na řídící orgán/ zprostředkující subjekt celkem 52 žá dosti o dotaci v celkové výši 1,9 mld. Kč, což představu- REALIZACE OP DOPRAVA venci 2011 zvýšil o dvě poda- horském sedle. Celkově byla k je půlroční nárůst o cca 0,9 %. né žádosti v hodnotě 1,7 mld. 6. červenci 2011 vydána RozŘídící orgán vydal za uplynulé Od počátku realizace OP Do- Kč. Jedná se o železniční pro- hodnutí / podepsána Smloupololetí celkem 12 Rozhodnu- prava bylo k 6. červenci 2011 jekty předložené v rámci kon- 51va u 130 projektů s výší tí o poskytnutí dotace v hod- podáno 255 žádostí v celko- tinuální výzvy pro 1. priorit- schválené dotace 169,3 mld. notě 3,1 mld. Kč. To znamená, vé hodnotě 209,6 mld. Kč, to ní osu „Modernizace želez- Kč, což představuje 100,8 % z že v půlročním srovnání došlo představuje 124,8 % z celko- niční sítě TEN-T“. Od počát- alokace na operační program k nárůstu schválených finanč- vé alokace na program. Z po- ku realizace OP Doprava bylo k na období 2007–2013. Nejních prostředků o cca 1,9 %. daných žádostí jich bylo schvá- 6. červenci podáno 255 žádos- vyšší podíl schválených proOd počátku programového ob- leno 130 v souhrnné výši tí s finančním požadavkem středků vzhledem k alokacím dobí bylo k 6. červenci 2011 na 169,3 mld. Kč (100,8 % z aloka- 209,6 mld. Kč, což o 24,8 % pře- jednotlivých oblastí podpory účty příjemců proplaceno cel- ce programu). Příjemcům byly sahuje alokaci OP Doprava na je stále evidován v oblastech kem 102,6 mld. Kč. Z toho jen proplaceny prostředky ve výši programové období 2007–2013. podporujících modernizaci za poslední půlrok bylo příjem- 102,6 mld. Kč, což představusilnic a vnitrozemských vodcům proplaceno 8,2 mld. Kč je 61,1 % z celkové alokace na PROJEKTY S VYDANÝM ních cest. (8 % z celkové částky proplace- období 2007–2013. Certifiko- ROZHODNUTÍM/ ných prostředků). Objem certi- vané výdaje dosahují 28,7 mld. PODEPSANOU SMLOUVOU PROPLACENÉ PROSTŘEDKY fikovaných výdajů se v půlroč- Kč, to je 17,1 % z alokace na OP PŘÍJEMCŮM ním srovnání nezvýšil, což je Doprava. Řídicí orgán vydal v průběhu způsobeno stáhnutím žádosčervna 2011 jedno Rozhod- V průběhu června 2011 došlo ti o průběžnou platbu z Evrop- PODANÉ ŽÁDOSTI nutí o poskytnutí dotace a k nárůstu objemu prostředské komise řídícím orgánem s vybraným příjemcem pode- ků proplacených příjemcům MONITOROVACÍ ZPRÁVA – ČERVEN 2011 v květnu 2011. K 6. červenciMĚSÍČNÍ psal Smlouvu. Jedná se o mo- ve výši 1,9 mld. Kč, což zvýObjem finančních prostředků, 2011 dosahuje hodnota certifi- které jsou požadovány v po- dernizaci mimotransevrop- šilo celkový objem proplacekovaných výdajů 28,7 mld. Kč. daných žádostech, se k 6. čer- ské silnice I/44 v Červeno- ných prostředků příjemcům
Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje)
Tab. 23 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory
Celková alokace podpory 2007–2013
Podané žádosti
Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou
Proplacené prostředky příjemcům
Prostředky v souhrnných Certifikované výdaje žádostech zaúčtovaných PCO předložené EK
Finančně ukončené projekty počet mil. Kč i j od počátku období 9 13 557,6 2 1 069,1 11 14 626,7 0 0,0 0 0,0 0 0,0 8 3 749,2 8 3 749,2 23 12 089,7 23 12 089,7 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 31,1 10 850,0 5 7,5 18 888,6 3 24,7 3 24,7 41 12 978,3 22 18 400,6
zdroj: MSC2007 – 6. 7. 2011 na 102,6 mld. Kč (61,1 % z celkové alokace OP Doprava). Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava probíhá čerpání finančních prostředků zejména na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. Ve sledovaném období nebyl v OP Doprava finančně ukončen žádný projekt. K 6. červenci 2011 byly celkem finančně ukončeny 63 projekty o finančním objemu 31,4 mld. Kč (tj. 48,5 % z celkového počtu schválených projektů). CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉ KOMISI Od počátku programového období byly certifikovány výdaje ve výši 28,7 mld. Kč, tedy 17,1 % z celkové alokace. V OP Doprava byl oproti minulému měsíci zaznamenán pokles certifikovaných výdajů předložených EK. Tato skutečnost souvisí s rozhodnutím řídícího orgánu stáhnout z Evropské komise poslední žádost o platbu, čímž řídící orgán reaguje na závěry kontrol provedených ministerstvem dopravy na jednotlivých projektech spolufinancovaných z evropských fondů a předběžných nálezů auditu Evropského účetního dvora. Opatření potrvá do doby, než dojde k ověření správnosti a oprávněnosti výdajů. Do účetního systému Viola bylo zaúčtováno v rámci OP Doprava 50,1 mld. Kč, tedy 29,8 % z celkové alokace programu. K meziměsíčnímu nárůstu ve sledovaném období nedošlo.
mil. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % a b b/a c c/a d d/a e e/a f f/a 60 180,7 61 751,7 102,6 49 283,1 81,9 33 109,4 55,0 27 398,8 45,5 11 269,5 18,7 1.1 3 267,6 2 570,5 78,7 1 726,8 52,8 1 001,7 30,7 1 001,7 30,7 879,0 26,9 1.2 63 448,3 64 322,2 101,4 51 010,0 80,4 34 111,0 53,8 28 400,4 44,8 12 148,6 19,1 1 43 741,9 69 861,8 159,7 72 098,6 164,8 37 968,8 86,8 2 367,4 5,4 1 980,0 4,5 2.1 2 532,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 46 274,2 69 861,8 151,0 72 098,6 155,8 37 968,8 82,1 2 367,4 5,1 1 980,0 4,3 2 11 306,0 4 544,7 40,2 4 532,3 40,1 3 718,1 32,9 1 276,8 11,3 989,1 8,7 3.1 11 306,0 4 544,7 40,2 4 532,3 40,1 3 718,1 32,9 1 276,8 11,3 989,1 8,7 3 31 939,3 45 774,3 143,3 35 338,2 110,6 23 171,2 72,5 15 100,4 47,3 11 282,3 35,3 4.1 31 939,3 45 774,3 143,3 35 338,2 110,6 23 171,2 72,5 15 100,4 47,3 11 282,3 35,3 4 8 507,4 18 414,8 216,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 945,3 1 236,1 130,8 1 236,1 130,8 484,0 51,2 94,6 10,0 0,0 0,0 5.2 9 452,6 19 650,8 207,9 1 236,1 13,1 484,0 5,1 94,6 1,0 0,0 0,0 5 223,3 768,6 344,2 31,1 13,9 31,1 13,9 31,1 13,9 4,2 1,9 6.1 3 071,1 3 685,5 120,0 3 495,6 113,8 2 779,7 90,5 2 570,8 83,7 2 123,3 69,1 6.2 219,4 130,6 59,5 7,5 3,4 7,3 3,3 0,0 0,0 0,0 0,0 6.3 3 513,8 4 584,8 130,5 3 534,2 100,6 2 818,1 80,2 2 601,9 74,0 2 127,6 60,5 6 1 991,8 908,3 45,6 1 503,6 75,5 331,7 16,7 248,8 12,5 207,9 10,4 7.1 1 991,8 908,3 45,6 1 503,6 75,5 331,7 16,7 248,8 12,5 207,9 10,4 7 35 453,1 50 359,1 142,0 38 872,4 109,6 25 989,2 73,3 17 702,2 49,9 13 409,9 37,8 ERDF 132 473,0 159 287,9 120,2 130 380,6 98,4 76 613,6 57,8 32 388,1 24,4 15 325,6 11,6 FS 167 926,0 209 647,0 124,8 169 253,0 100,8 102 602,8 61,1 50 090,3 29,8 28 735,4 17,1 OP D Aktuální zpráva je vždy dostupPoznámka: ná na internetových stránkách Poznámka: - Měnový kurz: 1 EUR = 24,34 - měsíční převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných a „Certifikované předložené EK“ jsou přepočteny www.strukturalni-fondy.cz/ Měnový kurz: 1 EUR = 24,34 CZKCZK - měsíční kurzkurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“PCO“ a „Certifikované výdajevýdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Stav-cerpani/Mesicni-monitorov- V době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. V meziměsíčním srovnání je u OP D ve většině oblastí podpory ve stavu“Certifikované výdaje“ evidován pokles meziměsíčním srovnání je u OP D ve většině oblastí podpory ve stavu“Certifikované výdaje“ evidován pokles objemu finančních prostředků (o 21,2 mld. Kč). Důvodem je zamítnutí žádosti o platbu vaci-zprava. objemu finančních prostředků (o 21,2 mld. Kč). Důvodem je zamítnutí žádosti o platbu ze strany EK na základě žádosti ČR. zdroj: MSC2007 – 6. 7. 2011 ze strany EK na základě žádosti ČR. Zdroj: MSC2007 – 6. 7. 2011
52
NUTS II JIHOZÁPAD
EN č. 8 / 2011
Šestadvacet procent projektů uspělo Dopravní infrastruktuře je v rámci ROP Jihozápad věnována první prioritní osa. Žadatelé v této prioritní ose dosud předložili 660 žádostí v celkovém objemu 12,61 mld. Kč. K financování byly do této chvíle doporučeny 174 projekty s celkovou dotací 7,21 mld. Kč. „V oblasti rozvoje dopravní infrastruktury tedy uspělo 26 procent podaných projektů. Porovnáme-li však výši schválené a přidělené dotace s výší původních finančních požadavků žadatelů v předložených žádostech, dosahuje úspěšnost dokonce téměř 45 procent. To znamená, že příjemci obdrželi z ROP NUTS II Jihozápad 45 procent původně žádaných finančních prostředků,“ říká k problematice dopravy Adam Kotalík, mluvčí ROP Jihozápad. ROP Jihozápad poskytuje finanční prostředky z prioritní osy 1 Dostupnost center především na zvýšení kvality silniční sítě II. a III. třídy v Jihočeském a Plzeňském kraji a sítě místních komunikací v regionu. Kromě modernizace dopravní infrastruktury jsou v rámci této prioritní osy podporovány také projekty zaměřené na rozvoj veřejné dopravy, a to jak autobusové, tak železniční či městské hromadné. Podpora probíhá formou modernizace vozového parku, ale i doprovodné infrastruktury, tedy parkovišť, zastávek apod. V neposlední řadě program značnou částkou dotace přispěl i na vy-
budování regionálního letiště, které vzniká na území Jihočeského kraje a zajisté přispěje ke zvýšení atraktivity nejen kraje, ale celého regionu Jihozápad. CHANOVICE SE DOČKALY NOVÉ KOMUNIKACE Mezi již uskutečněnými akcemi lze jmenovat projekt „Silnice III. třídy Oselce – Chanovice“ s celkovými náklady ve výši 127 604 826 Kč, který byl spolufinancován ze strukturálních fondů EU a Plzeňským krajem. Nová 5,3 km dlouhá komunikace propojila silnice II/188 a III/02015 ve směru západ – východ. Stavba byla zahájena v květnu 2008 a provedlo ji sdružení Sefimota, a.s. & Mota – Engil E.C.S.A. & Geosan Groupm, a.s. Cílem projektu bylo vyřešit nevyhovující technický stav současné komunikace, potřebu dopravního napojení venkovských sídel Chanovic, Nové Vsi a celé přilehlé oblasti s přibližně 900 obyvateli na nadřazenou dopravní síť. Stavba se tak významně podílí na stabilizaci hospodářství v regionu. Odvedením tranzitní, především nákladní dopravy z výše zmíněných sídel se rovněž
snížil negativní dopad dopravy na životní prostředí a bezpečnost místních obyvatel. Jiným významným projektem je „Obchvat Všerub,“ který má přinést zkvalitnění dopravní infrastruktury v okolí obce Všeruby (Plzeň – sever) na dvou úsecích silnic II. a III. třídy. Hlavním smyslem projektu je zlepšení dopravního napojení regionu, bezpečnější a plynulejší provoz. Nová komunikace bude mít význam pro zlepšení podmínek zejména pro těžkou nákladní dopra-
vu. Celkové náklady této stavby jsou zhruba 89 mil. Kč. Rekonstrukce Zámecké ulice (silnice III/11739) ve Spáleném Poříčí pro změnu zvýší estetickou hodnotu území, přispěje k oživení památkové zóny i k zatraktivnění města pro turistický ruch. Usnadní ale také přístup k přilehlým nemovitostem, průmyslové zóně a provozovnám ekonomických subjektů a institucí a zlepší dopravní spojení obyvatel příslušné spádové oblasti s městem. Celkové náklady činí
7
KRÁTCE 26 milionů Kč. Stavba je spolufinancována ze strukturálních fondů EU a Plzeňským krajem a provádí ji firma VHS, a.s. A co se bude budovat v regionu v letošním roce? „V plánu výzev na letošní rok je ještě vyhlášení například 18. výzvy s alokací přes 1 miliardu korun, ve které budou moci kraje předkládat své projekty na výstavbu, modernizaci či rekonstrukci silnic II. a III. třídy,“ odpovídá Adam Kotalík. Jana Bartošová
Příkladem úspěšného čerpání evropských fondů na stavby dopravní infrastruktury je nová silnice Oselce-Chanovice, která přišla na více než 127 milionů korun. foto: NUTS II Jihozápad
• V rámci 6. výzvy ROP Jihozápad byl částkou přes 2,2 milionu korun podpořen projekt „Infocentrum Přimda - dokončení revitalizace centra města“. Cílem projektu bylo dokončit revitalizaci prostranství v centru města a obohatit jej o oddychový prostor s novými architektonickými prvky a vybavením městského mobiliáře. • Nové společenské a kulturní centrum bylo realizováno v rámci projektu „Kulturní, volnočasové a křesťanské centrum Plzeň – Skvrňany“. Nabízené aktivity jsou připraveny pro rodiny s dětmi, seniory, ale i lidi se zdravotním handicapem. Součástí programu jsou aktivity vycházející z křesťanské tradice a kultury. Projekt byl v rámci 4. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou téměř 13,6 milionu korun. • Projekt „Lezecké centrum LezeTop Písek“ za sebou skrývá vybudování profesionálního lezeckého centra o rozloze 1 500 m2. Je reakcí na nedostatečnou nabídku regionu v oblasti lezeckého sportu, jehož obliba v posledních letech neustále roste. Cílem projektu je tedy uspokojit tuto poptávku a rozšířit nabídku služeb cestovního ruchu v oblasti volnočasových aktivit. Projekt byl v rámci 5. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou více než 6,4 milionu korun.
NUTS II SEVEROZÁPAD
Dotace jdou hlavně na silnice a cyklostezky „Ani v regionu Severozápad rozdělování dotací pro rozvoj regionální dopravy ještě neskončilo. Výzva k předkládání projektů pro oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu je otevřena do 7. září a dá se tedy předpokládat, že k podpořeným projektům ještě přibudou další,“ říká Marcela Klíchová, mluvčí Regionální rady Severozápad.. Evropské prostředky určené na rozvoj regionální dopravní infrastruktury, rozdělované z Regionálního operačního programu Severozápad, směřují do třech hlavních oblastí. Největší objem dotací připadá
na projekty rekonstrukcí silnic II. a III. třídy. Příjemci dotací u těchto projektů jsou Ústecký a Karlovarský kraj, případně krajské příspěvkové organizace zajišťující správu a údržbu komunikací.
„Ústecký kraj na projekty modernizace svých silnic získal přibližně 2,2 miliardy korun, Karlovarský přes 730 milionů korun,“ popisuje Klíchová. Dodala, že díky těmto prostředkům byly modernizovány například silnice II/251 v úseku Jirkov - Otvice - Havraň nebo silnice II/224 v úseku I/13 – Klášterec - Hradiště – Rusová. Řešeny jsou podle Klíchové hlavně komunikace navazující na nejdůležitější páteřní silniční spojení .
Další významná část peněz z ROP Severozápad, určených na rozvoj dopravní infrastruktury pak směřuje do budování a rozvoje cyklostezek. V obou krajích jde o projekty řešící především páteřní cyklostezky, které mají návaznost na další regiony. V Ústeckém kraji cyklostezky Labe, v Karlovarském cyklostezky Ohře. Celkem bylo na podporu tohoto typu projektů z ROP Severozápad poskytnuto bezmála 200 milionů korun. Cyklisté tak od prvního dubna mohou využívat další části Labské stezky, slavnostního přestřižení pásky se tehdy ujal za Ústecký kraj radní Radek Vonka společně s představiteli okolních měst a pověřenou zástupkyní Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Irenou Kotlanovou. „Labská stezka navazuje na velmi oblíbenou cyklostezku našich sousedů Elberadweg a vstupuje na území České republiky pískovcovým údolím Českého Švýcarska nedaleko Hřenska, pokračuje údolím směrem k Děčínu a dál malebným údolím přes Velké Březno a Zubrnice,“ uvedla Klíchová. PENÍZE NA MHD SI ROZDĚLILA JEN DVĚ MĚSTA
Labská stezka, jejímž koordinátorem je Nadace Partnerství, patří mezi páteřní cyklistické trasy evropského významu. foto: cyklotoulky.cz
Třetím hlavním typem projektů, které jsou podporovány v oblasti dopravní infrastruktury, jsou dopravní terminály a odbavovací systémy. Díky podpoře z ROP Se-
verozápad vznikají nové dopravní terminály v Sokolově, Chebu a Mariánských Lázních. Nový Integrovaný odbavovací systém pro městskou hromadnou dopravu pak vznikl díky dotaci v Chomutově a Jirkově. V únoru tak Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad schválila poskytnutí dotací pro integrované plány rozvoje zaměřené na modernizaci městské hromadné dopravy. Žádost o dotaci podala do ROPu města Ústí nad Labem, Chomutov a Most. Pro podporu projektů, které mají za cíl zlepšit kvalitu hromadné dopravy ve velkých městech regionu Severozápad, měl ROP v této výzvě k dispozici 486 milionů korun. Města přitom z evropských zdrojů chtěla na podporu svých projektů přes 620 milionů. „Nebylo tedy možné uspokojit všechny žadatele. O tom, které žádosti byly podpořeny rozhodlo jejich pořadí dané počtem bodů, které dostaly při hodnocení,“ řekl ředitel Úřadu Regionální rady Petr Kušnierz. Dotaci z ROP Severozápad tak získá Ústí nad Labem a Most. Neuspělo město Chomutov, které se svým integrovaným plánem skončilo v hodnocení až na třetím místě. „Chomutov bohužel dotaci nezískal, protože lépe hodnocené plány měst Ústí nad Labem a Most vyčerpají naprostou většinu alokovaných finančních prostředků,“ uvedl Petr Kušnierz. Marek Turek
KRÁTCE • Mimořádný Monitorovací výbor Regionálního operačního programu Severozápad se sešel 18. srpna 2011 na svém 11. zasedání. Jednání výboru se tentokrát konalo přímo v budově Úřadu Regionální rady v Ústí nad Labem. Jednání Monitorovacího výboru řídil jeho předseda Tomáš Hybner. Členy monitorovacího výboru jsou zástupci euroregionů, krajů, měst a obcí regionu Severozápad, zástupci ministerstev, zástupci Hospodářské komory, Svazu průmyslu a obchodu, Asociace hotelů a restaurací, Univerzity J. E. Purkyně i neziskových organizací. • Poslanec Parlamentu České republiky a předseda Regionální rady regionu soudržnosti Jiří Šulc požádal prostřednictvím dopisu komisaře pro regionální politiku Evropské komise Johannese Hahna o osobní návštěvu Karlovarského a Ústeckého kraje. Důvodem tohoto kroku jsou nepodložené informace, které měla senátorka Parlamentu České republiky paní Alena Dernerová odeslat eurokomisaři. • Lidé v Děčíně mohou od srpna využívat nový plavecký bazén. Polyfunkční bazén bude mimo veřejnosti sloužit i vodním pólistům nebo ho mohou využívat potápěči, záchranáři či říční policie. Nerezový bazén je dlouhý 33,5 metru, široký 21 metr a hluboký dva metry. Dokonce umožňuje koupání i tělesně postiženým lidem. Stavba bazénu byla součástí jednoho ze sedmi projektů Integrovaného plánu rozvoje města – zóna Centrum.
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
8
EN č. 8 / 2011
Nezapomínejte na publicitu projektů!
Operační program DOPRAVA připomíná pravidla závazná pro příjemce projektů
Evropské předpisy požadují určitá pravidla na propagaci projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie prostřednictvím Operačního programu DOPRAVA (OPD). Příjemce podpory v rámci OPD je totiž povinen informovat o tom, že jeho projekt je spolufinancován z fondů EU. V dokumentu „Pravidla pro publicitu v rámci Operačního programu Doprava“ teď mohou žadatelé a příjemci nalézt přehledné informace o požadavcích na tuto publicitu.
Pravidla jsou závazná pouze pro příjemce, nevztahují se však na projekty realizované v prioritní ose 7 – Technická pomoc, pro které je zpracován samostatný dokument. Pravidla obsahují obecné vymezení realizace publicity u projektů OPD a přehled konkrétních propagačních prostředků, kterými jsou požadavky na publicitu naplňovány. Na dokument navazují materiály týkající se grafického zpracování znaku Evropské unie, loga OPD a konkrétních opatření pro zajištění publicity. Těmito materiály jsou Grafický manuál pro jednotnou prezentaci OPD a Logotyp OPD, Dále jsou součástí Pravidel odkazy na nejdůležitější související dokumenty a samozřejmě i kontakty pro možnost konzultací k problematice publicity v rámci OPD. OBECNÉ POŽADAVKY A PODMÍNKY Výdaje na publicitu projektu jsou způsobilými výdaji projektu, pokud jsou zahrnuty v rozpočtu projektu, a jejich výše je přiměřená požadavkům na publicitu. Způsobilost výdajů projektu může být u některých oblastí podpory omezena v rámci příslušné dokumentace programu dle vyhlášky č. 560/2006 v platném znění, resp. Rozhodnutím EK o veřejné podpoře, v rámci které je konkrétní podpora na projekt poskytnuta. Příjemce je povinen uchovat veškeré doklady související s propagací a publicitou pro potřeby kontrol. Příjemce je povinen informovat Řídící orgán o provedených propagačních opatřeních vztahujících se k projektu spolufinancovanému z OPD. Tyto informace jsou v průběhu realizace projektu Příjemcem předávány prostřednictvím Měsíčních monitorovacích hlášení, Průběžných monitorova-
cích zpráv, po ukončení projektu pak prostřednictvím Závěrečných monitorovacích zpráv a Následných monitorovacích zpráv. Dle vydaných příslušných nařízení je také vymezen celkový příspěvek z veřejných zdrojů ve výši 500 000 eur jako minimální hranice pro povinnou realizaci některých propagačních prostředků. Pro projekty OPD bylo Řídícím orgánem OPD stanoveno, že uvedenou hranicí 500 000 eur se při vyčíslení celkového příspěvku z veřejných zdrojů v Kč rozumí vždy částka ve výši 12 000 000 Kč (bez ohledu na aktuálně platný směnný kurz). Příjemce je povinen informovat všechny spolupracující subjekty o skutečnosti, že je projekt (či operace v rámci projektu) spolufinancován Evropskou unií z Fondu soudržnost (popř. Evropského fondu pro regionální rozvoj). Proto, jakýkoli dokument týkající se projektu, musí tyto informace obsahovat. Jedná se především o všechny dokumenty související s veřejnými zakázkami, smluvními vztahy a všechny ostatní dokumenty související se projektem. V průběhu realizace projektu a po jeho ukončení poskytuje Příjemce Řídícímu orgánu fotodokumentaci projektu. POVINNÉ NÁLEŽITOSTI PUBLICITY PROJEKTŮ OPD Veškeré propagační a informační materiály projektů podpořených z OPD musí obsahovat informaci, že projekt je realizován s finanční podporou Evropské unie (musí být také vždy zmíněn fond, tj. Evropský fond pro regionální rozvoj nebo Fond soudržnosti). POVINNOSTI Příjemce je na viditelné místo propagačního a informačního prostředku umístit logo OPD, text Operační program Doprava, znak EU, text Evropská unie, slogan „Investice do vaší budoucnosti“ a fond, ze kterého daný projekt čerpá. Pokud není uve-
dení všech výše zmíněných informací technicky proveditelné (např. u drobných propagačních předmětů), je možné některé prvky vynechat. Nikdy však nesmí chybět znak EU (vlajka). Jednotlivé výstupy propagačních a informačních prostředků pak musí být v souladu s Grafickým manuálem pro jednotnou prezentaci OPD. Podrobné grafické zpracování loga OPD je součástí Logotypu OPD. Obecná pravidla použití znaku EU jsou uvedena přímo na webových stránkách Evropské komise. V případě, že se Příjemce rozhodne realizovat grafický výstup bez použití výše uvedených materiálů, je vhodné tento výstup předem konzultovat s Řídícím orgánem OPD. KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY PROPAGAČNÍCH PROSTŘEDKŮ Příjemce si z uvedeného přehledu propagačních prostředků může zvolit ty aktivity, které nejvíce odpovídají potřebám realizovaného projektu. Rozsah a forma všech realizovaných aktivit musí být adekvátní k velikosti projektu. Jedná se o velkoplošný reklamní panel umístěný po celou dobu realizace projektu na místě, kde budou pro veřejnost nejvíce viditelné. U liniových staveb to většinou je na začátku a konci daného úseku. Další variantou je tzv. stálá vysvětlující tabulka, neboli „pamětní deska“. Ta se umísťuje po skončení realizace projektu a kromě názvu a stručné charakteristiky projektu musí samozřejmě obsahovat znak EU a odkaz na příslušných fond. Pamětní deska musí mít trvanlivou formu. MEDIÁLNÍ PREZENTACE PROJEKTU Příjemce musí v rámci všech realizovaných mediálních prezentací souvisejících s projektem informovat veřejnost a své obchodní partnery o spolufinancování Evropskou unií. Každá prezentace projektu v médiích musí obsahovat minimálně informace o spolufinancování prostřednictvím Evropské unie (uvedení názvu operačního programu a uvedení příslušného fondu). Pro každý projekt, u kterého celkový veřejný příspěvek překročil částku 12 mil. Kč, je Příjemce povinen zajistit minimálně jednou za kalen-
dářní rok odpovídající mediální prezentaci. Tato prezentace může být případně realizovaná společně pro více projektů jednoho Příjemce. SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ A UKONČENÍ REALIZACE PROJEKTU Příjemce je dále povinen uspořádat slavnostní zahájení fyzické realizace projektu a uveřejnit zprávu o zahájení realizace projektu minimálně v regionálním deníku. Příjemce se také zavazuje uspořádat slavnostní akt u příležitosti úspěšného ukončení projektu, uveřejnit zprávu o úspěšném ukončení projektu minimálně v regionálním deníku a poskytnout ČTK tiskovou zprávu o úspěšném ukončení projektu. Slavnostní zahájení (ukončení) realizace projektu nemusí být realizováno, pokud je celkový příspěvek na projekt z veřejných zdrojů menší než 50 mil. Kč. PUBLICITA PROJEKTU NA WEBU Příjemcem zřízené specifické internetové stránky musí obsahovat minimálně stejné údaje, jako je požadováno pro Infor-
mační materiály. Jednotná publicita všech projektů podpořených v rámci OPD bude dále zabezpečována prostřednictvím webových stránek OPD. Za každý projekt zde jsou uvedeny základní informace, tedy název projektu a příjemce; prioritní osa, oblast podpory, fond; stručný popis projektu; výše spolufinancování projektu z EU, celkové náklady projektu; období realizace, údaje o termínech schválení; umístění projektu a fotografie. ZVLÁŠTNÍ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE Všechny materiály informující o realizovaném projektu z prostředků EU (např. brožury, letáky, oznámení, skládačky atd.) musí obsahovat znak EU a text Evropská unie; odkaz na příslušný fond; slogan: Investice do vaší budoucnosti; logo OPD s textem Operační program Doprava a název projektu. Informace o spolufinancování EU musí být umístěna viditelně minimálně na titulní straně letáku či přední straně obalu brožury. Informace lze umístit rovněž na zadní stranu
obalu brožury. TISKOVÉ ZPRÁVY O PROJEKTU Příjemce produkuje v průběhu realizace projektu tiskové zprávy, které zvyšují pozitivní povědomí veřejnosti o přínosech projektu. Tyto zprávy jsou zveřejňovány minimálně na webových stránkách Příjemce. Pro účely publicity OPD se za uznatelnou tiskovou zprávu považuje pouze ta, která mimo jiné jednoznačně informuje o tom, že je projekt spolufinancován EU prostřednictvím OPD. Je nutné vždy uvést i evropský fond, ze kterého projekt čerpá. JINÉ FORMY PUBLICITY PROJEKTU Příjemce může pro plnění povinností souvisejících s publicitou projektu realizovat i jiné, výše neuvedené aktivity. Může jít např. o plakáty, štítky, samolepky, konference, semináře nebo veletrhy. I tyto formy musí být v souladu s požadavky uvedenými v Pravidlech. Kompletní znění pravidel je k dispozici i na webu http://www.opd. cz/cz/pravidla-pro-publicitu.
Nevíte si rady s žádostí Zvyšování transparentnosti poskytování o dotaci na cyklostezky? veřejných prostředků v sektoru dopravy Na fondu vám poradí.
Státní fond dopravní obslužnosti, v souladu s Výborem SFDI, v minulých týdnech zveřejnil pravidla pro poskytování dotací na výstavbu a údržbu cyklistických stezek pro rok 2011, a to již 2. kolo. Termín podání žádostí je už 16. září 2011. Nyní se SFDI rozhodl uspořádat pro žadatele konzultační dny. V je-
jich rámci budou odborníci kontrolovat např. správnost potřebných údajů a podkladů včetně položkového rozpočtu – tzn. uznatelných a neuznatelných nákladů akce. Tyto konzultace se týkají smíšených cyklostezek. Termíny konání konzultačních dnů jsou stanoveny na 24. a 31. srpna 2011, vždy od 8.00 do 16.15 hod. v zasedací místnosti budovy SFDI v Sokolské ulici v Praze. Důležité je dojednat si schůzku předem, a to na telefonním čísle 266 097 386.
Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) zpřístupnily veřejný portál pro informace o průběžných finančních tocích z rozpočtu SFDI. Na internetových stránkách SFDI lze u jednotlivých financovaných akcí zjistit celkové náklady deklarované příjemci podpory, aktuální stav rozpočtu, vyčerpanou částku za rok 2011 a termíny plateb mezi SFDI a investory. Dále jsou uvedena i jednotlivá čísla fakturací, kterými jsou požadavky na prostředky podloženy. Aplikace je v současné době ve zkušebním provozu, bu-
dou ještě dopracovány další funkcionality, např. vyhledávání podle faktur zhotovitelů. I když SFDI na požádání tyto informace v minulosti vždy poskytoval, předpokládáme, že zavedení přímého online přístupu zvýší informovanost o průběžných tocích pro odbornou veřejnost, zhotovitele staveb, ale i široké publikum a tím zvětší transparentnost celého procesu financování dopravní infrastruktury. Aplikace je přístupná na adrese: http://www.sfdi.cz/CZ/ cerpani.php.
KDO JE SFDI?
PŘÍJMY FONDU
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je zřízen zákonem 104/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 s účinností k 1. 7. 2000. Účelem SFDI je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údržby SFDI dále poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu.
Mezi příjmy SFDI patří i převody výnosů silniční daně, převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv a převody výnosů z poplatků za použití vybraných druhů dálnic. Tímto způsobem je zajištěno, že část výnosů, které doprava produkuje, se do dopravy vrací. Příspěvky Evropské komise, poskytované prostřednictvím příslušných evropských fondů, poplynou rovněž do SFDI. Zůstatky příjmů SFDI se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího.
PREZENTACE
EN č. 8 / 2011
9
Soutěž „Vyfoť projekt“ jde do finále Letní fotografická soutěž pod názvem „Vyfoť projekt“ jde do finále. Počet doposud zaslaných soutěžních snímků projektů podpořených z evropských fondů překročil patnáctitisícovou metu. Ještě do konce srpna mají šanci všichni, kdo rádi fotí. Na digitálním odpočítávání stránek www.vyfotprojekt. cz zbývá už jen 5 dní do konce
soutěže. Za skoro dva měsíce, po které doposud mohli účastníci vkládat své fotografie na
webové stránky, bylo přihlášeno přes patnáct tisíc fotografií! „Je až neuvěřitelné, s jakou energií většina účastníků do soutěže vstupuje. Jsem rád, že prostřednictvím svých fotografií dokazují, jak významně evropské peníze pomáhají rozví-
jet prostředí v jejich nejbližším okolí,“ komentuje průběh soutěže 1. náměstek ministra Daniel Braun. Do projektu je momentálně zaregistrováno přes 5 000 fotogalerií. I když je konec soutěže vyhlášen na 31. 8. 2011, některé
ceny jsou losovány průběžně. Výherci se mohou těšit na velmi atraktivní ceny, jako jsou digitální zrcadlovky a kompakty Canon, vouchery na fotografické kurzy dle vlastního výběru nebo i rekreační víkendové
a n je řu ě m a z ě tn ri o ri p e EMH s rámci v y it c li b u p é n in v o p i c a realiz projektů Evropské unie. : MOŽNOSTI PUBLICITY
elostátní i lokální (c ru to os pr o íh ln iá ed m • nákup média, tisk, TV, rozhlas) vé konference • inzerce, PR články, tisko oardy, letáky, plakáty, llb bi ní tě jiš za í čn uk od • pr propagační materiály
EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o. Semtín 80, 533 53 Pardubice tel.: +420 466 611 139, +420 777 100 388 email:
[email protected]
pobyty. Úspěch „Vyfoť projekt“ dokumentuje i fakt, že výsledky a průběh soutěže budou prezentovány všem členským zemím EU na mezinárodním pracovním fóru Inform Network v Bruselu. (mmr)
10
NUTS II SEVEROVÝCHOD
EN č. 8 / 2011
KRÁTCE • Mezi Jánskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou v Krkonoších byla zmodernizována silnice. Většinu z 30 milionů se podařilo získat z Evropské unie. Byla to první etapa stavby silnice z Čisté do Svobody na Úpou, stavba dalších úseků se bude odvíjet od čerpání dotací z EU. Silnici by chtěl mít kraj zrekonstruovanou do roku 2013. Region by za pokračování stavby zaplatil zhruba 70 milionů korun. • Hned několik projektů bude předkládat Liberecký kraj k posouzení do programů Evropské unie. Jde o 2 projekty zaměřené na problematiku začleňování osob sociálně vyloučených nebo osob ohrožených sociálním vyloučením, které chce kraj podat do Integrovaného operačního programu. Další dva projekty se pak týkají zateplování krajských sociálních ústavů. O peníze bude žádat OP Životní prostředí. • 60 milionů z evropského programu IOP na nákup přístrojů pro kardiocentrum dostala nemocnice v Liberci. Kontrola z ministerstva zdravotnictví neprokázala žádná vážná pochybení. „Nové přístroje znamenají významný pokrok v tom, že můžeme použít nejmodernější technologie, zároveň je tak technicky zajištěn rozvoj kardiocentra v dalších třech až pěti letech,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva KNL Zdeněk Konrád.
Na silnice ve třech krajích regionu jdou z EU miliardy Doprava a dopravní infrastruktura je oblast evropského financování s největším objemem vyhrazených prostředků. Také Regionální operační program Severovýchod nezanedbává dotace do dopravní infrastruktury a především na silnice ve správě krajů jdou každoročně stovky milionů korun. Čerpat peníze na regionální dopravní infrastrukturu je v ROP Severovýchod možné v rámci první prioritní osy. V té je celých 37 procent celkové finanční alokace programu, což je asi 5,7 miliardy korun. V rámci této osy mohou žadatelé získat dotaci nejen na modernizace a rekonstrukce silnic nižších tříd, ale také například na rozvoj leteckého provozu. „Dále jdou peníze na rekonstrukce a modernizace nádraží a terminálů a také na obnovu a modernizace vozového parku a výstavbu cyklostezek,“ uvedla pro Evropské noviny tisková mluvčí ROP SV Eva Jouklová. Podle ní bylo dosud zaregistrováno na 125 projektů. „Pro 107 z nich bylo schváleno 5,5 miliardy korun z Unie. Dosud jsme proplatili téměř 3,4 miliardy korun.“ Zbývá tedy proplatit 2,1 miliardy korun. Ač se zdá, že jsou peníze pro tuto oblast v podstatě vyčerpány, není ještě všem dnům konec. Podle tiskové mluvčí se letos už žádná výzva zaměřená na rozvoj dopravní infrastruktury nechystá, ale do budoucna lze ještě další rozdělování financí pro tuto oblast očekávat. „Regionální rada ROP Severovýchod totiž požádala Evropskou komisi o revizi programu a také o navýšení fi-
nančních prostředků v této oblasti,“ vysvětluje tisková mluvčí. PENÍZE I NA LETIŠTĚ A VLAKY Mezi poslední a přitom největší realizované projekty v oblasti dopravní infrastruktury patří opravy dvou komunikací v Pardubickém kraji. Jde o modernizaci silnice z Vysokého Mýta do Chocně a silnice ze Seče do Běstviny. Na obě tyto komunikace využil kraj evropské peníze z ROP Severovýchod, a to ve výši 380 milionů korun. Druhá jmenovaná komunikace byla dokončena letos před prázdninami, o celé čtyři měsíce dřív než bylo naplánováno. „Byť je to jen krátký úsek, zatraktivní to Pardubický kraj nejen jako turistickou destinaci, ale také jako kraj, kde se soustavně snažíme napravovat katastrofální stav silnic. I když to jde kvůli nedostatku financí velmi pomalu,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jan Tichý. Ale i v Královéhradeckém kraji úspěšně čerpají finanční prostředky. Koncem roku 2010 získal kraj dotaci téměř 400 milionů korun na 11 dopravních projektů, které probíhaly a probíhají právě letos. Patří mezi ně například průtah Novým Bydžovem za 43 miliony nebo silnice Roveň – Rych-
Jednou z dopravních dominant regionu je velká mimoúrovňová křižovatka u Opatovic nad Labem. Stála 1,34 miliardy Kč. zdroj: www.opatovicenadlabem.cz nov nad Kněžnou za 31 milion. Ovšem podporovány jsou samozřejmě i jiné projekty než ty silniční. 230 milionů korun například získal projekt nové lanové dráhy na Sněžku, 214 milionů šlo na rekonstrukci letiště v Pardubicích a 308 milionů pomohlo zajistit moderní vlaky pro Jizerskohorskou železnici. V Liberci pak už třetím rokem a také s podporou EU modernizují tramvajovou síť. MILIARDY Z OP DOPRAVA A co další možnosti čerpání mimo regionální operační program? Sa-
mozřejmě největší pomoc může poskytnout specializovaný Operační program Doprava. Ten je určen především na větší projekty například na státních silnicích. Jedním z nejznámějších projektů je dvoupatrová křižovatka u Opatovic nad Labem, která byla otevřena v listopadu 2009. Dvě patra této křižovatky stála 1,344 miliardy korun a byla hrazena z 85 procent z Evropské unie. A na tuto stavbu jsou nabaleny rekonstrukce úseků mezi Pardubicemi a Hradcem. Jde o čtyřproudové propojení obou měst. Po třiceti letech se tento
sen stává skutečností. Kompletně by komunikace mohla být hotová příští rok. A finance? Zatím není jednoduché vyčíslit. Je zřejmé, že náklady jdou do miliard. Jen úsek Březhrad – Opatovice přijde na 1,7 miliardy Kč. Okrajově do podpory dopravní infrastruktury patří i další programy a fondy. Tak například Liberecký kraj dostal z evropského Fondu solidarity 260 milionů na odstraňování následků loňské bleskové povodně. Peníze chce kraj využít hlavně na potřebné opravy poničených silnic a mostů. Filip Appl
NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE • V Ostrovánkách u Kyjova byla otevřená nově zrekonstruovaná silnice z Bukovan do Žďánic. Projekt stál 46,6 milionu korun a byl podpořen ROP Jihovýchod. „Jedná se o další z řady velkých dopravních staveb, které Jihomoravský kraj v letošním roce realizuje. Zatímco stát letos do silniční infrastruktury neinvestuje a nezahájí žádnou novou stavbu, Jihomoravský kraj jich letos postupně zahajuje celkem devatenáct,“ řekl hejtman Michal Hašek. • V prostorách u železniční stanice Tetčice byl otevřen nový přestupní uzel IDS za 9,8 milionu korun. Hlavním cílem projektu, který byl zařazen do ROP Jihovýchod, je zajištění bezpečnosti cestujících při přestupech spojů zahrnutých v systému IDS Jihomoravského kraje. Celý uzel je řešen jako bezbariérový a je vybaven elektronickým informačním panelem pro cestující s on-line informacemi o spojích IDS. • Úrazová nemocnice v Brně byla po 77 letech částečně zrekonstruována. Byla zateplena fasáda, vyměněna okna a zavedena regulace topného systému. „Zateplení a další opatření zajistí vyšší komfort zařízení pro pacienty i zaměstnance,“ uvedl brněnský primátor Roman Onderka. Projekt za 30 milionů podpořil kromě města Brna i Fond soudržnosti a Státní fond životního prostředí ČR.
Oba kraje zdobí dopravní projekty za miliardy Regionální operační program Jihovýchod a Operační program Doprava. To jsou dva evropské programy, které zajišťují poskytování dotací na dopravní infrastrukturu na Vysočině a v Jihomoravském kraji. Z těchto programů bylo na silnice v obou regionech vyčerpáno už několik miliard korun. Řada projektů probíhá i v letošním roce. V Regionálním operačním programu Jihovýchod je doprava dotována skrze první prioritní osu. Z ní ovšem nejdou peníze pouze na silnice. „Jsou to také projekty zaměřené na výstavbu nových terminálů, vozidla veřejné hromadné dopravy, vlaky, popřípadě cyklostezky,“ řekl Evropským novinám Martin Šťastný z oddělení publicity Úřadu Regionální rady regionu Jihovýchod. Na tuto prioritní osu bylo vyčleněno 345 milionů eur. „V celém ROP JV byly zatím schváleny projekty za 7,79 miliardy korun. Proplaceny byly 5,33 miliardy,“ dodává Šťastný. Mezi vůbec největší mimosilniční projekty patří nákup moderních tramvají do města Brna. Žadatelem o dotaci byl v tomto případě Dopravní podnik města Brna a dotace činila téměř půl miliardy korun. „Z dotace jsme koupili devět tramvají za 552 miliony korun,“ potvrdila mluvčí dopravního podniku Linda Škrancová. A není to všechno. Dopravní podnik totiž obnovuje vozový park průběžně. Devítka tramvají tak patří mezi devětadvacet nových souprav, které podnik s pomocí evropských fondů postupně nakupuje od roku 2008. Na
Vysočině zase po dvaceti letech nakupují nové vlakové soupravy. České dráhy zde chtějí do roku 2013 pořídit až 27 nových souprav. Ty první už přitom vyjely, a to na železniční trať mezi Havlíčkovým Brodem a Žďárem nad Sázavou. „Modernizace vozového parku Českých drah na Vysočině umožnily i dotace z regionálního operačního programu Evropské unie ve výši čtyřiceti procent,“ uvedl náměstek generálního ředitele Českých drah Antonín Blažek.
je Michal Hašek a dodal, že další prostředky čerpají kraj a obce i z menších programů přeshraniční spolupráce se Slovenskem a Rakouskem. Mezi projekty dotované ROP JV patří například přeložka silnice z Jihlavy do Heroltic nebo silnice z Brtnic do Zašovic. Obě akce mají rozpočet kolem dvou set milionů korun. A oba kraje s modernizací svých silnic rozhodně nepřestávají. Například Kraj Vysočina získal začátkem roku z ROP JV 320 milionů korun na rekonstrukci tří silnic. Jde o modernizace úseků Jihlava – Pelhřimov a tras v okolí Moravských Budějovic a Třeště.
MORAVSKÉ BUDĚJOVICE TĚŠÍ OBCHVAT Přestože se finance v ROP JV pomalu krátí, ještě stále je tu možnost využít některou z probíhajících nebo připravovaných výzev v oblasti dopravní infrastruktury. „V současnosti například probíhá kontinuální výzva na projekty silnic a letiště,“ dodává Martin Šťastný. Podle něj je navíc na konci roku plánována další výzva. Tentokrát budou mít šanci žadatelé, kteří chtějí zmodernizovat nebo postavit nový terminál hromadné veřejné dopravy. Na území obou krajů spadajících pod ROP JV ovšem najdeme i projekty, které byly podpořeny něja-
kým celostátním operačním programem. V případě dopravní infrastruktury je to samozřejmě hlavně OP Doprava. „Pro projekty na území regionu Jihovýchod byly zatím z Operačního programu Doprava schváleny 6,2 miliardy korun. Proplaceno bylo přes 5 miliard,“ dodává mluvčí Šťastný. Příkladem projektů podpořených z OP Doprava může být například rekonstrukce železniční stanice Nesovice v Jihomoravském kraji za více než 200 milionů korun. Ovšem ještě větší projekt najdeme na Vysočině. Jde o výstavbu obchvatu Moravských Budějovic, jehož realizace byla dokončena koncem loňského roku. Stál přes 1,3 miliardy korun. Filip Appl
KRAJE ČERPAJÍ NA SILNICE Oblastí, kam jde každoročně největší objem peněz, je ovšem silniční infrastruktura. ROP Jihovýchod je z tohoto hlediska nejdůležitější pro kraje, které z něj čerpají finance na projekty modernizací silnic druhých a třetích tříd. „Státní fond dopravní infrastruktury po zavedení rozpočtového určení daní přispívá na silnice kraje pouze okrajově prostřednictvím programů zaměřených např. na bezpečnost provozu. Významně se však podílí vratnými částkami na předfinancování staveb zařazených do ROP,“ uvedl hejtman Jihomoravského kra-
Nové vlaky pro Vysočinu dodala firma Stadler. ROP Jihovýchod se na jejich zakoupení podílel 40 procenty. zdroj: www.ceskedrahy.cz
PREZENTACE
EN č. 8 / 2011
11
Kam vyrazit za sportem, který voní benzínem Letní čas vybízí k pohodovým vyjížďkám na motorce, v kabrioletu či historickém veteránu… Pokud žádný z těchto dopravních prostředků nevlastníte, nevěšte hlavu. Přinášíme tipy kam vyrazit na přehlídku těchto krasavců, za rychlostí na čtyřech kolech a v případě nepříznivého počasí i tipy na zajímavá muzea.
OD MINULOSTI PO SOUČASNOST Nejznámější muzeum najdete ve městě, které je díky automobilům známé daleko v zahraničí, a to v Mladé Boleslavi. Místní Škoda Auto Muzeum vás vtáhne do příběhu, který se tu začal psát již v roce 1895. V muzeu si můžete prohlédnout expozici ke 100le-
tému výročí založení firmy nebo expozici Spící krása, která nabízí k prohlédnutí veterány, čekající na renovaci. Součástí muzea je i Galerie motorů, která názorně zobrazuje šedesátiletý vývoj konstrukce motorů. Krása aut našich dědečků, neboli veteránů, učarovala nejedné chlapecké duši. Poté co z chlapců vyrostou muži, předávají své koníčky dále svým synům. A pokud máte doma právě takového raubíře, zveme vás na zajímavá místa, kde se rozhodně nebudete nudit.
Zajímavým místem pro setkání s vývojem automobilů je určitě dům Ferdinanda Porscheho ve Vratislavicích nedaleko Liberce. Nejen opravdoví nadšenci motorového sportu vědí, že muž tohoto slavného jména se narodil právě u nás. Není tu sice klasická expozice jeho vozů, ale v domě, kde se narodil, sídlí jeho fanclub a najdete zde Porscheho pamětní desku. Ovšem nedaleko odtud, v areálu pivovaru Konrád, naleznete motoristické muzeum. Všechna auta v něm jsou plně pojízdná a jejich majitelé s nimi vyráží na různé setkání a srazy. Pokud byste se rádi v Liberci trochu zdrželi a udělali si ještě jiný zajímavý výlet, co takhle vyrazit do liberecké ZOO. Obdivovat
tu můžete bílé tygry, které v jiné české ZOO nezahlédnete. Zahrada je tu otevřena celoročně. Myslíte si, že nelze spojit výlet na hrad a zároveň za historickými motocykly? Na hradě Kámen na Vysočině vás vyvedou z omylu. Hlavní expozice hradu je totiž zaměřena právě na jednostopá vozidla starých časů. A pokud patříte mezi fanoušky motorek jak současných, tak těch historických, nedaleko zámku Konopiště můžete navštívit muzeum motorek Jawa. Vedle motorek zde uvidíte také automobily, tříkolky, invalidní vozíky, motocykly se sajdkárou, speciální stabilní motory, současnou produkci značky JAWA, historické traktory a technicky historické zajímavosti. Mnohé z vystavených exponátů jsou opravdovými unikáty, které nelze nikde jinde zahlédnout. SLAVNÉ VETERÁNSKÉ JÍZDY Jednou z nejznámějších a nejoblíbenější akcí mezi milovníky historických aut a motorek je beze sporu Svatováclavská jízda v Mladé Boleslavi, která se zde koná již tradičně na svátek svatého Václava, tedy 28. září. V tento den dopoledne startuje z Komenského náměstí dlouhá kolona několika desítek nablýskaných automobilových veteránů na projížďku po hlavních dopravních tepnách města. Návštěvníci akce si mohou také před startem i po ukončení jízdy histo-
rická vozidla prohlédnout a navíc si užít i zajímavého doprovodného programu, který akci vždy provází. Další zajímavou veteránskou jízdou v Mladé Boleslavi je Oldtimer Bohemia Rally, která se tentokrát ponese v rytmu swingu. Setkání automobilových veteránů ve dnech 1. - 4. září bude přehlídkou technické dovednosti našich předků, řemeslné zručnosti a láskyplnosti současných majitelů starých vozidel, sportovním soupeřením i společenskou událostí s doprovodným kulturním programem. Přechodnou atmosféru dávných časů znásobí spolu s automobilovými veterány produkce živé jazzové hudby. Ve čtvrtek bude totiž na startovací rampě uprostřed Staroměstského náměstí koncertovat Originál Swing Band z Mladé Boleslavi. Teprve
až dozní swingový koncert, začnou naplno brumlat spalovací motory dědečků automobilů a jeden po druhém se přes startovací rampu vydávají na první kilometry rally. Mladá Boleslav se nachází nedaleko Českého ráje, který nabízí spoustu možností pro turistiku, cyklistiku či lezení ve skalních městech. Tento kraj byste rozhodně při svých výletech neměli minout. Právě v Českém ráji můžete navštívit pohádkový zámek Sychrov, kde se konají v srpnu tradiční Skotské hry. V rámci jejich doprovodného programu se sem již tradičně sjíždějí britská historická vozidla, která si můžete prohlédnout před zámeckou oranžerií. Redakce portálu Kudy z nudy CzechTourism
12
NUTS II STŘEDNÍ MORAVA
EN č. 8 / 2011
KRÁTCE • Nová budova polyfunkčního objektu s hasičskou zbrojnicí byla slavnostně otevřena 19. srpna ve Fryštáku v areálu technických služeb. Regionální operační program Střední Morava na ni přispěl devíti miliony. „Dlouhodobě jsme ve Fryštáku neměli prostor, kde by se mohli setkávat obyvatelé města při různých příležitostech. Navíc máme poloprofesionální sbor dobrovolných hasičů, proto se jevilo jako ideální spojit tyto dvě věci do jednoho projektu,“ řekl starosta města Fryšták Lubomír Doležel.
Na dopravu jde třetina evropských dotací V letech 2007 až 2013 bylo v Regionálním operačním programu Střední Morava na prioritní osu Doprava vyčleněno celkem 6,1 miliardy korun, což je 36 procent z celkové alokace Regionálního operačního rogramu Střední Morava, z celkových 16,9 miliardy. Z toho je již pět miliard schváleno na rozvojové projekty. Tisková mluvčí Úřadu Regionální rady Střední Morava Renata Škrobálková uvedla, že dále jsou podporovány i místní komunikace. „To je však už záležitostí prioritní osy dvě, což
je Integrovaný rozvoj a podpora regionu, do které své projekty předkládají města o vesnice do 500 obyvatel. Ve většině případů se jedná o komplexní úpravy, tedy revitaliza-
ce náměstí, úpravy přilehlých ulic, chodníky, zeleň, a podobně,“ řekla. Z ROP Střední Morava jsou podporovány všechny druhy dopravy: bezmotorová - cyklostezky, silnice II. a III. třídy v majetku krajů, přičemž místní komunikace jsou podporovány v rámci prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a podpora regionu – projekty měst a obcí
NA DOPRAVU PŮJDE JEŠTĚ DESET MILIARD EUR
• Úřad Regionální rady uspořádal pro předkladatele konceptů, které schválil Výbor Regionální rady, v Kroměříži informativní seminář, na kterém přítomné informoval o aktuálním postupu administrace konceptů. Základní změnou je výrazné urychlení administrace schválených konceptů. • Dvacet šest kilometrů nových cyklotras a cyklostezek za necelých sedmdesát milionů korun bude nově postaveno v Olomouckém kraji. „Protože podmínky vyhlášené výzvy splnily projekty za 116 milionů korun a vyhlášení další výzvy by bylo neefektivní, Výbor Regionální rady nakonec podpořil projekty za necelých 70 milionů korun,“ řekl předseda Regionální rady Martin Tesařík.
nad 500 obyvatel, tramvajová a autobusová doprava, převážně se jedná o nákup nových vozidel, výstavbu nových zastávek a přestupních terminálů. Dále je to podpora systému veřejné dopravy, kde mohou žádat i soukromí dopravci zapojení do systému veřejné dopravy v regionu. Podporován je i nákup nových vlaků pro regionální tratě.
Kolem řeky Bečvy vznikla nejdelší cyklostezka u nás.
foto: NUTS II Střední Morava
Aktuálně je ještě vyhlášena výzva na silnice II. a III. třídy, kde mohou být předloženy projekty ještě za 376 milionů korun. Dále běží příprava smlouvy o poskytnutí dotace Českým drahám, na základě které bude pořízeno sedm nových vlakových souprav na regionální tratě. Do ROP Střední Morava bude pro roky 2011 - 2013 nově zapojeno 10 940 568 eur, neboli 263,9 milionů korun, které budou směřovány do prioritní osy 1 Doprava, oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura. Tyto dodatečné finanční prostředky budou využity v souladu s usnesením vlády ČR č. 817/2010 na projekty zaměřené na rekonstrukci nebo výstavbu dopravní infrastruktury. V rámci dodatečných prostředků tak budou podpořeny projekty s vyšším regionálním významem,
tzn., že cílem je zajistit podporu takových projektů, které mají návaznost na hlavní dopravní tahy. Mezi úspěšně dokončené projekty patří v Olomouckém kraji silnice II/444 Mohelnice – Stavenice s dotací Regionálního operačního programu Střední Morava 239 milionů korun. Za ty bylo postaveno celkem šest mostů. Dále je to rekonstrukce silnice III/4432 Samotišky - Svatý Kopeček s dotací ROPu 29,3 milionu korun. Jedná se o silnici směrem ke známému a hojně navštěvovanému poutnímu místu Svatý Kopeček. Ve Zlínském kraji se ROP může pochlubit dopravním terminálem v Uherském Brodě. Tady byla za evropské peníze vybudována také přístupová lávka s dotací 20,4 milionu korun. V neposlední řadě je to i cyklostezka Bečva. Tady byla dotace dokonce 107 milionů, za které byla postavena jedna z nejdelších cyklostezek v republice měřící 141 kilometr. Doslova od horských pramenů do údolí se tak mohou turisté vydat na kole díky ojedinělému projektu cyklostezky, která je součástí takzvané první cyklodálnice C1. Od pramene Rožnovské nebo Vsetínské Bečvy až po její soutok s Moravou mohou cyklisté projekt více než 141 km po značené cyklotrase vinoucí se podél řeky Bečvy. Marek Turek
NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE • V kraji přibudou čtyři nová sportoviště. Na výstavbu tělocvičen ve Frýdlantu nad Ostravicí a Karviné a nové areály v Třinci a Prostřední Suché získá Moravskoslezský kraj 100 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Projekty schválila Regionální rada Moravskoslezsko. • Obecní dům v Rohově obdržel počátkem srpna dvě mimořádná ocenění v soutěži Vesnice roku Moravskoslezského kraje. Přidal tak další úspěch k čestnému uznání v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje 2010. Na oblibě získává komplexně řešený obecní dům také u místních obyvatel, zejména pro nové společenské prostory, díky kterým lidé nemusí cestovat za zábavou. Projekt byl podpořen evropskou dotací 16,5 milionu korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Po prvním neúspěšném pokusu pomohlo přepracování žádosti o dotaci a opětovné předložení se sníženým rozpočtem. • Nové kulturní a sportovní centrum s multifunkčním hřištěm, dětským hřištěm, zastřešeným jevištěm, posezením a občerstvením bylo otevřeno v polovině srpna v Bruzovicích na FrýdeckoMístecku. Bohatý program slavnostního otevření vyvrcholil ohňostrojem. Vznik areálu podpořila dotace přes 8 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko.
Dostupnost dopravy je hlavní prioritou „Dopravní infrastruktura a dostupnost dopravy je v širším slova smyslu prioritou číslo jedna, měřeno výší prostředků, které jsou z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko na tuto oblast vyčleněny. Jedná se o 301 milion eur, tedy více než čtyřicet procent ze 716 milionů eur, které jsou z evropských fondů k rozvoji regionu pro léta 2007 až 2013 určeny,“ říká tiskový mluvčí Regionální rady Moravskoslezsko Michal Sobek. Podle Sobka je k tomu ještě potřeba připočíst i státní příspěvek 7,5 procenta z veřejných zdrojů, o který se dotace u některých projektů navyšovala až do výše 92,5 procenta. „Regionální operační programy sice rozhod-
nutím vlády z konce minulého roku o státní příspěvek přišly, částečnou náhradou jsou ale dodatečné zdroje z Evropské unie, které v případě Moravskoslezska znamenají navýšení programu o 12 milionů eur, tedy při-
bližně 280 milionů korun,“ říká Sobek. Tyto peníze půjdou právě na rozvoj regionální dopravy, o jejich přesném zacílení bude známo více po projednání změn s Evropskou komisí na konci tohoto roku a jejich zapracování do programu. Dostatek peněz umožňuje podporovat i větší investice do dopravní infrastruktury, stejně jako menší, ale neméně potřebná opatření a projekty. Od roku 2007 se na schválené projekty podařilo nasměrovat už přibližně 5,5 miliardy ko-
Z fondů EU se v moravskoslezském regionu průběžně obnovují vozové parky městské a měziměstské veřejné hromadné dopravy. foto: NUTS II Moravskoslezsko
run, které mají pomoci uskutečnit téměř 68 projektů. VEDLE SILNIC I LETIŠTĚ Kam tedy především putují evropské dotace? Kromě zmíněné dopravní infrastruktury v podobě silnic, cyklostezek a bezpečnosti na komunikacích je samostatná část vyhrazena na rozvoj Letiště Leoše Janáčka v Ostravě. Dopravní obslužností se rozumí investice do přestupních terminálů a průběžná obnova vozových parků městské a měziměstské veřejné hromadné dopravy - pořízení moderních vlaků, autobusů, trolejbusů a tramvají - a zavedení inteligentních systémů do dopravy. U projektů v oblasti dopravní infrastruktury platí podle Sobka dvojnásob, že schválení dotace neznamená automaticky a bezprostředně proplacenou fakturu. Jedná se často o nákladné a rozsáhlé investice, jejichž realizace trvá mnoho měsíců. U silniční infrastruktury jde například o výstavbu jižního obchvatu Opavy, rozšíření mostu v ulici Českobratrské v centru Ostravy nebo VIA Lyžbice, která řeší neuspokojivou dopravu v Třinci. Mezi významné stavby, které si úspěšně řekly o evropský příspěvek, lze počítat probíhající rekonstrukci přestupního terminálu Ostrava-Svinov s navazující rekonstrukcí silničních Svinovských mostů.
Za peníze, které jsou ještě v ROP Moravskoslezsko na dopravu a dostupnost regionu volně k dispozici, se má největší část uplatnit při výstavbě kolejového napojení ostravského letiště. Peníze jsou také na přestupní terminály. Možná posledních 30 milionů korun bude od září k dispozici na další podporu nových cyklostezek. „Nic také nebrání realizaci pilotního integrovaného projektu zvýšení bezpečnosti na komunikaci I/11 mezi Třincem a Bystřicí. Výsledkem společného úsilí pěti obcí má být devět opatření zvyšujících bezpečnost na jedné z nejvytíženějších silnic v kraji. Ještě letos se zde chystá výstavba pěti přechodů pro chodce, tří křižovatek a chodníku,“ dodal Sobek. Mezi úspěšně dokončené záměry lze zatím počítat modernizaci desítek úseků silnic po celém Moravskoslezském kraji, díky kterým je cestování rychlejší a bezpečnější. V provozu je také několik menších úseků nových cyklostezek, jedním z nich je například nový úsek oblíbené cyklostezky z Hradce nad Moravicí do Žimrovic i s mostem přes řeku Moravici. V nejbližších týdnech budou plně zprovozněny městské cyklostezky v Krnově. Ke zvýšené bezpečnosti na komunikacích pomáhají nová opatření v Ostravě, Rýmařově, Pržně, Jablunkově a dalších městech a obcích. Marek Turek
PUBLICISTIKA
EN č. 8 / 2011
13
Zelené Vendolí bez evropské podpory bojuje o přežití Plné ruce práce mají během letošního chladného a deštivého léta pracovníci Záchranné stanice volně žijících zvířat ve Vendolí na Svitavsku. Po silných bouřkách a přívalových lijácích tu přibývá zraněných mláďat, která přišla o úkryt nebo hnízdo. Většinu zvířecích pacientů se po vyléčení daří vrátit zpět do přírody, některá ale žijí dál s handicapem a ve stanici musí zůstat. Zařízení, které neúspěšně žádalo o evropskou podporu, se přitom potýká se značnými finančními problémy. Záchranná stanice Zelené Vendolí je poslední nadějí pro zraněná a nemocná zvířata z celého Pardubického kraje. Každý den se sem ozývají lidé, kteří je nacházejí různě v přírodě i na silnicích nebo okrajích bytových zástaveb. „Z devadesáti procent se jedná právě o mláďata, hlavně o veškeré ptactvo. Ale máme tu i srnčí, kuny nebo netopýry,“ vypočítává vedoucí záchranné stanice Josef Zelený. Stanice disponuje hektarovým areálem, kde se v přizpůsobe-
ných voliérách zvířata odborně léčí. V průměru se jich daří vracet do původního prostředí na 40 procent. Kurýrovat tyto pacienty ale není jednoduché. Jsou to volně žijící zvířata, žádní domácí mazlíčci. Nejsou ve svém běžném prostředí a zranění je velmi stresuje. „Když je něco bolí, jsou agresivní, kousaví. Člověk s tím musí počítat, že občas tahle práci zabolí. Ale když pak zvíře vracíme do přírody, je to úžasný pocit,“ říká ošetřovatelka Blanka Šponarová.
NEDOSTATEK PENĚZ ZAVŘEL NAUČNÝ OKRUH Stanice ve Vendolí na svůj provoz potřebuje ročně minimálně 700 tisíc korun, pacientů totiž stále přibývá, ochranáři je sem vozí z velmi širokého okruhu regionu. I přes finanční pomoc Pardubického kraje je její rozpočet v posledních letech poloviční. Stanice žádala o evropskou podporu z Operačního programu Životní prostředí, projekt ale padl, včetně plánu na rozšíření celého zařízení. Místo toho stanice bojuje o svou existenci. V rámci úspor musela uzavřít naučný okruh pro veřejnost, kde jsou umístěna zvířata s trvalým handicapem. Okruh přitom býval vděčným cílem návštěv dětí z mateřských i základních škol, kde měly jedinečnou možnost naučit se zvířata poznávat. Do Zeleného Vendo-
lí jezdili za odborným vzděláním i studenti středních a vysokých škol. To už je minulostí. „Nedalo se to řešit jinak. Voliéry potřebují zásadní opravy. Velká část areálu volá po rekonstrukci. Nemohli jsme riskovat bezpečnost návštěvníků, především dětí,“ vysvětluje Josef Zelený. SNAŽÍ SE PŘEŽÍT Záchranná stanice Zelené Vendolí provozuje i útulek pro psy. Pro nové přírůstky už tu ale dlouhodobě nemají dost místa. Zařízení přitom v minulých letech, s vidinou lepších zítřků, zakoupilo sousední pozemek, takže zamýšlené rozšíření by z prostorového hlediska nebyl problém. Co problémem zůstává, je nedostatek peněz. V době, kdy se těžce hledají prostředky pro projekty ‚člověku bližší‘, ze-
Evropská podpora z OP Životní prostředí nevyšla, záchranná stanice tak bojuje o svou existenci. foto: autorka jména v oblasti sociálních věcí a zdravotnictví, ve Vendolí nečekají zázraky. Ale ruce do klína tu také neskládají. Snaží se přežít, jak se dá a hledat další možnosti finanční pomoci. Až se zase
ozve telefon, že někdo o osmdesát kilometrů dál našel například zraněné čapí mládě, nezavěsí, ale sednou do auta a o pacienta se jako vždy postarají. Věra Hofmanová
Myšlenka obnovy železnice z Broumovska do Polska sílí V Královéhradeckém kraji se jedná o možnosti obnovit železniční trať z Otovic na Broumovsku do Polska. S plánem postavit čtyřkilometrovou dráhu, která byla zrušena po druhé světové válce, přišly soukromé firmy. Chtějí přes příhraniční Otovice vozit štěrk a kámen z lomu v polském Tlumaczowě. Kraj proto zadal studii, která měla životnost dráhy potvrdit nebo vyvrátit. Projekt je podle jejích závěrů životaschopný. Výstavba trati vychází na 241 milion korun, vložená investice se má vrátit do deseti let. Do železniční zastávky Otovice přijeli poslední cestující motorovými vlaky z Broumova v roce 2005. Od té doby se tu žádný vlak neobjevil, koleje jsou zarostlé trávou, ale stále až k hranicím vedou. Iniciátory obnovy trati jsou těžařské společnosti i Královéhradecký kraj, který ovšem má na celý projekt vlastní úhel pohledu. „Tato trať do Polska je určitě dobrý nápad, má ale smysl, jen když dojde zokruhování trasy tak, aby sloužila nejen soukromým firmám, ale i místním obyvatelům a návštěvníkům regionu. Musí být využitelná pro lidi, kteří cestují za prací, za nákupy nebo do turistických oblastí obou zemí,“ vysvětlil náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Helmut Dohnálek. Investor by mohl využít finanční podpory z evropského programu přeshraniční spolupráce, který zůstane otevřen podob-
ným dopravním projektům i po roce 2013. DRÁHA PŘEDEVŠÍM PRO NÁKLAD Největší prospěch z obnovy dráhy by zřejmě měla soukromá polská firma Strateg Capital, která nedaleko hranice vlastní bohatý melafyrový lom a horninu - štěrk chce přepravovat zejména po kolejích. Nechala už proto vykácet náletové dřeviny v uvažované trase železnice a vybudovat most přes říčku Scinawku. Roční těžba melafyru má dosáhnout dvou milionů tun a po dráze by měly denně projet čtyři nákladní soupravy. Číslo ale nebude konečné. V Tlumaczowě se má otevřít další štěrkový lom a v nedalekém Radkově jsou lomy pískovcové. Záměr se proto nelíbí některým obcím ležícím na trase dráhy. „Hynčice jsou doslova nalepené na kolejích a nákladní doprava by
mohla znamenat třeba i praskání domů,“ domnívá se starostka obce Věra Hermonová. O nákladní vlaky nestojí ani starosta Otovic Petr Novák. „Nebudu podporovat, aby lobbisté z polské strany ovlivňovali české politiky a snažili se, aby se vozil přes Otovice kámen,“ prohlásil. Na druhou stranu by však obce uvítaly, kdyby jimi projížděly třeba až do Polska osobní vlaky. Starostka Meziměstí Eva Mücková věří, že by se díky obnově trati zlepšila dopravní obslužnost celé oblasti a dráha by tu mohla přispět v mnoha oborech k rozvoji podnikání. Celkově si ale zástupci samospráv stěžují na malou informovanost a na celý projekt pohlížejí s nedůvěrou. ČTVRT MILIARDY NEMUSÍ STAČIT Plán obnovy trati se teprve rozbíhá. Královéhradecký kraj bude jednat o povolení pro tento záměr se Správou železniční dopravní cesty, se Správou Chráněné krajinné oblasti Broumovsko i s obcemi. Jasný zatím není ani budoucí investor, pro kterého navíc odhadovaná částka 241 milion korun nemusí být konečná. Studie neřešila otázku, zda další peníze na opravy nepotřebuje trať mezi Meziměstím a Brou-
Přeshraniční přeprava na trati skončila v roce 1953. movem a také, zda dráha nebude muset být protažena do větší polské cílové stanice. Zastánci myšlenky ale upozorňují, že projekt je cenný už tím, že preferuje ekologičtější železnici nad automobilovou dopravou. „Pro oblast Broumovska je železnice výhodná. Takové množství štěrku by po zdejších silnicích kamiony nikdy nepřepravily, ani by
pro to v chráněné přírodní oblasti nedostaly povolení. Na polské i české straně chybí kolem dvou kilometrů kolejí, to si přece jasně říká o propojení,“ říká Jiří Mužík se Sdružení železničních společností. Trať mezi Tlumaczowem a Otovicemi tvořila historickou spojnici mezi oběma zeměmi od roku 1889. Dráha se využívala zejmé-
foto: internet na k přepravě uhlí do Rakouska - Uherska. Veškerá přeshraniční přeprava však skončila v roce 1953. Pokud by se trať podařilo obnovit, byl by to na severovýchodě Čech třetí úspěšný případ. Od roku 2008 jezdí opět vlaky v Krkonoších mezi Královcem a Lubawkou a od roku 2010 mezi Harrachovem a Szklarskou Porebou. Věra Hofmanová
Rekonstrukce mostu v Roudném získala cenu Stavba roku Most v Obci Roudné na řece Malši získal cenu Stavba roku. „Rekonstrukce mostu v Roudném je projektem Jihočeského kraje, který byl podpořen z ROP Jihozápad částkou téměř 70 milionů korun,“ říká mluvčí ROP Jihozápad Adam Kotalík. „K technickým zvláštnostem této stavby patří zhotovení mostovky v kompletním příčném řezu s předem osazenými římsovými prefabrikáty z vláknobetonu a částmi zabetonované ocelové konstrukce.“ Z estetických i funkčních důvodů jsou masivní železobetonové opěry obloženy kamenným obkladem. Když přijde velká voda, slouží obklad jako ochrana vůči nárazům splavenin. Most v obci Roudné získal Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v soutěži Stavba roku 2010 za rekonstrukci původního dosloužilého objektu, která ohleduplně uchovala tradiční siluetu, se zřetelem k řešení síťových závěsů, dále pak nominaci na titul Stavba roku a na Cenu Státního
fondu dopravní infrastruktury. Rekonstrukce představovala pro objednatele jednu z nejrozsáhlejších investičních akcí v oblasti mostních staveb. Technické parametry mostu, jako jeho nosnost, šířkové uspořádání a stavební stav již neumožňovaly prodloužení životnosti pouhou další opravou, a proto bylo nutné přistoupit k celkové rekonstrukci. Po celou dobu rekonstrukce musel být most z bezpečnostních důvodů uzavřen. Doprava byla odkloněna
po objízdné komunikaci, jejíž součástí byl i provizorní most. MOST SI ZACHOVAL PŮVODNÍ SILUETU Rekonstrukce ponechala původní siluetu obloukového mostu. Pro celkové uspořádání je pak charakteristická velmi malá stavební výška. Ta umožňuje udržení sklonu mostu v přijatelných mezích i při splnění požadavku normy pro volnou výšku nad stoletou vodou. Most přitom působí velmi štíhle a esteticky. Stavba má hlubinné založení na vrtaných pilotách, jenž mají průměr 1,2 m. Nosná konstrukce je tvořena dvojicí ocelových oblouků se síťovými závěsy a mostovky z předpjatého betonu. Nejen
Při rekonstrukci byla mostu zachována jeho původní silueta.
foto: NUTS II Jihozápad
to, na první pohled estetický prvek, chránit most před splaveninami.Součástí rozsáhlé rekonstrukce byly také přeložky
inženýrských sítí a nový chodník, který umožňil napojení pobřežní cyklotrasy na most. Jana Bartošová
z estetických, ale i funkčních důvodů kryje masivní železobetonové opěry kamenný obklad. Za velké vody bude ten-
14
PREZENTACE
EN č. 8 / 2011
Přijeďte k nám na výlet, ale nezapomeňte třídit odpad Plánujete výlet do Pardubického kraje? Víte, na co se u nás můžete těšit? Pardubický kraj nabízí mírné kopečky, ale také masív Králického Sněžníku – třetí nejvyšší pohoří v Česku. Na cyklisty nebo bruslaře čekají trasy v nížinách kolem Labe. Milovníci historie uvítají krásné středověké hrady, tvrze či renesanční zámky. V každém ročním období si vyberete z řady sportovních i kulturních akcí. Na svém výletě se můžete zastavit v jedné z 417 obcí a ve 34 městech. V převážné většině z nich lidé velmi svědomitě třídí odpad. Pro obyvatele Pardubického kraje i jeho návštěvníky jsou připraveny celkem 9 292 kontejnery na tříděný odpad. Každý občan kraje do nich za rok vytřídí téměř 37 kg odpadu, který lze, na rozdíl od odpadu netříděného, dále recyklovat. „Přes 90 % měst a obcí Pardubického kraje je zapojeno do systému EKO-KOM. Lidé tu běžně třídí papír, barevné a čiré sklo, plasty a společně s nimi nápojové kartony. Při porovnání množství vytříděných odpadů se Pardubický kraj drží v horní polovi-
ně v rámci celé České republiky“, informoval Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKOKOM, a.s. Všechny obce Pardubického kraje zapojené do systému EKOKOM každoročně bojují o to, která z nich bude nejlepší ve sběru tříděného odpadu. Soutěž „O perníkovou popelnici“ má za sebou už čtyři ročníky a úspěšně se rozbíhá pátý. Zvítězit může kterákoliv obec – bez ohledu na to, jak je velká. Aktivní jsou také školy Pardubického kraje, které se pravi-
delně zúčastňují různých soutěží i projektů. Žáci se svými učiteli s chutí využili například možnost podílet se na unikátním světovém rekordu - z odpadových materiálů určených pro třídění vytvářeli znaky svého města či obce. V průběhu roku 2010 tak vznikla největší Galerie znaků měst a obcí na světě. V řadě měst a obcí probíhají akce určené pro širokou veřejnost, tzv. outdoorové akce. Jednou z nich je „Barevný den plný her“, při kterém se dokáže bavit celá rodina. Děti plní různé úkoly, jejichž společným tématem je třídění odpadů, vyzkoušet svoji bystrost při hraní maxidomina nebo například vyzkoušet zábavné třídění na koloběžce. Děti, ale i dospělí se zároveň dozvědí spoustu užitečných informací o třídění odpadů. „Naše barevné dny pravidelně navštěvují akce ve městech
a obcích Pardubického kraje. Již tradičními akcemi, kterých se účastníme, jsou Město v pohybu v Ústí nad Orlicí, Den s Technickými službami města Chrudim nebo na oslavách Dne Země ve Vysokém Mýtě. Najdete nás na Bambiriádě, dětských dnech i dožínkách,“ řekl Tomáš Pešek a doplnil: „S úspěchem se na jednotlivých akcích setkává také náš prosklený kontejner. V něm si každý může prohlédnout, jak vypadá běžný netříděný domácí odpad a na druhé straně, co všechno je možné z něj vytřídit.“ V Pardubickém kraji třídí odpad obyvatelé měst a obcí, školy i úřady. Třídit odpad si lidé zvykli také při různých akcích - kontejnery na tříděný odpad fungují například při provozu letního kina Pernštejn v Pardubicích. Až přijedete obdivovat krá-
sy našeho kraje, užijte si výlety i nejrůznější akce, ale nezapomínejte třídit odpad. My v Pardubickém kraji to umíme!
Další informace o třídění odpadu najdete na www.ekontejnery.cz a www.jaktridit.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.
Dobruška vylepší sběr odpadů, třídit se bude i barevné a čiré sklo Další vylepšení v systému sběru odpadů se rozhodlo zavést ve svých ulicích město Dobruška. Jeho obyvatelé budou moci nově na řadě sběrných míst třídit do zvláštních kontejnerů i čiré a barevné sklo. Nové sběrné nádoby budou mít lidé v Dobrušce k dispozici v průběhu prázdnin. „Velkou výhodou skla je, že ho lze recyklovat stále dokola. Proto je jeho sběr velmi důležitý. Používání tříděného skleněného odpadu představuje ve sklárnách obrovské úspory energií a také náhradu primárních surovin. Při výrobě
je možné využít až 85 procent tříděného skla,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, která zaštiťuje projekt na vytvoření funkčního a efektivního systému sběru a třídění odpadu. Z vytříděného skla se vyrábí
nejčastěji obalové sklo - lahve na minerálky, alkohol a pivo a jiné skleněné výrobky. Sklo se dále používá pro výrobu tepelných izolací – skelné vaty a pěnového skla - nebo jako přísada do speciálních druhů betonů a do brusných hmot. Dobruška bude mít nové kontejnery na oddělený sběr čirého a barevného skla k dispozici během letních měsíců. „Ve městě je nyní třiatřicet míst pro sběr skla, na všech
je k dispozici zelená nádoba. Předpokládáme, že na sedmi místech nahradíme zelenou nádobu půlenými zvony a na 12 až 15 stanovištích přibude nádoba bílá pro sběr čirého skla,“ uvedla Věra Šmídová, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Dobruška. Do zeleného kontejneru je možné vhazovat barevné sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických ná-
pojů. Patří do něj rovněž tabulové sklo z oken a výplní dveří. Do bílého kontejneru se naopak dává sklo čiré, tedy sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin a rozbité skleničky. Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán. Nejsou rovněž určené pro sběr autoskel, zrcadel nebo drátovaného, zlaceného a pokoveného skla. Pokud jsou sběrné kontejnery plné, mohou lidé odnášet sklo i další suroviny na sběrný dvůr
v ulici Československé armády 51, který je otevřen pro obyvatele Dobrušky a jejího okolí v úterý od 14 do 16 hodin, v pátek od 14 do 17 hodin a v sobotu od 9 do 12 hodin. Více informací k projektu společnosti EKO-KOM, který podporuje Královéhradecký kraj, je možné najít na internetových stránkách www.cistykraj.cz a www.jaktridit.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.
EN č. 8 / 2011
Zusammenfassung
Wir schöpfen Fördermittel erfolgreich aus, das Geld reicht trotzdem nicht In Verkehrsbauten in der Tschechischen Republik fließen derzeit 7 Mrd. EUR von der Europäischen Union. Das Geld reicht aber bei weitem nicht aus. Vielleicht auch deshalb, weil die meisten Bauten Fachanalysen zufolgen überteuert sind und dem Land ein simples Konzept fehlt, um in erster Linie beispielsweise ein Autobahn-Kernnetz zu errichten. 97 Prozent. Für diesen Umfang an Mitteln liegen im Operationellen Programm Verkehr bereits Anträge vor. Hierbei handelt es sich um eines der erfolgreichsten, mit EU-Geldern in Tschechien finanzierten Programme. Von insgesamt ca. 7 Mrd. EUR haben die Antragsteller bereits 55 % erhalten. Für das Land eine ordentliche Summe. Aber: Zahlreiche Anträge liegen auf Eis. „Leider sind aktuell alle Anträge auf Auszahlung von Straßen- und Wasserbauvorhaben aus der europäischen Kasse eingestellt. Dazu sah sich Verkehrsminister Radek Šmerda ausgehend von einer EU-Verwarnung gezwungen, denn dem Europäischen Rechnungshof missfällt die öffentliche Ausschreibung zur Rekonstruktion der Hubbrücke in Kolín, aus der die Firma des früheren Verkehrsministers Aleš Řebíček als Sieger hervorging. Wann die Zahlungen wieder in Gang kommen, ist noch unklar“, stellt der Abgeordnete Petr Jalowiczor fest. Es gibt aber auch Hunderte erfolgreiche Projekte. Fast eine Milliarde kostete die Verbindung der Ringstraßen in České Budějovice. Eines der größten Vorhaben im Land ist aber die Errichtung der Autobahn D3, die Prag mit Südböhmen verbindet. Europäische Gelder sollen außerdem den Bahnverkehr verbessern. Wenngleich die Tschechische Republik in den Anträgen für Verkehrsbauten relativ erfolgreich ist, sind die Mittel ein Tropfen auf den heißen Stein. Alle von „Evropské noviny“ angesprochenen Politiker waren sich in einer Sache einig: Benötigt wird ein Vielfaches davon. Jan Štifter
We are successful at drawing funds, but there is never enough money Faster train connection, better highways. Seven billion Euros are currently flowing from the European Union for transport construction projects in the Czech Republic. However, this is far from sufficient. This may be because, according to expert analyses, a majority of construction projects in this country are overpriced and the State lacks a simple concept that would provide primarily for the construction of, for example, the principal arterial highways. In this area, the Czechs are drawing money before the Union calls “Please leave the train, the cash register is closing”. Ninety-seven percent. That is the amount of money that has already been applied for within the Operational Programme “Transport”. This is one of the most successful areas for drawing money from the Union for the Czech Republic. Of the total of approximately seven billion Euros available, applicants have already received fifty-five percent. That is a fair result for the country. But there is a catch. A number of applications have come to a halt. “Unfortunately, all applications for financing highway and waterway construction projects from the European funds are currently suspended. This decision had to be made by the Minister of Transport, Radek Šmerda, based on a warning from the
EU. Indeed, the European Court of Auditors was concerned about the course of the tender procedure for the reconstruction of the railway bridge in Kolín, which was won by a company owned by the Minister of Transport at that time, Aleš Řebíček. It is currently unclear when the disbursement of money will resume,” notes MP Petr Jalowiczor. There are hundreds of successful projects. The interconnection of bypasses in České Budějovice cost almost a billion crowns and eight hundred million more was required for the highway between Březhrad and Opatovice in the Pardubice Region; nevertheless, the construction of the D3 motorway connecting Prague and Southern Bohemia is one of the
biggest projects in the country. European money should also provide for improvement of railway transport. For example, five billion have been spent for projects including optimisation of the route between Zbiroh and Rokycany and the first stage of reconstruction of the Přerov railway station. Although the Czech Republic has been relatively successful in applying for subsidies for transport projects, the money available is far from sufficient. All the politicians addressed by Evropské noviny have agreed on one point: the country would require several times the available amount. “The money should be invested in repairs and maintenance of highways of the first, second and third classes and land along these highways – rows and alleys of trees. In rail transport, investments should be directed to refurbishment and improvement of railway stations and stops, maintenance of their surroundings, etc.”, says MP and Mayor of Velká Polom in the Moravian-Silesian Region, Ludmila Bubeníková. Jan Štifter
Political changes affect primarily passengers and transport companies
Travelling across the country on high-quality motorways and expressways or in modern and fast trains – that is the ideal. Every government has introduced new priorities for the construction of motorways and deadlines for connecting “the West with the East”. All governments have claimed that transport infrastructure would attract investors and, along with them, Reisen quer durchs Land über gute Autobahnen und Schnell- new jobs, even to the least developed regions. However, realistraßen, in modernen und schnellen Zügen – ein absolutes ty is different. The deadlines are being postponed and this suits Ideal. Mit jeder neuen Regierung gibt es neue Prioritäten no user of transport, regardless of its mode. im Autobahnbau und neue Termine für die Verbindung von „West mit Ost“. Die Realität sieht allerdings anders aus. Die More than 1800 km of motorways vič. The Minister, Ján Figeľ, wants Termine werden hinausgeschoben, was keinem der Nutzer should be available after they have to draw more European funds than verschiedener Verkehrsarten gefällt. all been completed. Less than 60 % are currently available in the OpeNach Fertigstellung sollen wir einmal über mehr als 1800 of the planned motorways are cur- rational Programme “Transport”. km Autobahn fahren können. Von den geplanten Auto- rently being used and the ratio is This was one of the reasons why he bahnen sind weniger als 60 % in Betrieb, die Schnell- even lower for expressways. Only visited Brussels in the spring with straßen sitzen am kürzeren Ende. In Betrieb ist nur ein one tenth of the planned 1150 km a proposal for transferring money from those operational programare in operation. Zehntel der geplanten 1150 km. Das Ministerium für Verkehr, Bau und regionale Entwi- The Ministry of Transport, Con- mes where drawing funds had been cklung der Slowakischen Republik (MDVRR) zieht eu- struction and Regional Develop- problematic. ropäische Fördermittelfonds den Öffentlich-Privaten ment of the Slovak Republic pre- Slovakia has taken advantage of Partnerschaften (ÖPP) vor, mit deren Hilfe die vorhe- fers European funds to public-pri- an exemption granted by the Comrige Regierung den Straßenverkehr finanzieren wollte. vate partnership (PPP) projects, mission, which enables contracting „Europäische Förderprogramme sind billigere Finanzie- which were chosen by the previous and drawing of funds for large prorungsquellen als ÖPP-Projekte, die als große Pakete ge- Government for financing road jects (over EUR 50 million) prior to schnürt wurden, was den öffentlichen Wettbewerb be- transport. “European funds are their approval in Brussels. schränkte. Der derzeitige Minister hat eine Strategie kür- cheaper than PPP projects, which Highways of the second and third zerer Abschnitte gewählt, was einer größeren Zahl von were procured as large packages, classes fall within the competence Bewerbern die Einbindung in Ausschreibungen eröffnet“, thus limiting competition. The cur- of the self-governing regions; exerläutert der Pressesprecher des Verkehrsministers Mar- rent Minister has chosen the stra- cept for the Bratislava Region, all tegy of shorter sections, thus pro- the regions can use the European tin Krajčovič. Straßen zweiter und dritter Ordnung unterliegen der Zu- viding an opportunity for partici- funds within the Regional Operatiständigkeit der Bezirke, die mit Ausnahme von Bratisla- pation of a greater number of ap- onal Programme (ROP) for increava zur Verbesserung ihres Verkehrskomforts europäische plicants in the tenders”, explains sing comfort in transport. “Almost Fördermittel im Rahmen des Regionalen OP (ROP) in the spokesperson for the Minis- EUR 190 million have been allocaAnspruch nehmen können. „Zur Förderung regionaler ter of Transport, Martin Krajčo- ted to support regional transport Verkehrswege stehen weniger als 190 Mio. bereit“, stellt die Pressesekretärin des Ministeriums für Landwirtschaft und ländliche Entwicklung Monika Szabová fest. Mehr als 920 Mio. EUR können während des laufenden Programmzeitraums für Modernisierung und Ausbau der Bahninfrastruktur in Anspruch genommen werden. Was aber geschieht mit dem Fuhrpark? Der ist auf einigen Strecken seit Jahrzehnten der gleiche. Der Generaldirektor des Verkehrsforschungsinstituts in Žilina Ľubomír Palčák fügt hinzu: „Als kritisch ist der Zustand der Eisenbahnfahrzeuge im interregionalen und regionalen Personenverkehr zu bezeichnen, bei denen aufgrund der langfristig vernachlässigten Wartung und Streuung der Reserven beständig ein Mangel herrscht. In Anbetracht der notwendigen Erneuerung des Wagenparks ist der bisherige Rekonstruktionsumfang zu gering. 177 Mio. EUR aus europäischen Fördermitteln haben wir für diesen Zweck bereits in Anspruch genommen.“ Alžbeta Švecová
Politische Veränderungen am spürbarsten für Reisende und Transportunternehmen
15
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
routes (European funds + resources of the Slovak Republic). As of the end of July, we have contracted 53 projects worth over EUR 123 million”, said the press secretary of the Ministry of Agriculture and Rural Development, Monika Szabová. Over EUR 920 million are available during this programme period for modernisation and development of the railway infrastructure. However, the vehicle fleet is the issue. It has not changed for several decades on some routes. The General Director of the Transport Research Institute in Žilina, Ľubomír Palčák, adds: “The state of railway carriages in inter-regional and regional passenger rail transport can be considered critical; given the prolonged neglecting of maintenance and dispersal of reserves, there has been a permanent lack of these carriages. While the railways have commenced refurbishment and modernisation of vehicles in this segment, the refurbishment was concerned with only a few carriages. In view of the need for renewal of the fleet, the current rate of refurbishment is inadequate. We have already spent EUR 177 million from European funds for this purpose.” Alžbeta Švecová
RÉSUMÉ
Même si nous l’utilisons bien, nous manquons toujours d’argent Sept milliards d’Euro affluent actuellement en provenance de l’Union européenne pour les investissements dans les transports en République tchèque. C’est pourtant loin d’être suffisant, peut-être notamment parce que la plupart des projets sont, à en croire les analyses techniques, excessivement coûteux et que le pays ne dispose pas d’une conception simple selon laquelle serait par exemple construit dans un premier temps un réseau autoroutier principal. Quatre-vingt dix-sept pourcents. Voilà le pourcentage des fonds ayant déjà fait l’objet d’une demande dans le cadre du Programme opérationnel Transports, l’un des courants les plus prospères parmi ceux grâce auxquels l’argent afflue vers la République tchèque depuis l’Union. Sur quelque sept milliards d’euros au total, les demandeurs en ont déjà obtenu 55 %, un résultat honorable pour le pays. Et pourtant… De nombreuses demandent sont en attente. « Toutes les demandes de financement d’ouvrages routiers et hydrauliques par les caisses européennes sont malheureusement actuellement suspendues. Cette suspension a dû être mise en œuvre par le ministre des Transports, Radek Šmerda, sur la base d’un avertissement émis par l’UE. La Cour des comptes européenne n’a en effet pas apprécié le déroulement de l’appel d’offres lancé pour la reconstruction du pont ferroviaire basculant de Kolín, remporté par la société du ministre des Transports d’alors, Aleš Řebíček. La date de reprise des versements n’est pour l’instant pas certaine », indique le député Petr Jalowiczor. Les projets réussis se comptent par centaines. Le raccordement des périphériques de České Budějovicé a coûté près d’un milliard, mais l’un des plus gros projets du pays est la construction de l’autoroute D3 reliant Prague à la Bohême du Sud. Les fonds européens doivent en outre permettre d’améliorer la qualité du transport ferroviaire. Même si la République tchèque est relativement heureuse pour ce qui est des demandes concernant les projets lancés dans le domaine des transports, le volume des fonds est loin de suffire. Tous les hommes politiciens interrogés par Evropské noviny s’accordent sur un point : nous avons besoin de beaucoup plus d’argent. Jan Štifter
Les changements politiques sont essentiellement ressentis par les voyageurs et les transporteurs Voyager à travers le pays sur des autoroutes et des voies rapides de qualité, dans des trains modernes et rapides : tel est l’idéal absolu. Mais à nouveau gouvernement, nouvelles priorités dans le domaine de la construction des autoroutes et nouvelles échéances pour le raccordement de l’ « Ouest à l’Est ». La réalité est différente. Les échéances sont reportées, ce qui ne convient à aucun utilisateur des différents modes de transport. Au terme des travaux, nous devrions rouler sur plus de 1 800 km d’autoroutes. Sur le nombre d’autoroutes prévues, moins de 60 % sont en fonctionnement, et la situation est préoccupante pour les voies rapides : seul un dixième des 1 150 km prévus est en fonctionnement. Le ministère slovaque des Transports, de la Construction et du Développement régional (MDVRR) donne la priorité aux fonds européens plutôt qu’aux projets du partenariat public-privé (projets PPP), par le biais desquels le précédent gouvernement souhaitait financer les transports routiers. « Les fonds européens sont des ressources moins coûteuses par rapport aux projets PPP qui ont été conçus comme de gros ensembles, ce qui a limité la compétition. Le ministre actuel a choisi une stratégie de sections plus courtes qui donne la possibilité à un plus grand nombre de candidats de prendre part aux appels d’offres », explique le porte-parole du ministre des Transports, Martin Krajčovič. Les routes de deuxième et troisième catégorie relèvent de la compétence des régions qui, à l’exception de celle de Bratislava, peuvent avoir recours aux fonds européens dans le cadre du programme opérationnel régional pour améliorer les infrastructures routières. « Près de 190 millions sont alloués au soutien des voies de communication régionales », a indiqué l’attachée de presse du ministère de l’Agriculture et du Développement rural, Monika Szabová. Une somme de 920 millions d’euros est disponible dans le cadre de cette période de programmation pour la modernisation et le développement des infrastructures ferroviaires. Mais quid des trains ? Sur certaines voies, ceux-ci n’ont pas changé depuis plusieurs décennies. Le directeur général de l’Institut de recherche des transports de Žilina, Ľubomír Palčák, ajoute : « L’état du matériel ferroviaire roulant peut être qualifié de critique pour le transport ferroviaire régional et interrégional des particuliers; il est en permanence présent en quantité insuffisante du fait du manque d’entretien sur le long terme et de l’éparpillement des réserves. Pour ce qui est du besoin de renouveler le parc mobile, le taux de reconstruction atteint à ce jour est insuffisant. Nous avons déjà utilisé 177 millions des fonds européens à cette fin. » Alžbeta Švecová
16
INZERCE
EN č. 8 / 2011
